1. SOCIÁLNÍ DOKTRÍNA ČESKÉ REPUBLIKY

Obsah:

1. Sociální doktrína České republiky 2. Východiska analýzy 2.1. Základní charakteristiky 2.1.1. Historie 2.1.2. Všeobecně o současném Uherském Hradišti 2.1.3. Hospodářská základna 2.1.4. Konverze kasáren armády ČR 2.1.5. Dopravní dostupnost města 2.1.6. Školství 2.1.7. Kultura a sport 2.1.8. Zdravotnictví 2.1.9. Bydlení 2.1.10. Trh práce 3. Demografická charakteristika 3.1. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1868-1991 3.2. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1950-2001 3.3. Populační vývoj města v 90. letech 3.4. Relativní ukazatele pohybu obyvatelstva 1991-2000 3.5. Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 3.6. Vývoj obyvatelstva do roku 2015 3.6.1. Předpoklady a východiska prognózy 3.6.2. Základní výsledky prognózy pro Uherské Hradiště 4. Citace zákonů 5. Přehled sociálních služeb v Uherském Hradišti 5.1.Služby zabezpečované státem 5.2.Služby zabezpečované městem 5.3.Služby zabezpečované nestátními organizacemi 5.4.Zařízení MŠMT v sociální oblasti 6. Koncepce – všeobecně 6.1.Koncepce dle systému sociálních služeb MPSV ČR 6.1.1. Azylové domy 6.1.2. Denní centra 6.1.3. Noclehárny 6.1.4. Domy napůl cesty 6.1.5. Chráněné bydlení 6.1.6. Krizová pomoc 6.1.7. Kontaktní práce 6.1.8. Tísňová péče 6.1.9. Poradenství 6.1.10. Denní stacionáře 1

6.1.11. Raná péče 6.1.12. Domovy pro seniory a občany se zdravotním postižením 6.1.13. Domovy-penziony 6.1.14. Chráněné dílny 6.1.15. Osobní asistence 6.1.16. Pečovatelská služba 6.1.17. Respitní péče 6.2.Výhled dle místních aktuálních požadavků sociální péče 6.2.1. Zařazení tří organizací poskytujících sociální služby do rozpočtu města 6.2.2. Výhledové zařazení dalších takových organizací do rozpočtu města 6.2.3. Vytvoření databáze seniorů a zdravotně postižených občanů města 6.2.4. Spolupráce při zajišťování služeb SOS (zlínské) linky důvěry 6.2.5. Stravování důchodců ve všech částech města 6.2.6. Domovinka 6.2.7. Plavání seniorů 6.2.8. Podpora činnosti Klubu důchodců a akademie třetího věku 6.2.9. Vánoční sbírka 6.2.10. Letní týdenní pobyt pro děti ze sociálně potřebných rodin 6.2.11. Zařízení sociální péče,DPS a poskytované služby ve městě 6.2.12. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi 6.2.13. Denní centra a noclehárna 6.2.14. Chráněné bydlení 6.2.15. Domy napůl cesty 6.2.16. Hospic 7. Závěr

Literatura

2

1. SOCIÁLNÍ

DOKTRÍNA ČESKÉ REPUBLIKY

Úvodem si dovolujeme citovat některé myšlenky z tohoto programového dokumentu, na němž bezmála tři roky pracovaly desítky odborníků z různých institucí a vědních disciplín. Sociální doktrínu předložil k veřejné diskusi ministr práce a sociálních věcí ČR PhDr. Vladimír Špidla v září 2001. Tento dokument představuje minimální společné programové východisko pro tvůrce a realizátory sociální politiky českého státu v budoucím období. Předkladatelé jej nabízí k diskusi, kritickému posouzení a případnému přijetí celé politické a správní reprezentaci ČR bez ohledu na příslušnost k té či oné politické straně, resortu, úrovni státní správy nebo sdružení. Stále naléhavěji je ČR konfrontována s některými nepříznivými vývojovými trendy: společnost stárne (hlavně proto, že se snižuje porodnost a stále více lidí se dožívá vyššího věku), roste a diferencuje se riziko nezaměstnanosti, zvyšuje se počet rozvodů a osamělých rodičů a stále častěji selhává ve svých funkcích rodina. Vzhledem k těmto trendům i vzhledem k rostoucím rizikům nezaměstnanosti a příjmovým nerovnostem se vynořuje problém chudoby a sociálního vyloučení. Sociální politika se v současnosti zaměřuje na eliminaci výše uvedených rizik, přičemž dosáhla nesporně řady pozitivních výsledků. Jejím nedostatkem je však skutečnost, že spoléhá převážně na přerozdělování a je zaměřena hlavně na odstraňování negativních důsledků zmíněných rizik. V důsledku toho není dostatečně aktivním a dynamizujícím prvkem ve vývoji společnosti. Mnoho lidí se proto dostává do pasti závislosti na sociálních dávkách, někteří je dokonce zneužívají, zatímco jiní postrádají účinnou podporu ze strany společnosti. Sociální politika vytváří rámec, jehož prostřednictvím stát umožňuje svým občanům, aby se cítili pro společnost užitečnými a cennými členy. Sociální politika je investicí do lidí a tím i investicí do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Základním cílem sociální politiky jsou rovné příležitosti a vytvoření lidsky důstojných podmínek života. Při prosazování rovných příležitostí musejí být věnovány zvláštní pozornost, ohledy a opatření spoluobčanům znevýhodněným zdravotním stavem, věkem, závazkem péče o děti nebo jiné závislé osoby, příslušností k etnickým menšinám. Při podpoře rovných příležitostí je významné, aby rostl lidský potenciál všech členů společnosti: jde především o to, aby vyrůstala zdravá a vzdělaná mladá generace. Česká sociální doktrína je v plném souladu s nároky, které jsou na ČR kladeny v procesu jejího přijímání do Evropské unie. Charakterizuje cíle a vymezuje přístup k řešení sociálních otázek v České republice v širších souvislostech a v dlouhodobé perspektivě. Sociální doktrína představuje rovněž teoreticky zdůvodněný soubor základních hodnot a principů odpovídajících nárokům doby, z nichž by měla vycházet praktická činnost státních orgánů, samosprávných orgánů krajů a obcí, spolupracujících institucí i občanů při realizaci sociální politiky. Musí být proto opřena o souhlas rozhodujících politických sil a vyjadřovat obecné zásady sociální politiky českého státu a být koncipována tak, aby stimulovala a usnadňovala hledání těch nejlepších alternativ při řešení konkrétních sociálních problémů.

3

Hodnotová východiska české sociální doktríny      

Humanismus Svoboda a odpovědnost Rovnost Solidarita Sociální spravedlnost Sociální politika jako zdroj ekonomického bohatství a kulturního rozkvětu

Lidská a sociální práva – páteř sociální doktríny Česká sociální doktrína vychází z občanských práv deklarovaných v Listině základních práv a svobod občanů. Páteř sociální doktríny tvoří nezadatelná sociální práva. Jejich vymezení se odvíjí od mezinárodních úmluv ratifikovaných Českou republikou: Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské sociální charty a klíčových úmluv Mezinárodní organizace práce. Jde o následující práva :        

Právo na práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky Právo na důstojné životní minimum Právo na zdraví Právo na rodinu Právo na sociální zabezpečení Právo na svobodu sdružování Právo na vzdělání

Způsoby uplatňování sociální doktríny v praktické sociální politice V praktické sociální politice je třeba uplatňovat princip subsidiarity ( tedy odpovědnosti a spoluodpovědnosti odpovídající možnostem daného subjektu), a to v pořadí jednotlivec, rodina, obec, kraj, stát, při širokém prostoru a podpoře svobodné a dobrovolné účasti nestátních subjektů. Tento požadavek ovšem předpokládá podporu a vytváření příznivých podmínek pro aktivity a iniciativy jednotlivců a dalších subjektů státem. Ten vytváří právní rámec a soustřeďuje ve svých rukou největší zdroje a pravomoci včetně mechanismů kontroly. Ve vztahu k reformě české veřejné správy bude jedním z nejdůležitějších úkolů nejbližších let hledání, vymezení a uplatnění nové funkční dělby práce mezi státem, vzniklými samosprávnými kraji, obcemi a dalšími subjekty podílejícími se na tvorbě a realizaci sociální politiky tak, aby i v této oblasti představovala reforma veřejné správy jednoznačný přínos především pro samotné občany. Stát uznává prostřednictvím sociální doktríny své cíle a závazky, a nemůže-li vždy naplnit to, co vymezuje jako spravedlivé, jasně občanům sděluje, co je v jeho současných možnostech a co je jeho záměrem do budoucna. Ekonomický růst a postupné rozšiřování ekonomických zdrojů je v dlouhodobé perspektivě žádoucí využít pro aktivní sociální politiku. Ta musí být provázána s hospodářskou, ekologickou a kulturní politikou. Předpoklady pro realizaci české sociální doktríny vytváří trvalý politický dialog mezi vládou, opozicí a představiteli odborné a občanské veřejnosti o sociálně politických otázkách.

4

Českou sociální doktrínu nelze formulovat jednou provždy. Počítá se s její neustálou konfrontací s realitou a s jejím vývojem, a to v přímé závislosti na poznání, na společenském vývoji a na získávání zkušeností při správě veřejných záležitostí. Každé takové změně však musí předcházet odborná i občanská diskuse.

5

2.

Východiska analýzy

2.1.

Základní charakteristiky

2.1.1. Historie Historie někdejšího královského města je bohatá a sahá do dávné minulosti. Osídlení je doloženo již ve starší době kamenné. V 8. a 9. století vznikl ostrovní pevnostní systém, který byl osídlen na počátku 9. století. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Ve 13. století se jihovýchodní Morava stala terčem častých nepřátelských nájezdů. Dnem 15. října 1257 byla založena pevnost a listina krále Přemysla Otakara II. dosvědčuje, že město bylo založeno na ostrovní půdě, náležící velehradskému klášteru, aby ochraňovalo nejen konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici. V roce 1294 je město poprvé pojmenováno Hradištěm. Přívlastek „Uherské“ se poprvé objevil v roce 1587, častěji se však užíval na konci 17. a 18. století. V průběhu staletí prodělalo Uherské Hradiště dlouhý a složitý historický vývoj, narušovaný neustálými nájezdy a boji s nepřáteli českého státu. Dobyto bylo však pouze jedenkrát, a to v roce 1742 pruskými vojsky. Funkci pevnosti přestalo plnit o čtyři desetiletí později. Postupné rozrůstání města vně hradeb započalo v závěru první poloviny 19. století. V 90. letech 19. století byla postavena řada významných budov, např. justiční palác, nová radnice, náměstí F. Palackého. V prvním desetiletí 20. století byla stavební činnost zaměřena na výstavbu několika průmyslových podniků. Příznivý vývoj přerušila až 1. světová válka.

2.1.2. Všeobecně o současném Uherském Hradišti Město Uherské Hradiště je centrem regionu Moravského Slovácka, proslulého svébytným folklórem a řadou zachovaných lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Z hlediska morfologie město leží na rovině, kterou vyrovnávaly náplavy řeky Moravy do nadmořské výšky 178 – 180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně městské části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 127 ha. Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními zvláštnostmi, řekou Moravou s rozsáhlými lesy s původní flórou a faunou. Nedaleko se nachází pohoří Chřiby a Bílé Karpaty. Blízkost Velehradu, velkomoravského Starého Města – Veligradu, hradu Buchlova, zámku v Buchlovicích a všech dalších památek, činí z města atraktivní turistické centrum. Uherské Hradiště prožívá v několika posledních letech bouřlivý rozvoj stavební činnosti. Vzniklo mnoho nových staveb, rekonstrukce se dočkaly historické budovy. Město se svým návštěvníkům představuje novou tváří s širokou nabídkou služeb, obchodů a kulturního vyžití.

6

2.1.3. Hospodářská základna Uherské Hradiště, resp. celá sídelní aglomerace, představuje významné průmyslové centrum jihovýchodní Moravy a Zlínského kraje. Dominuje zde průmyslový sektor s tradičními strojírenskými obory jako např. letecká technika a přesné strojírenství, výroba přístrojů, elektrotechnika, kovovýroba aj. Kromě strojírenství a elektrotechniky má na Uherskohradišťsku dlouhodobou tradici potravinářství, dále textilní průmysl a oděvnictví a chemická produkce. V Uherském Hradišti a okolí působí řada podniků či pobočných závodů podniků se zahraniční kapitálovou účastí. Město Uherské Hradiště vytvořilo oblast průmyslové zóny, která je platným územním plánem města určena pro lehký průmysl, služby a sklady (územní plán průmyslové zóny Jaktáře schválilo Zastupitelstvo Města Uh. Hradiště v roce 1997). Jedná se o lokalitu o celkové rozloze 18 ha, která se nachází na katastrálním území místních částí Mařatice a Jarošov, ve vzdálenosti 1,5 km od centra města.

2.1.4. Konverze kasáren armády ČR Areál kasáren o rozloze 17 ha se nachází východně od centrální části města. Je z větší části zastavěn objekty ubytovacími, administrativními a skladovacími do tří nadzemních podlaží a z hlediska původního využití většinou v uspokojivém stavebně technickém stavu. Severní, méně zastavěná část, která je od moravního nábřeží odblokována stávajícím zastavěním a která se nachází v klidovém prostředí, je navržena pro rozvoj nové bytové výstavby (cca 200 bytových jednotek). Intenzivněji zastavěná střední a jižní část areálu (ubytovací, administrativní, hospodářské, skladovací objekty a garáže) přiléhá k dopravně frekventované silnici, která vychází přímo z centra města a sousedí s rozsáhlým, sportovně rekreačním areálem na náměstí Míru. Právě tato část areálu kasáren je navržena k funkční transformaci na občanskou vybavenost umožňující postupnou přestavbu stavebního fondu pro účely: -

-

obchod, služby, bezkonfliktní výroba, administrativa, státní správa a samospráva, školství a vzdělávání (SŠ,VŠ), sociální a zdravotní, ubytování (např. penzion, internát apod.) rekreace, sportu, kultury a dalších volnočasových aktivit

2.1.5. Dopravní dostupnost města Výhodná poloha města na křižovatce komunikačně významných dopravních tras umožňuje relativně snadnou dopravní dostupnost hned několika sousedních států (Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Polsko). Uherskohradišťsko sousedí se Slovenskem (s krajem Trenčín). Od hranice s Evropskou unií je město vzdáleno 70 km (jižní hranice ČR s Rakouskem).

7

Městem prochází významné silniční a železniční komunikace: silnice • silnice I. třídy I/55 Olomouc – Přerov – Otrokovice – Uherské Hradiště – HodonínBřeclav, kde se napojuje na dálnici D2 Bratislava – Brno • silnice I. třídy E 50 (součást transevropské magistrály západ východ), která je pokračováním dálnice D1 (60 km od Uherského Hradiště) Praha – Brno - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Trenčín, kde se napojuje na dopravní infrastrukturu Slovenské republiky (mj. dálnice Bratislava – Žilina – Košice) železnice • železniční trať č. 330 Břeclav – Hodonín – St. Město/Uherské Hradiště – Otrokovice – Přerov. Trať je součástí tzv. II. železničního koridoru ČD. • železniční trať č. 340 Brno – Veselí nad Moravou – Kunovice – Uherský Brod – Brumov – Bylnice pokračující do Slovenské republiky (Trenčanská Teplá). letecká doprava • díky tradiční výrobě v Kunovicích má Uherské Hradiště k dispozici kvalitní letiště s potřebnou infrastrukturou i pro mezinárodní provoz. Statut mezinárodního veřejného letiště byl přiznán kunovickému letišti Ministerstvem dopravy ČR v roce 1993.

2.1.6.

Školství

Ve městě je 12 mateřských škol, 8 základních škol, 2 zvláštní školy, 1 speciální škola (pro tělesně handicapované děti), 1 základní umělecká škola. Zdravotně a mentálně postižené děti získají základní vzdělání ve Speciální škole pro žáky s více vadami a ve Středisku Diakonie Českobratrské církve evangelické, Stacionář Cesta pro děti s těžší formou a komplikovaným postižením. Pro mimoškolní aktivity je určen Dům dětí a mládeže „ŠIKULA“. Uherské Hradiště je centrem středoškolského vzdělávání nejen pro populaci většiny území regionu, ale také jako spádová území okresů sousedních. Některé střední školy mají výrazně nadregionální působnost – Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti nebo Soukromá SOŠ a VOŠ, s.r.o. V Uherském Hradišti a okolí působí 12 středních škol a učilišť. EPI – Evropský polytechnický institut, s.r.o. soukromá škola v Kunovicích s akreditací MŠMT, nabízí bakalářské studium v několika oborech zaměřených hlavně na management a marketing, finance a daně, informatiku a počítače.

8

2.1.7. Kultura a sport K nejvýznamnějším současným kulturním aktivitám, konaným ve městě i nejbližším okolí, patří mezinárodní Festival hudebních nástrojů lidových muzik, druhý největší filmový festival v České republice Letní filmová škola, setkání ochránců přírody Týká se to také tebe, Buchlovská svíca a mnohé další. Současné kulturní dění se soustřeďuje kolem stálé divadelní scény Slováckého divadla, Slováckého muzea s bohatými národopisnými sbírkami, Umělecko-průmyslové školy, Klubu kultury, Městských kin, několika galerií a soukromých pořadatelských agentur. V Uherském Hradišti působí řada folklórních, pěveckých a zájmových souborů a kroužků, které pořádají další akce, např. hody s právem v jednotlivých částech města, besedy u cimbálu, koncerty apod. Tradiční se staly jarmarky na Masarykově náměstí a Den otevřených památek . Ve městě lze využívat širokou nabídku zařízení pro sport a volnočasové aktivity. Vrcholoví, výkonnostní, ale i rekreační sportovci a celá sportovní veřejnost má možnost využívat následující sportovní zařízení: víceúčelovou sportovní halu, městský stadion, zimní stadion, krytý plavecký bazén, koupaliště, tenisové kurty, squash centrum, lyžařský svah s umělým povrchem, tělocvičnu Gymnázia, Sokolovnu,Orlovnu, sportovní areál na sídlišti Východ v Mařaticích.

2.1.8. Zdravotnictví Státní zdravotnické zařízení Nemocnice s poliklinikou v Uherském Hradišti patří ke středně velkým nemocnicím. Zajišťuje zdravotní péči lůžkovou i ambulantní pro obyvatele okresu Uherské Hradiště. Nemocnice disponuje 835 lůžky pro lůžkovou péči v 16 odbornostech podporovaných činností 9 oddělení. Celkem 59 lůžek je vyčleněno pro poskytování intenzivní péče nemocným se selháváním jedné nebo více základních životních funkcí. Soukromou zdravotní péči může podle zákona ČNR č. 160/92 provozovat fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění podle tohoto zákona. Na území města Uherského Hradiště vykonává činnost: -

21 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, 5 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 16 stomatologických ordinací 4 gynekologické ordinace, 20 ordinací lékařů specialistů různých odborností (chirurgie, neurologie, ortopedie, alergologie a další)

Nejbližší lázeňské zařízení, Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves, se nachází 8 km od Uherského Hradiště. Lázně jsou založeny na léčivém pramenu s velkým obsahem sirovodíku (4 mg/l) a jsou zaměřeny na léčbu pohybového ústrojí.

9

2.1.9. Bydlení Přehled počtu bytů ve vlastnictví města k 31. 12. 2001 Byty podle velikosti 1+0 1+1 2+1 3+1 4+1 Celkem

Počet bytů 86 361 629 475 51 1 602 Zdroj: OSMM

Odbor správy majetku města evidoval ke stejnému datu celkem 331 žádostí o nájem městského bytu. Evidence však není vedena s tím, že by rozlišovala, zda se jedná o žadatele jednotlivce, či rodiny s dětmi. Podrobně se problematikou bydlení v Uherském Hradišti bude zabývat v současné době připravovaný „Program rozvoje bydlení“ (OARM). Aktuální úhrady za městské byty v porovnání velikostí a kategorií k 31. 12. 2001: Byty 1+0 (č.popisné/č.bytu) 60/9 420/2 114/2 Byty 1+1 107/5 371/4 420/1 445/3 Byty 2+1 107/4 405/5 405/6 1035/7 Byty 3+1 208/4 703/5 806/2 703/6 1035/1 Byty 4+1 705/3 896/2

I. kategorie 728,- Kč 682,- Kč 529,- Kč I. kategorie 950,- Kč 825,- Kč I. kategorie 1 405,- Kč 844,- Kč I. kategorie 1 665,- Kč 1 312,- Kč I. kategorie 1 658,- Kč 1 476,- Kč

II. kategorie V UHA není V UHA není V UHA není II. kategorie 567,- Kč 827,- Kč II. kategorie 678,- Kč 1 093 Kč II. kategorie 1 279,- Kč 1 145,- Kč 1 054,- Kč II. kategorie -

Zdroj: R.K.Servis Uherské Hradiště

10

Zálohy na služby spojené s užíváním bytu, stanoveny na 1 osobu: osvětlení společných prostor 10,- Kč studená voda 175,- Kč výtah 20,- Kč septik 20,- Kč Další zálohy na služby spojené s užíváním bytu, stanovené na 1 byt: teplo a teplá voda dle velikosti bytu 900,- Kč - 1 500,- Kč kominické služby 3,- Kč STA 9,- Kč Nelze jednoznačně stanovit průměrnou cenu za nájem a služby v městských bytech, neboť výsledná kalkulace je tvořena dle počtu osob v jednotlivých bytech žijících. Výše uvedené částky jsou předkládány jako příklady pro představu finanční náročnosti bydlení v městských bytech. Kapacita „holobytů“ , Sadová 1384, Uherské Hradiště je celkem 24 ubytovaných. V současné době zde bydlí 15 občanů. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dlužníků a podaných žalob na vystěhování je pravděpodobné, že do budoucna kapacita „holobytů“ nebude dostačující.

2.1.10. Trh práce Podle posledního sčítání (k 1.3.2001) bylo vykázáno v okrese Uherské Hradiště ekonomicky aktivní obyvatelstvo v počtu 63 951 osob (podle sčítání před deseti lety to bylo 75 546 osob), za deset let došlo k poklesu o 11 595 (!) ekonomicky aktivních osob, tj. pokles o 15,3 %, při stejném počtu obyvatel. Průměrná měsíční mzda dosáhla v okrese Uh. Hradiště (na přepočtené zaměstnance – viz. Statistický bulletin – zlínský kraj) v I. – III. čtvrtletí r. 2001 výše 11 971 Kč (ve stejném období činila průměrná mzda ve Zlínském kraji 12 854 Kč, v celé ČR 14 588 Kč). Nejen výše průměrných mezd, ale i jejich růst je v okrese Uherské Hradiště podprůměrný. V okrese Uherské Hradiště byl zaznamenán od měsíce února 2001 růst zaměstnanosti, avšak od měsíce dubna došlo ke stagnaci a počet uchazečů ukončujících evidenci na ÚP se výrazně snížil. Jako stagnaci lze hodnotit celé druhé pololetí, dokonce se zhoršením na přelomu roku. Celkem bylo celý rok 2001 nahlášeno zaměstnavateli 2 363 všech volných pracovních míst z okresu Uherské Hradiště (tento počet byl o 200 nižší než v předcházejícím roce). Klesající počet volných pracovních míst má hlavní příčinu v míře nezaměstnanosti, ale také v aktivitě osob hledajících práci neevidovaných úřadem práce. Jednoznačně je pak počet volných míst odrazem ekonomické recese či naopak oživení.

11

K 31.12.2001 evidoval Úřad práce v Uherském Hradišti celkem 5 318 uchazečů o zaměstnání a 387 volných pracovních míst. Podíl uchazečů se ZPS se opět zvýšil, nyní činí 18,13 %, absolutně jejich počet vzrostl o 132 osob. Velká pozornost je ze strany Úřadu práce v Uherském Hradišti věnována také další problémové skupině žen – matek s dětmi. Rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti byl pro okres Uherské Hradiště na r. 2001 stanoven ve výši 20 300 tis. Kč. Bylo vytvořeno 394 nových pracovních míst a díky těmto finančním prostředkům bylo v chráněných dílnách udrženo 298 pracovních míst (přímo v Uherském Hradišti se jednalo o chráněné dílny Oblastní charity, Sdružení EKO a středisko Obzor Zlín v Uherském Hradišti) . Rekvalifikační kursy absolvovalo 652 uchazečů, z toho 393 absolventů bylo po rekvalifikaci umístěno. V průběhu roku 2001 bylo uzavřeno 11 dohod na zřízení 11 nových pracovních míst s částečnou úhradou nákladů a 163 dohod na umístění uchazečů patřících převážně do problémových skupin s částečnou úhradou mzdových nákladů (celkem bylo na vytvoření společensky účelných pracovních míst vyplaceno 5 417 tis Kč). V roce 2001 bylo uzavřeno 82 dohod na veřejně prospěšné práce, umístěno 83 uchazečů, z toho 61 mužů a 22 žen ( na Uherskohradišťsku bylo umístěno tímto způsobem 24 uchazečů) . Pracovní využití bylo v průběhu celého roku zaměřeno zejména na: úklidové práce v obcích a městech, údržbu veřejné zeleně, stavební práce při údržbě budov, práce na úpravách komunikací a práci v sociální oblasti. V roce 2002 , zejména v I. pololetí, se projeví hromadné propouštění ohlášené zaměstnavateli před koncem minulého roku. Celkově se očekává mírný růst nezaměstnanosti.

Na základě současných znalostí předpokládá ÚP pro I. pololetí roku 2002 následující stav v nezaměstnanosti: Skutečnost k 31.12.1999 k 31.12.2000

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání Počet proplácených uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v %

Prognóza k 31.12.2001

k 31.3.2002

k 30.6.2002

5111

5089

5318

5 750

5 720

2721

2376

2379

2 700

2 400

6,94

7,18

7,26

7,8

7,8

- Chřiby

6,64

7,13

7,41

8,7

8,3

- Uherskohradišťsko

6,58

6,83

7,11

7,5

7,3

- Uherskobrodsko

6,88

6,87

6,67

7,2

7,0

- Bílé Karpaty

8,89

9,46

9,15

10,4

14,5

Z toho mikroregiony:

Zdroj: ÚP Uh. Hradiště

12

3.

DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Město Uherské Hradiště se rozkládá na 2 127 ha a má 7 částí (Uherské Hradiště, Rybárny, Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice) Dlouhodobá perspektiva počtu obyvatelstva dnešního Uherského Hradiště byla sestavena za jeho území k 1. lednu 2001. Retrospektiva začíná údaji o výsledcích prvního novodobého sčítání lidu v roce 1868 a končí posledním předválečným censem v roce 1930. Druhá řada začíná rokem 1950, kdy bylo provedeno první kompletní poválečné sčítání lidu, domů a bytů a končí posledním sčítáním provedeným 1. března 2001.

3.1. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1868 - 1930 Jedním ze základních ukazatelů poskytujících obraz o postavení a významu daného sídla je jeho populační velikost a dynamika jejího dlouhodobého vývoje. V době prvního novodobého sčítání lidu na našem území bydlelo v obcích, které nyní tvoří město Uherské Hradiště, celkem 5 659 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Uherského Hradiště v období let 1868 – 1930 rok 1868 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Počet obyvatel 5 659 6 663 7 232 8 925 9 451 10 051 10 554 Index 1868=100 100 117,7 127,8 157,7 167,0 177,6 186,5 Řetězový index 100 117,7 108,5 123,4 105,9 106,3 105,0 Pramen: SLDB, ČSÚ.

V období mezi prvními cenzy město rostlo tempem kolem 9 % za desetiletí. Tempo růstu populace se zrychlilo v posledním desetiletí 19. století, kdy celkový přírůstek obyvatelstva Uherského Hradiště dosáhl 1 693 osob, tj. 23 %. V dalším období, tj. do posledního sčítání před 2. sv. válkou v roce 1930 se populační vývoj města zpomalil. Průměrný intercenzální přírůstek v období let 1900 – 1930 nepřesáhl 6 %.

3.2. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1950 - 2001 Počet 10 554 obyvatel v roce 1930 se zvyšoval i ve válečném období, kdy v českých zemích počet obyvatelstva do roku 1950 klesl celkově o 16,7 % a ve městech o 3,2 %. V Uherském Hradišti však došlo ke zvýšení o 27 % na 13 402 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Uherského Rok 1950 1961 Počet obyvatel 13 402 15 616 Index 1950=100 100 116,5 Řetězový index 100 116,5

Hradiště v období let 1950 – 2001 1970 1980 1991 2001 19 427 25 015 26 765 27 049 145,0 186,7 199,7 201,8 124,4 128,8 107,0 101,1

Pramen: SLDB, ČSÚ.

Dynamika vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště byla ve všech poválečných desetiletích vyšší, než byl průměrný relativní růst za úhrn českých měst. Tento pozitivní vývoj měl v jednotlivých desetiletích různé příčiny. V padesátých letech se na růstu obyvatelstva podílela poválečná industrializace. Výstavba několika nových průmyslových závodů ve městě a okolí se projevila mezi lety 1950 až 1961 zvýšením počtu obyvatel o 16,5 %, což byla vyšší intenzita růstu než byl průměr za ČR (úhrn měst českých zemí zaznamenal přírůstek 12,5 % obyvatel).

13

V roce 1961 se město stalo sídlem nově zřízeného okresu Uherské Hradiště. Posílení administrativní funkce města tak bylo, společně s dalším rozvojem průmyslu v regionu, hlavním stimulem populačního růstu města v šedesátých letech. Přírůstek počtu obyvatel za období let 1961 – 1970 dosáhl 24,4 %, zatímco počet obyvatel úhrnu měst republiky vzrostl o 10,6 %. Nejvyšším tempem se počet obyvatel města zvyšoval v sedmdesátých letech, tzn. v normalizačním období státních pronatalitních opatření a masivní hromadné, panelové bytové výstavby. Uherské Hradiště vykázalo populační bilanci v roce 1980 o téměř 29 % vyšší než v roce 1970, úhrn měst v Česku měl aktivní bilanci ve výši 11,6 %. V následujícím období se tempo populačního vývoje výrazně zpomalilo, avšak uvedené zjištění o nadprůměrném tempu vývoje Uherského Hradiště v rámci všech měst České republiky platilo i v období 1980 – 1991, kdy v Uherském Hradišti vzrostl počet obyvatel o 7%, zatímco v úhrnu měst ČR se počet obyvatel zvýšil o 4,7 %. V posledním intercenzálním období 1991 – 2001 se počet obyvatel města zvýšil o 1,1 %, avšak města ČR jako celek v tomto desetiletí již zaznamenala úbytek obyvatelstva. Dominantní složku celkového přírůstku Uherského Hradiště představoval vždy migrační přírůstek, podporovaný rozsáhlou bytovou výstavbou.

Vývoj počtu obyvatel Uherského Hradiště v období let 1950 - 2001 30000

( počet obyvatel )

25000 20000 15000 10000 5000 0

1950

1961

1970

1980

1991

2001

( ro k )

14

3.3. Populační vývoj města v 90. letech Po roce 1989 nastal v demografickém chování populace České republiky prudký zlom, který se projevil především poklesem uzavřených sňatků a porodnosti. Tyto trendy se projevily plošně po celém území republiky, tedy i v populačním vývoji Uherského Hradiště. Pohyb obyvatelstva Uherského Hradiště v letech 1991 - 2000 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1991-2000

Střední stav obyvatel. 26 790 26 982 27 237 27 440 27 533 27 583 27 568 27 458 27 287 27 149 26 907

živě narození 324 333 318 268 260 254 223 240 190 220 2 630

Přirozená měna zemřelí Přirozený Přírůstek 270 54 244 89 228 90 250 18 258 2 225 29 248 -25 265 -25 239 -49 247 -27 2 474 156

přistěhovalí 791 755 772 579 552 456 519 455 424 435 5 738

Stěhování vystěhovalí 684 620 577 476 488 451 559 585 562 496 5 498

saldo migrace 107 135 195 103 64 5 -40 -130 -138 -61 240

Celkový Přírůstek obyvatel 161 224 285 121 66 34 -65 -155 -187 -88 396

Pramen: Bilance obyvatelstva podle obcí okresu Uh. Hradiště 1991-2000, ČSÚ.

Z tabulky je patrný především výrazný pokles počtu narozených dětí, zejména ve druhé polovině devadesátých let. Rok 1996 byl posledním rokem, kdy ve městě bylo registrováno více narozených dětí než zemřelých osob. Od roku 1997 tak lze hovořit o přirozené depopulaci města. Zároveň se od počátku devadesátých let začíná snižovat objem migrace. U počtu přistěhovalých docházelo k postupnému snižování a v roce 2000 byl tento ukazatel nižší o 45 % než v roce 1991. U vystěhovalých byl rozdíl pouze –27 %. Výsledkem bylo nepravidelné narůstání migračních úbytků, zejména počet přistěhovalých. Objem stěhování přes hranice města se mezi rokem 1991 a 2000 snížil z 55,1 osob na tisíc obyvatel na 34,3 promile, tzn. o 37,7 %. Toto snížení objemu migrace bylo v Uherském Hradišti mnohem výraznější než v celostátním měřítku, neboť v rámci ČR se objem stěhování v téže době snížil o 16,8 %. V roce 1997 je poprvé po mnoha desetiletích zaznamenám celkový úbytek obyvatelstva, který je vyvolán přirozeným úbytkem (počet živě narozených je nižší než počet zemřelých) a záporným migračním saldem (počty vystěhovalých převyšují počty přistěhovalých) současně.

3.4. Relativní ukazatele pohybu obyvatelstva 1991 – 2000 Ukazatele pohybu obyvatelstva v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se nazývají hrubé míry. Hrubé míry počítané na 1 000 žijících obyvatel nejsou sice zcela přesné, neboť neeliminují odchylky vyplývající z rozdílů věkového složení hodnocených populací, avšak přesnější ukazatele nejsou za menší území (okresy, města) k dispozici.

15

Pohyb obyvatelstva Uherského Hradiště v letech 1991 - 2000 Rok

živě narození

Přirozená měna zemřelí přirozený přírůstek

přistěhovalí

Stěhování vystěhovalí

saldo migrace

Celkový Přírůstek obyvatel

4,0 4,9 7,2 3,8 2,3 0,2 -1,5 -4,7 -5,0 -2,3 0,9

6,0 8,2 10,5 4,5 2,3 1,2 -2,4 -5,7 -6,8 -3,3 1,4

na 1 000 obyvatel

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1991-2000

12,1 12,3 11,7 9,8 9,4 9,2 8,1 8,7 7,0 8,1 9,7

10,1 9,0 8,4 9,1 9,4 8,2 9,0 9,7 8,8 9,1 9,2

2,0 3,3 3,3 0,7 0,0 1,0 -0,9 -1,0 -1,8 -1,0 0,5

29,5 27,9 28,4 21,1 20,0 16,5 18,8 16,6 15,6 16,0 21,3

25,5 23,0 21,2 17,3 17,7 16,3 20,3 21,3 20,6 18,3 20,4

Pramen: Bilance obyvatelstva podle obcí okresu Uh. Hradiště 1991-2000, ČSÚ, výpočty OARM

Důležitý poznatek pro určení vstupních parametrů prognózy vývoje obyvatelstva se získá z tempa snížení ukazatele porodnosti, který je důležitý z hlediska volby parametrů vývoje očekávané porodnosti v období let 2000 – 2015. Hrubá míra porodnosti se ve sledovaném období snížila o 33,1 %, což koresponduje s úbytkem počtu živě narozených dětí o 32,1 %. Míra celkové úmrtnosti kolísala meziročně v důsledku kolísání ročního absolutního počtu zemřelých a na rozdíl od vývoje porodnosti po celé sledované desetiletí oscilovala kolem hladiny 9 promile. Důležitými údaji z hlediska prognózy vývoje obyvatelstva do roku 2015 jsou údaje o stěhování. Od roku 1997 se na depopulaci města podílejí totiž nejen přirozené, ale i migrační úbytky.

3.5. Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku Věková struktura obyvatel města byla v minulosti příznivě formována především vysokými migračními přírůstky. V současnosti však v obyvatelstvu Uherského Hradiště, obdobně jako v celé republice, dlouhodobě klesá podíl dětské složky (0 – 14let) a naopak roste podíl obyvatel v produktivním (15 – 59 let) a poproduktivním věku (60 a více let). V roce 1993 poprvé klesl podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let pod hranici 20 % a do roku 2001 se snížil až na 16,2 %. Podíl osob starších 60 let v 90. letech zatím stagnuje přibližně na úrovni 17 %. Tato stagnace je však pouze dočasná, vzestup podílu osob v tomto věku bude v nejbližších letech důsledkem přesunu početně silných generací do věku nad 60 let, zlepšení úmrtnosti ve vyšším věku a poklesu porodnosti. Věková struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin Území Uherské Hradiště Okres Uh. Hradiště Zlínský kraj Česká republika

3. 3. 1991 1.3. 2001 0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let 0 - 14 let 15 – 59 let 60 a více let 22,4 63,3 14,3 16,2 66,4 17,3 21,6 60,7 17,7 16,5 64,7 18,8 21,7 61,1 17,2 16,8 64,9 18,3 21,0 61,2 17,8 16,5 65,3 18,2 Pramen: SLDB 1991, 2001

16

3.6. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ OBYVATELSTVA DO ROKU 2015 Český statistický úřad zpracovává demografické projekce v nejmenším měřítku za okresy a bez migrace. Z uvedeného důvodu jsme stáli před problémem konstrukce samostatné prognózy za město Uherské Hradiště. Prognóza (projekce) vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště byla zpracována úplnou komponentní metodou, tj. podle pohlaví, věku a s promítnutím migrační bilance. Výchozím rokem projekce (prahem projekce) byl stav obyvatelstva k 31.12. 2000, horizontem byl stav k 31.12. 2015 s mezidobími ke konci let 2005 a 2010. Výpočet projekce vycházel z tendencí vývoje obyvatelstva v letech 1991 – 2000. Modelovaný vývoj počtu obyvatel podle pětiletých věkových skupin byl spíše pomocným výpočtem, zreálňujícím rozsah migrace a eventuálně upozorňujícím na problémy ve vývoji věkové struktury obyvatel.

3.6.1. Předpoklady a východiska prognózy Prognóza vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště do roku 2015 vycházela z následujících východisek: •

ve vývoji budoucího počtu a věkové struktury obyvatelstva se projeví skutečnost, že od začátku osmdesátých let klesá počet narozených dětí. Proto se (i přes úbytek zemřelých) snižoval přirozený přírůstek obyvatelstva, který se od roku 1997 změnil na úbytek. Dlouhodobý a výrazný pokles porodnosti se ve druhé polovině devadesátých let zpomalil a jeho další podstatné snížení se jeví jako nepravděpodobné. Nepravděpodobné je však i podstatné zvýšení úhrnné plodnosti a zcela nereálné by bylo očekávání jejího návratu na úroveň osmdesátých let, • významný pokles úmrtnosti obyvatel • pokračující proces desurbanizace nejen v České republice jako celku, ale také v okresech Zlínského kraje, tzn. migrační úbytky obyvatelstva měst a populační růst obcí v jejich zázemí (vyvolaný zejména lepšími podmínkami pro rozvoj individuální bytové výstavby).

17

3.6.2. Základní výsledky prognózy pro Uherské Hradiště Projekce obyvatelstva 2000 – 2015 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin (stav k 31.12. daného roku) věk 2000 2005 2010 2015 muži ženy muži Ženy muži ženy muži Ženy 0–4 517 531 633 597 637 599 616 580 5–9 749 719 516 530 631 596 635 598 10 – 14 926 938 748 719 515 530 631 595 15 – 19 959 925 924 937 747 718 514 529 20 – 24 1139 1107 954 924 920 936 743 717 25 – 29 1144 1121 1133 1105 950 922 915 934 30 – 34 943 1010 1138 1118 1127 1102 945 920 35 – 39 1048 1061 936 1007 1129 1115 1119 1099 40 – 44 999 952 1033 1056 923 1001 1114 1109 45 – 49 980 1047 975 944 1009 1047 900 993 50 – 54 895 1017 942 1033 937 931 970 1033 55 – 59 735 904 843 995 888 1011 883 911 60 – 64 605 709 672 873 771 961 812 976 65 – 69 484 680 528 671 586 827 672 909 70 – 74 369 596 394 621 431 612 478 755 75 – 79 277 404 268 501 286 523 313 516 80 – 84 73 216 170 291 163 359 173 376 85 + 75 201 53 159 91 192 100 236 Celkem 12 917 14 138 12 862 14 080 12 740 13 981 12 532 13 784 Pramen: OARM

Nejdůležitějším výsledkem prognostické práce je získání poznatků o budoucím věkovém složení obyvatelstva města. Absolutní data ukazují, že do roku 2015 se počet obyvatel sníží o 2,7 %, u mužů o 3,0 % a u žen o 2,4 %. Věkové složení obyvatelstva 2000 – 2015 podle základních věkových skupin a pohlaví věk 2000 2005 2010 2015 muži ženy muži Ženy muži ženy muži ženy 0 – 14 2 192 2 188 1 897 1 846 1 783 1 725 1 882 1 773 15 – 59 8 842 9 144 8 878 9 122 8 630 8 783 8 103 8 245 60+ 1 883 2 806 2 085 3 116 2 328 3 474 2 548 3 768 Celkem 12 917 14 138 12 862 14 080 12 740 13 981 12 532 13 784 Pramen: OARM

Vyšší počet žen v mladém plodném věku by měl způsobit, že i přes pokračující nízkou úroveň plodnosti bude počet narozených do roku 2010 mírně přibývat.

18

Věk 0 – 14 15 – 59 60+ Celkem

Úhrn obyvatelstva 2000 – 2015 podle základních věkových skupin Absolutní počet Podíl věkových skupin v % 2000 2005 2010 2015 2001 2005 2010 2015 4 380 3 747 3 508 3 655 16,2 13,9 13,1 13,9 17 986 18 000 17 413 16 348 66,5 66,8 65,2 62,1 4 689 5 201 5 802 6 316 17,3 19,3 21,7 24,0 27 055 26 948 26 723 26 319 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: OARM

Proces demografického stárnutí obyvatel (tzn. růst podílu obyvatel v poproduktivním věku) bude zrychleným tempem pokračovat i v dalším desetiletí, kdy do důchodového věku budou postupně přicházet početně silné poválečné ročníky. Značné změny věkové struktury obyvatelstva budou v budoucnu přinášet problémy ve všech oblastech života města. Očekávané změny věkového složení jsou ve svých důsledcích a sociálně-ekonomických souvislostech mnohem závažnější než samotný fakt stagnace, resp. postupného snižování počtu obyvatel. Podíl dětského obyvatelstva by se měl podle prognózy snížit ze 16,2 % v roce 2000 na 13,1 % v roce 2010, podíl osob starších 60 let vzroste ze 17,6 % v roce 2000 až na 21,7 % v roce 2010.

19

4. Citace zákonů Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, dosud základní zákon v sociální oblasti, praví: Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří jí potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby. Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi. Sociální péče zahrnuje zejména péči o rodinu a děti, občany těžce zdravotně postižené, staré občany, občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, občany společensky nepřizpůsobené. V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby : peněžité dávky, věcné dávky, výchovná a poradenská péče, sociálněprávní ochrana, pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, péče v ostatních zařízeních sociální péče, pečovatelská služba, stravování, kulturní a rekreační péče, mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených, bezúročné půjčky. Sociální služby mohou poskytovat též organizace a občané. Výčet dávek a služeb sociální péče i typů zařízení sociální péče je uveden zejména ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. Působnost jednotlivých orgánů v jejich zabezpečování pak upravuje zákon č.114/1988 Sb. Citace zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení: § 14 : Obce a okresní úřady organizují a poskytují sociální péči občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány , občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledávají občany, kteří potřebují sociální péči. § 37 : Obec v samostatné působnosti a) rozhoduje o přijetí do ústavů sociální péče, které spravuje, o ukončení pobytu v nich, o přemístění do jiných ústavů, které spravuje, o úhradě za služby v ústavech poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, pokud je spravuje, b) zabezpečuje účast starých občanů na společném stravování, c) napomáhá zapojení starých občanů do kulturního a společenského života, d) podílí se na řešení otázek bydlení starých občanů

20

§ 40 : Obec v samostatné působnosti působí k překonávání nepříznivé životní situace občanů, kteří potřebují zvláštní pomoc, b) poskytuje občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc, zejména dětem a mládeži, systematickou výchovnou a poradenskou péči v zařízeních sociální péče, která spravuje. a)

Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit : - státu - samosprávy - nestátních subjektů Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů ovlivňuje pozitivně sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti , bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Pro optimální fungování systému sociálních služeb je důležité, aby místo každého subjektu bylo přesně vymezeno. V sociálních aktivitách, které jsou pro stát komplikované, ale veřejnosti a jednotlivým občanům prospěšné (např. práce s nepřizpůsobivými občany, denní zařízení pro zdravotně a mentálně postižené) má pak nestátní subjekt řadu předností. Může postupovat mnohem pružněji tam, kde se aktivity týkají těch sociálních skupin , které nemají podporu veřejnosti (bezdomovci, drogově závislí atd). Přímá pomoc státu či obce by byla předmětem kritiky daňových poplatníků. Nestátní subjekt může pečovat o tyto skupiny s podporou státu či obce v zástupné pozici.

21

5. Přehled sociálních služeb v Uherském Hradišti Sociální služby mohou být ve své různorodosti a podle míry potřebnosti zajišťovány přímo městem, a to zejména, pokud je město považuje za nezbytné nebo je chce uchovat ve své kompetenci.Dále je mohou poskytovat jiné subjekty za podpory města formou zajištění nebytových prostor, poskytování darů a dotací. Tato forma je pro všechny zainteresované vhodnější.

5.1. Služby zabezpečované státem Služby v největším počtu doposud poskytuje Okresní ústav sociálních služeb Uherské Hradiště. Jedná se tedy o oblast, která je v Uherském Hradišti v kompetenci státu. Se zánikem činnosti okresního úřadu, který je zřizovatelem i provozovatelem OÚSS, však bude řešen přenos zřizovatelských kompetencí na kraj. Domov důchodců Uherské Hradiště, Štěpnická 1139 Úkolem domova důchodců je zajišťovat pro seniory komplexní služby: stravování, bydlení, ošetřovatelskou péči, kulturně zájmovou činnost. Domov důchodců nacházející se na území našeho města je v provozu od května 1985. Počet ubytovaných se pohybuje přibližně v počtu 160, kteří jsou ubytovaní v 34 jednolůžkových, 54 dvoulůžkových a 6 třílůžkových pokojích. Služby stravování využívají v ojedinělých případech i někteří občané s pobytem mimo domov důchodců. 

 Pečovatelská služba (OÚSS), Štěpnická 1139 Pečovatelská služba poskytuje pomoc těžce zdravotně postiženým a starým občanům, kteří si nejsou schopni sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují další osobní péči. Pečovatelská služba se poskytuje občanům zejména v jejich domácnostech, v domech s pečovatelskou službou a v zařízeních pečovatelské služby. Pečovatelská služba na území našeho města v roce 2001 zabezpečovala služby u 121 občanů, v 75 případech se jednalo o rozvážku obědů a v 46 případech o služby pečovatelské. Nemocnice s poliklinikou, Purkyňova 365, Uherské Hradiště poskytuje domácí péči a to převážně zabezpečováním různých zdravotnických úkonů, jako jsou – převazy, aplikace injekcí, odběry biochemického materiálu apod. V průběhu roku 2001 tyto služby byly poskytovány celkem u 120 nemocných a celkový počet ošetření činil 3 990 (počet výkonů 8 986). Služba je zabezpečovaná 7 dnů v týdnu 12 hodin denně. Azylový dům, Růžová 436, Uherské Hradiště Jedná se o ubytovnu pro muže bez přístřeší o kapacitě 12 lůžek. Ty jsou ve třech místnostech po třech, čtyřech a pěti lůžkách. V roce 2001 zde bylo průměrně ubytováno 9 občanů, z toho pouze 1 ubytovaný je nyní přímo z Uherského Hradiště. Každý ubytovaný má za denní úhradu 35,- Kč k dispozici válendu s úložným prostorem, skříň s nádstavcem a noční stolek. Využít může také společnou kuchyňku a umývárnu (je zde pračka i ždímačka). 

22

 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Hradební 1250, Uh. Hradiště Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy poskytuje poradenskou a terapeutickou pomoc při řešení osobních a rodinných krizí a traumat. Preventivně je zaměřena na manželství ohrožená rozvodem a úpravu vzájemných vztahů rozvedených rodičů s dětmi. Pomáhá při zvládání zátěže spjaté s nezaměstnaností i zdravotním postižením jedince.

5.2. Služby zabezpečované městem 

Penzion pro důchodce – příspěvková organizace , Kollárova 1243, Uherské Hradiště

Domovy – penziony pro důchodce jsou určeny pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní a jejich celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu. Město Uherské Hradiště rozhodnutím ZM č. 85/VIII. ze dne 15. února 2000 zřídilo od 1.5.2000 příspěvkovou organizaci Penzion.V zařízení je k dispozici 35 jednopokojových a 19 dvoupokojových bytových jednotek, z toho 4 byty bezbariérové. O umístění v Penzionu – ústavu sociální péče, mohou požádat občané s trvalým bydlištěm na území celé ČR. Je jim poskytováno ubytování a základní péče, ale i další placené služby. O umístění do uvolněných bytových jednotek rozhoduje Komise pro přijímání občanů do Penzionu jmenovaná RM v souladu s právními předpisy platnými v sociálním zabezpečení. Na OSSZ je evidováno celkem 77 žádostí, z toho 42 žádostí je občanů trvale žijících v Uherském Hradišti.  Domy s pečovatelskou službou Samotná existence domů s pečovatelskou službou vychází z odst. 1 §10 zák. č. 102/1992 Sb., jenž upravuje zák. č. 509/1991 Sb., který upravuje občanský zákoník a zmiňuje ji i odst. č. 2 §49 vyhlášky 182 /1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, v platném znění. V domech s pečovatelskou službou je zajištěn soustředěný výkon pečovatelské služby. Byty jsou pronajímány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu nebo jim byl přiznán plný invalidní důchod, a kteří potřebují nebo u nichž lze předpokládat, že v nejbližší době budou potřebovat pečovatelskou službu. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány občanům trvale žijícím na území města Uh. Hradiště. Dům s pečovatelskou službou, Rostislavova 488, Uherské Hradiště V DPS je 16 jednopokojových bytových jednotek, z toho jeden byt využívá jako zázemí pečovatelka. Pečovatelskou službu zde zajišťuje OÚSS. V roce 1999 se uskutečnila celková rekonstrukce, kterou v plném rozsahu hradilo Město Uherské Hradiště. Na OSSZ je evidováno 5 žádostí o pronájem bytu. Dům s pečovatelskou službou, Na Návsi 114, Jarošov, Uherské Hradiště Tento DPS byl rekonstruován s využitím státní dotace. Devět bytů o velikosti 1+0 a tři byty o velikosti 2+0 slouží k pronájmu nájemníkům, v jednom z bytů má zázemí pečovatelská služba Oblastní charity, která kromě těchto služeb zajišťuje také úklid v domě . Tímto způsobem vyšlo Město Uherské Hradiště vstříc Oblastní charitě a souhlasilo se symbolickým pronájmem bytu, ve kterém mají pečovatelky zázemí. Na OSSZ jsou v současné době evidovány 4 žádosti o pronájem bytu.

23

5.3. Služby zabezpečované nestátními organizacemi Je nepopiratelnou zásluhou nestátních subjektů, že vytvořily široké spektrum nabídky sociálních služeb, které řeší velké problémy, byť třeba jen malých skupin lidí.



Oblastní charita Uherské Hradiště, Velehradská třída 247, Uherské Hradiště

Oblastní charita Uherské Hradiště je nestátní nezisková organizace, která působí v oblasti sociální, zdravotní a humanitární pomoci v našem regionu. Tým kvalifikovaných pracovníků, ale také dobrovolníků zabezpečuje tyto služby : Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba v rodinách (CHOPS) Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen : 1.3.1993 CHOPS je nestátní zdravotnické zařízení , které poskytuje komplexní péči klientům všech věkových kategorií v domácím prostředí. Ošetřovatelské výkony doporučené lékařem jsou doplňovány pečovatelskými službami tam, kde sociální situace rodiny a zdravotní stav klienta to vyžaduje. Služby jsou poskytovány zdravotními sestrami, ošetřovatelkami a pečovatelkami 14 hodin denně (dle požadavků je možno rozšířit až na 24 hodin) včetně sobot, nedělí a svátků, 384 klientům, z toho 186 klientů je přímo z Uherského Hradiště. Služeb využívají občané z 33 obcí Uherskohradišťska. Chráněná dílna Adresa: Šafaříkova ul. 961, Uherské Hradiště (Smlouva o pronájmu s MěÚ v Uh. Hradišti) Provoz zahájen : 1.9.1995 Chráněná dílna byla zřizována za účelem pracovního uplatnění občanů, kteří na trhu práce obtížně hledají zaměstnání. V košíkářské a šicí dílně pracuje 11 zaměstnanců, z toho 73% se sníženou pracovní schopností. Do budoucna plánují rozšíření počtu pracovních míst. Stacionář sv. Ludmily Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen: 1.1.1998 Stacionář je denní zařízení pro mentálně postižené od 18 let věku. Devět mladých lidí, pod odborným vedením dvou terapeutů, se formou zájmové činnosti věnují tkaní na stavech, paličkování, vyšívání, malování na skle a hedvábí a různým dalším technikám. Kontaktní a poradenské centrum (KPC) Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen : 1.4.1996 Toto středisko je rozděleno do tří sekcí: 

Centrum volného času – zajišťují 2 pracovnice, které se snaží o smysluplné využití volného času dětí a mládeže od 10 do 17 let. Mládež oslovují na nádražích, ulicích ve středu města a na sídlištích v Uh. Hradišti. V klubovně na Charitě se učí základům vaření, šití, společenskému chování, vztahu k lidem, úctě, zodpovědnosti k sobě a jiným. Věnují se sportu, hudbě, výletům do přírody. Cílem je, aby tito prozatím problémoví jedinci, našli v sobě zájem o výše zmiňované aktivity a tak se postupně odpoutávali od vznikající závislosti na alkoholu, cigaretách a drogách.

24

 

Psychologická poradna – je zajišťována psychologem v úterý v odpoledních hodinách. Občanské poradenství - je zaměřeno na poradenskou činnost, materiální a finanční pomoc lidem v různých krizových situacích a v situacích sociální nouze. Činnost je zajišťována jednou pracovnicí na část úvazku.

Humanitární sklad (HS) Adresa: Rostislavova ul. 488, Uherské Hradiště (Smlouva o pronájmu s MěÚ v Uh.Hradišti) Provoz zahájen: 1.8.1992 Humanitární sklad vznikl z iniciativy občanů pomáhat věcnými dary lidem v krátkodobé sociální nouzi a při živelných katastrofách. Je zde shromažďováno šatstvo, obuv, lůžkoviny, hygienické potřeby, nábytek, brýle a známky pro misie. Ročně je odvezeno na Ukrajinu 6,5 tuny šatstva a je poskytnuta materiální pomoc šatstvem a nábytkem 70-ti občanům Uherskohradišťska. Provoz zajišťují 3 hod. týdně 4 dobrovolnice a pracovnice Charity na část úvazku. Stávající prostory se však jeví jako nedostačující. Azylový dům sv. Vincence Adresa: Na Hradbách 700, Staré Město (Smlouva o nájmu s MěÚ Staré Město) Provoz zahájen: 13.11.2000 Azylový dům je celoroční zařízení pro muže bez přístřeší s ubytovací kapacitou 29 lůžek, které slouží potřebným v okrese Uherské Hradiště. Poskytuje krátkodobé ubytování v ubytovací části domu nebo přespání na jednu noc v části – noclehárna. V roce 2001 využilo služeb azylového domu 82 klientů (v současné době 3 občané z Uherského Hradiště). Do zařízení přicházejí muži, kteří mají ve většině případů problémy s alkoholem, patologickým hráčstvím, jsou rozvedení a odloučeni od rodiny, po výkonu trestu odnětí svobody a převážně bez zaměstnání. Do služeb, které jim azylový dům nabízí je zahrnuta: - Sociální práce – pomoc při vyřizování osobních dokladů, zajišťování sociálního zázemí. - Pomoc při řešení otázek zaměstnání – pomoc při vyhledávání práce, uzavírání pracovních smluv, kontakty se zaměstnavatelem, organizování prací v azylovém domě a ostatních střediscích Charity, popřípadě prací pro potřeby obcí a farností. - Vzdělávací činnost – aktivace zájmů klientů (zřizování dílny v AD), rekvalifikace přes ÚP apod. Tyto služby zajišťují 4 animátoři, kteří se střídají v nepřetržitém provozu ve dvanáctihodinových směnách. Klienti za pobyt a služby platí z vlastních příjmů (důchodů a sociálních dávek).

25



Diakonie Českobratrské církve evangelické - středisko Cesta, Stará Tenice 1132, Uherské Hradiště

Diakonie ČCE středisko Cesta bylo otevřeno 5. ledna 1998. Řeší problematiku rodin, které pečují doma o dítě s těžší formou mentálního nebo kombinovaného postižení a to nabídkou služeb denního stacionáře, poradny rané péče a pomocné třídy s rehabilitačním programem. Tyto služby vyplňují mezeru, která byla doposud v regionu pro rodiny a děti se speciálními potřebami. Služby poskytované střediskem: Raná péče je soustavou podpůrných, rehabilitačních, terapeutických a vzdělávacích služeb zaměřených na celou rodinu dítěte ohroženého vlivem různých okolností ve vývoji Denní stacionář poskytuje úlevovou službu rodinám, které pečují doma o dítě s těžší formou mentálního , tělesného nebo jiného kombinovaného postižení Pomocná třída Speciálních škol pro žáky s více vadami s rehabilitačním programem, poskytuje vzdělání dle osnov přípravného stupně pomocných škol

 Sdružení Podané ruce Záměr tohoto systému je vytvořit síť péče tak, aby bylo možno nabídnout služby klientovi v různých situacích a etapách drogového problému, ve kterých se jednotlivý uživatel nachází. Kontaktní centrum CHARÁČ, Uherské Hradiště, Stonky 860 Kontaktní centrum pro uživatele drog je zařízením občanského sdružení Podané ruce . Sídl í v prostorách sportovní haly od srpna roku 2000. Nejohroženější skupinou jsou občané ve věku 16 – 22 let . Centrum se zabývá těmito aktivitami  individuální poradenství  bezplatná výměna injekčních stříkaček  hygienický a zdravotní servis  sociální servis ( pomoc při vyřizování na úřadech )  bezplatné právní poradenství  pomoc při hledání dalšího vzdělávání  poradenství pro rodiče a známé uživatelů drog  krizová intervence- pomoc člověku v tísni  testy HIV, hepatitidy  zprostředkování léčby v některém z pobytových zařízení - léčebny, komunity, resociační domy apod.

26

 Sdružení zdravotně postižených v ČR (SZdP v ČR) Vzniklo v roce 1990 jako právní nástupce Svazu invalidů, je občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb.Svou činnost vyvíjí na území celé České republiky. Jeho sídlem je Praha, Karlínské nám. 12. Je zřizovatelem 85 odborných pracovišť s názvem „Centrum služeb pro zdravotně postižené“ se specifickým posláním – vychází z usnesení Vlády ČR č. 256 ze dne 14. 4. 1998 „ Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením“ . Projekt je zařazen do rozvojového programu MPSV ČR. V Uherském Hradišti sídlí Centrum služeb pro zdravotně postižené na adrese Palackého nám. 293. Služby v roce 2001 byly poskytnuty celkem 2216 klientům z celého okresu. Poskytované služby a poradenství CSZP je zaměřeno zejména na:  sociálně právní poradenství  poskytování individuálních rad, organizování cílené pomoci, doprovod klientů na oficiální jednání, zastupování klienta na základě jeho plné moci, pomoc při sepisování písemností, ochrana práv klienta  zřizování vyhrazených parkovišť pro těžce pohybově postižené občany  zřizování zvýhodněných imobilních telefonních stanic na základě dohody s Českým Telecomem a.s.  nabídka kompenzačních pomůcek dle katalogu  depistáž sociálně slabých a osamělých zdravotně postižených občanů a řešení jejich problémů ve spolupráci s příslušnými úřady státní správy a samosprávy  zajišťování odborných služeb ve spolupráci s externími odborníky  poskytování informací pro zdravotně postižené občany a pro veřejnost o specifickém poradenství v rámci regionu, existenci a činnosti občanských sdružení a jiných organizací a institucí, které se zabývají službami pro zdravotně postižené občany.

Cílem občanského sdružení je zastřešit klubovou činnost jednotlivých svazů, ve kterých se scházejí zdravotně postižení právě dle jejich postižení.Členů těchto organizací je kolem 180 tisíc , od dětí až po seniory, v následujících organizacích :       

Svaz tělesně postižených v ČR Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Sdružení pro pomoc mentálně postiženým v ČR Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR

V jednotlivých organizacích se schází členové pravidelně ke své klubové činnosti. Organizace jsou neziskové, jejich činnost vykonávají dobrovolní pracovníci. Připravují pro své členy kulturní a společenské aktivity, rekondiční a rehabilitační pobyty, přednášky, besedy, vydávají své zpravodaje.

27

 Chráněné dílny Konkurenční prostředí v podmínkách tržní ekonomiky nevyhnutelně vede k úbytku pracovních příležitostí pro občany se zdravotním handicapem. Handicapovaní občané patří na trhu práce k nejvíce ohroženým, proto je třeba neustále rozšiřovat možnosti jejich uplatnění v nových projektech chráněných dílen. Sdružení UH-EKO, chráněná dílna , Sokolovská ul. 537, Uherské Hradiště Společnost UH-EKO vznikla jako občanské sdružení dne 8.11.1996. Jedná se o nepodnikatelský subjekt sdružující odborníky, zabývající se ekologicko-sociálními činnostmi, který v současné době zaměstnává asi 30 zaměstnanců. Při založení této organizace bylo stanoveno její hlavní zaměření, a sice zaměstnávat občany se sníženou pracovní schopností s tím, že se bude orientovat na provádění prací, které budou schopni tito pracovníci zvládnout. V roce 1997 došlo k rozšíření výrobní aktivity o rozebírání televizorů – recyklaci elektronického odpadu. Obzor, výrobní družstvo Zlín, chráněná dílna , Stará Tenice č. 1213, Uh. Hradiště Vznikl ve Zlíně v roce 1965, původně pod názvem Obzor, výrobní družstvo invalidů . Název byl změněn v roce 1992, kdy proběhla v družstvu transformace v souladu s platnými zákony. Posláním družstva bylo a doposud je pomáhat státu v uplatnění sociální politiky vůči občanům s těžkým zdravotním postižením v oblasti zaměstnanosti. Obzor, výrobní družstvo Zlín, pobočka Uherské Hradiště zaměstnává asi 90 pracovníků.. Z toho asi tři čtvrtiny tvoří lidé se změněnou pracovní schopností. INTEGRA VD Zlín, Poštovní 252, Uh. Hradiště Výrobní družstvo má sídlo ve Zlíně, Bartošova ul. 4341. Vzniklo v roce 1956 pod názvem Služba, družstvo invalidů, až v 90. letech bylo přejmenováno na Integru. V okrese Uherské Hradiště zaměstnává 115 pracovníků, z toho 89 osob se ZPS. Tito zaměstnanci pracují v ostraze objektů. K dalším službám, kterými se výrobní družstvo zabývá, patří např. výroba razítek, odznaků a samolepek, kopírování, laserové značení, šití prádla, prodej konfekce, nábytku či výroba kabelů.



Poradenské centrum Okresní hygienické stanice, Stará Tenice 1195, Uh. Hradiště

Poradna pro testování návykových látek- poradenské služby pro rodiče a učitele při užívání návykových látek u dětí, toxikologické vyšetření moči a pevného materiálu na přítomnost drog či jejich metabolitů. Poradna odvykání kouření – poradenské služby pro kuřáky, kteří se chtějí stát nekuřáky, stanovení závislosti na nikotinu, náhradní terapie nikotinovými náplastmi. Poradna AIDS – poradenství a informace o infekci HIV a pohlavně přenosných nákazách, testování krve na přítomnost anti-HIV protilátek a protilátek virových hepatitid. Poradna životního stylu – poradenství a individuální behaviorální terapie při redukci nadváhy, hodnocení nutriční a energetické hodnoty stravy, stravovacích návyků a pohybové aktivity. 28

 Služby sociálních aktivit pro seniory Klub důchodců Ke své činnosti využívá klubovnu a dle potřeby i ostatní prostory v budově Penzionu, Kollárova 1243 v Uherském Hradišti. Vyvíjí aktivní činnost v oblasti kulturního vyžití, cestování a mnoha dalších činností pro seniory. Město Uherské Hradiště jejich činnost podporuje poskytováním finančních prostředků (darů) . V současné době se daří zapojovat do aktivní činnosti i občany z jiných částí města (např. Sady , Jarošov). Klub důchodců měl v roce 2001 celkem 236 aktivních členů. A3V Akademie třetího věku se úspěšně rozvíjí při Klubu kultury v Uherském Hradišti. Velmi kvalitně zpracovaný projekt podle vzoru A3V při Domově Sue Ryder v Praze zaujal nejen seniory . Studenti mají k dispozici kompletní služby (včetně úplného finančního zabezpečení a zajištění lektorů, učeben, pomůcek atd.). Na tento projekt Město Uherské Hradiště poskytlo finanční dotaci, která v roce 2002 činí 150.000,- Kč. V dubnu 2001 bylo přihlášeno 40 zájemců, v září už měla akademie 140 členů a koncem roku 2001 to bylo členů 179. Plán na rok 2002 je velmi pestrý. Každý měsíc minimálně šest přednášek, pokračují počítačové kurzy, novinkou jsou kurzy malování a keramiky a cvičení jógy. Navíc získávají členové akademie slevy na vybrané kulturní akce pořádané Klubem kultury.

Filmový klub důchodců – BIO SENIOR Vznikl z iniciativy Městských kin v Uherském Hradišti a umožňuje seniorům vidět vynikající filmy za symbolickou cenu v prostorách nově vzniklého kina v Orlovně na Mariánském nám. v Uherském Hradišti. Mezi důchodci města je tento filmový klub velmi oblíben.

29

5.4. Zařízení MŠMT v sociální oblasti 

Pedagogicko psychologická poradna, Františkánská 1256, Uherské Hradiště

Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Zlínský kraj, poskytující poradenskou činnost v oblasti primární prevence sociálně psychologických jevů pro děti a mládež od 3 do 19 let na všech stupních a typech škol v okrese Uherské Hradiště. V pedagogicko psychologické poradně o klienty pečuje 7 psychologů, 4 speciální pedagogové, 2 sociální pracovnice, provoz zajišťuje 1 hospodářka-ekonomka ( včetně odloučeného pracoviště v Uh. Brodě). Speciální služby jsou poskytovány žákům a studentům 172 škol v regionu s 27 170 žáky, což znamená, že počet potenciálních klientů na 1 odborníka se výrazně zvyšuje a překračuje doporučený počet MŠMT. Organizace získala v nových prostorách ve Františkánské ulici v domě „HELP“ moderní prostory, ve kterých uskutečňuje mnoho projektů ( např. Setkávání – pro žáky 7. – 9. tříd ZŠ, Program rozvoje primární prevence, Peer programy – prevence sociálně psychologických jevů formou preventivních vzdělávacích programů apod.), věnuje se jednotlivcům i skupinové činnosti. Mezi nejčastější problémy, které pomáhají řešit či alespoň minimalizovat, patří lehké poruchy chování, vývojové opoždění, tělesné a smyslové postižení. Psychologické vyšetření provádějí v případě potřeby při zjišťování školní zralosti, projevech lehké mozkové dysfunkce, posouzení rozumových schopností, při doporučení profesionální orientace atd. K dalším aktivitám patří přednášky, články v tisku, spolupráce s oddělením péče o dítě Okresního úřadu v Uherském Hradišti a Střediskem výchovné péče Střílky, jehož detašované pracoviště je ve 3. podlaží budovy „HELP“.



Středisko výchovné péče, budova HELP, Františkánská 1256, Uherské Hradiště

Zřizovatelem je MŠMT. Jedná se o detašované pracoviště Výchovného ústavu Střílky. V budově HELP mají pronajato třetí podlaží. Ambulantní část střediska – zahrnuje úzkou spolupráci s referátem sociálních věcí- oddělení péče o děti Okresního úřadu v Uherském Hradišti, zajišťuje: -

-

preventivní činnost na školách i mimo školu určenou pro pedagogy, výchovné poradce, rodiče i širokou veřejnost pomoc rodičům, vychovatelům, ohroženým osobám osvětovou činnost v oblasti sekundární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže nabídku činností pro děti, mládež, veřejnost – otevřené diskusní skupiny, terapeutické skupiny, přednáškové akce, výlety

30

 Speciální školství v Uherském Hradišti V Uherském Hradišti existuje také speciální školství. Tyto školy navštěvují děti s různým typem tělesného, smyslového nebo mentálního postižení. Protože tato zařízení jsou v síti škol MŠMT, patří do oblasti odboru školství. Svým zaměřením se ale hodně dotýkají sociální oblasti. Speciální mateřská škola, Revoluční 743, Uherské Hradiště Škola má celkem tři třídy (z toho jedna je rehabilitační a v současné době využívá prostory MŠ, Štěpnická 1111 – v této třídě je celkem 8 dětí, 1 dítě z Uherského Hradiště). Zbylé dvě třídy navštěvuje 16 dětí (celkem má spec. MŠ tedy 24 dětí). Protože se jedná o jediné zařízení svého druhu v nejbližším okolí, navštěvují jej děti z Uherského Hradiště i přilehlých obcí. Škola se nespecializuje pouze na určitý druh postižení. Je určena pro děti s mentálním, tělesným, smyslovým nebo kombinovaným postižením (vzniká kombinací tří předchozích postižení) , dále pro děti po dětské mozkové obrně, autistické děti a děti s Downovým syndromem. Do školy se nastupuje ve třech letech. Podle rozsahu a způsobu postižení a podle možností základních škol v okolí dítěte přecházejí pak tyto děti do speciální základní školy, zvláštní školy nebo jsou integrovány do normálních škol. O děti zde pečuje kromě učitelek dětská sestra. Mzdové náklady na tuto pracovní sílu jsou hrazeny z rozpočtu města ve výši 170 tis. Kč na základě Smlouvy o sdružení. Speciální škola pro žáky s více vadami , Šafaříkova 961, Uherské Hradiště Ve škole je deset tříd, ve kterých je dohromady umístěno 54 dětí, rozdělených podle věku a postižení. Škola se specializuje na vzdělávání dětí s kombinovaným postižením (vždy se jedná o mentální postižení, ke kterému je přidruženo postižení tělesné nebo smyslové). Po ukončení školy mohou děti dále studovat na speciálních středních nebo odborných školách. Škola vyučuje žáky v těchto speciálně zaměřených třídách:  přípravný stupeň pomocné školy (3 třídy, dle potřeb dětí 1-3 roky přípravy)  speciální zvláštní (1 třída, devítiletá školní docházka)  pomocná pro žáky s více vadami (6 tříd, desetiletá školní docházka)

31

6. Koncepce Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích , praví: Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. •

• •

•

•

V současné době je na MPSV ČR připravována nová koncepce systému sociálních služeb. Ve věcném záměru zákona o sociálních službách jsou sociální služby rozděleny na dvě základní skupiny : služby sociální péče a služby sociální intervence. Nově jsou zvlášť vyčleňovány ještě služby sociálních aktivit. U jednotlivých okruhů systému sociálních služeb platí následující základní charakteristiky. Služby sociální péče jsou poskytovány klientům adresně na základě znevýhodnění, u intervenčních služeb lze počet klientů pouze předpokládat. Základním rysem služeb sociální péče je dlouhodobost či trvalost poskytovaných služeb, zatímco intervenční služby jsou poskytovány dočasně. Cílem služeb sociální péče je zvýšení a udržení kvality života klientů, která je snížena v důsledku znevýhodnění, cílem intervenčních služeb je zvýšení kvality života , která je dočasně snížena v důsledku určité sociální situace nebo způsobu života. Zatímco služby sociální péče si kupuje klient a za tímto účelem dostává zřizovatel od státu příspěvek, intervenční služby stát financuje prostřednictvím výběrových řízení pro poskytovatele sociálních služeb. Cílem služeb sociálních aktivit je podpora volnočasových a jiných programů, přispívajících k rozvoji komunity a místních společenství za aktivní účasti jejich obyvatel. Komplexy služeb sociálních aktivit jsou zejména zájmové kluby a komunitní centra. Jde o služby profesionální i svépomocné s různou délkou trvání.

Služby sociální péče Asistenční služby mají podpůrný charakter a klientovi umožňují zachovat takovou kvalitu života, aby mohl žít v přirozeném prostředí. Patří sem následující služby: • osobní asistence (komplex služeb) • pečovatelská služba • stacionáře • chráněné dílny • respitní péče Rezidenční služby jsou určeny klientům, kteří nemohou nebo nechtějí žít v přirozeném prostředí, a mají za cíl klienty tomuto prostředí co nejvíce přiblížit. Do této skupiny patří služby: • domovy pro seniory a občany s postižením • chráněné bydlení • penziony

32

Služby sociální intervence Do kategorie služeb včasné pomoci řadíme služby, které jsou preventivně podpůrně laděné, tzn. vyhledávají klienty, předcházejí krizi a zhoršení kvality života. Patří sem zejména: • kontaktní práce • raná intervence Do kategorie služeb pomáhajících při získávání nebo obnovení sociální suverenity patří : • poradny • denní stacionáře • domy na půl cesty • podporované zaměstnání • terapeutické komunity • krizová pomoc • azylové bydlení Do kategorie služeb zabezpečujících podmínky pro přežití, majících za cíl zabezpečit podmínky na přežití klientům, kteří toho nejsou schopni vlastními silami, patří zejména: • denní centra • noclehárny

33

Vytyčení jednoznačné a přesné koncepce města v oblasti sociální péče je momentálně velmi obtížné, neboť chybí definitivní legislativa. Zejména vyjasnění systému finančních toků či zákonem daných povinností jednotlivých subjektů. Návrh koncepce sociální politiky Města Uh. Hradiště tedy vychází :

z návrhu koncepce systému sociálních služeb MPSV ČR  z místních aktuálních požadavků v oblasti sociální péče  ze sociální doktríny ČR  z demografického výhledu a dostupných normativů 

Jednotlivé návrhy mohou být v budoucnu konkrétně rozpracovány k reálné přípravě, případně doplněny.

34

KONCEPCE PODLE SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MPSV ČR

35

6.1. Koncepce podle systému sociálních služeb MPSV ČR 6.1.1. Azylové domy Charakteristika Azylové domy představují komplex služeb poskytujících individuální, důstojnou, nepřetržitou a koncepční pomoc osobám, které se ocitnou v krizové situaci. Plní funkci reintegračního zařízení, které zachycuje, ubytovává a za pomoci širší spolupráce pomáhá hledat další uplatnění či zakotvení pro lidi bez přístřeší a pro lidi v nouzi. Tato zařízení jsou určena pro muže, ženy a matky s dětmi, převážně pro ty, kteří mají občanství ČR. Cílem těchto služeb je pomoci klientům, aby byli schopni řešit samostatně své problémy a stali se nezávislými na systému sociální pomoci, nebo, aby se jejich závislost minimalizovala.Existence azylových domů je upravena ve vyhlášce 182/1991 Sb., § 103. Azylové domy jsou určeny k přechodnému, nicméně i déletrvajícímu pobytu osob bez přístřeší. Od obyvatel azylového domu se očekává, že budou pracovat. Provoz těchto zařízení je zpravidla zcela zabezpečován vlastními obyvateli. Dále se očekává, že se obyvatelé budou účastnit sociálních programů, do nichž může patřit účast na komunitách, výcviku sociálních dovedností, vzdělávání, rekvalifikacích apod. Za pobyt v azylovém domě se platí. Současný stav, vývoj a návrhy na optimální síť azylových zařízení Poslední zveřejněný údaj MPSV ČR uvádí asi 130 zařízení se 2,3 tis. lůžek. Je nutno předpokládat, že větší část vykazovaných azylových zařízení jsou jen ubytovny bez sociálního programu. Praktické zkušenosti z provozu azylových zařízení naznačují, že: - trvale roste počet osob, které potřebují azylovou péči - narůstá počet osob mladších 20 let, které potřebují azylovou péči - chybí zařízení typu napůl cesty - chybí návaznost azylové péče na možnost získání bytu Pokud jde o optimální síť azylových zařízení, byly v uplynulém období diskutovány otázky, zda nelze vymezit některá území s vyšší sociální problémovostí, kritická území, dopravní uzly nebo jiná kritéria pro optimalizaci sítě. Takové závislosti se nepotvrdily a na významu získal požadavek, že je třeba vytvořit síť těchto zařízení ve všech regionech. Tato síť by měla být vzájemně propojena, aby se zabránilo zneužívání těchto služeb cestováním po azylových domech, využíváním krátkodobých pobytů apod. V každém regionu by měly přitom být všechny typy azylových činností. Druhým problémem je potřebná kapacita azylových zařízení. Pokud by se vycházelo ze statistiky MPSV ČR, odpovídal by současný stav 2,5 lůžkům v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel, To znamená, že by region průměrné velikosti měl mít k dispozici kolem 25 lůžek. Tato statistika ovšem neodlišuje denní pobyty, noclehárny a azylové pobyty, takže její vypovídací schopnost je poněkud omezená. V praktické činnosti se považuje za přiměřené, aby průměrný region disponoval alespoň 50 lůžky v azylovém domě a 50 lůžky v noclehárně. Tuto skutečnost je patrně užitečné upřednostnit před prvními výsledky sociální analýzy, protože zájemci o azylovou péči a o noclehárnu se zpravidla objeví až po vytvoření možnosti této péče. V řadě případů se teprve potom ukáže, kolik lidí žilo mimo běžný standard na okraji společnosti.

36

Současná zařízení • Azylový dům , Růžová 436, Uherské Hradiště (zřizovatel OÚ Uh. Hradiště, kapacita 12 lůžek), od r. 2003 převezme zřizovatelské kompetence kraj • Azylový dům sv. Vincence, Hradební 700, Staré Město (zřizovatel Oblastní charita Uherské Hradiště, kapacita ubytovny je 19 lůžek, momentálně 19 ubytovaných občanů, z toho 2 přímo z Uherského Hradiště) Chybějící zařízení • Azylový dům pro ženy • Azylový dům pro matky s dětmi v nouzi Azylová zařízení pro matky s dětmi poskytují přechodné ubytování, poradenské, sociální a případně výchovné služby osamělým matkám s převážně malými dětmi nebo těhotným ženám, které se ocitly v mimořádně náročné nebo krizové životní situaci, již nemohou nebo neumějí samy řešit. Podle možností a záměru zřizovatele budou jistě i odlišnosti v zajištění podmínek ubytování matek a dětí. Proto je nutno si předem ujasnit i to, zda zařízení bude sloužit pouze jako ubytovna nebo jako domov. Azylové zařízení tohoto typu by mělo být v každém okresním či spádovém městě. Podle výpočtu z odůvodněně podaných žádostí o umístění ve stávajících azylových zařízeních v ČR se ukazuje, že by bylo potřeba průměrně 4,5 míst pro matky s dětmi na 10 000 obyvatel, tzn. že průměrný okres by měl mít asi 50 lůžek. Způsob financování V současnosti jsou aktivity v oblasti azylové péče financovány z více zdrojů. Jde o: - příspěvky od klientů na úhradu nákladů za poskytnutou péči - příspěvky obcí - příspěvky kraje - krytí části nákladů samotnými provozovateli - dotace ze státního rozpočtu pro nestátní subjekty (MPSV ČR) - příspěvky sponzorů apod. Tato zařízení nejsou přímo účelově financována ze státního rozpočtu jako např. lůžka v domovech důchodců, získání každoročního krytí je velmi závislé na finanční situaci, ale také na vůli a ochotě všech zúčastněných subjektů. Optimální by bylo takové rozdělení rolí, v němž by obce byly povinny tato zařízení podle potřeby zřizovat a provozovat a stát by měl jejich provozní náklady krýt, neboť uživateli azylové péče jsou často občané jiných obcí. Navrhovaná řešení Azylová péče je služba, která zpravidla nemá zvláštní podporu občanů, daňových poplatníků. Je to péče o osoby, které nemají sociální zázemí. Je to ovšem aktivita, kterou obec, popřípadě stát musí garantovat. Je však výhodnější, když provozujícím subjektem je někdo jiný než stát nebo obec.

37

Nestátní subjekt má pro provozování zařízení tohoto typu mnohem výhodnější předpoklady než stát nebo obec, neboť může mnohem pružněji řešit provozní otázky (např. přijetí i propuštění klienta může být řešeno smluvně). K těmto aktům není třeba rozhodnutí orgánu, neplatí právo na odvolání podle správního řádu, lhůty na vyřízení apod. Po přestupku může ihned následovat předem ohlášená sankce, pozitivní aktivita naopak může být ihned oceněna. Nestátní subjekt může také spíše získávat pro svou činnost sponzorskou podporu než obec nebo stát. Důvěra v adresné využití získaných prostředků je vyšší. Osoby, jichž se potřeba azylové péče týká, vyhledávají s větší důvěrou nestátní subjekt než instituci státu či obce, které vzhledem ke své osobní pozici a vlastním zkušenostem považují často spíše za orgány represe. Podpora • iniciativy nestátních organizací při zřizování a provozování azylových zařízení • formou zvýhodněného či symbolického pronájmu prostor • finanční pomoc formou darů a dotací • garancí projektů za účasti státu • snahou získávat finanční prostředky od obcí, které budou mít v azylových zařízeních umístěny své občany

Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Z dosavadních zkušeností při provozování krizových center pro ženy a děti v jiných městech vyplynulo, že u většiny klientek se jeví potřeba dlouhodobějšího pobytu, který jim dává větší časový prostor pro řešení jejich situace, proto v současné době řeší změnu zřízení těchto KC na Azylové domy pro ženy a matky s dětmi. Z různých variant zřízení (příspěvková organizace, obecně prospěšná společnost, občanské sdružení) se jeví jako nejvýhodnější obecně prospěšná společnost. Obecně prospěšná společnost:  je právnickou osobou  zakladatelem může být město  poskytuje obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek  je-li jediný zakladatel, zakládá se zakládací listinou ve formě notářského zápisu, její obsah je vymezen zákonem o o.p.s.  vzniká dnem zápisu do rejstříku o.p.s. vedeného rejstříkovým soudem  orgány o.p.s. : správní rada, ředitel, dozorčí rada Hospodaření Vlastním zdrojem financování o.p.s. je její jmění, které tvoří:  hodnota vkladů zakladatelů  hodnota přijatých darů a dědictví  fondy o.p.s.  dotace Hospodářský výsledek musí být použit ve prospěch služeb, pro které byla zřízena. 38

Při zajišťování své činnosti se může o.p.s. ucházet o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, příp. z rozpočtů jiných územních orgánů nebo ze státního fondu. Účetnictví  o.p.s. vede podvojné účetnictví pokud provozuje doplňkovou činnost nebo pokud její celkové příjmy (výnosy) dosáhly v předchozím roce 3 mil. korun  pokud přijímá dotace nebo jiné příjmy z veřejných rozpočtů musí mít roční uzávěrku ověřenou auditorem  pokud není založena nebo zřízena za účelem podnikání, hradí daň z příjmů z reklam, členských příspěvků a z nájemného  od daně dědické a darovací je osvobozena  při likvidaci přechází její majetek na jinou obecně prospěšnou společnost určenou v zakládací listině nebo určenou správní radou, pokud si správní rada oprávnění tohoto určení vymezila v zakládací listině. V případě, že takto určeno, nabídne likvidátor majetek obci. Bezplatně ho však lze obci převést pouze za předpokladu, že obec přejímá smluvně služby poskytované likvidovanou o.p.s. Výhody tohoto řešení:  možnost žádat MPSV ČR o dotaci neziskovým organizacím  širší možnosti žádat o granty i jiné subjekty  účast ve správní a v dozorčí radě zajišťuje městu možnost vykonávat kontrolu nad činností i financováním o.p.s. (výhoda oproti občanským sdružením) Navrhované řešení:  zřídit azylový dům pro ženy a azylový dům pro matky s dětmi s kapacitou 10 – 12 míst

6.1.2. Denní centra Charakteristika Denní centra jsou zařízení poskytující komplex služeb osobám, které nemají zabezpečeny nezbytné podmínky na přežití s cílem tyto podmínky zabezpečit, snížit sociální i zdravotní rizika, která těmto osobám jejich způsob života přináší a v případě jejich zájmu poskytnout informace nebo zprostředkovat služby související s možností řešení jejich situace. Jde o určitý ekvivalent noclehárny. Zařízení může poskytnout možnost hygieny, jednoduché jídlo, čaj, sociální poradenství. Technicky jsou denní pobyty vybaveny stoly a židlemi. Denní pobyt nenavazuje zpravidla na noclehárnu jako pokračování pobytu. Jde o jiné zařízení s vlastními pravidly pro vstup. Pravidelný klient tohoto zařízení ( a všech vyšších typů azylových zařízení) může zmocnit toto zařízení, aby bylo příjemcem jeho sociálních dávek a dalších případných plateb s tím, že mu bude vyplácet stanovené denní nebo týdenní kapesné.Smysl je zřejmý, klient se chrání sám před sebou, může propít, prohrát nebo jinak znehodnotit například jen finanční částku připadající na jeden den, nikoliv vše.

39

Současná zařízení • Kontaktní centrum CHARÁČ , Stonky 860 , Uherské Hradiště (zařízení občanského sdružení Podané ruce – specializují se na klienty, kteří mají problém s drogou ) • Oblastní charita - Azylový dům Staré Město, Na Hradbách 700 (zařízení pro muže) Chybějící zařízení Sídlo Oblastní charity v Uherském Hradišti, Velehradská tř. 247, poskytuje základní hygienu ženám, které tuto službu potřebují , jde však o provizorní řešení a je zřejmá potřeba vytvoření • zařízení denního centra pro všechny osoby v nouzi Navrhované řešení • podporovat iniciativu nestátních organizací k vytvoření výše uvedeného zařízení • zřízení takového zařízení v návaznosti na noclehárnu Podpora • formou zvýhodněného či symbolického pronájmu prostor • finanční pomoc (podpora Oblastní charity i KC Charáč z rozpočtu města)

6.1.3. Noclehárny Charakteristika Nízkoprahové zařízení poskytující základní hygienu, přespání, případně stravu za úhradu, odvedenou práci, nebo zdarma osobám bez přístřeší. Cílem je snížit sociální a zdravotní rizika související s jejich způsobem života a v případě zájmu poskytnout informace o sociálních službách, které by mohly pomoci s řešením jejich situace. Tyto zařízení mohou zřizovat okresní úřady a obce dle zákona 114/1988 Sb. a jejich existence je upravena ve vyhlášce 182/1991 Sb., § 103. Jde o elementární zařízení, poskytující ubytování vždy na jednu noc ( ze zkušeností např. v Nizozemsku v zařízeních Armády spásy, může být tato forma pomoci poskytnuta nejvýše 10x do měsíce). Poskytnutí této služby se realizuje tak, že po příchodu klient uloží své oblečení do přidělené skříňky, po absolvování hygienické očisty (sprchy) obdrží noční oděv a spí na přiděleném lůžku. Podle situace spí na pokoji více osob, přičemž každý má k dispozici vedle lůžka židli, popřípadě skříňku. Podle možností se oděv klienta vypere anebo se může nahradit i jiným oděvem ze sbírek. Od nocležníka se žádná aktivita neočekává. Může obdržet jídlo a ráno zařízení opouští. Za pobyt se zpravidla platí symbolická částka. Současné zařízení • v Uherském Hradišti není • nejbližší noclehárna pro muže je součástí Azylového domu ve Starém Městě (kapacita noclehárny je 10 lůžek, v současné zde přespává 7 občanů, z toho 1 přímo z města Uherské Hradiště) Navrhované řešení • podpořit iniciativu nestátních organizací při zřizování a provozu výše uvedeného zařízení

40

•

zřídit a provozovat uvedené zařízení ze strany města

6.1.4. Domy napůl cesty Charakteristika Dům napůl cesty je časově omezená komplexní služba klientům, kteří se ocitli v obtížných životních situacích, založená na současném poskytování bydlení a sociálního tréninku, zaměřeného na rozvoj psychosociálních dovedností a dalších schopností klienta. Jejich činnost musí být přizpůsobena specifickým charakteristikám cílové skupiny (např. občanům po dosažení plnoletosti a odchodu z dětského domova či mladým lidem po návratu z nápravně výchovného zařízení) s cílem postupného zapojování do samostatného běžného života ve vlastním bytě. Tento typ zařízení je zpravidla objekt s několika malými byty. Jejich obyvatelé si již spravují své záležitosti, zabezpečují plně chod domácnosti, placení poplatků, a to pouze pod generálním dohledem sociálního pracovníka. Současné zařízení • ve městě není Navrhované řešení • zřízení domu napůl cesty Podpora • podporovat iniciativu nestátních organizací k vytvoření výše uvedeného zařízení • zřídit a provozovat uvedené zařízení ze strany města

6.1.5. Chráněné bydlení Charakteristika Chráněné bydlení je komplexní residenční služba, která poskytuje klientům podle jejich individuálních potřeb takovou podporu, aby mohli v maximální míře vést běžný způsob života. Klienty chráněného bydlení mohou být lidé, kteří jsou v důsledku nemoci nebo postižení dlouhodobě či trvale znevýhodněni. Aby mohly jednotlivé stupně sociální péče skutečně fungovat, musí být celý systém péče otevřený nejenom na počátku při vstupu osob do azylové péče, ale také na konci tak, aby péči tohoto systému mohli klienti úspěšně opustit odchodem do sociální nezávislosti a suverenity. V tomto případě jde o samostatný byt. Pojem chráněné bydlení se užívá zejména pro bydlení mentálně či jinak postižených osob, které k samostatnému, respektive relativně samostatnému životu potřebují určitou asistenci (v zahraničí se již nyní uplatňuje tento systém i v péči o bezdomovce). Současné zařízení • ve městě není Návrh řešení • podporovat iniciativu nestátních organizací k vytvoření výše uvedeného zařízení 41

•

výhledově zřízení takových bytů

Podpora • formou zabezpečení vhodných prostor pro realizaci takového projektu ( nutnost řešení – děti, o které je všestranně pečováno ve stacionářích Diakonie a Oblastní charity jsou odkázány v dospělosti na umístění do ústavů sociální péče !!!)

6.1.6. Krizová pomoc Charakteristika Krizová pomoc je komplexem služeb, které odpovídají na klientův prožitek vlastní životní situace, již vnímá jako neodkladnou a naléhavou a ve stavu nouze ji není schopen řešit vlastními silami a z vlastních zdrojů. Cílem je poskytnout klientovi bezpečí, podporu,naději a vedení, aby pocítil úlevu, aby se zvýšila jeho schopnost situaci zvládat a aby se vrátil na předkrizovou úroveň přizpůsobení a žití. Krizová pomoc je krátkodobá, trvá obvykle do sedmi dnů. Poskytovaná je nepřetržitě a v dosahu má krizové lůžko. Krizová lůžka jsou k dispozici pro případ, kdy se osoba z mimořádných důvodů ocitne bez střechy nad hlavou a je třeba ji krátkodobě ubytovat. Takovými situacemi jsou běžně případy, kdy matky s dětmi opustí byt po konfliktu s otcem a jeho násilném jednání, děti na útěku apod. Existence krizových lůžek by měla být v určitém teritoriu samozřejmostí, přičemž není rozhodující, které zařízení sociálních služeb je poskytne. Současný stav Specializované pracoviště krizové pomoci ve městě není. Některé organizace, sdružení , ale i Město Uherské Hradiště poskytuje služby, které v určitých případech zastupují „krizovou pomoc“. • SOS telefonní linka důvěry (na základě dohody mezi Městy Uherské Hradiště a Zlín) • Kontaktní centrum Charáč, Stonky 860, Uherské Hradiště • Oblastní charita, Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Podpora • nadále finančně zabezpečovat provoz SOS telefonní linky důvěry a její propagaci • nadále podporovat činnost KC Charáč a Oblastní charity finanční dotací z rozpočtu města • spolupracovat při zajištění vhodnějších a větších prostor pro činnost KC Charáč

6.1.7. Kontaktní práce Charakteristika Kontaktní práce je komplexem nízkoprahově organizovaných služeb, jejichž cílem je vytvářet podmínky pro navázání kontaktu a konkrétní kontaktní práce s jednotlivci a sociálními skupinami, které nemohou, nebo nechtějí vyhledat standardní institucionární pomoc, a u kterých je předpoklad potřebnosti a účelnosti této pomoci.

42

Současný stav • Kontaktní centrum Charáč, Stonky 860, Uherské Hradiště (zařízení občanského sdružení Podané ruce) – terénní pracovník • Centrum volného času, Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště (zřizovatel Oblastní charita Uherské Hradiště) – terénní pracovník pro děti a mládež Navrhovaná řešení • V rámci kontaktní práce by měly být rozvíjeny a praktikovány metody sociální práce, specifikované pro některé sociální skupiny. Mělo by jít o zabezpečení činnosti kontaktních center nebo středisek pro uživatele drog, nízkoprahových klubů pro mládež, romských center. Podpora • zabezpečení prostor pro tyto služby • podporovat iniciativu nestátních organizací při poskytování těchto sociálních služeb • finanční podpora z rozpočtu města

Streetwork Charakter této metody sociální práce je dán jejím názvem. Streetwork, v přesném překladu práce na ulici, vystihuje hlavní náplň a pojetí této činnosti. Cílovou skupinu tvoří děti, mladiství a mladí dospělí, kteří odmítají dostupné institucionální aktivity z obavy ze ztráty vlastní identity a ze strachu z nepřátelského světa dospělých. Východiskem je práce s touto mládeží přímo v místech, kde převážně žije a tráví svůj volný čas. První kontakty se realizují v jejich bezprostředním životním prostředí. Sociální pracovníci („streetworkeři“) aktivně navštěvují neformální místa setkávání mládeže, jako jsou herny, diskotéky, rockové kluby, restaurace, parky, pasáže obchodů a jiná veřejná prostranství. Práce na ulici má mnoho modifikací a různých forem, některé znaky jsou však společné. Jejím smyslem je zejména sociální prevence, snaha zabránit šíření sociálních patologií. Přitom sociální asistent – na rozdíl od kurátora pro mládež – nemá vůči těmto mladým lidem žádné pravomoci, což musí zůstat i nadále. Není také povinen předávat informace, které získá při své práci, zejména nesmí být informátorem represního orgánu. Do budoucna se nepovažuje za vhodné kumulovat tuto funkci s funkcí protidrogového koordinátora ani s žádnou jinou funkcí.

6.1.8. Tísňová péče Charakteristika Tísňová péče představuje komplex služeb poskytující, při použití distanční hlasové a elektronické komunikace, individuální, dlouhodobou, nepřetržitou, koncepční a odbornou pomoc osobám, které jsou v důsledku nemoci, vysokého věku, postižení, zdravotních potíží a sociální osamělosti trvale nebo přechodně znevýhodněni. Služby jsou poskytovány především ve vlastním sociálním prostředí klientů. Cílem je snížit sociální, zdravotní i bezpečnostní rizika, která těmto osobám přináší jejich způsob života a poskytnout úlevu pečujícím rodinám či osobám blízkým. 43

Současné zařízení • ve městě není Navrhovaná řešení • získávat zkušenosti z fungujících systémů telekontaktní sociální péče Zavedení systému telekontaktní sociální péče je významnou možností k co nejdelšímu setrvání starého či zdravotně postiženého klienta (zejména osamělého) v jeho domácím prostředí. To přináší efekt, jak z hlediska kvality života klienta, tak i ekonomický. Podstatnou okolností zřízení takové služby je zajištění dispečinku, ať již jeho zřízením, nebo začleněním příslušných povinností do již existující struktury. Musí však jít o instituci s nepřetržitým provozem (Městská policie, zdravotní zařízení, linka důvěry apod.) Jedná se v podstatě o signalizaci od klienta do dispečinku, který zajistí operativně pro klienta pomoc. Příslušná pomoc nemusí mít povahu pouze zdravotní či sociální, ale může se týkat např. obecného ohrožení požárem, povodněmi, také ochrany majetku a osobní nezávislosti.

•

Schránka důvěry – INTERNET

Služba určená především lidem, kteří neradi telefonují, ale je pro ně přijatelnější psaná forma. Tato služba bývá dle zkušeností minimálně zneužívána a obracejí se na ni lidé i s velmi vážnými problémy (sebevražedné sklony). Navrhované řešení • vytvořením kapacit pro vznik takového zařízení s přihlédnutím k možnosti využití stávajících „dispečinků“ (např. Městské policie, zdravotnického zařízení, SOS linky apod.)

6.1.9. Poradenství Základní sociální poradenství na úrovni obce a města Přestože prozatím není v žádné právní normě zakotvena povinnost obcí zajišťovat kvalifikované poradenství v sociální oblasti, je zřejmá snaha o vytvoření určitého systému poskytování základních informací o nárocích, vyplývajících z jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatel. V praxi by to mělo znamenat, že na každém obecním úřadě bude pracovník, který projde speciální průpravou (kursem), v němž získá schopnost orientace v jednotlivých právních normách, upravujících oblast sociální ochrany obyvatel. S ohledem na rozsah informací, které budou tito pracovníci poskytovat, bude třeba vytvořit manuál, obsahující přehled jednotlivých sociálních situací, které mohou v životě jednotlivých občanů i v rámci života obce nastat a s jejichž řešeními bude nezbytné občanům pomáhat (výhodnější se jeví v podobě programu pro osobní počítač).

44

Rovněž je nutno počítat s tím, že se na obecní úřad mohou obracet občané s požadavkem získání informací o oblastech, které souvisejí se sociální ochranou občana, ale jsou v působnosti resortu školství, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti. V takovýchto případech, pokud tyto resorty nemají nebo nebudou mít zaveden vlastní systém poradenství, je nezbytné, aby na obecním úřadu byly rovněž k dispozici základní údaje o místech, kde je možno takové informace získat. Základní informace mohou být na úrovni obce poskytovány i prostřednictvím telefonní linky, jejíž provoz zabezpečuje příslušná instituce formou menu, ovládaného tlačítky účastnických stanic.Jednou z možností zabezpečení stálé informační služby prostřednictvím telefonu, především ve větších městech, je využití spolupráce s nestátními subjekty, které by mohly s pomocí příslušné státní a obecní dotace zabezpečovat nepřetržitou informační službu. Činnost takového telefonického informačního centra by mohli zajišťovat i zdravotně postižení občané, např. vozíčkáři, popřípadě nevidomí občané za použití potřebné počítačové techniky. Nelze vyloučit, že základní informace budou poskytovány i v dalších informačních centrech při nejrůznějších poradenských institucích, a to jak státních, tak obecních i nestátních. Proto bude nezbytné, aby na úrovni obce byl komplexní přehled o všech místech a všech osobách, které tyto informace mohou poskytovat. Odborné sociální poradenství na úrovni obce a města V souladu s předpokladem, že odborné speciální poradenství je nezbytné poskytovat na vysoké odborné úrovni, je bezpodmínečně nutné tento úsek poradenství zabezpečit profesionálními odborníky, a to sociálními pracovníky, psychology, sociology, speciálními pedagogy, popř. právníky a lékaři. Doposud byla tato forma poradenství zajišťována formou speciálních pracovišť, proto je zřejmé, že tomu tak bude i v budoucnu. Je však nutné, aby byly přesně vymezeny kompetence jednotlivých institucí, které toto poradenství budou mít povinnost ze zákona poskytovat.

Poradny Charakteristika Poradny jsou komplexy služeb, které poskytují klientům informace o jejich právech, povinnostech a oprávněných zájmech. Nabízejí různé formy řešení jejich problému nebo životní situace a napomáhají tyto možnosti realizovat. Existence manželských poraden je legislativně ošetřena zákonem 100/1988 Sb., vyhláškou 182/1991 Sb. a zákonem 114/1988 Sb. Současná zařízení • Poradenské centrum, Stará Tenice 1195, Uherské Hradiště (zařízení Okresní hygienické stanice v Uherském Hradišti) • Kontaktní a poradenské centrum, Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště (zařízení Oblastní charity Uherské Hradiště)

45

• • •

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Hradební 1250, Uherské Hradiště (zařízení OÚSS) Poradna pro zdravotně postižené, Palackého nám. 293, Uherské Hradiště (Centrum služeb pro zdravotně postižené Uherské Hradiště) Pedagogicko psychologická poradna, Františkánská ul. 1256, Uherské Hradiště

Podpora • KPC , Velehradská tř. 247 – podporováním činnosti oblastní charity je podporována současně i činnost KPC • Zařazením CSZP Uh. Hradiště do plánu rozpočtu města

6.1.10. Denní stacionáře Charakteristika Denní stacionář je komplex služeb sociální intervence zahrnující denní ambulantní služby (aktivity) poskytované různým skupinám klientů s cílem pomoci jim řešit jejich problémy a rozšiřovat jejich možnosti zvládat tyto problémy vlastními silami. Tato zařízení mohou být zřizována okresními úřady a obcemi podle zákona 114/1988 Sb. a jejich zřizování dále upravuje vyhláška 182/1991 Sb., § 61, odst. 2 . Současná zařízení • Denní stacionář sv. Ludmily pro dospělé, Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště (zřizovatel Oblastní charita Uh. Hradiště) • Denní stacionář pro děti, Stará Tenice 1132, Uherské Hradiště (zřizovatel Diakonie českobratrské církve evangelické) Podpora • podporovat i nadále stávající zařízení po stránce finanční • formou zvýhodněného pronájmu

6.1.11. Raná péče Charakteristika Raná péče je komplex služeb orientovaný na celou rodinu dítěte raného věku se zdravotním postižením či ohrožením vlivem biologických faktorů nebo vlivem prostředí. Služby jsou zaměřeny na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte. Současné zařízení • Diakonie Českobratrské církve evangelické – středisko Cesta, Stará Tenice 1132, Uherské Hradiště Podpora • vzhledem k nedostatečné informovanosti obyvatel o poskytování této specifické služby a na žádost Diakonie spolupracovat při rozšířené medializaci potřebnosti těchto služeb 46

•

účastí zástupců města na pravidelně pořádaných dnech otevřených dveří

PÉČE O STARÉ OBČANY V budoucnu bude třeba přistupovat k umisťování do ústavních zařízení daleko cíleněji a uvážlivěji. Charakter domácí péče bude třeba výrazně přizpůsobovat a současně měnit i politiku jejího poskytování. V některých pracích se péče o staré občany rozděluje na tři stupně podle rozsahu a povahy potřebné pomoci. Jde o: 1. pomoc v domácnosti (péče o domácnost a stravování) 2. domácí péči (péče o osobu, hygienu, ošetřovatelské úkony) 3. ústavní péči Je zřejmé, že každá předcházející aktivita oddaluje vznik potřeby následující. Otázkou je, kolik je vlastně třeba zařízení ústavní péče či pečovatelské služby, či lépe řečeno, kolik starých lidí a v jakých věkových horizontech potřebuje pomoc k zajištění relativní nezávislosti. Je téměř tradicí, že mluvit o problémech starých lidí znamená mluvit o domovech důchodců a léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Ovšem je opakovaně uváděno, že zhruba 95% starých lidí prožije a dožije svůj život bez potřeby ústavní péče, tedy s pomocí manželského partnera, rodiny či sociálních a zdravotních služeb ve vlastním bytě. Jde o odpovědi na dvě otázky. Za prvé, které faktory ovlivňují vznik závislosti a potřeby služeb, a za druhé, na základě jakých údajů či indikátorů je možné potřebný rozsah služeb posuzovat. Výsledkem těchto odpovědí může být i příspěvek k odpovědi na otázku, jak jsou v současnosti tyto potřeby zabezpečeny a co by bylo možné udělat pro snížení závislosti ve stáří. Lze uvést nepochybně více faktorů, které tuto potřebu ovlivňují. Za nejdůležitější je možné považovat: • zdravotní stav • sociální prostředí (způsob soužití, osamělost) • kvalitu bydlení Projektování potřeby sociálních služeb by mělo, jak se ukazuje, pracovat s jemnější demografickou strukturou, než je velikost a růst postproduktivní skupiny obyvatel, případně skupiny nad 65 let věku. Samotné zvýšení počtu příslušníků této skupiny totiž ještě nedramatizuje situaci, protože ta ještě ústavní péči nepotřebuje. Naopak při sociální analýze konkrétní obce se může ukázat, že nárůst osmdesátiletých a starších bude znamenat absolutní nárůst potřeby péče. Nesporná je také spojitost mezi bytovou situací, cenou bytů a potřebou ústavní péče. Nedostatek bytů a vysoké náklady vedou objektivně k vytěsňování starých rodinných příslušníků do ústavní péče, a tedy i ke zvyšování požadavků na ústavní péči. Samozřejmě, čím méně budou úhrady za ústavní péči krýt skutečnou cenu této péče, tím atraktivnější bude pobyt v nich z ekonomického hlediska. A skrývat, že ekonomické zájmy příbuzných hrají v této sféře nepříjemně významný vliv, by nebylo správné. Zdálo by se , že prognózovat potřebu sociálních služeb, zejména ústavní péče, by bylo možné tak, že by se sečetly současné kapacity s počtem neuspokojených žádostí. Jsou však důvody, proč této prosté metody nelze použít. 47

Především jde o to, že deklarovaní žadatelé nejsou ve významném podílu aktuální. Výzkumem prováděným VÚPSV bylo zjištěno, že pouze pětina žadatelů ze skupiny starých občanů si přála být co nejdříve umístěna. Další pětina doufala, že k umístění nikdy nedojde a další pětina uvedla, že zatím být umístěna nechce. Dále bylo zjištěno, že část žadatelů chtěla nastoupit asi za rok, jen minimum žadatelů by nastoupilo hned, ale jen do jednolůžkových pokojů. Přitom potřeba umístění by dle odhadu byla urgentní u čtvrtiny všech sledovaných žadatelů. V současné době se plně projevuje skutečnost, že úroveň vybavenosti jednotlivých okresů službami sociální péče není z pozice centrálních orgánů žádným způsobem regulována, usměrňována ani ovlivňována, a to i přesto, že státní orgány jsou zřizovateli naprosté většiny zařízení. Naopak, některé aspekty vlivu centra, např. financování lůžek, konzervují stav a limitují rozvoj podle skutečných potřeb. Státní veřejné prostředky jsou distribuovány tam, kde již ústavní služby jsou, nikoliv vždy tam, kde jsou také zapotřebí. Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let (vybavenost místy v zařízeních pro staré občany s výhledem do roku 2010):    

v domovech důchodců v domovech-penzionech pro důchodce v bytových jednotkách v DPS počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba

26,00 9,00 18,00 75,00

Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let (výhled do roku 2010) 

vybavenost místy v domovech důchodců

160,00

Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči o staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech (souhrnně nazývané jako „pečovatelská služba“), zajištění základní struktury zařízení ústavní péče však zůstává nutností.

48

6.1.12. Domovy pro seniory a občany se zdravotním postižením Charakteristika Domovy poskytují komplex rezidenčních služeb osobám, které nemohou dlouhodobě ze zdravotních či jiných důvodů zajišťovat své životní potřeby ve vlastním prostředí a tuto pomoc nelze zajistit ani pomocí rodiny ani terénními sociálními službami. Domov vytváří podmínky pro důstojný život klienta. Domovy důchodců Jsou určeny především pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna členy jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče, a dále pro staré občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Současné zařízení • Domov důchodců, Štěpnická 1139, Uherské Hradiště (zřizovatel Okresní úřad Uherské Hradiště) Navrhované řešení • potřeba zřízení dalšího takového zařízení na území města se jeví jako neopodstatněná a není rozhodující, zda DD Štěpnická 1139, Uh. Hradiště bude zařízením regionálního typu nebo bude zařízením městským

6.1.13. Domovy – penziony Charakteristika Domovy penziony poskytují základní služby spojené s bydlením klientů, kterým byl přiznán starobní nebo plný invalidní důchod a jejich zdravotní stav jim umožňuje poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. Kromě ubytování a základní péče jsou penzionem vytvářeny podmínky pro rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti obyvatel ústavu. Současné zařízení • Penzion – domov pro důchodce, Kollárova 1243, Uherské Hradiště (zřizovatel Město Uherské Hradiště) Navrhovaná řešení Varianty: a) zachovat stávající postavení Penzionu b) začlenit toto zařízení pod nově vytvořenou příspěvkovou organizaci, která by byla pověřena zabezpečovat činnost sociálních služeb na území města Podpora  dotace na zabezpečení provozu tohoto zařízení

49

6.1.14. Chráněné dílny Charakteristika Chráněné dílny představují specifická pracoviště pro občany, kteří mají ztíženou možnost – případně se vůbec nemohou – uplatnit na trhu práce, poskytují jim pracovní a společenské uplatnění formou pracovní činnosti. Současné zařízení • Chráněná dílna, Šafaříkova 961, Uherské Hradiště (zřizovatel Oblastní charita UHA) - chráněná dílna pro občany se zdravotním omezením • Chráněná dílna, sdružení UH-EKO, Sokolovská 537, Uherské Hradiště • Chráněná dílna, výrobní družstvo Obzor, Stará Tenice č. 1213, Uherské Hradiště

Chybějící zařízení Vzhledem k omezeným kapacitám chráněných dílen a požadavkům dalších pracovních míst (podle nejnovějších informací tvoří občané se ZPS evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce v Uherském Hradišti 18,13 % - tj. 964 osob z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání) pro občany se zdravotním či mentálním postižením se jeví jako nutnost zřízení nové •

chráněné dílny

Navrhované řešení Na základě předloženého projektu Centra služeb postiženým Zlín a Centra služeb postiženým Uherské Hradiště (cca 15 nových pracovních míst, výroba litých a dekoračních svící a užitkové keramiky). Tento projekt podporuje také Úřad práce v Uherském Hradišti. Podpora • •

formou zvýhodněného pronájmu uvolněné třídy v MŠ Pod svahy 1006 v Uh. Hradišti / CSZP Uherské Hradiště/ podporovat tato zařízení i nadále finanční stránce

50

Projekt Centra služeb postiženým Zlín, o.p.s. Záměrem realizátora je zřídit a provozovat chráněnou dílnu na výrobu svíček v Uherském Hradišti, na základě zkušeností získaných z provozu chráněné dílny ERGO Lazy Zlín. Technologie výroby svíček nizozemské firmy Gildewerk je speciálně přizpůsobena možnostem handicapovaných osob. Pro rozjezd projektu je uvažováno se zřízením 6 – 10 pracovních míst pro občany se ZPS či občany zdravotně tělesně postižené. Od chráněných dílen není možno očekávat konkurenceschopnost na běžném trhu. Jejich cílem není dosahovat zisk, ale poskytovat nejtíže postiženým alespoň částečné pracovní uplatnění a možnost podílet se na pracovní rehabilitaci, tj. umožnit zdravotně postiženým obnovit či upevnit pracovní návyky. Uskutečnit tento cíl není v silách jediné organizace. To zřetelně ukazují zkušenosti ze zahraničí, ale i z celé řady stacionářů či charitativních organizací, které v uplynulých letech vznikly v našich podmínkách a kladly si obdobné úkoly. Úspěchu lze dosáhnout jen za předpokladu vzájemné odpovědnosti, spolupráce a koordinace zainteresovaných subjektů – v tomto případě obce, neziskového sektoru, vzdělávací instituce a podnikatelských subjektů. Z hlediska perspektivních cílů bude pracoviště zaměřeno na: Pracovní uplatnění Upevňování pracovních návyků Provoz chráněné dílny pro Formou programu na obnovu osoby se středním a těžším a znovuzískání pracovních zdravotním postižením. návyků u dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii zps a ztp zajistit obnovení nebo získání pracovních návyků s cílem jejich následného umístění do hlavního proudu práce.

Doplňkové aktivity Motivační, resocializační aktivity s cílem obnovení a prohloubení vědomostních a sociálních znalostí s cílem napomoci integračním snahám zdravotně handicapovaných.

Projekt čerpá z Listiny základních práv a svobod, ve které se mimo jiné hovoří o právu na zvláštní ochranu zdravotně postižených ve smyslu zvláštních pracovních podmínek a pracovních vztahů. Dále ze zákona č. 1/1991, kterým je zákon o zaměstnanosti, který byl v posledním období i ve prospěch zdravotně postižených a jejich zaměstnavatelů novelizován. V neposlední řadě také z Národního plánu zaměstnanosti, přijatého Vládou České republiky.

V současné době se rozbíhají konkrétní jednání se zástupci města a realizátor již obdržel dohodu o pronájmu nebytových prostor . Provoz by měl být zahájen 1. 5. 2002.

51

6.1.15. Osobní asistence Charakteristika Osobní asistence je komplex služeb, jejichž cílem je pomoci člověku se zdravotním postižením zvládnout prostřednictvím osobního asistenta ty úkony, které by dělal sám, kdyby neměl postižení. Poskytuje se bez omezení místa a času. Současný stav • Osobní asistenci připravuje Centrum služeb pro zdravotně postižené v Uherském Hradišti. Doposud tyto služby v našem městě poskytovány nebyly. Individuální případy byly řešeny dobrovolníky či pracovníky pečovatelské služby. Hlavním problémem je otázka legislativy, ta dosud osobní asistenci neznala. Navrhovaná řešení • tato služba a její financování by mělo být v plné šíři v kompetenci státu (např. formou dávky sociálního zabezpečení) • bude třeba vyčkat rozpracování a konkretizace tohoto záměru MPSV ČR a čerpat zkušenosti od organizací, které se touto činností zabývají na úrovni dobrovolných (tedy neplacených) osobních asistentů, kterých je ovšem nedostatek a ze zahraničních zkušeností (ekonomický vliv) • zajištění osobních asistentů či společníků je s ohledem na finanční náročnost takové služby z pozice města (a zřejmě i jiných subjektů) zatím neřešitelné

6.1.16. Pečovatelská služba Charakteristika Pečovatelská služba je komplexem ambulantních služeb poskytovaným klientům, kteří si nejsou schopni zajistit bio-psycho-sociální potřeby v přirozeném sociálním prostředí. Tato zařízení mohou zřizovat okresní úřady a obce podle zákona 114/1988 Sb. a jejich zřizování dále upravuje vyhláška 182/1991 Sb., § 49, 105 a 106. Současná zařízení • Pečovatelská služba , Štěpnická 1139, Uherské Hradiště (zřizovatel OÚSS) • Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba, Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště (zřizovatel Oblastní charita Uherské Hradiště) Navrhovaný záměr • Veškerá zařízení a služby, které zabezpečuje OÚSS Uh. Hradiště, budou v rámci reformy veřejné správy převedeny na kraj. Z hlediska záměru přiblížit služby sociální péče co nejblíže občanům, není toto řešení nejvhodnější. • Doporučujeme převzetí zřizovatelských kompetencí pečovatelské služby od kraje na město Uh. Hradiště, a pro občany města tyto služby poskytovat. Podpora •

ošetřovatelskou a pečovatelskou službu podporovat finančně i nadále

52

6.1.17. Respitní péče Charakteristika Respitní péče je komplex služeb směrovaný výhradně tam, kde je domácí péče o osobu blízkou se zdravotním postižením, nemocnou nebo seniora v určité fázi bezmocnosti zajišťována rodinným členem, který pečuje celodenně. Adresátem „úlevové služby rodině“ je pečovatel, ten, kdo pečuje. Smyslem služby je poskytnout pečovateli čas k odpočinku, dovolené, regeneraci sil. Současné zařízení • ve městě není Podpora • ideálním se jeví zabezpečení této služby státem (financování) – možnost operativně reagovat a tuto péči zajistit v požadovaném rozsahu (pečovatelky) • podporovat případnou iniciativu nestátního subjektu při poskytování této služby

53

VÝHLED dle místních aktuálních požadavků sociální péče

54

V návaznosti na plnění úkolů vyplývajících ze schválené Analýzy a koncepce sociální politiky města Uh. Hradiště v roce 2002 a reformu veřejné správy – navrhuji: • • •

oddělení výkonu samosprávy v sociální oblasti od výkonu státní správy vytvoření nového odboru (event. oddělení) zabezpečení odbornými pracovníky (s odpovídajícím vzděláním a znalostí místních poměrů)

Za výhodu navrhovaného řešení považuji: • •

možnost operativně reagovat na podněty a potřeby občanů i politická rozhodnutí orgánů města Uh. Hradiště průběžné plnění úkolů vyplývajících ze sociální koncepce města Uh. Hradiště

6.2.

Koncepce dle místních aktuálních požadavků sociální péče

6.2.1.

Zařazení organizací, které zabezpečují sociální služby na území města Uh. Hradiště do plánu rozpočtu města

 Oblastní charita Uh. Hradiště Každoročně vyhodnocovat na základě zjištěné objektivizace potřeb a počtu poskytovaných služeb (výkonů) občanům města Uh. Hradiště, za předpokladu součinnosti financování i z jiných obcí regionu, kde Oblastní charita Uh. Hradiště sociální služby poskytuje. Cílem je podpořit ošetřovatelskou a pečovatelskou službu v rodinách, činnost chráněné dílny a podílet se na nákladech spojených s provozem Azylového domu pro muže .  Diakonie ČCE – středisko Cesta Vyhodnocovat na základě předložených podkladů činnost Diakonie ve vztahu k počtu dětí z města Uh. Hradiště, motivace k spoluúčasti jiných měst a obcí na financování střediska (dle trvalého bydliště dětí).  Sdružení podané ruce - CHARÁČ Vyhodnocovat činnost sdružení se zaměřením na preventivní a kontaktní činnost na území města Uh. Hradiště, iniciovat spolupráci s odborem SSZ MěÚ v návaznosti na zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších platných předpisů. 6.2.2.

Postupné a výhledové zařazení dalších organizací působících v sociální oblasti do plánu rozpočtu města (zařazení na základě vyhodnocení potřebnosti poskytovaných služeb)



Sdružení zdravotně postižených v ČR, Centrum služeb pro zdravotně postižené v Uherském Hradišti CSZP ve své činnosti navazuje na činnost orgánů státní správy a samosprávy, pomáhá odbourávat nedůvěru v tyto instituce. Služby poskytuje bez ohledu na druh a rozsah zdravotního postižení, věk či situaci, v níž se občan nachází.

55

6.2.3. Vytvoření databáze seniorů a zdravotně postižených občanů na území města Přehled o výše uvedených skupinách obyvatel by měl sloužit jako podklad pro možnou prevenci, průzkum potřebných sociálních služeb, provádění sociologických šetření , zjišťování aktuálního zájmu o umístění v Penzionu, v domech s pečovatelskou službou, v domovech důchodců apod. (registr obyvatel je v tomto směru nedostačující – jsou uvedeny pouze základní údaje). Při této činnosti bude třeba postupovat v souladu se zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 6.2.4.

Spolupráce při zajišťování služeb SOS (zlínské) linky důvěry v oblasti UTO Uherské Hradiště Na základě dohody Magistrátu města Zlína a Městského úřadu Uherské Hradiště zajistit pomoc volajícím v tísni a to po celých 24 hodin denně diagnostikovat problém a v případě potřeby odkázat klienty na příslušné zařízení kompetentní danou situaci řešit. Tento způsob s minimální finanční náročností zajišťuje náhradu za nefungující linku TKI v Uherském Hradišti již od října 2001. Ze strany Města Uh. Hradiště půjde i nadále především o propagaci činnosti linky, zajištění pravidelné aktualizace informační databáze zařízení psychosociální sítě a finanční dotaci na úhradu rozdílu hovorného (z UTO Uherské Hradiště na UTO Zlín). 6.2.5. Stravování důchodců ve všech částech města Cílem města je zajištění možnosti odběru obědů pro seniory ve všech částech města . I nadále je třeba sledovat, zda počet požadovaných obědů je kryt kapacitou jídelen ve městě. 6.2.6. Domovinka Domovinka zajišťuje denní pobyt seniorů v příjemném prostředí v době jejich osamocení během dne. Za asistence sociálního pracovníka lze sestavit program dle zájmů a pohybových možností klientů. Využití k tomuto účelu doporučuji klubovnu i jídelnu Penzionu v Uh. Hradišti. Zde by mohlo pobývat asi 10 klientů. V případě zvýšeného zájmu občanů o tuto službu by bylo vhodné ve spolupráci s OSMM najít jiné prostory. 6.2.7. Plavání seniorů Umožnit seniorům města za zvýhodněné vstupné využívat služby, které poskytuje plavecký bazén, včetně rekondičního klubu, který je součástí plaveckého areálu.Z důvodu volných kapacit krytého plaveckého bazénu je nejvhodnější období měsíc květen,červen, září a říjen a čas v odpoledních hodinách. 6.2.8. Podpora činnosti Klubu důchodců a akademie třetího věku (A3V) Spolupráce Města Uherského Hradiště a Klubu důchodců i podpora A3V je v současné době na velmi dobré úrovni, máme za to, že je třeba tuto spolupráci pouze nadále zkvalitňovat. Na základě požadavků, nových poznatků a možností rozšiřovat nabízené tématické okruhy, zajistit lepší spolupráci a informovanost odboru SSZ (návaznost na činnost Klubu důchodců apod.) 6.2.9. Vánoční sbírka Ve prospěch dětí z Dětského domova v Uherském Hradišti zajistit tuto sbírku např. umístěním pokladničky města u vánočního stromu na Masarykově nám. v Uherském Hradišti (spolupráce s ekonomickým odborem MěÚ).

56

6.2.10. Letní týdenní pobyt pro děti ze sociálně potřebných rodin Umožnit v areálu městského rekreačního zařízení na Smraďavce v době letních prázdnin pobyt pro děti ze sociálně potřebných rodin (možnost poskytnutí dávky sociální péče rodičům těchto dětí na částečnou úhradu nákladů spojených s tímto pobytem).

6.2.11.

Zařízení sociální péče, DPS a poskytované služby ve městě Doporučené normativy na 1000 osob starších 65 let

Domovy důchodců Domovy – penziony DPS – byty Pečovatelská služba 

26,00 9,00 18,00 75,00

Předpokládaná potřebnost míst dle prognózy na rok 2010 (počet lůžek a služeb)

106 37 73 305

Současný stav (kapacita zařízení a počet poskytovaných služeb)

160 63 27 284

Domovy důchodců

A) pokud bude toto zařízení regionálního typu – tzn. že bude zachován stávající stav, je kapacita domova důchodců dostačující v návaznosti na další zařízení tohoto typu vzdáleném cca 10 km od Uherského Hradiště v Buchlovicích (zde je kapacita 220 lůžek ve 3 odděleních, z toho 1 oddělení pro imobilní občany) B) v případě, že by bylo městu Uh. Hradiště umožněno převzetí zřizovatelských i provozovatelských kompetencí, kapacita dle normativů je výhledově dostačující, dokonce převyšuje asi o 54 míst, při zachování státní dotace na lůžko ( nyní asi 50 500,- Kč) doporučuji začlenit toto zařízení pod již zřízenou příspěvkovou organizaci, která by kompletně řešila poskytování sociálních služeb v této oblasti ( návaznost na umístění v Penzionu ).  Domovy – penziony Toto zařízení se stávající kapacitou 72 míst, dle doporučených ukazatelů převyšuje asi o 35 míst doporučené normativy na počet občanů města Uh. Hradiště. Vzhledem k tomu, že provoz tohoto zařízení je nákladný, je vhodnější, pokud bude město podporovat výstavbu nových DPS( přesto, že je evidováno 42 žádostí občanů z města Uh. Hradiště o umístění v Penzionu)  Domy s pečovatelskou službou Na základě doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany se jeví pro město Uh. Hradiště potřebné zřízení domů s pečovatelskou službou. Důvodem je nedostačující počet těchto bytů, pro město je provoz tohoto zařízení finančně výhodnější než provoz Penzionu. Celkový počet evidovaných žádostí o přidělení bytů v DPS a umístění v Penzionu občanů z města Uh. Hradiště odpovídá přibližně počtu navrhovaných zřízených bytů v DPS (9 žádostí DPS a 42 žádostí o umístění do Penzionu). Navrhovaná řešení: A) rekonstrukcí domů s využitím případné státní dotace B) výstavbou nového objektu s využitím případné státní dotace 57

Maximální kapacita jednoho domu (DPS) by měla být asi 25 bytů, objekt přízemní s možností přilehlé zahrady. Začlenit do plánu výstavby např. v části města – Mařatice, pokud možno v obydlené zástavbě.  Pečovatelská služba Dle doporučených normativů a na základě demografického výhledu obyvatel je nutné tuto službu na území města poskytovat minimálně ve stávající výši. Navrhované řešení: Převzetí zřizovatelských kompetencí od kraje a v celém rozsahu tyto služby poskytovat občanům Uh. Hradiště. Začlenění této služby pod příspěvkovou organizaci města. 6.2.12. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi V současné době chybějící zařízení v našem městě, doporučuji zřízení tohoto zařízení s maximální celkovou kapacitou 12 míst. A) část azylového domu pro ženy ve formě ubytovny – místnosti pro 2-3 osoby, společné soc. zařízení, základní vybavení B) část azylového domu pro matky s dětmi formou domova – samostatný pokoj se základním vybavením včetně samostatného soc. zařízení a základního vybavení V případě potřeby lze obě formy těchto zařízení vzájemně využít. Navrhované řešení: zřízení obecně prospěšné společnosti, ve spolupráci s odborem správy majetku města a odborem architektury a rozvoje města vytipovat vhodné prostory. 6.2.13. Denní centra a noclehárna Zřízení je nutné pro všechny osoby v nouzi – vytipovat objekt ve spolupráci s OARM a OSMM. Navrhované řešení : zařízení vytvořit, návaznost na noclehárnu s maximální kapacitou pro 10 osob 6.2.14. Chráněné bydlení Specifická forma samostatného bydlení, doporučuji zařadit výhledově v návaznosti na péči, která je poskytována ve stacionářích. Důvod ke zřízení je skutečnost, že kde pro nemoc či stáří nejsou rodiče nebo příbuzní o své děti pečovat, je umožnění chráněného bydlení vhodnější než umístění do ústavního zařízení. Navrhované řešení : výhledově vytvoření takových bytů

58

6.2.15. Domy na půl cesty Mají návaznost na ukončení pobytu dětí z Dětských domovů - kde jsou umístěny převážně děti z našeho regionu / DD Uherské Hradiště a DD Uherský Ostroh/. Navrhované řešení : doporučuji zřízení objektu s max. kapacitou 6 bytů, větší kumulace těchto občanů by mohla mít negativní dopad pro vstup do samostatného života. 6.2.16. Hospic Je specializované zařízení, poskytující paliativní péči, tedy péči zaměřenou na úlevu od bolesti, kterou nemoc přináší. V tom je rozdíl od standardní lékařské péče zaměřené na léčbu nemoci, tzn. že před tím, než se nemocný člověk dostane do hospicu, byly vyčerpány všechny ostatní možnosti léčby. V péči o nemocné občany mají nezastupitelnou roli kromě zdravotníků duchovní a psychologové. Základní filozofie hospice vychází z úcty k životu člověka jako k jedinečné, neopakovatelné bytosti. Hospic nemocnému garantuje, že: - nebude trpět nesnesitelnou bolestí - bude vždy respektována jeho lidská důstojnost - v posledních chvílích života nezůstane osamocen V našem městě takové zařízení není. Nejblíže našemu městu je hospic sv. Josefa v Rajhradě, kde je provozovatelem zařízení Diecézní charita Brno.V současné době se staví dům hospicové a respitní péče ve Valašském Meziříčí Citadela, jako nestátní zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je Diakonie ČCE Cesta středisko Valašské Meziříčí. Vzhledem k tomu, že se toto zařízení nachází v našem kraji, předpokládám, že pokud bude ze strany občanů našeho města tato služba požadována, bude kapacita tohoto zařízení dostačující,neboť se předpokládá, že jeho využití bude mít charakter nadregionální.

7.

Závěr

Z výše uvedeného nástinu oblastí, které je třeba v rámci sociální politiky v Uherském Hradišti řešit je zřejmé, že konkrétní termíny a pořadí uskutečnění jednotlivých záměrů je závislé především na naléhavosti jednotlivých záměrů, finančních možnostech města a funkčnosti definitivní legislativy .

59

Literatura 1. Obce, města, regiony a sociální služby, Socioklub, 1997 2. Statistická ročenka ČR 98, ČSÚ, 1999 3. Statistický bulletin jihomoravský kraj rok 1999, ČSÚ krajská reprezentace Brno, 2000 4. Sociální pomoc, B. Hejná, Veřejná správa 18, 2000 5. Jak omezit sociální vyloučení, D. Stinglová, Veřejná správa 18, 2000 6. Návrh Sociální doktríny ČR, Sociální politika, měsíčník MPSV ČR 7. Návrh koncepce systému sociálních služeb, materiál MPSV ČR 8. Ústavní sociální péče – publikace MPSV ČR ,2000 9. Akreditace sociálních služeb – MPSV ČR, 1999 10. Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty – MPSV ČR, 2001 11. Metody sociální práce, sociologické nakl., 1999 12. Průvodce pro tvorbu politických programů v oblasti zdravotního postižení, SZDP,1998 13. Soužití se staršími lidmi, Clément Pichaud, Isabelle Thareauová, Portál, 1998 14. Lidský vztah jako součást profese, Karel Kopřiva, Portál, 1998 15. Průvodce pro architekty a projektanty, ARJO, 1996

Poděkování za spolupráci 1. Ostatním odborům MěÚ - odboru architektury a rozvoje města, odboru správy majetku města, kanceláři starosty – oddělení informatiky a odboru vzdělávání, kultury a tělovýchovy 2. Úřadu práce v Uherském Hradišti 3. Oblastní charitě v Uherském Hradišti 4. Středisku Diakonie ČCE Cesta v Uherském Hradišti 5. Sdružení Podané ruce Charáč v Uherském Hradišti 6. Pedagogicko psychologické poradně v Uherském Hradišti 7. Středisku výchovné péče Help v Uherském Hradišti 8. Centru služeb pro zdravotně postižené v Uherském Hradišti a ve Zlíně 9. R.K. Servisu Uherské Hradiště …..a dalším

Vypracovala:

Květoslava Zlatušková, vedoucí odboru SSZ

Spolupracovala:

Taťána Pukovcová

Uh. Hradiště dne 7. března 2002

60