REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY

1

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE

ČESKÉ REPUBLIKY Studijní materiál z Regionální geografie České republiky pro vyšší ročníky gymnázií je určen pro vnitřní potřebu studentů Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením autora. © Mgr. Aleš RUDA, 2006 ([email protected])


2

1. Poloha, rozloha a historický vývoj České republiky

Poznámky :

rozloha : 78 864 km2 počet obyvatel : 10 290 000 (2003) hustota zalidnění : 130,5 obyv. na km2

………………………………………

matematicko-geografická poloha : S – obec Lobendava (51°03´26´´) J – obec Vyšší Brod (48°33´13´´) Z – obec Krásná (12°05´33´´) V – obec Bukovec (18°51´56´´)

………………………………………

spojnice

………………………………………

S-J = 278 km Z-V = 493 km

délka hranic : 2293 km (Německo 810 km, Polsko 779 km, Rakousko 452 km, Slovensko 252 km)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č. 1 Fyzickogeografická mapa České republiky (Kartografie Praha) poloha :

→ vnitrozemský stát → prům. nadmořská výška je 450 m (Evropa 315 m) → hlavní evropské rozvodí – nedostatek vodních toků → vodohospodářské nevýhody → přechodná oblast mezi oceánským a vnitrozemským podnebím → hranice Českého masívu a Karpat → křižovatka dopravních cest a) S – J: jadranská a baltská oblast b) Z – V → rozvoj tranzitní dopravy, možný zdroj finančních příjmů → ekologické a organizační problémy → historie : střetávání mocenských zájmů → hrozba samostatnosti i existence ČR → geopolitická poloha – výrazná změna za posledních 100 let

Územní vývoj státu 1.) první pokus o vytvoření státu na našem území → 7. století kupec Sámo → vytvořil na obranu proti Avarům svaz slovanských kmenů tzv. Sámova říše trvala asi 35 let nejsou známy přesné hranice 2.)

3.)

9. století → vznik Velké Moravy nelze přesně vymezit, archeologické nálezy a písemnosti dokládají významnost této evropské mocnosti pravděpodobné jádro – JV Moravy (Mikulčice, Uherské Hradiště) 10. století → po rozpadu Velké Moravy → vznik pod náporem Maďarů – PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Přemyslovci : a) sjednotili české kmeny b) ovládli Moravu c) 1212 získali dědičný královská titul → rozloha téměř dnešní ČR d) největší rozmach za Přemysla Otakara II. (České království) e) 10.-14. století

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Studijní materiál z Regionální geografie České republiky pro vyšší ročníky gymnázií je určen pro vnitřní potřebu studentů Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením autora. © Mgr. Aleš RUDA, 2006 ([email protected])

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY Lucemburkové (14-15. století) → Karel IV. → Praha se stala centrem římskoněmecké říše Jagellonci (15.-16. století) → personální Unie Koruny české a Uherska 4.)

země Koruny České (Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice) → ztráta nezávislosti v rámci habsburského Rakouska

5.)

konec 1. světové války → rozpad R-U → vznik Československé republiky 1918 – 1938 : Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus 1939 – 1945 : Protektorát Čechy a Morava 1945 – 1992 : České země od r. 1969 Česká republika 1.1. 1993 Česká republika (Česko)

Změna názvu státu 1918 – 1938 : Československá republika 1938 – 1939 : Česko – slovenská republika 1945 – 1960 : Československá republika

3 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

1960 – 1990 : Československá socialistická republika 1990 – 1992 : Česká a Slovenská Federativní republika 1993 : Česká republika

Práce s atlasem

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č. 2 Obrysová mapa střední Evropy pro úkoly 1 – 6 (Taibr, 2003) 1.

Šipka č. 1. vede z ………………………………… výběžku do hlavního města Velké Británie. Vzdálenost č. 2 mezi nejsevernějším bodem České republiky a …………………………………mořem je ……………… kilometrů.

2.

K ………………………… moři vede spojnice č. 3. Z nejvýchodnějšího bodu, který je v okrese ………………………………… je to …………… km daleko.

3.

Z nejjižnějšího města České republiky ………………………………… je k ………………………… zálivu ……… km (šipka č. 4).

4.

Čárkovaná čára č. 5 je ……………… poledník.

5.

Tečkovaná čára č. 6 je ……………… rovnoběžka.

6.

Přístup k moři nemají z evropských států podobně jako Česká republika ještě následující země: a) ………………………………… b) ……………………………… c) ………………………………… d) ………………………………… e) ……………………………… f) ………………………………… g) ………………………………… h) ……………………………… i) …………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Práce s internetem

………………………………………

1. Které jsou státní symboly České republiky?

………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………



4

2. Geologický vývoj Českého masívu a Karpat

Poznámky :

→ území je rozděleno do bloků – ker, které jsou ohraničeny zlomy Český masív má 3 základní směry: 1. Sudetský směr (SZ – JV) – Jáchymovský zlom, Sázavský zlom 2. Krušnohorský směr (JZ – SV) – zlom Červenohorského sedla, Boskovické brázdy 3. Jizerský směr (S – J) – Jizerský směr, Blanická brázda

………………………………………

Vývoj českého masívu : Prahory a Starohory → předkadomské vrásnění (stopy patrné v S a V Evropě)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Prvohory → vytvoření 5 strukturních pater 1. moldanubické patro – kadomské vrásnění - Český a Bavorský les, Šumava, Českomoravská vrchovina → k povrchu pronikají žulové horniny a metamorfují ho 2. assyntské patro – vyvrásnění Slavkovského lesa, Domažlicka, Krušných hor, Orlických hor a Domažlicka 3. kaledonské patro – ústup moře, kaledonské vrásnění postihlo oblast Západních Sudet 4. variské (hercynské) patro – území Českého masívu stmeleno variským vrásněním v jediný blok, metamorfóza hornin, pronikání žulových těles k povrchu (nejrozsáhlejší Středočeský pluton, Krkonošsko-jizerský pluton)

………………………………………

→ od variského vrásnění probíhá denudace povrchu → v depresích vznikají sladkovodní pánve → černouhelná sedimentace (karbon-perm) : plzeňská, kladenská, žacléřsko-svatoňovická, ostravská pánev → na Moravě se ukládaly břidlice, droby a slepence (Nízký Jeseník)

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č 3 Mapka plutonů na území ČR Druhohory → formování platformního pokryvu

trias jura

křída

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

→ na Broumovsko a Trutnovsko proniká spodnotriasové moře – sedimentace (pískovce a slepence) → zbytek ČM souší

………………………………………

→ pokles ve směru lužicko-labské oblasti (Rumburk – Brno) → moře zasáhlo dále na jih → jurské vápence (Moravský kras, okolí Brna – Stránská skála)

………………………………………

→ nejrozsáhlejší mořská transgrese ČM 1. Česká křídová tabule – mocnost sedimentů (pískovce, jíly, slíny) 500-600 m, na vrcholu se ukládaly turonské pískovce → dnes skalní města 2. Jihočeské pánve – mocnost sedimentů 300 m, Českobudějovická a Třeboňská pánev 3. Osoblažská křídová tabule – ve Slezsku

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY → konec druhohor : alpínská orogeneze → tlak na Český masív → rozlámal se na kry → oživení 3 systémů zlomů → projev sopečné činnosti v oblasti křížení zlomových linií → v důsledku tlaku od J došlo k poklesu Jihočeských pánví a vyplnění příkopové propadliny sladkovodním jezerem

5 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č 4 Rozšíření křídových sedimentů Českého masívu 1 povrchové výskyty křídy v Českém masivu; 2 autochtonní křída jihovýchodních svahů Českého masivu skrytá pod uloženinami jednotek Západních Karpat; 3 plošně méně rozsáhlé samostatné pánve: a – Českobudějovická pánev,b – Třeboňská pánev, c – Osoblažská pánev;4 bodové výskyty křídy:1a – křída u Kuřimi, 1b – křída u Rudic, 1c – křída u Hněvošic Třetihory → pokračuje tlak alpínského vrásnění → vznik příkopové propadliny → vznik pánví v Podkrušnohoří (mostecká, sokolovská, chebská a žitavská) → sopečná činnost → České středohoří a Doupovské hory → v podkrušnohorských pánvích → hnědouhelná sedimentace → tropické zvětrávání v krasových oblastech v vznik mogotů (Supíkovice, Písečná) a ukládání kaolínu (okolí Vidnavy) Čtvrtohory → doznívání vulkanismu severní Morava (Venušina sopka, Uhlířský vrch, Velký a Malý Roudný) → pevninské zalednění : Šluknovský a Frýdlantský výběžek, Žitavská pánev, Žulovská pahorkatina, Osoblažská nížiny, Moravská brána, Ostravská pánev → intenzivní eolická činnost → sprašové pokryvy → vznik travertinu, krasu a soustavy říčních teras → vývoj erozní a říční sítě → vznik kulturní krajiny Vývoj Karpat Prvohory → obdobný vývoj Českému masívu – vznik horského pásma hercynským vrásněním a jeho následné zarovnání → ke konci došlo k poklesu tohoto území a mořské transgresi Druhohory → alpsko-karpatská předhlubeň zatopená mořem – sedimentace → vytvoření jádra Karpat – alpínské vrásnění → mořské pánve – sedimentace písků a jílů = flyš Třetihory → ústup moře při vyvrásnění flyšového pásma v systém příkrovů → tlak na Český masív → vznik čelní předhlubně Karpat tzv. Vněkarpatských sníženin, do nichž na čas proniklo moře Čtvrtohory → pevninské zalednění, vývoj říční sítě, kryogenní modelace, vznik spraší

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



6 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č 5 Schematická geologická mapa ČR

……………………………………… ………………………………………

3. Geomorfologický vývoj ČR

………………………………………

Tvary reliéfu

………………………………………

1. 2.

různorodost reliéfu je výsledkem protichůdného působení exogenních a endogenních činitelů poslední změny reliéfu endogenního původu → třetihory (vyzdvihnutí pohoří : Krkonoše, Krušné hory, Šumava, Jeseníky) TYPY POHOŘÍ a) b) c) d)

3.

kerná pohoří – jednoduché kerné pohoří (Krušné hory), složité kerné pohoří – vyzdvižené a pokleslé kry (Hrubý Jeseník) sopečná pohoří – Doupovské hory (stratovulkán), České Středohoří (hlubinný vulkanismus), Komorní hůrka u Chebu vrásnozlomová pohoří – vrásová pohoří vyzdvižená tektonicky ( Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, tj. okrajová pohoří) vrásová pohoří – Vnější Západní Karpaty (Bílé Karpaty, Moravskoslezské Beskydy)

destrukční exogenní síly – voda, vítr, teplotní změny, gravitační změny …, antropogenní změny a) tekoucí voda modelace povrchu a vývoj říční sítě před alpínským vrásněním měl ČM 3 povodí (východní, severovýchodní Čechy, část severní Moravy) → neogenní moře (oddělovalo Karpaty od Alp); SZ Čechy → podkrušnohorské pánve; Jihočeské řeky → Jihočeské pánve s odtokem do Dunaje třetihorní zdvih okrajů ČM → sjednocení říční sítě : horní tok Vltavy přestal být přítokem Dunaje → do Jihočeských pánví, na S spojení s Labem (načerpalo všechny na V směřující toky) hloubková eroze → rozšíření puklinového systému → skalní věže, stěny, kaňony a povrchovou mikromodelací : pískovcová skalní města – Český ráj, Kokořínsko, Děčínské stěny, Jetřichovické skalní město (Pravčická brána), Adršpašsko-teplické skály (nejrozsáhlejší ve střed. Evropě), Broumovské stěny rozpustnost vápenců → krasové oblasti : Moravský kras, Český kras, Hranický kras, Javoříčský kras, Mladečský kras pseudokrasy ČR → vázány na kvádrové pískovce ( Česká křídová tabule), pískovce a slínovce (flyšové pásmo Západních Karpat), vulkanity (České Středohoří. Doupovské hory)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY b)

Poznámky :

ledovec

c)

d)

7

morénové nánosy, ledovcová jezera (Šumava – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Pleso=Laka), kary, eskery, sandry, oblíky periglaciální (mrazová) zóna → mrazové sruby oddělující kryoplanační terasy (Petrovy kameny v Hrubém Jeseníku), balvanová moře a skalní proudy, vrcholová skaliska „tor“ (Dívčí kameny v Krkonoších, na Keprníku, Vozka v Jeseníkách, …)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

eolická činnost sprašové pokryvy (střední Čechy a moravské úvaly) → černozemě, váté písky (Polabí, Třeboňsko, jižní Morava)

………………………………………

gravitační síly skalní řícení, laviny

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Geomorfologické členění ČR

………………………………………

Systém

Subsystém

Provincie

Soustava

………………………………………

Hercynský systém

Hercynská pohoří

Česká vysočina

Šumavská

………………………………………

Českomoravská

………………………………………

Krušnohorská

………………………………………

Krkonošsko-jesenická

………………………………………

Poberounská Česká tabule Alpskohimalájský systém

Epihercynské nížiny

Středoevropská nížina

Středopolské nížiny

Karpaty

Západní Karpaty

Vněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty

Panonská pánev

Západopanonská pánev

Vídeňská pánev

I. Šumavská soustava 1. Šumavská hornatina - Šumava (Plechý 1378 m): plutony, Biosf. rezervace, NP, mokřady (slatě), NPR - Šumavské podhůří - Novohradské hory: NPR Žofínský prales - Novohradské podhůří

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Českoleská oblast - Český les (Čerchov 1042 m): stupňovitá hrásť (zlomový svah v ČR)

II. Českomoravská soustava 1. Středočeská pahorkatina - Středočeský pluton, Blanická brázda (tektonicky podmíněná) 2. Jihočeské pánve - Českobudějovická a Třeboňská : tektonicky podmíněné, křídové sedim. 3. Českomoravská vrchovina - budovaná krystalickými horninami (granitoidy), na okraji pahorkatiny - Železné hory: těžba Fe rud - Hornosvratecká vrchovina → Žďárské vrchy (Devět skal 836 m) 4. Brněnská vrchovina - brněnský pluton obklopený vápenci, pískovci, droby a břidlicemi (1-h) - Boskovická brázda - Bobravská vrchovina - Drahanská vrchovina: klenba budovaná drobami, břidlicemi, slepenci, granitoidy

………………………………………

………………………………………

ČESKÁ VYSOČINA

2.

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… vápenci (Moravský kras),

III. Krušnohorská soustava 1. Krušnohorská hornatina - Smrčiny (Háj 758 m) - Krušné hory (Klínovec 1244 m): kerné pohoří → klínová kra, třetihorní sopečná činnost → čedičové vrchy (Božídarský špičák), široce rozevřená i hluboce zařezaná údolí - Děčínská vrchovina: rozdělena tokem Labe, Jetřichovické skalní město → Pravčická brána (CHKO Labské pískovce), NP České Švýcarsko

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 2.

3.

Podkrušnohorská oblast - České středohoří (Milešovka 837 m): rozděleno tokem Labe → průlomové údolí Labe „Porta Bohemica“, třetihorní vulkanismus → vyklenutí povrchu → tvary (lakolit, batolit), CHKO - Doupovské hory (Hradiště 834 m) : stratovulkán, řeka Ohře vytváří nucený meandr - Chebská pánev : křížení zlomových linií → Komorní hůrka a Železná hůrka – sopka pleistocenního původu, bahenní sopky, NPR SOOS - Sokolovská pánev : náplavové kužely - Mostecká pánev : sprašové závěje Karlovarská vrchovina - Slavkovský les - Tepelská vrchovina

IV. Krkonošsko-jesenická soustava 1. Krkonošská oblast - Krkonoše (Sněžka 1602 m): krkonošské hřbety x rozsochy, ledovcová modelace – periglaciální tvary (tor – Dívčí kameny), Luční hora, Studniční hora, botanické lokality: Čertova rokle; NP, Pančavské rašeliniště, Mumlavské vodopády, biosférická rezervace UNESCO - Krkonošské podhůří : Bozkovské jeskyně - Šluknovská pahorkatina - Lužické hory (Luž 793 m - znělec): pseudokrasová Ledová jeskyně, CHKO - Frýdlantská pahorkatina - Žitavská pánev: tektonická sníženina - Ještědsko-kozákovský hřbet: okraj České tabule - Jizerské hory (Smrk 1124 m): Bukovec – nejvyšší sopka ve střední Evropě 2. Orlická oblast - Broumovská vrchovina: skalní města – Adršpašsko-teplické sklaní město, stolové hory (př. Ostaš a Hejda) - Orlické hory (Velká Deštná 1115 m): součást orlicko-kladské klenby → prolomení 3. Jesenická oblast - Zábřežská vrchovina: Javoříčské a Mladečské jeskyně - Mohelnická brázda: tektonická sníženina - Králický Sněžník (1423 m): pramen řeky Moravy - Rychlebské hory: vápencová oblast → jeskyně Na Pomezí - Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m): mrazové zvětrávání – Petrovy kameny, periglaciální tvary – TOR (Vozka), tlak Alpskohimalájského vrásnění → kerná stavba, CHKO - Nízký Jeseník (Slunečná 800 m): kra ukloněná k V, čtvrtohorní vulkanity, pramen řeky Odry v Oderských vrších, vodní nádrže, kulm (břidlice, slepence) V. Poberounská soustava 1. Brdská oblast 2.

Plzeňská pahorkatina

VI. Česká tabule 1. Severočeská tabule 2.

Středočeská tabule

3.

Východočeská tabule

- Brdská vrchovina: břidlice, pískovce, křemence - Pražská plošina : říční terasy Vltavy, oblast Barrandienu - metamorfované horniny

Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

-

kaolinické, vápnité pískovce prostoupené drobnými bazaltovými tělesy, strukturní denudační reliéf, CHKO Český ráj – Prachovské skály, Hrubé skály, …) - neovulkanity – Říp, erozně-denudační reliéf, křídové pískovce a slínovce

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA I. Středopolské nížiny 1. Slezská nížina

8

……………………………………… - sprašové hlíny

……………………………………… ………………………………………

ZÁPADNÍ KARPATY

………………………………………

I. Vněkarpatské sníženiny 1. Západní Vněkarpatské sníženiny

……………………………………… - Dyjskosvartecký úval: sníženina s plochým reliéfem, sedimenty (4-h) - Vyškovská brána: tektonická sníženina, kvartérní sedimenty - Hornomoravský úval: náplavové kužely, CHKO Litovelské Pomoraví - Moravská brána: sprašové pokryvy, zalednění

2.

Severní Vněkarpatské sníženiny - Ostravská pánev: 3 a 4 h sedimenty, karbonské sedimenty → černé uhlí, antropogenní tvary

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



9 Poznámky :

II. Vnější Západní Karpaty 1. Jihomoravské Karpaty 2. 3.

4. 5.

- Mikulovská vrchovina: flyšové pískovce a jílovce, jurské vápence → Pavlovské vrchy Středomoravské Karpaty - Ždánický les - Chřiby Slovensko-moravské Karpaty - Vizovická vrchovina - Bílé Karpaty: plochá hornatina z pískovců a jílovců, CHKO Bílé Karpaty - Javorníky (Javorník 1019 m): skalní město Pulčínské skály Západobeskydské podhůří - Podbeskydská pahorkatina Západní Beskydy - Hostýnsko-vsetínská hornatina: sesuvy - Rožnovská brázda: sníženina ve zvrásněných souvrstvích - Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m): CHKO Beskydy - Jablunkovská brázda - Slezské Beskydy (Velká Čantoryje 995 m)

ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV 1. Vídeňská pánev

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- Jihomoravská pánev → Dolnomoravský úval

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č 6 Geomorfologické regiony ČR Práce s atlasem 1. Podle atlasu určete oblasti největšího rozšíření žul, čedičů, pískovců a vápenců v Českém masivu a charakterizujte typy reliéfu, které na nich vznikají. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 2. Podle geologické mapy doplňte stáří a hlavní horninu. (Taibr, 2003) celek Jizerské hory

stáří

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

hlavní hornina

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Doupovské hory

……………………………………… ………………………………………

Drahanská vrchovina Javořická vrchovina Ralská pahorkatina

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



10 Poznámky :

3. Doplňte názvy vrcholů a hor. (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

793 m

……………………………………… ………………………………………

1244 m

………………………………………

459 m 1423 m

……………………………………… ………………………………………

1323 m

……………………………………… ………………………………………

836 m

………………………………………

970 m

………………………………………

1378 m

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

4. Doplňte následující tabulku. (Taibr, 2003) Subprovincie

Celek

……………………………………… Vrchol (není-li uveden nebo jeho výška, doplň nejvyšší)

Výška

……………………………………… ………………………………………

Poberounská

……………………………………… ………………………………………

Hrubý Jeseník

……………………………………… ………………………………………

Kozákov

……………………………………… Krušné hory

1115 m

……………………………………… ………………………………………

Vnější Západní Karpaty

……………………………………… ………………………………………

Velký Blaník

……………………………………… ………………………………………

Český Les

……………………………………… 1602 m

……………………………………… ………………………………………

Česká tabule

……………………………………… Milešovka

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

4. Hydrologické poměry ČR

………………………………………

základní znaky hydrografické sítě ČR 1. hlavní evropské rozvodí – trojný bod = Kralický Sněžník – styčný bod všech tří úmoří a) Severní moře b) Baltské moře c) Černé moře 2. vodní režim je určen chodem počasí (srážky a výpar), 1/3 odteče – 2/3 se vsáknou, vypaří, spotřebují rostlinstvem

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY povrchový odtok : sklon svahů, mocnost zvětralin, typ či druh půd, vegetační kryt, člověk specifický odtok: nejnižší v rovinách a nížinách, největší – Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Hrubý Jeseník a Beskydy toky transportují plaveniny i splaveniny za poslední dvě století zkrácena říční síť asi o 4 500 km převládají horní úseky toků v nižších pohořích → malé možnosti energetického využití do 12. století přirozený režim toku řek, poté napřimování toků člověkem -

3. 4. 5.

systém LABE 1. 2. 3. 4.

pramen v Krkonoších – Labská louka (1384 m n.m.) 379 km dlouhý, průměrný průtok na hranicích 308 m3.s-1 hydrografická síť je vějířovitého typu nevyrovnaný spád horního toku → vodopády: Labského dolu a Obřího dolu (tektonicky podmíněné, rozdílná odolnost hornin, glaciální geneze – stupeň karu) 5. 7 přítoků s plochou povodí větší než 1000 km2 3 pravostranné: Jizera (v Brandýse n/L), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín) 4 levostranné: Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/L) Vltava: Teplá a Studená Vltava, Malše, Lužnice s Nežárkou, Otava, Sázava, Berounka s Mží; Vltavská kaskáda: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Vrané 6. 3 přehrady: Labská, Les Království (Dvůr Králové n/L), Střekov (Ústí n/L)

systém MORAVY 1. 2. 3. 4.

5.

pramen v celku Kralického Sněžníku (1380 m n.m.) 358 km dlouhá, průměrný průtok na soutoku s Dunajem 120 m3.s-1 přítoky z Hrubého Jeseníku mají ráz bystřin – Krupá, Braná, Desná přítoky: Moravská Sázava, Třebůvka, Oskava, Bystřice, Bečva, Moštěnka, Rusava, Olšava, Dyje s Jihlavou a Svratkou(Svitava) meandrující úseky v Litovelském Pomoraví

systém ODRY 1.

2. 3. 4. 5.

4 základní oblasti: SV Morava Jesenický výběžek (Osoblaha, Bělá) Broumovská vrchovina (Stěnava) Frýdlantsko a Šluknovsko (Lužická Nisa, Smědá) pramen ve voj. Prostoru Libavá na JV svahu Fidlova kopce (633 m n.m.) na území ČR vytváří Odra 2 tektonicky podmíněné zákruty 120 km dlouhá, průměrný průtok na hranicích43 m3.s-1 přítoky: Opava s Opavicí a Moravicí, Ostravice s Morávkou, Olše

Vodní kanály v ČR Schwarzenberský plavební kanál – propojuje Vltavu s Dunajem, splavování dřeva ze Šumavy do Vídně, 1775 Zlatá stoka – napájení rybníků na Třeboňsku Opatovický kanál – vybudován Perštejny k napájení rybníků Baťův plavební kanál – mezi Otrokovicemi a Rohatcem, k dopravě lignitu Jezera 1. 2. 3. 4. 5. 6.

11 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

ledovcového původu – Šumava (Černé, Čertovo, Černé, Prášilské, Laka), Krkonoše (Mechové jezírko) říčního původu – tok Dyje př. Květné j., rychle zanikají hrazená sesuvem – Mladotické jezero (Střela, při těžbě pískovce), Vsetínské vrchy krasová jezera – Hranické jezírko; pseudokrasová jezera: př. Mořské oko u Pusteven rašelinná jezera – Velké a Malé Mechové Jezírko, Velké jeřábí jezero (Krušné hory) antropogenní jezero – Kamencové jezero u Chomutova

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Vodní nádrže → rybníky, vodní nádrže

………………………………………

RYBNÍKY 1) 2) 3) 4) 5)

……………………………………… Kladrubská listina → 1115 nejstarší dochované záznamy o budování rybníků Karel IV. → Velký Dokeský rybník (Máchovo jezero Největší rozmach ve 14. a 15. století V 17. století rušení → konkurence dovážených ryb, snaha získat více zemědělské půdy Vznik rozsáhlých rybničních soustav

1. Třeboňská rybniční soustava - Rožmberk (Lužnice) → nejrozsáhlejší

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY Poznámky :

- Horusický rybník - rybník Dvořiště → největší objem

………………………………………

2. Hlubocká rybniční soustava - Bezdrev (Perštejni) - Dehtář

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

3. Žďárská rybniční soustava - Velké Dářko, Malé Dářko

……………………………………… ………………………………………

4. Dokeská oblast - Velký dokeský rybník

……………………………………… ………………………………………

5. Tovačovské rybníky - Hradecký, Zámecký, Skašov

……………………………………… ………………………………………

6. Lednicko-valtická oblast - Nesyt

………………………………………

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Podle funkce: 1.) zdroj pitné vody → Vír (Svratka), Želivka=Švihov (Želivka), Kružberk, Slezská Harta 2.) zdroj vody pro průmysl → Hněvkovice (pro JETE), Dalešice (Jihlava), Žermanice (Lučina) 3.) hydroenergetické přehrady → Dalešice, Dlouhé stráně, Štěchovice → přehrady s vodními elektrárnami: Lipno I,II, Orlík (největší V), Kamýk, Slapy, Vrané 4.) regulace průtoků → zejména v horských oblastech,př. Harcov (ochrana Liberce) 4.) zavlažování → Rozkoš, Nové Mlýny Podpovrchové vody vody prosté

< 1g/l <

12

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

vody minerální

……………………………………… ………………………………………

Prosté vody 1. 2.

Česká křídová tabule Broumovská vrchovina, Děčínská vrchovina

Minerální vody 1. Podkrušnohorská zřídelní oblast Františkovy Lázně – max. mineralizace 23g/l, sirné prameny Mariánsko-lázeňská oblast – max. mineralizace 12g/l, 40 pramenných studených kyselek Karlovarská oblast – údolí říčky Teplé, vytváří se chemickou sedimentací aragonitový krunýř, horké vody – Vřídlo (73°C) Doupovské hory Jáchymovsko – radioaktivní teplé minerální vody 2. Frýdlantsko Jizerské hory, Lázně Libverda 3. Hradecko-pardubická oblast Janské Lázně – nejstarší Lázně Bohdaneč 4. Jesenicko Velké Losiny (sirné prameny), Lázně Bludov, Lázně Jeseník (Priessnitzovy lázně), Karlova Studánka 5. střední Morava Teplice nad Bečvou, Horní Moštěnice Práce s atlasem 1. Škrtněte nesprávné přítoky u následujících řek: Labe - Cidlina, Lužnice, Orlice, Ploučnice, Ohře, Střela, Nežárka, Doubrava, Úpa, Oslava, Kamenice Vltava - Lužnice, Otava, Ohře, Svitava, Malše, Bílina, Berounka, Olše, Loučná Morava - Haná, Litava, Bečva, Blanice, Dyje, Moravská Sázava, Třebůvka, Moravice, Svratka Odra - Opava, Lužická Nisa, Jihlava, Olše, Bečva, Ostravice, Osoblaha, Velička

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



13

2. Do mapy dokreslete následující vodní toky: Labe, Vltavu, Ohři, Moravu, Dyji a Odru. Co označují silné čáry? Vybarvi Baltské úmoří. (Taibr, 2003)

Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

3. Které vodní toky jsou na mapě označeny čísly? (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

4. Doplňte posloupnost následujících vodních toků. (Taibr, 2003) Hlavní tok

Tok II.řádu

Tok III.řádu

……………………………………… Tok IV.řádu

Dunaj

Tok V.řádu Svitava

Berounka

Zubřina

Morava

Opava

Rokytná

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Želivka

………………………………………

Hvozdnice

………………………………………

Práce s intrenetem 1. Na stránkách www.chmi.cz najděte maximální průtoky na moravských a českých řekách během povodní v roce 1997, 2002 a 2006.

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



14

5. Klimatické poměry ČR

Poznámky :

Faktory ovlivňující klima a) neměnné faktory - zeměpisná poloha → délka a úhel slunečného svitu, vzdálenost od oceánů - ráz aktivního povrchu → lesy, zastavěné plochy - georeliéf → návětrný / závětrný efekt, … - nadmořská výška → výšková stupňovitost - ekonomické aktivity → tepelné ostrovy

………………………………………

b) dynamické faktory 1) základní povětrnostní situace: mírný podnebný pás, občasný vpád arktických či tropických vzduch. hmot 2) teplota: → prům. teplota 7,4°C (nejchladněji – Sněžka (0,2°C), nejtepleji – Hodonín (9,5°C) → nejchladnější je leden, nejteplejší červenec → singularity: zmrzlí mužové (10.5) = vpád arktického vzduchu Medard = zesílené oceánské proudění Babí léto = vliv vysokého tlaku → proudění J a JV → oteplení Vánoční obleva = oceánské proudění → max. naměřená teplota – Praha (40,2°C), min. Českobudějovická pánev (-42,2°C) 3) srážky: 95% vertikální srážky, vypadávají za cyklonálních situací → dlouhodobý průměr 666 mm → srážkové maximum: květen, červen, červenec, srpen → srážkově bohaté oblasti: Jizerské hory (přes 1700 mm), Šumava a Moravskoslezské Beskydy (okolo 1500 mm), Krkonoše a Hrubý Jeseník (1400 – 1500 mm) → srážkově chudé oblasti: Podkrušnohoří (450 mm), Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval (500 mm) 4) oblačnost → statický typ: vrstevnatá oblačnost z vyzařování, nejvíce ráno, k večeru se rozpouští (X – III) → dynamický typ: kupovitá oblačnost (výstupné proudy), min. ráno, max. odpoledne (IV – IX) 5) vlhkost vzduchu : 60 – 80 % 6) tlakové a vzdušné proudění → islandská a íránská tlaková níže → azorská a sibiřská tlaková výše a) mořský arktický vzduch – z obl. mezi Grónskem a Špicberky, jarní přeháňky b) kontinentální arktický vzduch – ze S a SV kontinentu, v zimě, suchý mráz c) mořský polární vzduch – severní Atlantik, působí celoročně, v zimě teplé počasí se sněhem nebo deštěm, v létě chladné a deštivé d) kontinentální polární vzduch – z Východoevropské roviny, působí celoročně, v zim – suchý mráz, v létě suché horko e) mořský tropický vzduch – z obl. Středozemního moře a Azorských ostrovů, působí celoročně: zima – mírné deštivé počasí, léto – teplo s bouřkami f) kontinentální tropický vzduch – z Balkánského pol. a z JZ Asie, působí v létě a začátkem podzimu → horké a tropické počasí → frontální systémy: 1. teplá fronta – zvlněná plocha svírající ostrý úhel se zemským povrchem, teplejší vzduch vytlačuje chladnější → výstupné vzduchové proudy, tvorba oblaků, příchod je doprovázen oteplením vzduchu při zemi a rozsáhlou oblačností ve výšce 6 – 10 km, pásmo srážek 300-400 km 2. studená fronta – zvlněná plocha se sklonem strmějším než teplá fronta, studený vzduch proniká na místo teplého → vytlačuje jej vzhůru → rychlá kondenzace vodní páry → velké kapičky → lijáky (vodní kapky ve výšce → kroupy)

………………………………………

Podnebné oblasti I. teplá oblast : Česká tabule, Hornomoravský, Dolnomoravský, Dyjskosvratecký úval II. mírně teplá oblast : předhůří okrajových pohoří III. chladná oblast : okrajová pohoří Znečištění ovzduší : SO2, SO3, CO, NO, chlorid olovnatý, aldehydy, ketony

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



15

Práce s atlasem

Poznámky :

Výchozí obrázek k odpovědím 1 – 6. (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Liberec

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Kolín

………………………………………

Ostrava Jihlava

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

1.

Přes které město právě přešla teplá fronta? ………………………………………………………

2.

Jaký vítr vane:

………………………………………

v Kolíně …………………………………………… v Ostravě …………………………………………… 3. 4.

Ve kterém z uvedených měst je nejvyšší průměrná teplota? ……………………………………… Ve kterém z uvedených měst jsou nejvyšší roční srážky? ……………………………………

5.

………………………………………

Jaký je nejčastější vítr v následujících městech: Ostrava

……………………………………

Aš

……………………………………

Brno

……………………………………

6. Podle tabulky klimatických oblastí určete pro město Pardubice a Přerov: počet letních dní: počet mrazových dní: průměrný počet srážkových dní (více než 1 mm): průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou: Práce s internetem 1. Na adrese www.chmi.cz vyhledejte nejbližší meteorologickou stanici k vaší škole a zjistěte roční chod průměrných srážek, teplot a dalších dostupných údajů.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

6. Půdní poměry ČR Půdotvorní činitelé: 1. KLIMA 2. GEOLOGICKÝ PODKLAD 3. RELIÉF 4. ORGANISMY, EDAFON 5. PODZEMNÍ VODA

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



16

PŮDNÍ TYPY

Poznámky :

1. černozemě – na spraších bývalých lesostepních a stepních oblastí, střední Čechy, střední a jižní Morava ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 2. hnědozemě – obklopují černozemě, vznikly degradací černozemí …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. hnědé půdy – pohraniční horské oblasti : Českomoravská vrchovina, severní Morava ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………

4. podzolové půdy a podzoly – větší nadmořské výšky, na severní svazích ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 5. rendziny – vápenatky : na vápencích …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6. nivní půdy – vznikají na náplavech řek ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………

7. lužní půdy (černice) – na nivách s lužním lesem ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 8. antropické půdy – ovlivněné činností člověka (emise, půdy odvalů a hald) …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

PŮDNÍ DRUHY 1. 2. 3. 4. 5.

………………………………………

písčité půdy – severní část České tabule hlinitopísčité až písčitohlinité – na zvětralinách žul Českého masívu hlinité půdy – nejvhodnější zemědělské půdy středních Čech, Jičínska, moravské úvaly, Ostravsko jílovitohlinité půdy – Podkrušnohoří jílovité půdy – Mladoboleslavsko, jižní Čechy

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Práce s atlasem

……………………………………… 1. Jaké půdní typy najdeme:

………………………………………

u Znojma

……………………………

ve Zlíně

……………………………

na Ostravsku

……………………………

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

2. Jaké půdní druhy najdeme:

………………………………………

kolem Plzně

……………………………

v Praze

……………………………

v Českém ráji

……………………………

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

3. Co zvláštního je na půdách:

………………………………………

mezi Jindřichovým Hradcem a Českými Budějovicemi:

………………………………………

…………………………………

………………………………………

jižně od Brna ……………………………………

……………………………………… ………………………………………

7. Biogeografie současný stav výsledkem zhruba 10 tisíci let. vývoje, 7 tis. let zasahuje člověk -

biografické zóny :

……………………………………… ………………………………………

Obr. č 7 Půdní horizonty vybraných půd ČR

1. boreální ( lesní ) – od severu 2. středoevropská lesní – západ 3. alpská – jihozápad 4. karpatská – východ

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY -

-

-

náš stát velmi bohatý na živočišné druhy biocenózy rozděleny do výškových vegetačních stupňů : 1. Vegetační stupeň údolních niv a nížin – převážně zeměď. plochy, velké plochy nížinných luk 2. Dubový vegetační stupeň – okraj nížin, přechod na pahorkatiny, také zeměď. využívané 3. Bukovo – dubový stupeň – 20 – 30 % lesů ( nižší části Karpat, Beskydy… ) 4. Bukový vegetační stupeň ( vrcholové části Podbeskydské pahorkatiny ) 5. Dubovo – jehličnatý stupeň – nejv. rozloha ve všech pahorkat. a vrchovinách, 85 % jehl. monokultur 6. Jedlovo- bukový stupeň - les. plochy 68 % 7. Smrkovo- bukovo – jedlový stupeň – v minulosti 95 % pokryto lesními plochami, nyní zdevastovány emisemi ( Krušné hory, Jizerské hory, Beskydy ) 8. Smrkový stupeň – sahá na horní hranici lesa ( 1200 – 1350 m ), dobře zachovaný pouze na Šumavě 9. Kleč ( = kosodřevina ) – nad 1200 m ( Krkonoše ), nesouvislé nejv. význam lesy – 1/3 území, vesměs uměle vysazeny, převážně tvořeny monokulturami ( převaha smrků, borovic – rychlý růst ) Zvířena 4 skupiny : LESNÍ OTEVŘENÉ KRAJINY ( lesní a lesostepní druhy ) VODNÍHO PROSTŘEDÍ LIDSKÝCH SÍDLIŠŤ ( nejlépe přizpůs. ptáci, dále hlodavci – potkani, myši )

Typy krajin Přírodní sféry vytvářejí na určitém teritoriu přírodní krajiny. Nově přeměna původní přírodní krajiny v tzv. kulturní krajinu.

Přírodní ekosystémy – plnou autoregulační schopnost. Pastviny, lesy, vodní nádrže a rybníky – částečnou autoreg. sch. = řízené přírodní ek. Pole, vinice, zahrady = produkční ek. Ek. těžební, výrobní, sídlištní, dopravní,… + produkční nejvíce narušují přírodní sféry. Typy kulturních krajin podle kritérií – reliéfu, půd, klimatických podmínek a vegetačního stupně.

Typ vegetačního krytu – lesní a luční, zemědělsko-lesní, zemědělská, urbanizovaná, průmyslová,…

17 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Z hlediska zásahu člověka – Kulturní krajiny harmonické (=vyvážené přírodních složek), narušené = degradované (města) nebo zpustošené (ztráta autoreg.).

………………………………………

1.) Krajiny údolních niv – rovina z říčních sedimentů, mírně teplé podnebí, lužní lesy nebo kulturní

………………………………………

step, výskyt stavebních materiálů a podzemní pité vody. 2.) Krajiny sníženin – (pánve, kotliny, brázdy) výskyt teplotní inverze, oblasti s povrchovými i podzemními vodami, nivní půdy – jihočeské pánve, černozem – Mostecká pánev. Urbanizace LB, KV, těžba uhlí  antropogenní reliéf  špatné rozptylové podmínky. 3.) Krajiny pahorkatin - výšková členitost 30-150m - nížinné – sprašové hlíny  černozemě  zemědělství (jižní Morava) - s erozně denudačním povrchem – (střední Čechy) - úpatní – okraje vrchovin, pahorkatin, erozně-akumulační reliéf,zemědělství 4.) Vrchovinné krajiny - výšková členitost 150-300m - retence podzemních vod, pastviny, lesní porost - úpatní – vyvinuta říční síť : Novohradské podhůří, Šumava - rozvodné – pramenné oblasti : Jihlavská a Žďárské vrchy 5.) Krajiny hornatin - výšková členitost 300-600m - erozní, denudační a svahové procesy, formování říční sítě, lesy př. Děčínské vrchoviny, České středohoří, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy

Ochrana přírody Česká republika má rozmanitý reliéf, na svém území má téměř všechny typy krajin Evropy. U nás jsou zastoupeny hory (pohoří kerného, vrásového i sopečného původu), vápencové oblasti s jeskyněmi, vrchoviny, pahorkatiny, údolí, nížiny, lesy, lesostepi, stepi, rašeliniště, oblasti rybníků a luk… Avšak celá naše přírodní sféra je ohrožována stále vzrůstajícím devastačním tlakem. Proto je nutné naši přírodu chránit. Tak vznikají NP, CHKO, mezinárodně významná chráněná území a další instituce, které mají za úkol chránit naši přírodu. Historie Na našem území je dokonce nejstarší evropská přírodní rezervace - vyhlášená v roce 1838 – Žofínský prales v Novohradských horách, o několik let později (1858) byla založena rezervace Boubínský prales na Šumavě.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



18

1) Kategorie velkoplošných chráněných území

Poznámky :

Národní parky (NP, počet 4) – Šumava, Krkonošský, Podyjí a České Švýcarsko. Jde o rozsáhlá území, která jsou přírodně zcela výjimečná i v mezinárodním měřítku. Vyskytují se v nich jedinečné přírodní ekosystémy, které nejsou zničené či jinak ovlivněné člověkem, Je zde omezena hospodářská činnost, aby byly zachovány veškeré krajinné hodnoty.

………………………………………

Chráněné krajinné oblasti (CHKO, 24) - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, Český kras, Český ráj, České středohoří, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské Pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory 2) Kategorie maloplošných chráněných území Národní přírodní rezervace (NPR, 110) – menší plochy původní, málo dotčené přírody, kde jsou vyloučené veškeré zásahy do přírody Přírodní rezervace (PR, 732) Národní přírodní památky (NPP, 101) Přírodní památky (PP, 1178) + ochranná pásma a lesy, parkové lesy, přírodní parky… Mezinárodně významná chráněná území

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- biosférické rezervace (6), které vyhlašuje UNESCO horská Šumava s německým Bayerischer Wald, Třeboňsko, Křivoklátsko, Bílé Karpaty, Krkonoše, oblast Pálavy - mokřadní ekosystémy např. Třeboňské rybníky a rašeliniště, Šumavské slatě, Lednické rybníky…

………………………………………

Ekologické stavební kameny pro náš společný evropský dům – evropská iniciativa, která má za úkol ochránit zbytky přírodní krajiny v pohraničních území, např. Krkonoše, Labské pískovce, Šumava, Pálava…

………………………………………

Zákonné normy – zajišťují ochranu reliéfu, půd, hydrosféry, atmosféry a biosféry na celém území našeho státu + zákonem chráněné jsou i některé druhy rostlin a živočichů (na dodržování těchto zákonů byl roku 1993 zřízen Nejvyšší kontrolní úřad)

………………………………………

Tak vznikají chráněné oblasti přirozené akumulace vod, chráněná povodí vodárenských toků a pásma hygienické ochrany zdrojů pitné a minerální vody Státní program péče o životní prostředí – byl přijat roku 1991, pomáhá řešit zásadní ekologické problémy (7 hlavních programů, nejdůležitější Péče o složky životního prostředí)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Přírodní rizika

………………………………………

Česku se vyhýbají katastrofální zemětřesení či sopečná činnost, což souvisí s geologickou stavbou území. Zemětřesení:

………………………………………

nejvíce – západní Čechy méně – východní Čechy, Jesenicko důlní činnost - Ostravsko nenabývají ničivé intenzity

Hlavní přírodní rizika: povodně, sucha, silné větry, svahové pochody

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Povodně Krátké intenzivní lijáky – průtrž mračen → bleskové povodně – v letních měsících, malý plošný rozsah,

………………………………………

katastrofální průběh, nelze předpovídat. Trvalé srážky frontálního původu: více hodin až několik dní, větší územní rozsah, lze je předpovídat. Př.: Morava a část Čech v r. 1997, Čechy a jižní Morava v r. 2002. Tání sněhové pokrývky: o velikosti povodně rozhoduje retence – schopnost krajiny přijímat srážky – katastrofální průběh.

………………………………………

Sucho

………………………………………

Období bez srážek nebo s minimem srážek, katastrofální ve vegetačním období. Př.: 1992 – 1994 → poškození lesů. V roce 1947.

………………………………………

Silné větry Vichřice – při výrazném horizontálním gradientu, kdykoliv v průběhu roku. Škody na lesních kulturách,

………………………………………

v zastavěných oblastech.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

……………………………………… ………………………………………



19

Tornádo – krátké trvání, působí lokálně, výskyt v teplé půli roku.

Poznámky :

Svahové pohyby - pohyby zemin a hornin po svahu vlivem gravitace Laviny: sněhové laviny – v Krkonoších Sesuvy: pohyby masy hornin po smykové ploše, vyvolávány např. vysokými srážkami, zemětřesením, činností

………………………………………

člověka

Skalní řícení: náhlý pohyb a pád skalních mas, údolí Labe, Kamenice, Ústí nad Labem, Děčín, Hřensko – řícení

křídových pískovců.

Další přírodní rizika: teplotní extrémy, ledovka, námraza, lesní a jiné požáry. Práce s atlasem 1. Do následující mapky zakreslete následující chráněná území. (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

a) všechny naše národní parky b) chráněné krajinné oblasti: Křivoklátsko, Železné hory, Litovelské Pomoraví, Blanský les, Pálava a Bílé Karpaty. 2. Doplň do následující mapy správně písmena k následujícím maloplošným chráněným územím:

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY A) Žofínský prales B) Soos F) Bukovec G) Pravčická brána

20

C) Radhošť D) Děvín H) Chýnovská jeskyně I) Revíz

E) Boubínský prales J) Prachovské skály

Poznámky : ………………………………………

3. Z mapy životního prostředí a z vlastních znalostí urči hlavní zdroj znečištění: Mostecka

……………………………………

Pardubicka

……………………………………

Ostravska

……………………………………

Prahy

……………………………………

Ústí nad Labem

……………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

4. Které přírodní památky leží v blízkosti (nebo nejblíže) vaší škole:

………………………………………

a) národní přírodní památka: …………………………………… b) přírodní památka

………………………………………

……………………………………

………………………………………

c) národní přírodní rezervace …………………………………… d) přírodní rezervace

……………………………………

e) chráněný strom

……………………………………

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Jak takovou památku poznáte?

……………………………………… ………………………………………

Jak zní tajenka následující doplňovačky? (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… - největší rybník Českobuděj. pánve - jeskyně u Tábora

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- známý vrch v Praze

………………………………………

- hora nad Libercem

………………………………………

- hlubinná vyvřelina (Mrákotín) - nejmladší okres ČR - prakontinent Země

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- nejvyšší vrchol Šumavy (český) - moravská metropole - město s festivalem loutkářů

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- vrch s pralesem

………………………………………

- automobilka v Mladé Boleslavi

………………………………………

- největší rybník v ČR - okresní město na Labi - nejdelší řeka ČR

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

- nejhlubší propast ČR

………………………………………

- vrchol s rotundou v České tabuli

………………………………………

- hornina, ze které jsou skalní města - přehrada na řece Moravici

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



21

8. SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE ČR

Poznámky :

Vývoj osídlení a zalidnění ČR

………………………………………

Vývoj osídlení našeho území byl komplikovaným procesem, při kterém se vzájemně prolínaly faktory přírodní, ekonomické, sociální a geopolitické. Trvalé osídlení lze na našem území sledovat od paleolitu, tzn. Starší doby kamenné). Svá oppida zde budovali již Keltové, nacházela se zde centra germánských kmenů Markomanů a Kvádů, od 6.století přicházeli Slované.

………………………………………

Osídlení však bylo prostorově nesouvislé – obyvatelstvo se soustřeďovalo v nižších nadmořských výškách, podél velkých řek, kde nacházeli příznivé podmínky pro život a kudy vedly hlavní dopravní cesty. Od 12.století probíhala kolonizace horských a podhorských oblastí domácím obyvatelstvem, od 13.století se zejména v pohraničních oblastech podíleli kolonisté z Německa. Vzniklo tak dvojjazyčné osídlení.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obr. č 8 Fáze demografické revoluce

………………………………………

První fáze demografické revoluce – probíhala do 18.století, přes vysokou porodnost byl přirozený přírůstek

………………………………………

velmi nízký kvůli četným válkám, periodickým neúrodám a nakažlivým nemocem (cholera, tyfus, mor). Druhá fáze demografické revoluce – v 19.století, změny v zemědělství – lepší zajištění obživy, zlepšení hygienické situace ve městech – pokles úmrtnosti – zdvojnásobení počtu obyvatel. Třetí fáze demografické revoluce – ve 20.století, postupný pokles porodnosti i úmrtnosti – pokles přirozeného přírůstku, který zapříčinily i politické důvody dvě světové války dekrety o odsunu německého obyvatelstva z Československa (snížení hustoty zalidnění v pohraničí – jihočeské a západočeské pohraničí, oblast Jeseníků) politická emigrace na Západ v letech 1948 – 1989 Čtvrtá fáze demografické revoluce – od počátku 80.let, nízká natalita i mortalita

Průmyslová revoluce (19.století) – docházelo k vystěhovalectví z oblastí s nedostatkem surovin pro těžbu,

málo industrializovaných a z oblastí s nepříliš vhodnými podmínkami pro zemědělství. Obyvatelstvo se koncentrovalo poblíž území se zásobami černého a hnědého uhlí – rostla zde významná průmyslová střediska.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Obyvatelstvo (2001)

………………………………………

1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.)

………………………………………

2001 – 10,29 mil. obyvatel přirozený úbytek obyvatelstva → nízká porodnost, úhrnná plodnost jen 1,14 (nejninžší v Evropě) demografické chování → evropský model = nízký počet dětí, pozdější uzavírání sňatků střední délka života → 78 let ženy, 72 let muži demografické stárnutí obyvatelstva hustota zalidnění : 130 obyv/km2, nejmenší hustota (pod 50) → jihočeské a západočeské pohraničí, nejvyšší hustota (nad 200) → aglomerace Brna, Prahy, Ostravy, severočeské páneve) → rozdíly způsobeny : geografickou polohou, přírodními faktory, historickými faktory, socieoekonomickými faktory (urbanizace, industrializace) 7.) změna geopolitické polohy → pád komunismu → změna odvětvové skladby ekonomiky → územní pohyb obyvatelstva 8.) věková struktura : produktivní věk → 65%, EAO 45% 9.) vysoká nezaměstnanost : 9 – 10%, nejvíce → Ostravské, Mostecko, Chomutovsko 10.) národnostní skladba : téměř homogenní stát Česká národnost – 93,8% (2001) Slovenská národnost – 1,8% (2001) Polská národnost – 0,5% (2001) Německá národnost – 0,4% (2001) Ostatní – 3,5% (2001)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



22

11.) náboženská struktura Více než 50% věřících Zlínský kraj, přes 40% kraj Vysočina a Jihomoravský Méně než 20% Ústecký a Liberecký kraj - většina je ateistická přes 58%

Poznámky :

Sídelní struktura ČR

………………………………………

1. 2.

agrární – předindustriální společnost → VENKOVSKÁ SÍDLA 13. – 14. století → FEUDÁLNÍ MĚSTA (řemesla, obchod)

typický rys pro české země → HUSTÁ SÍŤ MENŠÍCH MĚST A VESNIČEK centra: Praha, Plzeň, Brno, Olomouc konjunktuta/úpadek: Jihlava, Kutná hora, Jáchymov, Jidnřichův Hradec URBANIZACE → přechod k industriální společnosti 1. města se zpracovatelským průmyslem – Praha, Brno, Plzeň 2. oblasti těžby uhlí a hutnictví – Ostrava, Kladno 3. uzly železničních tratí – Pardubice, Přerov → sídla bez těchto předpokladů ztrácela význam, př. Opava, Chrudim, Písek po 2. světové válce a) industrializace → odliv obyvatel z venkova do měst b) růst měst s těžkým průmyslem → př. OSTRAVSKÁ AGLOMERACE – Karviná, Orlová, Třinec, nové město : Havířov, zvětšení měst : Most, Teplice, Chomutov c) růst nově industrializovaných měst – Vsetín, Valašské Meziříčí d) 50. léta → výstavba sídlišť (zděné → panelové domy) e) 60. – 70. léta → slučování obcí s městy SUBURBANIZACE → stěhování obyvatel do okolních obcí, priferií (lepší životní prostředí, nižší ceny pozemků) MĚSTO → obtížné vymezení pojmu, převažuje historicko právní vymezení

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Typický rys osídlení J Čech a Českomoravské vrchoviny → velký počet malých venkovských sídel

………………………………………

ČR má 5 velkoměst, tj. sídla nad 100 tis. Obyvatel → Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc

………………………………………

satelitní městečka → obytná území za administrativními hranicemi velkých měst

……………………………………… ………………………………………

Funkce sídel

………………………………………

a) Venkovská sídla 1. zemědělská 2. obytná 3. rekreační

………………………………………

b) Městská sídla 1. vojenská fce 2. centra výroby a obchodu 3. fce státní správy a samosprávy 4. centra služeb 5. obytná zóna URBANISTICKÉ ZÓNY 1.) historické jádro – 16. – 18. století (gotické, renesanční a barokní fasády) 2.) městské centrum – reprezentativní budovy 3.) obytné zóny – panelová sídliště, vilové čtvrti 90. léta → změna vzhledu a funkcí měst → decentralizace → polyfunkční i dominující ráz (lázeňská města) → budování nákupních zón

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Památky zapsané v Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO (k 1.1. 2003) Praha, Holašovice, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Brno, Lednicko – valtický areál, Kroměříž, Olomouc, Třebíč

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



23 Poznámky :

Práce s atlasem (Taibr, 2003)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… 1. Z administrativní mapy České republiky určete vyznačené okresy:

……………………………………… ………………………………………

2. Do mapy dokreslete následující velká města, která nejsou městy okresními: Turnov, Havířov, Mariánské lázně, Valašské Meziříčí, Poděbrady a Krnov. 3. Doplň písmena k názvům následujících okresních měst: . ř í . b . m K l . . o . y . . b o r C . o . u . . v

S . P .

. h . e

k e e s

. . r .

l s . .

. . . é v í .

……………………………………… ………………………………………

. r a . i . t ě

……………………………………… ………………………………………

4. Opravte chyby v následující tabulce: Okres

Rozloha v km

2

………………………………………

……………………………………… Počet obyvatel v tis.

………………………………………

Trutnov

1146

145,0

Kladno

1458

149,5

Chrudim

1030

105,8

Jihlava

1179

120,5

Břeclav

1189

125,7

Litoměřice

1402

114,0

………………………………………

952

182,2

………………………………………

Opava

5. Do následující mapy vyznač okresy: a) kde žije nejvíce občanů polské a německé národnosti b) kde žije hodně Rómů c) kde nejvíce obyvatelstvo ubývá

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



24

Vývoj hospdářství ČR

Poznámky :

1.

………………………………………

2.

3.

počátek 20. století → území ČR řazeno mezi hospodářsky nejrozvinutější území Evropy → nejprůmyslovější část bývalého Rakousko-Uherska ( po jeho rozpadu na území Československa → 70% průmyslu R-U) výhody : a) poloha území vzhledem k mořím (Hamburg, Terst) b) sousedství průmyslového Sasaka a Pruska c) dostatečné vlastní zdroje černého i hnědého uhlí meziválečné Československo → přední průmyslové vyspělé státy světa → zemědělství – malovýroba → dopravní síť vybudována na úrovni doby rok 1948 a) znárodňování průmyslu b) kolektivizace zemědělství c) téměř úplná likvidace soukromého sektoru d) přetrhání styků s tradičními obchodními partnery e) centrální plánování Hospodářství :

→ → → → → → → → → →

4.

listopad 1989

a) b)

c)

rozvoj těžkého průmyslu (bez ohledu na ekonomické i územní dopady) závislost na zdrojích surovin → masivní těžba narušení proporcí v ekonomice zhoršování ekologické situace objemové ukazatele výroby stoupaly zhoršovalo se postavení Československa ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi růst výroby → růst zaměstnanosti (1948-1989 : vzrůst počtu pracovníků o více než 34%, růst populace jen o 16,5%) silný nárůst zaměstnanosti žen opomíjení poznatků vědeckotechnického rozvoje → technické i technologické zaostávání setrvání při orientaci na průmysl paliv a energetiky, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, průmysl stavebních hmot

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

návrat hospodářství do podmínek volné konkurence transformace hospodářství 1. liberalizace (uvolnění) cen a obchodu 2. konvertibilita (směnitelnost) měny 3. privatizace (převod majetku státu do soukromých rukou

………………………………………

úkoly transformace: I. zvýšení efektivity výroby → vyrábět levněji a jen výrobky, pro které je odbyt II. zvýšení kvality výrobků → dosáhnout konkurenceschopnosti na světových trzích III. zlepšování ekologických podmínek

………………………………………

modernizace strojového parku, zavádění nových technologií, změna výrobních programů, likvidace některých podniků

Posloupnost vývoje hospodářských sektorů

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

primární sektor (zemědělství, lesnictví) → sekundární sektor (průmysl, stavebnictví) → terciární sektor (služby, školství, zdravotnictví …) → kvartérní sektor (věda a výzkum)

………………………………………

TRANSFORMACE EKONOMIKY

………………………………………

1.) 2.) 3.) 4.) 5.)

příliv zahraničního kapitálu (1993-2000 → 17 mld. USD) redukce neperspektivních odvětví → nárůst nezaměstnanosti změny v celé struktuře hospodářství → podíl průmyslu klesl sektor služeb → převážně v soukromých rukou → výstavba obchodních a ubytovacích komplexů dopravní systém → rozšiřování dálniční sítě, modernizace, výstavba železničních koridorů

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



25

PRŮMYSL

Poznámky :

Vývoj a rozmístění průmyslu

………………………………………

1.)

hlavní průmyslové oblasti → v průběhu 19. a první polovině 20. století se vytvořily v sev. polovině státu od linie Aš – Plzeň – Praha – Olomouc – Ostrava, plus koncentrace v okolí Brna a Zlína

2.)

cílem hospodářské politiky po 1948 bylo i vyrovnání průmyslové výroby v jednotlivých oblastech českých zemích a na Slovensku

3.)

největší strukturální změny i rozmístění průmyslu → 60. léta 20. století → severní a jižní oblast (viz výše)

4.)

nejvýznamnější průmyslové oblasti v ČR : a) území podél severní hranice Čech: od Sokolova přes Ústí nad Labem a Liberec k Náchodu → uhelná těžba, elektrárenství a chemie (západ) → strojírenství, textilní a gumárenský průmysl (východ) b) Plzeň a okolí, pražská aglomerace, Hradec Králové - Pardubice c) Morava: Ostravsko, Olomouc a okolí, Brno a okolí, Zlín a okolí

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

5.)

ekonomická kritéria → přežití odvětví, roste váha zpracovatelských odvětví

………………………………………

6.)

vznik průmyslových zón v zázemí měst → výstavba inženýrských sítí

………………………………………

7.)

výstavba závodů na „zelené louce“

8.)

podíl zahraničních investic do průmyslových odvětví: (1993-2002) 1. automobilový průmysl (48%) 2. elektronický a elektrotechnický průmysl (21%) podíl zemí na investicích do našeho průmyslu : (1993-2002) 1. Německo (24%) př. Volkswagen – Škoda Auto 2. Japonsko (22%) př. Toyota Motor Corporation 3. Benelux (13%) př. Royal Dutch Sheel

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Průmyslová odvětví

………………………………………

1.

………………………………………

2.

3.

4.

Těžební průmysl a) objem průmyslové výroby i zaměstnanosti klesá b) těžba energetických surovin – černé uhlí (Ostravsko-karvinská oblast, Kladno), hnědé uhlí (Sokolovská pánev) c) Státní útlumový program → uhelné doly, dobývání kovů, těžba uranu (Diamo – stráž pod Ralskem) d) v menší míře ropa a zemní plyn → Moravské naftové doly e) těžba stavebních surovin – př. Štěrkovny a pískovny Olomouc Energetický průmysl a) pevná paliva (asi 54%), roste význam ropy a zemního plynu (asi 20%) b) elektrárny - ČEZ 1. tepelné elektrárny (78%): Dětmarovice, Chvaletice, Mělník, Počerady, Prunéřov, Tušimice 2. jaderné elektrárny (20%): Dukovany, Temelín 3. vodní elektrárny (3%) : Dalešice, Dlouhé Stráně, Hněvkovice, Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice 4. větrné elektrárny : Mravenečník 5. sluneční elektrárny : Dukovany

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Strojírenský, elektrotechnický, elektronický průmysl a dopravní strojírenství a) 90% průmyslové výroby b) Škoda Mladá Boleslav, LIAZ – Jablonec, Vysoké Mýto – výroba autobusů, STUDÉNKA – železniční vagóny, trolejbusy – OSTROV NAD OHŘÍ c) PHILIPS, Olympus, ETA – Hlinsko (domácí elektrospotřebiče), MATSUSHITA TCE Plzeň (televizory Panasonic – japonský kapitál), Tesla Sezam – Rožnov pod Radhoštěm (čipy, tranzistory – americký kapitál), Siemens AT – Ftrenštát pod Radhoštěm (automobilová technika a elektromotory – německý kapitál

………………………………………

Hutnictví železa a neželezných kovů a) výrazný pokles objemu výroby b) dovoz rud (Ukrajina, Rusko) c) Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice (Nová Huť), Třinecké železárny d) Poldi Kladno – ukázka porevoluční transformace (neúspěšné)

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 5.

Chemický průmysl a) PETROCHEMIE – Kralupy nad Vltavou, Kolín (OSTRAMO) b) GUMÁRENSKÝ PRŮMYSL – Otrokovice, Břeclav c) FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL – Galena Opava, Léčiva d) podniky: UNIPETROL (rafinérsko-petrochemický CHEMAPOL GROUP (petrochemie, plasty, léčiva), louhy, barvy, laky)

26 Poznámky : (KORAMO), Pardubice (PARAMO), Ostrava ……………………………………… Praha komplex, př. Paramo, Benzina, Spolana), SPOLCHEMIE – Ústí nad Labem (pryskyřice,

7.

8.

9.

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Textilní, oděvní, kožedělný průmysl a) těžiště severní a severovýchodní Čechy, severní Morava b) BAVLNÁŘSTVÍ – Náchod, Ústí nad Orlicí, J.H., Dvůr králové nad Labem, VLNAŘSTVÍ – Liberec a Brno, LNÁŘSTVÍÍ – Trutnov a Šumperk, PLETAŘSKÝ PRŮM. – Písek, Jihlava, KONFEKČNÍ PRŮMYSL – Prostějov, Praha (soustředění do větších měst) c) kožedělná výroba : Zlín, Zruč nad Sázavou Průmysl skla, porcelánu, keramiky a) vysoce kvalifikovaní pracovníci a vlastní surovinová základna b) osvětlovací sklo, užitkové sodnodraselné sklo, olovnatý křišťál, oblast: S a SZ Čech c) sklářství – Teplice, Karlovy Vary, Nový Bor, Sázava, Kyjov d) keramika – Horní Bříza, Rakovník, Chlumčany e) porcelán – Karlovy Vary, Stará Role, Duchcov, Louny

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Dřevozpracující a nábytkářský průmysl, papírenský průmysl a) dřevozpracující průmysl – jižní Čechy, severní Morava b) nábytkářský průmysl – jižní Čechy a jižní Morava : Soběslav, Bučovice, Rousínov, Bystřice pod Hostýnem, Koryčany c) výroba tušek – České Budějovice, hudební nástroje – Hradec Králové (piána), Kraslice, Trutnov, Krnov (varhany), Luby u Chebu (strunné nástroje) d) papírny: Větřní, Paskov, Hostinné, Štětí (SEPAP), Velké Losiny (ruční výroba papíru) Potravinářský průmysl a) soustředění v zemědělských oblastech b) mlékárenství, konzervárenství, masný průmysl, cukrovarnictví, pivovarnictví, vinařské závody ..

10. Průmysl stavebních hmot a) cihlářská produkce – zahraniční kapitál : Hranice, Chrudim, České Budějovice b) cementárny a vápenky – Prachovice, Hranice, Beroun -- účast zahraničního kapitálu c) specializace: Pardubice (panely), Uherský Ostroh (železniční pražce), Chlumčany (keramické obklady), Hrušovany u Brna (pórobeton)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Práce s atlasem

………………………………………

1. Jaké suroviny jsou a případně se i těží v následujících oblastech: a) Kladensko …………………………………… b) Horní Bříza u Plzně …………………………………… c) Sokolovsko …………………………………… d) Břeclavsko …………………………………… e) Hranice na Mor. …………………………………… f) Šumpersko …………………………………… g) Karlovarsko …………………………………… h) Berounsko …………………………………… 2. Které z elektráren jsou tepelné: Chvaletice, Lipno, Dukovany, Dětmarovice na Ostravsku.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Tušimice,

Mělník,

Orlík,

Opatovice

u

Hradce

3. Uveď příklad podniku, který vyrábí následující výrobky: a) nákladní automobily b) jízdní kola c) domácí spotřebiče d) pneumatiky e) oděvy f) nábytek g) hudební nástroje h) obuv i) pivo j) cukrovinky

……………………………………… ………………………………………

oblasti : severní Čechy (Litvínov, Ústí nad Labem, Lovosice) střední Čechy (Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Rakovník) okolí Pardubic a severní Morava ( Valašské Meziříčí, Ostrava, Opava) 6.

………………………………………

…………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………

Králové,

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



27

PŮDNÍ FOND

Poznámky :

Struktura půdního fondu → výsledek působení přírody a společnosti → přetváření krajiny

………………………………………

1. 2. 3.

zemědělský půdní fond – více jak 50% lesní půdy – 1/3 ostatní kategorie – zastavěné plochy, těžební a výrobní plochy, komunikace

Zemědělský půdní fond → 54% rozlohy ČR a) orná půda – 72% (moravské úvaly, Polabí, Poohří) b) trvale travní porosty (louky a pastviny) – 22% → krmení pro dobytek (louky), pasení dobytku → pastviny c) ostatní zemědělská půda – 6% → chmelnice : Žatecko, Rakovnicko, Haná (Tršice), vinice : Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko, Mělnicko, ovocné sady : Litoměřicko („Zahrada Čech“), Kolínsko, Dolnomoravský úval; část půdy leží ladem Změny v půdním fondu → rozvoj urbanizace, dopravní infrastruktury a průmyslových aktivit → snížení v průběhu 19. a 20. století rozlohy zemědělské a orné půdy → po roce 1990 se mění vnitřní struktura ZPF → pokles rozlohy orné půdy, zvyšování rozlohy travních porostů → značné regionální rozdíly (podhorské a horské oblasti → zemědělství je ztrátové, může poškozovat ekologické hodnoty, eroze → podpora extenzivního způsobu hospodaření, tj. pastevectví) → mnohde v horských a podhorských oblastech dochází k zalesňování Podmínky pro zemědělství 1.) charakter reliéfu (svažitost, nadmořská výška) 2.) půdní předpoklady 3.) klimatické charakteristiky oblastí nejvhodnější podmínky v ČR : moravské úvaly, Polabí, dolní Poohří špatné předpoklady v ČR : horské, vrchovinné, pahorkatinné oblasti TRANSFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ Cíle zemědělství před rokem 1990 a) co největší objem produkce b) kolektivizace a slušování družstev → JZD c) zabezpečení soběstačnosti ve všech produktech mírného pásu d) pěstování plodin v oblastech zemědělsky nevhodných (podhorské a horské oblasti) e) nadměrné rozšíření zemědělství a nevhodné plodiny → negativní vliv na životní prostředí f) zhoršené podmínky → výroba nerentabilní → kompenzace hnojením → zatížení přírodního prostřední g) koncem 80. let 20.století → přebytkové zemědělství Transformace zemědělství po roce 1990 1.) změna prostorového rozmístění → extenzifikace, tj, útlum v oblastech zhoršených podmínek 2.) změna ve struktuře půdního fondu → pokles rozlohy orné půdy, nárůst rozlohy trvalých travnatých porostů 3.) pokles počtu EAO zaměstnaných v zemědělství → zrušení přidružených výrob (stavební firmy, opravny zemědělských strojů 4.) změny vlastnických poměrů → RESTITUCE → soukromí zemědělci, družstva vlastníků půdy, obchodní společnosti, → zvýšení počtu farem a snížení jejich rozlohy 5.) pokles užívání umělých hnojiv 6.) vznik nových forem zemědělského hospodaření → ekozemědělství, agroturistika 7.) změna systému dotací do zemědělství → není podpora zvyšování objemu produkce, dotace mimoprodukčních funkcí zemědělství, př. zatravňování

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Po roce 1990 roste význam rostlinné výroby v důsledku poklesu spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY Poznámky :

Rostlinná výroba 1. obiloviny

28

a) pšenice – 50% → moravské úvaly, středočeské Polabí b) ječmen – 1/3 → pahorkatiny a hornatiny, sladovnický ječmen (Haná) c) kukuřice → jižní Morava, Polabí d) žito a oves → pahorkatiny a hornatiny

2. brambory → Českomoravská vrchovina (škrobárny, lihovary)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

3. cukrová řepa → nížiny

………………………………………

4. řepka → v 90.letech 20. století → výroba bionafty

………………………………………

5. zelenina → úrodné nížiny (jižní Morava) 6. ovoce → Litoměřicko, Kolínsko, Dolnomoravský úval 7. vinná réva → Břeclavsko, Znojemsko, Hodonínsko, Mělnicko

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Živočišná výroba 1. chov skotu → snížení stavu, východní Čechy, Českomoravská vrchovina

………………………………………

2. chov prasat → zázemí spotřebních center, velkovýkrmny, vyšší spotřeba než hovězího masa

………………………………………

3. chov drůbeže → místa spotřeby

………………………………………

4. chov ovcí → drobní chovatelé, př. Beskydy 5. rybářství → rybníkářské oblasti 6. včelařství Nové formy hospodaření Ekologické zemědělství – hospodaření šetrné k přírodě → bioprodukty (dražší) Agroturistika – spojení zemědělského hospodaření s cestovním ruchem v oblastech s atraktivní přírodou Zemědělské výrobní oblasti

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

1. Kukuřičná oblast – nejteplejší nížiny, pěstování nejnáročnějších plodin (kukuřice na zrno, pšenice, zelenina), př. Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval

………………………………………

2. Řepařská oblast – pěstování obilovin a cukrové řepy, př. Polabí, Hornomoravský úval

………………………………………

3. Bramborářská oblast – pěstování brambor, žita, pícnin a pastviny, př. nejrozsáhlejší oblast – pahorkatiny a vrchoviny 4. Horská výrobní oblast – malý podíl orné půdy a větší rozsah luk, polí a lesních ploch, př. oblasti hraničních pohoří Po vstupu do EU → dotace je 35% → negativní vliv na konkurenceschopnost Práce s atlasem 1. Zakreslete do mapy vybrané zemědělské oblasti. A) bramborářská oblast B) vinařská oblast C) pšeničná oblast D) ovocnářská oblast E) oblast produkce sladovnického ječmene F) chmelařská oblast

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 2. V následující mapě jsou vyznačeno pět typických oblastí chovu hospodářského zvířectva a ryb v České republice. Označ jednotlivé oblasti podle jednotlivých chovů: Nápověda: oblasti na mapě představují tyto regiony (nejsou v žádném pořadí): Beskydy, Hodonínsko, východní Čechy, jižní Čechy a oblast kolem Prahy.

29 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

DOPRAVA A SPOJE

………………………………………

Silniční doprava 1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.)

……………………………………… 90. léta 20. století → rozmach individuální automobilové dopravy přeprava na kratší, střední i delší vzdálenosti rozvoj kamionové dopravy dopravní síť je hustá, ale zastaralá → nedostatek moderních kapacitních komunikací (dálnic) nedostatek obchvatů, průtahů → brzda rozvoje regionů (Ústecko, Ostravsko, Pardubicko), nekvalitní povrch dálnice D1

Železniční doprava 1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.)

7.) 8.)

rovnoměrné rozmístění, hustší v severní polovině Čech, hustota 12 km na 100 km2 modernizace → elektrifikace, stavba koridorů → zkvalitnění vznik jako spojka hnědouhelného a černouhelného revíru s pokračováním na Slovensko Cheb – Plzeň – Praha – Brno – Bratislava časová nespolehlivost, pomalost → zastaralost tratí modernizace koridorů 1. koridor – z Německa → Praha → Česká Třebová → Brno → Břeclav (SR, Rakousko) 2. koridor – Petrovice → Přerov (Česká Třebová, Břeclav) – spojka Polsko, Rakousko 3. koridor – Cheb → Plzeň → Praha → Česká Třebová → Přerov → Petrovice 4. koridor – Děčín → Praha → České Budějovice → Rakousko rušení některých periferních železničních tahů širokorozchodné (1438 mm) a úzkorozchodné (Jindřichův Hradec) tratě

Vodní doprava 1.) 2.)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

mezinárodní přeprava surovin Labe splavné od Chvaletic, Vltava od Prahy

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Letecká doprava 1.)

………………………………………

Praha – Ruzyně, Ostrava – Mošnov, Brno

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY Potrubní doprava 1.) 2.)

30 Poznámky :

v historii dodávka ropy z Ruska nověji ropovod Ingolstadt z Německa do Litvínova (odstranění závislosti)

……………………………………… ………………………………………

V 90. letech 20. století se snížil objem přepravy Transformace → privatizace dílčích částí

………………………………………

SPOJE

………………………………………

→ internet, mobilní a satelitní komunikace → pokles významu pošty

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Práce s atlasem

………………………………………

1. Připište k liniím označení našich nejdůležitějších silnic, dálnic a přechodů.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

OBSLUŽNÁ SFÉRA

………………………………………

Maloobchod, peněžnictví, zdravotní a sociální péče, stravovací a ubytovací zařízení, administrativa státní správy i samosprávy, kultura, tělovýchova, sport, rekreace, věda a školství → kvartérní sektor 1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.) 7.) 8.) 9.)

rozvoj až po r. 1990, vzestup z 40% na 55% podílu na HDP (2000) privatizace a rozvoj soukromého podnikání tržní prostředí → kvalita, stabilizace cen v první fází → snížení nezaměstnanosti (vzniklé uvolněním z výrobní sféry) vznik nových služeb, př. bezpečnostní, poradenské čím větší středisko, tím větší spektrum služeb rozmístění : Praha → krajská města → bývalá okresní města → obce s rozšířenou působností umístění : uvnitř sídel, okraje sídel (supermarkety, hypermarkety, shopping-centra, nákupní zóny), výpadové silnice (Olympia, Ikea) → úbytek malých a středních obchodníků v důsledku nemožnosti konkurence

Věda

→ v minulosti zanedbávána, izolace způsobila zaostání za světovým vývojem → Akademie věd (60 ústavů), Brno, České Budějovice, Ostrava, přesunutí části vědy na VŠ → nedostatek financí

Školství

→ rozvoj VŠ nejen v krajských městech (Jihlava, Opava), rozšíření detašovaných pracovišť → nedostatek finančních prostředků

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



31

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE

Poznámky :

Předpoklady CR 1.) přírodní předpoklady 2.) kulturněhistorické předpoklady – muzea, galerie, památky UNESCO Praha – MPZ, Hradčany, … Holašovice – selské baroko Český Krumlov - MPZ Kutná hora – chrám sv. Barbory Telč Třebíč Litomyšl Žďár nad Sázavou – kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře Brno – vila Tugendhat Lednicko-valtický areál – barokní zámecký komplex Olomouc - kašny Kroměříž – arcibiskupský zámek a zahrady 3.) realizační předpoklady – hustá, dobře rozmístěná a kvalitní siť rekreačních zařízení

………………………………………

aktivní cestovní ruch – příjezdy zahraničních turistů, přinášejících do země devizové prostředky (nejvíce Německo) pasivní cestovní ruch – výjezdy našich občanů do zahraniční (západní a jižní Evropa) domácí cestovní ruch a rekreace, tzv. druhé bydlení → chalupaření Oblasti soustředěného cestovního ruchu Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy Západočeské lázeňská oblast (lázeňský trojúhelník) Lázeňství a) onemocnění oběhového ústrojí, cévní a srdeční choroby → Františkovy Lázně, Poděbrady, Libverda, Teplice nad Bečvou b) pohybové ústrojí → Klimkovice, Karviná – Darkov, Hodonín, Jáchymov, Třeboň, Františkovy Lázně, Bohdaneč, Velichovky c) dýchací ústrojí → Jeseník, Karlova Studánka, Mariánské Lázně d) trávící ústrojí → Mariánská Lázně, Františkova i Mariánské Lázně, Luhačovice e) gynekologické nemoci → Františkovy Lázně, Klímkovice

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Mapka pro zakreslení destinací cestovního ruchu

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



32

V N Ě J Š Í V Z T A H Y ČR

Poznámky :

Zahraniční obchod

………………………………………

bilance zahraničního obchodu → rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu; v současné době schodek struktura zahraničního obchodu

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

DOVOZ : 1. stroje a dopravní zařízení 2. tržní výrobky tříděné dle druhu materiálu (textil, cement) 3. suroviny, paliva VÝVOZ :

………………………………………

……………………………………… ………………………………………

1. stroje a dopravní zařízení 2. tržní výrobky tříděné dle druhu materiálu 3. různé průmyslové výrobky

……………………………………… ………………………………………

90. léta 20. století → stoupl vývoz surovin (kamenivo, nezpracované dřevo) → zvýhodnění okamžité platební bilance x výhodnější je vývoz výrobků zhodnocených lidskou prací Destinace vývozu se změnila po roce 1989 (RVHP) → neschopnost platby; nyní : vyspělé země s tržní ekonomikou – zejména Německo, dále pak země bývalé RVHP – zejména Slovensko, rozvojové země s tržní ekonomikou.

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Dovoz je téměř totožný. Vývoj mezi léty 1993 – 1995 – 2000 (viz učebnice).

………………………………………

Členství ČR v mezinárodních organizací

………………………………………

OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj NATO (1999) – vojensko politická organizace → spolehlivé bezpečnostní garance, účast na bezpečnostních akcí OSN (1993) – mírové mise, hospodářská, zdravotní, kulturní kooperace → UNESCO, UNICEF EU (2004) – posílení hospodářské a politické stability MMF – Mezinárodní měnový fond CEFTA – regionální integrace Světová banka

………………………………………

Diplomatické styky → ambasáda, konzulát, honorární konzulát, chargé d´affaires, diplomatická nóta

………………………………………

ČR a Evropská unie 1993 podepsána Evropská dohoda → rámec pro postupnou integraci ČR do EU → statut kandidátské země → grantová pomoc na podporu nutných reforem v oblasti : 1. práva a samosprávy 2. životního prostředí 3. podpora regionálního rozvoje 4. obnovy venkova

………………………………………

Euroregiony – nadnárodní typ sdružení obcí a měst s cílem podpory a realizace všech smluvních projektů mezi smluvními stranami → odstranění nerovností na obou stranách hranice, postupné vyrovnání jejich ekonomické a sociální úrovně

Silva – Nortica Pomoraví Nisa

Polsko Glacensis Praděd Silesia Těšínské Slezsko Beskydy Slovensko 13. Bílé Karpaty

8. 9. 10. 11. 12.

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Německo Německo Německo Německo,

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Jihlava Znojmo, Břeclav, Hodonín, Brno – město i venkov

Rakousko Rakousko,

Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Děčín

Německo,

Rychnov n. K., Ústí nad Orlicí, Hradec Králové Bruntál, Jeseník, Vrbno pod Pradědem Opava, Bruntál, Nový Jičín Karviná, Frýdek Místek Frýdek Místek, Karviná

Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko,

………………………………………

Kroměříž, Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště

Slovensko

………………………………………

Slovensko 7.

………………………………………

Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín, Teplice Most, Chomutov, Louny, Teplice Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Tachov Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český Krumlov Rakousko

5. 6.

………………………………………

………………………………………

→ regionální politika EU (program PHARE) → rozvoj příhraničních regionů → vznik EUROREGIONŮ

Elbe/Labe Krušnohoří Egrensis Šumava

………………………………………

………………………………………

→ možnost využití vzdělávacích programů, př. Sokrates, Leonardo, Mládež

1. 2. 3. 4.

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1996 → přihláška ČR ke členství v EU Podmínky: 1. úroveň demokracie a právního státu 2. fungující tržní ekonomiku 3. schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem na evropském trhu 4. souhlasit s cíli EU v oblasti politické, hospodářské a měnové 1998 – 2002

→ vyjednávání o vstupu → proces formulování podmínek, za kterých kandidátská země vstupuje do EU, přijímá, aplikuje a prosazuje soubor požadavků EU → výjimky v odkladu plnění požadovaných kritérií až po přijetí → EU oddálila platnost některých práv nových členů, př. volný pohyb pracovních sil

VÝHODY členství: 1) člen stabilního společenství s rozhodovacím podílem na chodu EU 2) posílení hospodářské a politické stability 3) přímý vstup na evropský trh a větší zapojení do globální ekonomiky NEVÝHODY členství: 1) částečné omezení politické i ekonomické suverenity 2) zákonodárství EU bude nadřazeno českému právnímu státu 3) zvýšení konkurence, konec platnosti ochranných cel a dovozních kvót 4) dočasné omezení podnikání v některých druzích služeb v ostatních státech 5) vyrovnání cenové hladiny → růst cen

33 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

REGIONY ČR regionalizace → členění území na oblasti – regiony pro účely vědecké, správní, … Veřejná správa → státní správa a samospráva Státní správa – většina veřejné správy prováděná územními státními úřady (vláda, ministerstva, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, …)

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Samospráva – provádění volenými orgány (obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta, obecní úřad – magistrát)

………………………………………

ZÚSC – základní územně správní celky → obec → základní územně samosprávní společenství občanů, tvoří územní celek vymezený hranicí obce

………………………………………

VÚSC – vyšší územně správní celky → kraje (1.1. 2000) Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský 1.) → ČR se skládá se 3 historických zemí : Čechy, Morava, Slezsko → pro dnešní administrativní uspořádání nevhodné 2.) → menší územní jednotkou jsou okresy, 2003 zrušeny okresní úřady, okresy jako územní jednotky příslušný zákon nezrušil 3.) → pravomoci okresních úřadů → obce s rozšířenou působností (205)

………………………………………

Nomenklaturní statistické jednotky EU

………………………………………

NUTS I → celé území menších států, př. ČR nebo velké části rozlehlých států NUTS II → jednotky, které počtem překračují nejméně 1 milion obyvatel → zřízeno pro přijímání finančních prostředků z tzv. strukturálních fondů EU tak, aby HDP nedosahovalo 75% průměru na 1 obyv. celé Unie 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

SEVEROZÁPAD → Karlovarský a Ústecký kraj JIHOZÁPAD → Plzeňská a Jihočeský kraj STŘEDNÍ ČECHY → Středočeský kraj PRAHA → Praha SEVEROVÝCHOD → Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj JIHOVÝCHOD → Vysočina a Jihomoravský kraj STŘEDNÍ MORAVA → Olomoucký a Zlínský kraj MORAVSKOSLEZSKO → Moravskoslezský kraj

NUTS III → kraje NUTS IV → okresy NUTS V → obce 4.)

→ statutární město – města mající právo se rozdělit na městské obvody spravované „malými“ radnicemi s možností vykonávat vnitřní samosprávu, mají magistrát a primátora; všechna krajská města + Kladno, Most, Opava, Havířov; uplatňují jen Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



34

PŘÍLOHY

Poznámky :

1.

………………………………………

Vývoj bioty v holocénu

……………………………………… preboreál

8300 – 7700 př.n.l.

boreál

7700 – 6000 př.n.l.

atlantik

epiatlantik

6000 – 4000 př.n.l.

4000 – 1250 př.n.l.

vznikají primitivní neuzavřené vegetační stupně většinu území zabírá parková březovo-borová tajga nížiny mají stepní vegetaci s borovicí na okrajích oteplení – léta suchá; kontinentální ráz podnebí (průměrné teploty o 2 ºC vyšší než dnes) v nížinách, zejména na sprašových pokryvech, se vyvíjí stepní geobiocenózy dřeviny, zejména borovice lesní, bříza a kleč v České vysočině a modřín a limba v Karpatech, posouvají hranice svého vertikálního rozšíření do členitých vrchovin a hornatin vznikají rozsáhlé světlé borové porosty s podrostem lísky začíná se tvořit výšková stupňovitost bioty značné zvýšení relativní vlhkosti vzduchu, průměrné srážky o 60 -70% vyšší než současné a průměrná roční teplota o 3 ºC vyšší než dnes (tzv. postglaciální klimatické optimum) horní hranice lesa byla o 300-400 m výše největší plochy: geobiocenózy smíšeného listnatého opadavého lesa (jilmy, lípy, javory) borovice vytváří reliktní ostrovy a enklávy postup lesa v nížinách a nížinných pahorkatinách byl kolem roku 4500 př.n.l. postupně zastaven šířením zemědělství výšková stupňovitost bioty: nížiny: kulturní step se zemědělstvím pahorkatiny-ploché hornatiny: smíšené doubravy členité hornatiny: smrkový vegetační stupeň, klečový (v Karpatech: modřín a limba) časté střídání vlhkých a suchých období, léta v průměru o 1 – 2 ºC teplejší než současná) -

subboreál

subatlantik

subrecent

1250 – 750 př.n.l.

750 př.n.l.-600 n.l.

Od 600 n.l.

horní hranice lesa je stále o 200 – 300 m výše než dnes, ale začíná se postupně snižovat. V nížinách a nížinných pahorkatinách se rozšiřuje kulturní step

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

suché období, v průměru o 1 – 2 ºC vyšší teplota než současná)

………………………………………

-

v hornatinách se šíří bukovo-jedlové porosty v nížinách a nížinných pahorkatinách habrové a bukové doubravy na odlesněných plochách se šíří xerotermní květena a zvířena dochází k rozvoji stepního bezlesí ustaluje se dnešní výšková stupňovitost bioty, ale stupně jsou posunuty do vyšších nadmořských výšek více oceánické podnibí než dnes

………………………………………

-

………………………………………

-

v západní platformní části se zmenšují lesostepní a stepní plochy v údolních nivách dochází v důsledku zvýšeného odlesňování na svazích k usazování povodňových hlín a k zabahňování vývoj souborů organismů je určován zintenzivňováním činnosti lidské společnosti, tento vliv se projevuje mýcením lesů a rozšiřováním plochy zemědělské půdy extenzivní těžba si vynutila umělou obnovu a zakládání lesů

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 2. Regionalizace krajů

35 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



36

3. Životní prostředí oblastí ČR

Poznámky :

Severní Čechy Geografické faktory: Pánevní poloha (Severočeská p.), Krušné hory Ložiska hnědého uhlí ( energetika + chemický průmysl) Mostecká pánev – Litvínov, Jirkov po Kadaň Ekonomické faktory: Průmysl sur. základna Preference energetické výroby, chemického průmyslu, těžby surovin před potřebami životního prostředí Společenské faktory: Stagnující průmysl, nedostatek financí na nápravu škod Problémy: kvalitní ovzduší kvalita vod narušení horninového prostředí poškození biotopů

………………………………………

Škodliviny: SO2, prašný aerosol, NOx, fotochemický smog. Největší hodnoty škodlivin v zimě při stabilním zvrstvení atmosféry Nejvíce postižená města: Most, Teplice, Chomutov, Ústí nad Labem, Děčín Znečištěné vody – nejvíce znečištěné toky ČR: Bílina, Labe Chemický průmysl: Spolchemie – Ústí nad Labem, Lovochemie – Lovosice Sepap – Štětí Povrchová těžba – devastace rekultivace Porosty Krušných hor – kalamita 1995/96 -odumření obnovených porostů (chlad + znečištěné ovzduší) Střední Čechy Geografické faktory: Inverzní poloha postižených oblastí - Lokalizace průmyslu je dána charakterem nerostných surovin - Některé lokality tvoří rekreační zázemí Prahy - Nevyhovující silniční síť Ekonomické faktory: Tepelné elektrárny Mělník I., II., III. Chemická výroba v Kralupech n. Vltavou - kaučuk Kralupy, rafinerie (ropovod Ingolstadt – Kralupy; 1996), Laky Kralupy, Spolana Neratovice, Poldi Kladno (50 000 tun popílku v r. 1990 + 16 000 tun SO2, 1997 – omezení výroby, - Kovohutě Mníšek pod Brdy – úlety sloučenin kovů - Lihovar Kolín (4. zneč. Labe) Společenské faktory: Nedostatečná kapacita čističek odpadních vod, řada měst žádnou nemá, průmyslové závody vypouští odpady přímo do toků - Pitná voda pro Prahu – Želivská nádrž (v okolí intenzivní zemědělství, hnojiva + eroze půdy) - Nebezpečné skládky odpadů (Spolana, Akuma Ml. Boleslav)

Praha

- Jeden z nejvíce poškozených regionů Geografické faktory: Pražská kotlina, - průmysl a jeho charakter - vysoká hustota zalidnění 2444 ob./km2 - historicky dána silniční síť Společenské faktory: Satelitní sídliště, lokální topeniště - olovnatý benzín olovo v půdě - nízká kvalita vod (prací prášky v domácnostech s tenzidy a detergenty) - růst dopravy ...... NOx fotochemický smog (NOx, uhlovodíky, ozon ) - prašné aerosoly - hluk (50 % obyv. Prahyje vystaveno hluky s intenzitou nad 80-85 DB ve dne - nedostatečné čištění vod, mikrobiální znečištění, dusitany, fekální bakterie - produkce odpadů v Praze 266kg / na obyv. denně! - městský člověk stráví 90-98% času v budovách a dopravních prostředcích kvalita obytného prostředí je důležitá

Západní Čechy

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Z hlediska ŽP různorodý region – oblasti s kvalitním ŽP + oblasti s poškozeným ŽP (Sokolovsko, Chebsko, Plzeňsko, Karlovarsko, Jáchymov)

………………………………………

Geografické faktory: různorodý reliéf: pánve, - ložiska nerost. surovin + nešetrná těžba - průmysl - silniční spojení se SRN

………………………………………

……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



37

ZNEČIŠŤOVATELÉ: Elektrárna Tisová Paroplynový kombinát Vřesová Škoda Plzeň – těžké strojírenství S přidruž. těž. provozy

Poznámky :

Východní Čechy

………………………………………

ZNEČIŠŤOVATELÉ:

Tepelné elektrárny Chvaletice Opatovice + dálkový přenos z Polska chemický průmysl Pardubic (Paramo) Synthesia Semtín Fotochema Hradec Králové

Poškození lesů v Krkonoších, Orl. Hory Znečištění vod – malá kapacita čistíren odp. vod

Jižní Morava

Výrazněji narušené ŽP mají sídelní aglomerace (Brno, Zlín, Napajedla, Otrokovice) + oblasti s intenzivním zemědělstvím BRNO Geografické faktory: Styk dvou základních geol. jednotek Českého masivu + západních Karpat - Brněnská vrchovina - Velká horizontální a vertikální členitost - Údolní oblasti ......... inverze Znečištění ovzduší: Průmyslové závody před hosp. útlumem: Královopolská strojírna, 1. Brněnská strojírna, Zetor Brno, Lachema Brno, Maloměřická cementárna, cementárny a vápenky Mokrá, Energ. závody Brno-Komárov, Spalovna odpadů TOS Kuřim Velké výtopny – Rybářská ul., Brno – sever, Za Lužánkami Dnes – výrazný pokles výroby, uzavření provozů, částečně ekologizace výroby nejv. znečišťovately – výtopny Některé lokality – prašné aerosoly, NOx z dopravy (1991-1996, počet automobilů + 37,3%, asi 326 aut/1000 ob.) Znečištění vod Nízká kvalita, řeky Svratka, Svitava, málo vodné + vysoká antrop. zátěž Nedostatečné čištění Špatný stav kanalizačního systému Přehrada – usazování nerostných látek na dně Ponávka – kanalizace, Lachema Výluky skládek

Severní Morava

-

kvalita ŽP klesla od 50. let 20. století do 90. let obtížně likvidovatelné škody pokračování těžby surovin, hutnické, chemické výroby 100% území Ostravska – vysoká až kritická zátěž

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Geografické faktory: - Ostravská pánev (součást slezské nížiny, nízké Beskydy, Oderské vrchy, Moravskoslezské Beskydy orámování, Moravská brána) - Ložiska č. uhlí - Koncentrace těžebního, hutního, metalurg. průmyslu

………………………………………

Společenské faktory: - Nedostatek investic na likvidaci zátěží ŽP - Satelitní města Havířov

………………………………………

Znečišťovatelé: Nová huť v Ostravě, elektrárna Třebovice, Dětmarovice, Vysoké pece, Koksovny – Vítkovice, Železárny a drátovny Bohumín, Chemopetrol Ostrava V Ostravě – kvalitní monitoring imisí - nepříznivá rozp. podmínky – 120 dní - v ovzduší pevné látky (popílek, aerosol, saze) SO2 Sluneční svit zeslaben o 40% Prašné znečištění Ostravy 3 x vyšší koncentrace Opavy 2 x Voda – nejnižší kvalita Ostravice, Odra (vypouštění tepelných odpadů z mokrých provozů , změna fyz. vlastností) Za znečištění Odry – finanční náhrady Polsku

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY ropné havárie Hydrotechnické úpravy – splavnění Odry do Bohumína Poškození reliéfu, půdy těžbou č. uhlí poklesy povrchu nad vytěženými slojemi (115 km2) Haldy Hlušiny (75 hald o objemu 70 mil. m3) Možnost samovznícení

38 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………

Odhad zásob č. uhlí – max. 30 let Stále z hlubších oblastí – dražší až 1000 Kč/tuna

………………………………………

Ohrožení lesních porostů v Beskydech, hrubém Jeseníku, Kralickém Sněžníku, Rychlebských horách

………………………………………

Hluk z provozů

- Den 65 DB

limity - Noc 55 DB 30 % populace vystaveno většímu hluku 80% obyvatel Ostravska žije v silně narušeném prostředí, střední délka života je nižší, je způsobena i dlouhodobou prací v dolech a hutních provozech

Jižní Čechy

Dobré životní prostředí Snížení – Větřní Voda – Jipap Větřní Silon Planá Rybníky – chov kaprů, eutrofizace Intenzivní zemědělství – vepříny Ukončení výroby ve zpracovatelně uranových rud v Mudrovarech - Sanace 250 ha – odkladiště desítky milionů kalů se zbytkovým uranem a Ra225b a izotopy.... Oslabení lesních porostů na Šumavě, v Novohradských Horách, v Blanském lese kyselé deště kůrovec spor těžit x netěžit napadené stromy mechanizovaná těžba – ničení biotopu, slatě, ....

……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 4. Demografická data

39 Poznámky : ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………



40

Seznam použitých zdrojů informací: 1. 2. 3.

HOLEČEK, M., (2003): Zeměpis České republiky, ČGS, Praha TAIBR, P., (2003): Praktická cvičení z České republiky, McT, Liberec www.czso.cz



41

Seznam pojmů k orientaci Horopis Česká vysočina Krušnohorská subprovincie Krušnohorská hornatina Smrčiny (Háj), Krušné hory (Klínovec, Špičák, Nakléřovský průsmyk), Děčínská vrchovina (Děčínský Sněžník) Podkrušnohorská oblast Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev, Doupovská hornatina (Hradiště), České středohoří (Milešovka, Lovoš, Sedlo) Karlovarská vrchovina Slavkovský les (Lesný), Tepelská vrchovina (Podhorní vrch, Vladař) Šumavská subprovincie Českoleská oblast Český les (Čerchov, Dyleň, Přimda), Podčeskoleská pahorkatina (Chebský vršek 679m), Všerubská vrchovina (Kameňák, Všerubský průsmyk) Šumavská hornatina Šumava (Plechý, Boubín, Jezerní hora, Černá hora, Stožec Knížecí Stolec, Třístoličník), Šumavské podhůří (Libín, Blanský les, Kleť), Novohradské hory (Kamenec), Novohradské podhůří (Kohout) Poberounská subprovincie Plzeňská pahorkatina Rakovnická pahorkatina (Lišák), Plaská pahorkatina (Vlčí hora), Švihovská vrchovina (Koráb, Radyně) Brdská oblast Křivoklátská vrchovina (Radeč), Brdy (Tok, Třemšín, Praha), Pražská plošina (Na rovinách, Bílá hora), Hořovická pahorkatina (Na skále, Koněpruské jeskyně, Český kras), Džbán (Louštín) Česká tabule Severočeská tabule Ralská pahorkatina (Ralsko, Bezděz, Vlhošť, Ortel, Vrátenská hora, Čertova zeď), Jičínská pahorkatina (Trosky, Mužský, Prachovské skály, Telib) Středočeská tabule Dolnooharská tabule (Říp, Hazmburk), Jizerská tabule (Horka), Středolabská tabule Východočeská tabule Východolabská tabule (Kunětická hora), Orlická tabule (U rozhledny), Svitavská pahorkatina (Baldský vrch) Krkonošsko-jesenická subprovincie Krkonošská oblast Šluknovská pahorkatina (Hrazený), Lužické hory (Luž-Lausche, Jedlová, Hvozd, Klíč), Ještědsko- kozákovský hřbet (Vápenný, Ještěd, Kozákov, Tábor), Žitavská pánev (Liberecká kotlina), Jizerské hory (Smrk, Jizera, Smědavská hora, Ořešník, Bukovec, Černá studnice, Výhledy), Frýdlantská pahorkatina (Andělský vrch), Krkonošské podhůří (Hejlov, Zvičina, Bozkovské jeskyně), Krkonoše (Sněžka, Vysoké kolo, Luční hora, Studniční hora, Kotel, Čertova hora, Černá hora, Novosvětský průsmyk) Orlická oblast Broumovská vrchovina (Královecký Špičák, Ruprechtický Špičák, Adršpašsko-teplické skály), Podorlická pahorkatina (Špičák, Dobrošov), Orlické hory (Velká Déštná, Vrchmezí), Kladská kotlina Jesenická oblast Kralický Sněžník, Rychlebské hory (Smrk), Mohelnická brána, Hanušovická vrchovina (Jeřáb), Zábřežská vrchovina (Lázek, Javořičské jeskyně), Hrubý Jeseník (Praděd, Keprník), Nízký Jeseník (Slunečná, Oderské vrchy - Fidlův kopec), Zlatohorská vrchovina (Příčný vrch) Krkonošsko-jesenické podhůří Žulovská pahorkatina (Boží hora), Vidnavská nížina Českomoravská subprovincie Středočeská pahorkatina Blatenská pahorkatina (Drkolná), Benešovská pahorkatina (Stráž, Pecný), Vlašimská pahorkatina (Javorová skála, Velký Blaník), Táborská pahorkatina (Velký Mehelník) Jihočeské pánve Třeboňská a Budějovická pánev (Baba, Lišovský práh) Českomoravská vrchovina Javořická vrchovina (Javořice), Hornosázavská pahorkatina (Roudnice), Železné hory (Pešava, Vestec), Křemešnická vrchovina (Křemešník, Chýnovská jeskyně), Hornosvratecká vrchovina(Žďárské vrchy, Devět skal, Sýkoř), Křižanovská vrchovina (Harusův kopec), Jevišovická pahorkatina (Zadní hora) Brněnská vrchovina Boskovická brázda, Drahanská vrchovina (Skalky, Moravský kras, Macocha, Punkevní a Sloupsko Šošůvské jeskyně), Bobravská vrchovina



42

Karpaty Vnější západní Jihomoravská oblast Mikulovská vrchovina (Děvín) Středomoravská oblast Ždánický les (U slepice), Chřiby (Brdo), Litenčická pahorkatina (Hradisko), Kyjovská pahorkatina Slovensko-moravská oblast Bílé Karpaty (Velká Javořina), Vizovická vrchovina (Klášťov), Javorníky (Velký Javorník) Západobeskydská oblast Hostýnsko-vsetínská hornatina (Kelčský Javorník, Tanečnice, Vysoká), Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, Radhošť), Rožnovská brázda, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy (Velká Čantoryje), Jablunkovské mezihoří Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina (Ondřejník-Skalka 964 m, Zbrašovské jeskyně, Šipka) Vněkarpatské sníženiny Západní oblast Moravská brána (Lučická stráž), Hornomoravský úval, Vyškovská brázda, Dyjskosvratecký úval Severní oblast Ostravská pánev Panonská pánev Vídeňská pánev Dolnomoravský úval Přehled vodních toků Povodí Labe Labe - Cidlina, Mrlina, Vlkava, Jizera(Oleška, Mohelka), Pšovka, Ploučnice, Kamenice, Opatovický kanál, Úpa, Metuje, Orlice(Dědina, Kněžná+Bělá), Loučná, Chrudimka, Doubrava, Klejnárka, Vltava, Ohře (Teplá, Blšanka, Svatava, Rolava, Chomutovka), Vltava, Malše (Stropnice), Lužnice(Nežárka+Žirovnice), Sázava (Želivka), Botič, Rokytka - Otava (Vydra, Křemelná, Volyňka, Blanice), Kocába, Berounka (Úslava, Úhlava, Radbuza, Mže, Střela, Loděnice, Klíčava, Litavka), Bílý Halštrof Povodí Odry Odra - Ostravice (Morávka), Olše, Opava (Opavice, Moravice), Osoblaha, Lužická Nisa. Povodí Dunaje Morava - Moravská Sázava, Třebůvka, Haná, Dyje (Moravská Dyje, Želetavka, Kyjovka, Svitava+Punkva, Svratka+Litava, Oslava, Jihlava+Rokytná, Jevišovka), Oskava, Moštěnka, Bečva, Dřevnice, Olšava, Velička. Místní oblast: povodí Nisy - Bílá Nisa , Černá Nisa, Jeřice, Mandava, Smědá. Povodí Jizery: Mumlava, Desná, Kamenice, Jizerka. Vodní nádrže Rybníky Rožmberk, Dvořiště, Horusický, Bezdrev, Dehtář, Velké Dářko, Máchovo jezero-Velký rybník. Místní oblast: Hamerský, Břehyňský, Novozámecký, Žabakor. Jezera Černé, Čertovo Přehled údolních nádrží Skalka, Nechranice (leží na řece Ohři), Skalka (Odrava), Přísečnice, Fláje, Slapy, Orlík, Lipno, Kamýk, Vrané, Hněvkovice, Štěchovice (vše Vltava), Švihov (Želivka), Seč (Chrudimka), Les Království (Labe), Pastviny (Divoká Orlice), Rozkoš, Vír (Svratka), Dalešice, Mohelno (Jihlava), Nové Mlýny (Dyje), Vranov (Dyje), Hracholusky (Mže), Těrlicko (Stonavka), Šance (Ostravice), Slezská Harta, Kružberk (Moravice), Žermanice (Lučina), Josefův Důl (Kamenice). Místní oblast: Souš (Černá Desná), Bedřichov (Černá Nisa), Mšeno (Mšenský potok), Harcov (Harcovský potok). Chráněné oblasti Národní parky - NP Krkonošský, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko. Chráněné krajinné oblasti - CHKO Slavkovský les, České Středohoří, Labské pískovce, Lužické hory, Kokořínsko, Český ráj, Jizerské hory, Broumovsko, Blaník, Křivoklátsko, Český kras, Šumava, Blanský les, Třeboňsko, Železné hory, Žďárské vrchy, Pálava, Moravský kras, Orlické hory, Jeseníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Beskydy, Bílé Karpaty. Místní oblast - malá chráněná území - národní přírodní památky, přírodní památky Bukovec, Štolpichy, Stržový vrch, Poledník, Frýdlantské cimbuří, Černá jezírka, Rašeliniště Jizerky, Prales Jizera, Černá hora, Čertova zeď, Karlovské bučiny, Panská skála, Studený vrch, Břehyně-Pecopala, Prachovské skály, Suché skály, Prameny Labe.

Sídla a části měst

(první město je vždy okresní) Praha Běchovice, Bohnice, Bráník, Břevnov, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Holešovice, Horní Počernice, Hostivař, Hrdlořezy, Chuchle, Jižní Město, Karlín, Kbely, Kobylisy, Košíře, Kyje, Studijní materiál z Regionální geografie České republiky pro vyšší ročníky gymnázií je určen pro vnitřní potřebu studentů Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením autora. © Mgr. Aleš RUDA, 2006 ([email protected])


43

Letňany, Libeň, Michle, Modřany, Motol, Nusle, Pankrác, Podolí, Prosek, Ruzyně, Řeporyje, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Suchdol, Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Zličín,

Žižkov. Středočeský kraj Benešov - Čerčany, Sedlec-Prčice, Týnec nad Sázavou, Vlašim Beroun - Hořovice, Karlštejn, Králův Dvůr, Loděnice, Nižbor, Zdice Kladno - Slaný, Stochov, Unhošť, Velvary Kolín - Český Brod, Jevany, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Velim Kutná Hora - Čáslav, Sázava, Zruč nad Sázavou, Žleby Mělník - Byšice, Kralupy nad Vltavou, Mšeno, Neratovice,Všetaty Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou, Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Mnichovo Hradiště Nymburk - Lysá nad Labem, Poděbrady, Sadská Praha východ - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Nehvizdy, Odolena Voda, Ondřejov, Říčany, Velké Popovice, Úvaly Praha západ - Davle, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Řevnice, Slapy, Štěchovice, Vrané nad

Vltavou

Příbram - Dobříš, Jince, Kamýk nad Vltavou, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlčany Rakovník - Křivoklát, Lány, Nové Strašecí. Karlovarský kraj Cheb - Aš, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Luby, Mariánské Lázně, Vojtanov Karlovy Vary - Abertamy, Boží Dar, Jáchymov, Nejdek, Ostrov, Nová Role, Toužim, Žlutice Sokolov - Habartov, Horní Slavkov, Chodov, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Loket, Oloví,

Rotava

Plzeňský kraj Domažlice - Holýšov, Horšovský Týn, Kdyně Klatovy - Horažďovice, Kašperské Hory, Nýrsko, Rabí, Srní, Sušice, Železná Ruda Plzeň - město - Bory, Božkov. Plzeň - sever - Horní Bříza, Kaznějov, Nýřany, Plasy Plzeň - jih - Dobřany, Chlumčany, Přeštice, Starý Plzenec, Stod Rokycany - Hrádek, Zbiroh Tachov - Rozvadov, Stříbro, Planá, Konstantinovy Lázně Jihočeský kraj České Budějovice - Borovany, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Nové Hrady, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou Český Krumlov - Dolní Dvořiště, Horní Dvořiště, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Rožmberk, Velešín, Větřní, Vyšší Brod Jindřichův Hradec - Dačice, Chlum u Třeboně, Nová Včelnice, Slavonice, Stráž nad Nežárkou, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň Písek - Milevsko, Orlík nad Vltavou, Protivín, Putim Prachatice - Kvilda, Netolice, Vimperk, Volary Strakonice - Blatná, Lnáře, Vodňany, Volyně Tábor - Bechyně, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Soběslav, Veselí nad Lužnicí Ústecký kraj Děčín - Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice, Hřensko, Jílové, Jiříkov, Krásná Lípa, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Šluknov, Varnsdorf Chomutov - Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Vejprty Litoměřice - Čížkovice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Štětí, Terezín, Třebenice, Úštěk Louny - Kryry, Podbořany, Postoloprty, Žatec Most - Litvínov, Meziboří, Komořany, Lom, Obrnice. Teplice - Bílina, Cínovec Dubí, Duchcov, Krupka, Osek Ústí nad Labem - Chabařovice, Povrly Liberecký kraj Česká Lípa - Cvikov, Doksy, Dubá, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem Jablonec nad Nisou - Desná, Kořenov, Malá Skála, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Železný Brod Liberec - Český Dub, Hejnice, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Frýdlant v Čechách, Nové Město pod Smrkem, dále pro místní oblast: Lázně Libverda, Hejnice, Příšovice, Raspenava Semily - Benecko, Harrachov, Jilemnice, Košťálov, Lomnice nad Popelkou, Rokytnice nad Jizerou, Rovensko pod Troskami, Turnov Královéhradecký kraj Hradec Králové - Chlumec nad Cidlinou, Nový Bydžov, Smiřice, Třebechovice pod Orebem Jičín - Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Miletín, Nová Paka, Ostroměř, Sobotka Náchod - Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Police nad Metují Rychnov nad Kněžnou - Častolovice, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Opočno, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Týniště nad Orlicí, Vamberk Trutnov - Dvůr Králové, Hostinné, Janské Lázně, Kuks, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Žacléř, Úpice Pardubický kraj Chrudim - Heřmanův Městec, Hlinsko, Hrochův Týnec, Nasavrky, Prachovice, Skuteč, Studijní materiál z Regionální geografie České republiky pro vyšší ročníky gymnázií je určen pro vnitřní potřebu studentů Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením autora. © Mgr. Aleš RUDA, 2006 ([email protected])


44

Slatiňany, Svratouch Pardubice - Holice, Chvaletice, Lázně Bohdaneč, Opatovice nad Labem, Přelouč Svitavy - Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička Ústí nad Orlicí - Česká Třebová, Choceň, Králíky, Lanškroun, Letohrad, Lichkov, Vysoké Mýto, Žamberk Kraj Vysočina Havlíčkův Brod - Golčův Jeníkov, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou,Lipnice nad Sázavou, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Ždírec nad Doubravou Jihlava - Telč, Třešť, Mrákotín, Polná Pelhřimov - Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Žirovnice Třebíč - Dukovany, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou Žďár nad Sázavou - Bystřice nad Pernštejnem, Jimramov, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí Jihomoravský kraj Blansko - Adamov, Boskovice, Kunštát, Letovice Brno město - čtvrti: Královo Pole, Pisárky, Židenice, Žabovřesky Brno venkov - Ivančice, Kuřim, Oslavany, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Veverská Bítýška,

Židlochovice

Břeclav - Hustopeče, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Pohořelice, Velké Pavlovice Hodonín - Bzenec, Dubňany, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou Vyškov - Bučovice, Drnovice, Rousínov, Slavkov Znojmo - Hrušovany nad Jevišovkou, Moravský Krumlov, Vranov nad Dyjí Zlínský kraj Kroměříž - Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyně, Koryčany Uherské Hradiště - Bojkovice, Hluk, Kunovice, Nivnice, Staré Město, Uherský Brod,

Velehrad

Vsetín - Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zubří Zlín - Brumov-Bylnice, Luhačovice, Otrokovice, Napajedla, Slavičín, Valašské Klobouky, Vizovice Olomoucký kraj Jeseník - Lipová-lázně, Zlaté Hory Olomouc - Hlubočky, Litovel, Lutín, Šternberk, Uničov Prostějov - Konice Přerov - Horní Moštěnice, Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou, Troubky Šumperk - Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Velké Losiny, Sobotín, Zábřeh, Moravskoslezský kraj Bruntál - Břidličná, Horní Benešov, Krnov, Moravský Beroun, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Jablunkov, Morávka, Paskov, Třinec, Vratimov Karviná - Bohumín, Český Těšín, Havířov, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald,

Rychvald, Stonava

Nový Jičín - Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Kopřivnice, Odry, Příbor, Studénka,

Štramberk Opava - Budišov nad Budišovkou, Hlučín, Kravaře, Vítkov Ostrava - čtvrti: Vítkovice, Kunčice, Poruba.


REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 1

Recommend Documents