9. Výtvarná díla Přítomnost výtvarných děl byla vJurkovičově domě velmi důležitá. Architekt ve všech svých realizacích usiloval o propojení architektury suměním. Pro modernu byl ostatně tento přístup typický. Veřejně ho vroce 1901 demonstroval Alexandr Koch vyhlášením soutěže na návrh "domu milovníka umění", kde architektura, interiér a umění měly vytvářet jedinečný harmonický celek. Soutěž obeslali nejvýznamnější architekti a její výsledky se na dlouhou dobu staly vzory pro řadu tvůrců. Výtvarná díla způvodního vybavení vily se nedochovala a Jurkovičovu "galerii české a moravské moderny" bylo tedy nezbytné oživit. Sochařská díla, která existovala ve variantách nebo vkopiích, se pro interiér vily podařilo získat a byla restaurována (Maměnka od Franty Uprky z Galerie výtvarného umění vHodoníně, Dudák od Josefa Pekárka ze sbírek Moravská galerie vBrně). Velmi obtížné a diskutabilní by bylo rekonstruovat nedochovanou repliku Uprkova obrazu Zjara (1895), kterou ve vile provedl na stěně haly Antoš Frolka (1906). Plocha po tomto díle proto zůstala prázdná a bude využívána kprojekcím. Naopak chybějící skleněná mozaika ve štítě domu deformovala jeho charakter. Kobnově původního provedení chyběly odpovídající podklady. Moravská galerie proto přistoupila kjinému řešení, díky němuž do domu vstoupilo současné umělecké dílo.
1. Mozaika Bača a drak Předmět mozaika Bača a drak
Umístění ve vile jižní vstupní fasáda
Technika lepení; fusing
Autor Adolf Kašpar
Výrobce Benedikt Škarda
Místo výroby Brno
Datum výroby 1906
Autor návrhu obnovy Josef Bolf
Výrobce repliky Petr Hoplíček, Vitrail Servis
Datum obnovy 2010
Popis Vstupní průčelí vily zdobila skleněná mozaika. Jurkovič nejprve uvažoval o stylizovaném rostlinném motivu, pak jej ale změnil. Námět vychází z pohádky Bača a šiarkan, která byla v doprovodu ilustrací Mikoláše Alše publikovaná v roce 1903 v předním periodiku českých modernistů Volné směry. Tématem pohádky je úcta k zemi, přírodě a tradicím, zároveň ukazuje oslnění tajemnem pohádek a magie. Postava bači uniká z reálného světa do snu pohádkové jeskyně se zlatým pokladem střeženým tajemným hadem, v druhé části příběhu překonává v oblacích draka. Tajemný poklad hluboko v jeskyni byl pohádkovou analogií Jurkovičovy vily, která splňovala ideální představu o podobě moderního domu daleko od šedivé reality města. Mozaiku vyrobily brněnské sklárny Benedikta Škardy. Skleněné tesery se speciální kovovou fólií na zadní straně byly řezané v nepravidelných tvarech a domalovávané. Výrobce je skládal do forem lepených na kartony, které adjustoval na fasádu.
Stav zachování před obnovou Skleněné tesery patrně začaly z fasády brzy opadávat. V průběhu 30. let byla mozaika pravděpodobně nahrazena malbou na zdi, která byla nejpozději v 60. letech také odstraněna.
Postup obnovy Při obnově domu přistoupila Moravská galerie v Brně k myšlence obnovit na fasádě skleněnou mozaiku. Dochovaný Kašparův návrh je však velmi schématický, fotografie původního stavu zachycovaly mozaiku jen z dálky a neexistuje ani prováděcí karton firmy Benedikta Škardy. Moravská galerie proto oslovila současné umělce, kteří dostali stejné zadání jako měl v roce 1906 Adolf Kašpar. Vítězný návrh vytvořil malíř Josef Bolf (*1971) známý veřejnosti jako autor smutných a zneklidňujících obrazů, v nichž je realita interpretovaná jako sen a sen se stává realitou. Svým přístupem se nejvíce přiblížil podstatě námětu i původní Kašparově realizaci. Jeho dílo je současným pohledem na svět pohádek a vrací Jurkovičově domu nejen jeho tajemnost, ale také připomíná, že se jednalo o dům architekta, který chtěl představovat to nejmodernější umění. Zvolená forma není mozaikou, ale malbou na skle vytvořenou postupným zapékáním proškrabávaných barevných skleněných vrstev, tzv. fusing.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906 Josef Merhaut (?), Jurkovičův dům, Moravská orlice XLIV, č. 193, 26. srpna 1906. Dušan Jurkovič, Eigenes Landhaus bei Brünn (Mein Haus in Sebrowitz bei Brünn), in: Der Architekt XIII, 1907, s. 40, tab. 61–62. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002. Pavel Zatloukal, Brněnská architektura 1815–1915, Brno 2006. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106. Jindřich Chatrný - Dagmar Černoušková (eds.), Kultura stavění v Brně na počátku 20. století, Brno 2011, s. 4
Klíčová slova bača, drak, mozaika, malba na skle, sklo, Adolf Kašpar, Benedikt Škarda, Josef Bolf, jižní fasáda, exteriér, umělecké dílo, fusing
9.2. Socha Myslitele Předmět socha Myslitele
Umístění ve vile vstupní lodžie
Autor Jan Štursa
Datum výroby před r. 1906
Popis Vedle hlavních dveří do vily ve vstupní lodžii byla umístěna socha Myslitele vytvořená sochařem Janem Štursou, který patřil do okruhu Jurkovičových přátel. Klečící mužská postava na levé straně vrůstá do kamene, který je jí zároveň oporou. Dílo bylo umístěno na omítaném soklu.
Stav zachování před obnovou Socha Myslitele se ve vile nedochovala. V roce 1919 se Dušan Jurkovič i s rodinou odstěhoval do Bratislavy a sochu Myslitele od Jana Štursy si vzal s sebou do nového bydliště.
Postup obnovy Po jeho smrti sochu věnoval syn Juraj Národní galerii v Praze, která Moravská galerii v Brně sochu roku 2012 dlouhodobě zapůjčila. Tak se téměř po stu letech socha navrátila na své původní místo k hlavnímu vchodu Jurkovičovy vily.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova Jan Štursa, socha, Myslitel, exteriér, vstupní lodžie
9.3. Socha Dudáka Předmět socha Dudáka
Umístění ve vile schodišťová hala
Technika polychromie
Autor Josef Pekárek
Datum výroby před r. 1899
Popis Vedle vstupních dveří schodišťové haly se nacházela socha Dudáka od významného českého sochaře a medailéra Josefa Pekárka. Sochu znázorňující dudáka s nástrojem sedícího na stoličce v typickém jihočeském oděvu uplatnil Jurkovič poprvé v interiéru dívčího internátu Vesna (1899), odkud se také jedna socha dostala do sbírek Moravské galerie v Brně. Zůstává otázkou, kdy byla vyrobena varianta pro interiér vily, možná ji Jurkovič vlastnil ještě před stavbou svého domu.
Stav zachování před obnovou Varianta sochy z původního Jurkovičova interiéru se ve vile nezachovala.
Postup obnovy V obnoveném interiéru Jurkovičovy vily byla umístěna socha Dudáka ze sbírek Moravské galerie v Brně, kterou galerie získala z majetku Vesny. Je vyrobena z patinované sádry. Vzhledem k malé odolnosti zvoleného materiálu byla socha poškozená – chyběl kus dud, stoličky i další části, poškozen byl také povrch díla. Po konzervaci stavu a zajištění sochy bylo přistoupeno k domodelování chybějících částí, retuším povrchu a scelení. Pro sochu byla na základě původní dokumentace z Jurkovičovy pozůstalosti ve Slovenském národním archivu vyrobena replika podstavce.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova Josef Pekárek, socha, Dudák, schodišťová hala, umělecké dílo, podstavec, replika
9.4. Socha Maměnky
Předmět socha Maměnky
Umístění ve vile alkovna schodišťové haly
Technika výpal
Rozměry v 52 cm
Autor Franta Uprka
Datum výroby 1905 / 20. léta 20. století
Popis Stěžejní místo v hlavní poledové ose nejdůležitějšího prostoru vily, schodištové haly, zaujímala socha Maměnky od Franty Uprky. Nacházela se na parapetu okna v alkovně a představuje ženu v kroji s dítětem v zavinovačce v náručí a s rozevlátou sukní, za kterou se ukrývá druhé dítě – dívenka v kroji. Postava patří mezi Uprkovy oblíbené motivy žen ve slováckých krojích. Původní socha z Jurkovičova interiéru byla vyrobena pravděpodobně ze sádry, jak nasvědčují analogie z interiérů zámku v Novém Městě nad Metují. Veřejnost měla o podobné sochy velký zájem a proto se vyráběly jejich početné kopie z keramiky; k největšímu výrobci patřily zejména ve 20. letech 20. stol. dílny v Bechyni.
Stav zachování před obnovou Varianta sochy z původního Jurkovičova interiéru se ve vile nezachovala.
Postup obnovy Pro rekonstruovaný interiér domu byla zapůjčena keramická kopie sochy Maměnky z Galerie výtvarného umění v Hodoníně, která pochází z pozůstalosti Franty Uprky. Autor ji opatřil pozoruhodnými přemalbami, které měly evokovat dojem jiného materiálu (např. sádry). Tyto přemalby byly nevhodným restaurátorským zásahem odstraněny.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106. Jaroslav Kačer, Franta Úprka 1868-1929, Hodonín, 2008.
Klíčová slova Franta Uprka, socha, Maměnka, alkovna, schodišťová hala, umělecké dílo
9.5. Obraz Z jara Předmět obraz Z jara
Umístění ve vile schodišťová hala
Technika malba
Autor Joža Uprka
Výrobce Antoš Frolka
Místo výroby Brno
Datum výroby 1895 / 1906
Popis Čelní stěnu schodišťové haly nad alkovnou zdobila kopie obrazu Z jara od Joži Uprky z roku 1895. Na stěnu haly ji namaloval Antoš Frolka, který byl Úprkovým chráněncem a Jurkovičovým přítelem. Oproti Uprkovu originálu pozměnil Frolka formát a uzpůsobil jej pro plochu stěny vymezenou trámy navrženými Jurkovičem. Barevné ladění zřejmě kopírovalo originál – Uprkovy zelené, nachové a fialkové tóny najdeme i v hale. Výběr tématu odpovídá secesnímu obdivu k jaru, které bylo posvátným symbolem mladé generace umělců (Ver Sacrum).
Stav zachování před obnovou Původní dílo se ve vile nedochovalo.
Postup obnovy Pro zhotovení repliky obrazu nebyly k dispozici odpovídající podklady. Od rekonstrukce původního stavu bylo tedy upuštěno a stěna, kterou obraz dříve zdobil, bude využita k projekci děl secesních malířů ze sbírek Moravské galerie v Brně.
Odkazy
Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906 Josef Merhaut (?), Jurkovičův dům, Moravská orlice XLIV, č. 193, 26. srpna 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova Joža Uprka, Antoš Frolka, malba, freska, Z jara, schodišťová hala, umělecké dílo
9.6. Gobelíny Předmět gobelíny
Umístění ve vile alkovna schodišťové haly
Technika tkaní
Autor Rudolf Schlattauer
Výrobce gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí
Místo výroby Valašské Meziříčí
Datum výroby 1906
Výrobce repliky Moravská gobelínová manufaktura
Datum obnovy 2009-2010
Popis Rudolf Schlattauer patřil k okruhu blízkých přátel Dušana Jurkoviče. Často dodával gobelíny do interiérů, které Jurkovič zařizoval. Architekt svému příteli natolik důvěřoval, že mu zadával pouze rozměry ploch pro gobelíny, a Schlattauer už jednotlivé motivy vybíral sám. Možná i v případě návrhů pro vilu Jurkovič zadal pouze základní informace a Schlattauer sám vybral výjevy z valašské krajiny. Na Jurkovičově vlastní skice alkovny vidíme jen hrubé náčrty nábytkové stěny s vloženými gobelíny, které jsou odlišné od výsledné podoby gobelínů známých z fotografií z roku 1906.
Stav zachování před obnovou Původní gobelíny se nedochovaly. Z nábytkové stěny knihovny, v níž byly vloženy, se zachovaly pouze čtyři oddělené skřínky.
Postup obnovy Na základě dochovaných fotografií byly identifikovány tři motivy gobelínů v alkovně: Chaloupka a dvě varianty Pampeliškového pole. Poslední motiv, Boží muka, byl vybrán v archivu Moravské gobelínové manufaktury, která je pokračovatelkou Schlattauerovy manufaktury. Po výběru předloh vznikl karton s daným motivem, podle něhož se tkalo stejnou technologií jako na počátku 20. století. Pro výrobu gobelínů byla použita novozélandská poločesaná vlna.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova gobelín, tkaní, alkovna, Rudolf Schlattauer, Moravská gobelínová manufaktura, schodišťová hala, Valašské Meziříčí
9.7. Koberce v hale Předmět koberce v hale
Umístění ve vile schodišťová hala; alkovna
Technika tkaní
Rozměry koberec v hale: 300 x 250 cm; orientální koberec: 130 x 200 cm
Autor Dušan Jurkovič
Výrobce Továrna nábytku a tkalcovna koberců, záclon atd. Adolfa Novotného v Týništi nad Orlicí, koberec v hale; anonym, orientální koberec
Místo výroby
Týniště nad Orlicí / Zeigúr, Kavkaz nebo Česko
Datum výroby 1905 / 1850-1906
Výrobce repliky Moravská gobelínová manufaktura, koberec v hale; anonym, Zeigúr, Kavkaz, orientální koberec
Datum obnovy 2009-2010
Popis Uprostřed schodišťové haly pod stolem s křesílky ležel obdélný koberec. V rozích jej zdobil motiv čtyř stylizovaných, do čtverce uspořádaných rozet, který se opakoval i v řezbě opěráku původních křesel z vily. Čtvercové motivy v rozích jsou po obvodu koberce spojeny pásem sestávajícím ze zvlněných linek, pásy jsou zároveň na vnějším i vnitřním okraji lemovány linkou tvořenou puntíky. Ze soudobých popisů interiéru víme, že koberec měl modrou barvu s červenými detaily. Jeho výrobu zajistila továrna Adolfa Novotného v Týništi nad Orlicí, která na konci 19. století proslula jako největší česká škrobárna a díky aktivitám Adolfova syna Antonína začala těsně před koncem století nabízet také koberce a záclony. Na stupínku alkovny ležel koberec s orientálními motivy. Ve spolupráci s předními orientalisty se podařilo určit možnou oblast původu – okolí města Zejgúr na Kavkaze. Obliba orientálních koberců kolem roku 1900 přiměla řadu evropských firem vyrábět jejich kopie, je tedy možné, že se jednalo o český výrobek, snad z dílny Rudolfa Schlattauera ve Valašském Meziříčí, která měla orientalizující koberce rovněž v sortimentu.
Stav zachování před obnovou Koberec z haly ani orientální koberec alkovny se nezachovaly.
Postup obnovy Výroba repliky centrálního koberce z haly byla provedena podle dochované fotografické dokumentace v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí. Na výrobu ručně vázaného koberce byla použita novozélandská poločesaná vlna barvená nejkvalitnějšími barvivy s vysokou světelnou i vlhkostní stálostí na bavlněné osnově. Pro alkovnu byl zakoupen orientální koberec.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova koberec, tkaní, vázání, podlaha, Rudolf Schlattauer, Továrna nábytku a tkalcovna koberců, záclon atd. Adolfa Novotného v Týništi nad Orlicí, Moravská gobelínová manufaktura, Kavkaz, zeikur, alkovna, schodišťová hala
9.8. Malovaná tapeta Předmět malovaná tapeta
Umístění ve vile plauderecke – výklenek pod schodištěm haly
Technika ruční malba temperou na papír
Autor lidová malířka Brynzová z Čataje, Slovensko; Dušan Jurkovič
Výrobce lidová malířka Brynzová z Čataje, Slovensko; Dušan Jurkovič
Místo výroby Čataj / Brno
Datum výroby 1906
Autor návrhu obnovy Jan Knor
Výrobce repliky Jan Knor
Datum obnovy 2010
Popis „Podpavlačový koutek“, jak popisuje výklenek v hale pod schodištěm první Jurkovičův životopisec František Žákavec, měl zvýšený stupeň, na němž byl umístěn stolek a průběžná lavice lemující všechny tři stěny „arkýře bez oken“. Zatímco paní domu měla své místo v alkovně, právě zde v tzv. plauderecke sedával architekt se svými návštěvníky. Stěny byly opatřeny papírovou tapetou, kterou „hustě a přepestře“ vymalovala lidová malířka ze Slovenska. Jurkovič pak ale prý sám přílišnou pestrost tapety ztlumil, „ztónovav ji stříkáním do modrava“. Tapeta je téměř totožná s ornamentální výzdobou kuchyňského zákoutí (ohniště) jednoho z čatajských statků, které Jurkovič publikoval v časopise Práce lidu našeho v roce 1905.
Stav zachování před obnovou
Malovaná tapeta s lidovými motivy se ani ve fragmentu nezachovala, při některé z úprav interiéru musela být odstraněna a výklenek pod schodištěm byl vybílen.
Postup obnovy Ve spolupráci s restaurátorem vznikla v průběhu obnovy replika původní tapety, která díky přesné dobové fotografické dokumentaci věrně kopíruje původní ornament vytvořený pomocí šablony 1:1. Barevné řešení papírové tapety však bylo pouze odvozeno. Jako značně komplikovaná se ukázala být rekonstrukce Žákavcem popsané Jurkovičovy definitivní úpravy barevnosti „stříkáním do modrava“. Plochu tapety se nakonec podařilo jemně modře vytónovat tak, aby její charakter vyzníval harmonicky s dalšími prvky interiéru.
Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
Klíčová slova schodišťová hala, malérečka, Brynzová, replika, schodiště, výklenek, papírová tapeta, malba, Čataj, lidový motiv
