1. Trámy na fasádě Štíty. Předmět. Umístění ve vile. Autor. Datum výroby. Autor návrhu obnovy. Restaurátor. Datum obnovy

6. Dřevěné prvky interiéru a exteriéru Dřevostavba Jurkovičovy vily působí zvenčí dojmem poměrně masivní zděné stavby. Odlehčují ji dřevěné prvky na fasádě - trámy, výrazné štíty, treláže, různorodě členitá okna -, které odkazují k materiálové podstatě domu a odráží Jurkovičovo osobité pojetí lidové inspirace. Vpřípadě hrázdění se přitom jedná o výhradně výtvarné vyjádření, protože je provedeno jen vúrovni omítky a svým umístěním většinou neodpovídá skutečné konstrukční podstatě stavby. Povrchová úprava dřevěných prvků fasády zásadním způsobem určovala celkový barevný koncept domu. Modrou lazuru falešných trámů a krycí modrou barvu rámů oken doplňovala jasně žlutá výplň štítů sčervenými detaily doplněných bílým podbitím. Výrazný červený akcent tvořily treláže pro popínavé rostliny umístěné původně na všech fasádách domu. Spopínavými rostlinami se přitom na domě počítalo jako spřirozeným doplněním zeleného odstínu do celkové barevné kompozice domu. Dřevěné prvky exteriéru byly vprůběhu 20. století několikrát obnovovány a přetírány. Poslední významná obnova proběhla v2. polovině 60. let vrámci oprav celé fasády, kdy byly odstraněny dosavadní barevné nátěry a cílem tehdejších majitelů bylo obnovit původní barevnost; jako podklad sloužily dobové kolorované fotografie domu a plány. Současná obnova se pokusila vmaximální možné míře obnovit původní barevnost dřevěných prvků fasády také na základě sondážního stratigrafického průzkumu, což se ve většině případů podařilo. Videocyklus (6/10) - Dřevěné prvky:

1. Trámy na fasádě Předmět trámy na fasádě

Umístění ve vile fasáda

Autor Dušan Jurkovič

Datum výroby 1906

Autor návrhu obnovy Zoja Matulíková, Taťjana a Karol Bayerovi, průzkumy povrchů a materiálů

Restaurátor Václav Vičar, Radek Ryšánek a kol.

Datum obnovy 2009-2010

Popis Hrázdění – trámy na fasádě – stejně jako další dřevěné prvky domu zviditelňují jeho materiálovou podstatu. Na jižní fasádě rámovaly trámy mozaiku, na západní (zahradní) a severní fasádě vytváří členitou strukturu, která doplňuje čtvercový rastr zasklení oken. Trámy jsou v porovnání s jinými prvky téměř výhradně prostředkem výtvarného vyjádření, jelikož jsou provedeny pouze v úrovni omítky. Jurkovič pro ně zvolil modrou lazurní barevnost, která stejně jako jiné modré prvky odkazovala k moravskému a slovenskému lidovému stavitelství.

Stav zachování před obnovou Barevnost trámů byla naposledy obnovována v 2. polovině 60. let při celkové opravě exteriéru domu, kdy měli tehdejší majitelé snahu přiblížit se na základě dobových popisů a dokladů co nejvíc původnímu barevnému pojetí.

Postup obnovy V rámci obnovy byl proveden průzkum primární barevnosti, trámy byly zbaveny nečistot a druhotných povrchových úprav a opatřeny novým modrým lazurním nátěrem, který navrací domu jeho původní barevný koncept.

Klíčová slova trámy, falešné trámy, fasáda, dřevěné prvky, barevnost, povrchy, modrá lazura

6.2. Štíty Předmět štíty

Umístění ve vile střecha


Datum výroby 1906

Autor návrhu obnovy Zoja Matulíková, Taťjana a Karol Bayerovi, průzkumy povrchů a materiálů



Popis Štíty střechy stejně jako další dřevěné prvky exteriéru zviditelňují materiálovou podstatu domu a odráží Jurkovičovu inspiraci lidovým stavitelstvím. Každý štít členité střešní krajiny odkazuje k jedné z místností 1. patra. Tento kompoziční záměr si vyžádal velmi složité konstrukční řešení krovu. Štíty byly vyvedeny ve

žluté barevnosti s červenými prvky a modrým lemováním. Doplňovalo je podbití pravděpodobně bílé barevnosti s větracími otvory do půdy.

Stav zachování před obnovou Barevnost štítů byla naposledy obnovena v 2. polovině 60. let při celkové obnově exteriéru domu. Tehdejší majitelé měli snahu přiblížit se na základě dobových popisů a jiných dokladů co nejvíce původnímu barevnému pojetí.

Postup obnovy V rámci obnovy byl proveden průzkum primární barevnosti, který odhalil na lemování štítů původní vrstvu lazurního olejového nátěru pigmentovaného pruskou modří a syntetickým ultramarínem. Výplň štítů byla prokázána jako žlutá s červenými detaily. Štíty byly během obnovy vyjmuty, odvezeny do dílny, očištěny a opatřeny novým nátěrem, který navrací domu jeho původní barevný koncept.

Klíčová slova štít, střecha, fasáda, dřevěné prvky, barevnost, povrchy

6.3. Dveře Předmět dveře


Datum výroby 1906

Autor návrhu obnovy Zoja Matulíková, Taťjana a Karol Bayerovi, průzkumy povrchů a materiálů (2006-2007)



Popis V interiéru vily nalezněme několik typů dveří lišících se formou i zpracováním. Hlavní vstupní dveře a dveře ve schodišťové hale jsou dvoukřídlé, vstupy do ostatních místností jsou jednokřídlé, dveře v suterénu měly jednoduchou funkční formu. Dveře obytných místností byly lazurovány (hala, salon) nebo natřeny krycím lakem, dekorativní řezba v hranách byla zvýrazněna lakem v komplementární nebo jiné barevnosti. Plochy většiny dveří byly navrženy se skleněnými výplněmi. Všechny dveře kromě suterénu byly osazeny do dřevěných zárubní. Dveře mají podle významu prostoru různá kování, nejsložitější a nejelegantnější najdeme v hale a přilehlých místnostech, ostatní dveře byly opatřeny běžným kováním.

Stav zachování před obnovou Dveře byly v průběhu let několikrát přetřeny novými vrstvami krycích laků.

Postup obnovy Sondy prokázaly pod druhotnými nátěry uchování původních barevných vrstev. Na dveřích schodišťové haly byla pod přemalbami dochována původní zelená lazura s červeně malovanými detaily řezby. To je možné považovat za důkaz toho, že veškeré dřevěné prvky v hale byly pokryty lazurním nátěrem, který se dodnes nedochoval. Nové barevné vrstvy byly odstraňovány mechanicky a chemicky (rozpouštědly). U ostatních dveří proběhl průzkum původní barevnosti a poté byly opatřeny novým nátěrem.

Klíčová slova dveře, dřevěné prvky, lazura, modrá krycí barva, barevnost, povrchy, kování

6.4. Vstup do vinného sklípku Předmět vstup do vinného sklípku

Umístění ve vile suterén


Datum výroby 1906




Popis Ze zahrady, tedy ze západní strany domu, bylo možné po několika schůdcích sestoupit do vinného sklípku. Dveře byly zdobně pobity železnými hřeby s ozdobnými hlavicemi. Vstup do sklípku rámoval zdobný portál na čtyřech sloupcích vyřezávaných ze dřeva s modrou lazurou a červeně zvýrazněnými detaily. Sloupky portálku nesly stříšku pokrytou taškami. Nad ní navazovalo velké okno předsíně s truhlíkem na květiny.

Stav zachování před obnovou Portál byl v průběhu doby opatřen několik vrstvami přemaleb, z nichž poslední měla tyrkysově modrý odstín.

Postup obnovy Vstupní portál do sklípku byl očištěn, zbaven druhotných vrstev přemaleb. Sloupky byly lazurovány do tmavě modrého odstínu, detaily zvýrazněny červenou barvou. Zdobné kování vstupních dveří bylo očištěno a dveře opět získaly krycí nátěr šmolkově modré barvy.

Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.

Klíčová slova suterén, sklep, vinný sklípek, vstup, portál, sloupky, dřevěné prvky, modrá lazura, barevnost, kování

6.5. Okna Předmět okna


Datum výroby 1906/1911-1913




Popis Okna domu směřují na všechny světové strany a většina místností je tak osvětlena přirozeným světlem. Většina oken v domě je dřevěná, dvojitá špaletová, s různou otvíravostí, jednoduše zasklená do sklenářského tmelu. Okna v suterénu jsou ocelová. V hravé koncepci rozmístění a kompozice oken je znát nepravidelnost a zamýšlený kontrast malého a velkého měřítka, který se opakuje na mnoha prvcích celé stavby. Každé z oken má jiný počet křídel a je také jinak členěno. Výplně oken tvoří čtvercový rastr zasklení, a to v celé ploše okna nebo v jeho části. Vnější povrchy oken měly modrou krycí barevnost, která ladila s barevností ostatních prvků exteriéru. Kování se na oknech ve vile (stejně jako na dveřích) objevuje dvojího druhu: Ve společenských prostorách přízemí jde o noblesní atypický tvar kování, v ostatních pokojích najdeme běžné kování jednoduchých tvarů.

Stav zachování před obnovou Okna byla zachována v relativně dobrém stavu bez závažných poškození, u několika rámu došlo k degradaci způsobené vlhkostí.

Postup obnovy Většina oken byla při obnově ponechána na svém místě a proběhla u nich celková repase včetně obnovy původního kování do plně funkčního stavu. K výměně dřeva docházelo pouze minimálně u neopravitelných částí, dřevní hmota byla zpevněna, šetrně byl ručně odstraněn nepůvodní lak a dřevo dostalo nový nátěr na olejové bázi vč. obnovení původní barevnosti. Všechny původní detaily a součásti byly zachovány (vruty, panty, skla), mechanické prvky byly doplněny do zcela funkčního stavu. Okna nebyla přetmelována, jen dotmelena sklenářským tmelem. Vnitřní povrchy (líc rámu i křídla do místnosti) nebyly zbavovány nátěrů, pouze lehce povrchově přebroušeny a natřeny krycí barvou z důvodu možné restaurátorské obnovy spodní autentické vrstvy v budoucnu. Z půdních okýnek současné badatelny byla odstraněna nepůvodní dodatečně doplněná vnitřní okna. Několik dvojitých špaletových sklepních oken bylo nově vyrobeno.

Klíčová slova okno, dřevěné prvky, modrá krycí barva, barevnost, povrchy, kování

6.6. Okno haly Předmět okno haly

Umístění ve vile schodišťová hala


Datum výroby 1906

Autor návrhu obnovy Tomáš Flimel, mechanismus otvírání okna; Zoja Matulíková, Taťjana a Karol Bayerovi, průzkumy povrchů a materiálů (2006-2007)

Restaurátor Tomáš Flimel, restaurování mechanismu otvírání okna; Václav Vičar, Radek Ryšánek a kol., restaurování dřevěných prvků

Datum obnovy

2007/2009-2010

Popis Okno umístěné vysoko na západní stěně haly bylo pro místnost s poměrně tmavým vyřezávaným krovem zásadním zdrojem světla. Velké osvětlovací okno přitom kontrastuje s malým oknem umístěným hned pod ním s průhledem přes lodžii do zahrady. Jedná se o dřevěné dvojité špaletové jednoduše zasklené okno bez vnitřního parapetu. Okno je čtyřdílné, přičemž vnější boční křídla jsou neotvíravá, zatímco vnitřní a střední vnější křídla jsou otvíravá. Výplň křídel okna tvoří v celé ploše čtvercový rastr zasklení. Součástí kování okna je systém ozubených kol a řetězů, který umožňoval ruční mechanické otvírání dvou ventilačních křídel okna zespodu z haly (spodní hrana okna se nachází asi 3,5 m nad úrovní podlahy). Mechanismus otvíral dvě křídla oken – jedno křídlo okna vnitřního a jedno křídlo okna vnějšího. Dvojzvratná kulisa, s jejíž pomocí k otvírání křídel docházelo, včetně pohybového šroubu s unášecím závitovým kamenem, se nachází mezi vnitřním a vnějším oknem, a to ve spodní i horní části okna. Díky zdvojení tohoto mechanismu nedocházelo při otvírání a zavírání křídel oken k jejich příčení. K mechanismu mezi okny vedl řetěz, jímž bylo možné mechanismus rozpohybovat pomocí ruční kliky s hřídelí a s hnacím kolem.

Stav zachování před obnovou Mechanismus pákového otvírání okna se nedochoval kompletní a nebyl tedy funkční. Chyběla celá jedna část – pohon, sestávající z konzoly nesoucí ruční kliku s hřídelí (čepem) a z hnacího řetězového kola s lehkým drátěným řetězem. Tato část mechanismu byla odstraněna snad z důvodu závadovosti nebo aby uvolnila místo jinému vybavení místnosti. Druhá část systému se dochovala až na drobné díly celá. Jde o pohybový mechanismus umístěný mezi vnějším a vnitřním oknem sestávající z převodových řetězových kol s hřídelemi a konzolami, z hnacích kol řetězu, předlohové hřídele, pohybového šroubu se závitovým kamenem, dvojzvratné kulisy s konzolou, ze spon vnitřního a vnějšího křídla s čepy, unášečů vnějšího a vnitřního křídla okna s čepy a vruty a ze sekundárního řetězu.

Postup obnovy Všechny původní dochované části (tedy součásti mechanismu mezi okny až na ozubená kola) byly po opravě a restaurování opětovně použity. Původní řetězová kola byla restaurována a uložená ve sbírkách MG, v systému je nahradila nově vyrobená ocelová kola s ozubením odpovídajícím novému lehkému válečkovému řetězu. Části, které zcela chyběly, tedy konzola s klikou, ozubeným kolem a řetězem, byly nově navrženy a vyrobeny, konzola čepu ruční kliky byla koncipována jako nýtovaná, aby zapadala do doby vzniku celého mechanismu. Obnovený mechanismus byl instalován na své původní místo a je plně funkční. Dřevěné části okna prošly restaurátorskou obnovou včetně obnovy původního kování do plně funkčního stavu. Šetrně byly očištěny a odstraněny nepůvodní přemalby a vnější části okna dostaly nový nátěr na olejové bázi ve šmolkově modré barevnosti odpovídající Jurkovičově původnímu barevnému konceptu.

Klíčová slova hala, okno haly, otvírací mechanismus, barevnost, povrchy, modrý krycí nátěr

6.7. Okno salonu Předmět okno salonu

Umístění ve vile přijímací salon


Datum výroby 1906/1911-1913




Popis V přijímacím salonu ohromovalo návštěvníky velké francouzské okno vedoucí do zahrady. Jeho mírné zešikmení vypovídá o inspiraci domem sochaře Ludwiga Habicha (1872–1949) postaveného podle návrhu architekta Josefa Marii Olbricha v Darmstadtu, který měl v prostoru za šikmým oknem ateliér. Konstrukce realizovaná v Jurkovičově vile však zřejmě špatně odolávala počasí, a tak při stavebních úpravách domu provedených mezi lety 1911 a 1913 Jurkovič francouzské okno nahradil klasickým. Před parapet umístil těleso ústředního topení a po stranách květinové stolky.

Stav zachování před obnovou Okno byla s ohledem na stáří zachováno v relativně dobrém stavu bez závažných poškození.

Postup obnovy Okno prošlo restaurátorskou obnovou včetně obnovy původního kování do plně funkčního stavu. Šetrně byly očištěny a odstraněny nepůvodní přemalby a vnější části okna dostaly nový nátěr na olejové bázi ve šmolkově modré barevnosti odpovídající Jurkovičově původnímu konceptu.

Odkazy Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906. Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906 František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929. Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.

Klíčová slova přijímací pokoj, showroom, salon, Josef Maria Olbrich, Darmstadt, ústřední topení, barevnost, modrý krycí nátěr, okno

6.8. Bay window ložnice

Předmět bay window ložnice

Umístění ve vile ložnice


Datum výroby 1906




Popis Termín bay window označuje výstupek ve stěně fasády obvykle na půdorysu lichoběžníka s okny na třech stěnách. V interiéru je více spojený s prostorem místnosti než například alkovna, bývá však menší. Sloužil k posezení jednoho, maximálně dvou osob a bývalo pravidlem zde mlčet a rozjímat. Častým doplňkem sedacího nábytku byly drobné psací a především květinové stolky. Tak vybavil svůj výklenek v ložnici i Dušan Jurkovič a podobně jako v alkovně i zde oddělil prostor stupínkem.

Stav zachování před obnovou Okna byla s ohledem na stáří zachována v relativně dobrém stavu bez závažných poškození. Nábytek se nedochoval, stupínek byl odstraněn.

Postup obnovy Byla obnovena původní výmalba stěn, okna prošla restaurátorskou obnovou včetně obnovy původního kování do plně funkčního stavu, šetrně byly očištěny a odstraněny nepůvodní přemalby a vnější části okna dostaly nový nátěr ve šmolkově modré barevnosti odpovídající Jurkovičově původnímu barevnému konceptu. Podle fotografií a dochovaných projektů byl znova obnoven stupínek.


Klíčová slova ložnice, okno, bay window, alkovna, oriel window, barevnost, povrchy, krycí modrý nátěr

6.9. Oriel window pracovny Předmět oriel window pracovny

Umístění ve vile pracovna


Datum výroby 1906




Popis Jurkovičova vila byla první stavbou v dané lokalitě. Tehdejší část Žabovřesk nazývaná Pod kopcem nebo také U císařského lesa připomínala spíš louku. Nabízela jedinečné výhledy dolů k řece Svratce a na kopce na obzoru. Ve své pracovně v patře navrhl Jurkovič tzv. oriel window – nárožní arkýř s výhledem v úhlu 270°. Jednalo se o oblíbený architektonický prvek, najdeme ho i na dalších Jurkovičových realizacích nebo na domech Josefa Hoffmanna a dalších architektů. Konstrukce oriel window byla trámová, obložená omítanými korkovými deskami. Vystupující stříška byla na rozdíl od zbytku krytiny plechová.

Stav zachování před obnovou Okno oriel window bylo s ohledem na stáří zachována v relativně dobrém stavu bez závažných poškození. Vystouplý výklenek byl více vystavený vlivům počasí a jeden z jeho rámů zaznamenal jednak poškození vlhkostí, jednak napadení dřevokazným hmyzem - tesaříkem.

Postup obnovy Dřevo poškozené tesaříkem vyžadovalo zpevnění – petrifikaci. Rám nebylo možné vyjmout, restaurátoři tedy museli zasáhnout na místě. Zvolili netradiční restaurátorský postup napouštění rámu infuzní metodou. Do výletových otvorů tesaříka zavedli ze 4 infuzních nádob 7 infuzních sad a zhruba 24 hodin bylo dřevo napouštěno sanačním a petrifikačním roztokem, který obsahoval 2,4 dm3 15% roztoku Solakrylu BMX v petrochemickém xilenu s přídavkem 0,1 dm3 5%

koncentrátu Lignofixu I-profi. Roztok pronikl skrze všechna viditelná poškození a výletové otvory a po vyschnutí rozpouštědla dřevo zpevnil. Zvolený postup lze považovat vzhledem k materiálu a k celé památce za velmi šetrný.


Klíčová slova pracovna, okno, oriel window, bay window, petrifikace, infuze, Josef Hoffmann

6.10. Zábradlí terasy a treláže Předmět zábradlí terasy a treláže

Umístění ve vile terasa nad vstupní lodžií


Datum výroby 1906

Výrobce repliky Václav Vičar


Popis Terasa nad vstupní lodžií byla opatřena zábradlím sestávajícím z kamenných sloupků, mezi jejichž vnitřními svislými hranami (tedy směrem do terasy) byly rozepřeny trojúhelníkové dřevěné prvky zábradlí. Před trojúhelníky zábradlí byly mezi sloupky umístěny dřevěné truhlíky na květiny. Na každém ze sloupků stál navíc drobnější květináč čtvercového půdorysu, směrem nahoru se rozšiřující. Tvarově bylo dřevěné trojúhelníkové zábradlí analogické s oplocením Habichova domu v Darmstadtu (1901) od Josefa Marii Olbricha. Analogie s Habichovým domem nekončí jen u zábradlí, Jurkovič totiž v salonu svého domu zvolil Olbrichovo řešení okna předsazeného v mělkém zešikmeném rizalitu.

Stav zachování před obnovou V 2. polovině 60. let proběhla zásadní obnova exteriéru domu. Terasa nebyla obnovena, ale došlo zde k úpravám. Dlažba byla pokryta plechem a místo dřevěného zábradlí zde bylo nainstalováno kovové zábradlí příbuzné profilace umístěné nově do osy mezi kamenné sloupky. Truhlíky na květiny při těchto úpravách nebyly obnoveny.

Postup obnovy Nepůvodní kovové zábradlí stejně jako oplechování sloupků a celé podlahy terasy bylo odstraněno. Podle Jurkovičovy prováděcí dokumentace byly vyhotoveny výkresy na výrobu replik dřevěného trojúhelníkového zábradlí, obdélných i kónických truhlíků, které byly provedeny v modré barevnosti, stejně jako jiné dřevěné prvky exteriéru. Uvnitř každého dřevěného truhlíku je vložen vodotěsný pozinkovaný plechový truhlík, aby nedocházelo k degradaci dřeva.

Odkazy B. Krimmel (red.), Umělecká kolonie Darmstadt 1899–1914, katalog výstavy, Praha 1989, s. 45-52, 159, 221. Jindřich Vybíral, Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku, Praha 2002, s. 30n.

Klíčová slova zábradlí, terasa, truhlík, Josef Maria Olbrich, Darmstadt, dřevěný prvek, exteriér, barevnost, povrchy

6.11. Pergoly Předmět pergoly

Umístění ve vile zahrada


Datum výroby po r. 1913

Výrobce repliky Václav Vičar

Datum obnovy 2010

Popis Jurkovičova vila byla organicky propojena s přírodním prostředím zahrady a celého okolí. Prorůstání architektury s vegetací se projevovalo nejen na samotném domě vybaveném trelážemi určenými pro popínavé rostliny, ale také v zahradě, kam architektonický prvek vstupoval v podobě pergol, drobné dřevěné architektury, která členila prostor a zároveň poskytovala oporu dalším popínavým rostlinám. Jurkovičovy nákresy tří typů pergol jsou datovány až rokem 1913. Může jít o pozdější chybné vročení, možná se ale architekt zahradě věnoval až poté, co dokončil celý dům (včetně rozsáhlejších úprav z let 1911–1913). Dvě

pergoly stejného typu – podlouhlé průchozí tunely – měly naplánováné místo na cestičkách ve spodní část zahrady „u domku pana uč. Kunze“. Další dvě pergoly ve tvaru prostší brány měly stát nad schůdky do nižší části zahrady po stranách prostranství před vstupní lodžií. Poslední pergola, jediná svého typu, měla stát „u studny na chodníku ku vchodu“.

Stav zachování před obnovou Původní pergoly se nedochovaly a není známa ani jejich původní barevnost.

Postup obnovy Pergoly mohly být obnoveny se podle Jurkovičových prováděcích výkresů. Jejich červená barevnost je stylizovanou reinterpretací původního díla, souhlasí ale s prokazatelně původně červenou barvou treláží na fasádě domu.

Klíčová slova pergola, zahrada, treláže

1. Trámy na fasádě Štíty. Předmět. Umístění ve vile. Autor. Datum výroby. Autor návrhu obnovy. Restaurátor. Datum obnovy

Recommend Documents