1. Mateřská láska a rodičovská péče v historickém pohledu

Úvod

Zvyšující se zaměstnanost žen od druhé světové války nevratně mění vnitřní strukturu

rodiny. Ženě k tradiční mateřské roli přibyla nová role v pracovní sféře. Tato bakalářská práce se zabývá interakcí a konfliktností obou rolí ženy s ohledem na potřeby dítěte. Práce je

rozdělena na dvě části. Teoretická část představuje sociologické poznatky dané problematiky, empirická část prostřednictvím analýzy internetové diskuse „Děti versus kariéra“ odhaluje pohledy segmentu laické veřejnosti.

Mateřská (a otcovská) role v rodině má historický a společenský kontext, který

ukazuje na proměnlivé postavení ženy v rodinném i veřejném světě. Konec 18. století znamenal zásadní zlom ve společenském postoji k dětství. To vše popisuje první kapitola.

Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji zaměstnanosti českých žen, jejich

současném chování na poli placené práce a postojích k zaměstnání, popřípadě kariéře.

Faktory ovlivňující pozici ženy v domácnosti anebo v zaměstnání jsou obsaženy v třetí

kapitole. Jeden z nejvlivnějších faktorů je převládající ideologie mateřství a podle míry jejího

přijetí lze usuzovat na jednání žen-matek. Okrajově je zmíněna legislativní podpora mateřské a pracovní role ženy.

Závěrečná čtvrtá kapitola se věnuje organizaci a interakci v rodině. Prezentovaná

témata jsou dělba práce v domácnosti, péče o dítě, její náhradní formy a preference.

Odborné teoretické poznatky následuje analýza výše jmenované internetové diskuse,

která mimo jiné povede k odhalení stěžejních témat a sestavení mapy. Detailní informace o cílech a postupech analýzy obsahuje empirická část.

1

I. Teoretická část 1. Mateřská láska a rodičovská péče v historickém pohledu Rodičovská zodpovědnost, mateřská láska, mateřský a otcovský instinkt se nám jeví

jako biologické danosti, které zde jsou od počátku existence lidského společenství. Považujeme je za přirozené vlastnosti každé normální matky a otce. Pohled do historie však

napovídá, že se jedná o sociální konstrukt vytvořený na konci 18. století (Badinter 1998; Robertson 1995).

1.1. Minimální mateřská láska a rodičovská péče

Do poloviny 18. století lze hovořit o rodičovské lhostejnosti a relativním chladu matky

vůči nově narozenému dítěti, což sloužilo jako preventivní obrana před bolestí ze ztráty dítěte (Možný 1990)1. Kojenecká úmrtnost byla vysoká, proto bylo výhodné se na dítě příliš citově nepoutat. Je těžké určit v tomto vztahu příčinu a důsledek. Právě proto, že matky nebyly

citově vázány ke svým dětem, méně se o ně staraly a umíralo více dětí v batolecím věku. Výsadní postavení v rodině měl prvorozený syn 2, jemuž se jako univerzálnímu dědici dostávalo plnohodnotné péče a protekce ze strany rodičů (Badinter, 1998:64).

Jelikož ženě do poloviny 18. století nebyla přidělena zvláštní zodpovědnost za péči

o děti a domácnost, její společenská pozice se příliš nelišila od mužovy. To jí umožnilo

definovat sebe samu jako ženu. Žena nebyla určena jen ve vztahu k „tomu druhému“, poprvé v historii byla více než manželka či matka. Reálné možnosti žen se lišily podle sociální

vrstvy, nejlépe na tom byly ženy střední buržoazie a nižší aristokracie. Utvořily se zárodky feminismu, které málem smetla vlna osvícenství volající ženy k mateřským povinnostem, ale které se nakonec výrazně uplatnily koncem 19. století. (Badinter, 1998:70). 1.2. Hodnota dítěte na vzestupu

Od starověku do počátku novověku bylo zapotřebí, aby se narodilo co nejvíce dětí,

které se v dospělosti staly ekonomickou silou státu díky své schopnosti pracovat na poli.

S nástupem industrializace sféra zemědělství přestala být primární hospodářskou oblastí Možný odkazuje např. na Eseje Michele de Montaigne, který píše: „Ztratil jsem dvě nebo tři děti, ovšem ještě v kojeneckém věku, i když ne bez lítosti, tedy přece bez hlubokého zármutku.“ (1990:43). 2 Obecně měli mužští potomci vyšší hodnotu než potomci ženského pohlaví: anglické porodní báby účtovaly 20 liber za porození chlapce a 15 za dívku (Robertson, 1995:409). 1

2

a začaly se uplatňovat i jiné, ve kterých například vzdělání je pro úspěch důležitější než fyzická síla. Proto důraz na velký počet dětí ustoupil kvalitní péči, výchově a vzdělání pár

potomků. Jak poznamenala Adeline Daumard, to, že se pařížská buržoazní rodina na počátku 19. století skládala z rodičů a průměrně dvou dětí, znamenalo nástup lásky na místo rodičovské autority (Robertson, 1995:426). Ekonomické potřeby státu nebyly jedinou příčinou změny pohledu na dětství. Velkou roli sehrála i osvícenská filozofie.

Rousseau, přední představitel osvícenství zásadně změnil přístup rodičů k dětem. Dítě

zobrazoval jako lidského tvora, který má specifické potřeby: ochranu, výživu, hygienu3, potřebu hry, výchovu a vzdělání. Potřeby dítěte učinil nadřazené potřebám matky. Radikálně

změnil obraz ženy a kladl důraz na láskyplné přijetí mateřské úlohy, což se stalo téměř stoletým procesem.

Rousseau zejména kritizoval pevné zavazování dětí do povijanu a tradici kojných

(Robertson 1995:410, Badinter 1998:132). Povijan matce umožňoval věnovat se sobě nebo práci, ale dítě se nemohlo ani volně pohybovat, ani obejmout matku, bylo-li vzato do její

náruče. Dále Robertson uvádí, že v roce 1780 bylo 80% pařížských dětí odesláno na venkov,

kde byly kojeny a vychovávány několik let, než se vrátily, respektive poprvé vstoupily do svých domovů. Děti strávily pod domovskou střechou jen pět až šest let, pak se dívky odešly vzdělávat do kláštera a chlapci do internátních škol. Rozhodně se nedá říci, že děti během svého pobytu doma zažily vřelou a čilou interakci se svými rodiči (Badinter, 1998:84-96).

Filozofická a lékařská rétorika přelomu 18. a 19. století vyzbrojena mnoha argumenty

postupně přiměla ženy ke kojení. Osvícenská idea návratu k přírodě prezentovala mateřské mléko biologické matky4 jako nejzdravější a nejvyváženější stravu pro dítě. Malíři, básníci

a další umělci 19. století začali zobrazovat kojící matky jako krásné ženy, aby utišili námitky matek ohledně únavy, bolesti a nepěkného vzhledu5. Ženám bylo přislíbeno mnoho za kojení

vlastních dětí včetně nekončící náklonnosti ze strany manžela a ženám, které neuposlechly za

pomocí příslibů, se hrozilo chorobami z ne-kojení. 1.3. Akceptace mateřské role

Ženy si osvojovaly novou mateřskou roli pomalu a zvažovaly své možnosti

seberealizace jak ve společenských kruzích, tak v rodině. Během 19. století se postoje žen Do 19. století nebylo zvykem dítě pravidelně koupat a česat. Jen Angličané věřili, že koupání dětí v ledově chladné mořské vodě je zdraví prospěšné a podporuje zdravý vývoj morálky (Robertson, 1995:412). 4 Např. Sarah Ann Sewell v dobové publikaci Woman and the Times We live In, Manchester, 1869, vyjmenovává důvody, proč mateřské mléko chudinské ženy není dobré pro dítě z vyšší sociální vrstvy (Robertson, 1995: 411). 5 Přesto se ženy stále děsily deformace poprsí a záhy Mme. Breton vyrobila první krmící láhev s dudlíkem (Robertson, 1995:410).

3

3

k mateřství neunifikovaly. Některé považovaly děti jako nevyhnutelnost, jiné jako překážku, další jako potřebu a jen některé jako vlastní volbu (Badinter, 1998:155-161). Robertson píše, že devatenácté století je díky paralelní existenci pozitivních a negativních postojů k dítěti střetem puritánské etiky a osvícenství. Dobová literatura poskytla racionalizaci pro obě protichůdné emoce ve vztahu k dětem (1995:422)

Role „milující a pečující matky“ se nejúspěšněji šířila ve středních vrstvách buržoazie,

kde ženy neměly ani intelektuální potřeby, ani ambice společenského uplatnění, ani těžkou práci na poli. Ve skutečnosti mateřská role jim dala chybějící smysl života a vytvořila novou, společensky hodnotnější identitu (Badinter,1998:157). Rovněž dnešní ženy, které nejsou šťastné v manželském životě, prožívají mateřství jako velkou událost. Takové ženy rodí tolik dětí, kolik jim tělo dovolí, jen aby překryly vlastní nespokojenost a oddálily osudový okamžik

samoty. I když si stěžují na okolnosti mateřství, nesnaží se změnit běh věcí (Badinter, 1998:164).

Způsob života žen z vysokých aristokratických kruhů se nezměnil během 18. století

vůbec, což potvrzuje hypotézu Elisabeth Badinter o některých tehdejších a současných

ženách: „Když má žena ambice (společenské, intelektuální anebo profesionální tak jako dnes)

a prostředky k jejich dosažení, láká ji mnohem méně investice času a energie do výchovy dětí ve srovnání s ostatními ženami.“ (1998:166) 1.4. Nová rodina

Osvícenská filozofie propagovala myšlenku rovnosti a osobního štěstí, což vedlo

k rozvoji lásky a zvýšení její hodnoty. Přestože rovností se rozuměla především rovnost mezi

jednotlivými stavy, podle Badinter se vyrovnanější stal také vztah otec-matka-dítě. Jednak muž ztratil část své otcovské autority v rodině, jednak právo a moc rodičů nad dítětem museli

respektovat potřeby dítěte. I když rovnost mezi mužem a ženou zůstala na teoretické úrovni, zrodilo se několik manželství z lásky a rodin s vzájemnými vřelými vztahy (1998:117).

Rodičovská zodpovědnost se ustanovila koncem 18. století. Následující století kladlo

zásadní důraz na matku, které k pečovatelským povinnostem přibyla zodpovědnost za výchovu a vzdělání jejich potomků. Matka tak přijala odpovědnost vůči společnosti i rodině,

ve které se odpovědnost týkala štěstí a spokojenosti dětí i manžela. Dvacáté století6 vytvořilo koncept mateřské viny v případě, že se dítěti nedostává „pravé lásky a péče“ podle konkrétní definice dané kultury (Badinter, 1998:177).

Je nazýváno „Století dítěte“ („The Century of the Child“), což na jeho počátku předpověděla Ellen Key (Robertson, 1995:422).

6

4

Rostoucí zodpovědnost matky byla doprovázena úpadkem otcovské autority, která

byla až do 18. století velmi silná a potřebná, neboť úcta k otci vychovávala k respektu panovníka. Autorita otce byla dlouho zachována jen ve vesnických rodinách, kde sedlák učil

své synky zemědělským dovednostem. Na ostatní otce zbyla pouhá povinnost rodinu finančně

zabezpečit. Tím, že se muži přiznala jen jeho ekonomická funkce, byl zpřetrhán jeho vztah s dětmi. Otci zůstala symbolická moc v podobě jména, které nosí jeho manželka a děti a zařazuje je do společnosti. Otec se stal zprostředkovatelem s vnějším světem veřejným (Možný, 2002; Badinter, 1998).

2. Žena a zaměstnání Žena v tradiční společnosti pracovala doma i na poli po boku svého muže a její práce,

byť nebyla svým charakterem totožná s jeho, byla stejně hodnotná (Možný, 2002:151). Zásadní zlom přinesla průmyslová revoluce, která oddělila fyzické místo práce od bydliště, a tak „uvěznila“ ženy v domácnosti a učinila je závislé na výdělku jejich mužů. V této době se

ustanovilo rozdělení rodinných rolí, ve kterém muž je chlebodárcem a žena ochranitelkou

rodinného krbu.7 (2002:44). Další zlomový bod v zaměstnanosti žen představovaly světové

války, jež přinutily ženy vydělávat peníze namísto jejich mužů bojujících ve válce.

2.1. Zaměstnanost českých a západoevropských žen v posledních padesáti letech

Vzhledem k odlišné politické orientaci byl vývoj západoevropské společnosti odlišný

od východní. Západoevropské ženy byly po válce přinuceny odejít do domácnosti a zakládat vícečetné rodiny, což bylo podporováno pronatalitními opatřeními jednotlivých států. Naproti

tomu menší podíl českých žen se uchyluje do domácnosti plnit výhradně své mateřské povinnosti (Možný, 2002:151). Křivka zaměstnanosti českých žen v posledních padesáti

letech nevykazuje takovou kolísavost jako křivka západoevropských žen. Procento zaměstnanosti českých žen se pohybovalo v rozmezí hodnot 35-468 v závislosti na délce

mateřské dovolené, výši její finanční podpory a zvyšující se úrovni vzdělání (Čermáková, 2000:85).

Následující 60. léta byla pro západoevropské státy dobou ekonomického růstu.

Pracovní trh potřeboval nové síly, obzvláště do nízkostatusových pozic, a ženy představovaly 7 8

Tento rodinný model popsal T. Parsons a R. F. Bales v publikaci Family, Socialization and Interaction, 1955. Procento je převzato se Statistické ročenky ČR ´99, časové řady základních ukazatelů statistiky práce.

5

pohotovostní jednotku pracovních sil. Další dvě desetiletí umožnila západoevropským ženám

zvýšit si svůj vzdělanostní a kulturní kapitál, a to zvláště díky emancipačním hnutím

ukazujícím na sociální nerovnost a diskriminaci žen. Ženy se významně uplatnily v profesích

terciární sféry, ale „nedosáhly parity ani v ukazatelích průměrných mezd, ani v kritériích sociálního statusu.“ (Čermáková, 2000:84)

Nárůst vzdělanosti českých žen je srovnatelný se západním trendem. Sledování

rostoucí vzdělanosti žen je velmi důležité, neboť pozitivně koreluje s mírou zaměstnanosti žen. Již v 80. letech se mnoho žen etablovalo v terciární sféře a vzniklo několik dvoupříjmových domácností9. Čermáková se domnívá, že česká žena, jež se stále více

prosazuje v oblasti služeb, udržuje svým výdělkem životní standard rodiny, zatímco žena

západní společnosti se může v mnoha případech soustředit na budování kariéry (2000:96). 2.2. České ženy a zaměstnání či kariéra?

Jak správně rozumět slovu kariéra, které má v české společnosti pejorativní nádech?

Původně sociologie chápala pojem kariéra jako synonymum k celoživotní profesní dráze

jedince, tedy k historii jednotlivých pracovních míst. Dnes je kariéra definovaná jako vzestupná sociální mobilita, tedy postup jedince po stupních společenské hierarchie v závislosti na prestiži povolání a úspěchu v zaměstnání. Dalšími definičními znaky jsou vysoká pracovní angažovanost a celoživotní vzdělávání a rekvalifikace (Maříková, 2000:104).

Pracovní a ekonomický kapitál má pro české ženy vysokou hodnotu. Současný stav,

ve kterém mzda obou manželů je ve většině případů nezbytná pro zabezpečení domácnosti,

jistě podpořila mzdová nivelizace minulého režimu a muži i ženy si dobře osvojily tento vzorec chování. České ženy nepřikládají svému zaměstnání menší význam než manželovu, a to přestože vydělávají přibližně o třetinu menší mzdy (Tuček, 1998:64). Ženy si uvědomily,

že prostřednictvím zaměstnání získávají jak vlastní finance, tak celkovou nezávislost – uplatňují se ve společnosti a budují si svou sociální tvář nezávisle na partnerovi (Tuček, 1998; Čermáková, 2000).

České ženy buď svým výdělkem nepostradatelným způsobem přispívají do rodinného

rozpočtu nebo umožňují samotnou existenci neúplné rodiny za spolupodpory státu či

bývalého partnera. Ženy, které jsou v české společnosti považovány za kariérově orientované, jsou zpravidla vysokoškolačky pracující v příslušné oblasti. Tyto ženy však nemůžeme

Jsou to domácnosti, ve kterých zdrojem financí pro udržení životní úrovně je zaměstnání obou partnerů (angl. „dual-earner family“). Zaměstnání je zpravidla nekariérového charakteru.

9

6

globálně hodnotit jako kariérově orientované, neboť se nedá říci, že upřednostňují práci a kariéru před rodinou (Maříková, 2000:112).

Čermáková jako překážky bránící vzniku kariérově orientované ženy v českých

poměrech uvádí: 1. Neschopnost mužů překonat genderový stereotyp „ženy jako matky, manželky či přítelkyně“ a akceptovat ženu jako rovnocenně vzdělanou, kvalifikovanou a kompetentní pracovnici. 2. Ženy jsou schopné obstát v rodinné roli a náročné profesi, ale

časové možnosti jim nedovolí se hlouběji věnovat kariéře. 3. Model zaměstnané ženy bez

kariérových ambicí skýtá mnoho výhod, zejména snižuje konkurenční schopnost ženy v pracovní sféře a rozděluje zodpovědnost za rodinné finance mezi oba dva partnery. 4. Stereotyp ženské role je příliš silný. Jakýkoliv nový vzorec chování ve vztahu rodina a kariéra je vnímán negativně, kolikrát i samotnými ženami (2000:87).

3. Mateřská role a zaměstnání Ke konci 20. století byla společností plně přijímána pouze pracovní aktivita matky,

která saturovala nedostatek pracovních sil v období války,!! anebo nedostatek finančních zdrojů v rodině (Rose, 1999:182; Čermáková, 2000:86). Přesto každá nová generace žen předčila předchozí jakousi změnou či výdobytkem. Ženy stále hledají vyhovující model

zaměstnané matky s malými dětmi, který si budou muset náležitě obhájit (Hattery, 2001:15; Wallbank, 2001:152).

3.1. Faktory ovlivňující pozici ženy v domácnosti a zaměstnání

Lidé se podle životního stylu vedoucí k celkové spokojenosti dají zjednodušeně

rozdělit do tří kategorií: orientace na rodinu, na práci nebo na volný čas. Tradičně se ženy

více orientují na rodinu, kdežto muži na práci, ale čím vyššího vzdělání a profesní praxe10 žena dosáhne, tím více se zaměří na zaměstnání (Tuček, 1998:71). Hattery shrnuje další faktory ovlivňující zaměstnanost matky: rodinný stav, ekonomická potřeba matčiny mzdy, pracovní příležitost, nabídka náhradní péče o dítě a její cena, počet dětí předškolního věku v rodině a flexibilita pracovní doby otce. Zaměstnanost muže je významně ovlivněna jen dvěma proměnnými: kulturní kapitál a pracovní příležitost (2001:71).

10

Hattery používá souhrný termín „human capital“, který překládám jako kulturní kapitál.

7

Některé faktory si zaslouží podrobnější popis a vysvětlení. Cena mimorodinné péče

roste s počtem dětí předškolního věku v rodině, a tím pádem se snižuje zisk z platu ženy.

Kvalitativní rozhovory vedené Hattery ukázaly, že muži se v souvislosti s zaměstnáním žen

nejvíce zajímají o schopnost ženy zaplatit za adekvátní náhradní péči o dítě. Tato skutečnost podle autorky potvrzuje ideologii „intenzivního mateřství“, respektive přesvědčení o zodpovědnosti ženy za péči a výchovu dětí (2001:75). Flexibilita pracovní doby muže má pozitivní vliv, jelikož se muž může vystřídat v péči o děti se ženou. V opačném případě, kdy

muž má fixní dobu práce (a navíc třeba časté „přesčasy“), žena musí převzít celkovou péči a odpovědnost za dítě (tamtéž).

Rodinný stav ovlivňuje problematiku vdov, rozvedených a svobodných matek bez

stálého partnera. Matky-samoživitelky obtížně dosahují sociálních požadavků definovaných

pro nukleární rodinu11. Musí obstát jak v ženské, tak mužské roli za podpory státu nebo původního manžela/partnera. Wallbank analyzuje obtížnou situaci samoživitelek12: Budou-li

pobírat sociální podporu a příspěvky od státu, budou ony a jejich děti žít v horších životních podmínkách a bude jim vyčítáno jejich jednání. Budou-li zaměstnané, musí vydělávat plat

dostatečně vysoký na zaplacení hlídání dětí. Pokusí-li se budovat kariéru, budou se potýkat s protikladnými odezvami ze strany společnosti (2001:131). 3.2. Typologie matek podle Hattery

Ženy ve výběru životní strategie balancující zaměstnání a rodinu ovlivňuje

převládající ideologie mateřství. Hattery uvádí, že ve Spojených státech amerických je

dominantní ideologií „intenzivní mateřství“13,14. Rozvíjela se od 30.let 20.století za podpory psychologických modelů kognitivního vývoje dětí, nových přesvědčení o správné výchově

a vyšší víře ve vědecká zjištění (2001:22). Evropská a americká společnost je mimo jiné silně

ovlivněna díly psychologů a lékařů jako byl Sigmund Freud, Erik H. Erikson, John Bowlby,

kteří hovoří o jedinečnosti dětství a vlivu rané dětské zkušenosti na následný psychický vývoj člověka.

Konformistky věří, že místo ženy je v domácnosti a že pracovat může jen matka

v neúplné rodině, přičemž děti pracujících matek strádají. Konformistky ostře vnímají hranice

Manželský pár zakládá vlastní dvougenerační rodinu v nové domácnosti (Jandourek, 2001:206). Autorka od června 1994 do září 1995 vedla nestrukturované rozhovory s 9 matkami-samoživitelkami. 13 Angl. „intensive mothering“ a původní definice pramení z díla Hays, S. 1996. The cultural contradictions of motherhood. New Haven, CT: Yale University Press. 14 V české sociologii přispěla ke zkoumání dominantní ideologie mateřství, jejího přijetí a z toho plynoucí typologie matek Klára Janoušková výzkumnou prací Krkavčí matky?. Autorka vychází z pozic sociálního konstruktivismu a hovoří o diskurzu, který v naší společnosti podporuje vnímání prvenství potřeb dítěte a ženské přirozenosti skrze mateřství. 11

12

8

genderových rolí. Jejich rozhodování v otázce „zaměstnání nebo rodina“ je velmi rychlé a zjednodušeno identifikací s ideologií „intenzivního mateřství“. Odmítají mateřské školy

a chůvy, neboť podle jejich slov dítě pak neví, kdo je opravdová matka. Některé z těchto žen

se přiklánějí k trendu výuky a vzdělávání dětí doma, angl. „home schooling“ (Hattery, 2001:99).

Nonkonformistky budují svou identitu na kariérním úspěchu a roli matky. Zaměstnání

a kariéra jim především dává větší úctu k vlastnímu „já“. Pracují na základě vlastního přesvědčení, ne ekonomické potřeby, i když vlastní finance jim dávají pocit nezávislosti na

muži. Nepřijímají ideologii „intenzivního mateřství“, přestože dítě označují za to nejdůležitějšího v životě. Věří, že svým zaměstnáním jsou dítěti dobrým příkladem soběstačné a seberealizující se matky. Pokud přerušují zaměstnání, nestávají se matkami na „plný úvazek“ (Hattery, 2001:103).

Pragmatické matky jsou buď zaměstnané anebo v domácnosti na základě porovnání

zisků a ztrát výše jmenovaných ovlivňujících faktorů. Nejvíce ze všech typů matek fluktuují

z rodiny do práce a naopak. Charakteristické jsou společné manželské diskuse, ve kterých se

hledá kompromis mezi kulturními cíli „ideální matky“ a „dobrého životního standardu“. Ideálem pragmatických matek je zaměstnání na poloviční úvazek a péče o dítě rodinným

příslušníkem do předškolního věku, ve kterém preferují pečovatelská centra pro kontakt dítěte s vrstevníky. Pragmatické matky pociťují zpravidla konflikt ženských rolí 15 (Hattery,

2001:108).

Inovátorky se identifikují s dominantní ideologií „intenzivního mateřství“ a být dobrou

matkou pro ně znamená být dítěti na blízku a k dispozici. Proto vytvářejí nové spektrum možností vybalancování požadavků sfér rodiny a zaměstnání, které nespatřují jako výrazně konfliktní. Jejich zaměstnání má netradiční pracovní dobu - noční směny nebo jim svým

charakterem umožňuje mít dítě u sebe – práce z domova, vlastní podnik. Inovátorky jsou nezřídka fyzicky vyčerpané a jejich domácnosti jsou chaotické, ale tyto ženy jsou spokojeny se stavem životního uspořádání (Hattery, 2001:115). 3.3. Modely ekonomické aktivity žen

V evropských státech se vyskytují tří základní vzorce ženské ekonomické aktivity ve

vztahu k mateřské roli. První klasický model – konzervativní - zachycuje situaci, kdy žena

pracuje do chvíle, než se jí narodí první potomek. Žena pak pečuje o své děti, vychovává je Obecně platí, že stres ženy není zapříčiněn stavem: „zaměstnaná“ nebo „v domácnosti“, ale disonancí mezi dominantní ideologií mateřství a mírou ženina přizpůsobení se této ideologii (Hattery, 2001:114) 15

9

a do zaměstnání se nevrací. Druhý, neo-konzervativní model zobrazuje pracovní nasazení žen s přerušením ve věkovém rozmezí 25-40 let, kdy se ženy starají o rodinu a děti do školního

věku nejmladšího potomka. Třetí, egalitární model se blíží ekonomické aktivitě mužů

a zobrazuje ženy kombinující práci a rodinu, které nepřestávají teoreticky pracovat ani v době, kdy mají malé děti (Čermáková, 2000:90; Možný, 2002:152).

Americká studie „Women’s Employment Patterns During Early Parenthood“16

objevila nové varianty modelů ekonomické aktivity žen (Clarkberg, Hynes, 2005). Za zmínku stojí trajektorie ženy, která při narození prvního dítěte spadala do kategorie „continuously

employed“ (nepřerušovaně zaměstnaná), zatímco při narození druhého potomka spadá do kategorie „exit at birth“ (přerušení více jak 2 roky).

3.4. Rodinný cyklus a zaměstnání (kariéra) ženy-matky

České ženy se ve své celoživotní pracovní trajektorii významně neliší podle sociální

vrstvy. Většina českých žen je prakticky celoživotně zaměstnaná s krátkými přestávkami

v době mateřské dovolené, čímž přispívají nepostradatelnou sumou peněz do rozpočtu českých domácností (Čermáková, 2000:91). Většina žen před nástupem na mateřskou dovolenou pracuje příliš krátce, což nepostačuje odstartovat skutečnou kariéru. Mnohé ženy

namísto kariéry budují pozici pracující matky, tedy volí místa s menším finančním ohodnocením a bez kariérového postupu (Možný, 2002:170).

Strukturované rozhovory s dvoukariérovými páry 17, které vedla Maříková, ukazují, že

žena nejčastěji vybuduje svou kariéru, pokud má prestižnější povolání než její muž. Naopak

v případě, kdy oba partneři zastávají stejně lukrativní povolání, žena se zpravidla stahuje do domácnosti a podporuje muže na vzestupu18. Žena se dále může věnovat vlastní kariéře, když

se o děti stará třetí osoba. Na základě zvyšujícího se věku, kdy partneři vstupují do manželství, Maříková předpokládá, že ženy budou mít větší šance zahájit svou kariéru před narozením prvního potomka. V situacích, kdy žena bude vydělávat více peněz než muž, lze očekávat nárůst mužů na rodičovské dovolené (2000:115).

Výzkumný vzorek se skládal z respondentů národního šetření: National Survey of Youth 1979 (N=2093). Věkové rozmezí respondentů bylo 14-21let na počátku výzkumu a data byla sbírána do roku 1998. 17 Angl. „dual-career couple“, jsou rodiny, ve kterých muž a žena se úspěšně věnují svému povolání a současně vychovávají alespoň jedno dítě. Fenomén prvně zkoumali manželé Rapportovi. 18 Tento jev se nazývá dvouosobní kariéra, angl. „dual-person carrer“ (viz Možný, 2002:160). 16

10

3.5. Vzájemná podpora pracovní a mateřské role ženy

Čermáková označuje mateřské (a otcovské) sociálně-protekční opatření zaručené

zákoníkem práce za „Velkou genderovou dohodu“. „Malá genderová dohoda“ se týká

samotného zaměstnavatele a zaměstnankyně a je nepsanou úmluvou o udržení pracovní kvalifikace a flexibility během mateřské dovolené. (2000:96).

Žena odcházející na mateřskou dovolenou, se setkává s jednou z tří nejběžnějších

reakcí. Podle výzkumu „Pracující žena a rodina“19 každá šestá žena uvádí, že zaměstnavatel

má pochopení a každá čtvrtá, že zaměstnavatel respektuje její právo, ale vadí mu to. Zbylé

2,5% žen má zkušenost s potížemi a vyhrožováním ze strany zaměstnavatele. Výzkumná data

však není možno porovnat s přístupem zaměstnavatelů k mužům na rodičovskou dovolenou, tudíž nemůžeme odlišit obecnou averzi zaměstnavatele vůči mateřské a rodičovské dovolené (Maříková, 1999:26).

Málo zaměstnavatelů pochopilo, jak se rodinná sféra promítá do pracovní a jak kvalita

rodinného života podporuje individuální výkon v zaměstnání. Takoví zaměstnavatelé matkám poskytují výhodnější pracovní podmínky, jakými jsou například práce z domova anebo dětské koutky na pracovišti (Hattery, 2000:73)20.

4. Muž, žena a dítě v rodině 4.1. Dělba práce v domácnosti

Nejrovnoměrněji je čas vynaložený na chod domácnosti rozložen u bezdětného

partnerství a manželství. Když se narodí první dítě, žena věnuje více času domácím pracím

než muž. (Maříková, 1999). Situace se stává konfliktní, když žena opět nastoupí do zaměstnání a nedojde k přerozdělení práce v domácnosti. Tento jev se nazývá „práce na dvě

směny“ či „dvojí břemeno“ (angl. double burden)21. Podle Cooka se v tomto období odehrává

nejvíce sporů týkajících se dělby v domácnosti. Může dojít k novému rozdělení úkolů v domácnosti a to usnadňuje přechod k narození druhého potomka (2004).

Celý název výzkumu zněl „Family-Friendly Policies and Women’s Employment in the Czech Republic and Slovakia: Continuity or Change?“ a byl proveden ve spolupráci IREX a SÚ AV ČR. 20 Americký magazín Working Mother každoročně volí sto k rodinám nejpřátelštějších firem („family friendly companies“), a tak podporuje změnu postojů zaměstnavatelů k matkám s dětmi. 21 Silva ve sborníku The New Family užívá termín „triple burden: paid work, housework, and childcare“ (česky trojí břemeno: zaměstnání, domácnost a péče o děti). 19

11

Problematičnost situace podporuje skutečnost, že domácí práce a výchova dětí mají

nízký status a někdy jsou dokonce považovány za ženskou přirozenost (Maříková, 1999:58;

Silva, 1999:49). Nízké ohodnocení práce v domácností je důsledkem průmyslové revoluce, která vytvořila pevné spojení mezi prací a mzdou (Možný, 2002:149). Navíc nové technologie

devalvovaly hodnotu domácích prací a částečně je přesunuly z rodiny do sféry služeb (Silva, 1999:46). Irwin dodává, že rostoucí platy žen dosahující výše platů mužů snižují zisk z dělby domácích prací a hodnota vkladu ženy do rodičovství a domácnosti roste (1999:34).

České rodiny patří mezi domácnosti s nejrovnější dělbou práce v porovnání

se západními i východními evropskými státy (Křížková, Tuček, 1998; Davis, Greenstein,

200422). Křížková a Tuček se domnívají, že relativně vyrovnaná dělba práce je důvodem, proč české ženy tak silně pociťují nespravedlnost (a konfliktnost rodinné a pracovní sféry) v případě, že musí domácí práce vykonávat samy. Čeští muži si nejvíce uvědomují nepoměr

v obstarávání domácnosti a často přemýšlejí nad způsoby většího přičinění (1998:81). Míra konfliktu založená na dělbě práce v domácnosti je relativně nízká a týká se spíše žen, které by čas vynaložený na chod domácnosti raději věnovaly volnočasovým aktivitám (1998:84). 4.2. Míra zapojení zaměstnané ženy do péče o dítě

Studie „Child Care Usage and Mother Infant „Quality Time“23 odhalila, že zaměstnané

matky kojenců oproti matkám na mateřské dovolené mají o menší vnímavost k potřebám dítěte, ale jejich vazba na dítě je pevná a jistá24. Zaměstnaná matka redukuje především čas

potřebný pro obstarání fyzických potřeb dítěte a proto aktivity jako koupání, krmení či hra

s ostatními dětmi přenechává náhradní pečující osobě. Tedy, zaměstnaná matka věnuje svému dítěti především

„kvalitní čas“, který vede k jeho lingvistickému, kognitivnímu,

emocionálnímu a sociálnímu rozvoji. Zaměstnané matky tráví v průměru 4,75 hodiny méně se

svými dětmi za celý pracovní týden, ale věnují jim o 1,5 hodin více během víkendu ve

srovnání s matkami na mateřské dovolené. Testování dětí v 15 měsících věku nevykázalo signifikantní rozdíl v psycho-sociálním vývoji (Booth et al., 2002).

Na otázku „Kdo se stará o domácnost?“ (Who does the housework?) odpovědělo „Oba dva stejně.“ (About Equal.) 30,6% českých mužů a 37,3% českých žen. Ještě vyrovnaněji vnímají dělbu práce v domácnosti estonští muži, 44,1% (estonské ženy 35,3%) (2004:1265). 23 Zmíněná studie srovnávala dvě skupiny matek dětí ve věku do 6-ti měsíců. Děti první skupiny matek byly třicet hodin týdně svěřeny do nemateřské péče, zatímco druhá skupina matek o své děti pečovala celodenně. 24 Jistá vazba je podle definice autorů, J. Bowlby a M. Ainsworth, charakteristická přítomností rodiče, adekvátním reagováním na signály dítěte, pomocí a podporou v situacích, kdy se dítě pouští do explorace okolí a vzdalování se od rodiče. 22

12

4.3. Preference náhradní péče o dítě

Rodiče obecně preferují rodinnou péči o kojence a batolata. Matka je upřednostňována

před otcem, a ten před prarodiči. Okolo tří let věku dítěte rodiče dávají přednost mimorodinné

péči25, jejíž historický vznik a vývoj uvádím v příloze (viz Příloha A). Hurst a Scott se

domnívají, že současným trendem je využívání více forem péče o dítě, které je tak vychováváno více osobami. Matky hledající náhradní péči o své dítě požadují, aby byla

bezpečná, finančně únosná, prostorově dosažitelná a obohacující 26 (2005). Podle Glass

a Riley matky s vyšším stupněm vzdělání, s vyššími příjmy a větší mírou organizace v rodině

jsou více schopny zajistit preferované formy péče o své děti (2002:4).

Anglosaské výzkumy posledních let ukazují pokles v péči o děti rodinnými příslušníky

a také chůvami, zatímco využívání pečovatelských center, např. jeslí dramaticky stoupá. Výzkum „Infant Care Preferences and Use Among Employed Mothers”27 zjistil, že vyšší míra

využívání jeslí není zapříčiněna změnami hodnot matek v preferované formě péče o dítě:

Jedna ze čtyř dotazovaných matek by ráda změnila formu péče o své dítě. 84% respondentek preferuje rodinnou péči a zhruba 50% ji praktikuje. Konkrétně, 53% respondentek na první

místo náhradní péče o dítě uvedlo partnera nebo manžela a jen 23% bylo schopno takovou

péči zaranžovat. Je zajímavé, že ženy otců na rodičovské dovolené neupřednostňovaly tuto formu péče od samého počátku plánování rodiny (2002:8).

Volný překlad „day care“. „Day care centres“ překládám do češtiny jako pečovatelská centra. Volně přeloženo: „safe, affordable, accessible, and enriching“. 27 Výzkumný vzorek se skládal z 324 těhotných žen, které plánovaly návrat do zaměstnání do jednoho roku věku dítěte a měly konkrétní představy o formě náhradní péče. Ženy byly zkoumány po dobu 2 let. 25

26

13

II. Empirická část 5. Metodologické poznámky Internetová komunikace má své vlastní charakteristiky a skrývá mnohá úskalí pro

výzkumníka (viz Příloha B). Přesto se domnívám, že účastníci internetové diskuse „Děti versus kariéra“ věrně a upřímně sdělovali své názory a rady. Soudím na základě kontinuity

názorů a postojů, vážnosti a důrazu, s jakými byly jednotlivé příspěvky prezentovány. Navíc všichni diskutující mají nebo v brzké budoucnosti plánují založení rodiny. 5.1. Výběr vzorku

Do analýzy internetové diskuse „Děti versus kariéra“ jsou zařazeny všechny iniciační

příspěvky, na které reagovali alespoň tři uživatelé a vytvořili tak dílčí téma, včetně reakcí na

tyto příspěvky. Z analýzy byly vyřazeny následující příspěvky: poděkování za poskytnuté rady a názory, emočně zabarvené komentáře adresované konkrétním uživatelům, omluvy, jednověté příspěvky, „dvojité příspěvky“ – pravděpodobně omylem vložené dvakrát, nabídky

hlídání dětí a jiné inzeráty. Z původního souboru 345 příspěvků vznikla jednotka analýzy o celkovém počtu 235 příspěvků.

5.2. Cíl analýzy internetové diskuse

Analýza určí hlavní diskutovaná témata, která jsou s největší pravděpodobností

nejkonfliktnějšími aspekty mateřství ve vztahu k zaměstnání, respektive kariéře podle současných žen. Témata budou detailně charakterizována, a tak laický pohled na

problematiku zaměstnaných matek umožní porovnání s vědeckým. Případné diskrepance mohou naznačit další směr sociologické vědecké činnosti v této oblasti.

Analýza by měla nepřímo poskytnout odpovědi na níže jmenované okruhy otázek,

které byly oproti původnímu záměru částečně modifikovány na základě informací, jež poskytuje jednotka analýzy.

1. Jaké faktory ovlivňují ženy v načasování narození potomka ve vztahu k budování

pozice v zaměstnání? Jaké jsou příčiny návratu matek dětí raného věku do zaměstnání? Je zaměstnání ekonomickou nutností, zaručuje vyšší standard rodiny nebo je to způsob seberealizace?

2. Jak zaměstnané matky vnímají mateřství? Jaký postoj zaujímají ke kojení? 14

3. Jak ženy zvládají nároky zaměstnání a domácnosti, tedy i rodiny? Pociťují konflikt?

4. Jaké formy náhradní péče o dítě ženy využívají? Jaké charakteristiky by dobrá náhradní péče měla mít?

5. Jaké jsou reakce okolí na zaměstnanost matek malých dětí? Jak ženy tyto reakce přijímají?

6. Lze v diskusi vypozorovat určité typy matek? Je možné zaměstnané matky zařadit do typologie podle Hattery? 5.3. Práce s jednotkou analýzy

Využila jsem mnohé principy kódování podle Corbin a Strauss. Zejména se uplatnily

„in vivo kódy“ pro pojmenování některých jevů a témat slovy samotných účastníků diskuse

(1999:48). Např. „obrácený rodinný model“ je označení pro otce na rodičovské dovolené. Metodologickou inspirací, zejména pro výběr vzorku, se stal výzkum M. Gram, která pomocí

kvantitativní i kvalitativní analýzy písemných dokumentů zkoumala, jak francouzské, nizozemské a německé časopisy prezentují ideální dětství a správnou socializaci dítěte. Rovněž inspirativní pro analýzu a interpretaci dat, obzvláště pro porozumění pojetí mateřství přispěvatelkami diskuse, byla studie Krkavčí matky? od Janouškové (2004) a výsledná zjištění

kvalitativních rozhovorů od Hattery (2001).

Analyzovaný text byl zanechán v původním znění, ale v této práci uvedené ilustrace

byly opatřeny diakritikou. Některé přispěvatelky měnily své přezdívky. Dalo-li se určit, že se jedná o jednu a tutéž osobu, vyskytuje se v jednotce analýzy přezdívka uvádějící počet a/nebo

jména dětí (To je případ „Julie a Annabelle 3. měsíce“ používající před narozením dcery přezdívku „Julie, 18. týden“) anebo kratší a výstižnější přezdívka (Např. „Katka, dcera 5 let“ namísto „Katka, dcera skoro 5 let“).

6. Obecná charakteristika diskuse Server www.rodina.cz se zabývá problematikou rodiny z mnoha úhlů pohledu.

Obsahuje články odborníků, poradny, katalogy porodnic a mateřských školek, seznamy

křestních jmen, veřejně přístupné deníky konkrétních rodin a diskuse na více než stovku témat. Diskusní fórum „Děti versus kariéra“ jsem vybrala mezi ostatními, např. „Zaměstnané maminky“, záměrně, protože se zde objevují nejen ženy, které si již zvolily svůj životní styl

15

vyrovnávající konflikt dvou hlavních ženských rolí, ale také mladé bezdětné ženy, které nad řešením konfliktu rolí teprve přemýšlejí. Fórum „Děti versus kariéra“ bylo započato 3. ledna 2001 a trvá dodnes s nižší frekvencí nových příspěvků v posledních měsících. 6.1. Základní charakteristika přispěvatelů

K 8. říjnu 2005, tj. k datu posledního příspěvku v jednotce analýzy, se do diskuse

zapojilo 139 uživatelů, z nichž každý přispěl průměrně 1,7krát. Z celkového počtu jen tři

účastníci diskuse jsou mužského pohlaví a jen dva bych označila za aktivní tvůrce diskuse:

oba, Petr a Marian přispěli do diskuse minimálně třikrát několikavětými a názorově

vyhraněnými sděleními, která vyvolala vlnu reakcí. Tyto dva diskutéry lze postavit do opozice tradiční-moderní podle názoru na životní roli ženy.

Celkový počet 136 žen můžeme kategorizovat podle počtu dětí: bezdětné (7), matky

jednoho dítěte (68), matky dvou dětí (29), matky tří dětí (6) a matky dvojčat (9). V deseti případech

nelze

s jistotou určit

mateřství

a

v sedmi

počet dětí. Nízká cifra

neidentifikovatelných případů naznačuje, že ženy se otevřeně hlásí ke svému mateřství, což koneckonců lze vyčíst i ze samotných, láskou zabarvených, přezdívek. Např. „Martina + Madlenka + Kačenka“, „Lenča + Karolínka 13.měsíců“, „Radka, 3 dětičky“.

Překvapující je rovněž počet matek české národnosti žijících v cizině (8). Všechny

patří mezi žhavé účastnice diskuse, do které přispěly průměrně třikrát (max. 11, „Lída a 2

holky“). Země, ve kterých žijí a jejichž kultura do jisté míry formovala jejich pohled na mateřství a zaměstnání, jsou Spojené státy americké („Sally“, „Julie a Anabelle 3 měsíce“,

„Mina“), Panama („Caramba“) Nizozemí („Radka“), Velká Británie („Lída a 2 holky“), Rakousko („Katka, dcera 5 let“) a „jeden z evropských států“ („Luisa“). Opačným případem je „Anja+dvojčata“, která pochází ze Západní Evropy a žije v České republice. 6.2. Základní charakteristika diskusních příspěvků

Analyzované příspěvky můžeme podle jejich charakteru rozdělit následovně:

1. Vylíčení životní situace a žádost o radu či názor, 2. Rada či názor zakomponovaná do „mini-příběhu“, pramenící z vlastní nebo zprostředkované životní zkušenost, 3. Konkrétní rady většinou seřazené „za prvé, za druhé…“, 4. Praktický dotaz, jako např. „Co potřebujeme

umět do jesliček“, 5. Odpověď na praktický dotaz, 6. Naléhavé varovaní založené na zkušenosti, např. „Dejte si pozor na zaměstnavatele!“.

16

6.3. Hlavní témata diskuse

Analýza příspěvků diskuse „Děti versus kariéra“ odhalila následující témata (není

uvedeno chronologicky). Míra diskutovanosti jednotlivých témat lze vyčíst z mapy diskuse (viz Příloha C).


„Dítě versus kariéra“ aneb jak sladit mateřskou roli a zaměstnání? • •

Načasování narození prvního potomka

Možnosti péče o dítě v době zaměstnání

o otec na rodičovské dovolené

o „Tatínek i maminka se starají o děti společně“ o jesle anebo chůva? •

Jak zvládnout nároky zaměstnání a rodiny, tedy i domácnosti?

•

Matka, druhé dítě a kariéra

•

Proč se některé matky navracejí do zaměstnání v raném věku dítěte?


Matka a zaměstnání •

Jak zaměstnaná matka vnímá své mateřství?


Typy matek a jejich vzájemné vnímání se a hodnocení
Reakce okolí na zaměstnanost matek


Touha po změně přístupu společnosti a státu k matkám s dětmi
Zkušenosti se zaměstnavateli

7. Prezentace výsledků analýzy 7.1. Dítě versus kariéra

Nejdříve je třeba objasnit atraktivní název diskusního fóra, který však nevystihuje

obsah reálných rozhovorů. Většina žen, účastnic diskuse neřeší dilema, zda mít děti anebo

budovat kariéru, ale jak sladit a vyhovět požadavkům těchto odlišných -pro některé

konfliktních- rolí. Střet rolí ženy nejčastěji pociťují při hledání kvalitní péče o dítě po dobu

zaměstnání a při výkonu domácích prací. Jedna z klíčových otázek v dilematu „dítě versus

kariéra“ se týká načasování narození dětí do procesu profesního růstu anebo zaměstnání. Ženy si volí osobně nejvhodnější životní trajektorii.

17

7.1.1. Načasování narození prvního potomka

Ženy zvažují, zda je pro ně výhodnější nejdříve budovat kariéru nebo nejdříve mít děti

nebo plynule budovat kariéru s několika přestávkami v podobě mateřské dovolené. Přestože velmi záleží na charakteru povolání ženy a flexibilitě práce – pružná pracovní doba, práce

z domova, ženy se shodují na nutnosti alespoň minimální praxe po ukončení studia. Tato volba přináší ženě výhody jak v mateřské, tak zaměstnanecké roli. Praxe v zaměstnání se

odrazí ve výši sociálního příspěvku na mateřské dovolené a navíc, zaměstnavatel je ze zákona

povinen matce držet její pracovní pozici (Zákon č. 85/2001 Sb., §48). Jinak řečeno, ženy se shodují v tom, že uplatnitelnější na trhu práce je mladá žena, která v blízké budoucnosti může

potencionálně mít dítě, než matka bez profesní praxe s dětmi, které bývají často nemocné a vyžadují péči matky na nemocenské dovolené.

sally, 3.6.2003: „Když budeš mít teďka slušnou práci, můžeš se zkusit zajímat i o nějaký obor, který bys mohla dělat z domova. Není jich moc, ale pokud budeš v tomto oboru dobrá, tak se nemusíš bát, že bys mateřskou přišla o "kariéru". Když ne, tak nastupovat někam jako ženská s PRAXÍ je mnohem příjemnější, než když při pohovoru přiznáš, že jsi vlastně od školy nikde nepracovala a kvalifikovaně umíš jen umíchat sunar.“

Většina zaměstnaných matek přispívajících do diskuse považuje za optimální řešení

plynulé budování kariéry s krátkými přestávkami v době narození dítěte s tím, že první

potomek přichází na svět mezi 28. a 30. rokem života ženy. Tento trend je snadno pozorovatelný na životních osudech jednotlivých účastnic, samotné ženy o něm explicitně

nehovoří. Matky se shodují v tom, že příliš dlouhé a náročné budování kariéry znesnadňuje přijetí mateřské role.

Jana, 24 let, dvouletý syn, 18.7.2001: „…když si člověk až moc zvykne na pohodlný život bez dítěte a čeká moc dlouho, pak se taky toho pohodlí daleko hůře vzdává.“ Majka M+S+A, 3.6.2003: „…za 5-7 let můžeš mít tak vysoké postavení, že už se ti vůbec nebude chtít odejít. Budeš si říkat : ještě rok, ještě rok...“

Velmi významný faktor ovlivňující početí potomka je kvalita bydlení 28 a celkové

finanční zabezpečení partnerů a budoucí rodiny. Působí jak na ženy, které se chtějí plně věnovat mateřství, tak na ženy kladoucí důraz také na své zaměstnání.

Gabulina, Eliška a Alenka, 30.5.2003: „…a navíc třeba dobře placenou, tak bych to využila s tím, že opravdu budu šetřit pro to naše budoucí děťátko. Zajistit si trošku bydlení, zařídit se...“ bludickaa, 2.2.2004: „…když přijdu o mou výplatu - což je přesně polovina našich společných příjmů, tak že potom s mateřskou nevyjdeme a budeme se topit (což my, ale teprv na to bude doplácet to maličké).“

Vztah mezi vlastním bydlením a založením rodiny potvrzuje také šetření „Rodinné chování mladé generace“. Mladí lidé oproti období před rokem 1989 odmítají sdílení společné domácnosti s rodiči i v počátečním období manželství. (Paloncyová, 2002) 28

18

Mladé účastnice diskuse nepociťují tolik jako limitující faktor biologické období

plodnosti ženy, ale spíše věk obou partnerů a možnost vzniku generační propasti v adolescentním věku dítěte. Naproti tomu vyzrálejší účastnice diskuse, třicátnice, z vlastních zkušeností dokládají, že každý je tak starý, jak se cítí.

Kobliha, 3.6.2003: „…když si pořídím miminko ve třiceti, Petrovi bude 36. Až dítě bude v pubertě, tak Petr bude starej, bezmála padesátiletej pardál.“ Monty, 4.6.2003: „Jeho otci bude 72 let, je na rozdíl od manžela štíhlej, pořád pohlednej chlap, šikovnej, pořád něco dělá... proti němu je můj pohodlnej a lehce "opupíkovanej" manžel starej už teď. Věk je fakticky relativní.“

Přechod do mateřství usnadňuje flexibilita práce ženy, popřípadě i muže, která tak

napomůže řešení problému hlídání dítěte v době zaměstnání (viz 3.1.) Rovněž ženy při

plánování mateřství zvažují možnou ztrátu kvalifikace a přehledu v oboru. Ženy cítí

nezbytnost dalšího vzdělávání a rekvalifikace na mateřské dovolené, ale pro některé profese je nepřetržitý kontakt s lidmi z oboru daleko potřebnější a přínosnější. 7.1.2. Možnosti péče o dítě v době zaměstnání

Zaměstnané matky vždy hledají nejlepší možnou náhradní péči o dítě, přičemž

respektují a staví na první místo potřeby dítěte. Matky si uvědomují, že každé dítě má jiný

temperament a reaguje odlišně na různé formy nemateřské péče. Případné nepřijetí náhradní péče ze strany dítěte zaměstnané matky řeší buď volbou jiné formy – nonkonformistky anebo

návratem na mateřskou dovolenou – pragmatické matky anebo snahou změnit okolnosti a vytvářením alternativních řešení – inovátorky.

Dina, 24.2.2004: „Nevím proč je dnes divné když se žena chce vrátit do práce,dřív přece chodila do jesliček většina dětí a to dřív jak v roce.Alička je samozřejmě na prvním místě a kdyby se jí to nelíbilo,tak by jsme hledali jiné řešení,ale doufám,že bude vše OK.“

Zaměstnané matky preferují péči o dítě rodinnými příslušníky, která není vždy možná

kvůli fyzické vzdálenosti orientačních rodin, flexibilitě práce rodičů, ekonomické potřebě

dvou příjmů v domácnosti atd. Forma nemateřské péče o dítě do věku 18 měsíců se dala vysledovat v 49 případech29. Hlídání prarodiči se vyskytlo v 5 případech, tatínek na

rodičovské dovolené ve 14, společná péče obou rodičů v 6, jesle v 15 a chůva v 9 případech.

Překvapující svým zastoupením je počet otců na rodičovské dovolené, což dokresluje charakteristiku účastnic diskuse. Stojí za zmínku, že účastníci diskuse si uvědomují existenci

29

Případ je forma péče, tedy dítě, které zakusilo dvě odlišné formy péče, byly započítáno dvakrát.

19

mnoha rodinných modelů. Jejich postoj k jiným rodinným uspořádáním je tolerantní a jako dobrý model je považován každý, který vyhovuje dané rodině.

marian, 8.1.2001: „každý nech si život zariadi tak ako uzná za najlepšie a výchovu dětí takú o akej si myslí,že je pre dieta najlepšia.“ Márky, Dan 15 měsíců, 20.5.2003: „Myslím, že je to volba každého páru, jak si to zařídí. Důležité je, aby každý (partner, partnerka, děti) byli spokojení.“

Otec na rodičovské dovolené

Pokud je potencionální výdělek matky stejně vysoký jako výdělek otce, rodičovský

pár mnohdy uvažuje nad výměnou mužské a ženské role, zpravidla od konce mateřské

dovolené. Takto jednající ženy patří mezi pragmatické matky. Rodiny praktikující „obrácený model“ („Zdeňka (Áňa02,Majda03,Matěj05)“, 7.11.2001) jsou často středem pozornosti a kritiky okolí. Některé páry se dokonce pokouší o utajení. Muž je viděn jako neschopný

chlebodárce a žena jako krkavčí matka. Týká se to např. „Jitka, 2 dcery, 6 let, 5 měsíc“, „Ika“,

„Majda, syn 14 měs.“, „Štěpánka, Tom (9m)“ a další (viz Příloha D, č.1).

Zaměstnané matky jsou přesvědčeny, že jejich muži zastanou péči o děti stejně dobře,

ne-li lépe. Oceňují zejména kreativitu otců při hře s dětmi. Na druhé straně matky litují, že časem stráveným v zaměstnání se připraví o mnoho jedinečných zážitků a pokroků ve vývoji dítěte - první slůvko, nácvik chůze atd.

Pavla, 20.3.2002: „…a nejvíce překvapený byl tchán, protože nechápal, kde se v jeho synovi vzala ta zručnost s jakou přebaluje, obléká syna a vaří a věší prádlo ...atd.“ Dáša + Rebeka 7 měs., 4.12.2003: „Na druhou stranu mě moc mrzí, že nevidím online nové pokroky. Vždy když přijdu z práce domu jen se divím.“

Když je matka v zaměstnání a otec na rodičovské dovolené, dochází k výměně

sociálních rolí, muž si lépe osvojuje starost o domácnost, má hlubší a bližší vztah se svými

dětmi a je schopen lépe porozumět matkám na mateřské dovolené, zatímco žena přebírá některé otcovské vzorce chování. Kupříkladu hřeší proti výchovným pravidlům, protože děti celý den nevidí, povolí jim nějakou sladkost před večeří.

Zdá se, že výměna rolí v rodině je dobrou, byť třeba krátkodobou zkušeností. Oba

partneři chápou, jaké povinnosti a těžkosti ženská i mužská role přináší a jaké pocity

nepohodlí může navozovat. Proto také zaměstnané matky cítí jakousi zodpovědnost za otce na rodičovské dovolené a snaží se jim situaci ulehčit způsobem, který by pravděpodobně samy

přivítaly ve své tradiční „ženské“ pozici. „Štěpánka, Tom (9m)“ prostřednictvím diskuse chce

najít další ženy s otci na rodičovské dovolené a připravit pro své protějšky společné setkání (20.11.2002).

20

Olga, syn 29 měs., 11.8.2004: „Manžel má se synem bezvadný vztah, zároveň chápe veškeré problémy spojené s mateřskou. … Manželovi domácí prostředí po 3/4 roce opravdu nesvědčilo. Chodil sice do jazykovky, ale kolikrát mi říkal že už mu chybí jen ty natáčky.“

„Tatínek i maminka se starají o děti společně“

Pokud rodiče mají výnosné zaměstnání s flexibilní pracovní dobou, nemusí být na

rodičovské dovolené ani jeden z nich a časový harmonogram rodiny a práce je upraven tak, že se rodiče alternují v obou rolích. Stejně jako u „obráceného modelu“ si muž vyzkouší „pečovatelskou“ úlohu a navíc děti mají stejně častý kontakt s oběma rodiči. Tento model je charakteristický pro inovátorky, i když jeho existence je podmíněna situačními

determinantami. Model praktikuje např. „Anja + dvojčata“ a „Gábi a 2 děti“ (viz Příloha D, č.2).

Jesle anebo chůva?

Jesle byly frekventovaným námětem diskuse. V počátcích diskusního fóra si

zaměstnané matky nebyly jisty, zda jsou jesle přežitkem minulosti nebo se znovu vracejí „do módy“. Proto také názory na jesle jsou zpočátku velmi skeptické a opatrné v kladném hodnocení. Přelom přichází 21.5.2003 příspěvkem „Dilema“ od „Sára, dcera 6 měsíců“.

Většina matek referuje pozitivní zkušenosti s jeslemi a jsou přesvědčeny, že jejich děti tak získávají skupinové dovednosti a jsou více komunikativní. Nicméně většina matek dodává:

„Ale nemůžu říct, že takhle to nese každé dítě. Každé je jiné a návyk na jesličky je silně individuální.“ („Helena,Evička + Alex 8/02“, 26.1.2004). Právě proto matky nepředávají dítě do jeslí v den, kdy nastupují zpět na plný úvazek do zaměstnání, ale provádějí předběžný

několikatýdenní nácvik, ve kterém si dítě postupně zvyká na odloučení od matky a na nové prostředí (viz Příloha D, č.3).

Štěpánka, Tom (9m), 23.9.2003: „Trénovali jsme v 1 roce. Teď je mu téměř 1.5 roku a on se, prosím, do jesliček těší a ráno tam běží. Má tam něco jiného než doma a mám nějak pocit, že jsem až udělali dobře. … A těší se tam i pak domů.“

Zaměstnané matky několikaměsíčních dětí raději volí osobní chůvu namísto jeslí,

pokud nejsou omezeny finančními zdroji. To je důkazem toho, jak silně je naše euroatlantická civilizace ovlivněna myšlenkami Johna Bowlbyho o nezbytnosti jedné pečující

osoby. Matky miminek si potřebují být jisty kvalitou náhradní péče o dítě a vybudovat dostatečnou důvěru vůči chůvě. Zde se rovněž uplatňují jejich inovátorské nápady.

21

Semmi +Adam03 + 11/06, 7.8.2002: „Spousta z nich (chůvy z agentury) to dělá vysloveně jen pro peníze a je jim šuma fuk co to dítko zrovna dělá, jestli je počůrané a klidně si v přítomnosti mimča zapálí.“ Lida a 2 holky, 8.8.2002: „…pokud vyměňuji chůvu, tak tu novou, potenciální, nechám 14 dni s tou původní, a ta mi potom přesně řekne, co si myslí.“

7.1.3. Jak zvládnout nároky zaměstnání i rodiny?

Zaměstnané matky odsouvají „dobrý stav domácnosti“ na nižší příčky žebříčku

životních hodnot. Důležitější je věnovat čas dítěti a partnerovi a být spokojená matka, která svůj pocit sebenaplnění čerpá z rodiny i ze zaměstnání. Zaměstnané ženy uklízí méně a snaží

se získat nadhled nad menší mírou chaosu a nepořádku v domácnosti, což chce slovy jedné

z účastnic diskuse „jistou dávku flegmatismu“ („Jitka, 2 dcery, 6 let, 5 měsíc“, 7.11.2001). Domácí práce zaměstnané matky dělají převážně po večerech a přicházejí s inovacemi, které šetří čas a energii. Tento způsob uvažování a jednání, potřeba být dítěti na blízku a k dispozici namísto dokonale uklizené domácnosti, je typický pro inovátorky.

Magda, syn 7 let a 8 měsíců, 16.1.2001: „…já přijdu domů a nezajímám se o to, jestli je uklizeno, vypráno atd., ale než jdou kluci spát, jen si s nimi hraji, povídám, blbnu, na to ostatní je přece čas v noci, ne???, případně o víkendu, když spí.“ Eliška s dvojčaty, 22.9.2004: „Tahle doba nás ale naučila zacházet trochu jinak se svým časem (např. vařím cca 2 x týdně 3-4 jídla najednou a mrazím, na omáčkách se to nepozná, apod. zlepšovačky).“

Zaměstnané matky si uvědomují zisk z rovné dělby práce a ty, které nemají tuto

možnost, buď čerpají z rezerv své psychické a fyzické energie anebo volí alternativní řešení zajištění domácnosti - paní nebo agentura na úklid.

Daniela Kliková, dvě děti, třetí čekám, 22.11.2004: „…muž, který také podniká, se dělí o péči o miminko a domácnost se mnou rovným dílem, stejně tak jako domů nosíme stejnou mzdu.“ Jana&Tobi, 31.7.2002: „Jinak nezbytně k našemu stylu života-matka+dítě+manžel+ zaměstnání- je určitě mít zajištěn úklid a žehleni v domácnosti. Jinak by jsi se sedřela a uštvala.“

7.1.4. Matka, druhé dítě a kariéra

Zaměstnané matky i matky budující kariéru touží po více než jednom dítěti. Druhé dítě

znamená nový střet zaměstnání a rodiny s tím, že nejostřejší rys konfliktu vytváří samotné

děti - mimino, které je absolutně závislé na rodičích a vyžaduje celodenní péči a malé dítě, které potřebuje individuální přístup, vychovávat a hrát si. Tato situace se dá podle účastnic diskuse zvládnout za předpokladu, že starost o domácnost je rozdělena mezi manžely rovnoměrně anebo přesunuta do sektoru placených služeb.

Jitka, 2 holky, 25.2.2003: „Teprve po 3 letech v práci jsem vůbec byla ochotná si připustit, že Bára by sama zůstat neměla. To rozhodování bylo hodně těžké… Prostě jsem si vsugerovala, že to zvládnu. … raději ten fofr a aktivita, než ta šílená izolace od světa“

22

Gábi, 2 děti, 18.11.2004: „…dá se to zvládnout. Ty máš evidentně bezproblémové finanční zázemí, takže je to v klidu. Myslím, že největší problém s více dětmi je, když je potřeba je ve stejnou chvíli dopravit na různá místa ;-) Já mám úžasnou pomoc od manžela … Jedině je potřeba dát pozor, abychom si s mužem jen nepředávali děti a také se užili spolu. ;-)“

Ženy intenzivně se věnující zaměstnání během prvních let života prvního dítěte mohou

změnit své preference při narození druhého potomka, což koresponduje s výsledky výzkumu „Women’s Employment Patterns During Early Parenthood“ uvedené v kapitole 3.3. Účastnice diskuse potvrzují podobný trend: ženy původně orientované na zaměstnání se začínají plně

věnovat a vychutnávat si mateřství při narození druhého (třetího) dítěte nebo prvního dítěte v pozdějším věku. Ženy jednak pociťují rychlost plynutí času a odrůstání dětí, jednak se cítí

unavené z několikaletého soustavného pracovního vytížení v kombinaci se založením rodiny.

Jelikož rozhodnutí žen se zakládá na porovnání zisků - užít si mateřství, odpočinout si od práce - a ztrát, řadí se takto smýšlející ženy mezi pragmatické matky (viz Příloha D, č.4).

Klenoflejn,T.7/02,V.2/05, 30.5.2003: „Ve 24 jsem byla sotva dostudovaná a strašně jsem se těšila, jak se budu věnovat práci, po které jsem toužila. Baví mě dosud, ale užila jsem si služeb ostošest a teď si myslím, že "novinky v oboru" klidně doženu. A když ne... Já jsem měla první miminko v 35 / pár let to nešlo/ a nááádherně si to teď vychutnávám.“

7.2. Matka a zaměstnání 7.2.1. Proč se některé matky navracejí do zaměstnání v raném věku dítěte?

Ne všechny matky zcela uspokojuje mateřská role a mají potřebu se realizovat mimo

rodinu, což se netýká pouze kariérově orientovaných žen. Důvody návratu do zaměstnání jsou rozmanité. Některé matky najednou pociťují: „„…chybí mi styk s lidmi (jinými než maminky

na mateřské)“ („Helena, Evička + Alex 8/02“, 15.1.2003) a „Chybí mi pocit samostatnosti

a nezávislosti. …Přijdu si tak trošku neužitečná…“ („Petanek“, 11.1.2003). Skutečnost, že žena - matka vydělává peníze, jí dodává pocit částečné finanční nezávislosti: „No sice to není

moc, ale alespoň něco a nemusím manžela prosit o každou korunu.“ („Caira“, 3.2.2004). Navíc, „chci zachovat dobrou životní úroveň mé budoucí rodině“ („Vlaďka“, 3.6.2002)

Úplně odlišný důvod pro návrat do zaměstnání mají matky - samoživitelky a matky,

jejichž plat tvoří nepostradatelnou součást rodinného rozpočtu. Pro matky, které by raději

věnovaly svůj čas dětem, je nástup do zaměstnání provázen stresem. Zde neplatí, že matka získává pozitivní emoce seberealizací v zaměstnání a to se projevuje ve sféře rodinné. Matky,

které jsou nuceny opustit své děti kvůli nedostatku financí, velmi těžce nesou kritické reakce ze strany okolí.

23

Ema, 31.8. 2005: „Jsem na mateřské s ročním mimčem a vzhledem k zoufale nízké mateřské dávce začínám uvažovat aspoň o práci na poloviční úvazek. Je mi to sice líto…“ Nanynka, 29.9.2003: „Nebaví mě lidi, co říkají, že jsem macecha ap. Ty lidi ví houby, v jaké jsem životní situaci, a že to dělám vlastně pro malou.“

7.2.2. Jak zaměstnaná matka vnímá své mateřství?

Zaměstnané matky se shodují v tom, že práce mimo domov jim dodává nejen jiný

pocit seberealizace, ale také jim umožňuje si odpočinout od mateřské role. Více se těší domů, mají velkou motivaci efektivně pracovat, aby opět byly na blízku svým dětem. Po pracovní

době si hrají se svými dětmi, plně se jim věnují, tráví s nimi kvalitní čas (viz 4.2.). Zkrátka, matka je díky realizaci v zaměstnání spokojenější a to se projeví i ve vztahu k dítěti a manželovi. Rodina získává tím, že žena naplňuje své potřeby seberealizace mimo domov.

Týká se to matek zaměstnaných na základě svého přesvědčení a ne vnějších okolností (viz Příloha D, č.5).

Lenka (Šárka 7,5m), 5.1.2001: „…co ty čtyři až pět hodin bez miminka dokáže. Nejen, že si podvědomě odpočinu, ale cestou domů se na Šárku strašně těším a jsem zase ta milující a trpělivá maminka a nenechám se vytočit ani 20-ti minutovým vztekáním.“ Korytnačka :)2 dcerky a 1 kluk, 13.6.2002: „…nevadí, když nebudeš celý den doma, hlavně když zbytek dne “nezabiješ“ úklidem, když ho věnuješ dítěti získá k tobě stejně pevnou vazbu, jako když bys byla doma.“ Babelle, 15.11.2004: „Vyrovnaná, spokojená máma je přínos pro děti, a pokud berou fakt, že máma některé dny není doma, už od malička jako samozřejmost, odpadají pozdější stresy s jejich zapojením do kolektivu. … Jsem přesvědčená, že děti nás matek, které pracujeme, jsou ve větší pohodě a sociálně uvolněnější, než děti, které vyrůstají pouze ve společnosti mámy.“

Zdá se, že zaměstnané matky nevnímají mateřství jako druhořadý úkol. Zpočátku

opětovného nástupu do zaměstnání mnohdy pociťují výčitky svědomí, že jsou horšími

matkami. Velkou hodnotu mateřství pro zaměstnané matky dokládá úsilí o co nejdéle

trvající kojení. Postoj ke kojení je obecně kladný a mateřské mléko je považováno za to nejzdravější pro dítě.

Pavla, 20.3.2002: „…občas mám také veliké výčitky a pak to řeším tak, že jdu a koupím novu knížku, kterou si pak celý večer prohlížíme. V pracovních dnech si sice našeho "drobečka" užiju jenom 3 hodiny, ale víkendy jsou krásně dlouhé a lákavé.“ Anja+dvojčata, 27.1.2002: „Večer jsem seděla v hotelovém pokoji a odstříkala si mléko z prsa, se slzami v očích, protože mi děti scházely, a měla jsem strach, aby se mléko nevyčerpalo. Myslím si, že bylo moc brzo, abych svoje děti opustila, byt´jen na několik dní. Neopakovala jsem tu zkušenost.“ Jitka, 2 holky, 23.8.2004: „Na veletrzích jsem si každou 4 hodinu nebrala jednání a odjížděla 2-3x za den kojit. Manžel rázoval s kočárkem po galeriích apod. Večer na jednání do vinárny, místo vína rybízový džus a nenápadně se vytrácet na kojení.“

Vysokou hodnotu dítěte v životech zaměstnaných matek mimo jiné potvrzují

nejrozličnější způsoby, kterými matky šetří čas pro své děti:

24

Lida a 2 holky, 17.7.2002: „Přes den prostě makám daleko intenzivněji, s nikým se nevybavuji ... a zjistila jsem, ze ušetříš spoustu času. … Pokus se se svým zaměstnavatelem domluvit na dřívějších odchodech - když ukážeš, ze svoji práci uděláš i za kratší dobu, tak dobří šéfové ti to povolí.“ Korytnačka :)2 dcerky a 1 kluk, 13.6.2002: „pokud najdeš v okolí svého zaměstnání Mateřské centrum, může některé dny pobývat chůva s dítětem tam a ty za nimi budeš moct třeba o polední pauze.“

7.3. Typy matek a jejich vzájemné vnímání se a hodnocení

Jak matky na mateřské dovolené, tak zaměstnané matky zaujímají k sobě navzájem

relativně tolerantní postoj. Jediné, co matky na mateřské dovolené neustále připomínají

zaměstnaným matkám, je nutnost zajištění kvalitní nemateřské péče v pracovní době. Jen

málo matek na mateřské dovolené zastává tradiční postoj a vysloveně odsuzuje zaměstnanost žen do dvou až tří let věku dítěte.

Zuzava, 12.2.2003: „Podle mě je nejdůležitější, aby matka s dítětem žila tak, jak jí to vyhovuje. Chápu hrdost těch maminek, co při plnění mateřských povinností zvládají řídit firmu, ale i těch, které řídí "jen"rodinu a zcela zaměřené na dětský svět prožívají denně soukromé zázraky.“ Monika, 2 děti, 9.10.2003: „Nezrazuji nikoho od toho, aby pokračoval v kariéře anebo si na pár hodin denně udržoval svou kvalifikaci, ale musí to být skutečně jen pár hodin anebo zajistit dítěti kvalitní chůvu.“ Radka,Vašík 2 a 3/4 roku, 5.1.2001: „…znám spoustu rodin, co se sakra uskrovňují, aby děťátko šlo do školky normálně ve 3 letech, nebo ve čtyřech. Jesle nikdy, kdybych měla jíst denně krajíček chleba.“

V diskusi lze pozorovat tři základní typy matek:

1. „Zvládnu i něco jiného než jen utírat zadeček a hrát si s autíčky“ („Jana, Brno“,

3.1.2001) Zde patří zaměstnané matky, které psychicky a sociálně strádají na mateřské dovolené a potřebují se realizovat mimo domov. Svou identitu budují na úspěchu ve sféře rodinné i pracovní. O svém zaměstnání zřídkakdy hovoří jako o kariéře.

2. „Na MD najít dost protihloupnoucích aktivit“ („Míša, syn skoro 4“, 5.1.2001) Matky

na mateřské dovolené, které se cítí naplněny mateřskou rolí a obdobně jako zaměstnané matky se snaží udržovat širší sociální kontakty. Hledají si nové koníčky a jiné aktivity, např. studium cizího jazyka, aby vyvážily nepoměr mezi rutinní prací v domácnosti a intelektuální.

3. „Matky z pískovišť“ („Luisa“, 18.1.2003) jsou matky na mateřské dovolené, které vyhubují dítěti za každý drobný prohřešek a které namísto hraní s dítětem v parku klábosí s ostatními matkami.

Žádná z účastnic diskuse nepatří mezi „matky z pískovišť“. Snad proto je tento typ

matek jako jediný negativně hodnocen a kritizován za nekvalitní péči a výchovu svých dětí (viz Příloha D, č.6). Matky prvního a druhého typu se částečně definují v opozici k „matkám

25

z pískovišť“. Vznikla tak speciální kategorie „aktivní matka“, která je charakteristická pro matky, „co neustále něco podnikají“, ale častokrát se potýkají se společenskými bariérami a cítí se „nevítané“. V této souvislosti české matky projevují zdravou závist vůči matkám v zahraničí, kde jsou veřejné prostory a zařízení vybaveny pro přijetí matky s dítětem (viz 7.5.).

7.4. Reakce okolí na zaměstnanost matek

Kromě negativních až nenávistných reakcí na „obrácený rodinný model“ se

s nepochopením společnosti potýkají také zaměstnané matky v rodinách s pracujícím otcem.

Matkám je nejvíce nepříjemné, že okolí soudí rychle na základě stereotypu bez hlubších

informacích o fungování rodiny. Záporné reakce nejčastěji přicházejí z úst starší generace

a obyvatel vesnice. Matky jsou víceméně imunní proti hodnotícím komentářům, ale na druhou stranu mají potřebu si svůj model zaměstnané matky s malými dětmi obhájit.

Daniela, 30.7.2002: „Ale, když jsme koupili nové auto (ne proto, abychom se mohli masírovat, nýbrž proto, že má klimatizaci a je o něco komfortnější a my všechny dovolené absolvujeme autem, takže hlavně kvůli dětem), tak jsem se doslechla, že hrabu, nemám čas na děti a pak si to můžeme dovolit.“ Michaela, dvojčata 9/03, 24.5.2004: „Jsem z vesnice, kde můj nástup do zaměstnání (od dvojčat!!!) řeší každá drbna a já si tu přijdu jako krkavčí matka. Přitom to pro mě samotnou není jednoduché rozhodnutí.“ Jitka, 2 holky, 25.2.2003: „Jenže většinový názor české společnosti je zůstávat nejméně 3 roky doma především té starší generace- a každý jiný model se jim zdá divný a nedobrý a taky to umějí dát zřetelně najevo, proto se i hodně maminek snaží říci, že i model pracující matky je dobrý a nijak méně hodnotný, prostě jen záleží na volbě.“

Žádná z účastnic diskuse se nesetkala s pozitivní reakcí, ale několik málo

zaměstnaných matek se setkalo s údivem, který hraničil až s mírným obdivem.

pavla, 20.3.2002: „Okolí si zvyká pomalu,ale myslím, že to jde. Po roce, co to takhle u nás funguje s nad tím nikdo moc nezaráží, naposledy se divila jenom naše plavací instruktorka, že já jdu po plavání do práce a manžel domů se synem.“ elda 25, liduška 11 měs., 24.6.2004: „jsem taky z vesnice, pracuji od dceřiných 10 měsíců …malou hlídá babička a částečně manžel pracující doma. Opakuju, že jsem se nesetkala s negativním komentářem, ale spíš s lehkým podivem (to vám to není líto?) a někdy i obdivem (jak to zvládáte?).“

7.5. Touha po změně přístupu společnosti a státu k matkám s dětmi

V této otázce sehrávají podstatnou úlohu české matky žijící v zahraničí. Ukazují, jak

se společnost může stavět k matkám s dětmi, ukazují na rozdílné přístupy, jejich výhody

i nedostatky. Dávají tak matkám v Čechách další podněty k přemýšlení, co by se mohlo 26

změnit. Zaměstnané matky v Čechách pokládají za největší přítěž nedostatek veřejných zařízení připravených k přijetí matky s dítětem.

Daniela, 31.7.2002: „Taky, když si chceme vyrazit s dětmi do restaurace, dost často a dlouho vybíráme nekuřáckou. Je jich tu hrozně málo. Proto závidím. Ten celkový přístup lidí k mamince s dětmi v zemích jako je Anglie, USA, o Emirátech ani nemluvě.“ Jitka , 2 holky, 18.8.2002: „Hotel s postýlkou hledáte jako jehlu v kupce sena. Chcete - li ráno u snídaně uvařit speciální čaj nebo mléko - jste bráni jako rarita a přijde se na Vás nezřídka podívat i šéfkuchař. Na přebalovací pulty v republice by mi možná stačily prsty obou ruk …“ Marcela, 7 týdenní dcera Zoe, 4.9.2002: „Je pravda že naše společnost nemyslí na maminky s dětmi, v Čechách je dítě překážkou (tedy pokud není samostatné) a ne darem.“

7.6. Zkušenosti se zaměstnavateli

Matky hledající zaměstnání se potýkají s diskriminací ze strany zaměstnavatelů, kteří

je odmítají jen kvůli dětem anebo jim nabízejí horší pracovní podmínky, protože ví, v jak obtížné situaci se nezaměstnaná matka s malými dětmi nachází. V lepší výchozí pozici jsou matky navracející se do původního zaměstnání, ale i ty se mohou setkat se zastrašováním nebo utlačováním pro své mateřství.

Lucie, 19.2.2004: „Ale nakonec se tě ostýchavě zeptají na rodinnou situaci (případně předtím na koníčky, aby jako naznačili, že nejsou dotěrní, jen si chtějí udělat celkový obraz o tvé osobnosti).“ Janka Elišce, 14.1.2005: „A pravda je to že zaměstnavatelé tě jako ženu z dětma i ošulí o peníze protože ví že nastoupíš za jakýchkoliv podmínek protože se hodí každá koruna.“ Jana & Tobi, 12.2.2004: „…po nástupu do práce jsem zažívala pěkně krušné chvíle. Snažili se mi prvních 14 dni natolik znepříjemnit, abych to rychle zabalila a stáhla se zpět“ Hanka, 26.1.2004: „Zaměstnavatel mě nabídl dvou měsíční odstupné, moje místo je obsazené. Řekli, že právně mám sice nárok,ale že po dovršení tří let dcerky mě stejně vyhodí...“

Protiprávní jednání zaměstnavatele je o to snazší, že mnoho matek detailně nezná

právní úpravu zaměstnaneckého poměru na mateřské dovolené. A pokud je znají, váhají je

uplatnit, neboť se obávají následného pronásledování a „záškodnictví“ na pracovišti. Matky mající takovou zkušenost radí pracovat v plném nasazení a příliš si nevšímat okolí, čímž

zaměstnavateli dokáží, že matka malého dítěte není méně výkonným a méně hodnotným zaměstnancem.

Lucie, 19.2.2004: „Další věc je, jestli se ten předpis v praxi dodržuje. Asi o něm většina lidí ani neví a proto je nenapadne, že by se mohli výpovědi bránit. Markéta, Bára 29.1.2004: „myslím, ze většina zaměstnavatelů to prostě jen zkouší, protože věří, že zaměstnanci nemají správné informace.“ Jana & Tobi, 28.2.2004 „Oháněj se zákony a buď silná. Vyplatí se Ti to. Pak Ti ale doporučuji, jak nastoupíš zpět do práce, tak makat jako sroubek. Jenom tímto jim dokážeš, že nemuseli litovat , že Tě vzali zpátky a navíc si uvědomí, ze se o sebe umíš postarat a věci zařídit.“

27

Závěr Historický exkurz v první kapitole umožnil nahlédnout do procesu formování nového

postoje k dětství a proměny definice mateřské role a rodičovské zodpovědnosti. Ukázalo se, že postoje žen k mateřství na přelomu 18. a 19. století byly různorodé a neunifikovaly se

dodnes. Klíčovým faktorem v rozhodování ženy, zda se realizovat v rodinné sféře, vždy byly a jsou její společenské ambice a možnost jejich dosažení.

Česká republika vykazuje relativně vysokou a stabilní zaměstnanost žen v posledních

padesáti letech. Zaměstnání žen je jednak podstatný zdroj financí českých domácností, jednak způsob získání pocitu nezávislosti na partnerovi a dotváření vlastní společenské identity.

Ženy se různí v načasování narození prvního potomka a návratu do zaměstnaní.

Jinými slovy, ženy volí odlišné životní trajektorie a jejich volba je ovlivňována zejména

následujícími proměnnými: rodinný stav, potřeba druhého platu v rodině, flexibilita pracovní doby otce, počet dětí předškolního věku v rodině, nabídka náhradní péče o dítě a její cena.

Významný vliv na rozhodování ženy má také převládající ideologie mateřství, respektive obraz „dobré matky“ reprezentovaný danou kulturou. Vzhledem ke skutečnosti, že české domácnosti převážně zakládají své finanční zdroje na dvou příjmech, je většina českých žen celoživotně zaměstnaná s přestávkami v době narození potomka. Tato životní trajektorie příliš neumožňuje budování kariéry vzhledem k náročnosti kombinace rodina a zaměstnání.

Pracovní a mateřská role ženy je ve veřejném světě chráněna a podporována

opatřeními v zákoníku práce, které ovšem nezaručují pochopení problematické situace

zaměstnané matky ze strany zaměstnavatele. V rodině má muž možnost podpořit pracovní roli

ženy dělbou domácích prací. České a zahraniční výzkumy potvrzují, že české domácnosti mají jedno z nejrovnějších rozdělení práce v domácnosti.

Zaměstnané matky preferují rodinnou náhradní péči o dítě do věku tří let. Matky si

více cení péče otce před péči prarodičů, ale o této alternativě neuvažují ani o ni neusilují od prvopočátku. Zaměstnané matky svůj volný čas věnují aktivní interakci s dítětem - kvalitní

čas, delegují na pečující osobu především starost o zajištění fyzických potřeb dítěte a tráví jen necelých 5 hodin týdně méně kvalitního času se svými potomky v porovnání s matkami na mateřské dovolené.

Mezi hlavní zjištění empirické části patří identifikace stěžejních témat diskuse „Děti

versus kariéra“ a četnost jejich komunikace (viz Příloha C). Tato témata jsou shodná

s oblastmi zájmu sociálních vědců zabývajících se problematikou rodiny. Přesto účastnice 28

diskuse ukázaly odlišný úhel pohledu na jednotlivé problematické otázky mateřství a zaměstnání. To bylo umožněno zejména na základě anonymity a „nevědeckého“ účelu diskusního fóra.

Nejfrekventovaněji diskutovaným tématem je náhradní péče o dítě v době zaměstnání

matky. Předmětem rozhovorů jsou jednotlivé formy a kvalita náhradní péče, přičemž pro její

posouzení je centrální přijetí dítětem. Zaměstnané matky účastnící se diskuse upřednostňují

rodinnou náhradní péči o dítě a svým zastoupením je početnější péče otce než prarodičů. Účastnice diskuse převážně využívají preferovaný způsob péče o dítě, což umožňuje na základě zjištění výzkumu „Infant Care Preferences and Use Among Employed Mothers” (viz

4.3.) usuzovat na jejich charakteristiky: ženy s vyšším vzděláním, s vyššími příjmy a vysokou mírou podpory a organizace v rodině.

Pokud manželský / partnerský pár nemá vhodné podmínky k zajištění náhradní péče

rodinnými příslušníky, volí péči chůvy o dítě do jednoho roku, kdy se pozvolna prosazuje péče o dítě v jeslích. Tento poznatek je v rozporu se zjištěními výše jmenované studie, podle které čtvrtina matek touží po obměně náhradní péče o dítě, zejména té v jeslích. Účastnice diskuse referují pozitivní zkušenosti s jeslemi a dítě nechávají plynule si přivykat této formě

péče. Naopak shodný je argument pro upřednostňování jeslí, ať již v jednom roce či později, a to pro rozvoj komunikace a skupinových dovedností dítěte.

Dvacet účastnic diskuse má zkušenost s modelem otce na rodičovské dovolené anebo

společné péče obou rodičů. Výměna rodinných rolí je nástrojem k pochopení výhod a nevýhod každé z nich. Porozumění opačné rodinné úloze se projevuje i v případě společné

péče obou rodičů. Účastnice diskuse prozrazují, že muži jsou schopni zastat jejich ženské role v rodině a domácnosti stejně dobře jako ony.

Rozhovory týkající se načasování narození prvního potomka ukázaly na tři nejčastěji

diskutované faktory: kvalita bydlení a finanční zabezpečení, věk obou partnerů

a zaměstnanost ženy. Věk obou partnerů je méně zvažován v souvislosti s biologickou

plodností ženy a více ve spojení s věkovým rozdílem rodičů a dětí. Zaměstnanost ženy pro účastnice diskuse představuje výhody plynoucí z odchodu na mateřskou dovolenou

a pozdějšího návratu do zaměstnání pro zaměstnané ženy - matky. Jedná se o zkušenost starších matek přispívajících do diskuse, které ji předávají mladým účastnicím zvažujícím volbu životní trajektorie.

Účastnice diskuse svými životními osudy potvrzují dominantní životní trajektorii

českých žen ověřenou mnohými výzkumy. Většina žen je prakticky celý život zaměstnaná

29

s výjimkou doby narození dítěte s tím, že existují individuální rozdíly v čase návratu do zaměstnání. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny mírou identifikace s převládající ideologií mateřství, tedy nakolik ženy přijímají tradiční postoj k mateřství.

Míra identifikace s ideologií „intenzivního mateřství“ dělí účastnice diskuse na dvě

skupiny: zaměstnané matky a matky na mateřské dovolené, mezi kterými jsou časté konflikty

týkající se vlivu nemateřské péče na dítě do dvou až tří let. Zaměstnané matky jsou přesvědčeny, že dítě si na ně vytvoří stejně pevnou a kvalitní vazbu, pokud mu věnují veškerý

volný čas. Užívají ve stejném významu odborného termínu kvalitní čas a v souladu

s teoretickými poznatky se domnívají, že množství kvalitního času stráveného s dítětem je

zhruba shodné v porovnání s matkami na mateřské dovolené. Třetí skupinu matek, které

nejsou zastoupeny v diskusi reálnými přispěvatelkami, tvoří „matky z pískovišť“. Jsou to nezralé matky na mateřské dovolené nevěnující dostatečnou pozornost potřebám dítěte, trávící

čas „nicneděláním“ a povídáním si s podobně založenými matkami. Dá se říci, že „matky z pískovišť“ přijímají ideologii „intenzivního mateřství“ pasivně bez vnitřního přijetí.

Účastnice diskuse nelze jednoznačně zařadit do typologie podle Hattery. Je to dáno

různorodostí a nedostatkem informací, které ženy prostřednictvím příspěvků poskytují. Nicméně, jisté druhy jednání můžeme označit za charakteristické pro určitý typ matek dle Hattery. Velmi zřetelné je to v případě, kdy se dítě neadaptuje na náhradní péči. Tehdy

nonkonformistky vybírají jinou formu péče, pragmatické matky se navracejí na mateřskou dovolenou a inovátorky vytvářejí nová řešení a snaží se změnit okolnosti situace.

Co vede účastnice diskuse k návratu do zaměstnání? Jako důvody jsou uváděny pocit

samostatnosti a užitečnosti, tedy proces seberealizace, pozitivní pocit z finančního přispění do rodinného rozpočtu a sociální kontakt s širším okruhem lidí. Je zajímavé, že účastnice diskuse používají spíše slova práce a zaměstnání než kariéra a to i v případech, kdy lze profesní

uplatnění ženy takto označit. Zaměstnané matky nestaví vlastní potřebu seberealizace v práci nad potřeby dítěte, ani naopak, ale snaží se je navzájem sladit a uspokojit. To dokládá snaha

o co nejdéle trvající kojení nebo několikatýdenní nácvik na jesle před opětovným nástupem matky do zaměstnání. Navíc, zaměstnané matky pociťují, že seberealizace mimo domov jim umožňuje lépe zastávat mateřskou roli ve zbylém čase.

Finanční důvody pro návrat do zaměstnání mají matky - samoživitelky. Jejich brzký

nástup do práce je mnohdy provázen psychickým stresem, že nebudou pro své dítě dobrými

matkami. Takové ženy nemají ze zaměstnání pozitivní pocity, které by se promítly do rodinné

sféry. Existují však matky - samoživitelky, které jsou rády zaměstnány a pro které platí to, co bylo uvedeno pro zaměstnané matky.

30

V mnoha případech účastnicím diskuse pomáhají zvládnout nároky zaměstnání

a rodiny včetně domácnosti jejich muži. Nejrovnější dělba domácí práce je vnímána v rodinách, kde se matka a otec starají o dítě společně. Přesto mezi účastnicemi diskuse jsou zastoupeny zaměstnané matky, jejichž muži jsou tradičního smýšlení a považují domácí práce

kulturou přiřazené ženám. Tyto ženy nejsilněji pociťují konflikt rodinné sféry a zaměstnání v době narození druhého potomka, ale nemluví ani o rozepřích s mužem, ani o snaze přerozdělení práce v domácnosti, jak uvádí Cook (viz 4.1.).

Tématika druhého, popřípadě třetího dítěte je účastnicemi diskuse také zmiňována

v souvislosti se změnou vnímání mateřské role. Účastnice diskuse potvrzují trend odhalený

americkou studií „Women’s Employment Patterns During Early Parenthood“ a při narození

dalšího potomka prodlužují čas strávený na mateřské dovolené, zakouší plně a intenzivně mateřství a vysazují z plného pracovního nasazení 30.

Zaměstnané matky dětí v raném věku pociťují sociální tlak. Podle jejich soudu jsou

nejkritičtější v české společnosti starší lidé a obyvatelé vesnic. V rodinách, kde je otec na

rodičovské dovolené, se s negativním přístupem společnosti potýká i samotný muž. Je zřejmé,

že zaměstnané matky s malými dětmi si musí volbu své životní trajektorie obhájit stejně jako muži svou pozici „nového otce“. Jistá legitimizace přichází ze strany účastnic diskuse žijících

v zahraničí, které poukazují na běžnost návratu matky do zaměstnání již v útlém věku dítěte. Zaměstnané matky se prostřednictvím diskuse podporují v budování imunity vůči negativním reakcím okolí.

České matky žijící v zahraničí předávají své zkušenosti s odlišnými kulturními

přístupy k mateřství a dávají tak podněty k uvažování o změně přístupu české společnosti. Účastnice diskuse vyjadřují nespokojenost nad nedostatkem veřejných zařízení připravených

pro přijetí matky s dítětem. Konkrétně se jedná o deficit bezbariérových přístupů pro kočárky, nekuřáckých restaurací a míst ke kojení a přebalování.

Podle chronologického určení byly zkušenosti se zaměstnavateli posledním otevřeným

tématem v diskusi. Nebyl vůbec diskutován postoj zaměstnavatele k odchodu ženy na

mateřskou dovolenou, jen problematika návratu do zaměstnání a hledání práce matkou s malými dětmi. Účastnice diskuse se potýkají s porušováním práv matky a uvědomují si, že se tak děje, protože matka ve obtížné výchozí pozici se s tím mnohokrát smíří.

Ženy v diskusi prezentovaly své názory a postoje bez vědomí, že jejich výpovědi

budou následně analyzovány, což zaručuje jejich vysokou validitu. Na druhou stranu, nebylo

Naznačuje obecnější platnost tohoto způsobu uvažování a jednání žen, prvotně pozorovaného v americké společnosti. 30

31

dosaženo ve všech problematických otázkách stejného množství odpovědí, což znesnadňuje vyřčení všeobecných závěrů. Získaná data lze vztáhnout především k zaměstnaným matkám a matkám na mateřské dovolené střední společenské vrstvy, které prohlížejí internetové

stránky a navíc mají potřebu podělit se o své názory a zkušenosti. Nejedná se pravděpodobně o náruživé uživatelky internetu vzhledem k tomu, že na jednoho účastníka diskuse připadá 1,7 příspěvku.

Předmětem zájmu dalšího zkoumání v této oblasti by mohla být míra pocitu

zodpovědnosti ženy za rodinu, chod domácnosti a především manžela, který je s dítětem na

rodičovské dovolené. Závěr jsem učinila na základě příspěvku, ve kterém zaměstnaná matka vybízí ostatní matky mající muže na rodičovské dovolené, aby se zkontaktovaly a uspořádaly společné setkání pro jejich protějšky.

32

Jmenný rejstřík B

J

Booth…………………………………...12

Janoušková…………………………...8, 15

Badinter ………….………………..2-5, 28 C

Clarkberg……………………………….10

Cooke……………………………….11, 30 Corbin…...……………………………...15 Č

Čermáková………………..…...6, 7, 10, 11 D

Davis…………………………………....12 Dušková……...…………………………38 G

Glass……………………...…………….13

Gram……………………………………15

Greenstein………………………………12 H

Hattery…………………..…7-9, 11, 14, 15 Hurst……………………………………13

Hynes…..……………………………….10 I

Irwin…………………………………….12

Jandourek………………………………...8 K

Křížková……………………….……….12 M

Maříková………………….…...6, 7, 10-12 Možný……………………...2, 4, 5, 10, 12 P

Paloncyová…...…………………………18 R

Riley…………………………………….13 Robertson…………………………...…2-5

Rose……………………………………...7 S

Silva...………………………………11, 12

Scott...…………………………………..13

Strauss…………………………………..15 T

Tuček…...…………………………6, 7, 12 V

Vaculík……..…………………………..38 W

Wallbank………………………………7, 8

33

Bibliografie 1. Badinter, E. 1998. Materská láska od 17. storočia po súčasnosť. Bratislava: Aspekt. 2. Booth, C. L. et al. 2002. „Child Care Usage and Mother Infant „Quality Time“. Journal of Marriage and Family, 64, 1: 16-26. 3. Clarkberg, M., Hynes, K. 2005. „Women’s Employment Patterns During Early Parenthood“. Journal of Marriage and Family, 67, 1: 222-239. 4. Cooke, L. P. 2004. „The Gendered Division of Labor and Family Outcomes in Germany“. Journal of Marriage and Family, 66, 5: 1246-1259. 5. Corbin, J. Strauss, A. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Nakladatelství Albert. 6. Čermáková, M. 2000. „Zaměstnanost, pracovní kompetence a perspektivy české pracující ženy“ Pp. 83-98 in Proměny současné české rodiny, ed. by H. Maříková. Praha: Slon. 7. Davis, S. N., Greenstein, T. N. 2004. „Cross-National Variations in the Division of Household Labor“. Journal of Marriage and Family, 66, 5: 1260-1271. 8. Dušková, M., Vaculík, M,. (2002). „Psychologické aspekty on-line komunikace prostřednictvím internetu na tzv. chatech.“ Československá psychologie, 46, 1:55-63. 9. Glass, J. L., Riley, L. A. 2002. „You can’t always get what you want - Infant Care Preferences and Use Among Employed Mothers”. Journal of Marriage and Family, 64, 1: 2-15. 10. Gram, M. 2004. „The future world champions? Ideals for upbringing represented in contemporary European advertisements.“ Childhood, 11, 3: 319-337. 11. Hattery, A. 2001. Women, work, and family. Thousand Oaks: Sage Publications. 12. Hurst, A., London, A. S., Scott, E. K. 2005. „Instability in Patchworks of Child Care When Moving From Welfare to Work“. Journal of Marriage and Family, 67, 2: 370386. 13. Irwin, S. 1999. „Resourcing the family: Gendered Claims and Obligations and Issues of Explanation“ Pp. 31-45 in The New Family?, ed. by E. Silva and C. Smart. London: Sage Publications. 14. Jandourek, J. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál. 15. Janoušková, K. 2004. „Krkavčí matky?“ Pp. 13-56 in Obrazy dětství v dnešní české společnosti, ed. by I. Nosál. Brno: Barrister&Principal.

34

16. Křížková A., Tuček M. 1998. „Zaměstnání versus rodina – dělba rolí v rodině“ Pp. 8088 in Česká rodina v transformaci – stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace, ed. by M. Tuček. Praha: SÚ AV ČR. 17. Maříková, H. 2000. „Dvoukariérová manželství“ Pp. 101-132 in Proměny současné české rodiny, ed. by H. Maříková. Praha: Slon. 18. Maříková, H. 1999. Muž v rodině: demokratizace sféry soukromé. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 19. Možný, I. 1990. Moderní rodina, mýty a skutečnosti. Brno: Blok. 20. Možný, I. 2002. Sociologie rodiny. Praha: Slon. 21. Paloncyová, J. 2002. Rodinné chování mladé generace. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. 22. Robertson, P. 1995. „Home as A Nest“ Pp. 410-442 in The History of Childhood, ed. by Mause, Lloyd de. Northvale: Jason Aronson Inc. 23. Rose, E. 1999. A Mother’s Job – The History of Day Care. Oxford: Oxford University Press. 24. Silva, E. B. 1999. „Transforming housewifery: dispositions, practices, and technologies“ Pp. 46-65 in The New Family?, ed. by E. Silva and C. Smart. London: Sage Publications. 25. Tuček, M. 1998. Stratifikace společnosti a hodnotová orientace: shody a rozdíly mezi muži a ženami v oblasti práce. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 26. Wallbank, J. A. 2001. Challenging Motherhood(s). Harlow: Prentice Hall.

35

Anotace

Děti versus kariéra je teoreticko-empirická práce zaměřená na dilemata mateřství,

kariéry a potřeb dítěte. Text popisuje vývoj proměnlivého postavení ženy v rodině a na trhu

práce, zasazuje jej do historického a sociologického kontextu a vztahuje k potřebám dítěte. Dětství je zde prezentováno jako sociální konstrukt podporující stereotypní vnímání mateřství jako ženské přirozenosti.

Analýza předkládá tematizaci problematiky z pohledu žen, které přispěly do

internetové diskuse „Děti versus kariéra“. Cílem práce je určit a charakterizovat témata, které obyčejné matky ve zkoumaném dilematu považují za stěžejní. Prezentace laického a vědeckého pohledu umožňuje pozorovat odlišnosti ve vnímání a tematizaci zkoumané problematiky.

Annotation

A child versus career is both theoretical and empirical study focused on dilemmas of

motherhood, carrer, and children’s needs. The text describes the variable status of women in family as well as in labour market. The development of women’s position is set in historical

and sociological context and related to children’s needs. Childhood is represented as a social construct which supports the stereotypical perception of motherhood as woman’s nature.

The analysis reveals the thematic structure of the broad issue from the perspective of

the women who contributed to the Internet discussion „Children versus career“. The purpose of the study is to identify and characterize topics which ordinary mothers regard as fundamental in the research issue. The presentation of the laic and the scientific point of view enables to observe differences in perception and conceptualization of the research issue.

36