Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 24. prosince Léta Páně 2007
1
leden
DEN P Ř E S L A V N Ý jest k nám přišel – tak zpíváme v jedné starobylé vánoční písni. Jenže jakou slá‑ vu že si to dnes připomínáme? Narodilo se dítě, jehož rodiče neměli ani tolik peněz, aby se to známé „nemáme mís‑ to“ změnilo na „že jste to Vy...“. Ostat‑ ně druhý z dvojice „dnů přeslavných“, které my křes‑ ťané slavíme, je na tom ještě hůř – o Velikonocích vzpomí‑ náme na Ježíšovu popravu. Žádné triumfální příjezdy, žádná slavná vítězství před zraky davů. Dítěti v jeslích se klaní pastevci, vzkříšený Kristus nejde triumfálně za Pilátem a Herodem, aby jim nastrouhal mrkvičku. Jak je možné, že první křesťané to naše evangelium nějak „ne‑ vylepšili“? Právě to je jeden z důvodů, proč je podle mého
názoru křesťanské poselství jedinečné a důvěryhodné. Spolu s věřícími nejrůz‑ nějších náboženství si uvědomujeme, že Bůh je veliký, vševládný a nekonečně nás převyšující, a to nás právem vede k pokoře. Jako křesťané jsme se však o tomto Bohu dozvěděli i další podstatnou věc. Při‑ šel mezi nás jako bezbranné dítě, jak nám připomněla Katka Lachmanová při duchovní obnově, o níž se dočtete v sekci Ohlédnutí. Bůh se sklonil k nám, tvo‑ rům vysokým nanejvýš dva metry a vážícím... no teď zrovna o nějaké to kilo více než bychom chtěli; sklonil se, aby s námi navázal osob‑ ní vztah. Sklonil se k Tobě, aby navázal vztah s Tebou. MiM
/ I
O H L É DN U T Í za uplynulým měsícem nebo i dál Zprávy z ekonomické rady 3. 12. Při jednání nás vikariátní stavební tech‑ nik p. Přibyl seznámil se stavem oprav kostela sv. Václava – oprava střechy i oprava žaluzií jsou dokončeny. Dále byl projednán postup prací na projek‑ tu rekonstrukce hygienického zázemí kostela sv. Václava a úpravy v ozvučení kostela sv. Václava. Ekonomická rada schválila výměnu 4 kusů plynových ka‑ men na faře za 45 000 Kč. Jiřina Haaszová – místopředseda ER
Zprávy z pastorační rady 4. 12. Hostem PR byli S. Přibyl (viz zprávy z ER) a O. Škochová, která pomůže se zpracováním žádostí o granty za naši farnost. Uzávěrka grantů Prahy 10 je 20. 12. 2007, na kulturní, sociální a sportovní projekty je možné získat prostředky v rozmezí 5 až 50 tisíc ko‑ run. P. Kuneš slouží 24. 12. jinde, a proto nemůže přijít k nám. Ve čtvrtek 27. 12. proběhne na bohoslužbě v 8.00 žehnání vína, poté posezení na faře. Radnice Prahy 10 nevidí problém v přepraco‑ vání smlouvy o pronájmu Bohdalce. Proběhne oficiální předání Bohdalce o. s. Metanoia (M. a D. Hrabákovi). S. Góra jednal se starostou ohledně fary. Od roku 1997 má farnost faru bez‑ platně zapůjčenou na 50 let. Původní Gočárův plán postavit faru vedle kos‑ tela není realizovatelný. PR souhlasí s tím, aby S. Góra podnikl kroky k to‑
mu, abychom tuto situaci řešili již nyní a nenechávali ji až na dobu, kdy bude smlouva o pronájmu před vypršením. V úvahu připadá poohlédnout se po nějakém domu v blízkosti kostela sv. Václava nebo odkoupit budovu nynější, ovšem jen pokud by památkáři povolili její přestavbu. S. Góra informoval, že proběhne vý‑ měna zámků v kostele sv. Václava. Plá‑ nuje se setkání bývalých ministrantů. M. Müller navrhl prohlášení PR, je‑ hož cílem bylo smířit případné odlišné názory na hluk při nedělní bohoslužbě v 10.30. S otištěním ve Vinici souhlasilo 12 členů, 1 byl proti, 1 se zdržel. H. Rechnerová shrnula, kdy bude tříkrálová sbírka. Účel, na který může být naší farností použito 60 % vybrané částky, bude dořešen později. Návrhy na program příští PR prosí‑ me odevzdejte nejpozději do 9. 1. 2008 S. Górovi, V. Jeništovi nebo Z. Váchové. Příště se PR sejde 17. 1. 2008 v 19.30 na faře. Zuzana Váchová – tajemnice PR
Adventní duchovní obnova V sobotu 15. prosince jsme v naší far‑ nosti v rámci duchovní obnovy vyslechli přednášku Kateřiny Lachmanové, která silně zapůsobila na mysl i srdce každého z přítomných a jistě si při čtení těchto řádků na ni vzpomenete. Prožíváme období přípravy Vánoc, což pro mnohé představuje silné trau‑ ma – úklid, nákupy, pečení vánočního
/ I cukroví a další věci, které za nás nikdo neudělá. V povědomí máme, že bychom se měli více věnovat Bohu, a hledáme návod na usebrání. Máme adventní věnec a na něm postupně každý týden zapalujeme svíčku navíc a čekáme na příchod dítěte Ježíška. Naše chování je takové prapodivné. Copak nevíme, že on už dávno přišel? Copak se už dávno nenarodil a není ve slávě? Všechna ta velká tajemství Kristova života neumí‑ me vnímat naráz a potřebujeme tyto věci nějak rozdrobit a pro sebe uchopit. My dnes nečekáme, že se Ježíš v Bet‑ lémě znovu narodí. Prožíváme zvláštní způsob očekávání, takovou slavnostní pouť. V písničce Vesele zpívejme se říká: „Krista čtvero příští Písmo svaté jis‑ tí.“ To znamená, že Písmo svaté nás ujišťuje o čtyřech druzích Kristova pří‑ chodu – „v těle, v duši celé, při skonání a o vzkříšení“. Tyto všechny příchody očekáváme a slavíme. Příchod Krista v těle – my všichni jsme tělo Kristovo – Kristus nemá jiné ruce, jiné nohy ani jiné srdce. Jako dítě přišel, aby znovu vzkřísil každého z nás. V tom je hluboká a radostná skutečnost, proto jsou Vánoce jedny z nejkrásněj‑ ších svátků v roce. Učil se, pracoval, žil v ne vždy jednoduchých lidských vztazích, poznal horko, žízeň a zimu, poznal i fyzickou bolest. Tohle je jedna z nejzávažnějších a nejkrásnějších pravd křesťanství. Znamená to, že Bůh soucítí s každou naší lidskou bídou – nepohrdá naší bídou ani naším lopocením. Co by asi dělal, kdyby nepřišel před těmi dvěma tisíci let, ale přišel by teď? Za‑ choval by si svoje dřevařské povolání nebo by byl třeba počítačovým exper‑
tem. A v tuhle chvíli? Sháněl a balil by dárky – možná že by na rozdíl od nás dělal všechno bez naříkání a bez reptá‑ ní. Bůh hluboce soucítí s každým z nás, zajímá ho každá naše životní situace. To, že Bůh přišel v těle, že se narodil, je důležitý princip adventu. Příchod o vzkříšení – naše srdce mu‑ síme otevřít, abychom se na Kristův pří‑ chod opravdu těšili. Často se ale stává, že spíše říkáme: „Pane, ještě nechoď.“ Pán však říká: „Zvedněte hlavy, neboť blízko je vaše vykoupení.“ To je mo‑ ment obrovské naděje, že všechno bude proměněné, nové a dobré. Proto potře‑ bujeme čas od času advent, abychom si to uvědomili. Příchod při skonání – je to složitá věc, čeká každého z nás – někdo se jí skutečně děsí, naopak někdo, kdo je v těžké nemoci, může konec přivolávat – málokdy se těšíme na tento lidský ko‑ nec. Pochopitelně máme strach ze všeho neznámého, neumíme si představit náš vstup do života, proti kterému byl náš dosavadní život jen živořením. Nevíme, jak budeme dlouho umírat. Přejeme si, aby to nebolelo a bylo to rychle. Při stárnutí se učíme dozrávat v moudrosti a odevzdávat se druhým. Člověk má být smířený s minulostí, smířený s lid‑ mi kolem sebe – vyzrálý pro věčnost. Adventní doba je doba, kdy bychom se měli učit žít jako moudří a ne jako nemoudří. Budeme děkovat za tento rok, ale my nevíme, kolik dostaneme z toho dalšího, jestli den nebo celý ten rok. Až ten den přijde, zanecháme tu úplně všechno – majetek i zásluhy. Jde o něco více a o věci podstatnější. Příchod v duši celé – je třeba prosit Pána, aby nám učinil milost a vnitřně
/ I
Farní dopoledne 16. 12. Ta pastorační rada se zbláznila! Osm dní před dnem Štědrým, kdy vrcholí bitevní vřava v našich domácnostech a šturmování obchodů, máme prose‑ dět dopoledne v kostelních lavicích? A přece se našli odvážlivci, kteří po mši svaté, okrášlené zpěvem benešov‑ ských rorátů, setrvali. Odměnou jim byla mj. divadelní vystoupení dětského dramatického kroužku Dany Vackové (Televize krize) a dětí z náboženství pod vedením „škaredých sester“ Hanky Rechnerové (pohádka o Popelce trochu jinak). Barevný kroužek dětí točících se kolem Simony Pišlové nás poučil, jak se míchají barvy. Pak konečně přišly na řadu „interpelace“ čili výslech na‑ šeho pana faráře Stanislawa. A bylo to ostré jako v parlamentu – hned první otázka mířila doslova na tělo! Odpověď ohledně jeho nynější váhy jsme si muse‑ li domyslet z uchichtávání a zmínkách o docentech. Dozvěděli jsme se, že naše „hora“ – Stanislaw Góra – se narodil
v Jelení Hoře (Jelenia Góra) kousek od hranic s ČR, ale brzy se přestěhoval do Lublinu na východě Polska. Jeho nejob‑ líbenější hračkou nebyl jelen Větrník, ale houpací kůň, z kterého občas spadl, což ho však neodradilo. K službě v na‑ ší zemi se dostal různými „náhodami“ – viz č. 9/2007 Vinice, kde jsme přinesli obsáhlý rozhovor s ním. Tentokrát nám Stanislaw poodkryl, že při odchodu z Dobříše do Vršovic pro něj bylo nejob‑ tížnější období, kdy už o svém odchodu věděl – narozdíl od jeho okolí. Teď už ale říká: „domů, do Prahy, do Vršovic, do ledničky.“ :)) Na naší farnosti se mu nejvíce líbí naše zapojení do farních ak‑ tivit. Do Polska by se už jako kněz vrátit nechtěl – sice je tam v kostelech víc lidí, ale kněz je tam tradičně považován za někoho nedotknutelného, takže může těžko navázat bližší vztah s farníky. Další odlišnost Čechů a Poláků je prý v temperamentu – jak Stanislaw řekl: MiM „my Češi jsme vážnější“. :))
foto Jarda Lukáš
nás proměnil. Jeho příchod do našeho srdce je hlavní a má se znovu uskutečnit. Advent je proto, aby se v nás vyhloubil prostor vnitřně se celým srdcem při‑ pojit k volání proroků. Aby Bůh přišel do těch zákoutí srdce, kde ještě možná nikdy nebyl, kam jsme ho nepustili, kde třeba je ještě poušť. Advent je o veli‑ ké naší touze a žízni, aby Bůh přišel. Je o naději, že Bůh slíbil, že vždycky půjde s námi, třeba i údolím smrti, že se o něj můžeme opřít. Kdo se na něho spolehne, neodejde s prázdnou, to je naše veliká radost. MŘ
/ I
Sbíráš, sbírám, sbíráme, na varhany nemáme. (Zatím. Asi všichni víte, že naše varhany vyžadují generální rekonstrukci, na kterou sháníme peníze všelijak, třeba i sběrem starého papíru – pozn. red.). Začali jsme v roce 2005, za celý rok se nám tehdy povedlo získat 8 520 Kč. O rok později jsme za sběr zís‑
kali ještě více, totiž 11 148 Kč. A to jsme dostávali za 1 kg o 20–30 haléřů méně! Letos jsme tento rekord překonali už v první polovině roku, protože jsme začali zvlášť odevzdávat noviny, resp. časopisy. Díky všem! Částka za letošní sběr činí 16 977 Kč, když započteme i poslední várku, kterou jsme nakládali v pátek 14. 12 – ta vynesla 2 820 Kč. Simona Pišlová (náš sběrový referent :)
S P O LE Č EN S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Jak to vidí náš pan farář Je to k nevíře, ale Stanislaw je naším farářem již půl roku. Byli jsme proto zvědavi na jeho hodnocení uplynulých měsíců i toho, co nás čeká. Přinášíme první část. Mám radost, že pociťuji velkou vstříc‑ nost lidí – třeba co se týče mé češtiny, ale především protože si myslím umíme naslouchat a spolupracovat. Velkou po‑ moc vnímám ze strany pastorační rady, kdy chci i dál konzultovat záležitosti tak, aby to přispívalo k chodu farnosti. Těší mě také, že ekonomická rada se rozrostla již na pět členů, z nichž někte‑ ří jsou odborníky v oblasti stavebnictví i co se týče finanční stránky různých oprav apod. V současné době se totiž schyluje k realizaci oprav a úprav soci‑ álních zařízení i dalších místností při kostele sv. Václava, jak je připravil již pater Pavel. Celkové náklady by měly být kolem 430 tisíc korun. Je velká na‑ děje, že jedna firma nám jako sponzor‑
ský dar věnuje dva velké kotle, což bude velká finanční pomoc. Velkou radostí je pro mě setkávání se studenty. Ze středních a vysokých škol je jich dohromady kolem 25 – samozřej‑ mě zvu i ostatní! Moje tak trochu bolest je zatím stále ještě malý počet hlavně předškolních dětí, které by využívaly možnosti setkávání na faře, např. jak je organizuje Zdeňka Čiháková. Ze své zkušenosti vím, že pro děti je důležité, aby si od malička zvykly být spolu, ko‑ munikovat, aby utvořily skupinu, kte‑ rou budou sdílet i v dalších letech. Je určitě dobře, když se rodiče snaží dítěti zabezpečit různé možnosti vzdělávání, kroužky, ale byla by škoda, kdyby se nepokusili svou zkušenost s Pánem pře‑ dat dětem i touto formou. Když se děti setkávají na každém kroku s ateismem, potřebují mít zázemí kamarádů, s nimiž budou moci o těchto věcech diskutovat a navzájem se podporovat. Co mi vždy leželo hodně na srdci, jsou manželé. Nemyslím si, že to je nějaká zbožná fráze, když řeknu, že budouc‑
/ I nost církve a farního společenství je v rodinách, které žijí v úzkém vztahu s Pánem a rostou v cíleném setkávání se s ostatními manžely. Samozřejmě, že mají přátele v různých prostředích. Vidím ale jako důležité, aby se – nejlépe jednou měsíčně – společně setkávali, modlili se a také se učili podle Ježíše i nauky církve orientovat v problémech, které manželství s sebou nese. Byl bych moc rád, kdyby ti manželé, kteří by cí‑ tili touhu po takovém setkávání a třeba neznají ostatní, aby se na mě obrátili. Trochu pomoci by v této věci mohly i chystané duchovní obnovy pro man‑ žele. Určitě nechci zapomenout na starší lidi. Při posledním setkání na sv. Miku‑ láše nás bylo již 30. Domluvili jsme se, že si budeme střídavě povídat na určitá témata, jindy se podíváme na nějaký film a pak si o tom popovídáme. Na ná‑ sledujícím setkání první čtvrtek v lednu uvidíme film o otci Piovi – srdečně zvu. Stanislaw Góra
Tříkrálová sbírka a něco o vybírání peněz Jak to tak chodí, nějak na mě spadla už poněkolikáté organizace Tříkrálové sbírky. Musím uvést, že se mi do této akce každoročně nechce, setkávám se s mnohdy rozpačitými nebo negativní‑ mi reakcemi. Nadšení a celkový přístup dětí a dospělých, kteří se účastní, to vždycky obrátí – děkuji moc. A zároveň prosím ochotné dobrovolníky, aby se
přihlásili (na 4. nebo 5. ledna – dopo‑ ledne nebo odpoledne). Pokud byste věděli, že by byla vhodná naše návštěva i v nějakém domě, s čímž máme velmi dobré zkušenosti, dejte také vědět. Jen bych ráda uvedla dvě podstatné poznámky. Právě to, jestli peníze dám nebo nedám, by nemělo být pod ně‑ jakým tlakem, ale věcí osobního odů‑ vodněného rozhodnutí každého – to je právě ten krásný zážitek svobody. Zvláště když na nás z každého rohu někdo žádá peníze. Druhá poznámka se týká účelu sbírky. Charita Praha letos vybrala konkrétní azylový dům a domy pro seniory. Podle našich zákonů si až 60 % vybrané částky může vzít pořá‑ dající organizace, což v tomto případě je naše farnost. Na farní radě vždycky uvažujeme o tom, zda je potřebujeme, případně na co. Protože jsem byla letos u pár předávání peněz, vím, že někde to byla opravdu hodně potřebná částka v pravý čas, jinde si nejsem až tak jistá a v jednom případě to naprosto nebylo potřeba. Po zkušenostech, které mám, vás prosím, abyste mně nebo panu faráři nebo třeba do redakce Vinice sdělili, kde vidíte potřebu, kde máme pomo‑ ci – můžeme peníze i rozdělit. Celkem se při poslední sbírce jednalo o zhru‑ ba 20 000 Kč, ale nevím, jak budeme úspěšní tentokrát. Já třeba navrhuji Af‑ riku, ale byla bych velice nerada, kdyby akutní potřeba byla někde blízko nás a my si jí nevšimli – to se pochopitelně netýká jen Tříkrálové sbírky. Hanka Rechnerová
DUCH SVATÝ, Ježíš, Maria, Josef, dýchající zvířata, pastýři, mudrci, ti všichni žijí v Betlémě každý rok o Vánocích. Jenom tři první se vešli do obrázku: Madona s dítětem celá, Duch Svatý jenom z části. Jakkoliv si další betlémské figury dovedeme představit, Duch Svatý míří jinam, kam naše smysly nedosáhnou. (vs)
/ I
P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Vánoce Dítě, které bylo Spasitelem světa, narodilo se v jeskyni pastýřské a bylo položeno do jeslí, jinde nebylo pro ně místa. Nezasloužilo si více pozornosti? Že nenalezli místo v celém městě Betlémě? Ó ty kráso má, ó ty lásko má! Zato tři hodiny cesty od jeskyně pásli pastýři z cizí krajiny. A těm se ukázal Anděl Páně, jasnost Boží je obklíčila a jasná hvězda je na místo přivedla. Ó ty kráso má, ó ty lásko má! Šli chladnou nocí celé tři hodiny a poklonili se malému nemluvňátku. S anděly spatřili mnoho rytířstva nebeského, které chválilo Pána Boha slovy: sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle! Amen! JNov
Světec v tomto měsíci: Anežka Římská svátek 21. ledna „Blahoslaveni čistého srdce, neboť oni uzří Boha.“ O svaté Anežce České toho víme po‑ měrně dost – třeba to, že nesla jméno prvokřesťanské mučednice, Anežky Římské. O té však víme pramálo. Její životní příběh patří mezi nejstarší vy‑ právění o svatých.
Někdy ve 3 století se v bohaté křes‑ ťanské rodině v Římě narodila dívenka, kterou pojmenovali Anežka. Dostalo se jí vynikajícího vzdělání, navíc byla veli‑ ce půvabná, a tak nebylo divu, že se po ní chlapci otáčeli. Zejména syn měst‑ ského prefekta Sempronia byl Anežkou okouzlen natolik, že jí nabídl sňatek. Dvanáctiletá Anežka však jeho nabíd‑ ku odmítla s tím, že je již zasnoubena s jiným. Mladík zuřil. On, syn prefekta, je přece výborná partie, lepšího v celém městě nenajdeš! Dotíral tedy na Anež‑ ku, kdože je ten jeho sok? Anežka upad‑ la do vytržení a začala mluvit o Ježíši Kristu. Mladík se vrátil smutný domů a do věci se vložil sám Sempronius, kte‑ rý ale rovněž nepochodil. Hněvem bez sebe dal podle tradice odvléci Anežku do nevěstince, avšak žádný s návštěv‑ níků se k ní neodvážil přiblížit. Jedině prefektův syn se pokusil Anežku znásil‑ nit, ale padl mrtev k zemi. Anežka ho však modlitbou probudila opět k životu. Sempronius ji poté předal soudci, který ji chtěl nechat upálit na Domiciánově stadionu (dnes Piazza Navona) v Římě. Ale stal se další div: plameny šlehaly ko‑ lem Anežčina těla, ale nespálily ji. Nato poručil soudce vojákovi, aby jí vrazil meč do hrdla, což se také stalo. Bylo to pravděpodobně roku 304. Zarmoucení rodiče pochovali své dítě na hřbitově na Nomentánské silnici. Zanedlouho po pohřbu měli sen: viděli nespočetný zástup a mezi nimi i Anežku s berán‑ kem v náručí. Tolik prastará legenda. Úcta k Anež‑ ce se rozšířila brzy po její smrti. Nad je‑
/ I jím hrobem nechala Konstancie, dcera Konstantina Velikého, postavit kostel zasvěcený sv. Anežce a také v místě je‑ jího umučení stojí kostel jí zasvěcený. Každý rok jsou 21. ledna v kostele, kde je mučednice pohřbena, žehnáni dva beránci, z jejichž vlny se zhotovují palia. (Palium je pruh bílé vlny, který nosí ar‑ cibiskupové na ramenou jako znamení Krista – Dobrého Pastýře, který pečuje o ztracenou ovci.) Sv. Anežka Římská bývá znázorňová‑ na vždy jako mladá dívka s beránkem, což je narážka na podobnost jejího jmé‑ na Agnes a latinského agnus. Někdy také drží meč nebo list palmy jako sym‑ bol mučednictví, jindy leží na zapálené hranici. Alena Králová
Mistr Teodorik: Sv. Anežka Římská
Podobenství o kamnech k svátku Svaté rodiny 30. 12.
Lidé říkali: „Naše srdce prožívají lás‑ ku, ale manželství je jejím hrobem.“ Tu se však ujal slova topenář a odvětil jim: „V dávných dobách lidé poznali oheň. Zprvu se ho báli, než objevili jeho dobrodiní. Tehdy ho přenesli do svých domovů, aby je zahříval v mrazivých dnech a byl jim pomocníkem při práci i přípravě jídla. Poznali však, že plame‑ ny plápolající uprostřed jejich příbytků mají řadu nevýhod. Spotřebují velké množství dřeva, a přitom jejich teplo nevyhřeje chladná zákoutí jejich obyd‑ lí. Často se pak i stalo, že oheň vyhasl dříve, než na něj stačili přiložit, jindy se oheň rozšířil z místa jemu určeného a zachvátil celý dům. A tehdy člověk postavil kamna a oheň do nich umístil, aby ho lépe ovládal a využil k prospěchu těch, kdo v domě bydlí anebo do něj vejdou, přilákáni teplem domova.“ Nechápavě kroutili hlavami a ptali se jeden druhého po smyslu těch slov. Na to jim řekl: „Opěvujete lásku, a to právem. Sami ji nazýváte ohněm, ne‑ boť cítíte žár její výhně ve svém srdci. Znáte i její úskalí, častokrát vaše láska sežehla vše, co jí mohlo být pokrmem, a náhle uhasla. Pokud však ve vašich domech plane oheň, uzavíráte ho do kamen. Není tak zpravidla vidět, avšak o to více rozpaluje masivní železo, kte‑ ré setrvale rozdává teplo kolem sebe. A pokud i plameny přestanou na čas plápolat, uhlíky uvnitř přetrvají žhavé a váš dech stačí k tomu, aby oheň opět vyšlehl. Jistě, zcela vyhaslá a vychladlá kamna uprostřed místnosti jen překáží. Pokud však ve vašich srdcích ještě hoří
10/ I láska, dopřejte jí dobrodiní manželství. To vám pomůže ji udržovat, aby vás provázela až do smrti a její užitek byl veliký. MiM
Vánoční dárek Rok 1989 nezačal pro naši rodinu právě dobře. V lednu šel na poměrně riskantní operaci mozku můj strejda, a přestože operace dopadla dobře, neprobral se již k vědomí a po čtyřech měsících zemřel. Skoro ve stejnou dobu onemocněl jeho 23letý syn těžkou poruchou krvetvorby, podroboval se náročné léčbě. Situaci zvládal s optimismem a silnou vůlí, i přes zákaz lékařů tajně cvičil, denně nachodil po miniaturním nemocnič‑ ním pokojíku několik kilometrů! Jeho stav se ale moc nelepšil, po několika měsících ho převezli na nově otevřené hematologické oddělení do Plzně – také
proto, aby se rozšířil okruh možných dárců krevních destiček. Jedinými mož‑ nými dárci tehdy byly jeho maminka a sestra, a ty už byly dost vyčerpané a celá ta situace pro ně byla téměř nezvládnutelná. V plzeňské Škodovce dokonce tenkrát udělali velký „nábor“ na vhodné dárce krve, ale bezúspěšně. Mému tatínkovi se podařilo přes řetěz známých sehnat jakýsi vzácný „západ‑ ní“ lék (byl prý původně určen jakémusi pohlavárovi, ale ten jej nevyužil). To už byl podzim, spousta našich známých odjížděla do Říma na svatořečení Anež‑ ky české. Prosili jsme je, aby se tam za bratrance Honzu modlili. Na Štědrý den jsme seděli večer u stromečku, vtom zvoní telefon: „Ahoj, tady Honza. Dnes mě pustili z nemoc‑ nice, jsem doma.“ Krásnější vánoční dárek jsme snad dostat nemohli. PS: Bratranec je v pořádku, chodí do práce, sportuje, oženil se a vede spoko‑ jený život. IL
V Ý H LED a pozvání na následující měsíc nebo i trochu dál Informace do této sekce pro nás shromažďuje ve farní kanceláři Eva Hrubá: Eva‑
[email protected] nebo tel. 731 576 329.
Společenský večer farnosti
Výstava kreseb Václava Sokola
Přijměte pozvání na náš společenský večer! Koná se v pátek 11. ledna v KD Barikádníků, zvaném „Barča“, Sara‑ tovská ul. 20, kousek od stanice metra Strašnická. Začínáme od 19 h, hraje skupina Impuls. DH
Toto pozvání je tak trochu diverzní akcí, ale Václav mi snad odpustí. Ještě do konce prosince lze v pasáži Lucerna v kavárně u vstupu do kina shlédnout výstavu jeho kreseb. Pozvánkou vám budiž i madona v tomto čísle Vinice. MiM
11/ I
Týdenní program pondělí 17.00–19.30 řezbářský kroužek /Václav Novák/ 18.00–19.30 přednáška Životopis křesťanství /Míla Müller/ 2. v měsíci úterý 13.00–17.00 farní kancelář /Eva Hrubá/ 15.30–16.30 Mariina legie /Marie Pokorná/ – liché týdny 16.00–17.30 barevný kroužek /Simona Pišlová/ 16.30–17.30 Mariina legie /Marie Pokorná/ – sudé týdny 16.45–18.00 biblická hodina /Jozef Nagy/ – liché týdny 18.00–20.00 tvořivý kroužek /Simona Pišlová/ 19.00 modlitební setkání /Václav Novák/ 19.00–21.00 cvičení pro radost BOH středa 9.00–11.00 setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena Čiháková/ 15.00 návštěva galerií /Simona Pišlová/ – 1. v měsíci 15.00–16.45 možnost setkání s knězem 16.00 Euroskaut /Lukáš Alexa/ 18.00 náboženství pro dospělé /Pavel Kuneš/ 18.45 úklid kostela sv. Václava – 1. a 3. v měsíci 18.45 setkání mladých 19.00 pěvecký sbor /Olga Polanská/ 19.30 setkání studentů VŠ – 1. v měsíci 19.30 setkání studentů SŠ – 2. v měsíci čtvrtek 8.45 setkání farníků při čaji – 1. v měsíci 8.45 Mariina legie /Marie Pokorná/ 9.00–13.00 farní kancelář /Eva Hrubá/ 16.00–16.45 náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová/ 16.45–17.30 náboženství pro starší děti /Hana Rechnerová/ 17.30 dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/ 18.30 rozhovory o životě z víry /Jozef Nagy/ – sudé týd. 19.00 zkouška kapely Missa 19.30–20.30 setkání modlitebního společenství maminek /Zdena Čiháková/ 20.00–21.00 tichá adorace před Eucharistií /Jiří Vyšohlíd/ sobota 10.00–12.00 modelářský kroužek /Petr Hříbek/ (sudé týdny) neděle 9.30–10.30 farní knihovna /Jana Stibůrková/ 11.30 farní káva (a čaj) BOH – Bohdalec FAR – fara KAP – kaple kostela sv. Václava
BOH KAP FAR FAR KLU FAR FAR KLU KAP FAR FAR BOH FAR VAC VAC KAP FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR MIK BOH VAC VAC
KLU – klubovna kostela sv. Václava MIK – kostel sv. Mikuláše VAC – kostel sv. Václava
12/ I
Kalendář akcí na prosinec 1. 1. /út/ 2. 1. /st/ 3. 1. /čt/ 5. 1. /so/ 11. 1. /pá/ 14.1. /po/ 16. 1. /st/ 17. 1. /čt/ 19. 1. /so/ 26. 1. /so/ 27. 1. /ne/
10.30 19.00 15.00 19.30 19.30
eucharistie (není mše sv. 8:30) eucharistie /P. Pavel Kuneš/ návštěva Valdštejnské jízdárny setkání studentů vysokých škol duchovní setkání maminek téma: Modlitba v rodině 15.00 koncert vokálního souboru Cantio: Středověké vánoční notování 19.00 farní společenský večer 18.00 přednáška Víra nebo rozum? aneb sekulari‑ zace Evropy 19. století 19.00 setkání ekonomické rady 19.30 setkání pastorační rady 15.00 setkání s ministranty /agapé/ 16.00–19.00 duchovní obnova pro manžele do 10 let trvá‑ ní manželství 16.00 loutkové divadlo
VAC MIK FAR FAR MIK KAP
FAR FAR FAR FAR FAR
Nezapomněli jste si zapsat do diářů? 9. 2. duchovní obnova pro manžele nad 10 let trvání manželství (16–19 h) 26. 2.–29. 4. „Křesťanství v praxi“ – deset úterních setkání s Kateřinou Lachma‑ novou (vždy od 19.30) 15. 3. Den seniorů a nemocných s udělováním svátosti pomazání nemocných
Přehled pravidelných bohoslužeb neděle 8.30 10.30 19.00 úterý 18.00 středa 18.00 čtvrtek 8.00 pátek 18.00 sobota 8.00
kostel sv. Václava kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/ kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava /nejen pro mládež/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice. Fara: tel. 271 742 523 | Vydání únorového čísla je plánováno na 27. 1., příspěvky dodávejte nejpozději 17. 1. | Kontakt:
[email protected] , případně osobně nebo do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732 736 728 | Redakční rada tohoto čísla: Stanislaw Góra, Alena Králová, Markéta Řečinská | Sazba Slávek Heřman, tisk Eva Hrubá, výtisky pro vás zkompletovali Polákovi.
