2
~1 ~ ~! J::.Eu::I~~·
~
O
':i\
~"
pfedchiuilclch lblKh, rodlflll 1outll o úblry z cHtovnlho pflldlto1t majl lHniPl.foto• amat„I, ktafl H a:úlattnl nlkt.riho :d.Ju:du do 1pN.ta-
d J•m• nall (oto1rafickou m ruchu mlidda. Velkou
O
-t. ~::1:.•:;;'~:~~~"JcC:,.:-:::;;~:;I ~~~~·:,~~c~a'::
hran~nlch nbl'.thnlk6 .,, nall rapublica. '"o a1ottory naj:&dafile;llch :dblri\, kter6 koncem roku 't"fhodnotl komlH odbornlkO, pfip1•nlll June tyto odmlny1 1. CENA - 14DENN( ZÁJEZD MOSKVA- KAVKAZ ; 2. Cl!NA -
~~=~~(D~~~:N~:~~,~-:."i:',!~~: 4~E~EJ1"zAJ:~~~
BUDAPEŠTI. Upo1:orlh1iame lt•"'f•, le vfedlny :u.1lan• 1nlmky (cedr I ty, kteN naJ1ou uvePejnlnJ), budou na úvlrtoudleohodnoceny 1:'\lliltnl komhl odbornlkO . Z najlapllch p,..cf bude usportdina Tftt... ka. AlltoPI vy1ta•enfc.h anlmkO budou odmlnlnl •l
REDAKCE.
ROBOT lgžaře
pro
1 - Jfz.da u robotem
..,..
fzda na vodnlch lyffch :rJskivá sd.le nov' prl-
J
vrfence. Bohulel vf:t-
Jina x nic:h nemá vlastni
rychlý motorový llun a musf sl ho vypGjtovat.
V úpadnl Evropf: se ted poullvá mfsto vleln6ho llunu s i'idilem nov6ho „robota pro lyfai'e" s Wankelovým motorem o obsahu 150 ccm a slle 21 k, který dosahufe rychlosti _.S km/h. a spotfebuje asi _.X lltru pohonni látky u hodinu jlzdy. Dalšl výhodou je, fe tento robot Je malý (2 m dlouhý, 1 m
široký) a vUI 75 kg, ukfe se snadno transportuJe na sti'eJe auta. Jeho l'ídkl nl'lienf je konstruovino uk, fe na konci dvou tyli upevnf:ných na zádi Jsou fídftkafakou motocyklu,
uxp~sobeni
pro l'fzenl na dálku. Motor a fldltka jsou spojeny bowdenem. Robota lze snadno nastartovat stlsknutlm knofllku na fídltkách. Upadne-li Jezdec během jlzdy do vody a pustl ffdftka, motor se okamflti vypne a člun se po nlkollka metrech zastavf. Judee potom mOle znovu Z
Z OBSAHU čist.A 171 Robot pro l)'lah • Rychlo.rl umol:lnntch ~t•l:6 • „Dncl„ na 01t.rovl Komodo • Budeme Hn potnvlay a aafty? • Atom tati loda.i vrtuli • Jtab• - rudl. •rd.c• Ameriky • Kun 1pono,,.a.fho ryb'htvi • Atom•mol•kul._ krystsl·buD.a • Ro1tll.aa noaf o potr8vu • Mtkrooddecb 03 HOMBPA •11 c1,IlpaKOHbUI ocrpou• KoMOAO • /IOJiKH
c
~RbUl ABHraTCJICM
AMcpla
U..W.• H3 HCcSn'H •
\.fTO nt
• IlOABOAHble Hp&CHoe CCPALIC IlpoAQmt
Ky6a -
"IC(:KOr'O PICCKl31
AUS DBM INHALT DER Nr. 171
Bln Gehilfc filr Waucrslr.i!ahrer • Dracbcn von du lnici K~ modo • Nahrunpaůttd IUI Brd61 • Atom-Untcr1ee:bootc •
(Normilni se startuje z mOstku, z: vody, nebo ze speclilntho starto. vaclho uft:rent, tj. gumov,ho voru.) Nový robot tak nahn.z:uje velký llun s fldlčem, Jez:dec sl ho sim fldl, reguluje Jeho rychlost a I na malých vodnlch plochich mOfe s nim je.zdlt pfes n' figury. Vodnl lyfovint nent, jak by se mnohým snad zdilo, sportem poslednlch let. jlzdi na vodnlch lyffch Je ul -to let. POvodni se nepoullvalo lylf, ale jezdilo se na prkni, kter6
Kub•-
v PABTfM CfSLB NAJDETE• Dld.lctvi aaclat6 - u ! rokJ' n• 500 obiti • Rd.eto.,,, motory • Ro1t.IW6 JNy • Po•nt:o•W c:•topln1. & ltab1 • Na b.-.n6 dvouatraul uJfm••ottl s bnluk6ho v•I ... trhu. • St4J1 l6kavt dl - Mano•>' mhJc• • M.lkroodd•ch • da11J soatHai kfflo•lla
VTH
519
bylo pflpoudno k člunu Janem . Aby jez:dec neupadl, byla na prkni lftOra na drlenl. Poz:di:JI se mlsto prkna začalo poutrvat dvou prkének podobných lyllm, ale stále Ještě pflpoutaných ke člunu . Vývoj však pokračoval dile ; tvar, v1hled I tech· nika Jl1dy se 1leplovaly. Judee uf drfl lano v rukou . Jeho akčnl rídlus se tfm podstatni zvýlll. MOfe lépe a elegantnijl kPlfovat zic1ové vlny vletn•ho člunu a po pflmUeném tr,nlnku jezdit na vodi I slalom. V roce 19446 byla 11lofena svitovi unie pro vodnl lyfovinl, která vy· pncovala pro úvody pevn' merl· n'rodnl pravidla. Zivodl se ve tfech dlsclplfnich : ve slalomu, v knsojlxdi a veskoclchi v lidn' z: nich však mez:lnirodnl pravidla ntlm robota pouffvat nedovoluji . Slalom: v pfesni vytyčeném sla· lomovitm poli mu1f Jezdec objet
rikladem pro celkové hodnoceni. Délka tafného lana je 23 m. Kra10Jtzda: tato dlsclpllna vypadi na prvnf pohled velmi jedno· dule, ale ve skutečnosti je nejtHll a vyfaduje dlouhitho tréninku. Pfl krasojfxdi absolvuje kaldý úvod nik 2 kola asi po 20 vtePlnich , Za tuto dobu musr provést na specltlnfch lyflch , zahnutých vpfedu I vzadu , pfedepsan' figury (obraty o 180°, 360°, skoky pfes vlny apod .). Tyto figury se ohodnotl body podle obtffnostl. Ne jvitšl počet bodO rozhodne ovltizl. Rychlost vlečného člunu sl v tomto pffpadf: určuje úvodnlk sám. Pfl mlstrovstvl svita a Evropy jsou pofixoviny fllmovl: úbiry, protofe soudci nemohou tento tanec na vlnich s naprostou pfesnostl sledovat a tudll an i ohodnotit. Skoky: skoky na vodnlch lytrch jsou nejatraktlvnijšf a vyfadujl od
DO~ISY OD ftAKITY. Na tkhto dlouhfch pnn.lch Joto,nflck•ho papl"8 Itou u.znamel\iriny tpri.vy, kt•Ň ..-y•ft•ll kcsmldc• lodl. Tento :m:vliltnl paplr I• •rvolin o plUd"'h' vtel"lny a dovoluje t•mlf okamlltou kontrolu vyallanfch sdllanl.
TILIPONNf l'l.flTROJ •UDOUC· NOITI. Jedna úp9.donlmecki flrll'la p•lne1la nrnl na trh tel.tonnl pHttroJ • •ollhim, trwrt nudli. e1.10 •• voll pouhfm rtl1kinfm kontaktG u Jadnotll• •fch lhlk. Čl1lo I• Yytetleno mnohem lllfl• a nedochi.&I k omyltim a ch1bim Jako dosud.
„
pllpevněn'
bóJe (gumov4 mile) podle pravldel. Vlečný člun Jede pfltom pffmolafe , Jezdec tak proJlldl delll trať nel llun a Jeho rychlost se xvyfuJe 1,2x proti rychlost! elunu (kdy! elun Jede rychlosti 45 km/h„ Jede Jezdec 54 km/h.). Jezdec mOle pouUt bud jedn6 specl· tlnf slafomovit lyle nebo dvou lyff. Pfebornlcl pouflvajl Jen Jedné lyle . V prvnfm kole je rychlost vlelnl:ho llunu u len 442 km/h. a u mufO -45 km/h. Po kald'm kole se rychlost xvyluJe o 3 km/h. Pid bihem Jlzdy vyl'uuJe úvodnlka • dalll soutHe. Palet obJetých bófl Je
580
VTM
dvodnlkO nutnou dhku odvahy a obratnosti. Ro1mf:ry skokanskl:ho mOstku: výlka pro feny 1,SO m, pro mule 1, 80 m, Ilfe 3,70 m 4,30 m, d61ka 6,10 m - 6. 40 m (nad vodou) a 0,6 m (pod vodou) . Rychlost vlelného ~lunu je 57 km/h. Skil:e se na speclilnlch skočkich . Kafdý xhodnlk mi tfl skoky. Hodnot! se ne)delšf skok bez ptdu . D"ka skoku se poelti od hrany sko. kansk•ho mOstku al k mlstu, kde se nohy úvodnlkO dotkly vody po dopadu . Aby dvodntk obstil v me· zlnirodnlch z.bodech, musl skákat alespol'\ 30 metrO . -AD-
Dosavadnl feritov6 pamEti pracuji pfi kmitočtu 0,6 Hz a majl ncjvt!:tlf mo!nou kapacitu 100 tidc informaci za vtefinu. V potlcdnkh letech se technika zamlfuje na ytvoj tenkých, tvrdých a m!kkýcb magnetlcktch vrtttv. Tvrdi magneticki vratva umo!6.ujc zaznamcnivtt a čht at 100 miUónó informaci z pamEd počltače za vtefinu. Zhotovuje se na izolač n1m podklad! zpravidla z niklu a železa 1 pflmEsl manganu a vizmutu a je siln' jen OJOOOl mm.
Generace
l':'I rudký rozvoj v~dy a techniky pfinUI konLll 1uukcc samočinných počhačO o stále vltlfch pracovnfch rychlostech. Rclfov~ samočinn~ pracovat rychlost označenou v dca ccntisckund4ch. Blektronick~ samočinn~ počltačc majl pracovnl rychlost vltll; označuje se v milisckund4ch, mikrosekundách a v poslední dobl se hovofl o nanosekundách a pikosckund6cb. počltače m~ly
cisckundách
Pfehled
označeni
pracoval rych101tl
Hmočlnných polltač~
cenduJumda mlllaekuada (tlaldna vtefiny) mlkro„kund• µse1.: (m.lll6ntlna Ytef.) nano1eln&nd• (mUlardtlAa vtef,) p!koHlnaoda
pHc
(bllioatlna vuf.)
Na
čem
10· 1 •0.1 tO"'• - 0,01 JO-- - 0,001
počftaěll
Podle dkladnlch atavcbnkh prvkO. tvofl samo-činn6 počítače tfi aenerace. (Rel6ov6 samočinn6 po-čltačc se neberou v ú•tahu, i kdy! napf. v Japonsku se doposud stav!jJ,) V prvnJ 1cneraci jsou elektronkov6 1amoělnn6 počltai!e. Do ni patfl i čs. EPOS. Druhou generaci tvofl tranziHorov~ aamoč.inn~ pol:itače; majf menši objem a vihu a deJIJ !ivotnost než elektronkov6. (Soustava EPOS II, kter4 je ve vývojiJ bude pacfit do t6to generace.) V tfcú generaci jsou samočinn~ počJtače 1 pracovní rychlosti alespoň jednoho miliónu operaci za vtcfinu. Sem patfl soustava FX·l postaveni v USA pro pouliti v armid~; m4 pr6m&nou pracovn1 rychlost 2 milión6 operaci za vtc.finu. Stejnou rychlost vykazuje i soustava STRETCH firmy
IBM. Samočinn6 počltačc s výkonem I miliónu operaci za vteřinu bude mlt i Sov!t1ký svaz; uf pfed rokem toti! TASS oznámila, fe ••v SSSR stav!jt 1amoč!on~ poč.ltačc, kter6 budou mlt aton.bobnou pracoval rychlost ne! dosavadnl.
IO·• - 0,000001 10·• - 0,000 000 001 H)-- 1•
rychlost zAvlll?
Ziltladol 1tavebnl prvky, jako clcktromagncticki rel~ 1 jsou velmi pomal~, elektronky j1ou mnohem rychlejll. Sem patfl velkcr~ druhy polovodjčovýcb dJod, oapfilclad gcrmaniov~ diody, kfcmtkov~ diody, déle tranzistory (triody), polovodičov4 dióda vynalezen• t. 1958 japonským fyzikem dr. Bsakym, ktet6 flUme „tunclovi 0 • Jejl pfekláplcl rychlost je zlomek miUatdtiny vteřiny . (Tunelový jev 1i mů!eme zhruba znlizornit ve tvaru kopec, kterým mohou procbhet elektrony z jedn6 strany kopec na druhou, anil by musely pfekonivat vršek kopec.) Dalllm nad!jntm stavebnJm prvkem je kryotrón (VTM 10/1963, m. 827). Kryotrónd v miniaturn1m provedeni se použlvé jako b.radJov6bo prvku v lo-gic):fch obvodech samočin ných po~tačd . Pfekláp!ct rychlost kryotrónu je asi jedna miliardtina vteflny,
-
0,000 000 000 OU1
Kouzla •
čaeem
Pracovnl rychlost aamočinných poč1tačd se dá zvEt!it pomoct tzv. 1dilenf ěa1u. Ca. 1ou1tava
BPOS pouilV11 dvou druhO 1dllcn1 času : vn6jšlho a vnitfniho. Vn itlnf sdHcni času dovoluje současn! zpracorivat n!kolik instrukci, které jsou čású jednoho programu, Vnljll sdileo.f času soustav! BPOS umoiňuje zpracovávat p!t úloh současn!, tedy p~t nedvislýcn program6. Každý program mA plidHena nutná vstupní a výJrupnl zaHzcnJ a úsek paml:ti. Zafazorint a vyřazováni program6 obscaráv6 tzv. organidtorJ nevelké čést logických obvodó. soustavy. Rozhodnut! „Of"'
n•
H"ttd prvnl pohled V)' • pad•m hrbo•tralnl, lel Asi Jako ptecllpotopnl dlno•
••vrv1 .
N•JdHv 11 mrtvolu ohled6m oranfovonidfm fuyhm .
ganizátora 11 vycbázcjt ze součas n~bo vyhodnocovtni okamžitých StavŮ pffslušnýcb jednotek s Qhlcdem na jcdnotliv~ programy. Sdllcni času znamená dokonal~ vyufid času v dob~, kdy probJhá zpracovhá.nJ programů. Pro srovnáni: typický výpočet spočhala soustava EPOS 16krát rychleji než stroj dovezený z Anglie, počftač National Blliott 803 B. Zkouška výpočtu na jednom programu počitaC.em EPOS trvala 39,8 hod. pli výpočtech na třech programech vykonala soustava EPOS tutéž pré.ci za 24 hodin. Sdíleni času charakterizuje nejnov!jšl sm!r feienl stavby samočinntch počltaf6 . Je jim vybaveno jen nlkolik m6.lo počltnčó. na sv~t~. nd. v . ČAPLA I Po~h111cl ,11u1t•v• ST R f 1 C, H ktcri "'' prlln\lnttlU pt'llC'.OVOI r)'dt-
lo•t
~
rnlllón)' opcrad u
vtetlnu.
-
Ov16dacl puh h. clckuonk:ktb11 aros. kuri udl1' u. vtdinu al J; 111111 QpCMld,
-rotlt•ů
K1•1'.ill'\l'l• flntl'••11 J~d.1Mtli1f9.:h ob"odts ele.lnronlck · hq potimt:e1 EPOf'
582
VTM
:.:: c.'1i:~~=-c!': t'~~ nim hlt•m . Jhtak •pokoH
Jlm dvou aJ tPlkllovfml k~•)' ·
„DRACI"
na ostrově V roce 1912 musel feden holandský letec nouxově pfisdt na malém ostróvku Komodo , asi 500 kilometrO llpadně od Jávy. Procote na tomto sopefném územ l o roz.loze jen asi 320 km' byla jed iná dom~ rodá vesnice bet: pravidelného lodního spojen í, byl nucen strill' it tam
K
o
M
o D
o
Dovolt•, abych H phd•ta•lf l mole vUKk• Jm•fto I• Varanu• komodoon1l1 Ovwen1.
plné lty11 mfslce . Kdyf se konefně vrátil do tehdejšl 81dvle , vyprtvěl s hrO:rou, le se octl v zemi plné obrovských nrašnj'ch drakll, mez.I nlmlf sl nebyl jist l lvotem . Lid' nebrali jeho strašid elné historky vilně . Pak p Pllla prvn l světod
vilka, Y nll se na ta jemni 1vlfau upomnělo. Teprve v roce 1926 se vypravila na ostrov expedice chlca1ského p fl rodov ědeckého muzea , a skutečn ě um naJl a dosud nez.nám6 ohromn6 j eštěry , al l:tyPI metry dlouhé, tmavohnědé , s tlamou plnou ostrých 1.ubU • s vysu-
nutelným , rozeklaným juykem . Tento témU pohádkový netvor byl ufleněn mu.I plny a dostal jméno Va.ranus komodoensls Ouwens. Proti jiným známým varantlm vynlkal pfedevJlm neobvyklými r oi.měry . Tělo nevlitel po i:eml a chodil ae vt:ty~enou hlavou . Am e rl ěa n6 sl odvezli dva tlv6 varany do zoolo. glck6 uhrady . ZJlstill, fe menll mnofstvl d:chto pla:r.O lije I na ostrOvclch Rlndb a Padar, a taU na dpadnlm pobretf onrova Flores. Po osvobozeni 2 krut6 kolonl61nl nadvlády xrldlla vláda mlad4i lndo. n6sk6 republiky xvlištnf výbor pro ochranu pffrody. který se ulal starat I o tyto podlvn6 jeltiry. V roce 1961 se na ostrov Komodo vypra..,11 mladý lndon6ský ..,f:dec S. Kadarsan . Rok na to se tam znovu vydal v lele mnohe>elenn6 expedice , do nit byli pP!z:vinl I sovftftl pl'lrodovidcl pod veden lm E. A. Malejeva. Varani z ostrova Komodo jsou vzJ.cný pot.Ostatek 2 doby. kdy
tvoflly Sundsk6 ostrovy s AustrálH jednu pevninu. Tehdy, asi pred tflcetl mlllóny let. flll po ce" Austrálii, Jeltě s Jinými druhy, % nich! zejména Varanus prlscus, Jeho! kosti se tu a tam nafdou, mif il dokonce osm metrO. Život ohromných varana na ostrovech Je umofněn tlm, fe tu nejsou lelmy, kromě nevelk6 cibetky, kteri jim nemOfe dfně konkurovat. Malejev poplsufe van.na Jako nl re v!ha'lé, kter6 se nikdy nehonf n kofistf. Pfesto poflri I nmnl jeleny, pfes mHr vysoké, ktdf vili al 100 kg, tedy bnmila tolik. Jako Jejich nepfltel . Jeho koP/sd fsou I dlvoct veprl , xdlvočelf bOvoll a koně . Neodmftne vbk ani menlf z:vffata, opice , ještěrky, krysy. ryby, u vesnic lovl I koz:y, psy nebo slepice. Sovětsk6 výpravfi setra! jednoho psa I s obofkem. Varan vObec potravu nehýká , polyká vfe I s kostmi . Zdá se nepochoplteln6, l•k se milfe pomalý varan xmocnlt bystro. noh6ho jelena nebo divokého kance . tleno..,, expedice mnohokrit po-zorovall, fe felenl neprofevull strach pfed tlmto ukrutným Ještlrem a pnou se klldn6 v jeho bllzkostl . Varan leki klldd na krytim mfsti, a pfljde-11 zvffe na dosah, srul Jeleni Jednou mocnou ranou ocasu a vrhne se na nlho. Svou Strůnou tlamou s ostrými xuby. kter' se srile vymf:tíu)f, mu roz:p•fe bflcho a poflri nejprve vnltfnostl . Za J.„ hodiny spolyki zvlfe ce" , po dvou - I t11· kilových kusech. V faludku jednoho varana našli celou hlavu dlvok6ho kance .
Je varan nebezpelný llovlkut Pokud se llenov' výpravy s varany setkall, vyhnull se jim leltUI pomalu. vihavi a.le be:r.e strachu. Staly se vlak p11pady, le varan napadl u vsi ma" chlapce a jed· noho z nich usmrtil, nebo fe se vrhl na dva slln' mufe , kteff nesli na tyli ulovenfho Jelena. V ujeti v z:oologlcU rahridi se vlak varani brz:y spH.telf s lldml . V londýnskfm zoo pflchh.eff k oletfovatell na uvolinf, berou mu potravu z ruky a stavr se pfi tom nifi z:adnl nohy. Varani se. ja.ko )Inf ještf:rl, rozmnoluH vejci s měkkým, percamenu podobným obalem. Samllka Jich klade kolem pětadvaceti a uhrabáv' je pod zem . Vejce mail rozmlry 6x 1 O cm a vili 200 aramG. Mlidata se Uhnou po osmi misfclch a dosa· hujl uf do tli misfcQ d61ky 52 cm. Mladí varani jsou tmavoledl a maJI po celém tile onnfovl lervená kolelka, která na llJI a na ocase pfechhejf v pfl~n• pruhy. Jak sd.rnou, dostbajl hrnohnidou barvu beze skvrn . Varani sl vyhrabivajl podzomnl nory pod kofleny stromll nebo pod kameny, Hlidata fljl nikdy v dutých stromech , lasto dosti vysoko nad i.emt. Velké kusy dosa.hulf dhy 130-150 ke a doflvajl se adlf af padeútl let. Start zvffla.ta, kdyf ul nedovedou uchvhlt flvou zvU, toulaJI se nikdy po pob1efl a ferou mlkkýle a rybyvyvrlen6 na milllnu. Dosud tlje na ostrovech ul dva tlslce varanO . Protofe Je obava, aby tyto vdcn' exempl'1e divn4i fauny nevymfely, Jsou nynl chrinlnl Ú.· konem a Indonéský výbor pro ochra· nu ptlrody z11xuje na. ostrovi Komodo p1frodovldeckou stanici, kteri bude vú.fn6feltlry pozorovat. -fa-
YTM
583
chodeb, kter• na sebe Ílzce navazuji. Teprve po projld všech lze pfekroělt prih dosud neznim6ho, nepoznaniho ••.
Chtl~~~=;~•;;:,-:v~!v~.m;~::: o tom, Jak .ul ve lkole Jevll úJ•m o „lil obor, Jak• ne61pkhy ho potkaly, Ja.k I• pr.konival a co dok4ul. Navltlvll fHm nlkollk vldeckfch 61tavtl a vf:r.kumnfc:h prac:ovlft. Ale vidy JHm odc:hbal 1 pri:r.dnfm blokem, N•, byli tam mladl vldeltl pracovnici a bylo Jich dott, kuti mlll na 1dm kontl fadu dobr'fc:h vj1ledkll. Pokdcl' vlak 1talnt obriuk. flvl •• mnou be1ffo-11 o tom, c:o privl Půl. JakmllaJHm H vlak nlPll 1• •vfm
Mladý
Zdeněk
O
Mii Jnm molno1t pruvldflt H o tom na konkrftntm prt. kladl, ktarf tvfm vf'sn•mem pPHahuJe rimec vfednl praxe. Po1ud't• sami.
V poslednl dob~ vzrOsd s rozvojem srdečnt chirurgie počet operovaných, hlavni df:tf, kterým pffmý zákrok na srdci napraví vrot.enou vadu - otvor v pfepifce, spojujfcl nespnhni pravou I levou sfň navdjem. Pfitom však dochbl asi ve 12 procentech pfrpadO k porušeni pfevodnf soustavy v pfepUce. Rych'' temposoubsn,ho fivota vyvoliv! sdle vice zniimých lnfarktO, kdy ucp6.ntm vlinčlt' dvy dojde k nihl• nedokrevnosti nikter• čbtl srdečnt svaloviny. Postihne-li Infarkt pfepUku, mOfe opit nastat kompletní blok srdelnf. Ovšem mO:fe být taká vrozený, nebo nastane po úraxe elektrickým proudem apod. co JI! TO SftDEČNI sf'4oKOMOROVf ILOK!
J• to ú.valn• prekilh Y llfenl v.sruchu Jeclnotllvfml &tmi srdc:a, lahol 1valovlna Je nadtna 1chopno1tl „automHic:k•ho'' rytmlc:kfho popudu k pravldelnfmu smrltovtnl a natahovint. (Snfelnt pumpa vydali v klidu I•· d lnfm tepem asi 70 cc:m kr"Ve do tepen tlla, c:ol u den flnl a11 7 al IOOO lltrll k rval) V:r.ruc:h, kt•rf dtvi k tito harmo· nlc:k• llnno1tl akfnt podnlt, llrl n v srdci po tzv. pfavodnl 1ou1tavl (vil: obr. 2), l•lfl dOldltou kfllovatkou Je pPecf1IAo•komorovf u:r.el A1chofr·Tawa· r6v v dolnl filtl pfapilky mezi pravou • lewou lfnf. Vxnlkne•ll takovf blok, xabraAuje nonn•lnlmu prevedanf nrullvfho1l1ni· lu xa 1lnl na 1rdalnl komory, la1tlJI na6plnl, nebo I ťiplnl. Doc:hUI k tomu, fa Jak 1lnl, tak komory tapou nekoordl·
1tavu, pokroku, radottec:h I •taro1tech vidy - nall I mew.lntrodnl - n wehJnott, a tedy I nall ltantfl, vltJlnou dovld4 al núlad'nl: tohle H dokiulo, nepodafllo, pPedpoklidi, Je va vfvoJI, SUio proto xato u1ad'nout tvi.fl 'f tvir vld'c:llm a dost.c •• pHmo do 1th4u vlcl - tJ. do 1trad'u Jad'ninl mezlnirodnlho 1ympo1la o k•ramlc:kfchpa· HvoYfc:h lltndch, kt•r' u1p0Pidala Hul~ ntrodnl •1entura pro atomowou en•r1il 1polelnl • Čs , komisi pro atomovou enersll a Ostavam Jadernlho Yfzkumu ČSAV politkem lervenc:e t, r, Na tomto dosud neJ..-ltlim nmpa1fu (• y mp o• ion I• nlco vice nal bHeda a mini nel •Je:r.d) H Hiio timlf 100 vld'c:4 z takPka dvou dHftek zemi. Videa, akonomy a c:alau 1polelno1t tr.ipl ener1etlc:k' 1taroltl; :r.kritka a dobfe c:htlli by, aby co neJdPIYe byly nikladyna t kWh, vyrobenou v Jad•rn• alaktrirnl, konefnl ul Jednou nllll nal y alaktrirnl tepelni,
584
VTM
novanl, na 1obl ned.vl1la. Komorovi akce Je xnalnl pomali 1 mi frakvend ui 20-JO up6 :r.a minutu. (U zclrav4ho flovlka •• •tahufe Y rytmu kolem 70,) Namoc:nf I• mnohdy po1tllen n•bezpalnfml dc:hvaty banldoml 1 kl'alaml, To :r.nameni, la pi! Jakimkollv prudlfm pohybu mHe dolit i k íira:r.u. A tak vyv1tal pPed 'tld'ec:kfml prac:ovnlky konkritnl ťikol: Jak dodat tllc• ohrolen,mu trdel lmpub k obno• ven I pravld•lnfc:h koordinovanfc:h stah6 1fnl I komor? N6.ročný úkol. Medicina sama uf ho nemohla dále fešlt. Bylo nutné vyufit všech pot.natků novodobé elektroniky. Jlf pfed l6ty bylo totlf zjlštino, f.e elektrický Impuls je schopen podrifdlt srdce ke stahu. Pokusy na zvlfatech byla domněnka potvrzena. Ale jak vyuf.tt této me· tody pro nemocn6t Vidyt postlfený sl nemllfe vozit s sebou na vozlku nějakou slofltou elektrickou aparaturu, která by vyvolala dostatečné podráfdfnf srdce. A jak zavést elektrody do tila a pftmo do srdce?
Po n••letnfm mnolltvl poku•O chi· rur1ov' druht úkol vyrallll. Zilelelo tedy na tac:hnlce. I ta bno rekl• „,. Konstrukt4ifl, va 1poluprid • t•kaPI, 1t11troJlll mlnlaturnf polovodllovi uflzenf, kc:eri dod:lri trdel vlutnl bu• dlvf 1l1n.f.I. Celf pHltroJ, ob1ahui(d kroml tranw.lstorll lelti minlaturnl
2
Znamen• to :r.Yfll• provoznl teploty, c:ol n nedi do1ihnout 1 llinky kovowfc:h Jadernfc:h matarli16, ale Je do1&1ltetn• flinky n•kowovfml, c:j. keramic:kfml, Jako l•ou '1apr. :r.hut· nllf ky11llnfky, karbidy nebo 1lllddy Jadernfch 1urovln,
•
Keramlckd paliva moji mnohem výhodněj'fl vlastnosti nef paliva výlulně kovovd nebo jejich slitiny, cof potvrdili svým stroze realistickým nazlrdnlm na zdsoby klasických energetických moter/dlll sověrštl vědci Puf k o v a P r a v du k. odsouh/dsll odkazy na budoucl vývoj energetiky Amerllan J. C. Oe Iane y, naznalll nalrtnutlm perspektiv Mezindrodnl agentury pro atomovou enerrll jej( zdstupce Poldk Llsows kl d lidsky shrnul ve smyslu prosp8nastl pro celosvl.to'f/ rozvoj techniky Indický publicista Oas G u p t a.
VEdcl se tedy citlivE podllejl na vjvoji /ldsk6 společnost/, cldlvE}I, nef s/ mnohdy mysllme, a lldltE}i, nef je vEtJ/nou
t - lcWmalmll'l.-c:a&tll· •lhe ~maken.. lrn·
........ „ ........... flaul•ltaterll(YJ&feto) .-4koll ••1otfWtl ..... yffile
I• ulito
„
_,„_
••peY"hudn. J - lcMfN ,,...,.", NUů:aY)'
,,..„,„. .....
.„. .
eNllbh f -
~···· J - ,..,, J -
k.o· mer1i, 4 - 1..n. komora, I - lto"'I 41116 Illa, ' •IMHYf 11Ul ICeJdl6Y• Ptackh, 1 - •Nlekomo·
"Yf-IAedlofl·TlhrA·
3 ""'"' •• ,., •. ~'"' v •••xrdovfm blofku, Je ah,,.e.. tak velkf Jako krabll· ka na pi1k11 do pnctho 1tr0Ja , Ohabn• alaktroclov' •o41~ hot.1 v.den„ v pod· koU s povrdtu .,.d9lnlho 1va.lu tlo16 do b1llftl kraJlnr, Icelo Ja ltucfld aparit voparorin 4o 16lka pod kOll, Hned po upojanf, pfimo pPI operul, \PJ'lkoll p0vo4nlpomalf tap napPlbllba norm61nl hodnotu, kolam 70 u.minutu ,
r6•• H l...,,mm6edc•m1 Mtulf poknluJI lfYI TawaroYa ,... m4nka • •lwenlm Puriryflo.,.,ch •lillon. J - Z: pracoYllf eku,i., lfr. PaleftJr d ... H. C."", 4r, Z:, fffprstelc, "·~I• J, Ha.U&owi u Holllpho ~•,....tu.
O„r, f, 4-llektroalkthbYuZ:.•l•hlc • „IHrofem Mlft101raf, a&U•• flMAi•aJklm ll'r6Whl •nf.tftl ltn• na1t.
Vida, co dokbala 1polelni prke mnoha odbornfkň - lldsk6 ardce pracuje doslova na baterky.
Tyto sloflt' operace se dnes Jll úspUnl providijl ve Spojaných stitech, v SSSR a tak6 dlky lnten-
:llvnfmu výz.kumu I u nás. Skupina prof. Špatka a dr. Pelelky mi za sebou nlkollk 2dafllých úuhO . Videcký výzkum neini hranic. Vyfell jeden probl6m, a stoji pfed dalllm, slolltijllm. Nůl odbornici se rozhodli roz.lousknout nemalý orllek. Chtljf tento pffrtroJ díle xdokonallt , aby se automaticky mf:nlla frekvence vzhledem k fyxlck6 námaze orsanl1mu. Ale od myllenky k reaUucl je dlouhi cesta. Vy!aduje desltky nirolných . pokusG na 1vlfatech, Jmenovitll na psech. Kdyf Jsem se alupol't 1U.tl se1n,mll •• tlofltostl dto výikumn6 price. poinal JHm , fe nejde pd.t Jen o Jednom Jedln'm ~lovlku . Na kddl:m pokusu 1e po. dflelo mnoho odbornlkO, a na kaf.. d6m 1 nich dlelelo. Vllml Jsem 11 proto alespol'i nfkterých. J• naporn6, fe pfl fefenf tohoto
likolu mi roi:hoduflcf 1lovo "kafská elektronika. Nelze tedy opomenout pr.kl dr. Pelelky, vedoucfho pokusnfho ústavu ÚKECH . Jlf pfed 16ty se ubýval tlmto oborem. Studoval cid llteruuru , usiloval o praktlck' uplatnlnf elektroniky v chlrurcll. jak uf to býd. , nov' myllenky narifeJI na konzervatlvnf odpor utúlených •pOsobO price. Nikdy se snad 2dlfo, fe jde o Jakýsi konlhk n'" kterých 16kaf0. Ale dr. Pelelka s ostatnfml st nenechal odradit. Proto dnes mOfe vlnovat všechny •v' nashromildln' poznatky na· Jemu vlastnlmu výz.kumu . Prl poku1och H ullvA tlolltfdt alek· trlckfch ttlmulitorO a rOznfch úanamoYfch pfhtroJO, kt•N Whom openc:a, priYI cak Jilko u lldl, clcH•l aun•mani· vaJI lfnna•t trdc•, top, tlak lcr•vnl apod. A prato J1ou tu takt tochnlcl lola • Yedaudm Zd•lllcom •laUc•m. ltdyl 11 Jako chta,oe. Htt ...Jll ppynt YIHtnl racllapflJlmal, ta Jald nat.Ylll, lo Jad· nou budo '&&bf.,.t •l•lctronkaml, kt•r• roz.ohniJI trik•.
zn6mo.Alc.dyfufjsmest6Htfmto II dem r po1l6nfm v Id c O tvdll v tvdl, polofl/1 jsme jim nlkolik ordzek,
o kterých •íme, fe zajímají nafe ltendle. Oópovfdl byly pllmf a Jasn6 : Sovlukf svaz dosdhr •elml zajlmOYfch vfsledlcll s kermetovfml poll•y (sm&I keramiky o lca•ov6ho pojidla), cof se projevl Ye zvýfenf kapacity 'fýrobnostJ f'lektridd eneriie • ne)bllWch desetiletích. I Amerllan6,Jejlchf odpo•ld noflm ltend10m (ormuloYol i:ndmf badatel prof. To y I o r, nepledpolclddajl. fe ' nejblllJlch S-10 le1ech ••livnl Jadernd enerrle vfraznEjl hospoddlst•I Spojenfch ttd10 a fe se pro· jewl of tok za 20-25 let Kanodslcf odbornlk Rob e r t •on se sice po1tavll proti domnEnk6m, fe by odpady r keramlc~ kfch lldnkO byly m~nl flcadlivf, ole velmi lnformatl•nl nastlnll, jak snad bude mofno ryul/vot odpadu z tkhto lldnkO odnlmdnlm potfebnfch mnofst•I z be2j>elnfch
Sama pPfpravn' operace, t) . umll' vyvol6nf sli'iokomorov,ho bloku u psa, Je znúnl obdfni. Vfdyť se na i:drav'm orpnlsmu musf napodobit vada, kteri. v pffrodf vinlkne z ro:tllt:ných pfftln. A cof pak vlutnf kardlostlmulace na pokusn'm zvfretf . Kafdý úkon se mlfl zlomky vtePln. Na provedeni úkladnlho operačnlho zúahu pPI obna&n'm srdci mi ch lrurc vltllnou len velml milo luu . Vyhduje to tedy nejen obratn6 ruce, ale I praxi. UkaPI po. kusn4:ho oddllenr li nezlskall pfa noc. Hnolf ullnall s chlrur11t v te· r'nu . Napflklad dr. Nlprstek pracoval v nemocnici ve Frýdlantě , kde proddll ve sv.trn volnfm lase tak4: pokusy • kflfenfm nlfecfch srdcí. Ale kaldý jednou nijak začlnal ••• A ca flcl o H•tfe Aftllca Zm,..ala'llt Na n i úlell, abJ vf.c.hnr chlrurslck• n61troJ• "" poku1u byl, vlclJ okamlltl ,o ruce. S.bem•ftll ~Yihil'lr, úrfanl mAla znamenat zmar pokutu. Z laborantA lm•nu)•me alHpoll Hlrlca "41.laz rHu•clntnl •kuplnr. J• to pro1tl ~ ů:uhnf"" praco•nlkA, a valk' Uttl mlaclfch lldl, bez J•Jlchl 'l)'pfd I mnohdy •tlpnfch n6.pacl6 by ftabylo malno clo••tt. poku1nf •d.· cllum prabUmu k clll.
Oslavovat tuto pricl by bylo netnadn6 - vlutnf odmlnou pro celý kolektiv je Jedlnl sprivný výsledek výzkumu , který pl'lnese nikdy malý, nlkdy vltll pflsplvek do společn6ho dlla . -Jev-
„
„
4
„uskladnEnf' pro da111 pouliti ' rOznfch odvltvlch •Edy o Y/zkumu nebo ho1podd11tv/ a prOmytlu. Francle pak je Yelml daleko •e .,.oji noYfch keramlt1<9ch poli•, jak ukdzol yfdec Co I I I o t Y podrobMm shrnuú, ddle, nef se of dosud rieobecnf pledpolclddolo.
•
S.."'utf Ja JHn•: ylcfcl J 1 a u pro mlr a ,,..cujf pro ftlJ; I• to ac:ala dko"I~ • dOtledn' - •t•Jn• Jako do„kball cl't do ruky lld•cYa pra1tlloclky k :shk6nl aneraet:lclcfch •li atamu, doltill I na1'nt a 1:laplont pro1thdky a co•tr k tlmto sdroJOm •n•r11e, tollk patfebnf ,ro dalll ro:noJ hot,odi6,..tvf, Hanf tfaba. ani pfllll scl6ru.llant, lo prbl oni bJll mazl tfml, lctaPI na11 lntena1vnf tpoluprad a Ol'lltlanlm lp,..mfch u1t k mlrodmu v,ulltl atomoY6 eneral• "apomohll uldaat <••tu k tomu, J•k uch"'nlt llcl11Yo od pflzralcu tarmaJada~ "' dlkJ'. SpeJlll H t•k • pHnlm a •nahou Ylach mlrumllo•· ftfch sil u,1"'9 nlta, clamotHtroT&nou n_.•nfml ,..pity mo1k„1k• 1mlowYJ' o l:út.&4im ůkaau Jaderftfch zkaulak, 1mlauvy a dohody mazlnirodnlho, 't'falld•k•ha Yfxnamu . (har)
lrTM
585
svitov'm
koncresu petro-
který se kon1l le· NA chemlkO, tos v ve Frankfurtu, ~ervnu
vzbudil veliký ohlas referb francouzsk6ho odbornlka Alfreda Charn-
pagnata o r:lskhinl bllkovln a vltamfnO tropy. Zikladem jeho patentu je všeobecnl znimá vlc - kvalenl. Nikomu se ul nebude r:dit dlvn,, kdy! otevfeni ovocni šťáva ufoe kvasit. Dostaly se do ni vzdu.chem kvasinky, kter6 se rozmnollly, tlvl se cukrem ve ltivf: obsdeným a rychle jich pPlbýd. U výrobnlho zpOsobu, který vypracoval A. Champagnat, nejde o nic Jin6ho, nedletr však, abychom zOstali u našeho pflrovnánl, na vlni ale na kvuinkich. Mfsto mottu se poufld. ropy nebo
smlsl odpadových produktll z destlla~nf kolony raflnerle. Do tf:chto litek se pPldajl určit6 kultury kva-
sinek, kter4 pfemf:nt paraffny, obsa. !en6 v t6chto hmodch, na organlck' litky, mezi nimi i btlkovlny a vitaminy. V odborn6 l'ell se tento postup natjvi fermentacf. NEJSOU KVASINKY JAKO KVASINKY
Ul divno vfme, le existuji urllt6 druhy kvasinek, kter6 liji pod po· vrchem asfaltových silnic a !lvi se bitumeny, tedy m6něhodnotnýml produ.kty, tfskanýml pl'I destilaci ropy. jin' druhy byly nalezeny na dnech tankCI na ropu, ba dokonce I v pOdich nasycených ropou se našly kvasinky. Po vyt.koušení se vybralo několik nejvhodnějlfch . Dnes se chovajl ve velikých nidobich . Vyulltl para· ffnov6 směsi, ve .kter6 liji, je sto-
procentnf. K produkodnl bllkovln pothbujl kvasinky ješti duslk , fosfor,drasllka r0rnhtopov6 prvky; tanky musl být tedy „hnojeny", a skutelně se k tomu poullvá trv . „umělých" hnojiv . Všechno ostatnl udělajl kvasinky samy, a to s obdivuhodnou rychlostf . Mnolstvl kvasinek se za jediný den zpě.tlná.sobf. To rnameni, le během 24 hodin se kultura, kteri váli 5 kg, rozroste na 25 kg. Kriva, kteri vili 500 kg, pl'lbere na vize pf'i nejlepll výllvě nejvýš 2,5 kg denně. Osm vellkých krav vyrob! tedy za den stejnou tivnou hodnotu Jako sud plný kvasinek!
A jestlife krivy potl'ebujl krmeni a ošetl'enl, stali kvaslnktm jejich „olejovt polévka". Nikdo se o ně nemusl starat, pokud svOj sud „nespasou". Pak se odděl! od roz· toku a rpracujl. KOLIK TO STOJI! Pan Champagnat tvrdí, fe podle pl'esných kalkulaci stejná hodnota llvln z ropy stoji jenom 6 procent ceny masa. Al bud e zavedena velko· výroba, bude se prý 30 kg koncentritu prodiot u stejnou cenu jako 1 kg masa. Znament to tedy, fe nU nedilnl oběd bude stát pár ha\IHOl
S magnetofony je to tEžkl; jednak proto, že dost véži a pak také nejsou bez poruch. Dnes vám představujeme Sonet B 3, kterf je o kilo a pól lehč.1, od jeho předchOdce Sonet duo vUf 11,6. Jsou v n~m dva uanzistory, p6t elektronek, má tři vstupy (pro mikrofon, gramo a rédio), z nicht dva lze smHovat, poči tadlo, s jehož pomoci se snadno najde na nahrévce potlebn6 mJsto. Rychlosti mA dv~: 9,63 cm/vt. a 4,70 cm/vt. A protože magnetofon je čtyřstopf, lze na jednu clvku CR-phky nahr4t 4 x 84 min. programu. - Uvidíte ho na veleubu v Brn~ a koncem roku v prodejnéch. PracovnHc6m Tesly v Pardubicích pře jeme, aby si kaldý majitel jejich nový výrobek mohl jen pochvalovat.
586
VTH
Tak snadn6 to nebude; bflkovlnný výtafek se bude dodávat ve formě koncentritu nebo v podoU lelatlny. Nelze ani očekivat, fe by lldé ve vysoce vyspělých průmyslových zemlch byli nuceni zvykat svůf h· ludek na tuto stravu. Nesmlme vlak zapomenout, fe podle zjlltěnl OSN pouze kafdý thtl člověk na naši zemi se mllfe dosyta najlst. Obyvate" vývojových zemi a oblasti s nl!Jlm flvotnlm standardem musl konzumovat mnohem vice obllf (kukuflcl, rýti atd.) . Obili neobsahuje však vlechny bitky, které lidsk' tělQ ke sv6 výflvi potrebuJe. Chybl zvliltiamlnokysellny, z.nich! se skládi organlcki bllkovlna; ty sl lidské tělo nenl schopno samo vy tvá· fet. Důsledkem tohoto nedostatku amlnokyselln jsou pak vice čl méně tHké choroby faludku apod. Aminokyseliny jsou v mase, rybách, vefclch, m16ce - a tak6 v bllkovlnich zropy. MonsleurChampagnatproto navrhuje, aby jeho bflkovlnný koncentritbyl prldbin k mouce do pe· člva a jiných produktů . Ceny výrobků by se tfm nijak nezvýšlly, protofe koncen1.rit z ropy by p1i výrobě ve velkém nebyl o nic dratll, ba mofni levnijll, ne! oblll, respektive mouka. nltom by však byla n.jlltěna vyrovnani výflva všech lldl na celé zemi .
pracnými odparaffnovacfml metodami, protofe by při nl!ších teplottch mohly z manclch olejů vykrystalizovat a unUet olejové potrubí ve strojlch nebo motorech. Af bude nová metoda uvedena - bude-li vObec zavedena -. pak tato obtffni práce odpadne. Ropa se pi"ed destllacf Jednodule nale)e do kvasných tankO a dostaneme nejen hodnotné proteiny, ale tak' parafinu prostý meziprodukt, který se mate dile zpracovat na pohonné hmoty nebo maudla. Dojde-li skutečně k reallncl tohoto nimětu, pak lidstvo dostane do rukou dalšl - a bohatý - zdrof bfllc.ovln, kterých Je na ce1'm svf:ti tollk npotfebf. Pokusy pana Champagnata nejsou vhk pro nis úplnou novinkou. V cel6m svitě se ději pokusy, jak pomoci lidstvu z. nedostatku bllkovln. v Československu se to retr pistovánfm toruly, rovnu odrlldy kvasinek, která se tlvl rOznýml ménihodnotnýml '' odpadntml litkaml,akterou je mofno, jak výzkumy ukhaly, vytlvovat I syntetickým llhem,jehof výroba bude u nis brzy zahájena. O tom jsme vlak jlt psali v S. ěfsle VTM . ,-..
KVASINKY POMÁHAJI I PETROCHEMII Metoda pana Champagnata je vb.k výhodná I pro rafinerie ropy a divájlm nové mofnostl. Kvasinky „ferou" totlf jenom l:bt surového oleje, kterýjeflm pfedlofen . Hlavni jim chutnaJI těfké substance, vyšli paraffny, jak řlkajl chemici, a privě
t. Zatlm Jenom Polopro't'oznl JIMI• v'froba bllko't'ln rop)'. Tanto tank pojme U lltrA tekutin)', ktari I• fermanto't'ina ltva1lnkaml.
„
l. Kultury 1paclilnfch odr6d lt-1lnelt „toclch pl1tuJI v lal>oratoP'I na li't'nfch ro1Y tlchto baft•tfch 14hvlch.
8 tyto látky jsou předmětem bidinl petrolejtfO, jak se jich zbavit . Dosud bylo třeba tHJI součásti surovéhoolejeodstral'iovatpomirni
J. •llkovlnnf ltoncentrit, bohatf na vit.amin)', proudi ne1.11d.I• z tankO a ~h)'CU)e le 't' li.h't'I.
„
4. Z ltoncentri.tu oddllul• od1tfedo· 't'f.nfm bllltovlna a cvofi, kdrl I• u1uhna, ylolko't'ltou hmotu, kteri pflpomlni u nh vyribln6 aulen6 droidi Tebl.
VTH
587
~ tom točí
lodní vrtulí
V'lečnf
•tomovf ponorky Atomové motory ncpotfcbujl ke svému provozu vzduch a ponorky s nimi mohou se proto ponolovat na dobu i n~kolika tfdnó do hlubin 200 al 400 m. Vzduch pro posádku, ktcr6 bfvé dosti počcmi ( 11 N1utilus 0 mi pos6dlcu !IO mu!ťl a 11 d6a(Qjnlkd) se ryntibl uměle. Obrovskf a.kčnl ddiusJ značn' rychloH a mofnost óniku do hlubin jsou zejmtna válečnou před nosd, a proto USA objednlivt\ ročn! asi 10 atomových ponorek (viz č1'nek „Ponorky, jAdro v41eč n~ho loďstva" VTM 13/63). Pli vývoji jednotllvých typO ponorek dollo k cel~ lad! nehod. Hned druhá vl:tšl atomori ponorka „Scawolf" („Mofskf vlk 0 ) m~la sůlt zivady na pokusntm reaktoru chlazeném sodlkem. Tckurt sodlk doslova „rozžlral' 4 kovové st~ny trubek a stykem s vodou vyvolival nebezpečl exploze. Po jedné vUné porule,
~~Ji~J::~:r 1~e~';'z2 z::::~il 3
588
VTH
Američani: ponorku nad filipinské mofskt hlubiny a jefébovi loď celt motor vhodila do mofc. Tento barbartkt čin byl kritizovin po cell:m 1vltE; mczinArodnl vody byly svholnE zamofeny radioaktivitou 30 tisk Curie I Pli pokuso~ hlubinné plavbě došlo IO. dubna t. r. ke katastrof~ nejmodernEjšlho typu rychlé útočné atomové ponorky „Threabcr", pfi nl! zahynulo v dil.sledku materiélové dvady v kon1trukci trupu 129 nimofnllc6 a zkulcbnlch technil::6.
Sov~:rský svaz vybudoval pro obranu svl: vlasti spolehlivé a výkonné atomové ponorky. Podle snlmk6 (VTM 12/ 1962) jde o obrovské ponorky odlišné koo1trukcc od ponorek amerických. Mirové vyullů •lOD>fyÝCh ponorek Vélečné atomové ponorky prak.baly neobyčejné technické ptednosů jaderného pohonu. Pro mf· rové využiti je vlak nutno, aby jejich provoz nebyl draHi ncl provoz dosavadnlcb ponorek a naftovými motory. Atomový motor uNautilacc 1t1U 26 milióncl dolaró, tj. scdmkrit tolik, kolik by st6ly stejn~ vjk<1hoé naftové motory. Naproti tomu jsou niklady za 1potfebované palivo podstatn~ menši. Zlepšcnýmvyutidmuranu v reaktoru se zanedlouho dosáhne toho, !c néklady na „projetfu kilometr budou nif.šl ne! u klasického pohonu. Zadm co dieselakumulitorov~ ponorky nemohly oalút mírové. uplato!.nJ, umotAuje atomový pohon ponorlcém rychlou dopravu nékladň. podmohkfmi cestami. V současné dobE 1e v SSSR, Japonsku, USA, Sv~dsku a oejvfcc v Anglii připravuji prvé. cisternovl: atomov~ ponorky pro pfepravu ropy. Tlakový uup atomové ponorky bude obcstav!n hydrodynamicky doble tvarovaným tenkfm oc:clovým p1'h!m
a pr0ttor mezi nimi pojme af JOO tialc tun ropy. Pfi rychlosti asi 40 km/h plavbou v tzv. periskopové hloubce (1 vynořeným periskopem) bude doprava ropy bospodún~ll ne! v dnclnlch ci•temovjch lodlch. Sov!tltl vMci hodlajl využit atomových ponorek i k vl'.dcckým výzkum~m arlctických oblasti. NcdivnA plavba aov!:tské aromové
nim prolamuje ledy o tloul(ce a! 6 m. Jeho tfi atomov6 motory poskytuj! užitečný výkon 44 000 k a dcnnl spotfcba uranu ve viccb reaktorech nenJ vylil nct 46 g. Americký preaident nepovolil stavbu americk6ho atomovtho ledoborce, a všechny prostředky byly vynalofeny na •tavbu dvou atomových kfi!niků a nejv~tll letadlov6 lodi na sv~ti.
4
ponorky „Leoinskij Komsomol'" potvrdila, fc tloušťka ledového pflltrovu po14rnl p!iltrývky se pohybuje od 3 m do l6 m. Mnoho trhlin dovoluje ponorce vynořit se a vybudovat pozorovacf stan.ke. Protože pod ledem nchrozl snEhové uragany a rcplota je blfzká nule, bude možno uvažovat i o oaobnt podmofské doprav!: od sibiřského pobfežl až po Beringovu úžinu nebo na Aljašku. Proti dnešku by se cesty zkrátily o tislcc kiJomctrO.. Pod vodou, kde je naprostf' klid, by mohly atomové ponorky elektrickými metodami lovit ryby. Tfm by se podařilo využit i tyto človlkem dosud nedou~en~ ohlasů naši planery. Atomovf: n6mofnl lodě Sov~rskt atomový ledoborec uLen.in", ktcrY zahájH tru atomových nAmořnlch Jodl, mli za sebou tfflett spolehlivý provoz. Ra:d cestu konvojům lodi na severo~ mofsk6 drbe od Murmaňsku až k Bcringov! úžin~. Urazil již pfcs I 00 000 km. Bttnč láme ledy pól metru siln6 rychlosti 30 km/h, pfldl drti ledová pole až dvaapGlmetru silnA a najlidE-
S vlédnl pomod byla postavena jen menif sm1šcn6 (osobn6a n6klad.n1) atomová Jod „Savannah". Je l82 m dlouhá, má ponor 9 m a výtlak 22 000 t. Jediný vodou chlazcnt a vodou moderovaný reaktor je v t!žilti lodj v bloku s vým!niky tepla. Pára pob6nJ Lavalovu parnl turbinu o v)'konu 22 tis. k, která pfes redukční a reverzní skflň ot4či p!.tikfldlovou lodnl vrtuli. Reaktor „Savannah" pracuje s drahým obohaceným uranem. Náplň vysu•čí na třiapllllctou plavbu. Loď je komfortně vybavena a nápadnl! se Ji§l od dndnlch lodi. Sldeněnou galerii na palubE je vidět strojovnu i stanoviltě operátora, fldJclho reaktor. Nl!ktcr6 práce kolem jadern~bo reaktoru mohou sledovat cestujicl na televizoru ve společensk6 mlstnosti. Lod.nl odbornici posuzuji „Savannah" skepticky, neboť dlouhá 16ta vyvfjcnt reaktor zastaral. Loď označuji za předčasnou a drahou jak po stdncc invcstiěnl 1 tak i provoznl. U oékladnlch Jodl se přednosti obrovsk6bo akčního rAdia atomových lodi ned4 plni využit, protože loď pti vykl6dáni a na-
Wdénl pro&tojf znaCoou dobu v pHttavcch. Podrobn6 ckonomick6 propočty uk4zaly, že např. motorov6 cistcrnov6 lodi mohou vyufft hospodirnE atomov6ho pohonu tep.rve od nosnosti 65 000 tun. Atomový pohon můfe rozhodněji proniknout do mimofnl dopravy, když lodi budou větlt a rychlcjll než dosud. S dm jsou spojeny i nutn6 zbadnJ konstrUkčnl zmčny . Lod~ nap!. musl být lirlf v bodch a hlubll, aby se vyrovna lo narulcnl stability vysoko polofcný-m tEžilt!m atomovtho motoru (a zcjm6na jeho 1tlnlclho obalu).
Na tyto požadavky se ji! dbá < p!i konstrulcci v!tiiny nových :l'1 typů n61dadnlcb i osobnlch lodi. Q
rt,r:!~nf i:it~i ::i ~:z a~bú~i ~ 8
nahradit atomovým motorem. ~ V současn6 dob! stavl SSSR < velkou atomovou cisternovou lod o nosnosti 60 tisk tun, určenou k zhobováni vclrybáfůých flotil ~ naftou. Jen nástavba s kajutami z posédky bude vysoké jako sedmipatrový dóm. Britov6 stav! pokusnou nákladnl atomovou Jod „Alpha" s novfm typem atomov~bo reaktoru, ktcrt ke zpomalováni neuuonó i k odv6dfu1 tepla vy- 1oo1 užtvá organick~ látky terfenylu, 11111 vznikajlclho jako vedlejšl produkt ~ p!I výrob! benzinu. Na link4ch ~ mezi Evropou a Austrálii by (!) p!epravily ryto Lodl podle oček!- ioi várú tunu n6.kladu asi o 10 % lcvnEji než dosavadní plavidla. ~ Vzhledem k tomu, že nejsou s:f vyloueena překvapeni v konstruk-
~J~~:;!uš~~~k~o~~.nn:~:!~b j!f,~ -,; určit
tempo nbtupu atomových lodJ na sv!tov~ oceány. V každ6m by mohl být rozvoj • rychleji!, kdyby se obrovsk~ N částky neinvestovaly do vAlef- s:f nýcb atomových lodi a ponorek, o kterých je ui kolem p61 atovky. :.i pffpadč
5
VTM
589
RUDÉ SRDCE
ERIKY
1
ovlem obJevll a navltfvll dm Ko-lumbus uf pJll sv' prvnf plavbi), do roku 1551 se z:menlll počet pOvodnkh obyvatel ostrova st.onúobnil Palet lndlinskf:ho obyvatelstva Kuby v dobi prlchodu EvropanO ovlem vyvolivi odedivna z:naln' spory. Tak proslulý obrfince lndlinO biskup Bartolomi de lu Cuu, o nf:mf budeme Jelti hovoflt, odhadovat jejich počet na 200 000, Pedro de Ovando počltal asi s SOO 000, slavný nimec:ký cesto-vatel Alexander von Humboldt
• 300 000 al
~00
000 atd . Take>-
vých odhadll byla jelti celi h.da . Lze se vlak domnlvat , fe prlbllfný počet lndlin1k6ho obyvatelstva Kuby člnllul 1SOaf250tlslc. Tomuto čfslu by takf: odpovfdal cenný úi.nam lpanf:lskf:ho autora 16. viku Luise Bertrina de San Lucu, který v roce 1569 sdilufe, fe obiti kolonlútorO na Kubi se stalo 200 000 lndlinO . Kubf.nltl lndlinl, podobni jako lndlinl jiných antllských ostrovO , byll ne)dffve a nejhOl"e vystaveni ftrutf:mu conqulstadorskf:mu b&nf:nl . Pravda - prvnfch dvacet let po objeveni Ameriky sdla Kuba )&ksl mimo hlavni ú)em Španih). Stala se naopak Vt6 dobf: útol:lltim pro Indii· ny sousednf Espaňoly (ostrova Hald). V roce 1511 Oteco de Vetu„ quez. x:ahajuje tedy se svými lldml conquistu ostrova. Neuplyne ani rok a Kuba Je dobyvatel! zcela ovtidnuu. POda 1 lndlinl Kuby jsou pak rozd~lenl lpanilským dobyva„ telOm . A výsledekt V roce 1556 - podle sl!:ftinf proveden•ho mfst'1f fpanilskou spri.vou - lije na Kubl uf fen 2000 lnd"nO. V roce 1570
uf jen 1350!1
Letadlo x Kanady O Kubl vyllo Jisti u nú I ve svitl vfc ~lf.nkO, suti I celých knih net o dech ostatnfch zemfch Latlnsk' Ameriky dohromady. Autor by nechtll opakovat. I kdy! se tollk u.lfmi o soubsn' prob16my Latinsk6 Ameriky, o )ejl polltlc.ký a ekono-
mický vývoj , prtvedl ho na Kubu
zifem o kubb•k6 l ndllny a ku· bln•k' lernochy, Brzy Rot• , co autor vystoupli x tec.dia, kterým pfes Inko a Kana.du cestoval do Havany, byla na Kubu uvalena absolutnf bloklda. Ve v:rdu-
chu pichl stl'elný prach. A tehdy, kdy milo být rud• srdce Ameriky
590
VTM
u.dušeno,
teprve
tehdy
objevil
Kubu. Kubu celou, Kubu opravdo.
Tady Je tfeba pi'lpomenout , fe ani prostí a mlrumllovnl obyvatel' úpadolndtckých ostrova nepflllmall kolonlilnf nadvlidu bez: odporu . Conqulstadoi'I z:de sice nena· let.li vellké, mocn' a dobfe org1nl1ovan• lndiinsk• flle s vycvičenými vojenskými sbory Jako v Mexiku (viz VTM 1962) nebo Andkh , ale o to vke musfme obdivovat soustavný odpor kuMnských lndlinú proti conqu lstl. Z h.dy protllpanilských akci kubinských lndlinO pfipomeft. me alespoft roxsihlý „pan.yd.nský" boj , který proti dobyvatelOm vedli ve východ nf čisti provincie Oriente mfstnl lndlinl, vedeni „prvnlm kubinským nirodnfm hrdinou" - Jak bývi dnes často označovin - pro-slulým ničelnlkem Hathueyem.
vou •••
Ale o tom al pozdili. Zatlm se poJd'me podlvat za kubinikýml lndl:lny. Neboť svit a vida o nich vl mnohem mf:nl nef o vldlnl ostatnfch lnd"nských skupin Ameriky.
Kolonl útofl pPlchúeJI O dlfln,ch a kultul'e lnd"nO Kuby vfme len velml málo. Nenl divu - vfdyť od roku 1511, kdy Dleco de Veluquez se JOO muil z:ahijll na pr!ku Kolumbova syna Olep kolonlncl on.rova (Kubu
NeJatatelniJll x lndllnakých nllel nlkO O tomto Hathueyovl vfme hod· n! dlky nědectvf človika Jisti nejpovolanf:jftho - spravedllv4:ho lpanilsk•ho mnicha Bartolom' de lu Casas. Tento španilský biskup fll v dobi, kteri tak krutým xpósobem naloilla I s kubinskýml lndl'"y: vyprivf o tom , kterak tento neJstatečnljšf z lndlinských niče l nlkCI antilských ostrovO tf: doby vedl obr.inu lndllnCI proti lpanllsk4imu pronllúnf na ostrov6 Haitl, a
RadlJI pek lo Ale ani tfm. fe se zbavili vfeho zlata, „prav,ho boha Španihl", nezbavlll H lndl,nl samotných Španihl. A nakonec byl Hathuey a Jeho druzi pord.enl a - slylme )elti naposled svldectvf 1pn.vedllv,ho mnicha: „ ... Hothuey jen proto, fe prchal
Jak potom, kdyf uf byli na Haitl vflchnl Indiáni vybiti, utekl na neda.
lekou sousednl Kubu, kde se opit postavil do ~ela nirodni osvobo-. teneck,ho úpuu lndlánC.. Biskup
de las Cuu nám uchoval doslovn• vyprhint tohoto „prvnfho kubinsktho revolučnlho hrdlny"(Hathueye tak často nnývi I Fldel Castro) o lpanilských dobyvatelích a knl-trcll, o jejich pravých cllech a prav'm bohu: .,Jsou naddnl krutou o zlollnnou povahou.
Uctfvajl o zbof/fujf
Jtst'
bofstvo, lokotnl!, a mdlem te ne.spokojuji, o aby jeho slufbl a ucúv6nl mohli dosti ul/niti, mnohl! od n6s 16dojf
o vfechnu plll vynolc.lddojl, aby
nds mohli podle jeho skolitl o vralditl. I ukdzav na truhlu zlatem a lclenoty noplnEnou, kterou mff podle sebe, takto pravil : Hle, toto Jest 8Dh !pon~/O .• •"' Mimochodem s dm ,,bohem Španěhi" to nemyslil stateený lndlinský nUelnlk metaforicky. jeho lndl,nl, po1r,iavle, jak nesmlrni conqulstadorl tou U po ililti, co všechno jsou ochotni obf:tovat , aby Je ztskall, sl skute~nf: mysllll, fe ilato Je hlavnfm, neJvyHlm bofstvem ŠpanilO. Dokonce , aby sl naklonili tohoto boha a odpudlll od sebe conqulstadorskou krutost, tančili kolem truhlice, v nlf uloflll vfechno zlato. Pak ale Hathuey usoudll: tbavrme-11 se „boha ŠpanllO", zbavlme se I vlech útrap, kter' nim Španil6 pflnesll . Casas nim I tady doslova zaznamenal Hathueyova slova: „Ponechdme-11 sl toho Boha tolc dlouho, of by ndm byl u:at, budeme livato zbaveni, protof za moudr' se
ml vidf, abychom ho uvrhli do 1elcy." A lcdyf tedy byla toto rada vfeml schvdleno, bylo truhla se zlatem unfena do bllzlci 1tky , ••
p1ed lidmi tok ntpravostnfml a krutfml o llvot chrdnll proti tim, kdot usllovalf o bezllvotl jeho a lldu jeho, zollvo by/ na popel spdlen. A kdyl by/ ke kOlu pllvdzdn, ltterfsl mnich lddu sv. Frantlfka, mu1 dobrý a ctnf, mluvll jemu o Bohu a o artlkullch noff vfry slova, kterd nikdy p1edtfm neslyfel : a pokud 1talll las, lcterf mu kat ponechol, p11sllbovol mu vilnou s/dvu o pokoj, uvll/-11 - o )IMk vRnd muka. Potom Hothuey vdhol nl]okf las v P.1em'/flenl a mnicha se otdzol, zda I !panEIOm jsou otev1eny brdny ne· besk6 I Mnichu, Jenf odpovldl/, lo dobrfm !panEIOm jsou otev1eny. bez dalflho uvotovdnf odvltll, fe tedy nechce sl lddatl nebe, ole spffe ~Ido, aby Y nebi nemll pllbytek spolelnf s lldml tak lcrutfml. A takovouto lcrdsnou povMit Bohu a svot,mu ndbo· tenstvl zfskall fponElf v Ind/leh .• .''
1nw+H+iiH1!§15 č~! ll .. .
!ll~·-~
-
NATURE::
. . Ti;·-·-;~
'', 11:"ln ! '.#.
za Vás
UZEMN1!m'l SKLENJ:!.!IB POTRUBI SklenEntho potrubl se ji! delll dobu poufld pro dopra~ vu tekuůn. Pfes všechny jeho výhody vlak zatím nebylo mof.nt dopravovat sklenEným potrublm talc
A tak veliký ničelntk kubinských
V NSR vyvinuli sklen!n~ Potrubl, ktcrt jí! tuto dvadu nem•. Je šroubovit! ovinuto neizolovaným m!d!ným dd.tcm o pnlmlru 0,6 mm, Ddt je spojen s kovovými apojovadm_i Ustmi potrubl (pfl.ruby, spoJky, sv&ky atd.) a pak je uzemn!n. Tímae statická elektřina odvlidt a pouubt nenJ pfi dotyku nebezpcčnt .
lndlinO sl pl\ll radljl opravdqvi
Techaolo1k•I Dlcett•!. 1,•lr, 31
peklo, nel nebe ve společnosti dobyvatelO - tkh s melem I tich s kHfem . I kdyf byl ale upilen Hathuey, neshofela v ohni všechna statečni srdce nefstarltch KubincO . , .
lndlinl se nevzd,vafr Vyvrcholenfm nirodni osvobo. zeneck,ho boje kubinských lndlinO 16. stoletf bylo masov' povsúnl v letech 1530 al 1533. lndlinl, vedeni talentovaným ntčelnlkem Guamou., dobyli nejprve Puerto Principe, pak Baracou. a řadu dallfch lpanllských pevnosti. Teprve epl· demle neltovlc, nvle~ených na Kubu Španily, oslablla Citočfcf ln· dliny. Konec povstinl nastal ale d po dlouho! dobi - af tehdy, kdyf se konefni ŠpanilOm podafilo nblt vUdce povstinl, ni~elnlka Guamu. Ale I po portfce Guamových sll vznlkaly feltl desítky a desltky dalllch lndl4.nských povsd.nl a rebel li na Kubi.
(Pol
•
PLASTIC!ta HMOTY POMÁHAJI PRBXONAT SUCHO V Severn! Dakot! (USA) vyzkoušeli fólie z plastických hmot pro usm!rn!nt vodnJch srilelt k rostlinám. P4sy filmu pokrývaly 90 % plochy pole a jen H.dky s obilfm zllstaly odkrytt. I v dob! velktho sucha se tak dosihJo velk~ úrody bez um!ltho zavlafovfinf. TechnJc•I Sutv•7 l . U, 1u. 166
•
DIETA PRO OVCE? Dosud ae předpokládalo, fe na kvalitu a rdznost drubll qvči vlny mtlle mit č:lovl:k vliv teprve po ostfJhánt ovcl. Teď se však objevily v Austrálii názory, že rdzných zmlo. vlastnosti vlny je mo:lno dodhnout ješt! v dob!, kdy je vlna na ovd, Tak napf. vlna ovci, ktert dott4vajl jen krmi· VO bez obsahu m!di, bude tv~dá, brdčovittho typu. Dieta s vysokým obsahem siry zbavuje vlnu do urč:itt m1ry prufnosti. Tento pffldad má ovšem význam apJic jako ukaillzka mofoostiovlivnitjakost vlny, ne! pro dosaženi Udouclch vlastnost!. Ovlivo!ní jakosti vlny m!něnlm diety ovd ovlem znamen6 chovat ovce ve ttájtch. O výbod4ch i ncvýhodé.ch tohoto zpil.sobu se zatlm v Austr6.W vede velki debata. New Scl•atbtl i!.. ilS8.
•tr.
VTM
1101
591
PROPLtTÁNf - NOVÁ TEXTIL Nf TECHNOLOGIE K. kluldtfm C.Jttllnlm t.c:hnolo1llm 1 tllanf a pl.c:enl, pHPMlllJ H .., po1llldnlch l•t•ch nlkt•r4 clallf, ....."' na acela t'lo'l'fch prlnclp-.h. V.&nlkly "• inu• po •IHnlnl
.,.,robr naJ•n pouhfm &v#knlm vfkonu 1troJ6, •'• I •nf· hnlm
~u
op•rac1.
Ztkladem vltch nových zpdsobG výroby textilii I• pavullna vyrobeni na myk&c:tm stroji. Ta se dffve shrnovala v pramen, kter' se drutil, posukoval, lesal a na nikollka druzlch dopfidacfch strojG protahoval, z.este)nomld\oval a ukrucoval v konelný výrobek pfbl. U nových technologll se pavučina sklidi na 1tOl„ kovaclm urfi:enl na iebe tak, aby nnlkla vrstva, nuývanl rouno. V dpadnlch 1d.tech poullnJI pPevilnl h :r:p.,.nlnl rouna l91>lclal.Mu1f lt~ pniln' a J•llch vlaatnottl •• mall co najvfce pPiltlllonit podltfm taxtllnlm vl6kn6m. EKia •• poladuJa oclolnon: proti chamldc•mu flltlnl, 1tt.rnutl, teplotl, elunel· nim papnlcOm, oh1bu, potu atd . N„ml t'1 .up6diat. Pfe• vh
„
VITi!zSTVI JE NAŠE Proto •• hledaly dallí cesty ke zpevninf rouna . Na zcela orl1lnilnl myJlenku zpevnit rouno pletaf„ 1kou vubou pPIJel čs. vyn,lezce Josef ZmatHk, laurdt 1t.ltnl ceny. Svdj objev vtilll do pattntov' pPlhlilky,
EXPONÁT ZBLÍZKA kteri chri.nl Jak ipOsob výroby, tak tak' princip proplátaclho strofe. Progreslvnf technologie propl,tinl rouna nahruuJe 'ckanf a Jeho pffpnvu a vylučuje pPevilni nebo úpln.I pPedenl pPlu. Nattro)I Je totlf rpracovb'-no rouno, vyroben6 n& bHnf: pouflvaných mykacfch strojlch. Odpadi zde tedy jedna z nejzdlouhavijllch operaci pPI dosavadnf technolo1ll 1 a to pfedenf pffu. Proti klulck,mu zpOsobu výroby odpad! :zpracovinf pramene al po dopfidinf pffie. Výzkumný ústa.v pletafský v Brni ikonstruoval jak prototyp, tak tak' prvnf propl6tad stro)e a vypracoval technolo&ll cel6 fady výrobků 1 dalilm udilenlm patentO. Ve výzkumných ústavech Je nykem , le diva)f kal- ~ d6mu úkolu krycí nhev. Úkol z:konstruovat propl~tacl 1troJ byl naxv6n AkACHNE, jm6nem dcery feck~ho
c•"
NOVOTY Ve VTM 1 S Jsme ps.all o xdokona· lených vozech Škoda. Nový typ voz:u, který se bude v AZNP Mladt Boleslav vyriblt v pffldm roce, vtm ntfm představit nemOleme. Objevf se pravdlpodobnl al v d· viru roku 196.f. Nlcm,nl obdlvo· vate" vJech pikných vozO se uf na novou Jkodovku tHf. Zpr,va o tom, le bude mít motor vzadu, Inspirovala absolventa Vysok' lkaly umi· lecko-prOmy1lod v Budapeltl Jo·
tocyklO a ma)ltel dobre prosperu)ld tovirny, vinoval pricl pr! konstrukci nodho mal6ho vozu vellkou P'čl . Z jeho rukou vychb:eJI hned dva typy vo:r:O: Honda-Sporu 360 a Honda-Sports 500. Jde o vozidla pro mlad' auto· fanoulky. Oba nov• výrobky flrmy Honda překvapuji nefen tÝ&rtm, ale I celou hdou technických zdokonaleni. Motor Je dallf vývofový typ motocyklov,ho motoru , který
vlak dobh chri.nlll svi t1Jem1tvf. Pan Solchlro Handa, konstrukt'r uf pPed tfeml lety udlvll svými neuvUltelnýml výkony. Alkollv ho mOfete odn'st v nikupnf talce, dod.hneten menll o obsahu l56ccm rychloStl 120 km/hod . Obi verze Jsou čtyfvilcov,, vodou chlazen,. Pohonnou smls pripravuJf ltyfl karburitory . Kafdý :r: voxO mi pit rychlosd dopfedu . PfenUenl slly na ndnl kola obstarivaJI řetlxy, kter' bf:hajf v olejov• lázni. P•rodnl Je vyřeleno torzními tylem!. Je njlmav•, le tyto automobily se budou prozatlm prodhat pou:z:e v Japonsku; proto tak• nebyly dosud stanoveny vývoznf ceny.
'od
t ll•potou tohoto el•a•ntnlho t"nlru Hond• I• motor o obtahu 100 ccm , 1 - f'ro k.Uf dl.c nmo•talnf lurbuntor - t.ic tu &J•kat a SOO ccm motoni 40 k. Čtyt• „arb\lretorovf •J1t•m i• f•pon„rfm vyn.llu:em. J - PlhtroJov& d„ka a 'fnitrnl •rba· •enl yo~u Honda nenl dntdf.
aefa Cserneho k nl:kollka kresb4m. Pf"eveden' do barev Je mtce na tltulnl atranl tohoto llsla VTM, Je% nich vldlt, fe madanký student, steJniJako mnoif)lnl, vlrf v 6~elnou etecancl nov6 Jkodovky. Dou.feJme, fe bude steJni mllým phkvapenfm pro domicl 1 x:ahranll· ni ú)emce o &. osobnf vozy, jako Je pro japonsk4 motoristy automobil Honda. Uf rok se o nim mluvl. Odbornfcl 1 napitlm olekivajf, al se objev(
:1~v~Ý~~o~;:n:kf~J!1d~=~~~hk~'!~ 592
VTM
2
ln.rvll'e Yiny. Proslula Y celé Lýdii tkalcoYským uměním tak, fe se vynilela I nad Athénu, dceru nejvyHlho boha Dla. - jména Arachne se nynf ulfd Jako obchod nf ho označeni proplétaclho stroje. Na úkladě výsledk(I z pokusného provozu, který vyráběl roěně pi'es 1 O mil. metrO propletu, zkonstruoval Výzkumný ústav textilnfho strojfrenstvl xa spolupráce Výzkumného óstavu pletai'ského nový typ stroje ARACHNE 2. Jeho parametry Jsou vysoko nad světovou úrovni a stroj je v souča.sné době unlkitní.
NETKÁ, ALE PROPLilTÁ
vyrobí za 8 hodin 48 m tkaniny, proplétacf stroj ARACHNE 2 dociluje za 8 hodin výkonu od 21 S do 750 m podle poulit' hustoty propletu. Znamen• to, fe produktfYlta price na jednoho dělnlka se zvyluJe oproti tkalcovsk' technologll al o 670%. Náklady klesajl na Jeden metr výrobku al o sa3. Prop"tacl stroJ ARACHNE je unlverúlnf. Lze na něm vyribět tak rouáhlý sortiment výrobkO, fe zasahuji do všech sektorO textllnfho prOmyslu. Dnes se u nú vyribl uf pl'es 70 druhO propleto. Technických proplet6 pouUvime Jako vlofkov,ho a tuflcfho materlilu v odivnfm prllmyslu, dile pro r~zné účely tepelni lzolafof, zvukově lzolačnf, podkladové proplety pro uměl' kOfe a podlahovlny, flltračnf plachetky a pro obalovou techniku. Proplety s, vyribějl t':! pro bytový textll, na.pf. pro nilbytkil'ský prOmysl, pro dekoraěnf úvěsy, pro úvěsy tlumfcf zvuk, podklady pro koberce a běhouny. Nejxajlmavijll pou!ltl propletO Jo v odlvnlm prOmyslu pro vrchnf olacenf. Skutečnost, :!e se techniky ARACHNE poulfvi pro tak nirol!nýsortlment, Jako Jsou napl'. dimské a dluk' plUtě, dimsk•, pinsk' a dluk' bundy, vesty, kabitky, domkf oblečen(, plUov' obleky, dimsk6 a dluk6 latovky. svědči jak o kvallti výrobkO, tak tak' o tom, :!e čs. odbornici novou technologll. ojedinělou v cel'm svitě, r1l•dll. Propl,tacl stroj ARACHNE 2 bude letos poprvé vystavovin také na mezlnirodnlm veletrhu v Brn6. Budete-li sl chtlt stroj bllfe prohlédnout, poli.dejte lnformitora. Vysvětli vim funkci stroje a ukUe I nlkter' druhy výrobkO, zhotoven• technologlf proplfůnl, technologii, kteri. byla vynalezena v naši republice.
Ziklad stroje tvol'f pracovnl jehly. Je to Y principu dvoudllni dud. pletafski jehla, se specl61nfm upraveným hrotem (1 -viz bareYni dvoustrana). Hrot usnadňuje LADISLAV IO•OTKA prostup jehel p1edklidaným rounem. Pod hrotem Je hifek. Dutlnoujehly prochizl jazýěek (2). Je to slabý I - Otnovnl dly ltroJ• Al'lACHNI 2 a tlalltkov6 ovlld6nl zplošdný drát, zakončený tak zvanou lflčkou, kteri · 1trol•· 2 - Na m•&lnúodnfm 1ympo1lu o netkan6m t..tllu, kter4i bylo v Pru• v r. tHt, ••o ttroJ ARACHHB - typ t dosedi na hifek Jehly p11 Jej lm. uzavl'enl. Na juýfku Je I člstlcl hrana, kteri samoělnně flsd dutiny Jehly od ~~:~:~~::::~~I odbornici. Doprovú:I Je vynil.au Jo•-'
....
~
:i:
_: -
< Q
< ....t
~ _j
-
...
1
.-c.' .Z:
2
0
> o
~ > ~
<
CQ
:.I!
nečistoty.
Do proplétaclho stroje ARACHNE Jde rouno (9) z textilních, pi'fpadně 1 mlnerilnfch vliken. laťovým transportérem (8) se rouno odvaluje k flkmému transportéru (7). Ten ho podiv! mezi uzavfracl stOI („) a odhoxový stOI (3) k pracovnlm jehlim (1). Do hifkO pracovnfch jehel Je pokltd•na nit :z. osnovnfch v410 kladecfml Jehlaml (S). Pracovnf Jehla, do které se vloU nit, protahuje kličky z osnovnfch nlt1 rounem a starým ol!kem . Aby svým hičkem nezachycovala vlikna rouna a staré elko, unvfri se Jazýčkem (2), který prochizl dutinou pracovnf Jehly. Vypracovinf Hdku, který mOfeme pokládat za úkladnf stavební prvek propletu, mi pět fid: A- propich, B - kladenf, C - uzavfrinf, O - odhoz, E - odtah. Propl6tacl stroj ARACHNE 2 mi pracovnl !Ill 180 centlmetrO. Jemnost stroje Je dána dm, fe ~O nebo 50 jehel je umlstěno na d4!:1ku 100 mm. Hustotu, cof :z.namená poěet l'ádkll na 1 Ocm, mťlfeme dle potfeby l'fdit od 17 do 100 ffdkll. Na stroji vyribíme proplety o vhe od 100 gfm' ai do 700 g{m'. S pfedkládaným rounem la z jedné strany nebo z obou stran vést I tkaniny, netkaný textil I voln' nitě a ty pi'rmo na stroji pfl zpevi\ovinl pleteninou pflplétat v Jeden celistvý výrobek. Dostbime tak proplet s: podšfvkou nebo speclilnf vzorový proplet.
ÚCTYHODNÝ VÝKON Pletafski technologie, která Je pouflto' ke zpevňo váni rouna, dovoluje vyribět proplety rychlosti, kteri byla v textllu pi'ed nedivnem povafována za utopil. Stroj ARACHNE pracuje pil rychlostech od 750 do 1000 ot./mln. Pro pffklad: prOměrný tkalcoV1ký stav
l
VÝROBA VATELÍNU: Klas I cki
1
I pflpravatmlsl 2 mykAnf J dopH.dinf vfplAkod pPIH '4 1oukinf vfplf\kovf pffu S soukinf 01now,nl pPhta •6 1nodnf vf pi Akovi prfu 1 tnovinl otnovnl pPlu I navl•k4n1Tfplllkov6 prln t navl4ikinl otnovnl pPl&a I O plet•nl (nJI) I t 'l"f•pravo•inl t2 lad.nf t J stuZkod.nl
Novi na •troll Arachn•1 I pPlprava smlsl 2 myldnl J soukinJ 01novnl pPla• 4 tno'tinl 01novnl pflu S nHl6kinl osnovn pPlul 6 prvpl6tinl 1 'f')'tpravovinl I stvlkorinl
VTH
593
ptl(PRAVA ROUNA
1 t - surovina, 12 - automatická dbkovacl vlha, 13 - podivacf zaflzenl, 14-ts -vilcovi mykacl soupravo, 16 - slubacl hl'eben, O - pavullna, U - uklidacl zal'fzenl, lf voxlk, 20 - stulkovánl. PROPLETÁNI 1 - propl6tacl Jehly, 2 - uzavlrad Juflky Jeh„, 3 - odhozový stl\I, 4 - uuvlracl 1tGI, S - ~ladecl pl'btroJe, 6 - osnovnl vily, 1 llkn,f tranlporUr, I -vodorovnf tran1port6r, f - 1tul!lia l'ouna, 10 - proplet.
~
Napsal:
J O S E F
PECINOVSKf
(Pokra(ovdnl z l. 16) Bylo tomu
skutečnl
tak. Dlouh'- doutnlkov' d.feso
~ se čty,ml sublllu.čnfml ploškami na ddl se 11tllo prostorem. Vxdilenost vlak byla Jeltl natolik velki, fe
-
..I ~~;:~~':1;: g:uS~::~~ k:S1t0o'i::\;ť:~tr~~!~kn:~~; 1
v kosmickém starověku, a to na vzdilen• planetfi Zemi: 6 „letf.lf kosmolet touto rychle»tf Jlf ze Zemi, pak mu musela cesta trvat alespoň tcyfl tlsfce let. To, co na ~ nim najdeme, bude mft pouie historickou cenu. V lid· f"llll ném pflpadi tam nemohlo zOsut nic fivého." Enl Tux ulovil vyhlediva!em v mlnlaturnf knlhov· -...._ ni~ce a vydhl svazek o dobyti vesmíru. Vsunul jej do ,,... lteclho pffstroje a r"ychle vyhledal mlsto, zmlňujícl se •
..I :i:r:.f:~~c: ;t:i~~.~~~ :m0i~~~ld~e~lbf~~~~k=v~~1h~
, . , , souhvbdl Lyry proletilo xe Zemfi celkem dvacet· ~ Jest námi sledovaných kosmoletO. Z nich se ltyfl nevritily oběfnou drahou
z
"9 pfe~~!dT~~l~~un~~ ~!~f ÍM~~. ~~h~~i0~!s~t~ • """
Z
J:l
E > ~
e
let se neusdle bHfll. Mezl pátrajtcfml uvlidlo vzrušeni. Oeteklnf pflstrof Jlf rozpoznával mnoho detailů, ale OSAtnf zOstavalo neusúle ůhadou. Neznámý kosmolet byl ostrou p11dt mlrně vychýlen ze směru letu. Byl ukonlen tryskami. Byly - němé. „AMETYST, Je to AMETYST!" vykflkl nlhle Jeden •člen~ posidky, který Jlf del!I dobu propoělthal ukantele původnf dráhy. Byla to pravda. Kosmolet, nracený pl'ed mnoha ~1~~1 f~~y~ 7~.sdi:~~~ovu nalezen v obrovskll vzdile„
1
0
Oblétl! JeJ velikým obloukem a potom se pflpojlll
-; k jeho povrchu . Za okamflk se tfl pátn.cf automaty
j
pokusily vstoupit do AMETYSTU hlavntm vchodem. Pokus .se zdal'll . Automaty n sebou pečlivě uzavfely
O dvefe a prošly celou raketou . Potom poslaly zpri.vu : ~ „ Prostor zaplave n héliem. Uvnltl' Je zmn.lý člověk •• ."
:I
Ž
Procitl jsem nihle . Cftll jsem slinou bolest v cel6m gac těle . Oslnilo mne neobyčejně jasné bll6 světlo, kter6 mne donutilo ot:I zavfft . Po chvlll Jsem fe opět
opět
...( otevfel. Spatril Jsem nid sebou podivnou postavu s rudou kOlf. ZdHeně Jsem vyk11kl. Onen podlvn6 rudý M obličej se na mne usm61. Upadl Jsem use do bezvědom(. i.c Kdyf jsem se opět probral, byl !sem jlf Khopen ~ střlzlívě uvalovat. Velml mne pl'ekvapllo, fe nejsem NU ve sv6 kablnf: na palubě AMETYSTU. Nade mnou byl J:: vysoký strop. Lefel Jsem ve velmi měkkém IOfku, byl > jsem pflkryt pflkrývkaml z nnnám6 hmoty; vzdáleně ~ pJ'lpomtnala mech, aJe byla mnohem femně)Jt. Cel:\
z
S :~;~v~re!~1:;:.U ~~!~1!1~t"!.m ~: 1~t~ :ar: ~(,;, P~~~; 1
0
1
-; fluti , pouze u ob:r.oru byl patrný světler0fov9 pruh. j Kolem byl ústup lldem podobných bytosd. Měly rudou O X
~t~:;;l~~~I~~~~ \~::.
tak I
oěl .
POsoblly na mne
~
M6 myšlenky byly nesourodé, nemohl Jsem se na nic soustfedlt. Hlavou se ml pletla katastrofa., ta podivni rudi bytost, Zora, zplv hymny, pRval hélia ••• Nesnfm snad JeštU Ne , podlvn6 mě bolely ruce, a to se snad vo snu nestává. Raději jsem :r.kusil, v Jakém zdravotním stavu je m6 tělo . Ruce jsem měl v bllém obvuu , mohl jsem Jimi však hýbat. Nohr. byly toké schopny pohybu. Pokusil jsem se posadit. Šlo to. Pfltom jsem n svým IOfkem :z.pozoroval malý stolek. Byl na něm Hlck s nápojem. Ochutnal jsem fej . Měl velmi pflfemnou, lahodnou chuť; ~~~::, 'js~~ ~e~~u:.álek. Potom Jsem sl znovu lehl a u
>
Nevfm , Jak dlouho Jsem apal . Probudil mne tichý
~
Z
gc:
w(
Z M o.(
~
~ bzukot. Otočll fsem se směrem, odkud vycházel. Stěna o vpravo ode mne se rozestoupila. Do mfstnostl vstoupil ~ muL Jeho zfev mne p1ekvapll. Zd61 se být mnohem
596
VTH
vyvinuti(!! a dokonaleJll, nel Jsem byl (l. ObllčeJ se od m6ho podstatn6 nelišil; pouze plet se ml xdila být hlad!( , (emni(ll. Na Jeho tv"1 nebylo ani stopy po vousech , vlasy mll krátce p11st11feny. RozdU mezi nfm a mnou byl patrný hlavni na rukou. Jeho prsty byly mnohem dellf a ohebněJšf . lldski ruka se mohla dostat do tak vysok4ho stidla vývinu Jen jediným zpGsobem - činnosti a pract. Vfe, at Jlf to byl onen obraz clzfch myslrclch bytosti, nebo ten dokonale vyvinutý člověk, nuvědfovalo tomu, fe jsem se dostal nfkam velmi daleko. Ale Jak daleko jsem vz:dálen od Zemff A jaké dokonal6 kosmolety mus( ti lid' mlt, aby pf! m6 t6měr světeln6 rychlosti dostihly AMETYST a vyrvall jedln6ho člena postdky •nirui!e smrti. A jakými 16ka1'tkýml prostfedky toho tito lld6 - 11 d 6 ! - dodhll! Metldm co Jsem uva.foval, vykrol.11 mul pomalým krokem a :zastavil se af u m6ho Hilka. Na okamflk se nale pohledy s.etkaly. Vlděl jsem Jeho oll. Zpod vysoko vyklenutého obočl se na mne dlvaly dvi krásni! modr6 Jlsk6rky; bylo na nich vldit mlldl, radost, chuť k liti a flvotu. Mul promluvll. Z Jeho óst se linul neznámý libo-zvučný fazyk. Chvfll Jsem ho poslouchal a pak jsem uvrtf;I nechipavi hlavou. ~ekl jsem mu pomalu anglicky: ,,Nerozumfm." Byl (sem pl'ekvapen, (ak dlvnl ml mOJ hlu. Muf ale mnltfm stiskl knotffk na stolku vedle IOfka a neviditelný pl'ekladatel zalal překlidat Jeho l'eč:
v:~l~:r~~~~IJ~~·~~~!:;;;~,
fe xná m6 Jméno nech1I jsem pl'ece v z:bnamnlku zprivu. Pl'ekladatel ale mluvil neji!lstšl nimělnou, a to I pfesto, !e Jsom pfed chvflf promluvil anglicky. Muf mezldm pokrafoval: „Vhim d1 na Gexlsu. Jmenuji se Enl Tux a Jsem velitelem kosmlck' stanice na Jlfnfm pólu planety." Podali Jsme sl ruce. Enl Tux se posadll na kl'esloa začal pomalu mluvit. Neviditelný trpělivi pl'ekl!dal Jeho feč . ,.MH skuteěně felexné zdravf. jlnf na tv6m mlsti by to nevydrfell, ale tyl jen se na. sebe podlveJ! Necel6 lty11 hodiny po operaci a uf bys nám Qdy mi.lem běhal po pokoji. A to Jeltl nevlš , co s tebou všechno dělall! Necttlš se tak trochu, Jako bys nebyl ve sv6 kati?" Zav"ě:I Jsem hlavou. „VldfJ, a pl'ece Jsme ti JI museli celou vyměnit! A to nenl Jeltě vše . Padesát umělých c6v, ětyfl člinky prstO a Ještě: mnoho jiných lástf nenf tvých!" Nevě:fll jsem mu, dokud ml neukhal rentgenový snfmek. Nov6 list.I mého tlla se xdály být mnohem světleJll .
Velml rychle Jsem se zotavoval. Seznamováni s planetou Gexls mne uvád61o do stavu vytrlenl nad &lgantlcky rovnichlým stupnim vývoje a dokonalým uspoi'ídinfm šťastné společnosti, jaké se lidstvo ve dnech m6ho odletu ani zdaleka nepflblflllo. Enl Tu)( mne stile provázel, naše vújemn6 pN.telstvf rostlo . Zaneprizdněnf novými a novými 6koly, které Jsem rid pfljlmal a vykon!val ve spolelnostl jeho spolu. pracovnlkll, ml nedovolovalo ani prllll pomyslet na to,
• PÚXONINOVÁSOUTltNf ANKETA VTM ltU • I - kt.,., dvl z otlltlnfc:h l!eskoslov•n•kfch povld•k H dm nefvlc• tlblly • l - kt.,., dvl z otlltlnfch s.ah ran I l!n J c h povldekHrimnejvlceHblly• J - kten povldkavGbecurim ne 11 b I la • 4- kter4 povldka vObac byla naJ16pe llu1trov6na • S-zda chceta vlc• nebo m6nl povldek YTMto J•ou od.xky n1 kter6 odpo'4'he v ndf prizdnlnov•, 101,1tllnl anketl, l•lfl podmlftky ftma pflneiili v I!. U/U a t 6/U, kde byl otlltln uk6 1out.Hnl kupon.
w•
KAio'# ůCASTNIK llUDE SLOSOVÁN. PHJemn6 prbdnlny ndlm lkolildim 1 haikou do'4'ol1nou do1pllfm lt•nAPOm pfsJa
co bylo. Pfesto vlak se ml zdilo, fe se vllchnl vyhýbali otbce, kterou Jako by ml letll z oll. Vytušil Jsem, fe Enl mne chce odlikat od othek, kter' by fíkaly nko konkr6tnijllho o mfsti, kde H nal6úm, o &se, ve kterém fl)I. Zeptal Jsem se proto Jednou pffmo: „Který je tecf rokf" „Této othky jsem se neJvfc obinl," l'ekl Enl Tux. „Bude to pro tebe velml tUké, ale jednou se to stejni mustl dovidit. Podle vaJeho letopoltu Je rok 7634'." Byl Jsem zdrcen. Toto jsem skutelně neočekával. Čtytl tisíce let letilo mé mrtv' tilo spolu s hvhdoletem prb.dným prostorem. Na chvtll jsem se odmlčel. „Nu, Jen nezoufej, pfltell," l'ekl Enl Tux. „UrCltl toho nebudeš lltovit." Nebyl jsem schopen slova. Jen myllenky sl bezdičnE opakovaly: „Čtyfl ttsrce let •• • ltyfl tlslce let ... Ztyfl tlsfce let . . •" Myslel jsem na poumsk6 t'fiát6 stoletl, z. kter6ho Jsem uk nenadile odešel. Vllchnl mf pfitel6 jsou Jlf dávno mrtvi, a ZemU Uvldlm jelti někdy Zemll Ptl myšlence na Zemi jsem se opit vzpamatoval. „Kde leU ten vU G ex I s l" promylleni jsem se OÚDI.
„Je vzdálen od Zemi ltytl tlslce svitelných let sml· rem u uk:r.vaným souhvhdfm Lyry. Letf daleko mimo vaJI Galaxll v planetirnf soustav~ hvizdy Albatros." Po%dil1 Jsem udila.I to, co se ml zdilo být nejro:r.um· nijlf - polidal jsem Enl Tuxe, zda by ml nemohl ukint historii lidstva od m'ho odletu. Enl Tux m6 pffnf splnil. Pomoci knofllku na mém stolku se stala z. protijil stiny obrovski obruovka. Na ni se objevila nafe Zemi. Byly na ni dobfe vidlteln' :r.nim6 obrysy pevnin , severnf polirnf lepička, nejvyllf horstva , ocdny. Pak se objevily podrobnosti Jednotl ivých měst; poznival Jsem Moskvu, New York, Rio de J1nelro, Londýn, Prahu, I nllj rodný Berlln. Plk Jsem uvldil berllnský kosmodrom. Stil na nim hvlzdolet , ve kterlim Jsem okamfltě po:r.nal AMETYST. Byfo vidit poslednt chvlle p'fed stanem. Vystupoval jsem pomalu do rakety. Vchod se unvrel, schOdky odlely. Z trysek AMETYSTU vyllehly plameny, hvizdolet se pomalu vznesl k oblo:r.e. Jeho lplce nmlfila k sou· hvhdl Lyry . Objevila se kontroln1 kabina kosmodromu . V ni pravidelně prljfmall xprivy :r. hvězdoletu , af po d~nictl letech slgnily zmlkly. Lid' uf zachytili Jen :r.hnam havarljnlho automatu a mé posledni hlášen!. Pro svit jsem umrel. VlaJk.a Spojeného lidstva klesla na pili ferdl • . • Svgt se vlak proto nezastavil . Nov' a nov' hvhdolety v:r.16u.ly k obloze, aby dosihly vzdilených svitů, aby dobyly pro lidstvo vesmfr. Někter' se nevritlly, ale vidina dosihla sdho cfle. Bylo objeveno mnoho planet, ale na lidn' :r. nich nellll lld, , V okruhu tlslce svitelných let nebyla ani jedna obydleni planeta. A pouze na deseti :r. nich byl Jakýstakýs fivot. Dlouho jsem sl prohllfel úchvatn6 obrazy z planety Zemi. podlvn• stavby, lldl mluvlcl tou li onou :r. p~ zemských felf • . . Fiim skončil . Byl jsem nadlen obrovským dllem, kter' lidstvo u tu dlouhou dobu vykonalo. Se stavem na Gexlsu se to ale nedalo ani srovnivat. A tu Jednou Enl Tux p11vedl svf:tlovlas•ho mule :r. technologlckliho výzkumu mezlhvizdnli pfepravy. „Mim pro tebe, Waltfle, radostnou xprivu . Byl vyroben a vyzkooJen nrol, phk,..fujlcl mnohonbobni rychlost svitla, strof času . S Jeho pomoci se budeJ moci vritlt 'Zpit do sd:ho stoled." Zaradoval jsem se, ale po chvUI jsem se uptal : „A bude mofný nivrat k vim na Gexls?" ,,Ne, n 'v r a t bude technicky Ješti dlouho ne„ felltelný • • •0 Zamyslel Jsem se. Vritlt se - to :r.nameni setkat n :z.novu se svými :r.nimýml, se svým tflcátým stoletím. Ale vritlt se, to znameni, fe nebudu moci uffvat tich technických vymotenosd, kter' ml poskytovali :r.de, nesetkim se vtc s lidmi planety Gexls, kteri. Je uskuteč· nin(m m'ho sninl o planetg Zora. Odmltl Jsem: „Pro človika. který poznal budoucnost, nemi Jll mlnulost lidnou cenu. Lidem bych jlf nebyl nic platný, a aby se dovidill, co Je t!:eki v budoucnostlt Nechci us:ahovat do remeda věštcOm • • •"
Enl Tux :z.trnul Jako nsafen bleskem. Svltlovluý muf :r. výzkumu odešel tlle se sklopenou hlavou, anlf na mne poh16dl. Enl Tux se tak' xvolna otálel k východu :r. mlstnostl. Cltll Jsem, Jak rudnu hanbou a studem. Vzpomnf:l Jsem sl nihle na to, jak Jsem kdysi kňoural do sv6ho ,,pred. smrtn,ho„ ú.znamu, f.e Jsem chůl pro lidstvo nko vykonat, a ted, 1•. l I o v i k vyslaný u prGzkumným úkolem, nechci být lidstvu, kter• mne vyslalo, nlčfm platný, a chysúm se doslova zbihnout. Sevilel jsem opiradla k1esla: „Enl, Enl Tuxll" Enl Tux se obritll a v jeho af dosud čisti exaktnf výslovnost! se poprv• oz.val houpavizphný pfltvuk ulllnlka odněkud :r. Kurl'Untendammu nebo z.pod MUqelturmu: ,,Na nu, ty muj berllt.ickej nedvf:· de . • . I" „Enl ••. pflpn.vte ml co nejdffve vlechnu lldem na Zemi k pfedinf vhodnou technologlckospolečenskou dokumentaci z. Gexlsu. Vezmu to s sebou . • .'' Enlho obllfel se rouáHI. Zhlmi se taktak pfemáhal, aby nevyskočil radostí af do stropu. Pak 1 mivnutlm na pozdrav skoro vytanlll, on, váfný vldec, z mfstnostl. Pomalu Jsem vstal. ZtHka, 1le pfesto. Stiskl jsem knofllk na stupnici. Stěna nalednou :r.prGhlednf:la. Obfevil se úchvatný pohled na hvi%dnou oblohu. Pfes ni, poliasfnajlcl a temn~ rudou, se tihly obrovsk' pisy hvizd, záflcl matným svE:lem. Bylo Jich miliardy a mlllardy a miliardy; t'mgf uprostfed se pisy svite! ponikud rozestupovaly. V tom mlsti Jlf nebyly jednotlivé hvhdy vObec rozet.na.tein,, Tam nikde daleko byla a je nale Galaxie. A brxy se li opět o:r.vou moje stgnily, slcnily, které zmlkly v tflclt'm stoletl .•. KONEC
idlNf ZA,J(MAV.,.CH PlllOeúHO Z Č(SLA 6/U Hl1fl"I pohoPI pobllt Archlm.cfova krtceru ••• M Jm1nuJe Ap1nlny, plf1 Boh . SuJtkal 'I Oscro'la n, OhPI.
vod~~~~~r:,',:-·,:~~~yb.utik ·,:z,~l.kzo~~i~~;n~:~~;
vfpolet z. Slaniny, Uka t . tf. ZOS" Brd, udiv' pri podkl.ld lln'm slolenl plynu hodnotu 900 t: 'lody. PDleCnl Gkol ••• vyrelll M. l'brod1kf 1. P11nl takto:
10Sxt62 ~
no
210
„.
10TOiO
K,.,,.dlov' hodiny ••• Jdou na nefn'm mful Zemi dne l v noci uejnl, tvrdl orbnl dr. Prokop, Pritdllri Slunce nud Zemi oblhat , •I• od1tf•dl"' kompenzuje l•il vll ....
•li•
•li•
Odmlny 1.e '· liti• do1tali: Ant. Turek i. Mikulon u Hrobu : M. H1mptlt 1. Prahy-Kolff, M. Nehk•I z Chebu: Andr•• & OttroH ; Ivo Vychodil i. Opolna ; M. Bradovi KoJetfna; M. P:11.ourek a Holubk ; Pf . Holub, Uk 9. tf, t. Plzni : fr. Vecheu 1. Brna 1': L.JeUtkov' 1. Prahy -t.
J. 2.
AdENf ZAJIHAVi'CH PlllOaL•MO 2 Č. 7/U šachovou psril l • • • fell K.. Na1t 'I Kolie 'ltlpnl• 1privnl takco: t. 151 K e611.1xh6 K f6 J. K cl c4 -4. K c1 •• . • b JI f 'l)'hraje, nebol nfm krilem pober• pouupnl cfi 1pof„i,brn6 plkea l!ernf krAIJedonuun u'lolnlt bl/6mu Jtho plic•. Yy„dJ«. p•rt•k, •• " centimetrech -J. HAl•k "O..ku uorlidl: 1 pc - 1 parHk- l,01. 10U km - JOi . 1ou cm , C- l ,2,•vlt. lec.) Uka"1 probl"" •• • 'lyfelll Zb, Groumann 2. Hnnk u k to:
...--121X <155
605 605
--rso5r' Na obri.z.ku . •• je obylejn' liro'f'ka, o'tfem" "•&ativnlm otitku ; uprcntfed le junl vidle konec sklenl"' cyl1nky nuoud wotfr-•mo"I vlikno, jak uhodli velmi letnl feliceW . Odmlny :ic l. 1 dotull : M. VavruJa 1. Chropyni; Zb. Gronmann z Hnnlc: O. Žabka 1. Ropke; Boh. Kflbk u :tel. Brodu; '"' PoHll'\Sk' 2. Drobovk: K.. lend • O..ku ; J. Fiala "K. Hory; V. Pa&derka,tik ZD~ Ptznl; P,S;koro"' z l"rahy 6; J, O...oHhk 2. Kromlrlf.e,
„
VTM
597
babička · • UmolftuJe pflpoJlt úsuvky a splnale v llbovoln4'm mlsti. • Navyfadufa specli.lnlch znalonl mont•rG , lu Je j smontovat pomocr blfn4'ho ntfad I. • Harmonuje 1 modernfm bytovým vybaventm .
BYTY,
BYTY,
BYTY.„
Stavf se rychle, ale to Jeftl nutaet. J• nutno stavit rychleji 1 cak6 - laclniJI. Ale byt n1Jsou Jen zdi. okna, dv1f1 1 podlaha a 1trop. Rychlejl a laclnijl platf I pro vybaveni bytu, ke kter•mu patfl tak6 •lektrlck' Instalace.
I kdyl niktor6 prvky llltov6ho rozvodu Jsou drali! ne! prvky dosavadnlch rozvodG, Jsou celkov' C.spory, vychbtme-11 z Cispor na omftkf.ch, podlahich atd ., u dvoupokoJodho bytu asi 1 500,- Kfs, u tffpokojov6ho bytu ul 2600,- KCs. Starosti jsou ntlm fdtl s p„lpevftodnlm Hlt a k~blc na panelovou 1tinu. PMdouk,nl ocelovými hfeby je obtlfn,, zdlouhav' a napfesn6. narilenl llft na specliln l hftby nutfalovan' do stin)' pomoci pistole d~h• O•don hfob I s niboJem noJI ul 3.- KCs). NeJ14pe vyhovu)e lepeni, avlak vyfaduje zue zvliltnl úp~vu povrchu a nelze J•I poufft u niktarých panelll, na je~ Jich! materllJu lpatnl drff . Zadm se pflpevl\ovint felf komblnacf vlech tlchto zpOsobcl. Podle výsledkO zkulebnfch monú.ff Je leskoslovenský zpllsob llltod elektrlck• Instalace svým celkovjm pol•tlm, estetllnosd, bezpelnosd a unlverúlnostf na pfednfm 1vkov6m mini . JAROS.LAV PRCHAL
S ohledem na xvliltnostl panelových l'tl.veb bylo pe> t feba vytvoPlt nový zpOsob elektrických lnstalacf. Instalace pod omftkou do vysekaných drUek pro trubky I pro pflstrojov• krabice by narullla pevnost panelCI 1 pfllla by draho. jelikol panely nomaJI ve vltllnl prl· padO bHnou vnltl'nl omltku, nelze pouflt ani modernlho zpOsobu Instalaci do omltky plochyml vodlCI AGY 1 p1'1stroJI • krabicemi o tloulťce 12 mm. Nevyhovuje ani zalltl vodllO a krabic do panelových stln pflmo pll Jejich ryrobl. VyenlvaJlcl konce vod1'0 by se pfl dopravl a skladovinf ulomlly a navfc - pPI velk•m mnobtvl rClzných typO pineta - by Jeltl l•llch kombinace s elektrlckou lnstalacf znamenala zmatek p11 skladovinf a montUI . Ani upoultlnf vodll:G do drUek v podlue nevyhoyuJe . Jak potom pflpoJlt ttropnl tvltlaf S undenýml nunúeml sl limou hlavu odborníci vlech prfslulných svitových firem. U nú výzkumnici ústavu st&vebnf výroby v Brni a Prue, vývojirl Eltktropraa:y v Jabloncl n. N . a Elektrolsole v KoHnl. Vý· sledkem usllovn' price I• vlutni nivrat k dbno opultln,mu t.pllsobu elektrických Instalací, ovhm v nov' formi a 1 poufltfm novodobých materii.lil. Nevzhlednou, nepfllll be1pefnou, a proto pro bytový rot.vod v ČSSR zakhanou kruhovou plil(ovou trubku nahradila llltov• povrchov• Instalace plochou dutou llltou 1. plastlck' hmoty v rhných barevných odsdnech . Pferullt li nastavit liltu, vytvoflt rohy, prllchody stinou apod. umof~uff rb.nf. krycí vmca. Nf1k' spfnah a dsuvky malf modernf tvar. K z"kladnlm pflstroJOm patfl kol6bkovj spin•' rOznjch elektrlckých fatenf 1 tichým chodem a malou ovlidacf silou. Jednoduchi úsuvka chrinlni I nochrinlni 1 dvojrisuvka. Pflstrol• Jsou upevniny v krablcfch, l•Jlchf výJka odpovldi výfco Ility. N1obvykl4 I• umlttlnl zisuvtk nlzko nad podlahou. Aby nedollo k ~ruu ditf, kter6 s oblibou mk1JI do zúuvok napllklad hfoblky, maJI dsuvky bezpol!nostnl dtky. Jde o 1vltovou novinku: daJf se za.sunout do otvoru ú.suvky rukou , alt Hjmout J• mohou pouze dospilf pomoct xvliltnlho klfl•. Pfednostl mi liltovj rozvod , vedeny hlavni pfl podlaze, fadu :
• lnrtalace se dlli l i po dokonlenl vnltfnfch pracf vletnl malby. • Lllty ln montovat l na dfevln' pfilky a na Jin' hoflav• materlily.
598
VTM
t - U.u\fka motito'nA& • krycl Ilf tou mast ..-41ahou a etl.IMtu, 2 - Litt. • lilo~ • Ohlo"fm kryt.wn . J - %1.aat'tka • odtn.ttnou dtkou .
Pro VTM pile KAMIL HORÁK
KURS SPORTOVNÍHO
·RrsAllsrvf
li
Zeptáte-li se zkušeného rybáře, co všechno má doma k lovu ryb, budete často překvapeni rozmanitosti jeho výzbroje. Mnozí mají prutó. do desftck11 nejrůznl:jšl navijáky, vlasec naše i cizL Co je opravdu nezbytné 1 Do výzbroje rybáfe patli: prut, naviják, vlasce, nástavce a návazce, obratllky.
zétMe, héčlty, splévlty a név!stnl zařl zenf, vylovovacl náčini a dalif drobná rybéfsld výzbroj a výsuoj.
Prut
Ve speciá.lníchprodejnácb rybářských najdete mnoho dr•Obů prurů. Od nejlehčtcb bambusových až po těD:é a tvrdé štlpané nebo laminétové. Rybéf si vyblré takové· prucy, které odpovldajl druhu lovu. Pro lov kaprů voli silný delší prut (i hodnl: přes tři metry), pro štikařcní dokonce i šestimetrový. Dlouhé a těžké pruty jsou vhodné zejména k chytání na tlžko. Pro chycW na lehko volíme bambusový nebo lehký lepený prut, 3-4 metry dlouhý. Takový proutek mé být spi! tenči a pa celé délce snadno ohebný a pružný. Vláčecl pruty jsou rdzné - lehl:é a kratšl, pro lov vitšlch ryb však i tu!!I a maslvnljšl. U nás se hodné roz máhA přehrad.ni rybafina. Pro tu se hodí jakýsi univerzálo.f prut, dlouhý kolem tfi metrú, středně pružn~ i silnt. Teď asi nejste dost moudři, který prut vybrat, když s rybafinou teprve začínáte a zku!coostf máte pomálu. Prohlédněte si nejlacioěj!i kovový proutek potřeb
nebo prut laminátový. Pro začátcčnika jsou tyto pruty vhodné svou pevnostJ i lehkosti. Zvláště laminátové pruty mů!eme doporučit lze z nich volit i podle délky i podle sily a můžete jich použit pro většinu druhů lovu. Navijélty Moderní navijáky j:;ou pro rybáfc nepostradatelné a dá se jich použit pro jakýkoliv druh lovu ryb. BMné navijélty jsou laciné a vyhovuji zvlášť nováčkóm, kteří ještě nedovedou využit přednosti navijiků smekadch pro dlouhé a bez· pečné hody. Rybéfi, ktetl chytajl na mušku, mají muškařské navijil;y, vždy kryté, s lehkým pouzdrem ze slitiny. Existuji ještě vláčecl navijáky, nejpoužlvanljll jsou však zmlnlné navijélty smekad. Vyréblmc jich natolili druhů, z ' nejzné.mějšfch jmenujme navijáky značky Stabil, Roco, Tap. Nejmenší z nich, Stabil, plné vyhoví začátečnikovi a je také nejlacinčjšl. Clvka pojme asi sto metrů prostředně silného vlasce, což k banému způsobu lovu mcnškh ryb plné postačuje. Jeden z nejlepškh navijákú u nás je značka Tap; je výhodný tím, že se na clvku vlasec navinuje křižově. Tim se zabdnJ zadrhnuti vlasce. Při přehradní rybafině se pouiivaji velké navijllky s prostornou clvkou, kam se vejde 200 až 300 metr'll vlasce. Vhodnf je takový naviják při lovu sumců, štik a candátů včtšt ryba dovede vytočit značné množství vlasce a je třeba mít jej na clvcc zásobu. Navijáky bývajl opatřeny brzdou, ovl4danou matici na před.ni stran! navijáku. Brzdu seřicilme jem.n!, chytáme-li na tenči prut a slabý 'vlas, abychom při záseku vlasec nepřetrhli nebo dokonce nezlomili špičku prutu. Pfi záseku totiž brzda proklouzne a dm trochu vlasci povolí.
v""
v
~ ~e š
"
v·
v
(,
{/
Vlasce
Dlive chytali rybili pomoci
šňůrek
- konopných a paličkovaných. Dnes u! ae s nimi t.akfka nesetkAmc, protože silonové vlasce je daleko svými vlastnost mi předči. Jsou to umElá vlil:na, stejnom&ná v průřezu, pruf~, pevná, ve vodE málo patrná, nejrlllnEjšfch barev i sily. Mluvíme o patnáctce, dvacltce, p&advacltcc, třicltce i šedesátce. Máme
,
3. Smckacl naviják St.a.bil Ul atoJl 78 K&. ;~~i!.l.~f.r 75 mm a poJme vlasec
t!m.ito označením.i na mysli prdměry v sile vlasce 0,15 mm a! 0,60 mm. Zkušený rybé.ř použlvá vlasce spi! tenčlho .staň! ryby se uf insúnktivn! vlasci vyhýbají a dají se oHlit jen tenčim, ve vodl: málo patrným vlascem. K jemnému chytá.n1 ccjnd stačl vlasec 0,15 mm až 0,20 mat, s vlascem 0,25 zdolémc i desetild.lového kapra: Jen na lov dravců, anebo čekáme-li dokonce na sumce, vezmeme vlasec silnEjšf. Se slabým vlascem ovšem musime um~t zacházet, abychom jej nepřetrhli n4silným tahem ryby. Chceme-U dosáhnout dalekých vrhd,pouiijemeslabšiho vlasce a dbáme,
aby clvka byla zcela plná, Volba vlasce podle sily je ovšem dvislA na povaze vody, ke které jdeme. Muslmc--li počí tat se dnem plným překážek, vezmeme pochopitelnl vlasce siln~jil. S tficltkou mll.žeme jlt k vod! na kteroukoliv rybu a nemusíme se plilil btt utricnl. Zvl.4štnl charakter mé muškovtl šňůra. Je sbihav6; hlavnJm požadavkem je jeji určitá váha - uplatňuje se pak vhodně při hodech s lehoučkou muškovou námahou.
N'stavce a n6vazce Oboji si i zkušení rybili pletou. Nútavec je kus udice, kterým nastavujeme šAOru, a na ni je teprve přivázán náva~cc - poslední clil udlce, na které je upevn!o háček. Většina rybáhi návazcil nepoullvá a při vazuje háček pfimo na vlasec. Tim je zmenšeno ncbapcěf. přeu- teni vlasce, protože každý uzJUc. nebo sebelcpit připojení nívazcc k vlasci m.Me znamenat pfi prudším tahu přetricrú právě v lomech um!lého vlákna. N&dy je zas užid návazce vhodné - počí táme-li na nerovném
Ě
B
~ ~~=!~~:;:.•kox :
'3
;ij ..:
! j
e
!
J
S ":
.;; ~
! ~
!= „~
dně s častým uváznudm; pak je výhodný návazec proto, že mů žeme silou háček s návazcem utrhnout, nejde-li vyprostit, a zrra„ time pouze návazec s háčkem a zachorime vlasec. I z toho dů vodu volíme návazec vždy o n.čco slabšt, než máme vlasec. Muškař ský návazec bývá
~c.u~~~oo~~~
kratší než prut, sbíhavý ke konci, s jed.nim nebo dvEma pro přlvEsnou mušku vzdálc-nými 80-120 cm. Pro cbytánJ na suchou mušku bychom měli mit návazce o jeden metr kradl než prut, silně sbíhavý o silc 0,25 - 0,15 mm na konci. Pro lov dravcd použidme jako nAvazce lanek a drátk:O., nezbytných při chytáni na fivou násuažnJ rybku (mládeži tento způsob lovu není dovolen). závěsy
Obratlilr:y Obratllky majl nllcolikerý význam. je použiWme při vláče.ni. Na vlasec připevníme obratllk, k němu návazec do délky jednoho metru, na jeho konec dalii obratlfk - k tomu pak p!ipevňujeme tfpytku nebo rybku. Pfi vláčeni se kovová nebo přirozená ně.... vnada otáčí a obratllky brání překrou ceni vlasce. Obratllk je výhodný i proto, !e s jeho poulitlm snadno múžeme měnit návazec a Um i druhy návnad, Jako nejlepší jsou vyzkoušené obratllky Předevšim
uzavřené, s očky na obou koncích. Z obr3tliků si vyberete snadno podle jejich sily, charakteru i váhy.
ZátH Navštfvitc--li obchod se sportovnimi najdete tam zátěže tak rozmanité svou velilcoad, le s.i těf.ko budete vyblrat. Od maličlctho brličlcu až po vel.k~ olověn~ koule. Použiti zátěie je už věd. zkušenosti rybáře. Nejideálněji! je nepoužfvat zátlle Wbcc. Ryba totiž pfi zabráni clú odpor olůvka a často návnadu pustl. N&dy není mo!né se zátMi vyhnout- chceme-li hodit daleko nebo v proudné vodE při chytáni na tHko. Na vlasce navlékneme prftbHné ob1vko, pak stiskací btůCck nebo ccnů metr ventilkové gumičky, provlékneme ji znovu vlasec a trochu utáhneme. 016.vko se o gumičku zarazí, ale protože je jen volnE na vlasce navlečeno, ne-bráni rybě pfi tahu a po vlasci klouže. Pfi chytání na lehko stač! pod splávkem upevnit bnl.čck tak,1 aby vyvážil lehkost splávku a Umožnil ry~ splávek lehce potopit. potřebami,
Háčky
Jednoduchých háčkd je zase mnoho lilii se i velikosti. Zcela maličké pro chytáni nástra!nlch rybek, malé pro chytáni cejnů, plotic a okounů, větší a velké pro lov ostatnich ryb. DvojhAčků se nejvíc po\dfvé pfi lovu na .mrtvou nístrainl rybku, kdy se ocelovt lanko návazce provlékne hlbetcm rybky a špičky dvojháčlcu trč! za jej! hlavou bud vzhůru nebo dovnitř (na polykanou). Trojbáčků se pouilvá pro lov dravců, zejm~na při tfpytkovánf, ale i při lovu bě!ných většlch druM ryb. Pro začátečnika plad rada, fe na menši háček lze chytit i většJ rybu, v~tši háček s návnadou však mnohou rybu odradí. Pokralovánf přiltl druhů,
PŘIPRAYKA
, , . , 6 padne. A jaki je tfeba pravdipodobno„, fe ml lit pfl hodu kostkou padne čfslo menll nef ll „Pflznlv6" ~ prvotnl jevy jsou 1, 2. Je proto P(x < 3) - P(1)+ -c
+ p (2) - ~ -
objevitelů Vyjdeme z praxe: kafdé mUenl Je udfeno jistou chybou . Proto, Jde·li nim o co nejpPesnějll výsledek, mUfme raděJI vlcekri.t - dvakrát mH, jednou ret. Jednotlivé naměl'en6 hodnoty se zpravidla budou od sebe I/ke méni llllt - podle toho, jak pPesně jsme mUill. MOleme x nich rOzným zpOsobem urěit stfednf hodnotu měfenl; potom odchylky od této hodnoty pPI Jednotlivých mif'enlch lze povalovat u zcela nihodné. Pro vědeck6 zkouminl vff:ch obor(J mají tyto tzv, nihodné procesy vellký význam. V li6kafstvl Je to napf. zkouminl úllnkti léku naskuplniobJektO (zvifat, rostlin, paclentO). Kafdý z nich vlak mOfe mlt své zvliltnostl: z Jednoho pokusu nikdy nelze usuzovat vl'eobecně. Proto k vyhodnoceni Je tfeba ulit statistických metod . Nebo v tovirnkh je tfeba providět namitkovou kontrolu výrobk4; Jak vybrat výrobky pro zkoušku a jak zhodnotit výsledkyt To vle jsou othky statistiky. jak tuto 1 ,nihodu" zpracovat matematicky? Vezměme sl klasický nihodný proces: hb:ent kostkou. Výsledky nihodn6ho procesu budeme nuývat náhodné jevy. Mezl náhodnými jevy sl zvolfme prvotn( jevy, tj, takové výsledky nihodného procesu, které se 1. vylučufl navújem, to znameni nemohou nutat dva prvotní jevy souča.sně, a droveň 2. pfl kaf.d.Sm pokusu nějaký prvotnt jev nastane . Tak napffklad hblm-11 Jednou kostkou, mohu zvolit lest prvotnlch jevO Jako šest moiných poloh kostky. Mohu vlak zvolit prvotnl jevy I jinak - napf. jev A: padne čfslo menlf nef 6, jev B: padne šestka. Snadno se phsvědčlme , ie jevy A, B vyhovuji uvedeným poiadavkOm 1) a 2). Hbfme-11 dvf.ma kostkami a zajfmá-11 nás, co padlo na kteri kostce, mime 36 prvotních JevO. Nedletr-11 nim na poh.df kostek, tj. nerozlišujeme-li napflkl•d (1, 6) • (6, .1), mime 21 prvotnlch jevO. Kdybychom se u.jfmall fen o součet číslic na kostkách, budeme mlt jen 11 prvotnfch .jevll: 2, 3 ... , 11 , 12. Nynl kaldiimu prvotnfmu jevu pfifadlme člslo mezi nulou a jedničkou. Nula značl Jev zcela vyloučený a Jednička Jev zcela Jistý. Jinak mi pravděpodobnost ten názorný smy11I, jaký bychom čekali; je-li počet pokusů n hodně veliký, Je pravděpodobnost P(A), ie nastane
;.
'::
Jestllfe Jev A nutane Jen tehdy, na.stanou-li současni : nezhlsli jevy A„ A„ plat! P(A) = P(A.). P(A,). Pflklad : O Jaki Je pravděpodobnost , ie pfl hodu dvěma kostkami ...:. padne na prvnl 1 a na druh6 61 Hod druhou kostkou I zfeJmi:. nezivlsl na hodu prvnf kostkou ; proto P(A)- ~ -
P(1.) . P(6,) -
~.i
=
~·
Nexajlmi-11
nb,
na
na
,.
18
Jelci se nim vyskytne tzv. podmfni:.ná pravděpodob nost , Co to jel Máme dva nthodn' děje A, 8, Jel Jsou zhis". Tlm, ie nutane jev 8, měnl se tedy pravdipodobnost jevu A. Vezměme si na pomoc nborný význam pravdipodobnostl: z n pokusO nastal v "B pff· padech jev 8 a v "AB pflpadech nastal současně Jev A I 8, Podmlnini pravděpodobnost P(AIB) jevu A, nutal-11 nAB P(AB) uf jev B, je tedy P(B) • Pflklad: jaki je pravdě-
ne=
podobnost P(AIB), fe na dvou kostkich padne součet vbtšl nef 8 Oev A), padlo-li uf na prvnf kostce méni: nef s Oev B)I Pravděpodobnost P(AB), fe souwně padne vlc nef 8 a ~fltom na prvnf kostce padne m4:ni nef 51 je P(AB) =
36
; jevy jsou pak (3, 6); ( 4, 6); ( 4,
tlm, fe jev 8 uf nastal , zminf se nim P(B) =
1·
a tedy P(AIB) =
~:
S). Ovlem
pravděpodobnost:
t 1· =
děpodobnost P(A), ie součet bude vf:tlf
Pouhi prav-
nef 8,Je mnohem
větll-~. Za zmfnku jelti stoji, fe jsou-li A, B nezivlsl6 Jevy, P(AB) P(A) . P(B) P(ij' = -p(B) = P(A) . Co to
dosthime P(A IB) =
znamená? Pravděpodobnost jevu A je stejná, at pfedtlm nastal lev B nebo ne - ale to je privě vyjidfenfm ned.· vlslostl jevu A na B. Ooporulend literatura: Dupal, Hdjek - Pravdlpodob-nost ve vldl o technice (vydolo NčSAV, Kls 7,20).
KONTllOLNI OTÁZKA: Napllte nlkollk pflkladO i rhných oborO (technika, iomldilnvl, vida) na nihodn• Jevy. Pokuno na)lt I jevy prvotnll
„
jev A, pflbllině rovna P(A) = ~· kde "A je palet
DNEšNf LJ!Kci KONČI matemati~ čist
pokusil, kter.S dop~dly tak, fe nastal jev A. Pravděpodobnost i
prvotnfch JevO zpravidla známe nebo je volfme tak, aby vyfadfovaly co neJlépe skutečné podmlnky. Napflklad je-11 kostka „poctivá", lze pfedpoklidat, fe pro pravděpodobno.st, fe padne l!lslo 2, plat! P(2) = P(1) = (P(3) = ... = P(6) = na slofené (nlkoll prvotnl) jevyl
~·Jak ale nynl
Jestllie jev A nastane tehdy, nastane-li aspoň jeden • prvotnlch jevO A„ A„ .•. , A" plat! P(A) = P(A.) + Proto jsme volili v mlnulim
+ P(A,) + ... + P(Ak) · pflpadě
P(2) =
~,
aby P(1) + P(2) +
e totli Jistota, ie pfl kafdém hodu
„. + P(6) =
nějaké čfslo
1;
1, 2,
pflpravky. Nlktelí čtenáfi ném psali, že byla ve srovná.nt s chemil při.liš náročné . To je aice pravda - ale přesto nám přišlo mnoho odpov!di, a v!tšinou apd.vných, ktcr~ sv!dčJ o tom, fe mezi našimi čtenáři je i hodn! takových, ktcff jsou v matematice už dost dalclco. T!m byla také matematika v naši přfpravce určena pfedevllm. V pflšdm člsle zahijlme poslednl čist pflpravky - fyziltu. Pro toho, kdo dobfc zvlédl všechny lekce matematiky, bude fyzika u! pom!rn! snadné. Přejeme vicm hod.Dl vytrvalosti a úsp!ch6. REDAKCE
OPRAVA K Mt: 117. 1h. sprhnl sonlometrlcH lu.nitce, M li: Výsledek v textu tc1em
IOWl•TY
rovnic je 1pr6Tnl
:z - -~, y-Ť·•--~„
<
kter6 kostce padla jednllka a lestka, máme ovlem dvi:. IC,,) mofnostl: (1 , 6) a ( 6, 1); dm pravděpodobnost stoupne ~
YTH
601
K chemickým zminim litek do~ chbl tehdy, jestllfe se min( Jejich
<(
;
w ~
O X „ ~ -oC 1fJ
se molekuly luto sllnl ro~kmltajl, fe mají vylil pohybovou enerall,
cof se projev! :zvýlenlm teploty. Mluvfme pak o reakdch exotermlckfch, pfl kterých se uvoli\uje teplo.Mechanickým modelem takové reakce Je koule, ke které je pfluhovina druht, výše leUcf koule . Ta :ztratl ptdem svou polohovou enera:il, která se nira:zem :zminf rovnu v teplo (obr. 1). Jestlife se reakci pohyb molekul naopak xpomaluje, je tfeba k ro:zbourinf pOvodnkh molekul dodat energii ve formě tepla. To jsou
molekulirnl slofenf. To xnameni, fe pfl chemlck6 reakci dochbf ke vzniku a rinlku nebo ke xměni výchozlch molekul, tedy ke vzniku, úniku nebo k rOxným pJ'esmykOm chemických vazeb. K tomu, aby chemlcki reakce mohla vObec problhat, musf se molekuly pflbllflt doma" vz:dilenostl~ musf se srazit. O tom, jaký vliv maJf srUky na rychlost a smir molekul, Jsme sl fekll Ilf v óvodnf kapitole o molekultch. Bylo vypolteno, fe v plynech dochbf kafdou vteflnu k jedn6 mlliardi srifek molekul. Kdyby kafdhr4fka •ed la k chemlck6 pfeml!nl!, problhaly byuk6 chemlck6 reakce okamflti. Ve skutečnosti ale Jen mali čist tichto srilek vede k chemlck' pfemini molekul. Napffklad pfl srifce dvou atomO vodlku dochhf prOmirni ke v:znlku molekuly al pfl kafd6 ltvrté sráfce. K reakci vede totlf jen srilka aktivovaných molekul, tj. takových mo. lekul, kter' p1'1Jaly urllté mnofstvf enera:le, aby mohly reagovat. Toto mnofstvl energie se natjvi eneralf aktlvalnf. Bylo :zjlltino, fe v urlidm mnofstvl molekul mi v daném okamflku vfdyjlsdskuplna molekul energii vi~I nebo rovnajkf se energii aktlvačnf . Tlm se vysvětluje pOvod aktivovaných molekul. Chemická reakce je také provizena vznikem nebo spotfebou te· peln' energie. Pfeskupením atomO
BOHR Nich (oar. 1885), dinský fyzik, spojil v roce 1913 Rutherfordl.\v model atomuJ zalolený na poznatclch klasick~ fyziky J a kvantovou teorii Planckovou a vytvořil tak nový n'zoc;ný model atomu. VyUzit.1 elektrony do určitých drab 1 v nich kroufl kolem j4dra. V roce 1922 mu byla udl!leoa Nobelova cena. MAXWELL Jam.., Clerk (1831-1879), aog]lckt fyzik, který polo!il zil::lady moderní teorie elektřiny a 1v~tla. Odvodil v roce 1860 úkon o zaatoupenJ viech mo!otch rychlosti mezi molckulaml, ktcrf podložil matematicky. Pt! velk~m počtu molekul lze 1taůsricky odvodit, fe 1e vlechn7 molekuly pohybuji určjtou atfednl rychlosti. BROWN Roben (1773-1858), anglický botanik, objevil 1817 oepravidelnt pohyb mikroskopicky oalfch č.41tic v plynech a laapalin6ch, ktert je mofno pozorovat pod mikroskopem. Pffčinou je tepclnt pohyb molekul nari!ejlclcb na tyto č.41tlce.
602
VTM
Tento jev byl vysv!tlen teprve v roce 1905 Einsteinem a Smoluchowskim. THOMSON J. J. (1856-1940), aogllckt fyzik, lttert pololil dklad k pfedstav!, :!e apojov4ol atom6 v molekuly je zproatledkov•no elektrony. Zkoumal til pr1.\chod elektrického proudu zfediným.i plyny a dokúal hmotnou povahu katodových paprskO., čfm! 1e význačnou m&ou podilel na objeveni volného elektronu. Určit tak~, jako prvý, pftmtm mEfeolm elektrický o4boj elektronu. V roce 1906 obdrfel Nobelovu cenu. · LEWIS G. N. podal v roce 1916 p!ijatelnt vtklad vazby u sloučenin, vzniklých z rovnocenných nebo vfccmocnfch atomó, kde nebylo možno pfedpokUdat„ fe by valenční elektrony pfcchbcly z jednoho atomu na druhý, jako při iontov~ vazM. Podle jeho p!edstavy jde o vdjemn~ doplllov4nl vo~jllcb elektronových obah\ vizaných atomli na oktet, u.kle tyto atomy majl v molekule urfit~ elektrony apolcčot
Avšak ani u. t5chto pod ml- ~ nek by nedollo k reakci mezi vod I- z kem a duslkem, kdyby se nepoulilo <.c( Jednoho z nejdOlelitijšlch prostfedkO modernf chemie pro flzenl a ::> urychlovinl re&kcf -totlf katalýz.y. ~ V našem připadl sta~I pfldat k reak- Ó fnt smlsl ma16 mnolstvf specillni stupňO.
3
„
upraven•ho feleza jako katalyz.lto--
ru, aby se rychle začal tvoPltčpavek. ~ Katalydtory ma)f ještě jednu : 1
~:e:;t1°:1~ ~':~:;kÝc~ r~~~c7~~~ ?
m:momer
0
•br zJedn' suroviny vznlkaly rOzn' 'i výrobky, Wl, aby z mnoha rOzných ~ mofných reakcí proběhla vidy jen • jedna, zcela ur!ld. reakce. Napflklad z obylejn,ho lihu - etylalko- ~ holu - je mofno U pfftomnostl ~ rOzných katalydtor(l ztskat kromě > acetaldehydu I ety"n pro pflpravu,,.,, odmraiovaclch kapalin a výrobu ~ plastických hmot, etylacet4t na :C laky a rorpoultidla, 'ter pro l'kaf- • sk' \Ibly nebo konelnl butadien, ~ ze kterého budeme vyr4bět I nU 1yntetlcký kauluk (obr. 3 na protijll str4nce). a. Katalydtory n:lm pom:lhafl také zfsk:lvat tzv. makromolekul;\rnl litky, kter• se pfipravujl spojenlm mnoha malých molekul výchozlch lttek - monomer6 - ve velké celky - polymery (obr. 4). Mole-
i!
reakce endotermlck,, kur• teplo spottebufl, podobnf Jako kdy· bychom v mechantck'm modelu ko\Jll A musel1 1dvlhat do vyUI polohy ke kouli B (obr. l) . O tom, bude-li molno vObec uskuce~nlt ur~ltou reakci a o tom, Jak bude tfeba měnit tlak, teplotu a koncentraci molekul, ni.s lnformuf e speclllnl oddtvf chemie - chemlcki termodynamika . Ale v mnoha pffpadech ani „termodynamicky mol"'" reakce neproblhaji. Napf. fpa-
(vazba chemiclc6 -
vek je mofno vyrobit syntbou zduslku a vodlku, pfl tlaku několika set atmosfér a teplotl nikollka set
kovalentn1). Vazby mezi atomy
znhorňoval krychlovými modely atomd, v jejich! vrcholech umisťoval elektrony vn!jllho oktetu.V roce
1933 zl1kal 1polu 1 Mac Donaldcm clcktrolý.iou n!kollk cm• „t!!ké vody". Van der WAALS j . D. (1837-1923), holandJkt fyzik,scatavihtavovourovnici pro plyny a kapaliny, ktcrA pfi.hll!I k pfita!livým silám mezl molekulami. Van der Woalsovy 1Uy jsou 1labt pfitůlivt 1lly elelruickt povahy mezi jednoatomovými nebo vlc:eatomovými molekulami ktert zp~sobujl odchylky od 1tavovtch rovnic pro lddlnl plyny, kohe1Dl olly a povrchovt napltl kapalin, adhezi a kapilaritu, Zlskal v roce 1910 Nobelovu cenu. BUTLBROV A. M. (1828-1886), rutkt chemik, ktcrt objevil tcrcl,rnl alkoholy a studoval 1ttultturu organiclcfch 1loufenll!. Studoval tU polymeraci nena1yccntch slouecnin a zabtval •• otúbmi makromoldrul.
kula monomeru mi jen malý
počet
atom O, polymer mbtatlslce,a někdy
dokonce I mlllóny atom6. Ze ste]n6ho monomeru je mofno vytvifet I nikolik rOiných typó polymerO, napflklad z- monomeru styr,nu nlkollk druhO polystyr~nu (obr. 5). jsou znlmy dva hlavnl zptlsoby spojov4nl monomerG: po· lymerace a polykondenzace. Polymery Jsou litky, které tvoff tlvt organismy (bllkovlny) I ptlrodnf materlily - dfevo, vlna. len, kauluk, hl lna nebo k
VTM
603
PALIVOMIR lt JllOTOCYltLU Do lltta " m16nclm otvoru i1'clde (Z) nebo do mczikruil pflpájlme m6d&ou aebo _ . . aoa trablaoa e 10-11 mm (4), aa jejll bAec pflp6jlme ple<-bový knnddt (I) a t6bol matcriáb1 I dúou ul O 0,2- 0,3 mm mtl ad poutltt (1). Do trublty zuuacme hllalkovt drit e 3 mm, aa jeho! 1podalm ._cl je pfipcvama aubWcou volDii procháuilcl Jawtori útb (6), lr:tcrou aodeme proti benzinu odolným lůem. Na drit d omat1mc ltllpDlcl y lllrech. Po ogt'fenJ
DCICllf "'"'""' lllldltd
adrira """ - ·al
.... „.......••••••„...,,., Vla1U•lr
DÍLNA NA
1
KOLEN~ 2
_ _+_ 5
Kddf vclpnf M..rnk, uv.hiJnlRf Y rvbrl• ce „Dllna na koleni", d•kJ.Yfl. t 10 Kb • ZullaJte poiu• p4yodnf. dosud "lkd• "•uv•'41Jnlnf prů•; opis' • pkkl&d1 :r. cJ~ch pramenO Y)'luluJ~• • Po :r. o r - pPl•phky~ kter6 pfol nevyhovuji pod· mlnki"' rubriky „DllJM na kolen&", al• •tojf ze. 1i1v.refnlnf, otisknam• v Jln6 eútl ta-opleu ._ odmlnfm• obvykl'm honorihm • PPbph•k (HJI•,.. •troJo· pi•) vlcnl ttruCnf n1Hmf rouahovl pPe• krolit 10 fidek • Pol"lzovad .:ona v#· robku n-mr pf„ahovat SOK&: • Plfl• poJte ůl nUornf k,..b„, atatl v (edno• duch•m n4lrtku 1 nil maUPJe pPek,....11 • PPi od„ll•nl pAsplvkO pHpllte do l•v'ho rohu obillcy oz.nat.nl „Olina
I
:t11~:::•; ~--d;::.:.:-:r~~f pli~
p;lmo autor~M n.imlt4 ,,Oliny na kol•· na" o dalll podt'Gbnoltl a ndy, aby ne. u.pomlnall pHfolJt ubnku na odpo•W • ftukopl•r •• no~JI
roura z:kr-ácena. Vexmu pilku na felezo, pPlloflm JI na oxnalenou rysku a lehkým kladl•kem pokle· pivim rychlými údery na hfbet pilky. Prttom pilku posunuji stále vpPed. Pilkou objlldlm ni· kolikrát kolem rysky, af pfl vyhlouben( dril.ky asi S mm hluboké. roura prukne pfesn~ v drilce.
ŘEZÁNÍ KAMENINOVÝCH ROUR
PPI xrlxovánl kanallxa~nlch prlpoJek potfebu· Jeme 1koro vidy xkritlt kameninové roury. Olli. se to obyleJni tak, le •• roura napln( pískem a pololf do pf1ku a ostrým sekálem se pl'eaekává. Sekil ovlem pG:sobf lako klln, a proto nám &sto roura praskne li se uldpne tam, kde právi ne· chceme. Vyxkoulel Joem lepil zp01ob. Práce Jd• rychle od ruky a za dobrf vfsledek ru~fm.
Jan C•(ar, SezimovoŮstllt
D~LÁTE TO TAKÉ TAK! D~LÁTETO TAÚ TAK? Do Hrlilu Dllit• to tak• takf mohou :r.&1llat ••6 pH1pl•ky ltenifl. kt•PI rta nko vtlpn6ho pfllll pfl obnbl.nl kovlll a d,._ va, lepen.I t tmel•n( umllfch hmot, p;iJent, kt•fl H :itkritka rorteln• umlj( ohinlt domicf dllnl. Kaldf • uve.-..jnlnfch nApadCI bud• mimo obyYkliho hoflorit. odmlnln knlf„ kou Jt odborn• literatury,
'I•'"'
Kameninovou rouru prortě poloffm na zem, kPldou udllám rysku v tich mlstech, kde má být
M L ADfM
ZLEPŠOVATELŮM
•
ZLEPŠOVATELŮM
ZLEPŠOVATELŮM
A nynf deset sUbcných tematických úkoló, které. m6žete okamžitě začlt fellt:
Každý z váa mladých m' snahu nfco vytvořit, vyrobit a přibllfit- se svým.i nápady odborným pracovnlttlm, fa!enfr601 a tcchoik\lm. Snažimc se tuto iniciativu podporovat všemi prostředky, a proto vám dnes pfedtt•dámc n~co úpln~ nového - plán temaddjeb dkold pro učllovaká xafizenl Minlatentva vieobecniho atro)it"eoatvf. O pfiprav6 tohoto plénu jome již psali v 16. člsle VTM. Dffve ncl ac sezlámlte 1 jednotlivými úkoly, fetncmc ri.m, rozhodnete-U se nlkterý úkol felit, iakt je postup pfi zpracováni a podáni návrhu a jaké isou podmlnky ooutE!e. Nivrhy na feienl jednotlivých úkol6 uvedených v plánu tematických úkol6 mi\fe předložit každý ul!c6 ktcnbokoliv učllovsktho střediska. Nivrh musi bft vlastni praci jednotlivce a každý, kdo bude fciitcU nApomocen radou nebo jakoukoliv jinou pomoci, musl být uveden na pfihlilce. Zároveň Je nutné, aby vedení učilišt~ potvrdilo, že jste jeho Uke m. N4vrb muaf být srozumitelný, úplný, technicky jasof a podle potřeby doplnln pffstušnými výkresy; souča!tn6 uveďte literaturu, ze které jste pli řešeni vychbd. Z popisu a výkreaO musl být zfejm4 vyrobh.clnosc a hospodéfsU. upotřebitelnost návrhu. Ke Wdé-mu návrhu felent mMete sami zhotovit funkeui vzorek nebo prototyp, který na pofádánt odborn~ komise pfedlofttc k posouzení a vyzkoušeni. Jste-U 1i v!dom, že věš návrh se dotýká nlkterého platného patentu či zlepšovaclbo návrhu, je nutné, abyste v pfihlá.šcc návrhu na to upozornil. Vyfelent úkoly se pfihlalujl odboru ekonomiky pdce a: výchovy kádrů m.iniateratva všeobecného strojlren&tvl v Pnze. Návrh se podávě pl1emně v jednom vyhotoven{ s označením PTÚ a číslem tematklibo úkolu, jehož se návrh týká. Každý ninh musl b:ft podán samostatnl do 31. proalace ltll. O bf:dlho úkolu je stanovena odmbta, kterou zlsld Jenom fešenl vyhovujlcl daným podmloldm a fclfd 6kol komplcxnE. Pdce řešitelů, hodnocen~ na druh~m místě, budou věcně odmlnlny. Všechna pfi;t1t6 fcšcn1 se současně projednajl jako zleplovact návrhy a v pflJ>adě pnjeú bude vám vyplacena od· mlna podle platných zákonných ustanoveni pro odmě6oriol přijatých a realizovaných zlcplovaclch návrbt\.
MLADÝM
MLADfM
1. Pfipravek na onatavcnf. 10\18trufnlck4iho nofe do eti'edu obrobku Zvlištnl odměna 300 Kčs. 2. Stiahov4.k oa vytahov6nl Jdin6 • noaem. Zvaštnl odmfoa 300 Kčs. 3. Pflpravek na. vrté.ni otvor6 v kruhov9ch roztei!Ich. ZvlAšrnJ odměna 400 Kěs .
4. Pflpravek na fezánl dvitů, který kolmost. Zvl6štnl odměna 300 Kč1. 6.
Hlavl~ka pro vrténi malých otvor6 na aou•Uubu, kted by xaJlaUJa vrták proti ul<>meni. Zvliltnl odměna 300 Kča.
6. Pf„tavltelný hrot. Zvlá!rnJ odměna 300
7.
zaruč!
Kčs.
Proráieč dl rek v tenlroněnnýcb Zvláštnl odměna ~00 Kl!&.
trubkéch.
8. Meznl kllě na autosvll!ky s pojistkou. Zvliitnl odmlaa BOO Kčo. 9.
Dulčlk
k označeni atfedu a obrysu Zvláštnl odmlna BOO Kh.
d~r .
IO. Pflpravek pro upnuti p4nvi lollsek pro zalkrabávlinl. Zvlášt.nl orumna 300 Kčs . Dřfve
než pfistoupfle k řešeni jednotlivých vám, abyste proswdovali literaturu, vztahuj{cl se k vybran~mu úkolu. Literaturu a pfesné zněni všech úkol-U obdr!lte{na poHd4nl) v Úfadě pro P•teoty a vynálezy v Praze, Václavské nám. 19. Vaše dopisy a Udosti označujte značkou VS 2991-6!. Přejeme vám, mladí pHteM, mnoho ůsp!chů a talme se na vaše hodnotné návrhy. A jdt~ vám prozradlme, že přištt rok budou vyhlášeny tematick~ úkoly i pro učně ostat.nlch ytrobalch obera. úkolů,
doporuěujeme
patřičnou
Zde.nlk Lankaš. t1PPV
•
M LAD f M
Z LEPŠ O V AT E L Ů M VTH
605
lEPÍME ploslické hmoty, PH 1'14 prtcl v dom6cl dllnl potre„ buJ•m• luto 1pofo't'•t h1cfnotllv' dllc• le.-"lm. nenl Jed"oduchou Ú• lellto1tl, Jak b1 ••~lo na pnnl 11H>hl.d. To, le ntco drU pohi-Gm1•1, ft••nam.,.t Jůtl, b J• 1lep dokonalf. Lepeni nenl totll Y• '"' pod1tatl 1nath16, "•bot
L•"•"'
t - Lepenf materW, l - le,.&c.I YNtva (nim),
) -••„„...... „ 11„,
1ou4rh61lly,
1
kovy, sklo, porcelón
kaldf lapenf mattirlil .-ybduJe 'tho4n•
lephUo, Ů)' tnanllYon a peYnou 1lepO byla 401tat.tfti. Ulell ok• na tom, lemu ml •lap vw.dorovat, napPlklad vodl, o,...nlckfm rozpoultldlOm, cha• mlld.IUm apod. Proto ftffXlltuJ• 1.1nf· vardlnl lapldlo, laplcl Yla, I kdrl Jlt nynl mime nlk<eri lapldla, ktufch lu poulit pro hdu matarltlO rosdllnfch •lastftonl . Slatt0rinl "h:norodfc.h ma• torlilO , Jako skla 1 koYJ , kovO 1 pl„tl~ kfml hmot•ml , t.xtllu I kOle •• 1klam li keramikou , llnl nikdy w.naln• potit., a proto ka konc:I llb1ku J• pPlpoJena f hd'a 1lep6 ko.,,b l novanfch , Sprivni volba lepld'la Y'llhl ... •'" k d'anfmu mat•· rlilu a k potadovanfm yfa1tno1tem 1lep6 a d'ilo •Pri.Yhi technolo1lo l•S"'nl J.ou dldad'ntml podmlnkaml pro o.pU. nouprid,
vrstvou vytvoPI spoj, poutajlcl lepený m1terllil. Mechanlcki pfllnavost mi pro lepent mnohem menši vý:r.nam, nef tzv . speciflcki pPlln1vost, Jef se upl1ti\uje I na zcel1 hladkých plochich. Zde jlf vystupuji mez:lmolekullirnt fyzlkllnl chemlck6 vazby O• Jich nlkollk druhO) . Soudrlnost Je vytdPena mexlmolekulirnfml sllaml, pt.1sobfclml uvnltl' lepidla (v leplclm fllmu) . Od vellkostl tlchto sil závist vitfl nebo menlf pevnost leplcl hmoty. Zatlmco pPllnavost Je výslednld vdjemn,ho pOsobenl lepidla a materlilO, je soudrfnou t.lsti vlannostf lepidla - jeho leplcl vrstvy. Mezl pfilnavostf a soudrlnosd musl být url ltý vhodný pomlr. Kdyby totlf pPllnavost byli vynlka)rcf, ale 1oudrlnost lpatni, nebo opalnE, Je výsledek - lpatný slep. Nejlipe Je, kdyf oba druhy sil jsou vyrovniny. Leplcf film s vyxn1čenou pfllnavostf a soudrfnosd Je :r.nhornln na obr. 1.
PODSTATA 1.EPENI Lepen• Zist1 spoJuje leplcf vrstva l ili fllm . který se vytvofil t. pouli· t6ho lepidla. Vt.nlk leplclho filmu se mOfe d(t v ú.sadi tfeml zpllsoby : Odpafenim rot:pouJtidla lepidla a vysulentm vznikl6ho filmu, pH· padni Jeho vytvrunlm , Jde·ll o tzv . tvrdltelni lepidlo. Toto vytvnenf filmu se d6je buď x:a zvýlen6 teploty, nebo pomoci katalyútorll, prld'· vaných do lepldla. Ztuhnutím stoprocentnlch llll reaktlvnlch kapalných lepidel po. moci katalyútorll. a to bud' za stu. dena , nebo za zvýlen6 teploty. Pfl tomto pochodu se z lepldla nic nenrid, všechna kapalina se mini fy:r.lkilni chemickým pochodem pl'f· mo v tuhý Jepici film . Roztaven(m tuhých lepidel a po je)lch nanelenl ochlannfm, llmf znovu nuhnou 1 vytvorl leplcl vrstvu. Zvliltnlm pfrpadem jsou tuhi lepidla tvrd ltelni, kteri po roztaveni a nane.Jen l se neochluuJf, nýbrf naop1k z:ahPfvajl n1 vyllf teplotu , pfl kteri ztuhnou.
Lepen6 plochy nejprve zb1vfme mechanických neč i stot (otfen lm, okarů· ~ovánlm , oplichnudm). Ol:lltini plocha musf být z.cela suchi, pokud ne· poullvime ve vodi rozpustných emuld a lepidel. U kovU, skla, porcelinu se vidinou povrch )elti odmd(uje omytlm organickými rorpouJtEdly (denaturovaný lfh, aceton - pozor na ohei\I, trllen) . MQleme poulit I vod niho asi 5% ronoku saponiltu (napl'. Mylka, jar), plk lepenou plochu op"chneme mlkkou vodou a nechilme zaschnout nebo do sucha vytfeme suchým h1dl'f· kem . ZdrsnEnl lepeni plochy providlme Jen nikdy. nap l'lklad u bakelitu s velmi hladkým povrchem. Vy~ l ltlných a odmaštEných ploch se Jll nesmlme dotýkat rukama . Konr:lstence kapalných lepldel Je obvykle jll výrobcem upravena uk, aby se jich dalo poutrt pPlmo bez fedin f nebo zahulťorinl . Musfme·ll pfece Jen lepldlo fedlt , napflklad z toho dOvodu, fe Ustelni v nidobi vyschlo, voHme vhodn6 rozpoultidlo . Vhodnost xjistlme tlm, fe trochu lepidla skleninou tyllnkou vneseme do zkum1vky :a zkusfme , :r.da se lehce rozpustf v lihu, acetonu nebo v ben:r.enu. U klihových le pldel. dextrinových a ve vodl rozpustných lepldel poulljeme samoi:fejmi vody (vlaln,) , rovnH tak u lepldel emulznfch. Zahultinf lepldla providfme bud Ustelným odpal'enfm rozpoultidla (Jen u ronokových lepldel), nebo lepldla plnfme - mlstme fe s Jemni utřený· ml plnivy, napflklad kaolfnovou moulkou , prilkovým hllnlkem , skelným prilkem apod . PPI mlJenf dostateln6ho mnof.stvl plniva obdrUme pflslulný tmel, vhodný k z:alepovinl vltJlch trhlin, pórO I k zatmelO\'in l soueist:ek do otvorO apod. Vidinu reaktlvntch a tvrditelných lepidel je nutno mtslt s katalyútory. Mllent providlme v ma.lých mlskich nebo kallšclch , buď porcellnových nebo plechových a smaltovaných . Reaktlvnf lepldla mfsfme s kata.lyútory nej16pe v polyetyl,nových mlsk,ch . Lepidla pflpravujeme vidy co ne)m6nf , mlsku vyllstlme dflve, nel v ni lepidlo nebo tmel n.schne . NanHenl lepidla na lepen• plochy providtme bud tyl:lnkou, malou lpachtlt nebo Jtl.tel:kem, a to tak, aby byla pokryta privi lepenA plocha. Varu)eme se pouliti pfebytku lepidla, kterf: jedn;ůc po stlsknud ploch vydki, Jednak tlustý film pOsobt menší pevnost spoje! Pfl porhnlm materii.lu (dfevo, plsť, papfr) podrime plochy lepldlem dva.krit , nebo( prvnt nátir se obvykle vsikne. Po na.nesenf vntvy nech,me lepidlo „ z:avadnout" (rotto. kovi lepidla), lepen6 plochy k sobl. lehce pfltlskneme a nechime nsýchat. Zasýchinl, vytvrxovinl lepených spoJO, providlme aspoft v prv' fázi pl't plochich k sobi pl'ltlsknutých, teprve pozdEJI útH nebo tlak uvolnfme. Tvary lepených ploch Jsou r0zn6. Pfl opravovinf xlomených pfedmitO
PlllLNAVOST A SOUDlllNOST SUPU Pfllnavostl rozumlme slly, kten§ poutali lepidlo (leplcf vrstvu) k lepe-n6mu materlilu. jsou r0zn6 druhy pfllnavostl. Mech1nlcká pfllhavost I• llsti pov.hy fyzlkilnl, l• úvlsli na )a.kosti povrchu a upla.tňuje se hlavni u pórovitých materlálO dm, fe lepidlo zat,ká do p6rovlt6ho povrchu, kde ztuhne a 1 leplcl
606
VTH
Tl!CHNOl.OGIE LEPENI
3
l "
t - Odtf"lan6 U1t.
o iiné moteriólY.
MILOSLAV
ponechivime tvar :rJomO, vyštlpnut• kousky pP.llepfme pfedem. Destllky nebo lilty leplme obvyklým kllnkovým spojem, ja.k Je nakresleno na obr. 2. ZKOU~ENf A HODNOCENI PEVNOSTI SLEPU
Pfl xkoulenf vfdy spoj 2nU!lme, nebo aspoň sllni narulfme, proto providlme potfebn' zkoušky na zkuJebnlch p4sc:fch. Lepidlo mu1f být dokona1e nschl6 I „vyzr;llé", co! trvi nlkollk dnO. Zkoulka pevnosti ve smyku (obr. 3) se providl nejbstljl. Zatllenl v kg, pfi kter6m se apoJ p1etrhne, p1ev!df se na kp/cm•. Zkoulka pevnosti v loupánf (obr. 4) je velmi dQlelld.. Di se ovlem 1
1
e~~:~E~ól~e). ~:!~ ::t~t~o:~~~~t~~á~:d;~!~i(t:.~~ 'n!:!:· :~~~~.
6
tenk Zkouška pevnost1 v lomu {obr. S) f f provádf jen v nEktetých prfpadech, a to fen u tvrdých a dostatečni tlustých zkušebnfch destiček. Oestllky se uproni'"ed slepu podlofl kllnkem nebo bfitem, Jedna destU!ka te upevni a na konec. druhé se p~sobl tlakem, af se spoj zlomí. Chemlcki odolnost se :z.koulí tak, fe se na slepen6 mlsto pOsobf vodou, rozpoultEdlem nebo pnstulnou chemlkálU po urlltou dobu, a pak se 1lep z.koulf na mechanickou pevnost pfedellýml zp(isoby. Pfi :zkouleni fyzlkilnt odolnosti se ria slep pOsobf papnky slunečntml
~=~~0~m:1~~~~~:~:'~ec~:::::.·c~:;ý a0~~~ 1s::~~~~~:~~f ria mechanickou DRUHY LEPIDEL A. JEJICH VLASTNOSTI Kapalná lepidla. U roztokových lepidel Jsou leplcf a Jln6 fllmotvorné látky rozpuštěny ve vhodném rozpoultEdle, které Je nutno pl'ed vyachnutCm - vytvrxenfm odpaflc. Emulz.nt lepidla malf lepicí slofku rozptýlenu v nesmfrnl malých kaplčkkh v nijaké kapallnl (dlsperxnlm prostledl), ve kter6 J• lepidlo nerozpustné, ale velmi Jemn~ rozptýleno, ul Jako tuky v mlKe. Nejfutějl to bývá voda, kterou Je lepldlo fedlteln6 1 Jakmile vlak vyschne, stivi se lepidlo nerozpustné. P11kfadem takového emulzního lepldla je Acrone>e nebo Dlspercolt RTZ. Kapalná lepidla reaktivní - 100%. NeJvýzna.lnijltml ústupe.I tohoto druhu lepidel Jsou lepidla epoxydovi a polyesterov4. Tuhá lepidla Jsou dodhána Jll ve vhodn' forml, n1pllkl1d v tyčlnk6ch, v pisdch a fólllch. Ty vklidáme mezi lepen6 plochy, kter6 pak vyhlejeme pod potfebným tlakem na teplotu, pfl níf se lepldlo ca.vf. Pak Jen necháme nuhnout bucf ochlaz-enJm. nebo dallfm nhflv4nfm. Tento typ lepldel Je vlastně tak' 100%, I kdyf tohoto nbvu poulfvíme nynf Jen pro kapalní reaktivní lepidla.. Někdy bývá leplcl hmota vpravena do vhodn,ho noslfe papíru nebo textllu (na.pf. Tego-fllm), nosil zllstane samozfeJmi u:l v mlstl slep u. LeplcJ tmely Jsou vfcemén6 husU sirupy nebo puty, které futo vedle. lepld slolky obsahuji plnlva. Plni se nejvfce epoxydovi lepidla {CHS 1200), a. to jemně mletým kaolfnovým čl kovovým prtlkem, a dile lepldla poty„ vlnylac.edtov4 (napflkla.d Kovoflx). llOZDi!LENf LEPIDEL PODLE PŮVODU LEPlclCH SL02Ek V dalllm strufném pi'ehledu oznaluJeme fednotllv' druhy lepldel pfsmeny "e111y, shoduJldml Je s oxnalen(m dané tl'fdy v tabulce lepldeí. která bude otlftina v pflftlm Usle VTM.
PAVLÍK
Na základi pflrodnfch litek. Tyto "tky nebereme pro pl'lpravu lepidla tak, Jak .se v pflrodě nach!· zeji. Utky musíme pfedem upravit {modlflko•at), a to nikdy podstatnými úsahy íyzlkálnfml kým! (napl. u celulózy).
Ichemie·
AP - PltlllODNI PRYSKYltlCE (kalafuna., kopii, Oamar apod.).
Aft - ROSTLINNÝ PŮVOD 1 - Škrobová lepidla jsou ve vodl roz.pustni a pouffvajl se k lepeni paplru {8ylepo VII).
hlavně
l - Dextrlnovi lepidla. Jejich úkladem Jsou dextriny, které vznikali e&nefným rozkladem lkrobu pfl Jeho ic.uker~ovinf prdenfm nebo pOsobenlm kyselin. Jsou vhodni hlavni k lepeni silných paplrO, lepenky a nálepek (8ylepo XP). 3 - K•učukovi lepidla. Jejich dkla. dem Je přfrodnl kau?:uk, roxpoultf:· Jlcf se v organických rozpouftědfec.h nebo emulgufld se ve vodi (latexy). Tato lepldla Jsou vhodni k lepenl kaueuku a kolf (Roblnol~cement). Ve vodl Jsou nerozpustni. 4 - Derlvity celulózy. Jejich úkla· dem Je nltrocelul6u nebo acetyl· celulóza, pllpadni )lne derlvity, rozpultln'é v organických rozpouštidlech (Umacol N, Kanag~n. fllmov6 lepidlo). Ve vodi jsou neroz. pustné.
AŽ - t1voč1šNi" PŮVOD t - Kllhovi lepldla Jsou z nejstarllch ve vodl roxpustných lepidel. Kllhy se vyribijl xe 1vlleckh odpadkO (8ylepo IX). Hodl se k lepeni dleva a obalO. 2 - Kueln-albumlnovi lepidla. Pfl výrobi tkhto lepidel se poullviil txv. ky1ei.ho kaseinu, zlskan.Sho z mléka, který se neutrallzufe. Jsou to lepidla ve vodě rozpustnoi (flrmus). Nikdy se kombinuji s moi!ovlnovýml lepidly ,a Jsou pak po vysc.hnutl vodoll.zdorni (Rlas KM). (Doll.onl•nl
w-
pllllfm llale)
VTH 607
A
a h
" + --·~-==--
nt mt
ctmi zajtmavt pokus. ukazujki činnost rostlin a jejich význam pro život lidJ a zvlfat, popisuje významný aovltský vldcc K. A. Timirjazcv ve av6 knize Život rostlin. Pokus a rostlinou je jednoduchý i n6zoroý, a proto se hodí velmi doble pro poufenl Uků ve lkolách. Velmi žid zapósobi tak6 na vaše pfátclc, posra.vitc-li si jcdnoduch~ zaffzenl k: pokusu v domécl laboratoři. Zelen~ rostliny pohlcuji z ovzdull kyslifnlk uhlifoý a vypoult!jl kysUk. Tak umožňuji lidem a zvlfat6m dýchinl a odstraňuji ze vzduchu kyslifnl); ublifiiý. K ~lem u pokus u se hodí kterékoliv rostlina s mno!stvlm livých zclenýcb list6. Umlsúme ji na
V
sklenfo~ podložce pod skleněný poklop A s doble zabroušeným okrajem. Okraj ještE utěsoime vazelinou nebo jinou podobnou látkou. Pod poklop poloifme tak~ misku B, naplněnou tekutinou, která dychůvé pohlcuje kyslik. Bude to asi pyrogallol, slou!lcl jako fotograllclcá vývojka. Pofldlme si jeho alkalický roztok al tbo! pfcd uzavfe.nlm poklopu, aby se zbytcčn! venku neokysličoval. Doprostfed m.islcy postavíme sklen~nou lahvičku, je;iž zátkou prochézl až ke dnu trubifka aklcn!n~ nálevky a jelté druhi, dvakrát ohnuti trubka. Na dno baólr:y nalijeme silný ocet a do nélcvky položlme krystal obyčejné sody nebo kus klidy či mramoru. ZaHzenJ pracuje takto: Pod zvonem je vzduch. Kapalina v misce z n~ho postupa! pohlcuje kysUk. Tlm se objem vzduchu a pod zvonem zmenší. Následkem toho se začne vzduch v lahvičce b roztahovat a vyt lač{ ocet do nélcvky, takže jejl hladina stoupne z polohy m do n. Když se dotkne sody nebo klidy, začne se vytvéfct kysličník uhličitý, ktcr9' se vylučuje tak dlouho, pokud pod zvonem nenastane zase p6vodnl tlak. Pot9m vlak začne rostlina pfijfmat kysličnik uhličitý a vyluěovat svými zelenými listy kysllk. Ten však je znovu pohlcován kapalinou v misce, a tento pochod se neust6le opakuje. Abychom mohli zvenčf sledovat činnost rostliny, umJstlmc do zahnuté trubičky c maM množstvi rtuti. Nastane-li pod zvonem podclak, protože rostlina spotfebovala kysličnlk uhličitý a miska pohltila kyall.k, začne vzduch v lahvičce vytlačovat také rtuť v zahnuté trubičce z bodu m 1 do n 1• Na tomto konci zasahuji do trubičky dva telczné drátky. Jeden je trvale ponořen do rtuů, druhf je thn~ nad jejl hladinou. Dr6tky prochá.zi proud z baterie nebo t.ransformétoru k elektrickému zvonku. Má-li tedy rost ... Una mélo kysličníku uhličitého, začne zvonek zvonit, Chceme-li přístroj předvédEt divákům, nemůžeme čekat na okamžik, kdy rostlina „zvoní" o potravu. V tomto pffpadě můžeme pokus ukAzat tfm, te poklop zveněl siln~ ochladfme, napfiklad éterem, suchým ledem či studenou vodou. Objem plynu pod zvonem se tlm zmcnil a vše se odehráv4 tak, jako kdyby rostlina spotřebovala všechen kysličnfk uhlifiiý. fa
NOVINKA PRO KONSTRUKTéRY Zd6 ••• h Je to lfo•rf n6puf1 .~ecl streJ„ ,,.. hdh'ilc·
„..,..„ kl „....,„
~„
rydtl•. •h ... ,..
a pefllvl. •11 ~dv..t•n •• lt11t
prh.
608
VTl1
• MAL~ REPORTÁŽE NAŠICH ČTENÁilťJ • Na.li modelni a radlst' neJWtiJI pri.cujf v kroufdch Svan.rmu. Napflklad na Ostravsku I dfvky navuu)f na vln•ch 4:teru ntdiod spojeni se soviukýml. lfnskýml a mnoha dalšlml amat6ry z cei.ho sviu. v kroufclch Poruba, Z•b1eh na Mor. a Ostrava. Denně mOfeme slyšet opakovf.nl volacfho „nklf· nadla" ,zdeókldvikl6esjakmislyllte. . . pfeplnlm . , , zde6kldvlikl6esjakmúlylite'. Starll Instruktoři use cvičl brance.radisty, budoucí vojiky· spojafe. Pro radioamatéry neplatf ve svitě lidni pfeklika hranic a ja.zyka, s kafdým se domluvf, ať uf Je to kdokoliv a kdekoliv . Na vln6ch 6teru llřl dobr6 jméno vysflaclch stanic naši výroby. Pfl tom vitšlna dichto mladých radlstll Jefti ani nedospf:la 20 let. Zkušenosti ze Uifmov6ho oboru majl Jlf ale vellk6 .
Budoucf letci a konstruktHI se prozatím scházej I v leteckomodelihkém kroulku v Ooml kultury pracujídch - Ostrava. Pflchbf sem na 70 mladých chlapcO ve viku 13-15 let, aby pod vedenfm zkulených lnstruktorll pozni· vall tafe !'dni, Jeho teorii I praxi, Seznamují se 1 podmlnkaml pro dskinl pionýrských odznakO dovednosti . Své kvality pak pfedvedou ve vlastnl soutěli na úvil'" výcviku . O jejich kvallůch jsme se JI! mnohokrit pfeJvidfill v krajských soutHlch; I mladl polit! pH.telé z. Katovic, s nimi! majl Jlf nikolikaletou drufbu , se o nich vyjidfill velml pochvalně.
Josef Melkes, Gottwaldova 167, Ostrava 1
OSTRAVŠTÍ 1 - A ted' ul•k di1° - mladf modeláPI pPI diskusi nad plinkem • 1 - Je.den z výkonnjch modelifů predv6dt mladjm zi(emcllm navbu vEtronE • l- V dUnlje ruch po celf denj pr.ávl ted' vysvAtluJe Instruktor Jan VaJflek mladfm princip modelO
l
MODELÁŘI Pfzených ridlem • .C - A to Je Jlrlna Kadlecovi dolad'uJe právi zesllovact z.afbenl pP:ed nav6z6nfm ridlového spoJenf • S - Jan FaJferelc promlfuje s Instruktorem Karlem Stachlem Jednotlivé odpory pfljlmale.
A RADISTE l
4 VTM
609
K •
li Š L E N
Z A
I
Do n&ll „kubl1tld14" hl•mftdl ullty "'Pilc.
" 1pr'""''" po'adf tito 1lon: pry1kyfiu tropkkfc:h nromb - obllnl 1kl1d - l•Ptl'tf p'lpn..,•k - potf1bl l1tca - l•do..,1d ro.tt1ln1 - obynt1l 01trO't1 v Atlantiku
~„:::~ho -„::::"~
t:rvnJ.
Ludotfo..,o lblo: •lova j1ou" nal•m „.n11t1u 1k• mlrnl pflh,nna, ponupujc• '111k 1mlr•m „vinuti" 1 n1upom•"· ta, l1 po1l1dnr p/lmeno pf1d„16ho tlon I• toub.tnl poljcelnfm pf1m1n1m 1lo..,1d1Ufho. ( ut)
df'!OVKA T'AIT(HO SOUTltN(HO KOLA
A,
VOOOlltOVNÍI: •kupln1
""°"·
~r::;t ~~;.!:.L c l''--+.++-~+-E+,,-+7-F.1~ 6tcn. - C. Znimt 1rotkholftll.lkf klub;
E bllov.lci mlnerilka; Bh-l~-f'-+4=-f:=+'':+:-t'„ nitod ThajO: polo·"l{ F
;;t·,~ :;,~moc~!: "CH'OVl); dtka audu;
I
l--'-h-l'--J~~""""-'-+-+'-+-+'-'-1-4-c+='-1---I
• S ko ro Ja ko 1 tf'" Yl k•m , 11llm • kozou, 1!1 p1'11to s ..,ftJI d6"kou lo11d!.4ho myll1nl rot.felCt• "'" 1l1dujlc:I dlohu: u - tullm - tfk1dl1tci vilky milo 5 1101,kti pfapr111lt p,„ '•ku 14 uj1t.cti ve !lunu, kterf un„I )an t lldl. Jak 1• don1ll 111 druhou scnnu, nemll·U nikdy mlc f•dH Yol'k pod dozoram ..,fu n.t t O u)ntO, 1 l•li pfH f•ku Jen pltkr'tl (fau)
l
L.;.1.;.J~.;..i~...L.l..l...Wó.l..&.::::.L....l...I....._,
!!..!!'< 007
0
r, t-HH.-t-t":-t.+1"'1"'~~
~~~;k:; E~n::r~; H1-"'-"'"'"~~..--j"-lc,..+-f'-f-C'+;-+.++..+-'.'-f r.~i:~. ~·;~;„:!:j
ltttUf•nk1.-G . Slo·
:i1~„~~=~bl~ c~~·~j
::~;~i;:1:,~m~; :.C"'::.
1
2
J
•S'
„
t
11
tJ
U
IS
- H. Sthdoň pHmlui; •polkl ro~ul .; rekrealnf nh.d. Krkonolkh: U.t ptallho pen. ; popl.uelt '" h,..n k kh, - I. Cirt tlla; fin , pfln1Y; p'iblifnl: dop/nlk obruu: nim. „Yfchod". - J. Drwhi U.St taJ..-lty.-K. HuL lm•no; Chueaubrl1ndOv 1pi1; úpulltl, IVllLl 1 t. T"ar slov. pl4tl: nim. „Ohcl "; zuklenf onor. - l. Konbltl ml1to: lu1lha m1p; pohodnt. - J . e>o-. l6S dni; Y)'1tuL Illu.; 90uhl. Koclaku . - •· Člslo'lka; druh automobilu: druh papouJU.- S, V•rdlho o„r1; Utt;•klno..,ln1, - '· Ůtpk (ho11or.): ludtkf kr61; domkky &ot.111. - l , Jihomor. mkto; opk•: nittr.h1. - I. Dí-dl Jm,no; ~ltoY' urulul; trolmbtn' ll1i.. - ' · Ot•p obllf: koni (bún.): konK ŮYOchr (•lo..,.). - IO. V'h• ot..lu ůoll: "lutnlt ; fu1 na olflll'I 11llku. - I f , Pr•dl. : Od•r. - tl. St•). aouhl.: klid . - t J , AIM . l . 1100; oboJ• . - t„ . Ch•m. 11n. hllnlku : potom•k. - tJ. Zknuka tu1111; d1I 11lutnl1mcino. (ornf) PomOd1a1 I. Ou . - I . Amt. - '· M•
610
VTM
•••
0000
-!!.!.!. l1l7l
..... • N il pflk la d nun1lui• nbo-o baní, vedou.:! k to1.1mlrntrn1.1 vt„l.ctku - pltimf1tn6m1.1 l11lu: u"•dlijttna f•n l•dn1.1 cifru, vy1k1· tujkl •• 11 c•"m nbGbanl prhl oamkrit. (obd)
osuzovat pri.cl j. S. Presla pfedpokládá alespol\ trochu znát dobu, ve kter' lil a vědecky pracoval. Byla to pro leský nirod doba skuteln6ho „temna", kdy počet obyvatelstva klesl v dCuledku vilek a vystUovalectvf z 3 millónCt na pouhých 800 000. Veškerou temldělskou pCtdu mlla ve vlastnlctvi ciz.I llechu, robota se bllflla otrokil'stvi a censura spolu s tod.lnt germaniu.cf phruJila kulturnf spojent ČechO a Slod.kO, pokud se vObec o nijak'- kultufe dalo mluvit. Český juy.k se drfel jen na venkově a 'eskl literatura se omezovala na plsnllky, prostonirodnl povtdky a modlitby. Germanizace prosakovala hluboko do vnltroz.emt a zasahovala :r:ejm6na města . Za takové situace psát vědeck6 knihy v lesk6m jazyce bylo pflnejmenltm blihov6, protole chybili čtenifl. A pfece se nalll takovt odvifllvcl,kteff sl umlnlll, te ni,rod probudl a fedokái(, jak bohatý /e český juyk, a to ve všech vědeckých oborech . Snad Je vhodn6 pflpomenout hrdiny t6to epochy: Kollir, Šdai'lk, Dobrovský.Jungmann , Purkyně, Palacký, Amerlln& a dalšf . Jed nim ze skupiny vlasteneckých vide O byl Jan Svatopluk Presl. Narodil se roku 1791 v rodině prafskl:ho Jpendlfká.P'e . POvodně měl pl'evdt lpendltkil'skou fivnost po otci , ale nakonec ho dali studovat na piaristické gymnasium. Presl byl tělesně velml slabý a snad proto se tlm vke věnoval stud iu. Vystudoval filosofH , ale na lékai'ské fakulti se nmlloval do pfírodnlch věd . Této lásce z.Ostal vlrný al do smrti. Svou velkou pllí sl osvojil osm jazykO, psal a hovoflll plynně německy, l;a.tlnsky, fnncouzsky a anglicky. Pflesto ale psal všechna svi dlla výhradně lesky. Potiti s tím spojených bylo nemilo. Vfdyť chyběly vůbec někter6 lesk'- odborné výrazy, a tak Presl musel tyto výruy bud hledat v hovorové mluvě , nebo je zcela nově tvoflt {někdy se mu to podafllo, někdy tak6 ne). Roku 1821 začal Presl vydlvat „Krok" , prvnl český vědecký časopis, kde byly uveflejňovány v česk6m Jazyce vědeck6 pri.ce ze vf ech oboro. V tomto easoplse publikovalo sv6 priceul 1 OvědcO. Časopis měl 1 SOodběratehl. P7"1h16dneme-11 Jen k počtu strinek, kter6 musel Presl vlutnorulně napsat, pak rozhodně musel denně pncovat 14-16 hodin . jlf roku 1819 vydal „ Květenu českou", kde se pokusil o z:cela pOvodnf českou term lnologli . Roku 1820 vydal „ Rostllnif", co! byla prvnl feski sysumulcki botanika. V tomto spise pokračoval v tvorbl botanick~ho nizvoslovl a nbl tvofllt I fesk4 chemick6 nbvoslovi, nebo( v prv6m dlle „ Ronllnáfe" („O pfllrozenosti rostlin") se ubýval t6l chemickou fyz.iologll rostlin. O druhl:m dilese dodnes nic nevl , měla to být praktická botanlka 1 ale Je mofn6, te se rukopis i.tratil. Tfetl dfl Rostllnál'e vychbel na pokračováni s obruovýml pfllohaml, kter6 Presl sim s dokonalou věrnosti kreslil. Tentodllnebyl dokončen proflnančnl obtlfe: a tak roku 1846 Presl vydal xkri.ce ný „Všeobecný rostlinopis", který měl pfes 2000 stran. Úvod, „Počitky rostllnovi'', měl pfles 500 stnn, 31 obrazových prlloh s t6měr 2000 obrazy, kter6 vlechny Presl sám nakreslil . Současně stile vydával časopis „ Krok" , jeho! některá čfsla musel napsat sim od prvnf do posledn t strany. Roku 1828 vyd;a.I Presl česky „Lufbu". I kdyf nebyl chemik a dopustil se v dto knize fady nepfesnosd, Je to prvnt chemie s českým videckým nbvoslovfm; a Preslovi šlo zejm6na o to, aby prakticky dokhal , fe čeština je jazyk vhodný pro jak6kollv vědeck6 vyjadfovinf. Presl uk6
pfekládalněkteri vědeckádflanapfl. z: geologie. V poz.děj llch letech sice napsal samostatnou ieologll, ale rukopis byl po jeho smrti z.n i čen ;a. nic se z n6ho nedochovalo. Roku 1834 vydávi Presl dallí dllo - „Ssavectvo". M ě l v rukopise celou zoolog li, u. se však po jeho smrti rovnH nratlla . Pozoruhodni je práce J. S. Presla, kteri se týki flemesel , techniky a technologie vtibec . Jednota pro povzbuxenl pnlmyslu v Čechách se roku 1 833 usnesla , feje nutn6 i.výlltodbornou úroveň leskl: techn iky tak6 tlm způsobem, fe bude vydin český pf'eklad z.ahranlěnl publikace, kteri Informuje o současn6 světov6 úrovni pnlmyslu a femesel. Bylo vybráno dilo profesora Poppeho „Technologla" a pfekladem byl opět povUen profesor pffrodozpytu a technologie na praf.sk4 universitě Jan Sv. Presl. Preslllv pfeklad „Obllrn' prostonirodnl nauhnl o flemeslech a umělostech čili Technologia obecná a obzvliltnl'' vylel v letech 1836-37. Tento pfleklad měl v česU: technice a technologii stejný prOkopn ický výz.n;a.m jako Preslovy pOvodnl price v botanice, zoologli, chemii, neboť pPedsuvoval počitek česk6 technlck6 termlnologle . Roku 1837 Presl dokonce redigoval I český technický bsopls, ktertho vyli o celkem 6 sešitO. Vlastně nejen redl&oval , ale prakticky use celý pHI sim. je t6m6f neuvě.fitelnt , te toto všechno dokúaljeden jediný člověk (a to jsme se nezminlli o časopiseckých článclch v „Květech", o popularizačnlch brofurkich, o propagaci očkováni aj .), kterj byl jeld: fyzicky velmi slabý. Musel to být opravdový oheň vlasteneck6ho nadšeni, který dival Preslovi silu. A pfesto, kdyl 6. dubna 1849 Presl v Praze z.em1el, up;a.dl rychle v upomenutl,takfe dnes ani nevlme, kde je jeho hrob. Většina. nevydaných rukopisll spolu s rukopisy vědeckých pracl byla prodina po Jeho smrti hokynil'llm jako starý paplr na bale ni xbofl . . . Onelnt mohutný roxkvět nall vědy s vynlka.jlcl odbornou terminologii Je vlak vRnou ptipomlnkou vědce- ~
••„,., '·~..
•••.~„ '"" ,
