1 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ... 15

2

Obsah 1 1.1 1.2

GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................................... 6 GEOGRAFIE ................................................................................................................................... 6 KLIMATICKÉ PODMÍNKY .................................................................................................................. 7

2

HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY ................................................. 8

3

OBYVATELSTVO ......................................................................................................................... 12

3.1 3.2 3.3 3.4

4 4.1 4.2

4.3

4.4

5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 12 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL......................................................................................................... 13 NEJVYŠŠÍ DOKONČENÉ VZDĚLÁNÍ ................................................................................................. 13 POČET OBYVATEL JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODŮ VČ. CIZINCŮ .............................................. 14 ŠKOLSTVÍ .................................................................................................................................... 15 POČET ŠKOL V OKRESE OSTRAVA VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 .................................................. 16 VYSOKÉ ŠKOLY............................................................................................................................ 17 4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz ................... 17 4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ ................................................................... 18 4.2.3 Ostravská univerzita v Ostravě, www.osu.cz ...................................................... 18 4.2.4 Vysoká škola podnikání, www.vsp.cz.................................................................. 18 4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava (UNINOVA) .......... 19 4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě ........................................................................... 19 CIZOJAZYČNÉ ŠKOLY V OSTRAVĚ ................................................................................................. 19 4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO) ........................................ 19 4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1 (Ostrčilova Bilingual School).............................. 20 4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. .................................. 21 4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava – Poruba ......................................................... 21 4.3.5 Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě .............................. 22 4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě - Porubě..................................... 22 OSTATNÍ ŠKOLY V OSTRAVĚ ......................................................................................................... 23 4.4.1 PORG základní škola a gymnázium o. p. s. ........................................................ 23 HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................................................................... 24 POČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE STRUKTURY ODVĚTVÍ V ROCE 2013............................... 25 STRUKTURA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE PRÁVNÍ FORMY ZA ROK 2013 ............................ 26 VÝVOJ STRUKTURY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE PRÁVNÍ FORMY V LETECH 2007 - 2013 ....... 27 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ........ 29 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAHRANIČNÍ FIRMY A PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................ 31 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVEBNÍ FIRMY V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ........... 32

3

6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6

7 7.1

7.2

8 8.1 8.2

8.3

8.4

8.5 8.6 8.7 8.8

8.9

PRACOVNÍ SÍLA .......................................................................................................................... 33 POČTY ZAMĚSTNANCŮ V OKRESE OSTRAVA V ODVĚTVÍCH PODLE CZ-NACE V LETECH 2011 – 2013 (MONITOROVANÉ FIRMY SE STAVEM 26 A VÍCE OSOB) ................................ 34 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2006 – 2013 ............................................ 35 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002 – 2013, A MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI, STAV K 31. 12 .............................................................................................................................. 36 VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2010 – 2013 ....... 37 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2008 – 2013 ............................................................................................................... 38 MOŽNOST VSTUPU CIZINCŮ NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE .................................................... 39 6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava ............................................................... 39 PRŮMĚRNÉ MZDY, DANĚ .......................................................................................................... 42 PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA V LETECH 2005 – 2013 ............................................................. 42 7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2013 ...................................................................................... 43 DANĚ .......................................................................................................................................... 47 7.2.1 Daně přímé .......................................................................................................... 47 7.2.2 Daně nepřímé ...................................................................................................... 47

INFORMACE PRO INVESTORY ................................................................................................. 48 INVESTIČNÍ POBÍDKY..................................................................................................................... 48 8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory ......................... 48 OPERAČNÍ PROGRAMY (OP) 2007 – 2013 .................................................................................... 49 8.2.1 OP Podnikání a inovace ...................................................................................... 49 8.2.2 OP Lidské zdroje a zaměstnanost ....................................................................... 49 OPERAČNÍ PROGRAMY (OP) 2014 – 2020 .................................................................................... 49 8.3.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ........................................... 49 8.3.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání .......................................................................... 49 8.3.3 OP Zaměstnanost ................................................................................................ 50 RATINGOVÉ HODNOCENÍ, MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ............................................................ 50 8.4.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy .............................................. 50 8.4.2 Makroekonomické ukazatele ............................................................................... 52 PROCES POVOLOVÁNÍ STAVEB...................................................................................................... 54 CENY POZEMKŮ ........................................................................................................................... 54 SPOTŘEBITELSKÉ CENY ............................................................................................................... 55 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ..................................................................................................................... 55 8.8.1 Ostrava - Hrabová ............................................................................................... 55 8.8.2 Ostrava - Mošnov ................................................................................................ 56 8.8.3 Přehled o realitním trhu ....................................................................................... 57 8.8.4 Rozvojové plochy města...................................................................................... 58 VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V OKRESECH OSTRAVA, BRNO A PLZEŇ V MLD. KČ K 31. 12. ............................................................................................ 59

4

9

DOPRAVA .................................................................................................................................... 60

9.8

ZÁKLADNÍ UKAZATELE V DOPRAVĚ................................................................................................ 60 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ................................................................................................... 61 SILNIČNÍ DOPRAVA ....................................................................................................................... 61 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA .................................................................................................................. 62 LETECKÁ DOPRAVA...................................................................................................................... 62 CYKLISTICKÁ DOPRAVA ................................................................................................................ 65 9.6.1 Přehled cyklistických tras .................................................................................... 65 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST REGIONU ................................................................................................ 66 9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích - vzdálenosti v km ................................... 66 9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy ...................................................... 66 INVESTICE DO DOPRAVNÍCH STAVEB.............................................................................................. 67

10

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................................. 68

11

VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE ...................................................................................................... 72

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7

11.1 11.2

11.3

12 12.1

12.2

12.3 12.4 12.5 12.6

TECHNOPROFIL ............................................................................................................................ 72 VÝZKUM A VÝVOJ ......................................................................................................................... 74 11.2.1 Vědecko-technologický park ............................................................................... 76 11.2.2 IT4INNOVATIONS............................................................................................... 76 11.2.3 BIC Ostrava, s. r. o. ............................................................................................. 77 11.2.4 Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava ........................................................ 78 11.2.5 Centrum nanotechnologií .................................................................................... 78 11.2.6 Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava ........................................................ 79 11.2.7 Technologické centrum Ostrava .......................................................................... 79 11.2.8 4MEDI .................................................................................................................. 80 KLASTRY ..................................................................................................................................... 80 KVALITA ŽIVOTA ........................................................................................................................ 82 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................... 82 12.1.1 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj 83 12.1.2 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava ...................... 84 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ....................................................................................................... 86 12.2.1 Zdravotnictví ........................................................................................................ 86 12.2.2 Sociální služby..................................................................................................... 88 Pobytové služby sociální péče ..................................................................................... 89 Terénní sociální péče..................................................................................................... 90 BYDLENÍ A NEBYTOVÉ PROSTORY ................................................................................................. 91 12.3.1 Bydlení ................................................................................................................. 91 KULTURA..................................................................................................................................... 95 SPORT A REKREACE ..................................................................................................................... 96 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY ............................................................................................................. 97

5

13 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................. 100 HOTELY ..................................................................................................................................... 100 PENZIONY A APARTMÁNY............................................................................................................ 102 HOTELOVÝ DOMY ....................................................................................................................... 103 UBYTOVNY ................................................................................................................................ 103 KOLEJE ..................................................................................................................................... 104 UBYTOVACÍ KAPACITA MĚSTA OSTRAVY ..................................................................................... 104

13.7 KONFERENČNÍ A VÝSTAVNÍ PROSTORY.............................................................................. 105 14 14.1 14.2 14.3

15

ORGÁNY MĚSTA, MĚSTSKÝCH OBVODŮ A MĚSTSKÉ ORGANIZACE ............................. 108 ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTA ........................................................................................................ 108 ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTSKÝCH OBVODŮ .................................................................................. 109 MĚSTSKÉ ORGANIZACE .............................................................................................................. 109

KONTAKTY ................................................................................................................................ 110

15.4 15.5 15.6

VÝZNAMNÉ INSTITUCE ................................................................................................................ 110 VÝZNAMNÉ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY A SOUDY .......................................................................... 111 VÝZNAMNÁ ZAŘÍZENÍ V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ ..................................................... 112 15.3.1 Výzkumná a vývojová základna ........................................................................ 112 15.3.2 Firmy v rámci VTPO .......................................................................................... 113 15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB – TU Ostrava .................................... 114 15.3.4 Přehled klastrů v Ostravě .................................................................................. 115 VYBRANÉ FIRMY Z OBLASTI IT .................................................................................................... 116 BANKY ...................................................................................................................................... 118 VYBRANÉ OBCHODNÍ DOMY ........................................................................................................ 119

16

HISTORICKÉ MEZNÍKY MĚSTA OSTRAVY ......................................................................... 121

15.1 15.2 15.3

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................... 127

6

1 Geografie a klimatické podmínky

1.1 Geografie Ostrava je jedním z nejdůležitějších sídelních, průmyslových a intelektuálních center České republiky, které se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Dle počtu obyvatel i rozlohou je třetím největším městem České republiky a současně největším městem Moravskoslezského kraje. Leží na 49° 50‘ 31‘‘ s. š. a 18° 17‘ 34‘‘ v. d. v členitém terénu Ostravské pánve. Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem.

Celková rozloha města (ha)

21 422,28

z toho: lesní pozemky

2 465,96

ostatní plochy

7 783,79

vodní plochy

953,43

zastavěné plochy

1 915,02

zemědělská půda

8 304,08

počet katastrálních území:

39

počet městských částí:

23

nejvýše položené místo:

336 m n. m. (Krásné pole)

nejníže položené místo:

193 m n. m (Slezská Ostrava)

Zdroj: ČSÚ (březen 2013), MMO

7

1.2 Klimatické podmínky Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků. Roční úhrn srážek průměrná roční teplota průměrná lednová teplota průměrná červencová teplota

764 mm 7,98 °C -3 °C 19,1 °C

Zdroj: ČHMÚ (leden – prosinec 2013)

Dlouhodobé charakteristiky (normály) umožňují čtenářům porovnat data konkrétního roku s dlouhodobým průměrem. Meteorologické údaje pro Ostravu – dlouhodobá charakteristika za období 1961 - 2000 Roční úhrn srážek

700 mm

průměrná roční teplota

8,3 °C

průměrná lednová teplota

-2,3 °C

průměrná červencová teplota

17,8 °C

Zdroj: ČHMÚ

8

2 Historické mezníky průmyslového města Ostravy

9

hh

10

11

12

3 Obyvatelstvo

V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869 – 1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem desindustrializace se v současné době koncentrace obyvatel začíná snižovat, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě, a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.

3.1 Základní údaje Počet obyvatel města Ostravy statutární město - z toho počet cizinců

304 136 9 463

- z toho muži

142 273

- z toho ženy

152 400

obce ve správním obvodu statutárního města - z toho počet cizinců

31 425 222

- z toho muži

15 314

- z toho ženy

15 889

Hustota osídlení (obyv./km2) Moravskoslezský kraj - z toho počet cizinců (trvalý pobyt)

1 566 1 223 112 14 833

- z toho muži

598 942

- z toho ženy

624 170

Hustota osídlení (obyv./km2) Zdroje: MMO, MSK, ČSÚ (prosinec 2013)

225

13

3.2 Věkové složení obyvatel Věk

počet obyvatel (abs.)

Počet obyvatel (%)

předproduktivní (0 - 14)

42 370

14,33

produktivní (15 - 64) postproduktivní (65 + )

200 860 52 423

67,94 17,73

0-9

29 685

10,04

10 - 19

25 909

8,76

20 - 39 40 - 49

85 804 42 638

29,02 14,42

50 - 59

39 089

13,22

60 - 69

38 430

13,00

70 - 79

22 845

7,73

80 +

11 253

3,81

Zdroj: ČSÚ (květen 2014)

3.3 Nejvyšší dokončené vzdělání

Zdroj: SLDB (2001, 2011)

14

3.4 Počet obyvatel jednotlivých městských obvodů vč. cizinců Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy ke dni 1. 1. 2014 Městské obvody

občané mladší 15 let

občané starší celkem občanů 15 let

cizinci

celkem obyvatel

Hošťálkovice

232

1 375

1 607

7

1 614

Hrabová

496

3 189

3 685

100

3 785

Krásné Pole

374

2 179

2 553

25

2 578

Lhotka

192

1 088

1 280

7

1 287

1 651

10 393

12 044

433

12 477

Martinov

122

990

1 112

16

1 128

Michálkovíce

508

2 730

3 238

44

3 282

5 299

32 621

37 920

1 721

39 641

Nová Bělá

260

1 588

1 848

22

1 870

Nová Ves

116

603

719

18

737

13 475

92 171

105 646

3 621

109 267

Petřkovice

414

2 692

3 106

27

3 133

Plesná

198

1 203

1 401

15

1 416

Polanka nad Odrou

692

4 212

4 904

34

4 938

8 156

58 173

66 329

1 227

67 556

Proskovice

165

1 048

1 213

7

1 220

Pustkovec

181

1 095

1 276

16

1 292

Radvanice a Bartovice

929

5 455

6 384

260

6 644

3 450

17 453

20 903

863

21 766

Stará Bělá

668

3 359

4 027

31

4 058

Svinov

581

3 781

4 362

128

4 490

Třebovice

231

1 625

1 856

24

1 880

Vítkovice

1 353

5 907

7 260

817

8 077

Celkem

39 743

254 930

294 673

9 463

304 136

Mariánské Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Ostrava - Jih

Poruba

Slezská Ostrava

Zdroj: MMO (2014)

15

4 Školství

Vzdělávací soustavu tvoří dle školského zákona školy a školská zařízení. Ostrava disponuje širokou nabídkou škol a školských zařízení. Předškolní vzdělávání je etapou vzdělávání, ve které dítě získává především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní učení. Toto vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let. Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní učení. Zároveň je toto vzdělávání jediným obdobím v systému vzdělávání, kterého se účastní každé dítě v ČR povinně. Toto vzdělání opravňuje k postupu do středního vzdělávání. Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnohodnotný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání. Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání dosahují žáci určitého stupně vzdělání. Jedná se o střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své vzdělávání ukončili maturitní zkouškou, je zakončeno absolutoriem. Vysokoškolské vzdělávání je rozčleněno do tří programů – bakalářského, magisterského a doktorského. Jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání. Studium je zakončeno složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské/diplomové/disertační práce. Po absolvování náleží absolventovi vysokoškolský titul.

16

4.1 Počet škol v okrese Ostrava ve školním roce 2013/2014 Počet Druhy škol

škol poskytujících dětí/ žáků/ studentů příslušné vzdělávání k 30. 9. 2013 10 95 540

Mateřské školy - z toho soukromé

88

243 25 824

7

575

13

7 139

43

17 665

- z toho soukromé

16

3 593

střední vzdělání

1

47

0 12

0 3 411

4

890 14 207

Základní školy - z toho soukromé Základní umělecké školy

- z toho soukromé

Střední školy

- z toho soukromé střední vzdělání s výučním listem z toho střední školy poskytující

- z toho soukromé střední vzdělání s maturitní zkouškou - z toho soukromé - z toho v oborech gymnázií - z toho soukromé

Konzervatoře Vyšší odborné školy

- z toho soukromé - z toho soukromé

Vysoké školy - z toho soukromé

Zdroj: MSK (2014)

11

43 16

2 703

18

5 362

7

598

1

344

-

-

6

1 989

4 4

922 32 699

2

1 708

17

4.2 Vysoké školy 4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz Fakulta ekonomická stavební strojní elektrotechniky a informatiky hornicko - geologická metalurgie a materiálového inženýrství bezpečnostního inženýrství univerzitní studijní programy celkem

počet studentů v akad. roce 2013/2014 5 022 2 070 2 230 3 540 3 426 2 118 1 570 152 20 128

počet absolventů v roce 2013 1 586 452 555 644 855 506 342 35 4 975

Zdroj: VŠB – TU Ostrava (2014)

Počet absolventů jednotlivých fakult VŠB - TUO v jednotlivých letech

Zdroj: VŠB-TU Ostrava, jednotlivé roky

18

4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ

Zdroj: jednotlivé vysoké školy, vlastní zpracování

4.2.3 Ostravská univerzita v Ostravě, www.osu.cz počet studentů v akad. roce 2013/2014

počet absolventů v roce 2013

filozofická

2 377

581

pedagogická

3 327

880

přírodovědecká

2 266

493

lékařská

1 697

378

sociálních studií

778

243

umění

418

130

10 863

2 705

počet studentů v akad. roce 2013/2014

počet absolventů v roce 2013

°1390

321

0

1

58

70

1 448

392

Fakulta

celkem Zdroj: Ostravská univerzita (2014)

4.2.4 Vysoká škola podnikání, www.vsp.cz Bakalářské studium a Navazující magisterské studium - podnikání - informatika a internet v podnikání - podnikání a management v obchodu Celkový počet studentů na VŠP Zdroj: Vysoká škola podnikání (2014)

19

4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava (UNINOVA) Panevropská vysoká škola (PEVŠ) je soukromá vysoká škola, která rozvíjí kreativitu, podporuje moderní řešení a vzdělává kvalifikované odborníky pro praxi. Byla založená v roce 2004 jako první slovenská soukromá škola původně s právnickým zaměřením – pod názvem Bratislavská vysoká škola práva. Od roku 2010/2011 působí v Ostravě fakulta práva PEVŠ a nabízí studentům možnost studovat v oboru „Právo“. Tento obor je možno studovat v bakalářském studiu a poté v magisterském studiu. Uchazeč si může zvolit, zda budou studovat v denní prezenční formě studia, nebo v externí prezenční formě. V případě zájmu studenta je také možné po úspěšném ukončení magisterského studia pokračovat v rigorózním řízení nebo v doktorském studiu. Během studia mají studenti možnost v rámci projektu Erasmus studovat v zahraničí

dle

nabídky

univerzit

podle

aktuálního

akademického

roku.

Momentálně

na Panevropské vysoké škole studuje více než 5000 posluchačů.

4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě BIBS - vysoká škola je moderní institucí poskytující české, britské a finské vysokoškolské programy, a to bakalářského (Bc., BA Hons), magisterského (MBA, MSc, LLM) a doktorského (PhD) stupně vzdělání v českém a slovenském jazyce v Brně, Praze, Ostravě, Bratislavě a v Nitře. Mezi největší poskytovatele programu MBA senior Executive v Čechách a na Slovensku se zapsali díky prestižní spolupráci s britskou Nottingham Trent University, kde se snoubí tradice s garancí stabilní a moderní vzdělávací instituce. Škola je členem CAMBAS, který sdružuje seriózní poskytovatele MBA studia. Od letošního roku byla zahájena spolupráce s prestižní britskou Staffordshire University. Studijní program MBA představuje optimální kombinaci teoretické přípravy a praktického přístupu se zřetelem na strategické řízení organizace. Důraz je kladen na maximální využitelnost získaných poznatků a zkušeností v každodenní praxi. Za tímto účelem BIBS vyvinula vlastní koncept strategického řízení, jež představuje pro studenty nástroj pro bezprostřední možnou aplikaci navrhovaných strategií do praxe. Metodologie BIBS je srozumitelná a vyvážená.

4.3 Cizojazyčné školy v Ostravě 4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO) Věková skupina:

1st International School of Ostrava nabízí dynamické a inspirativní

vzdělávání v anglickém jazyce na mezinárodní úrovni žákům všech národností ve věku 3-19 let. Zaměření:

Založená ve spolupráci se Statutárním městem Ostrava a Krajským úřadem

20

Moravskoslezského kraje, je 1st ISO tím pravým místem pro mladé lidi s chutí stát se sebevědomými kosmopolitními občany 21. století. Škola, která nabízí postupné vzdělání od školky až po maturitu, se od svého založení v roce 2005 značně rozrostla z původních 16 studentů až na dnešních 290. Výuka a administrativní zázemí jsou zajišťovány 45 učiteli a nepedagogickými pracovníky ve třech samostatných budovách v centru Ostravy. Metody:

1st ISO, se zastoupením více než 20 národností v řadách studentů i učitelů,

je první mimopražskou školou, která je nositelem titulu International Baccalaureate World School, a snaží se skloubit to nejlepší z českého vzdělávacího systému společně s mezinárodním smýšlením a interkulturním přístupem. Čeští studenti mohou zakončit studium nejen maturitou, ale i mezinárodní zkouškou IB Diploma Programme. Výsledky studia:

Pro většinu studentů navštěvujících školu je angličtina prvním nebo druhým

cizím jazykem. Pro ty, kteří s anglickým jazykem teprve začínají, škola připravuje dodatečné hodiny EAL (English as an Additional Language), díky kterým si studenti daleko rychleji zvyknou, jak na jiné studijní prostředí, tak na kontakt s novými spolužáky. Škola rovněž nabízí velkou škálu mimoškolních aktivit a kroužků. Studenti International Baccalaureate World School skládají závěrečné zkoušky na vyšší úrovni z oborů přírodních věd, matematiky, cizího jazyka, humanitních věd a estetické výchovy. Skoro 100 % absolventů 1st ISO směřuje na svou vytouženou vysokou školu nejen v České republice, ale i na školy v Evropě, Severní Americe nebo Asii, kde studují různé obory, jako například medicínu, ekonomii, mezinárodní vztahy, jadernou fyziku, pedagogiku, psychologii, filologii atd.

4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 1 (Ostrčilova Bilingual School) Věková skupina:

Ostrčilova Bilingual School je součástí Základní školy a mateřské školy

Ostrčilova 1, která se dlouhodobě věnuje vzdělávání dětí ve věku 3 – 15 let, a to včetně dětí cizinců. Zaměření:

Jedná se o školu s letitou praxí, jejíž prioritou je efektivní propojení českého

a britského kurikula. Dětem českých, bilingvních i zahraničních rodin se naskýtá možnost studovat v bilingvním, česko-anglickém proudu, a to pod vedením zkušených pedagogů. Výsledky studia:

Absolventi jsou schopni komunikovat na vysoké úrovni v obou jazycích, bez

problémů mohou přestoupit na víceletá gymnázia v Česku i zahraničí. U přijímacích zkoušek dosahují nadstandardních výsledků. V anglickém jazyce dosahují úrovně B1 – C1 dle Evropského referenčního rámce. Metody:

Škola klade důraz na celkový rozvoj dětské osobnosti. Dovednosti

a schopnosti dětí jsou rozvíjeny nejen ve výuce formou hravých metod, ale také v pestrém spektru nabízených aktivit nad rámec výuky a v odpoledních kroužcích. Děti jsou vedeny k samostatnosti

21

i schopnosti spolupracovat v týmu, k aktivnímu způsobu života. Formou mnoha projektových aktivit školy i humanitárních projektů jsou děti vedeny k toleranci a empatii.

4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. Věková skupina:

Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. je moderní školou,

která ve školním roce 2014/2015 vzdělává téměř 300 dětí ve věku od 2 do 19 let. Zaměření:

Do mateřské školy dochází děti ve věku 2 až 6 let bez ohledu na národnost

a znalosti angličtiny. Všem dětem je nabízen nadstandardní program předškolního vzdělávání v češtině i angličtině. Během tohoto programu se děti naučí cizímu jazyku přirozenou a zábavnou cestou. Základní škola je zaměřena na bilingvní (česko-anglické) vzdělávání v předmětech matematika,

fyzika,

přírodopis,

zeměpis

a

všechny

předměty

s výchovným

zaměřením. Konverzace v anglickém jazyce je vyučována rodilým mluvčím. Ve třídě je maximálně 16 dětí, kterým je nabízena řada zájmových kroužků. Pro nadané děti je organizován ve spolupráci s MENSOU ČR Klub nadaných dětí, který mohou navštěvovat žáci i z jiných ostravských škol. Gymnázium je tradičním čtyřletým gymnáziem, které připravuje žáky k maturitě a na vysoké školy. Studentům je nabízena zvýšená hodinová dotace výuky cizích jazyků a řada volitelných aktivit. Gymnázium je stejně jako základní škola partnerskou školou akreditovaného centra Cambridge English i Goethe Institutu a připravuje své žáky na složení mezinárodních zkoušek z angličtiny a němčiny.

4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava – Poruba Mateřská škola Monty School (dále MŠ) poskytuje výchovu a vzdělání od r. 2005. Věková skupina:

Pro školní rok 2013/2014 je v MŠ evidováno 20 dětí ve věku 3 až 6 let, které

jsou vzdělávány ve dvou skupinách. Metody:

Výuku v MŠ a jeslích zajišťuje 6 pedagogických pracovníků, z toho

2 asistenti – angličtí rodilí mluvčí. Výuka probíhá paralelně česky a anglicky pod vedením kompetentních českých učitelů a anglických rodilých mluvčích. V rámci nadstandardních aktivit MŠ je pravidelně zajišťována logopedická péče. Základní škola Monty School (dále ZŠ) zahájila svou činnost k 1. 9. 2008. Ve školním roce 2013/2014 škola zajišťuje vzdělání 75 žákům. Žáci jsou rozděleni do 7 tříd s kapacitou maximálně 15 žáků. Výuku na 1. a 2. stupni ZŠ zajišťuje 16 pedagogických pracovníků, z toho 6 externistů pro výuku předmětů na 2. stupni a 4 angličtí rodilí mluvčí. Podstatou školního vzdělávacího programu je integrace vzdělávacích obsahů do smysluplných celků procházejících napříč vzdělávacími oblastmi a obory (tzv. integrovaná tematická výuka). Škola se profiluje jako bilingvní, ve vybraných předmětech probíhá výuka paralelně v češtině i angličtině.

22

Výsledky studia:

Od školního roku 2010/2011 je škola certifikovaným centrem pro pořádání

Cambridgeských zkoušek. V popředí zájmu vedení i pedagogického sboru školy je individualizace výuky: v současné době školu navštěvuje 5 mimořádně nadaných žáků a 8 žáků s vysokým nadáním. Vedle nadaných žáků se zde vzdělává zhruba stejné procento žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o děti s různým stupněm ADHD, dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. V rámci mimoškolních aktivit škola realizuje několik zájmových kroužků.

4.3.5 Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě Historie:

Gymnázium Hladnov a JŠ s právem SJZ, Ostrava má v Ostravě dlouholetou

tradici. Historie školy je datována do roku 1911, kdy byla založeno šestileté dívčí lyceum. Novodobá historie školy začíná v roce 1953 a v témže školním roce maturovala první třída v počtu 29 žáků. Od té doby prochází škola neustálým vývojem. Gymnázium Hladnov je jediná bilingvní škola česko-španělská v Moravskoslezském kraji, studium je šestileté a předměty jsou vyučovány ve španělském jazyce. Obor nabízí žákům možnost složit mezinárodní jazykové zkoušky DELE. Zaměření:

Od roku 2014 je škola oficiálním zkušebním místem DELE v Ostravě.

Jazykově zaměřený je také čtyřletý studijní obor – rozšířená výuka anglického jazyka – tento obor podporuje výuku anglického jazyka. Dlouholetou tradici mají divadelní představení v anglickém a španělském jazyce. Škola je zapojena do mnoha jazykových projektů, jako je eTwinning, Comenius, EuropeanSchoolnet a v roce 2011 získala Evropskou jazykovou cenu Label za inovativní metody ve výuce jazyků. Třetím oborem je všeobecné čtyřleté studium. Žáci si mohou kromě angličtiny zvolit také druhý cizí jazyk, španělštinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu nebo latinu. GH a JŠ je držitelem titulu Ofxord Quality School a úzce spolupracuje s Oxford University Press.

4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě - Porubě Historie:

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě má dlouholetou tradici.

Bylo založeno 1. září roku 1991 jako jediné gymnázium v kraji se zaměřením na živé jazyky. Zaměření:

Vzdělávací program je zaměřen především na výuku cizích jazyků.

S jazykovým zaměřením gymnázia souvisí rovněž široké spektrum zahraničních aktivit, účast v mezinárodních projektech a soutěžích a především spolupráce se zahraničními školami a institucemi. Výuce cizích jazyků je věnována téměř třetina veškerého vyučovacího času, a to jak ve čtyřletém, tak šestiletém vzdělávacím programu. V průběhu jazykového vzdělávání jsou žáci systematicky připravováni k mezinárodně uznávaným jazykovým zkouškám z jazyka anglického (CAE a FCE), francouzského (DELF), španělského (DELE) a německého (Goethe – Zertifikat a Deutsches Sprachdiplom - dokládající jazykové znalosti na úrovni C1 Společného evropského

23

referenčního rámce jazyků). V oblasti mezinárodní spolupráce pořádá škola tradičně výměnné pobyty žáků a francouzských studentů z partnerských škol Collège Jeanne d´Arc v Limoges a Lycée Professionnel le Dolmen v Poitiers pro žáky 6+letého gymnázia, tzv. „evropské sekce“. K mezinárodním aktivitám patří rovněž realizace poznávacích a jazykových exkurzí do Velké Británie, Francie i do ostatních německy, či francouzsky mluvících zemí.

4.4 Ostatní školy v Ostravě 4.4.1 PORG základní škola a gymnázium o. p. s. PORG vznikl v roce 1990 jako první nestátní škola po roce 1948 a stal se tak mimoděk školou, která spoluvytvářela prostor pro vznik dalších nestátních škol u nás. Vedle podílu na vzniku legislativních podmínek pro další nestátní školy se škola stala průkopníkem nových přístupů a metod ve výuce. PORG je školou poskytující všeobecné vzdělání. V učebním plánu je kladen velký důraz na vyváženost humanitních i přírodovědných předmětů. Na druhou stranu škola vytváří prostor pro možnost vlastní orientace studentů na předměty jejich zájmu - hlavním prostředkem k tomu je rozsah volitelných předmětů ve vyšších ročnících studia. Základní škola má rozšířenou výuku anglického jazyka a osmileté gymnázium má výuku některých předmětů v angličtině. Studium je zakončeno českou nebo mezinárodní maturitou.

24

5 Hospodářství

Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí, hutnictví a těžké strojírenství patří nadále k dominujícím odvětvím, které postupem času doplnilo odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Tato odvětví však procházejí dosud neukončenými významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, kompenzovanými novými akvizicemi v oborech výroby a služeb, ale i vývoje nových technologií. V období před rokem 2008 zažívala Ostrava obrovský ekonomický boom a přísun investic do průmyslových zón, developmentu, či budování hotelů. Našlo zde sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí (např. Hyundai, Multi Development, CTP Invest, PEGATRON Czech, SungWoo Hitech, ArcelorMittal, Tieto Czech). Stav českého hospodářství se v roce 2012 proti roku 2011 zhoršil. Tato situace se výrazně projevila v oblasti zaměstnanosti a úbytek personálních stavů u monitorovaných firem byl daleko výraznější než v předešlých letech. Pořád platilo, že odvětvová struktura minulosti přinášela okresu stále nemalé problémy. Ve společnosti se ustálil trend nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se nová pracovní místa. Tím, že byly firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahovaly často i do dalších odvětví subdodavatelů. V roce 2013 recese české ekonomiky slábla, přesto poklesla o 0,9 %, nicméně se jedná o lepší výsledek, než původně ekonomové očekávali. Tento pokles byl způsoben především snížením investic do fixního kapitálu. Co se týče zaměstnanosti v České republice, tak ve 3. čtvrtletí 2013 bylo zaměstnáno o 0,7 % více lidí než ve stejném období 2012, a zároveň o 0,4 % méně než ve 2. čtvrtletí 2013. Vnější ekonomické vztahy zaznamenaly za tři čtvrtletí nejpříznivější deficit běžného účtu platební bilance za posledních sedm let, ale i zhoršení výsledku na finančním účtu, který se v deficitu ocitl historicky poprvé, což bylo způsobeno redukcí přímých investic. V únoru 2014, se růst nezaměstnanosti zastavil a úřady práce evidovaly 625 tisíc uchazečů o zaměstnání. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny, ovšem jednotlivé oddíly spotřebního koše zaznamenaly rozdílný cenový vývoj, např.: cenový růst nastal u alkoholických nápojů a tabáku, dále u potravin, naopak pokles se projevil v cenách bydlení vlivem poklesu cen elektřiny.

25

5.1 Počet podnikatelských subjektů dle struktury odvětví v roce 2013 Odvětví veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

absolutně 42

výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

204

zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

349

zemědělství, lesnictví, rybářství

767

zdravotní a sociální péče

1 015

vzdělávání

1 247

informační a komunikační činnosti

1 250

doprava a skladování

1 568

administrativní a podpůrné činnosti

1 670

kulturní, zábavní a rekreační činnosti

1 697

ubytování, stravování a pohostinství

3 116

nezařazeno

3 146

peněžnictví a pojišťovnictví

3 756

činnosti v oblasti nemovitostí

5 002

ostatní činnosti

5 368

stavebnictví

6 689

zpracovatelský průmysl

6 738

průmysl celkem

7 318

profesní, vědecké a technické činnosti

10 007

velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel

17 198

celkem

70 856

Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2013)

26

Ekonomické subjekty dle převažující činnosti CZ-NACE

Zdroj: ČSÚ (2013), vlastní zpracování

5.2 Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy za rok 2013 Odvětví

absolutně

státní podniky obchodní společnosti akciové společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel - FO svobodná povolání ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.)

7 12 561 1 198 1 069 44 654

celkem

70 856


114 6 114 6 337

27

Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy


5.3 Vývoj struktury podnikatelských subjektů dle právní formy v letech 2007 - 2013 Odvětví státní podniky obchodní společnosti akciové společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel - FO svobodná povolání ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.)


2007 22 7 789 1 028 1 018 47 787 187 3 294

2008 22 8 646 1 230 1 050 47 350 185 3 309

2009 11 9 158 1 237 1 045 47 839 98 2 815

2010 9 11 028 1 244 1 042 48 457 105 2 600

2011 9 11 584 1 239 1 046 48 883 119 2 570

2012 9 12 048 1 234 1 080 47 396 124 2 572

2013 7 12 561 1 198 1 069 44 654 114 6 114

6 649

6 632

7 500

7 703

7 542

7 716

6 337

28

Vývoj struktury podnikatelských subjektů dle právní formy v letech 2007 - 2013


Rozdíly struktury podnikatelských subjektů dle právní formy od roku 2007 do roku 2013


29

5.4 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Název zaměstnavatele

počet zaměstnanců k 31. 12. 2013



odvětví

webové stránky

ArcelorMittal Ostrava, a. s. Fakultní nemocnic Ostrava VŠB-TU Ostrava Tieto Czech, s. r. o. Městská nemocnice Ostrava Dopravní podnik Ostrava, a. s. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a.s.

3998 3200 2746 2011 1898 1890

3 999 3 194 2 643 1 952 1 896 1 939

4756 3184 2511 1948 1924 1944

hutnictví zdravotnictví vzdělávání obchod zdravotnictví doprava a spoje

www.arcelormittal.com/ostrava www.fno.cz www.vsb.cz www.tieto.cz www.mnof.cz www.dpo.cz

1568

1 610

1503

strojírenství

www.vitkovicepower.cz

SUNGWOO HITECH, s. r. o.

1460

1 505

1552 výroba motorových vozidel

VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s.

1446

1 610

1568

Česká pošta, s. p., Severní Morava

1399

1 402

cca 1400

HRUŠKA, s. r. o. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. Ostravská univerzita v Ostravě ArcelorMittal Tubular Products Ostrava, a. s.

1178 1080 1036

1 210 1 111 982

1022

1 035

805

807

Vítkovická nemocnice, a. s.

www.swhitech.com

strojírenství

www.vitkovicemachinery.com

doprava a spoje

www.ceskaposta.cz

1228 1387

obchod hutnictví vzdělávání

http://hruska.info www.vitkovicesteel.com www.osu.cz

1055

hutnictví

www.arcelormittal.com/ostrava

zdravotnictví

http://nemocnicevitkovice.agel.cz

30

VÍTKOVICE MECHANIKA, a. s.

801

793

701

OKK Koksovny, a. s.

726

732

732

Třinecké železárny, a. s., provoz VT

713

699

Hayes Lemmrz Czech, s. r. o.

677

ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a. s. PEGATRON Czech, s. r. o.

Hutní montáže, a. s.

strojírenství zpracování tuhých a plynných paliv

www.vitkovice-mechanika.cz

714

hutnictví

www.trz.cz

749

726

automobilový průmysl

www.hayes-lemmerz.com

654

651

770

hutnictví

www.arcelormittal.com

517

548

1015

elektrotechnika

www.asus.cz

485

Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky

580

výroba kovových konstrukcí a kovodělných 616 výrobků, kromě strojů a zařízení

www.koksovny.cz

www.hutni-montaze.cz

31

5.5

Nejvýznamnější zahraniční firmy a podniky se zahraniční účastí v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Název zaměstnavatele ArcelorMittal Ostrava, a. s. T ieto Czech, s. r. o. SUNGWOO HIT ECH, s. r. o. EVRAZ VÍT KOVICE ST EEL, a. s. Dalkia ČR, a. s. Hayes Lemmrz Czech, s. r. o. GE Money Bank, a. s. KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o. IT T Holdings Czech Republic, s. r. o. PEGAT RON Czech, s. r. o. T esco Stores ČR, a. s. AHOLD Czech Republic, a. s. BREMBO Czech, s. r. o. T elefónica O2 Czech Republic, a. s. Kaufland ČR, v. o. s. Ostravské vodárny a kanalizace, a. s. GLOBUS ČR, k. s. BorsodChem MCHZ, s. r. o.

počet zaměstnanců k 31. 12. 2013 3998 2011 1460 1080 717 677 751

počet zaměstnanců k 31. 12. 2012 3 999 1 952 1 505 1 111 750 749 706

počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 4756 1948 1552 1387 770 726 637

717

647

645

571 548 465 430 420 419 403 382 362 354

572 517 435 398 520 391 447 379 388 352


odvětví

webové stránky

domovská země / zahraniční spoluúčast

hutnictví obchod výroba motorových vozidel hutnictví energetika automobilový průmysl peněžnictví

www.arcelormittal.com/ostrava www.tieto.cz www.swhitech.com www.vitkovicesteel.com www.dalkia.cz www.hayes-lemmerz.com www.gemoney.cz

Švýcarsko Finsko Korea Rusko ČR / Francie USA USA


www.kes.cz

543


www.itt.cz

1015 512 392

elektrotechnika obchod obchod automobilový průmysl doprava a spoje obchod služby obchod chemie

www.asus.cz www.itesco.cz www.albert.cz www.brembo.com www.telefonica-o2.cz www.kaufland.cz www.ovak.cz www.globus.cz www.borsodchem-cz.com

501 398 381 385 355

Rakousko Itálie Nizozemsko Velká Británie Nizozemsko Itálie Španělsko Německo ČR / Francie SRN Čína

32

5.6 Nejvýznamnější stavební firmy v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců




webové stránky

domovská země / zahraniční spoluúčast

VOKD, a. s.1

193

208

212

www.vokd.cz

ČR

EUROVIA CS, a. s.

170

188

195

www.eurovia.cz

Francie

ALPINE Bau CZ, s. r. o.2

155

161

178

www.alpine.cz

Rakousko

75

73

-

www.strabag.cz

Rakousko, Německo

Název zaměstnavatele

STRABAG, a. s., odštěpný závod Ostrava


1

VOKD, a. s. – 11. 3. 2014 zahájení insolvenčního řízení, 13. 6. 2014 Krajský soud v Ostravě vyhlásil úpadek společnosti VOKD, a. s.

2

ALPINE Bau CZ, s. r. o. – 14. 7. 2014 změna obchodní firmy na ALPINE Bau CZ, a. s.

33

6 Pracovní síla

Od roku 1990 probíhala v Moravskoslezském kraji rozsáhlá restrukturalizace ekonomické základny, která výrazně měnila jeho tvář a řadu let byla doprovázena propouštěním desetitisíců zaměstnanců.

Moravskoslezský

kraj

řadíme

v

rámci

celé

republiky

ke

strukturálně

nejpostiženějším oblastem, pro něž je typické razantní oslabení těžkého průmyslu. Dopady světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 jsou stále očividné ve všech odvětvích hospodářství, jehož úhrnný stav v roce 2013 v podstatě stagnoval a česká ekonomika vykazovala po většinu roku setrvalý stav. Tento vývoj se projevoval dlouhodobě nízkým počtem volných pracovních míst a dalším výrazným úbytkem personálních stavů u monitorovaných firem. Pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší nejen Ostravě, ale i kraji stále značné komplikace. I v roce 2013 se projevovala snaha nepropouštět alespoň své hlavní zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se tak nová pracovní místa. Tím, že jsou firmy v určitém odvětví nuceny zůstávat dlouhodobě na nízké úrovni produkce, zasahuje to často i do dalších odvětví subdodavatelů. K tomu se připojují i úsporná opatření, která nutí snižovat spotřebu na nejnižší možnou míru.

34

6.1 Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle CZ-NACE v letech 2011 – 2013 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob)

Odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti celkem

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

počet zaměstnanců k 31. 12. 2013 204 308 30 618 1 565 1 900 3 678 6 368 7 173 706 4 410 2 508 792 1 154 3 755 7 696 10 680 9 584 1 609 902 95 610

počet zaměstnanců k 31. 12. 2012 215 596 30 941 1 626 2 022 3 772 6 639 7 587 741 4 274 2 458 635 1 171 4 076 7 685 10 636 9 628 1 622 902 97 226

počet zaměstnanců k 31. 12. 2011 213 603 32 865 1 539 2 032 4 293 6 898 7 700 1 095 4 420 2 361 622 1 280 3 273 7 795 10 634 9 656 1 660 919 99 858

35

Zhodnocení vývoje zaměstnanosti v jednotlivých sektorech v roce 2013 oproti roku 2012

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2012, 2013), vlastní zpracování

6.2 Vývoj zaměstnanosti v okrese Ostrava v letech 2006 – 2013 stav k 31. 12.

ukazatel (celkový počet) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob OSVČ

97 184

103 367

105 881

102 006

101 083

99 858

97 226

95 610

23 485

24 770

25 160

25 269

26 295

26 768

26 267

25 343

evidování uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa

22 750

17 853

15 362

20 400

21 732

20 445

22 782

26 193

3 523

4 247

4 272

889

1 441

1 715

1 700

629

6,5

4,2

3,6

22,9

15,1

11,9

13,4

41,6

uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo

Zdroj: Úřad práce v Ostravě - zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, jednotlivé roky

36

Zhodnocení vývoje pracovní síly v roce 2013 oproti roku 2012

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2012, 2013), vlastní zpracování

6.3 Míra nezaměstnanosti v letech 2002 – 2013, a meziroční vývoj míry nezaměstnanosti, stav k 31. 12

Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR, jednotlivé roky, vlastní zpracování

37

6.4 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2010 – 2013

věk

k 31. 12. 2010

k 31. 12. 2011

k 31. 12. 2012

k 31. 12. 2013

absolutně

%

absolutně

%

absolutně

%

absolutně

%

931

4,3

907

4,4

993

4,4

1 015

3,9

20 - 24 let

2 457

11,3

2 385

11,6

2 643

11,6

2 991

11,4

25 - 29 let

2 399

11,0

2 181

10,7

2 432

10,7

2 959

11,3

30 - 34 let

2 575

11,9

2 244

11,0

2 540

11,1

2 933

11,2

35 - 39 let

2 500

11,5

2 412

11,8

2 770

12,2

3 253

12,4

40 - 44 let

2 282

10,5

2 163

10,6

2 371

10,5

2 855

10,9

45 - 49 let

2 399

11,0

2 363

11,5

2 625

11,5

2 908

11,1

50 - 54 let

2 681

12,3

2 574

12,6

2 630

11,5

2 853

10,9

55 - 59 let

2 793

12,9

2 591

12,7

2 901

12,7

3 263

12,5

60 - 64 let

700

3,2

607

3,0

847

3,7

1 119

4,3

15

0,1

18

0,1

30

0,1

44

0,2

21 732

100,0

20 445

100,0

22 782

100,0

26 193

100,0

do 19 let

65 + celkem


Vývoj uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2011 – 2013

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2011, 2012, 2013), vlastní zpracování

38

6.5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2008 – 2013 Stupeň vzdělání dle ISCED 97 bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU, OU, OŠ) střední odborné s maturitou (SOU, SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

k 31. 12. 2008 absolutně % 32 0,2 5 953 38,8

k 31. 12. 2009 absolutně % 35 0,2 7 056 34,6

k 31. 12. 2010 absolutně % 28 0,1 7 449 34,3

k 31. 12. 2011 absolutně % 161 0,8 7 211 35,3

k 31. 12. 2012 absolutně % 206 0,9 7 817 34,3

k 31. 12. 2013 absolutně % 268 1,0 9 027 34,5

6 080

39,5

8 519

41,8

8 930

41,1

8 015

39,2

9 231

40,5

10 591

40,4

2 206

14,4

3 314

16,2

3 650

16,8

3 366

16,5

3 772

16,6

4 323

16,5

385 706 15 362

2,5 4,6 100

501 975 20 400

2,4 4,8 100

557 1 118 21 732

2,6 5,1 100,0

525 1 167 20 445

2,6 5,7 100,0

455 1 301 22 782

2,0 5,7 100,0

499 1 485 26 193

1,9 5,7 100,0


Vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání v letech 2011 - 2013

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2011, 2012, 2013), vlastní zpracování

39

6.6 Možnost vstupu cizinců na trh práce v České republice Počet nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji několikanásobně přesahuje počet registrovaných volných pracovních míst, přesto bylo i v roce 2013 pro některé zaměstnavatele komplikované obsadit volná pracovní místa občany ČR. V některých profesích se projevuje nouze, spočívající ve vhodných uchazečích o zaměstnání, z tohoto důvodu tento problém řeší firmy mimo jiné zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Koncem roku 2013 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno celkem 14 776 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 9 151 (61,9 %) občanů Slovenské republiky. Mnohokrát tito lidé pracovali na pozicích horník a při obsluze důlních zařízení, jako pomocný dělník ve výrobě, svářeč, zámečník a dělník v oblasti výstavby budov. Dále se tito lidé uplatnili jako specialisté v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, kvalifikovaní stavební dělníci, vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci na vysokých školách, mechanici a opraváři elektronických přístrojů a lékaři. K 31. 12. 2013 bylo v Moravskoslezském kraji rovněž legálně zaměstnáno celkem 484 cizích státních příslušníků (z tohoto počtu nejvíce Korejců). Nejvíce těchto cizinců pracovalo jako řídící pracovníci, zedníci, horníci, kuchaři, maséři, odborní pracovníci v administrativě a jako pracovníci v oblasti propagace a reklamy. V Ostravě bylo v roce 2013 zaměstnáno celkem 6 252 cizích státních příslušníků, přičemž největší zastoupení měli občané Slovenska a Polska.

6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska stav k 31. 12.

Ukazatel (celkový počet)

2010

platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidování cizinci dle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ

2011

2013

337

328

309

171

4 023

4 358

5 034

5 521

355

354

396

554

1

4

4

6

4 716

5 044

5 743

6 252

zelené karty a modré karty celkem

2012


*Pozn.: Z důvodu změny informačního systému jsou data ve výše uvedené tabulce v letech 2012 a

2013

dopočítávána

ručně,

proto

je

jejich

vypovídací

schopnost

pouze

orientační.

40

Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění dle státní příslušnosti


41

Počet

platných

povolení

k zaměstnání

a Švýcarska) v členění dle státní příslušnosti


vydaných

cizincům

(mimo

země

EU/EHP

42

7 Průměrné mzdy, daně

Průměrná hrubá měsíční mzda obsahuje veškeré pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a prezentuje částku připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Neobsahuje náhrady mzdy/platu po dobu trvání pracovní neschopnosti, hrazené zaměstnavatelem. Z hrubé mzdy jsou následně zaměstnavatelem za zaměstnance odvedeny částky na úhradu zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zálohy na daň z příjmů. Po odečtu je zaměstnanci vyplacena čistá mzda. Daně jsou vymezeny jako povinná státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Přímé daně jsou ty, u nichž lze jednoznačně stanovit osobu (daňový subjekt), který daň bude platit – z jehož příjmu či vlastnictví se daň odvádí. U nepřímých daní nelze ve většině případů určit osobu, která daň v závěrečném stadiu zaplatí, lze jen specifikovat osobu (daňový subjekt), který daň odvádí.

7.1 Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2005 – 2013

Zdroj: ISPV, regionální statistiky ceny práce (březen 2014) Pozn.: Medián průměrné hrubé měsíční mzdy – podnikatelská sféra

43

7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2013 podnikatelská sféra

nepodnikatelská sféra

medián hrubé měsíční mzdy v (Kč) Řídící pracovníci

39 548

40 156

Nejvyšší představitelé společností

57 955

47 598

Řídící prac.správy podniku, obchod., admin. a pod. činností

39 954

37 776

Řídící pracovníci výroby, IT, vzdělávání a příbuzných oborů

46 785

40 235

Řídící prac. ubyt., strav. služeb, obchodu, ost.řídící pracovníci

17 956

27 924

Specialisté

32 181

26 307

Specialisté v oblasti vědy a techniky

32 670

28 666

Specialisté v oblasti zdravotnictví

23 895

37 551

Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání

34 657

25 645

Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě

32 920

29 046

Specialisté v oblasti ICT

35 113

28 831

Specialisté obl. právní, sociální, kulturní a příbuz. oblastí

27 360

24 367

Techničtí a odborní pracovníci

26 265

24 771

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky

29 969

24 014

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví

21 275

25 224

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

24 733

25 231

-

21 351

Technici v oblasti ICT

33 007

22 827

Úředníci

20 197

19 642

Všeobecní admin. pracovníci, sekretáři, pracovníci zadávání dat

17 760

18 803

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách, v příb. oborech

20 539

18 791

Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice

21 864

19 582

Ostatní úředníci

17 889

20 868

Pracovníci ve službách a prodeji

13 631

16 295

Pracovníci v oblasti osobních služeb

12 487

14 364

Pracovníci v oblasti prodeje

14 131

18 920

-

16 389

11 238

26 233

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

-

15 044

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství

-

14 993

Kvalifikování pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti

16 191

-

Řemeslníci a opraváři

22 026

18 610

Řemeslníci, kvalif. pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)

17 754

18 465

Kovodělníci, strojírenští dělníci, pracovníci v příb. oborech

22 939

18 728

Odborní pracovníci v obl. práva, kultury, sportu, příbuz. oborech

Pracovníci osob. péče ve vzdělávání, zdravotnictví, příbuz. obl. Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy

44

Pracovníci v obl. uměleckých a tradičních řemesel, polygrafie

-

18 797

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky

25 647

19 951

Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu, pracovníci příbuz. oborů

15 581

16 658

Obsluha strojů a zařízení, montéři

22 261

19 221

Obsluha stacionárních strojů a zařízení

25 565

14 225

Montážní dělníci výrobků a zařízení

21 611

-

Řidiči a obsluha pojízdných zařízení

20 275

20 253

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

13 983

11 758

-

11 827

16 373

14 413

-

12 733

Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci

15 617

11 374

Manuální pracovníci

19 552

14 002

Nemanuální pracovníci

25 640

25 500

Celkem

21 676

23 933

Uklízeči a pomocníci Pomocní pracovníci těžby, staveb., výroby, dopravy a příb. ob. Pomocní pracovníci při přípravě jídla

Zdroj: MPSV, Regionální statistika ceny práce (březen 2014)

45

Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd a tříd zaměstnání CZ-ISCO

46

47

7.2 Daně V Ostravě platí stejné podmínky jako v celé ČR.

7.2.1 Daně přímé Jedná se o daně, u kterých lze přesně specifikovat osobu, která bude daň platit. 

Důchodové: - daň z příjmu fyzických osob – 15 %, solidární daň – 7 % (v případě měsíčních příjmů nad 100 000 Kč) -



daň z příjmů právnických osob – 19 %

Majetkové Hodnota koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti pro Ostravu je 3,5. -

daň z nemovitých věcí: 0,75 % pro ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady 0,25 % pro trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s chovem ryb 0,20 Kč/1 m2 pro zastavěné plochy a nádvoří 1 Kč/1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 5 Kč/1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro průmysl, dopravu, energetiku 2 Kč/1 m2 pro stavební pozemky - 0, 20 Kč/1 m2 pro ostatní plochy

- daň z nabytí nemovitých věcí: 4 % - silniční daň: osobní automobily nákladní automobily –

–

1 200 – 4 200 Kč 1 800 – 50 400 Kč

-

daň darovací – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena (převedena do daně z příjmu)

-

daň dědická – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena

7.2.2 Daně nepřímé U těchto daní není možné dopředu určit daňového poplatníka. Správcem spotřebních daní je primárně celní úřad příslušný podle místa pobytu nebo sídla daňového subjektu. Tyto úřady rovněž vydávají dva typy povolení.  Spotřební daň - pivo: 32 Kč/hl - tabák ke kouření: 1 800 Kč/kg - šumivá vína a meziprodukty: 2 340 Kč/hl - líh ve výrobcích: 28 500 Kč/hl etanolu - tichá vína: 0 Kč/hl - líh v ovocných destilátech z pěstitelského - cigarety: 1,19 Kč/kus + 27 % ceny pro pálení: 14 300 Kč/hl etanolu konečné spotřebitele, minimálně 2,25 Kč/ks - minerální oleje: dle typu a účelu užití - doutníky, cigarillos: 1, 34 Kč/ks (www.mfcr.cz)  

Daň z přidané hodnoty - základní sazba: 21 %, snížená sazba: 15 % Ekologická daň (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv)

48

8 Informace pro investory 8.1 Investiční pobídky Investoři, kteří investují své finanční prostředky na území České republiky, mohou získat podporu v podobě investičních pobídek. Příjemcem může být jen právnická osoba, ať už česká, nebo zahraniční, se sídlem na území České republiky. Investiční pobídky se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, v druhé polovině roku 2014 se očekává jeho novela.

8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory Podporované oblasti:  zpracovatelský průmysl;  technologická centra a  centra strategických služeb. Ve zpracovatelském průmyslu je základní podmínkou minimální investice do dlouhodobého hmotného (DHM) a nehmotného majetku (DNM), která v Ostravě činí 50 milionů Kč, z toho minimálně polovina musí jít do nového strojního zařízení. U technologických center je minimální výše investice do DHM a DNM 10 mil Kč, z toho minimálně 5 mil Kč do nového strojního zařízení. Zároveň je nutností vytvořit minimálně 40 nových pracovních míst. Pro podporu na centra strategických služeb je zapotřebí vytvořit minimálně 40 nových pracovních míst pro tvorbu software a minimálně 100 nových pracovních míst u ostatních center strategických služeb. Jednotlivé formy investičních pobídek jsou v Ostravě představovány: 

slevou na dani z příjmů právnických osob – po dobu 10 let,



převodem území za zvýhodněnou cenu – rozdíl mezi cenou kupní a tržní u pozemku



hmotnou podporou na pořízení majetku (strategické investiční akce) 5/7 % z uznatelných nákladů, v závislosti zda se jedná o zavedení, či rozšíření výroby a současně k zavedení, či rozšíření technologického centra,



hmotnou podporou na vytvořené pracovní místo (50 000 Kč a následně od února 2014 pak 200 000 Kč) a hmotnou podporou na školení a rekvalifikaci (25 % - 45 % z celkových nákladů v závislosti na velikosti podniku). (Je poskytována pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR). Užitečný odkaz na aktuální informace:

www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/informace-pro-podnikatele/pobidky-pro-investory

49

8.2 Operační programy (OP) 2007 – 2013 8.2.1 OP Podnikání a inovace Jedná se o operační program, jenž je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Je navázán na OP Průmysl a podnikání, který běžel ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006, po vstupu České republiky do Evropské Unie. OP PI řadíme mezi tematické operační programy v cíli Konvergence. Prostředky plynou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podporuje nejen vznik nových a rozvoj stávajících firem, ale také jejich inovační potenciál, využívání moderních technologií, obnovitelných zdrojů energie a další.

8.2.2 OP Lidské zdroje a zaměstnanost Podnikání nepředstavuje pouze nákup nemovitostí a strojů, jedná se především o lidi, kteří pracují. Tento OP se zabývá snižováním nezaměstnanosti, prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, vzdělávání, sociální inkluze a zkvalitňování veřejné správy. OP LZZ řadíme mezi tematické operační programy v cíli Konvergence. Prostředky plynou z Evropského sociálního fondu.

8.3 Operační programy (OP) 2014 – 2020 8.3.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Cílem tohoto operačních programu je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky, která bude založena na znalostech a inovacích. Místní firmy by měly být schopny nejen se prosadit u nás i ve světě, ale také by měly být schopny vytvářet dostatek pracovních míst. Je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řadíme jej mezi tematické operační programy.

8.3.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritou tohoto programu jsou investice do rozvoje lidského potenciálu. Hlavním cílem je posunout ČR směrem k ekonomice, která bude založena na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle a na tvorbě významných výsledků výzkumu. Finanční prostředky do tohoto tematického OP plynnou ze dvou strukturálních fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu.

50

8.3.3 OP Zaměstnanost Jak vyplývá z názvu, tento program je zaměřen na podporu zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a můžu, přizpůsobivosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, sociální inkluze, modernizace veřejné správy, sociálních inovací. Finance na tento operační program plynou z Evropského sociálního fondu.

8.4 Ratingové hodnocení, makroekonomické ukazatele 8.4.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Ratingové hodnocení určuje kvalitu hodnoceného subjektu, jeho schopnost splácet včas a v plné výši všechny své splatné závazky. Hodnocení provádějí nezávislé ratingové agentury a jsou vyjádřena formou ratingové známky z ratingové stupnice. Přehled ratingových hodnocení udělených agenturami statutárnímu městu Ostrava Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Moody´s

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

Standard & Poor´s

A-/Stable/A-2

A-/Stable/A-2

A/Stable/A-1

A/positive/A-1

A+/stable/A-1

A+/stable/A-1

Hodnocení města Ostravy společností Moody´s Investors Service Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service potvrdila statutárnímu městu Ostrava v červnu 2014 stávající dlouhodobé ratingové hodnocení A2. Krátkodobý rating nebyl městu udělen, jelikož město má směnečný program a ostatní závazky s dobou splatností delší než 13 měsíců, kdy v tomto případě agentura dle metodiky krátkodobý rating neuděluje. Výhled ratingu hodnotí jako stabilní, což znamená, že nepředpokládá ve střednědobém horizontu, že by mohlo dojít ke změně ratingu města při zachování jeho současné finanční politiky. Mezi silné stránky města podle Moody´s patří:  dlouhodobě uplatňovaná konzervativní rozpočtová politika, která se následně odráží v solidních provozních přebytcích i po negativním dopadu změny RUD,  dobře zvladatelná úroveň dluhové služby i přes její očekávané navýšení v roce 2014. Slabé stránky města jsou:  relativně vysoká investiční aktivita v posledních dvou letech,  očekávané oslabení úrovně jeho hotovostních rezerv.

51

Hodnocení města Ostravy společností Standard & Poor´s Statutární město Ostrava obdrželo od ratingové agentury Standard & Poor´s v květnu 2014 kvalitní dlouhodobé a krátkodobé úvěrové hodnocení na úrovni A+/A-1. Výhled hodnotí jako stabilní, což odráží její očekávání, že Ostrava bude vykazovat i nadále solidní rozpočtovou výkonnost, středně vysokou zadluženost a uchová si velmi dobrou likvidní pozici, a to v kontextu s očekávaným oživením českého hospodářství. Ratingová agentura při hodnocení vycházela z toho, že město Ostrava:  má velmi dobrou likvidní pozici,  má dobré rozpočtové hospodaření,  má středně vysokou úroveň zadluženosti (po splacení dluhopisů ve výši 100 miliónů euro v červenci 2014),  využívá krátkodobé dluhy na financování investičních projektů, přesto jeho finanční řízení má neutrální vliv na ratingové hodnocení. Ratingové hodnocení měst nejblíže k ratingu města Ostravy (dle ocenění Standard & Poor’s) Město

rating

Praha

A+/pozitivní/A-1

Brno

A+/pozitivní/A-1

Ostrava

A+/stabilní/A-1

Olomouc

A-/pozitivní/A-2

Miláno

BBB+/negativní/A-2

Zdroj: Standard &Poor’s (červen 2014)

Ratingové hodnocení České republiky Rating státu hodnotí důvěryhodnost dané země a její budoucí schopnost splácet své závazky. Rating státu slouží jako východisko pro sestavení ratingu dalších emitentů v dané zemi a obvykle platí (není to již pravidlo), že rating jakéhokoliv subjektu se sídlem v daném státě nemůže být vyšší než rating daného státu, může maximálně dosáhnout jeho úrovně. Ratingové hodnocení České republiky pro dlouhodobé závazky v zahraničních měnách Ratingové agentura Moody´s Standard & Poor´s Fitch IBCA Zdroj: Česká národní banka (stav k 26. 5. 2014)

ocenění AAA1 A+

výhled pozitivní stabilní stabilní

52

8.4.2 Makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) v mld. Kč

Území Česká republika

2000

2001

2002

2003

v mil. Kč 2004 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 269 695 2 448 557 2 567 530 2 688 107 2 929 172 3 116 056 3 352 599 3 662 573 3 848 411 3 758 979 3 790 880 3 823 401 3 845 926

Reg. soudržnosti - NUTS2 Praha

511 792

565 776

601 688

641 835

697 979

752 091

813 275

909 016

977 136

949 568

966 048

950 955

948 884

Střední Čechy

235 500

253 161

268 552

278 424

305 638

318 687

357 151

392 597

415 250

398 109

400 855

414 770

418 652

Jihozápad

242 500

259 426

270 972

285 685

313 994

331 711

357 233

377 027

374 278

372 900

377 996

381 555

384 523

Severozápad

209 904

219 929

232 659

247 050

264 751

278 408

294 430

316 261

328 007

333 026

324 034

319 109

322 332

Severovýchod

297 993

317 153

327 356

331 516

358 592

379 642

404 499

436 047

448 608

439 899

446 245

450 975

447 569

Jihovýchod

327 487

356 540

371 301

388 841

416 151

440 598

475 739

521 940

549 747

541 610

542 896

552 430

560 754

Střední Morava

223 426

238 679

247 395

257 751

277 853

291 193

310 756

338 286

362 027

355 780

354 044

361 835

371 014

Moravskoslezsko

221 093

237 894

247 607

257 005

294 213

323 726

339 517

371 399

393 358

368 087

378 762

391 772

392 198

Kraje - NUTS3 Hlavní město Praha

511 792

565 776

601 688

641 835

697 979

752 091

813 275

909 016

977 136

949 568

966 048

950 955

948 884

Středočeský kraj

235 500

253 161

268 552

278 424

305 638

318 687

357 151

392 597

415 250

398 109

400 855

414 770

418 652

Jihočeský kraj

128 993

136 583

142 916

149 074

161 177

172 956

185 379

193 864

195 803

195 804

195 198

194 954

198 111

Plzeňský kraj

113 507

122 843

128 056

136 611

152 818

158 755

171 854

183 162

178 474

177 096

182 798

186 601

186 412

58 677

60 900

64 765

66 553

69 888

72 351

74 284

80 355

81 467

81 854

80 001

78 940

78 151

Ústecký kraj

151 226

159 029

167 895

180 497

194 863

206 058

220 146

235 905

246 541

251 172

244 033

240 169

244 181

Liberecký kraj

85 573

91 246

94 051

90 748

97 975

108 262

114 121

118 481

120 680

117 320

121 166

122 560

124 416

Karlovarský kraj

53

Královéhradecký kraj

115 697

122 556

125 031

128 445

139 331

145 111

152 035

166 175

173 544

172 623

174 599

174 696

173 470

Pardubický kraj

96 723

103 352

108 274

112 323

121 286

126 270

138 343

151 391

154 384

149 956

150 480

153 719

149 683

Kraj Vysočina

96 122

107 018

110 929

114 814

122 045

129 975

139 668

152 657

152 415

151 840

150 498

155 262

157 118

Jihomoravský kraj

231 366

249 521

260 372

274 027

294 106

310 623

336 071

369 283

397 332

389 770

392 398

397 168

403 636

Olomoucký kraj

112 774

119 584

124 080

129 477

142 597

146 368

154 111

168 073

176 763

173 663

176 024

179 861

181 437

Zlínský kraj

110 652

119 096

123 315

128 274

135 256

144 825

156 644

170 213

185 264

182 117

178 020

181 974

189 577

Moravskoslezský kraj

221 093

237 894

247 607

257 005

294 213

323 726

339 517

371 399

393 358

368 087

378 762

391 772

392 198

Moravskoslezský kraj Hrubý domácí produkt v běžných cenách

jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

mil. Kč

221 093 237 894 247 607 257 005 294 213 323 726 339 517 371 399 393 358

368 087

378 762 391 772 392 198

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

Kč

172 735 187 524 195 838 203 774 233 765 258 615 271 633 297 281 314 644

294 621

304 290 317 835 319 314

průměr ČR = 100

%

78,2

78,3

77,8

77,3

81,5

84,9

83,2

83,8

Zdroj: Český statistický úřad (2014) Pozn.: Data v této tabulce mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

85,3

82,2

84,4

87,3

87,3

54

8.5 Proces povolování staveb Proces povolování staveb je obdobný jako v ostatních zemích EU a probíhá následovně: 1. Soulad s územním plánem 2. Posouzení vlivů na životní prostředí – EIA (min. 5 – 6 měsíců), v tom: a) zjišťovací řízení; b) vlastní posouzení vlivů; 3. Zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení, atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby) 4. územní rozhodnutí (územní řízení), (2-3 měsíce); 5. integrované povolení (2-5 měsíců); 6. stavební povolení (1-2 měsíce); 7. kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení), (1měsíc).

8.6 Ceny pozemků Ceny pozemků v majetku města vybavených infrastrukturou jsou stanoveny na základě dohody smluvních stran, zpravidla dle účelu pozemku. Konečná výše ceny musí být schválena usnesením zastupitelstva města. K orientaci v cenách stavebních pozemků slouží Cenová mapa stavebních pozemků města Ostravy je vyhotovena na tiskovém výstupu digitalizované katastrální mapy města Ostravy a transformována do digitální podoby, v níž je součástí městského informačního systému GISMO, který obsahuje hranice parcel a hranice katastrálních území. Cenovou mapu stavebních pozemků města Ostravy tvoří:  Grafická část na podkladu mapových listů v měřítku 1 : 5000 s graficky vymezenými skupinami parcel stavebních pozemků s vyznačenými cenami;  textová část cenové mapy;  cenová mapa v elektronické podobě instalovaná do městského informačního systému GISMO. Originál cenové mapy stavebních pozemků je bezplatně přístupný v pracovní době na odboru financí a rozpočtu na Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava. Digitální podklad cenové mapy stavebních pozemků je uložen na Magistrátu města Ostravy, odbor městského informačního systému, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava a dále je bezplatně trvale přístupný na webových stránkách u statutárního města Ostravy, tj. gisova.ostrava.cz.

55

Užitečné odkazy -

gisova.ostrava.cz - Mapový server Magistrátu města Ostravy – Statutárního města

-

www.czechinvest.org/trh-nemovitosti - CzechInvest - Agentura na podporu podnikání a investic

8.7 Spotřebitelské ceny

Kč/m3

bez DPH 15 % DPH

celkem s DPH

Kč/m3

bez DPH 15 % DPH

celkem s DPH

vodné

30,64

4,6

35,24

vodné

31,5

4,73

36,23

stočné

31,67

4,75

36,42

stočné

32,68

4,9

37,58

71,66

celkem vodné a stočné

celkem vodné a stočné Ceny pro rok 2013

Ceny pro rok 2014

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace

Teplo

smluvní ceny - www.dalkia.cz

elektřina NN (pro velkoodběr)

smluvní ceny - viz jednotliví dodavatelé

elektřina VN (pro velkoodběr)


zemní plyn (střední a velkoodběratelé)


73,81

*) Pro podnikatelskou a výrobní sféru platí cena teplené energie smluvní, na základě dohody s dodavatelem tepelné energie.

8.8 Průmyslové zóny 8.8.1 Ostrava - Hrabová Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou společnosti CTP Invest, spol. s r. o. V zóně situované projekty mají základní význam pro zvýšení ekonomické atraktivity města a zaměstnanost v Ostravě. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí více než 110 ha. Investoři v zóně dohromady proinvestovali ke konci roku více než 11 mld. Kč a vytvořili přibližně 6 599 nových pracovních míst. Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová se tak stala jednou z nejúspěšnějších průmyslových nemovitostí v rámci celé České republiky, za což získala celou řadu ocenění. Zóna je situována na jižním okraji města, v blízkosti rychlostní komunikace I. třídy Ostrava – Frýdek-Místek se spojením na Prahu a Brno, Polsko, Slovensko a Rakousko.

56

Spolu se zázemím regionální metropole s rozvinutou infrastrukturou a vyspělou školskou základnou poskytuje investorům nutnou jistotu pro zajištění pracovních sil a budoucí rozvoj. Investoři v průmyslové zóně Ostrava - Hrabová výše investice ze strany investora v mil. Kč)

stav pracovních míst k 31. 12. 2013

předpokládaný počet pracovních míst k 31. 12. 2014

976

746

1 030

CTP Invest, s. r. o. (+jednotlivé společnosti v rámci CTParku)

4 700

4 400

4 600

SUNGWOO HITECH, s. r. o.

5 631

1 453

1 470

11 307

6 599

7 100

Investoři PEGATRON Czech, s. r. o. (nástupnická organizace ASUS Czech)

celkem Zdroj: jednotliví investoři (2013, 2014)

8.8.2 Ostrava - Mošnov Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov (SPZ Ostrava-Mošnov) je jedinečnou investiční příležitosti pro investory, kteří mají zájem těžit především z její strategické polohy v blízkosti mezinárodního letiště s možností napojení na rychlostní komunikace a železniční síť. SPZ Ostrava-Mošnov je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. Zvláště vítána je spolupráce s místními výrobci a dodavateli. Zóna je akreditována agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a je podporována státem. Zóna je situována 25 km jižně od centra města s velmi dobrou dopravní dostupností s možností využití silniční, železniční a letecké dopravy. V bezprostřední blízkosti zóny se nachází 30 ha obchodně-podnikatelský areál, v němž jsou umístěny malé a střední podniky. V areálu se rovněž nacházejí prostory vhodné k administrativním účelům, které si lze pronajmout. Rozloha strategické průmyslové zóny je 200 ha, aktuální obsazenost k 31. 7. 20143 činí 50 % z disponibilní plochy zóny. Investoři zde proinvestovali 4,5 mld. Kč a bylo vytvořeno 1 792 pracovních míst.

3

V červenci 2014 česká vláda podepsala smlouvu s Jihokorejskou firmou Hyundai Mobis, která má

postavit nový závod v průmyslové zóně Ostrava – Mošnov. Areál továrny se rozprostře na celkové ploše 18,9 hektaru a bude vytvořeno přes 900 pracovních míst.

57

Investoři v průmyslové zóně Mošnov

Investoři

výše investice ze stav pracovních míst k strany investora 31. 12. 2013 (v mil. Kč)

předpokládaný počet pracovních míst k 31. 12. 2014

Behr Ostrava, s. r. o.

1 484

732

753

PLAKOR CZECH, s. r. o.

1 901

792

763

CROMODORA WHEELS, s. r. o.

1 108

252

263

12,6 2 500 (budoucí investice)

16

16

0

0

7 005,6

1 792

1 795

Free Zone Ostrava, a. s. Železniční cargo MOŠNOV, s. r. o. celkem Zdroj: jednotliví investoři

8.8.3 Přehled o realitním trhu Ve spolupráci se soukromými investory a developery je zpracováván přehled o realitním trhu v Ostravě. Databáze obsahuje podrobné informace o aktuálních projektech a jejich stavu. Jde o projekty soukromých investorů, developerů i veřejného sektoru. V databázi jsou projekty seřazeny tak, aby bylo možné je vyhledávat dle kritérií, tj. dle typu na multifunkční, kancelářské, hotelové, bytové, obchodní centra, logistická centra, průmyslové zóny a ostatní projekty. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/real-estate-report Srovnání cen nájmů/měsíc průmyslových nemovitostí

Zdroj: JLL (leden 2014)

58

Srovnání cen nájmů/měsíc kancelářských prostor

Zdroj: JLL (leden 2014)

8.8.4 Rozvojové plochy města Město Ostrava spravuje databázi rozvojových ploch, která se stala nedílnou součástí marketingových aktivit města s cílem přilákat investory do Ostravy. Databáze obsahuje kompletní seznam všech rozvojových lokalit v majetku města Ostravy určených k prodeji či pronájmu, stejně jako lokality v soukromém vlastnictví. Plochy lze vyhledávat také skrze realitní servery. Tímto je potenciálním investorům a dalším zájemcům prezentován snadný přehled dostupných lokalit pro jejich podnikatelský záměr. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/development-sites

59

8.9 Vývoj přímých zahraničních investic v okresech Ostrava, Brno a Plzeň v mld. Kč k 31. 12. Vývoj PZI, kumulativně od roku 1998 do roku 2012

Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování

Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování

60

9

Doprava

Ostrava představuje pro Moravskoslezský kraj významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc disponuje mezinárodním Letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově a je také potenciálním přístavem pro říční dopravu. Město leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever – jih od hranic Polska přes Ostravu Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska. Statistické informace o dopravě od roku 2010 jsou zveřejněny na městském webu: www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-dopravy/oddeleni-silnic-mostu-rozvojea-organizace-dopravy/informace-o-doprave. Město má zpracován Plán udržitelné mobility, který strategickým dokumentem, který je vytvořen k uspokojení potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí a k zajištění lepší kvality života. Vychází z existujících postupů plánování a patřičnou pozornost věnuje integraci, participaci a zásadám evaluace. Odkaz: mobilita-ostrava.cz/.

9.1 Základní ukazatele v dopravě Celková délka dálnice (na území Ostravy) 17,490 km Celková délka silnic 193,346 km Celková délka místních komunikací pro motorovou dopravu 823,382 km Celková délka značených cyklistických stezek a tras 209,000 km Počet mostů včetně lávek, podjezdů a žel. přejezdů 544 Počet světelně řízených uzlů 105 Provozní délka tramvajové sítě 62,3 km Provozní délka trolejbusové sítě 30,8 km Provozní délka autobusové sítě 350,5 km Počet dopravních nehod 2 560 DN Počet zraněných při dopravních nehodách: 547 osob smrtelných 11 osob

těžkých 48 osob lehkých 488 osob Počet motorových vozidel - ** Počet osobních vozidel 122 554 * Stupeň motorizace - ** Stupeň automobilizace 2,74 Poznámka: * Údaje za město Ostrava včetně správně přičleněných obcí. ** Údaje za město Ostrava včetně správně přičleněných obcí nejsou ze stále se upravující databáze Ministerstva dopravy ČR hodnověrné.

61

9.2 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava v Ostravě je součástí Integrovaného dopravního systému ODIS, který v Ostravě a okolí garantuje koordinovanou přepravní nabídku deseti dopravců. V současné době je v ODIS přímo, nebo nepřímo zapojeno celkem 269 měst a obcí Moravskoslezského kraje. Několik přepravních společností navíc nabízí i spoje dálkové a mezinárodní. Přímo v Ostravě operuje zejména Dopravní podnik Ostrava s 313 autobusy, 273 tramvajemi a 63 trolejbusy a s roční přepravou až 114 mil. osob. Město je rozděleno do čtyř zón. Nově byla vytvořena zóna Ostrava XXL, která zahrnuje obce a města v bezprostředním okolí Ostravy. Ústřední autobusové nádraží se nachází nedaleko centra města a železničního nádraží Ostrava-střed. Více informací na www.dpo.cz.

9.3 Silniční doprava Ostrava představuje významný dopravní uzel a hlavní křižovatku Moravskoslezského kraje. Je napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy, propojující města této aglomerace a sousední regiony, značná část těchto silnic je vícepruhových se středním dělícím pásem. Městská silniční komunikační síť přesahuje délku tisíc kilometrů. Současnou hustou silniční síť dále doplňuje dálnice D1, trasovaná ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu, která naváže hraničním přechodem Veřňovice – Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Silniční tahy, spojující Ostravu s okolím I/11

Ostrava – Havířov – Český Těšín (Žilina)

I/11

Ostrava – Hrabyně – Opava – Hradec Králové

I/47 (II/647)

Ostrava – Přerov – Vyškov

I/56

Ostrava – Hlučín – Opava

I/58

Ostrava – Frýdek-Místek – Beskydy

I/59

Ostrava – Orlová – Karviná

62

Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých měst z Ostravy Berlín

540 km

Brno

170 km

Bratislava

300 km

České Budějovice

346 km

Londýn

1 590 km

Hradec Králové

240 km

Moskva

1 700 km

Karlovy Vary

495 km

Paříž

1 500 km

Olomouc

Řím

1 430 km

Plzeň

456 km

Varšava

390 km

Praha

360 km

Vídeň

310 km

Ústí nad Labem

454 km

93 km

Dopravní informace z území včetně aktuálních informací o dopravní situaci, uzavírkách komunikací a možnostech parkování v Ostravě, lze sledovat na portálu jednotného systému informací: portal.dopravniinfo.cz/.

9.4 Železniční doprava V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát, zastoupený státní organizací Správa železniční dopravní cesty. České dráhy, akciová společnost jsou největším národním dopravcem. Ostrava je důležitým železničním uzlem pro osobní i nákladní dopravu. V rámci uzlu nalezneme deset železničních stanic. Nejvýznamnější je stanice Ostrava-Svinov, která prodělala zásadní změny a modernizaci. Rekonstrukce, byla v roce 2007 oceněna cenou Grand Prix architektů. Druhou významnou je Ostrava hlavní nádraží, která se nachází v městské části Přívoz a do provozu byla poprvé uvedena v roce 1976. Dalšími jsou nádraží Ostrava-střed, OstravaVítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava – Stodolní, Ostrava – Mariánské Hory, Ostrava – Bartovice, Ostrava – Třebovice, Ostrava – Kunčičky. Ostrava je spojena s Prahou denně také šesti až sedmi páry spojů vlaky Supercity „Pendolino“, které nabízí vysoký komfort a rychlost přepravy a navazují na služby Českých aerolinií. Současná jízdní doba činí cca 3 hodiny. Vedle ČD působí na hlavním tahu mezi Prahou a Ostravou konkurenční dopravce Regiojet a Leo Express.

9.5 Letecká doprava Novodobá historie, tehdy ještě letiště Ostrava – Mošnov, začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací a v roce 1959 zahájením civilního letového provozu. V roce 2004 bylo letiště převedeno z majetku České správy letišť, s. p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Od roku 2006 došlo k přejmenování letiště Ostrava – Mošnov na letiště Leoše Janáčka Ostrava.

63

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy, Londýna a Paříže), plánované i neplánované a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Nová moderní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí i podnikatelská a obchodní zóna a Free Zone Ostrava. Letiště je dobře dostupné silniční dopravou. Veřejná doprava je zajišťována autobusovou linkou Ostrava - Nový Jičín - Ostrava, expresními linkami Ostrava Ústřední autobusové nádraží - Letiště Mošnov i běžnou autobusovou linkou č. 333. Všechny spoje navazují na odlety a přílety letadel. Zastávka autobusů se nachází přímo před letištní halou. Vývoj počtů cestujících Druh přepravy vnitrostátní pravidelná

2009

2010

2011

2012

2013

71 792

61 432

46 007

35 508

25 272

vnitrostátní nepravidelná

4 967

1 844

2 304

1 778

2 017

mezinárodní pravidelná

16 309

17 786

22 091

91 602

136 265

179 005

165 003

178 441

119 391

67 753

35 057

33 908

24 720

40 114

27 860

307 130

279 973

273 563

288 393

259 167

mezinárodní nepravidelná tranzitní cestující celkem

Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. (2014)

64

Vývoj počtu pohybů letadel Druh letu komerční osobní doprava cargo lety obecné letectví a jiné lety celkem

2009 6 424 186 9 542 16 152

2010 8 418 187 5 714 14 319

2011 7 904 167 7 172 15 243

2012 6 348 291 7 846 14 485

2013 3 514 600 10 775 14 889


Cargo (t) Druh přepravy mezinárodní nákladní přeprava vnitrostátní nákladní přeprava celkem nákladní přeprava pošta celkem cargo

2009 139 44 183 1 553 1 736


2010 190 34 224 1 703 1 927

2011 235 32 267 1 501 1 768

2012 498 56 554 2 030 2 584

2013 755 17 772 3 112 3 884

65

9.6 Cyklistická doprava Cyklistická doprava v Ostravě se začíná výrazněji rozvíjet po r. 1989 v souvislosti s rozvojem obchodu a služeb v této oblasti a s celosvětovým boomem cyklistiky jako druhu rekreační aktivity. Od prvního prosince 2013 je v provozu 209 kilometrů cyklistických tras a stezek a 4 km jsou prozatím ve výstavbě. V témže byla dokončena rekonstrukce cyklistické trasy A na sídlišti Bělský Les, výstavba cyklistické stezky v úseku U Lesa – kpt. Vajdy a zprovozněna byla i cyklostezka podél Ostravice od lávky Unie po Novou radnici. Z celkového počtu tras je asi 65 % tras vedeno po méně zatížených komunikacích a 35 % jako samostatné stezky nebo komunikace s výjimečným pojezdem motorové dopravy.

9.6.1 Přehled cyklistických tras Trasa Trasa A Trasa B Trasa C Trasa D Trasa E Trasa F Trasa G Trasa H Trasa CH Trasa I Trasa J Trasa K Trasa L Trasa M Trasa N Trasa O Trasa P Trasa Q Trasa R Trasa S Trasa T Trasa U Trasa V Trasa W Trasa X Trasa Y Trasa Z Trasa 5 Trasa 6064 Trasa 6109 Trasa 6185 Trasa 6200

popis trasy Stará Bělá - Výškovice - Zábřeh - Bělský Les - Dubina - Hrabůvka - Hrabová - Kunčice; Jistebník Polanka nad Odrou; Moravská Ostrava - Slezská Ostrava Krmelín - Stará Bělá - Zábřeh - Vítkovice - sídliště Fifejdy; Přívoz - Muglinov Hrabová - Hrabůvka - Vítkovice; Mar. Hory, Kaufland - Mar. Hory, radnice Poruba-Ves - Poruba - Pustkovec - Martinov Centrum - Muglinov - Hrušov; Vratimov - Hrabová Centrum - Slezská Ostrava - sídliště Muglinov - Heřmanice; Nová Ves - Hulváky - Mar. Hory Třebovice - Hošťálkovice - Lhotka - Petřkovice - Koblov - Antošovice Hrabová - Nová Bělá - Stará Bělá - Krmelín Martinov - Poruba - Plesná Polanka nad Odrou - Stará Bělá; Bělský Les - Hrabůvka - nádraží Vítkovice Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice - Šenov Bartovice - Radvanice - Petřvald Hošťálkovice - Mar.Hory - Nová Ves; Proskovice Centrum - Mariánské Hory; Poruba - Plesná; Poruba - Svinov - Dubí - Nová Ves; Michálkovice - Rychvald Zábřeh - Hrabůvka; Shopping Park - Dubí - Svinov Přívoz Hrabová - Hrabová,statek; Vítkovice - Moravská Ostrava; Lhotka - Bobrovníky; Hrabová, průmyslová zóna Krásné Pole - Poruba; Poruba - Martinov; Petřkovice - Nordpól Polanka nad Odrou - Jistebník Nová Ves Martinov - Poruba - Třebovice Dubina - Interspar; Zábřeh, vodárna - Odra; Krmelín - Nová Bělá; Hrabová, průmyslová zóna Heřmanice - Michálkovice Krásné Pole - Poruba-Ves; Poruba - Svinov; nádraží Vítkovice - Vítkovice Poruba - Pustkovec Zábřeh - Bělský les Hošťálkovice; Třebovice - Poruba Jantarová stezka Vratimov - Bartovice - Šenov - Havířov Antošovice - Bohumín Hlučín - Petřkovice Velká Polom - Plesná - Dobroslavice

66

9.7 Dopravní dostupnost regionu 9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích - vzdálenosti v km

Warszawa 390 km

Katowice 90 km

Praha 350 km

Ostrava

Brno 170 km

Wienna 310 km

Bratislava 300 km

9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy

Hlavní dálniční tahy Železniční koridory Praha Č. Třebová

D5

Plzeň

D1 D1

Přerov Brno

D2

Ostrava

67

9.8 Investice do dopravních staveb Rozpočet města disponoval v roce 2013 částkou 7,031 mld. Kč a pro oblast dopravy v něm bylo určeno 2,057 mld. Kč. Pro dopravu na výdajové stránce rozpočtu to znamenalo meziroční navýšení o 229 mil. Kč (rok 2012 navýšení o 50 mil. Kč), resp. navýšení částky na 29,26 % z rozpočtu města (rok 2012 – 29,02 %). V následujících tabulkách jsou uváděny údaje znázorňující skutečné finanční prostředky dle odboru dopravy MMO:

68

10 Technická infrastruktura Voda  35 – 40 % z podzemních zdrojů, 60 – 65 % z povrchových vod (Kružberk, Šance, Morávka);  podzemní

vodou

zásobuje

obyvatele

Ostravy

Společnost

Ostravské

vodárny

a kanalizace a. s.; povrchovou

vodou

zásobuje

společnost

Severomoravské

vodovody

a kanalizace

Ostrava, a. s.;  délka vodovodní sítě je 1 331 km;  podíl zásobovaných pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě je 86 %. Kanalizace  2 druhy sítí: - jednotná - dešťové vody jsou odváděny společně se splaškovými odpadními vodami, - oddílná - dešťové vody jsou odváděny samostatným potrubím odděleně od vod splaškových;  provozovatelem jsou Ostravské vodárny a kanalizace, a. s.;  délka kanalizační sítě je 854 km;  čištění odpadních vod z Ostravy je zajišťováno z 98,7 % na mechanicko-biologické Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě – Přívoze. Teplo  Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společnosti Dalkia Česká republika, a. s., která vytápí více jak 85 tisíc domácností. Elektřina  Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ a. s., a Dalkia Česká republika, a. s.;  potřeba elektřiny je kryta z 35 % z místních zdrojů a zbylých 65 % z celostátní rozvodné sítě;  distribuční rozvodná síť NN 400/230, 50 HZ. Plyn  Dodávky a distribuci zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.s. (člen RWE Group), ČEZ a. s.;  medium – zemní plyn;  distribuce je zajišťována rozvodnou sítí VTL, STL, NTL plynovodů včetně regulačních stanic.

69

Odpady  Zpracování tuhých odpadů zajišťuje především spol. OZO Ostrava s.r.o. v rámci integrovaného systému pro oblast s 400 tis. obyvateli. Dalšími zpracovateli odpadů jsou např. spol. Van Gansewinkel, a. s. a A.S.A., spol. s r.o. Produkce odpadů v Ostravě v letech 2008 – 2013 v tis. tun

Druh komunálního odpadu Směsný komunální odpad Sklo Plast Papír Kovy Objemný odpad Nebezpečné odpady Odpad ze zeleně Stavební odpad občanů Jiné CELKEM

Type of waste Mixed waste Glass Plastics Paper Metals Large items Hazardous waste Greenery Consruction-related Other TOTAL

2008 60 977 2 024 2 353 4 887 330 8 531 129 2 377 936 1 517 84 061

2009 60 702 2 204 2 819 4 107 178 8 722 120 3 556 1 367 2 166 85 941

2010 58 518 2 410 2 982 4 714 164 8 905 131 6 494 1 505 1 811 87 634

2011 58 164 2 630 3 334 5 196 317 9 354 133 10 785 1 474 2 767 94 154

2012 56 064 2 591 3 445 9 138 6 608 10 172 135 8 639 2 611 1 493 100 896

2013 53 450 2 688 3 602 7 482 11 561 7 000 150 11 682 2 359 2 094 102 068

316 417 266

314 467 273

310 464 282

306 128 308

301 406 335

304 136 336

Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2014)

Množství odpadu na osobu v kilogramech

Počet obyvatel Kg/osobu z celkových odpadů Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2014)

70

Telekomunikace  Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě;  provoz telekomunikační sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s.;  místní poskytovatelé telekomunikačních služeb jsou zapojeni do světových peeringových uzlů;  síť je digitalizovaná, kvalita spojení a rychlost uspokojování požadavků je na úrovni Prahy a Brna;  město a okolí je kvalitně pokryto sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T – Mobile a Vodafone. Pokrytí u všech mobilních sítí již dosahuje téměř 100 % obyvatelstva;  pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré;  digitální vysílání na Ostravsku nabízí signál multiplexu 1 na kanále 54 s televizními programy ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 a sedmi programy Českého rozhlasu. Dále zde vysílá multiplex 2 na kanále 37 s televizemi Nova a Prima, a multiplex 3 na kanále 48 s Primou love a Rádiem Proglas;  pro velkou část města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s.: OVANET CITY – 5,8 GHz, OVANET FREE ZONE 2,4 GHz;  ve městě působí několik alternativních telekomunikačních operátorů, z nichž k největším patří GTS Czech a.s, Alcatel a.s., Contactel a.s., Nextra CR, Tiscali a další;  pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností Broadnet Czech, Nextra CR, Star 21, MPS Ha-vel, TELTECH com a.s., Poda s.r.o., MATTES AD, TRONO GROUP s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí AD SL i bezdrátovým připojením;  housingové služby nabízí: OVANET, a. s., K2 atmitec s.r.o., Itself s. r. o., Datahost s. r. o. a další. Informace o informačních technologiích v domácnostech 2005 Podíl domácností vybavených: osobním počítačem připojením k internetu připojením k vysokorychlostnímu internetu Podíl jednotlivců v populaci: s mobilním telefonem uživatelů osobního počítače uživatelů internetu nakupujících přes internet V oblasti informačních technologií: odborníci (v tis. fyzických osob) průměrná hrubá měsíční mzda odborníků IT celkem (v Kč)

Zdroj: ČSÚ (červenec 2014)

2006

2007

2008

2009

2010

31,2 19,6

34,9 24,6

40,3 32,6

45,7 40,2

51,1 46,6

7,6

14,0

22,5

32,4

39,6

76,1 42,4 32,8 6,4

79,7 45,1 36,8 9,6

84,4 50,5 44,3 14,1

86,3 54,0 49,4 17,1

6,7

9,2

8,9

.

.

.

2011

2012

56,7 53,1

60,8 58,0

63,9 62,5

48,4

53,6

58,7

. 58,3 54,4 19,6

. 63,4 60,3 23,9

. 65,3 63,6 26,6

. 67,1 67,0 29,6

10,4

10,6

14,5

13,7

11,0

.

.

.

34 192

34 357

71

Procentuální podíl domácností v letech 2005 - 2012, které mají k dispozici:

Zdroj: ČSÚ (červenec 2014), vlastní zpracování

Procentuální podíl jednotlivců v letech 2005 - 2012, kteří jsou:

Zdroj: ČSÚ (červenec 2014), vlastní zpracování

72

11 Výzkum, vývoj, inovace

Základním dokumentem podpory inovačních aktivit v kraji je Regionální inovační strategie (RIS), v níž jsou obsaženy především aktivity na podporu využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru, vzdělávání stávajících i nových výzkumných pracovníků a podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prioritou je zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím orientace na vybrané oblasti, ve kterých má region přirozené konkurenční výhody. Moravskoslezský kraj a jeho přirozené centrum Ostrava jsou známé zejména svým významem v oblasti těžkého průmyslu – strojírenství, hutnictví, těžební průmysl - které dodnes ovlivňují značnou měrou charakter jak kraje, tak i města. Logicky je pak většina výzkumných a vývojových kapacit spojena s velkými firmami právě v těchto odvětvích. V Ostravě existuje kvalitní infrastruktura výzkumných, vývojových i vzdělávacích institucí, což představuje dostatečný potenciál pro rozvoj inovačního podnikání. Podle dat Technologického profilu České republiky v okrese Ostrava působí přibližně 136 subjektů pro spolupráci v inovačním podnikání. Kontakty lze nalézt na webových stránkách: www.techprofil.cz

11.1 Technoprofil

Region Praha Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Středočeský Zlínský Královehradecký Olomoucký Liberecký Ústecký Plzeňský Vysočina Jihočeský Karlovarský celkem Zdroj: Techprofil (březen 2014)

počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání 730 388 228 209 202 200 165 159 158 135 113 113 112 59 2 971

inovační firmy 498 330 194 199 166 184 156 143 148 123 103 107 99 56 2 506

73

Subjekty spolupracující v inovačním podnikání, jednotlivých regionů

Zdroj: Techprofil (březen 2014), vlastní zpracování

Okres Praha Brno - město Ostrava - město Pardubice Olomouc Liberec Hradec Králové Plzeň - město České Budějovice Ústí nad Labem

počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání 730 283 123 84 76 73 69 67 48 22

Zdroj: Techprofil (březen 2014)

Subjekty spolupracující v inovačním podnikání, dle jednotlivých okresů

Zdroj: Techprofil (březen 2014), vlastní zpracování

inovační firmy 498 229 97 75 67 65 64 56 39 17

74

11.2 Výzkum a vývoj Podrobné hodnocení a výzkumy připravuje Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. Z výzkumu proběhlého v roce 2013 vyplývá, VŠB-TUO se umístila mezi univerzitami na 7. místě a mezi všemi hodnocenými vědecko-výzkumnými organizacemi v České republice na výborné 8. pozici. Podrobné informace www.vsb.cz/cs/veda-a-vyzkum/vyrocni-zpravy/. Údaje ke vědě a výzkumu za Moravskoslezský kraj, za období 2001 – 2012 Počet pracovišť výzkumu a vývoje Počet zaměstnanců VaV (fyzické osoby) Počet zaměstnanců VaV (přepočtené osoby) Výzkumní pracovníci (přepočtené osoby) z toho podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský Výdaje na VaV (mil. Kč) z toho podle zdrojů financování VaV podnikatelské veřejné zahraniční Neinvestiční výdaje na vědu a výzkum (mil. Kč) Udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR

Zdroj: ČSÚ (listopad 2013)

2001 123 3 687 1 646 855

2002 134 3 345 1 488 855

2003 156 3 667 1 684 918

2004 160 3 831 1 714 945

2005 176 3 886 2 376 1 277

2006 181 4 496 2 585 1 404

2007 189 5 336 2 759 1 536

2008 192 5 395 2 931 1 632

2009 201 5 356 3 191 1 835

2010 228 5 716 3 459 1 817

2011 259 6 313 3 965 2 057

2012 265 6 575 4 742 2 613

437 57 355 1 761,1

370 70 403 1 409,8

475 75 359 2 416,1

497 111 337 2 212,5

486 82 707 2 181,9

538 86 778 2 382,1

577 87 871 2 765,2

626 90 917 2 661,4

687 75 1 073 3 029,7

726 79 1 012 3 113,5

925 49 1 077 4 940,6

1 026 48 1 524 4 577,6

1 298,7 456,2 4,4 1 581,5 17

865,3 510,6 18,1 1 249,7 19

1 788,8 592,2 21,8 1 909,4 20

1 580,2 597,7 10,2 2 063,5 25

1 375,6 756,4 37,2 2 023,9 28

1 468,4 840,3 32,2 2 194,4 24

1 703,0 1 016,8 32,8 2 463,3 19

1 703,7 903,1 24,8 2 482,2 16

1 921,0 972,8 101,6 2 886,2 18

1 956,0 921,2 196,4 2 860,4 14

2 439,5 1 259,5 1 223,5 3 626,5 24

2 098,6 1 218,2 1 245,4 3 328,7 34

75

Výdaje na vědu a výzkum, dle zdrojů financování, za celý Moravskoslezský kraj, za období 2001 – 2012 (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ (listopad 2013), vlastní zpracování Podíl výdajů na vědu a výzkum, dle zdrojů financování, za celý Moravskoslezský kraj, v roce 2012 (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ (listopad 2013), vlastní zpracování

76

11.2.1

Vědecko-technologický park

Vědecko-technologický park představuje účinný nástroj rozvoje podnikání a zaměstnanosti v oblasti vyspělých technologií a jeho vznik byl inspirován desítkami úspěšných projektů v zahraničí. Zakladateli společnosti Vědecko-technologický park Ostrava, a. s. jsou Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a. s., VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. Stávající areál VTPO je tvořen multifunkčními budovami PIANO a TANDEM s pronajímatelnými plochami o rozloze cca 5 400 m 2. V areálu se nacházejí rovněž komerční objekty společností Ingeteam a. s. a ELCOM, a. s. Rozšíření VTPO – Multifunkční budovy III, IV: V srpnu 2013 byla zahájena výstavba Multifunkčních budov III a IV. Tyto nově budované objekty budou sloužit jako podnikatelské inkubátory pro malé a střední podniky k rozvoji inovativního podnikání. V rámci multifunkční budovy III nově vznikne 2 794 m2 využitelných ploch a v rámci multifunkční budovy IV nově vznikne 2 504 m2 využitelných ploch. Rozšíření VTPO – oblast Myslivna: Z důvodu naplnění kapacity pozemků využitelných pro výzkum a vývoj v rámci stávajícího VTPO bylo rozhodnuto o jeho rozšíření do sousední lokality. V rámci plánovaného rozšíření byla vytipována jako nejvhodnější oblast Myslivna. Celá plocha má přibližnou velikost 26,5 ha. Dle investičního záměru je projekt rozdělen do čtyř etap. Aktuálně probíhá příprava I. etapy projektu zahrnující plochu cca 15,5 ha. Schváleným termínem pro ukončení financování projektu je 31. 12. 2016. Vědecko-technologický park Ostrava, a. s.4 Ing. Roman Michalec, ředitel Technologická 372/2, 708 00, Ostrava - Pustkovec tel.: 597 305 999, fax: 597 325 800 e-mail: [email protected], www.vtpo.cz

11.2.2

IT4INNOVATIONS

Cílem tohoto projektu je vybudování špičkového evropského centra excelentního výzkumu v oblasti IT s důrazem na high performance computing a zabudované výpočetní systémy. Projekt 4

V červnu 2014 byl zastupitelstvem města schválen záměr prodeje budovy Tandem a dalších pozemků

na území Vědecko-technologického parku v Ostravě-Pustkovci firmě CTP Invest.

77

společně připravuje pět subjektů: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav geoniky AV ČR. Centrum excelence IT4Innovations skloubí funkci výzkumného centra pro akademické účely s výzkumem pro potřeby aplikační sféry. Realizace projektu bude probíhat v letech 2011 - 2015. Celkové náklady na realizaci projektu v letech 2010 – 2015 činí 2 426 623 196 Kč. Výše 1 819 490 241Kč byla poskytnuta Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, přičemž 85 % je financováno ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje) a 15 % ze státního rozpočtu České republiky. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je od svého počátku součástí mezinárodní sítě superpočítačových expertních pracovišť PRÁCE a členové jeho týmu jsou mezinárodně uznávanými odborníky. Malý klastr, který už nyní patří mezi nejvýkonnější stroje střední Evropy, pojmenovaný Anselm, umožňuje od první poloviny roku 2013 zpracování velkého množství dat. Mnohokrát jde o jediný nástroj, pro řešení složitého vědeckého problému. Jedná se tedy o univerzální výzkumnou laboratoř pro modelaci a simulaci řešení problémů různých vědeckých disciplín. Druhá, finální část superpočítače, tzv. velký klastr, bude uvedena do provozu v roce 2015, přičemž by se v té době měl zařadit mezi 100 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Ing. Martin Palkovič, Ph.D., ředitel VŠB-Technická univerzita Ostrava 17. listopadu 15/2172 , 708 33 Ostrava – Poruba E-mail: [email protected], www.it4i.cz

11.2.3

BIC Ostrava, s. r. o.

Podnikatelské inovační centrum vzniklo roku 1993 a jeho posláním je podpora, pomoc a konzultace v různých oblastech činnosti na trhu. Nabízí komplexní služby začínajícím i rozvíjejícím se firmám:  vyhledává plochy k pronájmu nejen pro kanceláře, ale i výrobní prostory;  poskytuje poradenství v oblasti dotací a mezinárodní spolupráce;  má vývojové centrum průmyslových aplikací, které disponuje vysoce kvalitními měřícími a montážními zařízeními a kvalifikovaným personálem a  umožňuje školení a vzdělávání.

78

BIC Ostrava s. r. o. Ing. Marek Valdmann, Ph.D. – výkonný ředitel Ruská 83/24, 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 E-mail: [email protected], www.bicova.cz

11.2.4

Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava

Tento podnikatelský inkubátor byl založen v roce 2008 na území Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Inkubátor nabízí kromě moderního zázemí řadu služeb, které mají začínajícím, ale i zkušeným podnikatelům pomoci k úspěchu a prosperitě, např. Centrum podpory Inovací a Centrum projektové podpory. Tyto služby jsou rozděleny do třech základních programů:  program pronájem – podnikatel může využívat služeb bez omezení za tržní ceny;  program inkubace – pro začínající podnikatele, kteří mají vypracovaný podnikatelský záměr, jenž je důležitý pro přijetí do tohoto programu. Služby jsou následně poskytovány za zvýhodněné ceny, nebo zcela zdarma;  program spin – off společnosti – u inovativních projektů, jejichž know-how alespoň částečně patří univerzitě, je možné poskytnou kapitálový vstup ze strany univerzity. Podnikatelský inkubátor VŠB – TU Ostrava Studentská 6202/17, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 329 003 E-mail: [email protected], inkubator.vsb.cz/cs

11.2.5

Centrum nanotechnologií

Centrum nanotechnologií (CNT) vzniklo 1. února 2007 z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) jako jeden z vysokoškolských ústavů Vysoké školy báňské - Technické university Ostrava (VŠB-TUO) a jako první vědeckotechnologické centrum v republice s nanotechnologiemi ve svém názvu. Aktivity Centra nantoechnologií jsou zaměřeny na výzkum, přípravu a analýzu materiálů, a to především těch, jejichž rozměry se pohybují v oblasti nanometrů (10-9m). Světově uznávaní vědci a odborníci centra rozvíjí a podílejí se na vědeckovýzkumných aktivitách, jakými jsou nanokompozitní materiály, nanomateriály s fotofunkčními a antibakteriálními vlastnostmi, frikční kompozity či sorpční materiály, a zabývají se také studiem toxicity a vlivu nanočástic na životní prostředí a živé organizmy. Centrum intenzivně spolupracuje s řadou významných zahraničních i tuzemských pracovišť na vědeckovýzkumných projektech. Z jednotlivých specifických výstupů vědeckovýzkumných

79

aktivit byly vytvořeny stovky publikací uznávaných v odborných časopisech, a také vznikla řada patentů a dalších výsledků chráněného duševního vlastnictví. Centrum nanotechnologií je rovněž zaměřeno na spolupráci s průmyslovými a podnikatelskými subjekty, s kterými je spoluřešitelem projektů a je poskytovatelem analytických služeb. Centrum nanotechnologií je vybaveno špičkovými analytickými přístroji pro chemickou a strukturní analýzu materiálů a také řadou mikroskopických metod. Pedagogové CNT jsou tvůrci celorepublikově prvního studijního oboru Nanotechnologie, který vznikl ve spolupráci s Institutem fyziky HGF na VŠBTU Ostrava. Akreditace magisterského a bakalářského studia toho oboru byla schválena v roce 2006. Centrum nanotechnologií Pro. Ing. Jaromír Pištora, CSc. - ředitel Vysoká škola Báňská - Technická Univerzita Ostrava 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava – Poruba Tel.: 597 321 571 E-mail: [email protected], www.cnt.vsb.cz

11.2.6

Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava

Cílem tohoto inkubátoru, založeného v roce 2011, je rozvíjet a podporovat podnikavost široké veřejnosti, především tedy studentů a absolventů Vysoké školy podnikání, a. s. a to prostřednictvím zázemí, podpory a obvyklých služeb, kterými jsou: Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava Ing. Milan Stoch, Ph.D Michálkovická 1859/226, 710 00, Slezská Ostrava E-mail: [email protected], pi.vsp.cz/

11.2.7

Technologické centrum Ostrava

Výstavba první haly Technologického centra Ostrava, které se nachází v městské části Vítkovice, byla dokončena v říjnu 2010. V současné době probíhá druhá etapa výstavby. Technologické centrum Ostrava bylo pojmenováno po svém duchovním otci, profesorovi Václavovi Roubíčkovi. V nové hale se budou testovat především vývojové technologie na ekologickou likvidaci odpadů. Bude se pokračovat ve vývoji pyrolýzy, či se bude realizovat výzkumný program

80

ENET. Ten zahrnuje vývoj celé řady technologií využívajících netradiční zdroje energie, netradiční paliva včetně odpadu a jejich tepelného zpracování, nové metody akumulace energie. Technologické centrum Ostrava INOVAČNÍ, a. s. Pohraniční 1435/86, 703 00, Ostrava Tel.: 596 600 113, Fax: 596 600 116 E-mail: [email protected], www.daas.cz/inovacni.cz.php

11.2.8

4MEDI

Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. je inovativní evropské centrum designované pro klinický vývoj a produkci léčivých přípravků a produktů oboru Regenerativní medicíny a Moderní terapie v nejvyšší celosvětové kvalitě. Jedinečný vědeckotechnický park, navrhovaný s celkovým rozsahem 6450 m2, prezentuje celosvětově jedinečnou a zároveň vysoce konkurenceschopnou

infrastrukturu

s

využitím

nejkvalitnějších

moderních

technologií

pro testování, diagnostiku, vývoj a klinický výzkum nových buněčných léčivých přípravků tzv. léčivých přípravků Moderní terapie. Poptávka po léčivých přípravcích Moderní terapie, které využívají k léčbě lidské buňky, celosvětově roste a díky své kapacitě tak centrum 4MEDi umožní daleko větší kapacity vývoje a výroby buněčných přípravků potřebným pacientům v České republice a v Evropě. 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. Partyzánské náměstí 2633 / 7, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava Tel.: 230 234 375 E-mail: [email protected], www.cbtd.cz/index.php

11.3 Klastry V Ostravě a Moravskoslezském kraji jsou nejvýznamnější průmyslové sektory organizovány v klastrech, což dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. K rozvoji myšlenky klastrů významně přispěl Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., jenž se stal českým partnerem v projektu ACENET financovaného EU (realizace 2002 – 2003). Cílem projektu bylo rozšířit informace a zkušenosti v oblasti vytváření a řízení klastrů mezi jednotlivými partnery projektu a podpořit vytváření evropské sítě klastrových iniciativ. Další

81

aktivitou v oblasti problematiky klastrů je iniciativa ClusterNet (ARR Ostrava, a. s), jejíž hlavní náplní je řízení síťové spolupráce všech osob angažujících se v klastrových iniciativách (facilitátoři, manažeři klastrů, členové výkonných rad a dalších orgánů klastrů, zástupci VŠ, rozvojových institucí, atd.) – a to na všech úrovních (regionální, národní i nadnárodní). ARR Ostrava, a.s., byla zapojena do mezinárodních projektů CLOE a NICE zaměřených na management klastrů a mezinárodní networking firem v klastrech.

82

12 Kvalita života

12.1 Životní prostředí Území statutárního města, jako významné průmyslové centrum, prodělalo od roku 1990 razantní útlum těžkého průmyslu a rozsáhlou restrukturalizaci, což se projevilo i pozitivními dopady na složky životního prostředí. V kvalitě ovzduší se tato situace odráží tak, že začátkem devadesátých let došlo k dramatickému, později k pozvolnému poklesu imisního zatížení území města, ale zhruba od roku 2001 se začíná projevovat zvyšování imisní zátěže, a to především tuhými znečišťujícími látkami (TZL). Ostrava se vyznačuje vysokou hustotou osídlení, dopravy a zvláště koncentrace různorodého průmyslu. Důsledkem lokalizace značného počtu zdrojů znečišťování ovzduší na poměrně malé ploše je obecně špatná kvalita ovzduší, což řadí také území města mezi tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Srovnáme-li ovšem vývoj emisí v minulých letech se současností, zjistíme, že se situace nápadně zlepšila (viz graf 12.1.1). Za tímto zlepšení stojí především snížení průmyslové výroby, restrikce těžby černého uhlí a zároveň zavádění modernějších technologií, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Porovnáme-li celkové hodnoty znečištění ovzduší v minulých letech, je zřejmé, že se situace oproti předchozím letům výrazně zlepšila. Jestliže v roce 1980 byla naměřena například hodnota emisí tuhých znečišťujících látek v ovzduší přes 65 tisíc tun za rok, dnes je to hluboko pod dva tisíce tun za rok. Město Ostrava v rámci svých možností přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí. Kvůli vyššímu spadu prachu mnohem častěji než je jeho povinností čistí a kropí silnice. Udržuje a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně a vytváří kolem města zelený prstenec. Díky těmto projektům patří Ostrava k nejzelenějším městům v republice. Do roku 2015 bude na území Statutárního města Ostravy vysazeno více než půl milionu nových stromů a keřů. Další zeleň v moravskoslezské metropoli přibude díky dalším městským. Město také komunikuje s největšími průmyslovými znečišťovateli a snaží se je přimět k co největším investicím do ekologie. Do oblasti životního prostředí bylo od roku 2007 investováno již více než 14 miliard 107 milionů korun. Tato částka zahrnuje finance použité v jednotlivých oblastech - ovzduší a zeleň, dotace na jízdné MHD, ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova, vodní hospodářství a protipovodňová ochrana, odpady a brownfields. Jen na oblast ovzduší bylo od roku 2007 vydáno 8 771 363 000 Kč, částka zahrnuje například výdaje na údržbu městské zeleně, které dosahují jedné miliardy a třinácti milionů korun, či projekty týkající se výsadby a revitalizace stromů a keřů v hodnotě téměř 233 milionů korun. Aktuální informace o stavu ovzduší v Ostravě, aktivitách města v této oblasti a další novinky se dozvíte na webových stránkách http://dycham.ostrava.cz/.

83

12.1.1 Rok TZL (prach)

Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj 1995 24 737

1996 18 343

1997 14 682

1998 7 934

1999 4 566

2000 4 488

2001 4 246

2002 4 196

2003 4 986

2004 4 804

2005 3 862

2006 3 844

2007 4 317

2008 3 350

2009 2 594

2010 2 947

2011 2 127

2012 1 858

SO2

68 432

63 067

52 028

34 210

27 019

25 078

26 096

26 737

27 443

26 777

27 313

27 428

28 301

21 033

19 726

20 190

20 123

18 697

NOX CO

35 900 250 734

32 492 216 760

24 249 213 400

21 462 174 365

21 662 132 210

23 326 127 372

22 740 124 744

21 881 122 270

22 847 135 088

22 636 141 640

23 586 125 761

22 358 131 659

22 555 157 153

19 419 116 226

17 574 104 901

19 591 118 980

18 112 119 397

16 838 114 115

Zdroj: ČHMÚ (srpen 2014)

Zdroj: ČHMÚ (srpen 2014), vlastní zpracování

84

Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava

12.1.2 Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

TZL (prach)

11 351

8 594

6 421

3 919

2 428

2 636

2 586

2 564

2 998

2 660

2 141

2 168

2 542

2 035

1 478

1 629

1 062

929

SO2

31 831

26 366

22 612

18 119

15 146

14 754

15 287

15 531

17 641

16 528

16 533

16 030

15 648

11 938

10 393

10 193

10 476

10 130

NOX

15 334

14 239

12 786

11 091

11 500

13 448

12 643

12 054

13 792

13 454

13 939

12 283

12 133

11 561

9 594

10 434

9 294

9 124

CO

160 771

146 550

155 650

116 148

86 263

73 729

72 066

68 321

75 241

76 933

76 006

66 876

78 713

63 397

39 863

48 839

54 362

49 099

Zdroj: ČHMÚ (srpen 2014)

Zdroj: ČHMÚ (srpen 2014), vlastní zpracování

85

Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov

2001

2002

2003

2004

BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) 8 8,1 2005

31 31

7,4 6,9 2006

36 29

10 7,9 2007

39 41

12 8,6 2008

40 45

BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) 9,7 8,4 2009

38 43

6,4 7,3 2010

35 37

6 7,3 2011

35 40

5,8 7 2012

29 33

BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l) CHSK (mg/l) 5,4 4,8

24 37

6,9 5

40 37

Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích BSK5: biochemická spotřeba kyslíku (BOD), CHSK: chemická spotřeba kyslíku (COD)

Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků

Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích

7,9 7

53 51

7,7 10

48 72

86

12.2 Zdravotní a sociální péče Na kvalitu života občanů města Ostravy má značný vliv dostupnost zdravotnické péče a také sociální oblast. Ve statutárním městě Ostrava nalezneme jak ambulantní, tak lůžkovou zdravotní péči a v řadě případů i specializovanou zdravotní péči na vysoké úrovni. Město také nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování sociálních a zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.

Zdravotnictví

12.2.1

MS kraj

Ostrava

nemocnice

18

3

odborné léčebné ústavy

23

4

3

-

2 811

890

51

15

345

119

4 944

1 897

4,0

5,8

10 657

2 864

lázeňské léčebny samostatná ambulantní zařízení zvláštní zdravotnická zařízení zařízení lékárenské péče lékaři celkem lékaři na 1000 obyvatel lůžka celkem

Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje 2012, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (prosinec 2013) Jak je uvedeno v tabulce, Ostrava má 3 nemocnice, kterými jsou:  Fakultní nemocnice Ostrava s 1 087 lůžky;  Městská nemocnice Ostrava s 694 lůžky a  Vítkovická nemocnice, a. s., Ostrava se 408 lůžky; dále má k dispozici následující čtyři odborné léčebné ústavy:    

Léčebna pro dlouhodobě nemocné Ostrava – Radvanice se 150 lůžky; Hospic sv. Lukáše Ostrava s 30 lůžky; Klinika plastické chirurgie Ostrava, s. r. o. se 4 lůžky a Silesia Medical, s. r. o. Ostrava.

V Ostravě bylo k březnu 2014 celkem 101 lékáren, což znamená, že na jednu lékárnu připadlo 3 011 obyvatel. Poskytovatele zdravotních služeb je možné vyhledat na portálu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR: snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm.

87

Vývoj počtu lékařů v Ostravě za období 2002 – 2012

Ostrava - město nemocnice lékaři celkem z toho: praktiční pro dospělé praktičtí pro děti stomatologové gynekologové specialisté

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4 1 539

4 1 563

4 1 610

3 1 604

3 1 624

3 1 746

3 1 786

3 1 779

3 1 856

3 1 872

3 1 897

135 59 187 34 202

135 59 188 35 216

136 60 191 36 226

140 59 191 36 233

142 60 197 36 236

150 64 205 39 243

153 63 201 37 251

152 65 200 37 257

148 63 201 39 260

149 62 208 39 268

146 59 205 41 273

Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky

Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky, vlastní zpracování

88

12.2.2

Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Zřizovatelem je město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 56,3% zařízení. Terénní služby nabízí 53 % zařízení a pobytové 40,6 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí i kombinovaně. Jednotlivé formy sociálních služeb jsou v Ostravě zastoupeny poměrně vyváženě. Ve městě Ostrava nabízí sociální služby 117 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří zajišťují 180 služeb. Tyto služby využívá téměř 29 000 občanů města. Poskytovatelé sociálních služeb zaměstnávají více než 3 300 zaměstnanců, což je řadí mezi významné zaměstnavatele ve městě. Sociální služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. Poskytované služby  Služby sociální prevence: - raná péče (3) - telefonická krizová pomoc (1) - tlumočnické služby (3) - azylové domy (12) - domy na půl cesty (1) - kontaktní centra (1) - krizová pomoc (2) - intervenční centra (1) - nízkoprahová zaříz. pro děti a mládež (8) - nízkoprahová denní centra (2) - noclehárny (3) - služby následné péče (4) - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (12) - sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (8) - sociálně terapeutické dílny (3) - terapeutické komunity (1) - terénní programy (7) - sociální rehabilitace (9) Pozn.: v závorce je uveden počet zastoupených sociálních služeb v Ostravě  

Sociální poradenství (26) Služby sociální péče: osobní asistence (5) pečovatelská služba (10) tísňová péče (1) průvodcovské a předčitatelské služby (1) podpora samostatného bydlení (4) odlehčovací služby (7) centra denních služeb (5) denní stacionáře (5) týdenní stacionáře (2) domovy pro osoby se zdrav. postižením (2) domovy pro seniory (14) domovy se zvláštním režimem (11) chráněné bydlení (5) sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (1)

89

Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (14,4 %), za nimiž následují domovy pro seniory (7,8 %), azylové domy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (6,7 %), domovy se zvláštním režimem (6,1 %) a následně pak pečovatelská služba (5,6 %). Nejméně často jsou zastoupeny terapeutické komunity, intervenční centra, kontaktní centra, domovy na půl cesty, telefonická krizová pomoc, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních, ústavní péče, průvodcovské a předčitatelské služby a tísňová péče (každé po 0,6 %). Nejvíce sociálních služeb je v Ostravě realizováno pro cílovou skupinu senioři (26 %), dále pro osoby s mentálním, tělesným či kombinovaným postižením (17 %) a pro děti a rodinu (11 %). Důležitou úlohu mají i související aktivity zaměřené na seniory (25 %), osoby s civilizačním onemocněním (18 %) a na prevenci kriminality a protidrogovou prevenci (58 %). Centra denních služeb, sociální poradny, zařízení pro krizovou pomoc, osobní asistenci, nízkoprahová zařízení, sociálně aktivizační služby, azylové domy a noclehárny častěji provozují občanská sdružení a církevní subjekty. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem častěji provozují příspěvkové organizace města Ostravy, pečovatelskou službu a domy s pečovatelskou službou městské obvody. Příjemci

sociálních

služeb

jsou

senioři,

občané

s duševním

onemocněním

a psychosociálními obtížemi, občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, děti a rodiny, občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučení a romské etnikum. Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že stárnutí populace bude nesporně hlavním problémem, kterému budou muset orgány města čelit. Jak již bylo uvedeno, dochází v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis., v roce 2010 stoupl počet na 70 tis. V následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis. v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet péče o starší občany a jak náročná bude nejen na finanční prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů služeb. Pobytové služby sociální péče Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 9 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci. Městské obvody zřizují domy s pečovatelskou službou včetně pohotovostních lůžek a příspěvkové organizace k zabezpečení sociálních služeb na svém území. Struktura soc. a zdrav. zařízení provozovaných příspěvkovými organizacemi:

90

 centrum pro osoby se zdravotním postižením:

1 (složeno z 6 zařízení), počet míst 252



domovy pro seniory:

7, počet míst 1277



domovy se zvláštním režimem:

6, počet míst 350



domy s pečovatelskou službou:

41, počet bytových jednotek 1 125



odlehčovací služby v rámci domů s pečovatelskou službou (pohotovostní lůžka): 3, počet míst 38



Dům sociálních služeb při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace: 1, počet míst 66 Kapacity pobytových služeb pro obyvatele statutárního města Ostrava zajišťují také úřady

městských obvodů, pro osoby bez přístřeší a osoby sociálně vyloučené kde mají k dispozici 112 míst. Nestátní neziskové organizace poskytují sociální služby v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem se 404 místy a v azylových domech a noclehárnách pro osoby bez přístřeší s 402 místy. Terénní sociální péče Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života, a v případech, kdy toto vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení. Jednou ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou. Pečovatelská služba byla v roce 2013 poskytnuta celkem 2 183 osobám. Při úřadech městských obvodů statutárního města Ostrava je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, omezení soběstačnosti a naléhavosti jeho sociální situace. Na území města Ostravy se v současné sobě nachází 1125 bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb Nestátní neziskové organizace jsou v Ostravě významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších aktivit. Na území města působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních.

91

Jejich činnost v oblasti sociálních služeb je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostravy, v r. 2009 částkou 62,2 mil. Kč, v r. 2010 částkou 60,9 mil. Kč, v r. 2011 částkou 65 mil. Kč, v roce 2012 částkou 70,1 mil. Kč a v roce 2013 částkou 71,6 mil. Kč. Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu s aktuálně platným strategickým dokumentem 3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011 - 2014. Pro snazší orientaci v nabídce poskytovaných sociálních služeb na území města Ostravy byl vydán Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava a je k dispozici v elektronické verzi na www.ostrava.cz a www.kpostrava.cz. Na začátku roku 2013 byl spuštěn nový webový portál sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava. Na tomto webovém portálu nalezne veřejnost pravidelně aktualizovaný přehled sociálních služeb a souvisejících aktivit organizací, jejichž činnost je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostrava. Adresa portálu: socialnisluzby.ostrava.cz/ Sociální inkluze 2011 - 2020 Ostrava!!! V roce 2011 představilo město Ostrava dlouhodobý komplexní program Sociální inkluze Ostrava!!!, jehož prioritou je zkvalitnit vzájemné soužití obyvatel města. Tento cíl dokládá i jeho dlouhodobá vize „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Program obsahuje 12 integrovaných projektů a opírá se o 3 hlavní pilíře, jimiž jsou: zaměstnání, vzdělání a bydlení. Program je realizován ve dvou etapách, přičemž první je stanovena na období let 2012 a 2013 a její náplní bude zahájení programu, zapojení prvních rodin, ověření funkčnosti programu, a výběr partnerů. Druhá etapa je stanovena na období 2014 – 2020 a obsahuje již řadu konkrétních cílů jako například: zvýšit podíl romských středoškoláků, snížit dlouhodobou nezaměstnanost obyvatel, žijících ve vyloučených lokalitách, zvýšit kvalitu bydlení a řada dalších.

12.3 Bydlení a nebytové prostory 12.3.1

Bydlení

Bytový fond statutárního města Ostravy byl svěřen do správy jednotlivým městským obvodům. Ke dni 31. 12. 2013 hospodařily městské obvody s 13 326 byty v 1 073 bytových domech. Trend prodeje obecních bytů nastolený od roku 1991, kdy město Ostrava vlastnilo téměř 46 tisíc bytů, pokračoval ve zmenšené míře také v roce 2013, i když ne tak dramaticky jako na konci devadesátých let.

92

Největší bytový fond je spravován městským obvodem Ostrava – Jih s 5 376 byty, dále pak Mariánské Hory a Hulváky s 2 166 byty, Moravská Ostrava a Přívoz má 1 606 bytů, Slezská Ostrava 1 321 a Poruba 911 bytů. Typy obecních nájemních bytů

Nájemní byty k 31. 12. 2013

počet 13326

z toho: - standardní byty - byty se sníženou kvalitou - byty v domech s peč. službou - bezbariérové byty

procentuálně 100% 12 609 717 1 124 105

94,60% 5,40% 8,40% 0,80%

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2014)

Sociální bydlení – obecně platná definice sociálního bydlení neexistuje. V Ostravě jsou lokality a bytové domy, ve kterých jsou pronajímány byty osobám s nižšími příjmy. Jedná se vesměs o menší byty a byty se sníženou kvalitou v lokalitách mimo centra městských obvodů. Různé typy „sociálního bydlení“ jsou poskytovány neziskovými organizacemi a podporovány statutárním městem Ostrava. Nejedná se o standardní nájemní byty, ale zařízení se zvláštním režimem, určená k bydlení nebo ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci dané věkem, zdravotním stavem, těžkou sociální nebo životní situací. Sociální bydlení včetně resocializačních programů zajišťují neziskové organizace většinou s podporou města. K těmto zařízením zejména patří: 

domy s pečovatelskou službou a domovy pro seniory;



dům na půl cesty, azylové domy, domy pro matky s dětmi;



komunitní centra;



vesnička soužití.

Od roku 2012 se pro řešení bytové problematiky ve vyloučených lokalitách jednotlivých MOb a pro sociálně slabé uplatňuje integrovaný programu Sociální inkluze Ostrava!!!

93

Ceny bytů Ceny bytů závisí na mnoha faktorech. Porovnáním s jinými lokalitami České republiky vychází, že ceny bytů v Ostravě jsou nižší, než ve srovnatelných městech.

Zdroj: www.realitycechy.cz (2014) Cenové relace pronájmu a prodeje rodinných domů a bytů: Typ nemovitosti

pronájem Kč

koupě mil. Kč

- 5 a více pokojů

10 000 – 30 000

1,5 - 5,0

- 4 a více pokojů

6 000 – 30 000

1,1 - 5,0

- 80 - 120 m2

4 000 – 18 000

0,7 - 3,0

- 60 - 80 m2

2 700 – 12 000

0,6 - 2,5

Rodinný dům:

Byt:


Nájemné  tržní nájemné standardního bytu se pohybuje v rozmezí 70 – 150 Kč/m2,  nájemné standardního obecního bytu se pohybuje v rozmezí 40 – 90 Kč/m2  nájemné u obecních bytů se sníženou kvalitou se pohybuje v rozmezí 33 – 50 Kč/m2.

94

Bytová výstavba SMO po roce 1995 V Ostravě bylo postaveno nebo zrekonstruováno za období 1995 – 2013 s přispěním finančních prostředků města, městských obvodů, státního rozpočtu a nyní také dotací v rámci EU, celkem 2 370 bytů s nákladem 2,47 miliardy korun. V roce 2013 město Ostrava investovalo do nové výstavby bytových domů a rekonstrukcí bytových jednotek 175 milionů Kč, bylo zrekonstruováno 240 bytů. Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů za období 1995 – 2013 SMO nový výstavba a rekonstrukce

počet BJ

rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem za období 1995 - 2013

CRN (tis. Kč) 1 358 779 233 2 370

1 097 034 898 178 476 120 2 471 332

SMO 468 531 393 126 290 124 1 151 781

rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 355 928 20 320 64 090 177 922 69 537 0 489 555 198 242

stát a EU 252 255 263 040 116 459 631 754


Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů v roce 2013 SMO nový výstavba a rekonstrukce

počet BJ

rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem 2013

CRN (tis. Kč) 240 0 0 240

142 037 33 211 0 175 248

SMO 18 745 6 591 0 25 336

rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 123 292 0 26 620 0 0 0 149 912 0

stát a EU 0 0 0 0

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2014) Vysvětlivky:

Jiné

CRN – celková realizační náklady

právnickými, nebo fyzickými osobami, které se

DPS – dům s pečovatelskou službou

podílely na realizaci

zdroje

–

sdružené

prostředky s cizími

BJ – bytová jednotka

V rámci dotačního programu „Regenerace panelových sídlišť“ (dle nařízení vlády č.494/2000 Sb.) probíhají od roku 2002 regenerace venkovních prostorů kolem panelových domů, které zvyšují kvalitu bydlení a řeší dlouholeté problémy těchto lokalit. To je v poslední době zejména nedostatek míst pro parkování, stav komunikací a zeleně nebo nedostatek prostor pro trávení volného času obyvatel sídliště. V roce 2013 pokračovala realizace regenerace panelového sídliště Fifejdy I v MOb Mariánské Hory a Hulváky další etapou II. C, s finančními náklady ve výši 9,9 mil Kč. Dále pokračovala realizace regenerace panelového sídliště Muglinov v MOb Slezská Ostrava s celkovými finančními náklady ve výši 7 mil. Kč, která má být dokončená v dubnu 2014.

95

Na každou z těchto realizací regenerace panelových sídlišť byla získána dotace z MMR ve výši 4 mil. Kč.

12.4 Kultura Do třetího největšího města České republiky a zároveň do metropole severní Moravy může návštěvníky přilákat celé spektrum důvodů: specifické industriální památky, mnoho aktivit pro kvalitně strávený volný čas a řada kulturních institucí a akcí. Mezi technické památky patří zejména: Důl Michal, který představuje hodnotný autentický průmyslový areál, Dolní Vítkovice, která bývá často nazývána „Ostravské Hradčany“ a také park Landek, který je největším hornickým muzeem v celé České republice. V Ostravě působí i mnoho významných kulturních institucí, z nichž většina má nadregionální působnost. Je zde Národní divadlo moravskoslezské, kde můžete zhlédnout představení souborů opery, činohry a baletu. Divadlo loutek, které přináší pestrý repertoár inscenací, uspokojujících nároky celé řady diváků – od nejmenších dětí až po jejich rodiče. Toto divadlo pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Také Divadlo Petra Bezruče, jenž dává příležitost mladým režisérům a absolventům. K nejmladším a nejmenším divadelním scénám v České republice patří Komorní scéna Aréna, která nabízí kromě vlastních inscenací také hudební pořady, diskuzní večery a vzdělávací pořady pro děti a mládež. Volným uměleckým sdružením je Bílé divadlo, které je složeno pouze z amatérů, zabývajícími se paradivadelními experimenty. Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Největší a nejoblíbenější je Multiplex Cinestar v obchodním domě Futurum a CINEMA CITY v Nové Karolině. Náročnější diváky zaujme Minikino

Kavárna.

Dalšími

kiny

jsou:

Luna,

Vesmír,

Art

v Ostravě,

kino

Hvězda

ve Vratimově, kino Panorama v Klimkovicích, nebo Kino Polanka v Polance nad Odrou. Mezi přední česká symfonická tělesa se zařadila Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival a multižánrový festival Colours of Ostrava, Festival Ostravské dny nové hudby je pořádán každé dva roky. Bohatým programem lákají také tři velké kulturní domy: Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh, Dům kultury města Ostravy, Dům kultury Poklad, i ty menší v obvodech města. Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory. Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v prostorách u Sýkorova mostu. Širokou nabídku kulturních aktivit

96

doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského života. Nejvýznamnější z nich je Galerie výtvarného umění Ostrava, jejíž návštěvnost v posledních letech stoupá a překračuje hranici sto tisíc návštěvníků. Rámec města, regionu i České republiky daleko přesahuje národní kulturní památka Dolní Vítkovice. Díky přestavbě původního plynojemu zde vyrostlo multifunkční kongresové centrum Gong s hledištěm s kapacitou 1 509 míst a vlastními galerijními prostory. Rekonstrukcí původní historické energetické ústředny U6 vznikl Malý svět techniky, industriální muzeum s edukativními prvky. V září 2014 pak bude otevřen ve zcela nové budově tzv. Velký svět techniky. Dominantou Dolních Vítkovic se stala vysoká pec proměněná ve vyhlídkovou věž s naučnou trasou.

12.5 Sport a rekreace Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé České republice. V červnu 2013 získala Ostrava prestižní titul Evropské město sportu 2014 a připojila se tak k městům jako jsou Madrid, Valencie nebo Barcelona. Cílem tohoto projektu je vtáhnout občany do sportovních aktivit a přispět tím ke zlepšení jejich tělesného i psychického stavu. Udělení titulu má i ekonomický rozměr, neboť dojde k posílení sportovně rekreační infrastruktury a hlavně ke zvýšení atraktivity města pro návštěvníky zejména z České republiky, Slovenska i Polska a zviditelnění Ostravy v rámci Evropské unie. Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích. Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských

97

i světových šampionátů (v ledním hokeji, házené, vzpírání, volejbalu, krasobruslení, tenisu – prestižní turnaj Davis Cup, kulturistice atd.). Každoročně se zde pořádá mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v ČEZ ARÉNĚ – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. Tato pro fanoušky jedinečná událost se v Ostravě zopakuje v roce 2015.

12.6 Turistické atraktivity Technické památky, ostravské bohatství a chlouba, je objevováno a obdivováno lidmi z celého světa. NKP Dolní Vítkovice, tvořící nezaměnitelné ostravské panorama, nabízí zážitky s industriální atmosférou. Festival Colours of Ostrava, Janáčkův Máj se v roce 2012 stěhují do plynojemu (Gongu) a přilehlého areálu. Vyhlídku na celou Ostravu Vám nabídne Vysoká pec č. 1, vysoká 75 m, která poskytuje pohled i na nedalekou Novou Karolinu a Trojhalí. Vzniknout tak dá nové čtvrti plné umělců, moderním galeriím, kavárnám, muzeím, kongresovým a výstavním prostorům. V Landek parku s expozicí hornického muzea se vydejte po stopách lovců mamutů, kteří vrch na soutoku Odry a Ostravice osídlovali a z jejichž období pochází i unikátní Landecká Venuše. Do NKP Důl Michal musí zavítat každý, kdo chce poznat autentickou hornickou atmosféru a poznat práci havířů, kterým jsme vděčili za dostatek „černého zlata“. Mezi hlavní turistické cíle dále patří ZOO Ostrava – druhá největší zoologická zahrada v ČR, zrekonstruovaný Slezskoostravský hrad, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce či Svět miniatur Miniuni s modely budov významných evropských měst. Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009 otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, Katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy či exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typického českého produktu. Agentura Czech Tourism, která je státní příspěvkovou organizací a jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, vydává každoročně žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. V roce 2013 měla Ostrava v TOP 20 návštěvnosti turistických cílů 2 objekty, a to: Dolní oblast Vítkovic - Landek park a zoologickou zahradu Ostrava. Na prvním místě návštěvnosti turistických cílů – TOP 10 technické památky se umístila Dolní oblast Vítkovic, Landek Park s 679 tis. návštěvníků. Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle Moravskoslezského kraje patří zmiňovaná Dolní oblast Vítkovic, Landek Park, Zoologická zahrada Ostrava, dále Svět

98

miniatur, Sklep strašidel a Slezskoostravský hrad, Dinopark Ostrava a Regionální muzeum Kopřivnice. Ostrava má svého mobilního průvodce, který Vám pomůže nejen se zorientovat, ale také poradit a případně podat aktuální informace. Stáhnete jej na www.ostrava.cz/cs/turista/mobilniaplikace. Bližší informace všem návštěvníkům podají pracovníci jednotlivých poboček Ostravského informačního

servisu.

Dalším

zdrojem

jsou

webové

stránky

www.ostrava.cz

nebo

www.ostravainfo.cz nebo publikace Turistický průvodce Ostravou vydaná v roce 2009 statutárním městem Ostrava a nakladatelstvím freytag&berndt. V roce 2010 přibyl také nový Turistický průvodce po industriálních památkách Ostravy a série informačních letáků. Město Ostrava vytvořilo v tomto roce, tedy 2014, novou turistickou hru pro chytré mobilní telefony Kód Salomon. Hra je založena na příběhu rodiny Rothschildů a ukazuje turistům město s jedinečnou atmosférou. Mobilní aplikace provádí hráče po zajímavých místech Ostravy a ti plní úkoly, dohledávají v terénu různé informace a řeší logické rébusy, které vedou k rozluštění šifry o tajemném talismanu. Návštěvnost turistické oblasti Ostravsko 2011 – 2013

Zdroj: ČSÚ (2014)

99

Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 2011 – 2013

Zdroj: ČSÚ (2014) Pozn.: Turistická oblast Ostravsko = Ostrava, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Horní Lhota, Čavisov, Velká Polom

100

13

Ubytovací zařízení

13.1 Hotely Cena za os./ noc

Webová adresa

8

od 900

www.arealferdinand.cz

597 221 111

83

od 1390

www.hotelvista.cz

Zkrácená 2703/84

596 702 111

169

od 1161

www.clarioncongresshotelostrava.com

28. října 170

596 652 111

152

od 1190

www.harmonyclub.cz

595 221 600

-

od 1200

www.adlandek.cz/hotel/cenik

596 762 511

12

od 980

www.dk-akord.cz/cz/page-hotel/

Název

Adresa

Areál Ferdinand***

Vrbka 29

596 942 777

BEST WESTERN Hotel Vista****

Kpt. Vajdy 3046/2

Clarion Congress Hotel Ostrava**** Harmony Club Hotel Ostrava*** Hotel AD Landek Hotel Akord***

U Nemocnice 837/2 Náměstí SNP 1

Telefon +420 Počet pokojů

Hotel Aron****

Lidická 22

737 545 231

16

-

www.hotel-aron.cz

Hotel Best***

Keltičkova 60

596 242 050

-

-

-

Hotel Bonum***

Masná 6

596 114 050

12

od 1380

www.hotel-bonum.cz

Hotel Brioni**** Hotel City Ostrava*** Hotel club Trio***

Stodolní 8

599 500 000

50

od 1616

www.hotelbrioni.cz

Macharova 16

596 134 090

29

od 860

www.hotelcity-ostrava.cz

Pobialova 10

596 111 247

12

od 1250

www.hotel-trio.cz

Hotel Garni***

Na Bunčáku 2

596 242 247

-

od 900

www.garnihotel.cz

Hotel Isora***+

Antošovická 11

596 239 502

28

od 799

www.hotel-isora.com

Slívova 1946/7

595 245 111

22

od 1100

www.jan-maria.cz

Hotel Maria***

Přívozská 23

596 110 676

46

od 950

www.hotel-maria.cz

Hotel Max***

Nádražní 186

595 136 790

20

od 600

www.hotelmax-ostrava.com

Hotel Mercure Českobratrská Ostrava Center**** 18/1742

595 606 600

139

-

www.mercureostrava.cz

596 243 399

12

od 520

www.hotel-metropol-restaurace.cz

596 244 444

10

od 600

www.hotelmexiko.cz

Hotel Na Kafkové***

Jaklovecká 8 Bohumínská 37 Kafkova 1380/15

739 074 333

10

od 1250

www.hotel-na-kafkove.cz/

Hotel Nikolas***

Nádražní 124

596 134 000

11

od 1050

www.hotelnikolas.cz/index.php

595 133 644

16

od 1300

www.palac-elektra.cz

Hotel Jan Maria****

Hotel Metropol*** Hotel Mexiko***

Hotel Palác Elektra*** Umělecká 305/1

101

Hotel Paradise*** Hotel Park Inn Ostrava**** Hotel Puls*** Hotel Ruby Blue****

28. října 272

596 626 497

19

od 800

www.hotel-ostrava.eu

Hornopolní 3313/42

595 195 000

185

-

www.parkinn.cz/hotel-ostrava

Ruská 3077/135

596 790 611

35

od 1000

www.arena-vitkovice.cz/hotel-puls/

Stodolní 11

597 609 111

16

od 1290

www.rubyblue.cz

777 200 564

13

od 490

www.hotel-safari.cz

596 977 314

22

od 600

www.hotelsportclub.cz

Těšínská 260

739 035 842

-

od 900

www.hotel-taurus.cz

Na Heleně 5004/2

773 739 168

14

od 700

www.trebovickymlyn.cz

Mírové náměstí 3d/519

596 664 001

54

od 820

www.hotelveronika.cz

Studentská 1770

596 996 155

70

od 700

www.hotelvsb.cz

596 923 094

-

od 1290

www.zamek-poruba.cz

599 099 099

162

od 2500

www.mamaison.com/imperial

554 819 411

10

od 1490

www.zamek-zabreh.cz

Bohumínská 67 Hotel Sport Club*** Čkalovova 18

Hotel Safari***

Hotel Taurus Hotel a restaurace Třebovický mlýn*** Hotel Veronika*** Hotel VŠB-TUO Garni***

Hotel Zámek Nábřeží SPB Poruba**** 60 Mamaison Business & Tyršova 6 Conference Hotel Imperial Ostrava**** Zámek Zábřeh****

U Zámku 42/1

102

13.2 Penziony a apartmány Název Apartmány KEMAX

Adresa Verdunská 1814/3 Petřkovická 125

Telefon +420 Počet pokojů Cena os./noc

Webová adresa

606 279 679

4

od 1400

www.kemax.eu

596 628 662

8

od 1200

www.hostineclhotka.cz

Výletní 1

737 616 818

12

od 250

www.mujpenzion.cz

Slavníkovců 8

605 222 706

-

od 510

www.pension69.cz

596 133 196

11

od 600

www.pension-jvbar.cz

603 551 081

6

od 1050

www.pensionurasku.cz

596 633 786

7

od 720

www.penzion-ov.cz

U Rozvodny 428

733 123 451

8

od 200

www.penzionanet.cz

Penzion Ben Polanka

Jaromíra Šamala 1276/6

596 960 901

10

od 250

-

Penzion Blue Paradise

28. října 272

596 626 497

10

od 600


Kollárova 3 Přemyslovců 599/31 Michálkovická 155 Lassallova 206/2

739 352 029

17

od 700

www.dmz-penzion.cz

721 112 266

9

od 800

www.ubytovani-ostrava.com

605 406 730

4

od 650

www.penzionfermata.cz

596 244 861

-

od 250

-

596 768 101

-

-

www.penzion-florian.com

596 232 386

3

od 650

www.penzionmagda.eu

Penzion Motýlek Penzion na Cihelní

Světlovská 35 Rrokycanova 24 Vřesová 708 Tomkova 7

556 425 128 737 888 855

9 9

od 650 od 600

www.motylek.penzion.com www.penzion-cihelni.cz

Penzion Olymp

Vřesinská 115

777 026 001

6

od 575

penzion-olymp.webnode.cz/

Raisova 25

596 626 497

-

od 700


604 538 761

19

od 220

www.montaspol.cz

595 626 259

9

od 640

www.ubytovna-ostrava.cz

731 908 338

7

od 550

penzionvhajku.cz/

777 708 977

8

od 850

www.penzion-ve-dvore.cz

Hostinec Penzion Lhotka Můj Penzion Pension 69 Pension JV bar Pension U Rašků Penzion AIDA Penzion Anet

Penzion D.M.Z. Penzion Exotic Penzion Fermata Penzion FIKO Penzion Florián Penzion Magda

Penzion Paradise Penzion Sokolská Penzion U Kyblíků Penzion V Hájku Penzion Ve Dvoře

Palackého 30/582 Binarova 32 Pustkovecká 4/108

Sokolská třída 131 Serafinova 580/37 Klimkovická 184 Nádražní 19a

103

13.3 Hotelový domy Název Hotelový dům Areál Hotelový dům DMH Hotelový dům Elmontex

Adresa Plzeňská 6 Výškovická 122 Edisonova 88

Telefon +420 596 704 111 596 751 779 596 780 778

Počet pokojů 304 75 60

Cena os./noc od 350 od 395 od 363

Hotelový dům Hlubina

Horní 54

596 792 111

221

od 124

Lowcost Hotel Ostrava

Plzeňská 2622/12

725 373 793

91

od 390

www.lc-hotel.cz

595 683 680

-

od 130

www.arcelormittal.com/ostrava

Provozní zařízení Kovák Vratimovská 142

Webová adresa www.hotelovydumareal.cz www.hoteldmh.cz www.elmontex.cz www.lukray.cz/pages/hotelhlubina/cenik.php

13.4 Ubytovny Adresa

Telefon +420

Počet pokojů

Cena os./noc

Webová adresa

Cihelní 67

420 774 117 322

-

od 180

www.ubytovna-ubytovani-ostrava.cz

Varenská 40a

+420 596 611 940

8

od 220

www.tjostrava.cz/index.php?clanek= 11

Ubytovna Jarena

Dolní 248/31

420 605 249 979

-

-

www.ubytovnajarena.cz

Ubytovna Laguna

Oběžná 1086/4

420 773 601 735

-

-

-

Název Levné ubytování Ostrava - Vladimír Rada Sportovní areál TJ Mittal Ostrava

Muglinovská 5

420 972 766 894

-

od 135

www.portalostrava.cz/ubytovaniostrava-muglinovska/

Ubytovna Martinov

Martinovská 3176/3

+420 596 952 856

-

od 420

www.hotelak.cz

Ubytovna Metalurg

U studia 29

420 595 783 067

-

od 198

www.boswell.cz/index.php/3-ustudia

Ubytovna Nerudova

Nerudova 23

420 737 283 504 420 599 505 211

34

od 310

www.ubytovnanerudova.cz

Ubytovna Pod mostem

28. října 82

+420 596 625 542

50

od 360

www.ubytovnapodmostem.cz

Ubytovna Stars

Novoveská 2011/15

420 606 723 928

-

od 190

www.ubytovna-stars.cz

Ubytovna Šalamoun

Nedbalova 14

+420 596 621 424

-

od 310

www.ubytovnasalamoun.cz

Ubytování u ARÉNY

U cementárny 1337/3

420 775 762 044

-

od 300

www.ubytovani-pronajem.cz

od 198

www.boswell.cz/index.php/4adamusova

Ubytovna HPF Clean

Ubytovna Vítek

Adamusova 2

420 595 953 630

-

104

13.5 Koleje Koleje VŠB-TU Ostrava Studentská 1770

Studentská Residence Slezská

708 32 Ostrava-Poruba

Československé Armády 1612/25

tel.: +420 596 996 155 (114)

710 00 Ostrava - Slezská Ostrava

fax: +420 596 996 164 (499)

tel.: +420 555 558 231

web: www.vsb.cz

web: www.koleje-slezska.cz

Studentské koleje Vista www.ubytovani-studentske-koleje-vista-ostrava.az-ubytovani.info/

13.6 Ubytovací kapacita města Ostravy

počet zařízení

kapacita lůžek

***

30

1 951

****

10

1 374

penziony

17

295

ubytovny

16

2 788

2

551

75

6 959

Kategorie

nezařazeno celkem

105

13.7 Konferenční a výstavní prostory „Trojhalí Karolina“ Na Prádle 702 00, Ostrava www.dolnioblastvitkovice.cz Divadlo Antonína Dvořák Smetanovo náměstí 3104/8A 720 00, Ostrava Tel.: +420 596 276 114 www.ndm.cz ČEZ ARENA Ruská 3077/135 702 00, Ostrava Tel.: +420 596 707 303 www.arena-vitkovice.cz/cez-arena/ Cinema City Jantarová 3344/4 702 00, Ostrava Tel.: +420 255 742 021 www.cinemacity.cz Cinestar Ostrava Novinářská 6c 702 00, Ostrava Tel.: +420 737 227 761 firmy.cinestar.cz/ Divadlo Jiřího Myrona Čs. Legií 148/14 702 00, Ostrava Tel.: +420 596 276 114 www.ndm.cz Kino Luna Výškovická 113, 700 30, Ostrava – Hrabůvka Tel.: +420 596 751 712 www.kzoj.cz VŠB – TUO 17. listopadu 15/2172 708 33, Ostrava Tel.: +420 596 995 335 www.vsb.cz Komorní klub Velfíkova 8, 700 30, Ostrava – Hrabůvka Tel.: +420 596 739 107 www.kzoj.cz

Kulturní dům K-TRIO Dr. Martínka 1439/4 700 30, Ostrava - Hrabůvka Tel.: +420 596 739 107 www.kzoj.cz Landek Park Pod Landekem 64 725 29, Ostrava Tel.: +420 602 532 414 www.landekpark.cz Dolní oblast Vítkovice Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel.: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Dolní oblast Vítkovice GONG Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel.: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Výstaviště Černá louka Výstaviště černá louka 726 28, Ostrava Tel.: +420 596 167 112 www.cerna-louka.cz Slezskoostravský hrad Hradní 1 710 00, Ostrava Tel.: +420 721 262 690 www.slezskoostravskyhrad.cz Clarion Congress Hotel Ostrava*) Zkrácená 2703 700 30, Ostrava - Zábřeh Tel.: +420 596 702 111 www.ccho.cz Hotel Park Inn Ostrava*) Hornopolní 3313/42 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 195 000 www.parkinn.cz/hotel-ostrava

106

Seminární centrum Akademie Hrušovská 16 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 134 255 www.centrumakademie.cz

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial Ostrava*) Tyršova 6 701 38, Ostrava 1 Tel.: +420 599 099 779 www.mamaison.com/imperial

Dům kultury města Ostravy 28. října 124/2556 709 24, Ostrava Tel.: +420 597 489 111 www.dkmoas.cz

Hotel Mercure Ostrava Center*) Českobratrská 18/ 1742 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 606 600 www.marcureostrava.cz

Dům kultury Akord Náměstí SNP 1 700 30, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 596 762 511 www.dk-akord.cz 5

Dům kultury Poklad M. Kopeckého 675 708 00, Ostrava – Poruba Tel.: +420 596 940 021 www.dkpoklad.cz Společenský a kulturní dům ROTHSCHILD Palace Mírové náměstí 160/2 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 596 967 954 www.rothschild-palace.cz

*)

Ubytovací

zařízení

v Ostravě

rovněž

disponují kapacitami pro pořádání konferencí – seminářů, workshopů a jiných obdobných akcí. Uspořádat konference, či kongresy lze také na netradičních místech, jako jsou muzea,

divadla

aj.

www.conventionostrava.cz.

Informace

107

Konference v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK Rok

2006

Počet akcí Počet účastníků

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

170

264

369

772

710

1 008

1 078

613

31 694

45 640

71 501

100 699

98 337

135 478

189 059

85 675

Zdroj: ČSÚ (2014)

Metodika Českého statistického úřadu používá pro tuto statistiku pouze data od subjektů, kteří poskytují zároveň ubytovací služby. Následkem této metodiky je zkreslování informací, neboť nejsou zahrnuty počty velkých kongresů a konferencí v zařízeních jako jsou Gong, Výstaviště Černá louka, Landek Park a řada dalších. V současné době vznikají snahy tento trend eliminovat a vytvořit model pro získávání kvalitních statistických dat. Zájem o pořádání kongresů v Ostravě stále roste a to především po otevření Gongu a areálu Dolních Vítkovic. Pokles počtu akcí a účastníků v roce 2013 byl způsoben rekonstrukcí hotelu Clarion Congress Hotel Ostrava, při níž došlo k navýšení jeho kapacity. Kongresová kapacita města Ostravy počet zařízení 2013 zařízení s kapacitou nad 200 osob zařízení s kapacitou do 200 osob

Zdroj: MMO (2014)

2014 20 2

21 2

108

Orgány města, městských obvodů a městské organizace

14

Ostrava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, statutárním městem. Území statutárního města se člení na 23 městských obvodů. Současně město plní funkci obce s rozšířenou působností. Rozlohou největším je Slezská Ostrava (4 174 ha) a nejmenším Pustkovec (108 ha). Z hlediska počtu obyvatel je k 1. 1. 2014 největším obvodem Ostrava-Jih (109 267 obyvatel), následovaný Porubou (67 556 obyvatel), Moravskou Ostravou a Přívozem (39 641 obyvatel). Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města jsou uspořádány obecně závaznou vyhláškou - Statutem města Ostravy. Řízení města je dvoustupňové. Na prvním stupni řízení působí zastupitelstvo města, rada města, primátor, Magistrát města Ostravy a Městská policie Ostrava. Na druhém stupni, tedy na úrovni městských obvodů, působí zastupitelstva městských obvodů, rady městských obvodů, starostové a úřady městských obvodů.

14.1 Orgány na úrovni města Zastupitelstvo města, jakožto nejvyšší kolektivní orgán města, rozhoduje o základních otázkách. Členové zastupitelstva jsou voleni ve volbách do zastupitelstev obcí na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 55 členů a jeho zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Rada města jakožto výkonný orgán městské samosprávy má 11 členů a je tvořena primátorem, náměstky primátora a dalšími čtyřmi členy zastupitelstva - radními. Rada se ze své činnosti zodpovídá zastupitelstvu města. Radu a primátora volí zastupitelstvo z řad svých členů, schůze rady jsou neveřejné. Rada města zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Primátor města je volený zastupitelstvem a zastupuje statutární město Ostravu navenek. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný Zastupitelstvu města Ostravy. Magistrát města Ostravy tvoří primátor, náměstci primátora, tajemník a další zaměstnanci města zařazení do magistrátu. Magistrát v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou, v oblasti přenesené působnosti vykovává státní správu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti je vykonáván na základě platných právních předpisů. Činnost pracovníků magistrátu řídí a kontroluje tajemník, který je jmenován a odvoláván primátorem, se souhlasem ředitele krajského úřadu. Organizačně je magistrát členěn na 20 odborů.

109

Zvláštní orgány města (Povodňová komise obce s rozšířenou působností Ostrava, Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Ostrava, Komise pro sociálně-právní ochranu dětí). Městská policie Zákon číslo 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), svěřil obcím do samostatné působnosti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, tím dal také oprávnění obecnímu zastupitelstvu zřídit k zabezpečení těchto záležitostí obecní (městskou) policii. Vrchním velitelem Městské policie Ostrava je primátor.

14.2 Orgány na úrovni městských obvodů  Zastupitelstvo městského obvodu;  rada městského obvodu;  starosta;  úřad městského obvodu;  zvláštní orgány městského obvodu.

www.ostrava.cz/cs/o-meste/mestske-obvody

14.3 Městské organizace  Příspěvkové organizace;  obchodní společnosti;  obecně prospěšné společnosti.

www.ostrava.cz/cs/o-meste/organizace-a-instituce/mestske-organizace

110

15 Kontakty 15.1 Významné instituce Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 691 211 www.arr.cz BIC Ostrava, s.r.o. Ruská 83/24 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 www.bicova.cz CzechInvest - Regionální kancelář pro MSK Na Hradbách 18 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 198 481 www.czechinvest.org Česko-polská obchodní komora Janáčkova 10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 612 230 www.opolsku.cz/

Podnikatelský inkubátor Ostrava Studentská 6202/17 708 00 Ostrava – Poruba Tel.: +420 597 329 003 pi.cpit.vsb.cz

VŠB

–

TU

Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o. Michálkovická 1859/226 710 00 Ostrava Tel.: +420 596 229 000 www.irp.cz Ostravský informační servis, s.r.o. Jurečkova 1935/12 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 123 913 www.ostravainfo.cz RPIC-ViP s.r.o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 279 www.rpic-vip.cz

Úřad Regionální rady Na Jízdárně 2824/2 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava Tel.: +420 552 303 555 www.rr-moravskoslezsko.cz

Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info

Krajská hospodářská komora MSK Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 597 479 333 www.khkmsk.cz

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, z. s. Výstavní 2224/ 8, 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 880 www.msunion.cz

Krajský úřad - Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: +420 595 622 222 www.kr-moravskoslezsky.cz

Statutární město Ostrava - Magistrát Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Tel.: +420 599 444 444 (ústředna) Tel.: +420 599 443 242 (stř. info služeb) Tel.: +420 844 121 314 (eSMO) www.ostrava.cz

111

15.2 Významné orgány veřejné správy a soudy Finanční úřad Ostrava I Jurečkova 2 700 39 Ostrava 1 Tel.: +420 596 150 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava II Horní 1619/63 700 46 Ostrava – Jih Tel.: +420 596 705 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava III Opavská 6177/74 a 708 13 Ostrava – Poruba Tel.: +420 596 905 111 cds.mfcr.cz Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 950 730 311 www.hzsmsk.cz Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava Vítkovická 2, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 944 111 www.cuzk.cz Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Živičná 1123/2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz Okresní státní zastupitelství Ostrava U Soudu 6187/4 728 00 Ostrava Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 138 111 www.khsova.cz

Krajské státní zastupitelství v Ostravě Na Hradbách 1836/21 729 01 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 511 portal.justice.cz/Justice2/Soud/soud.aspx?j=2 2&o=12&k=277 Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábřeží 1835/34 728 81 Ostrava Tel.: +420 596 153 111 portal.justice.cz/ Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Ostravě Korejská 876/12 702 00 Ostrava - Přívoz Tel.: +420 595 133 911 uop-os.npu.cz/

územní

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj Živičná 2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz/oip10 Obvodní báňský úřad v Ostravě Veleslavínova 1598/18 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 100 211 www.cbusbs.cz/obu-ostrava.aspx Okresní soud v Ostravě U Soudu 6187/4 708 00 Ostrava - Poruba Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz/ Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava Zelená 34 a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 662 111 www.cssz.cz Policie ČR – Správa Severomoravského kraje, Městské ředitelství 30. dubna 24 728 99 Ostrava Tel.: +420 974 721 111 www.mvcr.cz

112

Policie ČR – Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava Milíčova 20 728 51 Ostrava Tel.: +420 974 720 229 www.mvcr.cz Pozemkový fond ČR - Územní pracoviště Ostrava Nádražní 869/55 702 00 Ostrava Tel.: +420-595 151 210 www.pfcr.cz

Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava Lihovarská 1335/9 716 10 Ostrava - Radvanice Tel.: +420 597 315 111 www.uzsvm.cz Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 200 111 www.zuova.cz

15.3 15.3.1

Významná zařízení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Výzkumná a vývojová základna

Centrum městského a regionálního managementu - Ostravská Univerzita Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho 10 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava Tel.: +420 597 092 333 Email: [email protected] www.mestskymarketing.cz Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 371 111 Email: [email protected] www.fno.cz Fyzikálně technický zkušební ústav, s. p. Pikartská 7, 716 07 Ostrava – Radvanice Tel.: +420 596 232 715 Email: [email protected] www.ftzu.cz MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. Pohraniční 693/31 706 02 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 956 029 www.mmvyzkum.cz

ArcelorMittal Ostrava, a.s. Vratimovská 689, 707 02 Ostrava – Kunčice Tel.: +420 597 331 111 ostrava.arcelormittal.com Ostravská univerzita v Ostravě Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1 Tel.: +420 597 460 111 Email: [email protected] www.osu.cz Technický a zkušební ústav stavební Praha Pobočka Ostrava U studia 14, 730 00 Ostrava Tel.: +420 595 707 201 Email: [email protected] www.tzus.cz Ústav geoniky Akademie věd ČR Ostrava Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 979 111 Email: [email protected] www.ugn.cas.cz

113

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka – veřejná výzkumná instituce Pobočka Ostrava-Přívoz Macharova 5/594, 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 800 www.vuv.cz VÍTKOVICE TESTING CENTER s.r.o. Pohraniční 584/142 709 00 Ostrava –Hulváky Tel.: +420 595 956 299 E-mail: [email protected] www.labatest.cz

15.3.2

VVUÚ, a.s. Pikartská 1337/7, 716 07 Radvanice Tel.: +420 596 252 111 Email: [email protected], www.vvuu.cz Vysoká škola báňská – TU Ostrava Tř. 17. listopadu 15, 7080 33 Ostrava Tel: +420 597 321 111 www.vsb.cz Vysoká škola podnikání, a.s. Michálkovická 1810/181, 710 00 Ostrava Tel.: +420 595 228 111 E-mail: [email protected] www.vsp.cz

Firmy v rámci VTPO

1. CORY CZ spol. s r. o. Advey services, spol. s r. o. Agentura Likeit All4Customer, s.r.o. AVE Soft, s. r. o. CORPEVA industries s.r.o. DET NORSKE VERITAS CZ s.r.o. EC Engineering Sp. Z o. o. ELCOM, a. s. ForSTEEL, s. r. o. HELLA AUTOTECHNIK, s. r. o. Ing. Libor Holub, Ph. D. Ingeteam a.s. IT Lab czech, s. r. o. Itelligence, a. s. Knowledge Management Cluster, o. s. KROB software, s. r. o. LOGICON Partner, s. r. o. Merca mobile Merca Webmarketing Meteo4energy, s. r. o. MonkeyData NITTA Systems, s. r. o. POLL, s. r. o. Railsformers, s. r. o. Roper Egineering, s. r. o. SKF CZ, a. s. SPPA group, s. r. o. Svaz kováren ČR, o.s. SvětHostingu.cz T-MAPY spol. s r. o. TopFunction, s. r. o. Zebu webdesign, s. r. o. Zdroj: www.vtpo.cz (srpen 2014)

www.1cory.cz/ www.advey.cz http://likeit.cz www.allforcustomer.com www.avesoft.cz www.corpevaindustries.cz www.dnvba.com/cz www.ec-e.cz www.elcom.cz www.forsteel.cz www.hella.com www.katalogtip.cz www.ingeteam.cz www.itlab.cz www.itelligence.cz www.kmcluster.cz www.autoplan.cz www.logicon.cz www.mercamobile.cz www.merca.cz http://meteo4energy.cz www.monkeydata.cz www.nitta-systems.cz www.poll.cz www.railsformers.com www.roper.cz www.skf.com/cz/index.html www.sppa.cz www.skcr.org www.svethostingu.cz www.tmapy.cz www.topfunction.cz www.zebu.cz

114

15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB – TU Ostrava AlfaWolf, s. r. o. AstrumQ Interactive, s. r. o. ATEsystem, s. r. o. Bezpečnostně technologický klastr, o. s. Business Success CEOS DATA, s. r. o.

www.alfawolf.eu www.astrumq.com www.atesystem.cz www.btklastr.cz www.success.cz www.ceosdata.com

Ceos Service, s. r. o.

rejstrik-firem.kurzy.cz/01642359/bassama-sro

ComTax Advising, s. r. o.

www.comtax.cz

CONSULT TAX OSTRAVA, s. r. o.

obchodnirejstrik.cz/f-d-u-spol-s-r-o-61944785

Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu Evici Webdesign, s. r. o. GARVIS Solutions, s. r. o. GIRITON Systems s. r. o. High End Computing Services, s. r. o. Hubert Frey IDC CEMA, s. r. o. INESTA ALTA, s. r. o Ing Milena Axmannová Ing. Tomáš Nohál Jarmila Brendlová Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. Moravskoslezský dřevařský klastr, o. s. Moravský energetický klastr, o. s. myBigSearch. com, s. r. o. Nadační fond NABLA Niche IN.CO, s. r. o. Olympus Czech Group, s. r. o., člen koncernu Projektově.CZ, s. r. o. PZ - stavService, s. r. o. RKA SW Systems, s. r. o. Robert Cigán, OSVČ SCOVECO, s. r. o. SEW-EURODRIVE CZ, s. r. o. Svaz průmyslu a dopravy ČR Uniwise, s. r. o. Vítkovice - výzkum a vývoj - technické aplikace, a. s. Zdroj: inkubator.vsb.cz/cs/ (březen 2014)

www.cztpis.cz www.evici.cz www.garvis.cz www.giriton.cz rejstrik-firem.kurzy.cz/02231298/high-endcomputing-services-sro www.hubertfrey.cz/ www.idc-cema.com, www.idc.com www.nizkoenergetickydum.cz www.ekoax.cz www.profiinvestor.cz www.autoklastr.cz www.msdk.cz www.msek.cz rejstrik-firem.kurzy.cz/26879671/damsonagency-sro/statisticky-urad www.nfnabla.cz www.odpadkovekose.cz www.olympus.cz www.projektove.cz www.pz-stavservice.cz www.sw4people.cz www.robertcigan.com www.scoveco.cz www.sew-eurodrive.cz www.spcr.cz www.uniwise.cz www.vitkovice.net

115

15.3.4

Přehled klastrů v Ostravě

Bezpečnostně-technologický klastr, o. s. Ing. Robert Chlebiš Lumírova 13, 700 30, Ostrava – Výškovice Tel.: +420 597 329 061, +420 734 467 089 Email: [email protected] www.btklastr.cz/

IT Cluster Ing. Vladimír Mlateček - manažer klastru VŠB – TU, Fakulta elektrotechniky a informatiky 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava – Poruba Tel.: +420 597 323 022; +420 731 505 315 E-mail: [email protected] www.itcluster.cz

Družstvo ENVICRACK klastr obnovitelných zdrojů energie

KLACR, o. s. – Moravskoslezský klastr cestovního ruchu

Ing. František Peterka - manažer klastru

Mgr. Petra Volkmerová – projektový manažer

1.máje 34/120, 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel: +420 596 600 100, +420 602 533 935 Email: [email protected] www.envicrack.cz

U Tiskárny 9, 702 00 Ostrava GSM: +420 734 114 154 E-mail: [email protected] www.klacr.cz

Moravskoslezský automobilový klastr, o. s

Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení MSDK

Ing. Ladislav Glogar - výkonný manažer klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17, 700 32 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 433 Email: [email protected] www.autoklastr.cz Moravskoslezský energetický klastr, o. s. (MSEK) Ing. Jan Poledník – výkonný ředitel klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202, 708 33 Ostrava – Poruba Email: [email protected] Tel: +420 558 272 430, +420 737 286 065 www.msek.cz Moravský lesnický klastr, o.s. Ing. Jan Řezáč – výkonný ředitel Antonína Brože 2, 700 30 Ostrava – Zábřeh e-mail: [email protected] www.lesnickyklastr.cz

Ing. Jan Poledník - výkonný manažer klastru Studentská 6202, 708 33 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 429 Email: [email protected]; [email protected] www.msdk.cz Národní strojírenský klastr, o. s. Ing. Ladislav Mravec – manažer klastru Ruská 2887/101, 703 00 Ostrava – Vítkovice Tel.: +420 595 957 008 E-mail: [email protected]; [email protected] www.nskova.cz Český telekomunikační klastr, o. s. Martin Šigut - předseda představenstva 28. října 102, 702 00, Ostrava - Moravská Ostrava e-mail: [email protected] www.projekt-mvno.cz/index.htm

116

15.4 Vybrané firmy z oblasti IT ALFA Computer CZ, s.r.o. 28. října 231 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 597 582 800 www.alfacomp.cz APLIS.CZ, a.s. – pobočka Ostrava Boleslavova 19 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 639 950 www.aplis.cz AUTOCONT CZ, a.s. Hornopolní 3322/34 702 00 Ostrava Tel.: +420 910 971 111 www.autocont.cz Crux information technology s.r.o. Mlýnská 2353/12 702 00 Ostrava 1 tel: +420 597 829 990 www.cruxit.com D3Soft s.r.o. Ocelářská 2969/12 703 00 Ostrava - Vítkovice Tel.: +420 596 603 121 www.d3soft.cz ha-vel family s.r.o. Křišťanova 1049/15 702 00 Ostrava Tel.: +420 552 302 302 www.ha-velfamily.cz OVA!!!CLOUD.net a.s. Hájkova 1100/13 702 00 Ostrava – Přívoz Tel.: +420 555 135 001 www.ovacloud.net PEGATRON Czech, s.r.o. Na rovince 862 720 00 Ostrava – Hrabová Tel.: +420 596 766 111 pegatron.jobs.cz

Pit Software, s.r.o. Nádražní 140 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 133 936 www.pitsoftware.cz VIAVIS a.s. Obránců Míru 237/35 703 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 250 www.viavis.cz FLAME System, s.r.o. Mojmírovců 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 138 413 www.flame.cz Hewlett-Packard s.r.o. – pobočka Ostrava 28. října 3117/61 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 159 111 www.hp.cz IBM ČR, s.r.o. - pobočka Ostrava Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 120 963 www.ibm.com/cz Ingeteam a.s. Technologická 371/1 708 00 Ostrava – Pustkovec Tel.: +420 597 326 800 www.ingeteam.cz K2 atmitec s.r.o. Koksární 1097/7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 135 111 www.k2atmitec.cz KVADOS Mobile Solutions, s.r.o. Pivovarská 4/10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 126 210 www.myavis.cz

117

VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. Cihelní 14 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 111 itsolutions.vitkovice.cz

Siemens, s.r.o. 28. října 150/2663 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 400 660 www.siemens.cz

Arrow ECS, a.s. Tvorkovských 5 709 00 Ostrava - Mariánské Hory Tel.: +420 597 488 811 www.arrowecs.cz

Tieto Czech s.r.o. 28. října 3346/91 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 159 900 www.tieto.cz

118

15.5 Banky AXA ČR - Regionální ředitelství Ostrava Na Hradbách 5/1161 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 621 059 V Ostravě jsou k dispozici také další obchodní zastoupení. www.axa.cz Citibank, a.s., pobočka Ostrava (Citibank Overseas Investment Corporation) Nádražní 643/11, 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 401 www.citibank.cz Commerzbank AG, pobočka Ostrava Na Hradbách 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 861 www.commerzbank.cz Česká národní banka, pobočka Ostrava Nádražní 4 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 151 111 www.cnb.cz

mBank, pobočka Ostrava (Commerzbank) Zámecká 1507 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 155 310 www.mbank.cz Oberbank AG Ostrava Stodolní 1 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 108 511 www.oberbank.cz Poštovní spořitelna – regionální finanční centrum Ul. 28. října 150 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.postovnisporitelna.cz GE Money Bank, pobočka Ostrava (General Electric) Masarykovo nám. 32 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 162 www.gemoney.cz

Česká spořitelna, a.s., pobočka Ostrava (Erste Bank) nám. Dr. E. Beneše 6, 702 70 Ostrava Tel.: +420 956 760 000 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csas.cz

Hypoteční banka, a.s., pobočka Ostrava (ČSOB, a.s.) Nádražní 81,702 00 Ostrava Tel.: +420 599 508 811 www.hypotecnibanka.cz

Českomoravská záruční a banka, a.s., pobočka Ostrava Přívozská 133/4 701 77 Ostrava Tel.: +420 597 583 111 www.cmzrb.cz

ING Bank (ING Group) Novinářská 6a 702 00 Ostrava Tel.: +420 800 159 159 www.ing.cz

rozvojová

Československá obchodní banka, a.s., pobočka Ostrava (KBC Group N.V.) Nádražní 170 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 711 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csob.cz

LBBW Bank CZ a.s., pobočka Ostrava Dlouhá 3/194 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 151 511 www.lbbw.cz

119

Komerční banka, a.s., pobočka Ostrava (Société Générale Group) Nádražní 12 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 562 111 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.kb.cz

UniCredit Bank ČR, a.s., pobočka Ostrava (UniCredit Group) Smetanovo nám.1 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 959 829 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.unicreditbank.cz

Korea Exchange Bank 3F AXIS OFFICE PARK, budova C Na Rovince 879 720 00 Ostrava - Hrabová Tel.: +420 595 700 900 www.keb.co.kr

Volksbank CZ, a.s., pobočka Ostrava (Volksbank International AG) 28. října 3138/41 702 00 Ostrava Tel.: +420 543 525 901 www.volksbank.cz

Raiffeisen Bank, pobočka Ostrava Na Hradbách 546/8 702 00 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.rb.cz

Wüstenrot Smetanovo náměstí 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 263 180 www.wuestenrot.cz Air Bank a.s. Masarykovo nám. 21 702 00 Ostrava Tel.: +420 606 024 249 www.airbank.cz

15.6

Vybrané obchodní domy

FORUM Nová Karolina Jantarová 3344/4 702 00 Ostrava 2 Tel.: +420 221 015 962 www.nova-karolina.cz AVION Shopping Park Ostrava Rudná 3114/114, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 597 434 900 www.ostrava.avionshoppingpark.cz Baumax ČR a.s., filiálka Ostrava Novoveská ulice 3137 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 625 232-5 V Ostravě také další prodejna www.baumax.cz Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 693 000 www.futurumostrava.cz

Platforma Ostrava Krmelínská 2/780, 720 00 Ostrava – Hrabová Tel.: +420 595 705 040 www.platforma.cz IKEA ČR, s.r.o. Rudná 110, 700 30 Ostrava Tel.: +420 596 783 462 www.ikea.cz INTERSPAR, provozovna Ostrava – Dubina Horní 283/87, 700 30 Ostrava Tel.: +420 597 310 011 V Ostravě také další prodejna www.interspar.cz LASO Ostrava Spectrum stores, a.s. Masarykovo náměstí 15, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 273 111 www.laso-ostrava.cz

120

Globus ČR, k.s. Opavská 326/90, 708 00 Ostrava - Plesná Tel.: +420 596 988 111 www.globus.cz

MAKRO ČR, s.r.o. Samoobslužný velkoobchod Místecká 280, 720 00 Ostrava - Hrabová Tel.: +420 844 999 111 www.makro.cz

Hornbach, Baumarkt CS, s.r.o. Bílovecká 3, 721 00 Ostrava – Svinov Tel.: +420 597 224 000 www.hornbach.cz V Ostravě také další prodejna

SCONTO nábytek, s.r.o. Grmelova 4/2033, 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 700 www.sconto.cz

Albert Hypermarket Ostrava Shopping Park Rudná 114/3114, Ostrava – Zábřeh Tel.: +420 595 705 111 www.ialbert.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen. OBI Market Ostrava (Kutil, k. s.) Výškovická 3123/46, 700 30 Ostrava Tel.: +420 595 781 830 www.obi.cz Kaufland ČR, v.o.s. Obchodní centrum Grmelova 2032/2, 709 00 O. -Mariánské Hory Tel.: +420 596 633 560 www.kaufland-online.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.

Tesco Stores ČR, a. s. Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a 702 00, Ostrava Tel.: +420 596 666 111 www.itesco.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.

121

16

Historické mezníky města Ostravy

122

123

124

125

126

127

Seznam zkratek

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČSÚ

Český statistický úřad

ISPV

Informační systém o průměrném výdělku

JLL

Jones Lang LaSalle

MMO

Magistrát města Ostravy

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MSK

Moravskoslezský kraj

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

ÚP

Úřad práce

VŠB-TU

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita

128

Faktografické listy Ostrava 2014

Vypracoval: Odbor ekonomického rozvoje Vedoucí odboru ekonomického rozvoje: Ing. Václav Palička Kontakt: [email protected] Vydalo: Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 8, 729 30, Ostrava Datum vydání: srpen 2014

1 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ... 15

Recommend Documents