1 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ... 16

2

Obsah 1

GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................... 7

1.1

GEOGRAFIE .................................................................................................................. 7

1.2

KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................. 8

2

HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY .................................. 9

3

OBYVATELSTVO ........................................................................................................ 13

3.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 13

3.2

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL........................................................................................ 14

3.3

NEJVYŠŠÍ DOKONČENÉ VZDĚLÁNÍ ................................................................................ 14

3.4

POČET OBYVATEL JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH OBVODŮ VČ. CIZINCŮ ............................. 15

4

ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................... 16

4.1

POČET ŠKOL V OKRESE OSTRAVA VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 .................................. 17

4.2

VYSOKÉ ŠKOLY ........................................................................................................... 18 4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz ....... 18 4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ ...................................................... 19 4.2.3 Ostravská univerzita v Ostravě, www.osu.cz ......................................... 19 4.2.4 Vysoká škola podnikání, www.vsp.cz .................................................... 20 4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava (UNINOVA) ............................................................................................ 20 4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě .............................................................. 20

4.3

CIZOJAZYČNÉ ŠKOLY V OSTRAVĚ ................................................................................ 21 4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO)............................ 21 4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 10 (Ostrčilova Bilingual School) ............... 22 4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. ..................... 22 4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava-Poruba ............................................... 23 4.3.5 Gymnázium Hladnov (GH) a Jazyková škola (JŠ) ve Slezské Ostravě .. 23 4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě .......................... 24

4.4

OSTATNÍ ŠKOLY V OSTRAVĚ ........................................................................................ 24 4.4.1 PORG základní škola a gymnázium, o. p. s. .......................................... 24

3

5

HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................ 25

5.1

POČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE STRUKTURY ODVĚTVÍ V ROCE 2014 .............. 26

5.2

STRUKTURA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE PRÁVNÍ FORMY ZA ROK 2014 ........... 27

5.3

VÝVOJ STRUKTURY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE PRÁVNÍ FORMY V LETECH 2007–2014 ................................................................................................................ 28

5.4

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ........................................................................................................... 30

5.5

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAHRANIČNÍ FIRMY A PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ

5.6

.............................................. 32

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVEBNÍ FIRMY V OKRESE OSTRAVA Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ ............................................................................................................ 33

6 6.1

PRACOVNÍ SÍLA ......................................................................................................... 34 POČTY ZAMĚSTNANCŮ V OKRESE OSTRAVA V ODVĚTVÍCH PODLE CZ-NACE V LETECH 2011–2014 (MONITOROVANÉ FIRMY SE STAVEM 26 A VÍCE OSOB)

.................. 35

6.2

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2006–2014 ............................. 37

6.3

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002–2014, A MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI, STAV K 31. 12...................................................................... 38

6.4

VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2010–2014 ................................................................................................................ 38

6.5

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V OKRESE OSTRAVA V LETECH 2008–2014 ................................................................................................ 40

6.6

MOŽNOST VSTUPU CIZINCŮ NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE .................................... 41 6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava .................................................. 41

7 7.1

PRŮMĚRNÉ MZDY, DANĚ.......................................................................................... 44 PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA V LETECH 2005 – 2014 ............................................ 44 7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2014 ............................................................... 45

7.2

DANĚ ......................................................................................................................... 49 7.2.1 Daně přímé ............................................................................................ 49 7.2.2 Daně nepřímé ........................................................................................ 50

8

INFORMACE PRO INVESTORY ................................................................................. 51

4

8.1

INVESTIČNÍ POBÍDKY ................................................................................................... 51 8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory ............. 51

8.2

OPERAČNÍ PROGRAMY (OP) 2014–2020...................................................................... 52 8.2.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ............................... 52 8.2.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání ............................................................. 52 8.2.3 OP Zaměstnanost .................................................................................. 52

8.3

RATINGOVÉ HODNOCENÍ, MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ........................................... 53 8.3.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy ................................. 53 8.3.2 Makroekonomické ukazatele ................................................................. 55

8.4

PROCES POVOLOVÁNÍ STAVEB ..................................................................................... 57

8.5

CENY POZEMKŮ .......................................................................................................... 57

8.6

SPOTŘEBITELSKÉ CENY .............................................................................................. 58

8.7

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY .................................................................................................... 59 8.7.1 Ostrava-Hrabová ................................................................................... 59 8.7.2 Ostrava-Mošnov .................................................................................... 59 8.7.3 Přehled o realitním trhu ......................................................................... 60 8.7.4 Rozvojové plochy města ........................................................................ 61

8.8

VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V OKRESECH OSTRAVA, BRNO A PLZEŇ V MLD. KČ K

9

31. 12. ................................................................................................... 62

DOPRAVA ................................................................................................................... 63

9.1

ZÁKLADNÍ UKAZATELE V DOPRAVĚ ............................................................................... 63

9.2

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA .................................................................................. 64

9.3

SILNIČNÍ DOPRAVA ...................................................................................................... 64

9.4

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................. 65

9.5

LETECKÁ DOPRAVA..................................................................................................... 65

9.6

CYKLISTICKÁ DOPRAVA ............................................................................................... 68 9.6.1 Přehled cyklistických tras ....................................................................... 68

9.7

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST REGIONU ............................................................................... 69 9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích – vzdálenosti v km ...................... 69 9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy ......................................... 69

9.8

INVESTICE DO DOPRAVNÍCH STAVEB............................................................................. 70

10

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................................. 71

11

VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE ...................................................................................... 75

5

11.1

TECHNOPROFIL ........................................................................................................... 75

11.2

VÝZKUM A VÝVOJ ........................................................................................................ 78 11.2.1 Vědecko-technologický park .................................................................. 80 11.2.2 IT4INNOVATIONS ................................................................................. 80 11.2.3 BIC Ostrava, s. r. o. ............................................................................... 81 11.2.4 Podnikatelský inkubátor VŠB - TU Ostrava ............................................ 82 11.2.5 Centrum nanotechnologií ....................................................................... 82 11.2.6 Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava ........................................... 83 11.2.7 Technologické centrum Ostrava ............................................................ 83 11.2.8 4MEDi.................................................................................................... 84

11.3

12 12.1

KLASTRY .................................................................................................................... 84

KVALITA ŽIVOTA ....................................................................................................... 85 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................... 85 12.1.1 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj .......................................................................... 86 12.1.2 Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava ............................................................................................... 87

12.2

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ...................................................................................... 89 12.2.1 Zdravotnictví .......................................................................................... 89 12.2.2 Sociální služby....................................................................................... 91 Pobytové služby sociální péče ...................................................................... 92 Terénní sociální péče ..................................................................................... 93

12.3

BYDLENÍ A NEBYTOVÉ PROSTORY ................................................................................ 95 12.3.1 Bydlení .................................................................................................. 95

12.4

KULTURA ................................................................................................................... 98

12.5

SPORT A REKREACE.................................................................................................... 99

12.6

TURISTICKÉ ATRAKTIVITY .......................................................................................... 100

13

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................. 103

13.1

HOTELY .................................................................................................................... 103

13.2

PENZIONY A APARTMÁNY .......................................................................................... 105

13.3

HOTELOVÝ DOMY ...................................................................................................... 106

13.4

UBYTOVNY ............................................................................................................... 106

13.5

KOLEJE .................................................................................................................... 107

6

13.7 KONFERENČNÍ A VÝSTAVNÍ PROSTORY* ............................................................ 108

14

ORGÁNY MĚSTA, MĚSTSKÝCH OBVODŮ A MĚSTSKÉ ORGANIZACE ............... 111

14.1

ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTA ....................................................................................... 111

14.2

ORGÁNY NA ÚROVNI MĚSTSKÝCH OBVODŮ ................................................................. 112

14.3

MĚSTSKÉ ORGANIZACE ............................................................................................. 112

15

KONTAKTY ............................................................................................................... 113

15.1

VÝZNAMNÉ INSTITUCE ............................................................................................... 113

15.2

VÝZNAMNÉ ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY A SOUDY ......................................................... 114

15.3

VÝZNAMNÁ ZAŘÍZENÍ V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ .................................... 115 15.3.1 Výzkumná a vývojová základna ........................................................... 115 15.3.2 Firmy v rámci VTPO ............................................................................ 116 15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB-TU Ostrava .......................... 117 15.3.4 Přehled klastrů v Ostravě..................................................................... 118

15.4

VYBRANÉ FIRMY Z OBLASTI IT.................................................................................... 119

15.5

BANKY ..................................................................................................................... 121

15.6

VYBRANÉ OBCHODNÍ DOMY ....................................................................................... 122

16

HISTORICKÉ MEZNÍKY MĚSTA OSTRAVY .......................................................... 124

SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................... 130

7

1 Geografie a klimatické podmínky

1.1 Geografie Ostrava je jedním z nejdůležitějších sídelních, průmyslových a intelektuálních center České republiky, které se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Dle počtu obyvatel i rozlohou je třetím největším městem České republiky a současně největším městem Moravskoslezského kraje. Leží na 49° 50‘ 31‘‘ s. š. a 18° 17‘ 34‘‘ v. d. v členitém terénu Ostravské pánve. Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem.

Celková rozloha města (ha) z toho: lesní pozemky ostatní plochy vodní plochy zastavěné plochy zemědělská půda počet katastrálních území: počet městských částí: nejvýše položené místo: nejníže položené místo: Zdroj: ČSÚ (prosinec 2013), MMO

21 423 2 464 7 815 953 1 919 8 269 39 23 336 m n. m. (Krásné pole) 193 m n. m. (Slezská Ostrava)

8

1.2 Klimatické podmínky Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Dlouhodobé charakteristiky klimatu vycházejí z nepřetržitého měření na dané lokalitě a vyjadřují dlouhodobě průměrný přehled hodnot jednotlivých meteorologických prvků.

Roční úhrn srážek průměrná roční teplota lednová teplota červencová teplota

816 mm 7,05°C ¨-3,2°C 16,3°C

Zdroj: ČHMÚ (leden–prosinec 2014)

Dlouhodobé charakteristiky (normály) umožňují čtenářům porovnat data konkrétního roku s dlouhodobým průměrem. Meteorologické údaje pro Ostravu – dlouhodobá charakteristika za období 1961–2000 Roční úhrn srážek

700 mm

průměrná roční teplota

8,3 °C

průměrná lednová teplota

-2,3 °C

průměrná červencová teplota

17,8 °C

Zdroj: ČHMÚ

9

2 Historické mezníky průmyslového města Ostravy

10

hh

11

12

13

3 Obyvatelstvo

V letech 1869 až 1980 začal proces soustředění obyvatelstva do Ostravy. V období let 1869–1950 probíhala první vlna industrializace, což mělo za následek nejintenzivnější koncentraci obyvatelstva do tohoto města. Vlivem desindustrializace se v současné době koncentrace obyvatel začíná snižovat, přesto je Ostrava třetím největším městem České republiky, druhé největší město na Moravě a přirozené centrum Moravskoslezského kraje. Nejlidnatějším městským obvodem je Ostrava-Jih, který vznikl spojením obcí Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Dubina.

3.1 Základní údaje Počet obyvatel města Ostravy statutární město - z toho počet cizinců

302 969 9 656

- z toho muži

147 490

- z toho ženy

155 479

obce ve správním obvodu statutárního města - z toho počet cizinců

31 649 212

- z toho muži

15 544

- z toho ženy

16 105

Hustota osidlení (obyv./km2) Moravskoslezský kraj - z toho počet cizinců (trvalý pobyt)

1 562 1 217 676 13 970

- z toho muži

596 390

- z toho ženy

621 286

Hustota osidlení (obyv./km2) Zdroje: MMO, MSK, ČSÚ (prosinec 2014)

224

14

3.2 Věkové složení obyvatel Věk

počet obyvatel (abs.)

Počet obyvatel (%)

42 562

14,5

198 130

67,3

postproduktivní (65+ )

53 508

18,2

0–9

29 831

10,1

10–19

25 481

8,7

20–39

83 323

28,3

40–49

42 960

14,6

50–59

39 017

13,3

60–69

38 344

13,0

70–79

23 950

8,1

80+

11 294

3,8

předproduktivní (0–14) produktivní (15–64)

Zdroj: ČSÚ (červen 2015)

3.3 Nejvyšší dokončené vzdělání

Zdroj: SLDB (2001, 2011)

15

3.4 Počet obyvatel jednotlivých městských obvodů vč. cizinců

Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy ke dni 01. 01. 2015 Městské obvody Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovíce Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava - Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Celkem Zdroj: MMO (2015)

občané občané od mladší 15 let 15 let 238 498 384 189 1 645 126 515 5 292 263 119 13 284 413 194 711 8 304 174 170 944 3 473 671 580 228 1 410 39 825

1 399 3 184 2 213 1 094 10 356 988 2 794 32 222 1 619 597 91 375 2 680 1 211 4 242 57 705 1 046 1 109 5 409 17 442 3 370 3 811 1 617 6 005 253 488

celkem občanů 1 637 3 682 2 597 1 283 12 001 1 114 3 309 37 514 1 882 716 104 659 3 093 1 405 4 953 66 009 1 220 1 279 6 353 20 915 4 041 4 391 1 845 7 415 293 313

cizinci 12 96 31 6 433 16 54 1 756 21 18 3 468 29 18 37 1 356 6 21 272 961 39 129 22 855 9 656

celkem obyvatel 1 649 3 778 2 628 1 289 12 434 1 130 3 363 39 270 1 903 734 108 127 3 122 1 423 4 990 67 365 1 226 1 300 6 625 21 876 4 080 4 520 1 867 8 270 302 969

16

4 Školství

Vzdělávací soustavu tvoří dle školského zákona školy a školská zařízení. Ostrava disponuje širokou nabídkou škol a školských zařízení. Předškolní vzdělávání je etapou vzdělávání, ve které dítě získává především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní učení. Toto vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let. Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní učení. Zároveň je toto vzdělávání jediným obdobím v systému vzdělávání, kterého se účastní každé dítě v ČR povinně. Toto vzdělání opravňuje k postupu do středního vzdělávání. Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnohodnotný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání. Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání dosahují žáci určitého stupně vzdělání. Jedná se o střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou. Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své vzdělávání ukončili maturitní zkouškou, je zakončeno absolutoriem. Vysokoškolské vzdělávání je rozčleněno do tří programů – bakalářského, magisterského a doktorského. Jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání. Studium je zakončeno složením státní závěrečné zkoušky, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské/diplomové/disertační práce. Po absolvování náleží absolventovi vysokoškolský titul.

17

4.1 Počet škol v okrese Ostrava ve školním roce 2014/2015

Druhy škol

Mateřské školy Základní školy Základní umělecké školy Střední školy

z toho střední školy poskytující

Konzervatoře Vyšší odborné školy

Zdroj: MSK (2015)

- z toho soukromé - z toho soukromé - z toho soukromé - z toho soukromé střední vzdělání - z toho soukromé střední vzdělání s výučním listem - z toho soukromé střední vzdělání s maturitní zkouškou - z toho soukromé - z toho v oborech gymnázií - z toho soukromé - z toho soukromé - z toho soukromé

Počet škol poskytujících dětí/ žáků/ studentů příslušné vzdělávání k 30. 9. 2014 94 10 486 12 318 85 26 096 7 601 14 7 158 1 17 43 17 394 16 3 758 1 46 0 0 12 3 415 4 880 43

13 979

16 18 7 1 6 4

2 878 5 437 742 345 1 922 864

18

4.2 Vysoké školy 4.2.1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, www.vsb.cz Fakulta

počet studentů v akad. roce 2014/2015

počet absolventů v roce 2014

ekonomická

4 498

1 382

stavební

1 818

456

strojní

2 033

546

elektrotechniky a informatiky

3 245

624

hornicko-geologická

3 130

756

metalurgie a materiálového inženýrství

1 866

421

bezpečnostního inženýrství

1 408

315

148

36

18 146

4 536

univerzitní studijní programy celkem Zdroj: VŠB–TU Ostrava (2015)

Počet absolventů jednotlivých fakult VŠB–TUO v jednotlivých letech

Zdroj: VŠB –TU Ostrava, jednotlivé roky

19

4.2.2 Struktura a vývoj stavu studentů VŠ

Zdroj: jednotlivé vysoké školy, vlastní zpracování

4.2.3 Ostravská univerzita v Ostravě, www.osu.cz Fakulta

počet studentů v akad. roce 2014/2015


filozofická

2 235

600

pedagogická

3 184

967

přírodovědecká

2 071

486

lékařská

1 773

407

sociálních studií

689

259

umění

412

137

10 364

2 856

celkem Zdroj: Ostravská univerzita (2015)

20

4.2.4 Vysoká škola podnikání, www.vsp.cz počet studentů v akad. roce 2014/2015


132

64

0

0

45

33

- podnikání

611

285

celkem

788

382

86

46

- podnikání

250

178

celkem

336

224

1 124

606

Bakalářské studium prezenční studium: - podnikání - informatika a internet v podnikání - podnikání a management v obchodu kombinované studium:

Navazující magisterské studium prezenční studium: - podnikání kombinované studium:

Celkový počet studentů na VŠP Zdroj: Vysoká škola podnikání (2015)

4.2.5 Panevropská vysoká škola, fakulta práva, pobočka Ostrava (UNINOVA) Panevropská vysoká škola (PEVŠ) je soukromá vysoká škola, která rozvíjí kreativitu, podporuje moderní řešení a vzdělává kvalifikované odborníky pro praxi. Byla založená v roce 2004 jako první slovenská soukromá škola původně s právnickým zaměřením – pod názvem Bratislavská vysoká škola práva. Od roku 2010/2011 působí v Ostravě fakulta práva PEVŠ a nabízí studentům možnost studovat v oboru „Právo“. Tento obor je možno studovat v bakalářském studiu a poté v magisterském studiu. Uchazeč si může zvolit, zda bude studovat v denní prezenční formě studia, nebo v externí prezenční formě. V případě zájmu studenta je také možné po úspěšném ukončení magisterského studia pokračovat v rigorózním řízení nebo v doktorském studiu. Během studia mají studenti možnost v rámci projektu Erasmus studovat v zahraničí

dle

nabídky

univerzit

podle

aktuálního

akademického

roku.

Momentálně

na Panevropské vysoké škole studuje více než 5 000 posluchačů.

4.2.6 BIBS – vysoká škola v Ostravě BIBS – vysoká škola je moderní institucí poskytující české, britské a finské vysokoškolské programy, a to bakalářského (Bc., BA Hons), magisterského (MBA, MSc, LLM) a doktorského

21

(Ph.D.) stupně vzdělání v českém a slovenském jazyce v Brně, Praze, Ostravě, Bratislavě a v Nitře. Mezi největší poskytovatele programu MBA senior Executive v Čechách a na Slovensku se zapsali díky prestižní spolupráci s britskou Nottingham Trent University, kde se snoubí tradice s garancí stabilní a moderní vzdělávací instituce. Škola je členem CAMBAS, který sdružuje seriózní poskytovatele MBA studia. Od letošního roku byla zahájena spolupráce s prestižní britskou Staffordshire University. Studijní program MBA představuje optimální kombinaci teoretické přípravy a praktického přístupu se zřetelem na strategické řízení organizace. Důraz je kladen na maximální využitelnost získaných poznatků a zkušeností v každodenní praxi. Za tímto účelem BIBS vyvinula vlastní koncept strategického řízení, jenž představuje pro studenty nástroj pro bezprostřední možnou aplikaci navrhovaných strategií do praxe. Metodologie BIBS je srozumitelná a vyvážená.

4.3 Cizojazyčné školy v Ostravě 4.3.1 1st International School of Ostrava (dále jen 1st ISO) Metody:

1st ISO, se zastoupením více než 20 národností v řadách studentů i učitelů,

je první mimopražskou školou, která je nositelem titulu International Baccalaureate World School, a snaží se skloubit to nejlepší z českého vzdělávacího systému společně s mezinárodním smýšlením a interkulturním přístupem. Čeští studenti mohou zakončit studium 8letého programu nejen maturitou, ale navíc i mezinárodní zkouškou IB Diploma. Studenti jsou vedeni k samostatnému myšlení, kritickému myšlení, komunikaci a prezentaci, respektu a toleranci vůči jiným myšlenkám a osobám, komunitnímu zapojení, zkušenostnímu učení, hledání nových výzev, spolupráci a kreativitě. Výsledky studia:

Pro většinu studentů navštěvujících školu je angličtina prvním nebo druhým

cizím jazykem. Pro ty, kteří s anglickým jazykem teprve začínají, škola připravuje dodatečné hodiny EAL (English as an Additional Language), díky kterým si studenti daleko rychleji zvyknou, jak na jiné studijní prostředí, tak na kontakt s novými spolužáky. Škola rovněž nabízí velkou škálu mimoškolních aktivit a kroužků. Studenti International Baccalaureate World School skládají závěrečné zkoušky na vyšší úrovni z oborů přírodních věd, matematiky, cizího jazyka, humanitních věd a estetické výchovy. Skoro 100 % absolventů 1st ISO směřuje na svou vytouženou vysokou školu nejen v České republice, ale i na školy v Evropě, Severní Americe nebo Asii, kde studují různé obory, jako například medicínu, ekonomii, mezinárodní vztahy, jadernou fyziku, biomedicínské technologie, strojírenské a technologické obory, pedagogiku, psychologii, filologii atd.

22

4.3.2 ZŠ a MŠ Ostrava, Ostrčilova 10 (Ostrčilova Bilingual School) Věková skupina:

Ostrčilova Bilingual School je součástí Základní školy a mateřské školy

Ostrčilova 1, která se dlouhodobě věnuje vzdělávání dětí ve věku 3–15 let, a to včetně dětí cizinců. Zaměření:

Jedná se o školu s letitou praxí, jejíž prioritou je efektivní propojení českého

a britského kurikula. Dětem českých, bilingvních i zahraničních rodin se naskýtá možnost studovat v bilingvním, česko-anglickém proudu, a to pod vedením zkušených pedagogů. Výsledky studia:

Absolventi jsou schopni komunikovat na vysoké úrovni v obou jazycích, bez

problémů mohou přestoupit na víceletá gymnázia v Česku i zahraničí. U přijímacích zkoušek dosahují nadstandardních výsledků. V anglickém jazyce dosahují úrovně B1 – C1 dle Evropského referenčního rámce. Škola klade důraz na celkový rozvoj dětské osobnosti. Dovednosti

Metody:

a schopnosti dětí jsou rozvíjeny nejen ve výuce formou hravých metod, ale také v pestrém spektru nabízených aktivit nad rámec výuky a v odpoledních kroužcích. Děti jsou vedeny k samostatnosti i schopnosti spolupracovat v týmu, k aktivnímu způsobu života. Formou mnoha projektových aktivit školy i humanitárních projektů jsou děti vedeny k toleranci a empatii.

4.3.3 Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. Věková skupina:

Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o. je moderní školou

zaměřenou na výuku cizích jazyků, která ve školním roce 2014/2015 vzdělává téměř 300 dětí ve věku od 2 do 19 let. Zaměření:

Do mateřské školy dochází děti ve věku 2 až 6 let bez ohledu na národnost

a znalosti angličtiny. Všem dětem je nabízen nadstandardní program předškolního vzdělávání v češtině i angličtině. Během tohoto programu se děti naučí cizímu jazyku přirozenou a zábavnou cestou. Základní škola je zaměřena na bilingvní (česko-anglické) vzdělávání v předmětech matematika,

fyzika,

přírodopis,

zeměpis

a

všechny

předměty

s výchovným

zaměřením. Konverzace v anglickém jazyce je vyučována rodilým mluvčím. Ve třídě je maximálně 16 dětí, kterým je nabízena řada zájmových kroužků. Pro nadané děti je organizován ve spolupráci s MENSOU ČR Klub nadaných dětí, který mohou navštěvovat i žáci jiných ostravských škol. Gymnázium je tradičním čtyřletým gymnáziem, které připravuje žáky k maturitě a na vysoké školy. Studentům je nabízena zvýšená hodinová dotace výuky cizích jazyků a řada volitelných aktivit. Gymnázium je stejně jako základní škola partnerskou školou akreditovaného centra Cambridge English i Goethe Institutu a připravuje své žáky na složení mezinárodních zkoušek z angličtiny a němčiny.

23

4.3.4 ZŠ a MŠ Monty School, Ostrava-Poruba Mateřská škola Monty School (dále MŠ) poskytuje výchovu a vzdělání od r. 2005. Věková skupina:

V MŠ jsou evidovány děti ve věku 3 až 6 let, které jsou vzdělávány ve dvou

skupinách. Metody:

Výuku v MŠ a jeslích zajišťuje 6 pedagogických pracovníků, z toho

2 asistenti – angličtí rodilí mluvčí. Výuka probíhá paralelně česky a anglicky pod vedením kompetentních českých učitelů a anglických rodilých mluvčích. V rámci nadstandardních aktivit MŠ je pravidelně zajišťována logopedická péče. Základní škola Monty School (dále ZŠ) zahájila svou činnost k 1. 9. 2008. Výuku na 1. a 2. stupni ZŠ zajišťuje 16 pedagogických pracovníků, z toho 6 externistů pro výuku předmětů na 2. stupni a 4 angličtí rodilí mluvčí. Podstatou školního vzdělávacího programu je integrace vzdělávacích obsahů do smysluplných celků procházejících napříč vzdělávacími oblastmi a obory (tzv. integrovaná tematická výuka). Škola se profiluje jako bilingvní, ve vybraných předmětech probíhá výuka paralelně v češtině i angličtině. Výsledky studia:

Od školního roku 2010/2011 je škola certifikovaným centrem pro pořádání

Cambridgeských zkoušek. V popředí zájmu vedení i pedagogického sboru školy je individualizace výuky: v současné době školu navštěvuje 5 mimořádně nadaných žáků a 8 žáků s vysokým nadáním. Vedle nadaných žáků se zde vzdělává zhruba stejné procento žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o děti s různým stupněm ADHD, dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie. V rámci mimoškolních aktivit škola realizuje několik zájmových kroužků.

4.3.5 Gymnázium Hladnov (GH) a Jazyková škola (JŠ) ve Slezské Ostravě Historie:

Gymnázium Hladnov a JŠ s právem SJZ, Ostrava má v Ostravě dlouholetou

tradici. Historie školy je datována od roku 1911, kdy bylo založeno šestileté dívčí lyceum. Novodobá historie školy začíná v roce 1953 a v témže školním roce maturovala první třída v počtu 29 žáků. Od té doby prochází škola neustálým vývojem. Gymnázium Hladnov je jediná bilingvní škola česko-španělská v Moravskoslezském kraji, studium je šestileté a předměty jsou vyučovány ve španělském jazyce. Obor nabízí žákům možnost složit mezinárodní jazykové zkoušky DELE. Zaměření:

Od roku 2014 je škola oficiálním zkušebním místem DELE v Ostravě.

Jazykově zaměřený je také čtyřletý studijní obor – rozšířená výuka anglického jazyka – tento obor podporuje výuku anglického jazyka. Dlouholetou tradici mají divadelní představení v anglickém a španělském jazyce. Škola je zapojena do mnoha jazykových projektů, jako je eTwinning, Comenius, EuropeanSchoolnet a v roce 2011 získala Evropskou jazykovou cenu Label za inovativní metody ve výuce jazyků. Třetím oborem je všeobecné čtyřleté studium. Žáci si mohou kromě angličtiny zvolit také druhý cizí jazyk, španělštinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu nebo

24

latinu. GH a JŠ je držitelem titulu Oxford Quality School a úzce spolupracuje s Oxford University Press.

4.3.6 Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě Historie:

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě má dlouholetou tradici.

Bylo založeno 1. září roku 1991 jako jediné gymnázium v kraji se zaměřením na živé jazyky. Zaměření:

Vzdělávací program je zaměřen především na výuku cizích jazyků.

S jazykovým zaměřením gymnázia souvisí rovněž široké spektrum zahraničních aktivit, účast v mezinárodních projektech a soutěžích a především spolupráce se zahraničními školami a institucemi. Výuce cizích jazyků je věnována téměř třetina veškerého vyučovacího času, a to jak ve čtyřletém, tak šestiletém vzdělávacím programu. V průběhu jazykového vzdělávání jsou žáci systematicky připravováni k mezinárodně uznávaným jazykovým zkouškám z jazyka anglického (CAE a FCE), francouzského (DELF), španělského (DELE) a německého (Goethe – Zertifikat a Deutsches Sprachdiplom – dokládající jazykové znalosti na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce jazyků). V oblasti mezinárodní spolupráce pořádá škola tradičně výměnné pobyty žáků a francouzských studentů z partnerských škol Collège Jeanne d´Arc v Limoges a Lycée Professionnel le Dolmen v Poitiers pro žáky 6-letého gymnázia, tzv. „evropské sekce“. K mezinárodním aktivitám patří rovněž realizace poznávacích a jazykových exkurzí do Velké Británie, Francie i do ostatních německy či francouzsky mluvících zemí.

4.4 Ostatní školy v Ostravě 4.4.1 PORG základní škola a gymnázium, o. p. s. PORG vznikl v roce 1990 jako první nestátní škola po roce 1948 a stal se tak mimoděk školou, která spoluvytvářela prostor pro vznik dalších nestátních škol u nás. Vedle podílu na vzniku legislativních podmínek pro další nestátní školy se škola stala průkopníkem nových přístupů a metod ve výuce. PORG je školou poskytující všeobecné vzdělání. V učebním plánu je kladen velký důraz na vyváženost humanitních i přírodovědných předmětů. Na druhou stranu škola vytváří prostor pro možnost vlastní orientace studentů na předměty jejich zájmu – hlavním prostředkem k tomu je rozsah volitelných předmětů ve vyšších ročnících studia. Základní škola má rozšířenou výuku anglického jazyka a osmileté gymnázium má výuku některých předmětů v angličtině. Studium je zakončeno českou nebo mezinárodní maturitou.

25

5 Hospodářství

Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí, hutnictví a těžké strojírenství patří nadále k dominujícím odvětvím, které postupem času doplnilo odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení. Tato odvětví však procházejí dosud neukončenými významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, kompenzovanými novými akvizicemi v oborech výroby a služeb, ale i vývoje nových technologií. V období před rokem 2008 zažívala Ostrava obrovský ekonomický boom a přísun investic do průmyslových zón, developmentu či budování hotelů. Našlo zde sídlo mnoho renomovaných světových společností a mnohé z nich již využily výhodných nabídek k investování jak ve městě, tak v jeho okolí (např. Hyundai, Multi Development, CTP Invest, PEGATRON Czech, SungWoo Hitech, ArcelorMittal, Tieto Czech). Stav českého hospodářství se v roce 2012 proti roku 2011 zhoršil. Tato situace se výrazně projevila v oblasti zaměstnanosti a úbytek personálních stavů u monitorovaných firem byl daleko výraznější než v předešlých letech. Pořád platilo, že odvětvová struktura minulosti přinášela okresu stále nemalé problémy. Ve společnosti se ustálil trend nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodu nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se nová pracovní místa. Tím, že byly firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahovaly často i do dalších odvětví subdodavatelů. V roce 2013 recese české ekonomiky slábla, přesto poklesla o 0,9 %, nicméně se jedná o lepší výsledek, než původně ekonomové očekávali. Tento pokles byl způsoben především snížením investic do fixního kapitálu. Co se týče zaměstnanosti v České republice, tak ve 3. čtvrtletí 2013 bylo zaměstnáno o 0,7 % více lidí než ve stejném období 2012 a zároveň o 0,4 % méně než ve 2. čtvrtletí 2013. Vnější ekonomické vztahy zaznamenaly za tři čtvrtletí nejpříznivější deficit běžného účtu platební bilance za posledních sedm let, ale i zhoršení výsledku na finančním účtu, který se v deficitu ocitl historicky poprvé, což bylo způsobeno redukcí přímých investic. V únoru roku 2014 se růst nezaměstnanosti zastavil a úřady práce evidovaly 625 tisíc uchazečů o zaměstnání. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny, ovšem jednotlivé oddíly spotřebního koše zaznamenaly rozdílný cenový vývoj, např. cenový růst nastal u alkoholických nápojů a tabáku, dále u potravin, naopak pokles se projevil v cenách bydlení a to vlivem poklesu

26

cen elektřiny. V úhrnu za rok 2014 se české HDP zvýšilo o 2 procenta a v rámci vnějších vztahů zaznamenala Česká republika přebytek na běžném účtu. Obnovení růstu ekonomiky se projevilo i meziročním poklesem nezaměstnanosti. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2015 rostla o čtyři procenta. V návaznosti na toto rostla i průměrná mzda o 2,2 procenta a dosáhla tak 25 306 Kč, což je o 552 Kč více než v roce předcházejícím. V celé zemi se také v pátém měsíci snížila nezaměstnanost na 6,4 procenta, což představuje nejmenší počet nezaměstnaných od června 2009. V prvním čtvrtletí roku 2015 v Moravskoslezském kraji rostla průměrná mzda s ohledem na inflaci o 2,2 procenta oproti stejnému období předchozího roku a dosáhla tak výše 23 050 Kč. V srpnu 2015 se snížil podíl nezaměstnaných v celém Moravskoslezském kraji na 8,5 procenta.

5.1 Počet podnikatelských subjektů dle struktury odvětví v roce 2014 Odvětví činnosti exteritoriálních organizací a orgánů veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

absolutně 1 71

výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

285

zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

367

zemědělství, lesnictví, rybářství

1 031

zdravotní a sociální péče

1 092

informační a komunikační činnosti

1 267

vzdělávání

1 344

administrativní a podpůrné činnosti

1 736

doprava a skladování

1 758

kulturní, zábavní a rekreační činnosti

1 834

ubytování, stravování a pohostinství

3 376

nezařazeno

3 637

peněžnictví a pojišťovnictví

3 731

činnosti v oblasti nemovitostí

5 237

ostatní činnosti

6 070

stavebnictví

7 289

zpracovatelský průmysl

7 678

průmysl celkem

8 358

profesní, vědecké a technické činnosti

10 776

velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel

18 764

celkem

77 372

Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2014)

27

Ekonomické subjekty dle převažující činnosti CZ-NACE

Zdroj: ČSÚ (2014), vlastní zpracování

5.2 Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy za rok 2014 Odvětví státní podniky obchodní společnosti akciové společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel – FO svobodná povolání ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.) celkem Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12. 2014)

absolutně 6 13 746 1 157 1 083 49 793 179 5 840 6 725 77 372

28

Struktura podnikatelských subjektů podle právní formy


5.3 Vývoj struktury podnikatelských subjektů dle právní formy v letech 2007–2014 Odvětví státní podniky obchodní společnosti akciové společnosti družstva živnostníci zemědělský podnikatel - FO svobodná povolání ostatní (rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, nadace, školy, zahraniční osoby, sdružení, církevní org., apod.)

Zdroj: ČSÚ (stav k 31. 12.)

2007 22 7 789 1 028 1 018 47 787 187 3 294

2008 22 8 646 1 230 1 050 47 350 185 3 309

2009 11 9 158 1 237 1 045 47 839 98 2 815

2010 9 11 028 1 244 1 042 48 457 105 2 600

2011 9 11 584 1 239 1 046 48 883 119 2 570

2012 9 12 048 1 234 1 080 47 396 124 2 572

2013 7 12 561 1 198 1 069 44 654 114 6 114

6 13 746 1 157 1 083 49 793 179 5 840

6 649

6 632

7 500

7 703

7 542

7 716

6 337

6 725

2014

29

Vývoj struktury podnikatelských subjektů dle právní formy v letech 2007–2014


Rozdíly struktury podnikatelských subjektů dle právní formy od roku 2007 do roku 2014


30

5.4 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Název zaměstnavatele ArcelorMittal Ostrava, a. s. Fakultní nemocnice Ostrava VŠB – TU Ostrava Tieto Czech, s. r. o. Městská nemocnice Ostrava Dopravní podnik Ostrava, a. s.

počet počet počet počet zaměstnanců k zaměstnanců k zaměstnanců k zaměstnanců k 31. 12. 2014 31. 12. 2013 31. 12. 2012 31. 12. 2011 4 126 3 998 3 999 4 756 3 245 3 200 3 194 3 184 2 806 2 746 2 643 2 511 2 081 2 011 1 952 1 948 1 954 1 898 1 896 1 924 1 875 1 890 1 939 1 944

odvětví

webové stránky

hutnictví zdravotnictví vzdělávání obchod zdravotnictví doprava a spoje výroba motorových vozidel

www.arcelormittal.com/ostrava www.fno.cz www.vsb.cz www.tieto.cz www.mnof.cz www.dpo.cz

SUNGWOO HITECH, s. r. o.

1 481

1 460

1 505

1 552

Česká pošta, s. p., Severní Morava

1 401

1 399

1 402

cca 1 400

doprava a spoje

www.ceskaposta.cz

VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s.

1 364

1 568

1 610

1 503

strojírenství

www.vitkovicepower.cz

1 279

1 446

1 610

1 568

strojírenství

www.vitkovicemachinery.com

1 185 1 124

1 178 1 036

1 210 982

1 228

obchod vzdělávání

http://hruska.info www.osu.cz

1 098

1 080

1 111

1 387

hutnictví

www.vitkovicesteel.com

1 019

1 022

1 035

1 055

hutnictví

www.arcelormittal.com/ostrava

807

805

807

zdravotnictví

http://nemocnicevitkovice.agel.cz

VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s. HRUŠKA, s. r. o. Ostravská univerzita v Ostravě EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. ArcelorMittal Tubular Products Ostrava, a. s. Vítkovická nemocnice, a. s.

www.swhitech.com

31

VÍTKOVICE MECHANIKA, a. s. Třinecké železárny, a. s., provoz VT

745

801

793

701

strojírenství

www.vitkovice-mechanika.cz

699

713

699

714

hutnictví

www.trz.cz

648

654

651

770

hutnictví

www.arcelormittal.com

644

677

749

726

www.hayes-lemmerz.com

OKK Koksovny, a. s.

604

726

732

732

automobilový průmysl zpracování tuhých a plynných paliv

PEGATRON Czech, s. r. o.

492

517

548

1015

elektrotechnika

www.asus.cz

616

výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

www.hutni-montaze.cz

ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a. s. Hayes Lemmerz Czech, s. r. o.

Hutní montáže, a. s.

481

Zdroj: ÚP ČR, krajská pobočka v Ostravě, jednotlivé roky

485

580

www.koksovny.cz

32

5.5

Nejvýznamnější zahraniční firmy a podniky se zahraniční účastí v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

Název zaměstnavatele ArcelorMittal Ostrava, a. s. Tieto Czech, s. r. o. SUNGWOO HITECH, s. r. o. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s. KES - kabelové a elektronické systémy, s. r. o. GE Money Bank, a. s. Dalkia ČR, a. s. Hayes Lemmerz Czech, s. r. o. BREMBO Czech, s. r. o. ITT Holdings Czech Republic, s. r. o. PEGATRON Czech, s. r. o. AHOLD Czech Republic, a. s. Tesco Stores ČR, a. s. Kaufland ČR, v. o. s. Ostravské vodárny a kanalizace, a. s. GLOBUS ČR, k. s. Telefónica O2 Czech Republic, a. s. BorsodChem MCHZ, s. r. o.

počet zaměstnanců k 31. 12. 2014 4 126 2 081 1 481 1 098 820 759 718 644 610 585 492 418 415 406 385 376 375 358

počet zaměstnanců k 31. 12. 2013 3 998 2 011 1 460 1 080 717 751 717 677 520 572 517 398 435 447 379 388 391 352


počet zaměstnanců k 31. 12. 2012 3 999 1 952 1 505 1 111

počet odvětví zaměstnanců k 31. 12. 2011 4 756 hutnictví 1 948 obchod 1 552 výroba motorových vozidel 1 387 hutnictví

www.arcelormittal.com/ostrava www.tieto.cz www.swhitech.com www.vitkovicesteel.com

Švýcarsko Finsko Jižní Korea

647 706 750 749 420 571 548 430 465 403 382 362 419 354

automobilový průmysl

www.kes.cz

peněžnictví energetika automobilový průmysl automobilový průmysl automobilový průmysl elektrotechnika obchod obchod obchod služby obchod doprava a spoje chemie

www.gemoney.cz www.dalkia.cz www.hayes-lemmerz.com www.brembo.com www.itt.cz www.asus.cz www.albert.cz www.itesco.cz www.kaufland.cz www.ovak.cz www.globus.cz www.telefonica-o2.cz www.borsodchem-cz.com

Rakousko USA ČR / Francie USA Itálie Itálie Nizozemsko Nizozemsko Velká Británie Německo ČR / Francie SRN Španělsko Čína

645 637 770 726 543 1 015 392 512 398 381 385 501 355

webové stránky

domovská země / zahraniční spoluúčast

Rusko

33

5.6 Nejvýznamnější stavební firmy v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců

počet zaměstnanců k 31. 12. 2014




webové stránky

domovská země / zahraniční spoluúčast

ALPINE Bau CZ, s. r. o.1

156

155

161

178

www.alpine.cz

Rakousko

EUROVIA CS, a. s.

141

170

188

195

www.eurovia.cz

Francie

VOKD, a. s.2

101

193

208

212

www.vokd.cz

ČR

73

75

73

-

www.strabag.cz

Rakousko, Německo

Název zaměstnavatele

STRABAG, a. s., odštěpný závod Ostrava


1

ALPINE Bau CZ, s. r. o. – 14. 7. 2014 změna obchodní firmy na ALPINE Bau CZ, a. s.

2

VOKD, a. s. – 11. 3. 2014 zahájení insolvenčního řízení, 13. 6. 2014 Krajský soud v Ostravě vyhlásil úpadek společnosti VOKD, a. s.

34

6 Pracovní síla

Od roku 1990 probíhala v Moravskoslezském kraji rozsáhlá restrukturalizace ekonomické základny, která výrazně měnila jeho tvář a řadu let byla doprovázena propouštěním desetitisíců zaměstnanců.

Moravskoslezský

kraj

řadíme

v

rámci

celé

republiky

ke

strukturálně

nejpostiženějším oblastem, pro něž je typické razantní oslabení těžkého průmyslu. Dopady světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 jsou stále očividné ve všech odvětvích hospodářství, jehož úhrnný stav v roce 2013 v podstatě stagnoval a česká ekonomika vykazovala po většinu roku setrvalý stav. Tento vývoj se projevoval dlouhodobě nízkým počtem volných pracovních míst a dalším výrazným úbytkem personálních stavů u monitorovaných firem. Pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší nejen Ostravě, ale i kraji stále značné komplikace. I v roce 2013 se projevovala snaha nepropouštět alespoň své hlavní zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se tak nová pracovní místa. Tím, že jsou firmy v určitém odvětví nuceny zůstávat dlouhodobě na nízké úrovni produkce, zasahuje to často i do dalších odvětví subdodavatelů. K tomu se připojují i úsporná opatření, která nutí snižovat spotřebu na nejnižší možnou míru. V roce 2014 se Česká republika nacházela ve fázi mírného ekonomického oživení, což ovlivnilo i zaměstnanost v okrese Ostrava, kdy v rámci sledovaného období došlo k jejímu nárůstu. Nejvyšší nezaměstnanost v okrese Ostrava byla zaznamenána v měsíci únoru roku 2014 a naopak nejnižší v měsíci listopadu. V minulém roce byl také realizován projekt „Vzdělávejte se pro růst! – Moravskoslezský kraj“, jehož cílem bylo podpořit zaměstnavatele v MSK, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi, a to poskytnutím finanční podpory na vzdělávání pracovníků. Na tento projekt navázal „Vzdělávejte se pro růst v MSK II“.

35

6.1 Počty zaměstnanců v okrese Ostrava v odvětvích podle CZ-NACE v letech 2011–2014 (monitorované firmy se stavem 26 a více osob)

Odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti celkem

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

počet počet počet počet zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců k 31. 12. 2014 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2011 265 204 215 213 292 308 596 603 30 140 30 618 30 941 32 865 1 719 1 565 1 626 1 539 1 954 1 900 2 022 2 032 3 434 3 678 3 772 4 293 6 209 6 368 6 639 6 898 7 098 7 173 7 587 7 700 675 706 741 1 095 4 623 4 410 4 274 4 420 2 619 2 508 2 458 2 361 791 792 635 622 1 975 1 154 1 171 1 280 5 112 3 755 4 076 3 273 7 969 7 696 7 685 7 795 10 989 10 680 10 636 10 634 9 808 9 584 9 628 9 656 1 686 1 609 1 622 1 660 974 902 902 919 98 332 95 610 97 226 99 858

36

Zhodnocení vývoje zaměstnanosti v jednotlivých sektorech v roce 2014 oproti roku 2013

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2013, 2014), vlastní zpracování

37

6.2 Vývoj zaměstnanosti v okrese Ostrava v letech 2006–2014 stav k 31. 12.

ukazatel (celkový počet) 2006 zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob OSVČ evidování uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo

2007

2008

2009

2010

97 184

103 367

105 881

102 006

101 083

99 858

97 226

95 610

98 332

23 485

24 770

25 160

25 269

26 295

26 768

26 267

25 343

24 452

22 750

17 853

15 362

20 400

21 732

20 445

22 782

26 193

25 110

3 523

4 247

4 272

889

1 441

1 715

1 700

629

2 155

6,5

4,2

3,6

22,9

15,1

11,9

13,4

41,6

11,7

2011

2012

2013

2014

Zdroj: Úřad práce v Ostravě – zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, jednotlivé roky

Zhodnocení vývoje pracovní síly v roce 2014 oproti roku 2013

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2013, 2014), vlastní zpracování

38

6.3 Míra nezaměstnanosti v letech 2002–2014, a meziroční vývoj míry nezaměstnanosti, stav k 31. 12.

Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR, jednotlivé roky, vlastní zpracování

6.4 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2010–2014 věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60-64 let 65 + celkem

k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2014 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 931 4,3 907 4,4 993 4,4 1 015 3,9 906 3,6 2 457 11,3 2 385 11,6 2 643 11,6 2 991 11,4 2 495 9,9 2 399 11,0 2 181 10,7 2 432 10,7 2 959 11,3 2 787 11,1 2 575 11,9 2 244 11,0 2 540 11,1 2 933 11,2 2 671 10,6 2 500 11,5 2 412 11,8 2 770 12,2 3 253 12,4 3 227 12,9 2 282 10,5 2 163 10,6 2 371 10,5 2 855 10,9 2 952 11,8 2 399 11,0 2 363 11,5 2 625 11,5 2 908 11,1 2 783 11,1 2 681 12,3 2 574 12,6 2 630 11,5 2 853 10,9 2 879 11,5 2 793 12,9 2 591 12,7 2 901 12,7 3 263 12,5 3 133 12,5 700 3,2 607 3,0 847 3,7 1 119 4,3 1 237 4,9 15 0,1 18 0,1 30 0,1 44 0,2 40 0,2 21 732 100,0 20 445 100,0 22 782 100,0 26 193 100,0 25 110 100,0


39

Vývoj uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2011–2014

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2011, 2012, 2013, 2014), vlastní zpracování

40

6.5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava v letech 2008–2014 Stupeň vzdělání dle ISCED 97

k 31. 12. 2008 k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2014 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 32 0,20 35 0,20 28 0,13 161 0,79 206 0,90 268 1,02 307 1,22 5 953 38,80 7 056 34,60 7 449 34,28 7 211 35,27 7 817 34,31 9 027 34,46 8 853 35,26

bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU, 6 080 39,50 8 519 OU, OŠ) střední odborné s 2 206 14,40 3 314 maturitou (SOU, SOŠ) střední všeobecné 385 2,50 501 vysokoškolské 706 4,60 975 celkem 15 362 100,00 20 400 Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

41,80

8 930

41,09

8 015

39,20

9 231

40,52

10 591

40,43

9 923

39,52

16,20

3 650

16,80

3 366

16,46

3 772

16,56

4 323

16,50

3 938

15,68

2,40 4,80 100,00

557 1 118 21 732

2,56 5,14 100,00

525 1 167 20 445

2,57 5,71 100,00

455 1 301 22 782

2,00 5,71 100,00

499 1 485 26 193

1,91 5,67 100,00

655 1 434 25 110

2,61 5,71 100,00

Vývoj vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání v letech 2011–2014 vysokoškolské

2014

střední všeobecné 2013

střední odborné s maturitou (SOU, SOŠ) střední odborné (SOU, OU, OŠ) základní vzdělání

2012 2011 -2,5

-2,0

-1,5

-1,0

-0,5

bez vzdělání 0,0

0,5

1,0

Zdroj: Úřad práce v Ostravě (2011, 2012, 2013), vlastní zpracování

1,5

x; podíl v %

41

6.6 Možnost vstupu cizinců na trh práce v České republice Stejně jako v roce 2013 i v roce 2014 převyšovala evidovaná nezaměstnanost počet volných pracovních míst. I přes tuto skutečnost se v některých profesích nedaří obsazovat volná místa požadovanými uchazeči o zaměstnání. Tato situace je následně řešena zaměstnáváním cizích státních příslušníků. V červnu 2014 nabyl účinnosti zákon č. 101/2014 Sb., který zjednodušuje postup při zaměstnávání cizinců. Cizinec si tak může nově požádat o zaměstnaneckou kartu na zastupitelských úřadech nebo na MV ČR. V okrese Ostrava bylo k 31. 12. 2014 evidováno celkem 5 552 občanů EU/EHP a Švýcarska, přičemž 4 103 občanů pochází ze Slovenské republiky. Počet občanů, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání a mají pouze ohlašovací povinnost, se ke konci roku zvýšil o 31 osob. Zvýšení počtu je spojeno především s výstavbou nových objektů v ZOO a navýšení prací pro investory v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová. V prosinci 2014 bylo zároveň zaměstnáno 202 cizích státních příslušníků na území okresu Ostravy. Tito cizinci pracují ve výrobních firmách, jako jsou SUNGWOO HITECH s. r. o., PEGATRON Czech s. r. o., ArcelorMittal Ostrava, a. s., I-ZONE CZECH s. r. o., ABB s. r. o., a také v družstvech, která poskytují služby především v oblasti stavební výroby.

6.6.1 Cizinci na trhu práce v okrese Ostrava Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska stav k 31. 12.

Ukazatel (celkový počet)

2010

2011

2012

2013

2014

337

328

309

171

202

4 023

4 358

5 034

5 521

5 552

355

354

396

554

475

zelené karty a modré karty

1

4

4

6

19

zaměstnanecké karty

-

-

-

-

8

4 716

5 044

5 743

6 252

6 256

platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidování cizinci dle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ

celkem Zdroj: Úřad práce v Ostravě, jednotlivé roky

*Pozn.: Z důvodu změny informačního systému jsou data ve výše uvedené tabulce v letech 2012 a

2013

dopočítávána

ručně,

proto

je

jejich

vypovídací

schopnost

pouze

orientační.

42

Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění dle státní příslušnosti


43

Počet

platných

povolení

k zaměstnání

a Švýcarska) v členění dle státní příslušnosti


vydaných

cizincům

(mimo

země

EU/EHP

44

7 Průměrné mzdy, daně

Průměrná hrubá měsíční mzda obsahuje veškeré pracovní příjmy, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a prezentuje částku připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Neobsahuje náhrady mzdy/platu po dobu trvání pracovní neschopnosti, hrazené zaměstnavatelem. Z hrubé mzdy jsou následně zaměstnavatelem za zaměstnance odvedeny částky na úhradu zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zálohy na daň z příjmů. Po odečtu je zaměstnanci vyplacena čistá mzda. Daně jsou vymezeny jako povinná státem nařízená a vymahatelná nevratná platba do státního rozpočtu. Přímé daně jsou ty, u nichž lze jednoznačně stanovit osobu (daňový subjekt), který daň bude platit – z jehož příjmu či vlastnictví se daň odvádí. U nepřímých daní nelze ve většině případů určit osobu, která daň v závěrečném stadiu zaplatí, lze jen specifikovat osobu (daňový subjekt), který daň odvádí.

7.1 Průměrná hrubá měsíční mzda v letech 2005 – 2014

Zdroj: ISPV, regionální statistiky ceny práce (2014) Pozn.: Medián průměrné hrubé měsíční mzdy – podnikatelská sféra

45

7.1.1 Hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji podle hlavních tříd a tříd zaměstnání v roce 2014 podnikatelská sféra

nepodnikatelská sféra

medián hrubé měsíční mzdy v (Kč) Řídící pracovníci

40 843

41 287

-

47 293

Řídící prac. správy podniku, obchod., admin. a pod. činností

40 843

38 980

Řídící pracovníci výroby, IT, vzdělávání a příbuzných oborů

47 728

41 340

Řídící prac.ubyt., strav. služeb,obchodu,ost. řídící pracovníci

23 763

29 238

Specialisté

32 494

27 263

Specialisté v oblasti vědy a techniky

33 585

29 468

Specialisté v oblasti zdravotnictví

21 730

34 558

Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání

33 518

26 471

Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě

33 646

29 575

Specialisté v oblasti ICT

35 952

29 620

Specialisté obl. právní, sociální, kulturní a příbuz. oblastí

26 758

24 860

Techničtí a odborní pracovníci

26 568

26 275

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky

30 013

25 212

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví

21 874

27 120

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

25 399

26 628

-

21 805

Technici v oblasti ICT

34 290

24 217

Úředníci

20 166

20 310

Všeobecní admin. pracovníci, sekretáři, pracovníci zadávání dat

18 400

19 558

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách, v příb. oborech

20 433

18 686

Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice

22 029

20 481

Ostatní úředníci

17 806

21 526

Pracovníci ve službách a prodeji

13 504

17 651

Pracovníci v oblasti osobních služeb

12 950

14 710

Pracovníci v oblasti prodeje

14 030

19 395

Pracovníci osob. péče ve vzdělávání, zdravotnictví, příbuz. obl.

14 688

17 377

Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy

11 476

27 439

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

-

15 869

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství

-

15 715

Kvalifikování pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti

16 905

-

Řemeslníci a opraváři

22 330

19 009

Řemeslníci, kvalif. pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)

18 866

18 730

Kovodělníci, strojírenští dělníci, pracovníci v příb. oborech

23 033

18 968

Nejvyšší představitelé společností

Odborní pracovníci v obl. práva,kultury, sportu, příbuz. oborech

46

Pracovníci v obl. uměleckých a tradičních řemesel, polygrafie

-

19 393

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky

26 005

20 814

Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu, pracovníci příbuz. oborů

16 464

16 705

Obsluha strojů a zařízení, montéři

22 737

19 859

Obsluha stacionárních strojů a zařízení

25 539

14 006

Montážní dělníci výrobků a zařízení

21 393

-

Řidiči a obsluha pojízdných zařízení

21 014

20 822

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

13 923

11 977

Uklízeči a pomocníci

10 320

12 112

Pomocní pracovníci těžby, staveb., výroby, dopravy a příb. ob.

16 142

14 963

-

13 177

Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci

15 524

11 216

Manuální pracovníci

19 930

15 010

Nemanuální pracovníci

26 042

26 611

Celkem

22 023

24 863

Pomocní pracovníci při přípravě jídla

Zdroj: MPSV, Regionální statistika ceny práce (březen 2014)

47

Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd a tříd zaměstnání CZ-ISCO

48

49

7.2 Daně V Ostravě platí stejné podmínky jako v celé ČR.

7.2.1 Daně přímé Jedná se o daně, u kterých lze přesně specifikovat osobu, která bude daň platit. 

Důchodové: -

daň z příjmu fyzických osob – 15 %, solidární daň – 7 % (v případě měsíčních příjmů nad 100 000 Kč)



daň z příjmů právnických osob – 19 %

Majetkové - daň z nemovitých věcí: - 0,75 % pro ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady - 0,25 % pro trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s chovem ryb - 0,20 Kč/ 1 m2 pro zastavěné plochy a nádvoří - 1 Kč/ 1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství - 5 Kč/ 1 m2 pro zpevněné plochy sloužící pro průmysl, dopravu, energetiku - 2 Kč/ 1 m2 pro stavební pozemky - 0, 20 Kč/ 1 m2 pro ostatní plochy Hodnota koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti pro Ostravu: 3,5. - daň z nabytí nemovitých věcí: 4 % - silniční daň: osobní automobily – 1 200 – 4 200 Kč nákladní automobily– 1 800 – 50 400 Kč - Daň darovací – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena (převedena do daně z příjmu) - Daň dědická – od 1. 1. 2014 v ČR zrušena

50

7.2.2 Daně nepřímé U těchto daní není možné dopředu určit daňového poplatníka. 

Spotřební daň - pivo: 32 Kč/hl - šumivá vína a meziprodukty: 2 340 Kč/hl - tichá vína: 0 Kč/hl - cigarety: 1,19 Kč/kus + 27 % ceny pro konečné spotřebitele, minimálně 2,25 Kč/ks (do 30. 11. 2014) cigarety 1,29 Kč/kus + 27 % ceny pro konečné spotřebitele, minimálně 2,37 Kč/ks (od 01. 12. 2014) - doutníky, cigarillos: 1,34 Kč/ks (do 30. 11. 2014) 1,42 Kč/ks (od 01. 12. 2014) - tabák ke kouření: 1 800 Kč/kg (do 30. 11. 2014) 1 896 Kč/kg (od 01. 12. 2014) - líh ve výrobcích: 28 500 Kč/hl etanolu - líh v ovocných destilátech z pěstitel. pálení: 14 300 Kč/hl etanolu - minerální oleje: dle typu a účelu užití (www.mfcr.cz)



Daň z přidané hodnoty - základní sazba: 21 % - snížená sazba: 15 %



Ekologická (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv)

51

8 Informace pro investory 8.1 Investiční pobídky Investoři, kteří investují své finanční prostředky na území České republiky, mohou získat podporu v podobě investičních pobídek. Příjemcem může být jen právnická osoba, ať už česká, nebo zahraniční, se sídlem na území České republiky. Investiční pobídky se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jehož nejnovější úprava nabyla účinnosti 1. května 2015.

8.1.1 Systém investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory Podporované oblasti:  zpracovatelský průmysl;  technologická centra a  centra strategických služeb (zde se podpora rozšířila na datová centra a call centra). Ve zpracovatelském průmyslu je základní podmínkou minimální investice do dlouhodobého hmotného (DHM) a nehmotného majetku (DNM), která v Ostravě činí 50 milionů Kč, z toho minimálně polovina musí jít do nového strojního zařízení. Dále pak musí být nově vytvořeno alespoň 20 pracovních míst. U technologických center je minimální výše investice do DHM a DNM 10 mil. Kč, z toho minimálně 5 mil. Kč do nového strojního zařízení. Zároveň je nutností vytvořit minimálně 20 nových pracovních míst. Pro podporu na centra strategických služeb je zapotřebí vytvořit minimálně 20 nových pracovních míst pro tvorbu software, 20 nových pracovních míst pro podporu datových center, 70 nových míst pro centra sdílených služeb, 70 nových míst pro opravárenská centra a minimálně 500 nových míst pro call centra. Jednotlivé formy investičních pobídek jsou v Ostravě představovány:  slevou na dani z příjmů právnických osob – po dobu 10 let;  převodem území za zvýhodněnou cenu – za cenu nižší, než je kupní cena pozemku;  hmotná podpora vytváření nových pracovních míst:  zvýhodněné průmyslové zóny

300 tis. Kč;

 regiony s mírou nezaměstnanosti 50 % nad průměrem ČR

200 tis. Kč;


100 tis. Kč;

52

 hmotná podpora rekvalifikace, nebo školení nových zaměstnanců:  zvýhodněné průmyslové zóny

25 %;


50 %;


25 %;

 osvobození od daně z nemovitosti – po dobu až 5 let na základě souhlasu obce  hmotná podpora na pořízení majetku – poskytnuta na strategickou investiční akci ve zpracovatelském průmyslu, nebo technologických centrech, až do výše 10 % uznatelných investičních nákladů. Užitečný odkaz na aktuální informace: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/informace-pro-podnikatele/pobidky-pro-investory www.czechinvest.org

8.2 Operační programy (OP) 2014–2020 8.2.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Cílem tohoto operačního programu je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky, která bude založena na znalostech a inovacích. Místní firmy by měly být schopny nejen se prosadit u nás i ve světě, ale také vytvářet dostatek pracovních míst. Je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a řadíme jej mezi tematické operační programy.

8.2.2 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritou tohoto programu jsou investice do rozvoje lidského potenciálu. Hlavním cílem je posunout ČR směrem k ekonomice, která bude založena na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle a na tvorbě významných výsledků výzkumu. Finanční prostředky do tohoto tematického OP plynnou ze dvou strukturálních fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu.

8.2.3 OP Zaměstnanost Jak vyplývá z názvu, tento program je zaměřen na podporu zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a můžu, přizpůsobivosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, sociální inkluze, modernizace veřejné správy, sociálních inovací. Finance na tento operační program plynou z Evropského sociálního fondu.

53

8.3 Ratingové hodnocení, makroekonomické ukazatele 8.3.1 Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Ratingové hodnocení určuje kvalitu hodnoceného subjektu, jeho schopnost splácet včas a v plné výši všechny své splatné závazky. Hodnocení provádějí nezávislé ratingové agentury a jsou vyjádřena formou ratingové známky z ratingové stupnice. Přehled ratingových hodnocení udělených agenturami statutárnímu městu Ostrava Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Moody´s

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

A2/Stable

Standard & Poor´s

A-/Stable/A-2

A-/Stable/A-2

A/Stable/A-1

A/positive/A-1

A+/stable/A-1

A+/stable/A-1

A+/stable/A-1 A+/stable/A-1

Hodnocení města Ostravy společností Moody´s Investors Service Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service potvrdila statutárnímu městu Ostrava v červenci 2015 stávající dlouhodobé úvěrové hodnocení A2. Výhled hodnotí jako stabilní. Udělené ratingové hodnocení zohledňuje následující silné a slabé stránky města. Mezi silné stránky města podle Moody´s patří:  solidní provozní výsledky, které se pravděpodobně udrží na této úrovni i ve střednědobém horizontu;  dobré celkové výsledky hospodaření;  stabilizace zadluženosti se zmírněním investičních výdajů. Slabé stránky města jsou:  zvýšení dluhové služby na základě nově čerpaných úvěrů;  výrazný pokles hotovostních rezerv města v roce 2014.

54

Hodnocení města Ostravy společností Standard & Poor´s Statutární město Ostrava obdrželo od ratingové agentury Standard & Poor´s Credit Market Services kvalitní dlouhodobé a krátkodobé úvěrové hodnocení na úrovni A+/A-1. Výhled hodnotí jako stabilní, což odráží její očekávání, že Ostrava bude vykazovat i nadále solidní rozpočtovou výkonnost a umírněné zadlužení v návaznosti na očekávané oživení české ekonomiky, přičemž si zachová velmi dobrou likvidní pozici. Ratingová agentura při hodnocení vycházela z toho, že město Ostrava má: 

velmi dobrou likvidní pozici;



dobré rozpočtové hospodaření;



nízkou úroveň zadluženosti;



velmi nízké podmíněné závazky;



omezenou možnost ovlivnit příjmy;



nejistotu vyplývající z budoucích změn na vládní úrovni a



nevyzrálé střednědobé finanční plánování.

Ratingové hodnocení měst nejblíže k ratingu Ostravy Město

Standard & Poor´s

Moody´s

Praha

AA-/stabilní/A-1+

A1/stabilní

Brno

AA-/stabilní/A-1+

A1/stabilní

Ostrava

A+/stabilní/A-1

A2/stabilní

Olomouc

A/pozitivní/A-1

nehodnoceno

Zdroj: Standard & Poor´s, Moody´s (červenec 2015)

Ratingové hodnocení České republiky Rating státu hodnotí důvěryhodnost dané země a její budoucí schopnost splácet své závazky. Rating státu slouží jako východisko pro sestavení ratingu dalších emitentů v dané zemi a obvykle platí (není to již pravidlo), že rating jakéhokoliv subjektu se sídlem v daném státě nemůže být vyšší než rating daného státu, může maximálně dosáhnout jeho úrovně. Ratingové hodnocení České republiky pro dlouhodobé závazky v zahraničních měnách Ratingové agentura Moody´s Standard & Poor´s Fitch IBCA Zdroj: Česká národní banka (stav k 8. 7. 2015)

ocenění AAA1 A+

výhled stabilní stabilní stabilní

55

8.3.2 Makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt (v běžných cenách) v mld. Kč Území Česká republika Reg. soudržnosti - NUTS2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Kraje - NUTS3 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2 372 630 2 562 679 2 674 634 2 801 163 3 057 660 3 257 972 3 507 131 3 831 819 4 015 346 3 921 827 3 953 651 4 022 410 4 047 675 4 086 260 538 681 257 694 255 535 217 530 308 696 336 257 230 623 227 614

592 128 278 201 273 837 228 672 329 739 367 027 247 333 245 742

625 909 293 190 284 961 240 645 339 167 380 945 255 386 254 431

673 103 298 421 296 522 255 248 345 366 399 949 267 677 264 877

736 577 327 813 326 734 272 826 372 295 429 747 287 874 303 794

799 516 337 650 345 098 287 904 395 832 455 073 302 697 334 202

864 789 376 518 373 103 304 914 422 994 489 793 324 889 350 131

966 414 1 027 527 1 001 432 1 016 179 1 002 326 414 893 439 322 419 852 419 500 441 181 390 928 392 446 396 854 400 435 402 980 327 051 339 608 340 839 332 402 335 172 457 386 470 057 458 984 467 258 476 544 540 269 569 245 558 784 561 852 579 840 352 053 374 364 366 089 368 167 378 891 382 825 402 777 378 993 387 858 405 476

999 916 1 016 162 446 066 447 830 406 550 416 495 332 154 329 564 475 867 481 189 596 195 612 253 382 315 383 813 408 612 398 954

538 681 257 694 135 964 119 571 59 855

592 128 278 201 144 210 129 627 62 351

625 909 293 190 150 368 134 593 65 950

673 103 298 421 154 230 142 292 68 333

736 577 327 813 167 018 159 716 71 495

799 516 337 650 180 082 165 016 74 130

864 789 376 518 191 540 181 563 76 540

966 414 1 027 527 1 001 432 1 016 179 1 002 326 414 893 439 322 419 852 419 500 441 181 200 653 203 332 203 518 202 252 202 677 190 275 189 114 193 336 198 183 200 303 83 137 84 114 84 468 82 811 82 883

999 916 1 016 162 446 066 447 830 208 741 210 509 197 809 205 986 82 239 83 461

157 675 90 082

166 321 96 478

174 695 99 051

186 915 95 556

201 331 102 396

213 774 113 823

228 374 120 553

243 914 125 101

249 915 132 309

255 494 127 616

256 371 123 138

249 591 126 195

252 289 128 136

246 103 132 939

56

Královéhradecký kraj

118 460

125 865

128 079

132 116

143 889

150 598

158 007

173 565

180 543

179 315

181 499

182 129

183 998

186 846

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

100 154 98 359 237 898 117 502 113 121 227 614

107 396 109 842 257 185 124 992 122 341 245 742

112 037 113 394 267 551 129 045 126 341 254 431

117 694 117 731 282 218 135 975 131 702 264 877

126 010 125 076 304 671 149 141 138 733 303 794

131 411 133 333 321 740 152 393 150 304 334 202

144 434 143 355 346 438 160 528 164 361 350 131

158 720 157 330 382 939 174 709 177 344 382 825

161 898 156 970 412 275 183 300 191 064 402 777

156 531 155 747 403 037 179 233 186 856 378 993

159 564 154 713 407 139 183 272 184 895 387 858

166 279 162 089 417 751 189 667 189 224 405 476

159 560 165 427 430 768 191 744 190 571 408 612

161 404 167 028 445 225 190 587 193 226 398 954

jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

mil. Kč

227 614

245 742

254 431

264 877

303 794

334 202

350 131

382 825

402 777

378 993

387 858

405 476

408 612

398 954

Kč

177 830

193 711

201 235

210 015

241 377

266 984

280 125

306 426

322 178

303 351

311 598

328 953

332 678

325 963

%

77,0

77,3

76,7

76,5

80,6

83,9

82,0

82,5

83,7

81,2

82,9

85,8

86,4

83,8

Moravskoslezský kraj Hrubý domácí produkt v běžných cenách Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele průměr ČR = 100

Zdroj: Český statistický úřad (2015) Pozn.: Data v této tabulce mohou být odlišná oproti tabulkám z předchozích let, neboť jsou zpětně aktualizována.

57

8.4 Proces povolování staveb Proces povolování staveb je obdobný jako v ostatních zemích EU a probíhá následovně: 1. soulad s územním plánem 2. posouzení vlivů na životní prostředí – EIA (min. 5–6 měsíců), v tom: a) zjišťovací řízení; b) vlastní posouzení vlivů. 3. zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení, atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby) 4. územní rozhodnutí (územní řízení), (2–3 měsíce); 5. integrované povolení (2–5 měsíců); 6. stavební povolení (1–2 měsíce); 7. kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení), (1 měsíc).

8.5 Ceny pozemků Ceny pozemků v majetku města vybavených infrastrukturou jsou stanoveny na základě dohody smluvních stran, zpravidla dle účelu pozemku. Konečná výše ceny musí být schválena usnesením zastupitelstva města. K orientaci v cenách stavebních pozemků slouží Cenová mapa stavebních pozemků města Ostravy je vyhotovena na tiskovém výstupu digitalizované katastrální mapy města Ostravy a transformována do digitální podoby, v níž je součástí městského informačního systému GISMO, který obsahuje hranice parcel a hranice katastrálních území. Cenovou mapu stavebních pozemků města Ostravy tvoří:  Grafická část na podkladu mapových listů v měřítku 1 : 5000 s graficky vymezenými skupinami parcel stavebních pozemků s vyznačenými cenami;  textová část cenové mapy;  cenová mapa v elektronické podobě instalovaná do městského informačního systému GISMO. Originál cenové mapy stavebních pozemků je bezplatně přístupný v pracovní době na Odboru financí a rozpočtu Magistrátu města Ostravy, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava. Digitální podklad cenové mapy stavebních pozemků je uložen na Magistrátu města Ostravy, odbor městského informačního systému, Prokešovo nám. 8, Mor. Ostrava a dále je bezplatně trvale přístupný na webových stránkách u statutárního města Ostravy, tj. gisova.ostrava.cz.

58

Užitečné odkazy -

gisova.ostrava.cz – Mapový server Magistrátu města Ostravy – Statutárního města

-

www.czechinvest.org/trh-nemovitosti

–

CzechInvest

–

Agentura

na

podporu

bez DPH 15 % DPH

celkem s DPH

podnikání a investic

8.6 Spotřebitelské ceny

Kč/m3

bez DPH 15 % DPH

celkem s DPH

Kč/m3

vodné

30,64

4,6

35,24

vodné

31,5

4,73

36,23

stočné

31,67

4,75

36,42

stočné

32,68

4,9

37,58

71,66

celkem vodné a stočné

celkem vodné a stočné Ceny pro rok 2013

Ceny pro rok 2014

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace

Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace

Kč/m3

bez DPH 15 %DPH

vodné 31,82 4,77 stočné 33,09 4,96 celkem vodné a stočné

73,81

celkem s DPH 36,59 38,05 74,64

Ceny pro rok 2015 Zdroj: Ostravské vodárny a kanalizace

Teplo

smluvní ceny – www.dalkia.cz

elektřina NN (pro velkoodběr)

smluvní ceny – viz jednotliví dodavatelé

elektřina VN (pro velkoodběr)


zemní plyn (střední a velkoodběratelé)


*) Pro podnikatelskou a výrobní sféru platí cena teplené energie smluvní, na základě dohody s dodavatelem tepelné energie.

59

8.7 Průmyslové zóny 8.7.1 Ostrava-Hrabová Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou společnosti CTP Invest, spol. s r. o. V zóně situované projekty mají základní význam pro zvýšení ekonomické atraktivity města a zaměstnanost v Ostravě. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí více než 110 ha. Investoři v zóně dohromady proinvestovali k 30.6.2015 14,25 mld. Kč. Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová se tak stala jednou z nejúspěšnějších průmyslových nemovitostí v rámci celé České republiky, za což získala celou řadu ocenění. Zóna je situována na jižním okraji města, v blízkosti rychlostní komunikace I. třídy Ostrava – Frýdek-Místek se spojením na Prahu a Brno, Polsko, Slovensko a Rakousko. Spolu se zázemím regionální metropole s rozvinutou infrastrukturou a vyspělou školskou základnou poskytuje investorům nutnou jistotu pro zajištění pracovních sil a budoucí rozvoj. Investoři v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová výše investice ze strany investora (v mil. Kč)

stav pracovních míst k 31. 12. 2014

předpokládaný počet prac. míst k 31. 12. 2015

976

879

900

SUNGWOO HITECH, s. r. o.

6 163

1 479

1 450

CTP Invest, s. r. o. (+jednotlivé společnosti v rámci CTParku)

5 750

4 640

5 000

12 889

6 998

7 350

Investoři PEGATRON Czech, s. r. o. (nástupnická organizace ASUS Czech)

celkem Zdroj: jednotliví investoři (2014, 2015)

8.7.2 Ostrava-Mošnov Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov (SPZ Ostrava-Mošnov) je jedinečnou investiční příležitosti pro investory, kteří mají zájem těžit především z její strategické polohy v blízkosti mezinárodního letiště s možností napojení na rychlostní komunikace a železniční síť. SPZ Ostrava-Mošnov je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. Zvláště vítána je spolupráce s místními výrobci a dodavateli. Zóna je akreditována agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a je podporována státem. Zóna je situována 25 km jižně od centra města s velmi dobrou dopravní

60

dostupností s možností využití silniční, železniční a letecké dopravy. V bezprostřední blízkosti zóny se nachází 30 ha obchodně podnikatelský areál, v němž jsou umístěny malé a střední podniky. V areálu se rovněž nacházejí prostory vhodné k administrativním účelům, které si lze pronajmout. Rozloha strategické průmyslové zóny je 200 ha. Zóna spadá do zvýhodněných průmyslových zón s vyšší mírou podpory ze strany státu formou investičních pobídek, a to až do výše 300 000 Kč na vytvořené pracovní místo. Investoři zde proinvestovali k 30.6.2015 5,36 mld. Kč. Investoři v průmyslové zóně Mošnov výše investice ze strany investora (v mil. Kč)

stav pracovních míst k 31. 12. 2014

předpokládaný počet prac. míst k 31. 12. 2015

784

955

913

PLAKOR CZECH, s. r. o.

2 117

784

815

CROMODORA WHEELS, s. r. o.

1 457

295

308

13 0

16 0

15 0

0

0

600 (r. 2018)

4 371

2 050

2 051

Investoři MAHLE Behr Ostrava, s. r. o.

Free Zone Ostrava, a. s. Železniční cargo MOŠNOV, s. r. o. Hyundai Mobis spol. s. r. o. celkem Zdroj: jednotliví investoři (2014, 2015)

8.7.3 Přehled o realitním trhu Ve spolupráci se soukromými investory a developery je zpracováván přehled o realitním trhu v Ostravě s názvem Real Estate Report. Dokument obsahuje podrobné informace o aktuálních projektech a jejich stavu. Jde o projekty soukromých investorů, developerů i veřejného sektoru. Projekty jsou seřazeny tak, aby bylo možné je vyhledávat dle typu na multifunkční, kancelářské, hotelové, bytové, obchodní centra, logistické parky, průmyslové zóny a ostatní projekty. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/real-estate-report Srovnání cen nájmů/měsíc průmyslových nemovitostí

Zdroj: JLL (červen 2015)

61

Srovnání cen nájmů/měsíc kancelářských prostor

Zdroj: JLL (červen 2015)

8.7.4 Rozvojové plochy města Město Ostrava spravuje databázi rozvojových ploch, která se stala nedílnou součástí marketingových aktivit města s cílem přilákat investory do Ostravy. Databáze obsahuje kompletní seznam všech rozvojových lokalit v majetku města Ostravy určených k prodeji či pronájmu, stejně jako lokality v soukromém vlastnictví. Plochy lze vyhledávat také skrze realitní servery. Tímto je potenciálním investorům a dalším zájemcům prezentován snadný přehled dostupných lokalit pro jejich podnikatelský záměr. Aktuální verze ke stažení je v tomto odkazu: www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/development-sites

62

8.8 Vývoj přímých zahraničních investic v okresech Ostrava, Brno a Plzeň v mld. Kč k 31. 12. Vývoj PZI, kumulativně od roku 1998 do roku 2013 2013 2008 2003

1998 mld.Kč

0

50

100

150

200

250

300

Ostrava

1998 8,02

2003 41,06

2008 114,68

2013 95,28

Brno

15,66

48,65

51,25

106,34

Plzeň

7,41

38,20

37,09

39,23

Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování

Zdroj: Česká národní banka, jednotlivé roky, vlastní zpracování

63

9

Doprava

Ostrava představuje pro Moravskoslezský kraj významný dopravní uzel z hlediska silniční a železniční dopravy, navíc disponuje mezinárodním Letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. Moravskoslezský kraj je prvním regionem v České republice, který má mezinárodní letiště napojené na železnici. Hned vedle haly mošnovského letiště vznikl vlakový terminál, který je s letištní odbavovací halou spojen krytou chodbou. Město je také potenciálním přístavem pro říční dopravu a leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever–jih od hranic Polska přes Ostravu Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska. Statistické informace o dopravě od roku 2010 jsou zveřejněny na městském webu: www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-dopravy/oddeleni-silnic-mostu-rozvojea-organizace-dopravy/informace-o-doprave. Město má zpracován Plán udržitelné mobility, který je strategickým dokumentem a který byl vytvořen k uspokojení potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí i k zajištění lepší kvality života. Vychází z existujících postupů plánování a patřičnou pozornost věnuje integraci, participaci a zásadám evaluace. Odkaz: www.mobilita-ostrava.cz/.

9.1 Základní ukazatele v dopravě

64

9.2 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava v Ostravě je součástí Integrovaného dopravního systému ODIS, který v Ostravě a okolí garantuje koordinovanou přepravní nabídku deseti dopravců. V současné době je v ODIS přímo, nebo nepřímo zapojeno celkem 297 měst a obcí Moravskoslezského kraje. Několik přepravních společností navíc nabízí i spoje dálkové a mezinárodní. Přímo v Ostravě operuje zejména Dopravní podnik Ostrava s 294 autobusy, 272 tramvajemi a 61 trolejbusy s roční přepravou až 91 mil. osob. Město je rozděleno do čtyř zón. Dále pak existuje zóna Ostrava XXL, která zahrnuje obce a města v bezprostředním okolí Ostravy. Ústřední autobusové nádraží se nachází nedaleko od centra města a železničního nádraží Ostrava-střed. Více informací na www.dpo.cz.

9.3 Silniční doprava Ostrava představuje významný dopravní uzel a hlavní křižovatku Moravskoslezského kraje. Je napojena na hustou a kvalitní síť silnic I. třídy, propojující města této aglomerace a sousední regiony, značná část těchto silnic je vícepruhových se středním dělícím pásem. Městská silniční komunikační síť přesahuje délku tisíc kilometrů. Současnou hustou silniční síť dále doplňuje dálnice D1, trasovaná ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu, která naváže hraničním přechodem Veřňovice–Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinki). Silniční tahy spojující Ostravu s okolím I/11

Ostrava – Havířov – Český Těšín (Žilina)

I/11

Ostrava – Hrabyně – Opava – Hradec Králové

I/47 (II/647)

Ostrava – Přerov – Vyškov

I/56

Ostrava – Hlučín – Opava

I/58

Ostrava – Frýdek-Místek – Beskydy

I/59

Ostrava – Orlová – Karviná

65

Silniční vzdálenosti do významných evropských a českých měst z Ostravy Berlín

540 km

Brno

170 km

Bratislava

300 km

České Budějovice

346 km

Londýn

1 590 km

Hradec Králové

240 km

Moskva

1 700 km

Karlovy Vary

495 km

Paříž

1 500 km

Olomouc

Řím

1 430 km

Plzeň

456 km

Varšava

390 km

Praha

360 km

Vídeň

310 km

Ústí nad Labem

454 km

93 km

Dopravní informace z území včetně aktuálních informací o dopravní situaci, uzavírkách komunikací a možnostech parkování v Ostravě lze sledovat na portálu jednotného systému informací: www.portal.dopravniinfo.cz/.

9.4 Železniční doprava V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát, zastoupený státní organizací Správa železniční dopravní cesty. České dráhy, akciová společnost jsou největším národním dopravcem. Ostrava je důležitým železničním uzlem pro osobní i nákladní dopravu. V rámci uzlu nalezneme deset železničních stanic. Nejvýznamnější je stanice Ostrava-Svinov, která prodělala zásadní změny a modernizaci. Rekonstrukce byla v roce 2007 oceněna cenou Grand Prix architektů. Druhou významnou je Ostrava-hlavní nádraží, která se nachází v městské části Přívoz a do provozu byla poprvé uvedena v roce 1976. Dalšími jsou nádraží Ostrava-střed, OstravaVítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Stodolní, Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Bartovice, Ostrava-Třebovice, Ostrava-Kunčičky. Ostrava je spojena s Prahou denně také šesti až sedmi páry spojů vlaky Supercity „Pendolino“, které nabízí vysoký komfort a rychlost přepravy a navazují na služby Českých aerolinií. Současná jízdní doba činí cca 3 hodiny. Vedle ČD působí na hlavním tahu mezi Prahou a Ostravou konkurenční dopravce Regiojet a Leo Express.

9.5 Letecká doprava Novodobá historie, tehdy ještě letiště Ostrava-Mošnov, začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací a v roce 1959 spuštěním civilního letového provozu. V roce 2004 bylo letiště převedeno z majetku České správy letišť, s. p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Od roku 2006 došlo k přejmenování letiště Ostrava-Mošnov na letiště Leoše Janáčka Ostrava.

66

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 25 km od centra Ostravy a je největším regionálním letištěm v České republice s pravidelným vnitrostátním i mezinárodním provozem. Letiště se vzletovou a přistávací dráhou 3500 m dlouhou a 63 m širokou navíc bez hlukových omezení, je vhodné pro provoz nejen pravidelných a charterových linek, ale i pro cargo přepravu. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (s pravidelnými linkami do Prahy, Londýna a Düsseldorfu, v letní sezóně také do Paříže a dalších turistických destinací), a je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Moderní odletová hala byla vybudována v r. 2006. V těsné blízkosti letiště působí i podnikatelská a obchodní zóna a Free Zone Ostrava. Letiště je dobře dostupné jak silniční tak i autobusovou dopravou. Mezi Ostravou a letištěm jezdí tři autobusové linky a zastávka se nachází přímo před letištní halou. Na konci roku 2014 byla slavnostně otevřena stavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka, jejíž součástí je zastřešený terminál, který s letištní odbavovací halou spojuje krytá chodba. Vývoj počtů cestujících Druh přepravy vnitrostátní pravidelná

2009

2010

2011

2012

2013

2014

71 792

61 432

46 007

35 508

25 272

29 411

vnitrostátní nepravidelná

4 967

1 844

2 304

1 778

2 017

2 101

mezinárodní pravidelná

16 309

17 786

22 091

91 602

136 265

155 924

179 005

165 003

178 441

119 391

67 753

80 604

35 057

33 908

24 720

40 114

27 860

29 651

307 130

279 973

273 563

288 393

259 167

297 691

mezinárodní nepravidelná tranzitní cestující celkem

Zdroj: Výroční zpráva letiště Ostrava, a. s. (2015)

67

Vývoj počtu pohybů letadel Druh letu

2009

komerční osobní doprava

celkem komerční osobní doprava

2011

2012

2013

2014

6 424

8 418

7 904

6 348

3 514

3 998

186

187

167

291

600

583

9 542

5 714

7 172

7 846

10 775

10 488

16 152

14 319

15 243

14 485

14 889

15 069

cargo lety obecné letectví a jiné lety

2010

cargo lety

obecné letectví a jiné lety

2014 2013 2012 2011

2010 2009 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000 12 000 14 000 16 000 18 000


Cargo (t) Druh přepravy

2009

2010

2011

2012

2013

2014

mezinárodní nákladní přeprava

139

190

235

498

755

1 268

vnitrostátní nákladní přeprava

44

34

32

56

17

21

183

224

267

554

772

1 289

pošta

1 553

1 703

1 501

2 030

3 112

3 891

celkem cargo

1 736

1 927

1 768

2 584

3 884

5 180

celkem nákladní přeprava

mezinárodní nákladní přeprava

vnitrostátní nákladní přeprava

pošta

2014

2013 2012 2011 2010 2009

0

1 000

2 000

3 000


4 000

5 000

6 000

68

9.6 Cyklistická doprava Cyklistická doprava v Ostravě se začíná výrazněji rozvíjet po r. 1989 v souvislosti s rozvojem obchodu a služeb v této oblasti a s celosvětovým boomem cyklistiky jako druhu rekreační aktivity. V roce 2014 byla dokončena jedna z největších staveb pro cyklistickou dopravu ve městě – cyklostezka podél Ostravice, která je s výjimkou průjezdu obcí Baška sjízdná až na Ostravici. V témže roce byl vydán propagační materiál Abeceda ostravských cyklistů, který vyšel v nákladu 5 000 výtisků.

9.6.1 Přehled cyklistických tras Trasa Trasa A Trasa B Trasa C Trasa D Trasa E Trasa F Trasa G Trasa H Trasa CH Trasa I Trasa J Trasa K Trasa L Trasa M Trasa N Trasa O Trasa P Trasa Q Trasa R Trasa S Trasa T Trasa U Trasa V Trasa W Trasa X Trasa Y Trasa Z Trasa 5 Trasa 6064 Trasa 6109 Trasa 6185 Trasa 6200

popis trasy Stará Bělá – Výškovice – Zábřeh – Bělský Les – Dubina – Hrabůvka – Hrabová – Kunčice; Jistebník – Polanka nad Odrou; Moravská Ostrava – Slezská Ostrava Krmelín – Stará Bělá – Zábřeh – Vítkovice – sídliště Fifejdy; Přívoz – Muglinov Hrabová – Hrabůvka – Vítkovice; Mar. Hory, Kaufland – Mar. Hory, radnice Poruba-Ves – Poruba – Pustkovec – Martinov Centrum – Muglinov – Hrušov; Vratimov – Hrabová Centrum – Slezská Ostrava – sídliště Muglinov – Heřmanice; Nová Ves – Hulváky – Mar. Hory Třebovice – Hošťálkovice – Lhotka – Petřkovice – Koblov – Antošovice Hrabová – Nová Bělá – Stará Bělá – Krmelín Martinov – Poruba – Plesná Polanka nad Odrou – Stará Bělá; Bělský Les – Hrabůvka – nádraží Vítkovice Slezská Ostrava – Radvanice – Bartovice – Šenov Bartovice – Radvanice – Petřvald Hošťálkovice – Mar.Hory – Nová Ves; Proskovice Centrum – Mariánské Hory; Poruba – Plesná; Poruba – Svinov – Dubí – Nová Ves; Michálkovice – Rychvald Zábřeh – Hrabůvka; Shopping Park – Dubí – Svinov Přívoz Hrabová – Hrabová,statek; Vítkovice – Moravská Ostrava; Lhotka – Bobrovníky; Hrabová, průmyslová zóna Krásné Pole – Poruba; Poruba – Martinov; Petřkovice – Nordpól Polanka nad Odrou – Jistebník Nová Ves Martinov – Poruba – Třebovice Dubina – Interspar; Zábřeh, vodárna – Odra; Krmelín – Nová Bělá; Hrabová, průmyslová zóna Heřmanice – Michálkovice Krásné Pole – Poruba-Ves; Poruba – Svinov; nádraží Vítkovice – Vítkovice Poruba – Pustkovec Zábřeh – Bělský les Hošťálkovice; Třebovice – Poruba Jantarová stezka Vratimov – Bartovice – Šenov – Havířov Antošovice – Bohumín Hlučín – Petřkovice Velká Polom – Plesná – Dobroslavice

69

9.7 Dopravní dostupnost regionu 9.7.1 Dostupnost regionu po komunikacích – vzdálenosti v km

Warszawa 390 km

Katowice 90 km

Praha 350 km

Ostrava

Brno 170 km

Wienna 310 km

Bratislava 300 km

9.7.2 Dostupnost regionu – páteřní dopravní trasy

Hlavní dálniční tahy Železniční koridory Praha Č. Třebová

D5

Plzeň

D1 D1

Přerov Brno

D2

Ostrava

70

9.8 Investice do dopravních staveb V roce 2014 byl rozpočet města Ostravy ve výši 6,782 mld. Kč a do oblasti dopravy putovalo 1,626 mld. Kč. Meziročně došlo k poklesu částky o 431 mil. Kč (rok 2013 zvýšení 229 mil. Kč). Částka na dopravu tvořila 23,98% z celkového objemu rozpočtu (v roce 2013 byl podíl 29,26 %). V následujících tabulkách jsou uváděny údaje znázorňující skutečné finanční prostředky od odboru dopravy MMO.

71

10 Technická infrastruktura Voda  35–40 % z podzemních zdrojů, 60–65 % z povrchových vod (vodní nádrže Kružberk, Šance, Morávka);  podzemní

vodou

zásobuje

obyvatele

zásobuje

společnost

Ostravy

Společnost

Ostravské

vodárny

a kanalizace a. s.; povrchovou

vodou

Severomoravské

vodovody

a kanalizace

Ostrava, a. s.;  délka vodovodní sítě je 1 331 km;  podíl zásobovaných pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě je 86 %. Kanalizace  2 druhy sítí: - jednotná – dešťové vody jsou odváděny společně se splaškovými odpadními vodami, - oddílná – dešťové vody jsou odváděny samostatným potrubím odděleně od vod splaškových;  provozovatelem jsou Ostravské vodárny a kanalizace, a. s.;  délka kanalizační sítě je 1 028 km;  čištění odpadních vod z Ostravy je zajišťováno z 98,7% na mechanicko-biologické Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Teplo  Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Veolia Energie ČR, která vytápí více jak 85 tisíc domácností. Elektřina  Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ a. s. a Veolia Energie ČR;  spotřeba elektřiny je kryta z 35% z místních zdrojů a zbylých 65 % z celostátní rozvodné sítě;  distribuční rozvodná síť NN 400/230, 50 HZ. Plyn  Dodávky a distribuci zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s. (člen RWE Group), ČEZ a. s.;  medium – zemní plyn;  distribuce je zajišťována rozvodnou sítí VTL, STL, NTL plynovodů včetně regulačních stanic.

72

Odpady  Zpracování tuhých odpadů zajišťuje především spol. OZO Ostrava s. r. o. v rámci integrovaného systému pro oblast s 400 tis. obyvateli. Dalšími zpracovateli odpadů jsou např. spol. Van Gansewinkel, a. s. a A.S.A., spol. s r. o. Produkce odpadů v Ostravě v letech 2008–2014 v tis. tun Druh komunálního odpadu Směsný komunální odpad Sklo Plast Papír Kovy Objemný odpad Nebezpečné odpady Odpad ze zeleně Stavební odpad občanů Jiné CELKEM

Type of waste Mixed waste Glass Plastics Paper Metals Large items Hazardous waste Greenery Consruction-related Other TOTAL

2008 60 977 2 024 2 353 4 887 330 8 531 129 2 377 936 1 517 84 061

2009 60 702 2 204 2 819 4 107 178 8 722 120 3 556 1 367 2 166 85 941

2010 58 518 2 410 2 982 4 714 164 8 905 131 6 494 1 505 1 811 87 634

2011 58 164 2 630 3 334 5 196 317 9 354 133 10 785 1 474 2 767 94 154

2012 56 064 2 591 3 445 9 138 6 608 10 172 135 8 639 2 611 1 493 100 896

2013 53 450 2 688 3 602 7 482 11 561 7 000 150 11 682 2 359 2 094 102 068

2014 52 847 2 521 3 569 7 996 10 489 9 408 150 14 122 2 387 3 159 106 648

314 467 273

310 464 282

306 128 308

301 406 335

304 136 336

302 969 352

Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2015)

Množství odpadu na osobu v kilogramech Počet obyvatel Kg/osobu z celkových odpadů

Zdroj: MMO, odbor ochrany ŽP, (2015)

316 417 266

73

Telekomunikace  Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě;  provoz telekomunikační sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a. s.;  místní poskytovatelé telekomunikačních služeb jsou zapojeni do světových peeringových uzlů;  síť je digitalizovaná, kvalita spojení a rychlost uspokojování požadavků je na úrovni Prahy a Brna;  město a okolí je kvalitně pokryto sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí u všech mobilních sítí již dosahuje téměř 100 % obyvatelstva;  pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré;  digitální vysílání na Ostravsku nabízí signál multiplexu 1 na kanále 54 s televizními programy ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 a sedmi programy Českého rozhlasu. Dále zde vysílá multiplex 2 na kanále 37 s televizemi Nova a Prima a multiplex 3 na kanále 48 s Primou love a Rádiem Proglas;  pro velkou část města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a. s.: OVANET CITY – 5,8 GHz, OVANET FREE ZONE 2,4 GHz;  ve městě působí několik alternativních telekomunikačních operátorů, z nichž k největším patří GTS Czech a. s, Alcatel a. s., Contactel a. s., Nextra CR, Tiscali a další;  pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností Broadnet Czech, Nextra CR, Star 21, MPS Ha-vel, TELTECH com a. s., Poda s. r. o., MATTES AD, TRONO GROUP s. r. o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením;  housingové služby nabízí: OVANET, a. s., K2 atmitec s. r. o., Itself s. r. o., Datahost s. r. o. a další. Informace o informačních technologiích v domácnostech 2005 Podíl domácností vybavených: osobním počítačem připojením k internetu připojením k vysokorychlostnímu internetu Podíl jednotlivců v populaci: s mobilním telefonem uživatelů osobního počítače uživatelů internetu nakupujících přes internet V oblasti informačních technologií: odborníci (v tis. fyzických osob) průměrná hrubá měsíční mzda odborníků IT celkem (v Kč)

Zdroj: ČSÚ (červenec 2015)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

31,2 19,6

34,9 24,6

40,3 32,6

45,7 40,2

51,1 46,6

56,7 53,1

60,8 58,0

63,9 62,5

66,9 65,9

7,6

14,0

22,5

32,4

39,6

48,4

53,6

58,7

62,8

76,1 42,4 32,8 6,4

79,7 45,1 36,8 9,6

84,4 50,5 44,3 14,1

86,3 54,0 49,4 17,1

. 58,3 54,4 19,6

. 63,4 60,3 23,9

. 65,3 63,6 26,6

94,9 67,1 67,0 29,6

95,7 69,1 70,0 31,2

6,7

9,2

8,9

10,4

10,6

14,5

13,7

11,0

14,4

.

.

.

.

.

.

34 192

34 357

36 828

74

Procentuální podíl domácností v letech 2005–2013, které mají k dispozici:

Zdroj: ČSÚ (červenec 2015), vlastní zpracování

Procentuální podíl jednotlivců v letech 2005–2013, kteří jsou:

Zdroj: ČSÚ (červenec 2015), vlastní zpracování

75

11 Výzkum, vývoj, inovace Základním dokumentem podpory inovačních aktivit v kraji je Regionální inovační strategie (RIS), v níž jsou obsaženy především aktivity na podporu využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru, vzdělávání stávajících i nových výzkumných pracovníků a podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prioritou je zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím orientace na vybrané oblasti, ve kterých má region přirozené konkurenční výhody. Moravskoslezský kraj a jeho přirozené centrum Ostrava jsou známé zejména svým významem v oblasti těžkého průmyslu – strojírenství, hutnictví, těžební průmysl – které dodnes ovlivňují značnou měrou charakter jak kraje, tak i města. Logicky je pak většina výzkumných a vývojových kapacit spojena s velkými firmami právě v těchto odvětvích. V Ostravě existuje kvalitní infrastruktura výzkumných, vývojových i vzdělávacích institucí, což představuje dostatečný potenciál pro rozvoj inovačního podnikání. Podle dat Technologického profilu České republiky v okrese Ostrava působí přibližně 120 subjektů pro spolupráci v inovačním podnikání. Kontakty lze nalézt na webových stránkách: www.techprofil.cz. Město samotné se věnuje velmi pozorně rozvoji infastruktury v tomto sektoru. Proto vlastními silami i ve spolupráci s jinými subjekty buduje a rozvíjí technologická centra, např. Vědecko-technologický park. Dále město podporuje rozvojové aktivity univerzit.

11.1 Technoprofil Region Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský celkem

počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání 110 378 58 159 153 233 155 201 111 721 198 132 109 201 2 919

Zdroj: Techprofil (červenec 2015)

ání

inovační firmy 97 321 55 150 143 189 139 194 101 491 164 121 103 95 2 363

76

Subjekty spolupracující v inovačním podnikání jednotlivých regionů

Zdroj: Techprofil (červenec 2015), vlastní zpracování

Meziroční změna v počtu subjektů spolupracujících v inovačním podnikaní jednotlivých regionů

Zlínský Vysočina Ústecký Středočeský Praha Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Královehradecký Karlovarský Jihomoravský Jihočeský -12

-10

-8

-6

-4

-2


0

2

4

6

77

Okres

počet subjektů spolupracujících v inovačním podnikání

inovační firmy

276

223

České Budějovice

48

39

Hradec Králové

66

62

Liberec

71

63

Olomouc

73

64

120

94

Pardubice

83

74

Plzeň-město

66

55

721

491

21

16

1 545

1 181

Brno-město

Ostrava-město

Praha Ústí nad Labem celkem Zdroj: Techprofil (červenec 2015)

Subjekty spolupracující v inovačním podnikání, dle jednotlivých okresů


78

11.2 Výzkum a vývoj Podrobné hodnocení a výzkumy připravuje Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. V období 2014-2020 jsou pro rozvoj VaV na evropské úrovni určeny programy Horizont 2020, Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Program Horizont 2020 je koncipován jako rámec pro výzkum a inovace, který plně integruje aktivity dosud řešené v 7. Rámcovém programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, v Rámcovém programu Konkurenceschopnost a inovace 2007–2013, v Evropském institutu inovací a technologií atd. Údaje ke vědě a výzkumu za Moravskoslezský kraj, za období 2001–2013 Počet pracovišť výzkumu a vývoje Počet zaměstnanců VaV (fyzické osoby) Počet zaměstnanců VaV (přepočtené osoby) Výzkumní pracovníci (přepočtené osoby) z toho podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský Výdaje na VaV (mil. Kč) z toho podle zdrojů financování VaV podnikatelské veřejné zahraniční Neinvestiční výdaje na vědu a výzkum (mil. Kč) Udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR

Zdroj: ČSÚ (duben 2015)

2001 123 3 687 1 646 855

2002 134 3 345 1 488 855

2003 156 3 667 1 684 918

2004 160 3 831 1 714 945

2005 176 3 886 2 376 1 277

2006 181 4 496 2 585 1 404

2007 189 5 336 2 759 1 536

2008 192 5 395 2 931 1 632

2009 201 5 356 3 191 1 835

2010 228 5 716 3 459 1 817

2011 259 6 313 3 965 2 057

2012 265 6 575 4 742 2 613

2013 255 6 387 3 793 1 948

437 57 355 1 761,1

370 70 403 1 409,8

475 75 359 2 416,1

497 111 337 2 212,5

486 82 707 2 181,9

538 86 778 2 382,1

577 87 871 2 765,2

626 90 917 2 661,4

687 75 1 073 3 029,7

726 79 1 012 3 113,5

925 49 1 077 4 940,6

1 026 48 1 524 4 577,6

1 006 56 881 4 743,0

1 298,7 456,2 4,4 1 581,5 17

865,3 510,6 18,1 1 249,7 19

1 788,8 592,2 21,8 1 909,4 20

1 580,2 597,7 10,2 2 063,5 25

1 375,6 756,4 37,2 2 023,9 28

1 468,4 840,3 32,2 2 194,4 24

1 703,0 1 016,8 32,8 2 463,3 19

1 703,7 903,1 24,8 2 482,2 16

1 921,0 972,8 101,6 2 886,2 18

1 956,0 921,2 196,4 2 860,4 14

2 439,5 1 259,5 1 223,5 3 626,5 24

2 098,6 1 218,2 1 245,4 3 328,7 34

2 175,2 1 096,3 1 462,9 3 595,6 30

79

Výdaje na vědu a výzkum dle zdrojů financování, za celý Moravskoslezský kraj, za období 2001–2013 (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ (duben 2015), vlastní zpracování

Podíl výdajů na vědu a výzkum, dle zdrojů financování, za celý Moravskoslezský kraj, v roce 2013 (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ (listopad 2013), vlastní zpracování

80

11.2.1

Vědecko-technologický park

Vědecko-technologický park Ostrava (VTPO) představuje účinný nástroj rozvoje podnikání a zaměstnanosti v oblasti vyspělých technologií a jeho vznik byl inspirován desítkami úspěšných projektů v zahraničí. Zakladateli společnosti Vědecko-technologický park Ostrava, a. s. jsou Statutární město Ostrava, Agentura pro regionální rozvoj, a. s., VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. Původní areál VTPO byl tvořen jen multifunkčními budovami PIANO a TANDEM s pronajímatelnými plochami o rozloze cca 5 400 m 2. V areálu se nacházejí rovněž komerční objekty společností Ingeteam a. s. a ELCOM, a. s. Rozšíření VTPO – Multifunkční budovy III, IV: V srpnu 2013 byla zahájena a v závěru roku 2014 pak dokončena výstavba Multifunkčních budov III a IV. Tyto nově budované objekty mohou sloužit jako podnikatelské inkubátory pro malé a střední podniky k rozvoji inovativního podnikání. V rámci multifunkční budovy III nově vzniklo 2 794 m2 využitelných ploch a v rámci multifunkční budovy IV nově vzniklo 2 504 m2 využitelných ploch. Vědecko-technologický park Ostrava, a. s.3 Ing. Roman Michalec, ředitel Technologická 372/2, 708 00, Ostrava-Pustkovec tel.: 597 305 999, fax: 597 325 800 e-mail: [email protected], www.vtpo.cz

11.2.2

IT4INNOVATIONS

Cílem tohoto projektu je vybudování špičkového evropského centra excelentního výzkumu v oblasti IT s důrazem na high performance computing a zabudované výpočetní systémy. Projekt společně připravuje pět subjektů: Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav geoniky AV ČR. Centrum excelence IT4Innovations skloubí funkci výzkumného centra pro akademické účely s výzkumem pro potřeby aplikační sféry. Realizace projektu bude probíhat v letech 2011–2015. Celkové náklady na realizaci projektu v letech 2010–2015 činí 2 426 623 196 Kč. Výše 1 819 490 241Kč byla poskytnuta Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, přičemž 85 % je financováno ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje)

3

V červnu 2014 byl zastupitelstvem města schválen záměr prodeje budovy Tandem a dalších pozemků

na území Vědecko-technologického parku v Ostravě-Pustkovci firmě CTP Invest.

81

a 15 % ze státního rozpočtu České republiky. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je od svého počátku součástí mezinárodní sítě superpočítačových expertních pracovišť PRACE a členové jeho týmu jsou mezinárodně uznávanými odborníky. Malý klastr, který už nyní patří mezi nejvýkonnější stroje střední Evropy, pojmenovaný Anselm, umožňuje od první poloviny roku 2013 zpracování velkého množství dat. Mnohokrát jde o jediný nástroj, pro řešení složitého vědeckého problému. Jedná se tedy o univerzální výzkumnou laboratoř pro modelaci a simulaci řešení problémů různých vědeckých disciplín. Druhá, finální, část superpočítače, tzv. velký klastr, byla uvedena do provozu v první polovině roku 2015. Superpočítač dostal jméno Salomon a v červenci 2015 se stal, dle žebříčku TOP500, oficiálně 40. nejvýkonnějším superpočítačem na světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Ing. Martin Palkovič, Ph.D., ředitel VŠB - Technická univerzita Ostrava 17. listopadu 15/2172 , 708 33 Ostrava-Poruba E-mail: [email protected], www.it4i.cz

11.2.3

BIC Ostrava, s. r. o.

Podnikatelské inovační centrum vzniklo roku 1993 a jeho posláním je podpora, pomoc a konzultace v různých oblastech činnosti na trhu. Nabízí komplexní služby začínajícím i rozvíjejícím se firmám:  vyhledává plochy k pronájmu nejen pro kanceláře, ale i výrobní prostory;  poskytuje poradenství v oblasti dotací a mezinárodní spolupráce;  má vývojové centrum průmyslových aplikací, které disponuje vysoce kvalitními měřicími a montážními zařízeními a kvalifikovaným personálem a  umožňuje školení a vzdělávání.

BIC Ostrava s. r. o. Ing. Marek Valdmann, Ph.D. – výkonný ředitel Ruská 83/24, 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 E-mail: [email protected], www.bicova.cz

82

11.2.4

Podnikatelský inkubátor VŠB - TU Ostrava

Tento podnikatelský inkubátor byl založen v roce 2008 na území Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Inkubátor nabízí kromě moderního zázemí řadu služeb, které mají začínajícím, ale i zkušeným podnikatelům pomoci k úspěchu a prosperitě, např. Centrum podpory Inovací a Centrum projektové podpory. Tyto služby jsou rozděleny do třech základních programů:  program pronájem – podnikatel může využívat služeb bez omezení za tržní ceny;  program inkubace – pro začínající podnikatele, kteří mají vypracovaný podnikatelský záměr, jenž je důležitý pro přijetí do tohoto programu. Služby jsou následně poskytovány za zvýhodněné ceny, nebo zcela zdarma;  program spin–off společnosti – u inovativních projektů, jejichž know-how alespoň částečně patří univerzitě, je možné poskytnout kapitálový vstup ze strany univerzity. Podnikatelský inkubátor VŠB–TU Ostrava Studentská 6202/17, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 329 003 E-mail: [email protected], inkubator.vsb.cz/cs

11.2.5

Centrum nanotechnologií

Centrum nanotechnologií (CNT) vzniklo 1. února 2007 z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) jako jeden z vysokoškolských ústavů Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a jako první vědeckotechnologické centrum v republice s nanotechnologiemi ve svém názvu. Aktivity Centra nanotechnologií jsou zaměřeny na výzkum, přípravu a analýzu materiálů, a to především těch, jejichž rozměry se pohybují v oblasti nanometrů (10-9m). Světově uznávaní vědci a odborníci centra rozvíjí a podílejí se na vědeckovýzkumných aktivitách, jakými jsou nanokompozitní materiály, nanomateriály s fotofunkčními a antibakteriálními vlastnostmi, frikční kompozity či sorpční materiály a zabývají se také studiem toxicity i vlivu nanočástic na životní prostředí a živé organizmy.Centrum intenzivně spolupracuje s řadou významných zahraničních i tuzemských pracovišť na vědeckovýzkumných projektech. Z jednotlivých specifických výstupů vědeckovýzkumných aktivit byly vytvořeny stovky publikací uznávaných v odborných časopisech a také vznikla řada patentů a dalších výsledků chráněného duševního vlastnictví. Centrum nanotechnologií je rovněž zaměřeno na spolupráci s průmyslovými a podnikatelskými subjekty, se kterými je spoluřešitelem projektů a poskytovatelem analytických služeb. Centrum nanotechnologií je vybaveno špičkovými analytickými přístroji pro chemickou a strukturní analýzu materiálů a také

83

řadou mikroskopických metod. Pedagogové CNT jsou tvůrci celorepublikově prvního studijního oboru Nanotechnologie, který vznikl ve spolupráci s Institutem fyziky HGF na VŠB-TU Ostrava. Akreditace magisterského a bakalářského studia tohoto oboru byla schválena v roce 2006. Centrum nanotechnologií Vysoká škola Báňská-Technická univerzita Ostrava 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba Tel.: 597 321 571 E-mail: [email protected], www.cnt.vsb.cz

11.2.6

Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava

Cílem tohoto inkubátoru, založeného v roce 2011, je rozvíjet a podporovat podnikavost široké veřejnosti, především tedy studentů a absolventů Vysoké školy podnikání, a. s. a to prostřednictvím zázemí, podpory a obvyklých služeb, kterými jsou: Podnikatelský inkubátor VŠP, a. s. Ostrava Michálkovická 1859/226, 710 00, Slezská Ostrava E-mail: [email protected], www.pi.vsp.cz/

11.2.7

Technologické centrum Ostrava

Výstavba první haly Technologického centra Ostrava, které se nachází v městské části Vítkovice, byla dokončena v říjnu 2010. V současné době probíhá druhá etapa výstavby. Technologické centrum Ostrava bylo pojmenováno po svém duchovním otci, profesorovi Václavovi Roubíčkovi. V nové hale se budou testovat především vývojové technologie na ekologickou likvidaci odpadů. Bude se pokračovat ve vývoji pyrolýzy, či se bude realizovat výzkumný program ENET. Ten zahrnuje vývoj celé řady technologií využívajících netradiční zdroje energie, netradiční paliva včetně odpadu a jejich tepelného zpracování, nové metody akumulace energie. Technologické centrum Ostrava INOVAČNÍ, a. s. Pohraniční 1435/86, 703 00, Ostrava Tel.: 596 600 113, Fax: 596 600 116 E-mail: [email protected], www.daas.cz/inovacni.cz.php

84

11.2.8

4MEDi

Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. je inovativní evropské centrum designované pro klinický vývoj a produkci léčivých přípravků a produktů oboru Regenerativní medicíny a Moderní terapie v nejvyšší celosvětové kvalitě. Jedinečný vědeckotechnický park, navrhovaný s celkovým rozsahem 6 450 m2, prezentuje celosvětově jedinečnou a zároveň vysoce konkurenceschopnou infrastrukturu s využitím nejkvalitnějších moderních technologií pro testování, diagnostiku, vývoj a klinický výzkum nových buněčných léčivých přípravků, tzv. léčivých přípravků Moderní terapie. Poptávka po léčivých přípravcích Moderní terapie, které využívají k léčbě lidské buňky, celosvětově roste a díky své kapacitě tak centrum 4MEDi umožní daleko větší kapacity vývoje a výroby buněčných přípravků potřebným pacientům v České republice a v Evropě. 4MEDi – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. Dr. Slabihoudka 6232/11, 708 52, Ostrava E-mail: [email protected], www.4medi.cz

11.3 Klastry V Ostravě a Moravskoslezském kraji jsou nejvýznamnější průmyslové sektory organizovány v klastrech, což dává kraji nový profil a výrazně zjednodušuje přístup investorů k jednotlivým subdodavatelům. Region je v tomto ohledu lídrem mezi kraji v České republice. K rozvoji myšlenky klastrů významně přispěl Vědecko-technologický park Ostrava, a. s., jenž se stal českým partnerem v projektu ACENET financovaného EU (realizace 2002–2003). Cílem projektu bylo rozšířit informace a zkušenosti v oblasti vytváření a řízení klastrů mezi jednotlivými partnery projektu a podpořit vytváření evropské sítě klastrových iniciativ. Další aktivitou v oblasti problematiky klastrů je iniciativa ClusterNet (ARR Ostrava, a.s.), jejíž hlavní náplní je řízení síťové spolupráce všech osob angažujících se v klastrových iniciativách (facilitátoři, manažeři klastrů, členové výkonných rad a dalších orgánů klastrů, zástupci VŠ, rozvojových institucí, atd.) – a to na všech úrovních (regionální, národní i nadnárodní). ARR Ostrava, a. s., byla zapojena do mezinárodních projektů CLOE a NICE zaměřených na management klastrů a mezinárodní networking firem v klastrech.

85

12 Kvalita života

12.1 Životní prostředí Území statutárního města, jako významné průmyslové centrum, prodělalo od roku 1990 razantní útlum těžkého průmyslu a rozsáhlou restrukturalizaci, což se projevilo i pozitivními dopady na složky životního prostředí. V kvalitě ovzduší se tato situace odráží tak, že začátkem devadesátých let došlo k dramatickému, později pozvolnému, poklesu imisního zatížení území města, ale zhruba od roku 2001 se začíná projevovat zvyšování imisní zátěže, a to především tuhými znečišťujícími látkami (TZL). Ostrava se vyznačuje vysokou hustotou osídlení, dopravy a zvláště koncentrace různorodého průmyslu. Důsledkem lokalizace značného počtu zdrojů znečišťování ovzduší na poměrně malé ploše je obecně špatná kvalita ovzduší, což řadí také území města mezi tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Srovnáme-li ovšem vývoj emisí v minulých letech se současností, zjistíme, že se situace nápadně zlepšila (viz graf 12.1.1). Za tímto zlepšením stojí především snížení průmyslové výroby, restrikce těžby černého uhlí a zároveň zavádění modernějších technologií, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Porovnáme-li celkové hodnoty znečištění ovzduší v minulých letech, je zřejmé, že se situace oproti předchozím letům výrazně zlepšila. Jestliže v roce 1980 byla naměřena například hodnota emisí tuhých znečišťujících látek v ovzduší přes 65 tisíc tun za rok, dnes je to hluboko pod dva tisíce tun za rok. Město Ostrava v rámci svých možností přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí. Kvůli vyššímu spadu prachu mnohem častěji, než je jeho povinností, čistí a kropí silnice. Udržuje a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně a vytváří kolem města zelený prstenec. Díky těmto projektům patří Ostrava k nejzelenějším městům v republice. Do konce roku 2015 bude na území statutárního města Ostravy vysazeno více než půl milionu nových stromů a keřů. Město také komunikuje s největšími průmyslovými znečišťovateli a snaží se je přimět k co největším investicím do ekologie. Do oblasti životního prostředí bylo od roku 2007 investováno již více než 14 miliard 107 milionů korun. Tato částka zahrnuje finance použité v jednotlivých oblastech – ovzduší a zeleň, dotace na jízdné MHD, ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova, vodní hospodářství a protipovodňová ochrana, odpady a brownfields. Aktuální informace o stavu ovzduší v Ostravě, aktivitách města v této oblasti a další novinky se dozvíte na webových stránkách http://dycham.ostrava.cz/.

86

12.1.1 Rok TZL (prach)

Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Moravskoslezský kraj 1995 24 737

1996 18 343

1997 14 682

1998 7 934

1999 4 566

2000 4 488

2001 4 246

2002 4 196

2003 4 986

2004 4 804

2005 3 862

2006 3 844

2007 4 317

2008 3 350

2009 2 594

2010 2 947

2011 2 127

2012 1 858

2013 2 114

SO2

68 432

63 067

52 028

34 210

27 019

25 078

26 096

26 737

27 443

26 777

27 313

27 428

28 301

21 033

19 726

20 190

20 123

18 697

18 089

NOX CO

35 900 250 734

32 492 216 760

24 249 213 400

21 462 174 365

21 662 132 210

23 326 127 372

22 740 124 744

21 881 122 270

22 847 135 088

22 636 141 640

23 586 125 761

22 358 131 659

22 555 157 153

19 419 116 226

17 574 104 901

19 591 18 112 16 838 118 980 119 397 114 115

17 646 122 101

Zdroj: ČHMÚ (červenec 2015)

Zdroj: ČHMÚ (červenec 2015), vlastní zpracování

87

Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1) v t/rok – Ostrava

12.1.2 Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

TZL (prach)

11 351

8 594

6 421

3 919

2 428

2 636

2 586

2 564

2 998

2 660

2 141

2 168

2 542

2 035

1 478

1 629

1 062

929

1 040

SO2

31 831

26 366

22 612

18 119

15 146

14 754

15 287

15 531

17 641

16 528

16 533

16 030

15 648

11 938

10 393

10 193

10 476

10 130

9 031

NOX

15 334

14 239

12 786

11 091

11 500

13 448

12 643

12 054

13 792

13 454

13 939

12 283

12 133

11 561

9 594

10 434

9 294

9 124

9 253

CO

160 771

146 550

155 650

116 148

86 263

73 729

72 066

68 321

75 241

76 933

76 006

66 876

78 713

63 397

39 863

48 839

54 362

49 099

56 715

Zdroj: ČHMÚ (červenec 2015) TZL (prach)

SO2

NOX

CO

2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 0

50 000

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000

Zdroj: ČHMÚ (červenec 2015), vlastní zpracování

88

Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov Tok - profil Odra - Svinov Ostravice - Muglinov

2001 BSK5 (mg/l)

8 8,1 2007 BSK5 (mg/l)

8,5 7,3

31 31

35 40

5,8 7

2003

CHSK (mg/l) BSK5 (mg/l)

7,4 6,9 2008


6 7,3 2013 BSK5 (mg/l)

2002


36 29

2004


10 7,9 2009

39 41

2005


12 8,6 2010

40 45

2006


9,7 8,4 2011

38 43





29 33

24 37

40 37

53 51

5,4 4,8

6,9 5

CHSK (mg/l) 48 53

Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích BSK5: biochemická spotřeba kyslíku (BOD), CHSK: chemická spotřeba kyslíku (COD)

Vývoj vybraných ukazatelů znečištění vodních toků

Zdroj: Povodí Odry, státní podnik, Zprávy o jakosti vody v tocích

7,9 7

CHSK (mg/l)

6,4 7,3 2012 7,7 10

35 37

CHSK (mg/l) 48 72

89

12.2 Zdravotní a sociální péče Na kvalitu života občanů města Ostravy má značný vliv dostupnost zdravotnické péče a také sociální oblast. Ve statutárním městě Ostrava nalezneme jak ambulantní, tak lůžkovou zdravotní péči a v řadě případů i specializovanou zdravotní péči na vysoké úrovni. Město také nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při zajišťování sociálních a zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také s nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.

12.2.1

Zdravotnictví MS kraj

Ostrava

nemocnice

18

3

odborné léčebné ústavy

24

4

3

-

2 826

897

48

15

367

125

4 977

1 899

4,1

5,8

5 838

2 199

lázeňské léčebny samostatná ambulantní zařízení zvláštní zdravotnická zařízení zařízení lékárenské péče lékaři celkem lékaři na 1000 obyvatel lůžka celkem Zdroj:

Zdravotnická ročenka Moravskoslezského a statistiky ČR (prosinec 2014)

kraje

2013,

Ústav

zdravotnických

informací

Jak je uvedeno v tabulce, Ostrava má 3 nemocnice, kterými jsou: Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a. s. Dále má Ostrava k dispozici následující čtyři odborné léčebné ústavy: Léčebnu pro dlouhodobě nemocné Ostrava-Radvanice, Hospic sv. Lukáše Ostrava, Kliniku plastické chirurgie Ostrava, s. r. o. se 4 lůžky a Silesia Medical, s. r. o. Ostrava. Dle statistické ročenky Moravskoslezského kraje, vydané v roce 2014, je v Ostravě 101 lékáren, což představuje 3 236 obyvatel na jednu lékárnu.

90

Vývoj počtu lékařů v Ostravě za období 2002–2013

Ostrava-město nemocnice lékaři celkem z toho: praktičtí pro dospělé praktičtí pro děti stomatologové gynekologové specialisté

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 1 539

4 1 563

4 1 610

3 1 604

3 1 624

3 1 746

3 1 786

3 1 779

3 1 856

3 1 872

3 1 897

3 1899

135 59 187 34 202

135 59 188 35 216

136 60 191 36 226

140 59 191 36 233

142 60 197 36 236

150 64 205 39 243

153 63 201 37 251

152 65 200 37 257

148 63 201 39 260

149 62 208 39 268

146 59 205 41 273

147 56 205 41 277

Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky

Zdroj: Zdravotnická ročenka Moravskoslezského kraje, jednotlivé roky, vlastní zpracování

91

12.2.2

Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Zřizovateli jsou město Ostrava, městské obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby. V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 54 % zařízení. Terénní služby nabízí 46 % zařízení a pobytové 27 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí i kombinovaně. Jednotlivé formy sociálních služeb jsou v Ostravě zastoupeny poměrně vyváženě. Ve městě Ostrava nabízí sociální služby 70 registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří zajišťují 182 služeb. Tyto služby využívá téměř 30 000 občanů města. Poskytovatelé sociálních služeb zaměstnávají více než 3 700 zaměstnanců, což je řadí mezi významné zaměstnavatele ve městě. Sociální služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. Poskytované služby Sociální poradenství (24)Služby sociální péče: osobní asistence (4) pečovatelská služba (10) tísňová péče (1) průvodcovské a předčitatelské služby (1) podpora samostatného bydlení (5) odlehčovací služby (7) centra denních služeb (5) denní stacionáře (4) týdenní stacionáře (2) domovy pro osoby se zdrav. postižením (4) domovy pro seniory (13) domovy se zvláštním režimem (11) chráněné bydlení (6) sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (1)

Služby sociální prevence: raná péče (4) telefonická krizová pomoc (1) tlumočnické služby (2) azylové domy (12) domy na půl cesty (1) kontaktní centra (1) krizová pomoc (2) intervenční centra (1) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (8) - nízkoprahová denní centra (2) - noclehárny (3) - služby následné péče (4) - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (16) - sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (7) - sociálně terapeutické dílny (3) - terapeutické komunity (1) - terénní programy (9) - sociální rehabilitace (7) pozn.: v závorce je uveden počet zastoupených sociálních služeb v Ostravě 



-

92

Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou v Ostravě sociální poradny (13,2 %), za nimiž následují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (8,8 %), domovy pro seniory (7 %), azylové domy (6,6 %), domovy se zvláštním režimem (6 %) a následně pak pečovatelská služba (5,5 %). Nejméně často jsou zastoupeny terapeutické komunity, intervenční centra, kontaktní centra, domovy na půl cesty, telefonická krizová pomoc, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních, ústavní péče, průvodcovské a předčitatelské služby a tísňová péče (každé po 0,6 %). Nejvíce sociálních služeb je v Ostravě realizováno pro cílovou skupinu senioři (26 %), dále pro osoby s mentálním, tělesným či kombinovaným postižením (17 %) a pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením (13 %). Důležitou úlohu mají i související aktivity zaměřené na prevenci kriminality a protidrogovou prevenci (34 %), seniory (28 %) a osoby s mentálním, tělesným a kombinovaných postižením (19 %). Centra denních služeb, sociální poradny, zařízení pro krizovou pomoc, osobní asistenci, nízkoprahová zařízení, sociálně aktivizační služby, azylové domy a noclehárny převážně provozují občanská sdružení a církevní subjekty. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem nejčastěji provozují příspěvkové organizace města Ostravy, pečovatelskou službu a domy s pečovatelskou službou městské obvody. Příjemci

sociálních

služeb

jsou

senioři,

občané

s duševním

onemocněním

a

psychosociálními obtížemi, občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením, občané se zrakovým postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, rodiny s dětmi, občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučení, romské etnikum a občané se závislostí na návykových látkách. Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že stárnutí populace bude nesporně hlavním problémem, kterému budou muset orgány města čelit. Jak již bylo uvedeno, dochází v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce 2005 bylo těchto občanů 60,6 tis., v roce 2010 stoupl počet na 70 tis. V následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis., v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce 2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet péče o starší občany a jak náročná bude nejen na finanční prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů služeb. Pobytové služby sociální péče Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 9 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci. Městské obvody zřizují domy s pečovatelskou službou včetně

93

pohotovostních lůžek a příspěvkové organizace k zabezpečení sociálních služeb na svém území. Struktura sociálních a zdravotních zařízení provozovaných příspěvkovými organizacemi: 

centrum pro osoby se zdravotním postižením: 1 (složeno z 9 zařízení), počet míst 283



domovy pro seniory:

7, počet míst 1272



domovy se zvláštním režimem:

6, počet míst 348



domy s pečovatelskou službou:



odlehčovací služby v rámci domů s pečovatelskou službou (pohotovostní

41, počet bytových jednotek 1 124 lůžka): 3, počet míst 38



Dům sociálních služeb při Městské nemocnici Ostrava, příspěvková organizace: 1, počet míst 66

Kapacity pobytových služeb pro obyvatele statutárního města Ostravy zajišťují také úřady městských obvodů, pro osoby bez přístřeší a osoby sociálně vyloučené, kde mají k dispozici 112 míst. Nestátní neziskové organizace poskytují sociální služby v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem se 398 místy a v azylových domech a noclehárnách pro osoby bez přístřeší s 359 místy. Terénní sociální péče Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života a v případech, kdy toto vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení. Jednou ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou. Pečovatelská služba byla v roce 2014 poskytnuta celkem 2 244 osobám. Při úřadech městských obvodů statutárního města Ostravy je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro občany, kteří jsou příjemci starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě žádosti občana, omezení soběstačnosti a naléhavosti jeho sociální situace. Na území města Ostravy se v současné sobě nachází 1 125 bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou.

94

Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb Nestátní neziskové organizace jsou v Ostravě významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory navazujících aktivit. Na území města působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti pobytových služeb pro seniory doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě dalších služeb jsou však výhradními poskytovateli, zejména služeb terénních a ambulantních. Jejich činnost v oblasti sociálních služeb je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostravy, v r. 2009 částkou 62,2 mil. Kč, v r. 2010 částkou 60,9 mil. Kč, v r. 2011 částkou 65 mil. Kč, v roce 2012 částkou 70,1 mil. Kč, v roce 2013 částkou 71,6 mil. Kč a v roce 2014 částkou 73,9 mil. Kč. Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu s aktuálně platným strategickým dokumentem 4. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2015–2018. Pro snazší orientaci v nabídce poskytovaných sociálních služeb na území města Ostravy byl vydán Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava a je k dispozici v elektronické verzi na www.ostrava.cz a www.kpostrava.cz. Na začátku roku 2013 byl spuštěn nový webový portál sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě. Na tomto webovém portálu nalezne veřejnost pravidelně aktualizovaný přehled sociálních služeb a souvisejících aktivit organizací, jejichž činnost je finančně podporována z rozpočtu statutárního města Ostravy. Adresa portálu: http://socialnisluzby.ostrava.cz/ Sociální inkluze 2011–2020 Ostrava!!! V roce 2011 představilo město Ostrava dlouhodobý komplexní program Sociální inkluze Ostrava!!!, jehož prioritou je zkvalitnit vzájemné soužití obyvatel města. Tento cíl dokládá i jeho dlouhodobá vize „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Program obsahuje 12 integrovaných projektů a opírá se o 3 hlavní pilíře, jimiž jsou: zaměstnání, vzdělání a bydlení. Program je realizován ve dvou etapách, přičemž první je stanovena na období let 2012 a 2013 a její náplní bylo zahájení programu, zapojení prvních rodin, ověření funkčnosti programu, a výběr partnerů. Druhá etapa byla stanovena na období 2014–2020. Program Sociální Inkluze Ostrava!!! na roky 2014 až 2020 tvoří základní strategický rámec pro navazující akční plány, opatření a projekty, které z něj budou vycházet. Zároveň se vzájemně doplňuje s Komunitním plánem sociálních služeb. Klíčovými problémy k řešení v programu sociální inkluze je nedostatečné vzdělání, vysoká nezaměstnanost a nekvalitní bydlení. Na tyto hlavní problémy reaguje návrhová část programu třemi klíčovými oblastmi pozitivních změn, kterými jsou: lepší

95

vzdělání pro úspěch v životě a v práci, zaměstnání jako základní předpoklad pro důstojný život a přijatelné bydlení k normálnímu životu.

12.3 Bydlení a nebytové prostory 12.3.1

Bydlení

Bytový fond statutárního města Ostravy byl svěřen do správy jednotlivým městským obvodům. Ke dni 31. 12. 2014 hospodařily městské obvody s 13 095 byty v 1 071 bytových domech. Trend prodeje obecních bytů nastolený od roku 1991, kdy město Ostrava vlastnilo téměř 46 tisíc bytů, pokračoval ve zmenšené míře také v roce 2014, i když ne tak dramaticky jako na konci devadesátých let. Největší bytový fond je spravován městským obvodem Ostrava-Jih s 5 269 byty, dále pak Mariánské Hory a Hulváky s 2 161 byty, Moravská Ostrava a Přívoz mají 1 594 bytů, Slezská Ostrava 1 290 a Poruba 841 bytů. Typy obecních nájemních bytů

Nájemní byty k 31. 12. 2014 z toho: - standardní byty - byty se sníženou kvalitou - byty v domech s peč. službou - bezbariérové byty

počet 13095

procentuálně 100% 12 435 660 1 124 105

94,96% 5,04% 8,58% 0,80%

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2015)

Sociální bydlení – obecně platná definice sociálního bydlení neexistuje. V Ostravě jsou lokality a bytové domy, ve kterých jsou pronajímány byty osobám s nižšími příjmy. Jedná se vesměs o menší byty a byty se sníženou kvalitou v lokalitách mimo centra městských obvodů. Různé typy „sociálního bydlení“ jsou poskytovány neziskovými organizacemi a podporovány statutárním městem Ostrava. Nejedná se o standardní nájemní byty, ale zařízení se zvláštním režimem, určená k bydlení nebo ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci dané věkem, zdravotním stavem, těžkou sociální nebo životní situací. Sociální bydlení včetně resocializačních programů zajišťují neziskové organizace většinou s podporou města. K těmto zařízením zejména patří: 

domy s pečovatelskou službou a domovy pro seniory;



dům na půl cesty, azylové domy, domy pro matky s dětmi;

96



komunitní centra;



vesnička soužití.

Od roku 2012 se pro řešení bytové problematiky ve vyloučených lokalitách jednotlivých MOb a pro sociálně slabé uplatňuje integrovaný program Sociální inkluze Ostrava!!! Ceny bytů Ceny bytů závisí na mnoha faktorech. Porovnáním s jinými lokalitami České republiky vychází, že ceny bytů v Ostravě jsou nižší, než ve srovnatelných městech.

Zdroj: www.realitycechy.cz (červenec 2015)

Cenové relace pronájmu a prodeje rodinných domů a bytů: Typ nemovitosti

pronájem Kč

koupě mil. Kč

Rodinný dům: - 5 a více pokojů

8 000 – 30 000 Kč

1,5 – 5,0 mil. Kč

- 4 a více pokojů

7 000 – 30 000 Kč

1,1 – 5,0 mil. Kč

- 80 – 120 m2

4 000 – 18 000 Kč

0,8 – 2,5 mil. Kč

- 60 – 80 m2

3 000 – 12 000 Kč

0,6 – 2,2 mil. Kč

Byt:


97

Nájemné  tržní nájemné standardního bytu se pohybuje v rozmezí 70–150 Kč/m2,  nájemné standardního obecního bytu se pohybuje v rozmezí 40–100 Kč/m2  nájemné u obecních bytů se sníženou kvalitou se pohybuje v rozmezí 30– 50 Kč/m2. Bytová výstavba SMO po roce 1995 V Ostravě bylo postaveno nebo zrekonstruováno za období 1995–2014 s přispěním finančních prostředků města, městských obvodů, státního rozpočtu a nyní také dotací v rámci EU, celkem 2 724 bytů s nákladem 2,61 miliardy korun. V roce 2014 město Ostrava investovalo do nové výstavby bytových domů a rekonstrukcí bytových jednotek 147 milionů Kč, bylo zrekonstruováno 354 bytů. Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů za období 1995–2014 SMO nový výstavba a rekonstrukce

počet BJ

rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem za období 1995 - 2014

CRN (tis. Kč) 1 686 805 233 2 724

1 221 591 920 578 476 120 2 618 289

SMO 504 904 404 678 290 124 1 199 706

rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 435 267 20 320 74 938 177 922 69 537 0 579 742 198 242

stát a EU 261 100 263 040 116 459 640 599


Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů v roce 2014 SMO nový výstavba a rekonstrukce

počet BJ

rekonstruované BJ nové byty nové BJ v DPS celkem 2014

CRN (tis. Kč) 328 26 0 354

124 557 22 400 0 146 957

SMO 36 373 11 552 0 47 925

rozdělení dle zdrojů v tis. Kč Mob jiné 79 339 10 848 0 90 187

0 0 0 0

stát a EU 8 845 0 0 8 845

Zdroj: MMO, odbor majetkový (2015) Vysvětlivky:

Jiné

CRN – celková realizační náklady

právnickými, nebo fyzickými osobami, které se

DPS – dům s pečovatelskou službou

podílely na realizaci

zdroje

–

sdružené

prostředky s cizími

BJ – bytová jednotka

V rámci dotačního programu „Regenerace panelových sídlišť“ (dle nařízení vlády č.494/2000 Sb.) probíhají od roku 2002 regenerace venkovních prostorů kolem panelových domů, které zvyšují kvalitu bydlení a řeší dlouholeté problémy těchto lokalit. Těmi jsou v poslední době zejména nedostatek míst pro parkování, stav komunikací a zeleně nebo nedostatek prostor pro trávení volného času obyvatel sídliště.

98

V roce 2014 pokračovala realizace regenerace panelového sídliště Fifejdy I v MOb Mariánské Hory a Hulváky další etapou II. C, s finančními náklady ve výši 9,9 mil. Kč.

12.4 Kultura Do třetího největšího města České republiky a zároveň do metropole severní Moravy může návštěvníky přilákat celé spektrum důvodů: specifické industriální památky, mnoho aktivit pro kvalitně strávený volný čas a řada kulturních institucí a akcí. Mezi technické památky patří zejména: Důl Michal, který představuje hodnotný autentický průmyslový areál, Dolní Vítkovice, které bývají často nazývány „Ostravské Hradčany,“ a také park Landek, který je největším hornickým muzeem v celé České republice. V Ostravě působí i mnoho významných kulturních institucí, z nichž většina má nadregionální působnost. Je zde Národní divadlo moravskoslezské, kde můžete zhlédnout představení souborů opery, činohry, baletu a operety/muzikálu. Divadlo loutek, které přináší pestrý repertoár inscenací, uspokojujících nároky celé řady diváků – od nejmenších dětí až po jejich prarodiče. Toto divadlo pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Také Divadlo Petra Bezruče, jenž dává příležitost mladým režisérům a absolventům. K nejmladším a nejmenším divadelním scénám v České republice patří Komorní scéna Aréna, která nabízí kromě vlastních inscenací také hudební pořady, diskuzní večery a vzdělávací pořady pro děti a mládež. Volným uměleckým sdružením je Bílé divadlo, které je složeno pouze z amatérů, zabývajícími se paradivadelními experimenty. Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Největší a nejoblíbenější jsou Multiplex Cinestar v obchodním domě Futurum a CINEMA CITY v Nové Karolině. Náročnější diváky zaujme Minikino

Kavárna.

Dalšími

kiny

jsou:

Luna,

Vesmír,

Art

v Ostravě,

kino

Hvězda

ve Vratimově, kino Panorama v Klimkovicích nebo Kino Polanka v Polance nad Odrou. Mezi přední česká symfonická tělesa se zařadila Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival a multižánrový festival Colours of Ostrava, Festival Ostravské dny nové hudby je pořádán každé dva roky. Bohatým programem lákají také tři velké kulturní domy: Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, Dům kultury města Ostravy, Dům kultury Poklad i ty menší v obvodech města. Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory. Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v prostorách u Sýkorova mostu. Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského

99

života. Nejvýznamnější z nich je Galerie výtvarného umění Ostrava, jejíž návštěvnost v posledních letech stoupá a překračuje hranici sto tisíc návštěvníků. Rámec města, regionu i České republiky daleko přesahuje národní kulturní památka Dolní Vítkovice. Díky přestavbě původního plynojemu zde vyrostlo multifunkční kongresové centrum Gong s hledištěm s kapacitou 1 509 míst a vlastními galerijními prostory. Rekonstrukcí původní historické energetické ústředny U6 vznikl Malý svět techniky, industriální muzeum s edukativními prvky. V září 2014 byl ve zcela nové budově otevřen tzv. Velký svět techniky. Na ploše 14 000 metrů čtverečních na návštěvníky čekají celkem čtyři světy – dětský, Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Od května 2015 mají Dolní Vítkovice novou dominantu v podobě Bolt Tower, jak se jmenuje nástavba Vysoké pece č. 1. Přibližně sedmdesáti osmi metrová prosklená nástavba slouží jako vyhlídková věž s multifunkčními prostory a kavárnou.

12.5 Sport a rekreace Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé České republice. V červnu 2013 získala Ostrava prestižní titul Evropské město sportu 2014 a připojila se tak k městům jako jsou Madrid, Valencie nebo Barcelona. Cílem tohoto projektu je vtáhnout občany do sportovních aktivit a přispět tím ke zlepšení jejich tělesného i psychického stavu. Udělení titulu má i ekonomický rozměr, neboť dojde k posílení sportovně rekreační infrastruktury a hlavně ke zvýšení atraktivity města pro návštěvníky zejména z České republiky, Slovenska i Polska a zviditelnění Ostravy v rámci Evropské unie. Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s. r. o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější

100

terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích. Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů (v ledním hokeji, házené, vzpírání, volejbalu, krasobruslení, tenisu – prestižní turnaj Davis Cup, kulturistice atd.). Každoročně se zde pořádá mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2015 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly také v Ostrava aréna – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. MS v hokeji v Praze a Ostravě navštívilo celkem 741 690 diváků, což je historicky největší návštěva na mistrovství světa v hokeji.

12.6 Turistické atraktivity Technické památky, ostravské bohatství a chlouba, jsou objevovány a obdivovány lidmi z celého světa. NKP Dolní Vítkovice, tvořící nezaměnitelné ostravské panorama, nabízí zážitky s industriální atmosférou. Festival Colours of Ostrava, Janáčkův Máj se v roce 2012 přestěhovaly do plynojemu (Gongu) a přilehlého areálu Dolních Vítkovic. Vyhlídku na celou Ostravu Vám nabídne Vysoká pec č. 1, vysoká 75 m, která nabízí pohled i na nedalekou Novou Karolinu a Trojhalí. Vzniknout tak dá nové čtvrti plné umělců, moderním galeriím, kavárnám, muzeím, kongresovým a výstavním prostorům. V Landek parku s expozicí hornického muzea se vydejte po stopách lovců mamutů, kteří vrch na soutoku Odry a Ostravice osídlovali a z jejichž období pochází i unikátní Landecká Venuše. Do NKP Důl Michal musí zavítat každý, kdo chce poznat autentickou hornickou atmosféru a poznat práci havířů, kterým jsme vděčili za dostatek „černého zlata“. Mezi hlavní turistické cíle dále patří ZOO Ostrava – druhá největší zoologická zahrada v ČR, zrekonstruovaný Slezskoostravský hrad, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce, či Svět miniatur Miniuni s modely budov významných evropských metropolí. Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009 otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, Katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy či exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typicky českého produktu. Agentura CzechTourism, která je státní příspěvkovou organizací a jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, vydává každoročně žebříček nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. V roce 2014 měla Ostrava v TOP 20 návštěvnosti turistických cílů 3

101

objekty, a to: Dolní oblast Vítkovice – Landek park s návštěvností 808,9 tis. návštěvníků, zoologickou zahradu Ostrava s 540,5 tisíci návštěvníků a také Svět miniatur, Sklep strašidel a Slezkoostravský hrad s návštěvností 350 tisíc lidí. Ostrava má svého mobilního průvodce, který Vám pomůže nejen se zorientovat, ale také poradit a případně podat aktuální informace. Stáhnete jej na www.ostrava.cz/cs/turista/mobilniaplikace. Bližší informace všem návštěvníkům podají pracovníci jednotlivých poboček Ostravského informačního servisu. Dalším zdrojem jsou webové stránky www.ostrava.cz, www.ostravainfo.cz nebo publikace Turistický průvodce Ostravou vydaná v roce 2009 statutárním městem Ostrava a nakladatelstvím freytag&berndt. V roce 2010 přibyl také nový Turistický průvodce po industriálních památkách Ostravy a série informačních letáků. Město Ostrava vytvořilo v roce 2014, novou turistickou hru pro chytré mobilní telefony Kód Salomon. Hra je založena na příběhu rodiny Rothschildů a ukazuje turistům město s jedinečnou atmosférou. Mobilní aplikace provádí hráče po zajímavých místech Ostravy a ti plní úkoly, dohledávají v terénu různé informace a řeší logické rébusy, které vedou k rozluštění šifry o tajemném talismanu. Návštěvnost turistické oblasti Ostravsko 2011–2014

Zdroj: ČSÚ (2015)

102

Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 2011–2014

Zdroj: ČSÚ (2015) Pozn.: Turistická oblast Ostravsko = Ostrava, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Horní Lhota, Čavisov, Velká Polom

103

13

Ubytovací zařízení

13.1 Hotely Cena za os./ noc

Webová adresa

8

od 900

www.arealferdinand.cz

597 221 111

83

od 1390

www.hotelvista.cz

Zkrácená 2703/84

596 702 111

169

od 1161

www.clarioncongresshotelostrava.com

Harmony Club Hotel Ostrava***

28. října 170

596 652 111

152

od 1190

www.harmonyclub.cz

Hotel AD Landek

U Nemocnice 837/2

595 221 600

-

od 1200

www.adlandek.cz/hotel/cenik

Hotel Akord***

Náměstí SNP 1

596 762 511

12

od 980

http://dk-akord.cz/hotel/ubytovani-vostrave-rezervace-on-line.html

Hotel Best***

Keltičkova 60

777 177 842

-

-

-

Hotel Bonum***

Masná 6

596 114 050

12

od 1380

www.hotel-bonum.cz

Hotel Brioni Boutique****

Stodolní 8

599 500 000

50

od 1616

www.hotelbrioni.cz

Hotel CITY.CITY***

Macharova 16

596 134 090

29

od 860

www.city-city.cz

Hotel Club Trio***

Pobialova 10

596 111 247

12

od 1250

www.hotel-trio.cz

Název

Adresa

Areál Ferdinand***

Vrbka 29

596 942 777

BEST WESTERN Hotel Vista****

Kpt. Vajdy 3046/2

Clarion Congress Hotel Ostrava****

Telefon +420 Počet pokojů

Hotel Corrado

Cihelní 128/27

725 11 363

7

-

https://www.hostelo.cz/HotelCorrado.html

Hotel Garni***

Na Bunčáku 2

596 242 247

-

od 900

www.garnihotel.cz

Petřkovická 852/2

596 110 724

17

od 850

www.hotelgreen.cz

Hotel Imperial Ostrava****

Tyršova 6

599 099 099

162

od 2500

www.imperialhotelostrava.com

Hotel Isora***+

Antošovická 11

596 239 502

28

od 799

www.hotel-isora.com

Slívova 1946/7

595 245 111

22

od 1100

www.jan-maria.cz

Hotel Lowcost Ostrava

Plzeňská 2422/12

725 373 793

91

od 390

www.lc-hotel.cz

Hotel Maria***

Přívozská 23

596 110 676

46

od 950

www.hotel-maria.cz

Hotel Green

Hotel Jan Maria****

104

Hotel Max***

Nádražní 186

595 136 790

20

od 600

www.hotelmax-ostrava.com

595 606 600

139

-

www.mercureostrava.cz

739 074 333

10

od 1250

www.hotel-na-kafkove.cz

596 134 000

11

od 1050

www.hotelnikolas.cz/index.php

595 133 644

16

od 1300

www.palac-elektra.cz

28. října 272

596 626 497

19

od 800

www.hotel-ostrava.eu

Hornopolní 3313/42

595 195 000

185

-

www.parkinn.cz/hotel-ostrava

Ruská 3077/135

596 790 611

35

od 1000

www.arena-vitkovice.cz/hotel-puls/

Stodolní 11

597 609 111

16

od 1290

www.rubyblue.cz

Bohumínská 67

777 200 564

13

od 490

www.hotel-safari.cz

Hotel Sport Club***

Čkalovova 18

596 977 314

22

od 600

www.hotelsportclub.cz

Hotel Taurus

Těšínská 260

739 035 842

-

od 900

www.hotel-taurus.cz

Na Heleně 5004/2

773 739 168

14

od 700

www.trebovickymlyn.cz

Mírové náměstí 3d/519

596 664 001

54

od 820

www.hotelveronika.cz

Studentská 1770

596 996 155

70

od 700

www.hotelvsb.cz

Nábřeží SPB 60

596 923 094

-

od 1290

www.zamek-poruba.cz

U Zámku 42/1

554 819 411

10

od 1490

www.zamek-zabreh.cz

Hotel Mercure Ostrava Center**** Hotel Na Kafkové*** Hotel Nikolas***

Českobratrská 18/1742 Kafkova 1380/15 Nádražní 124

Hotel Palác Elektra*** Umělecká 305/1 Hotel Paradise*** Hotel Park Inn by Radisson Ostrava**** Hotel Puls*** Hotel Ruby Blue**** Hotel Safari***

Hotel a restaurace Třebovický mlýn*** Hotel Veronika*** Hotel VŠB-TUO Garni*** Hotel Zámek Poruba**** Zámek Zábřeh****

105

13.2 Penziony a apartmány Název Apartmány KEMAX

Adresa Verdunská 1814/3 Petřkovická 125

Telefon +420 Počet pokojů Cena os./noc

Webová adresa

606 279 679

4

od 1400

www.kemax.eu

596 628 662

8

od 1200

www.hostineclhotka.cz

Výletní 1

737 616 818

12

od 250

www.mujpenzion.cz

Slavníkovců 8

605 222 706

-

od 510

www.pension69.cz

596 133 196

11

od 600

www.pension-jvbar.cz

603 551 081

6

od 1050

www.pensionurasku.cz

596 633 786

7

od 720

www.penzion-ov.cz

U Rozvodny 428

733 123 451

8

od 200

www.penzionanet.cz

Penzion B & B Ostrava Na Nivách 20

777 666 655

-

od 200

http://www.penzionostravazabreh.cz/cs/

Hostinec Penzion Lhotka Můj Penzion Pension 69 Pension JV bar Pension U Rašků Penzion AIDA Penzion Anet

Palackého 30/582 Binarova 32 Pustkovecká 4/108

Penzion Ben Polanka

Jaromíra Šamala 1276/6

596 960 901

10

od 250

-

Penzion Blue Paradise

28. října 272

596 626 497

10

od 600


Kollárova 3 Přemyslovců 599/31 Michálkovická 155 Lassallova 206/2

739 352 029

17

od 700

www.dmz-penzion.cz

721 112 266

9

od 800

www.ubytovani-ostrava.com

605 406 730

4

od 650

www.penzionfermata.cz

596 244 861

-

od 250

-

Světlovská 35

596 768 101

-

-

www.penzion-florian.com

596 232 386

3

od 650

www.penzionmagda.eu

556 425 128 737 888 855

9 9

od 650 od 600

www.motylek.penzion.com www.penzion-cihelni.cz

Penzion D.M.Z. Penzion Exotic Penzion Fermata Penzion FIKO Penzion Florián

Penzion Motýlek Penzion na Cihelní

Rrokycanova 24 Vřesová 708 Tomkova 7

Penzion Olymp

Vřesinská 115

777 026 001

6

od 575

penzion-olymp.webnode.cz/

Raisova 25

596 626 497

-

od 700


604 538 761

19

od 220

www.montaspol.cz

595 626 259

9

od 640

www.ubytovna-ostrava.cz

731 908 338

7

od 550

penzionvhajku.cz/

608 335 844

8

od 850

www.penzion-ve-dvore.cz

702 206 689

-

od 70

www.landekpark.cz

Penzion Magda

Penzion Paradise Penzion Sokolská Penzion U Kyblíků Penzion V Hájku Penzion Ve Dvoře

Kemp Landek

Sokolská třída 131 Serafinova 580/37 Klimkovická 184 Nádražní 19a

Pod Landekem 64

106

13.3 Hotelový domy Název Hotelový dům Areál Hotelový dům DMH Hotelový dům Elmontex

Adresa Plzeňská 6 Výškovická 122 Edisonova 88

Telefon +420 596 704 111 774 113 422 596 780 778

Počet pokojů 304 75 60

Cena os./noc od 350 od 395 od 363

Horní 54

596 792 111

221

od 124

Vratimovská 142

596 238 207

-

od 130

Adresa

Telefon +420

Počet pokojů

Cena os./noc

Webová adresa

Sportovní areál TJ Mittal Ostrava

Varenská 40a

596 611 940

8

od 220

www.tjostrava.cz/index.php?clanek= 11

Ubytovna Laguna

Oběžná 1086/4

773 601 735

-

-

-

Ubytovna Martinov

Martinovská 3176/3

596 952 856

70

od 280

www.hotelak.cz

Ubytovna Metalurg

U studia 29

595 783 067

-

od 198

www.boswell.cz/index.php/3-ustudia

Ubytovna Nerudova

Nerudova 23

737 283 504 599 505 211

34

od 310

www.ubytovnanerudova.cz

Ubytovna Pod mostem

28. října 82

596 625 542

50

od 280

www.ubytovnapodmostem.cz

Ubytovna Stars

Novoveská 2011/15

606 723 928

-

od 190

www.ubytovna-stars.cz

Ubytovna Šalamoun

Nedbalova 14

596 621 424

-

od 310

www.ubytovnasalamoun.cz

Ubytování u ARÉNY

U cementárny 1337/3

775 762 044

-

od 300

www.ubytovani-pronajem.cz

Ubytovna Vítek

Adamusova 2

595 953 630

-

od 198

Ubytovna VP 1

Ruská 29/46

595 955 244

74

od 423

Hotelový dům Hlubina Provozní zařízení Kovák

Webová adresa www.hotelovydumareal.cz www.hoteldmh.cz www.elmontex.cz www.lukray.cz/pages/hotelhlubina/cenik.php www.arcelormittal.com/ostrava

13.4 Ubytovny Název

www.boswell.cz/index.php/4adamusova www.ubytovnavp1.cz

107

13.5 Koleje Koleje VŠB-TU Ostrava Studentská 1770

Studentská Residence Slezská

708 32 Ostrava-Poruba

Československé Armády 1612/25

tel.: +420 596 996 155 (114)

710 00 Ostrava - Slezská Ostrava

fax: +420 596 996 164 (499)

tel.: +420 555 558 231

web: www.vsb.cz

web: www.koleje-slezska.cz

Studentské koleje Vista Kpt. Vajdy 3046/2 700 30 Ostrava web: www.ubytovani-studentske-koleje-vista-ostrava.az-ubytovani.info/

108

13.7 Konferenční a výstavní prostory* „Trojhalí Karolina“ Na Prádle 702 00, Ostrava www.dolnioblastvitkovice.cz Divadlo Antonína Dvořáka Smetanovo náměstí 3104/8A 720 00, Ostrava Tel: +420 596 276 114 www.ndm.cz Důl Hlubina Vítkovická 1708/17 702 00 Ostrava www.dolnivitkovice.cz OSTRAVA ARENA Ruská 3077/135 702 00, Ostrava Tel: +420 59 6707 303 http://www.arena-vitkovice.cz/cez-arena/ Cinema City Jantarová 3344/4 702 00, Ostrava Tel: +420 255 742 021 www.cinemacity.cz Cinestar Ostrava Novinářská 6c 702 00, Ostrava Tel: +420 737 227 761 http://firmy.cinestar.cz/ Divadlo Jiřího Myrona Čs. Legií 148/14 702 00, Ostrava Tel: +420 596 276 114 www.ndm.cz Kino Luna Výškovická 113, 700 30, Ostrava-Hrabůvka Tel: +420 596 751 712 www.kzoj.cz Klub Alfa Veleslavínova 2 702 00, Ostrava www.tanecni-ostrava.cz

Komorní klub Velfíkova 8, 700 30, Ostrava-Hrabůvka Tel: +420 596 739 107 www.kzoj.cz Kulturní dům K-TRIO Dr. Martínka 1439/4 700 30, Ostrava-Hrabůvka Tel: +420 596 739 107 www.kzoj.cz Landek Park Pod Landekem 64 725 29, Ostrava Tel: +420 602 532 414 www.landekpark.cz Dolní oblast Vítkovice Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Dolní oblast Vítkovice GONG Ruská 2887/101 706 02 Ostrava Tel: +420 724 267 678 www.dolnioblastvitkovice.cz Výstaviště Černá louka Výstaviště černá louka 726 28, Ostrava Tel: +420 596 167 112 www.cerna-louka.cz Slezskoostravský hrad Hradní 1 710 00, Ostrava Tel: +420 721 262 690 www.slezskoostravskyhrad.cz

109

VŠB-TUO 17. listopadu 15/2172 708 33, Ostrava Tel: +420 596 995 335 www.vsb.cz

Dům kultury města Ostravy 28. října 124/2556 709 24, Ostrava Tel.: +420 597 489 111 www.dkmoas.cz

Clarion Congress Hotel Ostrava*) Zkrácená 2703 700 30, Ostrava-Zábřeh Tel: +420 596 702 111 www.ccho.cz

Dům kultury Akord Náměstí SNP 1 700 30, Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 596 762 511 www.dk-akord.cz

Hotel Park Inn by Radisson Ostrava*) Hornopolní 3313/42 702 00, Ostrava Tel: +420 595 195 000 http://www.parkinn.cz/hotel-ostrava

Imperial Hotel Ostrava*) Tyršova 6 701 38, Ostrava 1 Tel.: +420 599 099 779 www.imperialhotelostrava.com

Seminární centrum Akademie Hrušovská 16 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 134 255 www.centrumakademie.cz

Hotel Mercure Ostrava Center*) Českobratrská 18/1742 702 00, Ostrava Tel.: +420 595 606 600 www.mercureostrava.cz MA´MA café restaurant Business Center Ostrava Poděbradova 2738/16 702 00, Ostrava www.mamacz.cz

Ubytovací zařízení v Ostravě rovněž disponují kapacitami pro pořádání konferencí – seminářů, workshopů a jiných obdobných akcí. Uspořádat konference či kongresy lze také na netradičních místech, jako jsou muzea, divadla aj. Informace naleznete na: www.conventionostrava.cz

*

–

GONG

110

Konference v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Počet akcí

170

264

369

772

710

1 008

1 078

613

744

Počet účastníků

31 694

45 640

71 501

100 699

98 337

135 478

189 059

85 675

105 047

Zdroj: ČSÚ (2015)

Metodika Českého statistického úřadu používá pro tuto statistiku pouze data od subjektů, které poskytují zároveň ubytovací služby. Následkem této metodiky je zkreslování informací, neboť nejsou zahrnuty počty velkých kongresů a konferencí v zařízeních jako jsou Gong, Výstaviště Černá louka, Landek Park a řada dalších. V současné době vznikají snahy tento trend eliminovat a vytvořit model pro získávání kvalitních statistických dat. Zájem o pořádání kongresů v Ostravě stále roste a to především po otevření Gongu a areálu Dolních Vítkovic. Pokles počtu akcí a účastníků v roce 2013 byl způsoben rekonstrukcí hotelu Clarion Congress Hotel Ostrava, při níž došlo k navýšení jeho kapacity. Kongresová kapacita města Ostravy

zařízení s kapacitou nad 200 osob zařízení s kapacitou do 200 osob

Zdroj: MMO (2015)

počet zařízení 2013 2014 2015 20 21 23 2 2 3

111

14

Orgány města, městských obvodů a městské organizace

Ostrava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, statutárním městem. Území statutárního města se člení na 23 městských obvodů. Současně město plní funkci obce s rozšířenou působností. Rozlohou největším je Slezská Ostrava (4 174 ha) a nejmenším Pustkovec (108 ha). Z hlediska počtu obyvatel je k 1. 1. 2015 největším obvodem Ostrava-Jih (108 127 obyvatel), následovaný Porubou (67 365 obyvatel), Moravskou Ostravou a Přívozem (39 270 obyvatel). Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města jsou uspořádány obecně závaznou vyhláškou – Statutem města Ostravy. Řízení města je dvoustupňové. Na prvním stupni řízení působí zastupitelstvo města, rada města, primátor, Magistrát města Ostravy a Městská policie Ostrava. Na druhém stupni, tedy na úrovni městských obvodů, působí zastupitelstva městských obvodů, rady městských obvodů, starostové a úřady městských obvodů.

14.1 Orgány na úrovni města Zastupitelstvo města, jakožto nejvyšší kolektivní orgán města, rozhoduje o základních otázkách. Členové zastupitelstva jsou voleni ve volbách do zastupitelstev obcí na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 55 členů a jeho zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Rada města, jakožto výkonný orgán města má 11 členů a je tvořena primátorem, náměstky primátora a dalšími čtyřmi členy zastupitelstva – radními. Rada se ze své činnosti zodpovídá zastupitelstvu města. Radu a primátora volí zastupitelstvo z řad svých členů, schůze rady jsou neveřejné. Rada města zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Primátor města je volený zastupitelstvem a zastupuje statutární město Ostravu navenek. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti v oblasti samostatné působnosti je odpovědný Zastupitelstvu města Ostravy. Magistrát města Ostravy tvoří primátor, náměstci primátora, tajemník a další zaměstnanci města zařazení do magistrátu. Magistrát v oblasti samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou, v oblasti přenesené působnosti vykovává státní správu. Dozor nad výkonem přenesené působnosti je vykonáván na základě platných právních předpisů. Činnost pracovníků magistrátu řídí a kontroluje tajemník, který je jmenován a odvoláván primátorem, se souhlasem ředitele krajského úřadu. Organizačně se magistrát člení na odbory, které zřídila pro jednotlivé úseky činnosti rada města.

112

Zvláštní orgány města (Povodňová komise obce s rozšířenou působností Ostrava, Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Ostrava, Komise pro sociálně-právní ochranu dětí). Městská policie Zákon číslo 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), svěřil obcím do samostatné působnosti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, tím dal také oprávnění obecnímu zastupitelstvu zřídit k zabezpečení těchto záležitostí obecní (městskou) policii. Vrchním velitelem Městské policie Ostrava je primátor.

14.2 Orgány na úrovni městských obvodů  Zastupitelstvo městského obvodu;  rada městského obvodu;  starosta;  úřad městského obvodu;  zvláštní orgány městského obvodu.

www.ostrava.cz/cs/o-meste/mestske-obvody

14.3 Městské organizace  Příspěvkové organizace;  obchodní společnosti;  obecně prospěšné společnosti.

www.ostrava.cz/cs/o-meste/organizace-a-instituce/mestske-organizace

113

15 Kontakty 15.1 Významné instituce Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Na Jízdárně 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 691 211 www.arr.cz BIC Ostrava, s. r. o. Ruská 83/24 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 597 317 381 www.bicova.cz

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 329 003 pi.cpit.vsb.cz Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o. Michálkovická 1859/226 710 00 Ostrava Tel.: +420 596 229 000 www.irp.cz

CzechInvest – Regionální kancelář pro MSK Na Hradbách 18 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 198 481 www.czechinvest.org

Ostravský informační servis, s. r. o. Jurečkova 1935/12 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 123 913 www.ostravainfo.cz

Česko-polská obchodní komora Janáčkova 10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 612 230 www.opolsku.cz

RPIC-ViP s. r. o. Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 279 www.rpic-vip.cz

Úřad Regionální rady Na Jízdárně 2824/2 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava Tel.: +420 552 303 555 www.rr-moravskoslezsko.cz

Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c, 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info

Krajská hospodářská komora MSK Výstavní 2224/8 709 00 Ostrava Tel.: +420 597 479 333 www.khkmsk.cz Krajský úřad – Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: +420 595 622 222 www.kr-moravskoslezsky.cz

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, z. s. Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 880 www.msunion.cz Statutární město Ostrava – Magistrát Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Tel.: +420 599 444 444 (ústředna) Tel.: +420 599 443 242 (stř. info služeb) Tel.: +420 844 121 314 (eSMO) www.ostrava.cz

114

15.2 Významné orgány veřejné správy a soudy Finanční úřad Ostrava I Jurečkova 2 700 39 Ostrava 1 Tel.: +420 596 150 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava II Horní 1619/63 700 46 Ostrava-Jih Tel.: +420 596 705 111 cds.mfcr.cz Finanční úřad Ostrava III Opavská 6177/74 a 708 13 Ostrava – Poruba Tel.: +420 596 905 111 cds.mfcr.cz Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 950 730 311 www.hzsmsk.cz Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava Vítkovická 2, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 944 111 www.cuzk.cz Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Živičná 1123/2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz Okresní státní zastupitelství Ostrava U Soudu 6187/4 728 00 Ostrava Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 138 111 www.khsova.cz

Krajské státní zastupitelství v Ostravě Na Hradbách 1836/21 729 01 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 511 portal.justice.cz/Justice2/Soud/soud.aspx?j=2 2&o=12&k=277 Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábřeží 1835/34 728 81 Ostrava Tel.: +420 596 153 111 portal.justice.cz/ Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Ostravě Korejská 876/12 702 00 Ostrava - Přívoz Tel.: +420 595 133 911 uop-os.npu.cz/

územní

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj Živičná 2 702 69 Ostrava Tel.: +420 950 179 211 www.suip.cz/oip10 Obvodní báňský úřad v Ostravě Veleslavínova 1598/18 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 100 211 www.cbusbs.cz/obu-ostrava.aspx Okresní soud v Ostravě U Soudu 6187/4 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 972 111 portal.justice.cz/ Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava Zelená 34 a 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 662 111 www.cssz.cz Policie ČR – Správa Severomoravského kraje, Městské ředitelství 30. dubna 24 728 99 Ostrava Tel.: +420 974 721 111 www.mvcr.cz

115

Policie ČR – Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava Milíčova 20 728 51 Ostrava Tel.: +420 974 720 229 www.mvcr.cz Pozemkový fond ČR – Územní pracoviště Ostrava Nádražní 869/55 702 00 Ostrava Tel.: +420-595 151 210 www.pfcr.cz

Úřad práce v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava Tel.: +420 950 143 511 portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Ostrava Lihovarská 1335/9 716 10 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 597 315 111 www.uzsvm.cz Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 200 111 www.zuova.cz

15.3 15.3.1

Významná zařízení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Výzkumná a vývojová základna

Centrum městského a regionálního managementu – Ostravská Univerzita Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittussiho 10 710 00 Ostrava - Slezská Ostrava Tel.: +420 597 092 333 Email: [email protected] www.mestskymarketing.cz Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba Tel.: +420 597 371 111 Email: [email protected] www.fno.cz Fyzikálně technický zkušební ústav, s. p. Pikartská 7, 716 07 Ostrava-Radvanice Tel.: +420 596 232 715 Email: [email protected] www.ftzu.cz MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s. r. o. Pohraniční 693/31 706 02 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 956 029 www.mmvyzkum.cz

ArcelorMittal Steel Ostrava, a.s. Oddělení technického rozvoje a ekologie Vratimovská 689, 707 02 Ostrava-Kunčice Tel.: +420 597 331 111 corporate.arcelormittal.com Ostravská univerzita v Ostravě Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1 Tel.: +420 597 460 111 Email: [email protected] www.osu.cz Technický a zkušební ústav stavební Praha Pobočka Ostrava U studia 14, 730 00 Ostrava Tel.: +420 595 707 201 Email: [email protected] www.tzus.cz Ústav geoniky Akademie věd ČR Ostrava Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba Tel.: +420 596 979 111 Email: [email protected] www.ugn.cas.cz

116

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka – veřejná výzkumná instituce Pobočka Ostrava-Přívoz Macharova 5/594, 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 800 www.vuv.cz VÍTKOVICE TESTING CENTER s. r. o. Pohraniční 584/142 709 00 Ostrava-Hulváky Tel.: +420 595 956 299 E-mail: [email protected] www.labatest.cz

15.3.2

VVUÚ, a. s. Pikartská 1337/7, 716 07 Radvanice Tel.: +420 596 252 111 Email: [email protected], www.vvuu.cz Vysoká škola báňská–TU Ostrava Tř. 17. listopadu 15, 7080 33 Ostrava Tel: +420 597 321 111 www.vsb.cz Vysoká škola podnikání, a. s. Michálkovická 1810/181, 710 00 Ostrava Tel.: +420 595 228 111 E-mail: [email protected] www.vsp.cz

Firmy v rámci VTPO

1. CORY CZ spol. s r. o. Advey services, spol. s r. o. Alfa Plastik, a. s. AVE Soft, s. r. o. CGI IT Czech Republic, s. r. o. CORPEVA industries, s. r. o. DET NORSKE VERITAS CZ, s. r. o. ELCOM, a. s. ForSTEEL, s. r. o. HELLA AUTOTECHNIK, s. r. o. Ing. Libor Holub, Ph. D. IT Lab czech, s. r. o. Ingeteam, a. s. Intelligence, a. s. KROB software, s. r. o. LOGICON Partner, s. r. o. NITTA Systems, s. r. o. Parametric Systems, s. r. o. POLL, s. r. o. Railsformers, s. r. o. SKF CZ, a. s. Svaz kováren ČR, o. s. SPPA group, s. r. o. SvětHostingu.cz T-MAPY spol. s r. o. Tieto Czech, s. r. o. VTPO Zebu webdesign, s. r. o. Zdroj: www.vtpo.cz (srpen 2015)

http://www.1cory.cz/ http://www.advey.cz/ http://www.alfaplastik.cz/ http://www.avesoft.cz/ http://www.cgi.com/en/ceska-republika http://www.corpevaindustries.cz/ http://www.dnvba.com/cz/Pages/default.aspx http://www.elcom.cz/cz/ http://www.forsteel.cz/ http://www.hella.com/ http://www.katalogtip.cz/ http://www.itlab.cz/ http://www.ingeteam.cz/ http://www.itelligence.cz/ http://www.autoplan.cz/ http://www.logicon.cz/ http://www.nitta-systems.cz/ http://www.ptsystems.eu/ http://www.poll.cz/ http://www.railsformers.com/ http://www.skf.com/cz/index.html/ http://www.skcr.org/ http://www.sppa.cz/ http://www.svethostingu.cz/ http://www.tmapy.cz/ http://www.tieto.cz/ http://vtpo.cz/ http://www.zebu.cz/

117

15.3.3 Firmy v podnikatelském inkubátoru VŠB-TU Ostrava 3IT úspěšný eshop, s. r. o AlfaWolf, s. r. o.

http://www.3it.cz/ www.alfawolf.eu

AMITY Technologies s. r. o.

http://weebloo.com/

Archifabrika, s. r. o. AstrumQ Interactive, s. r. o.

http://www.archifabrika.cz/ www.astrumq.com

ATEsystem, s. r. o.

www.atesystem.cz

Bezpečnostně technologický klastr, o. s.

www.btklastr.cz

Business Success

www.success.cz

CEOS DATA, s. r. o.

www.ceosdata.com

Ceos Service, s. r. o.

rejstrik-firem.kurzy.cz/01642359/bassama-sro

CertiCon, a. s.

http://www.certicon.cz/

Clever Decision spol. s r. o.

http://www.cleverdecision.com/ www.comtax.cz http://obchodnirejstrik.cz/f-d-u-spol-s-r-o61944785 www.evici.cz

ComTax Advising, s. r. o. CONSULT TAX OSTRAVA, s. r. o. Evici Webdesign, s. r. o. Future building systems s. r. o. GARVIS Solutions, s. r. o. GeoCitySolutions, s. r. o

http://www.inteligentnibudovy.cz/ www.garvis.cz

IDC CEMA, s. r. o.

http://transparentcity.cz/ rejstrik-firem.kurzy.cz/02231298/high-endcomputing-services-sro www.idc-cema.com, www.idc.com

INESTA ALTA, s. r. o

www.nizkoenergetickydum.cz

Ing Milena Axmannová

www.ekoax.cz

Ing. Tomáš Nohál

-

Moravskoslezský automobilový klastr, o. s.

www.autoklastr.cz

Moravskoslezský dřevařský klastr, o. s.

www.msdk.cz

Moravský energetický klastr, o. s.

www.msek.cz

MTL spol. s r. o.

Nadační fond NABLA

http://mtl-sro.cz/ http://rejstrik-firem.kurzy.cz/26879671/damsonagency-sro/statisticky-urad www.nfnabla.cz

Olympus Czech Group, s. r. o., člen koncernu

www.olympus.cz

Profiq, s. r. o Projektově.CZ, s. r. o.

http://www.profiq.com/ www.projektove.cz

PZ - stavService, s. r. o.

www.pz-stavservice.cz

RKA SW Systems, s. r. o.

www.sw4people.cz

SCOVECO, s. r. o.

www.scoveco.cz

SEW-EURODRIVE CZ, s. r. o.

www.sew-eurodrive.cz

High End Computing Services, s. r. o.

myBigSearch. com, s. r. o.

118

Silesia Energy spol. s r. o. Software Development Europe, s. r. o. Svaz průmyslu a dopravy ČR TEPELNÁ ČERPADLA MORAVA, s. r. o. Uniwise, s. r. o. Vítkovice – výzkum a vývoj – technické aplikace, a. s.

http://www.sdeusa.com/ www.spcr.cz http://www.tc-morava.cz/ www.uniwise.cz www.vitkovice.net

Zdroj: inkubator.vsb.cz/cs/ (srpen 2015)

15.3.4

Přehled klastrů v Ostravě

Bezpečnostně-technologický klastr, o. s. Ing. Robert Chlebiš Lumírova 13 700 30, Ostrava-Výškovice Tel.: +420 597 329 061, +420 734 467 089 Email: [email protected] www.btklastr.cz

Družstvo ENVICRACK klastr obnovitelných zdrojů energie Ing. František Peterka – manažer klastru 1.máje 34/120 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel: +420 596 600 100, +420 602 533 935 Email: [email protected] www.envicrack.cz Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. Ing. Ladislav Glogar – výkonný manažer klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202/17 700 32 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 433 Email: [email protected] www.autoklastr.cz

IT Cluster Ing. Přemysl Soldán, CSc., 1. místopředseda výkonné rady VŠB-TUO, Fakulta elektrotechniky a informatiky IT Cluster 17. listopadu 15 708 33 Ostrava-Poruba Tel.: +420 724 504 926 E-mail: [email protected] www.itcluster.cz KLACR, o. s. – Moravskoslezský klastr cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová – projektový manažer U Tiskárny 9 702 00 Ostrava GSM: +420 734 114 154 E-mail: [email protected] www.klacr.cz

Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení (MSDK) Ing. Jan Poledník – výkonný manažer klastru Studentská 6202 708 33 Ostrava-Poruba Tel: +420 558 272 429 Email: [email protected]; [email protected] www.msdk.cz

119

Moravskoslezský energetický klastr, o. s. (MSEK) Ing. Jan Poledník – výkonný ředitel klastru Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Studentská 6202 708 33 Ostrava-Poruba Email: [email protected] Tel: +420 558 272 430, +420 737 286 065 www.msek.cz Moravský lesnický klastr, o. s. Ing. Jan Řezáč – výkonný ředitel Antonína Brože 2, 700 30 Ostrava-Zábřeh E-mail: [email protected] www.lesnickyklastr.cz

Národní strojírenský klastr, o. s. Ing. Ladislav Mravec – manažer klastru Ruská 2887/101 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 595 957 008 E-mail: [email protected]; [email protected] www.nskova.cz

Český telekomunikační klastr, o. s. Martin Šigut – předseda představenstva 28. října 102 702 00, Ostrava - Moravská Ostrava E-mail: [email protected] www.projekt-mvno.cz/index.htm

Klastr sociálních inovací a podniků SINEC Bc. Jana Juřenová MSc. – prezidentka U Studia 33, 700 30 Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 603 523 876 E-mail: infolastr-socialnich-podniku.cz www.klastr-socialnich-podniku.cz

15.4 Vybrané firmy z oblasti IT ALFA Computer CZ, s. r. o. 28. října 231 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 597 582 800 www.alfacomp.cz

Crux information technology s. r. o. Mlýnská 2353/12 702 00 Ostrava 1 tel: +420 597 829 990 www.cruxit.com

APLIS.CZ, a. s. – pobočka Ostrava Boleslavova 19 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 639 950 www.aplis.cz

D3Soft s. r. o. Ocelářská 2969/12 703 00 Ostrava-Vítkovice Tel.: +420 596 603 121 www.d3soft.cz

AUTOCONT CZ, a. s. Hornopolní 3322/34 702 00 Ostrava Tel.: +420 910 971 111 www.autocont.cz

ha-vel family s. r. o. Křišťanova 1049/15 702 00 Ostrava Tel.: +420 552 302 302 www.ha-velfamily.cz

120

OVA!!!CLOUD.net a. s. Hájkova 1100/13 702 00 Ostrava-Přívoz Tel.: +420 555 135 001 www.ovacloud.net

Ingeteam a. s. Technologická 371/1 708 00 Ostrava-Pustkovec Tel.: +420 597 326 800 www.ingeteam.cz

PEGATRON Czech, s. r. o. Na rovince 862 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 596 766 111 pegatron.jobs.cz

K2 atmitec s. r. o. Koksární 1097/7 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 135 111 www.k2atmitec.cz

Pit Software, s. r. o. Nádražní 140 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 133 936 www.pitsoftware.cz

KVADOS Mobile Solutions, s. r. o. Pivovarská 4/10 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 126 210 www.myavis.cz

VIAVIS a. s. Obránců Míru 237/35 703 00 Ostrava Tel.: +420 595 174 250 www.viavis.cz

VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a. s. Cihelní 14 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 111 itsolutions.vitkovice.cz

FLAME System, s. r. o. Mojmírovců 8 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 138 413 www.flame.cz

Arrow ECS, a. s. Tvorkovských 5 709 00 Ostrava - Mariánské Hory Tel.: +420 597 488 811 www.arrowecs.cz

Hewlett-Packard s. r. o. – pobočka Ostrava 28. října 3117/61 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 159 111 www.hp.cz

Siemens, s. r. o. 28. října 150/2663 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 400 660 www.siemens.cz

IBM ČR, s. r. o. – pobočka Ostrava Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 120 963 www.ibm.com/cz

Tieto Czech s. r. o. 28. října 3346/91 702 00 Ostrava Tel.: +420 597 159 900 www.tieto.cz

121

15.5 Banky AXA ČR – Regionální ředitelství Ostrava Na Hradbách 5/1161 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 621 059 V Ostravě jsou k dispozici také další obchodní zastoupení. www.axa.cz Citibank, a. s., pobočka Ostrava (Citibank Overseas Investment Corporation) Nádražní 643/11, 700 39 Ostrava Tel.: +420 595 130 401 www.citibank.cz Commerzbank AG, pobočka Ostrava Na Hradbách 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 861 www.commerzbank.cz Česká národní banka, pobočka Ostrava Nádražní 4 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 151 111 www.cnb.cz

mBank, pobočka Ostrava (Commerzbank) Zámecká 1507 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 155 310 www.mbank.cz Oberbank AG Ostrava Stodolní 1 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 108 511 www.oberbank.cz Poštovní spořitelna – regionální finanční centrum Ul. 28. října 150 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 693 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.postovnisporitelna.cz GE Money Bank, pobočka Ostrava (General Electric) Masarykovo nám. 32 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 131 162 www.gemoney.cz

Česká spořitelna, a. s., pobočka Ostrava (Erste Bank) nám. Dr. E. Beneše 6, 702 70 Ostrava Tel.: +420 956 760 000 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csas.cz

Hypoteční banka, a. s., pobočka Ostrava (ČSOB, a.s.) Nádražní 81,702 00 Ostrava Tel.: +420 599 508 811 www.hypotecnibanka.cz

Českomoravská záruční a banka, a. s., pobočka Ostrava Přívozská 133/4 701 77 Ostrava Tel.: +420 597 583 111 www.cmzrb.cz

ING Bank (ING Group) Novinářská 6a 702 00 Ostrava Tel.: +420 800 159 159 www.ing.cz

rozvojová

Československá obchodní banka, a.s., pobočka Ostrava (KBC Group N.V.) Nádražní 170 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 134 711 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.csob.cz

LBBW Bank CZ a. s., pobočka Ostrava Dlouhá 3/194 702 00 Ostrava Tel.: +420 595 151 511 www.lbbw.cz

122

Komerční banka, a. s., pobočka Ostrava (Société Générale Group) Nádražní 12 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 562 111 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.kb.cz

UniCredit Bank ČR, a. s., pobočka Ostrava (UniCredit Group) Smetanovo nám.1 702 00 Ostrava Tel.: +420 955 959 829 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.unicreditbank.cz

Korea Exchange Bank 3F AXIS OFFICE PARK, budova C Na Rovince 879 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 595 700 900 www.keb.co.kr

Volksbank CZ, a. s., pobočka Ostrava (Volksbank International AG) 28. října 3138/41 702 00 Ostrava Tel.: +420 543 525 901 www.volksbank.cz

Raiffeisen Bank, pobočka Ostrava Na Hradbách 546/8 702 00 Ostrava 1 Tel.: +420 595 131 411 V Ostravě jsou k dispozici také další pobočky. www.rb.cz

Wüstenrot Smetanovo náměstí 2 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 263 180 www.wuestenrot.cz Air Bank a. s. Masarykovo nám. 21 702 00 Ostrava Tel.: +420 606 024 249 www.airbank.cz

15.6

Vybrané obchodní domy

FORUM Nová Karolina Jantarová 3344/4 702 00 Ostrava 2 Tel.: +420 221 015 962 www.nova-karolina.cz AVION Shopping Park Ostrava Rudná 3114/114, Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 597 434 900 www.ostrava.avionshoppingpark.cz Baumax ČR a. s., filiálka Ostrava Novoveská ulice 3137 709 00 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: +420 596 625 232-5 V Ostravě také další prodejna www.baumax.cz Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 693 000 www.futurumostrava.cz

Platforma Ostrava Krmelínská 2/780, 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 595 705 040 www.platforma.cz IKEA ČR, s. r. o. Rudná 110, 700 30 Ostrava Tel.: +420 596 783 462 www.ikea.cz Albert Hypermarket, provozovna Ostrava – Dubina Horní 283/87, 700 30 Ostrava Tel.: +420 597 310 011 V Ostravě také další prodejna www.interspar.cz LASO Ostrava Spectrum stores, a. s. Masarykovo náměstí 15, 702 00 Ostrava Tel.: +420 596 273 111 www.laso-ostrava.cz

123

Globus ČR, k. s. Opavská 326/90, 708 00 Ostrava-Plesná Tel.: +420 596 988 111 www.globus.cz

MAKRO ČR, s. r. o. Samoobslužný velkoobchod Místecká 280, 720 00 Ostrava-Hrabová Tel.: +420 844 999 111 www.makro.cz

Hornbach, Baumarkt CS, s. r. o. Bílovecká 3, 721 00 Ostrava-Svinov Tel.: +420 597 224 000 www.hornbach.cz V Ostravě také další prodejna

SCONTO nábytek, s. r. o. Grmelova 4/2033, 709 00 Ostrava Tel.: +420 596 663 700 www.sconto.cz

Albert Hypermarket Ostrava Shopping Park Rudná 114/3114, Ostrava-Zábřeh Tel.: +420 595 705 111 www.ialbert.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.

Tesco Stores ČR, a. s. Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a 702 00, Ostrava Tel.: +420 596 666 111 www.itesco.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.

OBI Market Ostrava (Kutil, k. s.) Výškovická 3123/46, 700 30 Ostrava Tel.: +420 595 781 830 www.obi.cz Kaufland ČR, v. o. s. Obchodní centrum Grmelova 2032/2, 709 00 Ostrava Mariánské Hory Tel.: +420 596 633 560 www.kaufland-online.cz V Ostravě je k dispozici několik prodejen.

-

124

16

Historické mezníky města Ostravy

125

126

127

128

129

130

Seznam zkratek

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČSÚ

Český statistický úřad

ISPV

Informační systém o průměrném výdělku

JLL

Jones Lang LaSalle

MMO

Magistrát města Ostravy

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MSK

Moravskoslezský kraj

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

ÚP

Úřad práce

VŠB-TUO

Vysoká škola Báňská–Technická univerzita Ostrava

131

Faktografické listy Ostrava 2015

Vypracoval: Odbor strategického rozvoje Vedoucí odboru strategického rozvoje: Ing. Václav Palička Kontakt: [email protected] Vydalo: Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 8, 729 30, Ostrava Datum vydání: září 2015

1 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY HISTORICKÉ MEZNÍKY PRŮMYSLOVÉHO MĚSTA OSTRAVY OBYVATELSTVO ŠKOLSTVÍ... 16

Recommend Documents