RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ LOGOPEDIE
1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání ve specializačním oboru klinická logopedie je příprava odborníka – specialisty pro oblast poruch a vad mezilidské komunikace k získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností. Získaná specializovaná způsobilost umožňuje samostatnou činnost v oblasti prevence, speciálně pedagogické diagnostiky, edukace, reedukace i rehabilitace vad a poruch mezilidské komunikace. Absolvent přípravy má hluboké teoretické a praktické znalosti v anatomii, fyziologii a patologii orgánů řeči a sluchu, dokonale ovládá speciálně pedagogické metodiky týkající se sluchových vad a poruch vývoje řeči, problematiku integrace pacientů a problematiku speciálního školství. Je dobře seznámen se základy souvisejících lékařských oborů (zejména foniatrie, neurologie, psychiatrie, geriatrie i rehabilitačního lékařství) a pedagogických oborů (znalost základního školství, speciálně pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny) a zdravotnickou legislativou. Je oprávněn samostatně pracovat v oboru klinická logopedie ve zdravotnictví. Svou náplní patří klinická logopedie mezi obory rehabilitačního charakteru. Péče o osoby (všech věkových kategorií) s poruchami komunikace je většinou pravidelná a dlouhodobá. Za výkon povolání klinického logopeda se považují činnosti uvedené v § 111 vyhlášky č. 424/2004 Sb.
2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1 Vstupní podmínky Podmínkou pro přijetí do specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání logopeda ukončením akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie. 2.2 Průběžné podmínky Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době. 3
V průběhu specializačního studia je nutný výkon zdravotnického povolání v příslušném oboru specializace minimálně 1 rok z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky výkonu povolání z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby od data přihlášení se k atestační zkoušce. 2.3 Výstupní podmínky Účastník specializačního vzdělávání musí získat minimálně 60 kreditů ročně (za semestr specializačního vzdělávání se započítává 25 kreditů při splnění požadavků vymezených vzdělávacím programem a logbookem). V průběhu vzdělávacího programu pro získání specializace musí účastník absolvovat: a) povinnou praxi v oboru klinická logopedie, která je součástí specializačního programu, probíhá nejméně 36 měsíců na odborném logopedickém pracovišti pod odborným dohledem klinického logopeda, b) povinnou doplňkovou praxi: 12 týdnů ve zdravotnickém zařízením poskytujícím logopedickou péči pod přímým vedením klinického logopeda, 6 týdnů v lůžkovém zdravotnickém zařízení, poskytujícím mimo logopedické péče i péči foniatrickou, otorinolaryngologickou, neurologickou, rehabilitační, geriatrickou, nebo psychiatrickou, a to alespoň na čtyřech z uvedených pracovišť, c) doporučenou doplňkovou praxi: 1 týden ambulantní část neurologie, příp. stacionář zaměřený na onemocnění CNS, 1 týden dětská psychiatrie či psychologie, 1 týden ambulance plastické chirurgie, rehabilitace, ORL, pediatrie a geriatrie, 1 týden školská zařízení ve spádové oblasti (speciálně pedagogická centra, speciální školy, pedagogicko-psychologická poradna), d) účast na vzdělávacích akcích: povinná účast - specializační kurzy v oboru klinická logopedie, foniatrie a pedaudiologie – celkem 2 týdny (2 kredity za každý započatý den), - seminář Základy zdravotnické legislativy – 1 den (2 kredity), - kurz Neodkladná první pomoc – 2 dny (4 kredity), - specializační odborná stáž na akreditovaném pracovišti, jejíž cílem je prohloubení znalostí na jiném pracovišti, než je místo výkonu povolání – 2 týdny (2 kredity za každý započatý den),
4
-
-
odborná stáž v klinické logopedii na specializovaném pracovišti, jejímž cílem je prohloubení znalostí na jiném pracovišti, než je místo výkonu povolání, pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka – 2 týdny (2 kredity za každý započatý den), inovační kurzy s cílem seznámit se s novými poznatky v oboru (délka trvání 8 – 16 hodin) (1 kredit za každý započatý den),
doporučená účast - specializační kurzy, pořádané akreditovaným pracovištěm pro další související odbornosti (např.klinická psychologie, neurologie, geriatrie, rehabilitační lékařství apod.) (1 kredit za 1 započatý den), - inovační kurzy, pořádané pod vedením pracovníka se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru bez odborného dohledu s cílem seznámení se s novými poznatky a metodami (1 kredit za každý započatý den), - školicí akce, seminář nebo odborný kurz v délce nejméně 2 hodiny, pořádaný jinou právnickou nebo fyzickou osobou, pokud se program školicí akce týká oboru činnosti nelékařského zdravotnického pracovníka, - odborná konference, kongres nebo sympozium v délce nejméně 4 hodin.
3. Obsah specializačního vzdělávání 3.1 Rozsah požadovaných teoretických znalostí: a) -
poruchy hlasu: anatomie hlasového a dýchacího ústrojí, fyziologie a patologie tvorby hlasu, fyziologie mluvního a zpěvního hlasu, základní rozdělení poruch hlasu, prevence poruch hlasu a principy hlasové hygieny u dětí a dospělých, hlas v edukaci a rehabilitaci poruch řeči a vad sluchu ve vztahu k profesi klinického logopeda;
b) -
poruchy řeči: anatomie a fyziologie řečového ústrojí, zpětnovazebné mechanismy a funkce CNS ve vztahu k řeči, koordinace řečových funkcí CNS, dominance a lateralita funkcí, fyziologie a patofyziologie tvorby hlásek, vývoj dětské řeči, poruchy vývoje řeči (opožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie), poruchy vývoje mluvních funkcí (dyslalie, palatolalie, rhinolalie), symptomatické poruchy řeči u organických poruch CNS (DMO, LMD, dysarthrie), poruchy gnostických a fatických funkcí, 5
c) -
poruchy plynulosti řeči (koktavost, tumultus sermonis), poruchy vývoje poznávacích činností (specifické poruchy učení - dyslexie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysgnozie, dysmuzie), poruchy řeči při psychiatrických onemocněních (pervazivní vývojové poruchy), poruchy řečové komunikace při demencích, poruchy řeči při organických změnách mluvidel; sluchové vady: základy anatomie a fyziologie sluchového ústrojí s důrazem na centrální složku, sluch v řečové komunikaci, percepce řeči (zpracování akustického signálu), vztah sluchu a řeči ve vývoji a v pozdějším životě, patofyziologie sluchového ústrojí - přehled onemocnění včetně vrozených vad, typy sluchových poruch a vad, základy diagnostiky - audiometrie tónová i slovní, objektivní audiometrie, základy sluchové protetiky - sluchadla, kochleární implantáty, reedukace a edukace sluchu a řeči u sluchových vad, včetně využití náhradních komunikačních smyslů;
d) požadované teoretické znalosti ze souvisejících oborů: lékařské obory foniatrie – základní diagnostické a diferenciálně diagnostické postupy z oblasti vad a poruch sluchu a řeči, základy sluchové protetiky, audiologie – základy objektivních a subjektivních diagnostických metod (zejména závěry z nich vyplývající pro vlastní klinickou praxi), neurologie – fyziologie a anatomie CNS, vývoj, poruchy vývoje a onemocnění CNS, (fatické poruchy, kognitivní poruchy, poruchy řečové komunikace v důsledku traumat hlavy, degenerativní onemocnění CNS), geriatrie – poruchy komunikace související s poruchami sluchu a demencemi ve stáří, psychiatrie – pervazivní vývojové poruchy, poruchy řeči a vady sluchu u psychiatricky nemocných osob, endokrinologie – onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, ovlivňující hlas, řeč a psychické funkce, genetika – problematika týkající se patologie řečové komunikace, dědičnost sluchových a rozštěpových vad;
6
nelékařské obory klinická psychologie – problematika řečové komunikace a jejích poruch, základy diagnostiky a terapie (individuální i rodinné), lingvistika – obecné základy (podrobně pro český jazyk), fonetika – obecné základy (podrobně normy pro český jazyk), fonologie – obecné základy (podrobně pro český jazyk), pedagogika – podrobně, je součástí základního studijního programu, speciální pedagogika – mimo vlastní specializace má uchazeč podrobně znát i další speciálně-pedagogické obory, týkající se symptomatických poruch řeči (somatopedie, tyflopedie, etopedie a psychopedie). Speciální modul úzkého zaměření (absolvováním lze získat certifikát) Dysfagie - anatomie, fyziologie a biomechanika polykacího aktu, - etiologie, symptomatologie a diagnostika dysfagie, - poruchy polykání v dětském věku, - dysfagie u onkologických onemocnění, - kompenzační rehabilitační techniky. 3.2 Rozsah požadovaných praktických dovedností: a) poruchy hlasu: - subjektivní hodnocení kvality hlasu a náhradního hlasu, - veškeré diagnostické i terapeutické postupy spadají do kompetence lékaře-foniatra; b) poruchy řeči a vady sluchu: Diagnostika a diferenciální diagnostika poruch komunikace: - v oblasti poruch řeči je prováděna standardními i nestandardními vyšetřovacími postupy a testy. Jejich vyhodnocení, interpretaci a dokumentaci musí klinický logoped ovládat plně teoreticky i prakticky u dětských i dospělých pacientů, - v oblasti poruch sluchu provádí diagnostiku lékař-foniatr, který je koordinátorem terapeutického týmu, - logoped se jako člen pracovního týmu podílí zejména na vyšetření aktuálního stupně vývoje řeči a celkové schopnosti komunikovat. Požadované výkony - základní hodnocení celkového vývoje dítěte v oblasti hrubé a jemné motoriky, intelektu, vizuální i akustické percepce,
7
-
základní hodnocení úrovně grafomotoriky, kresby a vyhodnocení její obsahové a formální stránky (neverbální zkouška intelektu v předškolním věku), vyšetření porozumění řeči (standardními i specifickými testy dle jejich dostupnosti na pracovišti), vyšetření fonematického slyšení standardizovaným testem, interpretace a dokumentace výsledků, vyšetření hrubé a jemné motoriky s důrazem na motoriku mluvidel speciálními testy, interpretace a dokumentace výsledků, vyšetření vlastní produkce řeči: hodnocení úrovně jazykových rovin (lexikálně sémantické, morfologicko-syntaktické, foneticko-fonologické a pragmatické, podrobné vyšetření artikulace a jeho dokumentace, vyšetření a vyhodnocení stupně poruchy plynulosti řeči, vyšetření laterality standardizovaným testem, interpretace a dokumentace výsledků, vyšetření fatických funkcí a vyhodnocení pomocí baterie příslušných testů, interpretace a dokumentace výsledků, vyšetření demence dostupnými testy, jejich vyhodnocení, interpretace výsledků a jejich dokumentace, odborné pedagogické posouzení školní zralosti a školního zařazení dítěte s poruchou řeči.
Edukace, reedukace a rehabilitace poruch řeči je hlavní pracovní náplní v oboru klinické logopedie - klinický logoped musí plně prakticky i teoreticky ovládat všechny standardní terapeutické postupy pro jednotlivé diagnózy v oblasti vad sluchu a poruch řeči (viz teoretická část), - na základě výsledků diagnostiky sestavuje individuální edukační, reedukační nebo rehabilitační plán, - částečně teoreticky i prakticky ovládá speciální postupy i méně běžné postupy, - průběžně se seznamuje s novými terapeutickými postupy a uvádí je do vlastní klinické praxe, - podílí se aktivně na zajištění týmové péče v návaznosti na individuální rehabilitační plán logopedické péče pro každého konkrétního pacienta, - provádí nácvik jednotlivých konkrétních činností, sloužících k rozvoji intelektu, zrakové percepce, sluchové percepce, hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky a k rozvoji řeči u poruch vývoje řeči a vad sluchu, - provádí konkrétní přípravu k vyšetření sluchu u malých dětí, - provádí konkrétní terapeutické postupy při úpravách artikulace, - provádí konkrétní terapeutické postupy při úpravě poruch plynulosti řeči, - provádí konkrétní terapeutické postupy při rehabilitaci komunikačních schopností pacientů s těžkým poškozením nebo ztrátou mluvené a psané řeči (afázií, alexií, agrafií) po CMP, úrazech hlavy, nádorových onemocněních a jiných onemocněních CNS, 8
-
provádí konkrétní terapeutické potupy při rehabilitaci osob s komunikačními obtížemi ve vyšším věku.
c) -
v oblasti technických dovedností prakticky ovládá: techniku zvukového záznamu a jeho fonetický přepis, základy práce s audiovizuálními a elektroakustickými přístroji a pomůckami, prakticky zvládá základní technickou obsluhu při užívání protetických pomůcek v oboru (zejm. sluchadla), teoreticky i prakticky ovládá základy práce s počítačovou technikou, umí využívat prakticky softwarové vybavení na pracovišti, prakticky ovládá práci s počítačovými programy a jejich praktické využití v edukaci, reedukaci a rehabilitaci poruch komunikace u dětí i dospělých.
-
d) v oblasti pedagogických a organizačních znalostí prakticky ovládá: - organizaci práce logopedické ambulance, principy týmové práce, vedení zdravotnické dokumentace, depistáž a dispenzarizace vad řeči a sluchu, - znalosti o typech a síti speciálních školských a zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče a možnosti rekvalifikace osob s vadami řeči, sluchu a s kombinovanými vadami alespoň ve své spádové oblasti.
4. Všeobecné požadavky a) základní právní předpisy platné ve zdravotnictví (viz část 7) b) -
organizace a systém zdravotní péče (rezort zdravotnictví): znalost organizace systému zdravotní péče v ČR a její využívání ve vlastní klinické praxi, zásady týmové spolupráce a schopnost využívat je ve vlastní klinické praxi, základy lékařské etiky, etika zdravotnického pracovníka – nelékaře (Profesní etická charta logopeda ve zdravotnictví), schopnost komunikace a předávání informací v pracovním mezioborovém týmu, respektování odborných i manažerských dovedností jiných odborníků v týmové spolupráci, uplatňování vlastních odborných i manažérských dovedností v klinické praxi, znalost základní dokumentace oboru (chorobopis, zprávy, povinná hlášení, statistiky), znalost neodkladné první pomoci a v nutném případě její aktivní poskytování znalosti počítačové techniky a její využití pro dokumentaci, terapii i získávání nejnovějších informací z vlastního oboru i oborů souvisejících.
c) organizace a systém vzdělávání (rezort školství): - znalost systému pregraduálního i postgraduálního vzdělávání k získání kvalifikace (rozdíly v přípravě klinického a školského logopeda),
9
-
systém základních a speciálních škol, systém, organizace a náplň činnosti speciálně pedagogických center, systém, organizace a náplň činnosti pedagogicko-psychologických poraden.
d) mezirezortní spolupráce - účast na koordinaci péče o pacienty s poruchami hlasu, řeči a vadami sluchu v rezortech zdravotnictví, školství a sociální péče. e) mezinárodní spolupráce - organizace péče o nemocné s poruchami a vadami mezilidské komunikace v zemích EU, zejména ve Slovenské republice (prostupnost vzdělávacích pregraduálních i postgraduálních systémů obou zemí).
5. Hodnocení specializačního vzdělávání: a) průběžné hodnocení školitelem: - záznam o absolvované praxi (konkrétních činnostech na pracovišti) v průkazu odbornosti. Záznamy o průběžném hodnocení školitelem pravidelně v šestiměsíčních intervalech; b) předpoklad přístupu k atestační zkoušce: - absolvování povinné praxe a povinných školicích akcí – záznam v průkazu odbornosti. Účastník specializačního vzdělávání musí získat minimálně 60 kreditů ročně, které mu umožní přistoupit k atestační zkoušce; - úspěšné absolvování písemného testu (alespoň 50 bodů ze 70 možných), - vypracování písemné práce: předložení zpracovaných tří kazuistik z vlastní klinické praxe včetně dokumentace provedených vyšetření i efektu terapie, - předložení seznamu výkonů (logbook) potvrzeného školitelem;
6. Charakteristika činností Klinický logoped je zdravotnickým vysokoškolským pracovníkem - nelékařem, který je oprávněn samostatně zajišťovat specializovanou péči o děti a dospělé s poruchami a vadami komunikačního procesu. Za výkon povolání klinického logopeda bez odborného dohledu se považuje činnost v souladu s § 111 vyhl.č. 424/2004 Sb.: - provádí logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou činnost a výsledky postupuje dalších odborníkům, - provádí léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči, sluchu a hlasu dětí a dospělých, - provádí logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností, - školí zdravotnické pracovníky v oblasti komunikativních možností při poškození centrálního nervového systému, - odborně vede logopedy,
10
-
provádí poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči, provádí konziliární a posudkovou činnost.
7. Seznam doporučené literatury 1. AMBLER, Z., BEDNAŘÍK, J., RŮŽIČKA, E. a kol.: Klinická neurologie. I. část obecná. Triton, s.r.o., Praha, 2004. 2. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P.: Základy klinické psychologie. Portál, Praha, 2005. 3. CSEFALVAY, Z., TRAUBNER, P.: Afáziológia pre klinickú prax. Osveta, Martin, 1996. 4. CSÉFALVAY, Z., KOŠŤÁLOVÁ, M., KLIMEŠOVÁ, M.: Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie. AKL ČR, Praha, 2003. 5. DLOUHÁ, O.: Vývojová dysfázie – porucha zpracování řečového signálu. Unitisk, Praha, 2003. 6. DVOŘÁK, J.: Logopedický slovník. Logopaedica clinica, Žďár n/S., 1998. 7. GANGALE, D.C.: Rehabilitace v orofaciální oblasti. Grada Publishing, Praha, 2004. 8. HOLMANOVÁ, J.: Raná péče o dítě se sluchovým postižením. Septima, Praha, 2002. 9. HOWLIN, P.: Autismus u dospívajících a dospělých. Portál, Praha, 2005. 10. HRDLIČKOVÁ, D., HRDLIČKA, M.: Demence a poruchy paměti. Grada Publishing, Praha, 1999. 11. HRDLIČKA,M.,KOMÁREK,V.: Dětský artismus. Portál, Praha, 2005. 12. JAMBŮREK, B.: Bilingvální vzdělávání neslyšících. Septima, Praha, 1998. 13. JANOTOVÁ, N., ŘEHÁKOVÁ, K.: Surdopedie. SPN, Praha, 1990. 14. KEREKRETIOVÁ, A.: Palatolália. UK Bratislava, 1997. 15. KITTEL, A.: Myofunkční terapie. Grada Publishing, 1999. 16. KOUKOLÍK, F.: Lidský mozek: funkční systémy, norma a poruchy. Portál, Praha, 2000. 17. KULIŠŤÁK, P., LEHEČKOVÁ, H., MIMROVÁ, M., NEBUDOVÁ, J.: Afázie. Triton, Praha, 1997. 18. KULIŠŤÁK, P.: Neuropsychologie. Portál, Praha, 2003. 19. LAŠŤOVKA, M.: Poruchy plynulosti řeči. Scriptorium, Praha, 1999. 20. LECHTA, V.: Logopedické repetitórium. SPN, Bratislava, 1990. 21. LECHTA, V.: Symptomatické poruchy reči u detí. UK Bratislava, 2000. 22. LECHTA, V.: Symptomatické poruchy řeči u dětí. Portál, Praha, 2003. 23. LECHTA, V.: Diagnostika narušenej komunikačnej schopnosti. Osveta, Martin, 1995. 24. LECHTA, V.: Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Portál, Praha, 2003. 25. LECHTA, V.: Terapia narušenej komunikačnej schopnosti. Osveta, Martin, 2002. 26. LECHTA, V.: Terapie narušené komunikační schopnosti. Portál, Praha, 2005. 27. LECHTA, V.: Koktavost. Komplexní přístup. Portál, Praha, 2004. 28. LECHTA, V.: Diagnostika a terapie koktavosti. Pracovní listy. AKL ČR, Praha, 2004. 29. MATĚJČEK, Z.: Dyslexie. SPN Praha, 1988 a další vydání.
11
30. MIKULAJOVÁ, M., RAFAJDUSOVÁ, I.: Vývinová dysfázia. Vl. nákladem, Bratislava, 1993. 31. MIMROVÁ, M.: Afazie. Pracovní listy. Triton, Praha, 1999. 32. NESNÍDALOVÁ, R.: Extrémní osamělost. Portál, Praha 1995. 33. NEUBAUER, K.: Poruchy řečové komunikace u dospělých osob. AKL ČR, Praha, 1997. 34. NEUBAUER, K.: Poruchy řečové komunikace-diagnostika a terapie. In: Preiss, m. a kol.: Klinická neuropsychologie. Grada Publishing, Praha, 1998, s.260-309. 35. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie I. Poruchy komunikačního procesu způsobené sluchovými vadami. Unitisk, Praha, 1994. 36. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie II. Poruchy hlasu u dětí a dospělých. Unitisk, Praha, 2000. 37. NOVÁK, A.: Foniatrie a pedaudiologie III. Základy fyziologie a patofyziologie řeči. Diagnostika a léčba poruch řeči. Unitisk, Praha, 1997. 38. NOVÁK, A.: Korekce sluchových vad sluchadly. Unitisk, Praha, 1995. 39. NOVÁK, A.: Vývoj dětské řeči. Fyziologie, poruchy,diagnostika a léčba. Unitisk, Praha, 1999. 40. OHNESORG, K.: Fonetika pro logopedy. SPN, Praha, 1974. 41. OSTATNÍKOVÁ, D.: Anatómia, fyziologia a patofyziológia reči. Asklepios, Bratislava, 2003. 42. PALKOVÁ,Z.: Fonetika a fonologie češtiny. UK Praha, 1994. 43. PREISS, M. a kol.: Klinická neuropsychologie. Grada, Praha, 1998 a další vydání. 44. PULDA, M.: Včasná sluchově-řečová výchova malých sluchově postižených dětí. MU, Brno, 1996. 45. ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. a kol.: Dětská klinická psychologie. Grada Publishing, Praha, 1997 a další vydání. 46. SEMAN, M.: Poruchy dětské řeči. SZN, Praha, 1956. 47. SOVÁK, M.: Uvedení do logopedie. SPN, Praha, 1978 a další vydání. 48. SOVÁK, M.: Defektologický slovník. SPN, Praha, 1978. 49. SVOBODOVÁ, K.: Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Septima, Praha, 1997. 50. ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I., a kol.: Základy klinické logopedie. Portál, Praha, 2003. 51. VOHRADNÍK, M.: Poruchy řečové komunikace u velofaryngeální insuficience. Scriptorium, Praha, 2001. 52. VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. Portál, Praha, 2005. 53. ZELINKOVÁ, O.: Poruchy učení. Portál, Praha, 1994. 54. ZELINKOVÁ, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Portál, Praha, 2001.
12
Testové baterie 1. CSÉFALVAY, Z., KOŠŤÁLOVÁ, M., KLIMEŠOVÁ, M.: Diagnostika a terapie afázie, alexie, agrafie. AKL ČR, Praha, 2003. 2. GRIMM, H., SCHÖLER, M., MIKULAJOVÁ, M.: Heidelberský test vývoje řeči (H-S-E-T,) Psychodiagnostika, s.r.o., Brno, 1997. 3. HEDÁNEK, J., ROUBÍČKOVÁ, J.: Dysartrický profil – test 3F. DeskTop Publishing FF UK, Praha, 1997. 4. HOLMEROVÁ,I.: Testovník .Soubor testů pro gerontologii. Česká Alzheimerovská společnost, Praha, 2003. 5. LECHTA, V.: Diagnostika a terapie koktavosti. Pracovní listy. AKL ČR, Praha, 2004. 6. ŠKODOVÁ, E., MICHEK, F., MORAVCOVÁ, M.: Hodnocení fonematického sluchu u předškolních dětí. Realia, Ostrava, 1995. 7. MATĚJČEK, Z., ŽLAB, Z.: Zkouška laterality. Psychodiagnostika, Bratislava, 1972 (opakovaná vydání – i Microdata, Ostrava, 1992). 8. MATĚJČEK, Z., ŽLAB, Z.: Test laterality. Psychodiagnostika, Brno, 2000. 9. ŽLAB, Z.: Zkouška jazykového citu. Microdata, Ostrava, 1992. Periodika: Diagnostika a terapie poruch komunikace (za posledních 5 let) Folia Phoniatrica et Logopedica (za posledních 5 let) Logopaedica (vydavatel LiečrehGúth Bratislava - za posledních 5 let) Aktuální periodika z oblasti pediatrie, neurologie, ORL a foniatrie, geriatrie, rehabilitačního lékařství
Legislativa Znalosti základních aktuálně platných legislativních norem pro výkon profese klinického logopeda: - Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) - Vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo bez odborného dohledu - Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnost zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti - Neodkladná první pomoc – viz IPVZ - Veřejné zdravotnictví a zdravotnické právo – viz IPVZ - Zákon č. 048/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) 13
-
Zákon č. 002/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Etická charta Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (vysokoškolský zákon) Zákon č. 561/2004 Sb., o mateřských,základních a středních školách (školský zákon) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)
Internetové odkazy: - Asociace klinických logopedů ČR (AKL ČR) (základní i speciální informace o oboru pro členy AKL ČR i veřejnost, anotace a termíny pořádaných vzdělávacích akcí, přihlášky, anotace odborných školení,seminářů, kongresů a sympozií v ČR i ve světě, diskusní fórum, novinky z oboru, odborné literatury i legislativy) www.klinickalogopedie.cz -
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) (základní informace o vzdělávacích programech specializační přípravy jednotlivých odborností, anotace, a termíny pořádaných akcí, přihlášky, termíny specializačních stáží, termíny atestací, knihovna) www.ipvz.cz
-
Slovenská asociácia logopedov (SAL) (základní i speciální informace o oboru pro členy AKL ČR i veřejnost, anotace a termíny pořádaných vzdělávacích akcí, přihlášky, anotace odborných školení,seminářů, kongresů a sympozií v ČR i ve světě, diskusní fórum, novinky z oboru, odborné literatury i legislativy) www.sal.sk
-
Diskusní fórum osob trpících poruchou plynulosti řeči www.balbuticka.komunita.cz
a další internetové odkazy
14
