1
Charakteristiky plánování Plán šesti vyučovacích jednotek je konstruován pro předmět německý jazyk. Tématický
celek tvoří oblasti komunikace, média a reklama. Vyučování je zaměřeno na zisk nových dovedností a vědomostí jak v oblasti jazykové - fonetika, gramatika, lexikologie, tak v oblasti obsahové – v rámci tématického celku, i v oblasti rozvoje osobnosti, pro kterou poskytuje zvolené téma vhodný podklad pro rozpracování. (Blíže v jednotlivých kapitolách.)
2
Analýza třídy
Cílová skupina: 5. třída šestiletého gymnázia Věk: 16 – 18 let Složení třídy: 25 žáků, 10 chlapců, 15 dívek Vývojové stadium žáků: puberta (Erikson), období dospívání (biologie), období socializace a získávání vlastního postoje (sociologie) Specifika třídy: dobrý kolektiv, třída schopná spolupráce, charakterově heterogenní skupina Předmět: německý jazyk jako druhý cizí jazyk Stav dovedností a znalostí před tématickým celkem: min. 4 roky výuky německého jazyka, znalost jazyka na úrovni B2/B1
3
Obsah vzdělávání 3.1 Tématický rozbor (mindmap)
První tématický podklad udává téma komunikace. V této části je informačním jádrem vyučování rozlišení komunikace na verbální a nonverbální část. Prohloubením této látky je uvědomění si postoje, gest a dalších faktorů komunikace se zaměřením na sebeprezentaci, ovládání vlastního těla pro zefektivnění a zkvalitnění projevu. Další informace od vyučujícího se týkají správného přístupu k partnerovi v komunikaci, rozlišení argumentace na správnou a chybnou a poučení o konstruktivní kritice, hodnocení druhých. Tato část je obsahově důležitá pro další průběh tématického celku a její jazykový přínos spočívá v ovládnutí nové slovní zásoby. Hodina je sestavena jako úvod pro obsahové i metodické pokračování v hodinách dalších. Druhou tématickou podkategorií jsou média. V této části se v rámci tématu vyučování o vývoji či kladech a záporech médií a jejich jednotlivých typů vyloží a procvičí gramatika stupňování (Komparativ, Superlativ). Při práci s tiskem pak bude procvičována gramatika vět vedlejších (Věty s „dass“). Třetím podtématem celku je reklama. Problematika reklamy je pro žáky atraktivní a je vhodným tématem pro diskuse a vyjadřování v cizím jazyce. Obsahově se bude mluvit o podobách reklamy, jejím vlivu na společnost nebo kladech a záporech.
3.2 Návaznost na zkušenosti žáků Téma „Komunikace, média, reklama“ se velice úzce dotýká života žáků, jejich zájmů a každodenních činností. Žáci mají k tématu již mnoho znalostí a vlastních stanovisek a je snahou formy i obsahu vyučování, tyto znalosti a stanoviska využít, skrze ně motivovat k činnosti a učení. Zároveň jsou činnosti ve vyučování plánovány tak, aby vedly k zamyšlení a utváření si postoje k dnešní situaci médií, schopnostem lépe a konstruktivně komunikovat a kriticky hodnotit podávané informace. Pokud možno veškeré činnosti a obsahy jsou provedeny v německém jazyce. Tento fakt předpokládá znalosti lexikální i gramatické dřívější, které žáci umějí aplikovat. Atmosféra ve třídě má podporovat k vyjadřování a procvičování řeči v cizím jazyce i u jedinců, kteří mají dovednosti méně rozvinuté. Důležitější je mluvit, než mluvit správně a jen v cizím jazyce. To musí všichni žáci jasně pociťovat.
3.3 Časový plán tématického celku Vyučovací jednotka Průběh vyučování Úvod
1 Úvod Téma: komunikace Brainstorming Jakými způsoby komunikujeme? Třízení pojmů (odpovědí) do skupin spolu s žáky. (10 min.)
Fáze informační
Výklad: Typy komunikace, rady a typy pro přednes, zásady hodnocení (15-20 min.)
Fáze návazná
Hra – simulace situace („statický obraz“) – vyjádření postojem, Příprava (5 min.)
Provedení 2 skupin Fáze problematizování (5 min.) Metakomunikace Evaluace – dojem ze hry (poznávající i předvádějící) (5 min.) Příprava na další Naučit se slovíčka z hodiny. Napsat 10 hodinu (úkol) vět k tématu hodiny (názor, dojem, myšlenka) a užít 10 slov ze slovíček lekce.
2 Téma: argumentace Rozbor třech příkladů nesprávné komunikace: 1. A: Ukliď si! B: Proč? A: Protože jsem to řekla. 2. A: Sluší mi to? B:Hm A: A je lepší sukně nebo kalhoty? B: Hm 3. A: Je mi smutno B: Proč? A: Nevím, to je jedno. B: Tak mě s tím neotravuj! (5 min.) Výklad a doplňovací otázky: Zásady správné komunikace, partner v komunikaci (15 min.) Zadání úkolu skupinám – diskuse v rodině na dané téma příprava (10 min.)
Provedení 2 skupin (10 min.) Evaluace – dojmy z provedení (herec i divák) (5 min.) Naučit se slovíčka z hodiny. Napsat 5 vět co je pro mě pro úspěšnou diskusi nejdůležitější a proč.
3 Téma: média Obrázek
Analýza obrázku Ve skupinách – doplnění textu (10 min.) Výklad: Gramatika – stupňování (Komparativ a Superlativ) Příklady, cvičení (15 min.) Téma média – brainstorming (typy) (5 min.) Skupinové rozhovory: jaká média jsou lepší (procvičení stupňování) a proč (klady a zápory) (5-10 min.) Prezentace 2 skupin (5 min.) Hodnocení spolužáky (užití zásad z první hod.) (5 min.) Procvičení všech slovíček k tématu. Napsat 5 vět se stupňováním příd. jmen.
Vyučovací jednotka Průběh vyučování Úvod
Fáze informační
Fáze návazná
Fáze problematizování
Metakomunikace
Příprava na další hodinu (úkol)
4 Téma: Média Zkoušení ze slovíček předchozích hodin (5 min.)
5 Téma: reklama Krátké video – ukázka reklamy http://www.youtube. com/watch?v=TlUEi q-jRjg
6 Téma: reklama test Ukázka 3 videí Analýza (5 min.)
Analýza (5 min.) Výklad: gramatika Rozdělení skupin na – vedlejší věty témata: „dass“ 1. Klady a zápory Příklady, cvičení reklamy, (15 min.) 2. Vliv reklamy na společnost Test 3. Faktory, které (30 min.) Skupinová práce – mají na recipienta různé novinové působit články k jednomu 4. Typy reklam tématu, každá Zpracování téma ve skupina připraví skupině a příprava výtah ze svého plakátu pro (10 min.) prezentaci (15-20 min.) Prezentace obsahu Prezentace skupin 4x Probrání otázek testu, s pomocí vět „dass“ 3 min zodpovězení otázek žáků (5 min.) (15 min.) (5-10 min.) Porovnání podání informace, zamyšlení se nad rozdíly stylu (popř. i obsahu) (10 min.)
Převyprávění rozhovoru s blízkou osobou pomocí užití „dass“ – vět (10 vět)
Hodnocení spolužáky (užití zásad z první hod.) (5-10 min.)
Nalézt video se zajímavou nebo vtipnou reklamou (Nj) Příprava na test
Evaluace tématického celku, Diagram (blíže v Kap. 7)
(5 min.) Vyplnění lístku s návrhy pro zlepšení tématického celku a přáními ohledně příštích témat (anonymně, PC) (blíže v Kap. 7)
3.4 Rámcový vzdělávací program Vzhledem k mé aprobaci a tomuto plánu vyučování pro německý jazyk užívám jako materiál Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále RVP G). Pro tématický celek vyučování „Komunikace, média, reklama“ byly činnosti a jejich forma vybírány tak, aby vedly k nejen dovednostem a znalostem cizího jazyka, ale také ke kompetenci učení, řešení problémů, ke komunikativní, sociální a personální kompetenci a ke kompetenci k podnikavosti (RVP G, Str. 9).
3.4.1 Obecné pojetí předmětu Nj v RVP G Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. (RVP G, Str. 12) Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. (RVP G, Str. 12) Vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky, kterou lze charakterizovat následovně: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce,
cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Při vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutrálního funkčního stylu. (RVP G, Str. 21). Učivo pro další cizí jazyk se má vztahovat k oblastem osobním, vzdělávacím a společenským a týkat se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat. (RVP G, Str. 20) 3.4.2 Pojetí a zařazení tématického celku v RVP G Tématický okruh, komunikační situace a výchozí texty se mají vztahovat ke konkrétním a běžným tématům, mají vycházet z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. (RVP G, Str. 21) Tématický okruh „Komunikace, média, reklama“ přispívá k rozvoji žáků v oblasti:
veřejné: nákupní střediska, trh, zboží, nálepky a obaly, letáky tyto pojmy spojuje téma reklama: je třeba uvědomovat si její vliv, sílu, působení, typy provedení -
domy, obchody, veřejná doprava v těchto a jiných místech se běžně s reklamou setkáváme, aniž si uvědomujeme, do jaké míry nás obklopuje
vzdělávací: výuka, diskuse, texty, video, slovníky v rámci tématu komunikace je procvičována správná komunikace a argumentace, vztah k partnerovi komunikace, jsou objasněny prvky konstruktivní kritiky a hodnocení, je procvičována prezentace a projev se zaměřením na rady pro nonverbální složku komunikace důraz je kladen na pestré využití pomůcek (slovníky, texty, PC), ale i metod pro rozvoj verbální stránky projevu žáků (diskuse, prezentace, shrnutí, výtah aj.)
osobní: rodina a její společenské vztahy, přátele
v rámci tématu argumentace bude procvičována a zdůrazňována podoba správné komunikace, vztah a chování k partnerovi komunikace, správná argumentace. Na příkladu rodinných rozhovorů bude teorie převedena do simulované praxe.
osobnostní: zájmy, názory a postoje k blízkému okolí prostor bude věnován zájmům a názorům v oblasti techniky, médií a reklamy jako prostředku k pobavení a/nebo manipulaci
oblast společenská: kultura, tradice, média na podstavě zkušeností a názorů žáků bude diskutováno o médiích a reklamě, jejich proměnách v průběhu vývoje společnosti, o změně jejich vlivu a pozice ve společnosti
V rámci tématu Média budou navíc probrány základy mediální výchovy, a to její společenskovědní i médiovědní části, s důrazem na posílení mediální gramotnosti (RVP G, Str. 77-81).
4
Výchovně vzdělávací cíle 1) Bloomova taxonomie cílů v kognitivní oblasti: a. Znalost Žák bude umět vyjmenovat 2 typy komunikace a jejich složky. Žák bude schopen stupňovat přídavná jména. b. Porozumění Žák bude umět vysvětlit, co znamenají jednotlivé složky komunikace (verbální i nonverbální), jak se projevují v praxi. c. Aplikace Žák bude schopen použít 2. a 3. stupeň přídavných jmen ve větách. Žák je schopen aplikovat pravidla pro tvoření vedlejších vět (konkrétně věty se spojkou „dass“). d. Analýza Žák je schopen vyjmenovat klady a zápory masmédií. Žák je schopen porovnávat typy médií. Žák je schopen rozlišit mezi dobou a špatnou argumentací (na základní úrovni). e. Syntéza Žák dokáže shrnout roli médií. f. Hodnocení Žák dokáže uvést argumenty pro a proti jednotlivým typům médií a vyhodnotit jejich přínos. Žák dokáže zhodnotit výkon spolužáka a přitom uvést návrh pro zlepšení jeho slabin. 2) Kratwohlova taxonomie cílů v afektivní oblasti: a. Přijímání Žák dokáže naslouchat druhému, vnímat jeho sdělení. Žák dokáže pozorovat činnost jiných. b. Reagování Žák je schopen přispět svou myšlenkou do společných činností. Žák odpovídá na položené otázky.
Žák dokáže vypracovat daný úkol. Uposlechne pokynů a na základě materiálů či informací vypracuje či vyhotoví zadání. c. Oceňování hodnoty Žák dokáže hodnotit informace, argumentovat, respektovat i sdílet názor. d. Integrování hodnot Žák dokáže dílčí hodnoty porovnávat a v jejich soustavě vytvořit hierarchii. e. Internalizace hodnot v charakteru Žák si dokáže hodnoty vztáhnout do svého osobního systému hodnot, který ovlivňuje jeho vlastní názory, hodnoty a přesvědčení. 3) Daveova taxonomie psychomotorických cílů: a. Imitace Žák si vyzkouší správné využití nonverbální komunikace pro prezentaci či projev a dokáže tyto zásady užít v praxi. b. Manipulace Žák dokáže podle pokynu a pravidel znázornit statický obraz. c. Zpřesňování Žák dokáže vylepšovat své schopnosti projevu a prezentace osvojováním zásad. d. Koordinace Žák dokáže koordinovat při svém projevu obsahovou i formální složku (pohyby, postoj aj.). e. Automatizace Žák si osvojí zásady užití nonverbální komunikace pro efektivní projev.
5
Organizační formy vyučování 1. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod hodiny je zahájen kooperací celé třídy řízenou vyučujícím. V této části je cílem zjistit znalosti a zkušenosti žáků před začátkem tématického celku. Společně vytvářejí soubor znalostí k danému tématu, který objasní strukturu tématického celku.
Fáze informační je ve formě frontální výuky. Pro objasnění nových informací je tato forma, orientovaná na celou třídu, nejefektivnější. Všichni se koncentrují na učitele a jím vykládanou novou látku.
Fáze návazná a problematizování probíhá ve skupinách po 5 žácích. Výběr skupiny bude ponechán na samotných žácích. Oni sami vytvoří skupiny po pěti. Tato forma byla vybrána proto, aby se všichni žáci podíleli na činnosti, zároveň spolupracovali ve větší skupině, kterou je pro splnění činnosti nutno dobře koordinovat.
Metakomunikace proběhne mezi celou třídou pod moderováním vyučujícího. Pro žáky je přínosem slyšet názory a dojmy z činnosti od co nejvíce spolužáků.
2. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod je proveden ve formě kooperativní výuky, kdy žáci reagují na učitelovy podněty. Jde o úvodní motivační činnost pro všechny žáky.
Fáze informační je uskutečněna formou frontální výuky. Učitel objasňuje novou látku, poté ji procvičuje spolu s žáky v rámci celé třídy.
Fáze návazná probíhá ve skupinách tří žáků, kdy skupiny volí učitel podle charakterových vlastností žáků (v jedné skupině mají být charakterově odlišní žáci). Jde zde o osobní zkušenosti žáků s konfrontací jiných charakterů při snaze o úspěšnou komunikaci a konstruktivní řešení problémů.
Fáze problematizování pokračuje ve skupinách. Obsahuje předvedení vypracování dvěma skupinami po sobě, ostatní situaci sledují. Tato forma rozdělení třídy mezi aktivní a pasivní žáky je nutná z časového hlediska. Práce žáků ve skupinách má být předvedena, pro získání zkušenosti nemusí být ale provedena všemi žáky. Stačí vzorek jako příklad.
Metakomunikace je opět provedena v rámci celé třídy, řízená vyučujícím. Sjednotí se tak dojmy a nové zkušenosti žáků aktivně i pasivně zakončujících skupinovou činnost.
3. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod s motivační funkcí je nejdříve orientován na celou třídu, kdy třída jako skupina analyzuje obrázek. Poté se žáci rozdělí do skupin po dvou, nejlépe vytvořeních spolupráce v lavicích. Toto rozdělení je zvoleno hlavně pro nenáročnost a pro dosažení cíle není nutné tvořit skupiny podle speciálních kritérií. Výsledky dobrovolníků budou ukázány celé třídě.
Fáze informační je vyučována frontálně. Obsah nového učiva je vysvětlen celé třídě.
Fáze návazná je nejdříve započata skupinovou spoluprací v rámci celé třídy. Poté se žáci opět vrátí ke spolupráci v lavici. V této části jde o procvičení nových tématických a gramatických prvků. Specifické dělení do párů není potřebné. Práce v malých skupinách umožňuje všem žákům dostatek prostoru a času k procvičení.
Během fáze problematizování předvedou dvě skupiny svou činnost ještě jednou před celou třídou. Důvody prezentace některých a ne všech žáků je z důvodu časových, pro získání dovedností a vědomostí to ale ani není potřebné.
Metakomunikace proběhne v rámci celé třídy, kdy se skupiny i jednotlivci vyjadřují k výkonu svých spolužáků. Tato část výuky probíhá ve třídě jako skupině.
4. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod a fáze informační jsou vedeny formou frontální výuky. Tato forma je zvolena z důvodu potřeby pozornosti všech žáků.
Fáze návazná probíhá ve formě skupinové. Žáci jsou rozdělení do skupin po pěti, a to podle počítání 1-5, kdy žáci se stejnou číslicí tvoří skupinu. Toto rozdělení je zvoleno pro náhodnost skupiny a tím možnost seznámení se s jinými pracovními a myšlenkovými návyky než mají kamarádi či spolužáci poblíž sedící. Forma skupinové práce je vybrána pro efektivní práci nad konkrétním textem, možnost kooperace, potřebu zformulovat výsledky pro prezentaci před ostatními a především možnost srovnávat výsledky práce skupin.
Fáze problematizování pokračuje ve skupinách, kdy jedna přednáší a jiné poslouchají.
Fáze metakomunikace probíhá mezi celou třídou, kdy se skupiny vyjadřují k výsledkům jiných skupin i výsledku, který tvoří jednotlivé práce společně.
Do jisté míry by se dalo uvažovat od fáze návazné po metakomunikaci o formě malého projektu. Žáci si na začátku stanoví cíl, rozdělí úlohy, vypracují jejich části, vyhodnotí je a dojdou k obecnému závěru.
5. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod je proveden učitelem ve spolupráci s celou třídou jako skupinou. Jde o motivační impuls pro všechny žáky.
Fáze informační i návazná se odehrává ve čtyřech skupinách. Skupiny si utvoří žáci sami. Dosažení cíle nevyžaduje speciální rozdělení žáků. Supiny mají každá jiné téma, na kterým pracují a vyhotoví i výstupný materiál.
Fáze problematizování se odehrává dále ve skupinách. Jedna skupina prezentuje své výsledky, jiné poslouchají. Všechny skupiny předvedou svou práci.
Během metakomunikace dojde k hodnocení jedinců práce skupiny před celou třídou.
Práce skupin se dají považovat za 4 malé projektové práce.
6. vyučovací jednotka: kombinace hromadné (frontální) výuky a skupinové výuky
Úvod tvoří motivační impuls a následný společný rozbor žáků. Celá třída tvoří odpověď jako skupina.
Další činností je test shrnující a prověřující znalosti všech žáků po zakončení tématického celku.
Po testu je žákům nabídnut prostor pro otázky. Jejich zodpovězení je vedeno frontální formou.
Poslední část hodiny je věnována evaluaci. Žáci jednotlivě zaznamenají svůj názor na tématický celek do grafu. Jejich rozhodnutí je individuální.
6
Vyučovací metody 1. vyučovací jednotka metoda slovní – dialogická: brainstorming (Pro úvod do tématického celku se pomocí metody brainstorming zjistí stav znalostí a zkušeností žáků před probráním tématického celku. Spolupráce při tvoření pojmů a tématických podskupin pro budoucí hodiny tvoří pro žáky přehlednou strukturu a motivuje k činnosti.) metoda slovní – monologická: výklad (Pro předání nových informací formou vysvětlovací je tato metoda upřednostňována. Jelikož jde ale v této vyučovací jednotce o obsah, nikoliv o gramatiku, je metoda kombinována s dalšími): metoda praktická: nácvik pohybových dovedností (Pro zažití zásad pro nonverbální projevy komunikace si žáci mají tyto rady samy vyzkoušet.) metoda názorně demonstrační: demonstrace statických obrazů (Žáci mají vnímat svůj postoj a jeho důležitost pro sdělení. Metoda doplňuje probíranou látku a zároveň je metodou motivační.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 2. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Komentář příkladů má uvést do tématu hodiny, hlavně ale pozitivně žáky naladit.) metoda slovní – monologická: výklad (Nové poznatky mají být žákům nejdříve obecně vysvětleny.) metoda názorně demonstrační: předvádění rolí a situace (Metoda, kdy má žák přijmout cizí roli a vyzkoušet si pohybovat se v ní, rozvijí osobnostní složku žáka.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 3. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze obrázku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Tématicky má obrázek naladit žáky na téma a motivovat je.) metoda motivační a praktická (Žáci mají dotvořit obrázek doplněním textu. Tato část má být zábavná a má vyvolat tvořivost.)
metoda slovní – monologická: výklad (Vysvětlení nové gramatiky je nutné od vyučujícího.) metoda slovní – dialogická: brainstorming (Pro úvod do tématické části jsou sbírány znalosti žáků. Z nich lze pak vycházet a jednoduše procvičovat gramatiku. Spolupráce žáků má navíc vzbuzovat jejich zájem.) metoda slovní – dialogická: dialog (Touto metodou si žáci nejen povídají, ale mohou procvičovat i probíranou gramatiku. Jsou-li rozděleni na skupinky, může se každý vyjádřit a procvičovat své jazykové znalosti – lépe než mezi všemi žáky.) metoda inscenační (Žáci své dialogy předvedou. Musí se nyní soustředit nejen na jazykovou stránku řeči, ale i na formu prezentace své práce.) metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 4. vyučovací jednotka: metoda slovní – zkoušení (Žáci mají být zkoušení z probraných slovíček. Jejich proces učení má být tímto ověřen.) metoda slovní – monologická: výklad (Vysvětlení nové gramatiky je nutné od vyučujícího.) metoda slovní – práce s textem (Žáci se mají seznámit s německy psaným textem, novinovým článkem. Mají pochopit smysl sdělení a umět ho interpretovat ostatním.) Postupem srovnávání mají žáci hodnotit texty. Pro domácí přípravu je užito metody samostatné práce žáků. 5. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze videosnímku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Tématicky má video naladit žáky na téma a motivovat je.) metoda slovní – dialogická: diskuse (Žáci mají ve skupinách diskutovat na dané téma a tím vytvořit informační podklad pro prezentaci svých názorů a výsledků ostatním), pomocí metod praktických – grafické a výtvarné činnosti vytvoří žáci plakát jako doprovodný materiál jejich prezentace metoda slovní – monologická: vysvětlování (Žáci vysvětlí svým spolužákům své poznatky, popř. zhotovení plakátu. Mají si vyzkoušet prezentovat svou práci před ostatními a snažit se o poutavost a zaujetí. Zážitek mluvčího a ne posluchače posiluje jak dovednosti tak osobnostní složku žáka.)
metoda sdělovací (Žáci mají sdílet své poznatky, vyslechnout zkušenosti druhých, aby byl proces vzdělávání v rámci činnost zakončen.) metoda samostatné práce (Žáci mají v případě zájmu využít internetu a najít zajímavé či veselé video. Jde o motivační prvek, ale i impuls k práci s počítačem a internetem, rozvoj schopnosti vyhledávání a třízení materiálu. Důležitý je také spojit zájmy žáků s obsahem vyučování.) 6. vyučovací jednotka: metoda motivační, postup analyticko-syntetický (Při analýze videosnímku mají být žáci schopní provést všechny tři kroky analýzy ve správném pořadí. Video má žáky rozptýlit a pozitivně naladit.) metoda písemných prací: test (Tato metoda je zvolena pro ověření nabytých znalostí žáků.) Metodou samostatné práce bude zjišťována spokojenost žáků s tématem a jeho provedením při vyučovacích hodinách.
7
Didaktické prostředky – učebnice, pomůcky, ICT Tématický celek je vyučován na podstavě učebnice Themen neu 2 (nakl. Hubeber).
Obsahová složka celku se opírá hlavně o zájmy, zkušenosti a znalosti žáků a je doplněna informacemi od vyučujícího z oblasti mediální výchovy. Učebnice jako pomůcka slouží hlavně pro vysvětlení gramatické látky a její procvičení. Učebnice a pracovní sešit Themen neu 2 byly vybrány pro jejich formu vysvětlení nové látky, která je pro žáky adekvátní, a pro vhodné sestavení souboru úloh pro procvičení konkrétní gramatiky. V hodinách se vypracují jen některá cvičení, zbývající vypracují žáci dobrovolně, slabší žáci dostanou k vypracování cvičení individuální doporučení učitele. Jako materiál pro prostudování dostanou žáci výstřižky (úryvky) z různých periodik německého tisku. Žáci se tak seznámí s textem v německém jazyce z prostředí praxe. Pro úvodní část vyučování druhé vyučovací jednotky je vhodné použít prezentace jednotlivých rozhovorů prostřednictvím počítače a projektoru. Pro obrázek se užije projekce ze zpětného projektoru. Pro doplňování textu do obrázku dostane každý žák svůj obrázek, rozkopírovaný učitelem. Prostřednictvím projekce z počítače budou ukázána videa. Pro tvorbu plakátů pro prezentaci na dané téma je nutné poskytnout žákům papír A3, fixy a magnety na připevnění při prezentaci. Pro závěrečnou hodinu musí učitel připravit velký plakát s grafem a dotazníky pro zjištění spokojenosti a motivace v uběhlých hodinách tématického celku. Výukové prostory by měly obsahovat standardní vybavení, nástěnky, tabuli, zařízení pro reprodukci audiovizuálních pomůcek.
8
Pedagogická komunikace jako prostředek interakce mezi učitelem a žákem Jako budoucí pedagog upřednostňuji vývoj silnějšího vztahu mezi žáky a učitelem. Učitel
by měl mít s žáky partnerský či dokonce přátelský vztah, pokud to však dovoluje jejich kázeň a schopnost spolupracovat. Vztah by měl být zároveň podepřen autoritou přirozenou i formální.
8.1 Klady a zápory v tradiční škole Klady v tradiční škole Zápory v tradiční škole Prostředí výuky je většinou dobře vybaveno. Učitelé nejsou vždy přístupní otázkám žáků. Výuka je zaměřená na znalosti žáků a jejich Průběh vyučování je velice málo orientovaný rozvoj. Žák získává široký rozhled. na motivaci žáka. V potaz se berou méně zájmy žáků a více nutnost probírané látky z hlediska učebních plánů a osnov. Systém známkování dokáže žáky motivovat Komunikace mezi žákem a učitelem je k učení a poskytuje jim okamžité a zaměřena především na verbální složku. transparentní ocenění jejich výkonu. Na všechny žáky jsou kladeny (většinou) Žáci jsou více kritizováni než chváleni. stejné nároky. Hodnocení jim dává orientaci Pochvale není věnován takový prostor. o kvalitě jejich výkonu ve srovnání s jinými. Soutěživost mezi žáky vyvolaná výsledky Třída je vnímána jako celek, nikoliv jako jejich práce přispívá pozitivně v jejich skupina jedinců s individuálními potřebami. procesu učení.
8.2 Vlastní alternativní prvky pro zefektivnění komunikace Učitel by měl zaměřit plánování vyučovaní především na zájmy a motivaci žáka. Aby toho docílil, musí:
obměňovat formy a metody výuky. Dosažení výchovně vzdělávacích cílů je rychlejší a efektivnější, jsou-li žáci náplní vyučování zainteresování. Obměnou forem a metod výuky se žáci vzdělávají nejen v oblasti kognitivní, ale zároveň v oblastech afektivních a psychomotorických.
přenechat část odpovědnosti na žácích. Prostřednictvím metod výuky může učitel nechat žáky vypracovat některá témata a „učit“ své spolužáky. Dále může nechat žáky spoluvytvářet strukturu pro učební plán.
klást větší důraz na motivaci žáka. Motivace může být dlouhodobá a takovou motivaci je třeba vyvolat a stále oživovat, aby ji žák neztratil. Krátkodobě může učitel žáky motivovat pochvalou, známkou, nebo motivační pobídkou k učení jako je obrázek, video, karikatura aj.
Požadavky na žáka musí být vysoké, ale splnitelné! Žák nesmí mít pocit, že i po přípravě nemůže uspět.
Učitel musí pracovat na svých nonverbálních schopnostech komunikace. Pro vnímání posluchače je právě nonverbální složka tou nejhlavnější, na kterou je zaměřena většina jeho pozornosti.
Zakomponování metod praktických činností žáka, her či výletů, které splňují výchovně vzdělávací cíl, upevňuje vztah učitel-žák i žák-žák. Zároveň povzbuzuje žáka v zájmu o předmět a učení.
přistupovat k žákům a jejich výkonům s ohledem na jejich individuální průběh procesu učení. Každý žák je jedinečnou osobností, což musí být v přístupu poznat.
8.3 Výběr typu komunikace a výchovného stylu pro plánované vyučování Jsem zastáncem tradičního typu komunikace mezi učitelem a žákem během vyučování, ovšem se zakomponováním některých prvků alternativního typu. Jde především o navýšení důležitosti afektivní a psychomotorické složky komunikace a o důraz na rozvoj osobnosti žáka. Tradiční škola je podle mého názoru příliš upnutá na kognitivní složku. Jako výchovný styl je pro plánované vyučování myšlen a upřednostňován styl autoritativní. Učitel je pro žáky autoritou přirozenou, založenou na profesní kompetenci, vztahu a důvěře. Autorita je částečně upevněna formou formální – učitel jako člen instituce, jako osoba zkoušející, a rozhodující o kvalitě výkonu. Učitel zůstává autoritou, to ale nebrání partnerskému vztahu učitel-žák při spolupráci a aktivitách během vyučovacích hodin. Vztah má být založen na respektu, transparentnosti, na společném cíli a zájmech.
8.4 Krátké vystoupení na počátku roku – předmět německý jazyk Pro vstupní hodinu výuky německého jazyka bych si jako nový učitel připravila:
Pozdravení žáků, pokud možno neformální.
Krátké vyprávění o nejdůležitějších bodech mého osobního a profesního života. Cílem je představit se žákům jako obyčejný člověk se zájmy a osobními cíly a ne jako formální autorita.
Přislíbení žákům budoucího bližšího poznávání se. Počátek interakce se žáky – představení se. Každý žák se představí a řekne, proč se učí německý jazyk. Odpovědi „sbírá“ učitel na tabuli. Učitel si s žáky stanoví (či upevní) svůj hlavní cíl – význam studia cizího jazyku. (Obraz tabule učitel vyfotí a do další hodiny vytvoří exemplář pro každého studenta).
Pro další činnost požádám žáky, aby vytvořili skupiny po pěti. Jejich úkolem je prodiskutovat návrhy, jaká témata je zajímají a chtěli by o nich mluvit v rámci hodin. Důraz mají klást i na kvalitu témat pro výchovně vzdělávací cíle. Své návrhy mají vypsat na barevné papírové oválky. Zástupce (popř. zástupci) skupiny mají své návrhy přednést třídě a připevnit oválky na nástěnku (či tabuli). Význam uspořádání oválku mají také objasnit (jestli má uspořádání nějaký grafický význam).
Třída zhodnotí celkový výsledek práce skupin. V čem se skupiny shodli, jaká témata jsou okrajová. Nejčastěji navrhovaná témata by potom měla být učitelem zapracována do učebního plánu. (Pokud je to možné, výsledná práce by měla zůstat viset na nástěnce.)
Jako domácí úkol žáci vypracují libovolnou formou text na téma: Co už umím z německého jazyka? Co už umím německy?
9
Metody pedagogické diagnostiky žáka
Během tématického celku budou využity diagnostické metody ústní zkouška orientační písemné zkouška, didaktický test sestavený učitelem Analýza úkolů a výkonů žáka: při jednotlivých činnostech, v jednotlivých vyučovacích jednotkách a jako celkový proces učení v rámci předmětu Analýza výsledků činnosti, domácí úkoly, pomocné materiály z hodin (všechny domácí úkoly jsou na začátku hodiny vybírány a do další hodiny vyučujícím kontrolovány) Dotazník ke zjištění zájmů a motivace žáků 9.1 Didaktický test 1) Slovní zásoba: komunikace a. Vypiš typy komunikace a jejich složky. komunikace
_______________ _______________
___________________
____________ ____________ ____________ ____________ 3 BODY
b. Stručně (stačí jednou větou) objasni každý pojem z cvičení 1.a. Napiš, co znamenají nebo jak se v komunikaci projevují. __________________________________________________________________ __________________________________________________________________
__________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ 3 BODY 2) Tématická část: Média Napiš, jaký typ masmédií užíváš nejraději a vysvětli proč. Užij ve své argumentaci klady i zápory tebou vybraného média. (rozsah 10 vět) ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ 5 BODŮ (hodnocení = celistvost myšlenek, gramatika, obsah argumentace) 3) Gramatická část: Stupňování přídavných jmen, vedlejší věty „dass“ a. Doplň tabulku Positiv
4 BODY Komparativ
Superlativ
groß mehr der, die, das faulste jung hoch länger teuer alt
b. Zvýrazněná přídavná jména užij ve větě. ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ 8 BODŮ (hodnocení = gramatika, obsah) c. Převeď následující věty do vět vedlejších užitím spojky „dass“. „Endlich habe ich es gelesen.“ → Jonathan hat gesagt, dass _________________________________________________ „Wir sind mit unserer Arbeit fertig.“ → Die Schüler sagen, dass __________________________________________________ Wahrscheinlich ändert sich nicht so viel.“ → Julia denkt, dass ________________________________________________________ 6 BODŮ
9.2 Hodnocení Test obsahuje otevřený druh testových úloh. Některé úlohy vyžadují stručnou odpověď, v testu se objevuje typ produkční i doplňovací. Jedno cvičení vyžaduje širší nestrukturovanou odpověď. 1a. úloha se stručnou doplňovací odpovědí 1b. úloha se stručnou produkční odpovědí 2. úloha se širokou nestrukturovanou odpovědí 3a. úloha se stručnou doplňovací odpovědí 3b. úloha se stručnou produkční odpovědí 3c. úloha se stručnou doplňovací odpovědí
9.3 Dotazník pro zjištění úrovně motivace žáků v předmětu Pro
rychlé
a
efektivní
zjištění hodnocení tématického celku žáky a jejich úrovně motivace v předmětu je na konci
poslední
hodiny
poskytnut graf ve velikosti přibližně 1x1 metr. Každý žák udělá tlustým fixem puntík tam, kde se střetává linie jeho odpovědí formální
k obsahové stránce
a
výuky
tématického celku. Domů k zamyšlení dostanou žáci dotazník (formát A5) s otázkami otevřenými. Jeho cílem je zjistit hodnocení a nápady žáků k tématickému celku „Komunikace, média, reklama“. Prostor je dán i přáním pro další témata, či jiné formě sdělení. Cílem dotazníku je, aby se žáci sami a v klidu zamysleli nad uplynulými hodinami a dokázali formulovat svůj názor či přání. Pokud žáci chtějí, mohou lístek odevzdat anonymně
(bez
odpovědi
přepsat
podepsání), na
popř.
počítači
své (kvůli
nemožnosti identifikace písma). Všechny vyplněné lístky položí žáci ještě před začátkem následující hodinou učiteli na stůl.
10 Hodnocení ve výuce Během vyučovacích jednotek a jednotlivých činností žáků v průběhu plánovaného vyučování má učitel žáky slovně podporovat, konstruktivně hodnotit, upozornit na nesprávná řešení, chválit při dobře vykonané práci. Pro hodnocení výkonu žáka je užito klasifikačního způsobu hodnocení. Výslednou známku bude vytvářet nejen známka z testu, ale i z domácích úkolů, ze spolupráce při hodinách a ocenění postupu v individuálním procesu učení.
10.1 Klady a zápory klasifikace a slovního hodnocení Klasifikace známkou Klady Zápory Informuje žáka, jak Ne vždy je známka zvládá učivo. objektivní. Někdy závisí na subjektivním názoru učitele. (př. estetické kvality) Informuje žáka o kvalitě jeho výkonu ve srovnání s jinými žáky. Motivuje žáka Více špatných k dalšímu učení. známek demotivuje žáka.
Informuje rodiče o výsledcích a chování dítěte. Informuje učitele o účinnosti zvolených postupů.
Ne vždy udává známka míru znalostí a výkonu. Žák může nepochopit zadání, pracovat pomaleji, potřebovat speciální přístup.
Slovní hodnocení Klady Zápory Informuje žáka, jak Slovní hodnocení je zvládá učivo. subjektivní. Žák nedostává jasnou a zřetelnou informaci o svém rozvoji. Upřednostňuje Informace o výkonu kooperaci před mu nedává orientaci či konkurencí. srovnání jeho výkonu k výkonům spolužáků – je zaměřen jen na Pozitivně sebe. Není motivován podporuje individuální rozvoj k vyšším výkonům prostřednictvím žáka. (popíše jeho kolektivu a zdravé silnější stránky a ke slabším navrhne soutěživosti. cestu ke zlepšení.) Ocenění tohoto typu klasifikace není kompatibilní Informuje rodiče o s klasifikací známkou. V případě přestupu do výsledcích a jiné školy může mít chování dítěte. Informuje učitele o žák potíže s tempem i zvládáním nároků účinnosti zvolených postupů. jiného typu klasifikace.
10.2 Vlastní volba hodnocení Upřednostňuji kombinaci obou typů klasifikace s důrazem na klasifikaci známkou. Individuální přístup a slovní hodnocení bych využívala průběžně pro podporu v individuálních procesech učení jednotlivých žáků, v činnostech během výučování a pro vypracování domácích úloh. Klasifikace známkou by shrnovala:
výkon žáka dosažený při testu na závěr tématického celku,
výkon při samostatných domácích cvičení,
výkon, snahu a spolupráci v jednotlivých hodinách
a pokrok v rámci individuálního procesu učení.
Slovní hodnocení podporuje žáka v jeho činnosti a procesu učení a pomáhá mu spatřovat cesty ke zlepšení jeho nedostatků. Hodnocení známkou (celkovou či dílčí) je ale, podle mého názoru, prospěšné pro motivaci a rozvoj žáka. Dostává jasnou informaci o svém výkonu, kterou může porovnat s jinými žáky, která ho může motivovat k lepším výkonům, nebo ho podporovat v dobré práci. Někteří žáci vidí dokonce získání dobré známky jako odměnu za vykonanou práci.
10.3 Hodnocení fiktivního žáka Žák XY umí užít vhodných postupů, metod a způsobů pro plánování, organizaci a vypracování činností a úkolů ve vyučování. Tyto dovednosti dokáže využít v průběhu výuky i v praktickém životě. Je schopný porozumět novým informacím, termínům a definicím a využívat jich v širších souvislostech. Dokáže kriticky hodnotit, vyvozovat závěry a tvořit si svůj názor. Učí se průběžně, se zájmem a uvědomováním si svých výkonů a cílů. Dokáže se jasně a výstižně vyjadřovat, problém dokáže zasadit do kontextu a orientovat se v souvislostech. Dobře využívá své vědomosti a dovednosti, umí vyhledávat potřebné informace. Problémy umí díky těmto kompetencím zdárně vyřešit. Vyjadřovací schopnosti žáka XY jsou v ústní i písemné formě souvislé a výstižné. Zapojuje se do vzdělávacích činností, dokáže se realizovat a přispět svým názorem. Zároveň dokáže naslouchat a vnímat ostatní. Umí pracovat s technickými prostředky, rozumí různým materiálům a textům.
Je aktivní ve skupinových pracích, dokáže spolupracovat, dělat kompromis. Jeho přítomnost ve skupině přispívá k příjemnému pracovnímu prostředí. Je tolerantní a respektuje druhého. Umí se vcítit do situace jiných, snaží se pomáhat, sám se nestydí požádat o pomoc. Uvědomuje si společenské principy a normy, je si vědom práv a povinností svých i druhých. Uvědomuje si hodnotu kultury a tradic. Chápe ekologické a globální problémy a aktivně se snaží přispět ke zlepšení situace. Žák XY dosahuje v předmětu německý jazyk vynikajících výsledků. V kolektivu je velice pozitivně přijímán. Má všechny předpoklady pro úspěšné pokračování studia na gymnázium. Pro rozvoj jeho znalostí v německém jazyce se jeho další studium bude orientovat na rozšiřování slovní zásoby, komunikativní dovednosti a prohlubování gramatických znalostí.
11 Příčiny neprospěchu žáka Žákovi se slabšími výsledky bude nabídnut a doporučen individuální program paralelně probíhající vedle klasické výuky. Jeho obsahem bude soubor učebních úkolů navíc a jejich společná kontrola – žák s vyučujícím zkontrolují vypracované úlohy. Nedostatky budou opraveny, vysvětleny a příkladem procvičeny, správné vypracování bude pochváleno a pozitivně ohodnoceno. Hodnocení žáka v průběhu individuálního programu bude převážně slovní, pouze na přání žáka může být sdělována eventuelní známka, nebo může být vypracován speciální systém hodnocení jeho výkonu (formou grafickou, formou odměn jako například zábavných impulsů pro další práci aj.). Tato forma hodnocení je upřednostňována, jelikož cílem učitele je pomoc k individuálnímu rozvoji žáka, motivací jsou jeho vlastní úspěchy. Ocenění v podobě zlepšené známky se může projevit v klasickém vyučování. Zájem studenta o individuální program a jeho práce navrch klasické výuky budou velice pozitivně hodnoceny a zároveň zahrnuty do celkové známky žáka.
11.1 Soubor učebních úloh pro zkoušení slabého, neprospívajícího žáka Úlohy budou přímo navazovat na vyučovací jednotky. Po proběhlé hodině přijde žák za vyučujícím a společně se dohodnou na zadání individuálního úkolu. Je důležité, aby se úlohy zaměřovali na zájmy žáka. Procvičování psaní v cizím jazyce bude na téma zvolené žákem. Procvičování gramatiky bude zadáváno na podstavě učebnice a pracovního sešitu Themen neu 2. Pro obměnu a zvýšení motivace žáka mohou být cvičení vymýšlena učitelem v zábavné formě. Jako další typ cvičení může žák sám vyzkoušet vytvořit cvičení na určitou gramatiku, připravit řešení a vysvětlení. Po kontrole s vyučujícím mohou být tato cvičení použita v regulérní hodině a žák muže pro provedení tohoto cvičení vést část hodiny jako „učitel“. Pro pomoc při ovládnutí slovní zásoby může učitel žákovi zadat slovíčka, která se má naučit. Menší skupinky slovíček si žák lépe zapamatuje, než obsah celého tématického celku. V následujícím setkání ho může bez známkování prozkoušet. Pro fixaci slovíček mohou být použity i metody grafické a výtvarné.
11.2 Příčiny neprospěchu Žák může mít problémy se zvládnutím tempa a pochopení obsahu výuky kvůli různým faktorům. Těmi mohou být například:
chybějící motivace – žák nevidí smysl v činnostech vyučování a učení se pro předmět.
ztráta motivace – žák změnil svůj postoj k učení. Příčinou můžou být například důvody osobní nebo rodinné.
rodinné důvody – žák může mít doma pro učení špatné podmínky, např. špatné vybavení domácnosti, důvodem můžou být rodinné problémy působící na žákovu psychiku (agresivita, alkohol, časté hádky, strach aj.).
osobní důvody – žák přijal nějakou roli, kterou chce zastávat (neúspěšný žák, bavič, ad.) nebo je žák podroben konfliktům se spolužáky (hádky, šikana, stud za úspěch). Další možností můžou být projevy nějaké nemoci (únava, skleslost, mdloby) nebo dokonce souvislost s užitím drog.
důvody vycházející ze skupiny – žák je členem skupiny, jejíž členství není v souladu se studiem (životní, hudební styl, členství v sektě)
poruchy učení – žák může následkem poruch učení potřebovat více času, péče a procvičení, než daný výchovně vzdělávací cíl dosáhne a ovládne určité znalosti, dovednosti či kompetence.
poruchy chování – žák nezvládá následkem poruch chování standardní situace a úkony. Potřebuje reagovat a projevovat se jiným způsobem. Tím ztrácí soustředění, zájem, motivaci.
Jako nejvážnější příčinu neprospěchu žáka vnímám rodinné důvody zasahující do psychiky žáka. Dítě je vystavováno permanentně negativnímu prostředí v rodině. Žák se většinou uzavírá do sebe, nedokáže se svěřit. Je vystaven psychickému tlaku a citově strádá. Takové příčiny lze těžko odhalit.
11.3 Vlastní komentář k integraci žáků s poruchami učení do běžných základních škol
Myslím si, že je dobré a efektivní integrovat žáky s poruchami učení do běžných škol. V žácích běžných škol se vyvine větší tolerance, mohou svým slabším spolužákům pomáhat při procesu učení. Pro žáky s poruchami učení je pobyt ve standardním prostředí důležitý nejen z motivačních důvodů pro učení, ale i z psychických. Nejsou nikým zvláštním. Taková tendence se ale podle mého názoru nemůže uskutečnit bez řádné přípravy a za kvalitních podmínek. Pedagog běžné školy musí mít ve třídě buď menší počet žáků, nebo (a to pravděpodobněji) potřebuje asistenta nebo odborného asistenta. Dále musí spolupracovat s odborníky, speciálními pedagogy, výchovnými poradci. Nutná je také spolupráce s rodiči žáka s poruchou učení. Kooperace všech pracovníků a rodičů musí být permanentní, transparentní a s orientací na rozvoj žáka. Také žáci běžných tříd musí být schopni a připraveni přijmout mezi sebe žáky s poruchami učení. Doporučeno je například pozvat do třídy speciálního pedagoga, který by žákům běžných tříd vysvětlil, co porucha učení znamená, jak takovému kamarádovi pomoci, jak ho podpořit. Pro žáka s poruchou učení by měl být vypracován individuální studijní plán a mělo by se mu dostávat individuálního přístupu. Po celou dobu se ale tento žák nesmí cítit jako zvláštní. Potřebuje jen intenzivnější podporu.
