B.1 CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

B.1 CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

Studie ochrany p ed povodn mi na území Zlínského kraje

Obsah:

strana: B1-

B.1 Charakteristiky území ......................................................................................3 B.1.1 Vymezení území ......................................................................................... 3 B.1.2 P írodní charakteristiky ............................................................................. 4 B.1.3 Hydrografická sí ....................................................................................... 5 Oblast povodí Dyje................................................................................................ 5 B.1.3.1 Kyjovka .................................................................................................. 5 B.1.3.2 Litava ..................................................................................................... 6 Oblast povodí Moravy ........................................................................................... 6 B.1.3.3 Morava a její p ítoky ............................................................................... 6 B.1.3.4 Mošt nka ............................................................................................... 8 B.1.3.5 Kotojedka ............................................................................................... 9 B.1.3.6 Rusava................................................................................................... 9 B.1.3.7 D evnice................................................................................................. 9 B.1.3.8 B eznice ............................................................................................... 10 B.1.3.9 Olšava.................................................................................................. 10 B.1.3.10 Lutoninka ........................................................................................... 11 B.1.3.11 Fryštácký potok .................................................................................. 11 B.1.3.12 Be va ................................................................................................. 12 B.1.3.13 Vsetínská Be va................................................................................. 12 B.1.3.14 Rožnovská Be va............................................................................... 14 B.1.3.15 Vlára................................................................................................... 15 B.1.4 Stávající reten ní nádrže ......................................................................... 16 B.1.4.1 Vodní dílo Kory any ............................................................................. 16 B.1.4.2 Vodní dílo Osv timany ......................................................................... 17 B.1.4.3 Vodní dílo Slušovice............................................................................. 17 B.1.4.4 Vodní dílo Fryšták ................................................................................ 18 B.1.4.5 Vodní dílo Luha ovice .......................................................................... 19 B.1.4.6 Vodní dílo Bojkovice............................................................................. 19 B.1.4.7 Vodní dílo Ludkovice ............................................................................ 20 B.1.4.8 Vodní dílo Byst i ka.............................................................................. 20 B.1.4.9 Vodní dílo Karolinka ............................................................................. 21 B.1.4.10 Vodní dílo Horní Be va....................................................................... 21 B.1.5 Hydrologie vybraných profil vodních tok Zlínského kraje ................ 22 B.1.6 Sídla Zlínského kraje ............................................................................... 23 B.1.7 Územní systém ekologické stability ....................................................... 24 B.1.8 Komplexní pozemkové úpravy................................................................ 24

B.1. - 2


B.1 Charakteristiky území B.1.1 Vymezení území Zlínský region náleží p evážn ke st ední ásti povodí eky Moravy. Menší území p i západním okraji náleží k povodí jejího nejv tšího pravostranného p ítoku Dyje, okrajová ást regionu p i hranicích se Slovenskou republikou p ísluší do povodí Váhu. Obrázek B1-1: Oblasti povodí ve Zlínském kraji (viz také p íloha E.2.2)

Tabulka B1-1: Rozd lení hlavních povodí ve Zlínském kraji

eka Morava je hlavním recipientem zlínského regionu, do Hlavní povodí kterého p itéká jihovýchodn od [tis. ha] [%] Kojetína v .km 186,6 a opouští ho v Morava (v . Be vy) 348,4 80,0% Milokošti v .km 143,9 (stani ení dle Základní vodohospodá ské mapy 1: Dyje 10,3 2,6% 50 000). V regionu p itéká do Moravy nejprve zprava Haná, dále n kolik Váh 37,4 9,4% malých p ítok , s v tšími Kotojedkou a Salaškou. Významn jší jsou levostranné p ítoky Moravy, p edevším Mošt nka, Rusava a zejména D evnice, dále pak Olšava, Veli ka a Rad jovka. Severovýchodní oblast zlínského regionu tvo í povodí nejv tšího levostranného p ítoku Moravy, tj.Be vy, která vzniká soutokem Be vy Vsetínské a Rožnovské. Jihovýchodní ást regionu je odvod ována Vlárou a dalšími pravostrannými p ítoky Váhu, malé území náleží k pramenné oblasti Myjavy a jejího p ítoku Vrbovce. Koryta všech v tších ek na území regionu byla v minulosti upravována. Nejv tších úprav doznalo koryto Moravy - po rozsáhlých záplavách v 19. století byly budovány ochranné hráze a odleh ovací kanál mezi Uherským Ostrohem a Vnorovy. Plocha ve Zlínském kraji

B.1. - 3


ada menších vodních tok stékajících z kopc byla upravována v souvislosti s výstavbou železnice, tzv. severní dráhy, která sm ovala z B eclavi p es P erov až ke Krakovu vybudované propustky jsou v ad p ípad dodnes funk ní. Další pokra ování regulace drobných vodních tok byla vázána na regulaci Moravy, kdy byla do nového e išt svedena ada tok (nap . Rusava, Mojena, D evnice, Olšava). Na vodních tocích zlínského regionu byly v minulosti vybudovány rybníky a p ehradní nádrže. V sou asné dob je na území Zlínského kraje cca 50 rybník , s nejv tším z nich Svárovem (též Nový rybník - 105 ha). Nejv tší rybni ní soustavu v regionu tvo í ty i rybníky p i Rusav p ed jejím ústím do Moravy, jižn od Hulína. Rybníky jsou využívány jako místní zdroje vody, k chovu ryb a pro rekreaci. V tší hydrologický a vodohospodá ský význam mají p ehradní nádrže. Ze sedmi malých p ehradních nádrží byla první - nádrž Byst i ka - vybudována již v roce 1912, další dv ve 30. letech, zbývající v 50. až 70. letech minulého století. Všechny jsou víceú elové - slouží k ochran p ed velkými vodami, jsou zdrojem vody pro obyvatelstvo i pr mysl, využívají se pro rekreaci a chov ryb. B.1.2 P írodní charakteristiky Území Zlínského kraje má zna n lenitý charakter. Krom rovinatého povodí Moravy, do kterého zasahuje na severozápad úrodná oblast Hané a na jihozápad vina ská oblast Slovácko, je Zlínský kraj p evážn kopcovitý až hornatý. Severní ástí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou ert v mlýn (1 206 m), na východ se rozkládají Javorníky s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (1 071 m) a dále sm rem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javo ina (970 m), které také tvo í hranici se Slovenskem. Sm rem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápad kraje se zvedají Ch iby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Ch iby a výše zmín nými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval p es okres Krom íž až do okresu Zlín. Kolem eky Moravy, v okrese Uherské Hradišt , probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokra uje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, p es oba úvaly, protéká nejv tší eka kraje Morava, do které se vlévá v tšina tok protékajících územím. Jsou to p edevším v severní ásti eka Be va a v jižní ásti eka Olšava. Kraj má celkem p íznivé klimatické podmínky. 1) V tšina p d kraje je mineráln chudá, s výjimkou draslíku a ho íku, s nedostatkem humusu. Jsou to hn dé p dy vrchovin a podzoly, které sm rem k jihu místy p echázejí do hn dých p d nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté ásti s chudými št rkovitými a kamenitými st edn t žkými až t žkými p dami je v obou úvalech úrodná hn dozem i ernozem a v okolí eky Moravy také kvalitní lužní p dy. Pro svažitost a lenitost terénu velké ásti kraje je obd lávání p dy obtížné. Z celkového p dního fondu kraje je 49,4 % zem d lské a 50,6 % nezem d lské p dy. Nejvíce zem d lské p dy má okres Uherské Hradišt (58,5 % celkové vým ry okresu, z toho je 71,5 % p dy orné). Zcela odlišné rozd lení p dy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezem d lské p dy je výrazn vyšší (64,3 %), z ní pak 83,7 % zabírají lesy, p evážn smrkové. Zlínský kraj má velkou rozlohu chrán ného krajinného území. K velkoplošným územím náležejí dv chrán né krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které tvo í zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty pat í mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství p írodních rezervací a p írodních památek. V ervenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zam ené na všestranný rozvoj p eshrani ní spolupráce region na území chrán né krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území p sobení sdružení „Región Biele Karpaty" se sídlem v Tren ín a území p sobení sdružení „Region Bílé Karpaty" se sídlem ve Zlín . eskou ást 1) zdroj: eský statistický ú ad ( SÚ), www.csu.cz, údaje za rok 2005

B.1. - 4


euroregionu tvo í okresy Uherské Hradišt , Zlín a Vsetín a ást okresu Krom íž a dále n kolik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Hor ácko, pat ícím do Jihomoravského kraje. Na jihozápad sousedí Zlínský kraj s krajem Jihomoravským, na severozápad s Olomouckým a v severní ásti s krajem Moravskoslezským, nejdelší hranici má ovšem se Slovenskou republikou. B.1.3 Hydrografická sí Území Zlínského kraje, které administrativn pokrývá ty i okresy - Krom íž, Uherské Hradišt , Vsetín a Zlín - je odvod ováno do povodí Dunaje prost ednictvím hlavních vodních tok – Moravy a Váhu a jejich významných p ítok - Be vy, Dyje a Vláry. Na tuto hlavní í ní sí navazuje ada drobn jších p ítok , z nichž jsou uvedeny pouze ty, pro které bylo jmenovit požadováno detailn jší posouzení srážko-odtokových pom r (zadavatelem studie) a další vodní toky s plochou povodí nad 25 km2 nebo významné vodní toky s plochou povodí menší. Z hlediska srážkoodtokových pom r byla v této studii podrobn ji sledována eka Morava a její levostranné p ítoky – toky Mošt nka, Rusava, D evnice s p ítoky (Lutonínkou - zleva a Fryštáckým potokem – zprava), B eznice a Olšava. Z pravob ežních p ítok Moravy byla do studie zahrnuta ješt Kotojedka. eka Be va, která opouští Zlínský kraj pod soutokem s Juhyní (u obce Choryn ) byla vzhledem ke svému významu a velikosti plochy, kterou odvod uje, posouzena nad rámec zadání studie k p ti uzáv rným profil m díl ích povodí. Samostatn byl popsán úsek toku pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy, úsek Vsetínské Be vy po profily vodom rné stanice Vsetín a soutok s Jezerním potokem, úsek Rožnovské Be vy po profily vodom rné stanice ve Valašském Mezi í í a profil soutoku s p ítokem Kobylská. Jihozápadní výb žek okresu Krom íž je odvod ován ekou Kyjovkou (v horní ásti povodí ozna ovanou též jako Stupava). Jihovýchodní ásti území okres Uherské Hradišt a Zlín p i hranicích se Slovenskem jsou odvod ovány ekou Vlárou a jejími p ítoky do Váhu. Samostatn byly posuzovány pouze toky Vláry a její p ítoky – íka (ústící zprava) a Brumovka (p itékající zleva). S výjimkou povodí Kotojedky, B eznice a íky jsou všechny jmenované vodní toky sledovány sítí stálých hydrologických (vodom rných) stanic. Podrobné charakteristiky (plocha povodí, délka toku, nadmo ské výšky prameništ a ústí, maximální a minimální výšky povodí, sklon a pr tok u ústí) vybraných významných vodních tok Zlínského kraje jsou uvedeny v p íloze E.1.1.

Oblast povodí Dyje B.1.3.1

Kyjovka

Kyjovka je významný vodní tok, pramení ve Ch ibech pod vrcholem Brdo ve výšce 518,25 m n.m. a ústí zleva do Dyje u státní hranice R - Rakousko u Lanžhota, v nadmo ské výšce 151,98 m n. m. Zlínský kraj opouští ve svém . km 70,5. Hlavními p ítoky Kyjovky na území Zlínského kraje jsou zprava Lískovecký potok a zleva St íbrník, nejv tším p ítokem v celém povodí je í ka Kopanice. V . km 74,5 Kyjovky je situována vodní nádrž Kory any ve správ Povodí Moravy s.p. Byla dokon ena v roce 1958 a slouží p edevším k akumulaci pro zajišt ní odb ru vody pro skupinový vodovod Kyjov, dále pro zachycení velkých vod, snížení kulmina ních pr tok a má i energetický význam (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr toky pod hrází VD jsou významn ovlivn né. Koryto toku je pom rn sklonité, (na území Zlínského kraje sklony do 40 ‰), pr m rný sklon nivelety toku je 21 ‰. Na horním toku až po Mouchnici se jedná o pstruhovou vodu. Tok je vodácky využívaný. B.1. - 5


Povodí Kyjovky odvod uje jihozápadní výb žek území okresu Krom íž do povodí eky Dyje a až do profilu hráze VD Kory any je p evážn zalesn né. Sklony svah v povodí Kyjovky jsou p evážn do 35°, nejv tší podíl ploch sklon svah je v intervalu 5-25°. Nejvýznamn jšípovodn jsou deš ové z letních p ívalových srážek a vydatných dlouhodobých deš . Vliv zalesn ní na extrémní odtoky se v d sledku vysoké svažitosti terénu a nižší propustnosti podloží projevuje málo. Hruškovice Hruškovice pramení na severních svazích ertovy skály ve výšce 435 m n.m. a ústí zleva do Kyjovky v Jihomoravském kraji u Svatobo ic-Mist ína ve 178 m n.m., území Zlínského kraje opouští ve svém . km 95,8. Hlavním p ítokem na území Zlínského kraje je zprava Klimentský potok. Pr m rný sklon koryta toku je 26 ‰. Klimentský potok Klimentský potok pramení na jižních svazích vrcholu Kozel ve výšce 460 m n.m. a ústí zprava do Hruškovice u Osv timan ve 270 m n.m., na území Zlínského kraje vstupuje ve svém . km 3,6. V .km 0,8 je situována vodní nádrž Osv timany, která byla do trvalého provozu uvedena v roce 1990 a jejím p vodním ú elem byla akumulace vody pro kapkovou závlahu zem d lských pozemk . V sou asné dob je využívána p edevším jako chovná nádrž pro sportovní rybolov a zajiš uje i minimální z statkový pr tok v koryt toku pod nádrží. Pr m rný sklon koryta toku je 11 ‰. B.1.3.2

Litava

Litava je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Cetechovic ve výšce 494 m n.m. a ústí zleva do Svratky ve výšce 179 m n. m. Zlínský kraj opouští v . km 53,4. Hlavními p ítoky Litavy na území Zlínského kraje jsou zprava Chvalnovský potok, Litavka a zleva St ílecký potok. Pr m rný sklon koryta toku je 64 ‰. Po celé své délce je tok mimopstruhovou vodou. Zhruba polovinu povodí na území Zlínského kraje pokrývá lesní p da, druhou pak orná p da (zejména podél tok ) a na pozemcích jsou zastoupeny sklony svah p evážn v intervalu 5-25°., sklony nad 35° jsou zastoupeny v mimimálním rozsahu.

Oblast povodí Moravy B.1.3.3

Morava a její p ítoky

Morava pat í mezi významné vodní toky, pramení pod vrcholem Kralického Sn žníku ve výšce 1370 m n. m. a ústí zleva do Dunaje u D vína ve výšce 136 m n. m. Do Zlínského kraje vstupuje v . km 186,9 a opouští jej v . km 143,9 . km. Hlavními p ítoky Moravy na území Zlínského kraje jsou zprava Haná, Kotojedka, Vrbka (Hrbka), Kudlovický potok, Dlouhá eka a zleva Mošt nka, Rusava, Mojena, D evnice, B eznice, Olšava a Okluky. Ve Zlínském kraji nejsou na ece Morav z ízeny žádné vodní nádrže, mezi významná vodní díla však adíme jezy Krom íž, B lov, Kunovský les, Spytihn v, Nedakonice a v Jihomoravském kraji Veselí nad Moravou, jehož vzdutí zasahuje i do kraje Zlínského. Na koryt toku na území Zlínského kraje je pr m rná sklonitost do 10 ‰, pr m rný sklon je 1 ‰. Na území Zlínského kraje se jedná o vodu mimopstruhovou. V tšinu plochy povodí podél toku tvo í orná p da. Zbytek povodí je v tší m rou zalesn n, s menšími plochami orné p dy, luk a pastvin.V povodí jsou pom rn rovnom rn zastoupeny sklony svah do 15°, v menší mí e pak svahy o sklonech p evážn v intervalu 15-25°.

B.1. - 6


Haná Haná je významný vodní tok, vznikající soutokem Velké a Malé Hané v Olomouckém kraji v D dicích ve výšce 260 m n.m.. Do Zlínského kraje vstupuje ve svém . km 197,0 a vzáp tí ústí zprava do Moravy u Postoupek-Hradiska ve výšce 192 m n.m. Na území Zlínského kraje není na ece Hané z ízeno žádné vodní dílo. Pr m rným sklonem koryta toku jsou 2 ‰, mimopstruhovou vodou je v celé délce toku. Povodí Hané na území Zlínského kraje je p evážn využíváno zem d lsky jako orná p da. Sklon svah povodí se pohybuje p evážn v intervalu 2-15°. Tištínka Tištínka pramení na severovýchodních svazích Klešt nce ve výšce 420 m n.m. a ústí zprava do Hané u D evnovic ve výšce 210 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 18 ‰. Mojena Mojena pat í mezi významné vodní toky. Pramení na jižních svazích Lysiny ve výšce 530 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Otrokovic ve výšce 184 m n. m. Hlavním p ítokem Mojeny na území Zlínského kraje je zprava Ludslávka. Pr m rný sklon koryta toku je 14 ‰. Po Záhnilice je tok pstruhovou vodou, dále až po ústí pak mimopstruhovou. P evážná ást území povodí Mojeny je využívána jako orná p da, ást horního povodí je zalesn ná. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi 2 – 25°. Kudlovický potok Kudlovický potok pramení na severních svazích Komínských skal ve výšce 460 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Babic ve výšce 180 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 19 ‰. Vrbka (Hrbka) Vrbka (Hrbka) pramení západn od Nové D diny ve výšce 330 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Babic ve výšce 180 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku se pohybuje kolem 13 ‰. Salaška Salaška pramení 4 km severozápadn od Salaše ve výšce 490 m n.m. a ústí zprava do Moravy ve Starém M st ve výšce 179 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 17 ‰. Zlechovský potok Zlechovský potok pramení u Starých hutí ve výšce 465 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Kostelan ve výšce 178 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 20 ‰. Dlouhá eka Dlouhá eka je významný vodní tok. Pramení jižn od Starých Hutí ve výšce 435 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Nedakonic ve výšce 175 m n. m. Hlavními p ítoky Dlouhé eky jsou zprava Medlovický potok a zleva Buchlovický potok. Pr m rný sklon koryta toku je 14 ‰. V horní ásti povodí je zastoupena zejména lesní p da, úsek st edního toku je charakteristický st ídáním orné p dy s loukami a pastvinami, povodí dolního toku tvo í orná p da. V povodí Dlouhé eky se pohybují sklony svah p evážn do 15°. Okluky Okluky jsou významným vodním tokem, pramení na svazích Lesné ve výšce 623 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Ostrohu ve výšce 175 m n. m. Hlavními p ítoky Okluky jsou zprava Chylický potok a zleva Boršický potok. Pr m rný sklon koryta toku je 14 ‰, mimopstruhovou vodou je celý tok. B.1. - 7


Nejv tší podíl na pozemcích povodí tvo í orná p da, lesní p da, louky a pastviny jsou pak zejména v horní trati toku. V povodí eky Okluky jsou sklony svah území p evážn do 15°. Boršický potok Boršický potok pramení jihozápadn od Horního N m í ve výšce 490 m n.m. a ústí zleva do toku Okluky u Hluku ve výšce 215 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 23 ‰. Veli ka Veli ka pat í mezi významné vodní toky, pramení na severních svazích Velké Javo iny ve výšce 921 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Strážnice ve výšce 166 m n. m. Pr m rný sklon koryta toku je velmi vysoký - 137 ‰, pstruhovou vodou je celý tok. Nejv tší podíl území povodí Veli ky tvo í lesní p dy, sklony svah jsou p evážn v intervalu 5 – 35°. B.1.3.4

Mošt nka

Mošt nka pat í mezi významné vodní toky, pramení v Podbeskydské pahorkatin pod vrcholem Kle ský Javorník ve výšce 784 m n. m.. V .km 33,0 (respektive 40,0) opouští Zlínský kraj, v . km 9,3 se do n j op t vrací a ústí zleva do Moravy u Krom íže ve výšce 189 m n. m. Hlavními p ítoky Mošt nky na území Zlínského kraje jsou zprava Mlýnský potok, Kyselovský potok, Malá Be va, Dolnon t ický potok, Šišemka (Hrad anka), Kozrálka a zleva Rumza, Byst i ka. Pr m rný sklon koryta toku je 1 ‰ p ed zaúst ním do toku Moravy, resp. 5 % v horní ásti povodí na území Zlínského kraje. Na Mošt nce nejsou situována žádná významná vodní díla, mimopstruhovou vodou je tok v celé délce. V tšina plochy povodí je využívána jako orná p da, jen na malém procentu plochy jsou louky, pastviny nebo lesy.Sklony povodí se pohybují p evážn do 2°. Byst i ka Byst i ka je významný vodní tok, pramení na jižních svazích er avy ve výšce 680 m n.m. a ústí zleva do Mošt nky v olomouckém kraji u D evohostic ve výšce 234 m n.m. Zlínský kraj opouští v . km 2,4 ve výšce 260 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 2 ‰, pstruhovou vodou je horní tok po Byst ici pod Hostýnem, dále až po ústí je voda mimopstruhová. Šišemka (Hrad anka) Šišemka (Hrad anka) pramení u Lhoty ve výšce 345 m n.m. a ústí u Domaželic zprava do Mošt nky ve výšce 225 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 11 ‰. Kozrálka Kozrálka pramení jižn od Byst ice pod Hostýnem ve výšce 435 m n.m. a ústí u Domaželic zprava do Mošt nky ve výšce 225 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 13 ‰. Malá Be va Malá Be va pat í mezi významné vodní toky. Jedná se o koryto, které odvádí vodu z Be vy u Troubek ve výšce 199 m n.m. Ústí zprava do Mošt nky u Plešovce ve výšce 190 m n.m. Hlavním p ítokem Malé Be vy na území Zlínského kraje je zleva Svodnice. Pr m rný sklon koryta toku na území Zlínského kraje je 1 ‰, v celé délce je tok mimopstruhovou vodou.

B.1. - 8


Svodnice (Malá Be va) Svodnice pramení u Újezdce ve výšce 230 m n.m. a ústí zleva do Malé Be vy ve výšce 191 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 1 ‰. B.1.3.5

Kotojedka

Kotojedka pramení jižn od Cetechovic ve výšce 455 m n. m. a ústí zprava do Moravy u Krom íže ve výšce 185 m n. m. Hlavními p ítoky Kotojedky na území Zlínského kraje jsou zprava Roštínský potok, Divocký potok, Cvr ovický potok, Tr ák a zleva Olšinka. Pr m rný sklon koryta toku je 12 ‰. Horní polovina povodí Kotojedky je zalesn na, v dolní ásti toku se v území st ídá orná p da s loukami a pastvinami. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi 2 – 25°. Olšinka Olšinka pramení na východních svazích Klešt nce ve výšce 415 m n.m. a ústí u Zdounek zleva do Kotojedky ve výšce 225 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 20 ‰. B.1.3.6

Rusava

Rusava pat í mezi významné vodní toky, pramení na jižních svazích Bukoviny ve výšce 600 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Tluma ova ve výšce 184 m n. m. Hlavními p ítoky Rusavy na území Zlínského kraje jsou zprava Slavkovský potok, Rošt nka, Kostelecký potok, N m ický potok, Svinský potok, Stona a zleva Ráztoka, Zhrta, Žopka a Žabínek. Pr m rný sklon koryta tok je 14 ‰, tok je pstruhovou vodou po jez v Prav icích, od jezu až po ústí pak mimopstruhovou. Rozhodující podíl území povodí Rusavy je využíván jako orná p da, ást horního povodí je zalesn ná, sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi 2 – 25°. Rošt nka Rošt nka pramení u Pacetluk ve výšce 268 m n.m. a ústí zprava do Rusavy u Prav ic ve výšce 199 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 9 ‰. B.1.3.7

D evnice

D evnice je významný vodní tok, pramení na Lu kách ve výšce 510 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Otrokovic ve výšce 182 m n. m. Hlavními p ítoky D evnice na území Zlínského kraje jsou zprava Kame ák, Fryštácký potok, Pasecký potok, Prštenský potok, Racková a zleva erný potok, Trnávka, Všemínka, Lutoninka, Ob rek. Na D evnici v .km 29,2 - nad obcí Slušovice nad soutokem s Trnávkou - je vybudována vodní nádrž Slušovice. Ú elem její výstavby byla zejména nutnost zásobování Zlínské aglomerace, zahrnující zejména Zlín a Otrokovice, pitnou vodou (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon koryta toku je 9 ‰, pstruhovou vodou je po jez elektrárny ve Zlín , od jezu až po ústí mimopstruhovou. V povodí jsou pom rn rovnom rn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná p da. Povodí D evnice má nejv tší podíl ploch sklon svah pozemk v intervalu 5 – 15°, zaujímají p es polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25°. Všemínka Všemínka pramení na svazích Kop ivné ve výšce 550 m n.m. a ústí zleva do D evnice u Slušovic ve výšce 270 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 27 ‰. B.1. - 9


Racková Racková pramení východn od Žabárny ve výšce 280 m n.m. a ústí zprava do D evnice u Zlína-Malenovic ve výšce 191 m n.m. Hlavními p ítoky Rackové na území Zlínského kraje jsou zprava Židelná, Míškovický potok, Machovka. Pr m rný sklon koryta toku je 6 ‰. B.1.3.8

B eznice

B eznice je významný vodní tok, pramení u Kudlova ve výšce 405 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Jarošova ve výšce 180 m n. m. Hlavním p ítokem B eznice na území Zlínského kraje je zleva Zlámanecký potok. Pr m rný sklon koryta toku je 9 ‰, pstruhovou vodou je tok po B ezolupy, dále až po ústí mimopstruhovou. V povodí jsou pom rn rovnom rn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná p da. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi 2 – 25°. Zlámanecký potok Zlámanecký potok pramení na jižních svazích Doubí ve výšce 365 m n.m. a ústí zleva do B eznice v Bílovicích ve výšce 191 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 16 ‰. B.1.3.9

Olšava

Olšava je významný vodní tok, pramení v Bílých Karpatech na svahu Bašty ve výšce 622 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Uherského Hradišt ve výšce 177 m n. m. Hlavními p ítoky Olšavy jsou zprava Kolela , Kladenka, Ov irka, Ledský potok, Luha ovický potok, Bánovský potok, Holom a, Olšovec a zleva Koménka, Nivni ka a Vl novský potok. P ímo na Olšav se nenacházejí žádná významn jší vodní díla. Pr m rný sklon koryta toku je 10 ‰, pstruhovou vodou je po Nezdenice, dále až po ústí mimopstruhovou. V povodí tvo í nejv tší podíl z kultur orné p dy. Lesní p da, louky a pastviny se nacházejí zejména v úseku p i horní ásti toku. Povodí Olšavy má nejv tší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 – 15°, zaujímají asi t etinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35°. Kolela Kolela ský potok je významný vodní tok, pramení jihozápadn od Šanova ve výšce 510 m n.m. a ústí zprava do Olšavy u Bojkovic ve výšce 280 m n.m. Vodní nádrž Bojkovice byla vybudována v šedesátých letech v .km 2,5 Kolela ského potoka k vodárenským ú el m. Zajiš uje p edevším dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon toku je 32 ‰, krom nádrže Bojkovice je pstruhovou vodou celý tok. Koménka Koménka pramení na severovýchodních svazích Bu níku ve výšce 510 m n.m. a ústí zleva do B eznice u Bojkovic ve výšce 270 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 30 ‰. Kladenka Kladenka je významný vodní tok, pramení u Petr vky ve výšce 450 m n.m. a ústí zprava do Olšavy v Bilovicích ve výšce 240 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 16 ‰. Luha ovický potok Luha ovický potok je významný vodní tok, pramení severovýchodn od Slopné ve výšce 385 m n.m. a ústí zprava do Olšavy u Újezdce ve výšce 216 m n.m. Hlavními p ítoky

B.1. - 10


Luha ovického potoka na území Zlínského kraje jsou zprava Horní Olšava, Hajový potok, Olše, Pozlovický potok, Oborka, Ludkovický potok a zleva Petr vka. V . km 13,9 Luha ovického potoka je vybudováno vodní dílo Luha ovice, které je jednou z nejstarších p ehrad v povodí Moravy. Primární funkcí nádrže je p evád ní a transformace povod ových pr tok (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon toku je 7 ‰, nad nádrží Luha ovice je vodou pstruhovou, od nádrže k ústí mimopstruhovou. Území povodí podél tok je využíváno jako orná p da nebo louky a pastviny, okraje povodí jsou zalesn né. V povodí Luha ovického potoka je nejv tší podíl ploch svah 5 – 15°. Ludkovický potok Ludkovický potok je významný vodní tok, pramení Na Lhotách ve výšce 445 m n.m. a ústí zprava do Luha ovického potoka u Biskupic ve výšce 235 m n.m. Hlavními p ítoky Ludkovického potoka na území Zlínského kraje jsou zprava B ez vský potok, erný potok. Pr m rný sklon koryta toku je 17 ‰. P ehrada Ludkovice na 6,3 . km Ludkovického potoka je dalším vodním dílem v povodí Olšavy - jde o jednu z nejmenších nádrží v celém povodí Moravy. Byla vybudována v šedesátých letech minulého století a jejím hlavním ú elem je zajišt ní odb r pro skupinový vodovod Luha ovice (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Zhruba polovina území povodí je zalesn ná, na druhé polovin se rovnom rn st ídá orná p da s trvalým travním porostem. V povodí Ludkovického potoka je nejv tší podíl ploch svah 5-15°. Nivni ka Nivni ka pat í mezi významné vodní toky, pramení východn od Byst ice pod Lopeníkem ve výšce 570 m n.m. a ústí zleva do Olšavy v Uherském Brod ve výšce 208 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 18 ‰. Holom a Holom a pramení jihovýchodn od Velkého O echova ve výšce 325 m n.m. a ústí zleva do Olšavy u Drslavic ve výšce 197 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 13 ‰. B.1.3.10

Lutoninka

Lutoninka pramení na svazích Vartovny ve výšce 540 m n. m. a ústí zleva do D evnice u Lípy ve výšce 245 m n. m. Hlavními p ítoky Lutoninky na území Zlínského kraje jsou zprava Jasenka, Chrast šovský potok, aminský potok, Raková a zleva Brat ejovka, Horský potok. Pr m rný sklon koryta toku je 19 ‰. V povodí jsou pom rn rovnom rn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná p da. Povodí Lutoninky má nejv tší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 – 15°, zaujímají p es polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25°. Brat ejovka Brat ejovka je významný vodní tok, pramení u Pozd chova ve výšce 520 m n.m. a ústí zleva do Lutoninky ve Vizovicích ve výšce 290 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 23 ‰. B.1.3.11

Fryštácký potok

Fryštácký potok je významný vodní tok, pramení severovýchodn od Lukove ku ve výšce 500 m n. m. a ústí zprava do D evnice ve Zlín ve výšce 210 m n. m. Hlavními p ítoky Fryštáckého potoka na území Zlínského kraje jsou zleva Lukovský potok, Štípský potok. Pr m rný sklon koryta toku je 21 ‰. P ehrada Fryšták byla vybudována v . km 4,2 Fryštáckého potoka v letech 1935 – 1938 hlavním ú elem z ízení nádrže byla akumulace a vzdouvání vody, dále pak zajišt ní

B.1. - 11


minimálního pr toku v koryt toku pod nádrží a také transformace povod ových pr tok vymezeným reten ním prostorem nádrže (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). V povodí jsou pom rn rovnom rn zastoupeny lesy i orná p da, v menší mí e pak louky, pastviny. Povodí Fryštáckého potoka má nejv tší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 – 15°, zaujímají p es polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25°. B.1.3.12

Be va

Be va je významný vodní tok, vznikající soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy u Valašského Mezi í í ve výšce 285 m n. m. Ústí zleva do Moravy u Troubek ve výšce 195 m n. m. Jedná se o nejv tší p ítok Moravy, který Zlínský kraj opouští v . km 54,7. Hlavními p ítoky Be vy na území Zlínského kraje jsou zprava erný potok, Jasenický potok a zleva Juhyn . Na území zájmového povodí se nachází celkem t i vodní díla (Karolinka, Horní Be va a Byst i ka), která jsou sou ástí vodohospodá ské soustavy povodí Moravy. Jejich hlavním ú elem je vodárenské využití. Všechny nádrže svými celkovými disponibilními objemy jsou schopny zadržet cca 3% celkového ro ního odtoku z uvedeného povodí Be vy, tzn., že svým provozem ovliv ují hydrologický režim Be vy pouze nepatrn (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon koryta toku na území Zlínského kraje je 14 ‰, tok je mimopstruhovou vodou. Tok je vodácky využívaný. Plocha povodí podél tok je využívána jako orná p da nebo louky a pastviny, v tšina plochy povodí je však zalesn ná. Celkový charakter reliéfu se pohybuje od hornatiny v horních ástech povodí Rožnovské a Vsetínské Be vy až po pahorkatinný v dolní ásti obou povodí. Pr m rná nadmo ská výška povodí je 562 m n.m., pr m rný sklon dosahuje 12,6°.V povodí spojené Be vy je nejv tší podíl ploch svah 5 – 15°, minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35°. Juhyn Juhyn je významný vodní tok, pramení na jižních svazích Ky ery ve výšce 695 m n.m., ústí zleva do Be vy u Choryn ve výšce 269 m n.m. V .km 12,2 opouští území Zlínského kraje a op t se do n j vrací v .km 16,5. Hlavními p ítoky Juhyn na území Zlínskéhokraje jsou zprava Komárník, To enka, Hájový potok, Pastevník a zleva Rychtá ka, Rosošný potok, Komárovický potok. Pr m rný sklon koryta toku je 13 ‰. Po celé délce je tok pstruhovou vodou. Povodí Juhyn je tvo eno p evážn ornou p dou, místy se zalesn nými plochami, i s trvalým travním porostem. P evažující sklon povodí je 5 – 15°, maximáln 25°. B.1.3.13

Vsetínská Be va

Vsetínská Be va pat í mezi významné vodní toky. Je levou zdrojnicí Be vy, kterou vytvá í spojením s Rožnovskou Be vou ve Valašském Mezi í í v nadmo ské výšce 285 m. Pramení na severozápadním svahu Javorník nad Velkými Karlovicemi ve výšce 896 m n.m. Hlavními p ítoky Vsetínské Be vy kraje jsou zprava Jezerní potok, Dinotice, Jasenice, Jasenka a zleva Tiš avský potok, Velká Stanovnice, Kychová, Zd chovka, Senice, Rokytenka, Semetínský potok, Ratibo ka a Mikul vka. Pr m rný sklon koryta toku je 10 ‰. Vodácky využívaný úsek se nachází mezi Velkými Karlovicemi a mostem v Novém Hrozenkov . Horní tok je pstruhovou vodou po jez v Byst i ce, odtud po soutok jde o mimopstruhovou vodu. Povodí podél tok je využíváno jako orná p da, nebo louky a pastviny, v tšina plochy povodí je však zalesn ná. Povodí Vsetínské Be vy má nejv tší podíl ploch sklon svah v intervalu 5-25°, zaujímají p es 4/5 území. Podíl sklon ploch nad 35° a pod 2°je minimální. Vsetínská Be va nad Jezerním potokem zahrnuje pramennou ást toku. Má lenitý hornatinný reliéf (území pat í ke geomorfologickému celku Javorníky). Pr m rná nadmo ská výška povodí je 744 m n.m. Povodí Vsetínské Be vy po profil vodom rné stanice Vsetín (zhruba ve st ední ásti toku) zahrnuje území o rozloze 505,60 km2. . Obdobn jako u výše ležícího profilu nad Jezerním B.1. - 12


potokem se vyzna uje lenitým vrchovinným reliéfem s pr m rnou nadmo skou výškou 608 m n.m. a pr m rným sklonem kolem 14°. Tiš avský potok Tiš avský potok pramení na severních svazích Velkého Javorníka ve výšce 970 m n.m. a ústí zleva do Vsetínské Be vy ve Velkých Karlovicích ve výšce 544 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 64 ‰. Stanovnice Stanovnice je významný vodní tok ve vodohospodá sky d ležité oblasti Beskyd. Pramení u Bukoviny ve výšce 970 m n.m., ústí zleva do Vsetínské Be vy u Karolinky ve výšce 480 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je vysoký - 55 ‰. V údolí í ky Stanovnice je v . km 0,7 situována vodní nádrž Karolinka. Byla uvedena do provozu v roce 1987 a hlavním ú elem jejího vybudování bylo vodárenské využití pro skupinový vodovod Vsetín – Vlára. Nádrž má také energetické využití a její neovladatelný reten ní prostor lze využít i pro p evád ní povod ových pr tok . Svým celkovým objemem by nádrž byla schopna zadržet pouze 3,5% z celkového ro ního odtoku z povodí po profil Vsetín (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Povodí Stanovnice je p evážn zalesn né, místy s plochami s trvalým travním porostem a jen výjime n s ornou p dou. P evažující sklon povodí je 15-25°. Kychová Kychová pramení v Papajském sedle ve výšce 760 m n.m. a ústí zleva do Vsetínské Be vy u Halenkova ve výšce 400 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 13 ‰. Tok Kychová se nachází ve vodohospodá sky d ležité oblasti Beskyd, jedná se o výzkumné povodí. Zd chovka Zd chovka pramení u Zd chova ve výšce 668 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Be vy u Huslenek ve výšce 395 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 38 ‰. Zd chovka protéká vodohospodá sky významnou ástí Beskyd – povodí je rovn ž za azeno jako výzkumné . Povodí je zhruba z poloviny zalesn né a zhruba polovinu tvo í louky a pastviny, pouze drobné plochy jsou tvo eny ornou p dou. Sklony povodí se pohybují v intervalu 5 – 25°, výjime n 25 – 35°. Senice Senice je významný vodní tok, pramení na západních svazích Makyty ve výšce 840 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Be vy u Ústí ve výšce 354 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 15 ‰, pstruhovou vodou je celý tok. Tok je sou ástí vodohospodá sky významné ásti území Beskyd. Více než polovina povodí je zalesn ná, zbytek tvo í orná p da a louky a pastviny zhruba ve stejném pom ru. Sklon povodí se pohybuje v intervalu 5 – 25°, výjime n 25 – 35°. Jasenice Jasenice pramení na západních svazích vrchu Cáb ve výšce 740 m n.m. , protéká vodohospodá sky významnou ástí území Beskyd a zprava ústí do Vsetínské Be vy ve Vsetín ve výšce 340 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 43 ‰. P evážná ást území povodí je zalesn ná, v dolní ásti povodí s loukami a pastvinami. Sklon povodí se na v tšin povodí pohybuje v intervalu 5 – 15°.

B.1. - 13


Rokytenka Rokytenka pramení na jižních svazích vrchu Chléviska ve výšce 585 m n.m., protéká vodohospodá sky významnou ástí území Beskyd a zleva ústí do Vsetínské Be vy ve Vsetín ve výšce 335 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 19 ‰. Zhruba 2/3 území povodí jsou zalesn né a podél toku se st ídají pozemky s ornou p dou s loukami a pastvinami. Sklon povodí se na v tšin uzemí pohybuje v intervalu 5 – 15°. Ratibo ka Ratibo ka pramení Na Lu kách ve výšce 495 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Be vy u Habl nky ve výšce 321 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 16 ‰. Povodí je zhruba z poloviny zalesn né druhou polovinu tvo í orná p da a louky a pastviny.Sklony povodí se pohybují v intervalu 2 – 5 °, místy 5 – 15°. Byst i ka / Byst ice (Be va) Byst i ka je významný vodní tok, pramení na západních svazích vrcholu Tane nice ve výšce 820 m n.m. a zprava ústí do Vsetínské Be vy u Byst i ky ve výšce 305 m n.m. Hlavními p ítoky Byst i ky jsou zleva Tís avy, M. Byst i ka, R ž ka. Na ece Byst ici na 5,5 .km je vybudována kamenná vodní nádrž Byst i ka. Jedná se o nejstarší p ehradní stavbou v povodí eky Moravy nad soutokem s Dyjí. Byla uvedena do provozu v roce 1912 a hlavním motivem pro její výstavbu bylo n kolik velkých povodní, které na p elomu století tuto ást Moravy postihly. Její funkce je ale i akumula ní - k nalepšení pr tok ve Vsetínské Be v , energetická a rekrea ní (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon koryta toku je 24 ‰, pstruhovou vodou je v celé délce, nachází se ve vodohospodá sky d ležité oblasti Beskyd. Plocha povodí je pokryta p evážn lesy, místy loukami a pastvinami, z ídka ornou p dou.Sklonitost povodí Byst i ky se v tšinou pohybuje v intervalu 5 – 25°, výjime n p es 35°. B.1.3.14

Rožnovská Be va

Rožnovská Be va je významný vodní tok, pramení na severních svazích Vysoké ve výšce 910 m n.m. a spojuje se s Vsetínskou Be vou u Valašského Mezi í í ve výšce 285 m n.m. Hlavními p ítoky Rožnovské Be vy na území Zlínského kraje jsou zprava Me vka, Kobylská, Kn chyn , Horní Rozpitý potok, Dolní Rozpitý potok, Hornopasecký potok, Hornopasecký potok, Starožunberský potok, Hodorfský potok, Zašovský potok, Krhovský potok a zleva Bu kovský potok, Hluboký potok, Solanecký, Hážovický potok, Maretka. Na Rožnovské Be v je v . km 32,2 situováno vodní dílo Horní Be va, jehož hlavním ú elem je snižování povod ových pr tok , nalepšování pr toku v toku pod nádrží a má i funkci rekrea ní (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Pr m rný sklon koryta toku je 17 ‰, pstruhovou vodou je celý tok. Vodácky je využíváno 26 km od jeho ústí. Podél dolního toku se nacházejí pozemky s ornou p dou, horní tok je obklopen loukami a pastvinami. Více než polovinu povodí tvo í lesní porosty. V povodí Rožnovské Be vy p evládají svahy o sklonu 5 – 15°, minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35°. Rožnovská Be va nad p ítokem Kobylská pokrývá pramennou ást povodí o ploše 31,21 km2. Uvedené povodí má velmi lenitý vrchovinný reliéf, pat ící k horské ásti Západních Beskyd. Ty zde zastupují geomorfologické celky Moravskoslezské Beskydy (Radhoš ská hornatina) na severu a Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vsetínská hornatina) v jižní polovin povodí. Hranici mezi ob ma celky tvo í Rožnovská brázda, do níž je zahloubeno údolí Rožnovské Be vy. Nejvyšších nadmo ských výšek dosahuje oblast Vsetínské hornatiny vrcholící na jihovýchod kopcem Vysoká (1024 m n.m.). Pr m rná nadmo ská výška povodí je 707 m n.m. a pr m rný sklon svah dosahuje 13,4°. Na horním toku Rožnovské Be vy je B.1. - 14


vybudováno vodní dílo Horní Be va, jehož hlavním ú elem je nalepšování pr tok pro vodárenský odb r v prameništi Rožnov a rekrea ní využití (podrobn ji viz. kapitola B.1.4). Rožnovská Be va po profil vodom rné stanice Valašské Mezi í í uzavírá povodí o ploše 252, 40 km2. Vodom rná stanice Valašské Mezi í í se nachází nad soutokem Rožnovské a Vsetínské Be vy. Pr m rná nadmo ská výška povodí je 561 m n.m. a pr m rný sklon jeho svah 11,5°. Solanecký potok Solanecký potok pramení na Soláni ve výšce 760 m n.m. a zleva ústí do Rožnovské Be vy u Hutiska ve výšce 447 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 46 ‰. Povodí je p evážn zalesn né a jen malou ást tvo í louky a pastviny. Sklony povodí v dolní polovin toku se pohybují v intervalu 2 – 15°, v horní polovin 15 – 25°, místy až 35°. Maretka Maretka pramení jihovýchodn od Vid e ve výšce 565 m n.m. a zleva ústí do Rožnovské Be vy u St íteže ve výšce 340 m n.m.Pr m rný sklon koryta toku je 33 ‰. Povodí je pokryté p evážn loukami a pastvinami, na soutoku s Rožnovskou Be vou je orná p da, ve vyšších polohách je pak povodí zalesn né. Sklony povodí se pohybují v intervalu 2 – 15°, maximáln až 25°. B.1.3.15

Vlára

Vlára je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Pozd chova ve výšce 650 m n.m. a ústí zprava do Váhu u Nemšové v 219 m n.m. Území Zlínského kraje opouští v .km 11,7. Hlavními p ítoky Vláry na území Zlínského kraje jsou zprava Vysokopolský potok, Ben ice, Svíborka, Václavský potok, íka, Rokytenka, Zelenský potok a Brumovka, zleva pak Tichovský potok a Smolinka. Pr m rný sklon koryta toku je 17 ‰. Povodí Vláry a jejích p ítok odvod uje jihovýchodní okraj Zlínského kraje do eky Váhu. Více než polovina území povodí je zalesn ná, ve zbyvající ásti povodí se rovnom rn st ídá orná p da s trvalým travním porostem. Smolinka Smolinka pramení na jižních svazích vrcholu Láz ve výšce 445 m n.m. a ústí zleva do Vláry u Vlachovic ve výšce 342 m n.m. Pr m rný sklon koryta toku je 23 ‰. íka íka pramení jižn od Sehradic ve výšce 470 m n.m. a ústí zprava do Vláry u Bohuslavic ve výšce 335 m n.m. Hlavními p ítoky íky na území Zlínského kraje jsou zleva Lukšinka a Lipovský potok. Pr m rný sklon koryta toku je 10 ‰. Brumovka Brumovka je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Študlova ve výšce 760 m n.m. a ústí zleva do Vláry v 305 m n.m. Hlavními p ítoky Brumovky na území Zlínského kraje jsou zprava Hložecký potok a zleva Nedašovka, Bylni ka. Pr m rný sklon koryta toku je 24 ‰.

B.1. - 15


B.1.4 Stávající reten ní nádrže Na území Zlínského kraje je evidováno celkem 10 vodních nádrží ve správ státního podniku Povodí Moravy a 33 vodních nádrží a poldr ve správ Zem d lské vodohospodá ské správy, Oblasti Povodí Moravy a Dyje. Je t eba zd raznit, že tato vodní díla jsou situována v horních ástech povodí významných vodních tok a že u v tšiny z nich nebyla protipovod ová ochrana primárním ú elem, byly vybudovány p evážn k vodárenským, rekrea ním, rybochovným a jiným ú el m. Z významn jších vodních nádrží v okresech Krom íž, Uherské Hradišt , Zlín a Vsetín je t eba uvést následující vodní díla: - v povodí Kyjovky na jejím horním toku - VD Kory any - u hranice Zlínského kraje na Klimentském potoce - VD Osv timany - v povodí D evnice na D evnici - VD Slušovice - na Fryštáckém potoce - VD Fryšták -

v povodí Olšavy na Luha ovickém potoce - VD Luha ovice na toku Kolela - VD Bojkovice na Ludkovickém potoce - VD Ludkovice v povodí Nivni ky (Byst i ky) - VD Ord jov

- v povodí Be vy na Byst ici - VD Byst i ka - na Velké Stanovnici - VD Karolínka - na Rožnovské Be v - VD Horní Be va P evážn se jedná o nádrže s kombinovaným využitím – jako protipovod ové reten ní a vodárenské nádrže. Ve správ ZVHS, Oblasti povodí Moravy a Dyje, pracoviš Krom íž, Zlín, Valašské Mezi í í a Vsetín je celkov 33 vodních nádrží (informace k 31.1.2004) s celkovou zatopenou plochou 87 ha a celkovým objemem tém 2 miliony m3. Tabulka B1-2: Vodní nádrže ve správ ZVHS ve Zlínském kraji Pracovišt ZVHS-OPM Krom íž Uherské Hradišt Valašské Mezi ící Zlín

Po et VN (po et) 7 15 4 7

Plocha VN (ha) 17.4 53.1 3.0 13.9

Objem VN (tis. m3) 327 1 231 54 385

Drobné reten ní prostory jsou i na tocích spravovaných Lesy R s.p., Správa tok – oblast povodí Moravy, Vsetín. V posledních cca 10 letech vznikla nebo byla obnovena ada drobných reten ních prostor z iniciativy obcí v rámci Programu revitalizace í ních systém , Programu pé e o krajinu aj. (nap . na k.ú. B ez vky, Modrá, Blazice, Chomýž aj.). Podrobn jší parametry jsou uvedeny v p ílohách E.1.2 a E.1.3, v následujících odstavcích uvádíme základní údaje o nejvýznamn jších vodních dílech ve správ Povodí Moravy s.p.. B.1.4.1

Vodní dílo Kory any

Nádrž Kory any na í ce Kyjovce v 74,5 .km je poslední z nádrží ve správ Povodí Moravy s.p.. Byla dokon ena v roce 1958 a slouží p edevším k akumulaci pro zajišt ní odb ru vody pro skupinový vodovod Kyjov, zachycení velkých vod, snížení kulmina ních pr tok a má i energetický význam. Transforma ní ú inek nádrže byl ešen ve dvou variantách, z nichž ta B.1. - 16


p ízniv jší, jež využívá manipulace se spodními a st edními výpustmi, je vyjád ena v následující tabulce: Tabulka B1-3: Transforma ní ú inek VD Kory any

Qkulminace

N-letost

Wpv

Qtransf

Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50

m3s-1 4,8 7,5 12 16 20,5 27

mil.m3 0,245 0,370 0,600 0,790 1,060 1,470

m3s-1

Q100

33

1,900

Q200

39,5

2,320

Q500

49

2,920

Q1000

58

3,465

Q10000

95

5,650

8,10 8,10 8,25 14,3 20,6 27,05* 30,6 37,0* 38,7 44,3* 44,4 49,5* 75,20

maximální dosažená hladina m.n.m 306,60 306,60 306,68 306,87 307,16 307,38 307,51 307,67 307,64* 307,93 307,79* 308,28 308,07* 309,56*

asový posun kulminací hod 1:30 4:15 6:15 4:30 2:45

Poznámka

p ibližn max. hladina

2:30 2:45

p ekro ena max.hladina

3:00 3:00

pozn.: (*) P ed dosažením max. hladiny 307,60 m.n.m otev ena spodní výpust

B.1.4.2

Vodní dílo Osv timany

Ve správ Zem d lské vodohospodá ské správy (ZVHS) stojí za zmínku p edevším vodní nádrž Osv timany v .km 0,8 Klimentského potoka, náležícího do povodí Hruškovice. Do trvalého provozu byla tato nádrž uvedena v roce 1990 a jejím p vodním ú elem byla akumulace vody pro kapkovou závlahu zem d lských pozemk . V sou asné dob je využívána p edevším jako chovná nádrž pro sportovní rybolov a zajiš uje i minimální z statkový pr tok v toku pod nádrží. B.1.4.3

Vodní dílo Slušovice

Vodní nádrž Slušovice byla vybudována p ímo na D evnici nad soutokem s Trnávkou v .km 29,2 , nad obcí Slušovice. D vodem pro její výstavbu byla zejména nutnost zásobování Zlínské aglomerace, zahrnující zejména Zlín a Otrokovice, pitnou vodou. VD Slušovice zajiš uje primárn dodávku surové vody do úpravny vody Slušovice. Jejím druhotným ú elem bylo i nalepšování pr tok v sušších obdobích, snižování povod ových pr tok a slouží i k rekreaci a výrob elektrické energie. I když nádrž nemá vymezený reten ní prostor pro zachycení povodní, je její transforma ní ú inek pom rn výrazný. V následující tabulce je uvedena varianta transformace p i využití spodních výpustí a ne ízeného odtoku p es bezpe nostní p eliv tak, jak je uvedena v manipula ním ádu tohoto vodního díla. Tabulka B1-4: Transforma ní ú inek VD Slušovice

N-letost

WPV

Qkulminace

Qtransf

Q1 Q5 Q10

mil. m3 0,60 1,79 2,35

m3s-1 6,1 21 30

m3s-1 6,1 21 22,0

B.1. - 17

maximální dosažená hladina m.n.m 316,41 316,41 315,51


Q20 Q50 Q100 Q200 Q500 Q1000

3,12 4,13 5,19 6,25 8,5 10,3

42 61,5 80 98 128 153

22,0 33,9 56,1 74,2 114,4 136,3

316,78 317,19 317,5 317,73 317,97 318,20

Pro VD Slušovice bylo zpracováno i vyhodnocení katastrofické povodn z roku 1997 a i pro tuto událost je z ejmý transforma ní ú inek povod ové vlny: Tabulka B1-5: Vyhodnocení povodn 1997 - VD Slušovice

reálná povode Q100 B.1.4.4

Qkulminace

Qtransf

m3s-1 65,8

m3s-1 57,7

maximální dosažená hladina m.n.m 317,48

asový posun kulminace hod 2

Vodní dílo Fryšták

P ehrada Fryšták je starší z obou nádrží v povodí D evnice, které jsou ve správ Povodí Moravy s.p. Byla vybudována na Fryštáckém potoce v .km 4,2 v letech 1935 – 1938. Její realizaci si vynutil rozvoj Zlína p ed druhou sv tovou válkou, kdy se Zlín stal pr myslovým centrem regionu. V roce 1996 bylo vzhledem ke klesajícím odb r m vodárenské využívání nádrže zrušeno, ovšem i nadále je nádrž vedena jako vodárenská s tím, že v p ípad pot eby mohou být odb ry obnoveny. V roce 1997 byla p ehrada prohlášena za kulturní památku a v sou asné dob správce nádrže provádí její opravu ve spolupráci se Státním památkovým ústavem. Jak bylo uvedeno, hlavním ú elem nádrže byla akumulace a vzdouvání vody, dále pak zajišt ní minimálního pr toku pod nádrží a také transformace povod ových pr tok vymezeným reten ním prostorem nádrže. V následující tabulce je uveden transforma ní ú inek nádrže z manipula ního ádu vodního díla Fryšták: Tabulka B1-6: Transforma ní ú inek VD Fryšták

N-letost

nace

Q1 Q2 Q5

m3s-1 6,4 11,5 20

mil.m3 0,510 0,850 1,470

m.n.m L 245,75 L 245,75 L 245,75

m3s-1 6,4 9,0 11,0

maximální dosažená hladina m.n.m 245,75 245,79 246,19

Q10

29

2,040

L 245,75

11,0

246,74

Q10

29

2,040

Z 244,75

11,0

046,20

Q20 Q20 Q50 Q50 Q100 Q100

39 39 55 55 70 70

2,750 2,750 3,770 3,770 4,900 4,900

L 245,75 Z 244,75 L 245,75 Z 244,75 L 245,75 Z 244,75

18,0 11,0 38,6 24,8 61 54

247,25 246,82 247,51 247,34 247,75 247,68

Q100

70

4,900

L 245,75

64,7

247,79

Qkulmi

Wpv

nástupní hladina (1)

Qtransf

B.1. - 18

Pozn.

p i odtoku 7,0 by byla H = 247,10 p i odtoku 7,0 by byla H = 246,39

spodní výpusti mimo provoz


Q200 Q500 Q500 Q1000 Q1000 Q2000

88 117 117 143 143 175

5,940 8,000 8,000 9,870 9,870 15,0

Q10000

240

21,5

L 245,75 L 245,75 Z 244,75 L 245,75 Z 244,75 Z 244,75 L 245,75 Z 244,75 L245,75

80 114 105,5 140,2 138,3 173,5 173,5 238,7 238,7

247,94 248,08 248,00 248,30 248,29 248,57 248,53 249,12 249,12

po dosažení Hmax otev eny pln ob sp. výpusti

pozn.: L – letní, Z - zimní

B.1.4.5

Vodní dílo Luha ovice

Vodní dílo Luha ovice je situováno v .km 13,9 Luha ovického potoka. Je jednou z nejstarších p ehrad v povodí Moravy, která plní svoji primární funkci, tj. p evád ní a transformace povod ových pr tok , již více než 75 let. Osv d ilo se i p i povodni v roce 1997, kdy dokázalo snížit kulminaci povod ového pr toku z 59 m3.s-1 na 19 m3.s-1. Mezi její další funkce pat í i akumulace vody k nalepšování pr tok v toku pod p ehradou, využití k rekreaci, vodním sport m, k chovu ryb a i výrob elektrické energie. Údaje o transforma ním ú inku nádrže s využitím manipulace spodními a st edními výpustmi z manipula ního ádu VD Luha ovice jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka B1-7: Transforma ní ú inek VD Luha ovice

m3s-1 7,0 7,0 19,0 10,0 26,0 10,0 20,0 26,0 35,0 76,0 115

maximální dosažená hladina m.n.m 279,86 280,48 280,87 281,28 281,15 282,26 282,13 283,03 284,18 284,60 284,84

asový posun kulminací hod + 4:30 + 7:30 + 3:30 +10:00 + 3:30 +13:30 + 6:00 + 7:00 + 6:00 + 2:45 + 2:00

147

284,84

+ 1:30

150

284,70

+1:30

N- letost

Qkulminace

Wpv

Qtransf

Q1 Q2

m3s-1 8,5 14,5

mil.m3 0,485 0,833

Q5

25

1,345

Q10

34

1,82

Q20 Q50 Q100 Q200 Q500

45 62 79 98 126

2,455 3,20 3,92 5,47 7,81

Q1000

150

11,2

B.1.4.6

Pozn.

ve funkci p eliv p ekro ena max.hladina

Vodní dílo Bojkovice

Vodní nádrž Bojkovice byla vybudována v šedesátých letech na Kolela ském potoce v .km 2,5 k vodárenským ú el m. Zajiš uje p edevším dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Veškerá manipulace s vodou probíhá prost ednictvím sdruženého funk ního objektu, který slouží k odb r m vody, k vypoušt ní vody z nádrže a k p evád ní povodní p es hráz. Transforma ní ú inek p i využití pln otev ených spodních výpustí je uveden v následující tabulce: Tabulka B1-8: Transforma ní ú inek VD Bojkovice

B.1. - 19


m3s-1 2,75 5,26

maximální dosažená hladina m.n.m 321,61 321,71

asový posun kulminací hod 1:15 0:30

12,9

321,76

0:30

15,4 14,0 21,5 23,0 33,0 43 56 75 91

321,82 321,77 321,94 321,85 322,04 322,22 32240 322,65 322,84

0:30 1:15 0.30 0.30 0.45 0:15 0:15 0:15 0:15

N- letost

Wpv

Qtransf

Q1 Q2

m3s-1 4,0 6,5

Q5

12,5

Q10

7,5

Q20

24,5

Q50 Q100 Q200 Q500 Q1000

34,5 45,0 57,0 76,0 92,0

Pozn. 1

Pozn. 2

otev ena 1 sp. výpust otev ena 1 sp. výpust 1 SV 2 SV 1 SV 2 SV otev eny 2 spodní výpust

p ekro ena max.hladina

pozn.: SV – spodní výpust

B.1.4.7

Vodní dílo Ludkovice

P ehrada Ludkovice na Ludkovickém potoce v .km 6,3 je dalším vodním dílem v povodí Olšavy - jde o jednu z nejmenších nádrží v celém povodí Moravy. Byla vybudována v šedesátých letech minulého století a jejím hlavním ú elem je zajišt ní odb r pro skupinový vodovod Luha ovice. Mezi její další funkce pat í zajišt ní minimálního pr toku pod nádrží a zajišt ní požární vody pro pot ebu požární nádrže a koupališt v Ludkovicích. Vodní dílo Ludkovice nemá vymezen ovladatelný reten ní prostor pro zachycení povodní a v manipula ním ádu jsou uvedeny 2 varianty manipulací za povodní, z nichž je uvedena op t ta p ízniv jší - p i využití bezpe nostního p elivu v etn spodních výpustí: Tabulka B1-9: Transforma ní ú inek VD Ludkovice

N-letost

Wpv

Qkulminace

Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 Q200 Q500

mil. m3 0,08 0,15 0,27 0,38 0,53 0,74 0,90 1,09 1,35

m3s-1 4 6,5 11,5 17 23 33 42 52,5 69,5

B.1.4.8

Qtransf m3s-1 3,021 5,188 9,960 15,115 20,200 30,250 38,970 49,369 66,700

maximální dosažená hladina m.n.m 284,76 284,72 284,77 284,91 285,02 285,19 285,31 285,45 285,66

asový posun kulminací min. 120 90 60 60 45 45 45 30 30

Vodní dílo Byst i ka

Kamenná vodní nádrž v . km 5,5 eky Byst ice je nejstarší p ehradní stavbou v povodí eky Moravy nad soutokem s Dyjí. Byla uvedena do provozu v roce 1912 a hlavním motivem pro její výstavbu bylo n kolik velkých povodní, které na p elomu století tuto ást Moravy postihly. Její funkce je ale i akumula ní k nalepšení pr tok ve Vsetínské Be v , energetická a rekrea ní. Transforma ní ú inek nádrže je uveden v následující tabulce a vychází z údaj uvedených v manipula ním ádu této nádrže.

B.1. - 20


Tabulka B1-10: Transforma ní ú inek VD Byst i ka

N-letost

WPV

Q

Q1 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 Q100* Q1000

mil. m3 1,14 2,62 3,27 5,20 7,14 9,3 9,3 13,2

mil. m3 15,3 42,2 58,7 77,8 108,0 134,0 134,0 249,0

Transformace nástup. hladina = 376,60 m.n.m maximální Qtransf Poznámka dosaž. hladina m3s-1 m.n.m. 8,5 377,52 Odtok p i transformaci povodní PVQ1 – PVQ10 20,0 379,10 m že být r zný, je 20,0 379,95 zejména závislý na 20,0 384,43 celkovém vývoji 72,2 385,75 hydrologické situace v povodí nad a pod 116,0 386,00 nádrží 113,0 386,09 248,0 nad 386,60

* všechna výpustná za ízení po dosažení hladiny p elivu uzav ena

B.1.4.9 Vodní dílo Karolinka Nádrž je situována v údolí í ky Stanovice v jejím .km 0,7, byla uvedena do provozu v roce 1987 a jejím hlavním ú elem bylo vodárenské využití pro skupinový vodovod Vsetín – Vlára. Tato nádrž má také energetické využití a její neovladatelný reten ní prostor lze využít i pro p evád ní povod ových pr tok . Transforma ní ú inek není zanedbatelný ani p i p evád ní stoleté povodn , ovšem neškodný pr tok v koryt pod nádrží dokáže p evád t pouze do úrovn p ítoku cca Q10. B.1.4.10

Vodní dílo Horní Be va

VD Horní Be va je poslední vodní nádrží v povodí Be vy ve správ Povodí Moravy s.p. Je situována v .km 32,2 Rožnovské Be vy a jejím hlavním ú elem je snižování povod ových pr tok , nalepšování pr toku v toku pod nádrží a má i funkci rekrea ní. V letech 2002 – 2003 se uskute nila rekonstrukce koruny hráze a dalších jejích ástí a v sou asné dob probíhají práce na rekonstrukci spodních výpustí a bezpe nostního p elivu. Z následující tabulky je z ejmé, že transforma ní ú inek se projeví pouze do pr toku Q5, kdy je i patrný výrazn jší asový posun kulminace. Tabulka B1-11: Transforma ní ú inek VD Horní Be va

N-letost

Wpv

Qkulminace

Qtransf

Q1 Q2 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 Q500

mil. m3 0,6 0,9 1,1 1,5 1,8 2,1 2,4 2,7

m3s-1 7 11 18 24 32 43 54 73

m3s-1 7 10 15,8 24 32 43 54 73

B.1. - 21

maximální dosažená hladina m.n.m 561,50 561,66 563,01 563,14 563,26 563,40 563,54 563,76

asový posun kulminací min. 15 150 195 45 15 15 30 15


B.1.5 Hydrologie vybraných profil vodních tok Zlínského kraje Pro jednotlivé zadané profily v povodí Moravy a Dyje zpracoval eský hydrometeorologický ústav pro pot eby Studie N – leté pr toky. Jedná se zvlášt o profily na p ítocích eky Moravy v míst jejich zaúst ní do Moravy, profily v místech m ících za ízení (limnigraf ) a v místech s astým výskytem povodní. Lokalizace profil byla stanovena zadavatelem p ed zahájením prací na studii. Tabulka N-letých pr tok ve 29 hydrologických profilech je uvedena v p íloze E.1.4. Hydrologické údaje jsou zpracovány a poskytovány na základ pozorovaných hodnot, které charakterizují odtokové pom ry území. Plošn se vyrovnávají v síti vodních tok za vylou ení vlivu výrazného prokazatelného ovlivn ní. N – leté pr toky byly odvozeny za maximální období pozorování. Zp sob a rozsah místního ovlivn ní není znám. Obrázek . B1-2:

Zákres profil , pro které byly zpracovány N-leté pr toky a srážkoodtokové charakteristiky, do mapy územního len ní Zlínského kraje

B.1. - 22


B.1.6 Sídla Zlínského kraje Svou rozlohou 3 964 km2 je Zlínský kraj tvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 m st), ve kterých ke konci roku 2005 žilo 590 142 obyvatel. Hustota zalidn ní 149 obyvatel/km2 výrazn p evyšuje republikový pr m r. Nejvyšší zalidn nost je v okrese Zlín (187 obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km2). Celkový po et obyvatel Zlínského kraje se ovšem od roku 1994 nep etržit snižuje a mezi trnácti kraji R mu pat í osmé místo. Tabulka B1-13: M sta Zlínského kraje M sta

Správní obvod obce s rozší enou p sobností

2)

Vým ra (ha)

Po et ástí obce

4 189

4

Po et obyvatel (s ítání lidu) 1970

1980

1991

2001

4 429

4 629

4 858

4 768

Po et obyvatel

Bojkovice

Uherský Brod

4 670

Brumov-Bylnice

Valašské Klobouky

5 630

4

5 532

5 795

5 924

6 091

6 014

Byst ice pod Hostýnem

Byst ice p. H.

2 680

5

7 605

8 462

8 441

8 787

8 762

Fryšták

Zlín

2 416

4

3 390

3 446

3 299

3 473

3 501

Hluk

Uherské Hradišt

2 839

1

3 803

4 293

4 362

4 360

4 426

Holešov

Holešov

3 396

6

10 972

12 317

12 717

12 463

12 332

Hulín

Krom íž

3 214

3

6 354

7 649

7 895

7 610

7 449

Chropyn

Krom íž

1 900

2

3 462

5 021

5 388

5 256

5 145

Karolinka

Vsetín

4 215

1

2 652

2 862

2 959

2 894

2 857

Kel

Valašské Mezi í í

2 783

5

2 625

2 479

2 599

2 581

2 638

Kory any

Krom íž

4 117

4

3 597

3 243

2 950

2 840

2 941

Krom íž

Krom íž

5 098

10

24 478

27 835

28 636

29 225

29 024

Kunovice

Uherské Hradišt

2 855

1

5 368

5 558

5 195

5 152

5 241

Luha ovice

Luha ovice

3 299

4

5 062

5 378

5 828

5 621

5 442

Morkovice-Slížany

Krom íž

2 123

2

2 528

2 685

2 736

2 812

2 881

Napajedla

Otrokovice

1 980

1

5 790

7 747

7 784

7 607

7 584

Otrokovice

Otrokovice

1 960

2

11 925

18 082

20 267

19 261

18 665

Rožnov pod Radhošt m Rožnov p. Radh.

3 947

1

10 885

15 468

17 727

17 845

17 129

Slavi ín

3 372

4

5 478

7 016

7 197

7 159

7 004

Luha ovice

Slušovice

Vizovice

714

1

1 369

1 902

2 760

2 985

2 948

Staré M sto

Uherské Hradišt

2 083

1

6 245

6 183

6 882

6 691

6 759

Uherské Hradišt

Uherské Hradišt

2 126

7

19 427

25 015

26 765

26 876

26 131

Uherský Brod

Uherský Brod

5 206

5

14 406

17 459

17 721

17 592

17 399

Uherský Ostroh

Uherské Hradišt

2 653

3

4 705

4 717

4 451

4 519

4 458

Valašské Klobouky

Valašské Klobouky

2 693

4

4 218

4 692

5 028

5 191

5 143



5 460

9

22 296

26 531

28 175

27 568

27 362

Vizovice

Vizovice

2 855

2

3 843

4 251

4 355

4 501

4 514

Vsetín

Vsetín

5 762

4

22 108

27 932

29 661

29 190

28 261

Zlín

Zlín

11 885

17

70 252

79 519

83 126

80 854

78 285

Zub í

Rožnov p. Radh.

2 839

1

4 512

5 378

5 274

5 365

5 458

2) zdroj: eský statistický ú ad ( SÚ), www.csu.cz, údaje za rok 2005

B.1. - 23


B.1.7 Územní systém ekologické stability Ve smysluzákona . 114/1992 Sb. je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením p sobení stabilních ekosystém a jejich vzájemných vazeb. Z hlediska územního plánování p edstavuje ÚSES jeden z limit využití území. Podle biogeografického významu jsou rozlišeny skladebné prvky – biocentra a biokoridory s významem: - nadregionálním - regionálním - lokálním Voda, respektive vodní toky a nádrže, tvo í v krajin „páte “ systému ekologické stability a ovliv ují jak biotickou tak abiotickou složku krajiny, které op t zp tn ovliv ují složku hydrickou. Územní systémy ekologické stability mohou p i vhodném situování jistým zp sobem ovlivnit i pr chod velkých vod krajinou. Plochy vymezené pro územní systémy ekologické stability lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabiliza ní funkce. Územní st ety ve využívání území (protipovod ová ochrana, doprava, sít , technická infrastruktura, t žba surovin) je nutno ešit s p íslušným orgánem ochrany p írody na základ podrobn jší dokumentace. Ochranná zóna nadregionálních biokoridor Ší ka ochranné zóny iní 2 km na každou stranu od vymezené osy nadregionálního biokoridoru. Všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a spole enstva s vyšším stupn m ekologické stability (prvky kostry ekologické stability) nacházející se v této ochranné zón , jsou chápány jako sou ást nadregionálního biokoridoru (podpora koridorového efektu). Nadregionální ÚSES v niv eky Moravy Niva eky Moravy má mimo ádný význam z hlediska nadregionálního a regionálního ÚSES. Na významné ásti ešeného území (lužní lesy) jsou vymezeny ÚTP (Územn technické podklady) NR ÚSES R (Bínová, 1996) jako sou ást reprezentativního nadregionálního biocentra Chropy ský luh, (NRBC 104), které je propojeno nadregionálním biokoridorem s regionálními biocentry FILENA (RBC) dále TLUMA OVSKÝ LES (RBC), POD DUBOVOU (RBC), KN ŽPOLSKÝ LES (RBC), a ZÁPOVE (RBC). Jedna z v tví zahrnuje vlastní koryto Moravy, je trasována východním obchvatem m sta Krom íže p evážn intenzívn využívanou zem d lskou krajinou, s využitím stávajících ekologicky významných segment krajiny a voln sleduje tok Moravy, v prostoru Otrokovic a Uherského Hradišt se ob osy p ibližují a místy spojují.. B.1.8 Komplexní pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy eší organizaci p dního fondu se zam ením na scelení pozemk , náležejících jednotlivým vlastník m a jejich zp ístupn ní upravenými cestami. Sou ástí komplexních pozemkových úprav je i ešení vodohospodá ských pom r , opat ení proti vodní a v trné erozi. V rámci komplexních pozemkových úprav má jejich zpracovatel možnost vy lenit ve spolupráci s vodohospodá em, správcem toku a obecním ú adem pozemky pro technická vodohospodá ská opat ení. Komplexní pozemkové úpravy zajiš uje (v sou asné dob ) zmocn ná organizace Zem d lská agentura a pozemkový ú ad s okresní p sobností z ízený Ministerstvem zem d lství.

B.1. - 24


Protipovod ová ochrana a majetkoprávní vztahy Realizace opat ení proti povodním, zejména t ch opat ení, která se netýkají bezprost edn vodohospodá sky významných vodních tok , naráží na mimo ádn složitý problém p i identifikaci pozemk a zejména jejich vlastník . Pozemkové úpravy zde proto mají klí ovou a nezastupitelnou úlohu – vytvá ejí majetkoprávní podmínky pro realizaci protipovod ové ochrany nebo se v jejich rámci p ímo realizují další krajinotvorná a vodohospodá ská opat ení. Stav pozemkových úprav ve Zlínském kraji Rozsah dokon ených i rozpracovaných pozemkových úprav dosud zdaleka neodpovídá celospole enským pot ebám. Stav pozemkových úprav k 31.12.2006 ve Zlínském kraji dokumentuje následující tabulka (zdroj: Úst ední pozemkový ú ad, 2007): Tabulka B1-14: Komplexní pozemkové úpravy:

Pozemkový ú ad

PÚ ukon ené [po et]

PÚ ukon ené [ha]

PÚ rozpracované [po et]

PÚ rozpracované [ha]

Krom íž

15

4 755,00

9

4 721,00

Uherské Hradišt

0

0

6

5 186,74

Vsetín

0

0

2

1 534,40

Zlín

0

0

5

2 747,00

Celkem

15

4 755,00

22

14 198,14

Tabulka B1-15: Jednoduché pozemkové úpravy:

Pozemkový ú ad

PÚ ukon ené [po et]

PÚ ukon ené [ha]

PÚ rozpracované [po et]

PÚ rozpracované [ha]

Krom íž

26

441,00

0

0

Uherské Hradišt

43

596,80

8

768,40

Vsetín

17

724,70

0

0

Zlín

21

890,00

5

108,00

Celkem

107

2 652,50

13

983,40

Pozemkové úpravy v 90. letech ešily p edevším rekonstrukci vlastnických a uživatelských vztah k p d a restitu ní nároky. V posledním desetiletí pozemkové úpravy ve velké mí e korespondují s rozvojem silni ní a dálni ní sít . V sou asné dob se zejména na okrese Krom íž prosazují trendy pozemkových úprav souvisejících s protierozní ochranou a ešením odtokových pom r v etn ochrany p ed povodn mi. Podle dostupných údaj p edpokládají pozemkové ú ady do roku 2010 návrhové práce a realizaci pozemkových úprav v následujících katastrech (zdroj: MKPÚ,2007):

B.1. - 25


Tabulka B1-16: Realizace pozemkových úprav ve Zlínském kraji

Pozemkový ú ad

Katastrální území

Krom íž

Bílany, B est, Krom íž, Lubná, Lutopecny, Mi vky, Pa lavice, Popovice u Krom íže, Rošt ní, Skaštice a V žky

Uherské Hradišt

Hrad ovice, Podolí nad Olšavou, Prakšice, Slavkov u Uherského Hradišt , Kva ice, Topolná

Vsetín

Branky, Police u Valašského Mezi í í

Zlín

-

Realizací protipovod ové ochrany v územní p sobnosti pozemkového ú adu Krom íž Pozemkový ú ad Krom íž dlouhodob vykazuje vysoký po et pozemkových úprav a má již první zkušenosti s p ípravou protipovod ových opat ení. Bezprost edn po povodních v roce 1997 byly zpracovány soubory studií ochrany p ed povodn mi na území okresu Krom íž. Tyto studie byly postupn zapracovány do Generelu protipovod ových opat ení a následn do územních plán jednotlivých obcí. Plochy pro realizaci protipovod ových opat ení byly p ipraveny prost ednictvím pozemkových úprav a v sou asné dob jsou tato opat ení p ipravována k realizaci. Na p íprav a realizaci protipovod ových opat ení m sta Krom íže, která zahrnují mimo jiné tvorbu reten ních prostor v krajin , v etn odvedení povod ových vod mimo Krom íž, spolupracovali M sto Krom íž, Povodí Moravy, s.p., Pozemkový ú ad Krom íž, Lesy R, s.p.a editelství silnic a dálnic R. Plynulá p íprava protipovod ové ochrany si vyžádala cca 10 let, podobný asový horizont lze o ekávat i v dalších lokalitách.

B.1. - 26

B.1 CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

Recommend Documents