1. Biblické úkoly mládeže

DNEŠEK V BIBLICKÉ PERSPEKTIVÌ I/1 Biblické úkoly mládeže

1

DNEŠEK V BIBLICKÉ PERSPEKTIVÌ I/1 Biblické úkoly mládeže Pøeklad Jana Szkutová Upravila Pavla Šustková Ilustrace Olga Pazerini Technická redakce Stanislav Bielik, Miroslav Priehradný Vydal Advent-Orion s.r.o., Vrútky pro oddìlení mládeže Èesko-Slovenské unie CASD Tisk Tlaèiareò alfa PRINT, Martin ISBN 80-88960-41-X

2

OBSAH Ježíš z Nazareta 1. 2. 3. 4.

Revolucionáø z Nazareta ....................................................................... 7 Rabín Ježíš z Nazareta ...................................................................... 15 Prorok z Galileje ................................................................................ 23 Ježíš - Mesiᚠ.................................................................................... 31

Mimokøesanská náboženství 5. 6. 7. 8.

Mohamed - prorok .............................................................................. Hinduismus a buddhismus ................................................................. Buddha, Bráhma, Mohamed - a Ježíš ................................................ Úkol ještì není splnìn ........................................................................

39 49 57 65

Jak studovat Bibli 9. 10. 11. 12. 13.

Pán Bùh, který ti chce nìco øíct ......................................................... 73 Pán Bùh ti chce odpovìdìt ................................................................. 81 Studium jako rozuzlování ................................................................... 89 Hledej jako archeolog ......................................................................... 97 Jak studovat Bibli? ........................................................................... 105

3

Osobní dopis místo recenze Milí kamaráde, milá kamarádko! Je to celosvìtová rarita, že zde existuje církev, která má na celém svìtì jako souèást bohoslužby biblické studium - sobotní školu. Jsou do ní zapojeni lidé rùzného vzdìlání, z nejrùznìjších kultur, lidé s rùzným spoleèenským postavením, mladí i staøí. Protože poznávání Boha prostøednictvím Písma lidi sjednocuje. Každá vìková skupina má však jiné potøeby a klade si jiné otázky. A právì na potøeby mladých lidí na pøelomu tisíciletí bychom rádi odpovìdìli nabídkou biblických úkolù, jejichž první ètvrtletí právì držíš v rukou. Pod názvem „Dnešek v biblické perspektivì“ chceme spolu hledat èestné a biblické odpovìdi na otázky, které trápí v první øadì mladé lidi. Každé ètvrtletí budeme studovat tøi tematické celky. (Studijní plán najdeš na zadní stranì obálky.) Budeme porovnávat køesanství s jinými náboženstvími, studovat nìkteré biblické knihy, vìnujeme dost èasu i aktuálním etickým tématùm. Nahlédneme do historie, budeme se také vìnovat osobnosti toho, po kterém se všichni jmenujeme „kristovci“. A to vše proto, abychom ti pomohli najít vlastní místo v køesanském svìtì. Abys ses mohl nasmìrovat na smysluplný život, v kterém víra pomáhá. Chceš to vzít jako pøíležitost, nebo mᚠmírné obavy, zda to zabere? Je to jako ve sportu. Tvé výsledky budou pøímo úmìrné úsilí a èasu, který si pro studium vyèleníš v každodenním bohatém programu. Základem je pravidelnost a vytrvalost. Nejde o to, kdo bude nejlepší. Køesanství je pøece sport, v kterém mohou vyhrát všichni, tedy i Ty. Když Tì toto studium nasmìruje k rozhodnutím, která pozitivnì ovlivní celý Tvùj život, budeme rádi. Protože jenom trvalá zmìna ve Tvém životì a Tvùj vliv v kolektivu mládeže, do kterého patøíš, mùže dát naší práci motivaci a skuteèný smysl. Za redakèní kolektiv biblických úkolù pro mládež: Stano Bielik, Pavla Šustková, Petr Adame, Daniel Dobeš, Jaroslav Šlosárek, Olga Pazerini...

4

JAK NA TO? Každý úkol je tematický ucelený a rozdìlený do jednotlivých dní. A na jeden den je studijního materiálu tak akorát dost. Nechat si to vše na pátek veèer by byl ten nejvìtší nesmysl. Asi jako bys chtìl nìkolikahodinovým tréninkem dohnat týden neèinnosti. V tom pøípadì bys z toho nemìl požehnání, nanejvýš „duchovní svalovou køeè“. Podívejme se na úkol. Jsou v nìm následující znaky: Najdeš zde základní text a úvodní otázku. Proè jsme ho za tebe nevypsali? Ne, že bychom šetøili papírem. Když si však otevøeš svou Bibli, urèitì tam objevíš mnohem více než jen odpovìï na jednu otázku. V poznámce najdeš mnoho informací. Podtrhni si, co je pro tebe nové a podnìtné. A nestyï se o tom mluvit s kamarády. Možná budeš pøekvapen jejich reakcí. I bìhem dne si mùžeš vzpomenout na to, co jsi studoval ráno. A veèer už budeš možná mít svou pøesnou odpovìï. Vra se k úkolu a poznamenej si na volné místo dole na stránce, k èemu jsi dospìl. Nejdùležitìjší informace zkrácené do nìkolika heslovitých poznámek. Ty si ale musíš nutnì uložit. Jinak se ti celotýdenní bádání ztratí v záplavì informací, které ti v prùbìhu týdne prošly hlavou. Otázky k diskuzi by mìly pomoct rozbìhnout diskuzi na dané téma v tøídì mládeže. Ještì dùležitìjší jsou však otázky, které si vytvoøíš ty sám. Poznamenej si, co bylo pro tebe nové: Èemu jsi nerozumìl, v èem jsi zmìnil dosavadní názor, co nového jsi zjistil... K èemu ses tento týden na základi biblického studia rozhodl? S jakým úspìchem? Vyzkoušel sis to? A co v sobotu? Když pøi se pøi probírání v sobotní škole dokážeš podìlit s ostatními o své obavy, zážitky, rozhodnutí, úspìchy a zklamání, potom se pro tebe tøída mládeže stane kolektivem dobrých pøátel a hodina biblického studia tou nejhezèí èástí soboty.

5

6

„Což to není ten tesaø, syn Mariin a bratr Jakubùv, Josefùv, Judùv a Šimonùv? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ Mar 6,3

Po delší dobì pøišel do rodného mìsta. Je uèitel a uèí ve škole, tedy židovské. V synagóze. „Jak je moudrý! A co umí! ڞasné! Odkud je?“ „Ale to je pøece tesaøùv syn! Známe jeho matku a bratry. Jsou tu i všechny jeho sestry! Odkud to tedy ten èlovìk všecko má?“ (Mat 13,54-58) Od té doby, co opustil Nazaret a bydlel v Kafarnaum, o nìm mnoho slyšeli. A když se teï znovu vrátil, jdou se na nìho podívat zblízka. Šíøí se rozruch. O uèiteli se hodnì mluví. Jsou to nejrùznìjší zprávy, pravdivé i zkreslené. Moc neschází, aby se snad daly vypsat nápisy: Hledá se M Ježíš z Nazareta M prorok M rabín M MesiᚠM Dìlá zázraky! M Velmi nebezpeèný èlovìk! M Vysoká odmìna: 30 denárù.

7

Nedìle Marek 6,3 Proè byli lidé tak udiveni, jak je Ježíš moudrý a jak mimoøádné vìci dìlá?

Kdo to vlastnì je? Obyvatelé Nazareta byli zmateni. Tesaø - jak je to možné? I na konci 20. století se mùžeme ptát, co udìlal tento èlovìk, že se miliony, ba miliardy lidí považují ještì dnes za jeho stoupence a uèedníky. (Vždy jeho stoupenci jsou køesané = kristovci!) Co bylo na nìm tak zvláštního? Nìkteøí ho v té dobì mìli za osvoboditele, jiní za velkého myslitele, další naopak za blouznivce. Nìkteøí v nìm vidìli proroka, fanatika, podivína, jiní Božího vyslance. V dalších staletích byli jeho stoupenci pronásledováni, muèeni, upalováni, protože se k nìmu veøejnì pøiznávali. Nìkteøí církevní otcové v prvních staletích byli pøesvìdèeni, že je to obyèejný èlovìk, jiní v nìm naopak vidìli božskou bytost. Ve støedovìku se na nìj dívali jako na krále, který sedí v nebi na trùnu. V 19. století jej teologové považovali za velkého intelektuála, který pohrdal obyèejnými lidmi. Vypráví se, že nìkteøí socialisté si vìšeli na køíž èervenou stuhu. Pro nì byl Ježíš prvním socialistou. Jiní zase v té dobì popøeli i jeho existenci. Ve 20. století, zvláštì v 60. letech, jej mnozí považovali za vzbouøence, povstalce a obránce svobody.

K zamyšlení M Kým je Ježíš z Nazareta pro tebe? M Zmìnilo by se nìco v tvém vztahu k nìmu, kdyby nebyl tesaøem, ale tøeba øeditelem banky?

M Jaký význam tedy pøipisuješ povolání?

8

Pondìlí Jan 12, 20.21 O co prosili Filipa nìkteøí poutníci pøicházející z ciziny?

Kde Ježíše hledat? Jednalo se o lidi, kteøí nebyli Židé, ale žili jako Židé. Nebyli však ještì pokøtìni ani obøezáni (Skut 13,43). Chtìli vidìt tesaøe z Nazareta a seznámit se s ním. Pokud se i ty chceš s Ježíšem seznámit, mùžeš to udìlat prostøednictvím nìjakého køesanského spoleèenství. Vezmi si telefonní seznam. Pod heslem církev najdeš celou øadu církevních spoleèenství. Mùžeš si vybrat: øímskokatolická, èeskoslovenská hustiská... Nebo nìkterou z tìch malých, které jsou snad blíž pravdì? Mùžeš si vybrat. Samozøejmì to nemusí být pouze církve. Mùžeš hledat i jinde a seznámit se z rùznými skupinami jako Jesus People, Dìti Boží, Mládež pro Krista apod. Jejich názory pøitahují, ale je to skuteènì to, co hledáš? Pokud ti jde o setkání s Ježíšem, musíš hledat pøedevším v Bibli. Staèí ji otevøít. Nejedná se o nìjakou vìdeckou knihu, nenajdeš v ní pøehled teorií. Je to kniha, která pøináší evangelium, klíèovì dùležitou, základní dobrou zprávu. V ní se seznámíš s lidmi, kteøí s Ježíšem mluvili, jedli a žili. Pøipoj se k nim a poslouchej, co ti øíkají. Souhlasíš s nimi? Musíš se rozhodnout sám. Oni jediní ti mohou podat informace z první ruky. Nemᚠjinou možnost. Zkus to! Na tuto cestu se vydáme spoleènì.

K zamyšlení M Pokud chceš hledat s námi, studuj peèlivì tyto úkoly a èti Bibli. Urèitì nebudeš litovat.

M Ètyøi týdny teï budeme uvažovat o Kristu. Navrhuji ti projít za tu dobu

jeden Kristùv životopis - Lukášovo evangelium. Má 24 kapitol. Když budeš po šest dnù v týdnu èíst dennì jednu kapitolu, prostuduješ za mìsíc celé evangelium. To se dá a stojí to za to!

9

Úterý Luk 4,16 Jak se Ježíš úèastnil sobotních židovských aktivit v synagóze?

Rabín? Èti Luk 1,1-4 Ètyøi evangelisté se pokusili sepsat život Ježíše Krista. My se budeme držet vyprávìní jednoho z nich, Lukáše, který se na zaèátku své knihy zmiòuje o tom, že peèlivì prozkoumal vše, co se týká Ježíše. A tak vše, o èem Lukᚠpíše, je podle nìj pravdivé a vìrohodné. Ovìøme si to! Èti Luk 4,16-22 Ježíš byl Žid a každý týden chodil do synagógy. Nebyl pouhým divákem, ale aktivnì se úèastnil shromáždìní. Když pøišel do Nazareta, èetl v synagóze pasហz Písma urèenou na ten den. Byl to text z proroka Izajáše, vlivného pisatele, nazývaného èasto králem prorokù. Když Ježíš skonèil, posadil se a promluvil k ostatním. Zvyk vyžaduje, aby Židé, když mluví o Bohu, na znamení podøízenosti sedìli. Ježíš zaèal vykládat to, co právì pøeèetl. Byl to velký uèitel. Mnoho biblických textù nám ukazuje, že uèil s velkou autoritou. (Pozdìji s ním všude chodila skupinka uèedníkù, jak tomu bylo zvykem i u ostatních rabínù z Nazareta.) Ježíši se koneènì naskytla pøíležitost oznámit i svým krajanùm dobrou zprávu. Zdá se, že jeho slova padla do úrodné pùdy. Lidé byli udiveni zpùsobem, jak vykládal Písmo. Souhlasili s ním, i když se ptali, zda je to skuteènì syn tesaøe, který bydlí o nìkolik ulic dál. „Což to není syn Josefùv?“

K zamyšlení M Ježíš byl rabín, uèitel. Dovedeš si ho pøedstavit jako svého uèitele nebo mistra? Èím by se asi lišil od tvých uèitelù?

10

Støeda Luk 4,24 Jak vnímal Ježíš své okolí? Bylo by to podobné i dnes?

Prorok? Èti Luk 4,23.24 Ježíš si všiml udivených pohledù posluchaèù. Zpoèátku souhlasili s tím, co øíkal, ale postupnì, jak byla jeho slova stále adresnìjší, rostla i jejich nedùvìra. Ježíš to zpozoroval: „Jistì mi øeknete toto pøísloví: Lékaøi, uzdrav sám sebe.“ Otázka: „Což to není syn Josefùv?“ najednou dostává negativní podtón. Co si o Ježíšovì chování myslíš ty? Byl taktní? Choval se diplomaticky? Ježíš èetl jejich myšlenky. Chtìli, aby to, „o èem slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, uèinil i u nich doma“, v Nazaretì. Byli obyvatelé Nazareta žárliví nebo prostì nechtìli poslouchat Ježíšovo kázání? Byla to jejich touha po senzaci nebo zvìdavost? Všechno je možné, protože v Kafarnaum, mìsteèku vzdáleném poze 30 km severnì od Nazareta - tam se dìly divy! Když si pøeèteš evangelia (a je dobré si je pøeèíst nìkdy „v kuse“), uvìdomíš si, že Ježíš dìlal skuteèné divy. Uzdravoval nemocné, vyhánìl zlé duchy a køísil mrtvé. To se hned tak nevidí! A podobné vìci chtìli vidìt i obyvatelé Nazareta. Ale i kdyby tam Ježíš dìlal sebevìtší zázraky, lidem by se nezavdìèil. A to si Mistr moc dobøe uvìdomoval. V Nazaretu byl persona non grata (nevítaná osoba). Byl podezøelý, protože bydlel o nìkolik ulic dál.

K zamyšlení M Mìli obyvatelé Nazareta zájem o duchovní vìci nebo ne? Proè tak soudíš?

M Je pro tebe jednodušší pøijmout kritiku od øeditele školy, nadøízeného v práci nebo od souseda? Proè?

11

Ètvrtek Luk 4,25-29 Proè Ježíš pøipomínal události ze Starého zákona? Pochopili ho?

Zrádce? Ježíš hovoøil pøímo a otevøenì. Šlo mu o popularitu? Urèitì ne. Heslem tohoto rabína a proroka z Nazareta bylo zùstat pøímý a otevøený. Øíkal, co si o vìci myslí. Vezmìme napøíklad v úvahu, co se stalo v dobì proroka Elijáše. Bùh poslal proroka Elijáše do ciziny k jedné chudé ženì, aby jí pomohl. Pøemýšlejme chvíli o tom. Proè se Ježíš zmiòuje o Elijášovi? Je to jasné. Tohoto velkého proroka nikdo z lidí neposlouchal. Nevìøili mu a mìli ho za podivína. Ale copak nevzkøísil mrtvého? A nenaplnil trochou oleje mnoho džbánù? Dìlal to proto, že chtìl být jiný než ostatní? Vùbec ne. Pomohl jedné ženì pohance v její chudobì, ale nevìnoval se ženám z Izraele, které nechtìly naslouchat jeho ani Božímu hlasu. A co vy, Nazaretští? Co si myslíte o Elíšovi? V Izraeli bylo mnoho malomocných, ale žádný z nich k prorokovi nepøišel. Zato nepøítel Izraelcù pøišel. Dokážete si to pøedstavit? Aramejský velitel vojska! A byl uzdraven, protože vìøil slovùm Božího proroka. Ale vy, Nazaretští, tomu nevìøíte. Byli Elijᚠa Elíša zrádci? Ne, ale když je nìkdo povolaný Bohem a nikdo z vyvoleného národa ho neposlouchá, musí se obrátit k jiným lidem. Øeknìte mi, Nazaretští, jste otevøeni pro to, co dìlám v Božím jménu? Vidím, že ne. Nazaretští vyhnali Ježíše z mìsta až na sráz hory, odkud jej chtìli svrhnout dolù, ale nepovedlo se jim to. Ježíšùv proslov totiž zasáhl formálnost jejich náboženství. Vycítili, jak tvrdá je pravda, že se odvrátili od Boha. (Boha, jehož Poslaným je právì tento Ježíš!) A øíká jim to muž, který vyšel z chudoby, z nízké spoleèenské tøídy.

K zamyšlení M Proè milující Ježíš, laskavý Boží Syn, tak napadal lidi, blízko nichž vyrostl a žil?

M Jak reaguješ, když ti kazatel nìco vytkne? Bráníš se, vztekᚠse? Pøestaneš chodit do sboru? Urazíš se? Nebo polkneš a pøijmeš to, co ti øíká?

12

Pátek Luk 4,29.30 Jak to vše dopadlo?

Propagátor sociální reformy? V Nazaretu Ježíš neuspìl. Lidé jej nepøijali. Nepøipustili, aby je pouèoval nìjaký tesaø, tøebaže kázal dobøe. Už tak bylo pro nì tìžké pøijmout všechny zázraky, které udìlal v Kafarnaum, a ne u nich. Možná si o sobì moc mysleli. A navíc, byl to pøece jenom pouhý tesaø. Škoda, že nevíme, co pøesnì Ježíš øíkal o textu Izajáše. Pøesto nám mohou nìco napovìdìt reakce Nazaretských. Kázání mìlo zøejmì pøevratné myšlenky. Podívejme se do 18. a 19. verše: „Abych pøinesl chudým radostnou zvìst (finanèní pomoc?), abych vyhlásil zajatcùm propuštìní (všeobecná amnestie?), slepým navrátil zrak (konec almužnám a milodarùm?), propustil zdeptané na svobodu (urèitì tím myslel otroky nebo konec zneužívání levné pracovní síly?).“ Možná mìl Ježíš na mysli psychickou podporu (v tom pøípadì už není tøeba žádných psychiatrù). Ne, Ježíši, s takovým sociálním programem na nás nechoï. Chytøe jsi to vše zabalil pod náboženský pláštík. Kryješ si záda náboženstvím a tím, že je milostivé léto (zákon pøedepsaný Mojžíšem). Ale na to zapomeò! Nepotøebujeme revoluci, ani žádné pøísné metody. Jaká škoda pro Nazaretské! Ježíš by se nebyl vrátil do Kafarnaum. Ale kvùli reakci Nazaretských musel projít jejich støedem a brát se dal.Tito lidé nechtìli mít nic spoleèného s Ježíšem (jako døíve s Elijášem a Elíšou). Jejich pøedstavy se totiž úplnì lišily.

K zamyšlení M Ježíšùv program Nazaretské neoslovil. Jak rozumíš tomuto programu? O co šlo Ježíši pøedevším?

M Které body Ježíšova programu bys podpoøil? Které se ti zdají

nepøijatelné? Proè se obyvatelé Nazareta tak rozhoøèíli, že chtìli Ježíše svrhnout ze skály?

13

Uložit 1. Ježíš pocházel z tesaøské rodiny, byl zbožným Židem a velkým uèitelem. 2. Evangelia jsou nejspolehlivìjšími informacemi o Ježíšovì životì. 3. Ježíš pøinesl radikální poselství ve prospìch utlaèovaných. 4. Pøijetí Ježíše v Nazaretì je prorotypem lidských reakcí na jeho zvìst.

Otázky k diskuzi 1. Ježíš Nazaretský je M pro øímské katolíky: trpící Vykupitel M pro ortodoxní: druhá osoba božské trojice M pro protestanty: Boží služebník M pro Jesus People: nìžný Pán Ježíš M pro Židy: bratr Jošua Co z toho je ti nejbližší? Jaká pojetí má nejblíže k Bibli? 2. Kým je Ježíš pro adventisty? Kým je pro èleny tvého sboru? Hovoøil jsi o Kristu s nìkým ze sboru? Víš, co pro nìj Kristus znamená? 3. Ježíš byl Židem. Co to pro tebe znamená? Má Ježíš ještì nìco spoleèného s dnešními Židy? 4. Kde nacházíš nejvdìènìjší posluchaèe, když mluvíš o své víøe? - v rodinì, - ve vlaku u spolucestujících, - ve tøídì, - pøi sportu, - o prázdninách, - když se setkᚠs kamarádem Co z toho vyvozuješ? 5. Co pro tebe znamená Ježíšovo poselství týkající se: a) chudých na tomto svìtì, c) slepých, b) vìznìných, d) tìch, kteøí trpí morálnì? Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

14

„Po tøech dnech jej nalezli v chrámì, jak sedí mezi uèiteli, naslouchá a dává jim otázky.“ Luk 2, 46

Židé tráví spoustu èasu studiem. Uèí se o dìjinách svého národa a o tom, jak Bùh Jahve zázraèným zpùsobem zasahoval do jejich historie. V takovém studijním spoleèenství se Ježíš cítil dobøe. Vyrostl v nìm. Až do dvanácti let studovaly židovské dìti Starý zákon, od dvanácti let je zaèal vyuèovat rabín. Nevíme jistì, zda i Ježíše nìjaký rabín vyuèoval, ale když pøišel s rodièi do Jeruzaléma, vyhledal místo, kde se vyuèovalo. A tam, v chrámì, ho rodièe našli, jak sedí mezi uèiteli a klade jim otázky. V Izraeli bylo v té dobì mnoho slavných uèitelù. Každý z nich založil a øídil svoji školu: Rabín Hillel zdùrazòoval lásku k bližnímu, která je shrnutím Božího zákona. Rabín Shammai považoval podobnì jako Ježíš manželství za nerozluèitelné. Rabín Gamaliel pozdìji bránil Petra a Jana pøed veleradou a byl Pavlovým uèitelem.

15

Nedìle Jan 1,38 Jakou otázku položili Ježíši dva Janovi uèedníci? Co se stalo potom?

Nový uèitel Dva mladí galilejští rybáøi, Jan a Ondøej, pøišli k Jordánu, aby se nechali od Jana pokøtít. Stali se jeho uèedníky. Nevíme, jak dlouho s Janem Køtitelem chodili, ale to není dùležité. Podstatné je, na koho jim Jan ukázal. Nasmìroval je totiž na Ježíše. Oba uèedníci pochopili, že je pro nì dùležité odevzdat se Kristu, pøijmout jeho uèení a zpùsob života. Sami pocházeli z Galileje a dokonce mluvili stejným náøeèím jako Ježíš. Otázka, kterou tito dva uèedníci ohlednì bydlení Ježíši položili, vyjadøovala vlastnì jejich nesmìlost. Nezajímali se totiž ani tak o to, kde Ježíš bydlí, ale chtìli jej blíže poznat a seznámit se s ním. Urèitì si kladli spoustu otázek, na které sami nedokázali odpovìdìt. Ondøeje to znepokojovalo. Oba dva se rozhodli stejnì chtìli se stát Ježíšovými uèedníky. Ale nebylo to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Uèedník se musel vzdát mnoha vìcí. Pokud se chtìl stát velkým uèitelem, bylo mnohdy tøeba na dlouhou dobu odejít z domu (rabín Akiba odešel na 12 let). Navíc takový èlovìk potøeboval hodnì penìz, aby si mohl rabínskou školu zaplatit. Když byl rabín Hillel ještì žákem, nemìl dostatek penìz, aby mohl chodit do školy. Proto vylezl na støechu, odkud poslouchal svého uèitele. Jednou v zimì ho dokonce našli napùl zmrzlého. Jan a Ondøej si zøejmì úplnì neuvìdomovali, co je èeká, když se chtìjí stát uèedníky nového rabína, ale dùvìøovali Janovi, že jim ukázal správným smìrem.

K zamyšlení M Pokud by sis mìl vybrat uèitele, který by ti ukázal cestu k Bohu, jaké vlastnosti by mìl mít?

16

Pondìlí Luk 9, 58 Kde bydlel Ježíš? Jak rozumíš tomuto verši?

Chudý, ale vzdìlaný Nevíme, zda byl Ježíš ve své dobì hodnì známý, ale už to, že jej oslovovali Rabbi (Mistøe, Uèiteli), o nìèem svìdèí. Být mistrem, uèitelem, znamenalo se urèitým zpùsobem obìtovat. Vìtšina uèitelù totiž nebyla finanènì zajištìna a mnoho z nich se živilo manuální prací: Rabín Hillel byl nádeníkem. Rabín Shamma tesaøem. Rabín Jochanan ben Zakkai byl obchodníkem. Rabín Akiba zase pastýøem. Rabín Ježíš byl tesaøem jako rabín Schamma. Tito lidé tedy moc pohodlný život nemìli a i když se stali rabíny, pokraèovali ve své manuální práci. Nìkdy dokonce žáci svým uèitelùm pøispívali urèitým obnosem, tøebaže vyuèování bylo zdarma. Rabíni využívali pohostinnosti jiných lidí, dostávali od nich rùzné dary a pobírali èást desátkù urèených pro chudé. Rabíni byli èasto chudí. Nejslavnìjší uèitel práv rabín Akiba musel spát i se svou ženou v zimì na slámì. V dùsledku velkého sucha nemìl rabín Jochanan ben Zakkai ani kousek chleba k jídlu. Jiný rabín, Juda ben Ullai, mìl jen jeden kabát, který si museli s manželkou støídat. Ani rabín Ježíš se tìmto pravidlùm nevymykal. Pocházel z chudé rodiny (dokazuje nám to obì, kterou pøinesli jeho rodièe, jak o tom mluví Luk 2,24), musel se smíøit s nouzí a odøíkáním (Luk 9,58), nìkdy u sebe nemìl žádné peníze (Luk 20,24) a pøijímal pomoc žen, které chodily s ním. Urèitì žil v tìžkých podmínkách. Matouš nám øíká, že Ježíš odešel z Nazaretu do Kafarnaum, kde zaèal pùsobit (Mat 4,13).

K zamyšlení M Chceš se stále ještì stát žákem tohoto chudého uèitele nebo se radìji chceš o nìm dovìdìt nìco víc, než mu øekneš své ano?

17

Úterý Jan 3,2 Co vìdìl noèní návštìvník o Ježíši? Sdílíš s Nikodémem jeho názor?

Vysoce vážený Jak by ses cítil, kdyby tì uèitel pøed všemi pochválil za vynikající práci, kterou jsi odvedl? Urèitì bys záøil radostí a byl bys hrdý. Nìkdy dokonce i uèitelé sami pøiznají, že by práci neodvedli lépe. Rabín Nikodém jim byl podobný. Pravdìpodobnì se vzdìlával ve škole rabína Hillela a v dobì, kdy se setkal s Ježíšem, byl významným èlenem židovské rady. Povìst o Ježíši se donesla až k nìmu. Možná se už døíve snažil nìco o nìm dovìdìt nebo byl pøi tom, když Ježíš kázal a uèil. V každém pøípadì je jisté, že nezakrýval svùj obdiv ke galilejskému uèiteli. Nelze lépe vyjádøit pochvalu rabínovi, než mu øíct, že pøišel od Boha. Nikodém podobnì jako ostatní (øíká: víme), dospìl ke správnému závìru. K èemu jsi dospìl ty? Èti Jan 3,3-21. Je i pro tebe Ježíš Uèitelem poslaným od Boha? Nechᚠsi od nìj poradit, myslím na rady zaznamenané v evangeliích? V nich najdeš moudrost, jakou nenajdeš ve škole ani v žádné knize. Moudrost, která ti bude ukazovat cestu k novému životu, ke znovuzrození. I Nikodém prožil nìco podobného. Pøeèti si ještì jednou rozhovor tìchto dvou uèitelù a udìlej si z nìho pro sebe závìr.

K zamyšlení M Proè se Ježíš neomezil jen na popovídání o náboženství, ale pøímo vyzval Nikodéma ke znovuzrození? Rozumìl Nikodém pojmu „znovu se narodit“? Jak tomu rozumíš ty?

18

Støeda Mar 12,30.31 Které pøikázání je podle Ježíše nejvìtší? Jak bys jej shrnul svými slovy?

Nejvìtší pøikázání Otázku, kterou položil zákoník Ježíši (Mar 12,28-34), mùžeme vyjádøit i takto: Co je pøedmìtem Božího zákona? Jak ho lze shrnout? Které pøikázání je nejdùležitìjší? Ježíšova odpovìï zaèíná vyznáním víry každého Žida: „Slyš, Izraeli, Hospodin je nᚠBùh, Hospodin jediný.“ Potom Ježíš cituje zákon lásky vùèi Bohu (5 Moj 6,4.5) a vùèi bližnímu (3 Moj 19,18). Ježíš neøekl nic nového. Dal správnou odpovìï ze Starého zákona, která se dá vyjádøit jedním slovem - láska. Ježíš øíká: Nejsem rabín, který by snižoval význam tóry. Naopak, chci, aby lidé brali moje uèení vážnì. Boží rady jsou velice dùležité a celý svìt je na nich závislý. Pozor na ty, kteøí by zlehèovali nebo zrušili jediné pøikázání (viz Mat 5,17-19) . Ježíš zde mluví o nejmenším pøikázání (Mat 5,19) a v jiné situaci o nejvìtším pøikázání (Mat 12,31). Malé pøikázání v hebrejštinì znamená nepatrné, lehké nebo málo dùležité a velké mùžeme pøeložit jako závažné, významné a dùležité. Malá pøikázání obsahovala ustanovení týkající se penìžní oblasti, zvykù a nìkterých obìtí. Velká pøikázání se týkala morální a duchovní oblasti. Uèitel z Nazareta se nám zde ukazuje jako obránce Božího zákona. Tento zákon nesmíme mìnit ani upravovat podle sebe.

K zamyšlení M Která Boží rada je podle tebe v tóøe (5 knih Mojžíšových)) nejdùležitìjší? M Seøadil bys pøikázání desatera (2 Moj 20) podle dùležitosti?

19

Ètvrtek Mat 5,20 Jaký závazek oèekává Bùh od tìch, kteøí znají a studují jeho Slovo a jeho Zákon?

Pøesnìjší výklad Myslíš, že toho Ježíš požadoval po svých uèednících pøíliš? Zøejmì mu šlo o to, aby jejich náboženství bylo opravdovìjší než to, které se projevovalo kolem. V další èásti této kapitoly Ježíš nerozebírá každé samostatné pøikázání, ale jde dál, hloubìji. Ète mezi øádky, o co jde tazateli, a dává jasnìjší a pøesnìjší výklad. Pokud sis toho nevšiml, projdìme si tuto pasáž. Nìkolik pøíkladù: Verše 21-26 - nezabiješ. Ježíš toto pøikázání rozšiøuje: nebudeš se hádat, ponižovat druhé nebo je urážet. Verše 27-30 - nezcizoložíš. I zde Ježíš upøesòuje: nebudeš se na ženu dívat dychtivì, nebudeš po ní bažit. Verše 38-42 - oko za oko, zub za zub. Tento výrok Židé nikdy nechápali doslova, ale Ježíš i zde jde dál: dᚠnepøíteli víc, než o co tì požádá. Verše 43-47 - milovat budeš bližního svého jako sebe. Obecnì se toto pøikázání vztahovalo pouze na krajany, ale Ježíš tento výrok rozšiøuje i na cizince, tedy na nepøátele. Chceš-li se stát žákem židovského uèitele z Nazareta, nestaèí pouze do puntíku zachovávat jeho pøikázání. Ježíši jde o to, abys tato pøikázání pochopil v jejich širším významu, obohatil se jimi, a tak mohl žít plnì v duchu jeho zákona. Ježíš to øíká Nikodémovi takto: musíš se znovuzrodit, zaèít nový život, jinak se chovat i jednat. Nìco se v tobì odehraje a tuto zmìnu poznají i ostatní.

K zamyšlení M Pozorovali na tobì kamarádi nìjakou zmìnu od té doby, co ses stal Kristovým uèedníkem? Jakou zmìnu jsi vnímal ty sám?

20

Pátek Matouš 4,23 Na jakém místì Ježíš nejèastìji uèil své žáky? Kde by je asi uèil dnes?

Všude a pro všechny Uèitel Ježíš si nechtìl nechat své poselství jen pro sebe, ale pøál si vyuèovat co nejvíce lidí. Promlouval ke všem vrstvám - k duchovním, uèitelùm, ženám i mužùm, dìlníkùm, celníkùm i k prostitutkám. Nejèastìji v synagógách, kam chodil každou sobotu. Dokonce uèil i na místech, která by se nám mohla zdát zvláštní a neobvyklá - na hoøe jako Mojžíš (Mat 5,1.2), na poli (Mar 2,23-28), na bøehu jezera (Mar 5,21) a z lodi (Luk 5,3). Šel do rùzných oblastí, aby se jeho uèení rozšíøilo (Mar 7,318,10). Podobnì jako ostatní uèitelé kázal na prostranství pøed jeruzalémským chrámem. Navštìvoval rùzné lidi a uèil je. Marie sedávala u jeho nohou (Luk 10,39). Farizeje, který jej pozval do svého domu, vyuèoval kladením otázek (Luk 14,12-24). Jako ostatní rabíni i Ježíš mìl rád dìti (Mat 19,13-15). Pøijímal bez výjimky Samaøany, Øímany a Øeky. Neúnavnì uèil všude a všechny. Pøedával Boží moudrost a ukazoval jeho vùli všem, kteøí k nìmu pøicházeli. Ze svých uèedníkù vytvoøil skupinku lidí, kteøí pozdìji šíøili jeho poselství dál. I dnes potøebuje Ježíš své uèedníky. Vzpomínáš, jak jsme se v úvodu ptali, zda bys nechtìl studovat? Pokud do studia nemᚠchu nebo si myslíš, že nejsi schopný studovat, nezoufej. Ježíš není pøísný ani tvrdý uèitel, ale dá ti do srdce pokoj. S ním budeš šastný. Nevìøíš? Èti Mat 11,28-30 a pøesvìdèíš se. Nemusíš se bát. Pokud budeš studovat opravdovì, urèitì toho dosáhneš.

K zamyšlení M V èem spoèívala aktivita Kristova uèedníka døíve? A dnes? 21

Uložit Tento úkol zdùrazòuje, že 1. Ježíš je významným uèitelem, který i dnes chce pozvat mladé lidi ke studiu. 2. Rabíni nebyli vždy bohatí a museli si vydìlávat na živobytí. 3. Uèitel Ježíš nebyl pouze zákoník, ale i Boží posel. 4. Klíèovým slovem v Ježíšových kázáních byla láska. Duch je pro pochopení zákona dùležitìjší než slova. 5. Rabín Ježíš vyuèoval všude a všechny.

Otázky k diskuzi 1. Jan mìl své uèedníky. Mùžeme z toho usoudit, že to byl také rabín? Vzpomínᚠsi, co uèil? Pokud ne, nalistuj si Luk 3,10-14 a Jan 3,25.27. 2. Jak se Ježíš nauèil všemu, co vìdìl o tóøe? Jak mùžeš pochopit a prakticky dìlat to, co uèil Ježíš? 3. Potkal jsi už nìkdy lidi, kteøí se zmìnili vlivem Ježíšova uèení? Co si o této zmìnì myslíš? Chtìl by ses také zmìnit? 4. Kdo je to Ježíšùv uèedník? Podle èeho jej poznáme?

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

22

„Hle, posílám k vám proroka Elijáše, døíve než pøijde den Hospodinùv veliký a hrozný.“ Mal 3,23

Už jsi nìkdy potkal nìjakého proroka? Asi ne. Byli to Boží muži, kteøí mluvili pøed lidmi a pro nì. Ale neomezovali se jenom na slova. Jejich jednání se lidem vtisklo do pamìti lépe než pøedpovìdi, které prorokovali. Jejich èiny stály mnohdy za podívanou. Mojžíš rozdìlil Rudé moøe. Elíša uzdravil malomocného Námana a vzkøísil mrtvé dítì. Jindy se jednalo spíše o symbolické èiny - prorok Jeremjᚠbìžel bos jeruzalémskými ulicemi a táhl tìžké døevìné a železné bøemeno. Židé oèekávali událost, kterou pøedpovìdìl Malachiᚠ- pøíchod proroka pøed velikým dnem Hospodinovým. Ubìhla léta a objevil se Elijᚠv podobì Jana Køtitele. Rabín Ježíš, nejlepší zákoník všech dob, jej oznaèil za „Elijáše, který má pøijít“ (Matouš 11,14) a øekl, že „je víc než prorok“. Jan Køtitel obracel pozornost svých uèedníkù na Ježíše z Nazareta. Po jeho smrti zaèal Ježíš hlásat evangelium. Rabín Ježíš se stal prorokem prorokù.

23

Nedìle 5 Moj 18,18 Jaká byla nadìje Izraelcù v dobì, kdy už byla napsána Tóra?

Prorok podobný Mojžíši Bùh se obrátil na Mojžíše, nejvìtšího izraelského proroka. Mojžíš jej vidìl tváøí v tváø. Stal se Božím mluvèím v pravém slova smyslu. Kdo pøedal lidem pøikázání, která Bùh napsal na hoøe Sinaj? Kdo vytvoøil izraelské kmeny, seèetl je, uspoøádal a pøidìlil každému z nich urèitý úkol? Kdo se stal nástrojem, skrze který 70 starších obdrželo Božího ducha a zaèalo prorokovat? (4 Moj 11,24-30) Kdo ukázal izraelskému národu cestu do zaslíbené zemì? Ano, byl to Mojžíš. Mojžíše mùžeme skuteènì považovat za nejvìtšího proroka Starého zákona. Elijáš, Elíša ani Jeremjᚠho nikdy nepøekonali. Mojžíšovo proroctví (5 Moj 18, 18) se tedy na žádného z nich nevztahuje. Pouze jediná bytost mohla toto proroctví naplnit - Uèitel z Nazareta. V novozákonní dobì byl rabín Ježíš v pravém slova smyslu Božím mluvèím. Osvìtloval Boží pøikázání a dával jim hlubší smysl. Setkával se tváøí v tváø se svým Otcem. A co udìlal Ježíš pro naše spasení? Golgota byla završením jeho obìtní služby. Ježíš za nás zemøel (jako beránek). Kristus si vybral dvanáct uèedníkù, kteøí mìli svým zpùsobem pøedstavovat dvanáct izraelských kmenù, a každému z nich dal urèitý úkol. Potom vyslal dalších 70 uèedníkù, aby ostatním ukazovali dùležitost zákona a naplòovali tak Boží plán s jeho lidem (Luk 10,1-10).

K zamyšlení M Jaké vlastnosti proroka Mojžíše považuješ za nejdùležitìjší?

24

Pondìlí 2 Král 4,42-44 Jaký zázrak udìlal Elíša? Co ti to pøipomíná?

Více než Elijáš, více než Elíša Prorok Elijᚠvzbuzoval respekt. Staèí se podívat, jak stateènì se dokázal postavit proti knìžím královny Jezábel na hoøe Karmel (1 Královská 18). Nejenže dokázal sjednotit zástupy lidí, ale dokonce se odvážil jít až ke králi Achabovi (1 Král 21). Jan Køtitel se Elijášovi v mnohém podobal. I on se odvážil veøejnì napomínat knìze a vedl zástupy lidí k pokoøe pøed Bohem. Pøísnì vyèítal králi Herodovi porušování zákona a napomínal jej, že žije s manželkou svého bratra (Mat 14,112). Proto si všichni lidé mysleli, že se jedná o nového Elijáše. Ve skuteènosti pøipravoval Jan cestu Mesiáši. Elíša, Elijášùv nástupce, se svému pøedchùdci mohl v mnohém vyrovnat. I on vzkøísil mrtvé dítì ( 2 Král 4,34.35) a dokonce, když sám zemøel, stal se pøíèinou vzkøíšení jiného èlovìka (2 Král 13,20.21). Zdá se ti to až neuvìøitelné? Ale Písmo to tak øíká. Elíša také uzdravil malomocného Námana (2 Král 5), a rozmnožil chléb (2 Král 4,43). Pøi jiném zázraku zpùsobil, aby železná sekera, která spadla do Jordánu, vyplavala. Ježíš, nástupce Jana Køtitele, se v mnohém Elíšovi podobal. Už jméno Ježíš - Jehošua - Pán zachrání odpovídá jménu proroka Elíši (Elizea) - Elizahoe - Bùh zachrání. Zajímavé je srovnávat zázraky, které udìlal Ježíš a které Elíša. Prorok Ježíš jednal v duchu proroka Elijáše a zvláštì Elíši. Ale musíme pøiznat, že je oba pøevyšoval. Elijᚠvzkøísil jednoho mrtvého, Elíša dva, ale Kristus tøi. Elíša uzdravil jednoho malomocného, Ježíš jich uzdravil deset najednou. Elíša zpùsobil, aby vyplavalo z vody železo, Ježíš nechal Petra kráèet po vodì. Byl skuteènì nejvìtší.

K zamyšlení M Proè vnímají køesané Ježíše jako nejvìtšího z prorokù? M Které Ježíšovy èiny se ti jeví jako NEJ? 25

Úterý Jan 6, 11-14 Podle èeho lidé poznali, že je Ježíš prorokem? Proè takový zázrak udìlal?

Jak veliký prorok! Pìt tisíc mužù šlo se svými rodinami za Ježíšem jen proto, že v jejich kraji dìlal zázraky. Najednou byli zmateni, protože Ježíš nasytil tisíce lidí nìkolika málo chleby. Ježíš chtìl v lidech tímto zázrakem vzbudit víru a dùvìru v nìj. A to se mu skuteènì podaøilo. Ježíš se dotkl rozumového i citového chápání tìch, kteøí tento zázrak vidìli. Plni nadšení dospìli k závìru, že Ježíš je „ten Prorok, který má pøijít na svìt“. Byli pøesvìdèeni, že se setkali s velkým prorokem, který si tìmito zázraky staví základy pro své budoucí království. Jak bys reagoval, kdybys byl tehdy u toho? Zùstal bys nìkde v koutku, nebo bys chtìl spolu s ostatními prohlásit Ježíše za krále? Lidé toužili následovat krále, který se bude starat o jejich potøeby. Pøipadalo jim to nádherné. Žádné nemoci ani hlad, co si pøát víc? Avšak nìkdo nebyl tak nadšený z Ježíše, který uèil, uzdravoval a dìlal zázraky. Byl to Herodes Antipas. Galilejský král nevìdìl, co má dìlat. Evangelista Matouš øíká, že Herodes považoval Ježíše za Jana Køtitele, kterého nechal popravit a který nyní vstal z mrtvých (Mat 14, 1.2). Mar 6,14 a Luk 9,7.8 píšou, že mezi lidmi kolovaly rùzné zvìsti o Janovi. Zvìdavost hnala Heroda k setkání s Ježíšem, ale nedošlo k nìmu. Pozdìji jej rostoucí popularita tohoto proroka tak dráždila, že se cítil ohrožen, a chtìl ho dát zabít (Luk 13.31).

K zamyšlení M Kým je Ježíš pro tebe? Co by to znamenalo dnes stát se žákem nejvìtšího Božího proroka?

26

Støeda Matouš 21,11 Pøi které jiné pøíležitosti lidé poznali, že Ježíš z Nazaretu je prorokem?

V Galileji, Samaøí a Judsku Bìhem své prorocké èinnosti si Ježíš velmi rychle všiml nadšených Galilejcù. Pøi nasycení zástupu chleby, ale i bìhem svých kázání o sobì tvrdil, že je skuteènì prorokem, tím, kterého pøedpovìdìl Mojžíš. Dokonce v Samaøí mu jedna žena øekla: „Vidím, že jsi prorok.“ (Jan 4,19). „Mnoho Samaøanù z onoho mìsta v nìho uvìøilo pro slovo té ženy, která svìdèila“ (Jan 4,39.41.42). Ale ne všichni byli tak nadšení. Herodes Antipas se stìží vyrovnával s tím, co se dìlo. Dokonce i ve svém rodném mìstì se Ježíš setkal se zápornými reakcemi a s nepøijetím. Reagoval na to klidnì, ale dùraznì: „Žádný prorok není vítán ve své vlasti. Je to škoda, jak pro mou rodinu, tak i pro mìsto, ze kterého pocházím, ale já se nenechám odradit a budu pokraèovat.“ A taky pokraèoval. Odešel do Judska, kde hlásal evangelium v mìstech a vesnicích. A to jej nakonec pøivedlo až do Jeruzaléma, do mìsta, které bylo cílem jeho poslání. Hodnì lidí slyšelo o Ježíši, synu Josefovu. Mnozí jej nadšenì pøijímali. Každý rabín byl v mìstì Davidovì pøijímán s velkými poctami. Ale Ježíš nebyl jen obyèejným rabínem. Mìl hodnì vìdomostí, velký pøehled a hovoøil s autoritou, ale uzdravil i mnoho nemocných, chromých, slepých, malomocných a rùznì postižených. Ježíš pomáhal mnoha lidem i v duchovní oblasti. Køísil mrtvé a dìlal mnoho jiných zázrakù. Nìkteøí jej podezírali: nesmíme ztratit tohoto èlovìka z dohledu!

K zamyšlení M Jak bys reagoval, kdybys žil v té dobì v Jeruzalémì? Jak by ses choval? Snažil by ses osobnì vyhledat Ježíše?

27

Ètvrtek Matouš 24,2 Co zde Ježíš pøedpovídá o Jeruzalému, mìstu Davidovu? Kdy se toto proroctví naplnilo?

Ježíš prorokuje o Jeruzalému Pøišla chvíle, kdy mìl Ježíš upøesnit smysl svého uèení. Vykonal už mnoho znamení a zázrakù. Hodnì lidí se soustøeïovalo na jeho prorocká slova, avšak uèedníci je samozøejmì mohli pochopit ze všech nejlépe. V chrámu promlouval k lidem skrze Ježíše Bùh. Herodes Veliký zaèal se stavbou chrámu. Práce pokraèovala až do r. 62 našeho letopoètu. Trvala 74 let! Chrám byl nádherný. Ze všech èástí øímského impéria tam pøicházelo mnoho lidí. Ježíš hovoøil s uèedníky o chrámu asi 30 let pøed jeho dokonèením. Pøesto se odvážil vyslovit toto proroctví. Stavba chrámu byla dokonèena v r. 62. O ètyøi roky pozdìji vypukla válka s Øímem. Titovi (68-70), veliteli armády, trvalo tøi roky, než si podmanil Jeruzalém. 25. kvìtna 70 povolila vnìjší zeï chrámu. Velitel pøemístil svùj tábor k této trhlinì. Pìt dní nato padla druhá zeï. A za dalších pìt dní napadli pevnost Antonia. Obyvatelé Jeruzaléma se ale vzdát nechtìli, i když trpìli hladem a spousta z nich padla. Titus nechtìl, aby nìkdo z lidí z mìsta unikl, a proto kolem nìj postavil zeï dlouhou 7 km. Nakonec podlehla i poslední zeï pevnosti a Jeruzalém byl dobyt. Kameny chrámu byly tak tìžké, že veškeré snahy k jejich odstranìní byly zbyteèné. Ale 27. srpna došlo k požáru brány. Na druhý den hodil jeden voják do chrámu hoøící pochodeò a celou stavbu znièil oheò. Nezùstane kámen na kameni!

K zamyšlení M Jaký je rozdíl mezi prognostikem a prorokem? Kde získávají informace?

28

Pátek Lukᚠ24,13-19 Jaký dojem udìlal prorok z Galileje na dva pocestné, kteøí šli do Emaus?

Je tøeba získávat další proroky Ubìhl více než týden od chvíle, kdy Jeruzalém pøivítal velkého rabína a proroka z Nazareta. Kleofᚠa jeho pøítel byli pøi tom, když Ježíš den co den vyuèoval v chrámu, z nìhož vyhnal kupce a obchodníky, které tam knìží tolerovali. Tím na sebe samozøejmì upozornil a pøedstavitelé chrámu jej zaèali opravdu nenávidìt. Ale ostatní lidé mu viseli na rtech. Døíve, než si to však Kleofᚠa jeho pøítel staèili uvìdomit, velký uèitel byl na pøíkaz knìží zatèen chrámovou stráží. Tutéž noc jej po rychlém soudu vydali øímskému prokurátorovi, který ho odsoudil jako zloèince. Uèedníky to šokovalo a ohromilo. Nechápali, co se stalo. Jak je to možné? Vždy Ježíš je pøece prorok! Jeho slova i skutky to dokazují. V té dobì si ještì neuvìdomovali, že tento velký rabín a prorok od nich požaduje, aby v jeho práci pokraèovali a podstupovali stejná rizika jako on. Pochopili to až pozdìji, na cestì do Emaus, když se setkali s prorokem, kterého považovali za mrtvého. V Izraeli existovaly prorocké školy, které založili Samuel, Elijᚠa Elíša. Ježíš mìl také svou školu, ve které vyuèoval, aby se mohli stát rabíny a proroky. Svìøil jim úkol hlásat o velké Boží moudrosti. I oni mìli vychovávat a vzdìlávat další uèedníky.

K zamyšlení M Je možné stát se dnes autentickým uèedníkem nejvìtšího proroka? Pokud ano, chci se jím stát? Jak se to dìlá?

29

Uložit V tomto úkole jsme se setkali s Ježíšem, nejvìtším prorokem všech dob. Mladí i staøí jej mohou následovat. l. Ježíš je zvláštním prorokem - druhý Mojžíš, druhý Elijáš, druhý Elíša, druhý Jan Køtitel, ale všechny je pøevyšuje! 2. Ježíš nepøinesl pouze slovo, ale jeho moc se projevila i ve skutcích. 3. Ježíšovo slavné proroctví týkající se Jeruzaléma se naplnilo. Proto vìøíme, že i proroctví o konci svìta se naplní. 4. Dnešní vìøící lidé mohou následovat Ježíšùv prorocký pøíklad - vyuèovat a hlásat evangelium.

Otázky k diskuzi 1. Které Mojžíšovy vlastnosti vidíš jako nejvýznamnìjší? 2. Srovnej 2 Král 4,42-44 a Mar 6,35-44. Co mají tyto zázraky spoleèného, v èem se liší? 3. Jak bys reagoval, kdybys žil v té dobì v Jeruzalémì? 4. Co tì nejvíc zaujalo: Ježíšova kázání jeho proroctví zázraky nebo jeho napomínání a povzbuzování?

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

30

„Nalezli jsme Mesiáše (což je v pøekladu: Kristus).“ Jan 1,41

První století našeho letopoètu bylo v Izraeli plné nepokojù. Øímská nadvláda byla pro vìtšinu Židù naprosto zotroèující. Židé však mìli nadìji. Vìøili v blízký pøíchod Božího posla, Žida, Mesiáše, který dosedne na trùn a naplní Boží vùli v Izraeli. Nìkteøí si mysleli, že je tøeba pøíchod Mesiáše uspíšit a Bohu nìjakým zpùsobem pomoci. Proto se snažili potlaèit Øímany vojensky. Tito lidé se jmenovali Zélóti. Horlivì bojovali pro Boha. Chtìli získat podporu u celého národa a šíøit vzpoury a povstání proti Øímanùm. A tak mìlo vzniknout království Mesiáše. Ale bouøe a vzpoury byly potlaèeny. V této tìžké dobì vzbudila velkou nadìji osobnost Ježíše Krista. Zástupy lidí vyhledávaly tohoto zvláštního proroka, který v nich probouzel nadìji, že království Mesiáše už zaèalo. Jan Køtitel oznaèil Ježíše za svého uèitele a povzbuzoval své uèedníky, aby jej následovali.

31

Nedìle Jan 1,50.51 Co si Natanael myslel o Ježíši? Jak k tomu dospìl?

Mesiᚠje tady! Kdybych si mohl vybrat dobu, ve které bych chtìl žít, urèitì bych si vybral první století. Chtìl bych se totiž setkat s Ježíšem. Musel z nìj vyzaøovat pokoj, který pøitahoval pozornost všech, kdo s ním pøišli do kontaktu. Všimni si napøíklad Ondøeje, který hned poté, co se setkal s Ježíšem, vyhledal svého bratra. Filip zase bez váhání pøivedl svého pøítele Natanaela, protože byl pøesvìdèen, že našel èlovìka, o kterém mluvil Mojžíš (Jan 1,45). Natanael však pochyboval, a Filip se jej snažil pøesvìdèit, aby se s tímto mužem setkal. Ježíš mluvil s Natanaelem otevøenì. Dvìma vìtami mu vysvìtlil, že nadešel èas pro pøíchod Mesiáše. Natanael, který znal hebrejské Písmo (Starý zákon), to pochopil. Ptᚠse, proè mu to bylo jasné? Poslouchej Ježíšova slova: „ Hle, pravý Izraelita, v nìmž není lsti. Døíve než tì Filip zavolal, vidìl jsem tì pod fíkem.“ První vìta odkazuje na proroka Sofonjáše, který pøedpovìdìl, že v dobì Mesiáše se už Izrael nebude dopouštìt bezpráví a mluvit lživì (Sof 3, 13). Další vìta se zase odvolává na Micheášovo proroctví, že každý bude bydlet pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem (Mich 4,4). Ježíš zde zcela jasnì používal jazyk Mesiáše. To Natanaela pøesvìdèilo a s jistotou zvolal: „Mistøe, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ Nìkteøí Židé poèítali s Mesiášem jako s vojenským vùdcem, který potlaèí Øímany, zatímco jiní byli pøesvìdèeni, že bude peèovat o svùj lid, uzdravovat nemocné a høíšné. Lidem v té dobì to ještì pøíliš jasné nebylo. Až budoucnost ukáže, zda se Ježíš stane zachráncem høíšníkù.

K zamyšlení M Kým je Ježíš pro tebe? Nese i tvou vinu? Chceš pro nìj bojovat? 32

Pondìlí Mat 4,17 Jaké poselství pøinesl Mesiᚠod Boha?

Boží království zaèíná s Mesiášem Když se Jan ocitl ve vìzení, zaèal Ježíš pracovat (Mat 4,12). Pokraèoval v díle Jana Køtitele - kázal, vyuèoval a køtil. Dokonce používal stejná slova jako Jan Køtitel: „Èiòte pokání (obrate se), nebo se pøiblížilo království nebeské.“ Chodil od vesnice k vesnici a vyzýval lidi, aby se smíøili s Bohem a odevzdali se mu. Výraz „království nebeské“ neznamená místo nìkde v nebi. Vìøící Žid nikdy Boží jméno z úcty k Hospodinu nevyslovoval. Proto se tedy nemluvilo o Božím království, ale o nebeském království. Slovo království nám ale mùže spíše pøipomínat urèité území, které má své hlavní mìsto a své hranice. Lepší pøeklad by proto asi znìl „Boží vláda je blízko“. Pokud se obrátíš a nechᚠse pokøtít, ukazuješ tím, že pøijímᚠBoha jako krále svého života a chceš žít tak, jak on si pøeje. Ježíš chtìl pøedevším ukázat, co všechno jeho slova v sobì zahrnují. Dal nám pøíklad a ukázal nám nový zpùsob života. Shromáždil kolem sebe uèedníky, se kterými vytvoøil spoleèenství, v nìmž vládl Bùh. Každý Žid v prvním století vìdìl, co to znamená. Pøijmout Boží království také znamená zachovávat Boží zákon. Ježíš jej pøirovnává k bøemenu a ví, o èem mluví, když tvrdí, že toto bøemeno netíží. Naopak, mùžeme si ublížit, pokud jej odmítneme. Ve mìstech a vesnicích zval Ježíš každého, aby se stal souèástí jeho spoleèenství (spoleèenství Mesiáše), a tak ukázal svìtu klíè ke skuteènému štìstí.

K zamyšlení M Toto mesiášské spoleèenství mìlo ukázat svìtu klíè k pravému štìstí.

33

Úterý Mat 4,23 Co bylo nedílnou souèástí každého Ježíšova kázání?

Mesiášské štìstí Vèera jsme mluvili o štìstí. Abychom byli opravdovì šastni, potøebujeme mimo jiné zdraví, dostatek potravy a jídla, mír, lásku, život. Pøesnì to nabízel Mesiᚠ- Ježíš lidem v tehdejší dobì. U Mat 4,23 vidíme zcela jasnì nerozluèitelnost kázání a uzdravováni. Jedno je doprovázeno druhým. Ježíš nezùstal pouze u teorie, ale chtìl, aby lidé byli opravdu šastni. Pøinášel dobrou zprávu (evangelium) jak slovem (odpouštìl høíchy), tak i èinem (uzdravoval nemocné). K tomu všemu potøeboval sílu, kterou mu dával Bùh. Pøeèti si pøíbìh o ochrnutém muži (Mar 2,1-12). Když Ježíš vidìl dùvìru (víru), kterou v nìho mìlo tìchto pìt mužù, øekl: „Synu, odpouštìjí se ti høíchy“ (vnitøní pokoj). O nìco pozdìji pøed zraky zmatených lidí pøikázal ochrnutému, aby vstal. Ježíš tohoto èlovìka uzdravil tìlesnì i duchovnì. Všichni, kteøí to vidìli, žasli: „Nìco takového jsme ještì nikdy nevidìli.“ Ježíš uzdravoval slepé, ochrnuté, malomocné i posedlé zlým duchem. Naplòoval tìlesné, duševní i duchovní potøeby lidí, protože jeho úkolem bylo usilovat o to, aby lidé mohli žít šastnì. Ježíš také ukazoval cestu k vìènému životu (Jan 4,126). Když se Bohu otevøeš, dá se ti poznat a ukáže ti cestu do nebeského království.

K zamyšlení M Do jaké míry mùžeš pøispìt k šíøení skuteèného štìstí, které dává Ježíš lidem?

34

Støeda Luk 9,6 Pochopili Ježíšovi uèedníci správnì svùj úkol na tomto svìtì?

Ještì více mesiášského štìstí Vykupitelské dílo Ježíše Krista se mìlo šíøit i díky jeho uèedníkùm. Cesta k opravdovému a vìènému štìstí byla pøístupná celému Izraeli. Proto si Ježíš vybral dvanáct uèedníkù, které posílá k lidem. Toto èíslo symbolicky ukazuje na dvanáct izraelských kmenù, jedná se tedy o celý Izrael. „Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánìt všechny démony a léèit nemoci.“ (Luk 9,1). Tento verš nám opìt dokazuje, že se jedná o osvobození vnitøní i vnìjší. Luk 9,6 potvrzuje dùležitost slov (kázání) a èinù (uzdravování), které ohlašují dobrou zprávu o Božím království. Ježíš posílá dvanáct uèedníkù, aby rozšíøil mesiášské spoleèenství do celého Izraele. Ježíš považoval sám sebe za Božího posla. Když se spoleèenství jeho uèedníkù ještì více rozrostlo, posílá dalších 70. V té dobì se bìžnì tvrdilo, že existuje 70 národù (mimo Izrael). Ježíš posílá dalších 70 uèedníkù, aby lidem symbolicky ukázal, že spasení a vykoupení je urèeno i všem, kteøí nejsou z Izraele. Toto chápání nám potvrzuje i zázrak s nasycením tisícù lidí. První z nich se odehrál na židovském území (Mat 14,13-21), ale druhý v pohanské zemi (Mat 15,32-38). Mesiᚠpøišel zachránit Židy i pohany, protože všichni jsou Božími dìtmi a mohou žít šastnì. Tato cesta štìstí vede do mesiášského spoleèenství, ve kterém se setkává Bùh s èlovìkem.

K zamyšlení M Chceš se i ty stát souèástí mesiášského spoleèenství?

35

Ètvrtek Jan 6,15 Co udìlal Ježíš, když jej lidé chtìli provolat králem? Jednal správnì?

A žije král Ježíš! Mìl tento rabín a prorok své obdivovatele? Urèitì ano, dìlal pøece zázraky a naplnil rùzná proroctví. Všichni, kteøí s ním pøišli do kontaktu, záøili radostí. Starosti, útrapy, bída, hlad - to vše mizelo, když pøicházel. Dokonce i živly mu byly podøízeny. V nìkterých chvílích nadšení vrcholilo (Jan 6,15). Za úèasti svìdkù se nemohlo na podobné zázraky zapomenout. Nechat takového èlovìka odejít? Vždy by byl ideálním králem! Ani vyèištìní chrámu nezùstalo tajemstvím ( Lukᚠ19,45-48). Hodnì lidí v tom vidìlo mesiášský èin. Všichni vìøící mu viseli na rtech. Ještì nikdy pøedtím nezažili nic podobného. „Poèetný zástup mu rád naslouchal.“ (Mar 12,37b). Pøedstavitelé chrámu ho však chtìli dostat do svých rukou, ale nevìdìli, jak to udìlat, protože se báli lidí (Luk 20,19). V chrámu mluvil Ježíš s velkou autoritou. Pøed celým shromáždìním vysvìtloval, že Mesiᚠmùže být Davidovým synem a zároveò i synem Davidova Pána - Hospodina (Mar 12,35-37). Tímto zpùsobem Ježíš zdùrazòoval velikost Mesiáše, který pøevýší i krále Davida. To vyplývalo i z jeho aktivní služby - byl rabín, kazatel, lékaø. Židé si lepšího krále nedokázali pøedstavit. Ale pøedstavitelé chrámu mìli jiný názor. V noci po velikonoèní veèeøi zatkli Mesiáše, kterého lid tolik miloval. Blížila se smrt Ježíše a zánik jeho spoleèenství.

K zamyšlení M Je Ježíš skuteènì Mesiášem, kterého proroci pøedpovìdìli? Je i tvým králem a Mesiášem?

36

Pátek Luk 24,21 Jakou nadìji mìli uèedníci pøed Ježíšovým jeho zatèením a jeho smrtí?

Spoleèenství Mesiáše trvá dál! Oba uèedníci byli zarmouceni Ježíšovým chováním. Byl to pøece Mesiáš, „prorok mocný slovem i skutkem pøed Bohem i pøede vším lidem“. Uèedníci doufali, že Ježíš založí tolik oèekávané Boží království. Ale ani oni ani ostatní lidé, kteøí mu viseli na rtech, ani ti, kterým odpustil høíchy a uzdravil je, ani ti, které pokøtil, nasytil, vyuèoval - nikdo z nich nemohl zabránit, aby jej malá skupinka mocných mužù nezajala. Lukᚠpotvrzuje, že veleknìží (duchovenstvo chrámu) a úøedníci (starší, vedoucí èlenové) jej vydali øímskému prokurátorovi Pontiu Pilátovi a vznesli proti nìmu falešné obvinìní. Tvrdili, že Ježíš ohrožuje øímské zájmy. Pilát kladl Ježíši otázky, ale žádnou vinu na nìm nenašel. Ze strachu, aby Pilát, který nemìl náboženské pøesvìdèení, nepøekazil jejich plán, se veleknìží snažili popudit zástup proti Ježíši. Skupina mužù, která byla u moci, vydala Žida pohanskému Øímu. Postupovali proti všem existujícím zákonùm. Pilát dobøe vìdìl, že mu pøedstavitelé chrámu vydali Ježíše ze žárlivosti (Mat 27,18). Není však správné obvinit všechny Židy na pøedních místech nebo dokonce celý židovský národ z ukøižování Ježíše Krista. Mnoho lidí v Jeruzalémì naøíkalo nad touto nespravedlností a litovalo toho, co se stalo. Ale Bùh zasáhl. Mesiᚠ- Ježíš, Boží posel, byl vzkøíšen.

K zamyšlení M Èeká se i dnes od køesanù nìjaké aktuální poselství a služba, jaké prokazoval Kristus?

M Co asi èeká Bùh a co èekají nevìøící?

37

Uložit V tomto úkole jsme si ujasnili nìkteré pohledy na Ježíše Krista, zaslíbeného Mesiáše. Hlavním cílem je seznámit se s ním a získávat další uèedníky pro jeho království. 1. Ježíš z Nazareta je Mesiᚠpøedpovìdìný proroky. 2. Obrátit se znamená podrobit se Boží vládì. 3. Nést Boží bøemeno znamená ukázat, že jsme pøipraveni zachovávat Boží pøikázání. 4. Ježíš nabízí vnitøní i vnìjší osvobození. 5. Mesiᚠpøišel pøedevším pro Židy, ale i pro pohany.

Otázky k diskuzi l. Proè vìtšina lidí nerozpoznala v Ježíši Mesiáše, kterého pøedpovìdìlo tolik prorokù ve Starém zákonì? 2. Jsou køesané šastnìjší než ostatní lidé? Zdùvodni svou odpovìï. 3. Mesiášské spoleèenství bylo pùvodnì složeno pouze z Židù. Ale dnes, témìø o 2000 let pozdìji, je tvoøí z velké èásti pøíslušníci jiných národností. Byl to opravdu Ježíšùv zámìr? Co si o tom myslíš? 4. Kdo je zodpovìdný za Ježíšovu smrt? - Bùh - Pilát - židovští pøedstavitelé - židovský národ Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

38

„Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a vìc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivì je mluvil ten prorok sám. Nelekej se toho.“ 5 Moj 18,22

V náboženském svìtì rozlišujeme nìkolik velkých smìrù. Hlavní rozdíl je mezi náboženstvími monoteistickými (ctí jednoho boha) a polyteistickými (mnoho bohù). Do monoteistických náboženství patøí kromì køesanství hlavnì: židovské náboženství, islám, buddhismus, hinduismus... Mnoho bohù uctívali Babyloòané, Kananejci, Øekové, Germáni. V Africe je dodnes mnoho primitivních náboženství. Ve ètyøech úkolech chceme získat základní pøehled o tìchto hlavních monoteistických náboženstvích. Co o nich víme? Èemu vìøí muslim, èemu køesan? Setkáváme se s buddhismem? Co mají spoleèného všechny tyto proudy? Co je zvláštního na víøe v Ježíše Krista? (Judaismu - židovskému náboženství se budeme vìnovat v jiném ètvrtletí.) Nejdøíve se vydáme do islámského svìta. Do svìta, který se stále víc rozrùstá a dostává se i k nám. Všechno to zaèalo jedním èlovìkem - prorokem Mohamedem.

39

Islám dnes – procenta oznaèují poè

40

ocenta oznaèují poèet muslimù na svìtì

více než 85 % od 51 % do 85 % od 26 % do 50 % od 3 % do 25 %

41

Nedìle 5 Moj 10,18.19 Kdo je v tìchto verších dán za pøíklad? Proè jsou Izraelité vyzváni k tomu, aby se starali o cizince?

900 milionù lidí Pøed tøiceti lety nám, lidem ze Západu, slova jako islám, muslim, mešita ani ramadán moc neøíkala. Obèas jsme se o muslimech doslechli v dìjepise, èasto v nepøíliš pøíznivém kontextu. Vìdìli jsme, že kdysi na Støedním východì založil Mohamed nové náboženství, které snad mìlo jistý úspìch, ale zde naše znalosti konèily. Nyní se hodnì zmìnilo. Èím dál více lidí cestuje do islámských zemí, a tak se seznamují s tímto náboženstvím. Televize nám zprostøedkovává informace o jinýchg kulturách a náboženstvích, vèetnì islámu. Nedávné politické události na Blízkém východì nás ohromily a znovu si uvìdomujeme, jak silnì mùže náboženství ovlivòovat sociální a politické události v urèité oblasti. Islám se k nám pøiblížil. V posledních letech pøišlo do západní Evropy nìkolik desítek tisíc cizincù - dìlníkù a mnoho z nich právì z islámských zemí. Pøinesli samozøejmì s sebou i svou víru. Možná žijí i ve tvém okolí. Víš, èemu vìøí a èím se liší jejich zpùsob života od toho tvého?

K zamyšlení M Jak se dívᚠna cizince, kteøí žijí ve tvém okolí? Byl jsi už s nimi v pøímém kontaktu? Jak to dopadlo?

42

Pondìlí 2 Petr l,2l Jak bys shrnul vlastními slovy tyto verše?

Obchodník se stává prorokem Islám znamená: oddanost, tj. odevzdanost osudu (kismet), kterou jediný bùh Allah rozestøel nad lidstvem. Pùvod islámu souvisí s prorokem Mohamedem (Muhammad). Pro porozumìní islámu a hlavnì pro to, abychom rozumìli, jak vidí svého proroka islámští vìøící, je dobøe vìdìt nìco z jeho života. Mohamed se narodil v Mekce kolem roku 570. Patøil do chudé rodiny z kmene Quraysh, který byl strážcem poutního místa ve mìstì Kaaba. Otec Abdaláh zemøel pøed jeho narozením a matka Amina o nìkolik rokù pozdìji. Po urèitou dobu se o nìj staral dìdeèek a potom ho zaèal vychovávat jeho strýc. Díky svému zemìpisnému umístìní na cestì ze Sýrie do Jemenu byla Mekka významným obchodním mìstem. Proto se Mohamed stal obchodníkem. Byl pøijat do služeb jedné bohaté obchodnice, vdovy Chadídži, se kterou se v 25 letech oženil, i když byla o 15 let starší. (Od roku 619, kdy ovdovìl, až do své smrti v roce 632 spojil Mohamed svùj život s deseti dalšími ženami.) Každým rokem se Mohamed uchyloval na nìkolik dní do ústraní, do jeskynì nedaleko Mekky, kde rozjímal. Podle islámské tradice se mu tam v roce 610 zjevil andìl Gabriel a prohlásil jej za proroka. Mohamed mìl mnoho dalších vidìní, která pozdìji zapsal do koránu (svatá islámská kniha). Ve zjevení byl vyzván, aby se vzdal pohanství a polyteismu vládnoucího v Mekce a zaèal hlásat existenci jediného boha Alláha. Prorok zaèal kázat a snažil se obrátit k Alláhovi své polyteistické spoluobèany. Jeho žena Chadídža a nìkolik dalších lidí pøijali toto poselství. Ale opozice byla tak silná, že byl pøinucen v roce 622 (zaèátek islámské éry) odejít do Mediny. Tam ho pøijali s otevøenou náruèí a brzy byl považován za pøedstavitele duchovních a politických záležitostí. Z Mediny se zaèal islám šíøit dále. V roce 630 byla Mekka dobyta a když 6. èervence 632 Mohamed zemøel, celý Arabský poloostrov byl pod jeho vlivem.

K zamyšlení M Co si myslíš o nadpøirozených vidìních, která mìl Mohamed? Podle jakých kritérií bys je hodnotil?

43

Úterý l Moj 16, 10-12 Koho považují muslimové za své pøedky? Jaká je analogie s pùvodem Židù?

Islám jako svìtová moc Když Mohamed v roce 632 zemøel, na jeho místo nastoupil kalif (nebyl to prorok, ale svrchovaný vládce). Prvním kalifem se stal Abou Bekr (632-634), který ponìkud uklidnil situaci. Za vlády kalifa Omara (634644) se uskuteènilo mnoho váleèných výprav a bylo dobyto hodnì zemí: Sýrie, Palestina, Egypt, Irák a Persie. Tøetí kalif Osmán (644-656) se v roce 652 zasadil o shromáždìní a úpravu koránského textu do podoby, jaká je dnes známa. Ètvrtý kalif, Ali (656-661), se stal prvním z celé øady panovníkù, kteøí usilovnì pokraèovali v šíøení islámu hlavnì v severní Africe a v Evropì. Postupování muslimù se zastavilo v roce 732 v Poitiers, v centru Francie. V 7. století se centrem tohoto velikého císaøství stal Bagdád. V 9. a 10. století nastal velký ekonomický rozmach muslimského svìta, rozvíjela se kultura a vìda (lékaøství, matematika, historie, zemìpis, chemie a astronomie). O proslulosti tohoto období se vypráví v Pohádkách tisíce a jedné noci. Politická sjednocenost islámského svìta se ale postupnì ztrácí a další historie muslimù je ponìkud komplikovaná. Pøipomeòme pouze císaøství Ottomana, které mìlo velkou moc na Západì (v roce 1453 dobyli ottomanští Turci Konstantinopol a v roce 1683 byli koneènì zastaveni až u Vídnì), a císaøství Mongolù v Orientì, které zahrnovalo až do 18. století témìø celou Indii. Potom se vìtšina islámského území stala koloniemi západních zemí. Ale od té doby se zase osamostatnila a nová éra pro islám právì zaèala. Islám si velmi zakládá na misionáøském úspìchu. Neváhal šíøit se meèem. Se slávou minulosti a ropným bohatstvím souèasnosti si klestí cestu do celého svìta. Muslimové vìøí, že právì jejich víra je naplnìním náboženských a duchovních potøeb celého lidstva.

K zamyšlení M Jsi také tak nadšený prací prvních adventistù jako jsou muslimové svými pøedky a panovníky?

44

Støeda 2 Tim 3,16 Proè byla podle Pavla Bible darována lidem? Co píše svému pøíteli Timoteovi na toto téma?

Bible, nebo korán? „Toto je Písmo, jež jsme ti seslali, abys vyvedl lidi s dovolením Pána jejich z temnot ke svìtlu a ke stezce mocného, chvályhodného.“ Korán l4,l Pro muslimy je korán (což doslova pøeloženo znamená „výklad“) svatá islámská kniha, neomylná kopie slavného originálu. Podle nich je Bible také slavné zjevení, které ale bylo padìláno Židy a køesany, takže jediným definitivním zjevením, navzdory všem podobnostem, je korán. Mohamedovi byl obsah koránu zjeven andìlem Gabrielem v prùbìhu 23 let. S výjimkou prvního zjevení u toho vždy byli svìdkové, kteøí mìli tak vynikající pamì, že si pamatovali texty a mohli je pozdìji sepsat. Krátce po Mohamedovì smrti byly sesbírány z ústních i písemných zdrojù záznamy o zjeveních, jichž byl svìdkem. Tak byla vytvoøena sbírka nazvaná Korán. Ta neobsahuje mnoho historie a žádné dogma, ale hlavnì pøikázání, napomenutí, pravidla, sociální pøedpisy atd. V koránu je 114 súr (súra = kapitola), které jsou seøazeny sestupnì podle délky (kromì první, která má 7 veršù). Autorská verze koránu byla sepsána v krásné klasické arabštinì. Korán jednoznaènì potvrzuje existenci andìlù. Vìøí v existenci duchovních bytostí džinù. Kromì andìlù urèil Bùh za své posly také proroky - poèínaje Adamem, pøes Abraháma až po Ježíše a koneènì Mohameda, „peèe“ prorokù. Mohamed sám sebe oznaèuje za jediného „posla“ (Sura 72,24). Svým zpùsobem znamená korán pro muslimy víc než Bible pro køesany. Pro nás je tím nejdùležitìjším Bùh a jeho zjevené slovo - Kristus. Bible jako psané slovo je až na druhém místì. Ale pro muslimy je korán zjevení jedineèné a nejdùležitìjší. Problémem koránu je, že znaèná èást textu si protiøeèí. Proto se všeobecnì vychází z principu, že pozdìjší texty ruší pøedchozí. Korán je pøeložen do vìtšiny moderních jazykù.

K zamyšlení M Jaký význam pøipisují dnes obecnì lidé náboženským dokumentùm? Jaký význam pøipisují psaným zjevením?

M Co znamená Bible pro tebe? Jak se to projevuje? 45

Ètvrtek Skut 23,6 Co víš o této skupinì vìøících? Podívej se do slovníku.

Rùzné tendence Bìhem let se v islámském náboženství vytvoøili skupiny. Nejznámìjší skupiny jsou Sunnité (vìtšina muslimù) a Šíité, které najdeme hlavnì v Jemenu, v Iráku a Íránu. Hlavní rozdíl mezi nimi se týká pravomoci v duchovní oblasti. Podle Sunnitù (ti tvoøí asi 90 % všech muslimù) se jedná o otázku domluvy mezi duchovními vedoucími, ale Šíité si myslí, že každá generace by mìla mít svého neomylného imána (muslimský duchovní nebo vládce). Rozdíl mezi Sunnity a Šíity spoèívá tedy ve zpùsobu, jímž je podle nich odhalována Boží vùle. Sunnitští muslimové jsou pøesvìdèeni, že k vydání Prorokovy Sunny dalo podnìt spoleèenství. Šíitští muslimové soudí, že to bylo na podnìt uèitelù (imámù). Imámové byli potomci Alího, synovce a pozdìji adoptivního syna Prorokova, který ovládal tajné uèení a zvláštní výklady, pøedané pøímo samotným Mohamedem. Turistovi, který pøijíždí do muslimských zemí, je rozlišení tìchto dvou skupin zøetelné na první pohled: jako „nemuslim“ mùže totiž navštívit sunnitskou mešitu, ale Šíité, kteøí dbají na pøísná obøadní pravidla èistoty, mu nedovolí vstup do mešity, ani pokud se chová jako oni (napø. vyzutí bot pøi vstupu). Další významnou skupinou jsou Súfisté. Vytváøejí mystický proud, jenž se ustálil v islámském svìtì. I když je islám tak rùznorodý, Súfisté spolupracují s tímto širokým spektrem.

K zamyšlení M Vrame se do køesanského svìta. Jak si vysvìtluješ skuteènost, že

køesanské uèení doznalo nebiblické podoby, i když byl text Bible uchován až do naší doby? Uveï, o které zmìny se jedná.

46

Pátek Skut 4,12 O které jméno se zde jedná a co to znamená?

Podobnosti a rozdíly Hlavní uèení, ke kterému se hlásí vìtšina køesanù (i adventisté), se nachází v apoštolském vyznání, které zde uvádíme v plném znìní. Kurzívou jsou napsány ty vìty, které neodpovídají uèení uvedenému v koránu, zatímco ostatní vìty se podobají. Je to jen struèné shrnutí podobností a rozdílù mezi køesany a muslimy. Vìøím v Boha Otce všemohoucího, stvoøitele nebe i zemì, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se poèal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpìl pod Pontským Pilátem, byl ukøižován, umøel a byl pohøben, sestoupil do pekel, tøetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odtud pøijde soudit živých i mrtvých. Vìøím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, høíchu odpuštìní, tìla z mrtvých vzkøíšení a život vìèný. Amen. Pilíøe islámu: 1. Náboženské vyznání (šaháda) zní: „Není boha kromì Alláha a Mohamed je boží prorok.“ (Odøíkávání tohoto vyznání staèí k tomu, aby se èlovìk stal muslimem.) 2. Modlitba pìtkrát dennì - každý sám nebo nìkolik lidí spoleènì nebo v mešitì. 3. Pùst (saum). V mìsíci ramadána nesmí muslimové ani jíst ani pít, ani kouøit, ani se pohlavnì stýkat v dobì od úsvitu do západu slunce. 4. Dobroèinnost (zakát). Muslimové odevzdávají dvì a pùl procenta svého pøíjmu a nìco ze svého majetku na dobroèinné úèely. 5. Poutì (hadžaž). Jednou za život musí muslim vykonat pou do Mekky. V køesanství vyplývá ospravedlnìní z víry v Krista, v islámu z víry v Alláha, z pouhé pøíslušnosti k islámu. Mohamed rozhodnì odmítá, že by Ježíš mohl být Božím synem. Podle nìj to odporuje monoteismu. Proto mohamedáni nepoznali, jaká Boží láska se k lidem sklání v Ježíši Kristu. V nìm totiž Bùh prolomil mlèení vìènosti. Tím Mohamedova pøedstava o Bohu upadá do doby pøed Kristem (i když Mohamed vystoupil asi 600 let po Kristu).

K zamyšlení M Už ses nìkdy pokusil vyjádøit obsah své víry - své vlastní krédo (= vyznání víry)? Jak by asi znìlo? Nejlépe by se asi øíkalo Pánu Bohu na modlitbì.

47

Uložit V tomto úkole jsme si pøedstavili islám - kdy a kde vznikl a jaký má vztah ke køesanství. l. Islám se stal svìtovou mocností a stále se rozšiøuje. 2. Andìl Gabriel pøichází do Mekky za Mohamedem v roce 610. 3. Muslimové považují korán nejen za svatou knihu, ale i za Boží zjevení. 4. Nejdùležitìjší islámské smìry tvoøí Sunnité a Šíité. 5. Existují urèité podobnosti a urèité rozdíly mezi islámem a køesanstvím (a židovským náboženstvím).

Otázky k diskuzi l. Tento týden se snaž pochopit, kdo to jsou muslimové a èemu vìøí. Nakresli si èáru a na ni napiš z jedné strany køesané a z druhé strany pohané. Kam bys umístil islám? Doprava, doleva nebo doprostøed? Proè? 2. Èti Ámos 3,7. Patøil k tìmto prorokùm i Mohamed? 3. Když se dívᚠna øádky psané kurzívou (v pátek), jaké rozdíly pozoruješ mezi uèením koránu a uèením Bible?

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

48

„Athéòané, vidím, že jste v uctívaní bohù velice horliví.“ Skut 17,22 Hinduismus nemùže uvést jméno svého zakladatele, ale jedno jméno, které všichni spojují s náboženstvím Indie, je pro hindy velice dùležité: Móhándás Karamèand Gándhí, zvaný Máhatmá /velký duch/, narozený v roce 1869 a zavraždìný 1948. Možná jste vidìli napínavý film o jeho životì. Gándhí strávil urèitou dobu svého života mimo Indii. Vystudoval práva v Anglii a 20 let žil v jižní Africe. Když se v roce 1915 vrátil zpìt do Indie, jeho nejdùležitìjší myšlenky /láska k pravdì, obecné blaho pro všechny, sebeovládání a nenásilí/ byly jasnì formulované. Tyto myšlenky zaèal Gándhí s jistým úspìchem uplatòovat již v jižní Africe v boji za svobodu a práva indické populace. Žil v zemedìlské usedlosti u Durnu, kde v praxi zdùrazòoval své myšlenkové ideje: jednoduchý životní styl, fyzickou práci. Pocioval odpor ke kastovnickému systému a dokonce nechal ve svém domì bydlet èlovìka z nejnižší tøídy. Po návratu do Indie se stal hlavním iniciátorem hnutí za nezávislost zemì. Postil se, modlil a vyuèoval své žáky, jak skoncovat s nenávistí, která vládne mezi hindy a muslimy. Podle Gándhího se indická duše musí nejdøíve osvobodit od svých tìžkých zloèinù, a pak se teprve radovat z politické svobody. Navzdory své prvoøadé roli v boji za indickou nezávislost považuje Gándhí své dílo za neúspìšné: nepodaøio se mu ovlivnit zrušení nejnižší kasty /nepøijatelných/, ani to, aby došlo k usmíøení mezi hindy a muslimy. Pøesto znamenal mnoho pro moderní Indii a navždy zùstane èlovìkem, který mìl své zásady a zdùrazòoval nenásilí. Možná neznáme mnoho historických ani souèasných osobností Východu. Pokusme se v tomto týdnu seznámit - alespoò v obrysech, jak nám rozsah našich lekcí dovoluje - s náboženským svìtem hinduistù a buddhistù, z nichž nejvíce žije právì v asijských zemích.

49

Nedìle Gándhí: „Bùh je nepopsatelný, protože i jeho zjevení jsou nepopsatelná“. Co si myslíš o tomto výroku? Srovnej s biblickým textem: Iz 44,6.

Moudrost z Orientu? Slovo Hindu odpovídá v perštinì oznaèení Ind a odtud tedy hinduismus jako náboženství obyvatel Indie. Nìkdy mezi léty 1500 a 1200 pøed Kristem - zhruba když Mojžíš vyvádìl Izraelity z Egypta - vtrhly do Indie ze severozápadu divoké jmeny koèovných Árjù a usadily se na územi dnešního Pandžábu. Smíšením zvykù árijských kmenù s okolními náboženskými myšlenkami se vytvoøil základ hinduismu. Kmeny mìly významnou vrstvu knìží, kteøí složili oslavné písnì na božstva Árjù. Tyto písnì se potom zpívaly pøi obìtech. Nejdøíve se tradovaly ústnì, postupnì se zahrnuly do Rgvédu, nejposvátnìjší knihy hinduismu. Významnou skupinu u hindù tvoøí knìží /bráhmani/. Bìhem staletí se vytvoøily rùzné druhy abstraktní filosofie. Objevují se dùležité pojmy jako „bráhman“ /zkušenost, která je podstatou všeho/ a „átman“ /nejhlubší jádro lidské bytosti/. Rovnìž se rodí myšlenka „samsáry“ /neustálý kolobìh života/ a „karman“ /nevyhnutelný dùsledek našich èinù/. Poèátkem našeho letopoètu se zaèínají vytváøet kasty /spoleèenské tøídy/. Kráva je uctívána jako posvátné zvíøe. Neustále vznikají nové svaté knihy. Až do 19. století byly spalovány vdovy, protože „vinu na smrti muže nese žena“. Tento zlozvyk zakázali Anglièané. Není možné pouze nìkolika slovy vysvìtlit, co to pøesnì hinduismus je. Jedná se o neuvìøitelný soubor starých tradic, kde najdeme rozdílné a dokonce i protichùdné myšlenky. Hinduismus je mnohovrstevný. Tím se míní, že se pøipouští každá myslitelná forma pøístupu nebo pøiblížení se k božstvu a nejrùznìjší zpùsoby uctívání. Každá duchovní praxe tak má být vhodná k tomu, aby jedince dovedla až na práh tajemství transcendentna (toho, co pøesahuje naši smyslovou zkušenost).

K zamyšlení M Mùžeš podle toho, co studuješ o jiných náboženstvích, øíct, že lidé touží

po záchranì? Odpovídá Bùh na jejich touhu? Èti Øím 1,16. Mají takovou touhu i tvoji blízcí, tvoji kamarádi? Setkal ses už s tím, že u nìkoho je touha po dobru a kráse pøilíš skrytá a maskovaná? Jestli ano, proè?

50

Pondìlí Skut 17,22-31 Formuluj nejménì tøi Boží postoje a nejménì tøi Boží aktivity vùèi lidstvu.

Kolobìh života Hinduisté jsou v podstatì monoteisté. Vìøí v jednoho boha Bráhmu, Absolutno, který øídí svìt za pomoci mnoha nižších bohù. Lidový hinduismus lze rozdìlit do tøí vìtví. Každá má svùj vlastní pohled na pøírodu a nejvyšší božstvo: Višnu, Šivu nebo Šaktí. Každá rodina podle své staré tradice náleží k jedné z tìchto vìtví. Vzdìlaní hinduisté vìøí, že tito bohové jsou v podstatì pouze rùzným pohledem na jediného nejvyššího boha. Co mají spoleèného všichni hindové? 1. Hind uznává autoritu starých posvátných knih /védy/, i když jsou pro nìho nìkdy dost tìžko pochopitelné. 2. Kráva je posvátné zvíøe pro všechny hindy. To vyvolává znaèné problémy mezi muslimy a hindy. Muslimové nejedí vepøové maso, ale hovìzí jim nedìlá problém, avšak u hindù je tomu právì naopak. 3. Typický pro hindy zùstává kastovnický systém, který je stále velmi pøesnì dodržován. Každá skupina obyvatel patøí do uzavøené kasty, která má zvláštní povinnosti. 4. Hinduismus je plný uèení o reinkarnaci /pøevtìlování/. To, co dìláme bìhem života, urèuje, zda se po smrti dostaneme na vyšší nebo nižší pøíèku v hierarchii živých bytostí. Èlovìk je doslova vìznìm tohoto neustálého vývojového cyklu. 5.Hinduismus nabízí obecnì tøi cesty k vysvobození z kolobìhu znovuzrození. Jsou to: filozofie a poznání, dodržování náboženských rituálù a zbožnost. Meditace osobní nebo pøi náboženských obøadech je systematická tìlesná a duchovní snaha o stav dokonalosti. Pomáhá lépe se soustøedit (jóga). Hinduismus má mnoho knìží, svatých i tìch, kteøí vyuèují. Ale chybí zde Pøímluvce, Osvoboditel, který pro køesany znamená velmi mnoho.

K zamyšlení M Vra se ještì ke kázání Pavla na Areopagu. Co pro tebe znamená, že jsme „Božími dìtmi“? Porovnej hinduistické uèení o pøevtìlování s textem Skut 17,30.31.

51

Úterý Matouš 22,37 Staèí milovat Boha celým srdcem?

Mystika - ano nebo ne? V mnoha náboženstvích, zvláštì v hinduismu, hraje mystika dùležitou roli skrze meditaci a útìk pøed svìtem. Cílem lidského života je co možná nejvíc se pøiblížit bohu /základnímu principu/ a splynout s ním. V buddhismu, o kterém budeme hovoøit pozdìji, a v islámu existují rùzné mystické proudy. V prùbìhu staletí vznikala i køesanská mystika. Pojem køesanská mystika nezahrnuje vždy totéž. V první køesanské církvi se tento pojem chápal jinak než ve støedovìku. Všeobecnì se dá øíct, že se mystikové snaží o lepší vztah s Bohem než obyèejní vìøící. Proto vedou mimoøádnì zbožný život, ve kterém hraje dùležitou roli meditace, vidìní a období sexuální abstinence a pùstu. Nìkteøí z nich jsou pøesvìdèeni, že se duše mùže nejenom úzce stýkat s Bohem, ale že se dokonce mùže s ním i ztotožnit. Co se týèe mystických prvkù, byli protestanté daleko opatrnìjší než øímskokatolická církev. Kritika se zamìøuje pøedevším na skuteènost, že mystikové se snaží oddìlit od své bytosti a od svých pocitù. Èlovìk touží osvobodit se sám, místo aby se spolehl na svého Spasitele a Osvoboditele. Pocity jsou pøirozenì velmi dùležitou složkou našeho lidství. Modlitba a meditace jsou hlavní souèástí dobrého duchovního života. Vìøit, to však není jen otázka pocitù, ale taky otázka dùvìry. Nìkdy se dokonce musíme postavit proti emocím a pøipomenout si, že jsme Božími dìtmi.

K zamyšlení M Pøeèti si z 57. kapitoly Izajáše verše 12., 13. a 15. Kdy se podle Izajáše èlovìk nepøibližuje k Bohu? Kdy se Pán Bùh pøibližuje k èlovìku?

52

Støeda 1 Kor 1,22-24 Co pøináší hledání zázraèných znamení nebo moudrosti?

Z Buddhova života Co víme o zakladateli buddhismu? Králevic Siddhártha Gautama, pozdìji známý jako Buddha, se narodil asi roku 563 pø. Kr. v mìste Kapilavastu v dnešním Nepálu. Otec ho zahrnoval radovánkami a vyhovìl všem jeho pøáním. Siddhártha nikdy nevidìl nic smutného. Když mu bylo devìtadvacet let, požádal vozataje Èhannu, aby ho vzal na projížïku bez vìdomí krále. A jak králevic projíždìl mìstem, uvidìl vìci, které nikdy pøedtím ani nezahlédl: chudáka strace, nemocného muže a mrtvolu, kterou nesli k pohøební hranici. Siddártha se poprvé setkal s realitou života: „Všechno je pomíjivé, na tomto svìtì není nic trvalého. Když to vím, nemohu mít z nièeho radost. Jak mùže èlovìk, který ví, že smrt je nevyhnutelná, stále cítit v srdci chtivost, užívat si smyslového svìta a neplakat pøed tou neodvratnou hrozbou?“ Rozhodl se, že se vzdá rozmaøilého života v paláci. Oblékl se do žlutého hávu jako svatý muž a putoval severovýchodní Indií. Vyhledával svaté muže a mudrce a uèil se od nich staroindickým zpùsobùm meditace. Hlavním smyslem jeho hledání bylo najít odpovìï na problém utrpení. Nìkteøí hinduisté vìøili, že proces života, smrti a znovuzrození je nekoneèný øetìzec bytí a pokraèuje ze života do života. Tehdy však vzniklo nové uèení, že duše toho, kdo prožije navýsost duchovní život (nebo životy), se mùže ztotožnit s brahmou, nejvyšším bytím. Tak se øetìzec bytí pøetrhne. To Siddhárthu zaujalo, a tak se rozhodl zahájit kruté sebekáznìní a soustavnou meditaci. Zùstal u øeky Nairaòdžany šest let v dešti a vìtru, jedl a pil jen tolik, aby se udržel pøi životì.

K zamyšlení M Mluví o utrpení i Bible, nebo se mu vyhýbá? (Jób 17,6-8)

53

Ètvrtek Iz 63,9 Jaký postoj zaujímá trojjediný Bùh k bídì èlovìka?

Hlas Buddhy Jednoho dne si Siddhártha uvìdomil, že tyto roky sebetrýznì mu jen oslabily tìlo. Ve stavu takového tìlesného vyèerpání nemohl ani meditovat. Vykoupal se v øece a pohroužil se do hluboké meditace, v níž si pøipomnìl všechny své minulé životy. Dosáhl poznání øetìzce narození a smrtí a nabyl jistoty, že se zbavil nevìdomosti a vášnì svého já, které ho poutalo k tomuto svìtu. Koneènì dosáhl procitnutí. Tento zážitek je poèátkem historie buddhismu jako náboženství. Siddhártha se stal Buddhou, Procitnuvším. Jeho touhy a strádání byly ty tam a on jako Buddha zakusil nirvánu. Vedle køesanství, judaismu, islámu a hinduismu je dalším dùležitým svìtovým náboženstvím buddhismus. Pùvodnì vznikl v severní Indii, ale své koøeny zapustil zvláštì ve støední a jihovýchodní Asii. I v Západním svìtì najdeme buddhisty, ale je jich ménì než napøíklad muslimù. Buddhismus se v nìèem od ostatních náboženství liší, a v jiném zase podobá. Jádrem celého uèení je soustøedìní a meditace, které vedou k odpoutání se od zemì, k dosahování stále vyšší a vyšší formy bytí, až nakonec k nejvyšší formì - nirvánì. Buddhismus vznikl také jako reakce na hindustické kastovnictví. V samotné Indii zanikl poèátkem 2. tisíciletí, èásteènì v dùsledku asimilaèních tlakù ze strany hinduismu a fyzické likvidace buddhistických center muslimskými dobyvateli. Dnes má buddhismus dvì vìtve - théraváda a mahájanu, vyrùstající ze stejných koøenù. Zvláštì mahájánský smìr se tìší veliké pozornosti na Západì. Jeho dùraz na soucit a moudrost je pøitažlivý. Mùžeme hovoøit o buddhismu èínském, buddhismu japonském (oba obnoveny po 2. svìtové válce) a tibetském („lamaismu“).

K zamyšlení M Pøemýšlíš nìkdy o smrti, o tom, jak bezdnadìjné nepøátelství existuje mezi národy, jak lidé trpí? Jak sis to zatím vyøešil? Èti Jer 29,11

54

Pátek Matouš 6,33 Co se zde øíká o Božím království? Pøeèti si tyto verše v kontextu.

Osvobození Svaté knihy, které vznikaly po celá staletí z rùzných zdrojù a s nezbytnými obmìnami, hrají v buddhismu roli daleko menší, než je tomu u jiných náboženství. Buddhismus je silnì synkretický. To znamená, že z oblastí, do kterých proniká, pøejímá rùzné myšlenky. Èistý buddhismus vlastnì neexistuje. Jedním z hlavních bodù jeho uèení je reinkarnace /podobnì jako v hinduismu/. Smrt vytváøí pouze jakýsi pøechod do jiné formy bytí; tou nejvyšší formou je Buddha. Pokud jí èlovìk dosáhne /podaøí se to prý jen vzácnì/, osvobodí se od utrpení. Mnichùm vysvìtloval Buddha utrpení takto: „Jaká je svatá pravda o utrpení? Narození je utrpení, vìk je utrpení, nemoc je utrpení. Sjednotit se s tím, co stojí proti nám, je utrpení, odlouèit se od toho, co máme rádi, je utrpení. Nemít to, co si pøejeme, je utrpení.“ A dále pokraèoval, že i pøilnutí k materiálním a smyslovým vìcem je utrpení. Smìøovat k poznání a k realizaci - to, co my, lidé ze Západu, považujeme za ctnost - je pro buddhisty utrpení, od kterého se musí èlovìk osvobodit. Složitým zpùsobem meditace je Buddhova „osmidílná cesta vedoucí k odstranìní strasti: pravý názor, pravé rozhodnutí, pravá øeè, pravé jednání, pravé živobytí, pravé snažení, pravá bdìlost a pravé soustøedìní.“

K zamyšlení V èem jsou si hinduismus a buddhismus podobné? Ještì stále hledᚠBoží království nebo jsi už jeho souèástí?

55

Uložit V tomto úkole jsme si v hrubých obrysech ukázali hlavní body hinduismu a buddhismu. l. Podle hinda je život nekoneèný cyklus, kde sehrává dùležitou roli reinkarnace. 2. Dále je to mystika, rovnìž pro hindy dùležitá. 3. Nejznámìjším hindem je Gándhí. 4. V buddhismu nejsou svaté knihy tak významné, jako je tomu u jiných náboženství, ale dùležité místo zaujímá reinkarnace. 5. Buddhismus je silnì synkretický.

Aplikace l. V Indii je úzce spjata kultura s náboženstvím. Mùžeme tvrdit totéž o naší evropské spoleènosti? Byla u nás døíve kultura spjata s náboženstvím více než dnes? Myslíš si, že je to zmìna k lepšímu? 2. Podle Bible se mùže èlovìk rozhodnout pro Boha pouze bìhem svého života. Po smrti už nemá další možnost. Pøeèti si podobenství o boháèi a Lazarovi /Luk 16,19-31/. Chtìl bys radìji Boha, který dává víc pøíležitostí? 3. Gándhí prakticky ukázal na nìkteré køesanské ctnosti. Mìl soucit s chudými a kázal o míru. Myslíš si, že plnil Boží vùli a bude v Božím království? 4. V pátek jsme èetli Matouše 6,33. Pøeèti si tyto verše ještì jednou, v kontextu. Vyzývá nás Ježíš k tomu, abychom se naprosto osvobodili od závislosti na materiálních vìcech? Jak posuzuje všeobecnì materiální vìci Bible? Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem: Moje rozhodnutí:

56

„Vy uctíváte, co neznáte, my uctíváme, co známe, nebo spása je ze Židù. Ale pøichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteøí Boha opravdovì ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdì.“ Jan 4,22-23

Krátce jsme se vìnovali islámu, hinduismu a buddhismu. Víme, že to nejsou jen náboženství se svou historií, ale mají svùj vliv stále. Do urèité míry se pøetváøejí a vznikají z nich nová hnutí. Jako napøíklad transcendentální meditace - z hinduismu. Neznámý indický guru se proslavil doslova ze dne na den, když ho v roce 1967 pøišli navštívit èlenové hudební skupiny Beatles. Jeden z nich, George, se s Mahárišim Mahéšem Jógim seznámil pøi studiu indické hudby. Jeho nadšení pøesvìdèilo Johna, Paula a Ringa, aby se vydali do odlehlého kouta Walesu studovat u Mahárišiho transcendentální meditaci (TM). Když senzace opadla, Maháriši odletìl domù se slovy: „Vím, že jsem selhal. Moje misie skonèila.“ Pøísahal, že se už nikdy na Západ nevrátí. Jeho misie však neskonèila. Ve svém osmapadesátipokojovém klimatizovaném ášramu, rozprostírajícím se na ploše patnáci arù v Rišikši v Indii, vymyslel nový plán. Rozhodl se založit tøi sta padesát støedisek pro pøípravu uèitelù. Ze støedisek se postupnì mìly stát Univerzity TM. Na celém svìtì se jí vìnují miliony lidí. Tento týden se budeme vždy dva dny znovu vìnovat velkým svìtovým náboženstvím jako v minulých týdnech, a to ve srovnání s køesanstvím.

57

Nedìle Øímanùm 5,8.11 Co to znamená smíøení?

Prostøedník Islám je monoteistické náboženství /uctívá pouze jediného boha/ a je tedy blíž køesanství než buddhismus a hinduismus. A pøece je obrovský rozdíl mezi Alláhem a Ježíšem Kristem. Muslimové obviòují køesany z uctívání více bohù /trojice - Otce, Syna a Ducha svatého/. Ježíš Kristus je pro nì pouze prorokem. Duch svatý /urèitá forma božského záøení/ hrál sice urèitou roli pøi Kristovì narození, které je èisté a neposkvrnìné, ale pøesto zùstává Ježíš pouze èlovìkem. Nebyl ukøižovaný, ale na køíži zemøel nìkdo, kdo se mu podobal. V koránu se pøesnì nepíše, co se s Ježíšem stalo. Odešel do nebe, a bude pøítomen na posledním soudu. Ale podle muslimù není naším prostøedníkem. Èlovìk musí vìøit a dìlat dobré skutky, aby byl spasený. Bible nám však øíká nìco jiného. Èlovìk pøerušil spojení se svým Otcem, a tím se mu naprosto odcizil. Ale Bùh si pøeje, aby se tento vztah obnovil. Proto se snaží èlovìku ukázat, v èem spoèívá høích, spravedlnost a soud /Jan 16,8/, aby ho pøivedl k nápravì a ke zmìnì zpùsobu života. Smrtí Ježíše Krista byl postaven most od Boha k èlovìku. Èlovìk, který toto pøijme, najde znovu cestu k Bohu a smíøení s ním. I když islám a køesanství mají hodnì spoleèného, základní rozdíl mezi nimi je ten, že køesané nalezli v Ježíši svého Osvoboditele a Prostøedníka.

K zamyšlení M Je Kristus také tvým prostøedníkem? Chce jím být.

58

Pondìlí Marek 16,15.16 Koho Ježíš posílá? A proè je tento úkol tak dùležitý?

Nátlak, nebo poslání? Mají se køesané snažit obrátit muslimy na køesanskou víru? Budou spaseni pouze køesané? A jsou všichni nekøesané navždy ztraceni? Zaènìme tou poslední otázkou. Nevíme, kdo z nás bude v Božím království, ale Bùh je Bohem lásky a my mu klidnì mùžeme vìøit. V Bibli najdeme zajímavé texty, které øíkají, že ti, kteøí nemìli možnost slyšet a pøijmout poselství záchrany, budou souzeni na základì svých reakcí na to, co poznali, co jim bylo zjeveno. Jinak øeèeno, budou spaseni, jestliže žili v souladu se svým svìdomím. Èti Øímanùm 1,8-32 To, co je pro nás dùležité, je poslání, které nám Pán svìøil: hlásat evangelium všem lidem, tedy i muslimùm. Bùh si opravdu pøeje, abychom nikoho nevynechali. Poselství Ježíše Krista nabízí daleko víc než poselství Mohameda a Buddhy. I ti, kteøí se spokojili pouze s uèením Budhy a Mohameda, by se mìly dozvìdìt, že existuje daleko lepší cesta. Není to jednoduché. Adventistièní kazatelé to taky zkoušejí. Již nìkolik desítek let se snaží muslimùm na Støedním východì nebo v severní Africe ukazovat Boha, ale pouze s malým úspìchem. V nìkterých afrických zemích se adventní poselství šíøí rychle, ale v muslimských oblastech jsou výsledky velmi slabé. Pøi našem kontaktu s muslimy se snažme pøedevším ukázat na to, že láska Ježíše Krista pøijímá každého èlovìka.

K zamyšlení M Co je podmínkou k tomu, abys mohl sdìlit informace o Boží lásce?

59

Úterý Skut 4,12 Co vše to znamená, že jsme køesané = kristovci?

Cesta k Bohu Jedním z dùvodù rozšíøení hinduismu je cestování. Cestování by ještì pomìrnì nedávno znamenalo rituální poskvrnìní. To platilo i o usazování hindù v zámoøí a zakládání zámoøských misií, a tedy i pøijímání novì obrácených (konvertitù) neindického pùvodu. Z hinduismu èerpá napøíklad transcendentální meditace, o které jsme èetli v úvodu. Mezi žáky M. M. Jógiho byly i známé osobnosti jako napø. Mia Farrowová, Jane Fondová èi èlenové skupiny Beatles. Hnutí se jmenovalo Hnutí za duchovní obnovu, pozdìji se pøejmenovalo na Vìdu o tvoøivé inteligenci. Transcendentální meditace má tøi stupnì: transcendentální vìdomí, „boží vìdomí“, „brahmánské vìdomí“. TM uèí, že bùh je neosobní, život je kolobìh znovuzrození, èlovìk se mùže dopracovat k dokonalosti, høích je možno pøekonat meditacemi, Kristus byl prorok, a ne spasitel svìta. Mùžeme øíct, že - TM je náboženského, ne vìdeckého charakteru, protože vychází z mantry, spisy Maháriši ukazují TM jako „cestu k Bohu“. Také proto, že iniciaèní rituál má náboženský ráz (klekání, obìti...). (Na zámku v Mentmore se meditující uèili vznášet - levitovat.) - Nebezpeèí TM spoèívá v tom, že mùže vést k rozvinutému pocitu strachu, deprese, fyzického a mentálního napìtí aj. TM bere místo pravé bohoslužbì. - Je pravda, že vìtšina nováèkù TM provozuje cvièení spíše kvùli tìlesnému efektu. Nevìdí obecnì mnoho o náboženském aspektu metody. Možná ještì nepøejali východní pøedstavy o svìtì.

K zamyšlení M Èti znovu text 4,12 a znovu si polož otázku, co vše vyplývá z toho, že jsme køesané = kristovci.

60

Støeda 1 Král 18,24 Jak vzývali svého boha proroci Baalovi, jak vzýval Boha Elijáš?

Vzývání jména Haré Kršna. I èlenové Mezinárodní spoleènosti pro uvìdomování si Kršny mají jako závazné hinduistické posvátné texty. Do základního vyznání jejich víry patøí tyto body: Po smrti se duše pøevtìlí. Zpùsob života, který èlovìk vede v tomto životì, ovlivní podobu, kterou dostane v životì dalším. Spása je v oèištìní, v úplnì oddanosti a podøízenosti Kršnovi. Haré Kršna je nejvyšší hindustický bùh, Pán, Absolutní Pravda. Má mnoho podob. Muži jsou nadøazeni nad ženami. Žádný skutek, který èlovìk vykoná pro Kršnu, nemùže být zlý. Kršna stojí nad dobrem i nad zlem. Ježíš nebyl Bùh. Byl jen oddaným stoupencem Kršny, pøicházejícím z jiné planety. Všichni èlenové hnutí mají dennì pronést 16krát rùženec, pøi kterém se 108krát opakuje vzývání jména Kršny.

K zamyšlení M Co se vlastnì øeší životem po smrti, jak ho pøedkládají východní náboženství?

M Co øíká Bible o uchování identity lidského jedince v novém životì po vzkøíšení? Jób 19,25-27

61

Ètvrtek Iz 53. kap. Co a jak udìlal Ježíš, aby vytvoøil nový most mezi strádajícím lidstvem a Bohem?

Mezi lidmi a Bohem Když se jeden mnich ptal Buddhy na obraz boha, mlèel. Máme pøijímat to, co vnímáme svými pìti smysly. Pokud nìjaký bùh je, stejnì toto naše smyslové vnímání pøesahuje. Buddha si nekladl za životní cíl vést lidi k bohu. Hlásal „bídu a její konec“. V dùsledku lze o hnutích, která vycházejí z buddhismu, mluvit jako o urèitém paradoxním mystickém materialismu. Co mùžeme øíci o tom, jak chtìl Kristus pomoci èlovìku, aby opìt znal svého Boha? „Høích nás nejen vzdaluje od Boha, ale také v nás nièí jak touhu, tak i schopnost identifikovat ho. Kristovým posláním bylo odstranit veškeré dílo zla. On má moc zmìnit a obnovit schopnosti ochromené høíchem, zvrácenou vùli i myšlení. Otevírá nám bohatství vesmíru a sám nám dává sílu objevit a pøivlastnit si tyto poklady. Potøebujeme s ním v životì spolupracovat. Ten, kdo chce lidstvo zmìnit, musí je i pochopit. Lidi lze zasáhnout a povznést jedinì soucitem, vírou a láskou. Kristus byl takovým Mistrem, mìl dokonalé porozumìní pro lidskou duši. Kristus vidìl v každé lidské bytosti nekoneèné možnosti. Vidìl, jakými by se lidé mohli stát, kdyby se nechali promìnit jeho milostí.“ (EGW, Výchova)

K zamyšlení M Proè se Kristovo vykoupení stalo právì takovým zpùsobem - utrpením, neuznáním? Co to vypovídá o Božím charakteru?

62

Pátek Žid 4,15 Buddha zmìnil svùj životní styl, když poznal lidskou bídu a utrpení. Co mùžeš v tomto smìru øíct o Ježíši Kristu?

Svìtlo a svìtla Svìt má své velké uèitele, s velkým nadáním a rozsáhlými znalostmi. Jejich objevy a výroky inspirují a otvírají nové oblasti poznání. Lidstvo tyto muže a ženy respektuje jako vùdce a doborodince. Je zde ale jeden, který stojí nad nimi. Mùžeme sledovat životní cesty všech velkých uèitelù, kam až sahají lidské zprávy - svìtlo však tu bylo již pøed nimi. Jako mìsíc a hvìzdy naší sluneèní soustavy záøí odrazem sluneèního svìtla, tak velcí myslitelé, pokud byla jejich nauka pravdivá, byli odrazem paprskù Slunce spravedlnosti. Jejich myšlenky byly od Svìtla svìta. Køesané si mají uvìdomovat svou odpovìdnost za to, co pøijali, a s respektem a láskou k èlovìku jakéhokoli pùvodu mu nabízet to, co bylo nabídnuto i jim: spasení v Kristu.

K zamyšlení M Co se snažil øešit Buddha? Co bylo a co nebylo v jeho možnostech? V èem a jak uspìl èi neuspìl Ježíš Kristus?

63

Uložit 1. Hlavním cílem tohoto úkolu je ukázat na jedineènost køesanství a vyzdvihnout Ježíšovu osvobozující milost ve srovnání se tøemi velkými východními náboženstvími. 2. Mezi hlavní nauky náboženství patøí uèení o stavu èlovìka po smrti. Postupnì zjišujeme, kolik verzí lidé vypracovali. Jako køesané vidíme v tom pùsobení nepøítele spasení bìhem celých dìjin lidstva. 3. Evangelium je zvìst o záchranì pro èlovìka každého národa i rasy.

Otázky k diskuzi l. Slyší Bùh modlitby èlovìka pouze tehdy, když má o nìm správné pøedstavy, nebo i tehdy, jestliže jsou naše pøedstavy nebiblické? Jaký je tvùj názor? Mùžeš ho podpoøit biblickým textem? 2. V èem se liší muslim od køesana? 3. Co si myslíš o pravidelné modlitbì? Nestává se rutinou? Anebo je naopak dùležitým základem køesanského života? 4. Objevil bys teï nìco nového ve 3. kapitole 1 Moj, zvláštì ve verších 3-5? Když lidé akceptují tento výrok nepøítele, jaké rùzné dùsledky to má?

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

64