:00 'cr>
'O) ;(£) íCNJ
ILO
•CD
CO
BEDICH SMETANA DSLUD. PROCHÁZKA VZÁJEMNÁ KORRESPONDENCE. Vydal Dr. Jan Lowenbach.
BRIEF
UMLECKÁ BESEDA V 1914.
073414
PBAZE
Presented
to the
UBKARY ofthe
I
UNIVERSITY OF TORONTO by
KAREL AND MIROSLAVA
CVACHOVEC
BEDICH SMETANA A D5 LUDEVIT PROCHÁZKA VZÁJEMNÁ K0RRE5P0NDENCE. VYDAL D^ JAN LOWENBACH.
UMLECKÁ BESEDA V PRAZE 1914.
|K^\
:
OBSAH. Strana
Úvod
1
Dopisy Bedicha Smetany a dra Ludevíta Procházky
Dodatky I.
II.
III.
.
.
.
.
5
105
Dopisy nakladatele Hugo Pohle Smlouva s B. Pollinim Kritiky o hamburské premiée »Dvou vdov«
106 114
116
PÍLOHY:
2.
Podobizna Bedicha Smetany (fotogr. V. Glatter v Litomyšli 18. záí 1880). Podobizna dra Ludevíta Procházky z poátku let osmdesá-
3.
Rukopis
1.
tých (fotogr. H. Fiedler v Praze). z 4.
5.
Bedicha Smetany (vysvdení Lud. Procházkovi
ervna
1869).
Rukopis dra Lud. Procházky (text nikomponovaný Smetanou r. 1882 do ^Dvou vdov«).
í^
f^-
^
HRhKICH SnBTANA. (Podobizna z
r.
1880.)
Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from University of Toronto
http://www.archive.org/details/bedichsmetanadrlOOIw
rJ
•
-I .i
#1 á^ '-'
15
ái
1--^
-«
cifí
íT^
'4
=0 '4
•,i'X
Joieí^Jf^á oioi-Í4af^ic3"^
^-.^^^^^.^C'^
y^'4u7~L^iy'n^
(ýí^h^sf^^^- /f^.
SAETRNOYO VYSVDENÍ PROCHÁZKOVI. (Viz pozii.
2.)
UVO. Mezi
osobními a umleckými páteli Smetanovými písluší Dru Ludevítu Procházkovi (1837—1888) místo nad jiné vynikající.*) prvního okamžiku seznámení až do smrti Smetanovy, nepe-
Od
rušené a nezkalen potrvaly pátelské styky obou.
Již
jako 171etý
do Prahy na studia (1854), pihlásil se Procházka za žáka Smetanova pilnuv k nmu ihned bezmeznou úctou a láskou. Odjezdem Smetanovým do Švédska (1856) byly první osobni styky na as perušeny. Avšak již v té dob rozvíjí se organisaní talent Procházkv a jakmile pikrocuje k vydávání eských sbor, obrací se ovšem též na Smetanu získávaje jej tak pro nový otx)r tvorby (v. dopis 1.). Hlavní práce Procházkova pro Smetanu nastává však po definitivním návratu mistrov ze Švédska (1861). Procházka uvádí Smetanu do pražské spolenosti, hledí pro získati obor psobnosti v divadle a mocné podporostudent, sotva pišel
•) O Procházkovi psal jsem obšírn v „Hud. Révu i" ro. I. . 7. pod titulem První apoštol hudby Smetanovy''. (Vyšlo též samostatné v „Rozpravách hudebních" nákl. Hudební Matice Umlecké Besedy Pozdji r. 1908 . 2.) Tam také jest uvedena ostatní literatura o nm. psal o P. ješt Zd. Nejedlý (Hlídka asu z 3. XI. 1909). Piznává sice Procházkovi talent organisaní a propaganí, upírá mu však význam prvního apoštola Smetanova v ideovém smyslu. Na zásluhách Procházkových o pochopení a rozšíení díla Smetanova, a to jak prací propaganí, literární, nezmnila polemická sta Nejedlého ovšem nieho a netak vyvratitelným zstává fakt, že P. p r v n Smetanu pochopil a propagoval, tudíž plným právem zaslouží jméno prvního apoštola Smetanova. ,,
i
í
1
Otázka eského divadla a eské opery visí ve vzduchu. Procházka opatuje Smetanovi první libreto („Branibory") vatele jeho
a sám
jest
snah.
prvním, jemuž mistr svoji operu pedehrává. Kandidatura
Smetanova na místo divadelního kapelníka nachází v Procházkovi pesvdeného zastance. V dob, kdy o pravém významu Smetanov neml u nás nikdo pontí, byl Procházka jediný, který jako referent „Národních List" a „Politik", slohem elegantním a zárove populárním vykládal díla Smetanova. Procházkv feuilleton o „Daliboru" ped jeho premiérou (1868) a jeho kritika pod dojmem prvního provedení dodnes dokumentují, kterak Procházka první a jediný tehdy pochopil význam tohoto díla. Jako redaktor „Hudebních List" a pak „Dahbora" je Procházka ve stálém osobním styku se Smetanou a akoli tím nevzdává se práva kritiky (v. dopis 2.), pece jest vždy pesvdeným stoupencem režimu Smetanova v divadle, dávaje názoru svému výraz otevený, íeba-li Procházka jest organisaní osou a duší skupiny, která i nejostejší. poátkem let sedmdesátých minulého století vedla boj pro Smetanu a pro pochopení jeho snah. Ve své propagaci však neustává, naopak ješt ji stupuje, když jej osud zavál do Hamburku i
do Drážan
od Smetany práce komorní, klavírní symfonické a není snad významnjšího díia mistrova, které by v tchto mstech nebyl bu sám provedl neb (1879) a pak
(1881).
Nmecku
si
—
i
o jeho provedení se
Vyžaduje
zasadil.
Prosadí první provedení
„Dvou
vdov*'
opatuje Smetanovi zahraniní nakladatele, seznamuje jej s vlivným kritikem Ludvíkem Hartmannem, a vždy hledá pro styky a cesty k cizin znovu duch stále agilní až teprve smrt mistrova pekazí všecky další plány. Významným dokumentem tohoto dokonalého pátelství jsou dopisy obou muž, celkem 67, nejcelistvjší vzáj. korespondence, jež se pro literaturu Smetanovskou zachovala. Dopisy Ptocházkovy byly v
(1881),
—
—
—
doposud
zcela
neznámy;
z
dopis Smetanových uveejnil
Dr. Karel
Teige devt, avšak neúpln a úplná
s
libovolnými
zmnami.
**)
Teprve
dopis Smetanových (32) nám správn obraz vzájemného
publikace všech zachovaných
Procházkových
pomru
(35)
dokresluje
i
významu obou hudebník. Smetana odhaluje tu své zámry a zásady umlecké s oteveností, která byla možná jen vi píteli tak oddanému a duchu tak vysplému a intelligentnímu, a
jakým byl práv Procházka. Tento zase vystupuje tu jako propagátor krajn obtavý, ale jemný oproti Smetanovi touž mrou, jakou jeví se neúnavným a houževnatým nmeckým nakladatelm, divadelním editelm a kapelníkm ve své snaze objeviti svtu genia zbožovaného mistra. Myšlenka uiniti Smetanovi píi
vi
stupnými
cizí
divadla a nakladatele ukazuje
nám Procházku
v tchto
dopisech zárove jako prvního, jenž snaží se ešiti též hospodá-
skou a sociální otázku eského skladatele v duchu moderním.
Zachované dopisy vyplují dobu více než 22 let a to velmi nestejn. V dob od r. 1860 do r. 1877 jsou písemné styky Smetanovy s Procházkou tím ídcí, ím ilejším byl vzájemný styk osobní. Z této periody zachovalo se celkem pouze 12 dopis; všecky ostatní (od konce r. 1879 do poátku r. 1883) tvoí již pravidelnou korespondenci,
pesthoval
z
kterou zahájil Procházka, jakmile se
Prahy do Hamburku.
Až na jedinou výjimku
jsou všecky zde
uveejnné
dopisy Sme-
tanovy zachovány v pozstalosti Procházkov, dopisy Procházkovy v pozstalosti Smetanov. ***) Uveejuji je chronologicky, beze **) 6.,
11.,
(mimo
Mimo
V
knize
18.,
Teige, Dopisy Smetanovy
45., 49.,
„Dodatky")
52. a 53.
pítomné
uveejnil
jsem
to otiskl pr\'ních
devt dopis
(1896).
Jsou to dopisy
—
1.,
4.,
[>opisy této sbírky publikace. v ,,Hud. Revui", r. VI. Smetanových Zd. Nejedlý v hud.
pvodn
„Smetana" (11. . 8.— 11.). Dopis . 42 jest nyní ve sbírce Ostatní dopisy mistrovy jsou majetkem
list
•**)
cházky, dopisy Procházkovy
p.
Richarda Morawtze v Opici. pokladníka Boleslava ProMimo vlastní lesmistra Jos. Schwarze. p.
p.
—
1*
zmn;
pouze v dopisech Smetanových opraveny jsou nejnápadnjší chyby pravopisné, jež zaasté nejsou ani chybami v pravém slova
smyslu, panní,
nýbrž fonetickými zvláštnostmi (na p. divadlo, pozdji, rodinná,
Jabkeníce,
požadavky,
jíž,
vzdliti
a
pod.)
neb
Vzorná eština dopis Procházkových byla ovšem pedem povýšena nad jakoukoliv úpravu. Hlavní vcí zstává však cenný obsah: jest ke cti mistru i oddanému jeho nahodilými
omyly.
píteli.
Dr.
Jan Lówenbach.
dopisy zachovaly se nkteré pílohy (koncepty, výstižky a pod.), jež na píslušných místech cituji. Všem pánm dkuji vele za laskavé zapjení originál a za svolení k publikaci.
—
DOPISY SMETANOVY A PROCHÁZKOVY. DOPIS
1.0
Wohlgeboren
Herm
Cristoph et
Kuhe Miisikalienhandlung zu Prag, Bóhmeti,
Zu Handen
der
Herm
Ludw. Procházka
et
Redaktoren des Zaboj Ed. Meliš. frano.
V
Gothenburku, dne
11.
bezna
1860.
Velevážený pane Procházka!
mn
Prosím, by jste pedevším odpustil vvšecky chyby jak ortografické tak gramatykální, které v hojn se v mým psaní naleznou; neb až do dnešního asu nebylo dopáno, se v naší mateské jak w školách tak dotwrditi. Od mládí skoro v w spolenostích vvychowán, nedbal jsem, dokud jsem byl študentem, jiného se uiti, k emu jsem nebyl nucený, a pozdjc božská hudba vvšecku moji sílu a celý as pro sebe zabrala, tak
mn
nmin
ei
k hanb to musím piznati, neumím se patin vyjáditi, treffí napsati v eské ei. Ale ta pedhzka ne jen Že ale jsem s tlem* d. !! nýbrž také naše školy, a t. a duší echem a honosím se býti synem naší slávy, to nemusím opakovati. Proto taky se nestydím Vám odpowdti v mateském to dopáno, Vám jazyku, akoliv chybn, a tším se, že jest
že ani
te
vyjeviti,
— —
jak
wlas naše
mn
mn
—
mn
nade všecko
jde.
^) Viz Teige: Dopisy Smetanovy, str. 38. Tento dopis jediný jest Adresy, pokud w v). ou, i, ješt psán starším pravopisem (au se obálky zachovaly, tištny jsou kursivou.
=
j
=
=
—
Protož vítám radostn Vaše pedsewzetí, vydávati sbory eské pro mužské hlasy, a co staí moje slabá síla, tak ne jen chci a budu pispti, ale i také to samiý^ dle možnosti rozšiovati. Sbory hotové zrovna nemám, ale prosil bych Vás o zaslání
nkolika básní.
Akoliv
mn
weliká práce sinfonická zabavuje: „Hakon Jarl Orchester" tak pec pedevším stojím Vašemu vší chvály hodnému pedsevzetí k služb. Já v brzku pijedu do Prahy, ku konci kvtnu, a potom se tším
pro
s
Vámi pes mnoha hovoiti. Vás mnohokráte vítaje zstávám s
úctou
Bedich Smetana.^)
DOPIS
2.
Blahorodý Pan Lud. Procházka Dkt.
etc zde.
Milý píteli!
Podivením nemalým jsem etl Vaše referáty o Tellu a Robertu v Národních listech a Hudebních.^)
Ponvadž to
Vy,
cílí
to
z nejvtší
který to psal,
tak
si
mn, a proto pátelství dovoluji,
ásti proti z
že jste všelicos
2) Dopis tento jest odpovdí na výzvu Procházkovu z 1. bezna 1860 o píspvek pro chystanou sbírku mužských sbor „Záboj". Procházka vyhovl žádosti Smetanov o eské texty sborové, a poátkem ervna 1860 komponoval pak Smetana svj první eský sbor „Odrodilec*^ Viz S r b, Z denník B. Smetany, str. 23 a 28, T e g e. Dopisy, str. 38 a mj lánek vHud. Révu I., str. 335. Z písemných projev Smetanových svdících Procházkovi slušelo by za tento dopis asov zaaditi nmecké z 5. ervna 1869. Smetana vydal je Procházkovi, který se tehdy chtl usaditi v Nmecku. Ráz a úel vysvdení V3'myká se však z rámce korespondence. Faksimile reprodukováno bylo poprvé v Hud. Revui I., píl. 25. Viz pílohu. v celé korrespondenci ojedinle ostrým rea^) Dopisem tímto guje Smetana na nkteré výtky kritik Procházkových o pedstaveních nov nastudovaného „Viléma Telia" a .Roberta ábla'* v Národních Listech z 16. a 22. záí 1871 a v Hudebních listech, str. 254.
—
i
i
vysvdení
—
—
,
o tch
referátech objasnit a opravit, jinak bych
vi
skuten
ani slovo
takovým nepravdivostem, jako tam jsou. není to pravda, že by Telí nepipraven a nehotový na jevišt byl se uvedl. My jsm'e drželi nejen klavírní zkoušky dopoledne, ale odpldne; já sám zvlášt jsem k veeru nkteré sólisty cviil. Orchestrální zkouška, úplná, od ísla Iho až do posledního akkordu se svdomit držela, celý týden byly zkoušky na Telia, o pohodlnosti a nedbalosti nemže se ani slovíko íct; všickni ouinkovali s chutí, a nikdo ani provozováním, ani mezi provozováním neml to nejmenší tušení, že by opera tak mizern šla, aby z toho se mohlo tak teskn do budoucnosti naší opey hledt, jak Vy povídáte. Neb snad soudíte o nehotovosti této oper>^ z toho, že L e v *), jsa unesen slovy recitativu o boji pro vlas a národ, zapomnl, že recitativ tím nekoní a odešel? Taková náhoda se nedá pedvídat, a nedokazuje, že by nebyly dostatené zkoušky. Kdyby ale jste nebyl cítil trochet mentorské choutky, nám respektive nco zasadit, byl by jste se po aktu po pátelsku mohl o tom dozvdt, co bylo píinou této chyby. Terzetto mezi Arnoldem, Tellem aWaltrem ješt nikdy tak dobe nešlo, jako tenkráte, též terzetto dam v posledním, též finále Iho a. i d. a. t d. o tom jste se arci nezmínil. Jest-li scéna na Riittli nešla snad podle aneb hole kaprálské na komando utrhnout osminu, jako pi stelb vojenské na parád, velice líto, tak si to zrovna zakládám za zásluhu, a bude když podobné exaktní produkce na komando: „Eins, zvvei, pum!" sotva kdy pi mojí direkci uslyšíte; tebas by si zlostí nad takovou neprecisností všeliký ty kiklouni a mudrlanti a la Jirásek"^) et Consorten hlavy lámali. Bohudíky mám ješt jiný esthetický cit, než tito páni, abyc^i zamezil nešvary, které se zde z pedešlých dob zahnízdily, a vkus obecenstva, a bohužel taky, jak vidíme, i hudebník spletly a jediné
neztratil
Pedn
i
ped
mn
šry
mn
zkazilv. ^)
Proslulý
psobil od ^)
Alois
r.
baritonista
1864 do
r.
Josef
Jirásek, hudební
Pivodovy; povoláním (zem. 1905).
Lev
(1832—1898);
u eského
divadla
1888.
dilettant pražský, pozdji stoupenec strany krupa, zakladatel dnešní firmy Jirásek &: Hoch
8
Bh
ví, jest-li jste dobe neslyšel, aneb foukal vítr z jiné strany, nám, a všem, kteí s námi mluvili, se zdálo, že Telí šel velmi dobe, aneb jsme my ^pali? Zrovna ped Robertem mli všecky zpváci trému, za jedno mli jsme jen j e d n u zkoušku (k Tellu pt) a za druhé Vአreferát ouinkoval zrovna na nejprvnjší síly deprimivn, musel jsem hodn do nich mluvit, aby strachy všecko nezkazili. Souek^) si byl vdom, že svdomit Arnolda študoval a podal, se mže, a byl strhán, a te Robert, o tolik tžší úloha, tásl se chudák, a já jediný jsem byl lhostejný, neb zrovna nespravedlivá kritika u vyvolá vždy veselou lhostejnost pro svj výkon. Vdl jsem dobe, že se Vám nadlaly klepy, jako bych byl líným, aneb že jste
ale
—
—
mn
bu
dostal aviso
Vám!
—
od nkud,
mn
veejn
drobet dát za ucho.
Dkuji
Ale jen že to mine výsledkem. Jsem skorém dosplým snad, vdl, co mám dlat, a než se nechám ponauit, podívám se také drobet na ty lidiky, kteí to chtjí na zkusit.
abych
mn
dokonce zapovídám, by se kontrolirovalo, jcst-li já pracuji, neb ne, jest-H dlám zkoušky, a kdy, a kolik. Jsem docela svým pánem v každém ohledu a nedám si od Jedno
si
ale
nikud pedpisovat.
O
budoucnosti naší opery mže celý svt být tichým a pokojným. operu, nemusí se o budoucnost nic já
Doku
ídím
obávat.
Nejsem ale nádeník a robotá, který aby rozmrzelí arrogantní darmošlapové
má
sloužit jen k tomu, ala Jirásek et Consorten, byU veír z jejich blaseovanosti a dlouhé chvíle polechtáni a proto ob den s operní novinkou obveselováni ,a uchlácholováni.
—
Souek
(nar. 1831 v Horšov Týn) byl finanním komisaJulius u dchodkového úadu v Praze; za tenorové krise r. 1868 vstoupil k eskému divadlu, kdež byl do polovice prosince 1874. Tu dostal od nové správy výpov neobdržev již od listopadu nové role. To jej dohnalo k sebevražd; 23. prosince 1874 se obsil napsav ped tím na výpov z divadla došlou: „Proto vzal jsem si život.*' Byl prý hudebn vzdlaný, svdomitý a ml vydatný hlas. V. Národní Listy 24. prosince 1874.
9
em
~
jest-H vbec ze vším nepraštím, a už nechám že se íohk oper nebude dávat, jako te. Pesycenost obecenstva a pán referent škodí zde nemálo. Jedno jest jisto, že moje povaha není ta, by sloužila k choutce každého, který myslí, že za svj groš od umlce žádat^ aby vrtochm jeho sloužil. Jak jsem už ekl, národu jsem dosu sloužil a chci nadále s chutí a radostn sloužit, ale ne jednotlivcm a jejich pokaženým choutkám. Nikdy! Jsem hotov, radji dnes složit svj ouad, než zítra, a komu to radost dlat, uiním to tak nepedví-
Bohdá, že to dosáhnu
—
tch obtí
mže
—
mže
dan
možná.
rychle, jak
s tmito ádky žádnou žádost o popro budoucnost, nýbrž se ohrazuji proti obavám stran opery pro budoucnost, které jste v Hudebních listech a la Kassandra za dobro uvážil pronésti. Byla to urážka proti mému umní, proti mým schopnostem, proti mé cti. Aneb už taky pracujete pro nkoho jiného? Dosud jako vždy pátelsky Vám oddaný
Ostatn nevyvolávám
chlebnou kritiku
onm
Bedich Smetana.')
Dne
23.
záí
871.
kritiky nepipadají nám dnes tak píkrými, jako se zdály citlivému Smetanovi. ,,TelIu'' na p. píše v ,,N. L.'*, že i pi mítku nejmírnjším nelze se s provedením podobným spokojiti a doufá, že již píští pedstavení ,, vynikati budou vtší okrouhleností a uhlazeností. Nemálo nám vadili práv tenkráte oba representanti hlavních dvou úloh; p. Souek co „Arnold'' zpíval stlaeným stísnným hlasem a spsobem nad míru naturalistickým, p. Lev efektoval co „TelP' krásnou svou vyšší polohou, v nižší však tratily se tenkráte zvuk i slovo. Šastnjší než zpváci vbec byly tenkráte zpvaky. SI. z Ehrenbergu (Matilda), si. Kupkova (Gemy) a si. Hanouskova (Hedvika) chvaln výkony své provedly. Úlohu rybáka zpíval tenkráte p. Vávra slušn. Menší partie byly zdárn provedeny. Jeden z nejkrásnjších dojm, scéna na Rtli, tenkráte valn trpl nehotovostí a neprecisností; scházelo všechno jádro, všechna síla výrazu.'' Referát o „Robertu" jest mnohem pochvalnjší: „Musíme uznati pedevším chvalnou snahu, jakouž tenkráte hledí editelství nakloniti si obecenstvo, zahajujíc novou saisonu zpsobem zajímavjším, než jsme tomu již byli skoro uvykli. Po „Vilému Tellu" (teba nezdaeném) pikroilo se ku zpvohe nemenšího objemu, k Meyerbee^)
tehdy
Procházkovy
O
asi
—
rov „Robertu áblovi". Nevaln píznivý dojem prvního pedstavení veskrz zdailým a na mnoze výteným provedením „Roberta" ponkud
.
10
DOPIS
V
3.«)
Ctný píteli! form myslím, že bude
té
pokorná. Jak ji opíšete, pošlete
Dnes k
mn
ji
dedikace zcela slušná, aniž píliš ihned v
oteveném
kouvertu.
mému
vybídnutí sejdou se skladatelé eští, aby vyprak družstvu stran Vaší záležitosti chceme veejn osvditi, že si Vás ctíme i vážíme co pr/ního našeho skladatele, jenž s divadlem naším nesmí se rozlouiti. Kéž byste jen tuto zimu mohl nco eklatantnjšího v opee podniknouti, aby se zacpala ústa všelikým tlachalm a nespokojencm.
—
ádné Memorandum
covali
byl zase vymazán z pamti nespokojenc. Vidli jsme, že upímnou, pilnou snahou a svdomitou pípravou dovésti se dá mnoho, ano, více by se docíliti dalo, kdyby se jen pracovalo. Šastný výsledek celého pedstavení spoíval hlavn na zdailých výkonech sólist v tech hlavních /' Hlavní výtku obsahuje referát „Hudebních zamstnaných „Tellu**: ,,Byli jsme výsledkem tohoto prvního pedstavení nemálo sklíeni, starostliv hledíce do budoucnosti, vždy jen nejvtší píle a nejupímnjší snaha nám nahraditi mže, co jinakí v pomrech našich postrádati musíme. Teba jen, aby z kompetentní strany pihlíželo se k zpvohe naší se vší vážností a písností, jakou umlecký vyža-
úlohách
.
.
o
list'^
smr
duje ^)
."
.
Tento Procházkv
list jest
vyízením Smetanovy
—
patrn
ústní
—
dedikace na klavírní výtah „Prodané nevsty" pro ruského velkoknížete Konstantina Nikolajevie. Smetana chtl se tím velkoknížeti odvditi za píze, kterou skladateli jaksi demonstrativn proti petrohradské kritice osvdoval svojí pítomností pi pedstaveních „Prodané nevsty" v Petrohrad. (V. Hud. listy 1872, str. 247, 323, 338, 355.) Velkokníže daroval Smetanovi za toto vnování skvostný prsten. Procházkv koncept dedikace k dopisu piložený zní takto: „Vaše císaská Výsosti! Odevzdav jednot „Matici hudební" v Praze svoji zpvohru ,, Prodaná nevsta" k vydání tiskem, pokládám se za šastného, že mohu zárove Vaší císaské Výsosti osvditi vdnost svoji za velkomyslnou blahosklonnost, kterouž Vaše císaská Výsost mému dílu u píležitosti jeho provozování na cárském divadle petrohradském proukázati^ ráila i prosím v nejhlubší pokoe, aby Vaše císaská Výsost dedikaci této mé skladby nejmilostivji pijmouti ráila. V Praze, dne .... Vaší císaské Není vyloueno, že podnt k dedikaci Výsosti nejoddanjší B. S." dal sám Procházka, tehdy již redaktor „Hudebních list", jichž odbratelem velkokníže Konstantin byl od jara 1870. žádosti
o
stylisaci
—
11
Seberte
veškeré
a pracujte s kapelníkem
echem
spoplánu vojenském proti té eládce lazzaronské. se musí státi, záleží na této sezón práv, kdíe ada nespokojenc takorka každým dnem roste, pevelice.^^) Považujte slova má co upímnou pátelskou radu.
len Nco
na
síly
'^)
njakém
S srdeným pozdravem
Váš nejoddanjší Dr. Lud.
17. 10- 872.
DOPÍS Pán
4.11)
Liidevít
Procházka, redaktor skladatel
Vážený
mn
provozovati. Píinou prý jsou
— To Chtjí mn
musejí!
eíc etc zde.
píteli!
„Dv vdovy" z divadla vbec více nebudou
Oznamuji Vám, že se zpvohra poslala, s dodatkem, že se moje opery
mé
Procházka.
také
tantiémy,
které se z oper
jsme to daleko pivedli! mít za komponistu, ale pan
Mayr
mých
platit
nechce opery
dávat!
Adolf ech (nar. 1842, a pak Národního divadla od
zem.
byl kapelníkem Prozatímního 1900. 1°) Tento list jest významným dokladem první akce podniknuté na podnt Procházkv proti snaze odstraniti Smetanu z vedení divadla a nahraditi jej Janem Maýrem (1818 1888). Promemoria v dopise zmínné '-')
r.
1903)
1872 do
r.
—
bylo sice (Hostinským) vypracováno a eskými hudebníky podepsáno, avšak divadelnímu družstvu podáno nebylo, ponvadž družstvo Smetanu,
úad
jenž se byl riditelst\'í opery vzdal, pes abonentské intriky v potvrdilo. Smlouva se Smetanou totiž trvala do kvtné nedle 1873; prípisem z 8. íjna 1872 vzdal se však S. editelství opery, oznamuje souasn, že se vzdá i kapelnictví, nezvýší-li mu družstvo v nové smlouplat. lednu 1873 usneslo se družstvo ,, vzhledem k veejnému mínní*S aby S. byl opt angažován a aby mu plat byl zvýšen na 2000 zl. Viz Kadlec, Družstva Národního divadla, str. 48. ^^) První dopis Smetanv, psaný za hluchoty Smetanovy a za iditelství Viz Maýrova. Jan Nep. Maýr jmenován iditelem 31. íjna 1874.
v
V
—
—
Teige
str.
43.
12
Neškodilo by, aby se obecenstvo o tom dozvdlo, jak se bunakládati bude s národními skladbami. S nemocí mojí to jde pomalu, ale doktor ^^) ubezpeuje, že bude
doucn
dobe.
zase
Prozatím
Bohem!
s
Váš
upímn
oddaný
ló./ll. 874.
DOPIS
B. Smetana.^^)
5.
Blaho rody Pán Pán
Ctný
tomu nkolik
—
V
píteli!
když pišel divadelní sluha Franc k nám, jsem zrovna tu dobu byl u doktora Zouo partituru „Dv vdovy", jelikož prý se má dávat. mé nepítomnosti si nevdla paní rady a vydala konen
Jest
a prosil paní moji fala
Liidevít Procházka, redaktor „Dalibora*^ atd. zde.
—
dní, já
partituru Francovi.
Chtl
jsem, jakmile jsem se o tom dozvdl, ihned pro partituru moje paní radila, bych to nedlal, dokud moje postavení budoucí s družstvem divadelním není vyrovnáno. Nechal jsem toho, a tak se zpvohra zase dává. jest to patrný dkaz, že Mayr ze strachu ji dává co následek Vaší noticky v „Daliboru'^ o tom, a snad že p. Pivoda poslat,
v
—
hospod pi piv mu radií, aby Mžete smle uveejnit, jak se
pravdiv vrátila s
^^)^
na
mn
ale
Dr.
v Daliboru byl
vyjádením, že se Emanuel Zaufal
již
„Dv
ta
honem vc
ekl, že
vdovy"
(nar. 1837),
nmecké universit pražské. ^2) Na základ tohoto dopisu
ji
dával.
má, a jak totiž
se
jste
mn
nebudou
docela
partitura
dávat, a sice
pozdjší professor ušního lékaství
otiskl Procházka v „Daliboru*^ z 21. 1874 o této vci zprávu „Z eského divadJa^^ s ostrými výtkami proti iditelství divadla. (Pozdji se ukázalo, že celá vc spoívala na nedorozumní.) Z aféry vyvinuly se prudké a dlouhé polemiky mezi „Daliborem" a .Hudebními listy**, v nichž nešeteno výrazy nejostejšími. Zahájeny byly polemickou statí „Hudebních list,** z 26. listopadu pod titulem „Z opery e s k é**, v níž velmi obšírn a nízce reagováno na první zprávu „Dalibora**. listop.
,
13
pro tantiémy (a snad také z jiné píiny), a že teprv ped; 4 aneb 5 dny zase sluha divadelní pro partituru pišel, [tedy, když již Dalibor se byl o tom byl zmínil]/*) a sice tak zhola jen s ústním zkázáním, bych partituru onu jim zase dal, proto že se 'má
zpvohra tato pece dávat. Tak se ta vc má, a chcete-li, uveejním sám s podpisem svým. Prozatím s Bohem! a srdený pozdrav.
ji
ve
Vašem
listu
Váš vždy oddaný
V
Praze
DOPIS
2. 12.
6}')
Blahorodý Pán a.
t,
d,
P"'^^ ^' Smetana.^0
74.
Ludevít Procházka
Ctný
„Vyšehrad" a také Rád bych te tetí zapoal, as
práce, než
a
písni
,,T a n z vv e
Rate
a redaktor Dalibora
píteli!
Oznamuji Vám, že jsem vera dne sinf. svou skladbu: „Vltava^S která
v
JUD.
zde.
8.
druhou více mechanické
pros. dohotovil
mn
stála
o 16 stran delší než tato jest. takovou, která kreslí eský život
v tanci co jmenují Nmci: j,Vol ks vveis en" aneb i s e n" atd. a nevím si rady, jaký titul by tomu patil.
mi.^')
[Pipsáno in margine.] , Dopisem tímto reaguje S. na první polemické projevy, které o vci byly uveejnny. Pivodovy ,, Hudební listy" vrhly se totiž na ,, Dalibor^* pro zprávu „Z eského divadla'^ (viz pozn. 13.), popevše její pravdivost, ^*)
,
^
.
^^)
naež Procházka odpovdl v
pímo
„Daliboru'^'
z ^28.
listopadu,
odkazuje
k Smetanovi, jenž jim pravdivost nepopiratelného faktu uvedeného dokáže*'. Na další projev „H. 1.'* z 3. prosince (,,Na srozumnou*') odpovdl P. v „Daliboru" z 12. prosince již velmi podráždn, nazývaje jednání jejich „bídáctvím, které vymyká se již z oboru žurnalistické diskuse a spadá pímo pod forum trestní". /Viz dále dopis 7. 1^) Viz Teige str. 44. ^') Zámr tento uskutenil Smetana symf. básní ,,Z eských luh a ,,H.
1.''
háj".
,,
14
Nemáte popsání národních
našich tanc,
jest-li
od
se nemýlím,
Maxe Waldau-a?^«) Bute
mn mj kuji
klavírní výtah
Novo
t
ný
m u,
by
si
Libuší
odeslati,
mn
básn na
2 klavíry. Vás pozdravuji a jsem
Srden
vždy
Vám oddaný
pítel B.
V
neobtžovaly
a že mu dza jeho krásné pojednání o této skladb. ^^) bych Vás žádal, by jste zase odeslal Lisztovy s
srden
Též sinf.
tak laskav, ícti panu
Praze
DOPIS
Smetana.
9.712. 874.
7.
Blahorodý Pán Lud. Procházka
Ctný
JUD.
redaktor y>Dalibora«
zde.
píteli!
mého ídní, když jsem požádal echa, aby též pevzal ídní ostatních mých zpvoher, když již „Prodanou nevstu" tak skvle ídil — 50té pedstaven; ^°) a co píští zpvohra z mých skladeb k provozování se ustanovila: Bylo to v íjnu, tedy ješt za
kap.
—
mn
„Dv
vdovy". Cech ale žádal, abych ješt s, provozováním opery ekal, až po jeho benefici, proto že by neml dost asu k studování mé partitury, když novou operu: „Král a uhlí" studuje.^0 Milerád jsem se všemu podrobil. V listopadu nastoupil p. Mayr. Tu jsem ekl kap. echovi pi návštv jeho u mne stran oratoria Alžbty,^^) že jest-li moje opery se nebudou této
>
^^)
Mínn
V. „Libuš€". ^^)
J.
spis Waldauv „Bóhmische Nationaltánze" z r. 1859. Novotný uveejnil téhož roku v „Daliboru" první rozbor
^^) Smetana ídil prvních 49 pedstavení; poínaje padesátým (24. íjna 1874 tri dny po úplném ohluchnutí mistrov) pevzal ízení Adolf ech. -^) Premiéra druhého, zcela samostatného zpracování Dvoákova „Krále a uhlíe'* byla 24. listopadu 1874 jako benefiní pedstavení kap. Ad. echa.
—
2^)
Lisztova „Sv. Alžbta".
15
mn
dávat, jak s celého soudím, aby turu „Dv vdovy^' odeslal. Jest to mj
ihned parti-
original-manuscript, a jelikož všechny partitury mých oper dosud jsou ješt manuscripty, a nejsou duplovány, mimo k „Prodané kterou si družstvo nechalo opsat, chtl jsem mít všechny skladby u
nevst",
sebe doma. Dodal
jsem echovi, že
bych pak
v
tom pádu
klavírní výtah, proto že nyní mám k tomu dost asu. Dva neb tri dni na to — už se nepamatuji kdy — se mi partitura „Dv vdovy" skuten vrátila.
dlal
si
Ergo conclusum: ech ji vrátil, jak jsem ho byl žádal, aby to uinil, jest-H že se nebudou moje opery dávat; tedy bylo ujednáno, že se nebudou dávat, a kým to mohlo být ureno, jenom
M a y r e m.
Není pravda, že jsem spíše ekl, aby se mi poslala partitura k vli dlání klavírního výtahu, n e, teprv tenkrát aby se mi poslala, jest-li se dávat, že budu dlat ki. výtah. Že se nejen z toho chtjí vyškráa y r, ale i bat, pochopuji velmi lehce.
nebudou
M
May snad
r
honem
taky
o tom mluví a píše, a žádá, bych se tantiém, a on tudy bez ztráty moje opery
poslal,
když
slyšel, že se
proto, že družstvo na
odekl všech
potom
ech
mn
budoucn
mohl by provozovat.
A ech
se bojí Mayra, by
mu nevypovdl.
Sestavte tu genesis, jak jsem shora byl uvedl, v nkolik ádcích, pocházely, a já je podepíšu. od
které by
Jsem
mn
Vám
vždy k služb ochotný, a znamenám se vždy co
Váš oddaný pítel
Bedich Smetana.
V
Praze, dne 11. 12. 874.
Zapomnl jsem tantiémy: Stran tchto ekl kap. ech, že Mayr se vyslovil, že když se musejí platit ješt tantiémy, tak se nemohou — „Dv vdovy" dávat. Nechal si spíše ukázat úty z
knh
píjmu.
:
16
Ostatn že nemají
DOPIS
je
vidt, že to jeden strká na druhého, a zapírají, proto žádných, byli mezi sebou sami.^^)
svdk
8.2*)
Blahowdý Pán Ludevít Procházka JUD. redaktor Dalibora
Ctná
etc,
zde.
redakce!
odprc
Ježto se strany mých osobních celému sporu stran partitury mé zpvohry vdovy" vnucen byl zcela jiný, nepravý smysl, jakobych si byl vyžádal partituru zpvohry
„Dv
sám
úeli, že chci pracovati klavírní výtah, ímž
své k
dána byla jakási tvá nevinnosti, žádám slušn aby k vli objasnní pravdy laskav uveejnila tyto
celé záležitosti
redakci,
ct.
mé
ádky Bylo to v listopadu když jsem v rozmluv
b. r. s p.
pi nastoupení p. Mayra co editele, kapelníkem echem tohoto požádal,
mn v pípad, pakli moje opery editelství nechtít provozovati — na jsem ovšem pipraven býti musel — partituru „Dv vdovy" odeslal. Všechny mé opery nejsou
aby
bude totiž
posud duplovány, vyjma „Prodanou nevstu", a své manunemohl zanechati osudu nejistému. Dodal jsem ješt
skripty jsem
22)
Smetana
partituru
vysvtluje
tímto
dopisem
poátek
vrácenou polemikou .Dalibora' "). Pro-
sporu
„Dvou vdov^S byv k tomu vyprovokován
o
další
„Hud. list'' z 10. prosince („Pilulka pro nového cházka však sám již odpovdl v „Dalibora" z 12. prosince (viz pozn. 15.). Dále viz dopis 8. a 9. 2^) Dopis tento psal Smetana (téhož dne, kdy vyšly „Hud. listy" s další polemickou statí [„Prozatím"], v níž jednání Procházkovo nazývají bídáctvím!) k uveejnní v „Daliboru", kdež byl otištn v . 51. z 19. prosince 1874 na str. 405. V úvod Procházka znovu se ohrazuje proti „H. 1.", že jej vinily ze „zlomyslné lže". Také „Hudební listy" ze 24. prosince uveejnily pak dopis tento a „Opravu" Ptocházkovu (viz pozn. 25.), ovšem s tendenním doprovodem (pod nadpisem „Již jsou v (koncích") uvádjíce, že situace, do níž se „Dr. Ludevít Procházka pipravil, pinutila jej prostednictvím rozhodného právníka, jemuž editel Maýr celou záležitost k zakroení soudnímu odevzdal, aby odkryl celý ten hanebný rejd, kterému pomáhal do veejnosti".
17
s p. Cechem, že bych si pak v tom pádu, nebude-li editelství chtít mé opery provozovati,
v zmínné rozmluv
dlal klavírní výtah v nynjší dob svých prázdnin. Již za dva neb ti dni na to byla mi partitura opery
„Dv
vdovy''
skutennavrácena. ekl
jsem
nebude Z pec
p.
echovi Jentehdá, pakli mojeopery editelství provozovati, zašlete mi je!
kap.
chtít
:
toho tedy, že mi byla partitura souditi jsem musel, že
býti, že se
Dodávám,
opera
ta
„I>v vdovy'*
poslána,
patrn
muselo skuten ustanoveno nebude dávati. To je pec jasné!
že za každé slovo své chci se všude a
ped každým
zodpovídati.
S úctou
Bed.
V
Smetana.-^)
Praze, 17. pros. 874.
2^) V témž ísle „Dalibora'*, kde otištn tento dopis, uveejnil Procházka na str. 407. tuto „Opravu*', kterou tato aféra hrozící žalobami byla mimosoudn skonena: „Pinesli jsme v íslech 47., 48., 49. „Dalibora*' zprávy týkající se záležitosti vrácení partitury ,,Dv vdovy'* skladateli p. Bedichu Smetanovi, kteréž neprav posuzují dosavadní psobnost editele kr. es. divadla p. Jana Maýra jest nám toho želeti, an zprávy ty, jež jsme erpali z vlastnoruních list p. kap. Smetany, pokud se vztahují k osobnosti p. ed. Maýra, spoívaly na omylu. Pesvdili jsme se na základ provedeného vyšetování, že neposlal p. ed. Maýr p. kapelníkovi zpvohru jeho „Dv vdovy** nazpt, nýbrž, že tak uinil p. kapelník Cech bez vdomí a svolení p. editele Maýra. Z vyšetování toho vyšlo dále na jevo, že nevzkázal p. ed. Maýr p. kap, Smetanovi, že se nebude jeho zpvohra dávati a že se nemohou vypláceti tantiémy, nýbrž že to byla pouze bezdvodná domnka p. kap. echa, která mysl p. B. Smetany a následkem jeho sdlení i mysl naší pobouila a nás k uvedeným úvahám pimla. Není tudíž pravda, že si pan ed. Maýr zase poslal pro dotenou operu „Dv vdovy** s vzkázáním, že se opera tato pece bude dávati a že použil k tomu ne pitom njos ti p. Smetany. Vyšlo také na jevo, že vše to dlo se za zády p, ed. Maýra. Sdlili jsme omluvili jsme svj omyl. do nhož jsme byli uvedeni, zvláštním prípisem p. editeli Maýrovi. ježto však byl veejn kárán z nešetrného jednání naproti p. B. Smetanovi, neváháme, jsouce^ vždy ;
i
ochotni pravd dáti prchodu, tímto také veejné Dr. Lud. Procházka, redaktor „Dalibora**."
mu
podati zadostuinní.
18
DOPIS
9.^«)
Blahorodý Pán Ludevít Procházka
JUD. a
redaktor
»
Dalibora
<í
zde.
etc.
Ctný
pane redaktore!
Ponvadž se strany odprc mých osobních mnohé kivé výroky v záležitosti o navrácení mé opery „Dv vdovy" do veejnosti se dostaly, vidím se nucena, abych Vám nkolika slovy celou záležitost, jak v pravd se má, ješt jednou vylíil. Bylo to v listopadu t r. pi nastoupení p. Maýra co editele, když jsem v rozmluv s p. kapelníkem echem jej požádal, aby v pípad, pakli moje opery editelství nebude chtít provozovati na jsem ovšem pipraven býti musel partituru „Dv vdovy" odeslal. Všechny mé opery nejsou totiž posud duplovány, vyjma: „Prodanou nevstu"; a své manuskripty jsem nemohl zanechati osudu nejistému. I>odal jsem ješt v zmínné rozmluv s p. echem, že bych si pak v tom pádu, ne-
mn —
—
bude-li editelství chtít mé opery provozovati, dlal
klavírní výtah v
nynjší
dob
mých
prázdnin.
dva neb ti dni na to byla mi partitura vdovy" skuten navrácena. ekl jsem panu echovi: Jen tehda, pakli moje opery nebude
Již za
opery kap.
„Dv
chtít iditelství provozovati, zašlete mi
Z
toho tedy, že mi byla partitura
„Dv
je!
vdovy" poslána, patrn
pec následuje, že muselo na kompetentním míst, tedy od editelství skuten ustanoveno býti, že se opera ta nebude dávati, jinak by mi býval p. kap. ech operu tu nikdy zaslati nemohl. To je pec jasno! Vy jste, pane redaktore, v ctném list svém „DaHboru" vc tu 2^) Dopis tento opakuje šíe a draznji totéž, co dopis pedešlý. Smetana patrn první koncept pepracoval a uril tento druhý pro tisk; bylo však již pozd, ponvadž dopis pedcházející byl asi již vysázen.
!
19
základ mého Vám zaslaného listu úpln div obecenstvu sdlil, chrán zájmy umní domácího. na
prav-
nahlédnuvši, že veejné mínní se staví proti nmu, uznalo penáhlení a chybu uinnou tím, že hned po uveejnní záležitosti té v „DaHboru" poslán byl divapro partituru ped tím vrácenou, jelikož delní sluha ke dávati má, prý se opera ta iditelství následkem toho
mn
pec opt
mn
V
okamžiku tom byl jsem práv u svého lékae p. Dr. Zoufala za píinou choroby své. V mé nepítomnosti vydala má paní partituru. Jen pro tu píinu, že pomr mj nynjší se si. divadelním družstvem není vyrovnán, nežádal jsem partituru bez mého vdomí odnesenou zpt, ponvadž nechtl jsem zbyten nové, hokosti vyvolávati. Tím spsobem se dostala opera moje na jevišt.
opt
Dodávám, že toho teba bude
za každé své slovo chci se zodpovídati
—
i
—
pakli
ped soudem. Váš vždy oddaný
Bedich Smetana.
V
Praze
DOPIS
18. 12. 874.
10.
Velectný
píteli
Tyto dny hráH jsme Váš „Vyšehrad*^ u paní Hergetové (díve Dittrichové) byl tam také p. Kulhánek^') ibyH jsme všichni jako v nadšení, jak krásn se to velkolepé dílo Vaše v uspoádání tom vyjímá. Kéž by byly taky již i ostatní symfon. skladby tímto
—
zpsobem „Šumava**
—
pístupny! Jak rádi bychom zejména však byli, kdyby neb Šárka** byly pro 2 piana uspoádány, že by-
^'a)
,,
-') Vojtch Kulhánek, známý hudebník pražský, sbratel a kritik hudební; povoláním c. k. poštovní rada (t 1006). Smetana byl r. 1839 jeho spolužákem na akademickém gymnasiu.
-'a)
Mínna patrn
»Vltava«.
2*
20
chom je mohli v jedné z soirée provozovati, které v prosifiid a v lednu moje panika s paní Hergetovou aranžují. Pro jto soirée urily Lisztova „Tasso" a ajkovského ouverturu z „Romea a Julie".
Za tou píinou 'obracím se k Vám v jejich jménu, Mdaje Vás za laskavé zapjení Lisztova „Tassa" pro 2 piana. Mj dombvník
mu
eká, že
jej
vydáte. „Vyšehrad"', prosím,
mn
zapjte ješt
na krátký as.
Nemohu Vám ani íci, jak mn vým na píkl. nezkoušíte, získati
že prostednictvím Lisztonakladatele Lipského pro své skladby teba byste nedostal okamžit honorá, dostal byste jej však za krátko a zajisté dvojnásobný, mimo to však by se skladby Vaše také rozšíily v hudebním, kdežto v Praze-li budou nakládány, nikam se 'nedostanou. St. ^^) mimo to nemáte pražádnou jistotu, zahazujete vru takto drahocenné své skladby. Pište pec Lisztovi za pokus to pec stojí Vám dá radu dobrou, pímluvu atd. jak byste v Lipsku naleznouti mohl pízn pro své skladby jen tímto zpsobem zabezpeíte sob pro starší svj slušnou odmnu za své práce zde Vám je žádnfý nezaplatí. Mluvím k Vám co pítel upímný a opravdivý chcete-li,
—
je líto, si
svt
U
— a
— —
—
vk
budu sám na Považte
Liszta psát,
konen,
—
mu prozatím „Vyšehrad"? — jménu eskému daleko více posloužil,
pošleme
že byste
kdyby skladby Vaše byly na trhu svtovém, než .zstanou-li jen obmezeny na hranice naše. Kéž byste vše to chtl nahlédnouti a uznati, že by to bylo k Vašemu k dobru vlasti naší! Sdlte píležitostn, oo o tom smýšlíte a hodláte-li v té vci uiniti njaký rozhodnjší krok. i
mn
—
Od paniky mé znamenám
nejuctivjší pozdrav a poruení Váš pítel a upímný
se co nejoddanjší
Vám
sdluje,
ctitel
Dr. Procházka.
V ^^)
Praze dne 7./1L 875.
Je
tu
patrn
mínn Emanuel
Starý,
hudební nakladatel pražský.
!
21
DOPIS
11.29)
Blahorodý Pán Pan Ludevít Procházka J. U. Doktor, editel huouadník a t. d. v Praze Žitná ulice . ?^^)
dební, magistr,
Velectný
Vám
Peji
z plného srdce hodného zdaru k Vašemu podniknutí, posloužím Vám k tomu úelu, jak dalece se to týe
a milerád
mých
skladeb.
Ad (v
Chronologické povstání mých skladeb
1.
Braniboi
1.
píteli
dohotoveni v roku 863,
jest takto:
ponejprv
provozováni
lednu) 866.
Prodaná nevsta,
2.
dohot. 865. provoz, v
kvtnu
866.
4.
Dalibor doh. a prov. v kvtnu 868. Libuše doh. v roku 872, eká dosud na provozování.
5.
Dv
3.
vdovy,
Téhož roku jsem
v roku 874. dne 27. bezna.
v íjnu úpln ohluchl.
Hubika,
6.
Tajemství. Název
7.
—
cuji,
4
a
moi* ad
a 4
práce
to
4.
ad
2.
mé
opery,
kterou nyní pra-
Vyšehrad, Vltava, Šárka, a
Z eských
kvartetto.
1
Sbor
pro
mužské hlasy:
»
Píse
dle Hálka.
— Klavírní skladby: — dosud tiskem
Polky
dítte,
budoucí
háj.
Šmycové
1
následovn
orchestrální:
symfonické básn:
luh na
provoz, v listop. 1876. Ta a za úplné hluchoty.
komponované vesms
jsou
6 klav.
kus pod názvem:
»Les réves*,
nevyšly.
mé nejstarší dcerušky, toho tak neobyejn nadaného píinou skladby komorní, totiž Tria do G moll
Ztráta
byla
v roku 855.
—
Téhož roku v
—
zim
v prosinci
bylo Trio v Praze
") Viz Teige str. 52. Dopis jest asi odpovdí na Procházkovy infordotazy k asopiseckému lánku o Smetanovi. Nepodailo se vypátrati, zdali a kde lánek vyšel. ^") Na zadní stran obálky pipsal Smetana »Nevím íslo bvtu Vašeho*
maní
mn
22
veejn
provozováno, a sice
lowem, housle, a Kritika
(Prager
mnou
u klavírního partu, pak Kónigs-
Goltermannem,
Ulm
vesms
to odsoudila, Zeitung) a Tobisch
to
Cello. ^i) hájil, ale
_
— špatný.
Úspch nechválil,
Ambros
hanli. ^^j p^j^ „a to jsme ho hráli ped Lisztem u mn, který obejmul, a mojí paní k dílu tomuto gratuloval. Pozdji se hrálo ve Wýmaru, v Rýn Kolín, ve Švédsku soukromn a veejn kolikráte, je ale, jak víte, dosud manuskript. ^^)
—
mn
—
ad 3. Po válce 866 jsem se stal kapelníkem u eského divadla. Tenkráte Skre jšovský^*^) mi nabídnutí toto uinil. Od záí 866 až do^íjna 1874 jsem byl aktivním kapelníkem u esk. divadla. V íjnu 874 jsem ohluchl, a jsem dosud bídným invalidou, a nešastným tvorem, pln starostí o budoucnost svou a své rodiny. Milý píteli, vte mn, že se sám obdivuji, jak to vydržím, pi ohromných ránách zlého osudu. Ne jen, že trpím svou nemocí, ale musím podléhat starostem o svoje živobytí. Od kvtna již nedostávám žádné gáže, a nemám, z eho být živu. Pan D r. D a š e k zastavil vyplácení mojí gáže, až prý nové konsortium to schválí.^^*') Dosud ale ekám na toto schválení, a jsem dán v šanc nejvtší starosti.
—
i
marn
^*) Otto Friedrich von Kónigslow (1824—1898), znamenitý houslista, byl roku 1855 na koncertní cest též v Praze, po 3 létech stal se konc. mistrem Griinzenichovských koncert v Lipsku, pak byl profesorem na konservatoi v Kolín nad Rýnem. Cellový part hrál Jan August Julius Golterman (1825—1876), který v létech 1850-1862 byl profesorem violoncella
na pražské konservatoi. Dle Teige (skladby Sm.
str. 50.)
hrál housle Ben-
newitz. ^^) Ulm byl referentem »Bohemie«, Tobisch »Tagesbote aus Bohmen«. Viz Nejedlý: Smetana a kritika v »Daliboru« 1908, str. 183. ^^) Lisztovi hrál Smetana trio v Praze v záí 1856; ve Výmaru hráno u Liszta r. 1859, v Goteborgu r. 1858, v Kolín n. R. r. 1861, ve Švédsku pak ješt nkolikrát za úasti Smetanovy.
2^a) Jan Stanislav Skrejšovský (1831—1883), známý politik a žurnalista, byl místopedsedou prvního divadelního družstva r. 1866—7 a i pozdji lenem div. družstev.
Dr. Josef Dašek (f 1889). pražský advokát, byl od r. 1875 lenem staroeského družstva divadelního a vedl pak jednání o spojení družstva toho s družstvem mladoeským. Pro » spojené družstvo « sepsal smlouvu a ^'^b)
23
—
V
takovém naladní jest tžké komponování. íká se, že mám zásluhy o domácí umní, ale zdá se, že musejí být velmi takto odmují. malé, proto že se Já jsem pemohl svou pýchu, a snížil se tak hluboce, že jsem zaslal písemní prosbu na slavné konsortium o ponechání mého pomru k divadlu tak, jak za bývalého mladoeského konsortia, totiž že za gáži 1200 zl. jim penechám bezplatné provozován (bez tantiém) svých starších 4 oper: Braniboi, Prodaná nev., Dalibor a vdovy. Sám jsem ješt k tomu osobn jednotlivým pánm udlal svou návštvu a poctu, k. p. u Dr. Daška, u Schika^^c) a t. d. všude blahosklon pivítán a odbyt, ale dosud nemám nic. jakési
—
mn
ron
Dv
—
—
—
Beethoven dostával pensi, a neml žádné jiné povinnosti, než aby zstal v Rakousku já dávám za menší plat 4 velké skladby k výtžku, akoliv tím nikoliv se nechci opovážit k paralelle Odpusfte, že o tom tolik slov ztrácím, ale moje s Beethovenem. trpkost je veliká, a již nevím si porady neb jest-li ješt jeden nechají bez gáže, musím se odsthovat, u zet^'^) pec msíc nemohu zstat, když sám je poukázán jen na svou službu. Dosud jsem pispíval k strav z mého, te ale už nic nemám, nemohu s niím pispívat. Kam ale pjdu, nevím, snad žebrat. ;
;
mn
Ze Švédska jsem pibyl do Prahy v let v roku 1861. na ustavující valné hromad jeho místopedsedou (1. kvtna 1877.; Když po odchodu Wirsingov nastala krise iditelská, zvolen Dr. Dašek na valné hromad 27. ervence 1877 prozatímním iditelem a zastával tento úad (spolen s Frant. Kolárem) od 1. srpna 1877 do 31. ledna 1878, kdy zvvolen
nastoupil podruhé Jan Nep. Maýr. Již iditel Wirsing navrhoval v íjnu 1876 adu úsporných opatení, mezi jiným, aby Smetanova pense byla z 120t) zl snížena na 800 zl; tehdejší družstvo však návrh neschváHlo. Smlouva se Smetanou obnovena teprve na valné hromad spoj. družstva dne 29. prosince 1877, tedy až za tri msíce po tomto dopise. 3*c)
Ignác Schik (1841—1899),
dlouholetý
redaktor
>Politik«
a
výborný
lenem staroeského a pak spojeného družs/a Národního K pozn 34. viz zejm. Kadlec: Družstva Národního divadla
euilletonista, byl
divadla
—
(1896), str. 48, 74, 81, '^)
Josef
94—104
Schwarz,
v Jabkenicích Smetana
nyní lesmistr v v žijící v Praze, v jehož rodin 1875 bydlil, manžel Smetanovy dcery Zofie.
ocí léta
24
Operu »VioIa« tam
zmny
na tento
vzala
Potom
dlat.
slena Krásnohorská zpt, chtjíc sem a ji zase odešle. Já sám jsem se tšil
mn
text.
Co se týe odeslání partitur, tak myslím, že snad dostaí jen všeobecný popis tchto díl, podrobnjší by tenáe sotva bavilo a taky unavilo. Odeslání tak tžkých knh poštou je odsud alespo obtížné. Jest-li že do Prahy pojedu, co ale sotva bude tak brzo, pak bych je Vám pivezl. Fotografii nemám žádnou, ale vím najisto, že fotograf Tomáš na koském trhu má ty z nejposlednjší doby na sklad.
—
—
Harmonické práce
moje nemají
nic zvláštního, než co v každé
pd
knize o harmonii se nalezne, a bohužel mám je nkde na v kistn mezi starými spisy. Vám jsem ukázal tenkráte práce z kontrapunktu, fugy, kánony a z nauky o formách, rondo, sonáta atd.
—
Za pozvání k Vám pijmete mé nejsrdenjší díky; ale bojím by se nejmilejší paní podkovala, takového mrzutého, cho-
se, že
robného mrzáka okolo sebe jí
míti.
—
Vyite ruky políbení milostpaní a Vám od celé mé rodiny. — Upozoruji, že co
^Waldštýnv
ode mne, jako
do slohu jsem
se
snažil již
pkné poruení v
sinf.
básni:
tábor* komp. ve Švédsku v roku
858, národní ráz, a sice dosti zdaile, dáti. Tenkráte povstali také: » Richard III. « a »Hakon Jarl« dosud jen v Praze provozovaní.
—
»Libuši« komp. za úplného
—
zdraví
—
pokládám za svou
dokonalejší práci v oboru vyššího dramatu, a mohu íci, samostatné dílo, (weder Wagner nach Offenbach.)
V »Daliboru« Sám je
panuje ješt absolutní hudba, není nic
za
nej-
úpln
Wagner.
ekl Liszt, který celého Dal. slyšel u klavíru. Libuše ale zvláštní, hudba a deklamace, každá má své místo dsledné.
A
to
tak s
Bohem,
a
srdeným pozdravem
Vám oddaný
V
Bed. Smetana.
Jabkenicích 26. záí 877.
Pište jen v
Jabk. u
Louené
na adresse.
)
!
\ 25
DOPIS
12.
(Obálka bez adressy.)
Velectný píteli Byl jsem nad míru pekvapen milejší paní,
nepíjemnou
ji
úlohu, orodovat za
velmi obtížným lejší
zárove jsem
ale
—
bemenem.
a
potšen nad
laskavostí Vaší nej-
na sebe uvalila tak u pán, kterým jsem se stal Vyslovte milostpaní moje nejvelitoval,
že
si
mn
díky.-^^)
Zasílám Vám tedy partituru II. jednání »Libuši«, ale obávám se, že výstup Pemysla nehodí se pro koncertní pi^u. V koncert je ucho obecenstva vždy pístupno pouze lyrickým a sice tak zvaným ve melodiným, lahodným, pigám. Pouze deklamatorní zpvy a takový tento zpv Pemyslv jest smyslu našem Protož bych navrhoval radji nenajdou u obecenstva vdnosti. jeho píse na lípu slovanskou co ist lyrický moment Pemyslova výstupu, v partitue zaínaje str. 177. po odchodu ženc zstane Celli II**' a Contrabassi Pemysl sám ponoen v myšlenkách, držejí hluboké c s korunou, lunga pausa, potom zane toto íslo šumní vtíku v listech lípových C taktu v šestnáctkách šmycové nástroje con sordini, pozdji ^% takt zpv: »0 vy
—
—
—
—
—
—
—
—
lípy!« Vše tajuplné, nžné a také výrazné. Myslím že by se íslo toto potkalo s dobrým úspchem, zajisté lepším, než první Ukonit by se mohlo s opakováním posledvýstup Pemyslv. ního akkordu foukacích pouze as takto:
—
ntard. ^®) Chof Procházkova Marta, rodem Reisingerova, byla v pražské spolenosti velice oblíbenou koncertní pvkyní. Po rozhodném úspchu ve Vídni (v prosinci 1875) angažoval ji iditel Poliini r. 1878 pro mstské divadlo v Hamburku, kamž Procházka roku následujícího též se odsthoval. (Viz V. J. Novotný: Paní Marta Procházková, Hud. Rev. I. 354 a míjj cit. lánek tamže str. 343 a 349.) V pozdjších dopisech jest o ní asto e. divadelního Dík Smetanv týká se patrn pímluvy pí. Procházkové u družstva stran upravení smlouvy se Smetanou. (V. dopis pedcházející
len
;
26
—
Arcif by bylo ješt lip jest-li že by to nedlalo veliké výlohy — kdyby se zaalo s celým výstupem ženc (na jevišti pi tom ouinkuje též bal let). Sbor ten kratiký by snad na koncertním pódium dosáhl úspchu ? Nevím dlejte s tím, jak uznáte a jaké prostedky budete mít. V pádu tom by celé íslo zaínalo str. 157. Výstup IV. 2/4 takt. Kdyby jste ale pec jen první výstup chtl dávat, tak by jste musel zaít s Výstupem III. str. 119 z toho zahrát 7 takt a skoit na str. 126, C taktu druhý zaznamenán s # modrou tužkou konec str. 150 po subdom. f moll akkordu s c dur jak to stojí ve vložce v Daliboru, od roku 873 neb 74? Zárove prosím, by jste na moje outraty nechal opsat ob partitury »Vyšehrad« a »Vltava«, které v píloze též zasílám. Chtjí je dávat v Chemnici, kde ízením Hanse Sitta^^^) posledn dávaná pedehra k *Libuši« velmi prý se líbila, a já nerad dávám svj manuskript z ruky. Prosím, zašlete je tebas kapelníkovi echovi, s prosbou ode mne, by je nechal od spolehlivého rychle opsat. Peju si toužebn vyízení mé záležitosti u družstva neb žiju te v ustaviném rozechvní a velké starosti a ouzkosti pro bu!
a —
—
!
i
—
—
—
—
— —
—
—
;
Budu Vám velmi povden, jest-li že pomžete njakým zpsobem k rychlému ukonení té vci. pánm je ta vc velmi nepíjemná, jsem jim velkým bemenem, a rádi doucnost svou
!
— Tm
—
mn — též bych byl šasten, mn to dávají tak
by se mne sprostili, a já vte kdybych nemusel se tam doprošovat, kde že je to jen almužna, kterou dávají. Mám to k stáí velmi smutný osud vinil, že jsem te takoka žebrákem ?
m
!
Proto snad, že jsem veškeré
cizin?
—
nínka;
ale ani krejcaru
A ím
radji
jsem
vnoval
si
to za-
vlasti
než
— — Družstvo dávalo moje opery mn zastavilo gáži, od kvtna až do za to mn nepoukázalo, mimo 100
Nechci dále o tom mluvit v celé té dob, když
též
síly své
—
cítit,
—
!
zl.
^"a) Hans Si tt (1850—1908), rodák pražský a žák zdejší konservatoe v komposici a ve he houslové, bratr zpvaky Marie Sittové, byl kapelníkem divadelním ve Vratislavi a v Praze, od r. 1873. do 1880. mstským kapelníkem v Saské Kamenici; posléze dirigentem lipského Bachvereinu.
!
!
27
—
Hubiky «.
tmi jsem nemohl
ale
te
z holá
bez
Ale dost o tom, sice bych se ješt zapomnl a v trpkosti snad píliš daleko zasáhl Prosím o Vaši adressu, nevím íslo Vašeho bytu pište zda-Ii jste vše obdržel jak se patí.
své
na budoucí
tantiémy
msíc
živ
5
halée!
—
být
z
^>
rodinou,
celou
s
!
S
jsem
a tak
—
—
;
mn,
S celým pátelským pozdravem vždy
Váš
upímný
pítel
Bed. Smetana.
V
Jabkenicích dne 10. íjna 877.
Zrovna
te
jsem
do
tal
zprávu,
že
vc
moje
teprv až
má být pedložená velké hromad div. družstva Pomoz mi Bh Tak dlouho mám ekat ? — !
!
DOPIS
!
!
—
8.
listop.
'^^^)
13.3')
V Hamburku
dne
18. pros.
1879.
Drahocenný píteli
Vám bude
Jak
hlavn
a to ^"b)
z
známo, meškám nyní v Hamburku u své rodiny zdravotních, bych se zotavil na zdejším po-
ohled
Viz pozn. 34b).
až 1877), spadající do
—
Do]pisem tímto
doby
tém
stálých
koní
dopis (1860 styk Smetanových nutným jen pi mimoádných první skupina
osobních
Procházkou, kdy styk písemný jevil se neb aktualitách. Pravidelnou korrespondenci zahájil Procházka po dvou letech z Hamburku dopisem následujícím. ^") První dopis Procházkv z Hamburku. Psán jest na kvartovém dopisním papíre s pohledem na pístav hamburský v barevné lithografii. Dopisem tím poíná skupina pravidelné korespondence Procházkovy se Smetanou (1879 1883). Ohlasy této korespondence nacházíme v etných zprávách ^Dalibora* z r. 1880 str. 23 (Smetanovy skladby v cizin), 63, 88 (Dr. Procházka), 94 (Veer Smetanv v Hamburku; zejm. o provedení tria), 103, 119, 134, 143 (pí. Marta Procházková), 215, 222 (Rozhodnost mistra Smetany stran eského titulu na Trio vydané Pohlem), 238 (o pí. Procházkové), pak z r. 1881. str. 39, 121, 205 (eské opery v cizin) atd. O hamburském život koncertním za doby Procházkovy tamní innosti srv. Joseí S i 1 1 a r d, Geschichte des Musik- und Concertwesens in Hamburg (1890) str. 227. a násl. O Procházkovi bohužel jen dv struné zmínky. O význaných událostech s
píležitostech
—
—
;
—
:
28
nkud
již námoním vzduchu se svými ivami, jichžto zdraví jsem v dusivé atmosfée kanceláské tak podkopal. Nemohu však zde býti zcela neinným a chci zejména pro eské umní a pro skladatele naše zde všemožn s inností svou se zasaditi. Použil jsem již nkolik píležitostí, abych zdejším kruhiam, kterým naše domácí hudba je ješt zemí neodkrytou, pedvedl nkteré skladby eské a pokus každý posud vždy byl nejkrásnjším úspchem. Zde není to zažrané, exklusivní Nmourství, nýbrž panuje zde vlídný duch kosmopolitický, jenž zejména v umní neiní žádného rozdílu a proto také kojím se nadjí, že zde pro vlastenecké své zámysly naleznu pdu úrodnou. Teba jen, aby mne eští skladatelé sami také v zámrech mých podporovali a zejména skladby své piln sdlovali. Chci každé píležitosti použíti, abych do program koncertních pivedl skladby eské, chci také po novém roce poíti s privátními matinée, do nichž sob jako v Praze pozvu první rodiny a autority zdejší, a v nichž hlavn budu pedvádti skladatele eské. si
odmnn
mn
Jak
jsem
z pipoj, referátu
minulou
sobotu
»Hamb. Fremdenblattu« poprvé
v
zdejším
^^) seznáte, hrál »Tonkiinstlervereinu«,
Procházka referáty do »Dalibo ra«, tak zejména o provedení skladeb Dvoákových (1880, str. 101), kvartetta »Z mého života* (str. 269) o premiérách »Dvou vdov* v Hamburku (1882 str. 10.) a *Šelmy sedláka« v Drážanech (str. 244) a ^®) Referát se pi dopise nezachoval. Pokud se týká Smetany a Procházky znl referát, jehož autorem jest C. F. Armbrust (viz pozn. 62.) takto »Herr Dr. Prochaska begann mít dem Vortrage der Klavierstimme des Trios seine hiesige artistische Tátigkeit und spielte als Solostiicke Dusseck's Mezasílal
j.
nuett de Friedrich
caréme aus op.
76, ferner Nr. 2 aus den bóhmischen Tánzen von eine eigne Komposition »Auf der Jagd«, letztere einer Sammlung von Albumbláttern, die in Prag publiziert wurden, entlehnt. Die Komposition von Dusseck ist reizend und dabei durchaus nicht veraltet, sie gehorí zu den unbekannten Klaviersaetzen des s. Zt. so beriihmten Tonsetzers. Ueber den hier gánzlich fremden bóhmischen Komponisten Smetana dúrften einige allgemeine Bemerkungen willkommen sein. Friedrich Smetana, geboren den 2. Márz 1824 zu Leitomischl in Bohmen, lebt seit 4 Jahren in vollkommener Taubheit, entfaliet aber trotzdem noch eine bewundernswiirdige Tátigkeit als produktiver Kiinstler, denn gerade in diese Zeit fallen seine reichsten und gediegensten Werke. Ein Schiiler von J. Proksch und Liszt, war er lángere Zeií als Klaviermeister in Prag tátig, folgte dann einem Ruf
Smeana und
29 spolku to velmi ilém, jenž má každou sobotu své produkce a ponavštívené. Byl jsem pozván, pespolité schze, vždy velmi vzíti klavírní part v novém triu od Meyer-Olberslebena (profesora na konserv. ve Viircburku) ^^) a požádán, abych sám také nco zahrál, k emuž jsem si zvolil starého Duška *^), jednu z Vašich roztomilých polek a jednu z mojich starších skladeb. Vypravoval jsem zejména mnoho o Vás a významu a cen Vašich skladeb všem zdejším hudebníkm a zejména editeli zdejší konservatoe a filharm. koncert, p. Jul. z Bernuthu, jejž jsem pro Vás roznítil a jenž si vroucn peje, seznati co nejdíve možná orke-
etn
tém
als Dirigent des dortigen Musikhauses und nahm spáter er bis zum k. bóhmischen Landestheater Stellung, als Kapellmeister Eintritte seiner unseligen Krankheit die segenreichste Tátigkeit entwickelte,
nach Gothenburg
wo
am
um das rasche Emporblúhen der nationalen Muse ein unvergángliches Verdienst sich erworben hat. Sein Opern sind grósstenteils Repertoiropern des bóhmischen Landestheaters, besonders hat die komische Oper »Die verkaufte Braut* in einer kurzen Reihe von Jahren bereits 150 Vorstellungen erlebt. Auch auf dem Gebiete der Instrumental-Musik ist Smetana tátig, wie seine symphonischen Dichtungen beweisen. Sein Klavierstiicke, grósseren wie kleineren Umfanges, sind von Bedeutung, hiervon legte das lieuíe vorgetragene charakteristische Tonbild eine Probe ab. Dem Pianisten wird die náhere Bekanntschaft mit diesen geistvollen Tonwerken besonders lieb sein, sie sind eine geeignete Bereicherung des Repertoirs. Vielleicht gelingt es Herm Dr. Prochaska auch von den Opern und Orchesterwerken des Tonsetzers einiges bei uns einzufiiiiren. Herrn Dr. Prochaskas Vortráge fanden begeisterte Aufnahme, man bat den Kiinstler um eine Zugabe, die in der C-dur Mazurka op. 33 Nr. 3 von Chopin bestand«. (Hamburger Fremdenblatt z 16. prosince 1879).
und insbesondere
^^)
Skladatel
Max Meyer-Olbersleben
(*
1850)
byl uitelem na král.
hud. škole ve Wiirzburku; jeho opera >Der Haubenkrieg zu Wiirzburg* dávala se r. 1902 v Mnichov. ^°) Mínn jest patrn Jan Ladislav Dus sek (Dusík) (* 1761 v áslavi, zem. 1812), jehož klavírní skladby byly ješt tehdy velice rozšíeny a oblíbeny. Jméno D u s í k o v o nebylo v Hamburku neznámo. R. 1782. poádal tam samostatný koncert >na anglickém fortepianu zcela nového vy-
—
—
nálezu*. R. 1787. produkoval se se svým žákem Vincencem Maškem (1761 1831) jako virtuos na »harmoniku«, nástroj dnes zaniklý, vyluzující tóny na sklenných zvoncích, r. 1799 v koncert klavírním. Když za svého neklidného života v Londýn se vrhl do dluh, prchl r. 1880. tajn do Hamburku. Tam seznámil se s vysoce postavenou dámou, s níž pak po dva roky žil na statku u Hamburku. V dob té vystoupil tam asto v koncertech jako pianista. (Viz Sittard, I. c. str. 118, 182 a 199.)
30 jsem mu, že budu Vám psáti a že symfonických Vašich básní. Uite tak, doufám pak, že budou v nkterém z filh. koncert provedeny. Koncerty ty jsou velkolepé, obsazení imposantní (16 I. houslí, 8 elí, 7 conByl by to velký úspch pro Vás. Seznámil jsem se trabas atd.) ^^) také s Bokem z Berlína, zasadil bych se také u nho o to, aby partitury Vaše vyšly tiskem, aby pišly do svta. Nezahazujte, prosím Vás, všechny své skladby domácím nakladatelm, vždy znáte pomry ty, že není možno, skladbám u nás vydaným, otevíti trh svtový. Vždy vci vlastenecké posloužíte ješt mnohem více, získáte-li si njakého dobrého nakladatele venkovského, jenž krásné plody ducha Vašeho uvede do celého svta hudebního. Uinil byste velmi dobe, kdybyste také poslal klavírní arrangement všech Vašich básní symfon., provedl bych je všechny ve svých matinée. Také Vaše trio pijde na adu, nechcete jej dáti Bokovi, vždy bych se jej mohl zeptati, pošlete jen pro nho opis.
Vaše skladby. ^°^) Vás požádám o partitury strální
Slíbil
—
mn
mn
pítomni já i moje ženuška, že nemžeme býti ledna Vašemu koncertu, jenž bude opt novou oslavou nesmrtelných Vašich zásluh o umní eské. ^2) Ženuška moje je zde velice ctná a požívá zde vbec velmi píjemné postavení, není píliš namáhána a pipravuje se nyní k Wagnerov »Isold«, úloze to obrovské. Tším se nesmírn, že mne potšíte nkolika ádky, jak se Vám vede, co máte zase nového v práci, jak se daí ctné Vaší Jak
dne
litujeme
6.
rodin
atd.
—
4«a) Julius von Bernuth (1830—1902) studoval pvodn práva, pak na konservatoi v Lipsku, kdež psobil nkolik let jako dirigent. Od r. 1867 až 1895 ídil filharmonické koncerty v Hamburku, r. 1873 založil tamní konservato. ^*) Hugo Bock, tehdy a doposud chef nakladatelské firmy Ed. Bot Bude o 8i G. Bock v Berlín, syn jejího zakladatele Gustava Boka. v pozdjších dopisech. Firma Ed. Bot & G. Bock vydala pak ješt piinním Procházkovým »Dv vdovy«. Viz pozn. 83. ^2) Koncert na oslavu SOleté pianistické innosti Smetanovy konal se 4. ledna 1880 v sále žofínském. Bylo to jedno z posledních veejných vystoupení mistrových jako pianisty. Hrál Chopina (Noturno op. 9., . 3.) a dv své polky; nymo to poprvé proveden Tábor, Blaník a Veerní písn' Viz další dva dopisy, pak Zelený, »0 Bepak Vyšehrad a eská píse.
nm
e
—
dichu Smetano vi«,
str.
32. a
DaHbor«
1880,
sir. 7.
a 10.
!
31
nesdlujte o tomto listu zejména žádnému novinái nieho, nechci, aby dosud dostalo se nco do novin o zdejší innosti mé. Pozdji sám budu dopisovati »Daliboru«. Od ženušky mé vyizuji nejsrdenjší pozdravy a zárove jejím jménem svým pipojuji nejupímnjší blahopání k nastávajícím svátkm a k Novému roku. Objímaje Vás v duchu co mileného svého pítele a nezapomenutelného mistra svého Prosím,
—
i
trvám v
nezmnné úct co
a oddanosti
upímný Váš
pítel a
ctitel
Dr. Lud. Procházka
[Moje adresa
DOPIS
:
Dammthorstrasse
6.]
14.
Wohlgeboren
Herm
rekomandirt.
Herrn Ludevit Procházka J. U. Dk. Tonkúnstler etc. za Hamburg, Dammthorstrasse 6.
Velectný píteli velice potšil, pedn že Váš milý pipiš od 18. pros. 879 uznání svých práv tší zasloužilého vážená se Vaše vysoce cho umleckých výkon, a že Vy v íši božského našeho umní blahodárn psobíte. Za Vaše laskavé piinní, obeznámiti tamnjší obecenstvo s mými skladbami, jsem Vám velými díky zavázán. Pál bych si vru, ale víc k vli výživ, než k vli ctižádosti, aby v cizin poznali a provozovali moje skladby. Pošlu Vám tedy,
mn
i
jakmile vyjdou (u Urbánka) partitury prvních 2 synfonických básní Vyšehrad a Vltava, které co nejdív tiskem vyjdou, neb korektura prvního výtisku je již hotova potom partituru pedehry k Libuši, která taky v Chemnitzi velký úspch dosáhla^"), též pošlu pro klavír »Les réves« a šmycové quartetto, »Z mého života* které zde v Praze si vydobylo úplného uznání, a se
—
—
asto hraje. Kdyby jste
m
u nakladatele
Bot
*^ V. dopis
12.
Vaší pímluvou a protekcí Bock v Berlín, byl bych velice šasten. Já
chtl podporovat et
a pozn. 36.
s
)
32
—
—
to ode mne nežádejte, k tomu já se nehodím u cizího nakladatele se nemohu uvést, není mi to dáno, abych nkoho
sám,
mn
chtl to prosil a žádal. Ale komponoval bych pro nj, kdyby Bohužel jsou všechny synf. tiskem vydat a slušn honorovat. básn, i »Vlasf«, 6 skladeb, již od Urbánka získány, za velmi nízký honorár. Chci ale na zpsob mých klavírních » eských tanc* vydat, podobné pro orcherster komponovat, a ty by mohl zárove s 4 runými výtahy. Že slavím své 50 lete jubileum co klavírista, když jsem v roku 1830 v Litomyšli ponejprv ped obecenstvem veejn hrál píští nedli 4. ledna 880 v koncert vlastním co 6ti lety kluk, prázdná kapsa jen není následek na Žofín, to víte. Apropos Bot, Dvoák od nj dostává veliké honoráry, a tverák uvádí všeliké effekty v instrumentaci co vlastní vynálezy a novinky, jako k. p. 2 harfy samotné zaínajíce vtu, na to pozdji teprv vpadne orchester, a jiné podobné vci, které zatím Smetana, já totiž, už díve ve svých skladbách Jelikož jeho skladby díve se tiskem do svta uvedly, budu já chudák jmenován pla-
—
Bot
—
— —A
—
ml
giátorem
V
brzku povšimnutí. Prozatím
!
— Vás — s
obsýpám
Bohem
píteli, pozdravuji
,^
,.
,
Jabkenice u
DOPIS
,.
,
^
,,
porueni
23. pros.
s.
Herm Herm
w. in
k laskavému
líbám uctiv ruku, a Vás, milý úctou
!
—
Bed. Smetana.
v
1879.
Dostal
—
Ton-
6.
píteli!
od hudební Hamburg^*)« v kterém
jsem in
Ludevit Procházka J. U. Dk.
Hamburg Dammthorstrasse N.
Velectný
**)
plody,
15.
setzer u.
trio.
—
mými skromnými
jemnostpaní
uctivé
Louené
Wohlgeboren
Pohle
—
srden a pátelsky a jsem s veškerou Vám oddaný hluchý muzikant
.
(Od rodmy moje
!
s
!
!
pipiš
firmy: se
mi
»Verlag von Hugo nabízí k výdaji mých
Nakladatel Hugo Pohle (zem. 1897) vydal pak Smetanovo klavírní V. dopisy 16., 19. a další.
!
!
33
—
komposic. Jelikož zrovna pi ruce nic hotového nemám, odkázal jsem ho na pozdjší dobu.*'^^)
Na Vás
milý píteli, skládám tuto prosbu, by jste mi laskav sdlil, co to za firmu je? já alespo jsem ješt nic od ní neslyšel a nevidl. Je-li solidní, tak bych brzo vtší orchestrální dílo pro ni pipravil. Moje synf. básn pevzal všechny zdejší F. A. Urbánek za dosti skromný honorár. první vyjdou co nevidt, zašlu je Vám ihned. ale,
—
Dv
—
Že
výpad nad míru skvle, jste bezpochyby Tolik slávy ze všech stran moje umlecké snahy nezaByl jsem Vám pohnut a dojat až k slzám
miij jubilejní koncert
slyšel ?
již
sluhují.
—
—
!
Píšu na rychlo, pouze z toho, co
novinkami nemohu nám noviny eknou. s
sloužit, jelikož
—
zde žijeme
Jemnostpaní moje rukypolíbení Nehoršte se, že Vás zdravem a v pátelství
prosbou obtžuji.
hoejší
Vám
Srdeným
po-
vždy oddaný
Bed. Smetana. Jabkenice
DOPIS
18./ 2.
1880.
16.
V Velectný
nemá žádný krám
nakladatelský.
muž, znám
jej
21.
ÍI.
80.
píteli
Milé Vaše ádky pekvapily k dotazu Vašemu odpovdl. telská, která
Hamburku,
mne dnes u snídan spchám, abych Hugo Pohle je stará firma nakladai
s
hudebninami, nýbrž pouze obchod
Hugo Pohle, nynjší majitel firmy, je charmantní osobn a vím, že vtšina Goldmarkových skladeb
vyšla jeho nákladem.
V
poslední
dob
vydal
též klavírní
kvinteto.
pád uiníte dobe, když mu co nejdíve nco dáte o rozšíení skladby již se postará a jméno Vaše rychle
Na každý v náklad,
*'*
3)
Dopis Pohleho
tanovi, se zachoval.
—
z 1. února 1880 ostatní jeho dopisy, svdící SmeOtištny jsou v dodatcích k íéío sbírce. i
3
34
bude v Nmecku známjší. Nejlépe by však bylo, kdybyste mu dal pro zaátek nco pro klavír aneb komorní njakou skladbu (než orkestr. skladbu), na p. Vaše trio, což bych si zvlášt velice pál. Myslím, že by tato skladba Vaše pro pvodnost její nalezla velikého ocenní. Dostanu-li ji z Prahy (dal jsem si ji již jednou opsat, pjil jsem ji pak a nevím nyní bohužel komu), budu ji hráti v II. své matinée domácí aneb v Tonkiinstlervereinu, abych zdejší kruhy hudební na ni upozornil. S p. Pohlem sejdu se ostatn tuto nedli (zítra), oekávám totiž, že také pjde k I. mé matinée, kterouž zahajuji zítra adu podobných produkcí, jaké jsem v Praze v bytu svém poádal. Poznají také z Vašich skladeb Souvenir de Bohéme op. 13. N. I. op. 12. N. II., z » eských tanc« . II. a z »Réves« s kterými zajisté již velikou vzbudím zv>Le bonheur éteint«, Chci ale vše možné pro Vás initi a byl^ bych šasten, davost. kdybych Vám získal nkolik dobrých nakladatel. Že Vám Hugo Bot a Pohle psal, jest následek poslední mé rozmluvy s ním :
—
—
Bokovi jsem
již
v lednu psal
Nemohu Vám
pozornost. nedal
básn
by se
staly
íci,
i
slíbil
jak
mn,
toho
že obrátí k Vám svoji že jste své symfon.
lituji,
njakému vtšímu nakladateli v Nmecku, rázem byly známy v celém svt hudebním, kdežto takto zstanou
nemají žádného spojení. do nákladu? Vždyf jinému ješt Což ani partitury co nejdíve Klavírní arrangement Urb. není s to je vydati. Velkolepý úspch kéž by byl také pro 2 klavíry. pošlete Vašeho koncertu nás zde velice blažil, kdož by zasluhoval oslavy, když ne Vy, jehož jméno v chrámu Slavie na vždy záiti bude záí slunení?
jako
zahrabány,
nebof naši
nemžete
—
—
nakladatelé
dáti
—
mn
—
Pijmtež ode mne a mé drahé ženušky nejvelejší pozdravy potšte mne opt nkolika ádky pátelskými. Peje Vám
i
a
ctné rodin Vaší všeho zdaru objímám Vás v duchu
co nejoddanjší
Váš
ctitel a
pítel Dr. Procházka.
velikonoc pijmu bezpochyby nabídnuté místo profesury pro vyšší hru klavírní.
Od
;
!
35
DOPIS
17.
Wohlgeboren Herrn Ludevit Procházka Tonkiinstler^ JUDkt etc. etc, zu Hamburg Damrnthorstrasse^ 6.
franco,
Velectný píteli
Zde zasílám nkolik
Trio O -m o
1 1.
skladeb
Prosím tedy, by
práv jste
ho
vyšlých hrál, a
tiskem,
panu
a
též
to
Pohle ped-
k úelu vydání tiskem. Že to Trio Vaší výmluvností podporovat budete, jsem pesvden ale pál bych si též honorár. Nežádám prozatím z mé strany žádnou uritou summu, ale rád bych aby byla nejmén taková, aby se vyrovnala honorárm, které zde v Praze od Urbánka dostávám. Za ten 1"' sešit » ských tanc « Furiant a Slepika kup. dostal jsem 50 zl. Tak myslím, že za Trio, které je o tolik a tolik vtší a lepší a pro 3 nástroje, že obdržet 130 zl. Sute sám, ostatn tenkráte neleží tak na honoráru, akoliv se ho vzdát nechci, jako na vydání v Nmecku. dáti chce Necht p. Pohleho samého urit, jak velký honorár bude-li as k té summ, co já žádám, tebas nkolik zlatek musel spíše tak uzavete smlouvu ihned, aniž byste dávat zprávu o tom. Prosím ale, by se tisklo francouzským titulem, a tak, jak vše stojí v tomto manuskripte, a ratež býti tak laskav, a pevzíti korrekturu prvních výtisk k vli vzdálenosti mého bytu od Hamburku, a ušetení asu a zbytených výdaji. Posílám prozatím tyrruní výtahy Vlasti a sice Vyšehrad Též 4runí výtah a Vltava, partitury odešlu, jak je obdržím. dosáhlo. Quartetta, které v posledním ase zde velký Partituru k pedehe >Libuše« snad mžete ješt tuto saisonu odporuit editeli Hamburských koncert orchestrálních. V Chemžádal o zaslání jinoch nici se líbila tak, že orchestr sám Potom jsem piložil 1. sešit práv vyšlých » skladeb ješt. ložil
;
tm
pomrn
e-
:
mžu
—
m m
pomrn
mén,
mn
—
úspch
—
m
—
e-
—
ských tanc* ( »uritých tanc* Furiant a Slepika, ) které se velmi dobe hodjí pro veejný pednes. Slavkovský*^) ") Karel ze Slavkovských [* 1847), nyní známý hudební paedagog v Praze.
Smetanv
žák ve
he
klavírní,
!
:
36
—
—
vzbudil veliký applaus s nimi. Druhé sešity bude jicli 6 vyjdou po sob v brzku Cibulika, Medvd, Dupák, Hulán, atd. atd.*^) Ukažte p. Pohleovi všecky tyto skladby, co Vám te posílám. Pro p. Pohle bych psal orchestrální symf. básn pod titulem »Bóhm. Karneval,* aneb »Prager Karneval*, kdeby nejen hoejší tance eské ale i malé scény a figury k. p. z mých oper co masky se objevily. Myslím, že myšlenka není špatná, druh a forma docela nová, a že by to vzbudilo interess a snad se stalo :
i
—
výnosné.'*'')
Tším
se na
Vaše zprávy
o všem
tom,
co jsem
zde napsal,
a
Vás tím muil. Polibte za
Od mé
m
Vaší paní ruku, a
vyite
—
moji nejhlubší úctu.
rodiny a od zet poruení.
Srdeným pozdravem Vás objímá Váš
starý pítel
Bed. Smetana. Jabkenice 25./2. 1880.
DOPIS
18.48)
Wohlgeboren
Herm
Clavierspiels etc. za
Ludevit
Procházka
J.
U. Dr. Professor Nr. 6.
des
Hamburg Dammthorstrasse
Drahocenný
píteli
Pedevším díky za vše, co iníte k prospchu mých skladeb. Byl jsem nad míru potšen, že Trio G-moll mlo takový výsledek. Urbánek zašle co nejdíve partitury prvních dvou synf. skladeb: >Vyšehrad a Vltava* z Vlasti. Podaí li se Vám, aby se tam u Vás
—
O
") ^eských tancích« v. Teige, Skladby Smetanovy str. 99 a 100. Vyšlo však pouze 5 sešit (1880—1) obsahujících 10 eských tanc. ") »Pražský karneval«, poslední skladba Smetanova, komponován pak r. 1883, zstal však již torsem; Smetana dokonil pouze první vtu: introdukci a polonézu. ''^) Viz^ Teige, str. 92. Tomuto dopisu pedcházel bezpochyby dopis Procházkv, na njž tu prvním odstavcem Smetana odpovídá. Dotyný dopis Procházkv nebyl však v pozstalostí Smetanov nalezen. Trio provedeno v Hamburku 11. dubna 1880.
!
37
Vám budu
velice zavden, neb potom snad by cizin!? Mám ale mimo toho ješt jednu a velice velkou prosbu na Vás, a zvláš na milostpaní. Vaší
provozovaly,
se
tak
mi pec otevela
cho!
—
cesta v
—
»Dv
vdovy «
které
ped nkolika dny
zase opakovaly, a jest-li myšlenku, by tato sice opera nebyla nejvhodnjší k uvedení na cizinu a sice nmeckém Mého náhledu jsou všichni ostatní moji známí a pízjevišti? novém pepracování má opera tato obojí ráz, národní V nivci. a kosmopoHtický, a tento docela jak Vám známo, v jakémsi sadámy a dva páni když jsou výteni v zpvu a lonním tonu. ve he, musejí tuto operu vésti k velkému vítzství. se
rozhodným úspchem,
— —
m
daly
i
Dv
Protož jsem si vzal tu smlost, poptati se, jest-li by Vaše nejmilejší paní nechtla v úloze jedné tchto vdov operu mou uvésti na jevišti Hamburském? O peklad dobrý, nmecký, bylo by tu postaráno, a partitura by se co nejrychleji na moje útraty opsala a zaslala. Já sám bych pro první pedstavení nežádal nic, až jest-li by mla úspch, za následující opakování. Prosím, aby se bez všeho ohledu o tom urilo, je-li to možno, neb ne. Myslel jsem, že, dejme tomu, že by se líbila, bych si pro ni také získal nakladatele, a snad prorazil ostatním mým operám, vzdor jejich ryze eskému smru cestu na zahraniní jevišt!? i
Direktn si
se obrátit na divadelní editelstvo je
toho nevšimnou. Ale když vhlasná
sama vc.
paní, jiná
—
si
umlkyn,
peje vystoupit v úloze njaké,
marná práce, ani jako jest jemnost-
tak je to
mn
hned docela
mn
Vte mn, že jen moje choroba vronutí, z mého zeného sebezapení vystoupiti, a se nabízet, a stát se dotíravým. Rád bych konen si moje stáí ubezpeil alespo ponkud skromnými jistými píjmy, které by chránily ped starostmi a nouzí. Protož omluvte u Vaší nejmilejší paní, že jí prosbu svou pedkládám, zárove prose, aby se beze všech okolk zamítla, když by to nemohlo být. Pijmetež ješt jednou mé nejsrdenjší díky za Vaše namáhání pro moji vc. Kéž by se brzo nakladatel taky našel pro moje skladby
m
mn
!
Moji nejhlubší úctu a rukupolíbení jemnostpaní
!
38
Srdeným a pátelským pozdravem tše se na Vaše zprávy, které prosím by jste laskav zaslal do Prahy do bytu p. Srba,*^) u kterého nyní dlím na krátký as v Jircháích u tech pivonk . 12, jsem vždy
Vám oddaný
pítel
Bed. Smetana.
V
Praze 19. dubna 1880.
DOPIS
19.
V Hamburku
2.
5.
80.
Velectný píteli
Na
nemeškal jsem, uchopiti se první píznivé píležitosti vyložil jsem všechnu svou výmluvnost, abych ed. roztomilé opee Vaší »Dv vdovy «. Pollini-ho ^^) naklonil Vám Žádal mne, bych velký interes pro Vaše dílo Zbudil jsem v Vás jménem jeho poprosil, abyste co nejdíve možná zaslal partiMluvil jsem také již s kap. turu s nm. textem a libreto zvlášt. slíbil. Byl bych se Suchrem,^^*) aby vc Vaši podporoval, což svojí ženuškou pešasten, kdybychom se toho dožili zde, abychom slaviti mohli vítzný Váš pochod na zdejší nyní takoka svtové
Váš
milý
list
i
i
nm
:
mn
jevišt. ") Josef Srb-Debrnov (1836—1904), tehdy jednatel »Hlaholu«, hudební mistr za svých zájezd z Jabkenic spisovatel a pítel Smetanv; u
nho
v Praze od r. 1877 bydlíval. '") Bernhard Po 11 ni (pravým jménem Baruch Pohl, nar. 1838 v Kolín n. R., zem. 1897 v Hamburku) byl zprvu barytonistou, pak impressariem italské operní spolenosti, naež stal se editelem vlašské opery ve Lvov, Petrohrad a Moskv. R. 1874 stal se editelem mstského divadla v Hamburku, které za jeho vedení dosáhlo skvlé povsti. s°a) Josef Suché r (* 1843) psobil jako dirigent nejprve ve Vídni a v Lipsku; r. 1878 angažoval jej PoUini do Hamburku. Tam byl inným deset let, naež Svými znamenitými schopnostmi stal se dvorním kapelníkem v Berlín. dirigentskými a písným výbrem repertoiru získal si o divadlo hamburské velikých zásluh. Cho jeho Rosa Sucherová, slavná zpvaka, o níž je zmínka v témž dopise, byla tehdy rovnž angažována u Polliniho. Vynikla jako výborná pedstavitelka postav Wagnerových. V hamburské premiée »Dvou vdov« zpívala úlohu Anežky (Blanky). i
39 Nepochybuji, že opera Vaše rázem svým mén lokálním, pedevším však krásou a roztomilostí svou zde získala by sob pátele. Byl by to nejkrásnjší krok Váš do velkého svta hudebního, a kdyby ten potkal se s plným zdarem, o emž nepochybuji, dostanou se pak i ostatní Vaše krásná díla pes hranice. i
asto jsem Vám domlouval, abyste hledl získati si spojení s cizinou, aby jméno Vaše, v domovin tak slavné, vniklo také dále do ostatního svta hudebního. Nyní konen blíží se ten zárove národní naší as jsem pešfasten, že mohu býti Vám vci pi tom nápomocen. Bohdá podaí se to také s Vaším triem. je zaslal, studovali jsme je ihned pozval jsem Když jste k sob nejprve nakladatele Schubertha, starou to firmu svtovou, mínil jsem, že bude pro Vás ješt jsem s ním velmi dobe znám prospšnjší, když jej nakloním k tomu, aby Vaše dílo vzal. Zahráli jsme mu je líbilo se mu velice. Na to zahrál jsem trio Vaše v II. své matinée ped vybraným obecenstvem, Schuberth mlo opt velikého úspchu. Hudebníci nad opt byl pítomen
Vy
víte, jak
i
i
mn
i
•''^)
i
i
—
vtou ponkud vrtili hlavou, zdála se jim píliš rozervanou, skoro vesms náramn kožení u svém cítní a vím jim rád, že ideám Vašim, jako bouí hnaným, nemohli hned pi prvním I.
jsouf
poslechnutí sledovati, jak by si byli páli. II. a III. vta nalezla jednohlasného uznání. Druhý den na to šel jsem k Schuberthovi, abych zvdl, chce-li trio v náklad svj vzíti i ne. Vytáel se všelijak a ukazoval hlavn k tomu, že vydání tak obsažného díla vyžaduje nákladu as 1000 marku a že je již pro tento rok píliš angažován. Zkrátka vidl jsem, že by rád ml dílo Vaše, ale bez výloh. Na to teprv odevzdal jest to mladý podnikavý muž, jenž jsem trio Hugovi Pohle-ovi skladatele své umí poussirovat. Úsudek jeho znl pízniv, práv vta líbila se mu nejlépe, nalézal v ní nejvtší sílu výrazu. To I. vera, že na sdlil mne velice potšilo. Na to psal Vám, ;
i
mn
Schuberth, nakladatel hamburský, pevzal r. 1853 závod trvající 1826 od staršího bratra Julia, který si pak ponechal filiálky v Lipsku a v Novém Yorku jako samostatný podnik pod firmou Julius Schuberth *')
od
Fritz
r.
& Komp.
40 požadavek Váš 500 m., jenž bídnul Vám 200 marku.
mu
pro L dílo
píliš vysoký,
jest
na-
Vám domlouvati, avšak myslím, že nejdležitjší jest, aby vyšlo tiskem njaké vtší dílo Vaše v Nmecku. Jak uinn jest zaátek, vše ostatní snadnji se vyvine. Neklate na honorá pi í. díle cizího nakladatele píliš velkou váhu a pijmte radji, co Vám Pohle nabízí. Vydání vtšího díla má pro nakladatele vždy mnohou obtíž, Pohle je však muž, jemuž mžete dvovat, bude-li opera Vaše na p. zde se provozovati, vydá ji zajisté také a pak si mžete vynahraditi, tenkráte dostanete. Jen zaátek a bude vyhráno. Nechci
vbec
o
mén
Bh
Nedávejte jen pro nic více domácím nakladatelstvím, vte, drahocenné že Vaše skladby, za které zajisté obdržel jste honorá, že ani nestojí za e, jsou pro ostatní svt hud. jako ztraceny, nebo naši nakladatelé nerozumí tomu, uvésti skladby jimi vydané na trh svtový nemají toho obchodního spojení, aby toho dovedli a nemají také podnikavého ducha v té míe, jak toho zapotebí. Radil bych Vám proto, cožkoliv nyní napíšete, pošlete všechno Pohle-ovi, vždyf Vám stojí pec vždy svobodno, obrátiti se k jinému nakladateli. Jak jste se dozvdl z » Dalibora «, hodlám v zdejší jednot hud. zvláštní veír vnovati muse Vaší. Mimo trio, klavírní skladby, rád bych také provedl smycové kvarteto, psal jsem již Urbánkovi, aby co nejrychleji poslal hlasy, ekám však marn na n.
tém
—
mn
Prosím Vás, opatte Vy
mn
mn
je,
rychle zašlete psané hlasy, tož studovat. Nemohl bych také dostati
dosud tiskem, mohli záhy zaíti
nevyšly-li snad
abychom »
Šárku*
(klav.
výtah)?
Moje ženuška pozdravuje Vás srden a byla by nad míru tím potšena, kdyby jí bylo popáno, zpívati ve Vaší opee. Myslím, že by musela pevzíti truchlící vdovu, aby veliká árie pišla k plné platnosti. Pro druhou, veselou vdoviku, jest zde pí. Suchrová nebo Pešková, ob výborné umlkyn ^2) bas byl by také výborn
—
^2)
V.
pozn.
51.
—
Paní
Peschka-Leutnerová
(1839-1890),
cho
vídeského lékae Dra Peschky, byla výbornou koloraturkou. V Hamburku byla angažována od r. 1876 do r. 1883. Pi premiée ^Dvou vdov« zpívala roli
Karoliny (Charlotty).
41
pravým mistrem humoru a chargirované komiky, panem Frenym. ^^a) O provedení Vašich symfon. básní ve filharm. koncertu všemožn
obstarán
se zasadím.
naklonn, napsati zas njakou komorní písnou To by bylo velice krásné! Na zimu chci zde triové jak bych si toho uspoádati veejné a kvartetní soirée vážil, kdybych ml njakou novinku od Vás Tším se na brzké opt zprávy od Vás objímám Vás v duchu co Nebyl
byste
skladbu
s
klavírem?
—
!
—
i
nejoddanjší Váš pítel Dr. Procházka.
DOPIS
20.
Herrn Ludevit Procházka J. U. Clavierspiels etc. za Hamburg, Dammthorstrasse Wohlgeboren
Velectný Tisíceré
a
poru v mých
Dr.
Professor des
6.
píteli!
srdené díky záležitostech
za Vaši !
namáhavou
Nevím, jak a
ím
neúnavnou podbych Vám dal na
a
zavázán díky za vše, co k mému prospchu iníte! Zlobil jsem se že Urbánek Vám neposlal vše, co už vyšlo ode mne. Bžel jsem ihned k nmu, jak mile jsem Vaše psaní peetl a doufám, že jste nyní už obdržel nejen partitury Vyšehradu « a » Vltavy «, ale i quartetto a hlasy. Doufám že quartetto bude míti úspch neb zde v Praze se líbilo, když se v Kon-
jevo, jak
—
se
cítím
^
—
vikte hrálo, velmi.
;
za pímluvu u ed. Polliniho. Zárove se p. Pohle sám, že by pevzal vydání celé opery v klavírním výtahu v partitue s hlasy a se vším,
Dkuji
mn
»Dv
i
nabídnul
vdovy«, zárove
a že
^a) Rudolf Freny (1825—1893), první nmecký Mumlal, byl oblíbený a vážený bass-buffo zaal svoji dráhu r. 1849 jako sborový zpvák na dvorní opee vídeské, psobil pak jako sólista ve Znojm, Pešti, Lublani, Lvov, Olomouci, v Praze (1855—58) a v Drážanech (do r. 1868), naež nastoupil jako 1. bassista u Polliniho v Hamburku, kdež byl inným do r. 1891. Nejlepší jeho role byly Leporello, Figaro, Beckmesser. I Wagner jej znal a chválil. ;
42 se postaral o provozování na všech jevištích pod tou podmínkou, jak z tantiém tak z prodeji si bral polovic výtžku a já pijímám, a že operu polovic. Psal jsem mu, že
by
že by
podmínky
—
bude opis partitury a nmecký peklad hotov. Myslím, v tomto pádu, když by pevzal operu, by se mohl potom p. Pohle s p. Pollinim domluvit o provedení opery na jevišti Tyto dni byla zde v Praze opakována, a mla Hamburgském. zase velký úspch, skorém každé místo bylo applaudováno, nkteré
mu
hned
zašlu, jak
— — —
opakovány.
i
Stran Tria jsem upustil
ho
prosil jsem
ale,
by
od svého požadavku a nežádám 500 Mark alespo dal honorár 300 M. aby stál
;
mn
pomru s honoráry, které jsem eské tance «, dva krátké kousky
dostal zde v Praze, k. p. za pro piano samotný, dává Ostatn to je 1 00 Mark Urbánek 50 zl. co je dosti slušné setrvá-li Pohle na svém, a nebude-li chtít víc dát než 200 M., tak mu to nechám za tu cenu z ohledu na operu, kterou chce peDostal jsem tyto dni velmi lichovzít, a na jiná budoucí díla. tivé psaní od Liszta, kde íká, že jsem si dobyl veliké zásluhy o umní a est vlasti eské, zvláš skladbami »Vlas« a pedehrou k »Libuši«, kterou jmenuje: »ein herrliches glánzend heroisches Werk«. Pislibuje, že všechen svj vliv vynaloží, aby moje orche^^) strální díla se všude provozovala tam, kam jeho vliv dosahuje Prosím pište mn, zda-li jste obdržel, co jste si pál, ale pouze do 16. kvtna jsem v Praze, potom prosím adresujte zase do Jab-
v »
—
!
mn
—
—
:
!
kenic u Louené.
—
—
Vyite jemnostpaní bych se
mojí nejhlubší úctu a rukupolíbení, a jak šastným, slyšeti od N í jednu z mých operních osob. a pátelským pozdravem
cítil
Srdeným
—
vn
Váš oddaný
Bedich Smetana.
V
Praze 10.
kvtna
V ^^)
z 25.
je
též
Jircháích u
str.
pivonk .
12.
—
kvtna 1880 a v »Daliboru«
boru* 1880,
IIÍ
Tento známý dopis Lisztv (z Výmaru 5. kvtna 1880) u Teigeho I. c. str. 98. v dopise Smetanov Jos. Srbovi
V. dopis 22.
otištn
1880.
110.
1909,
str.
119;
eský
jeho peklad v »Dali-
!
43
DOPIS
21.
V Hamburku
13.
5.
80.
Velectný píteli
mn
Milým svým listem posledním takoka mne zahanbujete, an vyslovujete tak velý dík za kroky zde pro Vás uinné. Pál bych si, abych vše to pro Vás uiniti byl s to, co by srdce mé pro Vás uiniti chtlo Jsem nad míru šasten, že co jsem dosud v zájmu Vašem zde podniknu], dobe se daí a vtšího ješt zdaru pro budoucnost pislibuje. Že jste se s Pohlem stran opery své dohodnul, !
je podnikavý lovk a aby jméno Vaše všude zobecnlo. Uinil jste zcela dobe, že jste na podmínky jeho pistoupil, nemáte jinak také bemeno to, starati se sám o to, aby opera Vaše dostala se na rijzná jevišt. Vymite si jedin jen, aby opera Vaše smla býti vydána v originálu eském v Cechách, mohla by ji snad Matice hudební pec pozdji jednou vydati nákladem svým a pojištn by Vám byl tím ješt jeden slušný honorá.
jest
výborné
bude
se v
Stran
a tší
mne nesmírn,
prospchu svém
tria
již
o to
Pohle
starati,
se s Pohlem také radji smluviti, aby jen brzo pak jen brzo nové, aby jméno Vaše rychle se zde
hlete
vyšlo. Napište
šíilo.
Kéž byste nyní mohl dostati krásné libreto k veliké opee s velkolepou scenerií a obsahem tak poutavým, aby všude ve svt vzbuditi mohl interes Jediné takové dílo pojistiti by Vám mohlo ddicm Vaším krásnou budoucnost Tyto dni obdržel jsem již scházející symf. básn »Z eských !
i
!
—
mn
luh
a háj<<, >>Šárka< a »Tábor<: v klav. výtahu, »Vltavu« v partitue i s hlasy a hlasy ku kvartetu. Jak jsem se se vším opt potšil a pokochal a »Z eských 1. a h.< provedu v píští » Vyšehrad' !
své matinée v nedli dne 23.
Doufám na do program
mj
t.
m.
mn
že poštstí se filharm. koncert v píští jisto,
pivésti
symf.
Vaše
básn
sezón.
mn
zde již také ediroste zde neustále, nabízí se v spolku orkestrálním, nejsem však dosud rozhodnut, nevím zdali zde ješt zstaneme, až dojde kontrakt mé paniky (31. kvtna 1881). Lisztv milý list potšil mne velice, jest to skvlé, ovšem Vliv
telství
44 jen zasloužené uznání. Pošlete
budu moci ve prospch Váš
mn
Tyto dny sdlil chcete-li
jak jsem
mu
mn,
prosím, opis originálu, snad
nakladatel Schuberth,
že
mu nco z skladeb svých penechati. mu nastril, že Pohle vydá Vaše trio
Dobe
jej
použíti.
Vám bude
Podráždilo
jej
psáti,
nyní,
pijme, cokoliv listem jeho pekvapen, a že
Budete-li skuten odepište mu jen co nejvlídnji, že milerád s ním vstoupíte v spojení. Docílíte takto nejlepších pro sebe podmínek. zašlete.
tak
!
Moje ženuška dkuje Vám srden za laskavou zpomínku
Vám
jednu z nejnovjších svých fotografií, k níž pipojuji snad pro naleznete ješt njaké skromné místeko.
a posílá i
svou,
ob
Ku konci pipojuji ješt
velikou
—
prosbu
nemáte ješt po
mn
ruce program býv. Vašeho ústavu? Nemohl byste jej poslati. Rád bych jej po ruce k zamýšlené reorganisaci vyuování klavíru na zdejší konservatoi mžete propjiti snad ješt jiných pomcek k tomu úeli, zaež bych Vám byl nesmírn povden. Mám již nkolik nadaných žák doufám, že v píští sezón zimní budu již velmi zamstnán.
ml
—
mn i
Ml
opt
hráti dne 9. i m. veejn v »Thaliamatinée ml jsem veliký úspch, zejména Chopinovou baladou do as dur. Mám te více asu a mohu se více cviiti, štstí mne také trochu provází a tak jsem získal sob již dosti zvuné jméno co pianista. Zdejší pianisté jsou vesms trochu kožení patronové, neznají vylouditi klavíru kantilenu a zají-
jsem Theater« v
mavý
píležitost
jedné
i
kolorit.
Vám dosti ubral skvostného Vám asu, nenalezl bych píjemn se mi s Vámi hovoí. Potšte mne opt brzo milými svými ádky, vyite uctivá po-
Nyní jsem konce, jak
ruení od nás ctné rodin svého
s
celou duší
Vám
zpomínejte oddaného pítele své
i
si
na dále v lásce
Lud. Procházku.
!
45
DOPIS
22.
Wohlgeboren
Herm
Tonsetzer
Klavierspiels,
Drahocenný
Procházka ]. U. Dr. Professor des zu Hamburg, Damtnthorstrasse 6.
Ludevít etc.
píteli
Pedevším díky, srdené díky za ten krásný dar, za fotografie Vaší nejmilejší paní a Vaši vlastní, které jsou vskutku velmi zdailé, zvlášt jemnostpaní.
— —
um-
velmi, že psobíte tak zdárn a šastn na poli leckém i co pianista i co umlec vbec. Milerád Vám zapošlu, co popát si pejete, stran zaízení mé bývalé školy, ale musíte asu; neb mám to nkde zahrabáno mezi starými noty a škváry
Tší mne
mn
všelijakého druhu na pd, kde jsme to pi sthování složili, a po dnes ješt neprohlídli. psal již po druhé, po provozování mého šmycového Liszt
—
mn
quartetta:
»Z mého
života«
ped Velkovejvodou Wýmarským,
jeho choti a princessce Alžbt, velmi lichotivé psaní, zaíná: »Ihr práchtiges Quartett hat uns Alle wahrhaft erfreut.« V zim se bude veejn hrát ve Wýmaru, a moje synf. básn se též, jak Liszt slibuje, všude musejí provozovat.'^) Koncertní mistr pel '^•^) ve Wýmaru piložil k tomu též psaní, kde nazývá moje quartetto »eine hochwillkommene Bereicherung der Kammermusik. Man weiss nicht, welchem einzelnen Satze der Vorzug zu geben wáre. Dk. Liszt, der diesem áchten
Kom
Kunstwerk die wármsten Sympathien entgegenbrachte, beglíickte uns selbst beim Studium Ihres Werkes. Die Aufftihrung Ihres ebenso originellen als schwunghaften Werkes bereitete uns einen seltenen Genuss.« Píšu Vám to pro to, za jedno, že jste žádal, bych prvního psaní Lisztového sdlil, co doleji také ^*)
Také tento dopis Lisztv
Smetanov
Jos. Srbovi z 21.
Kom
jest
kvtna
otištn u Teigeho
1.
c.
Vám
originál
iním,
str.
a
za
95 v dopise
1880.
") August pel (1831—1891), žák Spohrv a Joachimv, psobil Výtah z dopisu v Kasselu a Hannoveru, od r. 1863—1884 ve Výmaru. Kómpelova sdlil Smetana též Srbovi V. Teige 1. c str. 96 a »Dalibor« 1880, str. 126. Originál zachoval se v pozstalosti Smetanov.
—
!
:
46
druhé, jakýsi
aby tím také u Vás v Hamburce moje >GeIeitbrief« ku veejnému provozování.
Liszta psaní zní
doslovn
quartetto dostalo
takto
Hochgeehrter Freund »Trotz der schweren Prúfung Ihres kórperlichen Leidens bewahren Sie die geistige, hohe Befriedigung, Bedeutsames in der Kunst und zu Ehren Bohmens geleistet zu haben. Der Name Friedr. Smetana bleibt in seinem Vaterlande dauernd
Dies verbiirgen unverkenntlich ihre Werke. Man lese nur den symphonischen Cyklus »Vlasfc' und das herrliche, glánzend heroische Vorspiel zur Libuša! Deren Auffiihrungen in andern Stádten als Prag sind wúnschensvv^erth. Viele hámische Gegnerschaft hemmt meinen »Einfluss'< auf die Conzertdirektionen allenthalben indess werde ich nicht versaumen, einigen mir wohlgemeinten Dirigenten die Auffiihrung von Smetanas Werken besonders zu empfehlen.« festgestellt.
—
;
V
druhém psaní
pislibuje,
že
mn
navštíví
v
píštím
v Praze.
Co
jae
m
týe
Pohle-a, tak s Triem je to již v poádku, on zaslal 200 leží to na nm, aby Trio brzo vyšlo. Stran opery zdá se, že couvá, alespo íká v posledním psaní, že by bylo lépe, abych já, neb p. Dk. Procházka, tedy Vy, milý píteli, se s editelem Pollinim dohodli stran prvního pedstavení, potom se
Mk;
te
—
prý mužem
spolu stran vydání opery tiskem a t. d. se sjednotit!? jsem ale nechal operu kopírovat, a do nminy peložit, °^) už Já a* nemohu to te zastavit, bude to stát dost penz. Proto operu, jak bude peklad a kopiatura hotova, pošlu p. Pohleovi. Snad by
m
^^ Peklad tento pocházel od Jos. Srba, nebylo ho však použito. Korespondence Smetanova se Srbem, pokud se vztahuje na opis a peklad »Dvou
vdov«, otištna jest v »Daliboru« 1885 (sh-.SOQ, 419 a 439) a 1909 (str. 119 a 120). Nový peklad »Dvou vdov«, úpln volný, (v pvodn byl dj peložen do Francie,) poídil Roderich Fels, literární rutinér, jehož libreta koncem let sedmdesátých a poátkem osmdesátých byla velmi oblíbena. (Psal n. p. pro Rubinsteina, Heinr. Hofmanna {Aennchen von Tharau, Wilhelm von Oranien a j] V. dopis 43. a násl.
—
nmž
—
!
47
mohl o tom zmínit píležitostn, jest-li se s ním nkde Opera, ostatn kdyby se provozovala, musela by se tam, kde takové umlecké síly první tídy jsou, též líbit, jako se nyní zde v Praze líbí poád víc a víc. Posledn »Dv vdovy« jste se
setkáte ?
—
pi špatném povtí byly prázdné domy.
naplnily
—
Tak jsem toho dost
dm,
napsal,
kde
ped
podruhé to
tím
i
na pohostinské hry
ostatní.
Líbám jemnost-
paní ruku a jsem v stálém pátelství
Vas upímný
pritel
Bed. Smetana. Jabkenice 20.
Rate
5.
adressovat do
již
Rodina moje
DOPIS
80.
zasílá své
Jabkenic
u Louené.
poruení.
23.
Milený píteli
mn
od 20. kvtna b. r. zpsobil opt srdené potšení, raduji se nesmírn, kdykoliv slyším, že jméno Vaše šíí se vždy do dalších kruh a že skladbám Vašim otevírají se brány svtové. Kéž Vám z toho plyne hojný úspch a radost bohatá! Chtl jsem v »Tonkiinstlervereinu« ješt uspoádati zvláštní veír, vnovaný pouze skladbám Vašim, sezóna však byla již píliš pokroilá musel jsem svj plán odroiti až na podzim. V sobotu jedeme pes Prahu do Vídn moje ženuška obdržela pozvání, zpívati pohostinsku ve dvorní opee, což je ovšem pro ni Milý Váš
list
i
—
veliké vyznamenání.
Jak mile bude partitura
»Dvou vdov*
a libreto opsané,
pošlete jen obé direktn mn, postarám se o to, aby se hned obé dostalo do rukou Polliniho. Pohle s Pollinim jest ponkud na kordy (pro Goldmarkovu » Královnu ze Sáby«) a myslí, že kdyby se Pollini
dozvdl, že je nakladatelem Vaší opery, by ji snad ani k provozování nepijal. Proto uznali jsme oba za dobré, zamleti radji úpln, že opera Vaše má u Pohleho vyjíti tiskem a vykati naped, až ne. Pollini se rozhodne, bude-li Vaše opera zde provozována
i
48
Af tak neb
Budu ovšem
snadno.
operu
onak se rozhodne,
Pohle pak se s Vámi dohodne abych firmu Bot et Bock pro aby docílil jste podmínky co možná nej-
také hledt,
Vaši interesoval,
lepší.
Píjmtež srdené
pozdravení od mne a ženušky mé prosím také velectné panice své nejvelejší naši úctu. V duchu objímá Vás oddaný a upímný
Váš pítel a
i
vyite
ctitel
Dr. Lud. Procházka.
V Hamburku DOPIS
3. 6.
80.
24.
(Obálky
není.)
Velectný
píteli!
Vzdor usilovné práci nebylo možno opis partitury, peklad nmecký, podložení textu do partitury a do klavírního výtahu, který se též nov psal a teprv schváln složil, shotoviti díve, až tyto dny vše konen se dokonilo, a snad už, co to píšu, se Vám z Prahy zasílá. Posílám to Vám dle úmluvy, abyste se toho laskav ujal a pímluvou u Polliniho docílil, by to k pedstavení došlo. Mezi tím, co by se pedstavení chystalo, by mohl Pohle též pipraviti vydání klavírního výtahu tiskem. nedávno Sám o tom psal. Zasláno bude 1. partitura s podloženým textem
—
—
mn
—
nmeckým
a
eským,
2.
nmecké,
libretto
3.
klavírní výtah.
Pohle dv dueta pro housle a klavír pod názvem: »Z domoviny « aby je vydal tiskem. Dostal jsem ale od nj kategorické ponauení, že o n nezná jiné titule na sklad-
V
lét jsem poslal
bách, nežli
do konce
nmecké,
eský,
že jsem svá duetta
couzskou
p.
na
—
že ani
francouzský
o tom že ani
ihned
mého
e nemže
vzal zpt.
Tria
titul
netrpí,
nercili
Tof se rozumí, Též nechtl dedikaci franbýti.
Dovolil jsem si totiž, dedikovat ono Trio milý píteli, z vdnosti, že jste ho v cizin tak horliv podporoval, a veejn hrál, a tak obecenstvu pístupným uinil. Nemohl jsem ale pece pipustit aby dedikace mezi mnou echem a Vámi echem byla veejn tištna pouze titulu
Vám
tisknout.
!
!
49
nmecky?
e
—
francouzNabízel jsem tedy neutrálm' pro nás aby titul a dedikaci vytiskl francouzsky, ale on to odmítl. Proto jsem zase j á zamítl veškerou dedikaci, a zstal pouhý jednoto zkazilo, Vám duchý nmecký titul. Proto odpuste, že se svou vdnost proukázat, a musím si to ponechat pro budoucí vhodnou skladbu. Trio je ostatn velmi elegantn a krásn tisknuto. skou,
mn
že tyto dny opery tiskem vydat nmeckým Divil jsem se,
m i
Pohle
zase
eským
psal,
moje
a chce
textem a titulem!?
Proto ješt jednou prosím, by jste laskav se s Pohlem dorozvyjde už te u Urbánka v Praze. » Hubika
uml.
—
«:
Prozatím dost. Uctivé poruení a rukypolíbení jemnostpaní
Vás
srden
pozdravuje jsem vždy
Váš upímný pítel
Bed. Smetana. Jabkenice 26. záí 880.
s
V Litomyšli u slavnosti odhalení dvaty pítomen. Plno ovac — !
DOPIS
desky na rodný diam jsem byl Krásná upomínka °'^) !
25.
Wohlgeboren Herm Liidevit Procházka Dirigent des Orch. Vereins J. U. Dk. etc. zu Hamburg, Dammthorstrasse N. 6.
Velectný
tomu
píteli
co jsem z Prahy prostednictvím p. Srba, tajemníka Hlaholu, na Vaši adressu odeslal svou zpvohru vdovy« v partitue a v klav. výtahu z eským a nmeckým textem Jest
asi
týden,
»Dv
do Hamburku. Jelikož nedostávám potvrzení, že jste vše patin obdržel, prosím Vás tímto, by jste laskav co možno v brzku obdržení mojí opery potvrdil, a písemn to sdlil sem do Jabkenic, kde
mn
zase dlím. ") První deska Smetanova odhalena v Litomyšli 19. záí 1880. O a programu oslavy Smetanovy spojené s odhalením desky (18. a viz »Dalibor« 1880, str. 215 a 218.
prbhu 19.
4
záí)
!
!
!
!
!
50
Zárove odevzdávám svou skladbu jste
ji
aneb
Vaší protekci,
s
prosbou, by
vzal v svou ochranu, a zde a onde u PoUiniho aneb u Pohle-a proraziti sob neobtžoval. u obou Jedná se zde též,
pán
jako vždy o zaátek. Rád bych rieln, zvláš te, kde nevím, veškeren pramen plodný !?
—
Gratuluji z celého srdce k orchestrálního spolku. Že se nost. Na zdar!
sob zda
a
rodin
choroba
pilepšil
taky mate-
moje nezarazí
Vašemu novému úadu, co zde osvdíte,
i
mn
editeli
není žádná pochyb-
dom
V Litomyšli, jak snad víte, odhalili desku na rodném mém Byla to v skutku velkolepá slavnost, a vzpomínám na ni jen slzou v oku Moji nejhlubší úctu a rukupolíbení jemnost pozdravuje jsem vždy vrn upímný pítel
paní
!
Vás
srden
Bed. Smetana. Jabkenice
Ze
strany
8.
íjna 880.
mé
rodiny vroucné poruení jak Vám, tak jemnost-
paní Pište brzo, jak
vc
moje
stojí
S
DOPIS
26.
Bohem
.
V Hamburku
6./
11. 80.
Drahocenný, velevážený píteli!
Pijmtež velý
dík za Vaši » Hubiku*, nejkrásnjší a nejsladší a za Vaše trio, na kteréž nyní v krásném jeho hledím s jakousi hrdostí, an jsem mu jaksi stál kmotrem
ze všech hubiek,
odvu pi
jeho vstoupení do svta. Bute jist, že s » Hubikou* seznámím zdejší kruhy hudební, snad že by po »Dvou vdovách « mohla zde pijít také na jevišt.
S ed. Pollinim již jsem mluvil, že jak mile bude Rubinsteinova nová zpvohra » Démon « odbyta, nkterý veír s kapel. Suchrem a technickým editelem Hockem ke pijde, abych jim zahrál
mn
51
>Dv
vdovy*.
heju
a že
Doufám pevn, že je všechny pro dílo Vaše rozeVám pak budu moci urité zprávy podati. Komu jsem
dosud úryvky z klav. výtahu zahrál, každý byl velice z nich potšen. Jak šastna by byla moje ženuška, kdyby si mohla operu Vaši voliti ku své benefici, partie » Anežky* není jí však dosti dramatická a ježto práv zde zastupuje hlavn obor dramatický kat exochén, musí s hlediska toho volbu svoji uiniti, bude bezpochyby zpívati »Fidelia«.
Vaše smycové kvarteto pipravuje se k provozování v »Tonkúnstlervereinu« •^) dnes hraji v tomtéž spolku klavírní skladby Kaánovy, Kienzlovy a z Vašich »Réves« » Scén champétre«. Nepekroil jste ješt k novému triu nebo kvartetu? Komorními skladbami mohl byste si v Nmecku zejména uiniti brzo jméno zvuné. Což nemáte také chut, napsati » eské tance* neb rhapsodie pro orchestr (na zpiisob Dvoákových tanc), dostal byste se pak snadno do Paíže a ostatního velkého svta hudebního. Pítel Ptáek ''^) píše mi z Leicestru, že se bude brzo v Londýn sláva! provozovat symf. báse Vaše »Má vlasf* od mé ženušky, která se opt co Ješt jednou srdené díky básnmi oslavena byla, velé po»Alcesta« tak vyznamenala, že celé ctné rodin Vaší. V duchu Vás objímá vrný zdravení Vám pítel a ctitel a oddaný Váš Dr. Procházka.
—
—
—
—
i
i
DOPIS
27.
Drahocenný píteli! Budete již ode mne zprávu oekávati, jak dopadla soirée, v nížto nepišlo však pedvésti jsem chtl Vaší operu ed. Pollinimu tomu, byl dnešní tomu editel je však tyto veír k uren, dosud k dny Adelinou Patti^^) tak zamstnán, mimo to je v divadle slavné
—
'*) Provedeno bylo 13. listopadu 1880. Prim hrál C. L. Bargheer, sekund Otakar Kopecký, violu R. Vietzen cello A. Gowa. Viz dopis následující. ^") František Ptáek, nadšený hudebník a vlastenec, byl od r. 1845 pes 25 let váženým vojenským kapelníkem na rzných místech Anglie a Irska, kdež se mu dostalo hojných poct. (Viz ^Dalibor* 1879, str, 121?) ***) Slavená koloraturní zpvaka (* 1843), nyní baronka Cederstromová,
žije
dosud v
Anglii.
4*
j
52 pedstavení, které potrvá tuze dlouho, musel jsem tehdy umluvenou schzi odložiti k pání editelovu až na píští pondlek dne 6. prosince. editel Polini se vyslovil, že Vám teba celou operu odkoupí a o její provozování na jiných divadlech se postará. Pro Boha Vás jen prosím, neuite žádný závazek stran opery Vaší s Pohlem, neb je s tímto Pollini na štíru a jakby se dozvdl, že operu vydati má Pohle, neuinil by pro Vaši operu ani to nejmenší. Já jsem si dal z Prahy zvlášt pivézti bažanty, abych Polliniho, kapelníka, ed. Hocka a ješt 2 pány, kteí mají na ed. Polliniho velkého vlivu, uhostil co nejlépe, a nyní jsme je musili sami sníst, chutnali nám však také dobe. Co máte nového? Nenalezl jste ješt žádnou náladu pro njakou komorní skladbu? Gratuluji Vám k znamenitému úspchu Vašeho smyc. kvarteta hud. umlc, tak hluboký dojem zde neuinila ješt nijednot v jsem nad tím pešasten. Kritik Armbrust^^) nažádná novinka psal krásný referát, jejž jsem zaslal »Daliboru«, pi kteréž píležitosti dopustil jsem se malé indiskrece, použiv krásnou a velezajímavou interpretaci Vaší ku kvartetu, jak jste ji byl sdlil píteli Kopeckému.^^ Myslil jsem, že pro porozumní díla Vašeho jsou vlastní Vaše slova nejlepším klíem. ^^) i
^^) Karel F. Armbrust (1849—1895), varhaník, uitel klavíru na konservatoi hamburské a hudební referent » Hamburger Fremdenblattu«. Kritiku Armbrustovu o kvartete uveejnil v Procházkov peklade »Dalibor« 1880, str. 269. Opírá se zejm o authentický výklad Smetanv po nkolika všeobecn orientujících vtách praví: » Hudba jeho vyznávající se dokonalým ovládáním formy a prostedk technických dýše zcela zvláštní originálností, vyznaujíc se jednak Schumannovou subjektivností cítní, jednak pipomínajíc Beethovenovu hloubku myšlenek«. ^2) Otokar K o p e c k ý J* 1850 v Chotboi), žák Bennewiízv na pražské konservatoi, kollega Ot. Ševíka a Flor. Zajíce, byl koncertním mistrem na mstském divadle v Brn, pak na Mozarteu v Salzburku a u dvorní kapely v Sondershausenu. Odtud pesídlil do Hamburku, kdež stal se koncertním mistrem Filharmonické spolenosti a uitelem hry houslové na konservatoi. Psobí tam dosud. ®^) Viz pozn. 58. Dopis Smetanv koncertnímu mistru Otokaru Kopeckému ze dne 19. listopadu 1880 obsahující program kvarteta »Z mého života* otištn jest u Teige (Dopisy Sm. str. 105, Skladby Sm. str. 89) jest odpovdí na dopis O. Kopeckého zachovaný v pozstalosti Smetanov a otištný v » Daliboru « 1887, str. 267. ;
—
!
!
53
P.
jsem díky a odevzdal jsem mu Vaším (který jsem si byl koupil od Urbánka) abych Vám jej tím více zavázal pro »Dv
Armbrustovi vyslovil
jménem exemplá
»
Hubiky*
co odmnu, dílem také, vdovy.« Zaídil jsem nyní u sebe také matinée klavírní pro pianisty zdejší za tím úelem, aby procházely se všechny zajímavé novinky mám tudíž zase nové píležitosti šíiti interes pro Vaše skladby. Potšte mne opt brzo njakou zprávou a bute ubezpeen, že nikdo není šastnjší v snaze té, býti Vám úslužným a být pro Vás inným, jako nejoddanjší Váš pítel
—
Hamburku V .w ,,
,
,
DOPIS
^.
Dr. Lud. Procházka.
^^
/, .
25./11. 80.
28.6^)
Velectný
píteli
Zde nové bažanty z kraje bažantového vedle Kineckých, zrovna Peju, aby pravé eské bažanty Vám, z Jabkenic tak výtené a všem, které k tomu pozvete, jak náleží chutnali. Prozatím srdené díky za Vaše upímné a pátelské jednání ke skladbám mým, a dejž Bh, aby opery moje bu ten aneb onen !
—
!
dobe
brzy pevzal a nota bene Nejhlubší úctu jemnostpaní.
V srdeném
honoroval.
pátelství Váš
Bed. Smetana. Jabkenice
DOPIS
4.
pros. 880.
29.
V Hamburku Drahocenný
17./ 12.
80.
píteli
radostnou zprávu, že Vaše »Dv vdovy* pi verejším pedvedení její ed. Pollinimu, kap. Suchrovi a 11. editeli Hockovi nad míru se líbily a že se ed. Pollini ihned
Dnes
^*)
konen mohu Vám
Bez obálky. Dopis byl
asi
psáti
piložen k
zásilce bažantové.
!
!
54
operu Vaši provede. Jakmile bude v Hamburku
projevil, že
chem provozována, mžete
iní Vám
býti
jist,
následující proposici
že dostane se
chce
:
Vám
s úspdo celého svta.
odkoupit celou operu
výhradným právem vlastnictví) a podává Vám hotov 1000 zl. a polovici toho, co podá nakladatel (Bot a Bock v Berlín) což (s
mže
také
pište
mi obratem
pipojte
nejmén 1000 pošty,
zl.
Rozmyslete
býti.
zdali
jej
si
pijímáte.
tento návrh a odetak laskav a
Bute
ed. Pollinimu (nmecky) že podmínky svrchu eené pijímáte, aneb, že si pejete jiné (a jaké) podmínky. Samo sebou se rozumí, že uzavena pak bude ádná smlouva a že úmluvy Vaše s divadlem eským v Praze zstávají tím nedotknuty a v plné platnosti na dále. Provedena bude zde Vaše opera znamenit, na to mžete se spolehnouti také bych Vám jen to jediné uvedl na mysl, že se jedná jen o to, aby konen jedna z Vašich oper pišla do svta a k tomu je Pollini pravý muž, po Hamburku provozovala by se hned také v Berlín. Pollini je také hotov, ostatní Vaše opery (pedevším » Hubiku* a » Libuši «) Vám odkoupiti pak si mžete udlati smlouvu ješt mnohem výhodnjší. Kap. Sucher pozdravuje Vás zvlášt a gratuluje Vám k dílu tak také
list
i
—
— —
Odpuste moji dnešní škrabanici pospíchám již do konservatoe. Že jsme vera byli veseli, mžete z toho posouditi, že jsme byli až do 6 hodin ráno pohromad, krásnému,
byl velice potšen.
vína a plzeské pivo píliš zajíci eští
dobe
chutnaly a což teprve
Objímám Vás v duchu co nejoddanjší Váš
pítel a
bažanti a
ctitel
Dr. Procházka.
Od mé DOPIS
ženušky srdené pozdravy.
30.
Wohlgeboren Herm Herrn Ludevit Procházka Direktor des Orch. Vereins zu Hamburg Dammthorstrasse N. 6. Milý a vzácný píteli
Vaše zpráva
u pán.
mne
potšila,
že
opera
našla
píznivého úsudku
!
55
mn
navrženými nemohu Bohužel se srozumt. s podmínkami práva majetku mých oper, ponvadž je to nehodlám se vzdáti Já jediný majetek, který zanechám svým dtem po své smrti. Mohl s právem vlastnictví dílo své, kdyby summa bych arcif prodat podaná stála v pomru vzdání se mého majetku. Já bych obdržel te 1000 zl. na vždy, a kupec mého díla prodával by to dílo na 20 neb 30 divadel za tutéž cenu, jest-li ne dráž a tak bych zkrátil sebe a rodinu. Protož myslím, aby p. red. Pollini právo provozovací pro Ale
m
i
!
bu
svou osobu
a pro pro vždy, aneb aby
které co editel ídí, si každého pedstavení dával
divadlo,
m
z
zakoupil tantiémy
10 pere. z brutta, jak jsem to nejen zde v Praze, ale i od jiných divadel z Petrohradu ml. Chtl by radji jednou pro vždy summou jistou si zakoupit provozovací právo, tak milerád penechám operu za tu cenu 1000 zl., kterou mi nabízí, (on arci s právem vlastnictví, které zadat nemohu za takový bagateli). Neb právo vydat operu tiskem a uzavít s jinými editeli a divadly smlouvu, nemohu pece na vždy zadat, jen tenkráte kdyby summa nabídnutá stála s tím v pomru. tantiémy, neb zakoupení V tom smyslu chci p. Pollinimu psát, ad personam suam s provozovacím právem pro všechna divadla, které stojí pod jeho editelstvím za cenu 1000 zl. jednou pro vždy. Rate mu to sdlit píležitostn, a laskav o výsledku zprávu zaslat. Musím skonit, posel je zde, a psaní by muselo ekat zase až na i
—
i
mn
bu
mn
zítra,
kdybych
te
nedokonil.
Nejhlubší úctu jemnostpaní. pozdrav, a díky za Vaši namáhavou protekci
Srdený
—V
pátelství
DOPIS
•
skladeb-
Vám oddaný Bed. Smetana.
«« /.^ Jabkenice 20.^2. 880.
ti.
mých
31.
V Hamburku
23/12 80.
Velevážený píteli
Ctný Váš obsah
jeho
list
od
ihned
m. obdržel jsem vera i nemeškal jsem, Dnes sdliti ed. Pollinimu zvláštním listem. 20.
t.
!
56
ráno piti,
si
mne
dal zavolati,
zejména co pouze 8%
že na podmínky Vaše nemijže pistoutantiém i ukázal mi, že z » Nibelung*
týe 10%
se
abonnement) a z dívjších Wagnerových oper, z Nesslerova ^Rattenfánger-a« (který se zde velmi líbí) dokonce 5%. Jsouf zde ovšem zcela jiné píjmy kasovní, než u malého divadla v Praze, zde iní brutto 3000—3500 300 marku denn, z ehož iní 10% 350 marku, což ovšem jest znaná suma. Avšak editel Pollini iní Vám novou tuto proplatí
(exclus.
—
—
prmrn
posici. I.
Vy mu penecháte úplné vlastnictví na as Vašeho živobytí, vyplatí hotov 1000 zl. a mimo to obdržíte 25% ze
zaež Vám
všeho, což z provozování Vaší opery (na všech divadlech) vypadne
co píjem.
Kdybyste
ed.
ml
pestane úpln veškeré právo opee Vaší a pejde výhradné vlast-
však zemíti, Polliniho k
ddice Vaše. Kdybyste ml však zemíti
nictví na II.
nedopustiž všemohoucí
po uplynutí III.
Bh
!)
díve ped uplynutí 5 rok (což pipadne úplné právo ddicm teprv
rok.
5
Z honoráe,
který dá nakladatel,
pipadne
Vám
polovice.
dává Vám na uváženou, že jakmile dostanete se jeho do celého Nmecka, pojednou stanete se všude známým a že ostatní opery Vaše pak Vám mohou vynésti troja tynásobn a snad i ješt více. Dále, že se jedná pec jen o zaátek, který je vždy více riskantní zejména na cizí Konen, že »Dv vdovy « nejsou velikou operou, a že musí k ní, aby vyplnila celý veír, jak jsou zde zvykli, pidati vždy ješt jinou 2aktovou zpvohru aneb veselohru. To vše dává Vám ed. Pollini na uváženou a myslí, že nyní návrh jeho, kterýž prý píznivji nemže uiniti, pijmete. Bude-li se opera Vaše líbit (a o tom nepochybuji) mžete z percenta Vám podaného vytžiti hezkou sumu a což nyní nejhlavnjší jest, ddicové Vaší nikterak nemohou býti zkráceni. Rozvažte dobe a rozhodnte se nedejte si píležitost tak krásnou, uvésti se do svta, ujíti
ed.
Pollini
piinním
mén
—
pd.
!
57 Odpuste, v nejvtším spchu,
denn
zde
4
—5
hodin,
^
^
platí se
—
musím do hodiny (mám však zde dobe) S srdenými ježto
—
Váš nejoddanjší Lud. Procházka.
Jakmile svohte,
DOPÍS etc.
Ludevit Procházka Direktor DamipJhorstr. 6.
Velectný Návrh
pak oba závazné
listy.
des
Orchester-vereins
Hamburg
zii
Pedevším blahopání p.
k
novému roku!
píteli
editele Políiniho
m. všeho, což lený
si
32.
Herm JUDr. etc.
vymníte
není
dosti z
m
Vašem psaní sdtýe onch 25^ q »ze všech divadlech) vyNerozumím, co jmenuje
v posledním co se
jasný zvláš
provozování
(na
padne co píjem ?« jak tam stojí — píjem? Z kterého onch 25% bych ml
—
obdržet? Psal jsem p. Poliinimu již dvakrát, nedostal jsem dosud žádnou ekal jsem, abych Vám byl sdlil, co on m\ na odpov. psaní odpovídá, proto jsem. Vám hned nepsal na Vaše poslední psaní. Nedlal bych pražádných obtíží stran podmínek ku provozování a k právu provozovacímu mé opery, ale nepochopuji, pro záleží divadelnímu editeli též na právu vlastnictví? Patrno, že chce vydobýt velký zisk z mé práce! má Neb on potom právo ji prodávat za cenu, za jakou se mu líbí na jiná divadla a v obchod co tisk. pouze 1000 zl. pro vždy, a jakási A za to vše podává percenta neuritá. Po mé smrti je právo, totiž kdybych teprv po 5. roku zemel, právo vlastnictví pro moje ddice úpln bezcenné, proto že by se museli starat o rozmnožení exemplár tiskem, a opera vtšího dílu by byla už snad obehrána. Chce-li p. Pollini míti vlastnictví, tak af podá za ní takovou v slušném pomru summu, která by stála alespoi k tomu zisku, který by on bral z prodeje a z provozování na všech divadlech! Ale 1000 zl. na vždy je pece hrozn málo!
—
—
m
—
—
ponkud
—
!
58
tch
Stran
percent
25'Vo
ze
všech
divadel,
totiž
z
—
píjmu,
prosím o bližší vysvtlení toho slova: píjem! ekám na odpov p. Polliniho na moje poslední psaní; a mile se to stane, budu Vám hned psát.
jak-
—
Nejhlubší úctu a poruení jemnostpaní. V nadji, že vyrovnání dospje brzy k obapolné spokojenosti, znamenám se v pátelství
Vám oddaný Bed. Smetana. Jabkenice
Po
1.
tech
kde njaký
DOPIS
ledna 1881.
králích prosím, aby
as budu
dlít,
jste
mn
psal
bytem v Jircháích u
III
už do
Prahy,
pivonk .
12.
33.
V Hamburku Velectný
4/1
81.
píteli
ed. Pollini teprv tyto dny vrátil se z Frankobrodu, kde dlel u své rodiny poslední psaní Vaše ze dne 1. ledna b. r. vera obdržev, nemeškal jsem ihned k ed. Pollinimu dojíti a poptati se jej, na se ustanovil. Žádal mne, bych Vám sdlil, že chce
—
em
právem provozovacím
pro divadla svá vzdává se práva nakladatelství, mžete tudiž sám s nakladatelem honorá vyjednat. Jemu záleželo jen proto na tomto právu, protože nakladatelé sami ješt pro svou osobu žádají za právo provozování jistá percenta, což ovšem vc zdraží. Dále podává Vám k cen 1000 zl. (pes kterou prý jíti nemže, pedn že je to I. Vaše opera, kterouž se teprv uvádíte v Nmecku, a za druhé, že pec nelze naped íci, bude-li se zde líbit v té míe, jako v Praze, ježto zde panuje zcela zvláštní vkus) ješt 5% z píjmu každého pedstavení zdejšího odpoítajíc abonnement (skladatel opery »Der Rattenfánger von Hammeln« Nessler dostal tím zpsobem již k 1000 marku), dále ujišfuje Vám tch 25^ o ze všeho píjmu, který vyzíská z provozování Vaší opery na jiných divadlech. Kdybyste ml zemíti, pipadá (po 5 letech, jak jsem již díve byl psal) veškeré právo provozovací opt ddicm Vašim. spokojiti i
se tudiž
pro jiná
—
divadla
s
a že
—
«
!
:
59
bute jist, že, bude-Ii S proposicí tou snad spíše uspokojíte se opera Vaše šastn zde a snad na jiných divadlech uvedena, s ostatními operami Vašemi již budete míti snadnjší hru. U Polliniho, který je ovšem pede vším a ve všem náramný »Gescháftsmann«, padá velice na váhu, že podnikavostí svou Vás uvésti mže v celém Nmecku a že Vám takto oteve dráhu volnou. Stran nákladu Vaší opery chce Poli. psáti Bot a Bokovi do i
i
platí), podmínky mžete si (je to svtová firma a nejlépe nakladatelem sám umluviti, jak chcete. Jenom pro Boha s Pohlem nieho nevyjednávejte, sic je vše zmaeno. Poli. je s ním v processu a má na nj strašn nabráno. Hlete se brzo rozhodnouti, aby provozování neprotáhlo se snad až do píští sezóny, což by bylo velice škoda. Pište proto co nejdíve možná.
Berlína
pak
s
mn
Pi úmluv
nakladatelem nesml byste také zapomenouti, vyhraditi sob vydání zárove s eským tekstem. Pijmtež od nás všech nejvroucnjší pání k novému roku pro blaho Vaše i rodiny Vaší. uštdiž Vám ješt hojn blažených chvil za náhradu toho, co Vám odal Pemluvil jsem Polliniho, že se mnou pojede do Prahy, až se bude Vaše »Libuša« provozovat jak se na to nesmírn tším s
Bh
!
—
V
—
!
—
duchu objímá Vás oddaný Váš pítel Lud. Procházka.
—
Co nejdíve uspoádám i
v Tonkiinstler-Vereinu
provedem Vaše kvarteto opt.
Vyšel už III. svazek Vašich »Ces. tanc « matineé hrály se oba první svazky a » Vltava «
DOPIS
— —
»I.
v
eský veír nedlní
své
34.
Herm Herm JUDr.
Ludevit Procházka, Dirigent des Orch. Vereins Tonkiinstler etc. zu Hamburg Datnmtfwrstrasse 6.
Velectný
píteli
Abych svou ochotu alternativu
—
a
umírnnost
dokázal,
podávám
zde tuto
:
60
penechám
právo provozovací
právo návrhu, jak punkta jsou: jeho vlastnictví, a acceptuji ostatní z brutta bez abonnement na všech divadlech stojících pod a) b) pak 25^/o ze zisku na jiných divadlech c) pak jeho ízením et Bock, poloviku z honoráru od nakladatele, zde tedy podá na hotovosti 2000 zl. dva tisíce rakouské mince, když je vyplatí hned po stvrzení smlouvy. místo 1000 zl.; a I.
Já
p.
Pollinimu
i
5%
;
—
;
Bot
mn
mn
Aneb II.
pijímám pouze tch 1000
kterým on co iditel dá 50Vo místo 25%.
z divadel,
m
zl.
rak.,
velí,
když
zvýší percenta
na S^/q a z ostatních
cizích
mírné jak možná. Vždy zisk, jaký on z mé opery mže mít, když bude jeho majetkem, je tak ohromný proti tomu, nabízí, že nepochopuji, jak se mnou tak opovážliv jedná? co Vždy na moje ob psaní, které jsem mu psal, nevidl za hodno drží za ákého »Hungerodpovdit jedinou ádkou! Co pak íeidera<- kterému se na slušnou otázku ani neodpoví?
To už
je tak
m
mn
Prosím též laskav sdliti p. Pollinimu, že dlám též tuto podmínku, že opera v tisku musí vyjít s eským a textem, dále že první provozování opery na jeho jevišti v Hamburku musí ješt tuto saisonu se stát.
nmeckým
mé
Dále že po
do
vlastnictví
Z
smrti,
mých
tisknutých
po 5
let
dle jeho návrhu,
pipadne opera
ddic.
exemplár
klav.
výtahu žádám 20
exemplár.
moje požadavky od jeho návrhu jen liší summou 1000 zl. aneb 2000 zl. aneb: percentových podílech. To ostatní pijímám všecko, jak on to chce. ad N. I. aneb ad N. II. si volí z toho, co chce.
Tedy
z
toho
je
patrno,
—
Bu
že se
A
S veškerou úctou jemnostpaní, jsem jak zdravem
—
—
vždy srdeným
po-
Váš upímný pítel
Bed. Smetana.
V
Praze
9.
i. «60.
!
«
:
61
Prosím íslo 12.
o
odpov
sem
do Prahy, Ješt
Jelikož se
bídnutí iní,
nejdíve DOPIS
mn
odpov
kdybych
a nejrychleji
u
3
pivonk
nco
též jiné cesty, a
již otevírají
prosím,
v Jircháích
9d jiných stran na-
a resultat p. Poliiniho co
obdržel.
35.
V Hamburku Velectný
11. /I. 81.
plniteli
Na ctný Váš list ze dne 9. t. m. odpovídám ve spchu jen tolik, že red. Pollini mešká práv ve Vídni a že se vrátí teprv ku konci tohoto téhodne. Vaši alternativu sdlím mu písemn a požádám jej o rychlé rozhodnutí. Nechci Vám více slovem jediným domlouvati, abyste snad vc jinae si nevykládal, myslím toliko, že od práva, vydati svoji operu, neml jste více odstupovati, když sám editel Poli. na to byl pistoupil, vždyf je pec možná, že Vám nakladatel dá mnohem více než 1000 zl., kterých získáte pi Vaší alternativ ís.
I.
více.
Vždyf byste se mohl snad v rychlosti v Berlín, prijal-li by Vaší operu a za?
Na platí
alternativu
pouze 8^
.
II.
sotva
pistoupí,
sám
poptati
protože
za
»
u Bote-ho
Nibelungy
q-
Do nedle mohu
ješt od Vás psaní,
sdlte mi tudiž ješt, kdyby nemla se vc zdaiti, nebo tolik mžete býti jist, že by odtud uinila opera Vaše, pro kterouž je zde pda již tak krásn pipravena, cestu po
€0
initi
celém Se
míti
mám. Bylo by
Nmecku
mn
nesmírn
líto,
a ba ješt dále.
srdeným pozdravem Váš oddaný L.
P. S.
Že
Vám
z editelské
Procházka.
kanceláe nebylo na Vaše
vdno,
listy
odpo-
nevykládejte za zlé, stalo se to zajisté jen z toho ohledu, že byl jsem považován jaksi za prostedníka u vci té a že tudiž
odpov mla
opt mnou Vám
býti sdlena.
!
!
62
DOPIS
36.
Herm JUDr.
fierrn eins
etc.
Ludevit Procházka
Hamburg Dammthorstr.
zu
Velectný
Ver-
píteli
Kdybych vdl,
že vydal,
operu tiskem
Dirigent des Orch.
6.
se
njaký
nakladatel
když právo
najde,
provozovací
který
by moji a na tak bych
na svých
všech cizích divadlech má nkdo jiný, zde tedy p. Pollini, to uinil hned. Ale pochybuji, že by se p. Bot & Bock aneb kdo jiný našel, aby to uinil Proto myslím, že p. Pollini spíš najde nakladatele pi svém právu provozovacím na všechna divadla, než já. Jakmile se dokáže, že je to možné, aby právo k provozování opery mla jiná osoba, zde tedy p. Pollini, a opera sama by byla majetkem zase jiného, zde tedy Bock, tak se nezdráhám s panem Bot et Bock stran výdaje v tisku vyjednávati. Nechci dlat veliké obtíže z mé strany, a protož jsem skorém návrh p. Polliniho již píjmul, jak jsem Vám v posledním psaní v alternativ I. dokázal nerad bych ale tak za facku íkaje vyhodil svou práci, a tak jsem myslel, že bohatý impressario alespo v navržené summ, aneb v procentech píznivjší pro
m
;
bu mn
podmínky neodepe.
mn
Af
dá k
sum
té
z jeho divadla, a
30%
1000
zl.
alespo
tisku dle jeho návrhu,
jsou tak skromné svta to iním. ^^)
percenta
z ostatních divadel, a
6%
poloviku
z
a já se spokojím pro tentokráte. požadavky, že jen z ohledu na první
z brutta
honoráru
To pece krok do
Srdeným pozdravem Váš oddaný
V .
Rate mi
odpov
u
pivonk.
12. °^)
Bed. Smetana.
Praze 12./1. 881. III.
Tyto
nov
iditeli Pollinimu
zaslat zase jen
sem
do Prahy, v Jircháích
modifikované podmínky Smetanovy oznámil Procházka dopisem, jehož koncept jest v pozstalosti Procházkov
zachován a zní takto:
!
63
DOPIS
37.««)
V Hamburku
dne 20.
81.
1.
Milený píteli Jest již pozd v noci a picházím teprv k tomu, abych Vám sdlil výsledek Vašeho posledního návrhu. Sdlil jsem jej ed. Pollinimu, jak mile se vrátil vera veír sám pišel ke a formuloval si své nabídnutí zase zcela jinae, tak že jsem se do-
mn
;
Hamburg
19.
1.
SI.
Hochgescházter Herr Direktor! Auf Ihren lezten Antrag wie Sie ihn zulezt formulirt hatten, hat mir H. Smetana am 14. d. M. Nachstehendes geantwortet: Er begniige sich im Hinbiicke darauf, dass es sein erstes Werk sei, das in Deutschland eingefiihrt werden solle, mit dem angebotenen Honoráre von 1000 fl. o. W. ftir das ausschliessliche Auffiihrungsrecht seiner Oper »Z\vei Witwen*, welches Honorár ihm nach Unterschrift der beiderseitigen Abmachmg baar auszuzahlen ist er úberlasse Ihnen ferner, um sich Ihnen auch hierin gefállig zu zeigen, auch das Verlagsrecht seiner Oper gegen Auszahlung der Hálfte des Verlagshonorars u. gegen dem, dass die Oper mit deutschem u. bohm. Texte erscheine. Indem er in dieser Weise vollkomme i au Ihre Punkte eingehe, hoffe er desto zuversichtlicher, dass auch Sie nicht abgeneigt sein werden, ihm freundlich entgegen zukommen und auf seine weiteren Bedingungen eingehen werden, die dahin gehen, dass Sie ihm statt den angetragenen 57q vom Brutto des Ertrages von den Auffúhrungen auf den unter Ihrer Leitung stehenden Theatern 6% und 307o von dem Ertrágnisse der Aufiihrungen auf andern Theatern (statt 25%) zugestehen. Wenn Sie hiemit einverstanden sind, kónnen die Schlussbriefe ;
soort ausgewechselt werden. Das Rúckfallsrecht an die Erben bleibt aufrecht in der Weise, wie bereits besprochen. H. Smetana ersucht Sie, sich baldigst entschliessen zu wollen, als ihm auch ein anderer Antrag bereits vorliegt, auf den er nicht erwiedern kónne, solange er nicht Ihre Erklárung in Hánden hábe. leh hoffe, hochg. H. Dir., dass Sie uber diekleineNovation der Bedingungen einetn so schwer gepriiften Componisten gegenúber, mit gewohnter Gentilitát hinweggehen und den Antrag, wie er nunmehr lautet, annehmen werden, worau ich mir sofort die beiderseit. Schlussbriefe auszufertigen erlauben werde; die Oper wird Ihnen gewiss reichl. Friichte tragen, denn es ist bei einem so gediegenen, in seiner Art jetzt ganz einzigen Werke gar nicht zu zweifeln, dass es iiberall reussiren werde. Ihrer geálligst baldigen Erwierderung entgegensehend, verbleibe ich
Hochacht ^')
Ped zaátkem
tohoto
—
dopisu jsou pipsána modrou
Smetanovou slova: »-r tantiémy
atd.«
tužkou rukou
64
ekl mu, že nechci nijak býti více prostedníkem v té vci, bych se byl za šastna pokládal, kdybych toho byl docílil, aby mezi ním a Vámi bylo stalo se dohodnutí takové, s jakým Vy mžete býti zcela spokojen. Na to jsme se rozešli a dnes odpiildne poslal mi pipojenou smlouvu s žádostí, abych Vám ji zaslal. Liší se podstatn od Vašeho návrhu v tom, že dává ed. PoUinimu úplné vlastnictví, ponechávajíc ddicm Vaším toliko právo, požívati tantiémy 30^/ o z užitku z opery (až do 30 let po smrti Vaší, jak zákon uruje), dále v tom, že místo 6^/0 tantiémy z kasovního výsledku (bez abonementu) z provozování na zdejších divadlech (v Hamburku a Alton, kde ob mstská divadla ídí) Vám podává 30*^/0 z tchto 6%. Toto poslední ustanovení pece nemže a nesmí Vám býti vhod a Vy musíte na tom státi, a ed. Poli. zvýší cenu kupní aneb af Vám aspo ujistí ó^/q z celého zisku kasovního. mže se poítati 1500 2000 marku, že se sejde pes abonnement, z ehož vypadá 6% - 90— 120 marku, dána-li bude opera v sezón až lOkráte (možná ovšem že vícekráte), inil by pak Váš píjem 900 1200 marku. Ovšem podaiti se mže PoUinimu, že operu Vaší dostane na všechna vtší jevišt a že pak pálil a
a
bu
—
Prmrn
—
onch 30%
ze zisku representovati
mohou znanou sumu ron,
píznivjší podmínky, než docíliti je mže jednotlivý skladatel. Za právo provozovací platí obyejn všechna divadla 6 7% z opery, IO^/q z dramatu. Rozmyslete si vc ješt dobe a stjte na tom, a Vám zvýší cenu tržní i kupní, aneb af zvýší percenta požívací (což ovšem pro Vaše ddice je nejdležitjší.) Hlete co možná brzy odpovdíti, nebo jakmile se stane dorozumní mezi Vámi, zane se opera hned studovat a bude se již v beznu dávati. Polí. mluvil již také v Berlín s gener. intendantem Hlsenem^'') a možná, že by opera Vaše ješt v této sezón také tam provedena byla. Bute tak laskav a pište tenkráte také PoUinimu (nmecky) a pipojte psaní toto listu mému, jež mu pak s patiným výkladem odevzdám. Pište sine ira et studio, avšak mužn,
on na každý pád
—
"'),
Hrab
docílí
bu
Botho von Hiilsen (1815—1886) vnoval se "Zprvu dráze vo-
jenské, záliba pro divadlo svedla
jej
však na kariéru divadelní, takže
r.
1851
jmenován generálním intendantem dvorních divadel berlínských. Pro umní a nové jeho smry zvláštního pochopení neml, jsa spíše dobrým organisátorem a administrativním úedníkem.
o
!
65 aby vidl, že nemáte zapotebí, jemu se koiti. Snad stane se pec ješt shoda mezi Vámi a pak mžete býti jist, že pojednou stanete se v celém svt hudebním známým, k prvnímu provozování pozve všechny intendanty a kapelníky, tomu ovšem Poli. rozumí, af však pedevším uspokojí Vás. S vroucím páním, abychom pišli k šastnému cíli, objímá Vás v duchu .... , _, oddaný Vas pítel » j r^ lLud. Procházka. ,
.
,
i
Od mé
ženušky srdené
—
pojede letos v lét na k Artót,^^) která s ní bude studovat nkteré možná, že také již v Paíži zstane. Uinila letos zase partie velkolepé pokroky. Vroucí pozdravy velectné Vaší rodin. 2
pozdravení
msíce do Paíže
—
Pijmte laskav pipojenou
DOPIS Sr.
fotografii
Hamburskou.
38.
Wohlgeboren Herrn
Konservatorium,
Herm JUDr
L.
Hamburg Dammthorstrasse
Procházkaj Professor
am
6.
Velectný píteli
vru
udlal konec tomu všemu tomu handrlování sem a tam, a lituji velice, že máte s tím takovou nepiležitost. Posílám kontrakt zpt, a jsem ochoten, podepsat kontrakt ten, jak mile p. Pollini dle Vašeho návrhu, ku kterému úpln se pidávám, tyto zmny uiní: zvýšenou kupní cenu z 1000 zl. na 2000 zl, aneb pouze cenu 1000 zl. ale za to percenta ze všech pedstavení jak na jeho divadlech 6^Vi brutto tak na cizích 50^/ Již
bych
rád
—
mn
Nettogewinu Schváln
bu
místo
vli
30^^
o-
smlouvy mezi námi zdržují v Praze, aby se to vše rychle ukonilo, a proto Vás snažn prosím, kdyby jste ješt tentokráte si nelenoval, a Polliniho k tomu ml, by co nejrychleji veškeré vyjednávání se mnou ukonil. Upozoruji zárove, že Bot a Bock na mj dotaz odpovdli, že se k
docílení
—
mn
Josef ina Désirée A rtót-Padilla (*1835 v Paíži), kdysi velmi zpvaka dramatická, žaka Viardot-Garciové. Slavila triumfy v Evrop a usadila se posléze v Paíži. "^)
pro-
slulá
celé
!
66 jsou ochotny vydati moji operu »Dv vdovy* ale chtjí též míti právo jak vlastnictví tak provozovaní. V Jabkenicích to trvá déle, posel schvální musí sem a tam psaní donášet do Louené a vše dlá vtší obtíže, a zdržuje se vše. Proto zstanu zde v Praze, až se to s Pollinim urovná, pak odjedu zase domu. Nechci ale zbyten své výlohy pobytím v Praze píliš zvyšovat, proto prosím o rychlé jednání s Pollinim. Nepíjme-li Pollini moje vru skromné požadavky, tedy budu vyjednávat s Bot a Bock, aneb jinde. Nejhlubší úctou jemnostpaní, srdenými díky Vám vždy pá:
;
—
—
—
bu
telsky
oddaný
V
Bed. Smetana ^^) Praze dne 24/1 881.
DOPIS
39.
V Hamburku
26/1 81 veír
—
Milený píteli
Obdržev vera veír Váš list, dodal jsem ihned pipoj, psaní ed. Pollinimu s nkolika ádky toho obsahu, aby se nyní pro jednu Dopisu tomuto pipojen byl nmecký pipiš Smetanv urený Pollisi jej Procházka byl pedešlým svým dopisem vyžádal. Procházka doruil Smetanv pipiš Pollinimu s následujícím sdlením, jehož koncept rovnž v pozstalosti Proch. jest zachován: 69^
")
nimu, jak
25/1. 81
Sehr geehrter Herr Director! leh iibermittle Ihnen das eben an mich gelangte Schreiben Smetana's als Antwort auf Ihren letzten Antrag und móchte Ihnen nur noch an's Herz iegen Moglichstes zu thun um die schwebende Angel egenheit in einer fiir Sie gíinst. Weise, die zugleich den Compon. befriedigen kann, zu Entscheidung zu bringen. Sie sehen, Smetana ist sich des Werthes seiner Arbeit zu sehr bewusst und glauben Sie mir, wenn Sie ihm eine der gewiinschten Concessionen machen, Sie werden es nicht zu bereuen haben. Smetana's Opern werden iiber fruh oder spát ihren Weg durch die Welt machen u. wenn Sie ihn introducirt haben, winkt Ihnen aus denselben noch eine sehr lucrative Chance. leh hábe es in meinem leízten Briefe an nichts fehlen lassen, um Smetana zu bewegen, auf Ihre Bedingungen einzugehen, mehr kann ich nicht thun. Ihren weiteren gef. Mittheilungen ent-
gegen sehend
—
!
67
neb druhou s
nkým
rozhodl, jelikož
alternativu
jiným do vyjednávání.
máte píležitosti, vstoupiti
m
Hned ráno
k
sob
pozval a
výminky Vaše, aby vc ku konci pivedl, pijímá, pronesl se, že si pouze ponechává, po provedení opery Vaší jednu neb druhou že
alternativu voliti.
V tom
smyslu
pání
Vašeho
a dle
mn
že
dá
novou
vyhotoviti
býti v poledne doruena, sekretá v kansmlouvu tato mla a zaslal ji pímo celái však peslechl, že smlouvu zaslati má rekomandovan píšu tudiž Vám do Prahy bez udání adresy, PoUiniho ješt žádosti dodatkem, ed. abyste v pípad, ku zvláštní že by Vám psaní, z divadelní kanceláe vyšlé, nebylo hned dodáno, na pošt hlásiti mohl. sám se o Nyní pokojn a bez bázn podepsati miažete smlouvu, výminky Vaše jsou pijaty a co je nejhlavnjší, Vy se dostanete pojednou do svta, nebo toho mžete býti jist, že Pollini uiní vše, aby operu Vaši uvedl na veškerá díiležitjší jevišt. Jsem pešastným, že vc dospla k žádoucímu cíli a že jsem Vám mohl býti prospšným, píjmtež to co milý opt dkaz neskonalé mé oddanosti ;
a
mn
—
n
Vám. podepsanou
a uznalosti k
Smlouvu z rukou,
mn, nebo nevydám
pošlete
smlouvu stejn znjící pro Vás, od ruky do ruky.
až nedostanu
—
díve
ji
—
z podepsanou V duchu vroucn Vás objímá
Poli.
nejoddanjší Váš pítel
Dr Procházka.
DOPIS
40.
P. T. Herní JUDr. Ludevit Procházka, Dirigent des Orch. Vereins etc. za Hamburg Dammthorstr. 6.
V Vám
Drahocenný píteli nejvtším pospchu odjíždím zase
—
sdluji,
druhý pro '")
že
m,
— Polliniho, —
Prahy na venek,
jsem kontrakt v dupplo, jeden pro podepsal a též první ást 1000 zl obdržel.''^)
Smlouva Smetanova
v pozstalosti
z
Smetanov
—
s
Pollinim
otištna
—
stran »Dvou vdov* zachovaná v dodatcích této sbírky.
jest
5*
«
!
68
V pedním míst píjmetež Vy, milý píteli moje nejsrdenjší díky prozatím arci jen v slovech, pál bych si, abych se Vám už brzo lépe odmniti mohl. Prosím jen ješt, aby jste ve jménu mém p. PoUiniho žádal o obsazení úloh výtených sil, a aby tempa byla správná. Mimo toho bych si nejvíce pál, kdyby se jedna sinf. skladba, nejlíp: »Vyšehrad« pro zaátek v Hamburce v koncert provozovala! Snad by se to od tamtud leheji dostalo jinam, než zde
—
z
Prahy!
?
Co bych
—
ml
ješt na srdci, musím si nechat na podruhé. Prosím, pište od zase do Jabkenic u Louené. Já se nevrátím do Prahy zase až po velkonocích, když zanou velké zkoušky na Libušu. ''^^)
mn
nýka
Políbením ruky milostpaní jsem v srdeném pátelství vždy
Vám oddaný Bed. Smetana
V
Praze 4/2 881.
V pospchu DOPIS
41.
V Drážanech
26. 8. 81. Christianstrasse
Milý, velectný píteli
19
II.
^i) !
Od 29. ervence t. r. meškám se svou rodinou v Drážanech, kdež, jak Vám snad povdomo, na dvorním divadle moje ženuška vstoupila v píjemné engagement. Z dnešních Nár. 1. dozvídáme se, jaké nebezpeenství života Vám hrozilo i spchám, bych Vám zárove jménem ženušky
své vyslovil nejvelejší blahopání, že hrozícího šastn jste vyvázl a že nedoplnil se krutý osud 12. srpna trpí ješt mrou, kdyby národ byl by ztratil ješt Vás. Národní divadlo si zase vystavíme, ale Vás žádný by nebyl s to nahraditi. budiž veleben, že Vás zachránil rodin z neštstí
Vám
Bh
"a) »Libuša« chystána byla tehdy pro první provedení k slavnostnímu otevení Národního divadla (11. ervna 1881), jemuž Procházka byl pítomen, meškaje po ukonení hamburské saisony v echách. (Viz dopis násl.) '*) Tužkou pipsal Smetana v záhlaví dopisu: »Odpov 26/12 81
69
své
národu
i
svému
'''^) !
V Drážanech
doufám,
že se
mi oteve
vdné
pole, bych pro skladby Vaše a ostatních skladatel našich úinkovati mohl. Od výboru symfon. koncert byl jsem již vyzván, abych navrhl k provozování nkteré z Vašich skladeb. Ze v horli-
nemusím Vás zajisté ujišovati. Z Vašich klavírních skladeb hojn budu tžiti v zdejším »Tonk. Vereinu* kde pedvedu v této sezón zimní také Vaše trio. Kvarteto Vaše, doufám,
vosti své neustanu,
;
bude provedeno v komorních produkcích zdejších, mluvil jsem již s konc. mistrem Rappoldim''-^) v píin té. Gratuluji Vám ješt dodaten k velkolepému úspchu »Libuše«, jak jsem se tšil na otevení Nár. v nížto se co den kochám divadla, že » Libuši* budu moci uslyšeti! K provozování Vašich »Dvou vdov« zajedu si do Hamburku, že
—
;
'^)
Dne
divadlo.
ze dne
12.
srpna 1881 vyhoelo
nedávno
ped
O
tím
dokonené Národní
události, na kterou tu naráží Procházka, pinášejí 25. srpna 1881. tuto zprávu:
^Národní
listy*
Mistr Smetana v nebezpeí života. Nešastný den 12. srpna byl by nás málem pipravil nejen o Národní divadlo ale i o život muže, k nmuž lne celý národ úctou a láskou bezmrnou. V neblahý ten den byl mistr Smetana na cest do Prahy a dojel povozem na nádraží stanice neratovické mnohem díve než vlak. Nepozorovav žádného parostroje, odvážil se dále a postavil se práv mezi koleje, aniž by vdl, že za zády jeho se posunuje nkolik voz na kolejích, a že vozy rozejeté na dosti silném spádu, uhánjí a zaboují práv na koleje, mezi nimiž Smetana klidn stál. lovk, na prvním voze se nalézající, kikem upozoroval Smetanu na nebezpeí on toho ovšem ve své úplné hluchot neslyšel. Osud k nám však nechtl býti nejkrutším, nebo ve chvíli nejvyššího nebezpeí mistr Smetana nát ódou se rozhlédl kolem vteinu zstal státi jako pimrazen, vida valící se vozy rychlý skok pak ho vyrval jisté záhub. Velmi dojat nebezpeím práv pestálým odjel mistr S. z Neratovic ku Praze; u Vysoan však zpozoroval již kou i plamen, šlehající z divadla Národního. Zdrcen pibyl do Prahy. Ohromující zvst ta úinkovala na Sm. tou mrou, že nemohl ani slova ze sebe vypraviti a v zimniném rozechvní ulehl. S okem zaslzeným pohlížel pak druíiého dne na budovu, jíž posvtil nejdokonalejší dílo své, operu »Libuši«, jejíž provozování v dnech nedávno minulých bylo pro veškerý náš hudební život tak významným a památným. Souhlasnou zprávu pinesl ped tím již »Dalibor< z 20. srpna 1881. ") Houslista Eduard Rappoldi (1831—1903), rodák vídeský a žák tamní konservatoe, byl od r. 1877 do 1898 koncertním mistrem dvorního
—
—
na
—
—
—
—
divadla v
Drážanech. Njaký as (koncem
níkem v Praze.
let
šedesátých) byl také kapel-
!
70 pakli mne splnomocníte, bych Vás v píin provozování díla zapotebí pouze písemné v intenci Vaší zastupoval, k emuž creditivy Vaší. Budu pak všemožn pracovati k tomu, aby opera byla také zde pijata. Moje ženuška zapoala zde » hrabnkou «, Valentinou a Donnou Annou velmi šastn, nyní následuje Rezia ''*) Potšte mne opt brzo njakou zprávikou o Vás a Euryanthe. a nejnovjších Vašich pracích a bute jist, že nebije pro Vás vroucnjšího srdce mezi páteli Vašimi, jako srdce mé. Pozdravujeme Vás co nejveleji i prosíme, abyste i velectné provázej ž i na dále manželce své vyídil srdenou úctu naši.
mn
—
Bh
cesty Vaše
V
duchu objímá Vás
oddaný Váš pítel a
ctitel
Dr Lud. Procházka.
DOPIS
42.
Velectný Odpuste, že jsem ze dne 26/8.
—
píteli!''^)
Vám
dosud neodpovdl na Vaše milé psaní
Píinou byli pedn Poílini, pak moje rádlení po koncertních zábavách sem tam v echách,''^) a konen moje rozzervaná mysl, která už se skorém podobá trudnomyslnosti. Nevdl jsem Vám, milý píteli, nic potšitelného sdliti, akoliv jsem byl skorém zasypán samou slávou. Neb tím bolestnji dotkly všelijakého druhu rány nemilosrdného osudu. Následkem požáru jsem utrpl též materieln, neb mimo garantovaných honorár z »Libuše« sešlo též se slavnosti stého
—
mn
dramatického oboru z Figara, Hugenott, t. zv. a Oberona. Originál jest ") Dopis tento otištn byl poprvé v »DalibQru« r. XXV. majetkem p. Richarda Morawtze, továrníka v Úpici. '^) Do podzimu r. 1881. spadají poslední vystoupení Smetanova v Praze a na eském venkov, v koncertech poádaných ve prospch znovuzbudování Národního divadla (28. z4í 1881 ídil v Praze ouverturu k » Libuši*, 4. íjna 1881 hrál v Písku ti » eské tance «.) ''')
Hlavní ženské úlohy
Dona Juana
—
!
71
pedstavení
»Prodané nevsty*
kde jsem
ml
celý
píjem od
družstva garantovaný, a konen píjmy z nejnovjší opery: »ertova stna« které by bývaly pi velkém divadle zajisté znané.'")
—
To
vše odpadlo, a vše
ty
tí snad let Ale te k vci. i
—
dny oznámil, že dne vdovy« ku prvnímu
odstreno až
Pollini
mn
—
do
teprv tento
nejisté doby,
dvou,
msíc ped nkolika
881 pijde moje opera: ;>Dv pedstavení na prkna. ''^) Kontraktn byl ješt tento rok. Chtl j[sem v dob pí28.
pros
vázán ku provozování znivjšího poasí do Hamburku
se podívati, te ale je mi to nemožné, jak z penžité stránky tak pro chorobnost mou. Doufám, pošle hned zprávu neb psal jsem mu o to, že Pollini Nevím, jest-li by to za to o úspchu prvního pedstavení. stálo, nyní v dob zimní vydat se na cestu do Hamburku, jak jste když Pollini vše, provozování, právo svého asu sob pál. majetku, rozmnožování, tisk a t. d. si pivlastnil, nedá se nic mi dlat. Protož Vám srden dkuju za Vaši ochotu býti pítomen k tomuto pedstavení by to velice tšilo. Ml jsem velkou radost, že milostpaní tak velkým úspchem v Drážanech debutovala. Neoekával jsem nic jiného. Vyite laskav moji nejhlubší úctu. Za Vaši snahu, pímti k tomu, aby se moje skladby u Vás v Drážanech poznaly, srdené díky. Nejradji bych ml, kdyby nkteré dílo z orchestrálních symfonických skladeb se rozšíilo, k p. Vyšehrad neb Vltava, aneb pedehra k » Libuši «, které se už mimo Moje manželka byla Prahu v koncertech zahraniných osvdily. potšena s Vaší upomínkou, a vyizuje své hluboké poruení Vám a paní manželce Vaší.
—
—
—
m
—
Te
a
m
— —
—
—
—
—
Prozatím na zdar Budoucn snad víc o život umleckém zde Srdeným pozdravem Vám, milý píteli, vždy v Cechách. pátelsky
—
!
oddán Jabkenice 26/12 81. ") K stému ped^stavení »Prodané nevsty* došlo první pedstavení »ertovy stny« bylo 29. íjna 1882. ^^) Datum toto skuten také bylo dodrženo.
Bedr. Smetana. již
5.
kvtna 18S2;
!
72
DOPIS
43.
^í^)
V Drážanech
31/12 81. Ammonstrasse
8.
Drahý píteli Budete míti
zajisté již telegraf,
zprávy o šastném
úspchu Vašich
»Dvou vdov« v Hamburku.^^*) Nemohu íci, jak jsem pešfasten, pedn, že slovutný kritik zdejší, Ludwig Hartmann,^^'') byl pi prvním provozování v Hamburku (byl od Polliniho zvlášt pozván) a za druhé, že pro Vaši operu je tak zaujat a tak pln obdivu, že myslím, že již toto factum rozhoduje Vaše štstí a úspch Váš
svt hudebním. Již ve verejších »Dresdner Nachrichten* od Hartmanna tento telegramm: » Hamburg, 28. Dezbr. Smetana's Kom. Oper »Die beiden Witwen«,
v celém byl ein
feines
Musiklustspiel
in
Auber's
Styl, originell
durch
slav.
Melodienerfindung u. gleichzeitig von meisterhafter Musikfactur, gemacht. Scherz Esprit und Lebenhat reizendsten Eindruck digkeit sichern uberall Erfolg. ínzcene, Kapelle unter Sucher, Fr. Sucher u. Peschka^^^) trefflich«. njší referát, jež tuto pikládám,
V
dnešních »Dr. Nachr.« je obšírzárove Vám posílám 3 exempl.
pod kíž. obálkou. ^'^) Za nemén šfastné omen pro Vás pokládám, že firma Bot et Bock stala se nakladatelem Vaším. Mladý Bock,^^) roztomilý to muž, byl také v Hamburku a hned po I. jedn. tak okouzlen Vaší operou, že vyslovil se, jak p. Hartmann pravil, že »se vší
mn
V záhlaví dopisu je tužkou poznámka Smetanova: » Odpov 3/1 Telegram z Hamburku poslaný Smetanovi znl: »Witwen deutender Erfolg gratulire PoUini Hartmann Dresden«. '*)
82.*
^°^)
beViz
Teige, str. 120. (dopis Jos. Srbovi z 29. prosince 1881). *"b) Ludwig Hartmann (1836—1910), vážený kritik a feuilletonista ^Dresdner Nachrichten«, žák Moschelesv a Lisztv. Jako byl pesvdeným
velým propaoper Wagnerových, tak stal se osobn seznámil. Smetanových, s nímž se v srpnu 1882 (V. dopis 53. a 54.) Peložil do nminy libreto » Hubiky* a »Libuše« (ovšem nevaln zdaile) a vydal rozbory ^Prodané nevsty « a 3>Hubiky«. moji sta v »Hudební Revui« III. str. 174.) (Viz o «»a) Viz pozn. 51. a 52. ^*b) Piložený referát Hartmannv se v korrespondenci Smetanov nezachoval. Otištn jest mezi referáry o hamburské premiée v dodatcích této sbírky. a duchaplným zastancem
gátorem
dl
nm
") Viz pozn. 41.
i
i
73 rozhodností chce pro Vás v Nmecku vystoupiti a že opera Vaše Po divadle sešli se ve tyech nedlích má býti vytištna.* ^°) libreta Rod. Fels (Srbv a básník nového Bock, Hartmann, pp. všichni s PoUinim, Nmecku naprosto nemožný) peklad byl v potšeni nad úspchem krásného Vašeho díla a všichni proniknutí páním, byste dílem svým prorazil v Nmecku všude tou mrou, jak to zasluhuje a jak jste prorazil vítzn ve vlasti svojí. P. Hartmann vrátil se vera i pozval mne dnes ráno k sob vyslovil pedn radost svoji, že jsem se u Polliniho tak vele o provedení díla Vašeho zasadil a že se úspch tak znamenit vydail. Dále sdlil mn, že p. Bokovi nyní na tom záleží, aby první Vaše dílo dram., jímžto v Nmecku vystoupíte na veejnost, bylo tak upraveno, aby mu žádný nemohl co vytýkati. Všichni totiž cítili (také mínní kap. Suchra), že druhé jednání árií Anežky nemá že III. jednání, jelikož dosti živého a efektního zakonení, jakož dj slabý jest, ponkud se vlee. ^^) P. Bock dorozuml se následkem toho s p. Hartmannem v ten smysl, aby mne jménem jeho a Polliniho požádal, abych vymohl svolení Vaše, aby obavy dv eené njakým zpsobem byly odstranny. Myslím, že toto svolení s radostí a bez jakékoliv obavy pro dílo Vaše dáti mžete. Kapelník Sucher myslí, že by snad po árii eené mohlo dueto pedcházející býti rekapitulováno, ímž by jednání živji zakoneno bylo; což by v III. jednání uiniti se mohlo pro živjší postup dje, ukáže se pi konferenci, kterouž zde pp. Bock, Hartmann a Roderich Fels se mnou držeti chtjí, jakmile vbec v principu k tomu svolení své vyslovíte v ten smysl, že se žádoucími tmito zmnami jste srozumn. Požadavky na nmeckých jevištích jsou ponkud rozliné od požadavk našich a pro byste rád nepistoupil k zmnám takovým, které Vám ubezpeují tím jistjší úspch
—
;
mn
i
") Uplynulo však skoro 12
let
než celá opera vydána (na podzim 18Q3).
Roku 1882 vydal Bot & Bock pouze ouverturu (na 4 ruce), pak baletní hudbu (part. a klav. výtah.) ") V originále mají '»Dv vdovy« — jak známo — jen dv jednání. Pi hamburské premiée rozdlili však druhé djství na dv. První djství konilo kvartetem ^Malá
t^ šelniiko*;
zmnným
finále
I.
aktu (>>MumIale,
aj
tu
Vás
textem za 6. výstup II. djství (Mumlal s Anežkou) jakožto konec djství druhého; djství teli zaínalo pak terzetíem Lidky, Toníka a Mumlala. (»Co to holka... «) Viz dopis nás), a 48.
máme-) položeno
se
74
po celém
Nmecku ?
»Dv
P. Hartmann já zasadíme se se vdovy « zde co nejdíve provedeny byly. i
vší silou
Úspch o to, aby opery této však zárove rozhoduje o úspchu ostatních Vašich oper a myslím, že se neklamu, že Vaše Hubika, Tajemství a » ertova stna « brzo pak také dostanou se na jevišt nmecká. Pak potebujete pouze právo nakladatelské prodati a zajistiti sob a ddicm svým tantiémy. Prosím Vás proto drazn, neprodávejte v Praze nikomu »Tajemství« a »ert. stnu«, abyste neml ruce vázány a pak-li je prodati míníte, pouze s tou výhradou, že Vy sob zstavujete právo operu svoji vydati v každém jazyku mimoslovanském. Máte pi » Hubice* právo toto reservováno? Seznámil jsem dnes p. Hartmanna se všemi Vašimi skladbami mocného protektora, jehož slovo v hud. svt máte nyní v a
—
nm
nesmírn mnoho
platí.
—
bych Vás v zájmu Vašem, odepište mi obratem pošty na list, že svolujete k doteným zmnám, ku kterýmž Vám ovšem po zmínné konferenci teprv oznámeny budou návrhy dotyné ku schválení a vyslovte v tomtéž listu nkolika srdenými slovy díky p. Hartmannovi, že tak laskav o Vašem díle psal a on se tak interesuje, budete z toho míti nesmírný prospch. Prosím, uposlechnte pátelské mé rady. Vypadnouti nemá z díla Vašeho nieho, neb p. Hartmann praví, že každý takt je »díIo mistrovské*, že se jedin o to jedná, aby opera odevzdána byla veejnosti v rouše nejdokonalejším pokud se totiž týe úinku divadelního. Prosím Vás také, odpovzte mi tentokráte nmecky, abych list Váš p. Hartmannovi ukázati mohl, vím, že to vše bude k velikému prospchu Vašemu a mn, drahý píteli, dvovati mžete v plné míe, vždy bych vše za Vás podstoupiti hotov Prosil
tento
byl!
mj
—
roku píjmtež od nás všech pro celou rodinu svoji Nezoufejtež i hledejte vždy útchu a poblahopání. nejvroucnjší dal, abyste vytrvati mohl a silu v geniu Vašem, jejž Vám zoufati nemusil. V duchu objímá Vás Váš vrný a
K novému
Bh
oddaný pítel
Lud. Procházka
n. provozování »Dvou vdov« v Hamburku pak dostane hned nakladatel klav. výtah.
—
je
5.
neb
6.
ledna,
:
75
DOPIS
44.
Wohlgeboren Herm Ludevit Procházka JUDr. Tonkiinstler Dresden Ammonstrasse 8. II. Milý a vzácný píteli
etc.
zu
!^-^)
Pedn
moje nejsrdenjší a nejvroucnjší díky za Vaše namáhání, operu na jevišt za asu Vašeho pobytu v Hamburku. — Dnes pospíchám, proto hned k vci Divil jsem se, že se zmiujete o jakémsi ukonení 11^° jednání s árií Anežky? Za jedno opera moje nemla a nemá u nás více jednání, než summa summarum. Anežka po své árii ziistane klesnouc do pohovky na scén, a pibhne »Mumlal« se svou sólovou árií A tak to dále jde v tomtéž druhém jednání až ku dostati
mou
dv
!
—
konci celé opery. Jest-li si to rozšíili na ti jednání, tak nezbývá, než aby si to upravili co možná nejlépe. Já sám nemohu tomu ani zabránit, ani radit. A te v okamžiku je to holou nemožností, jelikož nemám ani partituru ani kiav. výtah pi ruce, je to vše v Praze. Penechávám pánm Vaší konference úplnou volnost stran zmny u konce II. jednání. Aby se ale pieca ped Anežinou árií zase opakovala, to by pece nešlo. Pro je to tžko, když nemám noty ped sebou. Až se mezi
mn
—
mn
mn
tu zmnu sebou ustanovíte, tak prosím Ostatní poznámky až v píštím psaní.
Též
já a
moje cho
Vám
a nejmilejší
zaslati.
paní
peju
veškeré
blaho
k nov. roku. Pipsal jsem
zde nkolik ádek nmeckých jak jste si to pál, abych celé psaní, na svého rodáka, a ješt k tomu Procházkovi psal
nmecky,
tof
pece
Srdeným pozdravem,
nejde.
v nejhlubší
úct milostpaní
Váš vždy pátelsky oddaný Jabkenice
3.
82.
Bed. Smetana.
str. 121. — Dle data jest dopis tento sice pozdjší než náProcházkv. Ježto však obsahuje odpov na dopis pedešlý bezprostedn s ním souvisí, zaradujeme jej zde.
") Viz Teige
sledující dopis
a
1.
76
DOPIS
45.
V Drážanech Milený píteli
!
1.
1.
82.
^^)
mj
Verejší list radostný zajisté jste již obdržel, ješt dnes se pohnuta, vysloviti Vám optn, jak nevýslovn šasten jsem nad skvlým resultátem krásného Vašeho díla. Jsem nyní pesvden, že Vám do Nmecka otevena volná dráha a že Vám kynou nové opt nadje, z nichž, drahý píteli, erpati mžete novou posilu a útchu pro ducha svého. cítím
Jakmile pistoupíte na nkteré nakladatelem a p. Hartmannem navržené zmny a tyto provedeny budou a jakmile pak vyjde tiskem klav. výtah »Dvou vdov«, zajisté pak že rychle se rozšíí a trvale usadí
po kontinentu.
Pakli snad máte
zase chuf do nové opery, pak se pro obrate jednou na njakého zdatného libretistu, jen neberte více libreta prosáklá takovou naivností, jako skoro veškerá naše libreta. Což ideu » Sebastian a Viola« juž zcela jste pustil z mysle? Znamenitý by byl snad pro Vás libretista Roderich Fels v Berlín, jenž peklad »Dvou vdov« až na nkteré tvrdosti velmi hezky upravil. Snad v této vci nco sdlíte. Jak vyjde výtah klav., zasadím se ihned vele zde o provozování.
Bh
mn
Obdržel
jste již
Hamburské
že jsou z vtšiny tak nadchnul, váží nesmírn referátech,
— Hartmann vyslovil se o »blód«. — Že Hartmann pro Vás listy?
mnoho
úspch provozování Hamburského. Na konec mám k Vám prosbu
pesvden,
jich
i
jest
to pro
pátelskou.
Vás
Mžete
se
nejdražší
býti zajisté
dosud inil pro Vás, inil jsem z nadchnuté duše pro Vás a mistrovská díla Vaše nepotebuji Vás také zajisté ujišovati, že takto vytrvám až k poslednímu svému dechu. Žádám od Vás jen jedinou tu odmnu, ponechte nadále zastoupení Vaše a právo, býti Vaším prostedníkem v Nmecku; nehledejte v tom nieho, co by snad v jakémkoliv ohledu materieln zkrátiti Vás mohlo, naopak chci neustále více vynasnažovati se, aby Vám z dl Vašich plynuly vždy vtší výhody. Každou z Vašich ostatních že co jsem
;
mn
*®) V záhlaví Smetanova poznámka tužkou: pozn pedcházející.
»
i
Odpov
29. /I. 882. «
— Viz
!
77
oper dáme nyní radji jen na tantiémy, z nichž by Vám plynouti mohl pak hezký píjem roní. Dvru a pátelství své nemžete lépe osvditi, než vystavíte-Ii mi list zvláštní a nmecký toho obsahu, že mne splnomocujete, býti Vaším prostedníkem v píprovozování a nákladu Vašich dl dramatických a výhradným Vaším zástupcem v Nmecku. Samo sebou se rozumí, že vždy ku každému kroku vymohl bych si Vašeho schválení. Já mám nyní dostaten asu a mohu se Vaším zájmm s plnou oddaností vnovati. Pakli by tudíž Pollini na Vás zase pistoupil stran jiné opery, poukažte jej na mne. Informujte mne, prosím, máte-li reservováno právo provozovací pokud se týe » Hubiky «, myslím, že by touto dal se uiniti poátek na zdejším dvorn. divadle.
mn in
Za poslední Váš list ze dne 26. prosince velé díky. Prosím, sdlte mi opis Vaší smlouvy s PoUinim. Od mojí ženušky Vám a milé Vaší panice píjmtež pozdravy a blahopání srdená.
V
duchu Vás objímá
Váš vrný a oddaný Dr. Lud. Procházka.
DOPIS
46.
V
Dráždanech
17./I.
Ammonstrasse
Velectný Došlo Vás hned Prosím, byste se
dotýe
pijede.
O
»
8.
82.
11.
píteli
následujícího
mn na
Hubiky*.
brzo
dne
druhé
odpovdti
Od Boka ekáme
výsledku porady, která se
díti
mé
—
psaní
poslední?
zejména také co každý den list, kdy sem bude u mne, ihned Vám
ráil
podám zprávu. S srdeným pozdravem Váš
vrn
oddaný Dr.
P.
Hartmann
ml
pojených a vyžádal
patrn radost z Vašich ádek, je ode mne.
si
Procházka.
mému
listu
pi-
!
!
78
DOPIS
47.
Herrn Herm Ludevit Procházka Dresden Ammonstrasse 8.
/.
U. Dk. Tonsetzer,
Professor
etc,
1829/282.8'^a)
Velectný
píteli
Akoli jsem Vám moje vroucí díky za Vaše psobení pro skladby nyní Vás ujišuji, že Váš páteluž asto projevil, tak pece
mé
i
in
ský
a
ohledu na má napluje na všechny asy.
upímné
upímnjšími
city
Že den a noc na mniti,
nemžete
pomr
mých
mnit, musím
a
doufám, že
jednání
z
to myslím,
jak se
m
díla
tmi
nej-
Vám alespo ponkud
odže zlepšení
málo pochybovat, a proto není tak valné, abych Vám se mohl odBohužel vše na budoucí, snad už brzký, as odložit, ani dost
dosud
skuten brzký.
Co se týe opery »Dv vdovy « tak nemám více žádného práva na ni neb Pollini koupil ji nejen s právem provozovacím ale taky co svým majetkem. Prodej opery na jiná divadla závisí od nj. A dokud resultat nebude takový, aby opera se rozsáhlá též na jiná jevišt, nedá se s novou nkterou operou jinou nic ješt spekulovat. Každá opera, pvodn eská se správnou eskou deklamací, bude mít své obtíže s nmeckým pekladem. Když akcenty, pízvuky a jiné zvláštnosti eské ei se musejí mnit, proto že nmina má docela jiné, tak arci trpí správn esky komponované recitativy a deklamatorní sloh nehorázn Chci ekat, jak se dále opera »Dv vdovy « vyvine, potom bych arci nkterou jinou nabídl, kdyby taky se dobe mohla zpenžit. :
—
;
Hubika « arci
a mohla by se kdekoliv provoneb spíš by nakladatelem ustanoví musel tento být získán, proto že rozmnožení not co manuscript na všelijakých divadlech by vadil vydání tiskem. Kdyby ji BoteBock aneb jiný zámožný nakladatel koupil, snad by to šlo leheji? »
zovat,
jen jak se
je
k dostání,
pomr
s
;
Byl jsem celý prosinec a te v lednu též churav, líný, umdlený, mrzutý, a tof též jedna z píin, pro jsem nepsal. -'a)
Datum
toto jest
mylné; dopis
je
psán
29.
ledna
1882. Viz dopis násl.
79
Píšu taky
te
podruhé bude toho
jen letem, až
Vyite mou
nejhlubší
úctu Vaší milostpaní.
víc.
Vám srdený
po-
zdrav a pátelství
Vám oddaný Bed. Smetana.
DOPIS
48.
V Drážanech
18. '2.
Ammonstrasse Milený, vysoce
ctný
píteli
82.
8.
!^''^)
Zodpovídaje Vaše milé ádky od 29. ledna b. r. musím pede vším obrátiti se proti slovm Vašim, jimiž dotýkáte se zamýšlené pro mne njaké odmny. Drahý píteli, Vy nejste niím zavázán, co jsem uinil dosud pro skladby Vaše, uinil jsem nejen z nejupímnjšího pátelství a srdené náklonnosti k Vám, nýbrž z povinnosti vlastenecké a nemohla tudiž nikdy pijíti njaká myšlenka egoistická. Mám nejkrásnjší odmnu u vdomí svém, že plnil jsem vždy s zanícenou duší povinnost svou k píteli nad
mn
mn
i
drahému a k vlasti milé. Potšen byl jsem zprávou,
jiné
že se vynacházíte zase lépe. Biih Vám zachovejž ješt dlouhá léta jarou mysl a srdce mladistvé. Psal jsem tyto dny p. Bokovi do Berlína, ježto to trvá již trochu dlouho, co Roderich Fels se zabývá opravami libreta. Kladl jsem také v listu svém na to váhu, aby ziistalo pi rozdlení na dva akty, na p. Bock pistoupiti naklonn jest. Aby jste náhled jeho dokonale seznal, pipojuji jeho list, o jehož navrácení Vás však prosím. Rád bych jej byl také k tomu piml, aby dj zstal na eské libretista však již zapoal novou svoji práci. Co pak zapotebí bude zmniti, Vám sdlím až po konferenci zde odbyté. Zámysl p. Boka, jenž Vám skuten je vele oddán a se vyslovil, že chce pro Vás vše podniknouti (nepochybuji také, že ujme se Hubiky*, k emuž se vší silou budu pracovati), nelze než schvalovati, záleží mu v skutku na tom, aby opera byla dle názor nm. divadel upravena takovým zpsobem, aby jí byl za-
mn
pd,
vrn
>
"^^b)
Tužkou pipsal Smetana v
záhlaví: ^Odp. 22.
2.
882.*
!
80
bezpeen všude skvlý úspch. Že je to veledležité, ba rozhodné zárove pro další Vaše opery, neteba doložiti. Zdejší dvorní kapelník Schuch^^) žádal mne již, abych mu opatil klav. výtah »Dv3u vdov«, zanáší se tudíž již ideou, provésti Vaši operu zde. Pak-li k tomu dojde, o emž nepochybuji, pak pijedete snad do Drážan k provozování. Pište co nejdíve možná, jak soudíte o listu Bokov. Moje ženuška zpívá píští sobotu poprvé »Ifigenii v Taurid« a tší se nesmírn na pekrásnou úlohu tu. Také se zde pipravuje nová, ješt v rukopise se nalézající opera »Hagbarth u. Signe« mythické doby islandské) od Slavonce Edm. Mihalovie, ^^) (z pítele Liszta a Wagnera, jest úpln v slohu Nibelung; mimo to studuje se Rheinthalerova ^^) nová opera »Káthchen von Heilbronn «. Kéž by se Vám, drahý píteli podailo dostati nyní njaké libreto ceny v skutku dramatické a interesu zvláštního. Což nebyla by doba boje dívího (Šárka, Ctirad, Vlasta atd.) plodná pro úinlivé libreto? Bojující mužové a ženy proti sob, rozvlnné vášn na obou stranách, milostný pomr mezi Ctiradem a Šárkou (jenž by se musil vymyslit), byly by vdné momenty dramatické a scénický efekt dal by se do toho vložit veliký. Ale musel by to dlat básník á la Kolár, jenž zná dokonale scén. úinek a vysoce je povznesen nad naivnost našich obyejných libretist. Pijmtež pro Vás milou rodinu tisíceré pozdravy od nás všech i
—
mn
Zstate jaré mysli a potšte pítele a ctitele svého
brzo
opt ádky svými vrného Dra Procházku.
«8) Ernst von Se h uch (nar. 1847) jest od r. 1872 doposud kapelníkem dvorní nyní má titul generálního hudebního editele a tajného opery drážanské »Dvou vdov« v Drážanech již nedošlo. provedení rady. Ku dvorního 8^) Edmund Mihalovi (nar. 1842 ve Fericsancze v Slavonsku), žák šl. zapomenut. Po smrti LiszBiilowv a Lisztv, je dnes jako skladatel tov stal se iditelem peštské akademie hudební. Opera jeho »Hagbarth a Signe« provedena v Drážanech r. 1882; mimo to psal díla orchestrální a ti další opery. »°) Karel Martin Re inthaler (1822— 1896), žák Marxv, psobil hlavn v Brémách jako dirigent. V Nmecku byly oblíbeny jeho skladby sborové (oratorium »Jefta«.) Opera zde zmínná provedena poprvé roku 1881 ve Frankfurt. ;
tém
81
DOPIS
49.
P. T. Herrn Ludevit Procházka JUD. Tonkiinstler Ammonstrasse 8.
Milý a ctný píteli
zu Dresden
etc.
^i) !
mn
Nemohu Vám popsat, jaké ustrnutí krátce po sob zaslané psaní zpsobily, jeden od Polliniho, druhý piložený Bot et Bock na Vaši adressu. kontraktn uril z brutta p. Pollini z divadel, kterým on jest editelem, a 30 neb 50% z n e 1 1 a píjmu jsou ureny na dlení z divadel cizích, kterým opera se prodá. Následkem toho jsem já dostal pouze 3^/o z každého dosud pedstavení, 3 v Hamburce a 1 v Alton, v celku 78 marku. Tof vru nestálo za namáhání a práci, aby se opera moje dožila
m
Pedn
6%
—
zdejší
plat jí
;
!
—
K tomu ovšem pišly tší tak zrovna, jako 3'^ Ty
—
uvedená na nkolik pedstavení v Hamburku To koující spolenosti, Švanda, Pištk lepší tantiémy mi
té cti, býti
páni chtjí z
te ^
ty proposice p. tantiémy Polliniho.
mé opery udlat
v
Bockeho,
které
— degradaci — frašku,
s
m
hudbou
Lquoic, (anebo Lécoque?), Dlibes, Offenbach atd. Hudba má býti ástí vedlejší, a z nžného, elegantního pedmtu má se udlat a zkopat nco, kde šprýmy, vtipy a špásovité
a
la
—
scény obecenstvo baviti mají Jsem nad tím vším tak rozmrzen, že !
bych s chutí vrátil, co mi hned nejradji odeslal kontrakt nazpt. Ty páni myslejí, že moje opera je ryze komická v genru Ofenbacha, kde musejí nadvládnout šprýmy
dosud
p.
Pollini za
—
operu
dal, a
!
»Dv
vdovy*,
!
!
—
pátá opera
moje, kterou jsem pro v takové podložce textové a takovým slohem napsal, aby elegance salonní s nžností a ušlechtilostí hudby spojeny byly. Byl to pokus když jsem se už osvdil v jiných genrech operního stylu jako
naše
je
již
eské divadlo schváln hudebním
—
Braniboi, Prodaná nevsta, Dalibor, Libuša taky jednou v ušlechtilém salonním slohu napsat operu, »»)
Viz Teige,
str
122.
— —
a nenašel
82 jsem
žádný jiný textový
—
vdovy!
A te mám
podklad
vhodnjší,
mou
zrovna
jako
Dv —
dobrý výsledek své hudby kassirovat k vli fraškovité chuti nkolika pán?!
Moje
celou
snahu,
celý
definitivní resoluce je ta:
Protestuji proti sešinutí dje z ech do 1. Franci e.^^) Moje hudba je ryze eská, nedá se nikterak myslit jinde, než v Cechách. Zakládám si na správné eské deídamaci v recitech, kterou ty nmecky páni arcif pochopit nemohou, protože v eským prízvuku, nejen v délce aneb v strunosti se
Nemám k
liší
od nmecké ei, a tak dlá
ale nic proti tomu, aby
požadavkm nmecké ei,
si
hudbu
též
ony recitativy
—
eskou. pizpsobili
které jsou místo prosy, ale recitativy,
t i 1 é n y nadvládají, a se vztahují na scény a situace a karaktery již odbytých nebo teprv následujících scén, tu rozhodn jak jsem byl je napsal j á, a nic se nežádám, aby mnilo a nic se Vbec dovoluji
kde k a n
zstaly nepikomponovalo. — skrácení scén a všeho, co si pejou, ale protestuju proti pikomponování. 2. Zapovídám si jakékoliv »Abgángeauf Applausund :
Hervorruf«
skopati dle
smru
operett. Já
nepidlám
ani
notu,
nebyla opera na takové sprosté konce komponovaná, a protestuju na podobné zmny. Tím by byla vyknuta degradace mé hudby na pouliní písniky.
Co
te
se
týe dje,
panujícím, a ne
as
aby zstal nynjší v kroji zrovna rokoko, kde všecko jen šaškovalo a laško-
chci,
mrav a zpsoby musejí z jevišt vanout. 3. Co se týe rozdlení opery na 3 akty, to stojí jim svobodno, Pan Bock se zde v Praze ale bude se vždy šetit original.^^) mýlí, jestl-li myslí, že bych jen notu zmnil, aneb pidal. valo. Ušlechtilý
—
•2) K hamburskému provedení rozdlil pekladatel dj »Dvou vdov« na 3 jednání (viz pozn. 84.), peložil djišt na zámek Alvardois v Provenci a také osoby pektil po francoiizsku (Karolina Charlotte Alvardois. Anežka Blanca de Chateaubleu, Ladislav Alfred de Chateaubleu (švakr Anežin !). Mumlal Grognard, Lidunka Francois). Viz Minette, Toník dopis 51 a násl.
=
»^)
=
Viz pozn. 84 a 92.
=
=
=
=
!
!
83
Ta jeho
znalost dramatických výraz v hudb zdá že se zakládá k závrku árií, kde zpvák si applaus vyrvat.
koruny ^
na
mže
—
závisí úspch mé opery od korun a » Applaus Abgánge«, ale svou operu. nebudu to trpt, aby se jí stala taková Já kivda. Dle všeho nemám více chut pro rozšiování své hudby pes hranice; v skromnosti své jsem se spokojil uznáním svého národa a ovace eského obecenstva odmnily v hojné míe tak isté, posvátné a moje snahy pravdivé Jest-li lituji
m
—
—
Zmny
Resultat je: v opee mohou si zavést, když neporuší tím karakter a postup ísel za sebou pikomponování, jiné závrky ísel na effekt si zapovídám. Rozdlení na 2 neb 3 akty je mi ;
lhostejné.
Vám, milý píteli, mám co dkovat, že se ta opera objevila na hamburském jevišti. Tu radost ale ty páni kaleji, a sotva se budu starat o nový pokus takový. Nejhlubší úctu milostpaní.
m
—
Váš vždy
vrn
pátelský
Bed. Smetana. Jabkenice, 21.
února 882.
Zasílám tímto psaní
DOPIS
p.
Boka
na Vás.
50.
V Drážanech Velectný
4.
3.
82.
píteli
ekal jsem nkolik dní s odpovdí na milý Váš list od 21. ún. až roztrpení Vaše se ponkud zase umírnilo, myslím, že jste pojal pece trochu jpíliš oste a leccos v ernjším svtle vidl, než v skutenosti jest. Ze Pollini s Vámi dlí 6%, jest ovšem ponkud
vc
avšak je to stipulovaná, umluvená mezi Vámi podmínka. Avšak bute jen trpliv, jak opera Vaše pijde také na jiná divadla (Berlín, Drážany, Lipsko jsou nepochybné), zvýší se percenta Vaše znan. Považte jinak zaátek tento na jevišti nm. jakožto první krok, jehožto šastný ideelní výsledek pi následujících operách Vašich Vám garantuje tím jistjší výsledek materielní. Jedná se nyní, aby v píští sezón »Dv vdovy « pišly do proudu a o to zejména postarám se já a p. Bock. Pokud se týe zdejšího divadla,
kruté,
:
84
všemožn, aby se tak stalo, bezpochyby že se k píštímu provozování »Dvou vdov« (okolo 20. t. m.) podívám s kap. Schuchem do Prahy, aby ji slyšel. Jeho panika (Schuch-Proska)^*) byla by znamenitá veselá vdovika. Pokud se týe » Hubiky «, psal pracuji
mn
dny Pollini, že by ji chtl také získat jako »Dv vdovy «, však dosud nedal ani odpovdi myslím, že uiním v smyslu já Vašem, když mu sdlím, že operu tu nehodláte prodati, že si vymíníte za každé provedení tantiémy obvyklé. (Nejvyšší má Wagner 8^/0, jinak platí nm. divadlo 7 i 6%). tyto
mu
;
Má Urbánek výhradné právo co nakladatel »Hubiky«, aneb smíte klav. výtah a partituru dáti ješt nmeckému nakladateli k vydání? Prosím zodpovzte mi tuto otázku.^^) se
týe
rozkošnému
dílu
Pokud sobem
Boka, bute zcela pokojným, on zajisté nechce Vašemu v nejmenším ublížiti, aneb njakým zpp.
degradovati. Sdlil jsem
mu
ihned obsah Vašeho
listu a
bute
nedopustím nikdy,
aby dílu Vašemu byla jakýmkoliv zpsobem uinna njaká kivda. Zmny, jež budou schváliti navrženy, klidn naped vyslechneme a pak je mžeme aneb zavrhnouti. Bute toho jist, že dovedu býti rázným zastancem Vašich ten-
ubezpeen, že
bu
dencí umleckých.
ženušky své Vám pozdravením ode mne se zase na píští zprávy milým tším Vaším a velectným všem o Vás. Co máte nyní v pée? Nesmíme se tšiti na njaké komorní Vaše trio budu hráti v zdejší jednot hudební. Výsledek dílo? sdlím. V duchu Vás objímá Vám
Koním srdeným
i
i
—
Váš
vrn
oddaný Lud. Procházka.
•^) Cho Schuchova Klementina, rodem Procházkova (z ehož zkratkou vzniklo divadelní jméno Proska); nar. 1853 ve Vídni, byla od r. 1873 angažována jako koloraturní zpvaka u dvorní opery drážanské. '^) Klavírní výtah »Hubiky« s eským i nmeckým textem vydal Fr. A. Urbánek teprve na podzim r. 1888. Ped tím vyšla ukolébavka (1876, v úprav Procházkov), ouvertura (1884), ukolébavka a dvojzpv Lukáše
a
Tomše
(1885).
«
!
85
DOPIS
51.
V Drážanech
dne 21. srpna 1882 Ammostrasse
8.
Velectný, milený píteli
a
srdce mé mne tak mocn nutkalo vysloviti Vám, jak blaženým jsem byl oslavou Vaší pi 100. provozování »Prod. nevsty ^^) a jak mocn dojat jsem byl Vaší velkolepou »Libuší«, nemohl jsem bohužel pijíti k tomu. Nyní byl jsem skoro 6 nedl v severu na behu moském, kde jsem s rodinou svojí trávil krásné asy. Byl jsem také v Berlín a urgiroval Již
dlouho
nepsal
jsem
Vám
a
jsem u p. Boka stran Vašich »Dvou vdov«, pravil mn, jak velice by si toho pál, aby nové spracování bylo již hotové, že však p. Fels pevzal také napsati libreto nové pro Rubinsteina a tím že celá vc tak zdržena. Pedešlý týden mne však p. Fels zde peídil se kvapil a pedložil celé libreto dle nového zpracování totiž páním Vaším a peložil pedn celý dj zase na pdu eskou a zaídil je na dv jednání.^') Sedli jsme až k 3. hodin noní, touce a debatujíce a radu držíce, co by bylo nejlepší. Nkterá recitativní místa musela odpadnouti, za to vložena na více místech lepšího prosa, kterouž celý dj nabyl vtší živosti a rozmarnosíi motivování, ímž nyní libreto nesmírn získalo a požadavkm písnjším odpovídá. Ježto p. Bock pak velice si peje, aby opera Vaše co možná rychle byla tak upravena, aby s plnou nadjí na jistý úspch mohla opt na jevišt (Berlín, Lipsko, Drážany hned ji pijmou k provozování) býti uvedena, spojuji jeho vroucí prosbu
mn
;
i
^^) 5. kvtna 1882. Procházka byl tehdy v Praze a zúastnil se této ^Viz oslavy s Ludvíkem Hartmannem, jejž k pedstavení tomu pozval. »Dalibor«, 1882, str. 104. a násl., kdež otištn je též Hartmannv nadšený lánek o slavnostním pedstavení tomto. *') Toto nové zpracování nmeckého textu vytištno pak také v klavírním výtahu u fy. Bot a Bock se zmnami, o nichž níže bude e. Mimo to však rozdlena v kl. výt. opera opt na 3 djství: První konilo kvartetem orig. 7. výstupu (»Malá ty šeImiko<) a finále (»Munilale, hle tu Vás máme*) zaadno za 6. výstup 2. djství jakožto finále djství druhého; tetí djství pak zaíná výstupem Toníka a Lidunky (»Co to holka, co pv. výst. 7. djství 2.) to«
—
;
86 v zájmu zárove s mojími, abyste sob v zájmu díla samého Vašem a ddic svých nedal omrzeti a pivolil k nkterým zmnám v partitue, kterými celek ješt více získati má. Nové spracování p. Felsa nutn vyžadovalo, aby do finále k I. aktu vtaženy nebyly také hlavní osoby, ímž scéna ta velice ovšem získala i
i
poznáte, malikosti nkteré piprabude Vás zapotebí. Podobných vcí je nnezbytn covati, kterých nyní kolik, tžko však, o všem písemn pojednati a protož iním Vám jménem p. Boka návrh, abyste sob neobtžoval, zajeti si ke samo sebou se rozumí na útraty Bokovy, jak již do Drážan abychom vše dopodrobna spolu projíti jsem s ním vyjednal zajisté
mrzeti, až
mn
—
—
zcela pohodln i nemusíte vyložiti ni všichni velice šastni, kdybychom Vás mohli
mohli. Bydleti budete u krejcaru. Byli
ji
bychom
mne
zdali pijeti
hodláte a zdali
naped
mn
Pište
na nkolik dní pohostiti u nás.
sob
na
všech
jevištích
zaslána, což
nmeckých
a tím
Vám
ihned
bych jist, že co podniknete pro krásné Vaše a vlastní Vaše dobro podniknete, a že útraty byla
obratem
aby
pejete, dílo,
i
obstaral.
jen ve
Vám
pošty,
náhrada za
— Bute
prospch jeho
zabezpeí úspch vydatnjší zdroj nových to
píjm. zdráv, já i ženuška moje tšíme se najisto zavítáte i budeme se všemožn initi, pravili píjemný u nás pobyt.
Bute
S srdenými pozdravy
Vám
i
že^ k nám bychom Vám pi-
nesmírn,
velectné rodin Vaší
Váš nejoddanjší pítel a
ctitel
Dr. Procházka.
N. B. Pojedete-li z Ml. Boleslavi pes Bakov na sdlíte urit, na každý pád nejkratší cestu do Drážan, abych Vás mohl na nádraží oekávat.
—
mn
Lístek musíte žádati: Dresden-A
1
1
s
t
a d
t.
Dín, zvolíte kdy pibudete
87
DOPIS
52.
P. T. Herm Ludevit (Sachšen) Ammonstrasse
Procházka
Tonkiinstler
etc.
za
Dresden
8.)
V
Praze dne 23. srpna 882. Poštovská ul. 37. (vulgo Papperl-bad.) :
Velectný
Od
píteli
!^^)
mj
zdravotní stav co Jste byl naposled v Praze, se velmi povážliv zhoršil. Píchání skorém v celým tle, nejvíce všelijak trápilo, asem jsem chapal po v trubkách krních, vzduchu, neb zacpání dýchajících rour na sebe kratší as, ^/a minuty nervosn rozilovalo, takže o práci a nkdy celou minutu, komponování nebyla ani holá nemožnost.
doby,
mn mn
e—
—
—
pi tom bolesti velké Trvalo to až k 15*"" srpnu t. r. kde jsem mohl^ se odebrat do Prahy abych byl pítomen ku zkouškám opery: »ertova stna«.^^) Jelikož mezi tím asem dalo naše kap. echovi, nemohly se nkolik dní zanou. Stav zdravotní je tak, tak, ucházející, že mohu se vydat na cestu do Drážan, a sice chci pijmout rozumné zmny ale pikomponovat snad ani nebylo možno. nové ísla by Vždy od r. «7T, kde jsem »Dv vdovy « nastudoval a uvedl na scénu, neslyšel a nevidl jsem je víckrát až pedešlý týden zde vždy pelivé iditelstvo
dovolenou
—
zkoušk}' odbývat, a tak teprv za
;
mn
v Praze zase, kde se dávaly co slavnostní pedstavení k narozeninám císaovým. ^^'^) Sloh této opery je mi skorém cizí, a obávám se, že hned na první poslechnutí tch pikomponovaných zmn by se všeobecn pozorovalo, že nepatejí k celku jak do melodie tak do výrazu dramatického. Ostatn se nebudu te už, dokud ne-
—
znám požadavky onch pánv, Drážan zavítám.
—
''*)
u
Viz Teige
Hartmannem
140. bydlil.
str.
nhož S. tehdy ") K prvnímu byli
Dopis
provedení
je
rmoutit, a
psán
Novém
bytu
bratra
si
to až
Smetanova
29. íjna 1882. Procházka V. dopis 61. a násl. eském divadle.
došlo
premiée pítomni.
"") 18. srpna 1882 v
z
penechám
až
do
Karla^ s
Lud.
88
tuto sobotu dne 26''° srpna ranním vlakem v poledne do Drážan. pro moje pepadení u Vaší spanilé manželky,
Já vyjedu z Prahy
a pijedu po 1"^
mn
Omluvte s
—
hodin
výrazem hluboké úcty. Srdeným pozdravem na shledanou
Váš vždy upímný pítel
a ctitel
Bed. Smetana.
DOPIS
53.
V Drážanech
29. 8. 82.
Ammonstrasse
Drahý
8.
píteli!
Radostí chvje se nám ješt srdce, že nám bylo popáno stráviti Vámi nkolik milých a dvrných chvil s bute ubezpeen, že nám všem dlouho utkví v mysli.^^^) i
Tším
se také z resultátu naší
obapolné porady a jsem
pesvd-
en, že umluvenými dvma zmnami opera Vaše rozhodn získá.^^^) Zakonte ob nová ísla jen hodn úinn, zejména árii »Anežky«, pak mžete být jist, že ji každá zpvaka bude ráda zpívat. V Hamburku na píklad závisí na tom hlavn asté další provozování opery, protože, jak se pí. Sucherová, která je tam všemocná, bude moci jí vyznamenati, bude jí také astji chtíti zpívati. Nehoršte se, že zrovna naproti Vám kladu na stránku praktickou takou váhu.
—
"*) Smetana pobyl u Procházky v Drážanech od 26. do 28. srpna 1882. 3>Dalibor^ (1882, str. 196.) zaznamenávaje tuto cestu Smetanovu dodává: »Nemžeme se zde nezmíniti o tom, že jest to hlavní zásluhou Dra. Lud. Procházky, že našeho Smetanu za hranicemi konen poznali. « Tamže na str. 206. a 207. otištna jest i Hartmannova zpráva z »Dresdner Nachrichten« o pobytu Smetanov v Drážanech. "') Tyto hlavní dv zmny záležely v tom, že Smetana uvolil se pikomponovati t e r z e 1 1 pro Karolinu, Anežku a Mumlala na konec 3. výstupu 1. djství (» Vždy pytlák, neumí-li stílet*; str. 54. 62. nynjšího klav. výtahu) a že pekomponoval zakonení árie A n e ž i n y (v orig. 5. výstup 2. djství), škrtnuv ponurý konec v e-moll (od slov »Já ach jediná tu mezi všemi. .«) a složiv po krátkém pechodu na nová slova (»Ach jak radostí bych blíže spla .«) nový závr (Piu animato) v jasném C dur Viz pílohu. kl. výtah str. 175.— 177.)
—
—
.
.
—
.
89 Bude-li naložen,
Vám
práce nová
chut od
péra,
kdož
ví,
nebudete
zdali
pikomponovati Jeanovi (Toníkovi) k jeho entrée (aby z poátku neml pouze jen samou prózu) malou rozmarnou píse, kterouž byste úlohu tu každému zpváku uinil velmi vdnou a milou. Pikládám Vám pro ten pípad slova k písni té, kterouž by se po druhém kupletu Mumlala otevelo i zahájilo finále II. jednání. i
Mže se také zkrátit — sloku Konen Vás prosím, opište mi 1
jsem
již
vynechal. ^'^")
pro mého pítele Asche-ho v Hamtím uiním burku, jemuž velkou radost, pipoj, vysvdení, jak jsem je napsal, a pošlete mi je co nejdíve.^^^)
"^ Pipojený
text, který Smetana ovšem nikdy nekomponoval, znl takto (Finále) Jean (íiber u. iiber.mit Reisegepáck beladen). Uber Fluss u. Strom u. Bach 1.. Durch die friihlingsgriinen Wálder Uber Wiesen, iiber Felder, Wenn auch ohne Gut und Gelder, Folg ich meinem Herrn nach. Uber Welschland u. durch Franken
»Akt
II.
Scene
:
5.
— — — — — — stets ohne Wanken Herrn nach. Hinterdrein Immer meinem Sah'n wir wo ein nettes Schátzchen — Topp, das musste unser sein, — Rasch gesucht ein heimlich Plátzchen, — Wo man nasche kann ein Schmátzchen — und sich kann der Liebe freu'n. — Kússer wo ein feines Kátchen, — Folg ich mit dem Stubenmádchen — Treu stets meinem Herrn nach. — Unterwegs auf unsern Fahríen — Gab es ófter schmale Kost, — Ob wir gleich aut alle Arten — An der theuern Zeche sparten — Anstatt Wein oft Apfelmost. — Wolite uns ein Gastwirt prellen, — Hui da spiel mein Herr den Schnellen, — Ich stets mit dem Koffer nach. — Einst, als ein gemiitlich Rasíen — Bei 'ner schmucken Bauersfrau, — Guck ich g'rade aus dem Kasten, — Sah' wie draussen Knechte passten, — Uns zu zeichnen braun und blau — Und da dach ich Ohne Flíigel — Kriegt der Erste stets die Príigel, — Folgte rum dem Herrn nach —
—
2.
i
3.
4.
:
!
Dann u. Carla,
Vás
folgt der Dialog (Prosa)
dann beginnt der Cho:
.
.
.
su, v í hlav se tento výtvor zrodil! Pipojené »vysvdení« zní takto: >Ich bezeuge hiemit gerne, das
máme
'*'^)
— Bh
zwischenjean u. Minka, spáter Grognard (»Mumlale, hle tu O du Weiberfeind
..«)
ich
mich von der Vorzúglichkei der Asche'schen Bronchial- Pastillen íiberzeugt hábe, da mir dieselben nach einer lángeren, chronischen Heiserkeit sofortige Erleichterung schufen u. dauernde Besserung brachten. Friedrich Smetana, Vysvtluji si vznik kón. bóhm. Kapellmeister. Prag den 27. August 1882.« této pílohy takto: Z pedešlého dopisu (52.) je patrno, že Smetana trpl nedlouho ped tím prudkým jakýmsi bronchialním Katarrhem. Procházka dal mu asi k ulehení pastilky, výrobek hamburského pítele Ascheho, kterému chtl Smetanovým rukopisem zpsobit radost, snad i reklamu. Dle Teigeho byl Asche »zániožný pítel a podporovatel umní v Drážanech* ve skutenosti
—
;
1
90 Pozdravujeme Vás
—
také si. Schrumpfova,^^^) kterouž co nejsrdenji i milou Vaší chválou Vaší uinil pešastnou rodinu. Nechcete mne penechati další vyjednávání s Pollinim a Uinil byste mi tím velký zdejším divadlem stran vdk. Na každý pád prodáte mu pouze právo provozovací Vás opatrujž! Kvarteto mn, prosím, pouze pro jeho jevišt.
všichni
—
jste
Hubiky?
Bh
hned
zašlete,
opatím Vám
nakladatele.
Váš nejoddanjší pítel a
ctitel
Lud. Procházka.
— 1.
Hartmannovi jsem ješt jménem Vaším za vše vyslovil díky v as, kdy bude musíme si ho^ udržeti naklonného. Pište pijel bych s Hartmannem.'^^'^^) provozování » ertové stny «
P.
DOPIS P. T. iti
mn
—
54.
Herm Herm
Ludevit Procházka Tonsetzer, Musikmeister
Dresden Ammonstrasse
etc.
8.
Velectný píteli
!
't>6)
Neumím
své velé díky na jevo dávati, schází mi výraz, bych proukázamohl se dkovat za tolik pozorností a pohodlnosti Pijmte moje nou Vámi a velké obtavosti Vaší šlechetné choti. nejsrdenjší díky za vše, co milého jsem u Vás zažil.
—
Tek
—
opee.
Bojím
mn
že
se,
mohou
mn
povstat difference mezi
samého je prodej opery se strany PollinihonaBote etBock docela vedlejší vc, o tom
mnou
a p. Botem.
Pro
rozhodnul prospch onch pán. Já ale se držím kontraktu, smlouvou stvrzenou nás obou p. Pollinim a mnou, podpisem. O zmnách nebylo nikdy v naších dopisech ani e, tím mén, abych snad byl zakladatelem nynjší firmy C. F. Na zadní farmaceutické preparáty.
—
Asche & Co. v Hamburku vyrábjící stran téhož lístku jest koncept dopisu,
jímž Procházka dvorního kapelníka (Schucha)
Smetanou, chce-li se '°^) 10'^a) 10 6^
^)
s
zve k
ním seznámiti.
nianistka, žaka Procházkova. Viz pozn. 99. pak dopis 61. a násl. Viz Teige str. 141.
Drážanská
spolenému obdu
se
91
nmecky:
musel komponovat pídavky psané pouze Já musím postavení které slavné skladby estné a ono moje hledt, udržeti Jsemf dle zásluh mých a ve vlasti pipravily. v ea dle mého snažení skladatelem eským a stvoitelem ského slohu v dramatickém a ve synfonickém oddílu hudby výhradn eské.
m
—
národ
—
vli vtšímu výsledku u obecenstva jsem se podrobil zmnám, a jsem zrovna v práci té zamstnán, a doufám, že snad už píští Nechal jsem je ale naped petýden ísla ta nová Vám pošlu. je mohl komponovat, neb na ložit do eštiny, abych dovoleno skládati. Text eský se podail nmecký text není tak, že má ten samý rhytmus, tu samou akcentuaci, jako nmecký, a tak žádám, aby byli oba texty, nmecký a eský otištny. Prosa mže býti tištna pouze v knížkách librettových. Dále musím podotknout, že jsem nebyl povinován, ísla nová pidati, a že bych si pál, abych byl za to honorován, a pekladatel do eštiny též, sic bych ho musel platit já z mé kapsy, a k tomu sotva bych ml chut. Terzetto a konec aríi » Karolíny «^^'') (dle eského) zašlu v b r z k u, tebas jen v klavírním doprovázení, partituru bych hledl Couplett pro jeanna (Toníka) ale nemohu co nejdíve zaslati. a nebudu komponovat. Nemohu se vpravit v takový lehkovážný
K
—
vbec
mn
—
m
se taková docela psán dle Vídeských Bánkelsángerart hudba hnusí, a dokazoval bych tím celému svtu, že píšu za peníze Posílám text kouplettový zpt. žádá. všecko, co kdo ode text,
;
—
mn
V
píloze je list p. Asche-ovi.^^^) Panu Bokovi prosím zprávu on se ukáže uznalým, dát o mé povolnosti, vyhovti jeho pání, a pošle a pekladateli (J. Srb) slušný honorár, a dle kontraktu 10 výtisk klavírního výtahu a 2 exempláry partitury. A te ješt jednou dík, srdený dík, za vše, co jste byl pro rozšíení mých prací uinil.
a
mn
mn
jakými výminkami by jste chtl podporovat u divadel v Hamburku a v Drážprovozování » Hubiky* Rate
sdliti
pod
'"^
Omyl Smetanv; má
»°«)
Viz. pozn. 104.
státi: árie
Anežky.
(Viz pozn. 102).
!
92
anech! Že bych
proti
tomu
nic
mžete
nenamítal,
si
lehko po-
myslit.
A te
s
Bohem
!
Na druhý týden
dostanete
snad
nových vložek tch. ruku, a zstane mi vždy v pamti Milostpaní líbám
všecko,
kla-
vírní výtah a partituru
a trplivost naproti starému
její
obtavost
mrzutýmu musikantovi.
Slen Schrumpfové mou
hlubokou úctu brzké setkání obapolných písemních zpráv! Panu Hartmannovi veškerou úctu!
Na
Srdeným pozdravem Váš vrný
pítel
Bed. Smetana
V
Praze dne 31. srpna 882.
DOPIS
55.
V Drážanech Velectný
15. IX. 82.
píteli !io»)
Tenkráte vru je zapotebí, býti velmi opatrnými naproti ed. i nejsem nikterak toho náhledu, abyste mu penechal »Prod.
Poli.
nevstu « a »Hubiku« pod tmitéž výminkami. Jsou tyto dva pípady možný: poloviku hned 1. buto vyžádáte si tudiž honorá 3000 zl. po uzavení smlouvy, druhou za uritý as na píklad po uplynutí roku (nebo 6. pedstavení protáhnouti lze až ad calendas graecas) a uritá percenta z bruta, radji 6 neb 8 percent z bruta, než 30Vo z netta, a zaprodáte tím úplné vlastnictví.
—
%
aneb prodáte pouze Pollinimu právo provozovací za jistá z brutta), jako každému jinému divadlu. Myslím že tento modus snad pro budoucnost jest výhodnjší, kdežto Vám prvjší poskytuje ovšem okamžitou vtší výhodu. Právo nákladu podržte si na každý pád, pochodíte zajisté lépe. 2.
(Wagner má 8^0
Budu "^)
stran
obou oper
psáti
Bokovi
i
Mezi posledním dopisem Smetanovým
mnn
ješt
aspo
Simrockovi.
(54.)
a tímto
jeden dopis, který není zachován.
byl
patrn
vy-
!
!
93 Pište mi, v
jakém
smru mám
Na každý
Pollinim vyjednávat. že v echách stran Vašich oper s
nemá Poli. pád vyhradil byste si, žádného práva. Prosím Vás též o opis kontraktu týkající se »Dvou vdov.« která nás teprve v pondlí opustí, posi. Šrumpfova, Panika dkují za laskavou Vaši vzpomínku. zdravují Vás co nejsrdenji i
i
S
Bohem
!
Srden
Vás objímá Váš nejoddanjší L.
Na že
ob
jste
DOPIS
s
novink}^ k nimi hotov
»Dvoum !
—
Procházka.
vdovám'^ velice se tším! Bohudíky,
56.
V Drážanech
2^/982.
Milený píteli
Vera veír provozována ouvertura k » Prodané nev.« na Belvederu na Bruhrské terase ^^^) s velkým úspchem, veškeré obecenstvo bylo elektrisováno, hudebníci dirigent, kteí jinak hrají dosti kožen, picházeli vždy do vtšího ohn, tak že se konec ouvertury jako lavina ku pedu valil a vše s sebou strhl. Potlesku ani nechtlo býti konce. Jakou radost já jsme pi tom Hartmann p. i
i
pocítili,
Nm.
neteba
Vám
ujišovati
text (z Prod. nev.)
z klav. výtahu
dal kap.
Schuch
již
na
rychlo pro gener. intendanta vypsati, jedná se nyní jen ješt o spojovací recitativy. Ježto od toho závisí snad pijetí Vaší opery pro zdejší dvorní divadlo, tož Vás dtkliv prosím, necht mi hned recitativy ty vypsat a zašlete mi ješt bhem tohoto téhodne, já je pak rychle pro hrab. Platena peložím. ^^^)
esky
'*") Známá koncertní místnost v Drážanech. O tomto jakož o dalších provedeních skladeb Smetanových v Drážanech viz »Dalibor«, 1882, str. 222 a 230. (kritika Hartmannova). •") Hrab Julius von Platen-Hallermund (1816—1889) byl zprvu dstojníkem v král. armád hannoverské, pak generálním intendantem dvorního divadla v Hannoveru a od r. 1867 v téže funkci v Drážanech. K provedení »Prodané nevsty^ v Drážanech došlo však teprve r. 1899 dirigoval ji Schuch. i
;
«
!
94
Abychom pak peklad ádný v as mli po ruce, dejte mi také veškeré recitativy s eským, textem a klav. prvodem vypsat, já je pak zašlu pí. Malýbrok-Stielerové do Mnichova, která pekládá mistrn. '^2) Naší páni nejsou toho schopni, aby originál eský peložili tak, aby peklad uspokojil Nmce. Paní eené penecháme také revisi resp. nové spracování pekladu ostatního. Co nevidt budu Simrockovi a Bokovi stran Prod. nev. psáti. Pollinimu pro Boha neprodávejte ni jednu, ni druhou! Oekávám ješt odpovdi na mé poslední psaní.
Od
Hartmanna, mé ženušky, která co »Ortruda« v Lipsku m. zpívala s úspchem tak velkolepým, že vzdávají jí všechny journály tamjší unisono nejvyšší obdiv, pravíce, že *Ortrudu« ješt nikdo nezazpíval, nejsrdenjší pozdravy V duchu Vás objímá Váš nejoddanjší pítel
dne
p.
22.
t.
!
Dr. Procházka.
DOPIS
57. (Korresp. lístek.)
Slovutný pan Papperlbad,
Bedich Smetana,
skladatel
v
Praze
Drážany
in
28. 9.
Ammonstr. Velectný
Prag 82
8.
píteli
Dnes ráno jsem Vám psal, jakému úspchu se tšila ouvertura k Vaší » Prodané nev.« vera v posl. symfon. koncertu Gottlóbrovy kapely na Belvederu. V poledne již ke pišel jednatel kapely Mansfeldtovy, která píští úterý zahájiti chce zimní své koncerty
mn
^^2) Otilie Stielerová, provd. Kleinschrodová (nar. 1836 v Mnichov), nmecká básníka pekládala mnoho z eštiny, národní písn i umlou lyriku od Máchy až po Nerudu, nejvíce však ze Zeyera. Peklady ty, jakož i její peklady pro Procházkovy sbírky »Slavische Volksstimmen« (1882) a »Vólkerstimmen« (1884) vyšly také tiskem. S pekladem libreta » Prodané nevsty sice zaala, avšak nebyl dokonen. (Viz Hud. Revue r. II., . 5. [Smetanv Sborník] str. 292.) Na nkteré texty její Procházka komponoval písn. Ze sympathie k Cechm pijala ped rodové jméno pseudonym Malýbrok ;
(=
Kleinschrod).
Zemela
19.
záí 1913 v Tegernsee.
!
!
95 ve velkém Gewerbehaus-sále
To
s
Vaší
ouverturou,
ježto
se
zde tak
ovšem pro operu Vaší výborné auspicium ochotn pro p. Gottlóbra zapjil p. Noty ^ orkestrální, jež kap. ech, odeslány dnes ráno již zase do Prahy, píšu tudíž zárove tomuto, zdali by ješt jednou byly sem zapijjeny. Zárove táži se Vás jménem p. kap. Mansfeldta, zdali dovolíte, aby z parvelice
líbila.
sml
je
mn
provozování Prosím odpovzte mi obratem pošty ouvertury doufám, že korrespond. lístkem. P. Mansfeldt má velký orkestr ujme se také s horlivostí Vašich symfon. skladeb. Však se o to dát vypsat jeho kapelou.
titury
si
hlasy a
zdali
svolujete
k
i
zasadím.
V
duchu Vás objímá Váš nejoddanjší
Dr Procházka.
DOPIS
58.
V
Drážanech
^^
iq
Velectný, milý píteli Jak mile jsem obdržel recitativy kVaší »Prodané nevst «, zaslal je ihned kapelníku Schuchovi, jehožto slovo nejvtší váhy má, a vynasnažil jsem se, se jen moje výmluvnost, abych mu » Protaké danou « co nejveleji na srdce uvázal i doufám, že, ježto p. Hartmann horliv sekunduje, opera Vaše k provozování pijata Hrab bude. Žádal jsem zárove o brzkou ve vci té zprávu. Pláten, gener. intendant, ovšem práv mešká na dovolené, proto však míjže býti o Vaší vci brzo rozhodnuto. Budu ji neustále popohánti, zítra budu zase osobn intervenovati. Pepracování pekladu odevzdati hodlám, jak jsem Vám již sdlil pí Kleinschrodové (Malýbrokové) v Mnichov, i doufám, že v práci tu se uváže. Pollinimu nejinak než právo provozovací prodejte, Vy se pesvdíte, že tím zpsobem lépe pochodíte. Jakmile »Prod. nev.t zde neb v Hamburku provozována, pak najde se také byla
jsem
mn
bu
dobrý nakladatel a pak dáme vytisknouti dopis ke všem divadlm nm. v nímž jim odporuuje se opera Vaše. Bohdá, že Vaše »Dv vdovy « nyní také již brzo vyjdou tiskem a pak také zajisté rozšíí se po divadlech nm. v rychlém pochodu.
!
!
9Ó svými operami píznivjší pdy naleznete, než Dvoák svými dvma kom. operami, pevn mám za to, jeho »Selma sedlák* se zde studuje a má ješt tento msíc býti proveden, nenalézá zde však mnoho sympatií. Hudby vlastní, samostatného ducha je v díle tom pramálo Dojde-li pec ješt tento msíc k » ertov stn ?« Chci na každý pád pijeti, nebudu-li muset s ženuškou do Lipska, která tam má nkolikráte zpívat pohost. Poslal Vám Bock, co již z »Dvou vdov« tiskem vyšlo? i^^) Možná také, že z daleké své cesty, kterou v záí nastoupil, se ješt nenavrátil. Bute na konec ujištn, že pro Vás povždy s neúnavnou horlivostí podniknouti chci vše, co káže pátelství a zájem Váš.
Že v
Nm.
S srdenými pozdravy ode
mne
i
ženušky.
Váš nejoddanjší
Dr Procházka. Potebuji
—
nevyhnuteln
exempl. klav. výtahu »Prod. je za cenu jakoukoliv Urbánka, aby
prosil jsem již nev.« zaopatil, ale ekám marn.
DOPIS
1
mn
59.
V Drážanech
13/X. 82
Velectný píteli
V
dnešních »Dresdener Nachrichten* píše p. Hartmann, jak stojí v pipoj, výstižku ^^*) ten bývá o všem velmi dobe zpraven a
a
;
"3) Viz pozn. 83. *") Piložený výstižek z »Dresdner Nachrichten« zní takto: bereits von uns veroffentlichten Novitátenprogramm der Kgl. Oper ist noch ein Werk hinzuzufiigen, das vielen musikalischen Sympathien be-
Dem
Smetana's komische Oper »Die verkaufte Braut.« Im Hofconcert hat das Sextett und in den Concerten der Herrn Gottlober und Mannsfeldt die Ouvertue die besten Erwartungen erweckt, und wennman auch im czechischen Nationaltheater vom Text nichts hat verstehen konnen, deren mehrere Nummern wiederholt werden so ziindete doch die Musik 15. October geht eben in Prag das neueste vollkommen. mussten Viz pozn. 111. Werk Smetana^s »Die Teufelswand« erstmalig in Scene.
gegnen wird:
—
—
Am
—
!
97
hrab
Pláten dosud mešká na
dovolené,
vysvítá
z
ádk
tch, že
chce, aby provozována byla opera Vaše a tož mžete býti již naped pesvden, že k tomu ješt tuto sezónu jist dojde. Klavírních výtah bude k studium nkolik potebí a tož by se pro kap. Schuch
zdejší divadlo dvorní vždy rentirovalo, kdyby si na útraty vlastní dalo u Roedra^^'^) otisknout nkolik exemplá, jedná se jen o to, kde jsou plošky a zdali k tomu cíli by zapjeny byly, stran ehož se ihned informujte a zprávu dejte. potebuji nevyhnuteln jeden exemplá pro paní Kleinschrojá dovou (Malýbrokovou), která má nový peklad sdlati. Svj vlastní dal jsem Hartmannovi, jeden skvostn vázaný dal jsem ped lety Hanslickovi, co podnes mrzí a pálí.'^*^) Prosil jsem p. Urbánka, aby inseroval v Daliboru, zdali by nkdo exemplá svj neprodal.
mn
mn
Vám Bock noty, jichž se týe? — Bute zdráv a srden ode mne a ženušky Poslal
—
pozdraven
—v
duchu
objímá Vás
Váš oddaný
Dr Procházka.
DOPIS
60.
(Koresp. Slovutný pan
. 37
in
Bedich Smetana,
lístek.)
skladatel v Praze, Poštovská ulice
Prag
V Drážanech
15. X. 82.
Velectný, milený píteli Zvstuji Vám dv radostné novinky: pedn mi vera kap. Schuch ekl, že není pochybnosti, že Vaše »Prod. nev.« bude v této sezón provedena, ježto si toho Král peje. Jakmile gener. intendant pijede z dovolené, bude pak s Vámi vše uvedeno do poádku. Za 11. Vaše smyc. kvarteto pipravuje se v zdejším Tonknstler-
—
"*) C. G. Roeder, známý lipský velkozávod pro rytí a tisk not. "®) Tuto poznámku Procházkovu o známém kritiku vídeském
Hanslickovi
Eduardu
pochopíme, uvdomíme-li si jeho obojaké stanovisko k bývalému spolužáku Smetanovi. Viz >B. Smetana a vídeská kritika* v Hud. Revui r. 11. str. 270 a násl.
!
98
—
páni komorní Vereinu, jehož pedsedou je p. Fúrsíenau^^'') hudebníci žádali mne, abych Vám sdlil, že jsou nadšení pro Vaše dílo a že je studují s celou duší. V jedné z píštích soirée kom. hraje p. Rappoldi^^^) se svou ženuškou a cellistou Hausmanem z Berlína i^^) Vaše trio. Tož jste pec spokojen se mnou !
Srdené pozdravy od mé ženušky
!
V
—
duchu Vás objímá
Váš nejoddanjší Lud. Procházka.
DOPIS
61.
Herm
Herrn
Ludevit
Procházka
Tonkúnstler zu Dresden
Am-
monstr, 8.
Velectný píteli Ohlašuji, že první pedstavení na pátek tento týden dne 27ho.'2^)
—
»ertové stny*
je ustanoveno hned pedstavení v nedli Druhé
dne 29ho. Tšil V pádu nepedvídaných zmn telegrafoval bych Vám. pádu by tom Vámi v pijel s bych se, kdyby p. Hartmann též pipravená bylo žádoucno, by jste mi dal zprávu, aby byla lože pro Vás oba. Já sám, Bohužel, nereilektuju na svobodné místo pro sebe, neb oni ho neradi presentujou, nýbrž ho velmi rádi
na
to,
—
;
—
prodávají.
—
—
u Vás s »Prodanou nevstou?* Já poslal svou dosud ješt zachovalou v » klavírním výtahu « co poslední
Jak to stojí vlastní,
exemplá to pál.
—
(neb v celé
Recitativy
eské
—
není k dostání) a nmecké jsem poslal
Praze
tak jak jste si
odsud z Prahy
"') Bezpochyby Moriíz Fiirstenau (1824—1889), len dvorní kapely drážanské, pak kustos král. sbírek hudebních a profesor flétny na konservatoi, inný též jako hudební historik. »'^) Viz pozn. 73. Cho Rappoldiho, Laura R.-Kahlerová (* 1853), zname-
nitá pianistka, žaka Lisztova. (* 1852), "«) Robert
Hausmann
professorem
král.
výborný violoncellista, byl od r. 1876. konservatoe v Berlín, od r. 1879. lenem joachimova
kvartetta. '^'')
Datum premiéry
bylo pak posunuto na 29. íjna 1882.
!!
99 nkolik dní
ped
tím,
ten
Zdenka, poslat z Jabkenic kloudný exemplá ml. Pište
mi
laskav,
jest-Ii
k provozování »ert. dli k druhému? !
—
z
mé
jste
stny « Zmny v
musela dcera
moje,
skín, kde jsem ješt
tento
výtah «
>klav.
ale
vše to obdržel, a pijedete-Ii hned k prvnímu, aneb teprv v netomto repertoiru bych telegrafoval,
Nepijde-li zpráva z mé strany, jste neml zbytené výdaje. tedy jsou, jak jsem udal, pedstavení dne 27ho v pátek první, a dne 29ho v nedli druhé, tetí moje benefice ješt není urená, ale dá se hned ješt as 2 neb 3 dní po druhém pedstavení, proto že by rádi tu benefici ješt dali na divadle letním, jest-li zima tomu neudlá konec; tak že ješt dnes se nemže íct, kde ped^^^) stavení se odbydou, venku neb zde uvnit Prahy?!
aby
—
Nejhlubší úctu milostpaní
Což nemohl by Bot Bock neb Simrock vozování tom? Na shledanou tedy Srdeným pozdravem
býti
—
avisováni o pro-
!
Váš upímný pítel
Bed. Smetana ^2^
V
Praze 21 íjna 82.
Poštovská
DOPIS
ul.
.
37.
I.
62.
(Koresp. lístek:)
Slovutný pan
. 37
in
Bedich Smetana
skladatel
v
Praze,
Poštovská uL
Prag
V Drážanech Velectný
24. X. 82.
píteli
Bezpochyby, že pijedu k mannem, mluvil jsem s ním
I.
již
pedstavení v nedli s p. Hartvera a on velice se tší na nové
již
Premiéra byla ješt *venku« t. j v Novém eském divadle.^ Poslední zachovaný dopis Smetanv Procházkovi. Dopis, na Procházka pozdji odpovídá, jsem nenašel. *^')
'")
7*
nž
100
Dám Vám ješt uritou zprávu, o místa se však pro nás obrátím se žatou píinou na švakra Felixe. ^2^) Po pedstavení mohli bychom všichni být snad pospolu u Pecolda^^*) Dnes provozuje se zde poprvé Dvoáv zvláštním pokojíku? ^2'^), kéž je výsledek dobrý, nebo je rozhodný pro kova opera Klav. výtah jsem další úspchy eské opery na zdejší V duchu obdržel, pošlu jej tyto dny pekladatelce i s recitativy. Vás objímá
Vaše
dílo.
nestarejte,
—
pd — !
Váš
vrn
—
oddaný
Dr Procházka
DOPIS
63.
Slovutný pan in Prag.
Bedich Smetana^
skladatel v Praze, Poštovská ulice
. 37
V Drážanech
25./X. 82.
Drahý píteli! Pijedu
Hartmannem
tuto nedli k I. provozování, stran Felixovi Reisingrovi. Tšíme se oba nesmírn! Stran libreta prosil jsem p. Urbánka, aby je rychle zaslal, abych je mohl p. H. na rychlo aspo ve výtahu peložit. lože
s p.
psal jsem
již
švakrovi
mn
Dvoákova opera líbila se zde vera velice, dležitý pro další šastné výsledky eské opery na zdejší
to
pd —
úspch
!
Nejvelejší pozdravy od nás všech.
Váš
vrn
Na radostnou
shledanou!
oddaný L.
Procházka.
"^) Bratr pí. Procházkové, Felix Reisinger, byl pokladníkem Ringhoferovy továrny na Smíchov.
"^)
Oblíbená pražská restaurace v Celeíné ulici.. » Šelma sedlák.« V. dopis 58. Procházkv referát o premiée Dvoákovy opery »Šelma sedlák« ve dvorním divadle drážanském (dne 24. íjna 1882) pinesl »Dalibor« z 1. listopadu (str. 244.) zárove s výtahy
—
*^'^)
kritik
nmeckých
(str. 246.).
!
101
DOPIS
64.
V
Drážanech 7./XI. Ammonstr. 8.
^2.
Velectný píteli Líto mn, že jsme se v Praze již druhý den nevidli, já Vás hledal v »Slov. kavárn « k X. hodin, nenalezl jsem Vás však bohužel. Neml jsem tudíž píležitosti íci Vám nco o nové Vaší opee. Libreto je bohužel tak naivn vymyšleno, že jinde vzbudilo bv snad smích, erta v XIX. stol. citirovat na jevišt, jest již samo o sob tuze odvážné, zejména pak representuje-li se tak svrcho-
van nešikovn. Vždy by ho
bylo bývalo až dost, kdyby se teprv v poslední scén objevil. Jak naivní by se také cizímu obecenstvu muselo zdáti, že tak mocný pán a velmož, jakým byl Vok z Rožmberka, bude coram populo se svým hradním( !) pojednávati o tom, má-li se oženit, v tak interní otázce rodinné Proto jest mi jednak líto o krásnou Vaší hudbu a ohromnou práci, kterou jste na dílo !
to vynaložil. novi, posílám
Zvlášt
Vám
—
mn
se líbilo II. jednání, taktéž p. Hartmantuto jeho referát v »Dr. Nachr.«i26)
'^^) Také tento referát není v korrespondenci zachován. Laskavostí redakce >Dresdner Nachrichten« bylo nám umožnno opatiti si opis. Referát byl uveejnn v ísle z 31. íjna 1882 a zní takto: »Die erste bohmische Auffíihrung im Landestheater zu Prag von Smetana's romantischer Oper »Die Teufelswand« wiirde man nach den Ovationen, welche dem tauben, ernsten Autor stiirmisch dargebracht wurden, als einen vollkommenen Erfolg bezeichnen míissen. Soweit es dle formschóne, geistreiche und gemiitstiefe Musik anlangt, láge dle Hoffnung vor, auch die Oper mit der Zeit nach Deutschland zu verpflanzen. Aber der Text ist so spezifisch an die nationale Sage gebunden, und von einer Dáme so ungeschickt und wenig allgemein glaubliaft gestaltet, dass diesmal nur von einem lokalen Erfolge des Tondichters berichtet werden kann, das ist umso bedauerlicher, als das breite Ausklingen schóner lyrischer Stimmung in Ensemble und Soli, Smetana uns Deutschen viel verwandter erscheinen lásst, al=i die iibrigen neben ihm erfolggekrónten Slaven es sind, deren Aeltester und Fiihrer Smetana ist. Diese Ansicht werden die reizende nationale Oper »Die verkaufte Braut« und die kleine Salonoper >Die beiden Witwen* seinerzeit bestátigen. Beiláufig fiihrt man am Freitag im Tonkiinstlerverein ein Quartett von Smetana auf, und in der ersten Rappoldi'schen Soirée spielt dann die Frau Kammervirtuosin Rappoldi ein Trio des genannten
!
«
!
102
Zárove Vám posílám programy
Tonkiinstíervereinu a I. soirée Vaše díla se velmi líbila, o smyc. kvartetu byly Rappoldi-ho. velmi rozdílné úsudky, protože Nmci práv to, co my v ceníme, nerozumjí. díla byla virtuosn provedena, a exekující
Ob
nm
Ob
skuten
nadšením pi vci.
Rappoldi pozdravuje Vás co nejveleji a vzkazuje Vám, že pro trio Vaše má nesmírnou zálibu, hrál je také minulé pondlí v Berlín s velkým úspchem.^^^*) Od Boka, jsem mu již dvakráte psal, nemám dosud žádné odpovdi, oekávám ji však každý den. Prozatím s Bohem Jak dlouho jste ješt v Praze ? Srdené pozdravení gá mé ženušky. V duchu Vás vroucn objímá Váš nejoddanjší Dr. Lud. Procházka. byli
s
P.
a
DOPIS
65.
V Drážanech Pemilený
24/1 83
píteli
tomu dosti dlouho, co jsem p. Boka již optovn stran »Dvou vdov* urgiroval, naež mi konen odpovdl, že vyjednává Je
intendantem Hiilsenem ^^''') v píin provozování opery Vaší a že se má na jevišti osvditi, pokud nové zmny dalšímu osudu díla celého prospšný jsou, že si iní nadje nejlepší.
s
Nemohu Vám íci, jak mne to dozírá, mé Vaší strany bylo pec uinno vše, nkolik dní budu zase na Boka dorážet.
z
i
že
vc
tak
protahuje,
co bylo možného.
Za
jsem p. Bulsovi^=^^) árii »Dany« z >Branichce moje ženuška zazpívati v koncertu, jejž Bulsem v Praze uspoádá; líbila se mu tak velice, abych si od Vás vymohl dovolení, aby si sml
Tyto dni ukázal
bor« dne že
(h-dur), kterouž
8.
mne
dubna prosil,
s
Autors, dessen selbstloses, aller Reklam abholdes Streben und kiinstlerisches Konnen neuerdings in Deutschland Bahn bricht, was Liszt schon 1856 voraussagte. L H.c *^^a) Kritiky drážanských list o triu uveejnil Procházka v » Daliboru (1882) str. 270. >2^) Viz pozn. 67. ^2«) Paul Buls (1847—1902), baritonista, byl v létech 1876—1889 lenem dvorní opery drážanské.
—
!
103 opatiti opis partitury té árie, že by ji zpíval s orkestrem pi nejbližším koncertu dvorním. Leží mu velice krásn a nebudete mít dejte mi laskav zprávu. zajisté nieho proti tomu Co dlá Vaše nové kvarteto smycové? Jak pokrauje? Propjíte nám je k provozování v zdejším Tonkiinstiervereinu? Pejete si pak, ;
abych pomocí Hartmanna, jenž je za dobe se Simrockem, o to se zasadil, aby u nho kvarteto vyšlo? ^2^) V Praze je nedávejte v náklad, prosím Vás horoucn o to, Vaše skladby musejí nyní na trh svtový. Nespustil jste se idey stran projektované orkestr. skladby » Pražský masopust «? ^•^°) Byl by jste tak laskav, propjiti tábor« pro 2 klavíry, rád bych
ob
Tším
mn
Richarda « a »Valdštýnv skladby zde provedl. »
mne brzo zase nkolika ádky pátelskými pekvapíte, pinesou milou zprávu, že jste dobré a statené mysli. Píjmtež od nás všech vroucí pozdravení butež ujištn stále o nejupímnjší oddanosti které
se, že
mn
i
Vašeho vrného pítele a
ctitele
L.
DOPIS
Procházky.
66.
V
Drážanech
29.
Ammonstr.
1.
83.
8.
Velectný, milý píteli jenž mne velice zarmoutil a pec zase potšil zprávou, že se Vám zase lépe vede, psal jsem ihned Pollinimu Bokovi a užil jsem vší své výmluvnosti, abych optné provozování a co možná brzké vydání tiskem opery Vaší na nich
Otevev dnes Váš
list,
i
vymohl.
Budu
optn
v nynjší *")
vydal
kap.
dob, kde
Schuchovi polit,
naše
stran
pomry
»Prod. v
nevsty*
psáti,
a
echách nepíjemné sem
Druhé smycové kvartetto dokonil Smetana 12 bezna 1882; hlasy 1889. Buršík a Kohout, pak pevzal je Simrock a od nho Uni-
r.
versální Edice.
Fragment ^Pražského karnevalu* (Introdukce záí 1883.
'^*')
14.
a polonéza)
dokonen
!
«
!
104 pro nás vrhají jste
mi
zaslal,
dobu churav
delší
sebe,
vždy sám o
n
a zachovejte se
pátelm svým ješt dlouhá léta Doufám, že Vám budu moci brzo
Recitativy, jež
byl žádal,
a studoval Rubinsteinovy
všemožn
Šette se a
nedlám sob mnoho nadje.
stíny,
má u
>
te
byl však
Makabejské*. a milé rodin
svému národu
positivnjších zpráv o »Dvou vdovách*. Peju si od srdce, aby byly pro Vás hodn potšitelné Psal jsem Vám ped 3 nebo 4 dny a adresoval do Prahy (Papperlbad), mysle, že se tam zdržujete ješt, obdržel jste psaní to do Jabkenic? Všichni mojí drazí pozdravují Vás i ctnou rodinu Vaší co nejveleji, v duchu Vás pak vroucn objímá podati
!
vrný
a
oddaný Váš pítel
Dr Procházka.
DOPIS
67.
V Drážanech
31.
I.
83.
Velectný, milený píteli Jak jsem Vám tyto dni sdlil, psal jsem sledního Vašeho listu ed. Pollinimu i
ihned
po obdržení po-
Bokovi v
píin
Vaší
»Dv vdovy «. Dnes obdržel jsem
opery
obsahu, že již odpov od Polliniho toho veškerou péi, aby vzbudil interes pro Vaši operu a že týž den psal v píin té Bokovi. « »Jakmile prý docílí njakého resultátu, že ihned dá vdti. Tolik Vám sloužiž aspo k dtše, že je vc pivedena zase do proudu a bute jist, že jí nedám zaspati. Oekávám pouze odpov 3>nyní vynaloží
mn
od Boka.
Bh V
Vás opatrujž
!
—
duchu Vás objímá Váš
vrn
oddaný pítel Dr: Procházka.
DODATKY. V pímé
vzájemnou korespondencí Bedicha Smetany neetné dopisy jednotlivých umlc a pátel, o nichž na píslušných místech stala se zmínka (Fr. Liszta, Aug. Kómpela, Ot. Kopeckého, Jos. Srba a j.), pak dopisy nakladatelských firem Hugo Pohle v Humburku, Ed. Bot & G. Bock v Berlín, iditele Bernarda Polliniho v Hamburku a odpovdi Smetanovy resp. Procházkovy na n. Usilovné pátrání moje po všech tchto dokumentech mlo výsledek jen ásouvislosti
se
a Dra. Ludevíta Procházky jsou
stený: V pozstalosti Smetanov zachovaly se dopisy nakladatele Hugo Pohle a smlouva s Pollinim stran ^Dvou vdov*. Dopisy Hugo Boka a B. Polliniho nalezeny nebyly.
Kam se podly dopisy Smetanovy a Procházkovy adresované Pollinimu, nepodailo se zjistiti. V archivu a obchodní korespondenci Polliniho, kterou ddicové téhož odevzdali novému iditelství divadla, dopisy ty nejsou a nynjší právní nástupce Polliniho nebylo lze vypátrati. Není tedy vyloueno, že se dopisy tyto ješt nkde vyskytnou. Dopisy adresované Bokovi již neexistují. Nasvduje tomu dopis firmy
mn
Bot &
mj mn
na dotaz oznámila toto: »Herr Kommerzienrat Bock hat keine an ihn persónlich gerichteten Briefe aus der erwáhnten Zeit mehr aufbewahrt und erinnert sich nur noch, dass er allerdings der ersten Auffiihrung der »Zwei Witwen« von Smetana in Hamburg beigewohnt hat, dass dieselbe aber von einem so geringen Erfolge begleitet war, dass verschiedene Umarbeitungen, namentlich des Textbuches vorgenommen werden mussten, die sich jedoch so wenig als Verbesserungen erwiesen, dass es leider nicht móglich war, diese Oper Smetanas auf andern deutschen Biihnen zur Auffiihrung zu bringen*. jako další Otiskuji tedy alespo to, co se zachovalo a bylo nalezeno dodatek pak následují kritiky o hamburské premiée *Dvou vdov*, dnes nesnadno pístupné, jichž opisy jsem si opatil. Ed.
G.
Bock,
která
;
J.L.
106
I.
Dopisy nakladatele Hugo Pohle v Hamburku.
VerlagvonHugo Pohle
in
Hamburg. Den
1.
Februar 1880
Geehrter Herr!
Wúrden u.
kleineren
Sie nicht vielleichí die Giite
Werke vorzulegen behufs
haben mir einige Ihrer grósseren Erwerbung fiir meineti
eventueller
Verlag.
Es solíte mich freiíen in einen Verkehr mit Ihnen treten zu konnen von dem ich dann hoffe, dass er ein ebenso angenehmer und ausschliesslicher werde wie dies z. B. mit dem Ihnen wahrscheinlich bekannt seienden
Goldmark der In
Fali
ist.
Erwartung Ihrer
gefáll.
Nachrichten, zeichne achtungsvollst
Hugo
Pohle,*)
VerlagvonHugoPohleinHamburg. Den
9.
Februar 1880.
Geehrter Herr!
Besten Dank fur Ihre
gefáll.
Zuschrifí
vom
6.
Sie mir augenblicklich Nichts vorlegen
konnen
wieder ein Werk lich gedenken.
gleichviel
fertig
geworden
ist,
;
ds.
Es thut mir leid,dass
ich hoffe aber, dass
wenn
was, Sie meiner freund-
Ich wiirde Sie bitten, mir die beiden bereits fertigen Opern zu bersenden, da aber daraus bereits Duette verkauft sind, so kann selbstverstándlich kein Uebereinkommen iiber dieselben stattfinden. In der Hoffnung nicht vergessen zu werden, erwarte ich gelegentlich Weiteres von Ihnen zu hóren.
AchtungsvoU
Ihr ergebener
Hugo *)
V. dopis
Smetanv
z 18.
února 1880 (.
15. íéto sbírky).
Pohle.
107
Verlag von Hugo Pohle
in
Hamburg. Den
23. April 1880.
Sehr geehrter Herr!
Gestem iiberbrachte mir Dr Prochaska íhr Ciaviertrio. ích hábe Abend durchgesehen und wáre nicht abgeneigt es zu drucken.
gestem
es
Selbstver-
kann es mir aber nicht daran liegen dies eine Werk herauszudann zu warten ob Sie iiachgeíragt werden. Es liegt mir desund bringen halb vor Allem daran, ob Sie sich verpflichten wollen, wenn wir uns stándlich
durch mich zu verlegen. leh theile wie Ihnen ich offen gestehe, nicht Lust hábe die EinIhnen fiihrung eines Autors zu íibernehmen, um fiir Andere, wenn es íiberhaupt dazu kommt, gearbeitet zu haben. Was meinen Sie also wie wir uns im Allgemeinen, und im Speciellen um das Trio einigen? íiberhaupt
vertragen, ausschliesslich
dies mit, weil,
In
Erwartung Ihrer
gefáll.
Antwort, zeichne
achtuagsvollst
Hugo
Verlag von Hugo Pohle
in
Pohle.
Hamburg. Den
30. April
1880.
Sehr geehrter Herr! Sie schreiben in
Ihrem
gefáll. Briefe
vom
28 ds.
:
Jedoch bin
ich stets
was ich fertig hátte, was es auch sei, Ihrer geschátzten Firma zum Drucke zu íiberlassen, nach vorangegangener Verstándigung und Annahme der Bedingungen.« Dies und Nichts weiter ist, was ich wiinsche. Ich verlange ein Vorkaufsrecht und dies ist Etwas was jeder anstándig fiihlende Autor seinem Verleger einráumen kann, wenn dieser durch Herausbringen mehrerer seiner Werke und durch Verwendung dafiir seinen Autor bekannt macht und zwar so, dass das Publikum die Werke dieses Componisten kauft und stark kauft, wodurch also der Verleger wieder in den Stand gesetzt wírd, den Autor giinstiger bei Erwerbung weiterer Werke zu stellen. Diesen Punkt wollen Sie festhalten und Sie werden auch finden, dass das Honorár fúr das Trio ein viel zu hohes ist Ich hábe mich, weil ich bereit das Náchste,
108 Musiker bin, fiir das Trio interessirt, verhehle mír aber als Verleger durchaus nicht, dass im giinstigen Falle vorláufig kein Gescháft damit zu machen ist. Dazu gehórt erst, dass Sie iiberhaupt noch durch andere und namentlich mehr Werke dem grossen Publikum bekannt werden. Dies ist doch immer derjenige Werthmesser, den ich als Verleger im Auge behalten muss, und da nutzt mir meine noch so hohe Wertschátzung als Musiker durchaus Nichts. Wenn wir nun aber offen sein wollen, so ist abgesehen von der grossen Anerkennung die Sie, namentlich in Ihrem enggeren Vaterlande gefunden haben, doch noch Viel zu thun, bis auch die Gunst der iibrigen musikalischen Welt erworben und der gróssere Theil derselben wenigstens zu der Frage gereizt wird: Wer ist Smetana? Ist das erst der Fall, dann ist schon viel gewonnen und wir sind iiber den Berg.
einem dem Publikum neu zu prásentirenden Autor einfach mittheilen wiirde, dass das erste bei mir zu verlegende Werk iiberhaupt nicht honorirt wird, bin ich bereit íhnen M. 200*— fiir das Trio zu
Wahrend
ich
nun
also
zahlen.
Was nun
—
—
»Zwei Wittwen« so kame es darauf an, dass Sie mir Partitur, Clavierauszug und Textbuch zustellen. Gefállt Sie mir, so drucke ich die Partitur, Clavierauszug rp iibernehme den Vertrieb, liefere an die Biihnen fiir eventuelle Auffiihrungen das Materiál, und wir theilen die Auffiihrungstantiemen resp. Einnahmen fiir Partitur Stimmen d. h. des Materials behuf s Auf f iihrung. Damit Sie stets au courant sind, verpflichte ich mich keinen Abschluss mit einer Biihne ohne Ihre Genehmigung zu machen und lege íhnen regelmássig die Cassenraporte vor, wobei die
die
Oper anbelangt
Regulierung
Komme
des Íhnen
zukommenden
Antheils
zu erfolgen
hátte.
meinen Verpflichtungen nicht nach, so fállt das Eigentumsrecht an Sie zuriick, ohne dass ich berechtigt bin, Zahlungen, die ich bereits an ich
Sie leistete, wieder zuriickzufordern.
Das unter der Feder interesieren,
Haben
wenn
befindliche
ich Einsicht
Werk
»Karnevals Scenen«
— wird mich
davon nehmen kann.
meine Propositionen zu uberlegen und mirgeFiir den Fall Sie nicht acceptiren, hábe ich wohl die Berichtigung, das Trio-Manuskript wieder an Herrn Dr Prochaska zuriick zu stellen oder soli ich es direct an Sie senden ? Sie die Giite sich
legentlich Nachricht
zukommen zu lassen. ;
Achtungsvollst Ihr ganz ergebener
Hugo
Pohle.
109
Verlag von Hugo Pohle
in
Hamburg Den
12.
Mai
1880.
Sehr geehrter Herr!
vom 5. ds. nehrne ich davon Notiz, dass meinen Propositionen einverstanden sind. Trotzdem ich nun nicht, sondern nur M. 200— fiir das Trio bewilligen wie Sie verlangen 300 kann, sende ich beigeschlossen diese Šumme, um wenn Sie mir den VerIm
Besitz Ihrer gefáll. Zuschrift
Sie mit
—
unterzeichnet zuríicksenden,
lagsschein
Konnte
destens
ich
als
»unfair« zu nennen,
Briefe diese
Wenn
Ihnen mehr
Šumme
Sie
geboten
diese
Angelegenheit
200 M. bezahlen, so
wenn
vváre
es
ich Ihnen nicht bereits in
erledigt
ist.
von mir min-
meinem
letzten
hátte.
den Verlagsschein unterschreiben, so fiigen Sie noch
die
Opus-
zahl des Trios bei.
wohl die im Partitur-Exemplar enthaltene bohmisch nicht verstehe und doch jedenfalls deutsch herstellen lassen muss. Oder wiinschen Sie die bohmische Fassung beibehalten, dann schreiben Sie mir diese genau und deutlich, damit mein Lithograph sie richtig wiedergiebt. ich hoffe wieder von Ihnen zu hóren namentUch wegen der Oper. Ich glaube es ist besser Sie unterhandeln mit Pollini, ohne mich dazwischen zu bringen, durch Dr Prochaska. Wir kónnen uns dann immer noch privatim verstándigen, indem Sie Ihre Forderungen an mich cedieren. Gleichzeitig
Widmung
theilen
Sie mir
deutsch mit, da ich
sie
Achtungsvoilst
Hugo
Pohle.
Vergessen Sie in einem eventuellen Abkommen mit Pollini nicht die Bedingung, dass die Oper in der Saison 1880/81 zu Auffuhrung gelangen muss evt. Conventional Strafe.
—
—
Dopisnice
z
Drážan
do Jabkenic.
Tage den Correctur-Abzug vom Trio aus Leipzig den Bláttern zu Theil werden zu lassen und dann das Ganze incl. Manuskript wieder an mich Sie
werden
erhalten.
Haben
dieser
Sie die Giite die genaueste Durchsicht
nach Hamburg zu senden.
:
110 war 5 Wochen
leh in
Hamburg
Jn
Karlsbad und hoffe in 10 bis 12 Tagen wieder
einzutreffen
Mit bestem Gruss ihr
Hugo d. Zt.
Dresden, den
Pohle,
21. Juli 1880.
Verlag von Hugo Pohle
in
Hamburg Den
30. Juli 1880.
Geehrter Herr!
Soeben von der Reise zuriickgekommen finde
ich Ihre beiden Sendungen: Manuscript vor. !n Betreff des Trios hábe ich Ihnen auf Ihre Wiinsche folgendes mit-
Trio
—
Correctur
u.
zuteilen
Das Manuscript muss als erworben in meinem Archiv bleiben. Die Dedication soli wenn moglich, da der Titel bereits fertíg, noch angebracht werden. 3.) Weder Dedication noch Titel kann franzósisch abgefasst werden, da 1.)
2.)
ich nur deutsche Titel kenne, woriiber ich was die Dedication anbeiangt umgehend Ihre Zustimmung erwarte.*) 4.) Ist es sehr nothwendig das Opus und zwar jedeš mit einer Opuszahl
zu versehen. Erstens ist dies fiir die Catalogisirung sehr erwiinscht, viel wichtiger ist die Opuszahl aber fiir die Beurtheilung des Werkes, umsomehr als das Trio ein friiheres Werk von Ihnen ist und bei jedem Menschen
Entwickelungsgang geltend macht. Dass Liszt seine opera Zahlen versehen hat, ist sehr klug, denn er hat so furchtbar viel geschrieben wozu er nur die »Sauce« that, und derartig unselbststándige Dinge hat er sich wohl und mit gutem Grunde genirt mit seiner >Marke« zu versehen. Im Ubrigen solíte es mich freuen wenn seibst in dieser Áusserlichkeit Liszt Ihnen kein Vorbild wáre und die Grosse Ihrer Erfindung auch innerJich von der innerlichen Áusserlichkeit Liszs sich sich ein gewisser
nicht mit
unterschiede.
*)
Trio bylo dedikováno Procházkovi. Následkem odporu Pohleho proti eské i francouzské upustil Smetana od ní vbec, (viz dopis 24.
dedikaci z 26.
záí
1880).
111
Was nun das neu gesandte Manuscript*) anbelangt, so bleibt dasselbe so lange von mir ungelesen bis Sie die Gúte haben mir Auskunft uber den Passus
doch
in Ihrem Begleitbriefe geben: »Das Honorár mochte ich denn etwas gebessert wiinschen a!s es beim Trio der Fall war« sic! !
Also ich erbitte erst Ihre gefáll. Nachricht, da ich Ihr erster Verleger bin, der ohne Subvention sich zur Herausgabe ihrer Werke entschloss.
Achtungsvoll
Hugo Ich
mache
Sie
im Voraus darauf aufmerksam, dass
ich
Pohle.
auch keinen
czechischeii Titel kenne!
Verlag Hugo Pohle
in
Hamburg den
22.
September 1880
Geehrter Herr! Ihnen die Exempláre vom Trio richtig zugegangen. Eine Bestátigung wáre mir lieb gewesen. leh hábe bis jetzt noch nicht viel fiir das Werk thun kónnen, da die eigentliche Musiksaison noch nicht begonnen hat. Vorláufig hábe ich nur einige dreissig Exempláre gratis an mir befreundete Musiker gesandt, von denen ich weiss, dass sie Novitáten Hoffentlich
sind
auch óffentlich spielen.
Wie steht es nun mit den »beiden Wittwen?« Wenn in diesem Winter noch etwas dafiir geschehen soli, so muss doch zu allererst der Clavierauszug gedruckt sein, um bei den verschiedenen Bíihnen nachhaltig wirken zu kónnen. Wáre es nicht giinstig, wenn wir auch Ihren »Kuss« gleichzeitig herausbráchten und vielleicht beide Opern mit deutschem und czechischen Text? leh wundere mich dass Sie hieríiber Nichts haben hóren lassen. Es ist fiir die Anknúpfung mit den Búhnen schon viel schóne Zeit verloren gegangen. ich hatte gehofft schon fur diesen Winter 3—4 Biihnen zu engagiren. In
Erwartung Ihrer
gefáll.
Nachrichten zeichne achtungsvoll
Hugo *)
Byla to duetía >Z domoviny.*
(viz
dopis 24.)
Pohle.
112
Verlag von Hugo Pohle
in
Hamburg Den
9.
October
1880.
Geehrter Herr! leh komme erst heute zur Beantworíung Ihres Schreibens vom 25 Septbr. In diesem letzteren findet sich folgender Passus » Solíte sie« (die Oper »Die beiden Wittwen*) »Director Pollini zur Auffúhrung annehmen, so kónnte man gleichzeitig den Druck des Claviersauszuges vorbereiten, sobald man šich gegenseitig, námlich Sie und ich, verstándigt hat iiber die Bedingungen*. Dagegen schreiben Sie in Ihrem Briefe vom 5 Mai a. c: *Was die Oper »Zwei Wittwen* anbelangt, so nehrne ich Ihren Antrag an und bitte nur so lange zu warten bis die Copie der Partitur sammt deutscher Úbersetzung fertig geworden sein wird.« Was nun die Auff iihrungsrechte Ihrer Opern »Der Kuss« & >Die verkaufte Braut* anbelangt, so kann ich nur mií Erfolg manipulieren, wenn ich das Vervielfáltigungsrecht der Partitur, Orchester u. Chorstimmen besitze oder mit diesem Materiál nebst Clavierausziigen von den betreffenden Verlegern dieser Opern versehen werde. Ehe ich nun nicht iiber die Móglichkeit die Partituren vervielfáltigen zu kónnen, oder iiber die Verpflichtung der derzeitigen Verleger mir das nóthige Materiál zu iiefern von Ihnen unterrichtet bin, kann ich auch nicht Ihnen Propositionen iiber die Erwerbung des Auffiihrungsrechtes niachen. Mir wáre es nun lieb iiber die Differenz der beiden Schriftstellen recht :
bald aufgeklárt zu
werden und eventuell Mittheilungen
iiber die letztere
Angelegenheit zu empfangen. Achtungsvollst
Hugo
Verlag von Hugo Pohle
in
Pohle.
Hamburg. Den
21.
Februar 1881.
Geehrter Herr! Ihr gefálliges letztes Schreiben datiert vom 13. Oktober a. p. Ich hábe seitdem vergeblich darauf gewartet, dass mir von Dr Prochaska das Textbuch und wenigstens der Clavierauszug der Oper Die beiden Wittwen
!
113
Da wir uns iiber die Bedingungen geeinigt hatten, so wáre diese Vorlegung zu meiner Kenntnissnahme doch nothwendig gewesen, damit ich meine letzte definitiv Entschliesung fassen konnte. Jetzt lese ich in den Signalen, dass PoIIini die Oper zur Auffiihrung angenonimen hábe; fíir diesen Fall wáre es mir aber erwiinscht, dass vor der hies. Aufíihnmg ich mich positiv entschliessen konnte. Ich móchte gern unbeinflusst von der hies. Auffiihrung mir mein Urteil bilden und eventuell b s zur hies. Auffiihrung den Clavierauszug nebst Pottpourris etc. herausgebracht zu haben. Wie steht es denn mit den Textbiichern ? Hoffentlich haben Sie Polhni nicht gestattet diese sich selbst zu drucken Was nun die beiden anderen Opern anbelangt »Die verkaufte Braut« u. der ^Kuss« so sind, wie ich sehe, nur die Clavierausziige mit bóhmischen Text erschienen. Wáre es deshalb nicht móghch, dass ich meinerseits, zu denselben Bedingungen wie bei den beiden Wittwen ich Alies mit deutschen Text, sowie auch, abgesehen von den Partituren etc. die einzelnen Arrangements bringen konnte. Jedenfalls mochte ich Sie bitten, mich mit den Clavierauszíigen und deutschen Texten recht bald bekannt zu machen, denn wir gehen jetzt auf den Sommer los, wo meine Stecher etwas mehr Zeit bekommen und ich diese Zeit wahrnehmen móchte. Den Preis Ihres Trios hábe ich jetzt von 9 auf 6 herabgesetzt und hoffe ich auch dadurch auf eine gróssere Verbreitung fúr das Werk sorgen zu kónnen. In der Hoffnung recht bald von Ihnen zu hóren, zeichne
mitgetheilt werde.
i
M
achtungsvollst
Hugo
Verlagvon Hugo Pohle
in
Pohle.
Hamburg. Den
26.
Februar 1881.
Geehrter Herr! Ich
komme
soeben
in
den Besitz Ihres
gefáll.
Nach den darin enthaltenen Mittheilungen, haben
Schreibens Sie
sich
vom sehr
24 ds. grossen
Unannehmlichkeiten ausgesetzt.
kónnen
annehmen, dass Verpflichtungen eingegangen werden, damit der eine oder der andere Theil dieselben je nach Selbstverstándlich
Belieben unbeachtet
Sie nicht
lásst.
8
114 leh
Gebot
machte Ihnen mein
aiif
die
Oper >Die beiden Wittwen«,
sogar mit der Bedingung, dass sobald hábe, diese Acte mir cedirt werden solíte. Der Abschluss wurde nur davon abhángig gemacht, dass nach Kenntnissnahme meinerseits des Buches und des Clavierauszuges, ich mich zu entscheiden hábe. Sie werden also durch dieses Abkommen an mich gebunden. dasselbe
acceptierten
sie
pure,
Pollini die Auffiihrungsrechte
Sie sind also
fiir
noch durch die Verpflichtung, welche
Trios eingingen »keines Ihrer
Wittwen
Sie bei Edition des
Werke anderen
Annahme vorgelegen
zur
Hamburg erworben
hat«,
anzubieten ehe dasselbe mir gehalten mir die Oper Die beiden
nicht zu escamotieren.
deshalb bis zum 5 ds. mir die Oper vorzulegen, wisobald die Oper sich in anderem Besitze erweist, ich auf Erfiillung unseres Contractes, allerdings nicht mehr auf dem privaten Wege, dringen werde. Ich ersuche Sie
drigenfalls ich
Achtungsvoil
Hugo
II.
Smlouva B. Smetany
s
Pohle.*)
Bernardem PolHnim.
Zwischen Herrn Director B. Pollini in Hamburg einerseits und Herrn Friedrich Smetana in Prag andererseits ist heute folgender Vertrag verabredet und geschlossen worden. §
Herr Smetana verkauft und
1.
iibertrágt hiemit das
ihm eigenthiimlich und
Gesetzes fiir das deutsche Reich vom 11 Juni 1870 betr. das Urheberrecht an Schriftwerken etc. ihm ausschliessiich zustehende Auffiihrungs- und Verlagsrecht an der von ihm componirten und gedichteten Oper »Zwei Wittven« an Herrn Director B. Pollini zum freien Eigenthum. laut § 50 des
Další dopisy Pohleho adresované Smetanovi se nezachovaly. Z doJos. Srbovi z 1. bezna 1881 (v »Daliboru« 1887, str. 268) domáhati se cestou soudní splnvšak se dovídáme, že hrozba Pohleho zpsobila Smetanovi ní smlouvy a vydání klavírního výtahu »Dvou vdov« trpké chvíle. Dle všeho se vc brzy vysvtlila a vyrovnala. *)
pisu
Smetanova
—
—
115 §
2.
verzichtet gleichzeitig darauf, ohne vorherige Ubereinkunft die Erlaubniss zu óffendichen Auffiihnmg seiner Contrahenten mit dem Oper selbststándig zu ertheilen und Rechtsverbindlichkeiten dieserhalb einzugehen.
Herr Smetana
Ausgenommen hievon hinsichtíich des
ist
Prag mit seinen Vorstádten,
Aufiihrungsrechtes
und etwaige Ertrágnisse aus der
Werkes ihm
artigen óffentlichen Auffiihrung des
§ Fiir die
wo
Herr Smetana
Verfiigung iiber seine Oper hat Ueberlassung dieses Rechtes zu derfreie
allein
zu Gute kommen.
3.
Ueberlassung des Auffúhrungs- und Verlagsrechtes zahlt Herr
Director Pollini an Herrn
Smetana
die
Šumme von
1000
fl.
(Eintausend
Gulden) bei Unterzeichnung dieses Contractes.
von dem aus dem Verkauf des Verlagsrechts Netto Gewinn die Halíte und von dem Netto Gewinn des Auffúhrungshonorars ebenfalls 50%. Herr Smetana
erhált ferner
erzielten.
Herm der Oper
Director Pollini steht jedoch das Recht zu, nach der in
Hamburg zu
erkláren,
6.
Auffiihrung
ob der Theilungsmodus des Netto-
gewinnes bezíiglich des Auffiihrungsrechtes dahin festzustellen sei, dass Herr Smetana 30" o und Herr Director Pollini 70°/o des Nettogewinnes erhált, fiir welchen Fall Herrn Smetana abermals 1.000 fl. von Herm Director Pollini ausgezahlt vverden.
§
4.
Die Abrechnung iiber die eingegangenen Gelder hat allmonatlich mit Herrn Smetana zu erfolgen.
§5. Herr Director Pollini verpflichtet sich nach vorherigen Uebereinkommen mit einem Verleger die Partitur und Clavierausziige der Oper mit deutschen
und bohmischen Text ersclieinen zu lassen und Herrn Smetana 2 Exempláre der Partitur und 10 Clavierausziige gratis zu liefern
§6. Solíte einer der setzliche
Erben
Contrahenten mit Tode abgehen, so treten dessen geVertrag ein.
in diesen
8*
116
Herr Director Pollini erklárt sich hiemit bereit, die Oper >Zwei Wittwen« noch in diesem Jahre im Hamburger Stadttheater zur Auffiihrung gelangen zu lassen, welches dafiir eine Tantiém von 6Vo der Casseneinnahme zahlt. Solíte Herr Director Pollini noch die Leitung anderweitiger Biihnen iibernehmen, und die Oper daselbst zur Auffuhrung bringen, so vergiiten diese Theater ebenfalls 6Vo Tantiém, wie auch das Altonaer Stadttheater
von den Auffíihrungen der Oper óVo Tantiém bezahlt.
Dieser Vertrag
den beziiglichen
gilt fíir
§8. ganz Europa und zwar
zum
bis
Ablauf der in
Landesgesetzbgebungen vorgesehenen Schutzfristen und
innerhalb noch zu schliessenden Staatsvertragen. Des zur Urkund ist dieser in duplo gleichlautend ausgeferíigte Vertrag
von beiden Contrahenten eigenhándig unterschrieben.
Hamburg,
)
^^^
26.
januar 1881. B. Pollini m. p.
Bedr. Smetana m. p.
III.
Kritiky o
hamburské premiée „Dvou vdov".*)
(Ve stedu,
28. prosince 1881.)
.HAMBURGER FREMDENBLATT«
(Nr. 304.)
Freitag, 30.
Dezember
1881.
Stadttheater. Wochen vor Weihnachten
nur oft gehorte und beBesetzung gewenigveránderter oder sprochene Repertoir-Opern in in kurzer Zeit wir bracht, erschien gestem als erste der Novitáten, die kennen lernen werden, Friedrich Smetana's dreiaktige komische Oper Viele Theaterbesucher fragen noch heute: »Wer ist »Zwei Witwen«.
Nachdem
die letzten
alter
—
*) Výatky z hamburských kritik o »Dvou vdovách* uveejnil v pekladu »Dalibor« 1882., str. 20.; mimo to úryvky z referát »Musikalisches WochenCentralblatt« (str. 14.), »Signale« (str. 30.), »Musik-Welt« a »Musikalisches hlatU (str. 36.).
117
Einem grosseii Teil des musiktreibeiiden Publikums ist der Name des Komponisten aber nicht mehr unbekannt. Namenilich seit im vorigen Winter sein herrliches, formell abgerundetes und ideenreiches Streichquartett >Aus meinem Leben« zweimal im hiesigen Tonkiinstlerverein Friedrich Smetana?*
zu Auffiihrung gekommen ist, diesesQuartett welches in ergreifenderWahrheit Freude und Leid (welch' letzteres der hochbegabte Tonkúnsíler in so entsetzlichem Masse kennen gelernt) aus dem Leben des Komponisten schildert und welches auch auf der letzten Magdeburger Tonkíinstler-Versammlung im Juni zu den Glanznummern des Programms gehórte.**) Friedrich Smetana, friiher Kapellmeister am czechischen Theater in Prag, lebt daselbst jetzt in traurigsten Verháitnissen, insofern ihn das Furchtbarste getroffen hat,
was
einen Tonmeisíer trefen kann, vollstándige Taubheit, die nur fiir sein inneres Ohr oft wochenlang durch einen schrillen hohen Ton unterbrochen wird, der ihn unablássig verfolgt, ein Moment, das im letzten Satze oben-
benannten Streichquartetts in seiner ganzen erschiitternden Tragik zum Ausdruck gekommen ist. Gleich Beethoven, der ja dasselbe traurige Schicksal kennen lernen musste, hat sich der Komponist nun in sein Innerstes versenkt, es Hegt etwas Griibelndes, ein díisterer Trotz in der Musik jenes Quartetts, eine wehmíitige Klage um verlorenes Lebensgliick und entschwundene Heiíerkeit, die zwar im Scherzosatz mit voUem Humor aufflackert, dennoch aber unter dem Druck jener Alles vernichtenden wehmútigen Seelenstimmung steht, áhnlich wie in dem grandiosen Scherzo der neunten Symphonie. In seiner Oper »Die zwei Witwen« aber ist er ein Anderer, hier offenbart sich die Meisterschaft in der Behandlung der gesamten Kompositionstechnik, die FúUe tiefer und anregender Ideen und die aus unverbittertem, tief empfindendem Herzen sírómende Gefiihlsinnigkeit noch in f reundlicherer, anmutender Weise, und wir dúrfen daher wohl dem nun aus Hamburg geschiedenen Kiinstler, der die Bekanntschaft mit dieser schónen Novitát vermittelte, aus vollem Herzen unseren Dank aussprechen. Herr Dr. Ludw. Prochaska war es, der, ein unermíidlicher Vorkámpfer fúr die Muse seines grossen Landsmannes (wie er aiich im Verein mit dem unter uns lebenden ausgezeichneten Geiger O. Kopecký die Vorfíihrung des obenerwáhnten Quartetts veranlasst hat), die Direktion unseres StadtTheaíers auf die Oper aufmerksam machte, eine Oper, die unstreitig zu dem besten gehórt, was in neuerer Zeit geschrieben worden ist. Smetana *) 12. ervna 1881. Posudky nmeckých hudebních listíi o tomto provedení kvartetta Smetanova uveejnil v pekladu ^Dalibor*, 1881, str. 108.
118 hat eine grosse Anzahl von Opern, prachtvollen symphonischen Dichtungen
(welche gleichfalls, in vierhándiger Bearbeitung den hiesigen Kunstkreisen durch Dr. Prochaska bekannt gemacht, Kiinstler und Laien entziickten) und kleineren Sachen geschrieben. Es offenbart sich in allen seinen Komposi-
tionen eine
Fiille
grosser Ideen, eine tiichtige
Kenntnis der verschiedenea
Wárme
des Gefiihls und tiefen Seelenadelsverbunden mit einer grossen Gewandtheit in der technischen Behandlung des Stilarten, eine
Stoffes
waiire, innige
und der
Mittel.
Auch die vorliegende Oper besitzt alle diese Vorziige fast jede Nunimer ist bedeutend, ganz wenige ausgenommen vieles von unvergleich;
;
unbedeutend fast nichts (hóchstens die erste Szene des dritten Aktes zwischen Grognard, Minette und Francois und der Schlusstanz). Dabei ist die Musik, wasmanvon sowenigen Produkten der neueren ohne im Mindesten gesucht zuZeit sagen kann, durch weg originell, klingen. Alles ist natiirlich und dabei im hóchsten Grade urspriinglich leider ist dies aber nicht ganz bei der Handlung, die zwar viele komische Scenen enthált, aber an manches Dagewesene erinnert, der Fall dabei ist auch hier vieles iiber Gebiihr in die Lange gezogen und darin mag denn auch der einzige Grund zu finden sein, dass nicht Alles so zíindend einschlug, wie es der Kunstwert der Musik herauszufordern schien. licher Schonheit;
,*
;
Die Oper beginnt mit einem reizenden Cho. Landleute und Gutsuntertanen der Gráfin Charlotte Alvardois schmiicken Haus und Tor zum morgen wiederkehrenden Geburtstage des Bruders der Herrin, Alfred Vi-
comte von Chateaubleu. Dann erscheint die Gráfin, eine lebenslustige junge Witwe, und bald darauf ihre Schwágerin Blanche, die Braut Alfres und Witwe seines álteren Bruders. Als das Opfer eines Fideicommis hat sie gezwungen dem ersten Manne ihre Hand reichen miissen und ist jetzt dem jiingeren Bruder verlobt worden, ohne ihn zu kennen. Charlotte sucht ihren Ernst und diistere Lebensanschaung zu beseitigen indem sie ihr die Freiheit des Witwenstandes im rosigsten Lichte schildert (dies erinnert schon an die áhnliche Scene in Halévy's »Blitz«), aber es gelingt ihr nicht. Da erscheint der alte hasenfiissige, aber prahlerische Fórster Grognard und kiindigt an, dass ein Wilddieb sich auf dem Gute umhertreibe er bekommt den Auftrag, ihn zu verhaf ten; was zu einer hochst ergótzlichen Scene fiihrt, in welcher sich Alfred, denn dieser ist der Schiitze, der sich als Wilddieb auf dem Gute seiner ihn nicht kennenden Schv^^ester einfiihrte, schliesslich dem immer ángstlich retirierenden Fórster und seinen Leuten als Gefange, ;
119 ner formlich aufdrángt. Hieran schliesst sich nun ein sehr amúsantes Verhór des Gefangenen durch die sich fiir den jungen Eindringling interessierende Gutsherrin, bei welchem Blanche, die Alfred bereiís im Walde getrofen und sich in ihn, der gleichfalls nur aus Liebe zu ihr sich hat einíaiigen lassen,
verliebí hat,
seine
als
Grognard das Protokol!
fiihrt.
Verteidigerin
zu
fungieren
hat,
wáhrend
Charlotte glaubt, dass Alfred ihretwegen auf
das Schloss gekommen sei und gefállt sich darin, ihn ganz fíir sich zu erobern es kommt zu mehreren heftigen Szenen zwischen den beiden Wittwen, die sich gegenseitig Ihre Pflicht vorhalten. Blanche weist die Werbungen Alfres zuriick, da sie anderweitig gebunden sei und dieser macht nun zum Schein seiner Schwester den Hof, die in die Schlinge geht und ;
ihrer Schwágerin triumphiert. Die Rolle, die die Geschwister spielen, erinnert sehr an Lortzings's »Wildschiitz«. Nun beiden verrát aber die Kammerzoe Minette, die durch Frangois, Alfres Reitknecht, alles erfahren, ihrer Herrin, dass deren vermeintlicher Bráutigam
nun mit der Eroberung
worauf Charlotte beschliesst aus der Not eine Tugend zu machen uud sich hinzustellen, als hábe sie alles nur zum Schein getan (Cosi fan tutte). Das Paar findet sich auf die Weise zusammen, Minette verbindet sich mit dem Reitknecht Francois und alles endet in einem jedenfalls ein neuer eigentiimlicher Schluss. allgemeinen Contretanz der Bruder Alfred
sei,
—
Die Musik, mentlich
ist
ist,
diese
was man auch an der Handlung aussetzen móge (nazu lang ausgesponnen), wie bemerkt, fast dachweg von
hohem Kunstwerte. Eine Nummer
ist
schoner
als
die andere.
Gleich
der
welchem sie Ihre leichte Lebensanschauung ausspricht, ist reizend von einer ungemein graziosen Begleitung umspielt Die náchste Szene zwischen den Damen und Grognard gipfelt in einem prachtvollen Terzett, in welchem man die feine musikalische Charakterisierung der verschiedenen Personen bewundern muss. In der Verhórszene spricht sich das Gefiihl der Liebe bei Blanche und Alfred in unnachahmlicher Zartheit der Empfindung aus. Das Quartett »Soll ich mich triigen?« ist ein Meisterstiick einer Erfindung und musikalischer Arbeit. Alfres Gesang: »Aurora stieg mit Pracht« ist wahrhaft wunderbar schon und riihrend wahr im Ausdruck, die Orchesterbegleitung prachtvoll. Das erste Auftritt
Charlottens,
in
Terzett iSchleicht auch ins Herz* entzúckt
durch die
leichte,
behende Be-
handlung der Singstimmen.
Im zweiten Akt
ist
Alfres Gesang
sehr schón, desgleichen voli
tiefster
»Fasst mich síisser Rausch« wieder
Empfindung
die Szene zwischen Alfred
120 und Blanche. Der Hóhepunkt des Aktes wie der Oper ist dann wohl die Empfindungen ausspricht. Die Melodie sowohl wie die charakteristische Begleitung dríicken hier mittiefster Wahrheit die Seelenstimmung aus. Ein Couplet Grognards, welches sich daran schliesst, ist von komischer Charakteristik; ein baldfolgendes kleines Duett zwischen Minette und FranQois ist gleichfalls recht hiibsch erdacht. Auch im dritten Akt gibt es viele grosse Schonheiten genug, es ist ein Werk von hóchster Bedeutung. Storend ist niir der jáhe, unvermittelte Wechsel von ariosem Gesang, Rezitativ und gesprochenem Dialog. Namentlich ercheinen die Rezitative etwas gedehnt und (vielleicht durch die sonst fliessend sich lesende Uebersetzung aus dem Bóhmischen von Roderich Fels) nicht prágnant genug in der Deklamation. Sie erscheinen fast als die Komposidonen eigentlich zum Sprechen bestimmter Dialoge und hemmen den Fluss der Handlung bedeutend, obwohl auch hier die Musik stets fliessend uud graziós gehandhabt ist. Hier wáre jedenfalls zum Besten der Wirkung des Ganzen zu streichen. Wird man dafiir sorgen, so muss das herrliche Werk durch die Innigkeit und Schónheit seiner Melodik, die interessante Harmonik und die leichte und grazióse Orchestrierung von ziindender Wirkung auf das Publikum sein, denn dieses wird die Feinheit und giestreiche Liebenswíirdigkeit der Musik immer mehr schátzen und bewundern lernen und dem ihr inne wohnenden Zauber sich gern gefangen geben. Szene, in der Blanche allein ihre
;
—
Die Auffiihrung war tadellos. Herr Kapellmeister Sucher dirigierte sein Orchester und das gesangreiche Ensemble vortrefflich und Herr Hock hatte fiir bste Inszenierung gesorgt. Frau Peschka-Leutner als Charlotte und Frau Sucher als Blanche wetteiferten in dem Bestreben, ihre Rollen nach jeder
Richtung
hin
spielen; erstere in
mit
unnachahmlicher Vollendung zu singen und zu
grazióser
Liebenswíirdigkeit,
letztere
in
tiefer
Seelen-
anmut und im Adel der Auffassung, beide in technischer Herrschaft iiber die Noten. Prachtig gab Herr Wolff den Alfred mit feiner, aristokratischer Galanterie im Spiel und wahrer Gefiihlswárme im Gesang, auch das Humorvolle der Rolle gut treffend. Hochkomisch war wieder Herrn Freny's Grognard, sehr niedlich in der Auffassung und musikalisch sicher Fráulein Kolb als Minette, recht tiichtig Herr Sedlmeyer als Francois. Auch der Cho und die in der anmuíigen Bauerntracht sehr hiibsch und anziehend erscheinenden Damen des Ballets in den von Fráulein Merjack sehr anmutig gestalteten Tánzen leisteten Tuchtiges und Erfreuliches. Manche schone Nummer wird bei der tadellosen Wiedergabe noch unmittelbarer ausbrechenden
121
wenn
das Publikum sich noch náher mit schonen Musik befreundet hat. Der Erfolg war aber schon gestern ein ausserordentlicher. C. F. Armbrust.*)
Beifall hervorrufeii,
»HAMBURGISCHER CORRESPONDENT*,
30.
Dezember
1881.
Stadt-Theater. Mittwoch, den 28. Dezember. »Zwei Witwen«, komische Oper in drei Aufziigen von Friedrich Smetana, gelangte gehabt,
heute,
zum
nachdem vorher die iibliche Weihnachtsvorstellung stattMale bei uns zur Auffíihrung. Die Oper wurde in
ersten
allen Rollen vorzíiglich interpretirt, hatte aber nicht allein dieser so íiberaus trefflichen
Wiedergabe, sondern auch
Theiles die freundliche, achtungsvolle
dem Kunstwerthe
ihres musikalischen
Aufnahme zu verdanken, welche
ihr
anwesenden Publikums entgegengebracht wurde. von Ohne Zweifel hátte das Werk mehr effectuirt, wenn die Dichtung nicht ein empfindliches Missverháltniss mit der Musik bildete. Das Libretto ist urspriinglich in bóhmischer Sprache geschrieben. Der Uebersetzer heisst Roderich Fels. Fiir die handlungslosen Lángen des Originals kann man wohl aber fiir billigerweise den Bearbeiter nicht verantwortlich machen seine Neigung zu einer burschikosen Ausdrucksweise, die den aristokratischen Gewohnheiten der Personen des Dramas wenig angemessen ist. Nicht minder unschicklich móchte es scheinen, die stellenweise feinzugespitzte Komik der Musik durch absichtlich oder ohne Absicht holperig gestaltete seiten des
;
Verse zu wiirzen, wie
z.
B. die folgenden:
Brave Schwester, Die sich fiir den fernen Bruder schmiickt Ist der Atlas aus Manchester?
—
oder wie diesen gewaltsamen Reim:
Das denk mir
ich
Nicht sehr schwierig
und mehr
dergleichen.
Im Uebrigen behandelt das Buch einen Lustspielstoff, der viel zu sehr an einem empfindlichen Mangel lebensvoUer, anregender Handlung kránkelt.
*)
O
Karlu
F.
Armbrustovi
viz
pozn. 61
122
um
durch drei Aufziige ausgesponnen zu vverden, von denen die beiden von mehr als zwei Síundeii ausfiillen. Der dritte dauert noch eine halbe Stunde und wird nach dem Abschluss der Verlobung, die man bereiís im ersten Act voraussieht, durch einen bal champétre verlángert, der vóUig imverhofft und zusammenhanglos darangefiigt ist und auf das etwa wachgerufene Beiallsbedurfniss nichí anders als hochst erniichternd wirken kann. Ber Inhalt des Lustspiels bildet eine etwas unwahrscheinliche Liebesgeschichíe. Alfred, Vicomte von Chateaubleu, der sich unerkannt in das Schloss seiner heirathslustigen verwittweten Schwester Charlotte als vorgeblicher Wilddieb vermittelst seiner inhafínahme eingefiihrt hat, bestárkt die Schwester in dem Wahn, dass er sie gliihend liebe und heirathen wolle. In der Tat aber liebt er die Wittwe seines Bruders, Blanche, mit welcher er veríragsmássig bereits verlobt ist, ohne sie gesehen zu haben. Als durch den Verrath seines Reitknechts das íncognito der enttáuschten Schwester ersten zusammeii eine Zeitdauer
von Seiten ihrer Kammerzofe enthíillt ist, weiss Charlotte sich geschickt aus der Verlegenheit zu ziehen und die Liebenden, lángst Verlobten, werden durch die von Charloíten herbeigefíihríe Erkennungsszene gliicklich ver-
—
Einige Nebenfiguren, der jáger, welcher den Auftrag, den vermeintlichen Wilddieb zu verhaf ten, feigherzig und drollig genug ausfiihrt, einigt.
und ausserdem die Kammerzofe Minette, die sofort mit dem Reitknecht des Vicomte, Francois, einen Liebeshandei einfádelt: diese drei Figuren dienen dazu, die etwas einfórmige Mittelgruppe des Bildes ein wenig zu beleben und mannichfaltiger zu machen. Smetana, ein czechischer Tonmeister der Gegenwart, hat aus dem diirren dem es indessen im engeren Rahmen von einem oder hochsíens zwei Aufziigen nicht an Interesse fehlen diirfte musikalische Anregungen Stoff
—
—
genug gewonnen, um der ungetheilten Hochachíung und Bewunderung vorurteilsloser Kenner sich versehen zu díirfen. In erster Linie verdient hervorgehoben zu werden, dass er in seine Auffassung der Operngattung und ihrer Schónheitsgesetze sich durch keinerlei Beeinflussung seitens der Wandlungsprozesse hat irre machen lassen, welche diese musikalische Bíihnenerscheinung in der Gegenwart zu durchlaufen gehabt hat. Snietana's »Zwei Wittwen« steílen sich in Form und Wesen als eine wirkliche, rechtschaffene Oper dar, eine Oper, die wieder einmal »Partien« enthált, eine Oper mit lauter tref f lích stilisirten, schón geformten Musiksíiicken, als da sind: Arien, Duetten, Terzetten,
123
Choen und
vvenigstens einigen grósseren Ensemblesátzen. Auch und eine Zv.ischenactsmusik, die im Verháltniss z den meisten modernen Opern-jVorspielen^ sehr wohl als zweite Oiivertiire gelten kcniite, was ihre sorfáltig ausgearbeitete Gestaltung anbelangt — diese beiden Instrumentalstúcke versetzen den Hórer sogleich in eine reinmusikalische Spháre und erregen ihm die Erwartung, seinen Tonsinn mehr als sein dramatisches Interesse und die Schaulust befriedigt zu finden, Solche Erwartung wird auch grósstenteils bestens eriillt. Indessen giebt es doch auch hier etwas zu vermissen das ist zunáchst die volksthumliche Charakteristik des musikalischen Ausdrucks. Es scheint, Smetana hábe dieselbe gleichwohl angestrebt. Aber abgesehen von einer Romanze des
Quaríetten, eine
Ouvertiire
i
:
gefárbt ist, sucht der Tonmeister die Populanur dadurch zu gewinnen, dass er der Tanzlust eine betráchtliche Anzahl entsprechender Sátze und Wendungen abgelauscht hat, die oft nicht sonderlich zum Localton der Siíuation passen wollen.
Alfred, die ritát
stark czechisch
nieistens
Ausserdem giebt es in dieser Oper Momente, die den schonen frischen Klang vermissen lassen, der alles Uebrige auszeichnet. In der Erfindung der Motive, viie in ihrer Ausarbeitung begegnet man wiederholt einer
dem Verfasser persónlich anzuhaften scheint, und die ihr Wesen durch eine entfernte Verwandtschaft mit der Instrumental — Etiidenform kennzeichnet. So fúr Clavier, Violin oder fiir andere Soloinstrumente Síiicke, erv/áhníen die Ouvertiire und die Zvvischenacíshaben die beiden musik, sogleich etwas von dem Wesen und dem Entwickelungsgaiige eines »Práludiums in Etiidenform* an sich. So passend und anziehend, ja neu in den Instrumeníalsátzen diese Behandlung sein mag, sangbar ist dergleichen weniger. Es giebt in dieser Oper Gesangsátze áhnlicher Art, die den Horer nahezu zwingen, darauf zu merken, wie schwer es den Singenden gemacht worden sei, ohne Unbequemlichkeit frischen Athem zu schopfen. In solchen Nóthen ist es dem Gesangsorgan kaum noch moglich, seine klangvolleren und wirksameren Eigenschafíen zur Geltung zu bringen. Neu traten auch die melodramatischen Unterbrechungen des in Fluss gesetzten Gesanges dem Zuhórer entgegen. Die Wirkung, welche sie hervorbrachten, enipfahl ihre Nachahmung nicht eben, zumal sie mehrfach bei dramatischen Gelegenheiten angewendet wurden, wo der Sprechton zu Begúnstigung des Manier, die
—
—
lebenswahren Ausdruckes lieber gedámpft sich
gesteigert
werden
wollte.
wenigen Ausnahmen gemassigt gehalten stellenweise zur bezeichnenden Charakteristik der Personen
Die Instrumentation
und erhebt
als
ist
mit
124 und
Situationen.
Sehr droUig begleitet
ofí
Tonlage den Gesang des komischen alten
morose Fagott
das
in tieferer
Jágers.
Durch das wahrhaft adlige Spiel der drei Hauptfiguren, Frau PeschkaLeutner (Charlotte), Frau Sucher (Blanche) und des Herrn Jos. Wolif, durch die vornehme leichthingeworfene Wiedergabe der Recitative, durch die iiberall sich gleichbleibende Sicherheit und Herrschaft in der Stoffbehandlung wurde der Gegensatz, den Herrn Frenys Jáger darstellte, noch verschárft. Herr Wolff schonte zuweilen seine hohe Tonlage, wo der Verfasser bedeutende Wirkungen von derselben verlangte. Im Uebrigen ging der tiichtige Sánger auch als Darsteller aus der Reserv vóUig heraus, die er sich gern auferlegt. Gesanglich und mimisch entfaltete er eine Freiheit, die man sonst wohl an seinen Leistungen vermisste. Frau Peschka-Leutner
—
entwickelte einen liebenswíirdigen Humor, der u. A. in der Gerichtszene sehr anmuthend beruhrte. Das gehaltene, leidende Wesen der Blanche, ilir feiner Spott, ihre vereinzelten leidenschaftHcheren Aufwallungen brachte
—
Frau Sucher unnachahmlich in Gesang und Spiel zum Ausdruck. Frl. Kolb (Minette), Herr Sedlmeyer (Francois) und Herr Freny lósten ihre Aufgaben sehr befriedigcnd. Die Árie des Grognard, welche die »bethorten Ehemánner* (wie die bekannte Árie des Figaro) vor der weiblichen Laune warnt, kónnte recht wohl wie andere Sátze fehlen, obwohl sie von trefflichem Humor getragen und von Herrn Freny sehr droUig gesungen vvard. Der Lowenantheil des gespendeten Beifalls galt wohl den Ausiibenden, unter denen auch das Orchester und Kapellmeister Sucher aufs Anerkennendste erwáhnt zu werden verdienen.
—
—
Ludwig Meinardus.*)
*) Ludwig Meinardus (1827—1896), velmi plodný skladatel a hudební spisovatel; studoval po doporuení Schumannové na konservatoi lipské a u Riccia, pak v Berlín a u Liszta ve Výmaru. Prakticky psobil jako kapelník na rzných místech, po té od r. 1865. do 1874. jako uitel na konservatoi v Drážanech, od té doby do r. 1885. v Hamburku jako skladatel a hud. referent denníku >Hamburgischer Correspondent.« Zemel v Bielefeldu zanechav adu skladeb vokálních, komorních a symfonických jakož i
závažné monografie z historie hudební.
125
^HAMBURGER NACHRICHTEN*. Zwe
.
1
W w e n,
,^, ., 1
30.
Dezember
1881.
1
Akten nach dem Bóhmischen von Roderich Fels. Musik voii Friedrich Smetana. Die am Mittwoch zum ersten Male aufgefíihrte komische Oper >Zwei Witwen« des tschechischen Komponisten Friedrich Smetana solíte schonin voriger Saison liber iinsere Biihne ziehen. Der sehr langsam und imter schwierigen Umstánden vor sich gehende Prozess der Verdeutschung des tschechischen Librettos wurde der Anlass dieser Verzogerung. Die originále Fassung des Biiches der Oper ist sehr simpel und iiber die Massen durch Sentinientalitáten gedehnt. Eine erste, genau an das tschechische Buch sich anschliessende und in Prag verfasste Uebersetzung geriet so unfertig deutsch, dass ihre Benutzung unmóglich wurde ;*) eine zweite, die Nachdichtung der ersten deutschen, erfiiilte zwar alle sprachlichen und poetischen Erfordernisse, bequemte sich auch der oft sehr eingentUmlich deklamierten und rhyímisierten Musik vollkommen an, aber auch in diesem Falle wurde die Unfertigkeit und Breite des Buches nicht gehoben und es war zu befúrchíen, dass die des Lebens werte Musik der Oper dem ungeschickten Librettisten zum Opfer fallen werde. Man musste deshalb an eine vóllige Umwerfung des Textbuches, an eine teilweise Umwandlung des Szenariums und des agierenden Personals denken, um der Oper die wohlverdiente Existenz zu verschaffen und dem Namen des in seiner engeren Heimat sehr hochgeschátzten Komponisten ein weiteres Feld der Ehre auch in Deutschland zu bereiten. Diese letzíe Bearbeitung, welche zu der gehorten Auffúhrung verwendet wurde, und auch unter den Noten des bei Bot und Bock in Berlin komische Oper
in drei
erschienenen Klavierauszuges
steht, beschaffte
der in theatralischen Arbeiten
wohlerfahrene Roderich Fels. Sein Buch scheint die Lebensfáhigkeit von »Zwei Witwen* auf deutschen Opernbiihnen zu verbiirgen; er bietet keine eigene Dichtung, sondern nur eine freiere dramatische Gestaltung des Originals, das ja íiberhaupt nicht ganz zu beseitigen war, weil die gegebene Musik den Inhalt der Szenen und die Charakterzeichnung der Personen gebieterisch vorschreibt und ganz neu Erfundenes kaum iiber sich ertragen hátíe. Dieses Zusammenschweissen des Vorhandenen und Gegebenen mit
den neuen Zugaben ist in dem Textbuch nicht ohne Geschick voUbracht worden. Freilich bleiben einige ganz unversóhnte Widerspriiche zwischen ) Byl to peklad Srbv.
126 Musik und Text. Die urspriingliche Sentimentalitat und naiv Heiterkeit in einigen szenischen Partien und Charakterzeichnungen in pikantes und ungeniertes Operettenwesen die háufig lokále und naTonfarbe der tionale Musik verliert nun, wo die Szenen vom tschechischen Boden auf franzósíschen iibertragen worden sind, ihren eigentumlichen und sinnvollen Glanz man findet sich nur schwer in die Zumutung, dass die Chore des franzósíschen Landvolkes slavische Weisen und Rhytmen singen oder auch, dass in den lebhafteren und heiteren Musikausfiihrungen nicht franzosische Grazie, sondern slavische Quecksilberigkeit waltet. Doch diese Mángel wáren ja nur in einzelnen Partien nachzuweisen und wiirden kaum den Komponisten belasten. Diesem darf man, betrachtet man seine Musik an sich selbst und ohne ihren geistigen und poetischen Zusammenhang mit der dramatischen Grundlage, alle Ehren eines grossen Tonkiinstlers verkehrt sich jetzt
;
;
zugestehen
;
er
Kopfe spring^ Phantasie,
auf gleiche
schafft
uberall
durchaus
nur Gediegenes,
wenn sie im idealeren Hóhe mit den besten
Tongebilde, aus seinem seine Gestaltungskunst und selbst seine fertige
internationalen Strome
Meistern,
und
fliesst,
die Landsleute
Unrecht, Smetana den bohmischen (tschechischen) Beethoven
stellen ihn
haben nicht zu nennen.
Was er zu leisten vermag, hat] er der Welt in einer Reihe glánzender symphonischer Dichtungen, mehreren Opern (die komische Oper » Hubika* (*Der Kuss«) wurde 1876 in Prag fiinfzehn Male nacheinander gegeben) und anderen Tonwerken bewiesen. Aber ein anderes ist es, zieht man in den Bereich des musikalischen Urteils die Fáhigkeií der dramatischen Charakterisierungskunst und in dem vorliegenden Falle den Beruf Smetana's komische Oper. Man wird hier nicht iiberall zur Willfáhrigkeií fiir die geneigt sein; wenigstens werden Zweifel iiber die Gleichmássigkeit des Vermógens oder doch iiber die gleichmássige Veríeilung der vorhandenen Kraft entstehen. An einzelnen Punkíen ist die heitere dramatische Tonmuse dem Komponisten sehr gnadig gewogen: er trifft sehr scharf die komischen Pointen und meisselt sie sogar mit Grazie heraus mit einer Wohlgefálligkeit des Klanges und der Rhytmen, die iiberraschend und hinreissend wirken, auf der anderen Seite aber breitet er sich schwerfállig und pedaiitisch aus, vornehmlich in manchen Sentimentalitáten und steigert die Szenen zu unstatthafter Lange; es scheint als ob der Musiker durch seine Kunst die Lángen und Schwáchen des Textes verhiillen wolle. Das gelingt ihm manchmal, aber auch sein grosses Talent wird ihrer nicht Herr, und wenn er noch so schone und geistreiche Musik zu den háufigen melodramatischen
127
Einugungen schreibt, die Oede und Breite solcher Stellen, wo Wort und Ton doch unvermahlt bleiben, bringt ei nicht fot, sie belástigen die ausúhrenden Kúnstler und die Zuhórer. Je weiter sich die Handlung und die Musik entwickeln, desío empfindlicher machen sich die Nachteile des Buches auf den Tonsetzer geltend; die gróssere Anregung bietet die ersíe Hálfte, namentlich der erste Akt,
in
welchem
einige komische Szenen, die richtige
musikalische Charakteristik der Figuren der Handlung, eine reich
und
lieb-
Erfindung wirklich Kosíbares und Ungewóhnliches erzeugen, das der Erhaltung fiir die Zukunft wúrdig erscheint. Wenn fiir die jiingeren Gestalten hier die komische Ader grazios und geláutert fliesst, so strómt sie derber und in oft recht grotesken Spríingen fiir die niedrig komische Gestalt des Grognard, freilich nicht in der Wahrheit und Unwidervo!! fliessende
stehhchkeit eines Lorízing oder Nicolai, schon deshalb nicht, weil der Ko-
miker nicht durch seine eigene Melodiekraft wirken kann, sondern weil er meist nur deklamierende Mithilfe zu der Orchestercharakteristik der Figur leisten muss.
Es ist in dem Vorhergehenden von dem eigentlichen Inhalte des Buches noch wenig gesprochen worden. Das Fehlende lásst sich mit wenigen Worten nachholen. Die »Zwei Witwen« des Titels reprásenRichtungen des weiblichen Gemiitslebens: die empfindsamtieren zwei weinerliche und die energisch-heitere. Eine der Witwen beklagt in tiefer, auch áusserlicher Trauer den Tod ihres Gemahls und sperrt sich noch gegen jede neue eheliche Fessel; die andere freut sich ihres Lebens und ist auch zu jeder anstándigen Liebesintrigue geEin junger Mann, der Bruder der zweiíen, kehrt nach lángerer Abwensenheit auf Reisen zuriíck; sein verándertes Aussehen macht ihn der
ihrer Unabhángigkeit, sie
neigt.
Schwester unkenntlich. Im Park des Schiosses trift der junge Mann zufállig die sentimentale Wiíwe; beider Herzen fangen Feuer. Die trauernde Witwe stráubt sich gegen das aufkeimende Liebesgefiihl, sogar mit Gewissensbissen, denn sie ist die verlobte Braut des Bruders der Freundin, der also durch Zufall hier der Verlobten in den Weg geworfen wird. Die lustige sie
Witwe
findet ebenfalls Vergniigen an
hiibschen Mann,
dem jungen
macht ihm den Hof und glaubt ihn eroberí zu haben,
EinfliJsterungen ihres
Kammermádchens
ihr
die
Augen
bis
óffnen
endlich
die
und den
Bruder erkennen lassen, den sie nun gern ihrer Freundin gónnt. Es ist ein echter Lustspielstoff, den der erste Librettist gar nicht auszubeuten versíand, den Roderich Fels so amiisant zu gestaken versuchte, als es die
128 Abhángigkeit von der Musik gestattete. Die feststehende unverriickbare Form der leízteren verhinderí eine reicher gestaltete Verwickelung und ein schárferes Eingreifen der Nebenpersonen, von denen nur eine, der schwachherzige Poltron und Jáger Grognard, zu einem wirkungsvollen dramatischen Faktor wird, wáhrend die Gestalten des Kammermádchens und des Reitknechís nur episodische Geltung erlangen, die Chóre aber nur dem Opern-Usus dienen, der die musikalischen Kontraste nicht entbehren mag, auch nicht in dem Falle, wo, wie in diesem Lustspielstoffe keine dringende Notwendigkeit des Erscheinens der Chóre vorliegt.
Die Oper fand eine recht giinstige Aufnahnie in dem sehr gut besetzten Hause. Im ersten Akte bis in die Mitte des zweiten hinein zeigte sich die Bereitwiligkeit fiir die Novitát noch grósser als spáter, doch auch da reizten noch einige komische treffende Pointen, die feine und meist den Charakter treffende Musik, nicht zum geringsten leil die vorziigliche Ausfiihrung auf der Biihne zu wiederkehrendem Beifall. Die Ouvertiire war freilich kein Stiick zu Erweckung heiterer Stimmung; ihr unfreundliches grilliges Moll, das konsequente Herumreiten auf kurzatmigem Moíiv-Gaule,^ der in allen thematischen und kontrapunktlichen Kiinsten courbettieren muss, bis endlich ein dróhnendes Dur-Forte am Ende ihm Erlósung bringt das alles war nicht einladend und einweihend. Aber die gute Laune der Zuhórer fand sich gleich, nachdem der Vorhang aufgezogen war. Herr Kapellmeister Sucher hatte sich grosse Miihe um die Einstudierung und Ausfiihrung gegeben und auch verstanden, die komischen Pointen der Musik in Uebereinstimmung zu den dramatischen auszuarbeiten. Das Orchester hatte sich der nicht leichten Aufgabe sicher bemáchtigt, doch blieb es háufig zu stark und erschwerte durch seine klingende Macht recht oft das Verstehen des Wortes und Toneš auf der Biihne. Man soli doch immer daran denken, dass ein musikalischer Lustspielstoff diskret und sáuberlich behandelt werden muss, und dass er vor allen Dingen den starken Messinginstrumenten und Pauken zukommt, zu Gunsten des ásthefschen Zweckes ihre Kunst und Kraft zu
—
mildern.
Die heitere Witwe, Charlotte Alvardois, war Frau Peschka-Leutner iibertragen worden. Sie erfíillte nach allen Seiten hin die hóchst gestellten Ansprtiche; die Bewegungen und die Tournure einer feinen Weltdame standen ihr zu Gebote, das heitere Temperament quoll aus jeder, Bewegung und jedem Tone heraus, sie entwickelte eine gefállige komische Kraft, als Sangerin glánzte sie in der an ihr gekannten hohen und graziósen Virtuositát.
129 Die trauernde Witwe der Frau Sucher erfreute vornehmlich durch die schónen gesanglichen Vorziige, die diese Kiinstlerin stets auf dem Gebiete der sentimentalen Lyrik zeigt und die ganz besonders dann hervoríreíen, wenn sie im Kostiim des phantastischen Dramas erscheinen darf. Trotzdem
Frau Sucher die ihrem Wesen nicht ganz behagliche Aufgabe sehr gut durch, in geringster Wirkung in den Melodram-Stellen, deren langer Text in unausreichende, driickende Musik schnell hingesprochen werden fiihrte
muss,
eine selbst fiir die redegewandteste Schauspielerin sehr schwere Verpfichtung. Herr Wolff bestand als Sánger sehr wohl in der Tenorrolle
des jungen Vicomte; er entwickelte daneben hinreichendes Leben und geistige Beweglichkeit als Darsteller. Herr Freny trug durch seine angeborene
komische Kraft der Gestalt des poltronhaften alten Jángers Grognard
viele
dem Buche und der Musik fehlten; sein lustiges Talent hielt die gute Laune in dem Hause im Flusse. Der Reitknechí des Herrn Sedlmeyer und das Kammermádchen des Fráuleins Kolb fiigten sich beErgótzlichkeiten hinzu, die
stens,
da
sie
von zwei begabten Kiinstlern ausgingen,
in
das Ensemble
ein.*)
DRESDNER NACHRICHTEN. 31.
»Hamburg,
Dezember
1881.**)
Dezember. Smetana's komische Oper »Die beiden Wittwen* gemacht und diesmal hat Direktor einem ungeregelten jungen Genie auf die Biihne geholfen,
29.
hat in der Tat einen reizenden Eindruck B. Pollini nicht
Werk hingestellt, das sicher und iiberall sympatisch begriisst werden wird, wo man neben dem Pathos des modernen Musikdramas Sinn und Neigung behielt fiir das musikahsche feine Lustspiel. Der Verdeutschung hat sich das tschechische Libretto nicht bequemen wollen, sondern Roderich Fels, der als Operndichter jiingst viel von sich reden machte, hat mít unleugbarem Geschick der Musik einen selbstándigen neuen deutschen Text untergelegt und damit eine Fáhigkeit erprobt, die selten sein mag, denn das neue Libretto schmiegt sich der Musik, so vielgesondern ein
*) lánek není podepsán ani chiffrován. Autorem jeho jest však skladatel August Ferdinand jR c c u s (1819 1886), který od r. 1864. psobil v Hamburku zprvu [ako divadelní kapelník, pak jako velice vážený uitel zpvu a jako kritik asopisu > Hamburger Nachrichten*. Ped tím byl dirigentem i
—
i
v Lipsku. *
)
Autorem
a 81 b).
kritiky jest
Ludvík
Hartmann.
Viz dopis
43. pozn.
80a)
130 gliedert und geistvoll sie ist, tiberall an. Schon die Ouvertue, die dreist neben Cherubins formschonen Werken dieses Genres ihren Platz in den Konzertsálen behaupten wird, zeigte die sichere Hand eines erfahrenen Musikers in ihrem Aufbau. Zu dieser Formbeherrschung gesellt sich im Lauf der drei Akte eine Fiille reizender Melodien und eine scharfe pikante Rhythmik, wie sie den slavischen Nationen eigen zu sein pflegt. Nicht selten
mischt sich in die allerliebste Erfindung etwas slavisch-volkstiimliches, das
ganz
originell beriihrt
und seinen Hóhepunkt in einem iiberaus feinkomDas Hamburger Stadttheater hat an der
binierten Polkafinaltanz erreicht.
sondern mit Pietat das ganze Werk vorgefiihrt; fiir seine genaue Kenntnis der knappen Wirkung spricht dieser Umstand sehr giinstig. Die meisten Jiingeren schreiben ja jetzt so, als wenn die Ohren des Publikums und die Rotstifte der Kapellmeister gar kein Ende hátten. Mehrere Terzette, ein Unisonoduett fiir zwei Sopráne, droUige Kouplets des Bassbuffo und einige empfindungsschone Melodramen und Tenorpartien errangen den rauschendsten Beifall und die Bewunderung der Musiker. Selten wird man gelehrter Faktur in so zierlichen Formen begegnen, wie sie der bohmische Autor in diesem Werk bietet. Die Fabel ist kurz aber unterhaltend genug. Zwei Witwen streiten kokett und von Herzen um einen Mann, der jung und unerkannt in das Schloss als Wilddieb eindringt, schliesslich aber der weitgereiste Bruder der Einen ist. Graf Alfred. Diese drei Figuren und der burleske Fórster spielen das ganze Stiick fast ganz allein; es wiirde also Partitur fiir
nichts
gekiirzt,
die Sicherheit des Schaffens Smetana's,
Form von
wenn nicht die Chóre lebendig und Auber's >Domino« muss man das práchtige feine Werk rangieren, mit einigen Schumann'schen und Meistersingereinfliissen, aber doch als Ganzes wesentlich selbstándig und interessant gehoben durch vorziigliche Instrumentation. Frau Sucher, Frau PeschkaLeutner, Herr Wolff und Herr Freny haben sich ausgezeichnet, letzterer durch herzhaften Humor, erstere beiden durch liebenswiirdige Eleganz, selbst in Behandlung der minderwertigen Rezitative und des Dialogs. Die Inszene (Herr Hock) und die Kapelle (Herr J. Sucher) waren der hochstrebenden und eminent fleissigen Hamburger Bíihne vóUig wiirdig. Die Verlagsfirma von Bot und Bock in Berlin hat die Oper sofort nach der die
eingriffen.
Halevy^s »Blitz« adoptiert sein,
Zwischen den
Premiére angekauft.
—
L.
»Blitz«
H.«
— HUDEBNÍ MATICE UMLECKÉ BESEDY.
SMETANOVA Opery
v
DÍLA:
klavírních výtazích se
zpvy
slovy
a
Branibori v Cechách, ertova stna se zlomkem Violy, Dalibor, vdovy, Libuše, Prodaná nevsta, Tajemství
Dv
:
Veškery pozstalé skladby klavírní 2runí:
capriccioso, Bagatelles et imLístky do památníku. Polky (2 ses.), Romance caprice. Transkripce Schubertovy písn >Der Neugierige«, Macbeth a j. Pro 2 klavíry. Sonáta ^- moll, Rondo.
Allegro
promptus, 3 etudy,
Pozstalá
díla orchestrová pro
4runí
klavír
Pražský karneval. Symfonie triumfální '
.
Pozstalé písn
s
klavírem:
První písn (6 pro st. hlas)
Podrobné s^znomy na pozádárú zdarma.
t
>
HUDEBNÍ MATICE UMLECKÉ BESEDY.
jiní
eští skladatelé:
Úplné vydání všech oper Dra. Ant. Dvoáka v klavírních výtazích se
zpvy
a slovy:
Gert a Káa, ^Dimitrij, Jakobín, Král a uhlí, Armida, Rusalka, Šelma sedlák, Tvrdé palice, Vanda. «
—
Klavírní výtahy dramatických dl:
->
Zd. Fibich,
J.
Symfonická díla ve 4runím Jos.
Písn
s
.
.
B. Foerster, K. Kovaovic, O. Ostril, Jos. Suk, Fr. Skroup.
Suk
klavírem
a
:
klavír, výtahu:
Symfonie Asrael.
sbory mužské
i
smíšené:
Janáek, Jan Kunc, Vítzslav Novák, V. J. Novotný, O. Ostril, B. Smetana, J. Suk, L. Vycpálek. L.
Literatura: A. Dvoák: Soubor statí o díle a život. B, Smetana : Vzájemné dopisy s Dr. L. Procházkou.
Hudební Revue
—
Libreta.
«
Rozpravy.
^bnV* seznamJrS |ía^5^ádéní zdarma.
M
O 9
Í990
'^í/TY OF 10^^
o
Tiskem
„Politiky*'
v Praze.
<£>
