Korrespondence a zápisky
Boženy Nmcové Vydal
Yinc.
Nákladem J,
Vávra
City v Praze
KORRESPONDENCE A
ZÁPISKY BOŽENY NMCOVÉ.
VYDAL
VINC. VÁVRA.
NÁKLADEM
J.
OTTY V PRAZE.
Veškera práva vyhrazena.
PGS05E.
Tiskem
UNIE
v Praze.
SLEN BOHDAN NMCOVÉ v PÁTELí^KK UCTÉ
VINC.
VÁVRA.
UVO. I. Slena Bohdana Nmcová, uitelka na odpoinku v J iín, zaslala, mi s pípisem ze dne bezna r. 1912. Zápisky z vlastního života Boženy Nmcové, 1 .
své matky.
Jsou to úryvkovité poznámky, vlastn jen krátká hesla života jejího se týkající, jež sahají až do roku 1845. Nejsou psány chronologicky, nýbrž asto dle nahodilých vzpomínek. Dle domnní sleny Bohdany Nmcové psány jsou mezi lety 1845—50. Slena Bohdana Nmcová o nich píše: ,,Pn shledávání parnátek pro výstavu, poádanou Ženským klubem, našla jsem rukopis v matiných píruních deskách, v nichž ukládala své oblíbené obrázky. Tedy pes 50 rok zstaly tyto cenné poznámky ukryty a zachránny." psány jsou na 3 listech IV*', k nimž ,, Zápisky" pipojeny ješt dva listy, jež jsem nazval: Aforistické poznámky B. Nmcové o typických osobách. Tak mnohá poznámka B. Nmcové jest nejasná a zstane asi nevysvtlena. Pokud jsem mohl, opatil jsem je vysvtlivkami všestrannými, prodlévaje v prázdniny 1912 a 1913 vokolí ratiboickém. Zvlášt nápomocen mi byl pan ídící uitel Václav erný z eské ermné u Náchoda. II. Dne 21. bezna 1912 došly mne od sleny Bohdany Nmcové originály: 1) 8 dopis Karoliny
Svtlé Božen
Nmcové
z let
1850—1853;
2)
3 listy
Nmcové z 1852; 3) 5 dopis Nmcové z let 1851 — 1856; Bendla B. Nmcové z r. 1856
Žofie Podlipské Božen dra Jana Helceleta B.
20 list Václava až 1861; 5) 29 dopis Josefa
4)
Nmce
manželce Bo-
Uher (1851—1855); 6) 27 list Josefa Nmce manželce Božen z Korutan (1856—1857); 6) Kor-
žen
z
respondence na Fr. Mat. Klácela; jsou to listy rodinné a pátel jeho literárních, mezi nimi dopisy Palackého, Šafaíka, Vinaického, Hanky, Zahradníka, Chmely atd., mimo to rukopis Klácelv: ,,Der ungeborne Geist Riibezahl. Ein dramatisches Márchen in 3 Akten. Von F. Terebowich (Klácel). Listy uvedené dosud uveejnny nebyly a slena Bohdana Nmcová vyslovila pání, abych je do tisku upravil a vydal, ovšem s vynecháním všeho, co by pro veejnost nehodilo neb nemlo se naprosto
významu. Se svolením sleniným penechal jsem dopisy K. Svtlé, Ž. Podlipské a dra J. Helceleta pro tisk upravené a opatené poznámkami slen Marii Gebauerové pro její korrespondenci B. Nmcové, vydávanou nákladem dra J. Laichtera, dne 31. kvtna r. 1912. Ostatní listy peliv jsem opatoval poznámkami, pokud mi bylo možno.
K tmto dopism
zaslala
mi slena
Nmcová
list B. Nmcové manželu Josefovi a konen nkteré opisy podle originál, takže dopis B. Nmcové dostal jsem celkem 31 (mezi nimi dva listy Dory Nmcové matce). O cen a dležitosti korrespondence této ne-
ješt originály 21
teba
se zmiovati. Náklad ochotn pevzal pan
cis. rada J. Otto. Korrespondenci Fr. M. Klácelovi uveejním pozdji, bude-li mi k tomu dopáno zdraví a síly. Dopisy jsem opatil regesty (záhlavími) tak peliv, že není teba pipojiti Ukazatele jmen osob-
a
ních a místních.
Velé díky vzdávám panu ví. radovi Františku Bílému, c. k. zemskému školnímu inspektoru v Praze, který se zvláštní pátelskou ochotou celý rukopis
ped
tiskem bedliv prohlédl, panu c. k. zemskému inspektoru v Brn AI. Vlkovi, jenž se piinil, abych byl sproštn vyuování a této práci se vnovati mohl, milým pátelm svým panu íd. uiteli Václavu ernému v eské ermné a panu íd, uiteli Karlu Pleskaovi v eské Skalici, kteí tak obtovn byli nápomocni pi Zápiskách, o nichž není sporu, že pro dobu života B. Nmcové do r. 1845 mají vzácnou cenu a dležitost.
mn
Na Hoikách
v Podkrkonoší dne
15.
srpna 1913.
Vine.
Vávra,
I.
DOPISY JOSEFA
NMCE
BOŽEN (R.
Z
MANŽELCE
UHER.
1851—1855).
Dopisy Josefa
Nmce z
manželce Uher.
Božen
;
I.
(Nmec
vypisuje cestu z Brna na Víde pes Peš do Miskovou, nepohodlnost jizdy, drahotu cestou v hospodách, líí zcela jiný život než v echách, strach do budoucnosti, stesk po dtech; žádá za noviny, zvlášt Havlíkova Slovana; Nmec ve Vídni u J. Kollára, dra A. Beka, A. V. Sembery; o eském život ve Vidni; Nmec v Pešti; stopy po revoluci; v Pešti pevládá nmina, v Miškolci vše madarské; o drahot, o mst, o obtížném
úadování,
V Milá ženo!
o
Maarech.)
Miškolci dne
3.
1.
1850^).
^)
byla ponkud upokojena, tak ti píšu hned, obšírného ale nic proto, že k tomu potebuji nco asu, a toho nemám na zbyt. Teda zanu. Dnes v noci jsem se dostal šastn do Miškovce a jsem až na hodnou rýmu docela zdráv. Ve Vídni jsem se zdržel 2 a pl dní, o tom již víš, neb jsem Ti z Vídn psal, v Pešti jsem se také dva dni zdržet musel, neb moje vci, které jsem z Brna po dráze poslal, teprv na nový rok do Pešti pišly a musel jsem od toho platit 8 fl 7 kr. stíbra ^). Veer na Nový rok
Abys
^)
Patrn má
2)
Nmcová
býti roku 1851. rozhodla se nejeti s mužem do Uher, nýbrž z Liberce se odsthovati s dtmi do Prahy. V. Tille, Božena cová str. 103. Nmec dostal se nejprve do Miškolce (Miškovce neb Miškovec nad ekou Slanou, pítokem Tisy na úpatí Tater). 3) 1 zl. stíbra ml 60 kr. stíbra, ili 3 dvacetníky; 1 zl. st. = 1 zl. c. m. = 2'10 K; 1 zl. šajn = 60 kr. šajn (mdi); 1 zl. 0-82 2 sajn = - 2 zl. st. = 0-84 K. 1 gros = 3 kr. mdi = — K; 40 5 tedy pibližn = 4 h; také v letech 1857 58 dávány groše za 2 ,.nové", t. j. 2 krejcary r. m. (AI. Bezloja).
Nm-
—
—
12
z Pešti po pcšt vyjel a teprv dnes o jedné hov noci jsem pijel, byl jsem teda skoro noci a jeden den na cest. Mžeš si pomyslit, jak jsou zde pošty zízeny, když se lovk asi 20 mil cesty tak dlouho tlouct musí, a na ten zpsob máš tu všecko tak. Já jsem celý omámený, takže se ani zpamatovat nemohu; tu všecko pipadá jako njaký sen, jen toliko ti mohu až pcsud sdlit, že tu je docela jiný a velmi od nás rozdílný svt v každém ohledu. Kvartir žádný nemohu si vzít, protože mé vci až posud nemám, zanechal jsem je v Pešti jednomu speditéru, který je sem po formanech zašle, kufr jsem tam nechat musel, ponvadž bych po pošt byl musel mnoho od nho platit; nemám nic více, než co se do koženého kufru vesnulo. Kvartiry tu nebudou drahé, ale strava v hostinci je drahá, takže jsem dnes za obd pes dva zlaté platit musel. Vynajdu si ale nco lacinjšího, jsou prý tu také hostince, kde se jen 30 kr. šajnu za obd platí. Domácí život má být ale laciný, to také pozoruju, ale maarina, a jaká ješt k tomu. no uhlídáme. Ach, milá ženo, nevím, jak to bude dále, já mám ped tím strach, ono to nepjde, jak jsem si to pedstavoval, ó, zlaté echy, se zdá, že ty ani Uhry neuvidíš, že já se dost brzo zas do ech žejbrovat budu, a že by se ti ani zde nelíbilo, nebo je to podivný lid, a pak po cest ta náramná drahota, takže jsem velmi málo penz pi tom až na místo pinesl. Ty bys mi nevila, co lovk musel penz je vydat, já bych byl kolikrát až plakal. V zde ta nejvtší divokost, žádný neví, co má dlat, a já jsem svj vlastní pán; jak to uspoádám, tak to budu mít. Každého ale zrazím, aby sem šel, lepší doma 5 groš, nežli zde 5 fl, to vzpomenu, A co ty mé milé dti, když si na ach! Celou cestu jsem na Vás myslil, jako zaezaný ve Vídni mne nic netšilo; sedl jsem ve voze v Pešti si na mne tamnjší vrchní inspektor vyjel, pro tak dlouho nejdu, já jsem mu zkrátka odpovdl, pak jsme byli zas dobe.
jsem
dv
din
mn
i
mn
mj
mn
mn
v,
ouad
mn v. n
i
\A
Mé myšlenky jsou u Vás, nevím ani co píšu. Po druhé ti budu psát nco cbšírnjšího, zatím ale pedpla mne na veerní list a ekni v redakci, aby za pedešlý msíc od 19. ho sem zaslali, nebo sem nic na mne nepišlo, a pak stranu Slovana ^) ho mžeš sem zaslat. hle abys ho dostala, pak Jak obdržím mj plat, tak ti pošlu peníze, zatím to dti njak obstarej. Mé drahé dti a Tebe líbám, hned; až se pro dti nco hodí, poslouchají; piš ekni jim, že jim nco pošlu. Kýž se mohu na Vás podívat. Pozdravuj všecky známé. Bute zdrávi, s Bohem, opatruj on Vás tam v dáli.
mn
i
mn
a
mn
K
dopisu
I.
(Dodatek).
Nemohl jsem ti díve psát, až teprve dnešního dne. Až posud byl jsem jako omámený, takže jsem ani smysly po hromad neml. Zanu teda od za átku. Ve Vídni jsem byl pl tetího dne, o tom zpravil snad již Mller^), se kterým jsem se ve Vídni seznámil, a který s tebou bezpochyby v Brn mluvil. Ve Vídíii jsem to všecko pochodil, byl jsem Kollára a dra Becka^). Šemberovi jsem velmi poza jeho laskavost a ochotnost, vynaložil všecko, co by ponkud k mému prospchu bylo.
t
vden
Kollár zpíval známou tuto výbornou hlavu.
píse
o Havlíkovi, litoval Byli jsme také pohromad s Riegrem *) a že jsem eské divadlo nevynechal, jsem z toho potšení, a mohu mžeš si pomyslit. ubezpeit, že je ve Vídni eštjší život než v samé Praze. O té demonstraci, co chce vídeský pracovní
Ml
t
^) ,,
Havlíka v Kutné
K.
Veerní
list"
(Prager
Hoe
Abendblatt,
od r. 1850 práv vycházel. píloha Pražských Novin
(úedních). 2)
Snad Jan Bohuslav Miiller v oné dob ve Vidní
sovatel, který
(nar. žil
r.
1823 v Tebíí), spi-
a psobil, osobnost v
lite-
rárních kruzích ve Vídni i v Praze velmi známá. 3) Dr. Ant. Jaroslav Beck (nar. r. 1812) byl v oné dob redaktorem eského vydání íš. zákoníku; pozdji se stal editelem státní knihtiskárny a dvorním radou. Syn jeho dr. Vladimír Max Beck byl pedsedou ministerstva od r. 1906 1903. *) Fr. L. Rieger práv se vracel z Paíže do Prahy.
—
14
k vli Havlíkovi provést, snad již víš. Pan Beck vyzval, abych do Denníku ^) dopisoval se stanovišt finanního, také Šembera mne ponkud k tomu ml, abych na nho dopisy zasílal, že je vždy poopraví, Beck že se za to zas o mne ve Vídni postará. Je to pro mne trochu choulostivá koncese. Jak snadno si popudím proti sob naši stranu. Piš mn, prosím t, co mám dlat; látky by k tomu nescházelo, jen kdyby bylo dost asu. V Pešti jsem se zdržel skoro dva dni, takže jsem teprv na nový rok veer o 8 hodin do Miškovce s poštou odjel. V Budíne je náš prozatímný kamerální 2) úad. Je to podivný lid. Referent v našich záležitostech je njaký lid
mne
i
mn
vrchní inspektor z starý Haudegen.^)
Vídn, jménem Ten si na mne
Jehušic,
njaký
pro
tak dlouho nepicházím; nebál jsem se ho ale, a byli jsme pak dobí. Obchodil jsem to všecko a ekl jsem jim, že jsem jen proto do Uher šel, abych co nejdíve povýšen byl, by tedy na mne ohled vzali, sice že rad'i zas pjdu. se bude osm vrchních komisar obsazovat, možná, že se jím stanu, když ve Vídni bude njakého pímluvího. To by byl nejlepší k tomu Beck. V Pešti a v Budíne je k spatení ješt mnoho zícenin od asu revoluce. jsem se ale velmi podivil, o njakém maarském život veejném ani památky, všade jen samá nmina, od nádeníka až do prvního Uhra všechno nmecké, jen nkterý sedlák z venku mluví maarsky, za to ale jsem zde uprosted ouplné maarštiny. Nevím, k emu tento pevrat v Pešti pipoíst,
dom
vyjel,
Te
emu
buto je to jen njaká maska anebo nemlo to dív žádného pevného základu. Je to podivný lid, tito Slováci, nevdí o svt pranic. Je to podivná zem ta uherská. Nevím, jak bych ti ji popsat ml, se alespo _až posud nelíbí ani snad líbit nebude. Drahota tu~panuje náramná, takže to ani k uvení
mn
2)
Denníku, smru konservatívnlho. Komorní, nyní finanní úad.
^)
My íkáme
^)
Vídeského
,,
starý kozák".
15 si, já mám platit za dva pokojíky bez nábytku na msíc 10 fl stíbra. Strava zde jakož v celých Uhrách neslýchané drahá; za obyejný obd 40 kr. st., jiné vci mimo stravu ani ke koupi. Nevím, jak to dál bude, jestliže bude možná tu živu Musím být pro mne; s rodinou by to bylo ješt velmi obmezen živ být, abych vyšel a rodinu za-
není. Pomysli
i
h.
Msto
v píjemné krajin, je velké, ale dílu samé baráky neisté, jako v Uhrách všecka msta, a plno žid, takže se jich zde na 4000 poítá. Nejlepší, co tu je, to je víno, to ale také není laciné. Co se mého ouadování týe, hlava stojí. Pomysli, mám to nevím ani, kde k obstarání ti komitáty, takže na 16 mil cesty jezdit
opatil.
ošklivé,
z
leží
vtšího
mn
kon
musím. Tu máš zas výlohu, ml, pišlo by to ješt dráž. Nejhorší je pro mne, že nemám žádné noviny, nevím ani, co se ve svt dje; zde prý žádný noviny nea
následovn
nebo kdybych
si
držet
jednat
mn
ani maarské. V celku se ti Maai tak být nezdají, kdyby lovk mohl jim jen roz umt. Pomysli si, byl jsem již u dvou rodin pozván, kde se také po nmeku mluví, jinak ale maarské jsou. Na nás divn ten lid hledí a všelicos o nás drží,
zlí
roztrušuje.
II.
(Nmec
dává zprávu o své nemoci, líí povahu maarskou, drahotu, nesnáze penžní a obtíže služby, jak sob koupil kon pro službu, zrazuje cho od nákladné cesty do Uher, naíká, že se dal vlákati do ciziny, touží po novinách z Cech (Slovan, Veerní listy), vypravuje, co dlá, jak hledí se stýkati se Slováky, komu psal zprávy osob, smutní po rodin a dožaduje se brzké odpovdi.)
Dne
11.
1.
851.
Milá ženo! Již je dnes 11. ho a ješt od tebe žádné psaní. Ani nevím, co o tom myslit mám. Snad ne dostaten adressované psaní aneb nedošlo tvé? Psalas dobe adressu? musíš psát?Miskolz v Uhích, sice psaní nkde po svt se toulat bude. Je to kíž, když
mn
IH
jsme tak daleko od sebe vzdáleni. Piedevším jiným ti dávám vdt, že jsem dnes tetí den nemocen; dva dni jsem ležel, dostal jsem do celého tla náramnou horkost, ztratil jsem chut k jídlu, vera jsem si poslal pro doktora. Když jsem tak samotinký b>lo ouzko, to jsem na tebe vzpo ležel, ach, to mínal. Myslím, že za dva dni zas bude docela dobe.
mn
Ta
zdejší strava
mn
nechutná,
má
to všecko
pe-
podivnou chut, samé koeni a všecko s paprikou. Jest to Qivný lid, ti Maai, Ten výbrí má dceru, je vdova; jeji muž byl u Bema i) oberstem a padl, ona nosí smutek a je zuivá Maarka; veer bylo pohromad více takových ženských a já jim musel -dlat dvr 2). Sám ani nevím, jak jsem se pi tom choval, myslím, že dost hloup. Ty Maarky dlají velmi nóbl, ale neumjí to. Zde je veskrz a veskrze všecko zuiv maarské, akoliv to tuze na jevo nedávají, nenechá se to ale v celém jejich chování zapít. Až budu mít drobet asu, popíšu ti to všecko. Rusové tu ale mají špatnou povst ^). Práce mám hlava stojí, a mimo tolik, že ani nevím, kde Miškóvec jsem nebyl ani krok. Kvartir již mám, musím ale platit za dva pokojíky ne veliké, nco málo nábytku k tomu, 8 fl. stíbra na msíc. Z toho
mn
poznáváš, jaká drahota tu panuje.
Jak posud
ale
mn
budeme
živi,
to
ví
sám Pánbh. Až
mj
plat, a proto ti také nevykázali nemohu peníze poslat; mám o vás starost, abyste žádnou nouzi netrpli. Já se njak zde pesužuju; až budu v mém kvartiru, budu asi každý den tvrt libry masa vait a njaký knedlík k tomu a to bude všecko. Není ani pomyšlení, bys sem táhla, za jedno, ^) Josef Bern (nar. r. 1791), slavný revolucionáský generál polský, který vynikajícim zpsobem se zúastnil od r. 1848 poMadai mu postavili vstání madarského na stran Madar. v Maroš-Vasarhely pomník. Zemel dne 10. pros. 1850 jako tu-
recký 2)
Ammet
pasa v Aleppu.
Hrubý germanismus podle
,,Hof
se,
koiti
13.
srpna 1849 Uhry pro Rakousko.
3)
machen" místo dvoiti
se.
Rusové
zachránili totiž rozhodnou bitvou u Vilagoše dne
co by ta cesta stála, a za druhé, co by bylo z dtí.
Bh
zachra! To já radši te do pense bych abys ty sem musela jít. Pokám nejdéle rok, až jak to vypadne, déle tu nezstanu; budu hledt radji nkde njaký groš udít, jestliže se to dá, a až budu mít pár zlatých pohromad na cestu, udlám se nemocným a pijedu k Vám. My jsme se velmi zklamali, to nešastné lákadlo, to oberkomisaství, to mne zavedlo. No, již se stalo. Kdo ví, k emu je to dobré. Ale až posud jsem nedostal žádné noviny, nevím ani, co se doma dje. Jdi k Pickovi ^), prc noviny nezasílá a veerní lístek také. Snad mne pedplatilas? píšou na adressu Miskolz in Ungarn. Mluvil jsem zde již s nkolika Slováky; ti znají všecky Slováky 2). Do svého kvartiru se budu 15ho sthovat; te ostávám tam, kde až posud je kancelá, a jsem velmi nepoádn živ, protože v celém dom ani lovka není mimo res-
Pán
nežli
šel,
mn
A
picienta.
Ten Miškovec nenajdeš v
ošklivé hnízdo, a tolik bláta ani na vesnici; vtší díl je zde
je
echách
helvetú, je zde také ecký kostel; víno je ale pí ale dost drahé v hospod. Dusbabovi ^) a Klácelovi jsem již psal. Psal jsem taká na Mináíka^), aby sem lifroval sukno pro lid, nebo zde není nic ke koupi. Co pak asi všecky dláte, jestli pak na mne
jemné,
na vás? Já vás mám drahé dti, jsou tam bez táty. Snad to s pomocí Boží njak pestojíme, a pak nepjdu od vás ani krok až dcrsmrti. Jen mn, milá ženo, brzo piš a hodn moc, abych se ml ím tšit. Dti líbám, poslouchají, Marie ^) aby byla tak
asto vzpomínáte jako
poád ped oima:
ach,
já
mé
a
r. 1812) byl od r. 1850—52 redaktoPražských novin", k nimž vycházela piloha Prager Abendblatt (Veerní listy). *) Totiž v Miškovci. ^) Vrch. komisa v Nymburce. Korresp. B. Nmcové, vyd. od M. Gebauerové I., str. 157. *) Soukenická firma v Liberci.
1)
Václav
rem vládních
*)
Vrná
Jar. Picek (nar. ,,
služka
Nmcových.
Korrcspondence a zápisky Boženy
Nmcové.
o
18
jí namluvím fousatého maara. Co nejpodívám do Erjavy^), pak ti popíšu to erlavské víno. Chci psát Šemberovi a nevím adressu ani jeho jména kestního. Piš to. Šembera je hodný lovk, on skrze mne mnohý krok uinil 2). Pozdravuj ejku, Frantu 3) a ty druhé známé. Je již
hodná, že
díve
se
mn
Rieger
^)
zdravší,
v Praze? jsem tvi
Te
t. milá ženo, líbám,
upímný manžel
bu
J.
III.
(Nmec
rozrušen náhlou nemoci manželinou, omlouvá se že pro pílišné zamstnání nemohl ihned odepsati, vyliuje své úední zamstnáni i postaveni a nesnáze s ním spojené, cestu mezi Slováky a radost z nich, rozhovory a jednáni s nimi.) je
VMiškovci dne
Má
!7.
2.
851 veer.
milá ženo!
Odpus, že jsem neodpovdl, ekal
ti na tvoje poslední psaní hned jsem, až na to psaní od-
mn
kterém jsem ti tch 40 f1. poslal. Tu obdržím vera, to jest 16. ho psaní od Hynka ^), datované od 10. ho, které mne velmi zarmoutilo, takže jsem od té doby celý roztržitý. Vždy jsem se toho obával a poád obávám, aby nebyl nkdo z nás nemocný, že nám to oboum bude velké starosti dlat, a ejhle, tu to pišlo na tebe! Je to kíž, když nemžem být u sebe. Ty máš obsluhu a laskavou pomoc, a to mne ješt tak tak trochu uspokojuje, a doufám, že až povíš, v
jižn od Miškovc, hl. msto stolice hevešské, ^) Jager, okolí proslulé vínem. 2) Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 102 o prof. A. V. Šemberovi a o jeho pímluv za Jos. Nmce. 3) Dr. ejka a J. Franta Šumavský, upímní pátelé J.
Nmcových. ^) Dr. Fr. Lad. Rieger dne 18. dubna 1849 odejel do a vrátil se do vlasti teprve poátkem ledna 1851. •') Nejstarší syn. B. Nmcová v lednu 1851 velmi onemocnla. Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 106.
Paíže tžce
19
toto psaní obdržíš, již zdráva budeš. Jen se, prosím t, šeti, nebo zimnice mže mít zlé následky. Já jsem pestál v mém živobytí už tikrát zimnici, vím, co to je a jaká to je nemoc. Hlavní vc je dieta, to mj na pozoru. Pomysli si, teprv ó.tý den jsem toto psaní obdržel. Podle znaku bylo 11. ho v Praze na poštu dáno, 14.ho bylo v Pešti a 16. ho jsem je teprv obdržel, to je
njaká
délka, než se
lovk
doví, jak
jedním stcjí. Chtl jsem ti hned vera psát, nebylo ale možná. Byl jsem pozván k zdejšímu výbrímu solního skladu k obdu, odpoledne chtl jsem psát; tu jsem se dovdl, že sem pijel finanní rada pro zdejší okres, jako v Boleslav' kamerální rada; šel jsem hned knmu a byl jsem u nho skoro celého pl dne; tu bylo po psaní, protože pošta každý den o 4 hodinách odpoledne odtud do Peštu odchází. Tento rada se jmenuje illich, píše se ale po maar.sku Czillich, je maa, mladý muž; našim vcem pranic nerozumí, protože u nás nesloužil, zdá se být to
ale
s
hcdný lovk, a
te musím poád
okolo
nho mn,
být, on chce, abych ho ponauoval. Povídal že jsem mu byl v Budíne od vrchního finanního rady Karlefiho, také Maara, obzvláštn odporuen,
což pro mne veliká poklona byla, neb to povídal ped jinými. Podle toho by se zdálo, že v Budíne dobe stojím, jen kdyby to také jinak uznali. Já nevím nic, jak to vypadá stranu tch oberkomisar, jestliže už návrh do Vídn šel neb ne a jestli já v námn, ženo, ne abych se chválil, vrhu jsem. nevím ale, j^^stli v celých Uhích je jeden, který by to tak ved! jako já; sotva že si jiný takovou práci dá a vc tak pcjme jako já. Finanní rada má všecka ustanovení schválit, a kdyby sám finanní rada tu byl, pcchybuji, že by to všecko tak trefil jako já. Pedešlý týden jsem byl pt dní na cest, byl j.sem až v Tisovci ^) mezi samými Slováky. To jsem se potšil, nechtlo se mi ani od nich. Vyjednával
V
i
^)
Msto
mátkami
2
se sloven, obyvatelstvem ve stol. gemerské s padob husitských, sz. od Miškovce na zaátku Tater.
20
jsem ve tech slováckých obcích, Tisovci, Krkov a Klenovci. To je ti lid, já jsem se do nich zamiloval, docela podobní k Bulákm.^) Vyjednával jsem po esku, protokoly eské, a tak jsem je do Budína zaslal. Mli náramnou radost z toho ^) a docela dvovali; co jsem chtl, to udlali. Všude mne astovali a v Klenovci rychtá strojil hostinu. Když jsem s nimi rokoval a protokol etl, ptal jsem .se rozumjí; oni že ano, je prý to jich, jestliže vše jedno esky jako slovácky, jen když to není krásnou istou mají, že by maarské. A jakou to mohl tisknout. Když jsme v Klenovci obdvali tu jsem u rychtara on je .staeek as 701etý drobet kázal; to ml tento radost a povídá, tikových Slovák kdyby tu bylo. Jeden byl pece mezi nimi ferina; povídal mn: No, udlajú jako Slovák také nco pro nás Slováky. Udlal jsem, co jsem mohl, to VÍ.Š. Jak krásný to lid a jaký kroj jednoduchý. Chudý, ale umí mluvit a píše latinkou. Jsou samí evangelíci. Našel jsem také v Tisovci nkolik horlivých, m.ezi nimi njakého Daxnera; dal také brožurku nedávno vydanou proti Maaronm; ješt jsem ji neetl. Bratr toho Daxnera stál pod šibenicí maarskou. Ten je v Rimavské Sobot ^)
mn
mn
e
—
—
mn
fiškálem
*).
Tu chybu
mají, že jsou bojácní,
veejn
t
nevystupujou. Jestliže sem, ženo, pijedeš, tam zavezu; je to krásná krajina hornatá na zaátku Tater. Mermomocí jsem tam ml ostat na hati ^). Stálo by to za to, aby to lovk do novin dal; to mžeš udlat pak ty. Vesnice jsou istjší a výstavnjší nežli maarské, lid je chudší, a na dobrá jídla nesmí lovk myslit; víno a pivo špatné, ''^ale dobrá Chodové domažlití. Totiž Slováci. ^) Hl. msto žup gemerské a m.alohontské na ece Rimav iiž. od Tisovce. *) V Uhrách tolik co advokát. ») je prázdný volný prostor mezi kolihou (ováckou budkou) a pajtou (místnost pro ovce) na salaši. Na hati se zpívalo a vypravovaly pohádky pi ohni. ^) ^)
Ha
21
voda a zdravé povtí: kopce jsou málem snhem pokryté. Co nejdív zas tam pojedu, ale na jinou
Rožnav ^). Te, milá ženo, víš všecko. máme jarrnark^) Jarmark v Uhích je
stranu k
Dnes tu
nco
jiného než v echách, všecko na jarmárce k dostání od nejmenšího; neml jsem ani asu, abych si ho prohlédl; trvá ti dni. to je lidstva pohromad. Zima tu skoro žádná není, drobet mrzne a ve dne taje a na silnici se už práší. Kdybych ti mohl poslat toho erveného vína na posilnnou, to by ti chutnemám ani asu, abych moravské no nalo. viny ^) etl; pomysli si, tak jsem zaneprázdnn. Jen, mámo, brzo piš, neb si mžeš pomyslit, jakou starost o tebe mám; o mne nemj starost, já jsem zdráv a doufám, že pi zdraví ostanu. Po druh4
Te
vím
^) zvlášt psát, ti, že t ti dva menší ^) zlobí; nevím, co s tím Karlem ponem. Pozdravuj ejku. Šumavského, Hanuše a mnohováženého pana Purkyu ^). Psal jsem také již do Denníku a zvláš Šemberovi '); nevím, jestliže to vytiskli. Klácelovi jsem také nedávno psal. budu psát do Sagan ^) a Dusbabovi, pak Borovi ^), až zase bude drobet pokdy. Pozdravuj Marii a Adolfa ^^). Z Bydžova ješt nepsali. Dti tisíckráte Tebe líbám a jsem tvj na vky
budu Hynkovi
Te
mn
vkv
i
Nm. ^)
Msto
2)
Výroní
•')
žup
gemerské na východ od Tisovce. jarmok. Mor. noviny, vydávané F. M. Klácelem a L. Hansmanv
trh, slov.
nem v Brn. Nejstaršímu synu. Karel a Jarouš. •) Jan Ev. Purkyn, prof. fysiologie na universit v Praze, upímný pítel B. Nmcové. ') Vídeský Denník, redakci I. Votky a H. Jireka od r. 1850 *) *)
až 1852. ^)
Zaha
odchodu 8)
v prus. Slezsku, kde z Raiiboic.
Viz
list 8.
V. Bendla
známém
žili
píbuzní B.
Božen Nmcové
Pohorské vesnice, a ") Píbuzný Nmcv, jenž pozdji stal
sku Borovi,
z
Nmcové
po
rychtái na Chodrodin. se uitelem v Radnici. o
o jeho
?.2
Zde
pkný
je
vtší díf Kalvín, také
ek,
nco
mají
kostel, a katolíci; je tu klášter Minoritu jako
Bu
u Svatého Jakuba^); piš brzo,
ti mají gymnasium. zdráva, abych byl upokojen; již je v noci 9 hodin.
4Nr..ec jznamuje, že 2 listy manželinými se uklidnil a že byl osm dni v Jagru za velmi špatného poasí; líí velkolepou hostinu mstské rady, pohostinství Madar, pomr jich k echm, jejich národní hrdost; dovídá se. že purkmistr msta je pvodu
eského z doby poblohorské, líí pedpojatost Madar k finanní stráží, svj pátelský pomr k nim, povahu jejich. Zve ti
do do Miskole; zprávy rodinné.)
Dne
,
,
13
3.
1851.
juMilálženo'
Obé tvé psaní jsem obdržel, které mne velice _^ potšily, neb jsem poznal, že zase na nohouch jseš. Byly to pro mne trapné dni v takových starostech živ být. Ml jsem práv na cesty ject, že jsem ale od tebe žádnou zprávu nedostával, tak jsem cestu, která velmi potebná byla, odkládal, až teprv 3. ho t. m. pišlo psaní a lO.tého druhé psaní. Hned jsem 3. ho odjel do Jagru a 10. ho teprv pijel; ouplných osm dní jsem cestoval, a to práv v tom nejhorším povtí, neb zde teprv te zaalo pršet a sníh padat. Tikrát jsem notn promokl, drobet jsem se nastudil a z toho kaše) dostal. Poslední masopust jsem ztrávil v Jagru velmi píjemn. Ml jsem tam komis stranu potravní dan z masa a vína. Mstská rada uchystala ale pro mne byt s dvma pokoji, kon zaopatila, a já jsem byl na samých hostinách uprosted mstské rady a více Já jsem zde representant ech, a oni myslí, že každý ech takový jest. Bylo by to dlouhé, abych ti to vše popsat ml, dost na tom, mne mají v ucti-
dom
mšan.
vosti. nosili
hoda. "')
mn
schází, kdybych uml maarinu, Jen to by mne zde na rukouch. Pomysli si, jaká ná-
Pulmistr Totiž v Praze.
v Jagru
se
mne pi veei
ptal,
23
mu popsal charakter ech; on málo mluví nmecky tak jako zdejší ouednící vbec; já jsem mu to vylíil, on poslouchal s napnutím; když jsem pestal, povídá: Má rodina pochází také z ech a sice od Chrudim; po bitv na Bílé hoe se vysthovali abych
pedci. Jmenuje se Bohá, píše se Boháts. toho velkou radost, že jeho nkdejší krajané takový statný lid je a že já také na blízku Chrudim rodem jsem; to byl zas nový pípitek. Tuto nedli byl jsem dva dni u jednoho faráe na kvartiru blíž Tisy; také jsme hodovali, tu to bez hodování nejde. Pipíjeli Maai na zdraví a všem takovým, kteí tak jako já s Maary dobe smýšlí. Fará povídal, že nemyslil, že pod takovým kabátem, jako já nosím, také dobrý lovk mže být. Z toho poznáš, jak se tu o finanní .stráži vbec smýšlí. Nu vidíš, že to není žádné nebezpeenství pro mne; kdyby celou stráž vyhnali, mne jist nevyženou tam, kde mne znají a pak zde to mám jako na hranicích; jde všecko v poádku, není tu nejmenší odpor. Maar není kurážný tam, kde vidí pevahu, a obzvláštn selský lid, ten je mn, jako beránek; u nás je horší. Asi za týden ti pošlu 30 fl. stíbra; pak ti budu psát, jak s tou naší cestou to bude, já ale myslím, abys sem pece dív pijela. Tu bude brzy jaro, neb ve dne je teplo. Poptej se, jestliže nic nev Ienníku ^) byl lánek, Šembera píše. Kdybych ml asu, napsal bych toho dost a ješt víc do Slovana. S tím oberkomisastvím to již dlouho trvá; finanní rada povídá, že se jím moji
Ml
z
mn
v
mj
mn
mn
musím a že nedopustí, abych se dostal z Miskovec pry; cn mne tuze potebuje. Po druhé budu psát všem dtem, zatím je te líbám a Jarouškovi o tch koníkách, jeden je hebec a druhý kobyla, zrovna párek. To bude nco pro nho. Zatím všecky líbám, známé pozdravuj, Adolfa a Marii. Tebe tisíckrát líbaje jsem Tvj upímný Vjí^^j Jos. má. okolí msto pkné hezké a je Jager
stát
*)
Vídeském.
•24
V. (Manželinými lekán
jsa
listy
Nmec
o
tžké nemoci syna Jaroslava velmi
po-
odpovídá, že do Prahy pijeti naprosto ne-
mže
a posílá
10
fl.)
Dne
24. 5.
1851.
Milá ženo!
Dnes ráno jsem obdržel ob psaní na jednou od 19. ho a 20. ho. Jak jsem psaní do ruky vzal, již jsem se lekl, nebo to sehr dringend nco znamenalo, leknutí bylo ale po petení vtší. Já ti hned píšu, jde hlava kolem, nevím. co ale, sám nevím, neb co se se mnou dje. Já nemyslím na nic, nežli na mého Jarouška^), snad již ho tu není, když to psaní íst budeš. Psát ti o tom nic nemohu, neb nejsem v stavu na nco myslit. Odevzdávám všecko vli boží a tob. Pijít dom není možná, to víš, odkud
mn
peníze, a co
by
to bylo platné. Ach,
mj
Jaroušek,
ho víc neuhlídám! Já jsem zdráv, ale to mžeš pomyslit, jak se tu po tob a radj bych vede, stýská se nebyl na svt. Zde ti odesílám 10 fl. st., více nemohu, jsem
jestliže já
mn
mn
skoro bez penz. Líbám vás všecky, a piš hned. S Bohem.
bute
zdrávi J.
VI.
(Nmec
píše o strachu a úzkosti své pro nemoc syna Jaroslava, o možném peložení, o starostech s komi.)
Dne
28. 5.
1851.
Milá ženo!
Myslím, žes moje psaní s 10 fl. stíb. obdržela. Byl bych ti poslal víc, nemohl jsem se až do posled*) Nmcová odjela za mužem do Miškovce 24. dubna 1851 a zdržela se tam do 14. kvtna. Dti v Praze dala do opatrováni J. Frantovi Šumavskému. Z Uher jela do Vídn k seste Adéle. tu však dotla se o tžkém onemocnní Jarouška tyfem. Odjela tedy ihned do Prahy a dala zprávu o nemoci Jarouškové mužovi. V. Tille. str. 108 nás!.
25
ního groše vydat. Musel jsem kupovat oves a Jánošovi ^) 6 fl. st. dát. Až po prvním ti pošlu. Verejší den až do veera jsem strávil v samých ouzkostech, neb tvj list od 23. ho jsem patin neobdržel, až teprv veer v 10 hodin jsem dostal oba listy na jednou, také cd 24. ho. Jánoš musel ekat na pošt, až pijela pošta, a pinesl o 10 hodinách psaní. První psaní mne zarmoutilo, druhé drobet upoko-
dv
malou nadji dlám, že Jarouška již od jeho narození takové divné tušení, ž^^.ho nevychováme. Dej Bh, aby to nebylo pravda':' To jsou ouzkosti. které já tu petrpt musím sám pro sebe, žádnému nemohu sdlit mou ouzkost, který by stejn cítil se mnou, a to je to nejhorší. Já jsem velmi malomluvný, vše je lhostejné, nevím ani sám, jaká se to zmna se mnou stala, obzvláštn od té doby, cos odjela. Pro dti chci všecko snášet, a tc polehuje ponkud. Mj Jaroušek, on si také na tátu vzpomnl a tátovi psal. chudák ubohej. ekni mu, jestliže je ješt živ, snad je, že mu pošlu pknou žabku, ^) lepší nežli co ztratil, až jen bude zdráv, a že bych rád mu nosil akoliv já zachováme. Já jilo,
si
mám
mn
mn
obkladky, a
mimo
to že
mu
ješt
nco
hezkého pošlu,
aby poslouchal. Chudrko, máš te nejvtší kíž,, rád by ti ho ulehil, ale ten nešastný osud, co nás poád tak stíhá. Neopome každý den Co pak myslí asi psát, pokud se to nerozhodne
jen
mn
ejka ^)
tak
upímn,
bude-li z
nho
co.
Konený^) stranu mne nco uristojí. Kdyby mne dali do Solnedlal bych si z toho tuze moc pro tu pí-
Jestli
pak
ti
tjšího ekl, jak to as
noku
5),
')
Koí
-)
Ohnutý
uméji ) *)
pkné
Jos.
Nmce. s devnými stenkami,
nž
jaké zvlášt Slováci
robiti.
MUDr. J. ejka. Jan Konený (1815—1887)
byl uitelem eštiny na poly-
zemel v Pardubicích. Solnok (nm. Zanegg), msteko v šoské stolici, na dráze z Rábu do Rakous, Szclnok již. od Miškovc pi ece Tise. technice ve Vídni, •')
záp. Uhrách v monikoliv stolini msto
26
inu, že mže lovk odtamtud ani ne za dva dni být v Praze; ostatn musí to být asi krásné hnízdo, jak slyším. Zde po tvém odjezdu skoro poád pršelo; ty dešt škodily osení a vínu, protože obilí lehlo a na víno bylo zima. Ty kon bych rád prodal, nejde ale žádný kupec; nevím, jak se jich zbavím. Oves byl již za 3 fl. stjíbra, a obilí zde piplácí; brzo tu bude dráž než v Cechách. To víno ti te brzo pošlu, nemohl jsem dív, nebo skrz peníze od pívozu bude to stát pece kolik zlatých, a ty jsem ti nemohl poslat.
Pozdravuj všecky známé, líbám dti, mého Tebe. Pozdravuj Marii. Piš hned Jarouška celého, i
a
bute
Nm.
zdrávi.
VII.
(Nmec oznamuje, jak rád ítává poutavé dopisy manželiny, vzpomíná krutého osudu K. Havlíka a Ign. Hanuše, smutných politických, rozpor ve slovenské literatue (Lichard, Hurban, Král), pochzek s básníkem J. Králem. Popisuje pípravy k masopustu, dkuje dru D. Lamblovi za poradu a ptá 56 po prospchu dtí ve škole.)
pomr
Dne
20./2.
1852.i)
Milá ženo!
Tvj dlouhý list jsem vera obdržel, no, to ses, chudáku, napsala. etl jsem psaní dvakrát, to dlávám vždy, abych snad pi prvním tení nco nepehlédl, a potom, že_ rád tvoje psaní ítám; to je má zábava veerní. tu te veer historii; mne to rozjití, že nemohu pak dlouho usnout, to je zajímavost.
Noviny v tvém
listu
jsou interessantnjší
Nmec
jmenován 1) Dekretem ze dne 18. ervence 1851 byl vrchním fin. komisaem a peložen do armot Balašových na ece Ipole ssv. od Pešti. Písahu služební vykonal dne 15. srpna 1851. O jeho peložení a povýšení piiovali se A. V. Šembera, Jan Konený a zdá se, že i Dr. Jos. Beck (1814 1887), pozdji rada nejvyššího soudu ve Vídni. Viz Korresp. B. Nmcové
—
od M. Gebauerové
!.
díl,
str.
200.
27
všecky
nežli
noviny
tištné
Nebohý HaveP)
Žádostiv jsem, jak trvat.
V
ml
Misko vci
darmy a mlo
v
celém
Rakousku.
ubohý Hanuš.^)
a
pijít více
asi
to takhle
bude dlouho
se stát velký kraval se žanlidí
o život;
nkteré noviny
to vyvracejí, že to není tak zlé; nevím, co na tom je. Ve Sávnici^) se I6ho shlukli havíi skrze plat, také
nechtjí
byla demonstrace;
do práce, a tak to žandarmerie a nic nepoídila, zatknutí musili být vydáni. Tu posílám dva lánky do novin*); ani jsem to nepeetl, když jsem to napsal, protože vím, že to opravíš. Nemohl jsem se dlouho odhodlat k tomu psaní a vždy s nechutí píšu; co je do takového handabudí^), když lovk nemže psát, jak by chtl. Psal jsem to proto, aby se neeklo, že mám noviny zadarmo. Ten Lichard^), co psal proti Hurbanovi') |
pomalounku zaíná.
jít
Ty havíe vyhánla
1) v noci na den 16. prosince 1851 Karel Havlíek Borovský nenadále vyburcován byl policejním komisaem pražským Dederou a etníky v bytu svém v Nm. Brod . p. 87 (nyní v Palackého ul.) ze spánku a násiln z rozkazu ministra Alex. Bacha zavezen do Tyrol. Tam byl internován v Brixenu, Konen v kvtnu 1856 sml se vrátiti jsa bedliv stežen. do Prahy a zemel tam již dne 29. ervence tuberkulosou z dlouhého vznní. 2) Dr. Ignác Hanuš, professor filosofie na pražské universit, r. 1851 dostal se do vyšetování. Byl podezíván z hegelianismu a vytýkáno mu. že zúastnil se okázale pohbu bývalého knze ádu kížovnického v Praze dra Augustina Smetany, jenž zemel dne 30. ledna 1851. Hanuš byl r. 1852 professury zbaven. *) Staré horní msto ve stolici hontské, sz. od armot, kde jsou doly na zlato a stíbro. Horníci jsou vtšinou Slováci. *) Pražských novin. ^) handár, slov. hadrá. *) Daniel Lichard (nar. r. 1812). velmi vzdlaný knz ev. vyzn. a slovenský spisovatel. Psobil jako professor pírodních vd a mathematiky na lyceu ve Šávnici, pozdji byl faráem v Uh. Skalici a redaktorem Slovenských novin. -
Miloslav Hurban (nar. 1817), známý vynislovenský a spisovatel, byl ev. faráem v Hlbokém, založil r. 1846 vdecký asopis ,, Slovenské PobTady"; v asopise 1844 rozhodn se prohlásil pro nový spisovný jazyk,, Nitra" r. ovenský, pro njž pracoval s L. Štúrem a M. Hodžou. Od ')
Dr.
Josef
kající vlastenec
1
28
to je v tom sprostota, musí být náramný o kdybys to tla. On chce dokázat, že Hurban zavraždil Kollára^) v Pohladech. tlas lánek Králv^), co psal proti oboum? Ten je dobrý, ale redakce .
moc vynechala. v a
.
Poptej
.,
se,
je-li
báse
Králova^)
Lumíru za Kollára vytištna; on by to rád vdl, jestliže Mikovec chce, aby mu do Lum.íra Král
má mu
poslat Lumíra. posledním psaní jsem ti poslal 2 fl. na všelijaké vci; dostalas to? Od ejky^) a z lékárny to zaopat, jak jsem ti v psaní psal, a zašli mi to, a nepjde-li ten lovk sem, tak to budeš muset poslat ,,Persekuci^) neb protivenství poštou, a pcšli církve", zde to neznají. Byl jsem pedešlou nedli s Králem u jednoho evangelického farái^e, as malou hodinu cesty odtud; jmenuje se ta ves Sudice, založená od Jiskry z Brandýsa^) s kostelem. Je trochu pi letech, hodný psal,
V
mn
i
oné doby Slováci uživaji výhradné za spisovný jazyk slovenštiny naši od spisovného jazyka a úpln se odtrhli na škodu svou eského. ') Jan Kollár (nar. v Mošovcich v trenanské stolici r. 1793), slavný pvec Slávy dcery, zemel již dne 29. ledna 1852. ^) Janko Král (nar. 1822). nadaný lyrický básník slovenský. S ním seznámil se Jos. Nmec. Odkazuji k této stati dopisu Nmcova na Jar. Vlka ..Djiny literatury slovenské", vydané i
r.
1890. ')
sopisu
Na smrt Jana ,,
Lumír"
(r.
Kollára.
1851). dne 28.
Ferd.
Mikovec.
zakladatel
a-
*) V dopise ijna 1851 v krátké poznámce na ze konci listu Nmec zmiuje se o haemorrhoidech, jimiž trpl. •^) Jan Amos Komenský v Lesn r. 1648 napsal ,,Historia persecutionum Bohemiae", kterou r. 1650 vydal nmecky a r. 1655 esky ,, Historie o tžkých protivenstvích církve eské". V ,, Museu Komenského" v Perov, založeném od editele Fr. Slamníka, jest eské vydáni z r. 1756, 1854 a 1902 a latinské z r. 1648, anglické (The History of the Bohemian persecution) z r. 1650 v Londýn, nmecké (Martyrologion bohemikum oder die Bohmische Verfolgungsgeschichte Joh. Theophil Elsner) z r. 1766 a Das Persekutionsbiichlein. Bern. Czerwenka, 1869. •) Jan Jiskra z Brandýsa, slavný a geniální váleník i diplomat eský v XV. stol. Bojoval s Tábory vítzn proti Turkm, byl poruníkem nezletilého krále eského a uherského Ladislava Pohrobka, ovládl celou slovenskou ást Uher. zakládal tam
29
s Palackým ^) v Prešpurku a dal Palackému jednou kousek sukna z plášt Husova,
Slovák, studoval
který v Kostnici^) dostal. Jaro nám už pichází; bylo tu také nkolik pkných dní, na to zas pršelo a padal sníh; dnes sluneno. Piš mn, tebas to je zas mráz a klepy byly, zde všecko rád slyším. Havlovi^) se pece ostýchám psát, kdyby psaní oteveli a budou
pkn
i
vidt, že mu ouedník dopisuje; rozmyslím si to. Lambla*) pozdravuj a že mu dkuji; budu to dlat^). Tak ho^) už tak jako svého syna opatruj, ale jen jako syna, to ti povídám. No, to asi dostanu kapitolu, vi? Jen piš hodné kapitoly, ono neškodí nkdy. Dti že líbám, a protože na nežaluješ, že jim posílám na masopust dohromady dvacítník, aby se o nj rozdlily a byly hodný. Jaké pak mají asi známky, snad ne špatné?") Co pak všichni jinak dláte? To tvé zdraví, a pece tancovati; jen když ti to neuškodilo; ert to vzal, já bych ti pál, abys
n
mohla
se
hodn
vyrážet.
Te
jsem toho napsal dost, až mne prsty bolí, od rána 6ti hodin až do poledne poád píšu. Pozdravuj všecky Marii. Líbám t a objímám v duchu; kdybych t tu ml, vidla bys, co bych ti udlal, i
umakal bych t.
Tvj upímný
Josef.
pevnstky, tvrze a osady, do nichž pivádl lid z ech a Moravy, aby se zabýval rolnictvím, obchodem a emeslem. Viz Fr. Palackého Djiny národu eského, II. díl, sv. 1. 2. a AI. Jiráska velkolepý román ..Bratrstvo". Fr. Palacký studoval na evang. theol. lyceu v Prešpurku 1812—18. 2) M. Jan Hus upálen byl v Kostnici na jezee Bodamském dne 6. ervence 1415. ») K. Havlíkovi. *) MUDra Dušana Lambla, který tak obtav léil B. Nmcovou v zim r. 1851. 1)
od
r.
T. j. léit se dle jeho rady. T. j. Lambla (nar. r. 1824). ') Viz Korrespondenci Nmcové, vyd. M. Gebauerová, I. díl 202., kde Nmcová prof. A. V. Šemberovi podává zprávu *) •)
str.
o
prospchu svých
dítek.
30
VIII.
(Nmec
oznamuje píchod Jos. Danka, píše ním pojede do sev. Uher, že se uchází v parním mlýn.)
a že s
o
Dne
jeho spekulacích
o místo
20./7.
úednické
1854.
Milá ženo! pijel sem v pondlí, outerý stedu tu zstal a dnes s ním jedu do Bystice; v, pro zpátení cestu, nerad tam jedu, to ponvadž mne to bude pece nco stát. Když ale už tu je schváln takcka, tak mu to odepít nemohu, nebo když pijel, tak hned ekl, že s ním musím do Bystice jet a že pak pojedeme spolu do Rcsenberga^) a Mikuláše^); co jsem ml tedy dlat, ekl jsem mu, že pcjedu. Ona*) je te v echách. Do Iho budu zas doma; to on pro ni^) zas pojede; nemohu se nkde zdržet, abych byl zde, kdyby v tom ase tebas nco pišlo stranu mne, abych tu byl, kdybych ml být ^tebas vyslýchán^).
Je zde Dank^);
a ve
mn
,
>)
Krajan
Nmcv Jos. Dank
(nar.
r.
1819),
v pozdjší
dob
sládek v Chlumci n. C, zakoupil pivovar v Báské Bystici ve stolici zvolenské, kam se s manželkou také pesthoval; rodem Brodu. byl 2 Kvtinová u -) Ržomberk na uher. Slovensku v žup liptovské. ^) Liptov, Sv. Mikuláš v sev. Uhrách.
Nm.
*) ^)
s
Manželka Dakova. Pro manželku.
*) Nmcová, a dosti churava, poátkem srpna r. 1852 dtmi odjela za mužem do armot, odkud dne 4. zái konala
zajímavý výlet do lázní sljakých ve stolici zvolenské na ece Hronu, sz. od armot. Poátkem íjna vrátila se do Prahy. Nmec byl jmenován definitivn vrchním komisaem dne 2. pros. 1852 v armotech a naléhal na ženu, aby se k nmu s dtmi na dobro pesthovala. Hynka a Karla svila péí J. Franty Šumavského, s Dorou a Jaroušem vydala se na cestu do Uher dne 9. kvtna 1853. Tam rodinu Nmcových stíhla náhlá pohroma. Nmec byl nkým udán z politických rejd v r. 1847—48. Dne 2. ervna 1853 vzat byl do vyšetování, 1. ervencem mu zastaveno služné 750 fl. ron a na naléhavou jeho žádost povolena mu zatím alimentace 553 zl. V íjnu došel Nmcové list dra D. Lambla, že Hynek velmi tžce onemocnl a že leží v nemocnicí. Nmcová dojela do Prahy dne 17. íjna, Hynek, velmi
31
Stranu
penz jsem mu ješt
neíkal; etl jsem tedy o naší bíd; myslil jsem, aby se sám zmínil. Povídal, že má u Pospíšila v Praze ješt za tu brožurku^) o tom pivovarství, co vydal na svj náklad; co za to Pospíšil utržil, to má u nho k požadování. Máš Pospíšilovi íct, jak to stojí a ty peníze si zatím vzít, dá-li co. Jestliže se nic
mu
tvoje
listy, ví
zvláštního nestane, nebudu ti díve psát, až se navrátím zas dom; ty ale proto piš, však do toho asu budu doma. jen už se na mne nezlob stranu tch penz a poptej se, jak as naše vci stojí. Zde te poád prší a lidé nemohou ani klidit a já se nemohu koupat. Tu obligaci na ty peníze jsem ti pcslal v posledním listu pedešlý týden. Zatím bute zdrávi všichni. Líbám a dti mnohokráte
mn
t
tvj upímný
js.
Adresa:
An
die
Gattin des k.
k.
Frau Božena
Finanzwache-Oberkommissárs
Gerstengasse Nr.
SI
A
-
- 2. Stock.
Nmec, in Prag,
Bohmen.
IX.
)Nmec oznamuje, že byl s Dakem ve Sv. Mikuláši zaten uvznn, podává toho dvody, dokazuje svou nevinu a konejši manželku, že se mu nemže nic státi: jsou uvznni již 8 dní,
a
nejmén
dní bude trvati, než budou propuštni. Naíká, jeho bez prostedk na výživu; Dank nabízí Nmcové 60 fl., jež má dostati u J. Pospíšila; bduje nad smutným osudem své rodiny a prosí, aby byla klidná a hned psala.)
a že
8
zstává rodina
žák eské reálky, zemel jí dne 19. íjna v náruí. z r. 1853 a 1854 v korresp. její vyd. od M. Gebauerové, I. díl; V. Tille, B. Nmcová od str. 123.
nadaný
to
Viz dopisy
,,
Nmcové
^) J. Dank vydal svým nákladem u Jar. Pospíšila v Praze Popis pivovarství na spodní kvasnice" r. 1852.
32
St.
Miklos,
am
3., 8.
1854.
Theuerstes Weib!^)
musz
leh
dir
bekannt geben,
dasz
ich
mich
unangenehmen Lage befinde. Nach meinem letzten Briefe in Gyarmot ist dir bekannt, dasz ich mit Dank auf einige Tage
in
St.
Miklos
in
einer
nach Neupest^) gefahren ebenfalls
bekannt,
sehr
bin.
Die Ursache
nehmhch um mich
ein
ist
dir
v/enig
zu zerstreuen und mir einige Gulden zu ersparen; du kennst das gute Herz Danks. Dank reiste dann in das Liptauer Komitat und nahm mich mit, v/as mir auch lieb war, um meist neue Gegend, und zwar um diese hier beríihmte kennen zu lernen. Als v/ir in St. Miklos ankamen, v/urden v/ir von der Gendarmerie der Angabe nach als politisch verdáchtig und insbesondere als russische Emissáre arretiert. Dasz ich weder das eine noch das andere bin, wie auch Dank, das weiszt du, und ich brauche mich vor dir gar nicht zu rechtfertigen, das musz ich dir aber betheuern, dasz wir zu unserer Arretierung weder durch unsere Rocke noch Benehmen keinen Anlass gegeben haben. Erschrecke daher, liebes Weib, iiber das Wort ,, arretiert" nicht; ich hábe reines Bewusztsein nichts gethan zu haben, und es kann mir in dieser Hinsicht nichts geschehen. Ich hábe keinen Reisepass gehabt, das ist richtig, weil dies ganz auszer Gewohnheit bei mir ist, mit einem Pass zu reisen, dann weil mir die gegenwártige Strenge gar nicht bekannt war. Dies alles niitzt gegenwártig nichts, und wir sitzen seit acht Tagen
1)
Nmec
s
Dakem
na cest do Bystice byli zateni ve
Sv. Mikuláši, jsouce v podezení, že jsou emissary ruskými, a ponvadž nemli cestovních prkaz, byli uvznni, dokud se tento dopis psal ve vzení; nevina jejich neprokázala. se otvíraly nmecky proto, že všecky jeho listy ovšem zasílané musily býti otevené vyšetujícímu soudci a
Nmec
úedn
Nmcem
odevzdány, 2) Nový Pešt na levém behu Dunaje v župé tam etné villy bohá budapeštských a vinice.
peštské; jsou
33
hier
Das
gefangen.
traurigste
dabei
ist,
dasz
die
Prozedur mit uns nicht genug rasch, so wie wir es wijnschen mochten, vor sich geht. leh und Dank wurden zwar schon einvernommen, unsere Einvernahme muszte aber vor das Militár Distrikts Kommando nach Pressburg gehen, und ehe von dort die hier anlangt, so konnen wir nicht friiher auf freien Fusz entlassen werden, und dies kann hoch acht Tage dauern, wenn es gut geht. Denke dir, noch acht Tage der Freiheit beraubt zu sein; dies ist keine Kleinigkeitfiir einenschuldlos leidenden! So geht es, mein Hebes Weib, man weisz nicht, wo auf einen ein Ungliick wartet; trošte dich und ungerecht oder unsei wegen mir unbekúmmert; bilHg kann man doch mit mir nicht verfahren. Dank ist sehr um seine Frau bekíimmert, die ist noch bei den Eltern und weisz rein nichts, soli aber Im Anfang war_ er ganz jetzt bald zuriickkehren.
Antwort
untrostlich,
jetzt
Beschrenkung
hier
Uber die er etwas ruhiger. konnte ich gerade nicht klagen;
ist
genieszen im Hause so ziemliche Freiheit, und wurde uns auch erlaubt im Freien spatzieren gehen zu diirfen, N. B. mit Begleitung, woran wir heute das erstemal Gebrauch machten. Danek ist so giitig und zahlt fiir mich die Kost; du kennst unsere Umstánde, dasz ich nicht im Stand wáre mich hier v/ir
es
zu erhalten.
Nun
Weib, ist ein ganz anderer Herz blutet mir, wenn ich daran denke. Bis jetzt konnte ich dir kein Geld schicken, dies ist unmoglich; am Iten kann ich erst meine Alimentation erheben; bis zu diesem Tage wollte ich zu Hause sein. Von was sollst du arme mit Kinaber,
Umstand;
liebes
das
Das ist dern leben? Dieses hábe ich dem
das
Driickendste
mich.
fiir
Dank
gesagt, und er sagte, Buchdrucker Pospíšil laut die
beim Anweisung Geld erheben; er hat bei ihm 60 fl. zu fordem; wenn nun Pospíšil, wie gewohnlich, keine Umstánde machen wird, was ich befiirchte, dann ist Elend fertig. Seit 7. v. Mts hábe ich von du
sollst
dir
beiliegende
Korrespondence a zápisky Boženy Nmcové.
o
34
du kannst dir leicht vorwie^besorgt ich um Euch also^bin. Schreibc mir daher sogleich noch^nach Neupest unter meiner Adresse und setze hiezu beim H. Josef Dank Nr. 208. Ich werde nach meiner Entlassung von hier den Brief entweder dort antreffen, oder es wird der Brief hieher nachgeschickt werden. Frage auch nach, ob meine Angelegenheit von Prag^) und wohin abgegangen ist. Dies ist eigentlich die Hauptsache, an dem musz mir am meisten gelegen sein, damit dir gar keine Nachricht;
steilen,
Sachen einmahl ein Ende gemacht v/ird. Wie verfolgt uns von allen Seiten das Schicksal, mit Gottes Húlfe werden wir es doch iiberstehen, da es schon das hochste Maasz erreicht hat. Durch die gesperrte Luft in dem hiesigen Gefángnisse bin ich wie betáubt, mir brummt es bestándig im Kopfe;j hoffe aber, dasz mir jetzt, wo wir auf írische Luft gehen kónnen, etwas besser wird; sonst bin ich gesund, sehe aber sehr schofel und schmutzig aus, da ich weisze Kleidung und Wásche bei mir hábe. Sonst hábe ich dir nichts zu schreiben, auszer dasz wir unsere Briefe zum Durchlesen Ubergeben miissen, was mich durchaus in keiner Hinsicht beirrt. Ich bitte dich, sáume Griisse den Dr. nicht mir sogleich zu schreiben.
Lambl und
die Marie. dich und die
Kinder vielmahl, trostet Euch, sowie ich mich trošte, und bleibt alle gesund. Kiisze
Dein dich liebender Mann
Nmec. X. (Némec horli, že zbytenými prtahy nedostává podíl z dchodkových pokut z ech a cestovné, piše o loupežnéní pepadení pošty u Luence, o své chorob, o dlouhé chvíli z nedostatku zamstnáni, o svém osudu, o J. Dakovi, o poasí, úrod ovoce, vzpomíná na pobyt manželin ped 2 roky v Uhrách se všemi dtmi.) i)
Jednalo se o výplatu
ze služební
vyplacena.
doby v
Liberci a v
dchodkových po-kut, jejichž ást Nymburce Nmcovi dosud nebyla
Dne
10. 8.
1854.')
Milá ženo!
Tvj
list od 6ho, pak list Dusbabuv jsem obposlední dnes. Hned jsem šel k Širokému, nebo finanzrath, jak mu tu íkají, není doma, a ptal jsem se ho, jestliže stranu vyplacení tch podíl nco už sem pišlo. Až dosud tu nic není, a jak mile sem to pijde, jsem jist, že to Široký nenechá ležet. Pijde na to, jen kdy to sem. pijde. Vtší hloupost nemohli v Boleslavi vyvést jako to, že to do Budína k vyplacení poslali; vdí dobe, kde jsem, a když vdli cestu pi jiných píležitostech, kam mají za mnou psát, mohli i te, když toho lovk má nejvíc zapotebí, sem zrovna psát. Nejspíš ale, že to šlo skrz Pražskou zemskou direkci na Budínskou zem.skou direkci, a ta to teprv sem pošle, a touto cestou se to ješt as msíc protáhnout, nežli ty peníze v ruce mít budeš; bude štstí, dostaneš-li je díve,
držel,
mže
nebo znám dobe to jejich ouadování. Jaké zbytené výlohy a bhání ješt k tomu. Nemohli to poukázat k vyzdvihnutí v Liberci, jak jsem žádal a kam jsem kvitance už dávno zaslal? To ale jako 'by to na vzdor dlali, tak to pipadá. Mimo tchto penz mám ješt víc z Liberce k požadování, jenom že to nazpamt nevím, a jestliže by se toho neujal Dusbaba, pijdu o to tak, jako bych byl o toto prvnjší byl pišel. Škoda by bylo každého krejcaru. Co mám k požadování ješt za tu cestu, nedostal jsem až posud nic; trvá to dv .
.
.
mn
To je správa! Milá brachu, stal se tu pkný pád. Práv toho samiého dne, jak já jsem ti peníze poslal, obrali mezi 9. a 10. hodinou veer mezi Ludanmi a Sokolovcemi, to jest na cest do Luence-) poštu s penzi a postiliona zabili; nkdo povídá, že bylo 5000 fl., nkdo léta.
Datum má býti pozdéjši (snad dne 10. záí 1854.) Msto severn od armot. R. 1849 byl od Rus obležen a spálen. — Nmec propuštn byl po dvounedlní vazb a vrátil se do armot. V. Tille. B. Nmcová, str. 147. ^)
2)
.?fi
že.
jenom 3200
odtud.
fl.
Co
stíbra.
Já jsem se nemálo
se to stalo, je 2V2 niíle když jsem to slyšel.
lekl,
Kdyby
se to bylo tak stalo Vácovské^) pošt, jaké bylo bývalo štrachání, nežli by jednomu tu ztrátu byli vynahradili a konen pak ješt kdo ví, by co dali. Žandarmové mají te bhání; jestli te, když už pták vyletl, te jezdí s poštou. Stranu mne není toho nejmenšího slyšet, tak jako by to do vody hodil. Kdo ví, co z toho uvaí a kam to všecko poslali, snad do Vídn na Kenysena. Divím se, že ješt na tebe nic nepišlo. Snad to nedrží za tak velmi dležitou vc, sice by to nenechali tak dlouho ležet a snad by tebe nebo mne už byli dávno sebrali; avšak kdo ví, co se ješt nestane s námi, až oni ty všecky listy-) petou. Ptal jsem se, co as stranu tch psaní a té brožurky od Sabiny'') se by stát mohlo; povídal ten, který zákonu rozumí, že nic; je to dvrná korrespondence mezi ženou a mužem. Budou-li podle zákona pokraovat? Jen kdyby mne ten rada vyslechnout chtl, aby bylo aspo jedno odbyto; už to tu leží druhý msíc; ten týden pijede dom, pak na nho hned pjdu a zeptám se ho, co as míní se mnou dlat, abych vdl, na jsem. Už ani nevím, co dlouhou chvílí poít, kdybych alespo nco k tení. léta byli jsme všickni na cestách a snad zrovna v Sávnici. Tenkrát jsem Vás všecky pohromad, a letos jak se to zmnilo, lepší ani na to nemyslit. Zbude-li ku konci msíce pár zlatých, tak ti je pošlu. Nedal
by
to
mn
mn
em
Te dv
ml
—
ml
ti
Pospíšil nic na to
Fingerhut. ')
Dank
Dakovo
by pak
písmo? kdo
myslil,
Vácov. sev. od Budapešti na levém
A
ví
mn
mu
píše
co
dal.
behu Dunaje;
dráha
k Vídni.
) Co
Nmec
vznn,
provedena v jeho zabaveno vše, co zdálo se podezelým, dopisy manželiny, noviny, knihy a obrazy. Karel Sabina (nar. 1813), známý spisovatel eský, který byl z následk boui r. 1848 odsouzen k smrti, cestou milosti na 18 let do žaláe (na pevnost olomouckou) a po 8 letech amnestován. V Lipsku vydal brožurku ,,Jan Hus".
byt
v
byl
armotech i
•')
ve Sv. Mikuláši
policejní prohlídka a
—
37
Jen abys mla už ty peníze na inži, to je nejhlavnjší, a pak s tím sthováním, samé starosti. se mjte všichni dobe, bute zdrávi, pozdravuj Dra L. a Marii. Dti a tebe líbám tvj upímný Js.
Te
XI.
(Nmec vzato
dává zprávu
pi
z vzeni, co mu bylo byla zastavena alimentace a slibuje
svém propuštní
o
prohlidce bytu. že
mu
podrobný ^,.,.
.
dopis.)
Dne
,
Míla zeno!
12.8.
1854.
Vera llho^) jsem se navrátil do Gyarmoth. Ve stedu na veer byli jsme na svobodu propuštni-); jeli jsme hned veer dom, to jest Dank do Bystice, a já sem; v Bystici jsem se skoro ani nezdržel a jel dále. U Danka a u mne prohledávali, u mne vzali tvoje psaní skoro všecka, pak co z knih '^) to nevím, ješt jsem to neprohlédl. SI ale ne, vzali ty pistole, co jsem pak od Neyza(?). Tu je kiku až hrza o tom. Bylo už veer, když pijel a Vežnický^) jsem povídal, že finanzrath zastavil mou alimentaci; to bude te
mn
ml
mn
dom
hezké;
od
eho
být
živ!
Já
mám
mn
hlavu jako step.
To je ... život už. Zejtra, až budu pokojnjší, budu ti obšírn všecko psát. Dej pozor na všecko, to ti povídám. Líbám vás tvj N. .
Adressa:
An Gattin des XT
Gerstengasse Nr. 2.
die k.
Frau Božena k.
Nmec,
Fzwache Oberkommissárs
516 in
Prag.
Stock.
X. ze dne 10. /8. nesprávn datován. byl podle listu IX. dne 27. ervence a propuštn podle tohoto dopisu dne 9. srpna; dne 11. srpna 1854 byl pátek. ^) Havlíkova Slovana. ')
Jest tedy
^)
Nmec uvznn
')
list
U nhož Nmec
bydill.
3S
XII. (Némec svaluje vinu nešastného zatení na Danka, na jeho divné chování cestou; jel s nim pouze, aby manželce mohl poslati peníze; píiny k zatení nebylo, stalo se z libovle etnikú. poznámky lidovdné ze Slovenska považovali za tajné zápisky; úady bály se veliké moci žandarm a nepropustily zatené, až na vyšší rozkaz; popisuje život ve vzení, setkání s M. Hodžou, návštvu J. Kadavého manželky, J. Klemense; naíká, že se ho lidé štítí a boji; salon stediskem intelligence slovenské a eské. Píše o prohlídce bytu v armotech a co mu bylo zabaveno, prtahy s výslechy, zastavení alimentace, starost
Dakv
o
rodinu.)
Dne
13./8.1)
Milá ženo!
Vera
jsem ti v krátkosti oznámil, že jsem na a že jsem v pátek domu pijel. Jsem arci nyní na svobod, je to ale horší, než-li kdybych byl jde kolem pcd dvaceti zámky zamknut; hlava samou starostí, jak se ze všeho toho vypletu. Proklatý osud je to, který mne pronásleduje. Oba listy, sem poslala, odevzdal Vež.-). Víš, cos že jsem ti ped odchodem do Bystice psal, že s nechutí tam jedu; jsem jakési tušení o tom, co mne potkat mlo, celý as jsem byl mrzutý, nebot chování Dakovo na cest se nelíbilo samou jeho originálností a podivnými nápady; k. p. nic jiného nejíst než samou brinzu^) a chléb a v židovských krmách penocovat, a byl bych se už ped Lu-
svobod
mn
mn
mn
mým
ml
mn
snad dom vrátil, kdybych ho nechtl urazit. samé Bystici se pranic nelíbilo, nebo mne takoka tam schovával; byla to zrovna urážka. Co jsem ml ale dlat, když jsem od nho závisel. Když se mne bál, jak ukazoval, neml ani sem
encem
mn
V
Proto všecko mu to ale dobrý chlap, dobrého srdce a mínil tím ulehit. Mohl bych o tom celou historii napsat o té celé cest, o jeho nepraktiných jezdit a
mne s sebou nebo on
odpouštím,
mn
')
2) "*)
brát.
je
T. j. r. 1884 Vežnický. Brindza oví sýr; nejznámjší liptovský.
celého jeho poínání. Hlavní píina jsem se odhodlal"^s ním jet, peníze na inži, abych ti pomoci mohl. Chtl jsem pi píleto udlá, žitosti mu o íct a myslil jsem, že jinak jsem o celou Bystici nestál: pomohl jsem si ale z bláta do louže; jak se z té louže dostanu, to ví. S Dakem je nco jiného, toho se ujmulo všecko, magistrát^) sám Trojan^) dali mu dobré vysvdení, a pak u nho nic nenašli nebo vlastn nechtli, mne se ale žádný neujme. Pijel do Mikuláše kaplan Ploši a professor Goár, ti též ouinkovali, aby byl puštn na svobodu;' za druhé nebyla vlastn pražádná píina, aby nás tam déle drželi, nebo mžeš vit, že ani toho nejmenšího jsme se
náhledech
z
pro
byla,
n
mn
Bh
i
nedopustili a tak tiše se chovali jako beránci;
ob-
zvláštn iá jsem na celé cest skoro ani nemluvil, jenom o Chlumci a o hospodáství. Jak jsem ti byl v prvním list z Mikuláše psal, tak se to vskutku pihodilo a myslím, tebas bych pas ml, pece by i
nás byli zabavili, nebo záleželo hlavn žandarmm na tom, dlat se, jak se íká, wichtig, jak oni jsou ve svých povinnostech bedliví, a konen když našli tu mapu s tím písmem^), pak u mne suspensionsdekret a koncept poslední odpovdi mého výslechu a kousek papíru." Ml jsem poznamenáno na tom vesnici Lískovec, plt, svezky a pak že nechce jít máslo do gorli, to jest, že se nechce stlouct; nebo tam mají zvyk, když se nechce máslo stlouct, vezmou másnici na záda a chodí s ní po ddin, pak se srazí; to jsem si poznamenal. Ten kousek papírku považovali za tajné poznamenání.
pomohlo
nic,
stuhlrichter*)
vit
mohl
nahlédl hned, že na
arci
tom
Mé vysvtlování
ne-
na svém. Tamnjš' všemu konec udlat, on
nechtli,
stáli
nic není;
jako
Nmec
nebyl
Obecní úad msta B. Bystice. Dr. AI. Pravoslav Trojan (nar. r. 1815), pozdji vynikajíc! právník a politik eský. ^)
'-)
^)
želku *)
s
Nasbírané mezi Slováky lidovdné poznámky pro manvýrazy slovenskými, Sudí župní.
40
arci tuze naklonn, pece ale povídal: Meine Herren, ich sehe, Sie haben Pech, es sind aber gerade jetzt kritische Zeiten und ich musz es weiter vorlegen.
nám
Jedním slovem bál se žandarm. Odevzdal to stolinímu pednostovi, ten se bál též žandarm. Tento pednosta zdá se být ech, jmenuje se Kuera; je velmi solidní, ale v pravém smyslu ouedník a po úedniku s námi zacházel co nejvíce šetrn, poslal
vc
do Prešpurku na Militár Distrikts Koma ekal každý den odpov, ale dlouho nešla. Stranu Danka pišla ta nejlepší vysvdení, pak pišel Plošic a Goár; ti pedstavovali celou záležitost domácí, jeho tchána a paní, kterou každý den do Bystice oekávali; na to nás propustil ve stedu po 14 dnech našeho vzení, dal nám pasy, a my jsme ješt ve stedu o 8 hodinách veer z Mikoláše vyjeli. Peníze a hodinky nám žandarmové odebrali; jen 5 zl. 30 kr.. Dank ale pes 100 fl. já arci u sebe a když jsme peníze potebovali, daly se kastelánovi ^) do ruky. Proto ale, kdybychom byli chtli, mohli jsme si peníze odjinud zaopatit. Po nás nechali chodit, jak jsme chtli, já ale skoro u kasteani hlavu nevystril, jen když jsem musel; lána jsme se mohli zdržovat, je to poctivý Slovák; tam jsme snídali obdvali a mli jsme se v skutku dobe. Byl s námi v té jizb jeden zámožný z Roženberka pro njaké partiky, co udlal u matu
mando
ml
dom
i
i
mšan
ten nám vypravoval samé gistrátu tamnjšího; anekdoty a veselil nás jak mohl; byl hodný lovk. Pozdji jsme každý den chodili na procházku, kam jsme chtli, arci že s hajdukem, a také jsme se nko-
Váhu vykoupali. Náhodou byl práv v kancelái u Stuhlrichtra, jak nás tam doprovodili žandái, Hodža ^); ten se ke hlásil, já jsem ho ale zapel, že ho neznám; tak jsem byl prozetelný, a ani, jak jsme do Mikuláše pišli, se na žádného nelikrát ve
mn
')
v Uhrách
*)
venský
Michal (nar.
vrchní dozorce vznice. Miloslav Hodža, ev. kazatel
r.
1811).
a
spisovatel
slo-
41
aby jsme se tím neudlali podezelí; Hodža pak poslal knihy ke tení, sám ale nepišel, co bylo moudré; já jsem ho vskutku na první pohled ani nepoznal, nebo nosí te bradu zarostlou. Poslal knihy ke tení. Uitel Kadavý^) asto nás nayštvoval jednou paní Klemensová byla u nás. Klemens'^) není doma, maluje nkde kostel. Vtší ptali,
mn
mn
i
v Mikuláši nás litovali a kdybychom byli chtli nám ani na mysl nenapadlo, jist by nám k tomu byli dopomohli, tebas i samí hajduci; toho díl
utéct, což
nemli zapotebí. Pan
jsme
ale
bál.
Tys
byl tvj poslechl;
mn
list
te
dobe
radila,
byl jen
díve
Slota^) se mne njak nejezdil; kdyby
abych pišel,
byl bych
t
byl
už stalo a není to k "napravení. poslal Dank všecko za mne platil, v Bystici píležitost; ta mne dovezla až do Slatiny*) a poslal mi 14 fl. st. na cestu; musel jsem si potom píležitost najmout, takže jsem to skoro utratil. V mají njakou slenu, sestru bývalé milenky Františka Lambla^), sestru ženy echa; tu prý dají te nejde; pry, nevynáší jim to; nóbl to ale v on chce být vždy jen originální; proto je pece u nho salon pro ty Slováky a eské professory**), všecko to tam k chodí; te snad se ho budou bát, tak jako mne se bojí. se
mn
dom
dom
nmu
Já jsem psal z Mikuláše Vežn.''), aby a knihy nkam schoval; na neštstí nebyl ani on ani ona doma; zatím prohledávali s takovým rámusem 4 žandarmi, stoliní komisa 14./8.
všecky
listy
Kadavý (nar. r. 1810), horlivý uitel a spisovatel rodilý ech. -) Josef Božetch Klemens (nar. r. 1817), rodák z Lipt. Sv. Mikuláše, mali, socha a pirodozpytec slovenský. ^) Jii Slota (pseudonym Rajecký) nar. r. 1819, básník a spisovatel eskoslovenský, katolický knz, byl práv profes')
Jan
slovenský,
sorem gymnasijním v Báské Bystici. ^) Mezi Bysticí a Štávnicí na cest do armot. ^) Bratr dra V. Dušana Lambla; nar. r. 1819. ®) V Báské Bystici bylo gymnasium, na nmž, jako jinde na Slovensku, psobili eští professoi. ") Vežnickému do armot.
42
pání cd dtí a Stuhlrichter. Všecky listy tvoje, co jsem ml, mapy, Havlíkovu podobiznu pobrali, pak ty hloupé plakáty, Duch národních novin^), pak fábor s tou darebnou podobiznou K.-) našli a s sebou vzali, Palackého historii, cos posledn poslala, a ,, Poutníka" také vzali. Z toho poznáš, jak tomu rozumli, co mají vzít a co ne. Na štstí nechali tam ale S.""^); to nevím, jak to pehlédli; ty pistole, co jsem od (Neyzov?) dostal, vzali též. Vežnický pijel druhý den po prohledávání, a to je ten nejvtší malér. Mám te plnou hlavu toho, jak se z toho vypletu. Po armotech bylo hned eí, to si pomyslit mžeš, co všecko se u mne nenašlo; že nás je už 11 zatknutých, že jsme pobouili celou Liptovskou stolici, že nás odvezli do Komárna^) a tak dále. V Bystici zas o Danko vi, že u nho našli 10 milionu samých dukát a tolar a press na peníze. Co se pihodilo, to jsem pravdiv hned oznámil písemn finannímu radovi z Mikuláše; ten na to hned zastavil mou alimentaci a oznámil to dále do Budína a udal, že jsem šel tajn zur Verfolgung panslavistischer Tendenz. Sel jsem druhý den k a myslil jsem, že mne sežere, já jsem mu i
mn
dom
mn
nmu
pravdu povdl, pro jsem do Bystice šel, že má rodina hlad trpt musí, to že mohu dokázat a jiné vci, jak se mnou zachází; nedal jsem se, mluvil jsem mu do duše.' Vera jsem byl též u hrabte Pongráce; ten je vskutku tisíckrát lepší nežli ten potrhlý rada, dal jsem mu dobré slovo, a povídal, jestli on tu vc do ruky dostane, abych byl ujištn, že on se mnou šetrn zacházet bude. Celá ta vc by nebyla tak zlá, jen když vit budou, co já ale
-
mn
na všecko udám a lehko se mohu ze všeho vymluvit; mám to už vymyšleno. Nejhorší pi tom je, že se ta M Národní Noviny
založil
Karel Havlíek
r.
1848:
r.
1850
byly násilné zastaveny. 2)
Havlíek vnoval
lackému. Podobizna K.
spis ,,Duch (t.
j.
Národních Novin"
Kossuthova).
')
Havlíkova
*)
Pevnost v Uhrách na Dunaji, záp. od
..Slovana". Pešti.
Fr.
Pa-
43
pedešlá vc tím prodlouží. Pišlo to už sem, a mám být ješt jednou vyslýchán, a te to zstane zase jsem ležet, kdo ví, jak dlouho: samé neštstí. poznal nejlepší pátele, jedinký Vežnický a ona si
Te
tm
lidem odsloužím. musím prý zakroit znova o alimentaci, a kdo ví, kdy ji dostanu; já jsem povídal radovi, že te budu chodit nádeniit, abych mohl být živ; jak ale vy tam živi budete, to neštstí, samé neštstí, nebylo by je jiná otázka
nevím, jak se
zstali stejní;
Od eho
t
budem,
živi
Bh
to
ví;
—
aby
divu. z
te lovk
si
sob
toho pomohl, já
Kdyby
nezoufal. Jen aby nám ani tob rady nevím.
Bh
jenom dal ten Pospíšil ty peníze na to, daroval, on ale snad také bude dlat vyjen dobré mysli, táky; toho se nejvíc bojím.' já jsem te pokojnjší, a spal všecko, co doma máš, a piš sem hned, jen s toho nestonej, toho se co
ti
ti
Dank
Bu
mn mn
obávám nejvíc!
Ml
bych
ti
ješt všelicos psát,
hlava kolem jde a tak radši koním, nebo pošta už jde. Bute zdrávi, líbám Vás všecky tvj
upímný Js.
Adressa:
An Gattin des
die
k.
k.
Frau Božena
Finanzv/ache Oberkommissárs
Gerstengasse Nr. 2.
Nmec,
in
Prag.
Bohmen.
Stock.
XIII. omlouvá osudnou cestu s Dakem do Sv. Mikuláše možné následky, co mu vše v byt' zabaveno a postup vyšetování; žádost, aby mu bylo prominuto, a alimentace dále vyplácena. Naíká, pro dopisy nespálil, a s úzkostí hledí do budoucnosti pro celou rodinu, píše o své vleklé chorob, pipravuje manželku na úední výslech jeji v Praze, iní výitky Dakovi. naíká na bídný život z nedostatku penz, prosí ženu, aby se netrápila a dti konejšíla, že se každé práce chce nádenjcké.) uchopiti, tebas í
Nmec
a lii
jeji
.
i
44
V armotech
19./8.M
Milá ženo!
mn
List, kterýs odeslala do Bystice, jakož pozdjší sem,-) jsem obdržel a sice druhý dnes bez vší závady, emuž se vru divím. Druhé listy v mé nepítomnosti sem zaslané podržel Vežnický a odevzdal je. Z tch pedhzek, co v listech posledních dláš, jest mnohá vc pravdivá, a zasluhuju to jedním pádem. Na druhé stran mohu ale být také omluven. Vím dobe, v jsem chybil, a že jsem chybit nemusel, to mne nejvíc hnte. Poslední as, mn, že jsem byl celý bezhlavý zde, obzvlášt od té doby, co astji na tebe tvá nemoc chodí, a pak, co se jednalo o peníze na inži. Od té doby jsem ztratil docela hlavu. Tu najednou z istá jasná, aniž bych byl na to pomyslil, že by to v skutku udlal, pijede ten teštnec sem; ten po celé dva dni ani z krku nešel, byl vždy už po Sté ráno u a nedal ani odechu k myšlení, jenom poád samé vyptávání, brzo na to, brzo na to, a to samé hloupé nepraktické spekulace. Kdyby to byl moudrý lovk byl by poslouchal, jist že by se byl musel té hlouposti smát, co on kolikrát za hloupé dvody ke svým spekulacím pronášel. Psal jsem ti, že s nechutí s ním jedu, na druhé stran jsem ale zase myslel, že ho na cest nebo tam pi dobré chuti napadnu a že mu o tch 60 fl. pro tebe eknu, a to byla ta nejhlavnjší píina, pro kterou jsem se s ním na tu nešastnou cestu vydal, a proto to mžeš už odpustit; že jsem ml být prozetelnjší, to je ovšem pravda, nu, i
mn mn
em
v
mn
mn
mn
mn
stalo se.
Na tu cestu do Liptova^), akoliv o tom mluvil, ani jsem nemyslil, nebo ho znám, že je každou chvíli jinaí. Pece mu to tam napadlo. On si z toho
mže
starého erta dlat, jeho to stálo jen peníze a dost; u mne to je docela jinak; následky toho všeho teprv 1)
")
3)
Roku 1854. Do armot.
Msto
Liptovský Sv. Mikuláš.
pijdou. Já jsem ml takové ty vci leckde zastrkané, postel a obrázky v rámech prohledali, našli to; že nenašli S.^), to je div divoucí; to nevím, jak se to stát mohlo. Já jsem mnoho tvých list a zvlášt tch starších, dávno už spálil, a práv jsem chtl držet revisi druhých listu a popálit to, když ten pišel. Já nerad, co od tebe pochází, zniuju; moc tvých list je popáleno, z tch posledních ale málo, a v tch moc nenajdou. tedy upokojená. Co se týe tch plakát, ty jsem sbíral; chtl jsem svým asem nco politického o tom napsat a vydat k prospchu státu a to nesmyslné poínání tch teštnou vyvrátit; tak také udám, budu-li stranu toho tázán. Pistole mohl jsem jako financ mít. nechali. Dageroto není tak velká vc, a dýku typy^) mám, o ty jsem ml též starost. Odtud poslali pobrali, do Mikuláše s tím vyjádením., to, co že se u mne nic podezelého na panslavismus nebo russismus nevynašlo. a z Mikuláše pišla zase sem zpráva na Prsg^), že se pi vyšetování ani ta nejmenší stopa njakého podezení protizákonného nevynašla, proto že jsem byl na svobodu propuštn, že ale, jak naízeno je, se to muselo udat k Militár Distrikts Commando do Prešpurku a abych se, pokud z Prešpurku odpov nepijde, odtud nea když
i
i
Bu
mn
mn
Tak až posud doma býval anebo nkdo
vzdaloval.
mn
vc
stojí.
jiný, který
Kdybych byl tomu rozumí,
nebyli by byli snad nic odebrali, ale žádný oud*) knihám ani psaním nerozuml, íst to žádný neuml, a tak odebrali, co as tak myslili, nebo ten komisar, byl to Polkl, co tu vc vedl, je hodný dobrý lovk a neškodí žádnému rád. Jen když jsem skoro všecky ty starší listy popálil, jiné neml jsem žádné, jen nkolik od Danka; nu, na tch pak nic nezáleží,
naopak,
alespo
se
')
Havlíkova
'-)
Obrazy rodiny. Viz
,,
pesvdí
o
našem
Slovana". illustrace
v dile dr. V.
Nmcové. 3) *)
pomru.
Prešpurk. jako sidlo vojenského Vyšetující komise.
velitelství.
Tille
o
B.
4(>
Vera mne nechal volat finanní rada; 20./8. choval se_^docela jinak než prvníkrátu. Musel jsem zadat o alimentaci, by zas vyplácena byla. Toho nebylo potebí, alimentace vždy, tebas ve vzení byl, patí; to bylo jenom jeho dílo a dkaz jeho nepízn ke mn. Já jak živ jsem ho niím neurazil; nemohu mu poruit, aby pál.
mn
mn
i
mn
Napsal jsem na tech archách ospravedlnní, pro jsem šel do Bystice a dále celý pomr k Dakovi vypsal, naši bídu, mou dešperaci nad naším tak bídným stavem, takže jsem docela všech smyslu zbaven; aby poznali naši bídu, piložil jsem tvoje dva poslední listy z posledního asu, ty, které jsem piložit mohl. Hodlám je tím pedce obmkit, že to prominou, to jest tu cestu bez dovolení.^) Na alimentaci budu muset ješt as týden ekat, než to z Budma pijde; zatím mžeš ty tam a já zde hlady umít; to do toho jim nic není, jen když oni
mn
se ti
Dnes musím
najedí.
lidé jsou chudí,
mn
nájem za
platit
ekají na ten
groš.
kvartir;
Štstí, že ješt
cesty zbylo, že to zaplatit mohu. budou brát u toho Militár-Commanda v Prešpurku; je tam generál Bukstuhl, který to pod mocí má; myslím, že si stranu list velkou práci nedají, aby každý oupln tli. Nevím, kam jsem hlavu dal, že jsem všecko nespálil už dávno; te mne to tak hryže, že ti ani popsat nemohu. Já jsem vskutku poslední as celý bezhlavý, duch tlo ochablo, a mnohokráte tu jsem celý bez diví, jak špatn vypadám. vlády; každý se Vežnická povídala, že vypadám te poslední as 10 let starší. Lepší, aby bylo už jednou po všem, tolik
Nevím, jak
z
té
to as
mj
i
mn
než takový život; já jsem te na všecko pipraven, na to nejhorší, a co se týe mé osoby, nedlám si Co by z toho nieho nic, jen abys ty pokoj mla. pak ubohé dti dlaly, já na to ani myslet nechci; i
')
v dob
zákaz
terí.
Nmec se nesml z Darmot Dakem porušil písný
disciplinárního šetení úedního; cestou s
vzdáliti beze svolení
myslím, že na to nepijde; tak dalece píinu proti nenajdou; že t prohledávat snad vyslýchat budou, to možná, že by t ale zaveli, na to ani nemyslím; dost na tom, když se jenom tím naše vc prodlouží; mohlo být te už brzo všecko skoneno, kdyby byl rarášek toho Danka sem nepinesl. Fingerhu) mu píše stranu tch penz u Pospíšila, já mu psát nebudu, aby nemyslil, kdo ví, co dal. Ty outraty si mohl všecky ušetit; nejmí 100 fl. st. ho to stálo, mne musel vydržovat a pak na cestu dát. Kdybych mu byl ekl, dejte pár zlatých, byl by dlal vytáky; byl by nám byl tím pomohl; te jako když peníze vyhodí a ješt k tomu takové mrzutosti. Bože, když si to všecko rozvážím, jaké následky to mít muže, nebyl by div, abych se nezastelil, a to jedin píinou zbrklost lovka, pak ani tím nejmenším nepomže. Mám který strach, abys nemla mrzutost s tmi penzi, co sis vypjila, mohlas alespo na 6 nedl to udlat. 4 nedle to je tuze krátký as. já
tob
i
A
mn
mn
Já jsem 2 kvitance na ty peníze už hned v marci-) Dusbabovi poslal a tam leží; jen kdyby to ukonili, mohl by Dusbaba peníze vyzdvihnout a zrovna ti To by bylo nejkratší, nežli sem a tam je poslat. Záleží to všecko na Boleslavských"*); posílání.^) ti to prodlužujou, mají zlost, že jsem je žaloval. Já jsem tu te živ od milosti Vežnických, ti mne skoro živí mimo snídaní; sbírám a vylupuji jim za to bob na poli, abych alespo nco dlal..
Jen pro Boha t prosím, netrap se a vymluv nepláou; snad to nebude tak zlé, jak si to pedstavujeme, alespo si ponkud nadji dlám. Já bych nejradji šel nkam konec svta to
dtem,
a
) S Fed. Náprstkem (Fingerhutem)
Nmcová
se
seznámila
v rodin Rottov. -)
V beznu.
Jednalo se o ást duchodkových pokut, pipadající na z dob služby v Nymburce a v Liberci, prostednictvím vrchního fin. komisae Dusbaby v Nymburce. ^) V Ml. Boleslavi bylo finanní komisaství. ^)
Nmce
.
4R
a nejradji do té Ameriky; tam bych s chutí robotil jako každý nádeník. Kdyby dah jenom tu pensi, jak bych byl šastným; šel bych tebas nkam sedlákm robotil, jen abych do vesnice a tam od toho svta pokoj; beztoho do služby se mnou už nic není, duch je sesláblý. Jak tam živa jseš, to nevím; jak tu alimentaci dostanu, pošlu ti co nejvíc budu moci; ten týden to snad pijde. Mám tu sbírku slov, na to je ale dost asu ti to poslat, až boue pestane, pestane-li. Co z nás bude, to ví; tak to je, když lovk poctiv smýšlí. Slováci mají písloví: ,,Se stateností^) moc nezarobíš," to je pravda. Pozdravuj dra L.^) a zeptej se ho, co mám pro ten krvotok dlat. Vežnických též pozdravují a poád mne jen tší, chudáci; jsou to dobí lidé, se vede te trochu lepší. jí
mn
ml
i
Bh
t
Piš
mn
Líbám dti,
ml
zas brzo, abych mysl upokojenou. nepláou. Marii pozdravuj. Bute
a
zdrávi a už se na
mne nehnvej. Objímám
t
upímný
tvj Js.
XIV. (Nmec
oznamuje,
./r-i'
dostal podíl a posílá jí 60
že
v
svj
z
dchodkoých
pokut,
fl.)
22./8. 1854.
,
Míla zeno!
Konen
mohl jsem si peníze vyzdvihnout, ale nýbrž 54 fl 56 kr., o 5 fl mne zase pipravili; ty prý na žádný zpsob nepatí. Bylo to v Pešti u tamnjší Bezirksdirekce, kam to ne celých 60
fl,
mn
ani nepatilo a proto tak dlouho trvalo, než to z Pešti sem pišlo. I zde jsem s tím ml, než jsem mohl peníze chtl z nich na vyzdvihnout, nebo zdejší rada
mn
Vorschusz^), co ješt splácet
mám,
strhnout,
takže
') Statenost jako soubor všech dobrých vlastností, tedy také poctivost (ecké y.a/.oy.uyaih'a); opak eského písloví: S poctivostí nejdál dojdeš. -) ••í)
Dra Dušana Lambla. Zálohu.
49
mn
z nich bylo jen málo bylo zstalo. Já jsem by celý zlostí a lítcstí trnul, hodn jsme se povadili, já byl velmi zdvoilý, on ale byl prudký, vytýkal
mn
Panslav., že
toho
ti
dlám úedníkm
budu obšírn
psát,
neest. Stranu pospíchám, abych
te
mohl ješt dnes peníze na poštu dát, nebo už je dost pozd. K tomu ti pidávám ješt 5 fl, aby bylo odkud interess zaplatíš, to ouplných 60 fl ví. Bože, už to není ani k vydržení. Povedu si stížnost proti finanzrathovi, abych byl od jiného vyšetován.
—
Bute
Bh
zdrávi, líbám vás všecky; piš hned.
Tvj upímný
J.
XV. naíká, že žádost za vráceni alimentace dosud (Némec není vyízena, na svou nemoc, na špatné poasí, píše, jak smutn a trudn žije, vzpomíná loského pobytu manželina, podává zprávu o mad. topografii, v niž je eská píse husitská.) trpce
Dne
28./8. 54.
Milá ženo!
hned vera na tvj poslední list doufal jsem ale, že snad stranu poukážou alimentaci mne nco pijde, to jest, že a že ti budu moci hned peníze poslat, ono ale ani muk, ani zmínky. Proto t nemohu zdržovat s odpovdí a píšu radji bez penz list, abys byla alespo ponkud upokojena. Už víc než týden, co jsem zadal o tu alimentaci, fin. rada to poslal hned pry, a dozde rada zastavil posud nic; to je svdomí! Když alimentaci a udal to do Budína, bylo v nkolika dnech zde to zpátky potvrzeno. Nyní ale, co má jít nejrychleji, aby lovk hlady umít nemusel i s roví, co ješt za ceredinou, tu si dají na as, a monie s tím vyvádt a kam to ješt posílat budoucna poptávku. Nemá lovk pak ztratit všecku trpli-
Chtl jsem
od
22./8.
ti
odpovdt;
mn
mn
Bh
vost. Je-li
mene a
pak potom divu, když
ten celý
svt
Knrrr=7rindei;ce a zápisky
proklíná?
Boeny Némcové.
se
lovk nkdy zapo-
To
je
potem výitek, a
50
ospravedlování a odsuzování. Mne to už mrzí, abych na toho radu poád bhal, když ješt k tomu vím, že
mn^dobrý
není;
muselo by se bylo
mn
s
nebo, kdyby jeho nebylo, netou alimentací to
stát,
kterou
propuštn nejsem, odejmout nemohou. Te ješt budu nkolik dní ekat, pak ale musím zase poznovu zaít, nebo musel bych v skutku také beze všech pak chodit nádeniit, co bych okolk udlal, jen kdyby mne nkdo do práce vzít chtl. Já mám jen nejvtší starost o Vás tam, od jim to všem eho budete živi; to mne trápí. prokázali, však odpla za ty dobré skutky, co nikdy, pokud
i
— Bh mn
ona pijde odplata.
S mým zdravím je to poád stejné, krev jde ze mne každý den, a už se to dvakrát Stalo, že se ze mne v chzi odpoledne kj-ev spustila. Já se myju každý
i
den studenou vodou a když je jen trochu možná, se. Je zde ale poád studeno nebo deštivo a ke koupání velmi nepohodlný as, mže se íct, skoro zima; víno nechce ani zrát; bude letos bída s vínem, nezmní-li se as. Co se ve svt dje, ani nevím; nejdu nikam než z mého bytu k Vežnickým v poledne, a na veer pak za lávku na procházku možná tch trapných nkam sám a sám, a není myšlenek se zbavit. Chodím jako tlo bez duše; nejmaradší jsem, když mne žádný nevidí. Pišla arská kniha do ruky, je to topografie stolice Novohradské, jedná se tam o eších a Husitech; je v ní též jedna husitská píse eská i s notami; tu jsem si vypsal, pak jedno psaní, divnou literou psané; Vežnický udlá toho psaní kopii. Jsou popsány všechny tvrze v tom. Dva ádky jsem zatím opsal toho psaní sám, je pi tom toho peklad; doslovn jsem to opsal a zatím ti to na ukázku posílám. Až to všecko budu mít, pak ti to stou písní pošlu. bute zdrávi a piš mn; pozdravuj Lambla a Marii. Dti a tebe líbám
koupám
mn
mn
Te
Tvj upímný J.
51
Byl tu dvorní rada Plener^) a já o tom
když už odjíždl, nemohl jsem k
nmu
nevdl:
jít.
XVI. píše, že mu alimentace byla ponechána, posílá 40 fi., více nelze pro mnoho vlastních výloh, o postupu vyšetování nemá zpráv, žádá za manželino mínní, nemá-lí žádati do pense; starost o dti, o vleklé nemoci své, posílá ji opis husitské
(Némec
písn, kterou v madarské knize
našel.)
Dne
1./9.
854.
Milá ženo!
mn
zase tu alimentaci povolili, Pec, že jednou byl ale svrchovaný as, nebyl bych ani vdl, co si 'poít. Chtljjsem za msíc August už vera si ji vyzdvihnout, abych mohl už dnes ti peníze poslat,
neb vím, že jich máš nejvíc zapotebí,
ale
panu
kasírovi Buschorovi nebylo to vhod, bylo prý u nho už Schluss.2) Dnes ráno jsem teprv peníze vyzdvihl a ponvadž ma poštu dnes už je pozd, tak jde psaní
teprv zítra pry. Posílám ti zde 40 fl. Chtl jsem ti Pers:poslat 50 fl, ale co zas se nestalo; odtáhli fl., Grundentlastung 10 kr. Landesnalsteuer erfordernisse 4 kr., Diensttaxe 3 fl. 31 kr, dohromady to je 4 fl. 45 kr., tak skoro za dva msíce 10 fl.
mn
1
—
náramn Tak
citelné.
mn
budou ješt po dva msíce odtahovat;
musí prý se to
stát,
an
prý to
je
z pedešlýcl:
ješt
as má povinnost. Já už se se žádným hádat nechci, a dlají, co chtjí se mnou, teba mn kži svlékli, mám už všeho dost. Žebrák má ješt da platit a nejkrásnjší Grundentlastung. Divno, že mn ješt na tu i
i
pjku nestrhli, Sutmi penzi
si
eho bychom pak živi byli. nepomžeš, snad sotva tím Já též zde musím platit za
nevím, od arci nic
zaplatíš dluhy za stravu.
') Známý politik Ignác Plener (nar. r. 181,0), vrchní fin. rada v Praze, byl poslán do Uher organísovat finanní úady. V r. 1854 byl dvorním radou v Prešpurku a pednostou financ.
úad. *)
závrka.
dva msíce za stravu Vežnickým, za prádlo a jiné caparty.t pak potebuji podšití bot; mám dobrých tch jsou podešve roztrhány. Na jen jeden pár a sebe co bych poteboval, se nesmím ani ohlížet, chodím jako šuma, všecko dochází; z toho si ale nic nedlám, za to nemohu. Bože, jak to s tmi penzi, že tak dlouho nic nejde, to je pece svt z té Boleslavi, jedin na tch to záleží. Jak si dál pomžeš, nevím ani rady. Stranu mé vci je všecko pi starém, žádný se nezmiuje, co dál se stát má; na toho radu poád doto už mrzí. Budu ješt nkolik dní ekat, rážet, a když se nic nestane, pece se ho zeptám, co hodlá se mnou dlat. On drží všecko tajn, a lovk se nenieho dozvdt. Nejhlavnjší bude, co z toho ze všeho v Prešpurku u toho Militár Kommanda vezmou; snad eká na tento udlají, jak ti tu je to už cokoliv, jen aby to bylo co výsledek. i
mn
mže
vc
A
nejdíve. Já
poád chodím
s
tou myšlenkou,
žádat
sám o pensi, snad bych tím vc urychlil. J á myslím tak, kdyby vc dobe dopadla,- kdo ví, kam zas mne dají, tebas do takového místa, kde bys ty s dtmi nemohla být. To byla by zas bída. K tomu nejsem skoro ani k služb schopen, celý na duchu tle zmalátnlý. Bylo by pece lepší s tou malikostí tch nkolik let, co ješt na svt mám být, abychom alespo pospolu a pi dtech ztrávili, že by se pi tom ješt njaký groš pivydlat nechal. Piš mi tedy tvé mínní i
i
tom, pak bych hned o pensi zakroil. Nemuseli ani v Praze zstat, jít nkam do nkterého píležitého a laciného msta ven, kde by pro Jarouše školy byly. Co, prosím t, s Jaroušem? Bude chodit do školy? Ten leží na starosti, co s ním zaít, už je svrchovaný as.^) A co s Dorou? ta vysvdení školní o dtech 1 pobrali; co s tím budou se vším dlat, to ví. Krev se nechce
bychom pak
mn mn
Bh mn dlá
mn
koupám
se
když je nepohodlný as, a ráno myju studenou vodou; podat se to nechce.
se
nikterak zastavit, to
te každodenn >)
Viz v.
Tille,
starost;
i
B.
Nmcová,
str.
148.
53
mn
to tak dalece až posud Nepozoruju, že by jenom v nohách; ty jsou slabší; už tak bhat nemohu, jako dív, spaní nemám ale také dobré jako díve; asto se budím a nemohu a nemohu pak usnout; to dlají ale nepokojné myšlenky, poád mám toho plnou hlavu, a co znamenité, že každé ráno skytám; vždy myslím na vás, jestli si o povídáte. Jak bych rád pi vás byl, bylo by leheji; tu je smutný den až hrza se mnou, když se procházím sám a sám, ale to je ješt horší; radj sedím doma, abych nemusel lidi vidt. Pi této píležitosti odesílám ti tu píse, o které jsem ti pedešle psal, že jsem ji našel v jedné maarské knize; opsal jsem to doslovn, jak v knize stojí arci s chybami. Kde a jak se našla, to nevím, musel bych si to nechat peložit, co v popisu stojí. Nemohlo by to nco vynést, kdyby se na svtlo vydala^)? Ta slovíka ti po'druhé pošlu; nevím, neudlal-li jsem v tch notách njakou chybu, 2) to se dá lehko na-
škodilo,
mn mn
i
pravit.
ekám,
toužebností na tvj list a poád myslím, neho nepotahovali. Piš- tedy hned a jak je s tvým zdravím. Pozdravuj dra^) a Marii, bute zdrávi, líbá tebe dti tvj upímný J. jestliže
t
s
též do
i
XVII.
(Nmec úadu penz
oznamuje, že papíry a vci zabavené došly stoliného a že asi bude brzo vyslýchán a jest na výslech pipraven: z Liberce dosud nemá a žádá manželku, aby psala do Ml. Boleslave;
nemoc
jeho
ponkud
ustává.)
Dne
18./9. 854.
Milá ženo!
Tvj list 13. ho jsem pedevírem v sobotu obdržel a podle velikosti listu js^em se hned domníval, že nco zvláštního obsahuje. Žes byla pedvolána 1)
T.
2)
Viz dopis
^)
Lambla.
j.
vytiskla.
XV.
54
k policejnímu komisai, to mne nepekvapilo; já jsem tomu divil, že se to už dávno nestalo. Podle tch otázek, jak soudím, bude následovat, že na to tlait budou, abys šla z Prahy, snad sem ke mn; dobe když to budou chtít, ti dají peníze na cestu a zaopatí dti, aby se mohly vychovat, pak že ráda pjdeš, bez penz že nemžeš ani krok z Prahy udlat. Se mnou se posud nic nezmnilo, jenom toliko to, že pistole a ty druhé všecky papíry sem zas nazpátek k vyšetování pišly k stolinému ouadu a ten to dal zas stuhlrichtrovi, a ten mne bude snad nejspíš tyto dny vyslýchat. Jak slyším, neumí prý Stuhlrichter dobe nmecky a ani psát; jak pak mne bude tedy vyslýchat? Nemám z toho strachu, všechno se dá dcbe ospravedlnit. Nezdá se, že by to bylo dál než v Prešpurku bývalo. Pišly ty všecky papíry z Liptova sem. Jak to spáím, je po svt, a neptá se žádný, jestliže kdo tím špacírováním zbyteným trpí neb ne. Jsem žádostiv, co za otázky dostanu, odpovdi mám už pi hotov. To, co pišlo na stoliní ouad zdejší z Prahy, to se týkalo jenom tebe a bylo to od žandarmerie; myslím, že tebe žandarmerie málo bude znát, a zdá se, že to souvisí s tvým pedvoláním k policii. O to všecko by byla malá starost, lovk je živ jako beránek, nestará se o celý svt a hledí jenom, aby dlá to, že stranu mohl být živ. Vtší starost tch penz z Liberce až posud nic nepišlo; to už svt, je ví, kam to poslali. Kdybych jenom vdl, na který ouad to do Budína as Šlo, jestliže na Landes- nebo Bezirksdirekci, abych mohl tam nebo tam stranu toho psát, to ale nevím pranic. Bylo by nejlíp, abys ješt jednou psala na Spigla, aby ti dal, kam to z Boleslavi šlo; pak teprv mohu, kdyby to v tom ase nemlo pijít, stranu toho psát, jinak to nechají všude ležet, nebo, jak ze zkušenosti vím, takové caparty, jak se takové vci obyejn musela jmenujou, neodbývají se hned. To bys dát ale pak hned vdt, a popros Spigla, aby ti hned odpovdl, já jiné rady nevím. Tok krve jsem se
a
a
mn
.
.
.
Bh
vdt
mn
55
docela ješt neztratil; už po dvakrát mne to po dva dni nechalo a zas pišlo. Já se koupám každodenn, nebo je tu te tak teplo, že takové ani v let nebylo, a jsou velmi jasné dni a voda je te dost teplá, byla ale ped tím tak studená, že jsem sotva vydržel ve vod; víno dobe zraje, potebuje ale dešt. Kdy bude as s námi konec, pjde-li to tak dál, tu zimu snad sotva; až budu s tímto výslechem hotov, pak se zanu hýbat, aby to šlo ke konci, sice se tu zblázním. Ostatn jsem zdráv až na ten tok; upokojilo mne též, že se tob lip vede, jen kdyby byl též duch zdravjší. Ke konci msíce budu ti snad moct ješt as 5 fl. poslat; bute pote všichni zdrávi, piš pak hned. Vežnických zdravujou; dnes jdu zas na pole sbírat kukuici. Doktora a Marii pozdravuj, dti a tebe srden líbám
t
tvj upímný
J.
Adressa:
An
die
Gattin des k.
k.
Frau Božena
Nmcová,
Finanzwache-Oberkommissárs
Gerstengasse
in
-" 2. Stock.
Nr.
^'-
Bohmen. XVIII.
(Nmec
fl.; spor s fin. nesnáze s penzi z dchodkových pokut, estné; zabavené listy vráceny, vyšetováni vázne, Dakovi vše vráceno
táže se manželky, dostala-li zaslaných 60
radou,
s
omluvou; posílá
ji
18
fl.)
Dne
1./9.
1854.i)
Milá ženo!
Tvj
od 26. obdržel jsem vera a divím se že nedláš žádnou zmínku o mém posledním listu, který jsem ti 22. ho poslal se 60 fl. st. Dle mého potu mla's tento list míti už 25ho
tomu
')
list
velmi,
Datum má
býti pozdjši,
t.
dne
2.
íjna 1854.
56
emž
V ruce. Nemáš-li tento list až posud, o pochybuju, tak nezbude nic jiného, nežli aby ses po na pošt sama ptala a o tom ihned známost dala, obdrželás-li peníze neb ne, abych já se pak po tom zde ucházet mohl. Byla by to pkná vc, aby se peníze ale recepis v ruce, a o peníze pijít ztratily, jsem to s tmi penzi štrachání, než-li nemohu. jsem je dostal. Široký to hned odbavil, jak to pišlo. Rechnungsabtheilung, to jest revident chtl z tch penz odtáhnout na Vorschuss, co ješt k placení mám. Tomu jsem odporoval; šli jsme tedy k finannímu radovi a ten mi pisvdoval. Tam se stal mezi námi dišput, dával jsem po zaátku dobrá slova, a když to nešlo, povídal jsem, chtjí-li, že jim dám i poslední kabát. Rada pišel z toho na mé poslední chování: staré škváry, pedhazoval Kritisierung, sie ,,Das ist mehr noch wie eine machen den Beamten durch ihr Benehmen keine Ehre; wir haben noch immer eine osterreichische und keine bohmischeoder panslavistische Regierung," a takové jiné frase. Já na to nic jiného neodpovdl, než ,,Herr Finanzrath, das gehort nicht hieher."
mn
nm
mám Ml
mn
mj
mn
mn
Nechtl jsem mu patin odpovdt, ponvadž na tom jenom záleželo, abych peníze dostal; naposled jsem mu jen ekl: Ich^bitte mir das Geld ausfolgen zu lassen; dasz ich es fr'meine Familie unumgánglich brauche, wissen Sie aus den Briefen meiner Frau, a šel jsem' na' to'pry.; Odpoledne jsem si poslal Dvo-
áka
je^mn^beze všeho. Tak o své^bránit. Bez toho pi tom už v Boleslavi o víc než 5 fl okradli, z dvou kontraband ^) že docela nic nepatí, a to dlá pes 5 zl. a jen tch 54 fl. 56 kr. poukázali. Musel jsem k tomu ješt piložit, aby bylo ouplných 60 fl., abys mohla zaplatit ten dluh. Odkud ale interess, to nevím. Chtl jsem toho zteštného radu žalovat, ale"pro' peníze, '''a''vydali
vidíš, jen se
musí
mn
lovk
mn mn
te
toho ')
ale
nechám; od
Kontraband
zákazu pivážené.
(fr.
30. ho
contrebande),
nastane
výraz
pro
innost
zhoži
proti
57
nových tch oddlení finanní direkce, a jestHže do té doby nebude se mnou hotov, pak ho u Plenera žalovat budu; te to beztoho v Budíne, kde všecko je konfus ^), by to erta plátno bylo. Všecko, co
mn
tvoje listy, pišly zpátky; pistole dali zdejšímu Stuhlrichtrovi k vyšetování, knihy a to druhé na okresní soud zur Amtsverhandlung; žádný ale až posud mne nezavolal, a odpoívá všecko v tichosti; hrab Pongraz není doma, a já nemohu v té vci nic dlat, a ekat, až mne zavolají. Finanní rada eká na výsledek tohoto vyšetování a proto prvnjší vc ukonit nechce; nu, to se naekám. Jen až zane Plener ouadovat, však ono to bude jinaí pobrali,
i
snad se mnou; alespo si nadji dlám, pak pjdu rovnou cestou k nmu do Prešpurku. Dank je už z Bystice pry, ona držela licitaci tam a zstala déle, on dostal všecko, co mu odebrali nazpátek s omluvou, že je jim toho líto, že se nedorozumní stalo. Já jim dkuju za takové nedorozumní. Kdyby byli u mne byli ty hlouposti nenašli, nebylo by býi
valo nic.
Už
se stalo.
Mj
tok už pestal, koupám se te málokdy, studená. Menzlovi^) budu pár psát po druhé, zatím ho pozdravuj. JakHo dopadlo s tebou, nebyla's už víc vyptávána na policii? To ví, kdy se dohromady sejdeme, to pichází, jako by se to ani stát nemohlo. Že by sem císa pijet, o tom zde ani žádný nic neví. Piš hned stranu tch 60 fl., jestliže's je dostala; zde ti posílám 18 fl., skoro 5fl. zase odtáhli; co tedy zstane? Ten týden ti budu snad ješt jednou
voda
ádk
hodn
je
mn
Bh
mn mn
ml
mn
psát.
Pozdravuj Lambla v duchu,
bute
zdrávi.
i
Marii.
Dti
Tvj upímný
i
tebe líbám J.
Konfuse (lat.), zmatek. Josef Mencl (nar. r. 1815), velmi dovedný kovolijec a klempí, byl dobe znám v literárních kruzích v Praze za ')
-)
doby
B.
Nmcové.
58
XIX. (Némec projevuje
inži a zda-li se manželka dosavadniho bytu; bduje, že vyšetováni vázne, že ani s rodinou sejíti se nemže, ani hrob Hynkv navštíviti; lká nad osudem svým a rodiny.) již
odsthovala
starost, jak zaplatiti
z
Dne
11./9. i)
Milá ženo!
Ponvadž
ty nepíšeš, píšu tedy já. Tvoje pojsem obdržel. Ty peníze nadlaly starostí, te vím, že je máš; jsem upokojen. Druhého toho msíce jsem Ti poslal v listu 18 fl.; nepochybn žes je též obdržela. V tvých listech se ani nezmiuješ, máš-li jiný byt a kde, nebo tento msíc pišlo by ti se sthovat a zase inži platit. Odkud tentokrát na inži vezmeme, to ví. Já si rady nevím. ^) Tu jsem nco naškrábal do novin, prohlédni to a dej to dál. lovk neví ani, o by psal. Myslil jsem, že to tvrtletí noviny více nedostanu; nedbám tuze o n, když je ale poslali pece, tak zase za to musím nco napsat. Ani nevím, o ti psát mám; mám toho tolik, co bych ti ml všecko íct, a když to pijde k psaní, nevím pak ani, jak zaít mám; tak jsem ti te pomaten, beze všech myšlenek. Všecko odpoívá zde v pokoji, finanní^) má mou vc zavenu v almae, pistole leží v pokoji pana Stuhlrichtra a druhé zabavené, knihy a papíry u Bezirksgerichtu, a žádný z tch pán nedbá, jsem-li živ nebo co dlám a ani se žádný nebojí, abych se snad odtud neztratil. To je pece život. Trplivost mne ale te už pechází a nebude se pak žádný divit, když do nich hromy posílat budu. Zima na krku a my posud od sebe vzdáleni a rozdleni. 19ho t. m, není daleko, je ten osudný den; na ten jsem doufal.
mn
slední psaní
Bh em
mn
em
.
.
.
mn
')
Podle obsahu psán
-)
Nmcová pesthovala
bytu pod Emausy v íjnu ") Rada.
list
r.
dne se z 1854.
11.
íjna 1854.
Jené
ulice
do nádvorního
59
alespo na hrob Hynkov budu moct vyplakat,^) dostat nemže; to je už osud, a hle, ani toho se který se ani snést nedá. A žádné ustrpení. Co pak není njaké vševládnoucí moci na svt? Vru musí lovk už o tom pochybovat. Že se
mn
Od 15. budeme patit pod Prešpurk; nejmoudejší by bylo, zrovna tam jet, kdyby bylo na cestu penz. Plener jediný mže vc urychlit. Tomu zdejšímu fin. radovi se zrovna vyhýbám, neb vím, kdybych s
ním
se
rozešli;
dostal, že bychom se se zlým hodlám tedy psát na Plenera vypíšu, jak se se mnou. zde zachází. Te
dohromady
hned po
mu
a všecko
15.
pede mnou
4 oberkomisai, ti se stali vrchními inspektory a místo pro oberkomisara je te uprázdnno. Já bych si hlavu vyrval, když na to všecko pomyslím, že bych mohl te ješt do Prešpurku byl vrchním inspektorem pijít, možná, že bych se stal, a kdyby nic jiného pi tom nebylo, byl bych byl te postoupil do 900 fl. Tak je všecko zmaeno, a já jen k tomu trápení odsouzen. To všecko dovršuje naše neštstí — nu. Bohu porueno, když to k zmnní už dávno není. Já jsem te zdravjší, ten tok pestal, však jsem se nakoupal; ješt naposled 7. t. m. a voda ješt prošla. Máme zde poád pekrásné poasí, jen te už chladné noci, na den ale dost teplo. byli
i
mn
Já když na to všecko, na ten náš bídný stav pomyslím, tak bych se zbláznil.
Zatím s Bohem' Mám poád strašné sny; nezdálo, že jsem umel, a tys nechala dávno se udlat z našich postelí rakev, a byl na ní eský nápis
mn
ve verších
Lambla
i
—
jsou to hlouposti. Pozdravuj všecky, dti líbám tebe v duchu.
Marii. Piš brzy,
i
Tvj upímný Js.
Jak pak njaké
')
ty knihy?
Syn Hynek zemel dne
19.
íjna 1853.
60
XX. (Nmec ale
co vše podnikl, aby vyšetování bylo urychleno, má starost, jak manželka zaplatí nový byt, vzpo-
píše,
marn,
míná smrtí Hynkovy.)
Dne
24./9.|i)
Milá ženo!
Tenkrát ti na tvj poslední list dlouho neodpovídám. ekal jsem, budu-li pece jednou k tomu výslechu pedvolán, abych ti mohl pak psát, na jsem as tázán byl. To se ale až dotud nestalo. Pedešlou nedli byl jsem u finanního rady, prosil jsem ho, aby to se mnou pece jednou ukonil; on se vymluvil, že eká, až co mu o tch zabavených vcech sdleno bude, pak že mne hned pevezme. Toto poslední nemá ale žádný potah-) na prvnjší vc;' on mne má vyslechnout, je to druhé cokoliv; to jsem mu povídal, on ale stál na svém a povídal, abych se ucházel, aby byla druhá vc vyízena. Šel jsem pedn
a
tch
pistol k stuhlrichtrovi, ten že nemá jiných dležitjších vcí, z toho že bez toho nic nebude. Když to už dlouho trvalo, napsal jsem si sám a podal jsem mu ji, aby ji tak do protokolu napsal; byl s tím spokojen a zítra pjdu k podpisu. Vera jsem byl zas u okresního soudce, tam jsou ty knihy a papíry. Okresním soudcem je tu te jeden ech, njaký Rychlík, pravý to úedník. Ten zas, že jak dostane druhá akta od stuhlrichtra, že mne také hned pedvolá. A tak to máš, jeden se vymlouvá na druhého. musím bhat od jednoho k druhému a všemožn hledt, aby mne vyslechli. To je .... správa a ouadování; to je strašný byrokratismus. mn, že je milejší takový uherský úedník, nežli ti cizí; to jsou puntikái až strach. Jestliže ten týden nebude to u konce,
stranu
asu, že
má
mn
odpov
Te
V
1)
2)
netýká
mn
Podle obsahu psán dne 24. íjna 1854. Hrubý germanismus, Keinen Bezug
—
se.
nevztahuje
se.
61j
píšu zrovna do Prešpurku na místodržitelství a na Plenera; už mne trplivost pešla. Zima na krku, a já posud zde a u konce nic. Arci, že bych te už byl vdl, na jsem, kdyby bylo nebylo té cesty do Bystice. Pro tu cestu musím nyní hodn pykat; no,
em
už se stalo. Ten týden se snad už sthuješ, odkud ale peníze vezmeš pro Boha prosím, já ti ani krejcaru poslat nemohu. To psobí starost, tebas bych tam ani nebyl a bojím se, abys se zas samou starostí nerozstonala. Že jsi tak daleko vybrala byt, je to divno, myslím, za ty peníze, co tam platit budeš, že bys pece byla nkde njaký obstojný byt dostala; to bude njakého bhání pro dti a^pak budeš mít Hynka poád na oích. Jak bylo 19ho, ani ti popsat nemohu. Byli jste na hbitov? není ani dopáno, abych alespo to mohl vidt, jak jeho hrob vypadá, snas ho pece poádn okrášlila! Do Sagan jsem psal, list pišel ale po svátku. Když jsem to díve nevdl; na Marii ^) jsem piložil lístek. Stranu tch vcí ze Sagan, nevím ani, jak ti radit mám; já ani nevím, jak je to s tím zollvereinem."^) Já ale myslím, že za staré vci se nemusí nic platit a že by to lepší bylo po dráze nežli po pošt; to bude nejlepší, když se sama v Praze nkoho optáš; za aj arci že bys nco platit musela, moc ale také ne.
mn
t
mn
mn
Mn
mn
Nezapome nco k tení, pak kup Koledu^) na rok 55; zde ti na ni posílám peníze 2 fl. st. Letos jsem neml ani kalendá. Já jsem te tak dalece zdráv; mám strach ped tou zimou, to zas bude bída se mnou, nebudu vdt, co dlat. Pozdravuj Lambla a Marii. Dti líbám a
Tebe v duchu objímám.
Tvj upímný Js. ') Sestra B. Slezsku.
^)
»)
Nmcov°,
jež
byla provdá.ia v Zahani v prus.
Pruskem. t. s Kalendá, který vydával v
Celni jednota,
Brn
dr.
Jan Helcelet.
()2
XXI. že pistole byly mu vráceny, ale vyšetování že dosud vázne, posílá manželce 20 fl. a vypisuje, jak skrovn teba mu žíti, a touží po návratu k rodin.)
(Némec oznamuje,
Dne
l./ll. 1854.
Milá ženo!
Tvújj poslední list velmi na spch psaný jsem budoucn, jak sama pipoobdržel a doufám, že mínáš, obšírnji o všem psáti budeš. Vyšetování stranu pistol je ukoneno, není z toho nic a pistole mi byly vráceny, Stoliní ouad sám rozhodl. Nevdli, kudy do toho, já jsem jim musel z rozpak pomoct; peetl jsem pozorn zákon a dle toho pistole navrátit; však to dalo dost museli aby se to jen brzo ukonilo stranu tch bhání. papír. Byl jsem kolikrát stranu toho, abych byl vyslýchán, a až posud jsem nebyl. Dnes jsem byl zas u finanního rady, on vede poád stejnou, až prý budu u soudu hotov, pak že mne taky hned vyslechne. Já jsem mu povídal, že to nemá žádný potah na pedešlou vc, on si ale nedá íct. On ani nemá to právo disciplinárn mne stranu poslední vci vyšetovat, nebo nepišlo mu žádné naízení z vyššího místa, a v jeho okresu to neleží takto samostatn jednat a kdybych ho žaloval, dostal by hodný nos; nechci se s ním ale te už handrkovat, akoli by to za jeho zasloužil, a chci ješt nkolik dní chování ke ekat. Bude-li se mne pi disciplinárním vyšetování na nco z posledních vcí ptát, pak vím, co odpovdt mám, že toho bude mít dost.
mn
mn
mn
Te
mn
Kdybych. ml peníze, spakoval bych své vci a šel bych do Prešpurku, ekl bych všecko oustn Plenerovi a zstal bych tam tak dlouho, dokud by nebyla má vc ukonena; poprosil bych ho, aby ta akta zdejšímu finannímu radovi vzal, a aby to tam v Prešpurku ukonili; to by bylo nejmoudejší a nejkratší; vzal bych si tam kvartýr a byl bych tam živ v tom vadí. ](r'.]\ze jako zde, ale pení/^^ n? cestu
mn
se
mn
nco
horšího stane, než by se
mn
bylo
pi
prvním pádu stalo, bude na tom jen zdejší rada píinou. Posílám 20 fl. Bože, kdybychom mohli být
a
pohromad,
to je už jak koliv. Já jsem tupjší, takže ani k njakému myšlení nejsem schopen, jsem živ jako pouhá mašina; co ze mne konen bude, to ani sám nevím, tak jsem otupen. Zejtra je Dušiek; pjdete snad navštíviti víc psát; zdráv Hynka, ne? Nevím, co bych ti jsem, mám ale náramnou rýmu a kašel, to ale zas pejde; už musím topit, nebo máme už mrazy, ale na den je a dost teplo. Piš tedy brzo, jak to v kvartýru novém máte a co všichni dláte; z Bydžova jsem už od zimy ne-
už jednou
ím
poád
dál tím
ml
pkn
dostal psaní, nevím ani, jsou-li tam živi. Pozdravuj Marii a Lambla. Bute zdrávi, líbám tebe dti i
mnohokrát tvj upímný
Js.
XXII. (Nmec
znepokojen, že od manželky dlouho nedostává dopisu, o cest s Dakem bylo pízniv vyízeno a zabavené vci mu vráceny; líí postup vyšetovacího výslechu o politickém chování v Domažlicích, Všerubech a v Nymburce, podává otázky vyšetujícího rady své odpovdi; stžuje sob do nepátelství svdku a stálých prtah vyšetování, ale doufá ve spravedlnost.) je
vyšetování
i
Dne
12./ 11.
854.
Milá ženo!
13ho a až posud nemám žádnou poslední list od 1. t. m., v kterém jsem ti byl 20 fl. st. poslal. Tvj poslední list je od 26ho pedešlého msíce, to je už tedy hodná délka, co
Dnes
odpov nemám
je
na
už
mj
žádné zprávy od vás. Takové dlouhé mlení
mne vždy dlá nespokojeného, podotýkat.
dlá
to
nepotebuju
ani
lovk obzvláštn v našich okolnostech
si
všelijaké myšlenky, co se as dje, že žádný tak dlouho nepíše. Tentokrát se domnívám, že snad píina je sthování nebo že snad chceš poslat knihy, pak to pro Veznických a proto že snad nepíšeš, až
64
pošleš toto, a to mne ponkud upokojuje, sice bych vru jiného nic nevdl, pro tak dlouho nepíšeš. Také jsem se domníval, že snad zase zabavujou psaní na pošt; tomu ale není tak, nebo jsem se dnes poptával prosím, budoucn mne bez pístranu toho. Proto iny netrap a piš k mému uspokojení, tebas to jen bylo, a kdyby ti scházelo tch 9 kr. za mark, pár pošli radji list nevyplacený; tch 12 kr. zde vždy
t
ádk
rád za
list
Te
pít.
vydám, radji nebudu po dva veery víno
musím zaít
mn
popisovat, jak daleko naše
vc
Že byly pistole beze všeho nazpátek dány, to jsem ti v pedešlém list oznámil. Písemnosti, knihy a jiné papíry byly odevzdány k vyšetování k okresnímu soudu. Okresní soud mne ani nepedvolal k výslechu, nýbrž dal všecko krátce nazpátek k stolinímu úadu s tím podotknutím, že tato celá vc není proti zákonu a tedy ani trestuhodná. Finanní rada žádal, aby mu výsledek toho vyšetování sdlen byl. Od stolice bylo mu to sdleno a k tomu mu odevzdali všecky ty zabavené papíry. Musím ti ale íct, že ani neml finanní rada právo ty zabavené vci požadovat a že on též právo nemá stranu té vci mne disciplinárn vyšetovat bez vyššího naízení, a to nemá, to je v té vci jen osobní náhled. Mohl jsem proti tomu dvodn protestovat, ale na tom nezáleží; aby šla vc jednou ku konci, radji jsem tedy k tomu mlel, aby se to déle ješt neprodlužovalo. Pedešlý týden v ponustanovil finanní rada, abych pišel dlí 6. ho k výslechu. Dvoák byl aktuárem, což je též proti pedpisu; podízený nemá býti mému výslechu pítomen, nýbrž nkterý z úedník; nechal jsem ho též pi tom; to všecko se hodí, až bude po pišla.
mn
mn mn
mn
všem a já proti nmu budu moct vystoupit. Pi posledním výslechu zadal jsem mou konenou obranu písemn na dvou archách; v té jsem ekl, pro dkan Nymburský a Prker byli moji nepátelé^) a co vlastn za
lidi >)
na
str.
jsou; byl jsem nejvíc o té
o píinách nepátelství toho 95. násl.
obran
viz V. Tille,
tázán. B.
Nmcová,
6')
dass, als eine gewisse 1. Sie haben angegeben, Klasse von Menschen gegen Prag ziehen wollte, ^) der Nymburger Dechant eine heilige Messe lies und sie mit dem Hochwiirdigsten segnete. Was waren das fiir Menschen und sind sie wirklich gegen Prag gezogen? Odpov: Das erstere ist wahr, von dem letzteren kann ich keine Auskunft ertheilen, weil ich nicht in Nymburg war.^) 2. Sie haben angegeben, dass, wenn ihnen solche Eigenschaften,^) welche man ihnen beifiigt, wirklich eigen waren, sie hiefiir in Ungarn genug Nahrung gefunden hátten; erkláren sie das. Odpov: Es ist mir zu gut bekannt, dass in Ungarn genug und revolutionáre Elemente regierungsfeindhche vorHanden sind: ich hátte mich konnen ihnen anschlieszen und mit ihnen gemeinschaftlich handeln; solche Menschen hábe ich gemieden und verabscheut,
was nun zu gut bekannt 3.
Sie geben an,
ist.
zum Beweis
ihrer patriotischen
Gesinnung, dass sie wáhrend des Aufstandes in Ungarn zu dessen Bezwingung in die Reihe der Vertheidiger der Rechte ihres Monarchen treten v/ollten. Wie verstehen sie das? Tu jsem ekl, že jsem chtl vstoupit jako dobrovolník proti a že jsem sám v okolí Nymburském k dobrovolníkm verboval, což vskutku tak jest.
Maarm
i
4. Sie
haben
in ihrer Vertheidigungsschrift
ange-
Gegend von Neumarkt und Taus'*) gegen die Wahlen fr das Frankfurter Parlament gewirkt haben. Auf welche Art geschah das? Odpov: Ich hábe Gemeindevorstánden und anderen einfluszreichen Menschen vorgestellt das geben, dass
Ziel des 1)
sie
in
der
Frankfurter Parlaments, dass es Osterreich
Roku
1848.
pražských r. 1848 byli Nmcovi ve Všeru(Neumarkt) na bavorských hranicích. ^) Nmcovi vytýkaly regierungsfeindliche politische se Umtriebe. Viz korresp. vyd. od M. Gebauerové I. str. 242 násl. *) V okolí Všerub a Domažlic. 2)
v dob bouí
bech
Korespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
-"j
66
schwáchen und endlich zur Republik^) und es durch meine Vorstellung dahin gebracht, das angestellt, Wirtschaftsbeamten dafiir waren, dass die Kauther nicht gewáhlt worden ist. '^)
5.
Aufs.
Seemann
sagt
bei
seiner
neuerlichen
Einvernahme, dass Sie mit ihm meistens liber politische Gegenstánde sprachen und mit den damaligen Verháltnissen nicht zufrieden waren. Na to jsem ekl, že je Zeman ... a jeho že pranic nevyznamenává.
výpov
6. Oberkommiss. Dusbaba sagt, dass Sie auch Reichenberg manchmal aber selten slavische Kleider getragen hábe. Ober das Tragen der sogenannten slavischen Kleider hábe ich mich schon friiher geáussert. To nemj kmotrovi za zlé, že to psal, nco musel pece psát, a co na tom záleží.
in
—
•
7. Respicient Weber bestátigt, dass Sie im Bierhause zu Volkmann sich als Republikaner ausgegeben haben und gegen Se. Majestát den Kaiser Ferdinand unanstándig sich ausgedríickt haben Das ist nicht wahr. Weber kann gegenv/ártig nicht mit Bestimmheit sagen, was vor 5 Jahren gesprochen wurde. Potom byla otázka, že jsem asto do Domažlic ^) chodil a že jsem byl bez dovolení v Klenci *) pi volb, a pro prý jsem byl ten den po volb nemocný, že prý to bylo následkem Geistes und Korperaufregung no, toto je vru k smíchu. .
.
.
—
Osm dní na to, to jest dnes, jsem byl zas vyslýchán, a tento výslech stál teprv za to. Ano, byl bych zapomnl. Po otázce, že jsem chtl jít jako dobrovolník do Uher, pišlo: Dieses
wahr zu sein, da bei einer polizeilichen Durchsuchung in ihrer Wohnung ein Bild des Kossuth
scheint nicht
Dle rukopisu doslovn podáno. Kouty, osada již. od Domažlic; fid. panství se zámkem patilo hr. Bed. Stadionovi. ^) Ze Všerub. *) Klenec, msteko na Šumav, záp. od Domažlic. ')
*)
67
und das Lied Marseles ^) vorgefunden wurde. Na to jsem ekl, že ten obraz patí k brožurce, ta že není revoluní ani zapovzená, a ta píse že ani nevím, jak pišla, já že nejsem muzikant ani že neumím ke francouzsky, abych jí upotebit chtl. Unter ihren Papieren wurde auch eine Porzion Plakáte aus Diese der Revolutionszeit 1848 vorgefunden Plakáte wurden theils von den Regierungsorganen, theils vom Reichstage herausgegeben, und ich hábe sie als ein historisches Andenken aufbewahrt, dann als ein Materiál zur Bearbeitung einer populáren Schrift zur Darstellung der dermaligen Verháltnisse zu Gunsten der Regierung.
mn
— —
Dnešní výslech byl:
kommt
Es
hervor, dass ihre Kinder, als sie stationiert waren, kein Ja, sie hatten bis zur dermaligen Zeit keine Gelegenheit gehabt deutsche Sprache zu erlernen; zu der Zeit waren noch sehr jung. 2. Ihre Gattin ist eine wiithende Cechin und aufvyiegelisch. Sie scíireibt zwar echisch, weil sie gegenwártig grossten Theils genothigt ist davon zu lebe.i. Was sie schreibt, kann sich jeder úberzeugen; etwas anderes ist mir nicht bekannt. 3. Sie haben sich ihrer Gewohnheit nach mít ihrer Famiilie in dem Bache bei Neumarkt offentlich und unbedeckt nach der Angabe des gewesenen Oberkommis. Priiker gebadet und hie zu Anstoss zu 1.
Neumarkt und Taus Wort deustch kannten. in
—
—
verschiedenen Reden gegeben.
Das
ein
ist
Weibergewásch
—
popsal
jsem
Prúkera. 4.
Es wird Ihnen aus
Gattin
vorgezeigt,
dem in
ein
den sie an ihre geschrieben haben, anfiihren, dass sie ihn
Brief,
Gefángnisse
welchem
sie
deshalb deutsch schrieben, damit die Herren ihn besser verstehen; was meinen sie damit? ^)
Marseillaisa, nár.
de risle
i
s
nápvem.
hymna
franc,
již
složil
r.
1792 Rouget
68
Ich vermuthete, dass er aufgefangen wird, und der ihn lesen v/ird, kaum bohmisch verstehen wird. NB. Já jsem ti psal hned druhý den z Mikoláše, a nejspíš že to psaní zadrželi; nebylo v ale pranic. Pak pišlo zas na naši známost se sedláky, obzvlášt tvoji, dass sie politische Tendenzen verfolgte, oder weil derjenige,
nm
wenigstens das Band zwischen Grundherren lockerte. Konen zas na Priikera, nach seiner Aussage sollten sie ein hitziger und auffahrender Charakter sein, und meistens Untergegebene bohmischer Zunge an sich gezcgen and bevorzugt haben. Na to jsem ekl: Priiker kannte mich gar nicht, er hat sich um den Dienst gar nicht gekiimmert, ich hábe seinen Umgang gemieden, weil er meistens betrunken war. Závrka výslechu byla tato 140.tá otázka, kterou ti zde doslovn jsem opsal, nebo na tu odpovím písemn sám, as ve dvou dnech. 140.
Es geht aus der gepflogenen Disziplinaruntersuchung und den ihnen gemachten Vorhalten hervor: a) dass Sie eben eine feindselige Richtung gegen die Deutschen beurkunden und gegen die Ausbreitung der deutschen Sprache gerichtete Artikel aus Nymburg in No. 178 der Prager Narodni nowiny vom Jahre 849 verfasst und der Publizitát iibergeben haben; b) dass Sie den Ihren Hass gegen die magyarische Nationalitát beurkundeten Brief B. Gyarmoth am 4. Mai 852 geschrieben haben, worin Sie die Vertilgung der Magyarenbrut in Aussicht stehen; c) dass Sie sich aus Anlass der Deputiertenwahl im Jahre 1848 nach Klen, welches damals auszer ihrem Kommissariatsbezirke lag, ohne hohere Bewilligung entfernt haben; d) dass Sie im Monate July d. J. von B. Gyarmoth als ihnen angewiesenem Standorte sich eigenmáchtig und heimlich ohne Bewilligung ihrer Vor-
69
gesetzten und ohngeachtet Ihr Urlaubsgesuch nach
vom hohen Finanzministerium ríickgewiesen war, absentierten, und ihren Ausflug ohne Pass bis in das Liptauer Komitat zu Fusz ausdehnten, wodurch sie sich einer die Ehre des Finanzkorpers abtriinnigen Arretierung aussetzten; Prag selbst
e) dass in Ihrer Wohnung die Bildnisse regierungsfeindhcher Personen Kossuth und HavHek und das revolutionáre Lied Marseliese vorgefunden wurde; /) dass gegen Sie die vom Fzwache Respizienten
Weber
als
Augen und Ohrenzeuge
bestátigte,
in
der schriftHchen Eingabe dto 10. Mai 1853, Z. 288 ausgefiihrte Angabe des kurz darauf verstorbenen k. k. Fzwache Komms. Ignatz Kirschner von Klen vorliegt, gemász welcher Sie in Gegenwart dieser zwei Zeugen sich in Bierhause zu Volman ^) nach Ausbruch der Wiener Revolution im Jahre 848 offen als Republi-
kaner erklárt und sich erniedrigenden Ausdriicke gegen Se. Majestát den Kaiser Ferdinand erlaubten. Diese Thatsachen verletzten die von Ihnen beschwcrne Dienstpflicht und erscheinen daher nach 331. der Verfassung und Dienstvorschrift als § Dienstvergehen, woriiber Sie sich rechtfertigen wollen, zu welchem Ende Sie auch eine Bedenkzeit verlangen konnen. Ta závrená otázka za skonení vyšetování a tak nazvaná Schlussvorhaltung, to jest, v tom je obsaženo, eho jsem se dle mínní pana rytíe Litzelhofa vinen. Já jsem na to všecko beztoho už dost zeteln odpovídal a nebudu moc psát, jenom krátce a dkladn. Jsem rád, že to pece jednou už tak dalece pišlo, že alespo tmi výslechy nebudu snad víc trápen; na erta, co by se mne více toho ptali, vždy se mne toho naptal pan Litzelhofen, a zbytených vcí, jako stranu toho koupání, až dost. Že se ale vést, vždy se mu nestydí o takových vcech budou muset smát ve Vídni, až to íst budou a sám se
e
1)
Již.
Folmava.
od Klence pi hranici bavorsi<é; na
map
J.
Srpa
70
blamuje. Kdyby toho lovka nebylo, bylo by už dávno po všem, jen jemu mám všecko co dkovat; on sám je dost erný a snad se mnou chce oistit. vzal; toho tuším vyhnali a Kirschner Priikera už na každého dojde, však Nymburský dkan .; ješt tomu neušel. Já jsem chtl, aby finanní rada ty papíry nazpátky dal, jenom tu brožurku s tím Košutem a tu Marselésu si nechal; to že prý neudlá, už se beztoho Poutník ztratil; ten jsem mezi tím ani nevidl; mohou se ješt i druhé knihy takto ztratily formy na kulky k ztratit. Také se pistolím; každý si nechá, co chce. Jak to as ve Vídni všecko vezmou, to ví, pijde na to, do jakých rukou to pijde; jestliže ten Litzelhofen, pak arci bude zle, alespo ne tuze dobe. Už jsem na to odhodlán, jen to je brzo, aby si to zas tam nenechali ti msíce ležet, jako to zde leželo. Jinak bude velké štstí, bude-li to do Vánoc rozhodnuto; snad to dají ješt policii k posouzení, pak arciže by to hezky dlouho arci by pomohlo, kdyby ml lovk trvat mohlo. nkoho ve Vídni, aby na to hledl, aby brzo rozhodli, .
.
.
.
.
.
mn
mn Bh
tm
a
Te
kde koho vzít, o to je nejh; sám tam jít, to je nemožná vc, alespo pro mne. Ta poslední otázka ale
náramn hloup
sestavená, beze vší dslednosti; všecko se vyvrátí. Ostatn, když to koncem a koncem vezme, a budou-li jen trochu spravedliví, nepranic stát; kde je ale nyní spravedlnost, mže se to beztoho víš. Doufejme a tšme se alespo blahou Nahlédl jsem do kalennadjí, už Bohu porueno. dáe a vidl jsem, že byl Jaroušv a Dory svátek; chudákm ani jsem nic neposlal, až po druhé pece Nového jiného nevím; každému as lOník pošlu tu zaíná být hodná zima a v Pešti je též cholera. Vežnická poád churaví, nevím jak to s ní bude; je jí líto, dobrá žena, mžeš-li, pošli jí tu mašli hotovou, ona na to eká. Jen brzo piš a nenech mne v starosti. Já jsem zdráv, pozdravuj Lambla a Marii. Dti a tebe v duchu objímám, tvj upímný je
to
mn
—
.
.
.
mn
Dokoneno
14.
J^"
71
XXIII (Nmec
manželku, aby se neznepokojovala pro dluh u krejího P.; odpovd na poslední otázku výslechu odevzdal písemn, ve své vcí poslal dv. radovi A. Plenerovi promemoria; o cholee; vzpomíná syna Karla.) chlácholí
Dne22./ll. 1854. Milá ženo! List tvj od 18. jsem obdržel a nemeškám ti žádnou hned odpovdt. Nedlej si stranu toho starost. Není to ani k víe podobné, že by ten snad sem chtl pijet do Uher ani že snad u Kappla^) zdá být jenom štrych od jeho byl. Ta celá vc se ženy, aby ti hodn strachu nadlala a od tebe njaký groš vynutila. Já mu nic jiného dlužen nejsem, než za mj letní kabát a pak to, co pro dti dlal, a toho nebude moc. O erárních penzích není ani ei, .
.
.
.
.
.
mn
toho se nestrachuj. Ale velmi
hloup
ten štrych vy-
když povídají, že by mu byl Kappel dal poukázání na njakou kasu ve Vídni a pak list, aby se bezplatn na železnici sem dostal. Takového nco myslili,
mže
íct, který takovým vcem pranic nerozumí. Doufám, že tu Pažouta neuhlídám, nebo
jen ten
tebas by nadarmo
i
.
.
.
pece
byl,
tolik
rozumu má,
že
by sem
jezdil.
patin
zaplaTa práce pro aufsehry byla mu recepisy z pošty, a když mne pocena, na to slední as nkolikrát v psaní upomínal, o tom nedlal ani zmínky; to je dkaz, že za to nic k požadování nemá. Já na tvém míst bych byl ke Kapplovi ani je jenom finta od nešel; pesvdíš se, že ta celá té ... Já bych mu nepál, aby sem takhle pijít chtl, by, co bych mu udlal, on ale bude se chránit sem pijít asi pro 30 fl. st., tolik, co by ho cesta sem líto, že sis to tak hned je a nazpátek stála. nemže vzala a že máš zas novou ouzkost. být; to co on pro tu o njaké erární peníze ani lidi sem pracoval, nebylo ani za erární peníze, kdyby
mám
vc
vdl
Mn
t
e
>)
Pedstavený
fín.
úad
v Praze.
Konen
72
toto pravda být mla, jako že ne. Nemysli ani na nech to být; celý svt ví, že mu te zaplatit nemohu, a sám jsem mu posledn psal, aby mne žai
to a
loval; on už posledn, bylo to v zim, šel na mne štrychem; nechal psát psaní od jednoho žida, jako dluh odkázal. Žid by byl tomu také hrozil se žalováním; odpovdl jsem mu, žaluje; od té doby ml jsem pckoj. Žena a on, myslím, že to bude všecko
mj
a
mn
stejné.
To
nejmenší starost; kdyby nebylo jiných, spokojenjší. Na tu poslední otázku mého výslechu jsem odpov na dvou archách ve dvcu dnech odevzdal finannímu radovi; pesil jsem ho, aby to hned odeslal pry, což on pipovdl. Tenkrát byl nadobyejn milcstiv ke mn, povídal, že co jeho možného bude, udlá. Zatím ale, jak jsem slyšel, psal prý ješt stranu té vci na pclitický úad, na který, to nevím, snad na stoliní, a vc se zase prodlužuje. Mne ta trplivost ale už pešla; pedevírem jsem poslal Plenerovi promemoria, nic jsem nezatajil, jak se ke choval, jak vc prodlužoval zbyten; to jsem udal, že proti pedpisu oberaufseher aktuiroval pi výslechu. je ta
—
byl bych
mn
i
vypadne te udlat nemže
to
jakkoliv, on nic; dcst
si
sblízne
mn
nco,
mn
A
víc
mn
toho nadlal, on jeho nebylo, mohlo být už po všem, on jediný do toho posledního šuchal a nemusel. Psal jsem též Plenerovi, aly mne do Prešpurku povolal a tam mne až do rozhodnutí nechal, to ale sotva udlá. Ped Plenerem má zde všecko respekt, jako v echách ped Kapplem. Co se toho republikanismu a snad zlehování císae týe, za jedno není tu dkaz a za druhé to ani pravda není; je to vc docela pekroucená. To už dporuje pravdivosti svdectví Webra, že pi prvním výslechu o tom ani zmínku neinil, za druhé, jaK po 6 letech dokázat, jaká slova jeden mluvil. Weber je a má takovou na svdomí, jako ten druhý Kirschner, kterého už Pán byl potrestal. Kdyby ten zstal živ, ten by byl dlal bryndy. Myslím, že si nejvíc uškodil.
Kdyby
c
mže
e
.
.
Bh
.
.
.
.
73
tohohle puntíku ani tuze nevšimnou. Místodržitelství v Prešpurku psalo na Pongráze, aby mu byl výsledek mého vyšetování toho posledního sdlen, do-
zvdl
jsem
ujal a
dobe
že se mn pi té mn psal. To Bh
se,
o
píležitosti ví,
kam
Pongráz
a co se bude
ješt psát o mn; není toho ješt dost? Já jsem byl rád, že alespo jednou ta vc tak daleko pišla, že jsem s tím výslechem hotov, a ten to zase protahuje bez píiny. Kdyby to byl hned zaslal pry, možná, že na druhý msíc bylo by po .
všem bývalo, dlouho. že to
mn
Kdo
žádný
.
.
te
se to zase protáhne, kdo ví jak jen trochu té vci rozumí, každý povídá, disciplinární pád není, a dle zákona by se
pranic nemohlo stát; na to ale všecko já nic a jsem pipraven na to nejhorší, leda by ten ve Vídni, který to dostane, práv dobré vle byl. Rži stolistou 1) mám, ale Poutníka odebrali, a ten se ztratil, nebo jsem ho mezi tmi spisy, co odebrali, nevidl. se ty obrázky snad líbily a nechal si to; kde ho mám te hledat? Ten hndý kabát je už tak špatný, že ho ani nosit nemohu, musím si ho dát pesít, to jest rozpárat postihaovi, je zde v trestnici jeden krejí a ten to udlá lacino. Vežnický ho odporuil. To kvítko, cos poslala v pedešlém list, mám dobe schované, bude to pro mne památka. Máš, milá ženo, pravdu, že jsem mrzutý, jak se ti zdálo, kolikrát tak, že bych se radši nevidl. Koupil jsem si 2 centy kamenného uhlí, cent za 30 kr. st. a topím te také uhlím, mám zimu v mém pokojíku, dívím se ne-
nedám
mn
mn
mn
Nkomu
mj
mn
nm
mohu dotopit. Rád bych ti poslal pár zlatých, možná, poád njaký ert na lovka
ale není
mn
brzo tu pár groš a tu, a zlatý je hned v pekle, tu zas mám hodinky u správy, zase peníze, a když jednomu ješt strhnou, pak kam s tím. Jak psalas, tak by mohly ty vci, cos poslala, zítra už tu být, však Vežnická na to eká; chudák *)
Fr.
L.
elakovského.
leze,
74
poád je
Tam
churaví.
dole^) je to asi
divoké! Mužák^) bylo to v novi-
pece jednou skuteným uitelem;
nách. Víš, že ve Vídni Sprengler z Ratiboic, hofbaurat V Pešti bylo také nkolik pád cholery, povídal Faltis. Fialoví^) budu psát budoucn; na Karla asto vzpomínám, a jako bych ho vidl, jak asi laškuje a jaké komedie vyvádí, však na škodu mu všemu zvyká, jen abychom ho od té to nebude.
na choleru zemel?
A
vojny osvobodili, to mám nejvtší starost; do té doby, kdo ví, co se stane. Já jsem te zas zdráv a jedl bych jako vlk, jen kdybych ml co; po obd, který bývá slabý, mám už ve 4 hodiny hlad. Stranu toho Pažouta nemj žádnou starost, to jsou jen pletky, piš hned, co ti Kappel íkal, byla-lis u nho. Bute zdrávi, pozdravuj všechny, líbám dti a tebe mnohokráte. Tvj upímný J.
mn
XXIV. (Nmec
stžuje, že prádlo
šaty docházejí a že nelze to hraposlati než vypjených na hodiny 10 fl., postavení jeho i rodiny že je zoufalé; vc jeho disciplinární zaslána do Vídn; o válce krymské.) diti
si
novým,
že
i
nemže penz
Viz dopis B.
Nmcové
I.
Dne
29./11. 854.
Milá ženo!
Paklík po pošt jsem pedvírem obdržel, platil jsem od toho 54 kr. stíbra. Vežnická chtla sama pimje, psát, to ale trvá, nežli se ona k a já jsem déle nemohl na psaní ekat; asu by mla dost, to chození do visit je pednjší, obzvlášt když on doma není jako te. Báchorky jsem též odevzdal, myslil jsem, že to bude dlat vtší dojem na ob. Ti lidé jsou pro takovou vc velmi sprostí a nevdí,
nemu
co to *)
vyznamenává;
no,
nechme
je
pi
té sprostot.
Na Krymu.
Petr Mužák, manžel Kar. Svtlé. Karel (nar. r. 1839) dán byl do uení Jos. Fialoví, známému zahradníku v Praze, na podzim r. 1854. -) ')
Syn
Nmcv
75
Všecko dochází a není možná dosazovat novým; pjde-li to tak, budu naposledy celý sedený. Kdyby bylo penz, koupil bych si zatím as 2 košile hotové, ty barevné; koštuje zde u Garb jedna 2 fl. 30 kr. st., jen že jsou tuze krátké. Milá ženo, tys psala, kdybych to mohl zaídit a ti do 2ho peníze poslat. To je tžká, Iho se fasuje, ten samý den nemohu je na
vc
poštu dát, protože pošta hned ráno pry jde. Naped kasír nedá a vypjit od koho, to víš, že na múj Ksicht te žádný nic nedá. Spekuloval jsem na to všelijak, nic se nedalo dlat, Vežnický není doma a te k tomu poád sám potebuje, má všude k požadování a nic nedostává. Abych ti alespo ponkud pomohl, vypjil jsem si dnes na hodinky až do prvního 10 fl. stíbra, a to ti posílám, abys aspo bez groše nebyla na 2ho. Druhých 10 fl. ti pošlu až po fasování a ty dostaneš snad as 4ho. Jestliže to ješt s námi dlouho bude trvat, tak pijdeme na mizinu a budeme horší nežli žebráci. Stranu toho Pažouta jsem hned vdl, že je to štrich, u mne nemá, jen co pro mne a dti dlal, víc ani krejcar, všecko je zaplaceno; i ty kravatle; na štstí mám všecky recepisy z pošty v ruce, ty jsem si dobe schoval. Dlá to ke 200 fl. st., co jsem mu poslal; kdyby ona k tob pišla, hodn ji vyhubuj, na krejcar je zaplaceno. Fialoví budu též psát, v tomhle listu bylo by toho moc najednou, když též dtem psát musím. mžeš poslat po druhé, Ty knihy od Skivana ^) z dlouhé chvíle je všecko dobré. Prozatím mám dost nejlíp líbí lánek od ke tení. V Musejníku se Lambla -): Ryby adriatické. Je v tom humor, a pec vdecké a dost zábavné. Na takový zpsob vdecké vci psát, to si nechám líbit, ale ne tak suché, jak Pece že jednou už tu mou vc obyejn to bývá. poslal ten ... as ped týdnem; kdyby ve Vídni chtli.
mn mn
—
1) Ant. Skivan (nar. r. 1818), zakladatel názvosloví úetnického, vydal hojn knih do oboru obchodního spadajících. R. 1856 založil v Praze soukromou školu obchodní. 2) Vilém Dušan Lambl (nar. r. 1824). R. 1848_byl v Dalmácii, kde studoval zvíenu moe Jaderského, a na erné Hoe.
7G
mohlo by být do svátk ^) po všem, ale oni to nechají 7as ležet a kdo ví, co ješt s tím ponou. Že jsem psal na Plenera, to nic neškodí, snad sám na to bude tlait, aby se to urychlilo. Kdyby bylo nkoho te ve Vídni, aby to pošouchl, se Šemberou není nic, ten se ostýchá, a jiného nevím. Sám jsem žádostiv, co se mnou ponou. Neslyšíš nic o Dakovi? Mám nkolik slov, ta ti pošlu. Je tu jeden Slovák adjunktem, veer pijde mladý, poádný hoch, ten nkdy ke a trochu rozprávíme. Letos budeš mít svj svátek v tch samých a ješt horších okolnostech než v loni. Bože, nebude už nikdy nám slunce svítit? Pát ti nebudu, znáš mne, ale na tebe i dti myslit, jenom kdybych mohl i na to, co nám schází, zapomenout. Nevím, co bych ti pro dnešek víc psát; tu též bylo už dost zima. Ipel^) byla skoro zamrzlá, te je dvacetzas cdlev a prší. To psaní dej dtem, je v ník, aby mly na tvj svátek nco. Piš brzo, to ti povídám. Nepíšou nic ze Sagan, to jsou lidé! Pozdravuj
mn
ml
nm
Lambla
i
Marii.
Líbám
t
tvj
minohokráte
upímný
J.
XXV.
Nmcv
v Pražských novinách o ci(Svátek manželin; lánek gánech; Nmec zapsán mezi kompromitované; almanach Lada Niola; válka krymská.)
Dne
17.,
12. 1854.
Milá ženo!
Tak
strávilas
svj svátek na oko tak
dalece
dobe;
svtil tvj svátek tím, že jsem skoro já jsem celý den na tebe myslil. Neodpovídám ti dlouho na poslední list, však mne dost mrzí, budeš mít starost, co as se stalo. Chtl jsem tento lánek pi jednom poslat a nežli já se k tomu pimju, trvá to; už jsem »)
Vánoních.
*)
B.
armoty
leží
na ece
Ipole,
levém pítoku Dunaje.
mn
nevdl,
co bych psal, až napadlo: Cigáni. tvrtléto jde ke konci, proto to posílám, abych dostával zase noviny. Jen to brzy do redakce pošli, aby ješt tento msíc do novin pišel. Nového ti nemohu nic zvláštního psát, má vc šla teprv 27ho p. m. pry. Plener to ale už dvakrát urgiroval. Od guvernéra pišlo na stolici, abych byl mezi
kompromitovanými poznamenán a aby se pistole jako kompromitovanému odebraly.
mn
Te
mne vydávají
za kompromitovaného, když se o pistolích rozsoudilo, jen aby mli píinu pistole vzít, které ale já už dávno nemám; si hledají, až je budou chtít mít, až posud tu ale žádný ješt pro pistole nebyl a snad ani nepijdou. Z eho ale vzali dvod mne za kompromitovaného považovat, to nevím, však je to vojenský úsudek, a pro ten se nechodí daleko. mne vydávají teba za erta, to je jedno, jen udlají se mnou jednou konec. V Pražských novinách je kritika o almanachu^), rád bych to etl, jsi tam chválena; múžeš-li, tak to pošli. Svátky jsou už za dvemi, a já už posud zde; v loni jsem byl na štdrý veer v Prusku, letos nikde; už povídal Vežnický, že se nebude štdrý veer strojit. to jedno, když nemohu být mezi
teprve
mn
a
a
A
mn
Mn
vámi doma, pak
samot
a
jím to nebo
nco
to,
nebo
a
teba
veei k štdrému veeru zaslal, abyste alespo vy nco mli, když já nebudu mít nic, mimo tento fl. nemohu víc; zas
o
jsem.
Rád bych
ti
na
.1
musím ten msíc díví koupit, a to mn hned udlá v mé kase díru. Chtl jsem uhlí, tu ale není k dcstání
nebo tu skoro poád prší. 2e si na štdrý veer na mne vzpomenete, to vím naped, já jist budu na Vás vzpomínat. Ta aliance ^) mate zde pro špatné cesty,
Fric se svou mladou družinou vydal poátkem 1854 almanach ..Lada Niola". Nmcová pode jménem Ludmila z Hrádku napsala do almanachu povídku „Sestry" a pod svým jménem rozkošnou slovenskou pohádku ,,0 dvanácti ^)
v.
J.
prosince
r.
msíkách"'. ^) Za války krymské (1853
Turkm
proti
Dne
2.
a
spojencm
prosince 1854
— 1856),
jejich
Rakousko pipojilo
vedli Rusové Francii a Sardinii.
kterou
Anglii, se k
nepátelm Ruska.
7>
l.du hlavy, a není na tom nic; kdo ví, co v tom všecko Piš hned, ne tak dlouho jako pedešle;
mn mn to dlá zbytené starosti pak; pozdravuj
vzí.
a druhé známé, též Marii. Dti i tebe líbám, bute zdrávi a o svátcích veselí.
Lambla mnohokrát
Tvj upímný Na
ty
Js.
vci pro Vežnickou nezapome.
XXVI. (Nmec vyítá manželce, že mu píliš dlouho nepíše; jeho štdrý veer, svátky vánoní; rzné zprávy, zvlášt z N. Bydžova; manželce vytýká kouení, posílá jí 20 zl.)
Dne
l./l.
1855.
Milá ženo!
ím mám tento list díve zaít, jestliže novému roku nebo hubováním, že mn tak
Nevím,
páním
k
dlouho nepíšeš, což vskutku, jsi-li zdráva a jestliže ti žádná jiná nehoda nepihodila, zasluhuješ. Pejen jedenkráte, a to už hned dešlý msíc psalas lOho; od té doby o tob a dtech ani slechu. Co mám si o tom myslet? Já aspo si to nemohu vysvtlit, pro tak dlouho nepíšeš, a myslím si krátce tolik, že snad o mne ani nedbáš, sice kdybys dbala, našla bys se
mn
mn
ádk
nkolik tolik asu, napsat, tebas bez postporta, kdybys na to nemla; když dlouho nepíšeš jako nyní, to zvýší teprv mé trápení a iní mou samotu nesnesitelnou; pro to dláš? vždy si to pomyslit mžeš. Pro budoucnost si to tedy pamatuj a netrap alespo ty mne a piš vždy patiný as. Žes poslední list obdržela, vím, nebo je lánek o cigánech v novinách. Byla v tom list též zlatka, víc jsem neml. Na štdrý veer jsem na Vás vzpomínal. jak pak jste as vy strávili ty svátky? Myslím, že dost špatn; ml jsem Vás poád na mysli. Starý rok jsme pekali a víme, jak se nám vedlo; jak vždy
i
mj
Bh
[ví, nám povede v tomto novém roce, to Tento msíc mohla by být má vc snad ješt už rozhodnuta, nebo je to už víc nežli msíc, co to
se
h.
79
pry. Ješt nco. Psal
Šlo
mn
tyto
dny Váša
bratr,
ve trnácti dnech ob dti na šarlach, on sám je prý bídný, že sotva chodí; ten nebude dlouho živ; ješt dobe, že je tím oberaufsehrem. Psal mi též, že Adolf, jak byl v Bydžov, tam všude roztroubil, že jsem zavený, matka je prý celá polekaná a psala Vášovi, je-li prý to pravda, ode mne se jí nikdá psaní nedostanou. Tak ty také fajíš cigára, no, to budem dohromady si kupovat a kouit, až budem jednou pohromad; rád bych vidl, jak ti to as sluší a jak ti to as chutná. Já alespo, kdyby nebylo tabáku, musel bych ze zoufalství pojit, to je má jediná zábava. Zde máš piložených 20 fl., 4 ptky; dív jsem ti poslat nemohl, dnes odpoledne jsem peníze teprv dostal, ráno nevydávali, protože je velký svátek.
umely mu
t
mn
Že
teba
ti
máš hned zas pipomínat, to
víš.
dalece, a to je to jediné, co
má;
dostala-lis peníze, ne-
psát,
Ostatek jsem zdráv tak
lovk pi
té
trampot
n
nemám
díví, to je také zas bída, když na se mjte všichni skoro není a pece musí být. dobe a bute zdrávi, pozdravuj všecky. Dti a tebe v duchu objímám tvj upímný
Te
XXVII. (Nmec píše, že je hned klidnjší, dostává-li pravidelné zprávy od manželky, vytýká jí opt kouení, má starost, jak sežene nájemné; bojí se nových prtah u vyšetování, naíká na bídný život: o válce krymské, o smrti Koubkov; optné starosti o nájem z bytu Nmcové; o kritice Lady Nioly.)
Dne
11., 1.
1855.
Milá ženo!
V
pondlí 8ho obdržel jsem tvj list, však jsem ješt nes toužebností už ekal. To se stalo, abych po celé tyi nedle ani ádky od tebe byl nedostal, jako tenkrát. List, o kterém píšeš, žes ho poslala ped štdrým veerem, ztratil se buto na pošt nebo pišel k ztracení už zde; možná, že ho na
nj
mn
80
nkam
aufseher, co pro psaní na poštu chodí, pohodil a více nenašel. Jsem hned spokojenjší od té doby, co jsem tvj list obdržel, nebo si ani pomyslit nemžeš, jak mne to trápí, když dlouho od tebe žádné zprávy nedostávám. Bolesti hlavy bude píina tvé namáhání, nebo snad kouení cigár, ne? Toho nech, je to pece jen svinstvo, a pak pro tebe na každý pád škodné. Kdo pak asi ten pán byl, co ti tu ptku poslal; ješt nevis? Je to dobré, ale když chtjí, abys psala, mohou ti pomoct stále a pece
vydatn.
Te
pijde brzo zas hromnic, pijde inže, a já když na to myslím, odkud peníze. Jen kdyby alespo do té doby byl se mnou už konec, tomu se dovoale nepodobá. Vera jsem zadal žádost, aby lili jít do Prahy až do rozhodnutí, záleží to na Plenerovi; mohli by mne pustit, vždy je vyšetování dovolí. Bylo by nám u konce, pcchybuju ale, že to dobré, pisplo by nám alespo nco na inži. Hauchy^) poKdo ví, co ale zase hledají, nebo vídal, že zdejší stoliní soud mu psal, aby dal ty revoluní spisy, co odebrány byly, soudu nazpátek. Nevím, co v tom zas vzí, a odkud to pichází a co pod revoluními spisy rozumjí, vždy jsem žádné neml, trnu,
mn
mn
mn
mn
a okresní soud již beztoho uznal, že mezi tmi spisy nic závadného není. Já si to ale vysvtluju tak, oni by rádi mermomocí mne hledli pro nco politického odsoudit, aby mli píinu mne pak jednoduše propustit; na tom jim nejvíc záleží. Mezi tmi spisy nenajdou ale nic, že by mne odsoudit mohli. Ty spisy
nejsou ale tu, nýbrž pi vyšetování; možná, že tím zase prodlouží. Budu hledt, abych se dovdl, s které strany to as pichází; myslím ale, že od guvernéra. Už jsem nad tím vším tak rozzloben, že bych nejradší, se vede jakkoliv, se vším praštil, a šel, kam by se líbilo, oni mne ješt utrápí. Já jsem beztoho už celý pitomý, takže kolikrát sedím o samot hodiny bez myšlenek. Ped polednem ješt
vc
a
mn
mn
Finanního rady zástupce.
as njak ujde, ale po poledni a veer tmi nejmrzutjšími myšlenkami.
ten s
to se klátím
Co jsem už tak nevinn petrpl, to není ani k popsání a divím se kolikrát sám nad sebou, že to ješt snést mohu. Kdybychom mohli být pohromad, bylo by arci všecko jiné, tak m.usím všecko sám v sob
Mohla bys pece tomu Šemberovi psát, aby se tam alespo poptal, je-li to ve Vídni, a co se s tím asi stalo; to by se mohl lehko dovdt odVosláka. V, kdybych vdl, že bych dostal njakou stálou službu žrát.
u té dráhy, že bych se jim hned podkoval, aby bylo tomu tahání už jednou konec. My máme pkné živobytí na tom svt, pravé muedlnické; snad pijdem za to do nebe, peklo si odbudeme beztoho na svt. jen ty zdravjší, pak si nedlám z nieho odpoledne to druhé ert vezme. Práv
Abys byla
a
nic;
dozvdl
te
jsem
mn
od jednoho poctivého SI., pro odebrané spisy. Pišlo to znova od
se
ty ministerstva spravedlnosti, dal íst, a zaátek zní: Nach einer žádali
mn
to ten samý Finanzministerium zugekommenen ámtlichen Anzeige hat das B. Gyarmother Bezirksgericht die Untersuchung wegen Besitz revolutionárer Abzeichen und Schriften, dann Pistolen gegen den Obk. N. aufgetragen. Já se domnívám, že buto nkdo (snad Gendarmerie) pro tu vc nic znova u ministerstva udal, že se nestalo a že snad se ne dle zákona rozsoudilo, anebo snad se dotazovalo finanní ministerstvo, jestliže se dle zákona rozsoudilo, a te se chce finanní ministerstvo pesvdit, co na té vci je, spíš bude ale to poslední. Šlo to na spch, ve 24 hodinách to musilo je to už jak chce, jen aby to bylo být zasláno. u konce. Z toho dolejšího rámusu ^) nemže být žádný moudrý zde, a poznáš, jak se zde smýšlí: jeden pán se vsadil, že do Merce^) budou už R. tu; to je pec nejvtší pošetilost, a pece tomu mnohý ví. Tak
dem
mn
A
1)
Války krymské.
')
Bezna.
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
82
Koubek^) už také dodlal; tak se hém. Noviny dostávám, ale bez
ztrácí jeden po dru-
té ouední pílohy; bojišt a politiky, jsou dost dobry. tlas ten ruský manifest poslední? Ten hne lov-
týe zpráv
co se
z
e
kem, to je jiná nežli jiné podobné manifesty. den, Dnes první co trochu mrzne, dív poád samé bláto, že lovk nemohl ani z domu. Chodí Jarouš do školy? A jak se chová Karel? Jak pak pišel Jarouš ke kalhotám od Taxise, snad ne od knížete? Jen brzo piš, to ti povídám a tebas nefrankuj, abych byl bez starosti, a hodn mnoho, a dlej, nestnš. Na ty knihy nezapome, pak napiš, kolik sešit tu nechalas; zdá se mn, že
mn
mn
mn
nco
chybí. Lambla a Marii pozdravuj, zdrávi, líbám Vás všecky srden.
Tvj upímný
bute
a
mn
všickni
Js.
Kde vezmeš nájem, pro Boha t prosím, já na to ani myslit nemohu. Kdybych alespo na druhý msíc mohl jet, pece by pár zlatých pibylo.
dom
Slovenské ^) noviny tu žádný nemá, nemohu si tu krásnou kritiku peíst. I tebe sklepali? Já se tším, až ten almanach a tu Klácelovu kritiku^)
mn
nepíše ti nic Klácel? Píšou-li ze Sagan a co? O tom cestování, co v plánu máš, bylo by pro tvé zdraví dobré; dá-li se to provést, to je otázka; já bych proti tomu nic neml. Já vím, že nemáš tebas ani krejcar doma, a já ti nemohu nic poslat, to je to nejhorší, až teprve zas Iho a do toho je daleko. Piš, to ti povídám; bute zdrávi a pamatujte na mne. Líbám dti a tebe mnohokráte tvj pošleš;
upímný
Js.
Jan Pravoslav
*)
Koubek,
básník
eský,
zemel dne
28.
prosince 1854. ^) Slovanské Noviny (nikoli Slovenské) bratí Jirek ve Vídni odsoudily Ladu Niolu po literární i mravní stránce hned poátkem ledna tvrdými slovy. V. Tille, B. Nmcová, str. 155.
^)
str.
V Týdenníku
31.
v Brn. Viz Dr. M. Hýsek, Literární Morava,
83
XXVIII. (Nmec zmiuje se mu chvíle ztrávené
své duševní stísnnosti, píjemné jsou u rodin jemu naklonných; záležitost jeho dosud není vyízena.) o
Dne24./1. 1855. Milá ženo!
Tvj
poslední list jsem obdržel. Ty mne jen to, milá brachu, málo pomže; v tom okamžení, co list tu, ano, to cítím jakousi úlevu, druhý a tetí den je zase ta stará malátnost ducha. Já se dost pemáhám, to musí každý dokázat, pijdou ale okamžení, že nejsem v stavu trapným myšlenkám se ubránit. Jen kdybych mohl být poád mezi lidmi, to arci to pak projde; lovk mluví o všeliems a zapomene leheji. Mezi lidmi nemohu ale poád být, a tak je to bída se mnou. Ješt dobe, že tu mám Garbu^); tam jsem mimo doma nejvíc; obyejn tam tu, nebo povídat není vždy co. Jsem tam te skoro každý den u veee až
poád
tšíš,
mn
mn
tm
do 9V2 hodiny; pi veei mám mu krátit chvíli; to pro mne veliká úloha, žvástám pak všelicos; on te ukazuje, jako by beze mne nemohl ani být; je-li to upímnost, to nevím, dlá se alespo tak. U Vežnictéž dlouhá chvíle, a když jsem tam, kých je hraju si nejradší s Emou 2); ta zábava je nejmilejší. upokojena, v tch odebraných spisech není nic. Jeden veer jsem zas strávil s doktorem Faltisem, byl tu, pišel ke mn. Byli jsme pozváni k jednomu ouedníkovi; je to poctivý Slovák, jmenuje se Štefanovic; byl díve purkmistrem ve Zvoleni.^) as utíká, a naše vc nejde ke konci, nevím pranic ani stranu dovolené jet do Prahy. Dle tvé rady dal bych se rád do toho psaní, ono to ale sotva
je
mn Bu
*)
mn
Bohatý obchodník.
Vežnických; její matka byla rozená Srbka, otec rodem ech. ') Král. msto na ece Hronu s vtšinou slovenského obyvatelstva; sev. jsou lázn sljaské, jež navštívila též B. Nmcová 2)
(v
lét
Dceruška
r.
1855).
84
pjde, mne už
mn
tení omrzelo; za druhé je studenou jizbu a nemohu se dotopit; ten msíc jsem dal už beztoho 10 fl. šajn za díví a uhlí, snad to pece zkusím. Ten týden se o vás zdálo, jednou nco o Hynkovi; odvedli ho na vojnu. Chudák hrozn plakal ... já jsem ho poád hladil a tšil, on ale poád plakal topení,
líto
i
to
mám
mn
.
.
.
Nového nemáme u nás nic, ten dopis prohlédni, musím vždy všecky klepy sebrat, když nco napsat chci; te budu mít zas na njaký as pokoj. Mžeš to o té Lucii^) potebovat, co napadlo a napsal jsem to.
ti
tu posílám?
Mne
to tak
XXIX. (Nmec
posílá 20 zl., líí, jak tráví zimu; zprávy novináské jeho ani dovolená do Prahy není dosud vyízena; o ,, Babice"; starost o zdraví manželino; stesk po rodin.)
o válce;
zmínka
vc
Dne
1./2.
1855.
Milá ženo! ti posílám 20 fl. st., ponvadž je dnes prvního. jsem Vás poád te na mysli, co ta tuhá zima nastala, jak jste as živi a že snad zimu trpíte. Mne vyžene zima z domu a nepicházím dom až spát. Kdybych ml být doma, spálil bych za msíc sáh díví, nebo mám studený pokojík. Okolo 9té jdu ke Garbovm a jsem tam skoro celý den; sednu si ke
Tu
Ml
kamnm a tu, pi tom poád pikládám. veer obyejn okolo pl
10té
dom,
je
Když pijdu u mne jako spím v tom
v lednici, jsem za minutu v posteli a studenu dobe. Po nkolik dní hodn tu mrzne a
tolik
napadlo, že tu je te ta nejpknjší sanice, což tu už mnoho rok nebylo, dnes ale trochu ulevilo. Dle novin pijde prý do ech 150.000 Francouz za posádku; to se budete muset nauit dobe fran-
snhu
1) B. Nmcová v Babice líí povry a zvyky o Lucii (dne prosince) a v poznámce praví: ,,I na Slovensku povra ta známa, že Lucie rozsochatá, v placht zaobalená žena, ešeto na hlav, chodí po mst."
13.
couzsky a budete mít dobré asy. To te za lži se v novinách dote, to
co
asi je
bude pravda;
až hrza.
Se mnou všecko pi starém; tento msíc vykávám, že snad pece nco už jedenkráte pijde, vždy jde už na tetí msíc, co to je odtud pry;
i
tím budou ekat až do vypovzení války? musel ješt dlouho ekat. Ani stranu toho dovolení jet do Prahy nepichází nic, snad pijde všecko najednou.
snad
s
To bych
asi
Doufám,
že
po obdržení tohoto
listu,
jestliže
mn díve nepsalas, jist hned psát budeš, a to hodn mnoho. Z Novin^) jsem se též dozvdl, že na ukonení povídky Babika" pracuješ; myslil jsem, že to máš už hotovo. Jak je to s tvým zdravím? To je má nejvtší starost, o to druhé se ani tak velice nestarám; jen aby už to jaro zde bylo, abys mohla ven, a pak, kam ,,
bys chtla.
Co dlají dti a Marie? Jen kdybych mohl asto o vás mluvit, bylo by leheji, a to ani nemohu; u Vežnických málo kdy se o vás zmiujou,
s
mn
nkým
a tak
Zatím
musím všecko sám v sob se
mjte
všichni
zdrávi, jako já jsem
dobe
te. Líbám
žrát, a to je nejhorší.
a
tvj upímný
')
z Pražských Novin.
bute alespo
ta
tak
dti mnohokráte
II.
DOPISY JOSEFA
BOŽEN
NMCE MANŽELCE Z
KORUTAN.
(R. 1856—1857.)
II.
Listy z Korutan.
Nmec poátkem
dubna r. 1855 konen alimentace byla mu ponechána. V ervnu byla Babika vytištna a Nmcová se rozhodla odjeti sama na Slovensko, chtjíc poznati život slovenského národa a vylíiti ho a pravdiv. Odjela z Prahy koncem ervna, ale koncem ervence se zase vrátila. Konen na podzim r. 1855 vynesen byl nad Josefem Nmcem rozsudek, jímž byl ,,pro politické rejdy" ze stavu finanní stráže vylouen a degradován na místo bez samostatného vedení v nkteré neslovanské zemi s platem 700 zl.; dokud takového místa neobdrží, dán jest na doasný odpoinek s poloviní pensí, tedy 350 zl. V dubnu r. 1856 Nmec dostal zprávu, že nedostane pense, dokud ástka 94 zl. za zálohy a taxy nebude splacena. Tím octla se rodina Nmcových opt v zoufalé bíd. Bydlili tenkráte v chudikém byt na Štpánské ulici. Pro úast na pohbu K. Havlíka (jenž zemel dne 29. ervence 1856) Nmec odsouzen byl na 8 dní do vzení, ode dne 16. do dne 23. záí 1856. Štyrskohradecké fin. editelství jmenovalo ho provisorním oficiálem v Bláku v Korutanech se 400 fl. služného. Nm.ec odjel dne 18. listopadu 1856 na nové psobišt. V. Tille, Josef
se vrátil do Prahy;
vrn
B.
Nmcová,
str.
166. násl.
XXX. (Píjezd do Brna, poptávka po F. M. Klácelovi a Leop. Hansmannovi; pátelské uvítání u Hansmann, setkání s Klácelem; s drem J. Helceletem mluviti nemohl o honorái z „Koledy"; o Fr. M. Klácelovi; schzka s Helceletem a Klácelem v kláštee; píjezd do Vidn; návštva u tety Johanny, nemoc její; u refer. min. Neuwalla a min. rady Hocka; potíže s kaucí; strach do budoucnosti.) Viz dopis B. Nmcové II. Sr.
list
bauerové
B.
Nmcové XXXVI.
II. str.
v Korresp. vyd. od M. Ge-
III,
Ve Vídni dne
21./11. ráno.i)
Milá ženo!
Ve stedu ráno o 3. pijeli jsme do Brna. Já zatím šel do hostince se trochu vyspat, nebo jsem na celé cest nemohl ani oka zamhouit pro samé myšlenky. Ped 9. byl jsem v kláštee-), Klácel nebyl ale doma, v kondici, jak povídal fortnýr, u njakého barona, a že nepijde až k 12té dom. Ptal jsem se na Hansmannv^) byt; fortnýr ho popsal, Nr. 95. na Starém Brn též, blízko Milosrdných. Šel jsem tam. Hansmann nebyl též doma, nýbrž v kancelái. Jak jsem ekl, kdo jsem, paní Marie plná radosti hned pro Hansmanna poslala; tak prý Po lité pišel teprv Hansmann dom, jí to naídil. nebo též v kancelái nebyl, chodil nkde stranu toho
mn
které nedostane, ponvadž No, to bylo radosti, že jsem tam. Marie chystala už obd. Hansmann udlil k tomu tolik rozkaz, že bys ty mne za to byla jist italianského
uitelství,
se to místo neobsadí.
>)
Roku
=)
v
^)
1856.
kláštee Králové na St. Brn, kde byl Fr. M. Klácel. Leopold Hansmann, pítel B. Nmcové, redaktor ,,Mor.
Nár. Listu"; byl
mimo
to
kancelistou
pi
okr.
úad.
91
notn vyhubovala, a šli jsme ke Klácelovi, on ale ješt doma nebyl. ekali jsme. Hansmann povídá, aby se nám neschoval, pojme mu naproti; šli jsme, na jednou se soudek vah. Pivítali jsme se ješt tak dost srden, šli jsme do kláštera; neekl, abych tam zstal u stolu, což Hansmanna rozzlobilo; on by mne byl beztoho ani nepustil, ale jen ze zdvoilosti. Až do 6 ml zas hodiny; rád bych byl s ním
mn
pece pár slov promluvil; ujednali jsme, že o 6V2 h. veer do kláštera pijdem, nebo Hansmann povídá, dnes že tam musím zstat a teprv ráno o 3. jet. Hans-
mann
je hodná, Marie též hodná,
hraje
i
musí
si
upímná upímná,
fortepiano a je
duše,
potrhlý,
ale
mn
jeho
ve všem, dost hezká, a jak vidím, líbí
se
nechat od steštnce Poldy mnoho
líbit,
což jak pozoruju, ona necítí. Ty arci bys to nesnesla; má ti kluky jako amrdy. Pi dali, co mli; bylo to njakého povídání pi tom obd. Šli jsme pak na dráhu, abych si to na ráno zaídil, a k Helceletovi'), nebyl ale doma, což mne mrzelo, rád bych byl s ním mluvil stranu Koledy, toho honoráru 2); Helcelet do toho nemá prý co íct, oni prý jen 16 fl. za arch ti poítali, víc prý žádnému nedají, takže žádný jim víc nechce psát za ten pakatel; Klácel se docela zaekl víc jim co psát. Zanechali jsme u Helceleta, aby pišel veer ku Klácelovi, on ale nepišel, tak jsem nemohl s ním mluvit. O Klácelovi mnoho povídal Polda. Veer jsme šli do kláštera. H.^) myslil, že nám dá pak Matouš"^) njakou veei a sklenici dobrého vína, a ani jsme na to konto neveeeli. Matouš nebyl ani slaný ani mastný a nedal nám nic. Já zaal o svých nesnázích stranu kauce^) a výloh na cestu, a on povídal zas, že je v tom bídn, neekl
obd
mn
1)
Dr. Jan Helcelet, professor techniky a redaktor
známý pítel 2)
B.
Za povídku ,,V zámku a podzámí" Koledy" 60 fl.
dostati z ^) Dr.
,,
Koledy",
Nmcové. a za
pohádky
mla
,,
J.
Helcelet.
Matouš Klácel.
•)
Fr.
•^)
Nmec ml
složiti
kauci rovnou
ronímu služnému 400
fl.
92
pravou píinu. H. ml náramnou zlost a šli jsme o V2IO. od nho. Je to velmi upímná, srdená duše ten Polda, takových je málo. Ráno o dvou jsem vstal a po 3tí odjel do Vídn, kam jsem vera noci jsem nic nespal, lehl 20ho po 8. pijel. jsem si hned, jak jsem do hostince k bílému koni" v Leopoldov pišel, a spal až do poledne skoro, pak jsem se pevlékl, obdval a šel k tet^) na Když jsem picházel k tetinu bytu, Wieden^). vidl jsem poheb; mne napadlo, nevím ani jak, snad to není tetka; koukám za rakev, jestliže tam není Toník, nebylo to ale tak. Pijdu k tetce, Toník ale
Dv
,,
mn otvíral kater^) a
povídá, že tetka stn. Pijdu do pokoje, tetka leží, sotva mne poznala, má horkou nemoc, na pólo už mrtvá. První otázka byla: Was macht Bettel'*), ist sie gesund? Chuas, sotva z toho vyvázne. Toník chuas je celý utrápen. Byl jsem ouzko pro lítost. Druhá tam asi hodinu, bylo sestra sotva chodí, má v nohách dnu, a tak je to tam bída. Povídal jsem, že ti to budu hned psát a že tam ješt dnes pijdu. Je te 10 hodin a já jdu k ministerstvu. Odpoledne. Byl jsem u pana Neuwalla.^) To je chlapík, ten se První bylo o Havlovi^) líbí. na pivítanou, neb to u ministerstva vdí, bylo jim to ouedn sdleno. ekl jsem, jak ta vc je, on se divil, jak mne mohli pro to odsoudit; ekl jsem všecko, jak se vc pihodila a že se tomu celá Praha divila, pak to šlo dále. nic On ekl, že jiného nezbývá, než jít do Villachu'); divil se, pro
mn
mn
mn
mn
Hany Bajerová, mladší sestra Jana Pankla, u níž bydlela, kdykoliv pijela do Vídn; Tonik byl její syn. 2) Nyni IV. okres scelené Vidn, již. od vnitního msta, Leopoldov je sev. od vnitního msta. ^)
Teta
Nmcová ^)
Zkomolenina
ve starých
z
nm.
Gitter,
pepážka
z
chodby k bytu
domech mstských.
Betty, Barbora, totiž Bož. Nmcová. Referent v min. financí. Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 195. *) Týká se pohbu K. Havlíka. ') Villach, slov. Blák, okr. msto v Korutanech, jz. od hlav. msta Celovce ( Klagenfurt); okolí Bláku jest na mnoze slovinské. »)
*)
93
mn
mn
nedali místo se 700 fl., to že patí, abych jak první místo se 700 fl. prázdno bude, hned zakroil a zárove na ministerstvo psal a také privátn na nho, že místo se 700 fl. dostat musím; povídal jsem, že kauci posud nemám a ani na cestu, o mé bíd a všecko jiné. Dlouho jsem u nho byl a o všeliems jsme mluvili, co ti po druhé všecko popíšu. Povídal: Sie sind ein geschickter, ehrlicher Beamte gewesen, sie konnen ihre Karriere beim Zollfache machen, wenn Sie die Politik bei Seite lassen, das Wort Politik lassen Sie niemals mehr aus dem Munde. leh allein hábe Sie gerettet, sonst wáren Sie entlassen. O tob mluvil moc, to až po divný pojem má o tob. druhé; Die Kaution miissen Sie sich v/o verschaffen. Poslal mne k ministernímu radovi, který je Sektionschef, Hockovi; ten je pednosta odboru; ten též o a o Havlívelice domlouval. Prosil a kov pohbu jsem ho o njakou výpomoc na cestu; on ekl: Das geht nicht. Wenn Sie dort beilaufig zwei Monate sein werden, trachten Sie, dass man von Ihnen lobend spricht, dann konnen Sie um eine Aushilfe (ansuchen), dann kann man etwas fiir Sie thun, jetzt nicht. Též mne chválil ve služb a pipovdl, ale,
vdl
mn
mn
mn
neukivdí, když zanechám vší politiky. že se Wir sind ja nicht so hart und unempfindlich, povídal. vypsat, až po Všecky podrobnosti nemohu ti druhé, jen tolik, že je p. Neuwall hodný muž; podal ruku a reisen Sie gliicklich, lieber Nmec, to byla jeho slova. In Villach lassen Sie nichts bemerken, dass Sie eine slavische Sprache sprechen, mír ist es nicht lieb, dass Sie hinkommen, dort sind auch Slaven. Tak tu to máš v krátkosti. Te, milá ženo, zítra chci odjet do Gratzu,^) nezbývá nic jiného; jenom tu kauci. Jdi teda k Stakovi, 2) kauci ekni mu všecko, já se na to spoléhám, že
te
mn
mn
mn
Hradec. Jan Bohdan Stank (nar. r. 1828 v Praze) slíbil pjiti Nmcovi na kauci 100 fl.; ostatní 300 fl. ml Nmec splatiti ve »)
Št.
2)
3 letech.
94
do Gratzu poste restante pošlete. Tam se nkolik dní zdržím, a kdybych tam nebyl, eknu, aby za mnou psaní do Klagenfurtu poslali. Mám strach a ouzkost, ani ti to vypsat nemohu, jak to všecko dopadne; to pipadá, jako bych šel na moe bez vesla. Jen prosím t, odpis hned do Gratzu, abych nezstal v brynd. Hochovic Kati^) tu není; ona se rozkmotila se švakrovou a odjela pry. Toník neví kam, nemže od tetky z domu a nemže mne tam dovést a Nro domu neví. Polda povídal o njakých klepech, které na tebe Ohéral nadlal, 2) však ti o tom psal; až po druhé víc; u Šembery jsem až posud nebyl, neml jsem asu; snad tam ani nepjdu. psaní zavírám. Vás všecky líbám,
mn
mn
Te
známé pozdravuj
;
po druhé
víc.
Tvj upímný Js.
Jsou 4 hodiny odpoledne, jdu k dnes
je.
Bu
tetce,
jak
jí
zdráva.
XXXI. (Nmec návštvou
v rodin prof. A. V. Šembery; smrt tetina; zstane ve Vídni na poheb a navštivi nkteré známé.) Viz dopis B. Nmcové II.
Ve
Vídni, dne 22./n. ráno.^)
Milá ženo!
mj
Myslím, že list od verejška, v kterém ti oznamuju, co jsem zde poídil, už máš. Píšu ti v tom listu, že dnes odjedu do Št. Hradce. To se zmnilo. Vera, totiž 21., nesl jsem o 4. hodin odpoledne list na poštu, šel jsem pak k Šemberovi, který mne vru rád vidl, nebo byl žádostiv se o nás nco dovdt; v krátkosti jsem ho o všem zpravil a co jsem zde ^)
2)
3)
Dcera správce chvalkovického Aug. Hocha. V. Tille, B. Roku 1856.
Nmcová,
str.
194.
95
poídil, povídal. On to považuje za velmi píznivé pro mou budoucnost a byl spokojen; musel jsem s nimi svait, pospíchal do školy, neml asu, a já ho doprovodil. Pak jsem šel k tetce se ptát, jak jí je. Pijdu tam, co jsem ale našel, teta leží v rakvi. Chuas ráno o Vž^. skonala. To mne velice dojalo, a mé tušení s pohbem, který jsem potkal, se vyplnilo. Vera ráno as o 8. chtla istou košili, sama vstala s postele, šla na noní stolici, pevlékli ji; najednou pišlo jí zle a už do postele nemohla, museli ji zdvihat a v okamžení skonala. Ani jsem vit nechtl, že je umrlá; tváe má ervené jak rže, jako vždy mívala, a smje se. Toník je celý pry, to si mžeš myslit; chuas je samoten, nemá nikoho, rakvi leží jako jepjen trochu dluh, jak povídal. tiška ustrojená a je ješt po smrti hezká. V nedli
—
V
po 3. odpoledne je poheb; prosil mne Toník, abych tam zstal na poheb, což mu odepít nemohu, bylo by to neslušné, když mne sem zrovna náhoda k tomu pivedla. Nemám nic zmeškáno, mám zde
nebo v Hradci ekat, to
už jedno. Schiedl taky k tomu ml, abych tam zstal. Proto ti to hned píšu, abys vdla, co a jak, a odjedu až v pondlí. Divná náhoda, že se zde trefím zrovna na tetky poheb, což jsem si nepomyslil. Piš to hned do Sagan, aby o tom vdli. Toník snad ani te psát nebude. Ona pamatovala na smrt a peníze na poheb, mla uschovaných as 50 fl., sic by ji ani Toník nemohl nechat poádn pochovat. Ponvadž se zde zdržím, navštívím Kodyma,i) je v Augarten, povídal to Šembera, abych k šel, on k Šemberovi nkdy dochází. Šembera ho chválí. Musím se zde též zeptat po Vášovi, kde je a je-li živ; už dlouho o nic ne-
tam vera veer
byl a
je
mne
mn
nmu
nm
slyším.
Šembera
i
ona
t
pozdravujou;
kdybys
Josef Kodym, nar. r. 1828, studoval filosofii v Praze, se zahradnictví ve spolkové zahrad; r. 1854 vydal se cesty jako proslulý zahradník. R. 1860 stal se editelem *)
vyuil
na zahrad zámku Arenenberku cis. Napoleona III. Augarten (Lužánky), známý park císaský ve Vídni s palácem (II. okres).
96
mla
jednou do Vídn, máš k nim pijet.
Povídal, myslil skrze privátní službu u toho Kreditbanku neb u železnice Linecké, má prý tam známé; chtl o tom dru Stakovi psát. Myslím, že s tím též budeš srozumna, že tu na poheb zstanu. Švagr ze Sagan byl z jara u tety ješt. Když jsem od tetky pedevírem odcházel, tiskla ruku, jako by byla vdla, že to naposled; umela na organischen Herzfehler, jak doktor ekl. Jen že už na
mne
mn
nezapome na mne a nebo mám starost velkou.
prosím t, pošli,
Nyní
s
Bohem,
milá, líbám
mn
do Grazu
t
to
dti tvj
i
J-
Pozdravuj Mencla ti
v krátkosti
vera
Ostatní jsem
i Šlenkrtku.^) vypsal.
XXXII. u pošt. úedníka F. Hajniše, u fin. editelství, kde mu bylo na cestu poukázáno 30 fl.; naíká na velké vydání cestou, na starosti s kauci a o budoucnost.)
(Nmec
V
Grácu dne 26. /I
l.^)*
Milá ženo!
a
V pondlí veer po 6té jsem pijel do Hradce vera v úterý jsem navštívil Hajniše^) a bratra
Vežnického, abych se drobet poptal, co to asi za Dnes ráno jsem šel na lidi u té zdejší direkce jsou. sám tvj list poštu se ptát po psaní, a Hajniš pinesl. Sel jsem pak hned k zdejší direkci, nejdív k dvornímu radovi; jmenuje se Flick. Ten mne po ertech pijal, divil se, že jsem to místo pijal: Mír wáre es lieber, wenn Sie gar nicht gekommen wáren, denn man giebt mir auf den Hals alle Stráf-
mn
')
B.
Známí
Nmcová,
B. str.
Nmcové, kteí
2)
1856.
^)
Fr. Hajniš (nar.
byl poštovním
jí
pomáhali,
se
byli. V. Tille,
199.
r.
úedníkem.
1815),
známý humoristický
spisovatel;
97
To mne po ertech rozmrzelo.
linge.
as
Já jsem
mu
gewusst, dass ich so empfangen werde und dass meine Anv/esenheit Ihnen unlieb ist, ich wáre gewiss nicht gekommen und ich kann gleich umkehren; pak byla dlouhá rozmluva, ekl ekli jsem mu, že já žádný darebák nejsem, a co u ministerstva, to jsem mu otloukl kolem hlavy atd. atd., až konen pišel na jiné myšlenky; povídal, poukázal že tam do Villachu musím jít a hned 30 fl. na cestu als eine Unterstiitzung, nebo se mne ptal, mám-li peníze; já že ne. Pak jsem šel k druhým njaký baron Spiegelradm; až na jednoho všickni mluvili se mnou jinak velmi srden, feld rozumli a litovali mne a ekli, abych si nezoufal, že se všecko podá, až jen mne poznají. Mohu íct, že jsem se všemi spokojen. 1 ten dvorní rada nebude takový, jak se zdá; je to vidt z toho, že sám daroval. Však bych s peod sebe 30 fl. takoka nzi byl nevystail, to je hrza, co se vydá; v té Vídni mne to hodn kouslo, neb za pokoj 4 dní platil jsem pes 5 fl. st. a pak ty zatracené diškerece. Tu též budu muset notn platit, a pak se platí na pošty z Marburku^) až do Celovce pes 8 fl. Poheb tetky a Hradec ti popíšu po druhé. Zítra tu bezpochyby ješt budu muset zstat, nebo ty peníze nebudu moct dnes ješt vyzdvihnout, pozejtí ale odjedu do Celovce, a tam se zas budu po psaní ptát. Já budu mít ješt s tou kaucí bryndu; zde to mají s tmi obligacemi jinak, musí prý být na jméno toho, kdo kauci skládá, a to nevím, jak v Celovci s tím pochodím; hotové peníze byly by nejlepší arci, ale kde je vzít. Ješt ani nevím, jak to vyvedu, dlá to náramnou starost. Tu posílám na štem.plu tu obligaci na tch 100 fl. a jméno té paní tam pipiš. asto tu, skoro poád, na Vás myslím. Jak je to s vcmi, co Karel'^) poslal, nemáš žádnou od-
ekl: Hátte ich
mn
mn
—
—
mn
mn
mn
již. od Št. Hradce, na ece Drav, odkud poštovní spojení s Celovcem; má znaný poet slovinského obyvatelstva. *) Syn; byl tenkrát v Zahani v zámecké zahrad zamstnán. 1)
bylo
Slov. Maribor,
pímé
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
y
98
pove
z
Dína? Tu
budu na míst, popíšu
docela jiný svt. všecko. S nohou ^) je
Až
je zase ti
lip,
a nebolí to. Co si pozdji ponem, jestliže naše nadje nevyplní, to sám ví. Jen ty bud zdráva. Dti líbám, Mencla a Šlenkertku pozdravuju. S Bohem, tebe v duchu objímám
už se to se
celí
Bh
nám
tvj upímný J-
XXXIII.
(Nmcv
kaucí, dokud jí nemá, dosti píjemná; vypoítává útraty cestovní; vzpomíná Fr. Hajniše a J. Kodyma; návštvou u Bož. Stakovy a ve spolenosti slovinské; pomry
nemže
píjezd do Celovce; potíže písahy; služba bude
složiti
s
asi
v Celovcí a v Bláku; jest dosud bez kauce i bez penz; vzpomíná svátku manželina; o poasí.)
V
Celovci, dne
1./12.
ráno.-)
Milá ženo!
Jsem dnes už tetí den v Celovci, pijel jsem sem v sobotu odpoledne k 3tí hodin; je sem z Marburku, kde jsem celý den na poštu ekat musel, 17 mil. Každý den chodím dvakrát na poštu se ptát po psaní, a ono až posud nic. Jsem ve velkých rozpacích, co a jak to bude, nebo jsem se dle tvého listu, který jsem v Hradci obdržel a na který jsem ti hned odpovdl a tu kvitanci na 100 fl. poslal, spoléhal, a hle, ono až posud nic. Já vím, jak to s vypjováním penz, obzvláštn v Praze, chodí, proto jsem tomu moc nedvoval. Bylo by arci nejlepší bývalo, kdybych byl hned kauci s sebou ml; nemusel jsem pak nikde tak dlouho se zdržovat a dávno už na míst být. jsem už 14 dní na cest a ješt nejsem na míst. Co jsem s tím zdržováním po hospodách jen penz utratil, mohl jsem mít alespo 15 fl. nejmén v kapse. Stank má arci dobrou vli,
Te
')
V.
Nmcovi po návratu B. Nmcová, str.
Tille,
n Roku
1856.
do Prahy otevela se rána na noze. 193.
99
COŽ je to ale plátno, když asto je zbrklý a neuváží jak by ml. Já se zde déle nemohu zdržet, za jedno abych byl jednou už na míst, za druhé povídal zdejší finanní rada, velmi dobrý, hodný staeek, abych se zde dlouho nezdržoval a šel do Villachu, že mne tam tuze je poteba, a tam službu konal, a až si to s kaucí zaídím, že pak mohu tam složit písahu, což v skutku je od nho rozumné. S tmi všude tomu jinak obligacemi na národní rozumjí, zde jinak než v echách, a ono to bude muset nejspíš jít až k ministerstvu, aby byla pijata jako kauce a bude to nejspíš déle trvat, než-li pijde. Bylo by nejlepší bývalo, kdybych byl mohl tch 100 fl. v hotovosti složit, dnes byl bych složil býval písahu a od dneška dostával vtší plat; tak se to všecko skahalo. A také bych tu výhodu, že bych byl mohl hned zakroit o místo s vtším platem, nebo je jich zde více prázdných. Nepijde-li dnes žádné psaní od tebe, pak zítra v úterý odjedu do Villachu a eknu zde na pošt, aby listy za mnou i
pjku
odpov
ml
tam zde rasi
poslali.
ti
Tu
Jak jsem
to zde všecko prohlédl,
nebude
echách
to jsou zrovna ouedníci, zde c byrokratismu ani památky;
zle.
je
vše jinaí, v
lidi všude vlídné a pívtivé a outrpné. ohledu je to zde o moc lepší nežli v echách. mají už naped dobré mínní. Zdejší O finanní rada povídal: Sie sollen ein sehr geschickter und braver Beamte sein, es ist Schade, dass Sie das Ungliick getroffen hat, a hned sám se mnou po kanceláích chodil. Myslím teda, že by se svým asem, až mne poznají, dost dobe zde vedlo, nebo nenašel jsem moc njakých zvláštních lidí; jsou to dobráci, ale moc toho nevdí. 2e mám tu zkoušku^) odbytou, to je dobrá vc, tu jich není moc; musejí odbývat zkoušku v Terstu i až z Hradce, a to stojí moc penz každého. Pevoz až sem mne stál 37 fl. 36 kr., z Marburku až sem stojí pošta
našel jsem
V tom
mn
mn
*) Nmec, díve než mohl nastoupiti u celního úadu, byl povinen vykonati zkoušku, které se podrobil v Praze 31. kvtna
1856. V. Tille, B.
Nmcová,
str.
174.
100
mn
48 kr. Hajniš v Hradci byl tak dobrý, dal do Marburku na jednoho úedníka, abych nemusel nic za vci, co obnáší víc než 30 liber, platit, a tak jsem tím uspoil pes 2 fl. stíbra. Hajniš jim to; každý a všecky v Praze pozdravuje, den jsme byli pohromad a jednou jsem byl u nho na veei; je už dv léta vdovcem a má ti malé dti, paní jim umela po porodu. Ve Vídni jsem za kvartýr platil pes 5 fl. a v Hradci též 5 fl., potopili a snídaní pinesli. To máš už skoro nvadž 40 fl.; co se tch diškerecí lovk naplatí a jinak utratit musí, to je hrza. Všech penz jsem ml z Prahy 54 fl. a te nejsem ješt na míst; to bude Odtud po jezee^) jde též nkolik zlatých stát. parník, to trvá 3 míle, pak se jede po dostavníku dv hodiny cesty ješt. Každý obd mne stojí, také a to jen to nejlacinjší si dám, nejmí 30 kr. 8
fl.
lístek
t
vyi
mn
i
veee a snídan! Abych pedevším nezapomnl, mám vyídit poruení od Kodyma. Toho jsem našel v Augarten,^) on dal zde výpov, pjde víc;
kde
je
nedl dom,^)'^dodlá své dílo o zelenáství pro hospodyn, které chce vydat tiskem a pak jde do Belgie. Bude ho podporovat zdejší'*) stavitelský mistr Šebek, švakr Nevole; ona je ve Vídni s dtmi. Než pjde do Belgie, staví se v Praze. I Pater Flejšar pozdravuje. Byl jsem dvakrát v kláštee Milosrdných u obda, mohl jsem tam tebas každý den jíst, oni ale obdvají o 11 h., a to jsem nemohl. Vera v nedli ped polednem byl jsem u Boženky Stakovy. 5) Tos mla vidt tu komedii. Jak jsem vstoupil do pokoje, Boženka vykikla, popadla se u srdce a práskla sebou na postel a tím as na 8
i
t
")
Jezero Vrbské (Worther See) mezi Celovcem a T. j. ve Vídni.
^)
Byl rodem
1)
z
Bezdkova v echách.
T. j. vídeský. František Šebek (nar. vynikající stavitel ve Vídni, horlivý ech vídeských; zemel r. 1862. *)
*)
Blákem.
1814 ve Vlašimi), a mecenáš
r.
ech
Dcera dra Václava Staka, provdaná za professora
Šetlíka (nar. r. 1833 v Pardubicích), jenž reálku do Celovce. Zemel již r. 1860.
r.
Jos.
1856 dostal se na
101
pekvapením nemohla až mj píchod dojal. Já
za chvíli promluvit; tak pi tom jundu. jsem se u nich ubytovat, to jsem odepel, až na po druhé; odpoledne jsem tam musel pijít a zstat toho vytam u veee; Boženka nemohla dost pravovat, jak je šastná, že má ideál muže; v skutku je on dobrý hodný chlapík, líbí se mn, jen trcchu ji
ml
Ml
mn
ješt mladý. Boženka velmi dobe vypadá, lepší nežli doma, ervená, a to nažloutlé v tvái ztratila. Mají pkný byt za 100 fl., 3 pokoje a celé jiné poPišel tam katecheta hodlí, jsou oba spokojeni.
Božena hrála forteprofessor z realky. piáno, on zpíval, má dobrý hlas tenor, a tak as ušel. Jsou oba, jak katecheta i ten professor, horliví Slovinci, proto se tam táhnou. Živobytí je tu o polovici skoro lacinjší, o tetinu jist nežli v Praze, a tak povídala Boženka, že s 600 fl. velmi dobe vyjdou. Ve Villachu má být ješt lacinji, takže se 400 fl, malá rodina vyjít mže; to já také vím, co jsem až posud pozoroval. Divný svt je to tu, ale pece jen pouhá taková massa bez všeho života, nejsou to echy ani Uhry. Celovec není ani msto ani ves, to nemá na sob pražádný ráz, je dost staa jeden
pkn
vno, a nemže
se se
žádným mstem u nás
po-
Vera a dnes padal sníh ustavin, nemohl jsem msto projít. To zatím vyi paní Stakové k jejímu upokojení. Šetlík tu má jen 600 fl., ponvadž je realka 2. tídy. rovnat.
Je veer a jsem u Boženky se rozlouit, byl jsem až do 8. Snhu je tolik, že ani není možno pes ulici. V skutku je ten její muž výborný lovk a hezí nežli ona. Jdu zas na poštu se ptát po list, a ono zase nic. Zítra do poledne ekám, pak odjedu po dostavníku, je prý to po parníku te nepíjemno; tedy dobrou noc zatím, Baruško. Dne 2./12. ráno. Jdu zas na poštu, ale jaksi se strachy, a ejhle, ono zase nic. Jak jsem o tom soudil v Praze, tak se stalo. Povídal jsem ti kolikrát, že tomu nedveuju stranu té kauce. Pošlete mne do svta zrovna jen tak
tam
i
102
na zda Bh. Nechci o tom všem mé mínní pronést, ty možná že bys se na to mrzela, a to nechci, nebo ale pece sem ty za to jist nemžeš, mlas psát, jak vc stojí, abych vdl, podle eho se ídit msíní plat sem poslat, nebo te a alespo nedostanu ve Villachu prozatím nic, až zase msíc uplyne, a do toho asu je ješt dlouho, a já tam budu k posledu bez penz v cizin. Tak jsme se všichni pepoítali. Pozejtí je tvj svátek, bude to asi divný svátek, vi? Budu na tebe jist myslit. Stýská se dost po Vás. Až z Villachu, kam dnes o 12, dostavníkem odjedu, budu ti o všem obšírn psát. Dnes je náramný mráz a snhu až po kolena, je to jsou hodný, Mencla zde jako v Sibii. Dti líbám, zdráva, a Šlenkertku pozdravuj. Mj se dobe,
mn
mj
mn
a
líbá
t
bu
tvj
J.
Piš do Villachu, kdyby možná bylo v hotovosti.
tch
100
íl.
XXXIV. Pí
ezd do Bláku; trpké výitky manželce, že nedostává ani dopisu ani slíbené kauce; podává zprávu o svém pobyté a úedním postavení; podrobný popis najatého pokoje a stravy; pomry životní, spoleenské; Slovínci; popis msta; úednictvo; nepíznivé Nmcovo postavení; Neuvallv úsudek o B. Nmcové a politické inností úednictva, o poslancích z ech; chválí krajinu, podnebí, životní pomry; A. Trojan.) j
Ve Villachu dne
6. /I 2.
odpoledne.^)
Milá ženo!
Já nevím, s jakou mám zaít, s potšitedlným a s jiným nechci, proež ti jen tclik ve vdomost uvádím, že jsem sem v outerý 2ho veer pijel. Psal jsem ti jednou ze Št. Hradce a v psaní tu obligaci na tu kauci poslal, ped mým odjezdem z Celovce psal jsem ti z Celovce, a to bylo 2ho a tebe tak dalece o všem zpravil. V Celovci jsem ekal.
nemohu
1)
Roku
1856.
103
odpov
jaks mne v psaní ujišovala, na a na tu kauci; když ale nic nepicházelo, nezbylo nic jiného nežli sem odjeti, nebo peníze ubývaly, a já bych byl už jednou rád na míst býval, abych se nemusel po hospodách potloukat a draho být živ. V Celovci jsem na pošt zanechal, aby listy pod mou adressou tam pišlé za mnou sem odeslali. Zde chodím každodenn dvakrát na poštu, ptám se po psaní, a ono až do dneška nic nepišlo. Už ani nevím, jak si to vysvtlit mám, co v tom asi vzí, domýšlím se ale, žes až posud tu pipovzenou kauci nedostala a proto že nepíšeš. Proto ale všecko, kdyby tento pece o tom vdomost dát, pád byl, mlas abych alespo vdl, podle eho se ídit mám; to ale nevím pranic a mžeš si lehko pomyslit, v jakých rozpacích se zde nacházím. Pede vším musím ti dát zprávu o mém zdejším život a o mém ouedním postavení. V outerý odpoledne jsem vyjel z Celovce po dostavníku; to stálo 1 fl. 30 kr. Pro sníh jsme sem teprv o 8. hod. veer pijeli; toho zde leží tolik jako v Siberii. Jeden ouedník v Hradci povídal, abych zstal v hostinci ,,U zlaté koruny", a tak jsem ho poslechl. Druhý den jsem se pedstavil panu pednostovi Einnehmrovi a pak hledal v kvartýr, pi mi jeden ouedník nápomocen byl. Našel jsem brzo pkný pokoj s nábytkem nóbl s postelí za 5 fl. V té hospod, co jsem slezl, akoliv je jen pro prostední lid, je více pokoj; zmínil jsem se, jestli bych tam nemohl obydlí dostat; hospodská, stará vdova, povídala, že jeden pokoj pepustit, ponvadž te málo pasáže je, a sice i s topením jednou za den za 4 fl. Nechal jsem tedy první kvartýr a vzal jsem v té hospod za 4 fl. a zrovna jsem si tam objednal obdy. Pokoj mám dost hezký, postel vystlanou až do stropu, kamna ale kachlová z pedešlého století, jak zde až posud ve všech domech jsou, do kterých se V2 sáhu díví vejde. Topí každý den veer a spálí se hodná náru dlouhého díví, a pece je do rána dost zima. Za obd platím 6 fl. na msíc,
mn
i
mn
mn
ouad
emž
i
msín.
mn mže msín.
mn
104
to je
denn
12 kr.
Až posud nevím,
jak
si
to za-
mn
pece trochu as ídit, aby to moc nestálo a aby veerní ušel. Byty jsou zde laciné, to je pravda, díví; dostane zde poádný byt za 60 fl. a sáh tvrdého díví stojí 4 fl. Za to se ho ale dost vypotebuje, kamna všade jako pekla a málo kde plotna. se mluví nmecky, kterým rozumt V celém co sem picházejí, mluví nmecky. Slovinci, není; každý Uhry jsou proti zdejším ješt vzdlanci, Slovák je proti zdejším v každém ohledu chlapík. Spoleenský život je prý tu njaký, podíl nemohu brát, ponvadž je pro mne drahý a pak ale na se chci všemu dozorství vyhnout. Msto není velké, ale hezky výstavné, domy pkné a má pknou poleží v kotlin, okolo samé krásné vrchy, lohu; a v lét tu musí být pravá rozkoš. Drává tee skrz msto a je splavná. Mé úední postavení je pepodivné. Ponvadž nejsem ješt pod písahou, jsem zde jako v podruží. Výbrí je divný lovk, posud ho málo znám, s kontrolorem jsem ješt skoro nemluvil. Jsou zde mimo tyto dva ješt tyi ouedníci, 3 officiálové a jeden assistent. Zdá se mn, že jsem se tu chytil na lep a že bych byl lepší udlal a místo sem radji byl do Salcburgu šel; tu se zdají být špatné vyhlídky postoupení; je tu mnoho míst se 700 fl. prázdných a nechávají se neobsazené a žádný tu je místo se 700 fl. neobsazené. V Salcneví pro; burgu byl bych ml píležitost se ve cle zdokonalit, co zde není, a pak jsou v Rakousku lepší vyhlídky. nabulikovali s tou resignací; Ti pražští páni i
mst
i
i
nm
i
mn
mn mn
nic, kdybych byl sem byl nešel, nestalo by se ponebo sám ministerialní rada v Hradci vídal: leh kann nicht begreifen, dass Sie die Stelle mit 400 fl.i) angenommen haben; wegen 50 fl.
Ihnen nicht dafíir eine so weite Reise zu Mir wáre es lieber gewesen, wenn Sie gar nicht gekommen wáren. Já mu na to: Hátte ich das gewusst, ich wáre gewiss nicht hieher gekommen.
steht
es
machen.
')
Nmec
dostával pense 350
fl.
105
und ich kann, wenn es darauf ankommt, gleich umkehren. Pozdji byl ale jinaí, on nejspíš myslel, že má ped sebou njakého tuláka. Já mu neostal sám od sebe 30 fl. dal, nic dlužen a konen aniž bych ho byl o nco prosil; nezdá se být tazprvu zdál. Salcburg je o mnoho kovým, jak se lacinjší a píjemnjší, pak bych byl tolik penz
mn
mn
a také tím docílil, co docílit zamýšlím. Neuvall mne takto pivítal, nebo on vdl, že jsem to místo zde dostal: Sie gehen erst jetzt nach Salzburg, Sie sollten lángst schon dort sein; natiirlich Sie mussten warten auf die^) Begrábniss des Havlíek; tak se zaal náš diškurs a pak to šlo dále. Když jsem mu celou vc vysvtlil, povídal: Ich weiss nicht, warum Sie in Prag geblieben sind, das konnten Sie sich leicht vorstellen, dass ihnen dort die Polizei auf die Kappe gehen wird; ich an Ihrer Stelle wáre aus Ungarn nicht nach Prag gegangen. Pišla na tebe; tu povídá: Wie ich bemerkt hábe, ist ihre Frau etwas exaltiert, das hábe ich aus ihren Reden, wie sie bei mir war, entnommen, und es scheint, dass sie viel zu ihrem gegenwártigen Schicksal beigetragen hatte; ich verachte solche Frauen, die sich in die Politik mischen und Romane schreiben; einer Frau gehort der Strumpf, Kiiche und die Kinder und neutratil
e
waren nicht genug Mann um ihre Schranken zuriickzufíihren und haben sich von ihr in den Strudel hineinreissen lassen; jetzt haben Sie davon. Sie wáren jetzt auf einem anderen Platz, denn sie sind gescheit, ich
Punktum. Frau
Sie
gehorigen
die
in
glaube, sie sind gar ein Jurist, wenigstens hátten Sie sie waren ja ein tiichtiger Oberkomjsem mu ekl, že ty ses nikdy do politiky Já nemíchala, a že píšeš, to žes nucena, že bychom jinak nemohli být živi, a tak to šlo dále. DieSache ist jetzt vorbei. Ich muss ihnen sagen, dass ich Sie nur gerettet hábe, es war nahé daran, dass sie entlassen
jetzt
1000
fl.,
missár.
*)
J.
grábnis: /
u.
W. Grimm, Deutsches Wórterbuch, sub
und
n.
v.
Be-
106
worden wáren, es waren einige Stimmen dafiir, a jak jsem pozoroval, byl proto pan Hock pan Sectionschef,
nebo
ten
mn
povídal: leh wollte Sie strenger be-
handeln lassen, denn das Herumreisen, Propaganda machen, Reden halten, wissen Sie, das sind Sachen, die sich mit der Stellung eines Beamten nicht vertragen und die strengste Behandlung verdienen. Neuvall povídal: Wenn Sie brav sind, konnen Sie auch beim Zoll ihre Karriere machen, nur kein Wort von der Politik. Sie konnen um Stellen mit 700 fl. in alle deutschslavischen Provinzen kompetieren, nach Ungarn kompetieren sie nie, dort sitzt ihnen der Guverneur Albrecht am Knack. Vidíš, jak oteven se mnou mluvil a co za mt^ítko vzali pi mém rozsudku, totiž návrh Albrechta. Prošel všecky poslance Na ty pány doktory z ech, jak echy i Nmce. advokáty má s kopce: Es waren da einige Rechtsgelehrte aus Bohmen, das waren wahre Kinder in der Politik, von diesen will ich gar nicht sprechen. Nejvíce huboval na Sidona^) z Jiína; das war ein da war mír viel lieber der Bauer aus Koenig., grátz, wie hiess er denn? Palacký ist ein gelehrter achtbarer Herr, ein Ehrenmann, aber unpraktisch wie ein Kind in der Politik, Havlíek ein begabter Zeitungsschreiber, Spassmacher, etwas íiberspannt, schlechter Politiker, aber ein ehrlicher Charakter. Schauen diesen Jelen, gewiss ein schwacher Mensch, nicht viel im Kopf, aber er liess sich sagen, Hess sich belehren und hat itzt sein Fortkommen gefunden. Wie hiess aber dieser Pfarrer?, já na to Vinaický^); ja, der Vinaický, das war auch ein braver Mann, ich hábe ihn gern gehabt, a tak to šlo dále. Mnohou vc jsem už zapoml, poslal mne k panu Hockovi, podal ruku a povídal: Nun, lieber Nmec, .
.
.
mn
') Jan Sidon (nar. 1792) byl od r. 1820 professorem gymnasia jiínského, zvolen za poslance r. 1848 a úastnil se živ politického hnutí. R. 1851 byl úadu zbaven a vymeno mu pense ro. 500 fl. Zemel r. 1868. 2) Karel Vinaický (1803—1869). R. 1848 zvolen byl za
poslance.
107
reisen sie glúcklich Silbe uber Politik,
und sind a
já
sie
šel.
nur brav, nun keine
Hock
ktný
je
žid
Prahy, jeho bratra znám; ten je pomatený, sem a tam se toulá a bývá asto u Mencla. Jiných více podrobností ti ani nevypíšu, poteboval bych k tomu mnoho asu, a nejsou též dležité. Na celé cest též nic zvláštního nepihodilo a krajiny ti se popisovat též nebudu, neb te v zim není moc k pozorování. To jezero u Celovce je 3 míle dlouhé, ale úzké, podél jezera se jede, a v let to musí být pkné. Zima tu ale musí být vtší nežli u nás, nebo po dva dni bylo 19 stup zimy, te zas ulevilo. Zde obyejn padá sníh až v lednu, letos je ho už te až v Itálii napadlo hodn snhu, není tam hrza; daleko odtud. Italian je zde dost, a pracovny lid jsou skoro samí Italiani. Kaštany jsou zde laciné, Lázn teplé^) jsou kr. 15. peených dostane za malou pl hodiny odtud, ale te se tam žádný nekoupá, ponvadž jsou pokojíky studené. Tob by se zde jist lepší líbilo nežli mn, je to krajina poetická, a ty to miluješ. Kdyby lovk ml zde 700 fl., by to bylo v kterémkoliv mohl by být dobe živ, z
mn
i
1
a
míst mimo žebroty;
musí zdráv a též
lovk
Terst, a by se zbavil alespo té nejvíc na mysli leží. Zdrávo tu to být, to pozoruji na sob, já jsem úpln nohu budu mít brzo zahojenou. Jak to
mn
Bh
ví, já si alespo moc dobrého dál bude, to služebním ohledu nepipovídám, a v skutku, nebudu zde moct ani jestli tu kauci nedostanu, zstat; k emu bych se zde taky moit ml, radji bych šel na njaký as do toho Salcburgu. Škoda jen tch penz, co jsem na cest utratil. Vidíš, ženo, jak ono to je s tmi pípovmi, já jsem ti povídal stalo. Jen v Praze, že tomu nevím, a tak se to jsem, mn, prosím t, piš, abych vdl, na pošli, nebo kdo ví, kdy zde a ten msíní plat peníze budu moct vyzdvihnout, sctva ješt tento s
námi
v
i
mn
')
T. zv. Beljašské teplíce s
zaízeny.
em
vodou 30' C; jsou nyní krásn
108
mám jen nkolik zlatých a jsem v cizin. muset teprv psát stranu toho do Prahy, a to bude hodn dlouho trvat, než odpov pijde. Kdybych tu zstat ml, bylo by zbytené, abys sem postel posílala, když tu postel dobrou mám a ne drahou. asto na Vás myslím, co as dláte, a o tvém stavu pemýšlím, jak krušný je, když já ani s nejmenším ti pispt nemohu. Kdyby jen ten Lana^) slovo držel, byla by nám hned pomoc, tak ale nevím, jak to dál bude. Ve Vídni jsem slyšel, že Trojan se stal notárem a pijde do Rakovníka,-) to jsem ti zapomnl psát. Ministr ho nechtl niím udlat, ale ministeriální rada Kulhánek to pece prorazil; on to snad už vdt bude, a jestliže neví, msíc, a
Bude
já
se
mn
i
mu
to ekni. Co dlá Karel a dti? Jak pak s vcmi, dostali jste je z Dína nebo jsou-li tam? Poád na to myslím, jak strávilas tvj svátek; zpomínal jsem na
tak
tvj smutný stav. Dne 7./12. ráno.
Myslil jsem, že dnes ráno pijde a ono zase nic, to je pece nco hrozného. Snad se nám psaní ztrácejí. To by arci bylo nco podivného, abychom se ani o sob nco dovdt nemohli. Nemeškej tedy a odpovz alespo na tento list, nebo Menclovi, stav je tu hrozný. že ho pozdravuju a asto na nho zpomínám, též Slenkertce. Nemohu a nemohu si to vysvtlit, pro nepíšeš, a poád a poád jen o tom pemýšlím. Nyní s Bohem, dti tebe mnohokráte líbám, mi píšou pár ádk. Tvj upímný psaní,
Vyi
mj
bu
a
i
Js.
XXXV. (Nmec
že na kauci pjil dr. Jos. 100 fl.; bude moci vykonati písahu jako celní officiál; dru Jos. Fricovi; úední návštvy Nmcovy; o úednících
projevuje velikou radost,
Fric o
1) Vojtch Lanna (1805—1866), proslulý velkoprmyslník v Budjovicích a v Praze, pítel a podporovatel umní. ^) Dr. A. Pravoslav Trojan dostal se r. 1856 za notáe do Rakovníka, roku 1880 do Prahy.
109
celních;
vypisuje,
jak
zaízen, jak
je
žije,
o
úprav
a životu
msta;
o stavbách, o podnebí, o teplících; o tetin pohbu ve Vídní; pemýšlí o zoufalém stavu svém a manželky, láska k ní ho poutá pouze k životu.)
Viz dopis B.
Nmcové
II.
Dne
12./12.
1856.
Milá ženo!
Mj
list s tou lamentací, pak s popisem mého živobytí máš dávno snad už v rukách. Já též jsem tvj list od 5. a 6. s tou trochu zasloužilou dtkou obdržel, která z té píiny se hned osladila, ponvadž v tom samém listu oznámilas, že dr. Fri^) se nad námi smiloval a že kauci mn, že jsem ješt tak brzo s takovou pjí. toužebností na tvj list neekal, jako tenkrát, nebo pozorovalas z mého posledního listu dobe, v jakých nesnázích jsem zde byl a že bych málem byl odtud utekl. Já tob, že se to tak nevedlo s tou kaucí, jak umluveno bylo, vinu nedávám ani nedával; ty jist za nic nemžeš, Stank to neml ale tak urit pipovídat, a kdyby konen tebe bylo nebylo, kdo ví, jestli by byl on sám byl poídil. Já alespo nepipovím žádnému nic, dokud nemám vc tak jistou, že slovo držet mohu, když chci. Vera lího pišlo konen psaní s penzi; s jakou radostí jsem psaní popadl, ani ti popsat nemohu. Tch 100 fl. jsem^ hned odevzdal Einnehmrovi^) a napsal žádost, aby ten ostatek v msíních lhtách, pokud v stavu nebudu kauci doplnit, stahovali, a dnes šla žádost do Celovce. Na tch 100 fl. mám. kvitanci ouední v ruce. Myslím, že za nkolik dní pijde odpov, abych zde písahu složil; tak to alespo finanní rada v Celovci povídal; pak budu teprv tím slavným officiálem a snad mne pak ti zdejší páni do toho svého cechu, o který nestojím, pijmou. si posuzuješ starého Frice jak chceš, já o vždy jinak
zdejšího
mn
V
mn
nm
')
Dr.
Jos.
Fric (1804
eského obrození. ')
Výbrí,
berní.
— 76),
A
vynikající právník a úastník
110
mn
pece o mnoho misotva kdokoliv jiný by to byl udlal, co on, za jsem mu velmi povden a zvláštn se mu podkuju. jenom, aby bylo ješt alespo druhé sto, abych nebyl zase v takových rozpacích, kdyby se stát mlo a já v platu postoupil. Zkus to, kdyby chtl, jak psalas, ten prof. Kuera^) tch 100 fl. ješt k tomu pjit, složil bych k tomu ješt tch 100 fl. a ml bych pro budoucnost pak kauci pojištnou; nemusilo by to být hned, toto by mohlo už i nkolik nedl ekat; pak bych ml pi tom i to k lepšímu, že by s tím odtahováním to tak dlouho netrvalo. Prc^ ta místa se 700 fl. neobsazujou, žádný neví; v echách je to též tak, budou se ty ouady regulovat a proto nejspíš nic neobsazujou, a tu kdo ví, kdy as s tím regulováním hotovi budou. Kdyby obligace na národní pjku byly, neškodilo by, možná že by ministerstvo al pari^) je pijmulo, alespo se to tak pi nkolika pádech stalo. Pedevším ti musím oznámit, že jsem tyto dva svátky dlal visity. První byla u zdejšího •podkrajského, jakožto politické vrchnosti. Není ani podoben eským podkrajským; mluvil jsem akoliv
smýšlel, a lejší
nežli
mnohý
je liška,
jiný, a
Te
mn
i
tm
záležitosti zejm, ekl jsem mu, že beztoho vím, že dostal rozkaz, aby vedl nade mnou dohlídku atd. On se tomu smál a povídal: Ja, das darf ich Ihnen nicht sagen, brigens wird Sie diese Beaufsichtigung gar nicht genieren, und wenn Sie auch wollten etwas unternehmen, hier finden Sie gar keine Gelegenheit dazu; fr politische Sachen sind hiesige Leute zu einfach. Erwáhnen Sie hievon Niemanden etwas und nach einer Zeit werden wir schon machen, dass Sie davon erlost werden. Je dobrosrdený Krajinec, jak jsem na pozoroval, a zde oblíben. Druhá visita byla u rytmistra od žandár, též docela jiný žandár, nežli jiní žandái, zde s
ním
o
mé
nm
Kuera, nar. r. 1829, v oné dob a pozdji známý národohospodáský. 1) Al pari v rovni t. j. za naznaenou sumu v papírech touž sumu v kovu ^)
Jos.
spisovatel
—
—
111
také oblíben. Byla to samá rozprávka jako u podkrajského; mluví dobe esky, jeho matka pocházela Nymburka, rozená Všeteková, otec jeho byl z ale Polák, a je výborný malí; práv sedl pi maloekl, abych si z toho nic nedlal, že vání. Též chodí, takových pád on dobe ví, jak to na že mu je více povdomo; zavání sám, jak jsem pozoroval, vlastenectvím slovanským. Mluvili jsme všelicos o echách, o literárním poínání, já se ale tuze neprozradil. Je vzdlaný, to jsem na pozoroval. Pak jsem byl u purkmistra, ten je zdejší apatyká a má ád Franz Josefs Orden, dobrý chlapík, jak obyejný zdejší lid a nic zvláštního; byl tomu velmi povden, že jsem ho poctil. u paniek, pana pednosty, kontrolora a jednoho officiála; o tch nebudu moc mluvit, jsou to ženské zdejšího kalibru a dost. Tak jsem si to v nejlepším poádku a ve fraku odbyl a jsem tomu velmi rád, že to mám s krku. 'Až posud tu nejsem v moc platným, abych tu skoro jen sedl. Výbrí je prajednoduchý lovk a k tomu v slaboch, kontrolor ve svých vcech dost zbhlý a také ješt ví, ale takový nemluvný nerudá. dost o Mezi officiály je zde jeden ech jménem Sedláek; to je prohnaná liška, ten se ke jako ku krajanu náramn lísá, až je to protivné Ostatn mají mne všichni v dost velké vážnosti a nepovažujou mne pece tak jako sob rovného; já si umím pece ješt jakýsi respekt zjednat. Tomu Sedlákovi docela nedvuju, proto také jsem velmi opatrným, akoliv on dost upímn mne o svých záležitostech, jakož jiných zpravil. Rád esky se mnou mluví, já ale obyejn, vren napomenutí pana Neuvalla, po nmeku; mluví dobe slovinsky, nebo je tu už pes 20 rok a má ženu Slo vínku; má 5 dtí a musí
mn
svt
nm
Konen
ouad
ouad
svt
mn
mn
.
.
.
i
být od 500
Dne a tu
fl.
živ.
13. ráno.
list od lOho. Dle toho tvé listy už dnes v sobotu nebo a já teprv dnes list dopisuju. Tento nepijde
ekáš ode mne na zítra,
Jsem práv v kafírn u snídan,
mn pináší listonoš tvj
112
díve do Prahy až snad v outerý, nebo od železnice sem daleko, a proto to jde poštou dlouho. Tuto máš tedy odpov na ti tvé listy. List s penzi, jak ti už píšu, obdržel jsem teprv lího. Ten samotný den nemohl jsem ti hned odpovdt, byl jsem toho dne po celý as v kancelái zamstnán a veer bylo na psaní už pozd. Te nemám pro sebe nežli veer, ponvadž v tom kancelái, tebas moc posud jsem nepracoval, pece sedt musím. Pokud tomu nepi vyknu, bude to dost protivné; doufám, že se to svým asem všecko podá, jen trplivost. Veer jsem je
nejradji doma v mém pokojíku; mám teplo, nebo v kamnech hoívá jako v pekle, kamna jsou tak velká, že se tam naházejí celá nerozštípaná polena, já když chci, si ješt piložit mohu. Škoda toho díví a tepla, co jde pecí pry. Vy byste ho mli na celý týden dost, co se ho na jedno zatopení zde spálí. Jsou to tu hloupí lidé, a to máš tak zde v každém dom skoro. Bohatství je tu dost, je to nejlépe vidt na stavbách; poád tu staví pkné domy a jen pro sebe, nebo obyvatelstvo poítá as 2500 duší. Je tu velký obchod a nejvíce Speditionsgescháft. To jsou samí bohatí lidé, buto Vlaši nebo Nmci ze Šváb. Druzí mají také dost výživy a proto dost utrácejí, a ouedník, který to s sebou dlat nemže, není ve velké vážnosti. Tomu množství hospod jsem se podivil, zde je hospoda vedle hospody, a v té ulici, co já zstávám, je jich jen 10, a tak to máš skoro ve všech ulicích; a ve všech tch hospodách se jí a pije, na to se tu drží; i v tch 5 kavárnách jsou lidé, nebo tu i sedláci do kaváren chodí. Jsou zde ti kostely a pi každém kostele fara; pro, to nevím. Hlavní kostel je tu znamenitý, krásná gotická stavba, je velký a uvnit tolik krásných náhrobk z mramoru, starožitných, že ani v žádném kostele v Praze jich tolik není; musím si to jednou poádn prohlédnout.
Druhý
kostel
s
njakým zázraným
Je-
žíškem ve vlaském slohu též krásná stavba, má pkné malby na oltáích a fresky, po kterých ale moc není; v tetím kostele jsem ješt nebyl. Jak jsem ti
113
UŽ psal, krajina je tu rozkošná, a až pijde léto, cizí, to nemohou musí to tu být radost. Všickni, dost vynachválit, a pak zdravo; povtí bylo po nkolik dní tak isté, že bylo radost venku být, slunce zrovna pálilo. Je tu ale asto zmna povtrnosti, z nejvtšího parna je najednou zima, a to dopovídal rytmistr stávají cizí asto dnu. Tak žandarm; on také zde dnu dostal; až se lovk aklimatisuje, pak je dobe. Zdejší lázn mají 24 tepla a mají železo a síru v sob, málo jsou i
mn
stup ale
navštvovány.
Kdybys
tu
mohla
strávit
jen
jedno léto, jist, že bys se zotavila jak na tle i tebas na duchu. Do Terstu je odtud 31 mil, jede se buto pes Lubla nebo skrze Itálii na Udine; je to jedna cesta a stojí to as 13 fl. Jak by mohl lovk všeho toho užít, kdyby byly na to peníze. Zde je centrum spojení, z Terstu a z Itálie do Tirol a do Horního Rakouska; proto tak živý obchod a výdlky, pak je zde velký obchod s dívím.
Z nejvtší zimy, nebo bylo už 19 stup, máme odlev a sníh taje, takže bude brzo po sanici. Na horách leží prý skoro sníh až do máje. Nu uvidím, jak as dál se tu povede, snášet chci nemohu všecko, jen aby to vedlo k lepšímu. až posud nic jiného zaínat, až jak bude dál. Pak až se píiny najdou, budu se moct ozvat a hledt, abych pišel nkam jinam; pak tu musím njaký as pro to vydržet, abych dostal tu njakou náhradu za cestu, jak to ve Vídni pipovdli.
te
mn
Te
mn
mn
O
tetin
byl ve Vídni
pohbu
ti
náramný
musím ješt
psát, že ten den
liják a vichice, sešlo se proto
málo lidu. Já jsem byl na skrz promoklý, takový kus cesty jsem tam ml. Z domu až do kostela ji nesli, jak je to zvyk ve Vídni; nesli ji mladí cukrái, Toník je pozval. Já šel se Schiedlem,^) ten plakal, 1) Slena Bohdana Nmcová v list ze dne 13. list. 1912 napsala mi o svých píbuzných: Z dopisu matina soudím, že teta Hany a Lény byly sestry ddeka Pankla, Tonik byl syn ze Zahan. Švagr, který tety Hany. Schiedl byl pitel
ddekv
Korrespondence a zápisky Boženy Némcové.
g
114
dali
mn
na klobouk též smutek.
Na hbitov
ji
vezli
a já jel se Schiedlem ve fiakru; byly tyi vozy všeho. Z píbuzných byl na pohbu Pankl se svou dcerou; je to syn po bratru tatínkov a pak sestra, co byla u tety, žádný jiný. Pak pijely as 3 paniky z Badenu, co se tam Toník u nich uil; bylo dohromady as 30 lidí. Bylo by více pišlo, ale pro ten as nemohl žádný z domu. Tak jsme chudáka pochovali s dcst velkou parádou. Co as Toník pone, to nevím, bezpochyby že ve Vídni zstane; on je posud velký parte, které dtina. Tetka ho rozmazlila. Mám ti jednou odešlu, pošli pak jedno do Sagan na památku. Zde se mluví moc italiansky; až budu drobet známjší, musím hledt, abych zase do toho pišel. Krajinský^) sotva se nauím, schází k tomiu píleKdyž tak si náš stav chladn rozvážím, žitost. v mé samot každodenn veer pík emuž se ležitost poskytne, divím se sám sob, že ješt na jsme a že jsme se buto neusoužili nebo sami všemu konec neuinili, nebo je to hrozné, jak osud s námi hraje a práv v tu dobu, když už lovk na sklonku života takoka je. Jsme my to oba nešastná stvoení a já bych nešastnjší byl, kdybych jsi, mn, že ty jediná duše na tebe neml; síly v této bíd podává, bez tebe kdo ví, která kde bych už byl; proto jsem nejradší jen tob na dost poblízku a bez tebe je mi svt planý, tebas
dv
,
mn
svt
mn
v
i
svt
i
nm
Nepipisuj mou hodlný život mohl na vést. nesdílnost, jak v psaní vytýkáš, niemu jinému,
mn
než mé povaze; já mnohou vc dobe cítím a si ji myslím, jak by být mla, ale nedá mi to, bych se tak, jak cítím, vyjádit mohl, a proto se kolikrát zdám jinaí být, nežli v skutku jsem. Já pedobe nahlížím tvé nynjší postavení, a že si nic více na svt nepeju, nežli abych byl v stavu to zmnit a k tvému spokojenjšímu živobytí pispt. Už s ohledu mé
v,
tetu ve Vídni navštivil, byl asi Michnet, muž matiny sestry Mái. Jezdíval do Paíže a do Vídn s knžnou jako její hofmistr. Váša byl nejmladší bratr otcv. ') T. j. slovinsky.
11-
je to dost trapné; to jsou takové nahodilé šlechetnosti, spíše dobrosrdenosti jednotlivc s dtmi. Mám toho tolik na mysli, co bych ti rád všecko ekl, že ani nevím, kde zaít a kde pestat. Až já se jen do tch ouedních vcí jednou vpravím, Není divu, když z hlavy vyjde. mnohá vc lovk pes ti roky takhle zahálí, jako já zahálel, aby ponkud nezdivoel. Doufám, budu jen s chutí pracovat, že za ti msíce tak daleko to pivedu, že se v ouadování žádného nebudu muset bát a že tu všecky do kapsy strím; to si alespo troufám, vždy to nejsou žádné áry a lovk potebuje jen trochu zdravého rozumu a bystrý pehled, a to mám obojí. ekni dtem, že jim, co budu moct zaopatím; už jsem se po tom ptal, je tu zkamenlin a rud dost k dostání, jen až bude dál. Na svátky rád bych do povídala, abych Celovce. Boženka Stakovic k nim astji pišel. O svátcích bych se tu dlouhou nebude nic. Dostávník chvílí ukousal, nebo v stojí do Celovce 40 kr. a zpátky zas tolik; utratím za ty dni zde také, tam mne to nebude nic stát a budu mezi svými. Možná, že tam na svátky pjdu. tu listy otvírali, tu o tom Nemyslím, že by takovém ani snad nevdí; až posud se to nestalo a snad ani nestane, nejsou zde ti lidé k tomu. Na ty noviny nezapome, abych je od nového roku dostával, budu mít alespo nco k tení. Mencla^) je mi líto, on všude tak oškrábe se svou dobrotou koleka; já bych ho pece trochu popichoval, kdybych tam byl byl, aby byl' jiný; pozdravuj ho, budu mu brzo psát. Jinak jsem zdráv, až na tu nohu, posud je ješt malá rána, ale už bude brzo zahojena. Mrzí mne, že se tu nemohu studen koupat, nemám vlastní posluhu, jen co ustelou a zatopí. Tak, má milá ženo, dost jsem ti toho zas natebe srden, škrabal; dti poslouchají, líbám je
pirozené hrdosti
mn
mn
ouad
mn
a
bute
zdrávi, s
i
Bohem!
Tvj Josef Mencl, výtený kovolijec, byl rovatelem B. Nmcové v nejvtší bíd její. 1)
Js.
štdrým
podpo-
116
Tu pikládám
tu obligaci a list panu dru Friekni mu, jestliže chce, jako jistotu že mu tu ouední kvitanci, co jsem u kasy dostal, odešlu. Pozdravuj též Šlenkertku a Staka, bude-li se na covi a
mne
ptát. Piš zas brzo.
XXXVI. (Zpráva
Nmcova
o návštv v Celovci; služební
Stakovic starosti o
syna Karla;
Nmec
na svátky vánoni u Boženky písaha Nmcova jako officiála;
sám obdivuje
se síle a statenosti
manželin v nezmrné bíd;
touží po soukromé služb v echách, nejlépe u V. Lanny; práce kanceláské, postavení jeho úední;
blahobyt soukromého úednictva a zízenc; spolenost; nadje v udlenou amnestii úastníkm revoluce; zachovalý kroj slovinský; neuvdomlost Slovinc; Kossuth L., Gorgei A.; starost o
dtí.)
V Bláku
dne
29./12.1)
Milá ženo!
Tvj
list mne nezastihl zde, b)'! jsem už v CeJak jsem ti psal, jel jsem tam na štdrý veer o 10 hodinách ped polednem, a po 4té byl jsem tam. Byli tom.u oba rádi, že jsem k nim pišel, nebo žijou také jen sami pro sebe v domácnosti a nemohou pece se žádným oteven promluvit jako se svým. Byli jsme živi ty svátky po esku. Na Boží hod jsme se mli zas po esku, odpoledne jsme šli na procházku
lovci.
a veer zas hráli v karty. Na svatého Štpána šel jsem k finanní direkci se hlásit, a práv ten den pišlo ze Št. Hradce, že se moje kauce pijímá a že se povoluje to druhé v msíních lhtách splácet. Složil jsem tedy pi té píležitosti tam písahu, což bylo milé, protože mohu dostat na prvního peníze. Bude se každý msíc 8 fl. 40 kr. srážet a zbude 25 fl. Mohu íct, že jsem s tmi pány v Celovci spokojen, nejsou takoví copai jako u nás. Boženka pipravila asn obd a o 1. po poledni jsem zase na sv. Štpána cdjel dom, nebo
mn
mn
mn
»)
Roku
1856.
mn
117
V sobotu jsem zas musel bý.t v kancelái.
Chtli,
abych tam ješt celý den zstal, a pozvali na odpoledne nkolik známých uitel a také katechetu
mn
a direktora, a chtli zpívat kvarteta. Šetlík se velmi líbí, je to poctivá, dobrosrdená, upímná duše, k tomu velmi píjemný v chování, a Boženka nemohla lepší terno udlat jako s ním; to mžeš paní Stakové k jejímu uspokojení íct. Jeho mají tam rádi, musí být šikovný lovk, to jsem pozoroval. máš co paní Stakové k povídání a k vypravování, což ji potšit mže. Boženka vdla, že dr. kauci pjil, stará jí to psala, a mla z toho Fric radost. Tak jsem nyní slavným officiálem. Pipa-
Te
mn dalo mn to
dost divn, že jsem se s svým pedešlým titulem louit musel. ert aby všecky ty titule vzal, co je do nich, když není penz. Když jsem pijel dom, bylo na mne v kancelái psaní od tebe, které jsem v sobotu obdržel. Nemohl jsem ti hned odpovdt, ponvadž práv ty dva dni bylo v kancelái trochu na pilno a veer to jde s psaním bídn pro oi. víš, jak já jsem svátky^strávil, jak ale tob asto jsem na Vás as bylo, mohu si pomyslit. myslel o štdrém veeru a s Boženkou jsme o Vás všech mluvili, co asi ti naši dlají. Když po 6té veer pijdu z kanceláe, tu jsou myšlenky ustavin u Vás. Kdybych tu aspo nkoho ml, s kým bych mohl o Vás mluvit, tu ale ani dušiky. Také jsem si na loskou veei zpomnl, jak jsme na Karla ekali. Chuas, kde se octnul. Mám strach o nho a dlá to též starost, že není zdráv a že, jak se zdá, tam tuze rád není; jen aby ješt rok tam vydržel, a domluv mu, aby nechodil pry, dokud nemá jinde ješt místo. Stranu té vandrovní knížky se poptej
Te
mn
t
nejlíp o tom zpraví. Myslím nejlépe u Ruperta, on že se bude muset sem poslat, nebo jsem te sem zustándig, jak tomu íkají. Tam by tebas dlali vytáky, tu vím naped, že ne. Bude dost asu, když as s polovic druhého msíce sem knížka pijde; ji sem pošlete, nebo musí se a bude lepší, když
ale,
mn
118
u místodržitelství písemn o prodloužení žádat, a ty nevíš, jak do toho. Rád bych, aby se seznal ve stromoví a v^ zelenin, aby ho mohli pak všude potebovat. V Št. Hradci bylo by arci zdrávo pro nho a pak by byl víc pi ruce. Je to kíž s tmi dtmi. S Dorou ta samá starcst, je svrchovaný as s ní, aby se uila; léta utíkají, a kdo ví, jak to s námi dál bude. Kdybych byl vám mohl alespo na tu veei poslat, abyste nemuseli ekat na milost jiných. i) To je ta vc, která mne nejvíc rmoutí, že se s krejcarem ani hnout nemohu. Bohu díky, že ješt ty tolik síly máš a sneseš to; já sám obdivuju. Bude-li pak nám pec njaká pomoc? Já te chci zakroit u ministerstva o Personalzulage; odvolám se na dekret, že mám 700 fl. službu pojištnou, te že mám jen 400 fl. a že následkem toho dekretu 300 fl. jako Personalzulage patí. Konsekventn musejí ten Personalzulag dát. Když nedocílím tím to, tak alespo tím hnu, že mne nechají postoupit do 700 fl.; já te pokoj nedám, žádost po žádosti budu posílat poád o nco, až je to omrzí, nebo takhle to dlouho jít nemže; to radji vším zde praštím; já zde a ty tam v nouzi. Jak pak, ženo, kdybych zde zstat musel a snad bych tch 700 fl. dostal, jak pak potom, zstali bychom tak rozdleni do smrti? Po njaký as chci všecko snášet, ale na dlouho nebo na vždy pece bych nerad. Víš, léta ubíhají, lovk není mladý, a má jedinká touha
mn
nemu
t
mn
mn
tchto nkolik let alespo abychom pospolu byli. Rozvaž si to, a proto dle mého mínní, aby se naše pání vyplnilo, že by nejlepší bylo, abys ty mohla dle tvých žádostí živa být, to jest, v tvém oboru, abych mohl být v echách, a to je privátní služba; pak mžeme být oba šastnjší nežli nyní jsme. Já bych také nerad na vždy se z ech rozlouil, to víš, že ta hruda je lovku nejmilejší, a pak je tam náš Hynek; od toho bych se nerad vzdálil. To je ')
Nmcová
V. Tille, B.
po smutných hladových vánocích se roznemohla.
Nmcová,
str.
196.
119
moje mínní.
Proto se jen
pii,
aby
se
nám
naše
pání brzo vyplnilo, a v tom pádu by nám mohl nejlepší Lana pomoct, pak bychom mohli, když ne pi sob, alespo na blízku být, a byla by také pomoc dtem. Kdyby mne Lana blíž poznal, jist že by nelitoval toho, že mne do služby vzal; s vtší chutí a ochotou bych jist pro nho pracoval, nežli zde pracuju. Tu mám takovou nudnou práci až hrza, vpisuji do knih náramn velikých samé Anweisungy a vedu žurnály, to je všecko; samé cifry, mám pivtleno: Grundentlastungsfond, Landesfond, Religionsfond a Normalschulstand, samé fondy. Není k tomu nic jiného zapotebí, nežli trochu ponkteré dni zornosti, aby se v cifrách nezmýlil; nemám skoro nic na práci a jenom si s tím tak hraju. víc pivtlil, Musím ale pednostovi íct, aby abych se s celým tím Gescháftem seznámil. ekl jsem to také v Celovci, jak to zde se mnou stojí, s tím není ., neekli ale na to nic. Einnehmer je nic, já s ním také moc ceremonií nenadlám, jako s tmi druhými, dlám svou vc a bašta. Jedním slovem jsem buchhalterem a dost za 400 fl. vlastn jen za 300 fl. Zde platí zdejší kupci buchhaltérm po 1000 fl. a jsou to jen malí kupci proti jinde. Jak jinak tu živ jsem, to už víš, veery jsou dlouhý, to nevím, co poít. Jedinké dobro, že mám veer teplo, nkdy až tuze. Kdybych Vám ho mohl nkdy trochu pepustit. Veer si pece nkdy vyjdu mezi zdejší spolenost; jmenuje se Frohsinn, jsou to skoro samí mladí lidé, kupci, buchhaltéi a nkolik ouedník. Obyvatelstvo pozstává zde ze samých obchodník, šenký a ouedník; ti všichni mají dost penz mimo ouedníky; proto si jich žádný zde ne-
mn .
.
—
i
mn
váží,
mn to
je ale jedno.
Mne by
druhých, kdybych mohl mezi zoruju dobe.
nežli
si
pece
víc vážili to po-
n chodit,
Pan rytmistr od žandarm byl u mne visitou, protože já u nho byl, a jsme dobí kamarádi, je v skutku vlídný lovk. Povídal mn, že není možná
120
ním
proniknout, to jest se zákony; dost že si dal práce a te že to nechá všecko bžet, jak to bží, že si nechce dlat mrzutosti s lidmi. U nás by to tak nešlo, jina by do toho hromem uhodili. Ve všech novinách stojí, že dal císa Albrechtovi^) plnomccenství, aby nedlal tm, kteí se revoluce ouastnili, žádné pekážky, když chtjí do státní služby vstoupit, když jina jsou ke služb zpsobilí, a to se já též te odvolám, až budu o tu Personalzulage žádat. Divím se tomu, že ty máš v Praze neptají, co tam v Praze až pcsud pokoj, že se sama dláš. Kdybys chtla dostat pas odtud do Uher, dostala bys ho jist a podaí-li se tvj plán, pál bych ti to sob, alespo bychorn se z jara snad vidli, ne? Že ty vci cd Karla nemáte,-) mrzí mne, aby
t
i
jsou to ale lidé na tom svt. Ty sníh, je ho tu až hrza, ani se nepo Ulici snhem, a je te po mých procházkách. Jaroušovi a Doe vyi, že jim budu kameny sbírat, te je ale ješt zima, až pozdji, a že je oba líbám, a aby po druhé Jarouš tak neškrabal, sice že ho nebudu mít rád a bude-li hrubý, že nedostane žádné se to neztratilo;
dni tu padá
poád
mže
Te
musím Menclovi už psát, zatím že ho pozdravuju Šlenkertku. Zdráv jsem, až posud jsem tu neml rýmu a noha se zahojila; je na tom strup a svdí to. Do novin pošlu nco co nejdív, te tu Wiener Zeitung a Oesterreichische Zeitung, a tak pece vím, co se ve svt dje. Až budeš psát Bendlovi,^) tak ho pozdravuj. Jak to vypadá s tím klepem se Štulcem? Co bylo na tom? S tou kaucí druhou to arci není na spch, až pi píležitosti se na to poptej. Divn to až posud pipadá a nemohu se s tou myšlenkou spíznit, že sem patím; kameny.
i
mn
mn
zde budu ')
^)
cizincem;
v
Uhích
to nebylo tak,
Arcivévoda Albrecht (nar. r. 1817). Císa udlil úplnou úastníkm vzpoury r. 1848 a 1849 dne 12. ervence píinou narození dcery arcivévodkyn Gisely. Z Dína do Zahan a odtud do Prahy. Václav Bendi byl již bohoslovcem v . Budjovicích.
amnestii 1856 za ^)
poád
121
tam jsem byl dív doma. Je tu pepodivný pomr v každém ohledu. Zde by bylo pro tebe dost sbírání. Jsou zde osady na blízku ješt zachovalé, slovinské, mají ješt svj originální kroj. Když tu byl císa, líbil prý se velmi císaovn pi národní slavnosti, kterou jí uspoádali. Dvata složily jeden oblek dohromady a darovaly císaovn, a ten si vzala s sebou do Vídn. Bude mezi tmi lidmi ješt mnohý poklad. Tu si toho ale pražádný nevšimne jako na Slovácku, a tak se to svým asem všecko ztratí. O jakémsi národním citu není tu ani památky, a to slovo Windisch, jak tu jmenujou Nmci Slovince, je tu tak v opovržení jako v Uhích Slovák. Tu je jen ten rozdíl, že Windischi jsou obyejn bohatší nežli ti Nmci, což v Uhích naopak. Není divu, že to na takovém stupni zde stojí, nebo ped r. 1848 byla ve všech školách, ve vesnických, nmina zavedena, takže se ani íst po Slovinsku nenauili. O tom by bylo ješt moc k vypravování. Ten kai
je mordský chlapík, ten by se i tob i^duší Slovinec, a pak má kuráž a je velmi solidní. Štstí pro Slovince je, že mají za školního radu horlivého Slovince, sice by bylo po krátkém ase po nich veta. Až budeš po druhé psát, pošli tch pár Božence, ona bude mít radost, já jí to odtud pcšlu; od ní jakož i od nho po-
techeta, to s
líbil,
ti
tlem
ádk
mám t
zdravovat.
Dne 30: Pozejtí máme nový rok, tak nám zas jeden uplynul v samých nehodách a trampotách. Co nám as pinese ten nový, já moc neoekávám dobrého, jenom kdyby bylo njakého ulehení, víc si nepeju. Manku^) též pozdravuj, když ona mne pozdravuje. Co as dlá Stank? Je už hrabnka Kounicová^) v Praze? Sejdeš-li se s Vrbou a se Skivanem, pozdravuj oba; jsou to oba dobí lidé, Vrba je ale ráznjší, je to zarytý Husita, on je ') ')
svou
,,
Nmcové. Hrabnce Eleonoe Kaunicové
Služka B.
Babiku'".
B.
Nmcová vnovala
122
Kalvín a starším ve sboru, hubuje ale na to.- Košut^) žádný prý si ho tam ani nevšimne, a Gorgey^) je v jedné tamnjší fabrice na sukna chemikem; chodí prý asto do musea, Šetlík ho už nkolikrát tam vidl. Nyní jsem si s tebou zase jednou v duchu pohovoil a je njak leheji; kdyby to mohlo být oustn! Když to ale nyní jinak být nemže, musím se tšit na pozdjší as. Prosím t. jen nezapome s psaním, a kdybys snad nemla na marku, pošli psaní tak. Jen dti, ty dti nejvtší starost dlají, se to jen uí, aby z nich nco bylo. tedy je též v Celovci,
mn
i
mn
a
Bohem, peju Ti šastnjší nový Líbám t tvj upímný
s
Bu
rok, nežli byl starý. Js.
XXXVIII. (Nmec
nad listem manželiným o její bíd a nouzi; Kletzenbrot v Korutanech miste vánoky; eské koláe v celoveckém museu; starosti se synem Karlem; o Jaroušovi a Doe; o sbirce rud a kamen pro dti; nový rok; koupele, zdraví; nudná práce úední; o selském kroji.) zalkal
Dne
10./
1.857.
Milá ženo!
Jak
jste
svátky
to dle tvého listu
strávili a jak jste se všichni
zevrubn vím, a
mli.
jak já jsem se
ml a svátky strávil, také víš, nebo jsem ti zevrubn všecko popsal. Když jsem tvj list etl, polily mne slzy nad tvým mizerným životem. Až dosud byli jsme v stavu každý rok si tu rybu koupit, až na letošek. Když jsem samoten, je jím to neb to jedno, ono, nebo v Uhích jsem také nemíval rybu, ale takhle v rodin pichází to arci divné bez toho na-
mn
a
^) Kossuth Lájos (nar. r. 1802), pvodce a vdce madarského povstání r. 1848 a 1849. R. 1851 utekl do Ameriky, r. 1852 do Anglie, r. 1859 do Itálie. Zemel v Turín. V Celovci ovšem
nebyl. ^)
Arthur Gorgeí
(nar.
1818),
vrchní velitel
voluní armády, vzdal se Rusm u Vílágoše Dostav milost, žil delší dobu potom v Celovci.
13.
maarské srpna
re-
1849.
123
šeho už tak uvyklého štdrého veera. Kdybych byl nebýval u Boženky, také bych byl nedržel štdrý veer, nebo tu nedrží ho tak jako u nás, najedí se v poledne a také na ryby tu nic nedrží a ani to neumjí pipravit. Pak o vánokách tu též nic nevdí. Dlají tu Klecenbrod ^) ze žitné mouky, to není skoro k jídlu: je to hatlanina z mouky, z rozinek, oech a perník, pak njaké koení. Jedl jsem to na nový rok, dala kousek má domácí. Akoliv mne Boženka Šetlík rádi vidli, pece tam bylo njak smutno. To dlalo, že jsem ten celý as poád na vás myslil, obzvlášt pi veei. Boženka by byla si snad ani na domov nevzpomnla, kdybych já byl nezaal, co asi naši dlají. Byl bych také byl si na vaše zdraví pipil, nebylo víno, jenom pivo. I pun jsme mli, a Boženka takového nic nepije Také nco pro zábavu. Uení páni v Celovci mají v sobotu v museu schzku. Když se duch namáhá, musí také tlo nco mít pro posilu, a jeden z oud má na starosti pokaždé nco k posilnní žaludku zaopatit. Pišla ada na Šetlíka, a ponvadž vedle masných musí být též nco od mouky, napekla Boženka eských kolá a ty chutnaly ueným tak, že je jako njakou delikatesu mli a co zbylo, vzal každý s sebou panice k okušení, a Boženka se stala v museu se svými kolái našim eskými znamenitou osobou. ekni to
mn
mn
i
.
tm
.
.
pánm
dom
tm
ueným pánm,
aby
se též dle
zpsobu Celoveckých
Je to ponkud charakteristika zdejšího lidu. prodloužení Karlovy knížky vandrovní jsem to už u podkrajského zadal, musí to jít do Celovce k zemské vlád, proto že to je pro Ausland, a bude to njaký as trvat, než to pijde zase sem. Žádal jsem, aby mu na dva roky prodloužili, aby se to nemusilo každý rok opakovat; chtl jsem na ti roky, ale práv v tom ase by se stavt k odvodu, a tu by tebas snad knížkou mohli být na nho upozornni, a tomu jsem se chtl vyhnout; prozatím jsem udal ídili.
O
ml
')
Kletzenbrot. chléb se sušeným f., planá hruška; janský chléb" (na Morav).
Kletze,
ovocem;
,,
124
A
tam jde na dv léta a k tomu, že chce do Belgie. nebo ne, to nic nedlá, možná teba, že by to mohl potebovat, a vždycky lepší, když už dovolení bude mít. Domovní list též dostaneš, dnes si o nj pjdu, a abys byla v každém ohledu kryta, budou v též ob dti obsaženy. Jak to budu mít pohromad, pošlu ti to pak najednou. Podkrajský je ke pívtivý, také byl u mne visitou, já nebyl ale práv doma, a nechal u mne kartu. Jdu te pro ten domovský list. Už ho mám, je na 4 roky pro celé rakouské
nm mn
mocnáství; té
mžeš
mám,
se
te
zdržovat, kde chceš. Do se, že ho já u sebe byla njaká po-
ho pošlu, odvolej kdyby snad v tom ase
doby, nežli
ti
ptávka.
O novém
roce jsem též pemýšlel, jako ty, co as mnoho as ne; já alespo
pinese, obzvláštn pro nás; neoekávám mnoho. S tou jen
a
se
dtem
smlou
lépe vede. Karel
a
už
mn
tak
dlá
umu; starost.
se nehýbá z místa, pokud nemá nco jiného a poádného, aby nepišel konen ti na krk; já myslím, že se mu tam asi nelíbí, a proto odtamtud tak pcspíchá; kdo ví, co v tom
Jen mu, prosím t, domlouvej,
nm
nezmiují, vzí, on se nepizná, a druzí se ani o s ním spokojeni jsou; pak je tžko pravdu najít. Kdyby alespo ješt jen as rok tam zstat chtl, a aby trochu té francouzštin se nauil; o tom ani zmínky nedlá, uí-li se neb ne. Že jste pece jednou ty vci ze Gagan dostali, jsem vru rád, poád jsem na to myslil a se obával, aby se to neztratilo; bylo by to škoda bývalo dost velká pro nás. Že s Jaroušem jsou spokojeni, mne též tší, jen aby byl stálý; smál jsem se Doiným nápadm, ta holka je vlastn nejchytejší, akoliv se nezdá, a má dobré srdce, a to mne vždycky u našich dtí tší J en kdyby se mohla té francouzštin nauit, bylo by škoda toho, co se nauila, dost se tím namoila. O ty rudy budu se starat, o ty nebude nouze, jen kdybych se mohl nkde do tch dol podívat. Jsou zde na 3 hodiny cesty znamenité hory na olovo, kde se dobývá nejistší olovo v celém Rakousku; jmenujcu se také Bleijak
.
.
.
I2r
berg.^) Odtamtud bych toho dostal dost, až jen tu trochu známjší budu a až ta zima pestane. Pro sníh nemže lovk nikam, zas ho ty dni pibylo; nkolik dní po sob poád padal sníh, dnes pak je hodný
mráz as 10
stup.
mn
tu na zdraví nic neschází, ... Až posud jenom cítím každé ráno svdni kotník palc u noh, to je omrzlé a proto mne to bolí nkdy, pak u pravé opuchlý trochu, je to rheuma ruky první prst Však ono se to podá. Ostatn jsem zdráv a posud jsem
mám
.
.
neml rýmu, což v zim obyejn mívám. V tomto ohledu jsem spokojen, jen kdybych mohl jinak býti
ouad
spokojen, to ale ne. V tom mne nic netší, to není zamstnání pro mne. Je to zrovna tak, jako kdybys ty mla psát samé pobožné, modlící knihy a nic jiného, také by to dopalovalo; to je tak na ten
t
mnou. Též mám takovou nudnou práci Málo kdy, co by musel lovk nco pemýšlet. To je náramn nudné pro mne. Nkterý den se toho nahrne tolik, že musím celých 8 hodin piln pracovat,
zpsob
se
.
.
.
až mne to unaví, nebo to musí ten samý den být hotovo, aby se to srovnalo s kasou, a nkterý den zas skoro nic, a tu si zas jen hraju. K tomu ješt ta služby. starost, a za to všecko takový pagatel I tu nudnou práci bych s vtší chutí vykonal, kdyby za to byl lovk alespo poádn placen, tak ale odpadne chut pi takových okolnostech. Je jedno místo v Rakousku se 700 fl. prázdné bez kauce, officiálství kanceláské, chci o to žádat; dají-li to, nevím. Kdyby už do jara nemlo se to se mnou zmnit, musíme myslet na nco jiného. Tak to nemže být, jak pro mne i pro tebe, obzvlášt ale ty takové živobytí nemžeš dlouho vést. Nebude-li až do jara njaká nadje, že se to zmní, musíme myslet na nco jiného, zatím ale mít trplivost. Noviny ^) od nového roku už dostávám, jsem tomu rád. Spekuluju na njaký lánek a nevím, co bych asi napsal,
mn
')
Bleiberg (slov.
Pliberk),
na olovo, známé pes 300 Pražské Noviny. '•^)
let,
záp,
od
Bláku,
proslulé
doly
126
mn
však nco napadne. Ten nový asopis ^) mže být dobrý podle programu, rád bych ho ml; jde tu o peníze. Chci si vyplatit hodinky, a proto musí všecko jiné na stranu. Též budu potebovat brzo boty, to všecko je pednjší. To jsou z brusu noví spisovatelé nakladatel pi tom programu, o tch lidech nebylo nikde ani slechu, kde se to všecko bere?
mn
i
Božence Stakovic
nmecký,
ale dost
líbí se
pkn
to
kroj selský, je to více
mladým holkám
sluší.
Nosí dlouhé sukn, obyejn tmavobarevné, špencrlata 2) též erné a na hlav mužský klobouek, a ty klobouky stojí ženským, takže Boženka chtla si takový klobouk koupit a nosit, on jí to ale nedovolil. Máme tu te jarmark, a ten trvá 14 dní, až z Vídn a z Pešti jsou zde kupci, tak je znamenitý. Litzelhofen ^) pochází odtud; žijou zde jeho 4 sestry svobodné, samé staré panny. Starého Frantu'*) pozdravuj; to on dal ty verše? Kdybych tu ml nco poádného k tení, ty veery nevím ani jak strávit od 6 až do 10 hodin; málo kdy jdu mezi lidi. Pomysli si, ruský asopis, co vychází v Belgii, Nord^) je v Rakousích zapovzen: dostali jsme to ouadn, tak daleko to už pišlo v Rakousku, že ruské listy jsou jim tuze radikální. Ani se nezmiuješ, co to bylo za skandál s tím Štulcem;^) rád bych to vdl, nebude to snad pro mne žádná tajnost. Dra Lambla pozdravuj i Staka, pak mou úctu u Palackých Psal jsem také tyto dny Vežnickému a Garbovi, aby vdli, kde jsem; budou se tomu divit. Že ta Manka je tak upímná, jsem tomu rád, jenom jestliže také zstane takovou, když bude vidt, že není poádn do žaludku nic; ona je navyklá, pak snad se jí to nebude líbit a nechá
pkn
tm
mn
.
.
.
^)
Posel z Prahy. Založil Fr. Šimáek (Vojtch Blák). Spencer (slovo angl.), živtek. O nmž Nmec se zmiuje v listech ze Slovenska. J. Franta Šumavský byl tehdy nemocen. Ruský francouzsky psaný politický list ,,Le Nord".
«)
Viz V.
') -)
^) *)
'
Tille, B.
Nmcová,
str.
162.
12-/
t
na holikách. Jak pak
mám
o
to
s
domácími stranu inže, Vím,
te zase druhé tvrtletí. ekat na odpov. Já bych byl už
strach;
že budeš už den, jak knížku
poslali,
psal,
ekal jsem
první jak
ale,
s tím domovským listem, a to jsem mohl teprv tyto dni zaopatit. Nyní, milá ženo a dti, mjte se všichni dobe, já Vás všecky líbám, piš brzo zas a mnoho. Tvj upímný Js.
poídím
XXXVIII. (Nmec rád te listy manželiny pro jich klidný obsah; sta Nmcova o výroním trhu v Bláku do Pražských Novin; zajímavost Bláku a okolí po stránce pírodní; touha po žen a dtech; rozmluva s drotary; žádost za jin místo; nemožné živobytí se 300 fl. služného; Eisschiessen, zábavy zimní; projevuje bol, že manželce v bíd její pomoci nemže.)
V Bláku
dne 23.
1.
1857.
Milá ženo!
Tvj
od
jsem obdržel a ne jednou, nýbrž to obyejn s tvými listy dlávám. Akoliv v nich nebývá nic potšitelného, najdu v nich pece vždy nco, co mne tšívá a trudnou chvíli zapuzuje, proto vždy tvé listy nkolikrát peítávám. Zde ti posílám dopis do Pražských novin; prosím t a pejdi to, pak to odevzdej co nejdíve do redakce, abych ml pro tento msíc pokoj. Musím si udlat takový rozvrh, o bych každý msíc dopisovat ml a už na nkolik msíc mám plán hotov; bude to kus po kuse popis msta a zdejší krajiny, jestliže se k jinému píležitost nenaskytne. Pro prvníkrát jsem zaal s popisem zdejšího jarmarku, co tuze zajímavé není, alespo ne pro každého. Kdybych ml obratné žurnalistické péro, zdejší krajina by dala dost látky k zajímavým lánpírodovdeckým. Divno je mn, že s nmecké strany až pcsud se žádný o to nepokusil o pírodních vcech ze zdejší krajiny psát, kde tolik píležitosti k tomu je. To bys tu mla být, jist že bys toho lip list
kolikrát jsem ho
16.
peetl, jak
em
km
i
128
Kdybych uml jen trochu kreslit, vzal bych tu práci, a vykreslil bych si zdejší krajinu pro neobyejnou zvláštnost. Kdybyste tu mohli její takhle s Jaroušem a Dorou prázdniny strávit neb celý podzim, který tu zvláš píjemný být má, jist by se Vám odtud nechtlo a pišli byste jako ryba zdraví nazpátek. To by Jarouš koukal po tch zvláštních pkných vrchách, hledal kameny, brouky, a byliny, kterých tu jist dost bude. Tyto dny jsem vidl pekrásné železné rudy a jeden kus zkamenliny. Poslal je jeden doktor ze Splitu jednomu hornímu ouedníku do Bleiberka, a pocházely z ostrova Elba; též bylo pi tom nkolik oblázk zvláštních. To jsem myslil na Jarouše a museum; kdybych byl mohl takto nco z toho uzmout, nedalo se to ale dlat. Každý kus byl pro sebe ve vat zaobalen, jeden kus byl pi tom též Eisenoxyd. ^) Pišly zur zupoužila.
si
kiinftigen
Mn
Beamtenhandlung, ponvadž
šly
pes
Terst.
tu nic jiného neschází nežli ty a dti, pak bych mnohou (vc) snáze petrpl. Takto nemám ani živou duši, s kým bych mohl trochu promluvit, a to si mžeš pomyslit, jak tak samotnému je. Ani mne pan Neuvall nemusel napomínati, abych nenechával na sob znát, že mluvím slovanské náeí, tu se to samo sebou zapovídá, neb není tu žádné píležitosti jinak než nmecky mluvit, a k tomu velmi
mn
upímn
mn
jazyk nestupl, dávám se nkdy drotarem, když ho potkám, do ei: Ako že se máš, Juro, Štefan? a ten pak na mne vyvalí oi, kde se tu Slovák vzal a k tomu ješt pán. Musím se tomu pak sám smát.
krásn. Aby
alespo
s
nkterým
se ptáš, do kterého msta jsem žádal. Konbyl vypsán fiir den Dienst der FzBezirksdirektion in Osterreich a místo nebylo urené. V Rakousích, kde okresní direkce jsou, jsou z vtšího dílu hezká místa, jako Wiener Neustadt, Víde sama, Linec, Wels, Salzburg, Ried, tam všade bylo by
Ty
kurs
^)
a
Kysliník železitý na rudy bohatý.
Itálií,
(Fe.^0-^);
ostrov
Elba mezi
Sardinii
129
obstojn. Tu nevím, jak ješt dlouho bych ekat musel, nebo ert ví, pro tak dlouho už ta vyšší místa neobsazujou; kdo ví, co to zas za spekulaci mají, proto nemám zde pražádnou jistotu brzo dál pijít, a tak tu živ být nemohu od 300 fl. Já jsem si to vypoítal, ty ti sta fl. staí pi té nejvtší šetrnosti sotva na byt a stravu, kde pak šatstvo a jiné vydání, které též potebné bývá. Jen co toho svtla spálím, nebo od 6 hodin veer už svítím až do 10. K posluze nemám žádného, krom ustlání, všecko musím sám si zaopatovat, a to mne nejvíc dopaluje. Ve velkém mst, to je vše jina, tam neznají žádného, ale tu mne už každé dít zná, a asto se ostýchám tu neb tu vc kupovat. Posluhu si držet nemohu, nevynáší to ani k ištní bot a šat. Je to bída se mnou na má stará léta. Toho jara se ani dokat nemohu, abych si pak njaké jiné hospodáství zavést mohl. Ty hospody jsou drahé pro mne, tomu se musím vyhýbat. Stranu toho místa jsem také na ministerstvo zvláštní žádost zaslal, uhlídám, bude-li Neuvall slovo držet a jaký Bescheid dostanu. Já bych radši když už jednou nkde mám být, zde zstal, jen kdybych ml tch 700 fl., nebo po tom cikánování po svt není moc, to ale, jak povídám není velká nadje. Žádost o Personalzulage mám též hotovou; tu tyto dni zadám a nebude-li jedno, bude snad druhé, pokoj nedám, až je to omrzí a nepjde-li to, nezbude pak nic, nežli zase dom. Jen kdyby dti
njak zaopateny
byly, s
Bylo by to arci
nejlepší,
to už njak šlo. jak píšeš, že bys šla ke mn, kdybych více dostal, tak bychom se pece protloukli, to by bylo to nejmilejší. Prozatím tšme se alespo tou nadjí. Karlovu knížku až posud nemám; také s tím tak dlouho dlají, snad to naposled poslali z Celovce do Prahy. Jak to dostanu, pošlu ti
námi by
mn
pas; s tím pasem mžeš pak po celém Rakousku cestovat, a kdybys chtla s ním do Uher jít, mžeš jim vytít zrak, když si necháš pas v Praze vidirovat nejen až do Vídn, a ve Vídni pak dál; ve Vídni znají a nebudou vdt, co a jak, tak by další stíhání odpadlo. Snad už dají jednou pokoj, když sám císa
tvj
t
Korrespondfnce
a
zApisky Boženy
Nmcové.
p
130
naídil, aby se ouedníkm pestupky^ od roku snad jsou eši od té 1848 více nepipomínaly. milosti vyjmuti? Ta bolest v kotníkách u palc už dlouho, ale u noh pochází od zmrzliny, to to zas nikdy jsem necítil bolest až letos; te pestalo a u prstu to bude též omrzlina. Jinak jsem v zim nco zdráv a až posud bez rýmy, co je u Po nkolik dní nemám skoro žádnou zvláštního. skoro práci, a to psaní i lánek píši v kancelái. dlouhý as. V nedli bude tu veselo: bude velká šlitáž.^) Padesát saní je objednaných, já jsem též k tomu pozván, pojede se as míli cesty, pak odtamtud do lázní, tch teplých; tam je velký sál, a tam bude bál. Ta spolenost, co já také nkdy mezi ni chodím, to uspoádala a outraty skoro sama zapraví; nevím ješt, pjdu-li, možná, až se vyptám, co by to stálo; podle toho se budu ídit. V nedli odpoledne je vždy nejdelší chvíle. Do kanceláe se nejde, doma zstat nechci a jinde skoro žádného pro mne nenatrefím, nebo všecko chodí na Eisschiessen,^) co já neumím a ani žádné zalíbení v tom nemám. To Eisschiessen musím jednou v novinách popsat.
i
mám
mn
mn
Mám
1
mn
mohl tob ním pomoct, myslím musí být, když nemáš krejcaru na to nejpotebnjší, a já že ti pomoct nemohu; to mne pak bolí, a to je nejhlodavjší mj erv. Zatracený život takový s tím mizerným lidem na tom svt. Mám radost z Jarouše, jen se nezmní. Psal bych ti víc, ale pro ten lánek nemohu, bylo by to velké
kdybych
Jen
kolikrát, jak
ti
i
a
psaní, až po druhé; zatím i
pozdravuj všecky známé
Manku. Piš jen, prosím t, zas brzo, a nedlej si z toho psaní nevyplatila. Dti tebe srden líbám
nic, žes
a
jsem
1) ')
i
tvj upímný
Schlittage, jízda na saních. Zábava na led o závod, pi níž se hází
kotoui.
Js.
urenou drahou
131
XXXIX. úzkost, že nedostává zpráv od manželky; z té píiny v práci úední; nesnesitelný stav býti vzdálen od rodiny bez vyhlídky na lepší budoucnost teba ukoniti; louži po dtech a manželce; úsilí o vyšší služné; o poasí; o pvabu krajiny; zábava na saních; o eské rodin blíže Bláku; plesy;
(Nmcova
roztržitost
strav; Italové; vzpomínka na narozeniny manželiny.)
o
Viz dopis B.
Nmcové
III.
Dne
10./ 2.
1857.
Milá ženo!
Už jsem
myslil, že jste všichni pomeli nebo že psaní nkde na cest ztratilo. Tak dlouho jsem nedostával od tebe žádný list. Ustavin jsem to v hlav a velkou starost to dlalo v kancelái i doma, jen poád pemýšlel o vás. Pi tch cifrách musí být lovk pozorný, maliká chyba dlá se
mn
mn
ml
pak velkou bryndu, obzvlášt pak pi msíní závrce; to je hledání, kde ten njaký zlatý neb kolikrát krejcar vzí. Roztržitý nesmí lovk pi tom být, po tyto dni byl jsem ale hodn, udlal njakou chybu, kterou jsem ale opravil. Dnes jsem si vzal do kanceláe s sebou papír a pee a chtl ti už psát, co to je, že i
i
odpov,
an tu práv pi sníjsem tomu rád, když bžel hned do kanceláe si tvé psaní peíst. Akoliv v pranic potšitelného není, jsem pece ponkud pokojnjší, jen když vím, že jste živi a že se vám žádná zvláštní nehoda nepitrefila. Je to kíž na tom svt,
nedostávám žádnou daní
mn
listonoš psaní odevzdal. Byl jsem jen tvoje písmo vidl a
nm
ty tam a já tu trápení a k tomu nezasloužilé, a to je jedinké, že to leheji snese. Tak to ale dlouho trvat nemže s námi, kam by to pišlo, se stát musí. Já poád jen pemýšlím, jak si pomoct,
lovk
zmna
mám plán
plnou hlavu a nikterak to nejde dohro-
mady, ve tech msících se to musí ale rozhodnout, jak a co; do té doby myslím, že nabudu jistoty, mám-li njaké vyhlídky k zlepšení nebo ne. Zakroil jsem o ten Personalzulag, to bych dostal 300 fl. podle práva, ml bych potom 700 fl. anebo do té doby
132
se rozhodne, dostanu-li vtší plat. Kdyby do té doby jedno nebo druhé se nevyplnilo, vidl bych pak, že jsou všichni lhái, že nemám zde žádnou vyhlídku na zlepšení, alespo ne v krátkém ase. Pak bych tu a se vším usilonezstal, šel bych zas s 350 fl. váním se o to staral, si nco k tomu vydlat, na ten neb jiný zpsob. Léta ubíhají, lovk stárne a riechci od vás vzdálený konec mého života oekávat, zvláštn v této krajin, kde nemám ani jedno stejn smýšlející srdce. Chci býti u dtí, abych ml alespo v tch potšení, když jiného nemám. Aby se nemusely dti s jejich dráhy vytrhovat, není pro mne jiného místa nežli v echách. Musíme hledt, abych se tam i
dom
nkde
usadit kdekoliv. Ten Lana by mohl nejpomoct, jen hle, abys s ním promluvila. V novinách byl konkurs vypsán pro místo dchodního v Bydžov, co jsem už jednou žádal, je s 500 fl., a pak kontroUierender Amtsschreiber s 200 fl. Mám už žádost napsanou a dnes neb zítra ji do Bydžova odešlu. Odtud vždy mohu vyváznout, mám není k tomu dvod postaitelný; eknu, že možno dalších 300 -fl. na kauci sehnat a stahovat že si nemohu nechat, ponvadž od 300 fl. s rodinou nemohu být živ; k tomu pidám vysvdení od lékae, pak mne nemže žádný nutit v této služb zstat a musejí mne dát do pense nebo pedešlý kviescent.i) Tato dvíka mám otevena s tou kaucí. Bylo by vyhráno, kdybych to místo v Bydžov dostal, ml bych tu dohromady 850 fl., tu by lovk
mohl
lepší
mn
mn
bu
pece njak
protloukl a ty dti dochoval. Pak bez starosti s Karlem stran vojny, jedna z tch nejhlavnjších vcí, je to také o kterou se dbáti musí, a proto se musí obt pinést. Možná dost, že to v Bydžov dostanu, jestli se toho Otto ujme, vzal bych teba i to místo s 200 fl. prozatím, však ono by se dál nco jiného hodilo a pak si se
bych byl
též
mže na patiné cest k tomu hezký groš do roka vydlat, pak by to s námi už šlo. Kdybych byl
tam
')
i
Quiescent; plat na
odpoinku jako
vrch. komisae.
133
doby v Praze byl zstal, byl bych do Bydžova a myslím, že bych to tam prosadil; te to pjde tížeji. Jak jsem to tu prohlédl, nedlám si tu nadji na njaké zlepšení, alespo ne v brzkém ase; ert ví, pro žádná místa vyšší neobsazujou, mají se zde ty ouady též organisovat, a bezpochyby nkteré zruší; pak je tu po vyhlídce, a to vše, kdo ví, kdy se ješt stane. Ouedníci zdejší také na to bruí a jsou nespokojení. Tak ty vci tu stojí, a dost nepízniv pro do
té
te
jel,
mne.
V mé
žádosti o Personalzulage jsem ten císaský
16. Novembru, dle kterého uherským rok 1848 a 1849 se více na pamt uvádt nemá, doslovn udal; ekl jsem, že myslím, že také na mne potah má. je to platné co nebo ne, to vdí. V Pešti jsou místa u Hauptzollamtu s 800 fl prázdná; chci tam o jedno žádat a na ten reskript se odvolat. Uhlídám., jak to s tím reskriptem myslí;
reskript
od
ouedníkm
A
30
kr.
naštempl na
to
a
obtuju, ert
to
už vzal. Neu-
wallovi jsem privátn napsal, však on mou žádost bez toho do ruky dostane, a bude-li chtít, dost ouinkovat. Tento msíc chci také žádat o tu Aushilfe, co ve Vídni pipovdli. Kdybys sem chtla jít, podotknul bych, abych dostal zadarmo pro tebe a dti dráhu, ono se to též stává, že to ouedníkm darujou pi sthování. O tom piš, co hodláš dlat, vím, že se v tomto pádu nenechá nco urit, když lovk neví, co a jak, není-li pravda? Kdybych mohl já jenom tvou bídu njak ulehit, na srdci leží, vtom jsou až posud neto jedinké možnosti. Pichází poád jedno za druhým. budu moct zas nejspíš 25 fl. nahrazovat. Pomysli si, pišlo z Uher, že peníze, co mly jednou do Kaniže^) pijít, tam nepišly. Já se dobe na to pamatuji, že jsem je dal aufsehrovi, co v kancelái psal; býval díve expeditorem na pošt, a ten darebák je nedal. je už dávno propuštn a kdo ví, kde bhá. Nevím ješt, jak se to skoní, a tak chodí jedno za druhým. Recepisy na ty peníze prý tam nalézt nemohou a d-
mže
mn
mn
mn
Te
')
v
již.
Uhrách na Dunaji.
Te
134
kaz
jiných není, že ty peníze na poštu byly pišly, na každý pád pro nnne brynda. Po tak dlouhénn ase to pijde. Zde máme už po celý týden náramnou zimu, po celý as nebyla Drává zamrzlá až te, ponvadž velmi rychle bží. Dnes je 19 stup. Je to pravá Sibi, co se týe zimy, a tento msíc bývá prý nejstudenjší, a v Aprílu se tu musí ješt topit, ponvadž sníh s vrch nesejde dlouho a to dlá zimu. Léto je prý tu krátké a horké a v Oktobru mají zase asto zimu, že musejí topit. Tu se spálí nco díví, ješt dobe, že ho kupovat nemusím; veer si vždy hodn piložím a v peci hoí jako v pekle kolikrát, a do rána to zas vychladne. Škoda toho díví, co se ho zde zbyten spálí.
bude
to
Dni jsou jasné, a to
snhové
se
je
dívat. Je to zdejší vrchy, to je pravda,
radost na ty krásné vrchy pekrásné panorama, ty
takového nco jsem ješt nikde nevidl. K vli té zdejší krajin bych tu rád to léto zstal a dál ne, jen pry odtud; ten lid není tu pro mne, je to pepodivná sms, zlá ale ne, to se jim musí nechat tato pednost. Na té šlitáži jsem byl; bylo asi 50 saní, všecka noblesa zdejší a všecko zadarmo. Ty lázn leží velmi pkn, jsou ale málo navštvované. Tam jsem se seznámil s jednou rodinou z ech, as IV2 hodiny odtud, mají a vinopalnu v pachtu a dobe se jim vede.
dm
Tu knížka slali
pro Karla ješt
... do Prahy, a z
Prahy
nemám, odtud
to po-
to pišlo nazpátek, že
te to teprve poslali do Celovce; už pijde, pak ti hned s tvým pasem odešlu. Já vím, že bude mít Karel starost o to. V tch novinách to je hluku o té sláv v Itálii,^) nemže to být ale pece tak slavné, jak se píše; už samé noviny se nkolikrát notn podekly a samy píšou, že prý je mezi vlaskou šlechtou a intelligencí ješt velká oposice, na to Piemontsko mají ale s kopce, tam už nepatím a
snad to
te
i
') Akce ,, Mladé Itálie" (Giovine Itálie) a hr. C. Cavoura sjednoceni národa italského; Piemont, záp. ást Itálie pj hranicích franc. s hlavnim mstern Turinern,
o
135
pijít na jméno. Tu si té politiky málo kdo všimne, ani ti zdejší Italiani, to je ale samý kramá a vede se jim dobe tu; co oni pak dbají o svt. Já ani neceknu, tu ale všecko, co zde je k tení Wiener Zeitung. Bylo by o tom všem mnoho co povídat. vlezlo. Ten Verger ^) musel ert ví, co do tch být znamenitý chlap a umel ješt dost hrdinsky; jeho konec byl dobe dost popsán. Já poád povídám, že Italiani napálejí vládu a že je to jen samá petváka od nich. Z nenadání, že si žádný ani nepomyslí, ukážou se docela jinak. 2) Abych nco dtem za to, co ti chudáci pjili, vynahradil, posílám jim zlatku v tomto psaní; vyi se dobe chovají jim, že si na asto vzpomínám, píšou. Snad se v psaní neztratí ta zlatka. a Mencla, Šlenkertku a druhé všecky pozdravuj,
tomu nemohou
i
.
.
.
a n a mn mn ale zase brzo piš a už to njak trp; mn není lepší, snad v mnohém ohledu h. i
Na den tvého narození ^) jsem na tebe celý den myslel, ten si dobe pamatuju; chuase, jak ti as bylo pi té bíd. Njak bylo a njak snad bude, já skládám nadji na Bydžov a snad na Lanu; o to nedbám. Nyní se mj, milá ženo, dti. Jsem dobe, jen abys byla zdráva, líbám t celou svou
druhé
vru
ani tuze
i
tvj upímný Piš
brzy,
Js.
to
ti
povídám. Na ty
knihy neza-
pome.
XL (Nmec
Noviny lánek a domovský list nynjší pomry jsou pro oba neudržitelné, nesnesitelné; teskní nad krutou bídou rodiny, zaplakal nad listem ženiným; vypisuje, jak žije; o knzi M. Majarovi; o slovinin; Slovinci a Nmci; vrch Dobra.) posila
Pražské
pro
manželin; zprávy
politické;
—
Retro Paolo Vergerio (1498 1565), výtený theolog studiem reformace odvrátil se od církve ímské jako biskup koperský a jsa stíhán stolici papežskou, utekl se do Tubiny, kde zemel. Stal se národním hrdinou a mueníkem italským. 2) Stalo se roku 1859. ')
ital.,
^)
Dne
5.
února.
136
Dne
28./2. 1857.
Milá ženo!
Tenkrát jsem se s odpovdí na tvj poslední list trochu zdržel. Každodenn ekám na tu Karlovu knížku a poád ji nedostávám. Nevím, co s tím tak dlouho v tom Celovci dlají, že to zdržujou. Chtl jsem ti pi tom tu knížku poslat, proto jsem ses odpovdí zdržoval. lánek do Novin jsem také teprv tyto dny bych ml psát, kul, nevdl jsem ani vlastn, o to napadlo, o emž píšu. Budeš si to muset ale až opsat, a snad pedlat, obzvláštn ta jména jezer po esku dát; já nevím je po esku jak jmenovat. Bylo by tu dost k popisování, nechci se ale do neho pouštt, pokud se o všem sám nepesvdím, a te v tom snhu a mokrých cestách nemže lovk pro skoro ani z domu, ono to jde v samém vodu snhovou, která se po ulicích všude hrne, dost špatn. Musím to nechat, až budou lepší cesty, to bude jist as 4 nedle trvat, nebo snhu a ledu všude ješt dost; k tomu bude ješt asu poteba, nežli to trochu vyschne. Tak to všecko u nás v zim vypadá. Je to tento as už protivné, všecko okolo sebe holé vidt, kde jinde mají nadji na zelenáni pírody. Abys mla alespc tam ty pokoj ped tou slavnou policií, posílám prozatím tvj pas, vlastn snad to nebude s tmi pasy tak domovský list. písné, nebo vyšel tyto dny nový zákon stranu pas, který celou tu proceduru trochu ulehuje zum Beweise, wie Ósterreich stark ist und nichts zu frchten hat. Jak mile tu knížku dostanu, pošlu ti ji hned; já vím, že bude mít Karel trhání, že ji tak dlouho nedostává.
em
mn
mst
Te
Te se jen
mluví, co všecko se v Uhích k pivístál v Osterreichische Zeitung byl nápadný, byl proti z Debrecína; ten
tání dít bude.
lánek
Vera
mn
nynjší centralisaci, divil jsem se, že ho vytiskly. I ve všeobecných bylo už nkolikráte takového nco. Také jednou stálo tam, že dostane Die Krone Bohmens (Bohmen, Máhren, Schlesien) podobnou
137
správu jako Uhry a
bude mít v ele prince. Snad pijdou pece jednou k jiným náhledm. Také bylo už ped krátkým asem ve všeobecných oznámeno, že budou Praha, Milán, Pešt a Lemberg za hlavní a sídelní msta, tak jako je Víde, prohlášena. Tyto lánky picházejí všecky z Vídn a zdá se, že by pece na tom Itálie a že
Stane-li se to, je otázka.
bylo
nco
pravdivého.
Do
Uher, jak jsem
ti
psal,
že
budu žádat, nežádal jsem; já jsem si to rozmyslil, že by bylo škoda štemplu, nebo by to musilo jít ke guvernérovi, a to víš, že když to na nho pijde, že bych nic nedostal, tebas ti druzí chtli. Budu ale zase do Rakous žádat, je tam více míst se 700 fl. prázdno, tak to zkusím a budu pi tom psát privátn i
na Neuwalla. Co ale vydám penz za štemple, to je hrza, a pece to musí být. aby si lovk nedlal pedhzky, že se o nic neucházel. S Bydžovem nemj strach, však já to bez toho nedostanu, bylo by to ale, mn, a dále by ses sama pesvdila, pro mne
v
dobrá vc; zde se na nic nespoléhám, a nežli zde pijdu, uteou léta, a ty zatím s dtmi snad k mžeš hlady a starostí pojit, a já zde jako tlo bez duše živ být. Nám, když se pomoct má, musí se to stát rychle, sice je po nás veta. Trplivost je arci svatá ctnost, ert ale aby to tak dlouho v té ctnosti ten Personalzkoušel. Rád se podívám, dají-li smýšlejí; zulag; podle toho budu soudit, jak o
nemu
mn
asi za
žádost
mn
msíc ekám odpov. Tyto dny zadám též o tu výpomoc, co mn ve Vídni pipovdli,
se as za dva msíce o to ucházel; te jsem zde už ti msíce, tedy lhta už prošla. Poma žádného a v ouad též samotný, to je pak radost. K tomu ta má krušná práce v tch journálech a v knihách likvidaních! Jak má míti lovk veselou, spokojenou mysl, k tomu ješt tvá bída, která mne nejvíce rmoutí. Co toho všeho zakusit musíš, chudáku, jsi nejvíce k politování. Že máme ješt tak statené dti, to alespo lovka ponkud tší. Jak jsem tvj po-
abych
slední list etl, to cos psala o Jaroušovi, jak ti chtl v hrníku pinést obd. tak mne pi radosti a ža-
;
138 losti slzy polily. Dobrá duše ten Jarouš, a co kdyby byl ješt Hynek, ten by se byl jist o mámu staral, aby mla co jíst; to byla teprv dobrá duše, už tenkrát ukazoval asto jemný cit; radši ani na to nemyslit. psát, jsem živ poO své osob ani nevím, co bych ád stejn; o masopust nevím ti co psát, toho jsem si tu nevšímal. jednou psala, jsem O tom knzi Majerovi,^) cos se už na nho doptal; je asi 3 míle odtud faráem a je horlivý Slovinec. Seznámil jsem se se zdejším školním direktorem, též Slovincem; ten povídal. o
ml
mn
mn nm
Direktor se jmenuje Valentini. Dle mého zdání je na stran slovanské; pipovdl, že mne jednou navštíví a že budeme spolu v let na procházky chodívat bylo by to milé. Je zde též jeden kaplan, dopisuje do slovinských novin, sbírá prý zdejší místní povsti slovinské a chce je vydat, má prý toho už moc sepsáno; musím se s ním seznámit. Té zdejší slovinin ale pranic nerozumím. Oni ty poslední hlásky polykají, tak divn ta slova zkracujou, takže jim je tžko rozumt. Je prý tu zvláštní náeí zde, míšenina s italským a nmeckým. Lidé jsou ale jako hory, rostlí, v skutku krásný lid. Škoda, že je tak zanedbán a odnárodnn, jsou bohatší nežli zdejší Nmci. Tak jako všude, nemohou je zdejší Nmci vystát a vždy o nich s opovržením mluví ,,lst ein Vindischer", to je tolik u nich jako hloupý, neohrabaný, opovržený chlap. Ale jak ty zdejší Nmce znám, jsou desetkrát hloupjší a neohrabanjší jsem ti toho už dost tito páni Nmci nežli tito. zas jednou napsal a pro dnešek ani nevím, co bych ješt pidal, jen tolik ješt, že nejvyšší kopec nad Blákem, tak nazvaná Villacher Alpe, se jmenuje Dobra.^) Je to vrch, na který se rád dívám, ouhá jako njaký kníže nad druhými vrchy. V lét na ten vrch dlá se výlet odtud, má být s nho krásná, a daleká vyhlídka ,,von dem Dobra ist eine herrliche
mn
pkn
Te
') M. Majer (Majar), Slovinec, oné doby fará v Gorljachu v dolin zilské v Korutanech. od Bláku, 2151 m vysoký. ') Jihozáp.
139
Aussicht". Doma všecky pozdravuj, Mencla, Šlenkrtku, doktora^) a všecky ty, co se po ptají a pejí.
mn
mn
Piš
Bh
mn
zas brzo a potšitelného.
nco
t
a kdyby dal líbám, však já na rudami. Bute všichni
n
Dti
tmi srden. Tvj upímný
budu pamatovat zdrávi, líbám
hodn mnoho,
s
Jos.
Manku
pozdravuj.
Tento
domovský
list
podepiš
tam,
co
stojí
Unterschrift. List
až posud
Božence jsem hned
neml as
zaslal,
knihu jsem ale dám.
íst, až dnes se do toho
XLI. (Nmec podává Novin; žádost Viz B.
z
zprávu o zemtesení v Bláku do Pražských Bydžova byla vrácena: germanisátor Jan Mareš.)
Nmcové
list
IV.
Dne
8. 3.
1857.
Milá ženo!
Tuto
posílám zajímavou zprávu do novin, aby to tam brzo pišlo. tak dobrá, pehlédni to a opiš to a dej hned do redakce. Je to tu njakého povídání o tom zemtesení, zkusil jsem to též, nemohl jsem se ale hned zpamato teprv napadlo. tovat, co to as je, až pozdji Psát ti tentokrát nic nebudu, za jedno nemám co a za druhé nemám asu, sotva že jsem vera veer tuto zprávu naškrabal. Z Bydžova není už nic, dostal jsem už abweislichen Bescheid: Andern Bev/erbern verliehen worden. Šosáci asi se mne nejspíš báli. Nedlám si z toho nic, alespo budu si te hledt na jiný zpsob se o sebe postarat. Hle jen, abys mohla s Lanou mluvit, Vežnický taky
spchám
ti
s
Bu
tím,
mn
mn
»)
Lambla,
140
Dvoák
te
Bezn.^) Jiného nemám propsát; ten poslední lánek nebyl ješt v novinách. V novinách je lánek o eské psal.
zatím,
co
je
bych
v
ml
ti
ei
ve školách od školního rady Mareše, 2) zasluhoval by za to, aby ho nkdo hodil do Vltavy, aby ty nmecké choutky si trochu schladil.
Tak dalece jsem zdráv. Knížku Karlovu ješt nemám, musím se ale jít ptát, co s tím dlají. Piš mn jen brzo. Líbám dti tebe srden. Bute i
všichni zdrávi a pozdravuj
známé.
Tvj upímný Menclova kamna dostala dle novin praemium; arci nedlá se zmínka, nýbrž co tomu íká? O jen o jeho spoleníku Turkovi; to se bude asi
nm
zlobit.
S Bohem!
XLII.
(Nmec oznamuje, jak rád píše žen a jak se ml v den svých jmenin; rodinné zprávy z N. Bydžova; o synu Karlovi; jak se seznámil se slovinským vlastencem faráem M. Majarem; o Fr. Jezberovi; Andria Einšpieler; starosti se zástavními lístky; o Karlovi, Helfertova polemika o Husovi s Palackým; úsilí, docíliti vyšší služby zdá se Nmcovi již býti marným; studené podnebí.) Viz
list
B.
Nmcové
IV., V.
Dne
1857 ráno o 9
21./3.
h.
Milá ženo!
Práv te jsem obdržel tvj list, a ponvadž nemám v kancelái pražádnou práci, mám asu dost ku
psaní. 1)
ským
Tu
zase
Bezno, msto v
si
mohu jednou
sev.
Uhrách
s
s
tebou trochu
obyvatelstvem sloven-
a ruským.
Jan Mareš, renegát, za doby Bachovy školní rada (inzuivý germanisátor a odprce eského školství, a vbec všeho eského. Od nho pochází potupný pro echy výrok, že bez nminy se nikdo nemže stát ani kaprálem. ^)
spektor),
141
písemn pohovoit, což ješt nejradji dlám, nebo njaký hovor se zdejším hdem vést je pro mne tuze nudné; proto radši zde skoro ani nemluvím. V kancelái kolikrát mimo guten Morgen nebo empfehle mich po celý den ani nepromluvím, a doma nemám s kým. Proto jsem rád, když mohu za as alespo s tebou písemn promluvit. Jsem-li nucen mluvit v kancelái, jsou to vci, o kterých bych radji ani
Tak
nemluvil.
zamstnání
je
mn
protivné,
mám
že
zdejší život a to mé to ani popsat nemohu.
ten ti
em
bych ti psát ml. za vaše pání; bylo tu na ten den dost teskno, nebo jsem na vás myslel a o všeliemž jiném pemýšlel. Zde je zasvcený svátek svatého Josefa. Proto jsem se ráno
Tenkráte
toho dost, o
Pedevším Vám všem dkuji
mn
jen v kancelái ukázal a šel radji do mého kumbálku, abych byl samoten. Nevím, jak se to má domácí dovdla, že je svátek. Když jsem pišel k obdu, jsem na mém servit zvláštní novou
mj
ml
sponku s ervenými pentlikami; to bylo ke cti mého svátku, a ped mým talíem flašku vína nachystanou, a obd zvláštní: mimo hovzí maso uzené s kaší ze sušených švestek; je to zde zvláštní pochoutka smažené a není to vru tak tuze špatné, pak jsem kzle se zeleným salátem a s pomerani jako druhý salát, kus dortu s dobrou omákou a ješt jiné mouné peivo. Když jsem vypil mou flašku žejdlíjednu, kterou jsem ale už kovou vína, pinesli nepil; nechtl jsem, aby mli tolik outrat. Za to jsem šel po do vinárny a tam jsem si dal pl žejdlíku dobrého, starého vína za 8 kr. nalít, a to jsem na dvakrát vypil, polovici na vaše zdraví a pomyslil lovici na zdraví všech Josef v echách; jsem pi tom na Mencla, to se samo sebou rozumí. Po tom jsem šel do kavárny na ernou a tam strávil do veera. Veer zdejší Gesangsverein produkci, dostal -jsem lístek a šel po 8. tam poslouchat. Tam; mne to tuze nebavilo, nebylo moc do toho. To co se" zpívalo, nestálo za nic, samé takové nmecké písn ve slovech, která za moc nestojí.
ml
mn
obd
ml
142
V
Tak jsem strávil mj svátek. mn, že jsem všemu nutil a šel jsem proto mezi lid, abych trochu z tch trudných myšlenek vybedl. K tomu se ke
práv na ten den psaní od bratra France Bydžova; dal zprávu o tom obsazení, jak to šlo a kdo to dostal. Pak dává bratr zprávu, že byl tžce nemocný a už zaopaten, dostal zapálení plic, dvakrát prý mu pouštli a pijavky sázeli; a te prý má slabý dech. To jsou díi, ti venkovští mastikái. Co mne ale zvláštn v tom psaní dojalo, bylo oznámení, že bratr Václav umel, ml souchotiny; bylo ho líto, že musel tak brzo se svta. Už po ti léta poád naíkal na prsa v každém psaní, te už zas po dv léta jsem o nic neslyšel. Dti mu umely, ona je te sama, to je ješt dobe; dostane pár krejcar denn pense a mže jít sloužit; pjde prý do Vídn a udlá dobe. Však ani Franc nebude starý, nebude-li se šetit; ta fabrika ho strhá. Poád nás ubývá, jen já nejstarší ješt se tak držím. Menclovi jsem psal 17ho a myslím, že na svátek psaní obdržel. Já jsem schváln s psaním ekal až k jeho svátku, abych mu mohl pi tom pát. Jist že byl u Vás a pozdravení vyídil, nebo jsem mu to na srdce vložil, aby šel k Tob s vyízenou také Karlovy knížky. Dostal jsem tyto dni od zdejšího ouadu písemné dorozumní. Prodloužili mu knížku až do posledního prosince 1859, skoro na dv léta, a má také do Belgie dovolení, a knížku poslali z Celovce do Berlína k vyslanectví a bude mu tam doruena. Nevím, pro to tak udlali, snad aby ho tam špehovali, myslí, že bude syn jako táta. Ono to je ale pedpis, že má vyslanectví v cizozemsku pasy vidirovat a snad to proto tak udlali;, tím uspoili alespo postporto. Já jsem Karlovi o tom hned psal, aby byl bez starosti, a knížku bude už snad mít. Chtl jsem mu ji beztoho odtud rovnou cestou tam poslat, abys ty nemla s tím zbytené vydání. Domlouval jsem mu, jak se má chovat, a pro nikdy nepíše, a tob tak zídka. Uhlídám, bude-li to co ©úinkovat. On je ale kluk lehkodostal jsem
mn
z
mn
mn
nm
mn
mn
143
nm
povídával, a tys ho myslný, to já jsem vždy o a nezmní-li se, až bude starší, neoekávám od nho moc. Že je jina dobrého srdce, to vím, ale nestálý, to je to nejhorší. Jsem tomu rád, to pislíbil hned tenkrát, že tam Kodym jel; on jak jsem ve Vídni byl, že se v Saganech staví. To to nebude je docela jiný lovk nežli náš Karel; Uhlídám, Karel nikdy, schází mu to vzdlání. te Karel psát, až posud ale nepsal. bude-li Tak ty dti dlají lovku samou starost, a kolikrát zastávala,
mn
mn
zbytenou. Tys
nm jednou psala o knzi Mayerovi, že ho Lambl zná, a ml jsem ho od Lambla pozdravovat, a náhodou jsem se s ním sešel. Práv ten den ped svatým Josefem pišel do kanceláe knz vyzdvihnout si peníze za tvrt roku z Religionsfondu; to mám já. Já ho arci neznal. Vezmu kvitanci do rukou a tu vidím podpis Georg Mayer, Pfarrer.^) Když jsem byl se žurnálem hotov, dal jsem mu tu kvitanci nazpt. Neml na sob takovou tu zdejší hrubost, a byl také jinak slušn ošacen, nebo ti zdejší knží venkovští, obzvláštn
ti
nmetí,
jsou jako sedláci.
nezná dra Lambla. Tu najednou vyvalí oi a kouká na mne podivn; byl celý zaražený v obdivování, jak mže zde v kancelái nkdo Lambla také znát. Povídá na to: Ja, den Doktor Lambl in Prag kenne ich. Na to jsme byli známí. Ptal se mne na mé jméno, já že Nmec; to jméno si kolikrát opakoval. Abych mu pomohl, povídám, -že jsem muž Boženy. Tu bylo nové podivení: Ach, mein Gott, Sie sind der Mann der Božena Nmcová, und wo ist sie, auch hier? To poád opakoval. Já ti to ani nemohu popsat, v jakém byl vytržení. Tu jsme se dali teprv do ei otevenjší. Já ml práv v kancelái Helfertova^) Husa. To bylo
Ptám
*;
láku,
se
Matj Majer slovinský
Nmcové, 2)
ho pi tom,
str.
jestliže
(Majar), nar. 1809, fará v Podklášteí u životopis vlastenec a spisovatel. Viz
152. Jos. Alex.
mj
BB.
Helfert (nar. 1820), známý politik a Baron eský. Spis jeho o Husovi vyšel r. 1853 nmecky.
spisovatel
144
zase novinkou pro že to
ješt nemá;
nho, po tom hned sáhl a povídal, také oudem Matice. O všeliem
je
jsme mluvili a konen jsem mu musel pipovdt, že ho brzo navštívím; je odtud nco pes ti hodiny cesty faráem, jmenuje se to nmecky Gerliach Mnoho jsem s ním nemohl blíže Arnoldsteinu.i) mluvit v kancelái, to si mžeš myslet. Ptal se mne na všelicos a o Lamblovi mluvil s nadšením. Chce pekládati nkteré divadelní kusy z eského z Klicperových a chtjí je hrát na diletantském divadle, aby tím ponkud národního ducha povzbudili, neb zde je to prý velmi smutné, o emž já sám mám dost v nápesvdení; je to zde tak a snad ješt rodním ohledu, jak to bývalo u nás ze zaátku toho století; to ani není k popsání. Pak mne dále prosil, abych se dovdl, kdo to je jistý Jezbera^); rád by nco bližšího dovdl, psal prý jednou eské se o básn kyrillikou a pak ruské básn; že prý je ech, to je jisté. To všecko se mu velmi líbilo, proto by rád vdl, kde je a ím je. Ten Jezbera je také prý oud Matice, našel prý ho v tom seznamu. Já ho nikdy nic neslyšel. Tak se neznám, ani jsem o pak o nm, co se na toho Jezberu poptej a piš povídal, že by rád vdl, jakého dozvíš. Pak pravopisu užívá Šumavský ve svém všeslovanském slovníku, že by rád do toho nahlédl, koupit prý to nemže, je prý tuze drahý. Já mu vím, že moc nemá, nebo ti zdejší farái
h
nm
nm
mn
mn
ron
jen nkolik zlatých, jsou velmi chudí, má tu jen jeden list mnohý ani 100 fl. ne. Kdyby prý
ml
pesvdenou. Já mu to postarám, nebo by
též
o
v tom
nkolik
list, co podal
že se mu mu vyhovlo tch
pipovdl,
na
Šumavský jednou na ukázku,
1857 esky nákladem Matice eské; namíen byl proti djinám husitským Fr. Palackého. ') Již. od Bláku na ecéDráv.
r.
")
Frant. Jezbera (nar. 1829), slavista, byl professorem slo-
vanských jazyk na universit varšavské. Báse ,, Upomínka na Jana Kollára" r. 1850 napsal jazykem eským, ale písmem ruským.
145
a to myslím, že máme nkde doma, a jestliže ne, tak to lehko od Franty dostaneš. Tak se o ty dv vci postarej, pedn se dovdt, kdo ten Jezbera to sem, je, a pak ten kus slovníku, a pošli a kdyby to snad bylo do psaní veliké, mohla bys to poslat pod sponkou jako noviny; pišlo by to o moc lacinji. se ten knz velmi líbí, musí to být podle všeho dobrá slovanská duše a k tomu pilný. zdejší školní direktor, že už dostal Povídal kolik notných štulc, on že si z toho ze všeho nic nedlá, že se nikdy nezape a zstane si vždy stejným. Takových je tu arci málo, snad on sám a Einspiller^) v Celovci. Pipovdl jsem mu, že na velkononí svátky k pijdu, což také udlám, bude-li jen trochu pohodlný as. Daleko to není a budu moct jít pšky tebas, mám mu ale díve psát, ponvadž chce vzkázat jednomu kaplanu tam na blízku, aby též on pišel. Má prý to být hodný chlapík. Já se skoro na to tším, abych mohl zase jednou si od plic promluvit. Rád bych ml H.^) dopis a pak Musejní to sem, sezení. =^) to Jarouš opíše, a pošli však oni to neotevou, o to nemj starost. To víš, že to lidem bude též milé, když se nco takového dotou; až do poslední chvíle drželi zde Sl.^) a H.^) na srdce Mayer, byl též jejich miláek. Vložil abych tebe a dra Lambla od nho pozdravoval. Piš také, které kusy by se k pekládání nejlépe pro hodily, aby si nemuseli všecko kupovat. To je dozajista praktický nápad od nich, jen tak se trochu zdejší lid povzbudit. Stranu tch cedulek do zastavárny, to je bída s námi. Já se dobe na to pamatuji, že jsem ped
mn
Mn mn
nmu
A mn
mn
tm
mn
n
mže
1) Andrija Einšpieler (nar. 1813) slovinský vlastenec, byl tenkráte katechetou na reálce v Celovci, kde byl též Šetlik professorem. Byl velmi rázný i inný a stal se vdcem ko-
rutanských Slovinc; zemel ^)
r.
1888.
Havlíkv.
') K. Havlika satirická báse První eského národního musea. L. P. 1847." *) Havlíkova Slovana". ,,
generální
schzka
,,
^)
Havlíek.
Korrespondence a zápisky Boženy Xémcové.
jq
146 z mé ervené tobolky vyndal a tob ekl: Nezapome na ty cedulky, a uložil jsem je na skí, jak se zdá; s sebou jsem je nevzal, to vím jist, a ty je tam musíš mít. Všecko se nezazdá, že jsem ti je dal do ruky, abys na pomnla. K tomu ješt, jak jsem do toho nahlédl, vypršel as až na druhý msíc. Jen je dobe hledej, musíš je nkde mít zastrené. Bylo by to škoda,
svým odjezdem
mn
n
mn
abychom o to pišli, jen je dobe hledej. Už jsem Ti chtl o tom pedešle hned psát, nebo jsem to poád na mysli ml, aby se na to nezapomnlo, a zapomnl jsem na to se zmínit o tom. Jisto, že je zde nemám a že jsem je s sebou ani nevzal. Nedávno se zdálo, že jsem si vytáhl najednou dva zuby; lekl jsem se toho, ponvadž se íká, když se takového
mn
nco
nkdo
z rodiny ume. Snad to byla pedsmrti. Jen abyste Vy byli zdrávi a žádnému se nic nestalo. O toho kluka Karla se tak nestarej, ani to nezasluhuje, když o rodie tak málo dbá. On se tak chová, jako by ani tátu neml, na nho zlost. To by už Hynek byl neudlal, ani Jarouš, mn, ti mají oba hlubší cit. Vidl bych toho Jarouše rád v tch brejlích, ten as bude se s Dorou rozdlat ceremonie. O ten desetník
zdá, že
tucha Vášovy
mám
v
a
chtl jsem poslat každému desetník, neml jsem ale zrovna drobné a nechtl jsem schváln mnit; až po druhé. Že nekoupili zvláštní papír na pání, udlali dobe, na ty výlohy, je to zbytené. kterou držel Purkyn^) pi otevení prmyslové líbila, skoro jsem plakal; za to jsem školy, ta se kanovníka Krejího.^) Oba lánky se zlobil na byly už v novinách, ten prvnjší o thermom^etru dlí,
e,
mn
e
teprv ale ped temi dny; nevím, co s tím tak dlouho dlali. Ctu te Helferta, jsem teprv na zaátku, až posud z nho kouká ultramontán. Nevím, je ale velmi ozdcbná, co bude, až pijde k Husovi,
e
')
Jan
pítelem =
)
B.
Petr
v Praze.
Ev.
Purkyn,
proslulý fysiolog eský, byl
vrným
Nmcové. Fr.
Krejí
(nar.
1796),
od
r.
1857 svtící biskup
147
Že to
musí íct.
to se
z
nmeckého peklad,
také hned pozná, a pan Jireek^) musil
to se
tím mít hodnou práci. O sob nemám co psát, mysh'm, že jsem už s jednou žádostí propadl v Rakousích. mám Pjde-li to tak, to se tu erta dokám. doješt ti žádosti nerozhodnuté, uvidím, co na stanu za odpov. Budu ekat ješt nejdéle ti msíce, a jestli se v tom ase nic nezmní, bude nezbude pak nic dkaz, že jsou všichni ... a jiného, nežli tím zde praštit a jít domu. Déle to nemže tak trvat. Pak pijmu službu jakoukoliv, tebas to bylo u rasa. Uhlídám, dostanu-li njakou Aushilfe, žádost jsem už zaslal. s
Te
n
mn
Jen
se,
prosím t,
njak poptávej stranu njaké tomu pijde jednou,
služby, to víš, bez toho že k když má ta naše bída pestat. bude, tím pro nás oba dva.
h
ím
dál to takto trvat
Zvláš v
této krajin pravá Sibi. Sotva že trochu ten sníh sešel, už ho zas napadlo dvakrát po sob a dnes zase padá a mrzne pi tom. Jaro prý tu málo kdy mají, jen léto, a to je parné, a podzim je studený; všude se ješt topí jako v zim. To je krajina a pro samou vodu a bláto nemže lovk ani z domu. Už jsem to kolikrát všecko proklel s tím zdejším lidem. Vy máte strach ped kometou, tu o tom žádný nic neví, ani v novinách o tom není zmínky. Že by byla mladá Fricova^) umela, o tom psala o tom jsem ani nevdl, až jsi Nepsala ti Boženka z Celovce? Nedávno mne nechali pozdravovat a chtjí se sem na svatodušní svátky podívat. Jak se nco o Karlovi dozvíš, piš o tom, tak je to co chce a nezapome na to, co jsem ti psal pro toho Mayera, a piš zas brzo, tebas bez marky, to víš. Pozdravuj Šlenkrtku, Mencla a Lambla, pak všecky druhé. Popsal jsem toho dost, ponvadž nemám žádnou jinou práci po
bych nerad dlouho zstal,
i
.
.
to je
1)
Peklad eský Helfertova V. Tille, B.
.
.
.
.
a
spisu
Jireek. ^)
.
.
mn
mn
.
Nmcová,
str.
196.
o
Husovi
poídil
J.
1
den,
celý
a to
už tak trvá nkolik dní. Kolikrát zaít. Nyní se mjte dobe dti: jsou hodný.
nevím dlouhou
chvílí, co
všichni, líbám
t
a
i
upímný
S Bohem, tvj Jseš hotová
IK
s
Js.
tou prací?
Dojdi také jednou k Venclíkovi.
XLIII.
(Nmec
píše, že hodlá navštíviti faráe M. Majara a vci zaslané od manželky že mu odevzdá; tší se na tu návštvu v trudném a zoufalém svém stavu; nesnesitelné jeho postaveni v úad; touží po vysvobození; na zlepšené pomry není v Bláku nadje a jinam dostati se nemže; prosí ženu, aby se poohlédla po njaké služb pro nho; starosti s Karlem; sestra B. Nmcové
Aida.)
Viz dopis
Nmcové
V.
Dne
6.,
4.
857.
Milá ženo!
S toužebností jsem ekal na tvj list, už jsem chtl dnes psát, a jak jsem dnes ráno pišel do kanceláe, ležel na mém stole paklíek. Byl jsem tomu velmi rád, nebo dlá to vždy starosti, kolikrát arci zbytené, když dlouho nedostávám od tebe odpov; a když odpov pijde, bojím se zase zrovna list otevít, abych se nedoetl neho nemilého. Peetl jsem všecko. Pi tení musejního sezení
mn
jsem se už dlouho tak nezasmál jako tentokrát. Je vždy k plái, když si vzpomenu, že už ho zde
mn
není.
Vezmu
to s sebou, až
pjdu
k Majerovi.
Tuto
sobotu hodlám tam jít po poledni; jsou prý tam jen ti hodiny cesty, a zstanu tam pes ty dva svátky, to jest, bude-li pohodlný as a nepijde-li do toho nco. To víš, já naped nikdy nic do zajista neuruju. Však to bude snad ten jedinký vlastenec v celém zdejším okolí, jiného tu neznám, alespo v míst žádného. Zde má být jeden kaplan, který se též obírá slovinskou literaturou, neml jsem ale
149
až posud píležitost ho poznat. Ze všeho, jak jsem pozoroval, musí být Majer rázný chlapík a bude mít jist radost, až mu tvj list odevzdám. Také mu dám k petení Babiku; co tomu as ekne, rád se podívám. Tším se na ten výlet, abych si zase jednou trochu oddechnul, ne od práce, na tu si naíkat nemohu, nebo mám po kolik dní asto pradlouhou chvíli v kancelái, že to je až k omrzení. mám as po 12 dní jakousi práci, pak si musím všelicos vyhledávat, abych dccela se zaleženýma rukama po celý den sedt nemusel. Mžeš si pomyslit, jak je to pro mne zdlouhavé, muset po kancelái 8 hodin skoro denn v tom k tomu ješt ped sebou ty nevlídné tváe, kteí lovka považujou jako za vetelého do ouadu, která jim každému z oí pak nenávist k kouká. Jen jediný praktikant, bývalý medik, ten má ješt nejvíce povážení a rozumu mezi všemi, to ostatní samá necitelná. To je hoký stav. Akoliv mimo kancelá není to o mnoho lepší, pece jsem rád, když mohu vyklouznout a být radji docela o samot; utíkám pak, jako by m.n hlavu zapálil. Jen kdyby bylo njakého brzkého vysvobození z toho zdejšího pekla; však nemže být v pekle horší, nežli toto mé zdejší postavení. Kdyby alespo lovk za to nco ml, snesl by to všecko snadnji, nco za nco, musí už asto lovk všelijakou nepíjemnost nechat si líbit. A ke všem.u ješt bídácký život s rodinou. Že by se náš stav brzo k njakému prospchu zmnil, k tomu je, milá ženo, na této dráze, kterou jsem nastoupil, malá nadje, a to poznáš hned. Zakroil jsem o Personalzulag. Ze Štýrského Hradce od slavné direkce obdržel jsem ji s nepoízenou na zpt: Dieses Gesuch eignet sich nicht zur Vorlage ans Finanzministerium, weil Gesuchsleger das Dekret des Fz. Ministeriums, nach welchem er in die Gehaltskategorie mít 700 fl. versetzt wurde, misverstanden hábe. Er war als Quiescent zu behandeln und muss sich mit jeder Anstellung, wenn diese seinen Quiescentengehalt
Msín
.
.
.
echm, .
.
.
i
pedn
umt,
150
zufrieden stellen. Podotknul jsem v té abych nebyl obmezen jen na Štýrsko, Tyroly Na to odpovdli: dass dieses aus a Rakousko. triiftigen Griinden verfíigt wurde. Jedním slovem,
iibersteigt,
žádosti,
mou
žádost neposlali ani k ministerstvu a odbavili sami. Z toho poznáš, že ze Štýrského Hradce mnoho nadje neb njaký ohled není k oekávání. jsem na rozpacích, co dlat mám, mám-li poslat žádost bezprostedn do Vídn sám neb ne. Nejspíš za to nic nemohou, jen ale že ji pošlu, udlat toliko, že se na mne zlobit budou, a co z toho; at se zlobí, nemám bez toho s té strany nic k oekávání. Druhá vc je, že jsem se žádostí o jedno officialství se 700 fl. bez kauce z Vídn též byl odmrštn. Dlal jsem si nadji, že to místo dostanu, nebo jsem zárove o to samé místo na ministerstvo žádost poslal, to sám Neuwall radil. Myslil jsem, že se jak mne ministerstvo ujme a naídí vídeské direkci, též sklaplo. to místo udleno bylo, a to aby Tak ti páni drží slovo. Nejhorší pi tom je, že to nepatí do referátu Neuwallova, a on nemže v tom sám, jak by snad chtl, ouinkovat; proto není od Pišlo naízení, Neuwalla mnoho k oekávání. aby se zde všecka uprázdnená místa officiálská hned obsadila. Je tu jich dost se 700 fl. prázdných. Musil jsem také mé Dienstdokumente pedložit. je píležitost, budou-li v Hradci chtít, pomoct, mohou mne nechat do 700 fl. postoupit. Nedlám si ale žádnou nadji dle všeho, jak pozoruju a sotva že snad do 500 fl. postoupím. Jsem jeden z tch posledních officiál, a já zstanu nejspíš sedt. Ješt mám jednu žádost nerozhodnutou, a budu-li s tou odmrštn, pak je po vší nadji na zlepšení a zmírnní naší mizérie. Co pak poít? To je dležitá otázka. Zstat a ekat, to je vc nemožná, u nás musí být brzká pomoc, a když ta nepijde, je ekání marné, nebo než bych to pivedl podle posloupnosti na 700 fl. jenom, bude léta trvat a pak ty obtíže s kaucí, to ješt k tomu. mn, že jsem to všecko pedvídal, ji
Te
mn
mn mn
mn
i
mn
Te
i
V
151
mnou bude, jak to až posud vyhlíží, nebo znám pedobe ten ouední svt a ty jejich zásady. Mnohému se to poštstí a vede se lepší, Že to asi tak se
šastné nepatím; o tom mám ve svém život mnoho dkazu, proto jsem se na štstí
já ale mezi ty
S jakou nechutí jsem odcházel, to víš Nechtl jsem Vám odporovat, aby se druzí nemyslilo, že se nechci podrobit, a abys mne nedrželi za neteného a pohodlného, a šel jsem radji na tu zkušenou do toho vyhnanství. Mé mínní je to, ekat ješt as dva msíce, jak všecko dopadne; v tom ase se to musí rozhodnout. Nepolepší-li se tob s dtmi bylo pomoženo, tak prospšn, aby nespoléhal.
sama dobe.
i
i
jet zas s
Pánem Bohem
koliv poctivého,
co
a chytit se
všemožn eho-
by dalo lehí živobytí.
Nebo
ješt delší as, tebas jen rok tak žít jako až posud, pivedlo by z nás jednoho jist do hrobu, to bych ale pece nerad. Dejme tomu, že bych dostal zde te 500 fl., zas zstane to samé. Mcc-li bych ti mohl z toho dát, když musím kauci splácet? K tomu ke všemu to pro mne mrzuté zamstnání ... V tomto nynjším mém oboru nemám ani píležitost ukázat svou schopnost. Tam, kde bych ji mohl ukázat, do je cesta zamezena. toho více nepijdu, tu i
mn
Mé mínní je, jak jsem podotknul, ekat ješt dva msíce, a zstane-li to pi starém, žádat o pensi, aby mne nemohli pak k niemu více potahovat, a chytit se potom ehokoliv, co by dalo lepší výživu. Nevím, budeš-li s tím srozumna, myslím ale, když všecko dobe rozvážíš, že též jinak myslit nebudeš. Postaral bych se o to, abych v tom ase byl té dohlídky zbaven. Tu nemají pražádné píiny ke mn, a dá se to lehko zmnit. Když budu toho pi tom volnji. Jsem jednou sproštn, bude tedy žádostiv na to, co mi odpovíš. Prosím t, dej si na tom záležet, abys nco pro mne vyhlídla, snad asi
i
se
pece nco
bude pece
najde, a
mn
kdyby
to
bylo dost málo,
lepší než-li nyní. >
Tak
te
víš všecko,
milá ženo, jak
vci
stojí,
152
a že pro nás na této cest nnnoho dobrého nekvete; co nejdíve tvé mínní. piš o tom zlost, že ani tob Na toho našeho Karla
mn
mám
mn
mn
jist odpoví, nepíše. Myslil jsem, že ani jako by psal jsem mu tak dtkliv a k srdci a on do vtru mluvil; je to pece jen lehkomyslník. jsem tomu velmi povden, že tam Kodym zstal, I ani nepíše, ten bude nejlepším jeho dozorcem; vždy rád Ajdu^) jsem má-li už tu knížku. a peju jí toho štstí; jsou všecky v tom lepší, nežli ty, jen ty jediná z vás, chudáku, nenašlas nic dobrého. Ty kalhoty mžeš dát Jaroušovi pesít, sotva bych Poteboval bych od šatstva všelicos, je už nosil. nesmí ale na takového nco ani pomyslit. Uhlídám, dají-li njakou, a moc-li, Aushiilfe; .
.
.
ml
lovk
mn
a lovk si s málem ten zlatý na ten interess za hodinky, a pak fl. dtem k jejich svátku, poslala, rozdl jim to. Nestarej se o ty vci, cos dám dobrý pozor a ten tištný list ti odešlu nazpátek, jak to opíšu. Že budete mít dost bídné svátky, mohu si myslit, ani nechci na to zpomínat, na ten tvj stav. Rád bych vidl ten obraz, 2) už podle
mcc toho asi nebude, erta pomže. Zde ti posílám Dají-li,
1
mn
tvého popisu si ho pedstavuju, jaký asi je. U nás se zde pece jednou to poasí zmnilo, a už as po 6 dní máme trochu teplo a sníh s polí na rovinách zmizel, na vrchách je ho ale posud dost, obzvlášt na severní stran; tu jsou kopce od paty až do vršku dccela snhem pokryté, a je to sotva hodinu cesty od msta. Dlá to divný dojem jaro zde, vkol plno snhu, ten snad ani letos nesejde, tolik ho leží. Z msta z postranních ulic vyvážejí posud sníh, a te je to tu rozkošná správa, horší nežli uherská; pepodivný lid je to tu. Jak pijdu od faráe, budu ti hned o všem psát, co a jak jsem vidl a slyšel. Zatím myslím, že budu míti už také odna tento list. chodím denn na procházku
pov
Te
Adelhaid. mladší sestra B. Nmcové, nar. 1835. Titulní obrázek od J. Mánesa pro Slovenské pohádky. Viz Tille, B. Némcová, str. 208. •)
2)
153
a v nedli byl jsem v zdejších lázních, jsou jako Tak uherské, zrovna takové, voda má IS''.
ml
Mencl radost, že jsem mu psal, pozdravuj ho, jakož všecky druhé známé. Zdráv jsem, ale zaíná mne zas trochu kíž bolet; to je od toho sezení, to jsou hodný. tuze neslouží. Dti srden líbám, Pál bych vám veselé svátky, ty ale sotva budou veselé. Líbám a objímám t v duchu tvj upímný
mn
a
Js.
Dokoneno 7ho ped polednem. Na práci nemám Ten Helfert je .
a ke tení málo,
je
.
.
skoro nic
to bída.
XLIV. (Nmec
manželce vysvdení chudoby pro Jarouše; o návštv u faráe M. Majara; o národním krojí slovinském; jaro v Bláku; jezero osojské, zíceniny hradu Landskrony; služba v Bláku je mu nesnesitelná; o dtech; z posledního listu ženina projevuje velikou radost.) zasílá
Viz dopis B.
Nmcové
V.
Dne 21.4.
857.
Milá ženo!
dokal tvého listu. Já vždy už as budu mít odpov, a když odpov tu nemám, jsem vždy v samých starostech, co a jak se dje. Sotva že jsem tvj list peetl, hned jsem bhal stranu toho vysvdení -) pro Jarouše. Tu mají docela jiný zpsob stranu tohoto vysvdení. Tak jsem si to všecko zaopatil jedním šmahem as za hodinu. Ani si to žádný z^tch pán nepeetl a každý to hned podepsal. V echách by Sotva jsem
se
naped vypoítávám, kdy
mn
tím nadlali více ceremonií. Nejlepší se fará, ani mne neznal a podepsal; ptal se mne Wo soli ich mích denn unterschreiben? Tu ti to také hned posílám, a má chudoba je temi peetmi potvrzena, to už nco vydá! Jen te hle, abys to s
líbil
')
Vysvdeni chudoby
pro
osvobozeni
od
skelného.
154
hned zadala, aby nebylo pozd. Jak jsem ti ped svátky psal, byl jsem tehdy u Mayera. V sobotu po dvou hodinách odpoledne jsem odtud vyšel, den byl pkný, a pišel jsem tam teprv po osmé veer. Ono tam je dobrých 5 hodin cesty, naklusal jsem se dost. Jen jednou jsem se na cest zastavil as V2 hodiny. Z Arnoldsteinusesejde ze silnice, bylo už skoro tma, a já v neznámé krajin mezi vrchy klusal po nepovedeme cest ve tm, až jsem šastn doklusal. Kostel a fara je na vysokém vrchu, proto se to jmenuje Gorjach ^) (na horách). Když jsem docházel k místu, bylo tam práv vzkíšení a stíleli z moždí. To pišlo vhod, mohl jsem se dobe orientovat, kam mám jít. Ve jsem se škrabal kamenitou pšinkou na Gorjach. Majer mne oekával a pochyboval, že pijdu, neb bylo už 8 hodin pry, než jsem se na vrch dostal. Byla to vskutku dobrodružná cesta a mne náramn tšila. Až do polední skoro tu pršelo, a už jsem pochyboval, že budu moct nkam jít. K polednímu se vyjasnilo, a já si odpoledne, nedbaje na bláto, vyšel. Nemohl jsem se té
mn
tm
dokat, abych si mohl mé duši trochu Mayer jak uslyšel mj hlas, nebo jsem se kuchaky, je-li gospodin fará doma, ihned vy-
chvíle ani
ulehit. ptal
pivítal; ml radost, že jsem dobrá slovanská duše, druhý Ploši, ale vzdlanjší. Že bylo vypravování bez konce, mžeš si pomyslit. Sedli jsme až do plnoci a zapomnl na to, že má druhý den kázat. Druhý den šel jsem s ním do kostela, uvedl mne tam do zvláštní lavice, byl jsem též na kázání. Ostatn jsme jedli a poád povídali o všeliemž, to si mžeš pomyslit. Tvj list a to ostatní jsem mu odevzdal. Tšilo ho to, opsal jsem mu E. K.,^) byl též tomu rád, a sezení Musejnímu se dost nasmál. V nedli k veeru šli jsme na procházku do sousední vesnice na víno, a když jsme šli dom, zmokli jsme hodn, neb pršelo,
bhl
a mne pišel. Je to
1)
srden
Gorlach, slovin. Gorjane; pozdji byl M. Majar
v Podklošteru (Arnoldstein). -)
Havlíkovy
Epištoly Kutnohorské.
faráem
155
a v pondlí celý den skoro. V pondlí musel jít do filiálního kostela mši sloužit, a já zstal sám doma, neb kuchaka také šla. Poslal hned v sobotu pro toho kaplana, je to skoro dv míle, ten ale nepišel, snad pro deštivé poasí. Chtl Mayer, abychom tam jeli, já ale se tak dlouho zdržet nemohl. k Outerý v noci napadlo tam snhu a ráno bylo všecko bílo. Tu jsem mu ekl, že musím už dom, nechtl mne pustit. Objednal píležitost a odpoledne mne nechal na pl cesty vyvézt a sám mne vyprovodil, abychom prý mohM ješt na cest trochu vyprávt. Z toho poznáš, že mne rád vidl, poád ml strach, že málo jím, abych prý jen neml hlad, kuchaka byla starostlivá o mne, mladé hezké dve. On je vlastn gramatiká, sepsal už dvojí slovinskou gramatiku a chce te zavést cyrilliku místo latinky; už stranu toho psal do novin .Srbsky Dnevnik", on je korrespondentem. Horvati prý už také zaínají psát cyrilštinou, a Šumavského slovník ten ho teprve posadil te na kon a dodal mu chuti. O ernohorce má strach, co prý se tam dje,^) a poád pemýšlel, jak by se mla slavit památkaCyrilla a Methoda.-) Chce o tom též psát do novin a myslí, aby se slavila všeobecná pout v Praze pi založení kostela Karlínského ^) a na Velehrad aby se stal jen výlet z Prahy. Má divné nápady, v politice je ale nezbhlý, nemá žádný pehled; není to divno také, on tam je samotný v té poušti a ani lovíka nemá na blízku, s kterým by mohl moudrého slova promluvit Fara není tuze velká, jen co mu dá živobytí. Zde
nmu
i
,
.
1)
.
.
všeho života na erné Hoe byi který byl proto od nepátel novéh.n konen dne 13. srpna 1860 úkladn
Rázným reformátorem
Danilo
I.
poádku
—
(1851 1860), v nenávisti a
zavraždn. -)
Na vdnou pamt píchodu
sv.
vrovst
slovanských
Methoda r. 863 na Moravu konány r. 1863 velkolepé slavnosti na Velehrad, které byly povznášející manifestací Cyrilla a
veškerého Slovanstva. ^) V Karlin r. 1863 vysvcen byl
zpsobem
ním nový chrám v ist románském
slohu,
sv. Cyrilla a
Methoda.
velmi slavnostzaložený ku poct
156
nemají
ti
farái
vbec
nic, je to
samá
žebrota.
Kra-
lét musí tam být rozkoš. Babiku jsem mu pjil k tení, as za 14 dní sem zase pijde a pinese mi ji. Na svatodušní svátky mám tam zase pijít, možná, že také pjdu. Pizaopatí rudy z Bleiberka, povdl mn, že on tam je znám. Tu máš popis mé cesty u Mayera, s nadšením mluvil. pozdravuje t Lambla, on o Kdybych tam byl msíc, nauil bych se slovinsky, On esky nemluví a všemu dobe není to tžké.
jina je divoká romantická, v
mn
nm
i
velkého msta, to úterý veer jsem byl teprv doma. Tam prý bys toho nasbírala, národních zvyk a obyej ist slovanských. Ženské tam mají zvláštní kroj, sukn erné z Bolzana ^); jedenkrát ti to popíšu. Nemyslím, že by si toho zde kdo všiml, že jsem tam byl. Ty ani to slovo .vlastenec" neznají, toho se neobávám, tu je docela o tom ani to nejmenší jiný pomr; naše snahy pontí nemají. Šetlíkovic mne též na svátky ekali, myslili, že tam pijdu, nechali to po jednom zdejším vzkázat, pro prý jsem tam nepišel; na svatodušní svátky chtjí prý se sem podívat. Pece tu máme jednou jaro a zárove i zimu, totiž na vrchách ješt plno snhu. zaíná všecko zelenat, a tu nedli jsem byl u jezera Osiackého -) a na jedné zícenin ,,Landskron"; ^) to je památný hrad, takových jsem málo vidl. Byl jsem sám a sám a dost dobe jsem se sám sebou bavil. úsudek o Helfertov spisu ti po druhé povím rozumí;
mu
škoda,
že
není
blízko
schází, trochu té politury.
V
—
,
mn
Te
Mj
.
.
.
lánek do novin
ten týden napíšu a pošlu hned. Žádost na ministerstvo bezprostedn zašlu a budu psát Neuwallovi, bude to ale to poslední, co ješt ')
msto v již. Tyrolích. Jezero osojské ili oževanské Krásné
(nm. Ossiach) sev. vých. od Bláku. ^) Landskrona, hod. cesty na sev. od Bláku; rozsáhlé ziceniny hradu, vystavného na míst starého hradu, zbudovaného eským králem Pemyslem Otakarem II. Byl znien požárem na poátku 19. stol. ^)
1
.
157
a
zkusit chci, pak tam starej a nepropas a co, njaký as o tom .
.
.
Jen se prosím Lanu. Já ale
njak
o to
musím,
jak
té
naped vdt, nebo nemohu najednou odtud odejít, to víš, a alespo msíc
tak
bych mohl
odejít; pensi neb quiesnež 350 fl. nemohou dostat a dál tím víc se dát; ty mám zajištny. to zde hnusí, a od té amnestie, co je k oekávání, nedoufám pro mne moc prospšného. Do mého pedešlého platu sotva v mém živobytí víc pijdu, jak to te všecko jde a obzvláštn pod správou štýrskou. Z Jarouše mám radost, že dobe obstál, neoekával jsem to, jen kdyby ten Karel byl jiný, ten nedává. Tak bude mne mrzí, že ani o sob Dora ^) francouzskou? To je také dobe. Už kolihrob, jak asi vykrát jsem vzpomnl na padá, poád ho mám na mysli, obyejn vždy nežl usnu. Tu si vás všechny pedstavuju a s vám rozmlouvám a tak jsem v tu chvíli nejblaženjší se též o tob asto zdá, všelijaké vci, jednou Milá ženo, tch nkolik že ses vdávala v tvém list byl balsám pro mne, a nemžeš si an pomyslit, jak mne tvé upímné vyznání potšilo za to celou zulíbal, kdybych Já bych Vždy lepší, když jsme jeden k druhému docela
by
to trvalo, nežli
cent
mn
mí ím
musím vždy
mn
.
.
vdt
Hynkv
Mn
.
.
ádk
.
t ml
t
Já nikdy nepochyboval nad tvou upímnkdy mne mrzídivné chování ke valo; proto jsem byl nkdy tak, jak jsem dost nerad býval. tedy všecko zapomenuto na vky, a ponem, už trochu pozd, jiný život, však nám ho už moc nezbývá. ho tedy ješt trudit, máme jiného toho dost, a bude nám obma pak leheji. Budeš-li mít co k tení, tak to pošli, mám náramn dlouhou chvíli v tom kancelái, práce velmi málo. To snad dlá ten Byrokrat naschvál, že mne tak málo zaneprázduje. Pozdrav všecky známé, obzvláštn Mencla a Šlenkrtku; co as dlá? otevení.
mn
ností, a tvé
Bu a
Na
mn
')
Fr.
Palacký a Dr.
franc. hodin. V. Tille, B.
J. ejka Nmcová,
na své útraty str.
208.
posílali
ji
do
158
Potebuju toho až hrza, nejvíce ale boty, ty musím co nejdíve mít, a bojím se toho vydání. Musí to
lovk hub utrhnout: budu te veeívat mléko, abych moc neutratil. Nevím, co bych ti víc psal, to hned, mám toho plnou hlavu, nenapadne co bych ti všecko psát chtl, a když zanu, pak nevím, co dív. Te, m.ilá ženo, s Bohem, Manku pozdravuj; škoda kanárka, huboval jsem, ale je
mn
mn
ho
líto,
že jste o
nho
Dti
pišli.
tebe líbám a ob-
i
jímám v duchu tvj
js.
XLV. (Nmec
posílá lánek pro Pražské Noviny; smutný osud Slovinc; peje sob vysvobození z trapného postavení; o firm Klein a Lanna v Praze.)
Dne
30.4.1)
,
Milá ženo!
Tento lánek ml jsem už dávno zaatý, nemohl jsem ho ale dokonit, ponvadž jsem ml te po nkolik dní v kancelái práci. Doma veer se
mn do psaní nechce,
to jsem náramn líný a zrovna k niemu, a proto píšu všecky své vci v kancelái, kde mám všecko pi ruce, doma nemám ani inkoust. Prosím t, pejdi to a snad také pepis a pak odemám psát. Kdyby vzdej. Ani jsem nevdl, o sml lovk nco o národnosti napsat, ml by toho dost k popsání, to by vyšly krásné vci na svtlo, až hrza; tomu by se každý podivil, jak se zde se Slovinci zacházelo a posud zachází. Proti zdejším Slovincm byli Slováci ješt na tom velmi dobe. Mayer toho až hrza vypravoval, a sám toho
em
mn
vím
ze zkušenosti.
a než bych by to dlouho; zasílám. list
1)
Roku
1857.
ekám odpov
zase na tvj proto radši o
ti
list
na
mj
poslední trvalo
odpovdl,
sob
tento
lánek
ti
159
Máme zde prasecké poasí, zrovna jako o vánosnhu plno; všude se posud topí, já už zas nkoHk dní topím, sice bych nevydržel. Kdybych
cích a
po
i
jenom byl
z této Sibie jednou už pry. Den ode dne jsem mrzutjší, obzvláštn, když do toho kanceláe pijdu. Není ale také divu, pan pednosta už po delší as ani na mne nemluví a tak se ke chová, jako bych já ani do ouadu nepatil. On mne jednou dopálí, že mne všecka trplivost pejde a že mu hodn notn mé mínní povím. Až posud snáším všecko jen proto, že myslím, že to snad se mnou dlouho zde trvat nebude. Jen kdyby jednou nco stranu mne pišlo, je to už tak nebo tak, abych alespo vdl, na jsem a podle toho se pak ídit mohl. Klein a Lana budou v Praze stavt zase nové domy. Tak stálo v novinách; snad tam byli oba pohromad. Nevíš až posud nic? Už po nkolÍK nocí se o tob zdá, ale nic nepíjemného; jednou zdálo, že jsme mli po druhé svatbu, a tys se poád chtla, abych ti koupil nové stevíce, že žádné nemáš. Jist to bude tak asi vskutku, vi, chudáku! Nechci ani na to všecko myslit. Nemám, co bych ti zvláštního psal; ekám sem tyto dny Mayera a zas si trochu porozprávíme. Pozdravuj všecky známé. Líbám dti tebe srden
mn
a em
mn
mn
i
tvj upímný
Js.
mj
Dostalas rouše? Piš hned!
list
s
tím
vysvdením
pro Ja-
XLVl. (Nmec
posílá manželce z obdržené
srozumitelném Jaroušova; B.
výpomoci 70
náeí bláckém; starosti .s Nmcová u V. Lanny; o kráse
chválí
si
fl.
21
fl.;
o ne-
Karlem, nemoc jara v Bláku;
nynjší své zdraví.)
Dne
10. 5.
1857.
Milá ženo!
Juž jsem myslel, že jste všichni pomeli, tak dlouho nepsalas. Nemám ti tak za zlé, nebo
mn
160
vím, že máš kolikrát pro práci a jiné bhání miálo k psaní, a pece to dlá starost a jakousi nevrlost, když dlouho od tebe nedostávám žádný list. A kdyby to bylo jen nkolik ádk, bylo by to dost pro uspokojení mysli. Proto prosím, nenech mne po druhé tak dlouho na ekat. List tvuj od 4. s knihami jsem teprv dnes ráno dostal a hned ti odpovídám a pidávám k té odpovdi pro tebe 20 fl. a dtem fl., dohromady 21 fl. Tento týden jsem dostal tu tak toužebn oekávanou výpomoc Dlal jsem si nadji, že dostanu, když ne 200 fl., tak alespo 150 fl. I sklaplo mn. lovk nemá na tom už pražádné štstí. Ti pedobí páni v Štýrském Hradci nezaslali mou žádost ani do Vídn k ministerstvu ,,fanden es nicht fiir geeignet das Gesuch beim Ministerium zu unterstiitzen", a odbyli to sami. Ponvadž jsem dostal, jak jsem ve Hradci pistavil, tenkrát 30 fl., ty te krásn odpoítali, a aby to dlalo 100 fl., udlili te k tomu 70 fl.; tmi mne tak odbyli. Tu není žádné pomoci, lovk musí odvolání není žádné, jak pravím, v tom pádu je ministerstvo štdejší, to udlit, moc-li chce, a bylo by jist alespo 150 fl. udlilo; to vím dozajista. Poslal bych ti víc, ale musím si nechat nco v ruce, abych na cestu, kdyby k tomu pišlo, že bych odtud jít pry, byl bych pak v rozpacích, odkud vzít peníze na cestu. Taky si chci vyplatit ty hodinky a njakou malikost na sebe koupit, v emž ale chci ješt ekat; nejvíc potebuju boty, ty musím mít hned. Ani nevím, ty peníze dív obrátit, bojím se, aby se mi nerozkoulely. Vím, že víc toho potebuješ než snad já, nemj to za zlé, že ti víc neposílám. Na tvé otázky
mn
asu
t odpov
i
1
.
.
,
svt
mn
mn
.
.
.
mn
mže
ml
ml
na
mn
musím ti hned odpovdt, abych na to tebas dál nezapomnl. V dom je u mne všecko pranmecké, v tom ohledu nemohu ti niím posloužiti ani se
žádným
z okolí
se pustit.
rozuml
stranu toho, o
Za jedno by
mn
emž
píšeš,
ani ten zdejší
a za druhé je jim též
do lid
tžko rozumt;
ei neto je
161
co tento lid zde niá. Dív pozde tonnuto lidu, tak má tu zpotvoenou. On ty poslední slabyky a všecko zpívá, a proto jim málo co je rozumt. Budu ale hledt se z jiné strany dovdt a spíšu to pak. Dvoje respicientem v Bezn, co je doktor; z Uher
pepodivné náeí, rozumíš Rusovi,
e
nežli
ák
nevím
nic,
odpov
jsem dlužen
Vežnickým; proto
mn
nepíše, budu mu ale hned psát. Karel posud nepsal, což mne mrzí, je dareba nevdná, lehko.
.
.
S Jaroušem mám velkou starost,^) myslím nebude. To by nám ješt scházelo, takový zármutek, máme toho bez toho už dost. nic nezatajuješ, To ti ale kladu na srdce, se snad kdyby s ním mlo být hú, což dá nestane. Žes byla u Lany, jsem tomu velmi rád, a tebas ekat ml, z toho si nic nedlám, jen když pro takové zamstnání je jakási jistjší nadje; mám nejvtší náklonnost, myslím, že bude slovo Tu beztoho nemám skoro žádnou nadji, držet. ml, jsou a ani 700 fl. nás nespasí, a kdybych je s tím tžkosti, ty víš bez toho sama dobe, nepotebuju ti to ani popisovat. Zadal jsem zas žádcst do Rakous, a to je ta poslední, víc nebudu vyhazovat za štemple peníze; budu tento týden psát Neuwallovi docela oteven a všecko mu popíšu. To ale ti naped povídám, že zde dlouho zstat nehodlám, že se jim tu za 300 fl. nebudu sužovat a radji vezmu 350 fl. a budu tebas, když ne v Praze, tak prozatím v Bydžov na Lanovo slovo pípov ekat; pak ti mohu spíš s njakou zlatkou pomoct, nežli sluneno, odtud. po nkolik dní je tu ale pece žádné teplo. To dlají ty snhové vrchy na blízku. Je tu ale krása te, ta zdejší krajina, to je jistá pravda, ty bys se tu celá rozplynula samou poesií. Poslal jsem lánek do Novin a musíš ho už myslná.
ale, že to horší
a mn
Bh
i
i
i
pkn
Te
dávno mít;
ani se o
tom nezmiuješ v tvém
listu,
neb ne. Majer tu ješt nebyl, ekám každý den a promluvím s ním též o tvých
dostala-lis ho
ho
ale
^)
Jarouš onemocnl. Viz
Korrespondence a zápisky Boženy
Tille,
B.
Nmcové.
Nmcová,
na
str. ^ j
199.
162
mn
mn
Žádostech, snad on nco sdlí, snad také piveze ty pipovzené rudy. Ten týden chci ale jet do Bleiberka sám, nemám te moc práce a na jeden den se odprázdním; všední den je tam nejlepší jít, abych vidl, jak se tam pracuje, snad pivezu sám si ty rudy. Na procházku chodím sám a sám. Lana dostal už taky koncessi na stavbu železnice, bude teda všade dost lidí k poteb, a snad se nco pro mne najde. Na koupání tu není ješt pomyšlení, já se koupám, vlastn myju, doma a jsem pi tom zdráv, takže se sám sob divím, že jsem se zde tak sebral. Až mne uhlídáš, poznáš jist, že mne zde pece o nco pibylo, alespo mám zdravou barvu ve tvái. mám zas na nkolik dní co íst, však už jsem nevdl dlouhou chvílí, co poít kolikrát. Tak, milá ženo, co jsem tak vdl, napsal jsem ti, jen ty hezky brzo piš a nenech mne na tak dlouho ekat. Pi tom ti též tetin parte posílám, ponvadž to s penzi jít bez platu. Mencla a Šlenkrtku a druhé všecky pozdravuj, a toho Halánka ^) už napal o njaké to pivo, však on ho ert nevezme. Dti líbám tebe mnohokráte, pár píšou. Mjte se všichni dobe. Ješt jednou s Bohem tvj upímný
Te
odpov
mže
a mn
i
ádk
Js.
XLVII. (Nmec
velmi znepokojen, že nedostává dopisu; pobyt další v Bláku uvede ho v zoufalství; jak skromn žije; touží po manželce: žádost za dovolenou a za amnestii: stížnost ministerstvu do fin. editelství; návštva u far. M. Majara: národní slavnost slovinská: Majarova sbírka národních pisni.) Viz list je
B.
Nmcové
VI.
Dne
9. 6.
1857.
Milá ženo!
V asi 22.
posledním mém listu jsem pedešlého msíce), abys
t
mn
prosil (bylo to
hned odpov-
,,Halánkem'" nazývali Ferdu Náprstka, majetnika pivovaru na Karlov námstí v Praze. ,,U Halánkú" je na ')
Betlémském.
erného námstí
163
Myslil jsem, že mou prosbu vyplníš, nebo bylo na tom moc záleženo, abych tvé mínní slyšel, a pak jak s Jaroušem je. Myslil jsem, že nejdél po svátcích dostanu od tebe list. Dnes už je 9ho a posud nemám žádnou odpov. Domnívám se, že snad tvj list se ztratil, nebo to ani do hlavy nejde, pro bys mne tak dlouho na ekat nechala. Jak mne to tu zde znepokojuje, když tak dlouho žádnou zprávu od tebe nedostávám, ani ti popsat nemohu, nejsem pra k niemu a tak mrzutý, že bych radji odtud hned utekl. Ty budeš to nazývat hloupostí a zbytenou starostí. mn, že kdybys ty na mém míst byla, že bys jist též taková byla jako já. Když jen nkolik od jsou jakéhokoliv obsahu, jsem vždy tebe mám, pokojnjší tak dalece, že alespo vím, že jste na živu a že se vám nic neobyejného nepihodilo. Nehnvej se na mne, že ti tak zejm píšu, toho jsou stav, v kterém zde žiju, píinou. okolnosti a jde koliJe div, že jsem se zde už nezbláznil, tak krát hlava kolem, když do myšlenek zabednu, ze
dla.
mn
mn
odpov
V
ádk
a
mj
mn
kterých ani vybednout nemohu na vzdor všemu namáhání. Nutím se dost, abych z toho vyvázl, plátno to nic není, vrátí se to zas. Takový je tu duševní stav; o tlesné poteby, o ty nedbám, a tak jsem tu odvykl všem tlesným potebám, že je tu te vše jedno, jím-li co, nebo ne, jenom žaludek naplním, aby nebyl když ponkud prázdný, a po jiném též netoužím. V tomto pádu jsem se velmi zmnil k mému prospchu. asto neveeívám nic jiného než kousek chleba a sklenici vody a jsem pi tom tak spokojen, jako bych peeni a kolikrát jsem už ^i^ v posteli. Za to jsem ve 3 ráno už vzhru a jdu na procházku; v pírod jsem nejradší, to je nejleheji. Takové schází, Upímná duše je nyní mé živobytí. a protože ty jseš ta nejupímnjší duše, kterou znám. scházíš ty, a proto po tob tak toužím, že ti to ani popsat nemohu. Nediv se tedy tomu, když dlouho žádné psaní od tebe nemám, že jsem pak
mj
mn
ním
ml
mn
mn
mn
164
takovém rozpoložení. Neodkládej tedy tak dlouho odpovdí, prosím t za to k mému upokojení a pak s ohledu na Jarouše. Jestli jsi posud nepsala, piš hned, jak toto psaní obdržíš. Tu nezstanu na žádný pád. Ješt dnes napíšu žádost za dovolenou na 6 nedl, pidám k tomu vysvdení od doktora, že musím mou nohu hojit; v tom ase musí se to V
s
se mnou rozhodnout. Zaslal jsem pímo na ministerstvo žádost, když amnestovali jiné, aby mne též amnestovali, totiž aby mne dali do mého pedešlého místa nebo takovou službu, která by byla rovná mé pedešlé a s tím samým platem, v nynjší služb že zstat nemohu, že pi ní docela zakrním a živ být
njak
nemohu.
Pi tom jsem si stžoval na zdejší direkci, jak se mnou zachází, a ob žádosti, tu o ten Personalzulag, a
pak
o
tu
výpomoc
piložil,
aby
se
pesvdili.
Vyzdvihl jsem si vysvdení mého chování, nechal podepsat od pulmistra, faráe a podkrajského. a k
tomu
piložil;
pro
to zasílám,
bezprostedn
též
Uhlídám, jaký úinek to bude mít. Nejspíše to dají k vyjádení do Hradce k direkci, tam budou mít teprv na mne zlost, že je žaluju. A.
jsem udal.
mn
dvod
nic nemže za to, mám a v Hradci budou jist rádi, když se
stát se
mne
dost,
zbaví,
takového rebellanta. Bude-li chtít ministerstvo 'mn pomoct, tak pedloží dozajista mou žádost císai. Žádostiv jsem velmi na výsledek; z toho poznám nejlepší, jak o nás smýšlejí. Psal jsem velmi zdvoile a ponížen, to se samo sebou rozumí. Proto bych nerad te už ze služby docela vystoupil, pokud nebude má žádost rozhodnuta, a proto chci prozatím na ten urlaub, a tebas pak ješt o prodloužení žádat. Sem ale na žádný pád víc nepjdu, a když nebude jina, budu žádati o pensi, to je mé pevné pedsevzetí. Také jsem podotknul v té žádosti, aby nedávali žádnou službu s kaucí, tu že nemohu složit. Co tomu všemu íkáš? Piš o tom. i
mn
mn
165
Šetlíkovic psala, že
si
mn
sem nepišli na svátky, Božena
to nechají až na prázdn ny.
jsem
Šel
tehda teprv v nedli odpoledne k Majerovi, ponvadž byl ráno nejistý as, a v outerý jsem se zase vrátil dom. Bylo tam ve vedlejší vesnici posvícení a pi tom národní slavnost; nad tou jsem se potšil, že se to u toho lidu ješt zachovalo. Popíšu to všechno zevrubn a dám to do novin, a k tomu nkolik
pidám.
Podivíte se tomu všichni dozajista, tuze krásné, a žádný o tom nic neví, tak jsou ti lidé netení. Majer má krásnou sbírku národních písní, jsem ho k tomu, aby ješt etl sbíral a je vydal. nkteré, jsou krásné a liší se od našich. K tomu dá popis všech národnxh slavností. Na ten nápad by byl ani nepišel, kdybych ho byl k tomu neml. To jsou lidé! písní
nebo
to
je
vru
ml
Pozdravuje t.
mn
Te
koním
prozatím
t,
piš hned,
je s
vámi
así
je
zdrávi,
a
je
se všemi.
tak nebo tak, abych
Bohem.
list
prosím
vdl,
jak
Já jsem jinae dost zdráv, po-
tu krásné až radost. s
mj
mn,
a doufám, že se snad brzo uhlídáme, jen
Líbám dti
Tvj
i
tebe;
bute
^
Js.
Pozdravuj známé.
XLVIII. (Nmec
muka, jaká trpl, že nedostával listu od manželky; uitel Cejnek v Bláku; o žádosti své na ministerstvo; jeho list na sekního chefa Neuwalla: dom se vráti duševn vyléen a z touhy po choti a dtech; služba s kaucí není jemu možná; pro zadal za dovolenou; ve své chotí cti dokonalost a
líí
upímnost
ženy,
manželina: posílá
je ji
na ni pyšný; jak si váži posledního listu popsání slavností slovinských a nár. písn; klášter v Oževách.)
Dne
19.;6.
1857.
Milá ženo!
mn
ulehilo, nebo pišel tvj Od verejška se zde bylo dlouhý list. Nemohu ti ani popsat, jak po ten celý as, co jsem na odpov ekal, teskno. Nemohl jsem si to jinak vysvtlit, nežli že všichni
mn
166
Nevdl jsem si už ani rady a psal jsem Menclovi, aby alespo on o Vás zprávu dal, však on ti bez toho poví. Nehnvej se na mne proto, že jsem se obrátil na Mencla; stalo se to z ouzkosti. V tom prvním psaní, které se nejspíše ztratilo, byl visitní lístek od jednoho zdejšího uitele, njakého Cejnka z Moravy. Je to mladý lovíek, dobrý hošík, já s ním chodím nkdy na procházku. Ten má u sebe matku, ta je pensionovaná ouednice, a je sestenice Skivanova; ^) pochází též z Krucberka jako Skivan, a Skivan byl tomuto mladému uiteli zas kmotrem. Stará se jednou ptala, znám-li Skivana, a tak jsme pišli o do ei. Mladý mu poslal visitní kartu s pozdravením a nechal ho prosit o ty kupecké knihy, co vydal, on tu drží též obchodní školu a poteboval by jeho knihy. Jestliže si nkdo na pošt myslil, že budou v psaní peníze, ponvadž bylo tvrdé, a nejspíš psaní podržel, nu, to chytil moc; a to byla ta píina, pro jsem tak dlouho psaní nedostával, až jsem ti teprv po druhé psal. mn, že jsem starostí celý schnul a hodn jsem se za ten as spadl, až to sám na sob pozoruju. To je trapný cit, ta nejistota. Akoli nepíšeš nic potšitelného, jsem te tvým listem pece pokojnjší. Jen kdyby tebe a Jarouše ta nemoc netrápila, z toho druhého bych si tak moc už nedlal. Já si vždy myslím, njak bylo a njak bude, jen abychom zstali všichni zdrávi. Že jsem zadal žádost o amne stii pímo k ministerstvu, o tom jsem ti už psal, pi tom jsem si vedl stížnost na Hradeckou direkci docela spravedlivou, že ve všem stojí v cest. a dokázal to pílohami; o zdejších jsem se nezmínil. také nemám žádné píiny, jen toliko jsem ekl, že v mém nynjším zamstnání docela zde zakrním^ že nemám zde píležitost své schopnosti na jevo dát, abych si mohl další cestu k povýšení razit, což je svatá pravda, víc jsem neekl. Žádal jsem, aby dali mé pedešlé postavení nebo nkteré jiné stnte.
mn
nm
V
mn
mn
*)
Ant.
Skivan pocházel
z
Krucemburku
v
echách.
167
tomu rovné bez kauce. Jaký následek bude ta žádost mít, to nevím. Bude-li to bez následk, pak stojí teprv cesta obrátit se na císae. Kdybych byl
mn
te
zrovna na císae se obrátil, byla by má žádost bez toho k ministerstvu k vyjádení šla, a jak by se bylo ministerstvo vyjádilo, tak by byl císa ministerstvo chtít pomoct, musí udlal. Bude-li bez toho mou žádost dát do kabinetu. Psal jsem též Neuwallovi privátn a velmi krátce, ponvadž mi povídal: ,,Wenn Sie an mích schreiben, nur kurz." Choval jsem se podle jeho naízení a možná, že se mu ta krátkost zrovna zalíbí. Bude-li chtít pomoct, pete si mou žádost; tam bez toho stojí všecko. V privátním psaní se to ani nenechá všecko tak íct, jak ouedn, a pak by v mé záležitosti privátní cestou moc to nepomohlo. Psal jsem, že mu oznamuju, že jsem v té a v té záležitosti zadal žádost a že ho prosím, aby se mne ujal. Bylo toho asi 4 ádky, to je jist krátké. Rád bych vdl, co tomu as Neuwall íkal, pomyslil si asi: Das ist ein bóhmischer Dickschádel. Nestrachuj se, milá ženo, jestliže domu pijdu; za jedno pijdu docela v^yléen, to ubezpeena. Ne mé tlo, ale mé srdce touží po tob a po dtech. Nemohu to snést být tak daleko od Vás vzdálen. Na úsudky jiných nedbej, za jedno tomu nerozumjí, 2a druhé nejsou v stavu to pochopit, ponvadž žádný z nich v tch okolnostech nebyl. To víš, že zde zstat nemohu a pi žádné služb, která je s kaucí spojena. Víš, jak tžko sehnalas tuto kauci, a jak tžko to je si ji nechat stahovat. Až posud stáhli na kauci 50 fl., a tak by to šlo, kdybych postupoval, až bych dosloužil. Musel bych tedy poád tu samou bídu tít. Z toho nám nic dobrého nepojde a nedocílíme v našem živobytí to, po toužíme. Na splacení vypjené kauce to není ani pomyšlení, a kdo ti bude tak dlouho ekat? Druhá vc je ta. Na navrácení kauce musí se kolikrát léta ekat, než se outy zrevidujou. déle ve služb s kaucí zstanu, tím bude tím pozdji dostanu
mn
mn
bu
mn
i
em
h,
ím
16S
ím
dív tím lip z tohopeníze nazpátek; tedy lepší pry. To jsem si se vší chladností rozvážil, proto úmysl zde na žádný pád nezstat. Abych je ale ze služby nevystoupil, pokud nebude další osud rozhodnut, žádal jsem o dovolenou na 6 nedl, což mohu ješt jednou tak dlouho prodloužit. V tom
mj
mj
musí jedno nebo druhé se mnou stát; pak vždy ješt svobodno, jedno neb druhé volit, dle lepšího prospchu. Potom mám tento as zde starostech, trávit pi samé mrzutosti a samých když to být nemusí, a mohu být když ne u tebe a dtí, tak alespo Vám na blízku. Byl bych vru ty to jediné sám proti sob, a doufám, že potšení, co na svt mám, popeješ a na náhledy jiných nedáš. Když pijdu dom, pijdu jako ne-
ase
mn
se
je
i
mn
mocný k uzdravení dom a ne jako vystouplý ze Pak myslím, že tmi pár zlatými, co mám, tob budu moc pispt a že o nco pece leheji živa budeš. Mne se neboj, milá ženo, pesvdíš se,
služby. i
budeme-li pospolu. Já v tob ctím dokonalost a a jsem na to pyšný, že ty mou ženou to mohl všecko tak vypsat, co pro všecko je, jist že bys docela tebe cítím a co ve teprve jsme se k sob byla se mnou srozumna. více piblížili, a doufám, že se docela sjednotíme,, abychom alespo v tomto ohledu šastnjší se svta odešli. Jen prosím t, Baruško, mj ve mne jakousi víru. Dá snad Bh, že si oustn to druhé dopovíme. to dovolení pijde, Já ekám, že co nejdív pak bych arci na to brzo odjel, a sice do Marburku po Drav na prámech, což je nejlacinjší. Já bych se na cest nikde nezdržel, a rovnou cestou do Prahy. Kdybys mla s Jaroušem jít na venkov, šel bych do Bydžova, pak by nebyla žádná roztržitost. Kdyby možná bylo, abyste sem pijelj, to arci bych zstal tu, na to ale není pomyšlení. Tu by nám bylo oboum nejzdravji, pro tebe jsou tu lázn a pro Jarouše Alpy. Mluvil jsem o Vás s Majerem, a hned se nabídl, že byste mohli u nho být na alpách, on je dobrý chlapík. Tam by bylo pro tebe pole a pro Jarouše
upímnost ženy, Kdybych ti jsi.
mn
Te
mn
169
léku,
Zdejší
to
mn v,
ale co
plátno dlat plány, vi?. tu též biskup Celov-
lázn mají být dobré. Je
ský Lidmanský.^)
Tvj poslední list si nechám, ženo, na památku. Ten nedám pro celý svt z ruky, budu si ho asto peíkávat, jest to dobrá medicína pro jiného muže. X -) jsem se musel od srdce zasmát. Rád bych ho byl vidl, jak se pí tom tváil. Je to pece sprosák a hlupák. Já bych nebyl v stavu víc ti na oi pijít. Já jsem nebýval svatým, ale takového nco bych si í
byl pec nikdy nedovolil u ženské, ped kterou jsem jakousi vážnost ml; ale dalas mu za to. Te, Baruško, ti posílám to, co jsem vidl a slyšel u Majera, však jsem toho naškrabal. Já myslím, že se to bude líbit a že by se to hodilo do Musejníka, muselo by se to ale pepracovat. Já to tak dobe vypravovat neumím jako ty. Co tomu íkáš? Bylo by za to alespo pár zlatých. Budeš s tím mít ale dost psaní, nebo je toho pes dva archy. Kdybys to byla vidla a slyšela, byla bys celá pry. Ten eský peklad písní musí u toho zstat, sice nebudou té rozumt, já sám to pekládal s pomocí Majera. ta Zílská,^) málo jim co rozumt. Je to divná Dlej tedy s tím, jak myslíš, to do musejníku neb do novin.-*) O tom upíru ^) neví Majer nic, ten tu není známý, nýbrž v Horvatsku, jak povídal. Psal bych ti o zdejších Slovincích více ješt, pospí-
ei
e
chám byl
s
ho
abych poštu nezmeškal. Ten týden jsem uitelem Cejnkem v Osiachu; je to bývalý ale,
'^)
^) Vojtch Lidmanský. Cech rodem z Jind. Hradce, stal kanovníkem v . Budjovicích, pozdji v Praze u sv. Víta. rok byl biskupem v Celovcí, kdež zemel r. 1858. -) Jméno zamluji. Viz Tille, B. Nmcová, na str. 200. ^) Náeí slovinské v poíí eky Žily (Gail), pítoku Drávy: do Drávy vtéká za Blákem. *} Nmcová vydala tuto národopisnou sta v C. . Mus. r. 1857 pod názvem: Národní slavnost Slovinc v dolin Zilské
se 15
v Korutanech. °) O upíru je mezi Slovany velmi mnoho zajímavých bájí. Viz H. Máchal, Nákres slovanského bájesloví. *) Oževy, msto (nm. Ossiach); bývalý klášter benediktinský z XI. stol. s hrobkou Boleslava II.. krále polského.
170
klášter benediktinský, nyní
c.
k.
hebinec. Je tam
hrobka polského krále Boleslava, který tam co mnich zemel; popíšu ti to po druhé. Tuto ti, milá ženo, malikost posílám, to jest ptku; co mohu, to dávám. Díve nežli odtud odejdu, musím navštívit ješt Majera, pipovdl jsem mu to, a pak o ty rudy se postarat. Ty ale hned piš, to ti povídám, nemám takovou starost. Jarouše, Doru tebe, mé drahé, líbám; snad Vás brzo uhlídám. Mjte se dobe, s Bohem Tvj Js.
mn
a
i
Mžeš-li, dej pár krejcar dtem na tešn. pár jsem zrovna te naškrtl, pepis to a dej to zatím hned do novin. Pro dnešek nevím a také nemám už as víc psát. S Bohem! Piš jist hned, jak psaní dostaneš.
Tchto
ádk
XLIX. (Nmec ujišuje manželku, že podal žádost za dovolenou po chladné rozvaze; snaha, aby se zbavil politické dohlídky; vzpomínka na otce manželina; nemoc Jaroušova též ho nutí k odchodu z Bláku; vyhlídky na postup není; pro soukromou službu teba býti pípraven hned, na p. u V. Lanny; znni lékaského vysvdení; pro nemocného Jarouše byl by pobyt v Alpách velmi výhodný; léto v Bláku; pípravy ke stavb
vdná
železné dráhy.)
Dne
26. 6.
1857.
Milá ženo!
Mé mínní jsem listu,
neml bych
Abys byla
ti
ti
oznámil v
více
celou
mém vc
tu
posledním vykládat.
žesnad užpozejtí v Praze budu, proto ti radji hned na tvj poslední list odpovídám. Že ty to dobe myslíš, vím a jsem o tom pesvden, ale také snad pisvdíš, že já se do njakých zbytených nesnází svévoln pivést nechci. To že jsem o dovolení žádal, nestalo se ze zbrklosti nebo prudkosti, nýbrž ze chladné rozvahy, to vit mžeš. Ty a druzí to posuzují, jak tomu rozumjí, já a každý jiný bude tomu rozumt jina. K mému ale bez starosti,
mn
171
brzo do pense, to
jest, neobdržím-li toho mého nynjšího pensi, plánu zapotebí. íct najednou: ,, Dejte já nechci více sloužit," to by na mne krásn koukali a ekli: Pokej, až my budeme chtít, a ne ty. Proto musím, abych bez pekážky pensi obdržel, díve njaký as postonávat, nebo pense se nedává tako40 let sloužili, vým, kteí sloužit mohou, tebas nýbrž takovým, kteí dokázali, že skrze neduhy nemohou. Pro ten pád, kdybych do té pense jít ml, jsem nyní churav, což jsem vysvdením lékaským dokázal. Proto pro všecko ješt ze služby nevystupuju a si tím mou kariéru nekazím, nebo, když budu
pedsevzetí,
zde, co
by
jít
mn vhod pišlo,
jest
mn
i
chtít, mohu se stát zase k další služb schopným, a ponvadž to, co provést zamýšlím, nemže ekat až na poslední chvíli, kdyby toho poteba byla, proto jsem s tím zaal už te. Myslím, že tomu porozumíš. Jinak ti to vysvtlit nemohu a poznáš z toho, že se to nestalo ze zbrklosti, nýbrž s rozvahou, tak jako když se hraje šach. Já jsem nezamýšlel tím nic jiného, nežli si položit základ, kdyby toho poteba byla, jít bez dlouhých prtah a námitek do pense. Každý, který spekuluje na pensi a u kterého neduhy nejsou tak veliké, aby ukazovaly na nemožnost dále sloužit, to tak dlá, že je ped tím tvrt pl roku nemocným. Abych se nemusel jako nemocný nic nezde potloukat a ukazovat, že tak dalece schází a pišel odtud s oí, proto jsem žádal o dovoosud lenou do Prahy a tam jako nemocný další oekával. Víš dobe, že takto to dlouho s námi trvat nemže, že konen, nedají-li nic na mou poslední žádost, co jsem poslal k ministerstvu, na to pijít musí jít do pense a že musím díve už být v pensi, nežli se budu moct ucházet o privátní službu. A na tento pád jsemi ty pípravy a pro nic jiného nezaídil. Druhá vc je pi tom ta. V Praze jsem u policie vymazán, zde ale zapsán. Kdybych šel jako pensista odtud, budou za mnou psát tam, kam pjdu bydlet. Jdu-li prozatím na dovolenou, nebude žádný za mnou psát, ponvadž patím sem. V toni i
mn
mj
172
mohu
ase, co jsem na dovolené,
mne
jim
pkn
zmizet,
nevšimnou a že jim zde pijdu k zapomenutí a mohu se nejhp na ten pád budoucí dohhdky zbavit, obzvláštn te, protože zdejší podkrajský as za dva msíce odtud pry pijde a jeho nánic vdt nebude a ani si toho tak, jako stupce o nynjší, který je starý copa, nepovšimne. Já jsem už jednou stranu té vci mluvil a žádal jsem ho, aby to zaídil, abych té dohlídky zbaven byl. Povídal jsem mu, že to pranic nevadí, jenom proto, že kdybych odtud jednou pry pišel, aby se nemusilo za mnou dopisovat, to že je jediná pro mne mrzutá vc; že se pak myslí, kdo ví, co jsem všecko provinil. takže
si
ani
mn
mn
mn
Dal na to za odpov, že on to sám ze své vle udlat nemže. To je také píina, pro jsem žádal o dovolenou, abych njak z tohoto chyte vyvázl. Nejednal jsem pi tom všem s prudkostí, jak ty se i
dobrou rozvahou. Ty si myslíš, je dobe, a píšeš, že nebudu mám zde. Já tu dobrotu rád každému pepustím. Abych vystail, nesmím ani na njakou veei myslet. asto kus suchého chleba a domníváš, nýbrž kdo ví, jak mít doma to, co
s
mn
že
vodu,
te mívám
vzí maso takže se
nic
mn
zde
alespo mléko, k obdu mimo holeda salát, to je každodenn,
více,
to už pejedlo. Chci-li
jednou za týden
nkam
vyjít na holbu piva neb žejdlík vína, musím druhý den si na to stádat, to jest nejíst nic jiného nežli suchý chléb s mlékem. To je ta celá dobrota; na šatstvo ani pomyšlení si nco pikoupit. Zde jsou hospody drahé, dražší nežli v Praze. J ediné, co tu mám, je zdravé povtí, v tom pádu máš pravdu. Za druhé mé ouední postavení, je marné ti popisovat, ty to nenahlídneš ani neuvíš, to já nejlíp cítím. Jak jen si
mn
do toho kanceláe vstoupím, už se všecko v žaludku obrací, takže po celý den k niemu nejsem. Chtl jsem se tomu vyhnout, abych to neml poád každodenn ped oima, a ty to všecko za zlé pokládáš. Pro dobrou vli jsem už všecko snesl a dokázal jsem, že umím trpt. Toto jsem zde psal vera co odpov na tvj list, v nmž mne zrazuješ.
mn
173
abych do Prahy nechodiL Dnes
27. píšu
pokraování
obdržel jsem tvj list psaný ped svátkem nebožtíka tatínka, však jsem já též si na svatého Jana na nho vzpomnl, a asto vzpomínám na nho, a o charakteru jistých lidí, když pijde kolikráte vždy zstane ho co vzor lovka uvádím. On v milé a nezapomenutelné památce. Nyní, milá ženo, dále Jaroušv stav mne velmi zarmucuje, a to je též jedna z tch píin, pro spchám, abych byl u vás. Kdyby se mu najednou zhoršilo, jako to bylo u Hynka, já nemohu pak najednou odtud odlett bez dovolení. Nežli bych je dostal, trvalo by to kolik dní, pak ta dlouhá cesta odtud, nežli pijde lovk k železnici, mohlo by být tebas už pozd a já bych ho potom tebas ani nevidl; jaká by to byla pak bolest pro mne! Vidíš, co jsou city, které pevládají tu a které mne též pohnuly ped asem se o dovolení ucházet. Ti lidé takového nco arci nea
práv
e
mn
ponvadž
to necítí, chtjí jenom loporouet a nad ním vládnout, a pece nic pro nho neuiní a dlají, jako by pouze od nich závisel. Jak dalece pravdu mají, to se jim
pochopujou,
vka
kritisovat,
bez toho ponechá, a jist že proti jejich náhledm lovk nic neiní. Míchají se do vcí, kterým nerozumjí. Zde nemám žádnou nadji, že bych k pišel. Už ti msíce tomu, co pišlo naízení od ministerstva, aby všecka prázdná místa se 700 fl. obsadili, pi tom obsazení a posud ješt nic; že by 700 fl. dali, k tomu je tuze malá nadje a kdyby dali, odkud pak kauci? To je na pováženou. Co jsem v Rakousích žádal o 700 fl. bez kauce, jsem hotov, už dost penz zase jsem propadl. jsem na štemple vydal a posud nic nedostal. Nezbude te už nic jiného, nežli ekat na výsledek mé žádosti o tu amnestii a tak jsem si pi tom myslil: Mám ekat zde nebo doma, mám tch 25 fl. zde utratit nebo doma? Lepší doma, ponvadž pro vás, já sám v domácz tch 25 fl. zbude nco
nemu
mn
mn
i
Te
mn
msín
i
nepotebuju, ponvadž moc poteb nemám: jím to nebo to, je jedno, tomu jsem zde pi-
nosti je
a
mn
174
vykl a mnohou vc oželet jsem se nauil, takže ani pivo nemusím mít. Pak jestliže z toho nco bude s Lanou, musím být už naped k tomu pipraven, vím, jak to chodí zdlouhav. Bude-li mne Lana potebovat, musí se to stát hned, a nežli teprv potom chtít o pensi se ucházet, když by Lana ekl: Poj, trvalo by to ješt pak 3 msíce, nežli bych mohl odejít a Lana by tebas neekal a jiného si vzal. To jsem si všecko dobe rozvážil, nežli jsem žádost zadal. Proto všecko ale ješt nemám dovolení, už to tam leží od 12. t. m. Vidíš tedy, jak jsou spšní, co se týe mne, a na opak se všecko dje, ne, jak ty
mn
všecko brzy odbudou, aby se u takových, kteí nejsou tuze v lásce, nechává se všecko hodn dlouho ležet. Zdejší praktikant dostane se se 300 fl. za ouedníka do Odenburgu ^) do Uher a pjde te na své místo. To pišlo práv vera a pišlo zrovna: Es ist anzuzeigen, ob wegen Abgehen des Praktikanten der Beurlaubung des Offz. Nmec kein Hinderniss im Wege steht. Nevím, co na to pan pednosta odpoví. se
domníváš, že
mne
zbavili.
Práv
mn
tebas v tom budou chtít pekážky dlat. Když bude ten praktikant pry, bude
Vidíš z toho, že
i
zde více práce, a to opisování a jiné sprosté práce dostanou se tebas konen mn, což mne teprve doktor napsal: zde dopálí. Do vysvdení Starke Krampfadern und Krámpfe in Fíiszen, Frostbeulen an beiden Fíiszen und Fuszv/unden, benotigt ine radikále Kur. Dle toho vysvdení nemusel bych ani víc do kanceláe chodit a zkrátka íct, budou njaké bryndy že jsem nemocen, a jestliže opisuje pak chtít dlat, nepjdu jim do kanceláe, kdo chce a vede žurnály. Jinou práci nemám a jsem
mn
mn
msín
a
as 15 dní zamstnán, druhý as se dlouhou nudím. Já bych radši pracoval, ale ne to, co oškliví, a k tomu ke všemu za 300 fl. Kdyby se nebylo konen jinak a já zstat musel ve služb, tak zde v Bláku na žádný pád ne, a na zimu musím chvílí
mn
')
Šopro, pi Neziderském jezee.
175
pry
být
a sice pro to
mé
okolí
ouednické
a pro tu
sibiskou krajinu v zim. Ješt posud je po vrchách okolních sníh vidt na blízku, jinak máme tu dost teplo a nkterý den až parno. Pro Jarouše by to zde bylo velmi pohodlné; jak vyjde za msto kam koliv, samý les jehlinatý a samá z lesu. To já se nadýchám, když asn ráno jdu ven, a u Majera tam dokonce, tam by ml krávy, mléko a syrovátky z alp, ne oví, nýbrž kozí; tam mají kozy. Kdyby bylo možno sem ho dopravit, jist by mu bylo zde lip nežli v Cechách, pak jahod v horách dost. Já už dvakrát veer jsem ml jahody, vždy za groš, a najedl jsem se jich dost, k tomu za 2 kr. smetany. Za to jsou tu tešn drahé, vozí je sem z Itálie, i
vn
všecko ješt, zelené, v Itálii už po žních. Já jsem se též nkolikrát koupal. As púl hoainy je malé jezero, je tam hezké koupání, voaa teplá; v ece ^) je poád ješt voda snhová a studená velmi. Mohl by se Jarouš zde denn koupat, kdyby byl k tomu as. Já bych si na nho dal dobrý pozor a pak bych arci zUstal k vUli Jaroušovi zde, až by to njaký konec vzalo. Ale samotného ho poslat, je tžká vc na tak dalekou a neznámou cestu. je teskno, když si na to pomyslím. Co tedy dlat? Kdybys ty tak mohla sem, bylo by to pro nás oba prospšné, ale všecko je marné takové pemýšlení. Na ten pád, kdybych do Prahy pijít ml, nemj starost, že bych zavdal píinu policajtm, ani tu nejmenší, a tebas potkal Ar., že bych si ho ani nevšiml. Nemohu tedy te nic jistého udat, pijdu-li a kdy, ponvadž v ruce ješt nic nemám, a pijdu-li, nedej nic na jiných. Když jim to já pak poádn vysvtlím, nahlídnou, že další pobytí tu nic platné není; pro vyražení jist nelibra za 8 kr. Obilí je tu
je
i
Mn
v,
i
ei
pjdu domu, Kdo
ti
na
Bh,
budeme. ')
nemyslím, nýbrž z nutnosti. rozumný, pispje ti pak, že se jich o to prosit dlouho ne-
to ani
pispje te
a snad dá
v ece
Zile.
mn
a je
i
176
arci
Kdybych mohl do 40 let dodržet, bylo by to dobrá vc, tebas do té doby 700 fl. nemi. i
Musel bych po 40 letech dostati pec 700 fl. pense, ponvadž ty mám pojištny. Do té doby je ješt 7 jet, a to je otázka, jestliže to vydržím; vzdálen od
dtí jist ne. Tak se ti mj popis ^) líbil? To vím, a kdybys to vidla, byla bys celá pry. Škoda tch lidí, to jsou tebe a
zrovna takoví, jako naši buláci.-) Tam bys toho napívtiví, když se s nimi umí promluvit jen trochu: to jsem zkusil. Práv nyní pemýšlím, že jsou dva svátky; já nemám v kancelái pražádnou práci a chci jít dnes odpoledne neb zítra ráno k Majerovi as na 3 dni. Na zpátení cest bych šel pes Bleiberg a njaké ty rudy si zaopatil. Pipovdl jsem Majerovi, že k nmu, než'i odejdu, ješt jednou pijdu, a ml bych to odbyté. On vždy okeje a já též, když jsme pohromad a rád mne vidí. Nevím ješt, co udlám, ty dva svátky bych dlouhou chvílí se zde musel ukousat: tak alespo sbírala, jsou velmi
mn
mn
z Uher Dvoák, je v Bezn, ujde. Psal co je doktor, naíká na nepoádek, je nespokojen a rád by pry. tam Lumíra a Živu, nejspíš že mu to doktor pjuje. Byl také vyslýchán stranu tch penz, co se ztratily na pošt, které nejspíš ten aufseher H ukradl, a které já hraditi mám. Ješt nevím, jak to dopadne; já jim ale povím, budou-li
as
te
.
.
.
te
ješt jednou ode mne chtít. Tu ti pikládám ješt jednou lístek od toho Cejnka, toho uitele, odevzdej ho Skivanovi. Je to hodný hoch, chodíme spolu na procházky a se školním direktorem. Ona je hodná stará matka, ovšem jen jako bývalá ouednice; rádi by odtud pry. Na pes rok bude zde hodn draho, už se zane ta železnice stavt. Je tu teprv nkolik zízenc, a juž nevdí ti lidé, co mají za byty žádat, jak pak až sem pijde as 30 tisíc lidí do práce. Byl Dusbabv svátek; psali jste mu nebo jste zaje
1) Slavnosti v údolí zilském. který uveejnila. *) Chodové domažlití.
Nmcová
v
. .
M.
177
Te
pomnli?
teprv postoupil do 1000 fl. Prosím t, vysvtli to tm lidem, pro chci dom. Dle tohoto listu snad nahlídneš, že to není njaká libstka nebo pouhé zbrknutí, že mám k tomu platné dvody, což snad sama nahlídneš. Proto pro všecko ale piš Tvé mínní, a pijdu-li pece a kdy, to ti ješt psát budu. Záleží to, kdy a jak to pijde. Jen abyste byli zdrávi, to je te má nejvtší starost, to druhé se pece njak podá. Pozdravuj Mencla a druhé, též Šlenkrtku: Jarouše, Doru tebe mnohokráte líbám. S Bohem! Tvj upímný J?.
mn
i
Já se na tebe nehnvám, ty ale se také na mne nesmíš hnvat, co by nám oboum hnvání bylo platné. L. <Jak vyízena byla žádost Nmcova za amnestii; je po nadji dostati vyšší službu; u faráe M. Majara a v Bleibergu; rudy ..Krés"'; bylina a zkamenliny; pálení svatojanských ,,bilý paprat"": báje slovinské, báchorky, národní písn; netenost slovinské intelligence k lidu; dolina zilská; národní kroj, slavnost ..žegma ": starost o dti; šatstvo dochází a na jiné není penz; pyšný je na ženu ne pro její slávu, nýbrž pro její vlastnosti jako ženy; touží po dtech; jak žije: ..Krés'".)
oh;
Viz dopis B.
Nmcové
VII.
Dne
6.
7})
Milá ženo!
Dnes ráno jsem obdržel tvj list a také zrovna Bescheid od m.inisterstva na mou žádost o amnestii. Tu sdluju ti to zde doslovn: Dem Herrn Gesuchsteller wird infolge Auftrages der hochl. k. k. steier. illir., kiistl. Finanz Landesdirektion v. 21. d. M. Z... bedeutet, dass dessen Ansuchen um Wiedereinsetzung als Fzv/ach Oberkssár zufolge h. Finanzkeine Ministerial Erlasses vom 15. Juni 1857, Z Folge gegeben werden kónnte, dass es demselben aber .
brigens posten, ')
.
.
iiberlassen bleibe sich um erledigte Dienstwelchen er die nothige Befáhigung
zu
Roku
1357.
Korrespondeace a zápisky Boženy
Nmcové.
\
2
178
im vorgeschriebenen Diensiwege in Bewersetzen. Je to tedy píse, která se zpívá známou notou, a pežvykování staré vci. I jsem nyní tam, kde jsem hned po zaátku byl, to ,,in Bewerbung zu setzen", o tom jsem vdl už díve, to stojí každému lovku svobodno; jen na to Bewerben nco dostat, to je jiná otázka. Už jsem se ucházel o tolik míst a nedostal jsem až posud nic, a to pjde s mým Bewerben poád. O jaké místo bych se ucházet ml, ani nevím, o místo s kaucí nemohu, protože ji nemám, tch je málo a bez kauce o nkteré kanceláské pak žádná vyhlídka ke konceptu; za komisara nebo koncipistu, akoliv vím tolik, co každý jurista ví a tebas víc, to není nadje proto, ponvadž nejsem jurista a to se pro ta místa žádá. Od direkcí, je kde koliv, nemám nic k oekávání; žádná z nich, nejmén ale Hradecká, nevezme na mne ohled, protože má mže jen ministerstvo pomoct každá své lidi. v tom pádu. když samo místo obsadí, a tu jsou místa pro komisae a pro takové, kteí jsou pes 800 fl., všecka jiná místa obsazujou direkce samy. Jen v tom besitzt.
bung zu
—
a
Mn
pádu,
kdyby ministerstvo direkcím naídilo, aby. bych
když
já vší jiné
se o vyšší službu ucházel,
výmluvy
njakou nadji.
mn
ji
beze
daly, tentokrát bych si mohl dlat To ale ministerstvo sotva udlalo,
to by byla jediná pomoc nikdy velkých nadjí nedlal, ani tenkráte na sliby Neuwallovy. a te dokonce je po vší nadji. Já neml pražádné chuti z Vídn dále jít; udlal jsem to jen pro ty lidi, aby neekli, že snad
aby toto naízení pro mne. Já jsem
dalo;
si
niemu podrobiti nechci a jenom že chci pohodlným a neinným zstat. Co jen až posud možná bylo, jsem uinil, te snad budou mít dost pesvdejá se
nosti, že to nejde, jak oni
Od
úadu
si myslí, na dostal jsem
mn
to nezá-
vždy dobrou konduitu, akoliv ne takovou, jako bych byl zasluhoval; nemže žádný samému njakou vinu leží.
zdejšího
mn
dávat. To je pravda, že ministerstvo dlouho tu žádost nenechalo, 4ho p. m. pišla do Vídn a 15ho. byla už odbavena. V tom Bescheidu není udáno,
179
te
mohu-li se
ucházet o službu kdekoliv a o jakou-
urení platu, tedy snad také o službu pes 700 fl.; tak alespo se z toho vyrozumívá. Snad že to ješt jednou zkusím a zakroím o službu, a je to koliv bez
1
v kterékoliv provincii, a o takovou, kterou ministerstvo samo zadá, abych se alespo pesvdil, co as
tomu eknou. Tedy nemáš
ty pro tvou osobu nic proti tomu, když pijdu dom a myslíš, že bude druhý svt námitky proti tomu init. Myslím, že rozumný nic
tomu mít nemže
mže
a nerozumným se to postel nebo spaní nemj starost, však já nkde peležím, ani že snad njakou výtržnost dlat budu; bez toho, jestliže pijdu, je posud otázka, proti
vysvtht.
O
i postel, nebo ve víc neuhlídá, to jsem jist, kdybych ješt i dále sloužit ml. Tak dlouho s tím dovolením dlají, jako by to kdo ví co dležitého
vezmu
tak
s
sebou všecky vci
Bláku mne žádný
mým
nedle to mají za sebou a posud nic. Odepít dovolení nemohou, to ale jen schváln zdržujou, aby mne týrali. Pi takových okolnostech není pak divu, aby lovku všecka chut ke všemu nepešla a aby odtud nepospíchal. Já jsem te teprv tím vším tak pomaten, že ani nevím, co poít a eho se chopit mám. Lanovi budu snad odtud, a jestliže ne odtud, to jest, kdybych brzo odjet, budu mu psát z Prahy. Na podzim bude dráha až do Hradce^) otevena a tu budou lidí bylo; už 4
mn
mi
potebovat, mohl by tedy on v tom nejlepší prostedek udlat. Jak jsem ti psal, byl jsem ty dva svátky u Majera. V nedli asn ráno jsem se 3 hodiny cesty svezl a ostatek šel pšky -a v 9 hod. ráno byl jsem už v Gorljachu a v outerý veer jsem pišel teprve dom. Zpátky jsem šel pes Bleiberg, a abych to vidl. Takovým romanticko divokým údolím jsem ale ješt nikdy nešel, jako tenkrát; mohl jsem na tom oi nechat. Jiného jsem v Bleiberku nevidl, nežli pece, co se olovo rozpouští a pak se rudy perou i
M Králové.
180
mn
(Waschwerke), do šachet lézt, to se nechtlo, to jsem jinde také vidl; pak jsou šachty vzdáleny od cesty na kopcích, a tam se nechtlo. Za to jsem vidl krásnou sbírku minerál, všelijakých rud a zkamenlin u jednoho hornického úedníka; on sám nebyl doma, jeho syn to ukázal. To je praisté olovo v samých krystalech a všelijaké rudy olovné a zkamenliny. Obzvlášt v jednom kusu mramoru jsou mušle zkamenlé s barvami docela jasnými, a povídal, že ten kus stojí za kolik dukát. Chtl jsem, aby z toho penechal za peníze; on doma sám nebyl a syn nemohl nic urit. Zanechal jsem mu ale mou adressu,
mn
mn
i
mn
mn
aby to poslal, mže-li nco z toho odprodat, posud nemám ale odpov. Takto obyejných rud jsem si mohl nabrat, co jsem chtl, a vzal jsem si nkolik kus istého olova a pinesl dom. Moc jsem toho nabrati nemohl, protože to má náramnou tíž, nesl jsem to jen v holé ruce až dom. Jestliže z Bleibergu nic nepošle, tak koupím zde od jednoho, který též nkolik kus rud má mít pknjších. U Majera jsem byl idyllicky živ od jahod, kyselého sladkého mléka, tešní a másla, a to vždy nkde pod stromem na bichu jsme leželi a jedli. Tenkráte byly pkné dni, a byla to pravá rozkoš, akoliv se nemže íct, že by byla krajina krásná, ale je zdravá a píjemná, samý les a koví. Také jsem tam botanisoval a nco pinesl; nevím, bude-li se vám to líbit. Zvláštního není tu nic, vzal jsem to ale jen proto, že to rostlo na horách, a já pro to musel hodn
mn
i
dom
vysoko
lézt.
Možná, kdybych tomu rozuml, že bych bylinu mohl dom pinést. Zalisoval
mnohou vzácnou
jsem to už u Majera. Zejtra mu budu psát stranu Musejníka. Já mu už beztoho návrh udlal, aby nco o tch písních dal do Musejníka a udlal k tomu njaký úvod. On je zcela srozumn se mnou a pipovdl, že popíše pálení svatojanských Zde
oh.
to znají jen
^)
dle
jména
Viz o té slavnosti
Ottv
,,
Kís". i) Jana ani neznají.
Slovník
nauný,
Ve slovanském bájeslovi búh Slunce zove
díl
se též
XIII., str. 37
Krs
1
181
Na
Krisa byl
dív zasvcený svátek
tu,
slavil
se
zasvcený. Tu památku popíše ty písn, zpívají. Vzal jsem s sebou tu které se pi pálení bylinu, co na Krisa za okna se zastrkuje; zde ji totiž jako
oh
i
jmenují bílý paprat,^) latinsky spirea. Spirenstaude. Abych na to nezapomnl, vypúj si v redakci Pražských Novin Noviny Lublaské, íslo 44 až 48. Tam najdeš nco o ,,Rejenicach-) a o .bílých ženách". etl jsem to zde u jednoho kaplana, je to nco pro tebe, a možná, že to budeš moct dobe se dále upotebit. Budu též Majerovi psát, o ,
em
zmiuješ. Národní báchorky mají Slovinci obyejn v písMajer etl, jako o arodjnicích, ních, nkteré o zakletých lidech a hloupých synech a tomu podobné. Mohl by to z tch písní vypsat, snad bude také sám nco vdt. Nejh to bude s eí. Majer sice všecko rozumí, ale mluvit neumí, a bude to muset psát
mn
všecko slovinsky. Však Vy tomu porozumíte, spinení tak tžká a je srozumitelná, já sám skoro všemu rozumím, to jejich náeí je arci tžko k porozumní. Tu svou sbírku písní má už na isto opsanou, ale všecko cyrillikou; on je do cyrilliky zamilován a nechce upustit; už psal nkolik lánk do novin, aby se u nich psalo cyrillikou. Já jsem jeho rádcem, vždy musím já dodat mé zdání; povídal, kdybychom mohli být alespo každých 14 dní jednou
sovná
e
pohromad. Je to hrozná bída s nimi zde. Ti lidé nevdí, kudy do toho. jsou náramn ostýchaví a nejapní a také neinní. Už jsem jim to dost napedhazoval, kde u nich to nejvíce vadí, a jací by mli být, by se lid jen trochu povzbudil. Oni sami jsou toho vinni a dávají špatný píklad lidu; všude jen mluví nmecky a ani mezi sebou ne jinak, to je špatný píklad Tavolník jilmolistý. spiraea ulmifolia. Spierstaude. jenž v Korutanech domovem. ') Rojenice (Sudiky) se svíkami v rukou a bilých šatech prorokují dtem pi narození jich osudy a budoucnost. V zilské dolin jsou báje o bilých ili astlivých ženách. ')
je
práv
182 lid; vyhuboval jsem Majera notn za to. S Majerem by mohlo nco být, kdyby ho poád nkdo pošuchoval a dodával kuráže. On je ten jediný zde
pro
mezi Slovinci, který
má
nejvtší schopnosti a ješt as 3 neb 4 knží, a to je to celé zdejší vlastenectví; to je pak špatná vc a špatné vyhlídky na njakou progressí, a až ta železnice sem pijde, mohou lehko zahynout, neb pjde zrovna tou arou mezi Slovinci, co jsou na Drav, a blízko doliny Zilské. Ta Zilská dolina je dosud nej-
vdomosti, mimo
ty
nho budou
zachovalejší, tak jako naši Buláci, má též své zvláštní nejsou tuze zvláštn hezké, nkteré ano, mužští jsou velmi zdraví chlapi a hezí než ženské. Na ten obrázek kroje jsem už také myslil, a jeden zdejší malí, se kterým jsem známý, pipovdl, že Zilinku vymaluje. Pinesu ti ji s sebou; ostatn povídal Majer, že dá vykreslit celé skupení, jak je pi žegmanjce ^) (Kirchtag). Budu též hledt, abych nkteré krajiny s sebou pinesl; jsou k dostání, nevím ale, jak drahé. Stran tch
náeí. Ženské
mn
mn
dom
dtských písní a pohádek obrátím se také zde na jednoho kaplana Slovince, jmenuje se Trnik. On se též zabývá^ literaturou, možná, že on nco poví a napíše.^ Stefanovie znám dobe, je hodný Slovák a je v armotech adjunktem u Stuhlrichtsamtu. Mžeš se na nho obrátit; on sám sotva ti co zaopatí, ale alespo ti ekne, na koho bys se mohla tam obrátit. Jak se ten rektor v Moravcích jmenuje, to nevím, jsou to ale Kostelní Moravce, po maarsku se jmenujou ale jinak, jméno jsem už zapomnl. Bakulini nevím kde a ím je, to ti poví nejlepší Stefanovi. Obra se na mladého Ferenika, to je hodný hoch a rázný, ten ti jist nco zaopatí, nevím ale, je-li ješt v Bezn. Kdybych já tam byl, šlo by to lepší, tak ale nemám, koho bych ti poradil. Kdyby chtl kmotr Vežnický, ale s tím není nic s takovými vcmi. O Šetlíkových nevím pranic, rád bych
mn
')
zilské
Slavnost posvcení chrámu Pán je velmi svérázná a zajímavá.
..žegmae"
v
dolin
183
se k
a
nim
podíval, než odjedu, stojí to aie par] zlatých
mn
tch
je líto.
Kdybych
jel
dom,
bych po
jel
vod
až do Marburku, je to nejlacinjší a Celovec bych minul. Jak to je s Jaroušem? Neposíláš ho do školy? A jak to bude s tím rokem, zas ho ztratí? Je to kíž s oním chuasem, a bylo by škoda, aby se o tch dtech poád zdá, zas rok ztratit. zdálo, že i být o Hynkovi nedávno se nkde uitelem; byl už náramn velký a Karel vedle mám na nho nho jako kluk malý. Ten Karel svéhlavý, však on to jednou zlost, je to zatvrzelý nahlídne, až bude ale tebas už pozd. Dne 7. ten z Bleiberka vzkázal, že ty rudy pošle, tak
Mn
ml
mn
ml
.
.
.
.
.
.
mn snad pece nco pkného sebou pivezu. Myslím že za to bude hodn chtít, to mn bude muset s
mn ale,
ale
Krejí^) vynahradit, co za to dám, to se snad samo sebou rozumí. Paní Cejnková a on mli radost, mu ty knihy že je nechal Skivan pozdravovat; pošle, jsou to hodní lidé. Já bývám skoro každý den u nich, je to mj jediný východ, a oni jsou též rádi, když k nim pijdu.
a
že nemáš skoro co obléct. Milá brachu, skoro taky tak vede, už jsem všecko dodel, mám skoro jen jeden kabát a dvoje kalhoty a k tomu jen zimní, a kdybych nešetil, neml bych už ani to; já se toho zrovna boiím, odkud na jiné vzít, na druhé poteby nechci ani myslet, všecko dochází. Doma to lovk už všelijak odbude, ale v cizin je to bída. Proto bych také byl rád doma, aby nemusel lovk v cizin svou nahotu ukazovat. Od Iho neposílá Šesták^) víc noviny, snad na mne zapomnl, ponvadž dcšlo plletní pedplatné anebo dokonce je už víc posílat nechce. Jsem už na zvykl, dovdl jsem se alespo, co doma nového. snad to ani za to nebude stát, aby je sem posílal. Proto pece ješt nco do novin napíšu tyto
mn
Píšeš, se
mn
n
mn
Te
mn
Krejí (nar. 1825). znamenitý geolog eský, spra') Jan voval tehdy mineralogické sbírky Musea eského. 2) Josef Šesták (nar. 1827), od r. 1352 redaktor Pražských Novin.
184
dni; te jsem s tím celý roztržitý a k takovým vcem nejsem schopný, až se to trochu zase v hlav utiší. V Odenburku je pi Hauptzollamtu místo kontrolorské uprázdnno s 900 fl. Kdyby nebylo o 30 kr. na štempl, udlal bych si tu švandu a zakroil bych, abych alespo se pesvdil, jak to ministerstvo as myslí, sáhl bych jim alespo na puls. Když lovk nic pak nedostane, je líto penz za štempl, už jsem bez toho zde vydal hezkých pár zlatých za samé štemple a nic posud nepoídil. Ty ses usmála tedy mému vyjádení, ale trpce, že jsem na to pyšný, žes mou ženou. Vidíš, ženo, tys nerozumla, ty snad myslíš, že jsem proto na tebe pyšný, pro tvou slávu snad, než to ješt nikdy nenapadlo, abych si na tom nco zakládal. Já jsem pyšný pro to, že jsi taková, jak bez slávy jsi, ponvadž takových žen je velmi málo na svt, já alespo tob podobnou neznám. Vady má každý na svt, a není snad lovka, který by se byl njakého poklesku nedopustil, a kdybych t chtl dle tvých vad posuzovat a dle tch t cenit, byla bys
mn
mn
mn
mn
mn
už dávno lhostejná bývala, ale proto žes ty shovívavost mla a dle nich neposuzovala, musím si tebe už pro to vážit a tob od srdce naklonn být. Nechci pranic naped urovat stranu mého budoucího chování, pesvdíš se sama, a doufám, že svým asem sama ekneš: Tak to mlo vždy být. Rád bych byl do toho asu doma, než by Jarouš a Dora odešli,^) abych alespo ješt po njaký as ty dti okolo sebe ml. asto si tak veer, nežli ulehnu a trochu na kanapi se válím, s nimi podiškus
m
mými vadami
neb veer jsem prasamotný. Málo kdy nkam po 8. jsem doma. Sním mé studené mléko neb kousek chleba a púl žejdlíku vína a jdu po 9., nkdy dív spát. Za to jsem okolo 2 hodin už vzhru a nespím víc, leda chvilkami, až do 5ti, pak vstanu. To je každodenn u mne, k tení nemám ríruju,
obyejn
jdu,
i
^)
bylo
Kam,
o
tom
Nmcová
nutn teba pobytu
nebyla rozhodnuta, na venkov.
ale
dtem
185
mn
te
kolikrát dost dlouhá chvíle. pranic a je Co pak tvá poslední práce pro bibliothéku ješt ne-
vyšla?
Ješt nco na Kís;
to jest
veer ped
sv.
Janem
zastrkujou Slovinci bílý paprat mezi okna a dvée a zvení do dveí k stavení se zastrká kvt(volské oko') nebo msíky --- také tomu tak íkají nkde pro každou osobu, kolik je jich ve stavení, jeden, a a které kvítko ráno je zvadlé, ten z obyvatel ve stavení nejdív zeme. Tak vypravoval Majar.
—
mn
mn
Te
jsem ti toho dost napsal. Ty ale pece hned zas piš! Já myslím, že mne tvj list na každý pád ješt zde zastihne, nebo nemohu urit posud, kdy as to dovolení pijde. Pozdravuj Mencla Šlenkrtku a druhé. Mjte se dobe, jak Vám jen možno, a jenom abyste byli zdravjší, o to mám tebe mnohokráte. starost nejvtší. Líbám dti S Bohem! Tvj upímný Jos.
mn
i
i
7ho odpoledne.
LI, (O nemoci dr. J. ejky; fará Majer u Jos. Nmce návštvou; Krés a nár. pisn slovinské, dtské hry, hádanky; Nmcova úast na probuzeni Slovinc; dovolené dosud nemá; touži po odchodu z Bláku; uitel Cejnek; stavba železnice; inženýr Voka z Tele.) Viz list Boženy Nmcové VIII.
Dne
21. ,7.-^)
Milá ženo!
V nedli ráno jsem obdržel tvj list a nemálo jsem se podivil návštv Garbov. To bylo arci velké pekvapení pro tebe. Kdo by si byl mohl pomyslit, Garba jednou do Prahy pijde, a pece se to stalo. Tak se to všecko ve svt motá pepodivn. Je ho líto, chuasa starého, rád bych ho byl vidl, kdo ví, jak dlouho bude živ; dle toho, jak to s ním že
mn
')
Upolin,
2)
Roku
Trollius 1857.
europaeus.
186
sotva vydrží. Nemoc Cejkova^j mne vru zarmoutila, tak hyne jeden po druhém. Kdo by si to byl pomyslil, že taková na nho pijde. Já také kolikrát pemýšlím, aby na mne jednou z nenadání takového nco nepišlo, a proto také pospíchám, abych byl alespo u svých; lovk nemže vdt, co za jedním stojí. Byl bych ti byl odepsal hned, ale psal Majer, že sem v pondlí 20. pijde, a proto jsem s odpovdí ekal. Pijel tedy vera a už tu ped 8. ráno byl a s veerem teprve odjel, ani se mu nechtlo odtud. Do Musejníka to napíše, ale bude s tím sotva tento msíc hotov, na zaátku druhého msíce ale dozajista, a pošle to buto tob nebo Nebeskému. Bude to ale psáno ve slovinin, protože v eštin docela zbhlý není. Pozdji pošle popis svatojanských ,,Krís" -) (neví, odkud to jméno, myslí od kesání) a dá k tomu nkolik písní. Také od nho nkolik dtských her a báje o zvíatech, pak hádanky, co se zaínají jak u nás: Co je to? (Kaj je to?) Co vdl, to napsal, a jestliže se dále o dozví, tak to opíše a pošle ti to. Takových vcí si tu až posud žádný nevšímal, až jsem ho udlal pozorným. Také jsem požádal jednoho zdejšího kaplana, je to hodný chlapík a zná se v literatue, a bude-li co vdt, též to spíše. Ten kaplan stojí,
vc
mn
oh
mám
nem
mn
mn
pjil
roník Slovanská Bvela" od roku 1852. Tento roník bys mohla dobe potebovat, najdeš v mnoho národních pohádek k peložení. Možná, že ho nkdo v Praze bude mít, vycházela Vela" v Celovci, nyní už dávno zašla. se nkteré vci v ní líbily. Kdyby ji žádný v Praze neml, musel bych ti ji zde nkde zaopatit, kdybys do ní nahlédnout chtla. Majer jí ale nemá. Zamíchal jsem s tmi Slovinci zde hodn. Ti, kteí k nemu jsou, dostali jiný náhled a jsou o mnoho innjší, a Majer poád za to dkuje, že od té doby, co se jeden
,,
nm
Mn
,,
mn
ejka
byl v té
dob
na smrt nemocen tuberkulosou
')
Dr.
')
Staroslov. KptCb, chorv. kis, slovin.
J.
plic.
krijes.
kís
ili
krés.
srb.
:
187
mnou seznámil, je docela jiného ducha, te že teprv bude pracovat. To je ale také jisté, že od té doby také pracuje a je veselejší mysli. Prozatím zanechá té cyrilliny. Psal jeden delší lánek do Novic M zas o cyrillštiné a vyzvání k slavnosti lOOOletéCyrilla aMethoda. Nevytiskl mu to redaktor, je prý to dlouhé a myslím, že se obával, aby to nedlalo hluk pro panslavistické ideje; jsou v tom lánku skrz na skrz, etl jsem to. zase jsem ho posadil na kon. U Jeábkové^) vyšlo nco od Jezbery, stálo to v novinách. To je podle jeho chuti, objedná si toho 6 exemplá. Noviny zas te se
Te
dostávám, najednou jsem jich dostal
balík.
Nkdo
musil v expedici snad íci, že jsem v Celovci a posílají je do Celovce, jak na adrese stojí, a z Celovce teprv sem. Mám už napsaný vtší lánek do novin, není ale ješt opsán. Jedná o zdejším a okolí až do Ossiachu. Nejsem k niemu a ani nemám chuti k opisování, tak mne všecko tu mrzí. Až posud dovolení nemám, vidíš, co to tu zde za správu. Už tomu 6 nedl, co jsem zadal, po 4 nedlích to poslali teprv do Hradce a tam si také dají na as. Až do konce tohoto týdne chci ekat a nepijde-li to až do nedle, pojedu do Celovce a eknu jim své mínní. Že až posud chodím do kanceláe, to je má dobrovolná vle, mohl bych se procházet a jen se chodit koupat, a žádný by nemohl k tomu ani slovem ceknout, nebo jsem se vykázal, že jsem churav. Jestliže to ten týden nepijde, nepjdu ani na krok do kanceláe. to starého erta plátno To jim udlám, beztoho je kdybych tu ve dne v noci sedl, žádný ohled se na to nebere. Chtli, abych te také nkdy nco opisoval, ponvadž praktikant odešel, já ale ekl, že za 400 fl. nebudu nic opisovat: dají-li takový plat, abych mohl být živ, pak že budu všecku práci konat. Ostatn nemají na mne kuráže, ostýchají se všichni
mst
pkn
mn
i
mn
*)
Znamenitý asopis slovinský, ízený duchaplným
vatelem drem *)
Bleiweisem. Nakladatelství v Praze. J.
spiso-
188
mn toho mn
nejmenšího
nco
íct;
ekl jsem tu do oí,
na služb se 400 fl., obzvláštn zde, nezáleží že pranic. Žádost jsem zadal o 900 fl., ne ale do Šopron,
nýbrž do Vídn, tch 30 kr. na štempl jsem obtoval; ješt budu obtovat 15 kr na štemple, zeptám se ministerstva, zda-li ten výrok ,,in nichtslavischen Kronlándern" ješt posud je v platnosti nebo ne, ponvadž v posledním rozsudku o tom nic nestojí. Rád se podívám, co as na to eknou. V Prešpurku je pkné místo s 800 fl. prázdno bez kauce, to by tak pro mne bylo; jak povídám, škoda štemplu. Kdyby tam byl ješt Plener, žádal bych pece, on se dostal je to už jakkoliv, jen abych byl odtud do Lvova. jednou pry, nebo nemám tu žádného stání, poád mne to nutká jen dom. Byl bych už odtud Lanoví
A
v novinách, že se zdržoval Lana delší v Pardubicích a že odtamtud odjel do Turnova; proto jsem nepsal, ponvadž nevím, kam bych jezdí, také psaní adressovat, když poád po nevím jeho jméno, jestliže Vojtch nebo Václav, aby se pak psaní nedostalo jeho bratru do ruky. Myslím toho tedy nechat, až pijdu do Prahy. Jestliže by Jarouš nebyl už venku, vzal bych ho do Bydžova, to víš, a chodili bychom spolu na procházky a se koupat. Má jedinká zábava je zde koupání, to chodím skoro každý den s Cejnkem, on se rád taky koupá. Pi té píležitosti mu kážu, a udlám z nho trochu vlastence. Vli má dobrou, a na mé slovo dá. Parno tu máme nesmírné, italské vedro nkterý den; v tom pomru, jsou tu ouplné, jaká byla zima, je zas te teplo. ale drahota vtší, tak jako v Praze. Inženýr je tu plno a ti pinesli s sebou už drahotu. Už na pes rok se tu zane snad stavt, z Celovce zaala stavba pedešlý týden; to bylo tam slávy. Mezi tmi inženýry je také jeden Moravan, njaký Voka. V kafírn pi snídaní jsem se s ním sešel, poznal jsem hned na nm: ,, Nejsem zdejší, msíku, to znáš podle kiku. "^) Pišli jsme do lovka od r. 11 a poznal v psal, ale stálo
as
ml
svt
Žn
ei
1)
Podle K. Havlika.
nm
189
Me
Slávy dceru, a kalich ^) atd. umí nazpam a Jablonského básn. Mladý chlapík a jen hoí pro vc. Dle jména tebe dobe zná, etl v Lumíru tvj cestopis Z Uher; je z Tele rodák. Byl v Krakov ve státní služb, nechal státní služby a šel sem k té spolenosti, ponvadž dobe platí; nechce se státem nic mít. Není jinak hloupý, dlal by též státní zkoušku pro vyšší reálky. Bude mít tedy Cejnek, až odejdu, kamaráda. Seznámil jsem ho též s Majerem, a velmi se Majerovi líbí, kikloun není, ani žvástal, mže sním zacházet. Tak jsme po svt rozstrkaní. Jeto k smíchu, když lidé, jako pan Neuwall, chtjí zaka-
aby
zovat,
lovk esky
Ty kameny
mluvil.
z Blei-
mn
berku posud nemám; kdo ví, kdy a jestliže je pošlou. Proto ale pece nco pivezu a ty byliny též; bojím se, aby se na cest nerozdrobily, musím to njak dobe zapakovat. Ped 1. sotva už odtud odjedu, jak to pozoruju. Je už as ale, abych byl v Praze, nebo dle novin až do Josefova má být železnice už v Oktobru otevena. Že t celý svt mrzí a že nejsi ani práce schopná, rád to vím, milá, zkusil jsem a zkouším to posud. Vím dobe, že se to nedá vynutit; te alespo uvíš, když jsi kolikrát domlouvala. Vidíš, jak to je, když je k tomu ješt tlo nezdravé. Dá snad Bh, že se to zmní, doufejme. Doru snad ješt natrefím? Tak ten ....-) pece jednou psal; jen když pece psal, snad bude te už astji psát. Co pro tebe budu moct, to nasbírám a pinesu, jen abych už tam byl. Já už tak dalece jsem zdráv, nemohu alespo naíkat. Dnes mám pkné jahody, kdybych ti je mohl poslat; to bude dnes má veee, pozdravuj známé; snad budeš moct ješt jednou psát, myslím, že tu první ^) zastihne, odpovíš-li
dom
mn
m
mn
mn
hned.
tvj ') ==)
^)
mn
Bute zdrávi. Líbám dti upímný Jana Kollára; ,,Me Syn Karel. 1.
srpen.
i
tebe, s
a kalich"" od
Bohem
zatím, Jos.
J.
E. Vocela.
im Lil. (Kaplan Trnik; úsilí Nmcové vzbuditi u Slovincú' zájem pro lidovdu pomocí svého manžela; dovolené nedostal, pestal choditi do úadu; jízda na prámech z Bláku do Mariboru; touží po manželce a dtech; o vedru a drahot; pée o staro-
a
žitnosti.)
B.
List
Nmcové
IX.
Dne 29,7.
857.
Milá ženo!
Vera jsem obdržel tvj list od 24. Byl bych ti byl odepsal ješt vera, chtl jsem ale díve promluvit s tím kaplanem, který se jmenuje Trnik, stran tvých poptávek; abych ti mohl sdlit, co jsem se dovdl, proto ti odpovídám dnes. Ptal jsem se na všecko dle tvého listu, a na žádnou z otázek nemohl podat dostatenou odpov. Povídal, že jako 81etý chlapec pišel z domu, a že mu mnohá pišla docela z pamti; jako student a potom jako knz že si nikdy takových vcí nevšímal. Na nkterou se jen trochu upamatoval a mnoho je s tím, o se zmiuješ, podobno. Povídal ale, že si na tom te dá záležet, aby se vše dovdl, že to pak všecko spíše, aby to bylo ouplné a že to svým asem sdlí. Byl tomu rád, že jsem ho na takové vci upozornil a nechati za to dkovat, on že by byl na takového nco nikdy nebyl pišel, a že te nahlíží, jakou cenu to má. A na ten zpsob jsou tu všichni Majer. Takové vci dle jejich posavadního mínní byly nepatrné a nezasluhovaly povšimnutí. Že tu mnoho krásného tomu podobného bude, je jist už podle toho, co jen nkterou vypravoval. Té mušce ^) zde íkají panbuškova kravika, a též je zde svatá. 2) jsem s tím hnul a te to pjde; povídal, že se ješt domluví s cizími knžími, kteí práv dnes zde na trhu jsou; bude stranu toho mluvit a na takové vci bude pozorný a to sepisovat. Nedá se zapít.
mn
vc
em
vc
mn
i
mn
vc
Te
1)
Známý brouek
v
lidovém
podáni:
berunka,
verunka
(Coccinella). *)
T.
zasvcena.
j.
v úct; za pohanských dob byla prý bohyni
Lad
191
Že jsem tou zdejší chasou trochu hnul a je ha jiné myšlenky pivedl. jsem tu byl pece
K nemu
dobrý a dost možná, že to svým asem dobré ovoce ponese. Jak dalece jsem se mohl pustit, nezanedbal jsem jist ani toho nejmenšího; na každý pád zstane památka. S Majerem už mluvit nebudu, tu po ekl jsem ale Trnikovi, aby mu to všecko vyídil, až se s ním sejde. Pomysli si, já až posud dovolené nemám a proto také se odtud hnout nemohu, to víš, že bez dovolení se neopovážím odejít. To ert ví, kde to leží a co s tím dlají. To ale dlají na schvál, aby mne zde, co nejdéle mohou, zdrželi; ono se jim
mn
mn
nejvíc o to jedná, že sem místo mne mají dát jiného, akoliv to zapotebí není, ale ten zdejší Einnehmer nadlal ve svém hloupém berichtu ,,dass er einen Ersatz haben muss wegen iiberháuften Arbeiten", což je pouhá lež. Já jsem jim ale vytel zrak, od verejška nechodím víc do kanceláe. ekl jsem, že se pro moje zdraví musím dvakrát denn koupat a proto že do kanceláe choditi nemohu po delší as. Alespo tím te trochu hnu a ušetím si trochu zlosti, nebo ten kancelá byla pro mne ta nejmrzutjší chvíle, takže samou hokostí ani jíst nechutnalo. se tam tebas na hlavu všichni postaví, se pro to nic stát nemže, já jsem kryt lékaským vysvdením. Dost jsem se namáhal a naškrabal a erta jsem až posud z toho ml, uznalost žádnou; to odpadne pak vru chut ke všemu. Kdy tedy pijedu, nemohu ti urit, a myslím, že to už te pece jednou pijít musí a brzo. Jak to pijde, spakuji si hned vci a jak první prám odtud pojede do Mariboru, tak s ním odjedu. Prámy jezdí odtud alespo jednou za týden, kolikrát tebas tikrát za týden; to se ídí podle toho, kdy dostanou náklad, pravidelná jízda není odtud. Kdy prám odjede, to se ví vždy nkolik dní naped, a když budu jakousi jistotu mít, hned ti dám o tom vdt, kdy as budu doma. Myslel jsem též na to ped svým odchodem se na Boženku Stakovic podívat, neb vím, že až pijdu, bude po ní ptaní a já sám bych už pro paní Stakovou to udlal. Líto
mn
i
mn
Te a
192
mn bylo ale 2
fl.
Musím
penz, nebo
tu outratu ale
ta cesta
by
stála
nejmén
pece k vli paní Stakové
obtovat, když jsem zde na blízku. Umínil jsem
si
tedy, jestliže tyto dni až do 1. dovolení nepijde, tak pojedu do Celovce, abych se alespo dovdl, kde a co v tom vzí, a tam pi tom své mínní ekl. Pak budu moct arci o Božence zprávu podat. Že ty rudy nemusím pinést pro museum, jsem tomu rád a ani je posud nemám. Obyejných rud pinesu asi 7 kus a to bude pro podlenou dost.
tm pánm
mohu pro museum jeden kus dát. Chtl jsem ale nco zvláštního s sebou pivézt pro památku. Nemohu se už ani té chvíle dokat, abych odtud odešel, a jak po tob a dtech toužím, nemohu ti ani popsat. Doufám, že nám bude oboum lépe, když budem i
pi sob, alespo v tom ohledu jeden druhému naše stesky bez ostýchání budeme moct vyjevit. V tom samém, ba ješt horším postavení musím já zde tak marn ten život trávit; tu nemám ani jediného lovka, kterému by se mohl lovk oteven svit. Však si to pak všecko povíme, jenom se obávám, abych vás všecky zastihl; snad bude Jarouš a ty, než do Prahy pijdu, už pry Proto ale, kdybys .
.
.
mohla, tak se nezdržuj, ani Jarouše, však my se sejdem, zdraví je pednjší nežli všecko jiné. Což s rodinou Stakovic nejste už za dobré? Nebo vzí v tom nco? Jest to divné, že se nikdy o
nm
mn
ženatý. Zde je te náramné horko, až nesnesitelné, ve stínu na vži už po kolik dní 25 a dole 30. O polednách nemže lovk ani na ulici, tak to pálí, a pršet nechce. Lidé
nezmiuješ. Snad
zmnil, co
se
je
stup
naíkají na špatnou ourodu, to bude hezky draho obzvlášt píce pro dobytek; všemu piplácí. Až na pes rok zanou stavt železnici, to bude teprv drahota. Skrze ty starožitnosti jsem už zde všechny upozornil též Majera a nkolik jiných knží. Jednu starožitnost dostanu snad pro museum. Ten inženýr Voka byl na tom zboeném hrad Landeskronu a našel tam kus staroímské ezby z mramoru, nco prý tuze krásného, ve zdi zazdný. zde,
i
193
Povídal, že je to kapitel,^) není prý to velké a nechá prý se to lehko ze zdi vydlabat. Chce to vzít a dát dc museum. Možná, že se tam na to pjdu sám podívat a že to snad sám vydlabu. Pi stavní toho hradu bylo
tam zazdno, a žádný si toho posud nepovšiml, a také to snad žádný neznal. Tak tu snad mnohá znamenitost a památka kdekoliv v zapomenutí leží. Dnes už tu mli rožn-) na prodej, hrozn veliká zrna, jsou z Itálie, musím se pece zeptat, za asi je tu tešní dcst zdejších, a proti Praze dcst libra. laciné, pijde libra za 2 kr. Tch každý den as libru sním k svain, a k veei buto erstv dojené nebo kyselé mléko. Koupat se chodím každý den do Žíly, to
Te
hodn
vyšplouchám. Chodí Jarouš se koupat? si asto na nho, a jak to bude s vysnad mají svdením školním; neztratí rok? už prázdno. Ten roník Bely ti pinesu, najdeš tam také nkolik báchorek o svatém Petru a Ježíši na ten zpsob, jako ty máš; mnohá vc se ti z toho dobe to se
Vzpomínám
Te
hodí. Než odjedu, popíšu msto a okolí a pivezu to do Novin; bude to dlouhé. S Garbou bych se rád ješt jednou psala, ani n^vím, máš-li sešel. Abys
mn
neb
ne, piš ale jen tenkráte, pakli se
nco
zvláštního
tom vdt musel; možná, že by mne tu tvj list tebas nezastal. Kdyby se mn tu nco stalo, že bych nemohl ješt odjet, tak ti o tom dám hned vdt. Lanoví už odtud nebudu psát, až pihodilo, že bych o
Prahy, odjedu-li brzo, abych nemusel zde od pošty platit. lovk musí na každý krejcar koukat, aby ho ušetil. No, snad už dá Bh, že se brzo sejdem, já jsem jako cikán erný, snad mne nepoznáte. Zatím pozdravuj známé všecky, Jarouše, Doru tebe líbám. S Bohem, na shledanou. z
i
TvUj
^)
2)
upímný
Hlavice sloupu. Hrozny.
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
13
194
Lii:
(Nmec vyízení;
dovolené nedostal, podá žádost za pensi a poká na návštvou u Boženky Stakovic v Celovci; doufá, že bude pijat do služby V. Lanny.)
Dne
4./8. 1857.
Milá ženo! Myslel jsem, že ti v tomto list budu moct oznámit, že už odtud odcházím, abyste mne ekali. Tomu ale není tak. Posledního pedešlého msíce jsem dostal mou žádost nazpátek s Bescheidem: Bei den dermaligen Verháltnissen des gefertigten
Amtes konnte dem Ansuchen
des Herrn Amtseinen ówochentlichen Urlaub keine Folge gegeben werden, es ist, sobald die ámtlichen Verháltnisse die Beurlaubung des Bittstellers gestatten, der Gegenstand neuerlich in Vorlage zu bringen. To jest tolik: Zdejší úad, to jest pan Einnehmer udal v Bericht k mé žádosti, aby na ten as, co budu pry, ponvadž úad se svou prací nemže dostait, prozatím jiný pracovník, njaký diurnista, sem pidán offizials
byl,
um
ponvadž v tom ase
to jest,
aby mohli páni
zdejší praktikant odešel,
hodn pohodlní
být.
To by
arci
bylo pár zlatých stálo, proto tedy, aby se tch asi nemuselo vydat, mne direkce v Hradci, 20 fl. pak aby mne jen hodn pozlobili a týrali, odmrštila. Na mé dvody v žádosti, to jest tvou starost a bídu, pak Jaroušovu chorobu, na lékaské vysvdení zdejšího krajského doktora nic nedali. Když jsem ten Bescheid dostal, tak jsem zrovna zuil a zdejšímu panu Einnehmrovi notn vymluvil. On samé omlouvání, a jel jsem hned na to do Celovce se optat, jak a co se mnou hodlají init, že já jim do kanceláe víc nepjdu. Nedostal jsem ani odpovdi. Nyní není na urlaub ani pomyšlení, ponvadž Einnehmer ve své zpráv si více odporovat nebude a následovn Die Verháltnisse des Amtes werden es nicht gestatten, dass ich entbehrt werden kann, akoliv už pes týden do kanceláe nechodím, a pece se práce beze mne zastává a zastávat mže, ponvadž to, co Einnehmer
msín
195
udal, je pouhá lež, což jsem také v Celovci ekl. Poznal jsem ze všeho, že jsem jim sl v oích, ponvadž
poád s ním
na
n lezu, to
jest, že
poád nco žádám,
a že by se mne rádi zbavili. Tuto nedli byl jsem tedy v Celovci a vera jsem zas pijel, a proto ti to hned píšu, abyste mne tedy ješt neekali. mne tu drží byrokracie, jako jednou H.^) v Brixenu žandarmi v klepetech. Já jim ale pece z tch kleuž je to jakpet vyváznu, a los je již rozhodnut, koliv. Pomoci jiné není, nemáme-li oba pojit. Zárodnes píšu resignaci a žádost o pensi a zítra ji zadám, jiné pomoci není, to nahlídneš sama. Abych tu ve služb zstal a kauci si nechal stahovat, k tomu
Te
a
ve
K
tomu pidám vysvdnutit nemže. že pro tento as nejsem k služb schopný. bych arci odtud pak hned odejet, to ale ne-
mne žádný
ení lékaské, Mohl
mn
až bude všecko v poádku, aby pra nemohli na hbet pijít. Mj úmysl jsem v Celovci jim projevil, a ekli, že je to tak nejmoudejší, co mohu udlat, a že to budou hned expedovat. Pesvdil jsem se, že nemám už pražádné štstí ve státní služb. Nejhorší bude s kaucí, že tu hned nazpátek nedostanu, a že kdo ví, jak dlouho budu muset ekat. S platu už 66 fl. 40 kr. strhli. Kdyby byly hned tu, mohli bychom si trochu po-
udlám,
v
niem
mn
moct
s
tím;
budu
ale
zárove
žádat,
aby
mn
byla
kauce vrácena. Tak, milá ženo, te je už rozhodnuto; kdo ví, k emu to bude tebas dobré. Neekejte mne tedy hned, dlouho to ale trvat nebude. Oni si s tím pospíší, aby se mne zbavili. Kdybys mohla ty ven jet, tak je, a Jarouše pošli nkam, a piš ale hned, jak toto psaní obdržíš. Myslím, že tento msíc se to ješt rozhodne a já také ten msíc doma budu. Byl jsem u Boženky Stakovic. Byli práv uchystáni na cestu do Lavanského -) údolí, a také tam tu noc ješt odjeli, nemohl jsem tedy pes noc u nich zstat. Jsou oba zdrávi a šastní a pozdravují t. Však já to
mn
Havlíka. Údolí Lavantské (slovin. Labudské) ve vých. Korutanech od msta Sv. Leonharda ekou Lavantou (Labudou) do Drávy. ^)
*)
196
všechno paní Stakové vyídím ústn. Asi za 14 dní se chtjí podívat na Blák a okolí a chtjí vidti Bleiberg a jít na Dobra; chodí se na nj jako u nás na Snžku. Tak se tu s nimi sejdu a snad pjdu s nimi, líto. Lanovi pár bot by na to ale prasklo, a to je budu ješt odtud te psát a pošlu psaní tob, a ty je mžeš do domu odevzdat; ten jediný mže nás te spasit. Prozatím se zeptám zde, jak to vypadá pi té železnici, nedalo-li by se co dlat. Božena se divila, že velmi dobe vypadám, že mne ješt nikdy tak plného v tvái nevidla a tak zdravé barvy. Ona ale hodn stárne, to ale neíkej staré, a bude brzo jako lou hubená; s tím ml. Parno je tu náramné, až mdlo. Do novin mám lánek hotový, pošlu ho co nejdíve, je hodn dlouhý. Zatím Vás všecky srden
mn
i
mn
líbám,
bute
zdrávi,
s
Bohem
tvj upímný Piš
mn
hned a njak mou mysl upokoj. LIV.
(Nmec
hrozny nemocnému dru ejkovi; lánky pro Pražské Noviny; odeslal žádost za pensi; dopis pro V. Lannu; posílá
platiti 25 fl. do úadu v armotech, kterých se nedostává; uitel Cejnek do Vršce v již. Uhrách; o prof. Šetlikovi v Celovci.) List B. Nmcové X.
má
Dne
14. /9.
1857.i)
Milá ženo! ti to zaopatil, jak jsis v tvém popála. sledním listu, který jsem vera obdržel, Tu ti posílám za jedno to vysvdení chudoby pro Doru, tak jako bylo pro Jarouše; tím jsem ušetil 15 kr. štempl, za druhé máš tu ty hrozny. Jsou-li sladké, nevím, neb jsem je ani neokoštoval, že ale pkné jsou, to vím; jen aby se na cest nerozmakaly, o to mám starost, zapakoval jsem je, jak jsem mohl.
Všecko jsem
1)
Datum
je
nesprávné;
má
býti 14.
8.
57.
197
Je jich 2 libry, libra stojí 15 kr. st. a škatulka 8 kr.
Peju, aby ejkovi dobe chutnaly.
nho
chuasovi
Poád
jsem na
a pokaždé, když jsem otevel Pražské noviny, bylo mé první, jestliže tam nestojí zpráva, že ejka zemel. Akoliv se v posledním ase málo o nás staral a vždy dlal tak cizího, vždy pece milejší nežli mnohý tluhuba, byl který toho hubou natlachá, za minutu ale zase vše zapomene. Bude-li ho tento malý dárek tšiti, budu mít z toho sám radost. To víš, že mohu-li tob nco k vli udlat, že to vždy udlám, když je rozumná a možná. Tys ale asto docela jina posuzovala a píinu ve hledala, a proto ty asté rozbroje, které, doufám, že více se nebudou opakovat; vi? Také tu máš dva lánky pro noviny. Ten o tom myslel, jak asi
je,
mn
vc
m
mn
hospodáství mžeš hned odevzdat, s tím druhým není tak na spch, ten pijde bez toho do feuilletonu. Chtl jsem ho opsat, ale ponvadž by od pošty za nj moc pišlo, tak ho pi této píležitosti spolu posílám; zatím ho oprav, a budeš-li mít asu, tak ho pepis, ale na tu latinu dej pozor, aby byla bez chyby. Nebudeš-li mít asu, nech to, až pijdu já dom, pak ho opíšu. Je to za ten mj lánek, co ti Nebeský^) tch 10 fl. poslal? To jsem si nepomyslil, že by literatura nco vynesla. Také dobe, jen když jsi i
mn
dostala peníze.
Te mám v tom
dobe
dost znal a
asu k vdl, o
alespo s tím as. Nevím
psaní, kdybych jen se psát, ušel by kolikrát, co zaít; mimo no-
mn
em
viny, a ty petu, kde jaké jsou a te jsou zvlášt skrze ty turecké bryndy-) velmi zajímavé, nemám co k tení. Že už od pedešlého msíce do kanceláe nechodím, to víš. 4ho jsem napsal moji resignaci a spolu žádost o pensi. Zdejší krajský fysik pidal k tomu své parere; byl ouedn k tomu vyzván a ne z mé strany. Potvrdil, že jsem skrze tlesné duševní neduhy ke služb docela neschopný a podotknul, i
^)
2)
Jako redaktor asopisu eského musea. Po skonení války krymské.
198
že trpím melancholií.
Ten jediný mne pochopil; po-
Wunde kann niemand heilen, auszer man Ihnen das zuriick, was man Ihnen genommen
vídal: Ihre
gebe
wáre der einzige Balsam fúr Sie. Je sice má ješt z toho dost rozumu. 5ho to šlo pry, a není ani té nejmenší pochybnosti, že bych pensi nedostal, jen aby se to brzo rozhodlo. Na ten pád, kdyby to snad s tím rozhodnutím déle trvat mlo, napsal jsem tyto dni druhou žádost, abych odtud mohl do Prahy odejít, ponvadž zde bez toho nic pláten nejsem, že má rodina v Praze skoro hlady me a že já ješt ped zimou se starat musím, v kteekám na odpov, a mysrém míst se usadím. lím, že brzo pijde, nebo pro by mne tu te už zdržovali, když více sloužit nemohu. Zárove jsem také žádal, aby kauci nazpátek dali, to jest tch 100 fl. a co až posud stáhli, tch 66 fl. 40 kr. Kdo ví, hat, dies
starý, ale
Te
mn
k
emu
je
to
dobré, že
mn
to dovolení odepeli,
bych si byl myslel, akoliv jsem si nikdy velkou nadji nedlal, že snad pece nco dostanu. Jak vidím te, byli by starého erta dali, snad asem as o 100 fl. víc, a já bych se tu byl poád déle zdržoval, je alespo a tím sob ani tob pranic nepomohl. rozhodnuto, vím na jsem a budu moct dle okoljá
mn
Te
em
nosti svobodn o všelicos se ucházet a mnohou vc zaít, co jakési živobytí dá. Jen abych byl už jednou odtud pry, nebo nevíš, jak je zde každé okamžení protivné, obzvláštn, když vzpomenu na tebe, jaká starost na tob leží a že já zde tak v neinnosti trvat musím a s tebou tu starost sdílet nemohu. bude nám oboum lepší, až zas pohrobudeme a snáze tu bídu petrpíme; vím, co
mn
V,
mad to
je,
když
je
lovk
prasamoten.
My
jsme
si
pece
když je nejh, pece lovk njakou radou si alespo pomže. Lanoví jsem to psaní napsal peti si ho; myslím, že to tak bude dobe napsáno. Zapee ho a mžeš ho dát sama tam do domu, snad ho pak dostane. Te by byla práv k tomu píležitost, když kus železnice bude oteveno, že by mohl pi tom nco dát; proto také pospíchám, abych ti
nejbližší, a
mn
199
UŽ toho zde zbaven byl. Povídal jsem zde, jestliže do nepovolí odtud odejít, že pjdu sám, a 14 že to udám všecko písemn u ministerstva, jak se mnou se zde zachází. Myslím, že budou rádi, když ministerstvo si z toho nebude moc se mne zbaví, a dlat, když v pensi budu, nebo já poád s na lezu, a takové lidi nemají rádi. Do Vídn má vc nepjde, to rozhodnou v Hradci u direkce, a proti lékaskému vysvdení nemohou nic namítat. Já sám jsem v žádosti udal, dass ich zeitweise an Geistesschwáche leide. Oni si pomyslí, co s poloviním bláznem, jde a dá nám pokoj. Nepjde-li to s Lanou, budu muset hledt cokoliv si nalézt, jen když to pár zlatých zatím ponese. Litoval jsem srden, cos as s tou inží za starost mla.^) Je to bída, když je lovk chudý: jen abys te njaký byt laciný a poádný dostala. Kdybych byl v Praze, pišel bych ti práv vhod Na pana Staka jsem nikdy moc nes hledáním. držel a te pišlo na má slova. Já se málo kdy v lidech zmýlím; však on je toho moc píinou, že jsem tak skoro na zdabúh z domu odešel, a tak, jak jsem pedvídal, o emž jsem se ale nikdy tob neprojevil, abys snad kdo ví co si nemyslila, že snad pranic podniknout a o nic se více starat nechci; proto jsem odešel z domu. snad mým náhledm spíše pisvdíš. Zkusilas te sama, že v takových vcech skoro nikdy nechybím. Kdo ví, k emu to všecko dobré bylo. Já tu mám též bryndu. Tch 25 fl, co se v armotech ztratily v roce 52., které ten aufseher ukradl nebo se snad na pošt ztratily, mám naH hradit, a pišlo, aby se od 1. po 5 fl. strhovalo. Tak jde rána na ránu, není to žádná malikost o 25 fl. pijít; jsem tím celý ztrápený. Co te zbude, když ješt 5 fl. strhovat budou. Celý svt jsem už proklel. Já ale nepovolím, kdybych ml k císai jít, protože to je ta nejvtší nespravedlnost.
dn mn
i
ním
a
t
Te
bu
.
.
.
mn
mn
mn
»)
Viz v.
Tille,
B.
Nmcová,
str.
206.
n
200
Nebude-li jina, myslím, že ku konci tohoto msíce budu pece doma, pak bychom s Jaroušem nkam šli, tebas do Bydžova, když jinam ne. Nemohla bys ho
Nepomuckému? Bylo by na blízku. Majerovi budu ty dni psát; kdyby nebylo té cesty, šel bych tam, cesta mne ale mrzí, je to pece daleko. P. Trnik ml radost, žes ho pozdravovala, a až bude nco mít sebraného, pošle ti to; je to hodný chlapík a rozumný. Na druhý týden sem ekám Setlíkovic, budou-li chtít jít na Dobra; je te nejlepší as k tomu. Zde bude brzo po let, už je o moc chladnji, a já se už po dva dni ani koupat nemohl, noci jsou tu už hodn chladné a pole prázdná. Cejnek dostal návští, že se dostane na reálku do Veršece^) ve Vojvodin se 600 fl.; já jsem mu to nabídl, aby tam žádal, matka se toho ale bojí, že je tam nezdravo a daleko; tu má jen 300 fl. Paní Staková zstane jen pece mou, ta zstala tak jak byla, a to je u ní nejlepší a nejchvalitebnjší. poslat zatím as na týden k to
Boženka nebude taková. Šetlíka mám tuze rád a všude ho mají tam rádi, to mžeš jim tam íct, a váží si ho; je šikovný chlapík a dost rázný. Kamen pinesu dost; co mám za rukopisy pinést? Rád bych u Vás už byl, snad to te už pece bude. Starého Mencla kamaráda pozdravuj Šlenkrtku. Dti líbám srden. Dnes se o tob zdálo, že jsme šli spolu do zdejších lázní. Piš hned, to ti povídám. Bute všichni zdrávi, líbám t srden. Tvj upímný Js. i
mn mn
LV.
(Nmec návštvou z
armot;
M. Majara; o obchodníku Garbovi líci své duševní útrapy; chce po prvním záí odjetí do Prahy.) List Boženy Nmcové X. u
far.
Dne
26. /8.
1857.
Milá ženo!
Nebyl jsem list
doma,
když práv tvj poslední nkolik dní pozdji
pišel, proto také dostáváš o ^)
Vršec, se
srbským obyvatelstvem.
201
odpov,
nežli
se
obyejn
to
stávalo.
Pedešlý
týden byl tu Majer, jel do Celovce a pi zpátení cest jel jsem s ním k nmu, a sice v pátek. Mínil jsem u nho as týden zstat, on ml ale poád samé processí o déš, pak jsem tam neml skoro žádného stání, tak jsem zase v pondlí veer byl doma a v outerý ráno dal listonoš tvj list. Vera jsem nebyl k niemu; celý den jsem ml v hlav toho ubohého Garbu a nepál jsem mu nic jiného, jen aby se alespo živ dostal, aby mohl mezi svými zemít. Chuas, na takový konec nikdo si nepo-
mn
dom
mnou o smrti mluvíval. vyprovodil a se mu odsloužil. o ni bude nejh, takový obchod, k tomu ten tabák, ona k tomu není, a asi tam nedostane poádného lovka, který by spravedliv všecko vedl. Já bych se jí proti platu hnedle nabídnul k vedení celé té vci, protože všecko to znám v a vím o všem skoro, co a jak to u nich stojí. Ona by pi tom dobe pochodila, a já bych mohl být také lepší živ, a mohli bychom se tam tebas všichni odsthovat. Co tomu íkáš? Snad se o nco dovíme, myslil,
když
Rád bych ho
Te
tolikrát
byl
se
dom
dom
Když
nm mn vždy volno,
dom
a jak s ním dále jsem v té Zilské dolin, je
pišel-li živ
je.
proto jsem tam vlastn šel, zde všecko na mne zrovna padá a jsem tím celý stísnn, že si asto ani rady nevím, jak bych z tch všelijakých myšlenek vybednul. To na mne tak ouinkuje, že jsem se poslední as celý pepadnul; plné tváe, jak jsem míval, už nemám. Není také divu, když nemá duše ani v noci ani ve dne pokoje. Skoro každou noc vás všecky vidím, asto Hynka, a buto to nebo to se vám pihodí. Vera se zdálo, že jsem dal Jaroušovi pohlavek, probudil jsem se hned na to, a bylo toho tak líto, že jsem pak plakal; nemohl jsem se ani vzpamatovat, že to byl sen. Já tomu ale udlám brzy konec. Do prvního, jak jsem ti už psal, chci ekat; nepijde-li do toho asu nic, po prvním odejdu, už jsem jim to zde všem ekl. Oni to nechají hodn dlouho ležet, vím dobe, jak to u té zdejší dii
mn
mn
202
rekce chodí. Zima je už za zády, a oni by mne zde mohli až do zimy takto nechat. Všecko, co zapotebí bylo, jsem písemn zadal, více se mnou nemají co dlat, jen pensionsdekret vystavit, tak zde zby-
na
ten as
trávit.
ptát nebude, to
Však on se zde po vím jist, a kdyby
mn
se
i
žádný víc vdí,
ptali,
kde mne hledat. Pas, to jest legitimationskarte už mám, tu jsem si už ped týdnem vyzdvihl, víc na cestu nepotebuju. Ped mým odchodem udám písemn, že odcházím a pro hlavn. Stát se nic nemže, to ubezpeena, to já se už dobe ohradím. Na druhý týden tedy po prvním, odjedu, který den to ješt nevím. Jak pjde první prám odtud do Marburku, tak na ten sednu, mám to už zde vyjednáno. Myslím, že od této první soboty za týden budu u vás, nebo je te malá voda a musí se dva dni odtud do Marburku jet. Na cest se nikde nezastavím,
mn
bu
na
peníze utrácet
mám. Pro vci
si
zbyten, tu
bez toho jich
moc
ne-
koupím malou bednu, abych
mohl všecko poádn složit, zvlášt ty suché byliny a zimní kabáty; ty by se bez toho do kufru nevešly. Dostal jsem také nkolik pkných kamen, to bude mít Jarouš z nich radost. Tak se, milá ženo, brzo uhlídáme a to další si pak povíme. Abych to všecko s jistotou ti tvrdil, to víš, že se to nedá, a já ani to ve zvyku nemám nco jistotn tvrdit. Všelicos se pihodit, že bych svj nynjší plán zmnit musel. Nepijde-li ale do toho nco jiného, tak pi tom zstane, jak ti píšu, že na druhý týden odtud odjedu. Proto víc už nepiš sem, leda kdyby se nco zvláštního pihodilo, aneb kdybych v tom ase ješt já ti psal. Pošli též do expesi
mn
mže
mn
mn
dice, aby noviny sem víc neposílali, nýbrž je zatím tam nechali. ekat mne nemusíte, protože se nedá urit den, kdy pijedu; já bych nejradší byl veer v Praze, tak si to njak na dráze zaídím. etl jsem v novinách, že Erbenova ^) umela; tak jde jeden
za druhým. ')
Cho
básníka Karla Jaromíra Erbena.
203
Nco více ti psát nebudu, to ti pak vyídím. Majer nemá ješt práci hotovou, chce ji poslat teprv na zaátku druhého msíce; musí sbírat prameny. Zatím Vás všecky líbám; dá-li Bh, na brzkou shledanou. Tvj upímný Js.
Josef
Nmec
koncem záí
státní služby, zažádav za trvalý
r.
1857 vystoupil ze
odpoinek, a odejel
Bláku do Prahy. Ponvadž nedopatením mu nebyla zapotena vojenská léta do služby, vymena ode dne 1. íjna 1857, na mu pense jen 233 zl. kvtna 1858 350 fl. jeho pak odvolání ode dne cová od 1. íjna 1857 vyhledala sob nový byt (za pobytu svého v Praze již 7.) v eznické (Hopfenštokové ulici), ve III. pate, p. 1360-11., kdež bydlela až do r. 1860. Byly to jen dva malé pokojíky. cukroJ. V. Fric opatil Nmcovi místo pokladníka v varu ve Zdicích (okr. hoovický) fy. Skála a Macháek, kdež setrval jen do konce bezna 1858, ježto mu velmi vadilo, že zstal pod policejní dohlídkou. Viz V. T i 1 1 e, B. Nmcová, str. 208. násl. z
ron 1
.
Nm-
III.
z
RODINNÉ KORRESPONDENCE BOZENY
NMCOVÉ. (R.
1853—1861.)
Dopis B.
Nmcové synm
Hynkovi a Karlovi.
(Nmcová svila Hynka
a Karla v Praze J. Frantovi ŠumavDorou a Jaroušem odjela za mužem do Balašových armot dne 9. kvtna 1853. Dne 12. kvtna tam dojeli. .Hned na to dne 2. ervna Nmec vzat byl do vyšetování pro rok 1848 a koncem ervna zbaven byl služby platu. Na žádost jeho dána mu alimentace ro. 533 zL, ale nesml se vzdáliti
skému, sama pak
s
i
o prázdninách Hynek se nebezpen roznemohl, D. Lambl, jenž ho ošetoval, o tom Nmcové. Psaní bylo zadrženo a posláno do Prešpurka finannímu editelství. Tento dopis synm psán koncem msíce záí 1853. Bohdana 2
armot. Když
psal Dr.
—
Nmcová.) Milé moje dti!
Takový list jsem od vás neekala a velmi mne zarmoutil; list co pan Dr. psal, jsem nedostala a tudy nieho nevdla, že, Hynku, nemocen jsi. Myslila jsem, že máš kašel, který ti pejde a že se už dávno koupáš, ba vzpomínala jsem kolikrát pi koupání, jestli už jsi vpravil se do tempa pi plování, a ty, chudáku, ležíš a vede se ti jako mn, jen že o to lépe, že máš tam rádce, který se o tvé zlepšení stará, p. dra, a já tu nikoho, nebo ten náš pan domovní ^) je tlachal, který by mne léky zaplavil, kdybych jeho poslouchala. Poslouchej tedy, milý hochu, a nic nepij ani nejez, co ti p. dr. nedovolí; víš, jak si Jaroušek tenkrát zhoršil, že nechtl poslechnout. Když se užívá lék, nesmí se pít všelijaké lekvary mimo nj, kterým ty ani kdo jiný nerozumí, Dušan Lambl. v armotech,
')
Dr.
'-)
Léka
(Bohdana
N.).
v
jehož
dom Nmcovi
bydlili
208
a zda-li ti to k zlepšení slouží; nesmíš povolovat a poslouchat, kde to k tvé škod je. Jen ekni, že to pan dr. zakázal; já jsem p. dru psala, a co on mi poradí, to udláme; jestli ti bude zdrávo, až se polepšíš, jít nkam ven anebo sem, tedy se to stane. Možná, že se dost brzy uvidíme, a kdyby Vy jste nemuseli sem, že pijdu já k Vám do Prahy; tedy jen už bute spokojeni, neplate a nermute se, a myslete si, že se všecko k našemu dobru skoní. O tátu se nebojte, on nic neudlal, za by trestu nyní kivda dje, to se zasloužil, a jestli se mu zase napraví, jen že musíme mít strpení. Je na sta lidí, kteí vtších kivd a bolestí utrpli, a kterým nikdo útchy nepodal. Co by mli ti dlat, když bychom my už tolik plakat a naíkat mli, když se nás nkdy bolest dotkne. Co se týká, že se máte špatn, to, milé dti, není to nejhorší, jen když nemáte hlad; alespo nyní zpomenete na slova, která jsem Vám íkala, když Vám brambory poádn pipravené nechutnaly. Ale co se Hynka týká, ekne p. dr., co smí a co nesmí jíst, a poproste pannu Marketku,i) Vám to udlá; zatím Vám táta nco na to posílá; až ty dni pošle p. Šumavskému a bude mu psát, posud nedostal msíné a chceme rychle Vám psát. Víte, že nám te také se nevede, jako díve, ale i
a
a
na tom pramálo záleží, jestli se nají lovk kousek suchého chleba nebo bažant, jen když to ve zdraví zažije. Jaroušek ti chytá motýly, já Vám suším
ostatn tu není nic píjemného; náramné horko; prachu, než se dostane ven do lesa, se napolíká dost, a div, že jsme ješt tak erství. Jen hle ty kvtiny, Karle; já ti sice slíbila msíní odmnu, ale nyní musíš vzít za vdk, ti samy péi odmní, kvtem a vní. trpliv, Hynku, a poslouchej p. dra na slovo; jsi už rozumný a mžeš nahlídnout, že je zdraví nejvtší poklad, které si musíme hledt zachovat, tedy ty hle, abys mohl brzy byliny,
ím mj
Bu
i
1)
Sestra
Franty Šumavského,
vedla domácnost. (Bohdana N.)
jež
mu, starému mládenci,
209
vstát a to ostatní se pak podá, o to se postaráme. Však pece se ješt najde buchet a ovoce dost. Líbám Vás oba vroucn. Ty, Karle, hle Hynka a dej na nho pozor, zasta mé místo. Mjte se rádi. Necho
k paní Šlenkertce,^) Karle!
Z dopis Boženy
Nmcové
manželu Josefovi.
I.
(Nmcová
píše
o
novém svém byt pod Emauzy: vzpomínka Karlovi a jeho zamstnání u zahradníka Jos.
na syna Hynka; o Fialy; o nedostatku šatstva a bíd; o almanachu ,,Lada Niola", a o ,, Babice"; o dtech; o vyšetování manže,, eské Perly" lov; o rodin K. Havlíka; o válce krymské.) Viz dopisy Jos.
Nmce
XXIII.
— XXV.
24. /li. 2)
Milý muži!
Budeš už mít starost, pro ti tak dlouho nevi. Ale jen proto, že jsem nemla tyto dni ani od psaní. To sthování mne strhlo ze všeho^) a ta inže. Mla jsem dát naped, ale posud jsem nedala, na štstí je ten pán njaký svdomitý ji lovk, že na mne nehartusí. Musela jsem nechat mýt já ješt všecko, protože bychom pro zápach tu byli nemohli vydržet. Zstávala tu njaká ktná židovka a ta si držela v pokoji kachny, husy, holuby a psy, dv léta neotevela okna, ani nemyla, a ponvadž k sob nikoho nepustila, nevdli, jaký to nepoádek; až když náhodou domácí na to pišel, hned jí vypovdl. Když jsem se na byt dívala, nebyla doma, a domácí vedl mne do prvního poschodí k jedné paní a povídal, zrovna takový že je ten na hoe. Tam se mi to líbilo, a dala jsem závdavek. Pak bylo pozd. Ostatn nyní toho nelituju. Byt
—
píšu,
i
je
hezký, a co nejhlavnjší, velmi zdravý.
Kdyby
Pani Šlenkertová, dobrá známá rodiny Nmcových, manna Václavském námstí, horlivá vlastenka, dobrého srdce, úinlivá pravá ,.žena z lidu"'. (Bohdana N.) 1)
želka
alouníka
2)
Roku
')
Nmcová pesthovala
dvorního
1854.
bytu pod Emauzy.
Korrespondeiice a zápisky Boženy
se z
V.
Jené Tille,
Nmcové.
. 516-11. do náNmcová, str. 152.
ulice
B.
14
210
bychom se toho zápachu zde Trochu chladno je v tom jednom pokojíku, co jde na pavla, ale ten týden se pavla zahradí, pak to bude lip. Karla mám zrovna naproti.^) Jak vyhlídnu z okna, mám naproti zahradu,
toho nebylo, nebyli ani
sprostili.
Hrádek, nemocnici, nahoe porodnici a blázinec. Z menšího pokojíku, co jde na pavla, vidím na Emauzský klášter, do zahrad, na Vltavu, Smíchov a všecky ty vrchy za Smíchovem. V každém bytu je nco, co mrzí, to si musí už nechat lovk líbit. Daleko m^áme do msta, ale tam odtud ^) bylo také daleko. Že mám Hynka vždy na oích, myslel jsi, ach Bože, toho já bez toho ustavin vidím ... Na Dušiky byli jsme na hbitov, nesla jsem mu tam vnec. Z jara bude mít celý hrob zarostlý beanem a barvínkem. Ješt jeden kvítek barvínku jsem tam našla a ten ti posílám. Jak bys mohl si myslit, že zapomeneme. — Mn se asto o nm zdá, to se mi ale vždy ten den tak stýská, že to ani nemohu nikomu vyslovit. Já vbec nerada mluvím o tom, protože se spíše
pemoct mohu, když
—
nevyslovím,
co mne hnte a bolí. Karel chudák má te zle, zkusí dost. Zimy hrozn tuhé nastávají, a když musí ráno a veer pikrývat skleníky a zahívárny rohožemi a prkny, což všecko plno snhu je, omrznou mu ruce dost. Má je celé opuchlé. V nedli pišel s pláem dom. Proto ho to ale nemrzí; jen kdyby mohl v nedli si hrát, on je vždy starý dtina. V nedli má obd u Kuák,^) tam jsou ti syni, nejstarší jako Karel, a to dlají zase lubu a hrajou. To jsou jeho svátky. ho vezmou do divadla. Když ale doma zstanou, to pijde vždy pro Jarouše a jsou tam do 9 hodin veer. Fiala dal mu tenhle
Nkdy
') *)
Ve spoleenské zahrad na Z bytu v Jené ulici.
Slupi;
pod
ní je
škola
,,
Hrádek"
3) Kuákovi mli ohradu díví v Podskalí; pí. Kuákova byla sestra Anny Hlavsové, známé vlastenky, která s Johannou Fricovou byla spoluzakladatelkou eského vzdlávacího ústavu pro dívky, jejž ídila Bohuslava Rajská a pozdji slena Jonáková. Otec paní Kuákové ml mlýn známý u nynjšího mostu cisae Františka Josefa. (Bohdana N.)
.
211
msíc
1
fl.
ml píspvek na lovk. Musíš mu psát. o nho stará, dkuj mu a
CM, aby
hodný, dobrý
boty. Piš, že
Je to jsem
pros ho, aby peoval, aby z nho byl šikovný zahradník (oni se nepoítají k emeslu). Že t okolnosti nutí nyní, že se nemžeš sám ani starat o nho ani pesvdit o jeho chování, aby tedy on byl tak dobrotiv a opatrné oko na nho ml. Pozdravuj také paní jeho, krajanku svoji. ^) Já myslím, že to Fialu bude tšit, a ostatn je to také ti i
psala, jak se dále jako otec o
nho
—
tvoje povinnost.
—
Nyní
se
mu
jinak
zavdit
ne-
mžem; kdyby nám
tak nebylo, jak nám je, mohli bychom alespo njaký present dát, ale te si nesmí lovk na nic ani pomyslit. On je také silný kuák; jestli se to kdy na dobro zmní, pišel by mu snad Uspoil chudák (Karel) 2 fl. dobrý tabák vhod. a chtl si koupit kalhoty. A když trhlo zle, musel
—
mi
je
pjit;
te nemám,
abych
mu
je
dala.
Na
svátek chtla jsem mu koupit kšandy, tuze je potebuje, ale sotva že jsem mu udlala hrnek Tak to máš, a drahota vystupuje výše kávy. a výše. Kdyby jen zase njaký ten podíl pišel, anebo abych já dostala od Pospíšila ostatní peníze. Na léto mají dti kalhoty kabáty, Karel Jarouš, a mají kabáty te, ale teplé kalhoty potebujou druhý, a boty. O ty je nám všem jako sl, jeden zle. Já dokonce jsem se vším bídn v tom, ale žaludek je pednjší a teplo a inže. Mám dostat za novellu 20 fl. CM., co jsem psala do almanachu, 2) a pan redaktor nemá se k tomu. Vera jsem tam poslala, poslal mi 2 fl., že prý mi pošle zítra víc. Tak to máš. Nyní píšu to, co do Perlí^) chci dát; to je jeho
—
i
i
i
i
Paní Fialová byla rodem z N. Bydžova. (Bohdana N.) Niola" r. 1855 Nmcová uveejnila pod pseudonymem Ludmila z Hrádku povidku „Sestry" a pod svým jménem nádhernou pohádku slovenskou „O dvanácti msíkách". Vyšel redakcí Fricovou. ^) Nákladem Matice eské a redakcí Ant. Vrátka Jar. r. 1854 vyšly „Perly eské" na poctu satku Jeho Vel. císae Františka Josefa I. k uvítání vznešených manžel v Praze. 7'am Nmcová uveejnila povídku „Karla". ') ')
V almanachu „Lada
212
ten almanach, co dají císai, to prý mají peníze hned. Uvidíme. Ale ono toho nesmí být víc než arch; to bude také 20 fl. CM. Pak dodlám tu Babiku. i) Nakladatele už mám. Dostanu 14 fl. za arch. Myslím, že toho 10 arch bude. Jen kdyby to s zdravím vždy dobe bylo. Dost dobe vyhlížím, ale uvnit to není tak. Choleru tu dosud nemáme, ale bude-li ta zima hrozná, pi té bíd mezi lidem nebude to dlouho trvat. Dorinka piln chodí k Špottovi,^) a ruka ji bolí, což je dobré znamení, že totiž nejsou svaly ješt tak tvrdé a že se podají. Tím ale má ji nyní slabou a nemže vydržet dlouho pracovat. Jarouš se uí doma, až budou ale delší dni, bude chodit do školy na Hráde'k, aby nebyl doma; ono mu to škodit nebude, a má to ped hubou. Ostatn jsou zdrávi, a Karel se dlá ramenatý už hodn. Ty vci ti ty dni pošlu. Vžnická dostane karkulky a dva kabátky; jestli ty epiky dobe budou, nevím, ztratily jsme míru. pak píše, abychom vdly k ostatním. Ty dostaneš ti páry punoch zatím, až zas budu mít na bavlnu. Tak dva svazky Musejníka a njakou knihu k tení a ty báchorky Garbové.^) Prosím t, jestli pak tam máš Rži sto-
mým
—
dv
A
listou
A
od elakovského? s jeho podpisem.
nho
o ni nepijdeš, já
—
ji
mám
To je s tou tvou vcí už prokleté protahování; piš pece Plenerovi, je jak chce, piš mu privátn a pros ho, na škodu to
od
a
zajisté. Vždy je to už k zoufání. Havlíková^) zde s dcerou; musím k ní ty dni jít. Zeptám se také na Jaroše,^) co on tomu našemu processu íká. Ona zstane celou zimu zde. Doufají, až se njaký princ narodí, že bude zase amnestie velká. Bože,
nebude
je
—
1) r.
,,
1854,
(Bohd.
Babiku" poala dokonila
N
ji
v
psáti v pedešlém byt v Jené ulici byt pod Emauzy pes zimu r. 1855.
)
r. 1813), oné doby výtený eský léka. Garba, obchodník a majitel vinic v armotech; jeho manželka byla rodem Slovenka. (Bohdana N.) *) Julie Havlíková, cho Karla Havlíka, s dcerou Zdekou. ^) Švakr Havlíkv, který vši moci usiloval o zmírnni krutého osudu jeho; u nho Havlíek zemel,
2)
3)
Dr. Jan Špott (nar.
213
Noviny máš, vi? To je politika, je ízení! už k smíchu je to s tou spojenou armádou.^) nejvtší pívrženci Anglo-Francouz hubujou na n, najednou piznávají že jsou tluhubové.'^) udatnost, sílu, vidí, že mají kanón dost a že i ruské kanóny daleko zanáší. Napoleon chystá slavnosti k vítzství nad Sebastopolem, ale kdo ví, padl Krim opanoval, bude-li je svtit. A kdyby Mikuláš nepopustí. Až vyjde ten almanach, 3) dostanu ho a pošlu jeden k petení. Bude pkný, to by si mohla Garbová jeden koupit, skvostn vázaný bude za 2 fl. 30 kr. CM., mén skvostný za 2 fl., pak za 1 fl. 30 kr. Dala jsem tam pohádku slovenskou pod mým jménem a novellu pod jménem Koledu pošlu ti také s vcmi. ,, Ludmila z Hrádku". Mencl pozdravuje, ml radost nad lístkem. Což už nesbíráš žádná slovíka, aniž co jiného? Jak je to
Te
Te
Rusm
i
i
t
se
zdravím?
asto se mi o tob zdá, ale dobe vyhlížíš vždy. Kýž by se to zdání pece jednou vyplnilo a pijel jsi dom. Dti budou ti psát pi vcech. Marie-*) ti ruku líbá. Lambl t pozdravuje. Dti t stokrát líbají. Líbám t já a v duchu objímám. Piš hned.
—
i
Tvá upímná B.
List
Nmcové
Boženy
dcei Theodore.
r. 1855 odhodlala se na cestu ku pátelm slovenským a do lázní sljaských. Odjela koncem ervna 1855 do Brna, do Vídn a odtud do Uher, vrátila se pak koncem záí do Prahy.
(Nmcová
Rodina dra Jana Spotta a dra
Ign.
Hanuše; Zdenka Šemberová;
jak žije v lázních.) ^) Za války krymské proti slovanskému Rusku držela celá Evropa se surovým, kulturního života naprosto neschopným Tureckem. 2)
Totiž novinái.
3)
Lada
*)
Služka
Niola.
Nmcové.
214
10./9.
Milá Dorinko!
tím
více,
Tvj malounký
an se mi tu
mocná. Vím, že po Vás stýská;
^)
moc
lístek
tob
o
mne
tšil,
zdálo, žes ne-
mn
mn,
však i být nemže, musíme to snést a tšit se, jak každý z nás dovede. Mám ti za zlé, Dorinko, jestli bez píiny nechceš u Spott pobýt, jako kdy jindy, když jsem doma byla já; paní je dobrá a ráda bude, když jí nco pracovat budeš, což tob zase jinak k dobrému bude. Jen poslechni, vždy ti také lépe as ujde, a mžeš pobýt v zahrad, když je hezky. To není žádné vtírání, když to nabízí Tob a když Ty pro ni tam pracuješ; naopak by paní myslela, že proto tam nechceš zstat, abys nemusela jí dlat. Já bych se
se
stýská po
ti
ale
když
mn
to jinak
i
T
zajisté nenutila,
kdybych vdla,
Hanušovi? Pozdravuj že budu Hanušovi psát, nyní dlají
je
že je mrzíš.
A
co
srden; možná,
nemám
ješt, co by
ho zajímalo. Líto je mi, že jsem Dorinku '^) nevidla. Tetka tuze prosila, abych se ješt stavila ve Vídni, chtla, abych Vám njaké malikosti vzala, ale
mne
sebou dát nechtla; ovšem kdybych mla penz nazbyt, stavila bych se, ale to nebude, budu jí tedy psát, by mi to poslala do Brna. Nepsal Hansmann?
s
Zdenka Šemberovic
^) je hezká holka, pozdravuje t, myslím, že bys ty s ní nesouhlasila. Má pkné kvtiny, jež si sama opatruje a roztomilou hrdliku, ochoenou tak, že z ruky žere, na rameno jí sedne, když šije, a za ní chodí z pokoje do pokoje. Umí pkné práce, a je o rok jen starší než ty; budeš mít co spchat, až budeš zdráva, abys umla, co Ti poteba. Jak pak lázn pískové, je už zima, vi? zde je zima, a já ráno veer v plášti chodím, a v noci je mi pod dekou zima. Tak mnohdy toužím
ale
-
—
—
1
*) *)
^)
i
v
láznich sljaských v stolici zvolenské v sev. Uhrách. Theodora Hanušova. Dcera prof. A. V. Šembery, v témž vku jako Dora Ha-
nušova a
Nmcova; zemela
r.
1912.
215
po
mém
pokoji, až
mn
nemohu
íci, ale to jen chvílemi,
zima anebo veer, když tu jsem jako duše sama, a venku vítr okenicemi a dvemi inká; to si myslím: Kýž jsem doma. Chvílemi si zastesknu po Vás a lekám se, byste nestonali, ale jinak jsem ráda, že mohu být ve svt. Moje fraucimorka, co
když
má
je
povinnost uklízet pokoje, dostala zimnici; nyní
mi chodí ,,správa a obradi izbu" doue jako Ty,
všemu se diví, všechno vidí, na všechno se ptá, a všemu se diví jako Marka; jmenuje se Zuzka. Dnes ráno dostala z jarmoku ižmy pibhla nahoru je ukázat a zaala tancovat. Já jí pivezla perníkovou pannu, a ona mla ,,Ako tuo radost, jako bych jí pinesla na šaty. peknuo," povídala si a líbala ji. Tak ti nmetí hosté lajou, že jsou ti Slováci nevlídní a zlodjská rota, ale já si nemám na naíkat; mne mají rádi, neublíží mi, a každý mne pozdraví z daleka. Kdyby se Tob trefilo pijíti do svta, hle získat si lásku a dvru lidí, neponor se nad žádným a všude najdeš dobrých lidí. Jak pak se daí kvtinám? Co Vidák dlá? Má ješt hodn blech? Takových ale nemá, jako já tu mám v mé izb, to je hrza; takových jste nevidli, a jak mne zlobí! Ptala jsem se ty dni Zuzky, kdo tu pede mnou zstával, a ona mi povídala: ,,Nvm, lebo žandár, lebo fará, vola, kdo tu bol." Chytrá to odpov. Pamatuješ se na ty dv Slovenky, co byly v Bystici ^) u nás? Ta hezí je z nich doma v Bystici, nechá líbat; je to hodná holka a mla radost, když mne vidla, ale žádný mne nemže hned poznat, 2) že jsem se velice za ten as zmnila. Tedy nemíváte nic k veei? Nuž, vám dá táta na tvaroh, ten snad nebude drahý, a máte pece nco, anebo Marie vždy už o nco více uvaí. Snad už budou švestky lacinjší, trochu lekvaru a pomazat chleba; njak si už pomozte. Kdybych Vám
ale bystré jako šipka,
mn
i
—
T
a
a
^)
2)
v Báské Nmcová
Bystici v Uhrách. byla s Dorou na Sljai a v Bystici
r.
1852.
216
mohla pomoct, to víš, že bych to udlala, ale já nevím, jak sama vystaím, protože jsem ve Vídni nic nedostala. Až se vrátím, však si to vynahradíme; jen už trpte, vždy bych já také dobe se mít nemohla, kdybych musela do hospody; a ostatn vy byste mdlé vci ani nechtli jíst, co nám Anka pi-
Až pijdu dom, povím vám o tch všelijakých jídlech ale já si to libuju, je co chce; voda mi to zde stráví, tebas to bylo tžké; nechci, aby k vli zvláštní jídla dlali. K obdu musím nyní dále chodit než ty, ale když prší, pinese mi Štefka, chlapec jako Jarouš, jídlo na horu. Až po druhé budu Ti více psát, zatím dost. Pozdravuj paní Hanušovou, dti pána, Špottovic, Jelínkovic strojí.
— mn
a
i
Bu
a Metznerovou.^) hodná, veselá, a piš mi asto a hodn mnoho. i
šet
si
zdraví
Tvá upímná matka. II.
(Nmcová
Hany;
starosti jeji o kauci pro muže; sek. chefu Neuwallovi; trpce stžuje si do píkoí, udavaství a pomluv v Praze; o Janu Ohéralovi; o smrti dra Ant. Strobacha; o pátelské pomoci pí. Šlenkrtové a Ant. Skivana; vzpomínka na M. Klácela a J. Helceleta.) Viz dopis Jos. Nmee o smrti tety
o
XXX., XXXI., XXXV.
Bez data. Milý muži!
T
To byla vru divná náhoda,
že do Vídn k tetinu pohbu pivedla. Je mi jí líto chudáka a Toníka ješt víc. Umela tedy na takovou nemoc jako tatínek. Už tedy nemám ve Vídni
práv
nikoho z píbuzných. Toník on tam sotva zstane. Psala jsem to hned do Sagan. Nyní tedy o Tvých záležitostech. Byla bych Ti hned kauci poslala,
—
ale
Stank 1)
dostal
Manželka
chipku
obchodníkova
a
nemohl
na
z
domu
Václavském
Metzner Nmcovi mli psa Vidáka. (Bohdana
N.)
a ješt
námstí;
od
217
dnes nevyjde, ale spoádá to. On to vlastn nedá; psal otci, ale ten prodal ty obligace, tedy se obrátil
na jeho
njakou Vokounovou,
známou kmotru,
která je velmi hodná eška a takovým úedníkm, jako jsi ty, už nkolikrát kauci pjila v penzích.. Ta to udlá, a kdyby celých sto nemla, je tu Villani,^) a Stank k jde aneb pjdu já. Dnes ta paní k Stakové pijde, a já tam mám také pijít, a to se to srovná, máš ale hned z Hradce Quittung poslat, že jsi sto zlatých v obligacích na Národní obdržel; povídal Stank, aby ona záhy to dostala. Ve stedu povídal Stank, že Ti bude moci to poslat, pošlu Ti to tedy do Celovce, ,, poste restante Josef Nmec" a spolu Tvj msíní plat, abych nemla dvojí plat za recepissy. Neboj se nic, ono se to jist spraví. On myslel Stank, že ti to jist ve Vídni zmní, a proto se tuze nestaral o to díve. Zdrž se radji v Hradci o den déle, abys nemusel být v Celovci dlouho. Brauner-) že by rád to udlal, ale že vybývá ti syny od sestry no, a to víš, jak to je, když nechce lovk nco udlat a z cizích penz že to nemže udlat. U Trojana jsem byla ona se mnou dlouho byla a rozliné vci si mi stžovala. Vedle Trojan bydlí L ova pobonice, na kterou mnoho penz vynakládá, a Tr. to má jaksi v komissí, z pátelství mít dohled. Trojanová zase nerada to vidí, je žárlivá, jak jsem zpozorovala, a to máš tu známost. To jsou komedie na tom svt. Trojan byl tuze mrzut a divn mne jaksi pijal, nevím pro; mrzí se, že jsi ho neposlechl a písemn nezaal s ministerstvem vyjednávat.^) On tomu erta rozumí. U Palackých jsem byla, a Palacký schvaloval zase, že jsi radji poslechl. Je zde ošklivé poasí, prší celé dni, a je mi to protivné, že se práv v tom musím celý den procházet, nemám do toho ani dobrý obuv. A to mám ty
nmu
pjku
—
—
—
.
.
.
—
—
Baron Karel Drahotín Villani (nar. 1818), známý spisoeský. 2) Dr. Fr. Brauner (nar. 1810), advokát a elný politik. ') Což ovšem Nmec z prozetelnosti byl povinen uiniti. ^)
vatel
218
Staka
a ty etiketní vizity a poteba Jen kdyby tedy držel Neuwall slovo. ekla jsem ti, že je joviální lovk a že Dle všeho mžeš si pece dlat s ním je promluvení. nadji na postup, jen aby to dlouho netrvalo. Myslím, tam dlouho nenechají, když je ti Slované tam že proto ti V, Ale jsou to darebáci zde mrzí. hned vyženou, jak oni mysleli, že gratuloval pakáž! to udají Ba, ono to vskutku není ve Vídni tak zlé, jako soudí pan Neuzde ty roty to dlají. A co o wall? Z toho, co jsme spolu mluvili, nemže mnoho, Leca z povsti, to možná nebude nic dobrého.^) jakýs osel si o mne tlamu ote, to jinak nejde, když to už tou spisovatelkou jsem. Ten Ohéral je ., je stará vesta. Hansmann mi psal ten den, když Mla jsem prý odejel, a to mi o tom klepu píše. mít se Štulcem veejný skandál, a všichni lidé se chudák, mne prý štítí, professorová Krejová ^) jak ta k tomu pijde. Také prý mi už nedává Štulc Ale já podporu, dával rrii prý 10 fl. msín. tomu pijdu zde na stopu to je z klubka F., ženský klep.^) Ale já to Štulcovi eknu, nebo on na Ohérala drží jako vbec mnohého darebáka v pízni má. Už u Bellmanna redakci ztratil*); mají pana Kappra ^) Pomysli, ten Strobach ^) zemel náhle. Bez toho že to budeš z Novin neb slyšet. Byl na veselce jeden den, a pranic mu nebylo; druhý den v kancelái pi poítání penz upadl a víc nevzdechl. To bylo leknutí pro tu rodinu, má tyi dti. Je to hrza, jak tu jeden za druhým od-
komisse od
penz
T
— není nic plátno.
—
—
—
t
—
mn
—
.
— —
i
.
•
—
—
•
bu
bu
•
•
.
.
.
vdt
Nmce XXXIV.
1)
Viz dopis
*)
Cho
')
V. Tille, B.
Nmcová,
Jan Ohéral nerungen".
redigoval
J.
prof.
Jana Krejího.
*)
*)
Dr. Siegfried
pkné jsou moské" a
Kapper
zvlášt jeho
162.
str.
v Praze belletristický
list
„Erin-
1821), eskonmecký básník; lidu srbského", ,, Pohádky pí-
(nar.
„Zpvy
,,Gusle". Dr. Ant. Strobach {nar. 1814) výborný právník a spisovatel, politicky velmi inný, zemel dne 22. listopadu r. 1856. •)
•
219
—
Adelhaid^) mi psala, jsou všichni chází z našich ad. Karel pipsal pozdravení a že bude psát zdrávi; co nejdív. U nás nezmnilo se nic, ta stará bída; ale ráno se ješt obracím na kufr u plotny, jestli se tam nenatahujou dlouhé nohy v tch šedivých nyní jsme už zase zvykli, ale první nohavicích dni tu bylo jaksi prázdno a veer jsme naslouchali, jestliže už táta nejde. Jarouš školu ješt nezmeškal líbá, byla a chodí denn do kostela. Šlenkertová tu vera s veeí. U Skivan jsem byla; Jarouš dostal od nho starý kabát, chci ho prodat a koupit kalhoty. Chce mu zjednat ješt obdy. Za ty knihy dával mi kramá, co ho Podhora pivedl, 3 fl., já mu je nedala.
—
t
za
^) mi je prodá jednotliv, a to pece Mencl tu byl jednou, ale já nebyla práv doma. Dnes má Strobach poheb. Že je Šembera dobrák a poctivý chlap, to já vím, ale ten Matouš ^) ani jste nemli k nmu chodit. Škoda, že jsi to je s Helceletem nemluvil, ale stranu honoráru to já vím, že on by nemohl nic udlat; on si dá také od druhých na hlavu bez starosti a ve Tedy tvrtek neb v pátek ekej list v Celovci, ale to mi, prosím t, hned piš, jak to dostaneš, a ten Quittung pošli, aby nemla ta paní starost.
Podhora
dostanu 5
.
.
fl.
.,
,
Dti
t
líbají
.
bu
.
a naše
umouraná Manka
^)
že
ti
ruku líbá; také íkala, že prý jako kdyby nkdo humíl, když jsi odešel. Já t pozdravuju a líbám. Co pak tvá noha, ani se nezmiuješ!
—
Tvá B.
Nmcové
v Zahani (Sagan.) vlastn Podhorský, vyuený asto k Nmcovým. (Bohdana N.) *)
Sestra B.
^)
Podhora,
')
Klácel.
*)
Vrná
služka B.
Nmcové, Chodka.
rytec,
docházel
220
III.
(Nmcová
muži bar.
A. Helferta spis o Husovi; piše a hladu a vyslovuje nadji v pece lepší budoucnost; úsilí a pátel pomoci manželu k lepšímu postavení; pro jest proti N. Bydžovu, kam manžel podal žádost posílá
J.
bíd
o své hrozné
Nmcové
za místo; o zdárné psobnosti Prmyslové jednoty; úsilí Nmcové a jejích pátel o vyšší vzdlání Jaroušovo a Doino; starosti s Karlem; schze literát u Fr. L. Riegra; ,, eský Plutarch"; o Fr. Palackém; Helfertv Hus; AI. Bach; Menclovy lustry pro palác hr. Auersperga.) Viz dopis Jos. XXXIX.
Nmce
16./2. 57.
Milý muži.
—
Zde ti odesílám dv knihy a listy ty eské bratry ješt nemám; prozatím mžeš se tšit s panem Helfertem Dti mly radost ze zlatky, a ponvadž jsem pár zlatých zase dostala, mohou si ji nechat. Mli jsme to bídu, ale skoro bych vila v ono písloví, ,,Kdy je nejh, pomoc nejblíž", alespo se mi to nejednou tak stalo. Vera týden nemli jsme skoro nic k obdu, v pondlí jsme byli u Palackých a v úterý byla zase bída, ale to jsme už nevdli, kam se octnout. Dora dala ten poslední svj dvacetník s Panenkou Marií, doufala jsem, že veer mi Stank nco dá, ale on neml nic, protože mi dal naped ty píspvky ze své kapsy, co dostávám od Plc.^) a ty ti zlatky. Poslat jsem nikam už nechtla co tedy? Ráno mi Stank vzkázal, že si vypjí pošle ekaly jsme tedy a že bylo poledne byly dv hodiny ím nic zimu jsme mly zatopit nebylo, protože já nechci nic na dluh brát od tch hoky, jsou hrubiánky a Manka ta dokonce s nimi neumí promluviti to není Marie. Jarouš šel plaky k Vrbom^), chtl prý íct, aby mu dali obd do hrníku a ho pinést, ale pak se bál, že bych se mrzela já ale nemla hlad, protože jsem mla lítostí žaludek plný, ale Dora si koupila za poslední 3 kr., co zbyly od rána, chléb a ten s Man.
.
.
—
mn
—
—
—
—
1)
Od
2)
Úednická
mn
Palackých, 5 rodina.
fl.
msín.
—
—
— —
221
kou sndly. Ve tyry hodiny poslal nám Stank fl., a to bylo zase jen tak, jako kdy hladovému psu hodí kost. Ale v pt hodin pijde Krejová^) a pinesla mi 20 fl. CM honorár od Wenziga. Jaktživy mi ne1
—
pišly peníze tak vhod, jako to Díve takovou trpkost v sob, že jsem ani slzu mohla, ale pak jsem se pustila do pláe, ví z jakého neštstí vyvázla. To Ty si
Bh
jsem
mla
uronit nejako bych ani nem-
lovk
kam obrátit, jak žeš pomyslit, když se neví to je, a když vidí jiného trpt a nemže pomoct. Já se ale tím ani nepochlubím. Když to pestojí, zapomene zase a je rád, když je lip a tak i u nás. Když jsme se najedly a jistoty mly, že alespo
lovk
—
ten msíc chránny jsme, byly jsme veselejší. Dora povídala: Nu, te se alespo vyspím, já jsem ti, mámo, ani spát nemohla, poád jsem mla njaký strach v sob, jak to bude zase druhý den. Jarouš, jak pišel ze školy, bžela mu naproti, že máme peníze. ,,To je dobe, to jsem rád, mamrliko, já jsem ani dnes obdvat nemoh', poád jsem si myslil, že ty nic nemáš." To mne zase od tch dtí tší. Jsem ráda, že má Jarouš ty obdy; v pátek to vždycky pinese buchtu od Vrbu, kterou dostává mimo obd. Psala jsem také Štulcovi nyní, aby mi zaopatil njaké píspvky, Stank psal zase Markovi'^) a Nebeský mi také slíbil, že se o nco postará. Já tam byla skrze balladu, kterou mu Hansmann poslal do Musejníka, on byl pak u mne, a to práv byl ten smutný den pro nás, a tak to dílem vidl, že nemáme snad ani groše, dílem z mých tušil, že málo dostávám, zkrátka nabídl se sám, že na nkterých místech ekne o píspvky, a nabídl mi, abych i
mn
eí
napsala do Musejníka lánek, že mi hned honorár dá na ped. To také udlám. Myslím, že nyní pece sezeném tolik, abych už takovou bídu alespo o ty denní poteby nemla; a snad to s Tebou pece vezme jednou konec, že nám budeš moct také pilepšit ním. ^)
Jos.
Cho
prof.
Wepzig, pítel Ant. Marek,
'')
Jana Krejího, honorá Nmcové, z . . M. dkan y L,jl?uni,
zaslal
editel reálky
Te s tím
masopustem jsou ti lidé jako blázni, všade ve vtších domech samé bály a spolenosti a není s nimi ei. Jak bude po tom, pjdu hned k tomu Boanovi a Lana^) také má zase pijet na trochu delší as do Prahy v post. Stank chce psát také skrz tebe do toho Kladna. S tím Bydžovem mne to mrzí, já nevím, že ty jenom na to myslíš, a že ti nenapadlo, že by to pro dti tak malá výhoda byla, jako v každém jiném míst, ba snad mén, než kdybychom nkde ve vtším v cizin byli. Ta jediná výhoda by byla pro Tebe, že by se Ti pání vyplnilo, a to ješt pochybuju velmi, že bys tam byl na dále i Ty sám spokojen. To, co snad nkdy Bydžov byl, akoliv ty jej ani neznáš z delšího pobytu, tys tam vždy jen byl na návštv, a pak má pro Tebe lesk upomínek z mládí, ale kdybys mezi tmi sosáky, kteí jsou tam tak kapitální jako jinde, ml žít vždy, tuším, že bys necítil se také doma. A úinkovat o jé dej mi pokoj pi nynjších okolnostech smýšlení a pak pi tom, že by zdejší policie vždy mla v oku, a každé Tvoje poínání sebe nevinnjší vykládalo by se jinak to bys musel kušovat. O ani nechci mluvit, pro mne by tam bylo leda místo na hbitov, jinde bych mla sotva pokoj a to já bych si pece ráda jinde vyhledala. je Bydžov protivný z mnohých ohled; lovk
mst
i
—
—
T
—
mn
Mn
pkn
—
tebas odpouštl, nezapomíná
-)
...
tm
Ty
i
já,
my
jsme
tuze malomstským náhledm o té sprostot smýšlení odrostli, než abychom se cítili šastni v tom na vždy žít. Já bych Ti tam nešla, to Ti upímn povídám pak bych na nic ohled nebrala. Já chci, abychom spolu žili, a piiním se také se jsem, aby se to stalo, ale já chci tím si pokoj dobýt, chci spokojen žít, a pracovat v tom, co mne tší; tam
— —
^) Boan a Lanna, podnikatelé staveb železniních a vodních. (Bohd. N.) -) Za prvního pobytu pražského (41 45) Jos. Nmec vzal k sob matku a sestru Annu, aby v domácnosti mu vypomáhaly, z ehož vznikly mrzutosti s Nmcovou; Anna byla u opt v Liberci (49—50). (Bohd. N.)
—
Nmc
223
bych
to
nemohla.
A
co
dti? Mysh'š,
že je
tam
realka^)
pro Jarouše? Ano. DostaH zde v realce také Bydžovského chlapce do vyšší; tam byl výborným, zde ale být ješt v druhé nižší. Co pak na venku by prý mají? Psát, íst, poítat, zempis, takové vci je mohou nauit, ale pírodovdy nemohou je tak dnemají sbírky k tomu ani kladn vyuit jako zde prostedk, na p. k lub. Kde pak to mají, co zde? A mimo to pišlo nyní naízení (tajné) s hry, aby se šosáci se toho realky na venku nmily. Uitelové lekají a honem poslouchají; zvláš se v tom už Kutná
ml
—
i
Hora vyznamenala. ekni proti tomu nco, pobídni
mšany; budeš vidt, co udlají, uitelové ze strachu, aby nepišli o chléb, a
mšané, aby
se nezrušila škola,
uiní vše
po vli. Bez toho to mrzí ty nahoe, že je tolik realek, a ty pírodovdy mrzí zase jiné pány, a tak to máš. To by se ten chlapec mnoho nauil! A dát ho na emeslo, venku? Bylo by zase tak. Není do tch emeslník zde v Praze mnoho a nyní bez toho budou zabiti, a teprv snad ta mladší, vycvienjší generace, jestli se ujme jak pak teprve venku. Zde budou mít nyní emeslníci píležitost se vzdlat v té prmyslové jednot.^) Tovaryši, misti uedníci budou chodit do pednášek do realky, kde jsou všechny sbírky a pomcky pohotové stojí. IVIimo Staka, Krejího a Mayera, Šastný bude pednášet o eské literatue staré a nové zdarma a Erben zempis.^) Kde je ta píležitost jinde? A že Jarouše z domu dáti chci, to jsem ti již psala. Byla jsem u Šandy *) žádat ho skrze to plování; snad to dostane, protože bude mít dobré tídy. Dr. na to doléhá, aby se uil plovat, a jinak by mi to pišlo tžko zaopatit mu to;
—
i
1) v N. Bydžov, jako v etných vtších mstech v echách, byla nižší realka dle statutu z r. 1351 (trojtídní). ^) Založená r. 1833, jež mnoho prospívala ku povznesení
emesel. ^)
•)
pi .
Professorové eské realky. ízené Jos. Wenzigem. Fr. Šanda, nar. r. 1831. byl tehdy assistentem kresleni realce.
224
akoliv bych musila. Uitelové také na nho dbají, a Sanda mu vždy domlouval, aby se jen uil a ml dobré tídy, aby mla máma radost. To on Jarouš sám íkal mi, a že mu Ryšavý^) nechal v potáství opravit zkoušku. Skrze Doru nemohu ovšem posud nieho dlat, ale ona zadarmo zde více pochytí než na venku za peníze by kdy vidla; ale jednou to snad pece bude, že se bude moct více uit. Ráda bych, až jí bude as 19 20 let, aby udlala uitelský kurs, a pak si tu njaký ústav zavedla, poádn národní anebo tebas venku nkde, kdyby se jí to líbilo lépe. S Karlem stranu vojny to je ovšem strach, snad ale, kdybys kdekoliv ve služb byl, dalo by se to spravit, a kdyby jinak nebylo, nesml by dom. Trochu by mu také jeho spálená ruka pomohla, on ji má bez toho vždy slabší než druhou. Domluvila jsem mu v posledním list, aby jen ješt v Saganech pes léto zstal neb do Štýrska radji šel; jestli poslechne, nevím. Ty mi píšeš, abych Ti dala stranu pijetí; to je tžká vc takového cos urovat a na vše strany nejisto; proto nebudu ani o tom mnoho mluvit. Kdyby se to dalo dlat, to víš, že bych toho použila, ale posud nevím nic. Vera týden v nedli byla jsem pozvána u Riegr do
—
i
—
—
i
bu
vdt
—
byli tam jen samí literáti, já jediná ženská. Po jídle jednalo se o vydávání eského Plutarcha,^) což se také ujednalo. Každý dostal také hned úlohu napsat jeden nebo dva životopisy; až bude rukopis na jeden svazek, udlá se provolání
spolenosti veer
i
^) Dominik Ryšavý, nar. mathematiky pi eské realce
1830, stal se a
r.
1852 professorem
psobil tam 38 rok.
Plutarchos, nar. asi r. 46. po Kr., ecký spisovatel zajíbiografií, které od nejstarších dob byly u veliké oblib. Dle tchto vzor mly se vydávati životopisy slavných Cech, poínajíc nejstarší dobou pode jménem ,, eský Plutarch". Tato památná schze dala Fr. L. Riegrovi podnt k vydáváni Nauného Slovníku, který vedením jeho poal vycházeti r. 1860 a dokonen byl 1874. Za heslo Rieger dal v elo slovníku: V práci Myšlenky vydávati „eského Pluta vdní je naše spasení. archa" chopil se Jos. Rupert Pecechtl (nar. 1821); vyšly jeho prací dva díly (1874, 1875). Jsou to kratiké životopisy elných eských s obrazy s názvem ,,eskoslovanský Plutarch". 2)
mavých
—
muž
.
225
na veškeré spisovatelstvo. Rieger už s Bellmannem mluvil stran nákladu, a on by to také dle ei nejspíš vzal, ponvadž jsou na špici muži jako Palacký, Rieger atd. Vydávalo by se to také v nmeckém pekladu a obsažena by v byla Morava, Slezsko a Slovensko. Životopisy jsou rozdleny na
nm
i
historické a novjšího vku; o žijících se nebudou psát. Obsaženi v tom budou nejen eši, ale i Nmci, když se v echách narodili aneb zde vychováni byli od útlého mládí (jako na p. já). Ovšem, že se n-
kterým životopism menší pozornost vnovati bude, jiným dležitým osobám pro obec neb vdu vtší; znamenité, vynikající v historii charaktery budou bez toho pracovat historikové. Pro první svazek musel se také hned každý na njakou práci rozmyslit. Palacký ekl, že nyní nemá tolik asu pro vtší práci, ale aby vzali, co dal do Novin Bernarda z Cimburka,^) že je znamenitý chlap a že k tomu pidá i Tomáše z Cimburka a Ctibora z Cimburka. Chtli, aby psal Wallenstejna,-) ale nechtl slíbit; že ho má v práci,
—
tžká práce, že nemá ješt ani vše poa že prý bez toho nemohou být eši hrdí. Tomek dá královnu Elišku ^) a sv. Vojtcha, Rieger Fišera z Erlachu •*) stavitele znamenitého; stavl Klamovský palác, Vídeský hrad z ásti a mn. j pak malíe Diviše z Trotiny •') ze XIV. stol.; Erben ale že je to
na
hromad
') Bernart z Cimburka r. 1308 postavil sob hrad Cimburk (Zinnenburg) na skále 412 m vysoké u Trnávky, jihov. od Mor. Tebové, jehož zíceniny dosud jest vidti, a pozdji Nový Cimburk u Koryan. Ctibor a Jan z Cimburka rod svj nejvice povznesli (XV. stol.). Djiny tohoto rodu panského vypsal Fr. Palacký v Riegrov Nauném slovníku. ^) Václav Albrecht z Valdštejna, známý vojevdce v dob
války ticetileté. ') Královna eská (Rejka) nar. 1286, manželka Václava II. Jako vdova zvolila si za sídlo Hradec nad Labem, odtud Králové: založila tam gotický chrám sv. Ducha, cister. klášter na St. Brn, kde jest pochována. (Klášter Králov.) •) Kašpar Fischer v pol. XVI. stol.; nejkrásnjší jeho práce je palác Clam-Gallasovský na St. Mst v Praze. *) Zbyšek z Trotiny, proslulý a vynikající malí miniatur v Riegrov Nau. slov., díl II., str. 453. ve XIV. stol. Viz o
nm
Korrespondence
a zápisky
Boženy Nmcové.
ik
226
Veleslavína a Krocína^); Vrátko Jana z Dražic 2) a Langera^), co dlal ty pkné selanky. Wenzig Komenského; Gindelly Bohuslava a Augustu, eská bratry*), Krejí Zalužanského^) botanika, který
vlastn Linnéovu soustavu díve
již zavádl zde; Lambl Jesenského^) a Krombholze^); ejka Slavíka^) a Glucka^), (který sice v Bavoích se narodil, ale
v
echách od dtství vychován,
a
hudb
Karla
ze
Krocín z Drahobejle za Rudolfa II.
*)
a
zde
i
šenkýem
byl
Vinaický Jungmanna; Fialka^") Švarcenberka; ^^) moje malikost Marii
se^uil);
(1535—1605),
vynikající
úedník
dvoan
Jan Dražický
')
z
Dražíc zvolen byl za biskupa pražského smrti krále Pe-
zemel r. 1278 hoem prý nad mysla Otakara II. a úpadkem vlastí. 1258 (Jan
III.);
Jos. Jar.
')
Langer
1806); jeho Selanky vyšly
(nar.
r.
1830.
eský
Ant. Gindely vydal djiny eských bratí 1857 8 ve 2 sv. v Praze. Jan Augusta a Blahoslav (nikoliv r. Bohuslav) byli nejelnjší údové eskobratrské jednoty. Historik
*)
—
^)
Adam
eský v *)
ství
II.
Zalužanský ze Zalužan, proslulý léka a botanik
pol.
16. a
poátkem
17. stol.
Jan Jesenský (nar. 1556), slavný
na vzpoue proti Ferdinandu
II.
eský léka; pro úastenbyl odsouzen k smrti a
ohavným zpsobem 21. ervna 1621 popraven: vyíznut mu pak uata hlava, tlo roztvrceno a každá ást v jiné
jazyk,
tvrti Prahy povšena. ')
Julius
Krombholz
®)
1782), slavný professor lékaství
(nar.
na universit pražské. R. 1833 pro pípad nemoci.
založil
Josef Slavík (nar. 1806),
nadaci pro chudé studující
výtený
houslista
eský; zemel
jižr. 1833.
Krištof Vilibald Gluck (nar. 1714), slavný hudební sklada3 let svého byl v echách, kdež otec jeho býval lesním. R. 1736 ujal se ho kníže Lobkovic. Sám hostinským nebyl, nýbrž otec jeho ke konci svého života nedaleko ®)
tel
nmecký, od
Johnsdorfu blíže Jietína v
vku
echách (Rumburk).
Moic
Fialka (nar. 1809), rak. plukovník a spisovatel eský. Za chrabrost v bitv u Kápolny proti Madarm (27. února 1849) vyznamenán byl voj. zásl. kížem; r. 1859 povýšen do stavu šlechtického. '")
—
11) Kníže Karel ze Schwarzenberka (1771 polní 1820), maršál a velitel spojenecké armády v památné bitv u Lipska
16.— 19. íjna 1813.
— 227
Antonii^) a Rettigovou 2), aby ze všeho nco bylo. Za arch se bude platit 20 fl. CM a za nmecký peklad obstarat sám, formát též 20 fl., to si každý o málo vtší než Obzor. ^) To budou Nmci otvírat oi, kdo všecko z ech pocházel. Palacký nechce,
mže
jmenovala Morava, Slezsko, Slovensko eský" (Plutarch), však to bez toho patí k jednomu, nech to má alespo pi tom platnost, povídal. To je pravda, neústupná je to hlava, ten Palacký, ale lovk musí mít respekt ped jeho
aby
se
nic prý
— jen
,,
jeho nepátelé. Zlobí se charakterem, a to mají na ten Helfertv spis, a je to také ... že on ani druhého hlasu neslyší a ješt ekne, že není stranný. Gindely ten alespo nezapírá, že se musel tuze moderirovat, aby v nadšení pro ty charaktery více nepsal, než by radno bylo, ale ten Helfert je ... A pece nedokázal, co chtl, ba snad spíše vci prospl. Ale vidt z toho, jak hluboko hledají koínky revoluce 1848 a jaká to vkoenná nedvra k eské stran tam nahoe. Štrobachová *) dostala SCO fl. CM pense .... To víš snad již z Novin, že dráha z Liberce pes Brandýs na Prahu jít musí wegen strategischer i
Rcksichten
.
.
.
Pan Bach
^)
stal se
hrabtem. Ješt
jsem dnes zase u Palackých u obda, a on to ekl, bez toho že se to ale již díve pozdravuje; onehdy mi pines dovíš z novin. Mencl to není veejné, ale byla
T
(nar. 1780), spisovatelka eská, známá jménem svým Marie Antonie, byla jeptiškou v kláštee Alžbtinek v Praze. Psala pode jménem Dobrovlastka P. Viz
Josefa Pedálová
')
klášternim Fr.
Bílého Korrespondenci Fr. L. elakovského.
Magdalena Dobromila Rettigová
')
a spisovatelka v Litomyšli, kde se telsky seznámila. ')
spíšila,
od
r.
*)
s ní
B.
(nar.
1785),
Nmcová
r.
buditelka 1838 pá-
Obzor, asopis pro národopis a djepis, nákl. Jar. Pojejž redigovali V. Zelený, K. J. Erben a K. B. Štorch
1854. Dr. Ant.
Strobach
zemel
jako
appelaní
rada
zem.
soudu. ^) Alexander Bach, r. 1848 vdce vídeských revolucioná, obratem stal se katanem svobody národv. zvlášt eského; konen r. 1859 donucen byl jako ministr odstoupiti. Povýšen byl do stavu baronského, nikoliv hrabciho.
228
veer od Apolla v papíe smaženou rybu; on
je dobrý pátek rozsvítili u Auersperga na probu lustry^) (Mencl tam byl na štstí). Sotva ten velký a jeden malý rozsvítili, zaalo to v pokoji praskat, a hoení díly oken a zrcadel popraskaly. Mencl honem zastril kohoutek, zhasl, sice by byly všecky od hora až dol se roztrhaly horkem. ekl knížeti již díve, aby vyndali ze stropu as dvanáct prken, by odcházelo horko, že tam nikdo nevydrží. Ale kníže byl moudejší, neudlal to, a nyní má. Že by ale tolik tepla a v tak rychlém ase (za 2 minuty, co rozsvcovali) se vyvinulo a takový úinek melo, to si ani sám Mencl nepomyslil a také se dost lekl. V tch dvou minutách udlalo se škody na tch zrcadlech a oknech za 400 fl.
chlapík.
V
tm
CM,
ale kníže ani nepípl. Co pak je ... o krejcar. Pavlas^) je také kus redaktora Pražského Posla, proto ale chodí zase až hrza. ejkova matka je na smrt nemocná, on pochybuje o ní a je smuten; bude mu krušno po ní. Erbenova paní také stn, má rheuma v ruce, má ji opuchlou a leží; on se musí chudák starat o ty malé dti a je celý ztrápený také s tím. Lidé zde zhusta stou na angínu a silné chipky, smrtelné pi zanedbání. Já také ješt poád je to kašlu a bolí mne na prsech, také Jarouš kašle, ale pece je nám oboum již lepší. Byly hrozné zimy, ale as ti dni je odlev a skoro jarní poasí krásné. Jsem tomu ráda, že tys zdráv. Tob slouží to víno, to je to, také zmna povtí pispla. Je to hatlanina ta štajerská kuchy; to vím, že ti to nechutná, ale lovk zvykne všemu, mi, a konen základ potravy máš pece dobrý, maso, chléb a víno, to ostatní jsou beztoho pídavky. Jak pak lidé na moi jedoucí, cestující v krajinách i
v
^)
jež zhotovil
umlecky
J.
Mencl.
Týž provedl
též (plynové)
nádherné lustry pro pražskou radnici a stavovské (nmecké) divadlo. Praha osvtlena byla po prvé plynem dne 15. zái 1847. Palác Auerspergv býval na Valdštejnském námstí (Menší msto). ') Bobeš Pavlas vyuoval B. Nmcovou eské ei v Praze r. 1842; ,, Posla z Prahy" vydával Fr. Šimáek (Blák).
229
neobydlených, a vbec v Polsku, Rusku svobodní úedníci! je pece ješt Jen když se zasytíš, a když Ti to jde k duhu. Což jsi se už nasytil aje? už tch Že do té spolenosti chodíš, dobe dláš, pár krejcar to stojí, máš alespo kam vejít; v lét, až budeš moct dále chodit na procházky a známjší v okolí. Kde budeš, najdeš možná ješt více by tch nebylo taky! Nezapome na lánek do Novin. Posílám ti také (konec chybí).
Tm
h.
a
ech
IV.
(Páni Nmcové a dti k jmeninám mužovým; o zemteseni v Bláku; strach z komety; zahradník J. Kodym; starosti s Karlem; spoleenské pomry v N. Bydžov; nemoc jeji a dti z
o
vlhkého bytu; o šlechetné povaze Jos. Mencla; Fr. ezá; sensani vražd a sebevražd v Praze; o Jaroušovi; o zdárném psobeni prmyslové školy.) Viz dopis Jos. Nmce XLII.
57.
I0./3.
Milý muži!
Piložené odesílám Ti pání od dtí, zase o jedno ale myslím, že Karel Ti snad psal, já ale celý ten as od nho list nedostala, doufám ale, že nezapomene na tátv svátek jako zapomnl na mámin. Dti by Ti byly rády nco udlaly, ale to víš, když nejsou peníze, ani na ten papír nebylo, je to mrzelo, že mají jen na bílém psát. Kdybych byla mla peníze na tu Babiku, byla bych Ti ji poslala, a to by byly pece njak na ten papír stloukly, tak ale musím jen
mén,
a
list
poslat, a proto
pání
psát.
Však,
ekla jsem,
mj
Bože,
že musejí jen krátké pejeme Ti všichni
krátce i dlouze, abys byl zdráv a aby se Ti tak vedlo, jak si Ty my pejeme ale bohužel, když se ani to nejkratší pání nevyplní. Letos budeš dokonce sám, v tch Uhích byl jsi alespo již jako mezi svými, sob ale tam jsi cizí; no, jen zdráv, to peji nejvíce. Že jsem list Tvj obdržela, tos vidl z Novin,
—
i
bu
an lánek tam
Tob
i
byl. Co s tím dlali, že to tak dlouho nedali do novin, to nevím, já alespo to hned vždy opíšu a pošlu zrovna do redakce. Je to divno s tako-
230 asi; že tam pda vulkanická, to nyní také, jak mi Krejí^) ekl, tam jsou vysláni zemznalci ku zkoumání pdy, ale u veejnost než oni takové bádání a výsledky toho podají, trvá vždy dlouho. Zde je velký strach mezi lidem ped tou kometou-) lidé íkají, že bude soudný den, a mnozí dlají kšaft; k emu to bláznovství, když bychom všichni zhynuli i se vším mamonem. to ani nenapadne. Ten samý komet ukázal se v roce 1556, tedy ti sta let. Hvzdái anglití nejsou nyní v jistot, kdy se nyní ukáže, nkteí tvrdí v Augustu letos nebo pes rok, jiní až v roce 1860, jeden že 14. ervna letos. Což je to ale plátno, kdyby v skutku pevrat njaký pírodní se stal, my to nezamezíme, tedy nejlépe na to ani nemyslit. Cekám již s nejvtší touhou na tu knížku;^) snad by bylo nejlíp, abys mu ji potom zrovna tam odtud poslal. Byl tu ty dni Kodym zahradník; on nejede do Belgie, ale do Londýna, díve ale chce se zdržet v Hamburku. Jede pes Berlín odtud a staví se v Saganech v Muskav.'*) Dala jsem mu list na Karla a ješt punochy. Jsem velmi ráda, že tam jel. On mu nejlíp všecko poví našim a zase bude psát také pravdu, jak to tam je. ekl, že Karlovi ekne, aby šel do tam zstal, Vídn; on míní, že musí do Vídn, že tam v zelináství
vým zemtesením
jisto;
Mn
i
—
i
mn
bu
bu
nejvíc profitiruje. Do Berlína že je tžko se dostat a v Erfurt že není nic, vbec v Nmcích že je zle. On bude v Hamburku pár msíc, než se nauí a nco si vydlá, pak teprv se pustí do Anglicka. To je vru hodný chlap a pála bych, aby Karel nkdy
e
takovým se stal. On je náramn odvážen a všecky obti pináší svému úelu, to se musí mu ta est dát. Budu vidt, co mi bude psát. Hrozn lehkomyslný Krejí. Donatiho vlasatice 1858 VI. objevila se dne 2. ervna 1858, ode dne 20. srpna do dne 15. íjna byla viditelná pouhým okem, dne 4. bezna 1859 zmizela. ^) Pracovní knížka pro syna Karla. *) Mužákov, msto v prus. Slezsku, záp. od Zahan, s okolím srbskolužickým; zámek s rozsáhlým parkem. ') -)
Prof. Jan
231 je ten chlapec; pomysli jen, jak dlouho nepsal, jist ti msíce. Já mám bez toho dost trápení, pak se ani nevzdechne. ješt soužím, není-li mu nco, a on .
.
.
Kodym mu to vyídí, já mu to ekla, a prosila ho, Pomysli, kdo tu umel zase! aby mu vymluvil. Ale
Tuze mi bylo líto té holky. zdráva, až na podzim dostala kašel a hlavy bolení. Já jí íkala, aby se šetila, aby lehla a zeptala se lékae, ale jak už ti lidé jsou, neposlechla; matka jí vaila všelijaké lekvary, a ona poád chodila s tím, a nebylo jí nic lépe, až tu ped temi nedlemi tak silné hlavy bolení dostala, že ulehla. Dali ji k Alžbtinkám a tam ve trnácti dnech zemela. Ve fantasii volala ustavin bratra a Karla našeho. V nedli týden mla poheb; ten Podhorský ale nepišel íct, že umela, až bylo po pohbu. Nemohl prý s místa a ta starší sestra v zmatení nevzpomnla, až bylo pozd a tak jsme žádný nebyli na pohbu. Byla to dobrosrdená holka, líto je mi jí velmi; a ten Václav nemá také zdraví ani za mák. Tak s Bydžovem sklaplo; já nemyslím, že by to bylo tak skvlé, jaks ty si to myslel, ale jsem tomu ráda, žes tvoje šosácké krajany poznal. To kdybys to byl i dostal a nestal se takovým sosákem jako oni, že bys tam oistec, a kdyby se byli dovdli, že jsi nebezbyl
Johana Podhorských!
Vždy byla
.
.
.
mn v,
ml
T
byli pozdji dali pry. pené individuum, že by Ono má všecko své ošklivé a pkné stránky, a já jsem pesvdena, že by tam bylo tch stín více bývalo
než
svtla.
My
i
jsme nyní tak dalece zdrávi;
já
onehdy ležela dva dni. nastydla jsem na kíž od té vlhké stny. Jak ml Jarouš bolení zub a u mne ležel,
nechala jsem vli, pilehla ke zdi a ráno ne-
mohla jsem ani chodit ani sedt, celou tu jednu stranu
mla jsem jako devnou a v kíži hroznou bolest, jako ty tenkráte. I lehla jsem a veer sedla do studené vody a nechala se vydrhnout; nebylo to nic plátno. Druhý den vzkázala jsem Lamblovi, a ten mi radil jen zase studenou vodu. Tedy jsem to opakovala a zabalila si do mokrého šatu celý kíž. Do rána byla jsem jako v lázni; druhý den jsem to opakovala
232
a tetí den bylo
Ta moje
zanou.
mi dobe. Mohla jsem postel je celá shnilá
s té
ale mít polístrany a slam-
ník se rozpadl na padr; nemohu se už dokat jara.^) Jarouš nekašle, ale poád mu nco je, brzo rýmu, zase nežit a takové neády. Dora také vyhlíží žlut, zkrátka je nám všem potebí už zdravého vzduchu a lepší stravy.
Bh
Jednoho se už dokáme, ale druhého ví kdy. Od nadjí lovk nestloustne ani od slib, a jen tím nás krmí. Jarouš má brejle No 18. Dostal za opsání Musejního sezení od p. Hanuše 2 fl., tak jsem mu je koupila, protože je musel mít. Doktor sám ekl, že snad tím se mu zrak posilní a že pak je bude mcci pozdji odložit. Má je ve škole jen, ale to se rozumí, že se musel ukázat Šlenkrt. Mencl. a Podh. Dlá Menclovi obrázek k svátku a Dora flíky k fajfce. Slíbil jí na šaty Mencl a vru se o nás vždy stará. Piš mu. Stranu tch kamen jsem mu to ekla, ale to se netýkalo tch, to prý si Turek -) nco jiného vymyslil, ale na základ tch ovšem. Mencl ml by nyní dobrý odbyt na kamna, ale nemá hotových; on je a
zstane vždy
ten starý.
Když nemáme
groše a pošlu
k nmu, to mi vždy dá, a když pijde, mnohdy dá Jaroušovi na papír, a když vyhrá pomerane, pinese je Doe. Dostala jsem onehdy od Špotta lístek do divadla, byl Hamlet. Kolár ^) hrál výborn, a tak jsem se potšila ten veer. Vera byli jsme zase u Palackých u obda; oni tam mli také celý špitál, stonala paní Márinka.^) To dít má mne velmi rádo a snad mne nkdy k vli ní zvou, protože se každý obd ptá: A kde je paní Nmcová? Ale ona je také roztomilá. Škoda, že nemžeš íst ty polemiky. i
')
Byt ten byl ve Štpánské
')
Turek, majetnik obchodu
')
Josef
Jií
Kolár (nar.
ul.
.
p. 647. /I
I.
dívím. (Bohd. N.) 1812), slavný dramatický umlec s
eský. dcera Palackého, nar. r. 1833, r. 1853 provdala Riegra: dceruška Riegrových manžel, Marie, nar. r. 1854, provdala se r. 1874 za hospodáského editele Václava ervinku v Malci. ,,Márinka" byla tedy vnuka Palackých. ••)
Marie,
se za Fr.
L.
233
ezáem
^) a MareCO povstaly skrze ty školy mezi ten Mareš, a Kluák '-) se také oškliv šem. To je jim ukázal, ale vzal v.a. sebe zachoval, ale berání rouno, jen že vlí zoubek vycenil. kušuje Mareš a neudlalo mu to prý dobré oko. Tagesbote^) chová se hezky, a pro naši stranu solidní to list. jsi bez toho etl. Stal se tu strašný mord, o Ta paní Katzová (židovka) byla rozená Winternitzová od Králové Hradce. Hezká byla, as 40 let stará a velmi .
.
.
ezá
Te
emž
S mužem nebyla již mnohá léta. Syn její bohatá právník a zddí po ní as 100.000 fl. Ten kadet byl Maar, hezký chlap 22 let starý, ale lehkomyslný. Otec se ho odekl; byl již honvedem a tenkrát udlal na otce 64.000 fl. dluh. Ona ho mla delší as a nyní si zase namluvila od infanterie officíra. Ten kadet byl práv venku, ona mu mla poslat peníze, a že je nedostal, pijel sem, a tu ji vidl v divadle s dvma officíry. Ona se ho lekla, sliboval jí to vždy, že ji zabije, jestli si jiného namluví. Jel s ní dom, ale ti dva officíi nešli s ní nahoru. Bydlela na Uhelném .
.
.
je
trhu a
mla
celé první poschodí.
Ona ekla ped ním,
pijde hned dol, že se jen pezuje; chtli ješt nkam jít. On ale na hoe jsa, dal dvece 5 fl., aby šla pro pivo, a když ta odešla, zamkl za ní, a tu šel teprv do pokoje, kde se paní obouvala, a tam ji zabil. Ti officíi slyšeli dole pod okny ten rámus a že
bželi pro patrolu, ale než pišli a než
oba mrtvi. On
zámeník
pišel,
hrozn
rozsekal, hlavu mla rozsekanou, prsa, žebro u srdce vylomeno, prsty, jak mu šavli snad chytala, usekány celá roztrhaná. byli
ti
již
ji
—
^)
Fr.
ezá
vydával v oné
(Polehradský), nar.
dob
že obrátil se také
paedag. asopis
oste
proti
,,
1819, výborný paedagog, Škola a život"; rozumí se,
germanisaním snahám povstného
renegáta Jana Mareše. ^) Klutschak Karel (nar. r. hemia" v Praze. List ten byl do
redaktor asopisu ,, Bo1848 eským snahám pizniv a spravedliv, od té doby však jízliv nepátelský. ') ,,Tagesbote aus Bhmen"', asopis židovskonmecký, od r. 1858 smru krajn nepíznivého, zakladatel listu David Kuh v letech tyicátých horliv se úastnil eského života jako jeho souvrec Siegfried Kapper.
echm
1814),
r.
a
234
On
zmatku, než se Vzal potom se stolu kuchyský a vrazil si ho skrze žaludek do srdce. Ona držela v hrsti celý chumá jeho vlas a portepé mu utrhla. Hrozné je píslušno rabiátskému Maaru. Snad to byla to se také kolikrát píchl a ízl ve
nž
zabil.
—
njaká tch Smiických Winternitz? Nebyla ktná, židovka také nebyla, proto ji židé nelitovali, chudí lidé velmi; ona byla dobrá k chudým lidem, mnoho rozdala. Židi udlali vtip. Když se ptal jeden ein druhého: Was is gschehn? N, wos is gschehn Hussar hat die Katz erstochen (ona se jmenovala Tak ty noviny nestojí všecky za nic, po muži Katz) Abych nezapoco Ti já psávám, vždy jen smrt. mnla, ty musíš mít ty lístky do zastavárny u sebe, já je zde nemám. Zdá se mn, že byly ty lístky erveny; ale jestli jsou, tedy jsme propadli oba, na ten pád by nebyly vyplaceny, a zdá se mn, že tenkráte Karel ml ješt nkam s tím jít, nebo tam ti dni musí pi vyplácení interessu vždy po dva chodit. Jestli je ten interess zanesen, tedy by ješt vera se ohlásilo, ale pak je to byl as do 31. /3. propadlé, jestli ale interess zanesen není; bez toho to plátno již není nic. Na všech stranách má lovk chudý nehody, to je staré písloví. Ty dni byla jsem ve škole skrze školní plat, protože ho zase mli složit nyní. Uitelové Jarouše chválí všichni, také Gindely ekl, že ho má rád, že je tichý, mravný a že si dává na všecko pozor. Šanda ho má také rád, onehdy mu dal peroízek, zapomnl svj ve škole a pišel o, potom breel a tak mu dal Š. svj. Školní plat zapravili uitelové on má dobré tídy, tedy bude zatím sami za nho osvobozen od školního platu a pak já dostanu od prvního plletí školní plat, a oni si to budou moct Ta prmyslová škola je skvlá také hned nechat. je již 600 tovaryš a uedník zapsáno a ješt se hrnou. Mají eskou a nmeckou e, zempis, náboženství, strojnictví, stavitelství, technickou encyklopedii, úetnictví, mictví a potáství. Nmci se tuze na to vztekají. No, jetzt werden die Bohmen ale ale
—
—
—
i
—
—
—
—
23:
—
auf einmal fressen. Nevím, ješt co bych Ti psala potšitelnjšího, a peju, bys jen Ty mi brzy nco psal. Jak žijem, to si mžeš pomyslit. Musím se také jednou k Wenclíkom podívat. zdráv a piš nám brzo. V tch Uhích jsou také samý klep. Ten pak kmotr. Piš nám brzo zase. Až budu mít groše, hned Ti tu Babiku pošlu. Manka Ti peje mnoho štstí, i Mencl a Šlenkrtka. Líbám v duchu a srden objímám Tvá upímná ^^''^ 18 16./3. 57. alles
Bu
tm
T
V.
(Nmcová
aby zstal ve služb, dokud nemá místo njaké jiné zajištno; horli na tisnivé politické pomry; úsilí založiti eský politický asopis; Pražský Posel"; Nmcová proti B. M. Kuldovi; V. Krolmus; Jan SI. Tomíek; o zdárném radí muži,
,,
školy; Jarouš a jeho vysvdeni; Doiny francouzské hodiny; o své nebezpené nemoci z vlhkého bytu; poátky jara; kometa; Slovenské pohádky; M. Hattala; srbské pohádky; bolestná vzpomínka na syna Hynka; ujišuje tkliv muže svou upímnosti a láskou; Vojta Náprstek.) Viz list Jos. Nmce XLII., XLIII., XLIV.
psobení prmyslové
18 17.4. 57.
Milý muži!
Tvj
list
Dti dkují
Ti za peníze.
chudák, ani
mu nemohu
mu
v nm. svátek; upíct buchtu, šesták jsem
jsem obdržela
Dnes
je
i
2
fl.
Jaroušv
Dora byla na svj svátek u Hanuš, dostala šmísetku a rukávy bílé od paní. Svátky strávili jsme jako každý jiný den. V nedli mli jsme šnicle, V2 libry masa, salát a pivo. Halánek ^) navail 1500 vder podkvasného a tak mi dal pár známek as na tyry mázy, za to ho ale musím všude chválit, že má dobré pivo. V pondlí jsme byli u Palackých až do veera, byla tam velká tabule. dala.
Byl tam Brauner, Šebek,-) ptali se také na tebe. píšeš, abych Ti radila, co máš dlat. Já myslíni,
Ty mi
^) Ferd. Náprstek (,, Halánek") pivovaru" na Karlov námstí.
2)
Frant. Šebek,
vhlasný
byl
majitelem
stavitel ve Vídni.
,,
erného
236
Že se to samo sebou rozumí, když Ti záhy nedají vtší službu, abys nezstal déle pi K. K.^) Co mého
možného bude, budu se zde starat, to víš. Má sem pijet nyní Klein a Lanna k njaké schzce, tedy chci jít k oboum. Pak pjdu ješt ke Krásovi,^) zkrátka, nco snad pece vybhám. Ty ale díve, dokud nebude tu nco jistého, nic nezaínej. Kdybys 700 fl. ml, byla by privátní služba
pece
—
i
Takto bychom vn na žebrot,mnohých ohled. by nemohl lovk lepší
z
byli
a také to déle vydržet, dokonce já. Ale pensi snad máš jistou? Kdyby dost málo bylo, lépe než nic. Nyní ale bezprostedn zadej žádost na ministerstvo a piš ješt jednou Neuwallovi, a zrovna mu piš, když Ti nedají vtší službu, že nemžeš tam zstat, a odvolej se na amnestii v Uhích; bez toho dají nyní všeobecnou amnestii, až tam císa pijede. Bylo by velmi dobe, kdybys byl sproštn té p. dohlídky. 2) Jen se hle, aby jim to nebylo nápadné, že se práv jen s vlastenci pátelíš. Je to zatracený svt, a as nejvyšší, aby nastala zmna. Všecko se k tomu kloní, ale kdy pece k tomu pijde, to ví bh. Spolenost jedna chtla vydávat Noviny politické, ale nevím, jestli z toho co bude. Kauci mají, povolení by dostali, ale to víš, jaká je to u nás choulostivá vc. Když by se p.*) dovdla (a což té je tajno?), že Plc, Rieg., Braun. ^) a podobní hoši v té spolenosti jsou a hlavní podnikatelé, již naped byli by v podezení, a každé slovo vzalo by se na váhy. Kdo chce psa bít, najde všady hl! Chtjí, aby se vytknul smr
—
—
^)
t.
j.
Dr. v Praze. *)
') i
ve státní služb. Alois Krása, tehdy
Nmec
zstal
stále
sekretá
obchodního
pod politickým dozorem
i
v
grémia
Bláku
po návratu svém do Prahy. *)
Policie.
Palacký, Rieger, Brauner a j. stále usilovali založiti neodvislý politický list, ale marn, až konen r. 1860 koncessi na Národní Listy obdržel dr. Julius Grégr pro družstvo, v byl také dr. Fr. L. Rieger. Toho roku dr. A. Krása dostal koncessi ^)
nmž
na asopis as.
237
jen industrielní a národní hospodáství, ale což je oni se dovtípí. Krása být redaktoto plátno rem, ale on nechce úad ten vzít, a on je snad jediný, který by se k tomu hodil. Je dosti vzdlaný, neodvislý, poctivý charakter, žák H. B.,^) ale bojí se pece dát jisté postavení za velmi_ nejisté. Jestlito ale pece k tomu pijde, že tyto eské Noviny vycházet budou, jsou Pražské zabity. Pražský Posel drží se kapitáln; ten dal také Marešovi notný štulec. Dostanu exemplár zdarma a pošlu Ti ho pak. Oni nyní rozešlou as 1000 exemplár zdarma spekulace á la Mercy.2) Jsou to spekulanti, ti hoši! Piš zase nco do Novin. Ten Šesták ^) je strašpytel. Já mu onehdy donesla lánek malý proti Kuldovi,*) ale to nevzal, že prý nesmí nic pijmout, co by zavdalo píinu k pohoršení. Kulda má totiž v posledním svazeku jeho Moravských povstí jednu z mých ,,Jak se uil Honza latinsky" od slova k slovu opsanou. To je tedy proti zákonu, a každý ekl, že jsem v právu. Dám to do Lumíra anebo mu budu psát privátn. On vlastn Kulda je sbratel jen, pracuje, ale má pece znát obor literatury, v byl by musel mu naa mimo to, kdyby nebyl ., padnout ten zcela jiný sloh, než jsou ostatní. Podepsán je pod ní ,, Kajetán Bran", který mu ji zaslal Chodím nyní zaasto k Krolmusovi^.^) To je originální chlap, ale dobrý, poctivý. ekl skrze mne Taxisovi,^) nevím tedy, jestli nco dostanu. Jednou v lét pojedu s ním na kopání popelnic, abych se to
—
ml
•
—
—
nmž
.
.
.
.
.
K. Havlíka Borovského. H. Mercy, majetnik knihtiskárny a zakladatel eskému národu nepátelského listu ,,Prager Tagblatt" r. 1875. Šesták, redaktor úedních Pražských Novin. ') Jos. *) Beneš Method Kulda (nar. 1820). známý sbratel mor. pohádek a povstí. Mor. nár. jeho pohádky vyšly r. 1854 a týkají se nejvíce okolí rožnovského. *) Václav Krolmus (nar. 1787), eský archaeolog, psal pod pseudonymem Sumlork. R. 1857 dokonil ,, Staroeské povésti". *) Princ Rudolf Thurn Taxis (nar. 1833) úastnil se ile politického i literárního ruchu oné doby. Také Hugo Maxmilián princ Taxis (nar. 1817) byl pítelem národa eského. 1)
')
238
prý nauila. Škoda, že je už tak stár a churav s nohou. Co se týe praktické stránky archeologické, nemáme nad nj, ale co se mythologie týe, to on toho spleská dohromady, až lovku uši brní. Pan Tomíek,^) vydává zábavné tení, ruské novelly, a sice ruskou literou také, ale pod arou jsou vysvtlivky. První novella byla eská ruská, aby se nauil tená íst,
—
i
nyní
rusky: velmi je to praktické k nauení se ruské a také velký pokrok k vzájemnosti, ale je to ovšem více pro mládež a vzdlance. Pinesl mi také exemplár. Prmyslová škola dlá rámus. Už uí 17 uitel, pro vše musí být dvojí oddlení, a kdyby to místnost dovolila, chodilo by jich už 1000! Nyní se zase vypíšou sbírky, aby se mohlo pece nco uitelm pidat a pak skrze poteby lokální Amerling^) ze zlosti, že není direktorem,^) dlá všemožné pekážky v místnostech, ani jim svtlo nechce dát. On je nyní zcela v rukou knžských. Ta škola je nevýslovná dobrota pro naše emeslnictvo pro národnost; chodí tam nejen mladí, ale staí misti. Nmci na to zuí: Was wollen denn die Bohmen wieder, sie werden doch wohl nicht aus den Handwerkern Doktores haben wollen! Ale vysmívat se jim a nadávat, že jsou hloupí, to umjí a to by jim také páli, aby nyní, když bude Gewerbsfreiheit, cizinci je utlaili; to je práv dobe, našim v tom pádu trochu mozek oteve. že se Oni mají ti uitelové s tím dost namáhání, ale oni to všichni rádi dlají. Náš Jarouš dcstal vysvdení: Má z mrav, pilnosti a pozornosti výborn. I. Z náboženství skoro výborn, jasný pehled; II. v jazyku eském (Erben) skoro výborn, vdní jen budiž hotovjší; III. jaz. nmecký dobrý, v prakale
je to jen
ei
—
.
.
.
i
i
—
tm
—
Slavomir Tomiek (nar. 1806), spisovatel eský; 1) Jan jeho „teni zábavné ve slovanských jazycích" vyšlo r. 1857 (1 svazek). ') Dr. Karel SI. Amerling (nar. 1807), zakladatel ,, Budce" r. 1839, od r. 1848 editel c. k. vzorné školy eské (v Panské ul.). Prmyslová jednota zídila tuto školu z podntu Riegrova 1846, ale rozšíena teprve r. 1857. r. ^) editelem byl Josef Wenzig.
239
tické ásti náleží více obratnosti míti; IV. v zempisu a djepisu (Gindely) výborný v každém ohledu; V. potáství (Ryšavý) dobrý, snaží se; VI. z pírodopisu (Krejí), skoro výborný, snaha chvalitebná; VIL silozpyt (Krejí) skoro výborný, váhavý, ale
správný v ^úsudku; VIII. v mictví a mickém rýsování (Šanda) skoro výborný, více obratnosti ješt teba, IX. Krasopis (Mužák) výborný, písmo velmi slušné; X. tlocvik dobrý. Je sedmý z premiant s vyznamenáním. Myslím pi jeho pilnosti a chuti, že bude mít z druhého plletí samé výborné. Pan katecheta ho veejn pochválil, že je upímný, nábožný chlapec, zeje prý trochu maminin mazánek, to ale že mu ke cti slouží. Jarouš, když pišel dom, povídal: Vidíš, mámo, to dlá to, že chodím každý den do kostela, nebo já z náboženství mnoho ne-
umím. Tak
je
uí
šidit a lhát sami, a to je to
—
uení
morálky, to hledání pravdy boží. Nyní ale t prosím, abys nám poslal, a sice hnedlinko chudé vysvdení, to víš, že musejí nyní chlapci stranu osvobození školního platu žádat, také Jarouš. Šanda myslel, že to dostanu zde u faráe, atak neekl Jaroušovi až vera, a já zatím zde nic nedostanu, jak víš. Tedy jsem šlak Wenzigovi a prosila ho, mže-li to sekat, a on ekl, že do 14 poká. Tedy si ho tam u magistrátu a okresního soudu nebo faráe vyzdvihni a hned pošli, abychom to zde do té doby jist mli, sice by naposled musel pece platiti. Do 12 neb 14 na nejdéle. Ze Sagan jsem nedostala od té doby žádný list. Dora chodí do franiny do jednoho ústavu, kde uí rodilá Francouzka jen francouzsky.^) Setkala jsem se ped svátky s ejkou, mluvili jsme tak o všeliem a když jsem skrze Doru se ptala, ekl, jestli se uila francouzsky. ekla jsem mu, jak a co. Slíbil, že promluví s tou paní, že je tam znám; druhý den mi vzkázal, abych k šla, a tu mi sdlil, že je Dory pijata a spolu že on první msíc sám za ni platit bude. Tedy jsem
dn
'j
nmu -)
Elise a
Eugenie Clotty v Dominikánské
ulici.
(Bohd. N.)
240
mu podkovala, a druhý den k té paní šla. Je to nóbl ústav, ale dti se tam nauí záhy a dobe francouzsky, protože se s nimi skoro jinak nemluví. Já myslila, že se Dora u Ritt. nic. nenauila, ekla jsem to také té paní, ale když Doru zkoušela, dobe etla, hezky i psala, jen že špatn vyslovovala, tedy hned byla mezi vtší pijata, a pjde to rychleji ku pedu. Je tam každý den od 9 11. Pozdji, až bude trochu více rozumt, bude mít tikrát za týden hodiny gramatiku a tikrát odpoledne ráno konversaci. ejka ekl, když si dá trochu jen záležet, že za ti msíce se nauit dobe francouzsky. Má do toho chu a každý den píše úlohy. by tedy se Sagany nebylo nic, ale v prázdninách, potom by jí to práv pišlo vhod, že by se tam, když by se zde gramatiku nauila, docviila zase v rozmluv. Paní Palacká jí chce dát na cestu, když by tam pak jela. Musela jsem jí ovšem koupit hned knihy dv, papír a také potebuje istý šat, an tam chodí poádná dvata. Dostala také od Stakové stevíce, staré šaty a klobouk na jaro. Tak se protloukáme všelijak, ale když mi to všecko pijde do hlavy, a když si pomyslím do budoucnosti té nejbližší jen, jde mi hlava kolem. Nabhám se jako mezek, asu promeškám až hrza, pemáhám se, nic mi není za tžké a ze všeho nic samé sliby. Ped svátky byla jsem kolik dní trochu churavá, jsem to na sob ani neukázala, ty dti mají hned hrozný strach, když eknu, že mi co je. Udlala se mi na lopatce erná neštovice ili karbunkl (petee), já si toho hned nevšimla až mi ruka devnla a na krku mi od bolesti žláza nabhla. Pišel doktor k nám, tak jsem to ukázala, a tu on teprv ekl, co to vlastn je; otevel mi to nástrojem, tu hnilotu vytrhal a teprv se mi to potom po kolikerém vyištní asi za ti dni zacelilo trochu. To vyhnije celý kus nerv, a když se to na mnoha místech udlá, aneb kde se mnoho nerv sbíhá, umít lovk snadno. V starších asech bývalo to epidemické a myslelo se, se
—
dv
mže
Te
—
mn
i
mže
a
241
Že snad král Ladislav
—
ty karbunkule (hlízy)
^)
ml.
piítám tomu vlhku
u té postele; vždy je ta postel celá shnilá, a slamník se na dr rozsypal. nyní dosti vycházím. Hlavy bolení mám ustavin, Mli jsme svátky chladné, deštivé, ale ped svátky bylo velmi krásn, teplo, a dnes máme zase první den teplý. Broskve a meruky už kvetou, ale jiné stromoví ješt ne; ozimina je ale bujná a vrchy se zelenají. Obilí náramn padá, ale na chleb a mouce znát to není, to je vždy stejné. S tou planetou byl takový rámus, že lidé na mnohých místech ani zasévat nechtli; tu vydal pater Havránek 2) brožurku, že nebude ješt konec svta, a to dokazoval z bible, a dokládá, že pijde ješt 7 papež a prorok Eliáš, a teprv že bude konec svta! Na zámku ká.?al v dvorské kapli jesuita (missioná) a tak vymluvil dámám až hanba, že si hledí jen svta, že dti jen porodí, ale více si jich nevšímají, že jsou chlípné híšnice, že místo klášteru že nedávají a nemocnic stavjí jen letohrádky, chudým jen když jsou bály a koncerty k jich prospchu zkrátka bylo v tom mnoho jesuitismu, ale také mnoho trpké pravdy. Nadával prý jim až hanba, ale pece každý den pišly. Stálo to v ,, Deutsche ." etla jsem to u Plc, a pak se o tom Allgemeine také zde povídá, ale za vtrem. Naproti nám pan Wurm se zbláznil z chlastu, také je v blázinci Rudolf Kounic; toho je mi tuze líto. To je hrozná historie, Stank je také celý pry nad tím. Ta šlechta, ta šlechta! Vlasy lovku vstávají, když se za kulissy jejich divadla podívá. Jeden jak druhý, malá výjimka. Stank ^) jel do Vídn dlat zkoušky. Paní prof. Aksamitová'') mla v sobotu poheb; dostala •
to
Já
a
—
.
') r.
s
Král
.
eský
Ladislav (nar.
r.
1440)
zemel náhle v Praze
1457; zdá se, že byl otráven. 2) Fr. Havránek (nar. r. 1805). knz ádu kížovnického ervenou hvzdou v Praze, duchovní eský spisovatel a vý-
borný kazatel.
Stank
(nar. 1828), stal se r. 1857 professorem chemie Panské ulici. *) Ignác Aksamit (nar. 1819); byl od r. 1849 professorem mathematiky a fysiky pi akademickém gymnasiu v Praze. 3)
Jan
pi eské
reálce v
Korespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
jg
242
tuberkule po kout. Bylo jí 21 let; byla hezká žena. Zelený^) je již doma, je mu lépe. Erbenova ale chudák musí umít. Opuchla jí už dávno ruka a cítila vždy bolest na stran. Myslili, že je to rheuma, a jen tak ji hojili. Nyní se ukázalo, že je to rak. ejka ji léí, také Podlipský^) tam chodí. On to již ví chudák. Ti malé dti, a on také churav. Samá bída a samá bolest, kam se jen lovk obrátí! Jak jsi se ml o ty svátky a jak jsi se bavil? Co íkal Mayer? Nyní tedy pece musím ty slovenské povsti pedlat do eské formy, jak jsem to z prvopoátku zamýšlela, nerušíc ale zvláštnost ei sami Slováci to chtí a Hatala ^) stranu toho schváln ke pišel. Alespo mi zstane honorár, pak to snad pece nkdo vydá.'*) Pekládám také po chvílích srbské povsti. Mencl jel na svátky do Hoovic, není ješt zpt. Známí pozdravují; faktor prý hroznou radost, žes ho zval poctovým faktorem a chtjí ti psát s Bobšem^) až bude Mencl psát; kdy to bude, nevím. Šlenkrtka také pozdravuje. Ty dni nám vylítl kanár, a už jsme ho nedostali. Bylo nám ho všem líto. Chytili ho prý v blízkých domech v eznické ulici, ale kdo pak nebudem. Zle se mít nebude; ho dá, a soudit se ale zpíval, každý by byl za dal 2 fl., kdo je milovník. Tak má lovk všade jen škodu. Jarouš byl už dvakrát na exkursi celý den a nosí zase byliny; já také ten týden pjdu na procházku na drahé nám místo, kde spí také takový milovník botaniky.'') vždy s nejvtší bolestí vzpoTyhle jarní doby to bylo by nám všem mínám, on byl také rád v pírod
—
—
mn
t
ml
i
t
pkn
o
—
na
—
^) Václav Zelený (nar. 1825), krajan Karla Havlíka, od 1851 byl professorem akad. gymnasia. R. 1856 57 pro churavost jsa na dovolené, cestoval po Itálii a Francii. R. 1864
—
r.
stal se
editelem mstského gymnasia v Menším
mst
pražském.
Dr. Jos. Podlipský (nar. 1816). ^) Martin Hattala (nar. 1821 v Trstné na uh. Slovensku), od r. 1854 professor slov. filologie na universit pražské. Tim se ponkud opravuje zpráva V Tille, B. Nmcová, str. 206. 2)
—
Vyšly nákladem Šálkovým. Bobeš Pavlas, který se uchytil Novin. (Bohd. N.) ') Zemelý syn Hynek r. 1853. *)
^)
v
redakci
Pražských
2 43
kdybychom
nejlíp,
o
vedle
nho
spali.
—
asto
se
mi
nm zdá. Také o Tob se mi nkdy velmi živ zdá, a
pak
se mi celý den jaksi stýská, a dala bych za to groš, jak je nkdy nemám, kdybych Ti mohla ruku podat. My jsme se už jaktživi jeden druhého dost nazlobili a natrápili; ale já vím pece, že
pt
mne
upímn
miluješ a
já,
by
i
mla, a svéhlavu tvrdou, pece
podivínské nápady mám také srdce
—
a neopustila bych t v niem. Co slyšíš Uher? Bude tam asi v armotech rámus, až tam pijede císa, to asi bude mít Vežnický práce, aby honem všecky ty silnice a mosty spravil ... Do toho ústavu, co chodí Dory, chodí také Vežnického guberniálního rady ^) dcera, je s Dorou s Eminkou za dobe. To je bratr Uherského, ne? Kdyby dali Emu sem Špottovi, ale oni to neudlají, stálo by to mnoho a bylo by jim jí líto; snad by jí to ale jedin Šlesinger odjel do Ameriky, nemohl už pomohlo. to týrání od p. zde vydržet, ale plakal u Krolmuse jako malé dít a povídal, že neví, jak se má z ech
upímné z
i
—
rozlouit. Šel také do Milwoukie, co
je
Fingerhut,-)
zstat tam ale nemíní na vky. O Cenefelsovi^) ani muk, bh ví, jestli nezahynuli na moi. U vás už snad bude hezky, ne? Tam pece na Tebe dbají, ženské
—
že ti pipravili tak slavný svátek. Nebyli Šetlíkovic u vás v Bláku? Chtjí v prázdninách
totiž,
do
Nezapome
Londýna.
nkde
na
ty
rudy a
kdybys
njakých starožitnostech slyšel, dokud tam ješt jsi. Z tch starých burokrat si erta dlej; o
ti vím, že je to psota tak žít, ale co dlat. Pošlu Ti zase 6 sv. Obzoru, bez toho jsi ho neetl, pak toho Posla a snad ješt nco najdu k tení. Což tam nemá nikdo knihy, tebas nmecké? Nyní musím konit.
já
*) Bratr Vežnického z armot. Ema, dceruška Vežnického v armotech, stále churavla za pobytu Nmcova tam. ') Vojta Náprstek (Fingerhut), nar. 1826, po ijnové revoluci ve Vidni r. 1848 odebral se do sev. Ameriky (Milwaukee), do
Prahy ')
se vrátil
r.
1858.
Z Domažlic; vysthoval
(Bohd, N.)
se s
nkolika kiajany do Ameriky.
244
T
Dti Manka
pozdravujou a líbají a dkujou za peníze. Ti ruku líbá. Já v duchu líbám též, jenže takové líbání na papíru je špatný surogát, vi?
T
Tvá upímná B. Piš jen
hned skrze
to
vysvdení chudoby, vlastn Manky velmi slavné
ho pošli hned. Jarouš dostal od
pání
ml
tyry cukrová
cigára, a Dora také pání a koupit manžety, ale já tomu nedala. Jarouš pání hroznou radost a komedii. To je kluk a
a
chtla z
jí
roste
tuze.
VI.
(Nmcová dtkliv
varuje muže, aby neodjiždl z Bláku, dokud nebude míti vyízeno; Ferd. Náprstka úsilí vše úpln a o eské hry divadelní; návrat byl by nebezpený pro celou rodinu; Eman. Arnold; napomíná muže k rozvaze, v Praze ho nic neeká píjemného; sama chystá se do Lobkovic k paní M. Palacké; naíká na sestárlost a chorobu; dr. Jos. Hamerník; choroba Jaroušova.) Viz dopis Jos. Nmce XLVII.
ádn
Nmcv
57 odpoledne.
20. /6.
Vera že
mj
list
pišel sem Mencl už nyní máš,
s
Tvým
odpov
nebo jsem hned
listem; myslím,
Tvj Tvj
druhý list, se musely Jeden mj Mencl velmi, že chceš pijet na
psala.
na i
— Divil se dovolenou, neschvaloval to také z podobných ohled — To bylo nepedložené od tebe — zbrknout jako ztratit.
já.
a
najednou; je už jak chce, ml jsi dodržet, až jakou odpov dostaneš. Když by Ti dali 700 fl., musel bys beztoho na as nastoupit, než by Ti pišla pense. Když ti to dají, nehodíš jim to zase pod nohy; formu alespo musíš zachovat. Nyní jsi ti tvrti léta tam, chceš se vrátit zase s nepoízenou? Takhle vidí každý, Co Ti tu ti lidé eknou, prosím že si pomoct nemžeme, a tak se pece ustrnou; pak si nemysli, že by mi kdo co dal, kdybys Ty se vrátil. ekli by, když mají penz na ježdní, nám vinu dávali, dají pokoj; já to znám. Ješt by se
T?
mn
a
245
T
Že jsem snad sem lákala. Žes tam nemohl vybyli zavení mnohá léta držet, tím se nevymluvíš udláš, nepotebuješ a musili mlet. Když svoji se na žádného ohlížet. Zde budeš zase marn chodit a ekat jako tam. To si nemysli, že bys tu hned nco
—
vc
Jestli by t dokud nejsi prost svého úadu, to pochybuju. A co si poneš, jestli ti budou ve Vídni naschvál všecko zdržovat, a pak ješt zdejší ouady? Tam, když by rádi odbyli, alespo Ti rychle
dostal, to víš bez toho, jak to chodí.
ale
Lana
vzal,
i
T
všecko expedirujou. Já vidím, že Ty Tvojí prudkostí nco vyvedeš. Když tolik let jsme museli trpt, to už o dva ti msíce zle nebude. Ostatn mžeš být rád, že jsi tam zdráv, zde bys beztoho neml, co máš tam, a zase do starého padl. Nám bys tím jen potom zhoršil; starat bys se o dti nemohl, nikdo by nechtl pomáhat, a tak by nám nezbylo nic A k tomu ke všemu jiného, než vzít hl a jít žebrat. ta policie; nyní bys zrovna pišel jim do rány, mají na echy s kopce skrze divadlo. Steger^) nechtl hrát v arén esky, psalo se o tom v Novinách a láli na Štegra. Když ale na to nedbal, šlo jich nkolik, Halánek v ele, k nmu, aby hrál ve tvrtek a v nedli, napotom v staže musí hrát, a nejen v arén, ale vovském; Halánek hned, že mu garantuje za 170 sedadel dole, 17 loží a tuším 70 sedadel v galerii na každé tvrtení pedstavení. Steger svolil. Udlali petici k stavm, Fingerhut, Holý, Berger 2) a j. a šli s ní. Dlá to rámus a policie a Meczéry ^) mají hroznou zase
mn
—
i
1791) byl editelem stavovského 1) Jan Aug. Stger (nar. divadla v Praze dvakrát, od r. 1834—46, a od r. 1852 58. Pokusil se o zízení samostatného eského divadla v Ržové ul. r. 1842. Stavovské divadlo, vystavné r. 1783 na Ovocném trhu Starého msta v Praze hr. Nosticem, vyhrazeno též pro hry eské Ꭰdo postavení prozatímního eského divadla r. 1862. Aréna byla v zahrad ..Pštrosce" za Koskou branou. Velmi horlivým podporovatelem snah o eské divadlo byl Ferd. Ná-
—
(,, Halánek") Fingerhut. Holý, Berger, zámožní mšané pražští. (Bohd. N.) 3) Karel baron Meczéry (nar. 19. ledna 1804 v Táboe) byl za vlády Bachovy místodržitelem v echách až do r. 1860, kdy
prstek ^)
246
zlost
a
by
Halánka
utopili.
Mžeš
myslit,
si
že
v tom kdo ví co zase enichají. Kdož ví, jestli nepjde deputace od výboru pro eské národní divadlo pak by to do Vídn k císai, aby se zapsal na ást šlo. Když dal v Milán, mže dát zde též a jist by také dal. Halánek zaasté pijde k nám a te ho zase špiclujou. Kdybys ses tu zase octnul, a jen na dovolenou, mn, že by v tom hledali nco jiného, nebo oni dobe vdí, že nemáme penz na cestování z rozkoší, a pravý úel bys jim neekl. Smazaného stát mohlo, že bys pojist nemají. Lehko by se tkal nkterého z amnestovaných, na p. Ar. ^) Ten z daleka by pozdravoval, nedá Ti to, abys nezastavil se, on ale hned zane nadávat na knžskou ., na konkordát a jesuity, to je nyní jeho koníek; špicl není daleko od nho nikdy. Tebe také ješt znají, mohl bys pijít zase do bryndy, ani bys nevdl jak a kotch pár groš ztratit, ne-li cos horšího. Abys do Prahy nepišel a do Bydžova snad jel, to Ti radím, zsta radji ve Villachu. Tuším, že jsi už poznal to šosáctvo a teprv bys je poznal lépe ješt. Pak ty bryndy a psaní zase s tím vyplácením msíním a to ekání. Já nevím, co Ti to tak do hlavy pišlo. Já tu zkusím jako pes a pece to všecko snáším a doufám; no, za njaké ti msíce se to musí urovnat všecko, a pak snad si oddechnem, a te Ty se zbrkneš a zkazíš naposled všecko. To víš, že se jim podložit musíš, chceš-li co mít, oni nebudou dlat, jak si Ty myslíš. Ty íkáš: my máme zákony, proto já vím, co dlat mohu a ne, a co mohu dostat. Ty vaše zákony jsou také dobe zmnitelné jako jiné, a že to nejde podle zákonu, nýbrž podle libovle, toho máš
—
v
T T
i
.
nen
.
—
i
nastoupila vláda Šmerlingova; ten ho uinil policejním ministrem (až do r. 1865). (Jan Mádr.) 1) Emanuel Arnold (nar. 1801) pro úast na revoluci r. 1848 uvznn, r. 1849 uprchl do Lipska, ale byl zatknut a 18. bezna 1854 voj. soudem pro velezrádu k smrti provazem odsouzen, což mu bylo promnno v 201etý žalá (v Lublani); amnestován r. 1857, ale zstal pod policejním dozorem. Brzy na to vykázán do Bláku s plsaským platem 315 zl. Zemel v chorobinci
msta Prahy
r.
1869.
247
mnoho
Když
T
budou chtít zkazit, nebije, pokornou hlavu se, ale když jim sám podáš, pak mají láká domácnost? Co v ní najdeš? lehkou hru. Ci Bídu a chorobu. Jarouše pošlu nyní ven, a jestli pošlou pro Doru Saganští, pjdu já do Lobkovic k Palacké, mohla bych tam jít tebas hned. Jestli tam^) Dora nepjde, nco snad pro ni zde v Cechách vyhledám, aby mohla také pes prázdniny venku být; beztoho ani kale nevyhlíží. Já jsem tuze sestárlá ne tak siln. Ten ved jsem a zase mám prjem, mla zlý na té kosti u krku, a zase se mi dlá vedle jeden. Je to, jako tys to ml na noze. Byla jsem Hamerníka-), abych vidla, jestli by se u ejky s Lamblem v tom srovnávali. Každý mi íká lázn, dobe se mít, veselá být a jít na as ven. Myju se veer, ale to ostatní jsou pro studen celá, ráno mne marné rady. ejka Hamerník myslí, že ty vedy jsou nco od Tebe; ptali se, jestli jsi byl píliš
máš íká
že
jisto,
zkušení.
T
me
zkazí, ale
me
T
a
i
i
—
i
ml
otevenou nohu. zdráv, já, že jinak ano, ale že jsi No, však, však, to není dobe! ekl Hamerník. ejka povídal: A ješt jste do takové zatracené díry vlezli! Také Lambl myslil, že to hlavn následek toho vlhka, pak seslábnutí od slabé stravy, následkem eho mám ten bílý tok zase poslední as. K tomu Mám užívat jod, ješt, ten prjem, není div tedy aby se mi vedy nerozlezly po tle víc a víc, ekl Lambl. Jsem tuze mrzuta s tím, ani k práci nejsem a k niemu. Vidíš, co by tu ekalo, zase bys chodil po Praze neinn a marn, omrzel bys sám sebe, nám bys neprospl, lidé by Ti to za zlé pokládali a platné by to nic nebylo. A konen, kdybych tu já nebyla, ani dti, co bys tu dlal? To by ses dlouhou chvílí ukousat musel. Rozmysli si vše moude a nemysli, že snad bych já nerada vidla a že bys mi pekážel, jako tenkrát, když jsi z Uher pijel. .
—
.
.
T
•
T
^)
Totiž do
Dr. v Praze. »)
Jos.
Zahan. Hamerník
(nar.
r.
1810),
známý léka tehdy
248
T
Potom to také mrzelo, žes pijel, mohls také mít pár zlatých v kapse, kdybys tam byl ješt zstal. Potom, když bys tu byl, a dali ti službu se 700 fl., co potom? a tebas bez kauce? Tak bys podkoval se a žádal o pensi? A jakž, kdyby to nechtli pijmout a
nkam
T konec koncem,
kdybys pece jen
vzdoroval, internirovali? Aneb pi vstoupení do privátní služby pekážky dlali, abys žádnou nedostal? Co potom? A kde, kdybys chtl jít, vezmeš pak na cestu? Jen si to rozmysli, a ne, když tam nkdo dopálí, anebo se Ti tam zasteskne, abys chtl
T
hned
se
vším
praštit.
Kdybys pinesl hodn penz musel takhle
s
sebou, aby ne-
lovk na nikoho dbát, nech potom, ale je to vc tžká. Anebo, když už budeš s poodmrštn a zadáš o pensi, pak je to ekat zde na poslední rozhodnutí, nebo nic nedají, nemohou Ti to také za vzdor
slední žádostí
nco
jiného,
když Ti
pokládati,
když
si
na jiné cest pilepšit chceš.
Neurážej se nad tmito slovy, ale abys potom jednou neekl: mohlas mi to íct! Tedy Ti moje mínní píšu naped. Jestli na nedbáti chceš, piítej následky sám sob a nediv se pak, když z Tvého píchodu tšiti se moci nebudu. Co se týe naší chorobnosti, to nemj nikdy starost, že by se Ti to nedalo vdt. Je tu Dora, kdyby bylo zle, což dá tak zle nebude, a kdyby se s Jaroušem to mlo tak
n — mn
Bh
zhoršovat, dala bych Ti to jist hned vdt. On chodí sice do školy, al-e kdyby Kramerius^) dnes psal, hned ho pošlu ven, pozdji dlat zkoušku ješt: to chodní v tom horku mu pece jen dobe nedlá. Jak je dva dni doma, hned je mu lepší s kašlem. Dti líbají. Manka Ti ruku líbá. Byla tu její matka^) skoro celý týden. Chudák je bídná. Dostala krvotok, 16 nedl s tím ležela a od slabosti oslepla. Nemá kapku krve v sob, tak je žlutá a studená. Byla jsem
mže
t
1)
^)
Snad nkterý fará. (Bohd. N.) Langhamrová, z Domažlic. (Bohd. N.)
•
249
u Hasnera^). a silná jídla jedla. s ní
jí
léky, ale sotva
Také
jí
Tžko
ekl, aby sedla v zelenu chudému lovku. Dal
jíst
bude vidt na
každý nco. Líbám
bu
T,
oko
to
více.
Tak má
zdráv a piš mi hned.
VII. chybí. Nmcová naíká, jak trpké jsou ty milodary pátel; o tžké nemoci šlechetného dra J. ejky; pée o dceru Doru; radí muži, aby neodjíždl, dokud vše písemn nemá v rukou; šlechetný Mencl; dr. ejka; slovinské zprávy
(Zaátek dopisu
,,0
Ida
rojenicách"; podobné báje
eské
Diiringsfeldu; starosti o
nový
z
a slovenské; D. Trstenjak; L. byt.) Viz list Jos.
Nmce
lovk nemže nkdy ani vdt,
jak to pijde perné byly ty nejsme sice nepíspvky, to v niem pátelé, ale já ho poznala a od té doby se nespoléhám. U nho je, jak jsem vždy íkala, velký kus marnosti pi tch dobrých skutcích, co dlá z poátku se do toho žene, to by duši dal v prvním návalu, to je plán až pod oblaky, slib, a když trochu ta horlivost pejde, je po všem. Já nevím, co by on všecko nebyl pro mne vymyslil, moje spisy vydat, byt mi zaopatit zdarma, já nemla mít žádné ví, co vše. nouze, v pokoji jen pracovat, a ,
.
.
nevdnou, íkám Tob. Se S
k slovu. Já nechci být
.
ale
.
.
na
—
bh
Z poátku vila jsem, že je irá šlechetnost a že to dlá z ohled vlasteneckých ejkovi je trochu lip. Dnes poprvé byla jsem .
.
.
u nho v pokoji; ach, bože, ten je bídný, sotva že mluví a hnout se nemže. A chudák myslil pece, co mi skrze Doru slíbil, aby chodila do toho hudebního ústavu, chtl tedy se mnou mluvit. Tak mi to dal všecko na ruku. Tak si naíkal, co vystály a povídal, že je to hrozné, když lovk tyrykrát umírá, ho neume, a pak teprv léta ustavin umírá.
Mn
je
tuze
líto.
Myslila jsem,
kdybych mu tak njaký
malý dárek mohla dát, nco k sndku a napadlo mi, by to mnoho nestálo a dobe se dostalo sem.
jestli
1) Dr. Jos. Hasner, rytí kaství na universit pražské.
(nar.
1819),
professof
oniho
lé-
250
as dva ti krásné sladké hrozny, do malé škatulky kdybys mi poslal. Já nevím, nechávám to na Tob, ale myslím, že by ho to tšilo; zde jsou ješt kyselé a zelené. Jestli by to ale nešlo, pust to mimo se. Mám tedy nyní žádat o chudé vysvdení:^) to mi budeš muset poslat snad z Villachu, to víš, že mi ho zde nedají. Pak to musím zadat k Lobkovicovm do
kanceláe, a to ostatní se podá. Budu také prosit
hrabnku o protekci. Když se pak Dora nauí hlavním základm hudby, nemusí ani hbit hrát umt, jen když bude tolik umt, aby znala uiti dti. Když bychom jí více dát prozatím nemohli, alespo by se pece njak protloukla. Te se hledají uitelky pro Ruska a hlavn dti mnoho do Uher, Valašska i
Cech jdou: dostávají 300 fl. více platu s výpravou ostatní, a žádá se jen hlavn frantina a hudba aneb nmina. Možná, že se nám lépe povede a že ji budem moct dát víc uit, a že jí teba nebude jíti záhy mezi cizí lidi, ale budoucnost není žádná ped námi rozprostena, a protož lépe toho, co pítomnost podává, z
i
i
použíti.
Tolik jsem Ti toho už napsala, a ješt nic o Tob. íct k tomu darebáctví? Fric ekl, abys šel dív tím lépe, když je tak, ale s dobrou. Já také myslím s dobrou, víš, že msta mnoho umí. Ti tam budou ovšem tebas rádi, ale kdož ví, jak to ve Vídni vezmou, to víš, že neradi dávají pensi, když vdí, že je lovk ješt k svtu (a vidli T, že jsi ješt chlap). J á nevím, jestli to tak rychle a jak si Ty myslíš, pjde; nevím, kdy tu uvidíme, a dokud nemáš vše písemn v rukou, budu se bát, že zase z toho nco pojde a že se to ješt na dlouhé lokte protáhne; bojím se, že Ty potom z netrplivosti nco vyvedeš. Tch 100 fl. musel bys také hledt zpátky dostat, to víš, že Fr. také je potebuje. K by tam mly ležet, když by Tob neprosply. Kéž by to už všecko bylo odbyto; já nebudu mít zase s tím pokoj. Ty píšeš, kdybys tam nco dostal! Zeptej se, kdož ví, jestli
Co
mám
ím
T
emu
^)
Pro dceru Doru.
251
vskutku nebylo lépe s platem, jen že by to dsnad oko. A však tam též sotva by co netechnika potebovat mohli. Tomu Lanoví piš. Chudák, také Wenclík^) se dostal do Litomic s ním zaínají šmejkat. Pozdravujou T. Mencl má mnoho práce, ale málo výdlk jako obyejn; to je mj trnáctý pomocník, ale ím mže, vždy^ pomže, fl. Šlenkrtka a nikdy ani muk. Dnes nám také dal je v Roztokách 2) na zdravém luftu. Vyhlíží také špatn, ale sebrala se tam. Také ejku, jak vydrží trochu pohyb, tam dovezou; jestli myslíš, že by s tím dárkem, tmi hrozny, se to vyplatilo, a mžeš-li to udlat, tedy to pošli, dokud je zde ješt. Ten lánek napiš pro Noviny. Když se tam déle zase zdržíš, snad budeš mluvit ješt s p. Majerem; pozdravuj ho a tedy nezapomene na dané slovo pošle tebas také na nás, a pošle mi nco, a ty lánky udej mu byt, také p. Trnikovi; pozdravuj ho a že mu budu velmi povdná, když mi nkteré ty vci sesbírá. Mohlby tinco dát. Otech rojenicách, rodnicách, súdenicách (ec. Parcen) jsem etla. Nerozumím sice každému slovu, ale smyslu zcela a nkdy celým vtám. Záhy bych se tomu náeí nauila, dokonce písemní ei. V echách, na Slovácku, v Morav pichází zhusta v pohádkách, že k porodu dítte pišly ti babiky, neb potom neb pi ktu že za kmotry byly, a ty dávají dítti obyejn za dary krásu neb jiný obyejný dar, pak prorokují nad ním, co se s ním stane, a jakou smrtí sejde. To jsou ty ti babiky neb ti kmotiky, tytéž rojenice, jen že u nás jména snad jiná mly v pohanské dob a je ztratily a tam se zachovala. Jsou to hezké lánky. Trsteniak^) dopisuje Krolmusovi také; musí být velký milovník staro-
by
to
lalo
T
pánm
.
.
.
1
a
a
i
žitných bádání. úedník, známý Nmcv. (Bohd. N.) Roztoky nad Vltavou, sev. Prahy, oblíbené Pražan. ^)
^)
Fin.
letní
bydlišt
3) Davorin Trstenjak (1813—90), knz a básník slovinský, byl tehdy professorem gymnasia v Mariboru ve Štyrsku.
252
V tch íslech je také kritika na Diiringsfeldovou^).
Nmkya
MysHla jsem, že ta
nikdy
v živel slovanský a kdyby deset
nevhloubí
se
tisíc písní
—
peložila.
pouhá industrie Na ten kámen z toho Landskrona nezapomete, a popiš pak, kde a jak byl, a alespo nco o zámku; a když nco ti páni najdou, to pošlou do našeho Museum, akoliv to patí, myslím, Lublaskému. No ale, když se jen dostanou Boženku prove, do rukou slovanských, vše dobe. až tam pijdou, oni ke Stakovic zde také tuze
To
je
a
—
mn
laskaví jsou. Musím tam dvakrát za týden k a jakkoli mi o to není, ono se u nich skromn
mne
obdu, jí,
pec
srdenost tší. To je mi divné, že se Boženka padne s masa. Možná, že zapadá, to by ale pec snad cítila a matce psala Jede tam Josef její bratr na prázdniny, ten ji tedy uvidí. ta jejich
.
9./7.
No,
tedy už
mám
.
.
závdavek,
vzpomnla
má Nebeský
ten lánek ^); poslal mi 10 fl., tedy ješt na nkolik dní na živobytí. Kde ale byt do110 stanu, to nevím. Na 100 120 žádný není a ty vtší vzít nemohu; a co je k dostání, samá díra vlhká. To bude bída. Dti líbají a byly také zarmouceny, že ješt nepijedeš. Udlej si to tedy, jak rozumíš, a piš mi zase brzy. Pošli mi tedy to vysvd-
jsem, že
—
—
T
ení chudoby;
jestli s
tmi
hrozny to nepjde, tedy to
nech. Njaké ty obrázky a rudy nám tedy pines a nech Ti dají také kousek rukopisu pro mne. Já myslím, že to bude pro budoucnost velmi dobe, žes v tom Villachu byl a trochu je povzbudil; nkdy z malých píin povstávají velké vci. Také na Tvoje zdraví to psobilo, když tak dobe vyhlížíš. U mne to nenalezneš. Kdybys tam zstal, byla bych se tam podívala, ale odsthovat se tam, by také pro dti nebylo. ^) Ida von Diiringsfeld (nar. 1815), spisovatelka nmecká, na svých cestách po Evrop konala též studia národopisná, všímajíc si zemí eských a jihoslovanských. Z eských písní vybraných vydala nm. peklad Bohmische Rosen r. 1851. ^) lánek .Slavnosti v údolí Zilském" v . . M.
Nmcv
,
25;^
Tedy
s
Bohem,
zdravuj známé.
bu
Mn
se
zdráv a tš se, jak mžeš. Poasto už zdálo, že jsi pijel
a že jsem já ješt spala. upímná žena. 9./7.
Líbám
T
srden. Tvá B.
57.
VIII.
(Nmcová
muži, aby neodjíždl, dokud nebude míti dovolení, že se však na nho tší; tžce snáší své útrapy; pátelé, kteí jí vrni zstali; starosti o inži a živobytí; A. Skivan a jeho cesta do Itálie; sbírání starožitností v okolí Bláku; pouen' a pokyny pro sbratele slovinských zkazek lidovdných: povry a zvyky; brouci, ptáci, plazi, domácí zvíata, byliny, písn a hry, ukolébavky; Bela (Vela) slovinská; Vinaícký proti Marešovi; sbírky pro ..eské paedagogium"; Vojtch Lanna.) Viz Dopis Jos. radí
Nmce
LI.
24./7. 57.
Milý muži!
Práv nyní jsem doetla Tvj list a hned Ti list zastihl, odpovídám, aby což myslím že ano. Já bych myslila, abys ale pece pokal, až budeš
T
—
mít dovolení v ruce já nevím, co je to, že se tak bojím, aby z toho nco nepošlo. Ale jinak se už na protože jsem už njak na Tebe tším, to mi mysli všecka kleslá, a že si myslím, když tu budeš, že
v,
budu pece alespo nkoho mít. Já tu ovšem mám pátele, Stakovic jsou tuze hodní ke mn, HanuPalackých, Lamblovic, Mencl, Šlenkrtka, šovic, ti jsou tak upímní ke mn, že nemohu slovem ukivdit jim, ale to víš, abych jim ekla opravdu, jak mi je, to se stydím; oni mne litujou tak dost, a kdybych jim pravdu ekla, zdá se, že by si myslet museli, že na nich žebrám, a to mi je, jako když mne horkou vodou polívá. Když on má každý své starosti. Tenhle msíc je to zase zlé s námi, inže, a krejcar není v dom. Skivan mi také dal místo 7 fl. tahle žebrota ten msíc jen 5 fl., že více nedostal mne už nejvíc hnte. Budoucí msíc jede Skivan na cesty do Vlach, Triestu, Milána, Benátek, a to sotva co dostanu; no, snad ale njak vyjdeme, že
—
8
254
to
nebudu anj
od
víc
nho
potebovat. To dostanu
také zase od Šálka pár groš. Byla bych ráda vypovdla skrze to vlhko, ale když nemohu dát ješt hned inži, nemohu vypovdt, a tak budem_e muset zase v té díe zstat; mrzí mne to tuze. Tady náramn byty pidražujou, nahoe platí už 300 fl., pomysli, za tch nkolik pokojík. Také skrze Jarouše budu ráda, já sice psala ty dni Danešovi, ale nevím také, jestli
dostanu žádanou
odpov. Vinaický
je
hodný,
ten mi psal hned a byl by nás tam vzal oba Dory, ale on sám nyní odjede a nejspíš se co nejdíve do i
Prahy dostane na Krbcovo ^) místo k sv. Jií. Když chceš už tak brzo pijít, to snad Garbu^) uvidíš; slíbil, že se tu zase staví z Karlovar, a to on tam pece 6
nedl zstane,
jestli
chudák neume.
— Te
—
tam
ti
pibylo pátel, když jsi na odchodu. Ba ano, kde by nebyl Cech nebo Slovan, ty najde na každém konci svta.
Když tedy je ten inženýr tak horlivý a hodný chlapík, upozorni ho, aby dával pozor, když by se njaké starožitnosti vykopat, aby se nezašantroily aneb do cizích museí nedostaly. to radji sám koupí a sem odešle do Museum, neb to mnoho nestojí od tch lidí, co to vykopávají, zvláš jemu, si to aneb dá zde zaplatit. To by ale musel naped lidi upozornit, aby dávali pozor; popelnice, zbroj a podobné vci se nalézají na takých místech. Pozdravuj ho, když je hodný krajan, také Cejnekovic a toho kaplana. ekni mu, mi jen spíše ty povry okolní, pohádky, hry, obyeje na každý roní svátek; povra, když je bouka (co nejvíce ženy
mly
A
a
a
vdí) a
dávají-li také vtru nebo Meluzin okno, jako u nás a na Slovensku. Mají-li
vítr,
mouku na
Krbec (nar. 1791, ') Jan editelem knžské káznice u
f 1857), sv. Jií
knz
a spisovatel,
byl
na hrad pražském od 1835. Chrám sv. Jií. nejstarší to svatyn, zal. kolem r. 915 r. Vratislavem I., byl r. 1142 poboen a pestavn, r. 1541 požárem velmi poškozen. Ženský klášter sv. Jií byl zrušen cis. Josefem II. 1782. *)
Obchodník
z B.
armot
v Uhrách,
^55
povry na dni Ondeje, Martina, Lucie? Chodí-li koledovat a jaké písn zpívají vánoní pi tom a jaké o velikonoci? Vynáší-li také smrt ze vsi? Jak jmenují postní nedli od první postní až do první po velikonoci. Pak se zeptej, jak tam íkají (ili to dti dlají), když chytí berušku, ervenou mušku ern kropenatou. U nás a na Slovensku posadí si ji dti na dla a ptají sejí holky, kam se vdají, i dol i hoe, i k milému bohu, a íkají také pánbožkova kravika, sluneko, Marienkáfer. Ta byla Lad zasvcena a posud se to mezi lidem pamatuje. Také majka^) byla posvátný brouek: Majko, májko, dej masti na bolesti, kií dti u nás. Kukaka, havran, vlaštovka, holub, labu, vrána, kohout, straka, kaice, to jsou samí mythologití ptáci, pak hadi, žába, ještice, májka, beruška a j. též. Bílá koza, erný pes (ernoboh), bílý (na nmž Svantovít jezdil), tur, to vše se v povrách posud opakuje. Tak i kvtiny posud nesou jména tch, jimž byly pidány, aneb že se práv ty a ony obtovaly, na p. peruník'-) Schwertlilie, kapradí, svatojanské kvítí (co zastrkují ped sv. Janem). To jim všecko ekni, jmenovit také Majerovi, aby si toho všimli. Nejvíce dovdí se to mezi ženskými; ty když dtem povídají pohádky a s nimi si hrajou, mají takových rozliných malých písní a her a íkání, které nejsou bez významu, taktéž ukolébavky, na p.: Spi, dátko, spi, zavi oka svy, pánbh bude s tebou spáti, andlíky kolébati, spi, dátko, spi. Slovenské jsou ješt pknjší: Huli, luli, usni, prijdú za tebú sny, oj sniky do hlaviky od tvojej mamiky. To vše je poteba vdt, a také aby se tomu matky uily a zapomínaly na ty bezvýznamné tlachy, co nkdy mluví a jim zpívají, to jest ve vyšší spolenosti. Ty ješt umíš, co Ti babika íkala: Když jsem já byl malý chlapec atd. To je pozstatek staré njaké ballady historické, které se za starodávna odíkávaly, jako
—
k
1) ji
Na Morav
jí
lid
íká
,,boží
usmrtiti. -)
Kosatec,
Iris,
Schwertlilie.
matika"
a nikdo se neopováží
256
srbské písn posud slepci monotónním hlasem odzpvují. Tak jsem to vypsala, abys to mohl dvma také dobe íct. Co se tch kamen týe, tedy nekupuj pro Museum nic; Krejí ekl, že abys to nechal; že nemají te penz, že bys musel na to ekat dlouho. Pines jen pro nás a jestli nco bude, Menclovi. Do toho Museum to tedy Majer jen slovininou napíše, však se to peloží. Tu Bolu nebo Boelu^) vypj; pošleme mu ji pak zase; zde bych ji sotva dostala, bude jen v redakcích nebo leda u privátník, které neznáme. Muzejník vyšel a v kapitální lánek od Vinaického proti Marešovi. Potom Palackého djiny, zde eká. Jiíkv, to Pražského posla vyšel 6. svazek, ale pátý je posud zabaven. Dostaneš ho, ale nemají už první svazky. Sbírky pro eské paedagogium se od místodržitelství
tm
—
a
nm
vk
t
zapovdly, to je krásná vc! Je to proti konkordátu. Ale konsisto Litomická to nechce tak nechat, chtjí do Vídn stranu toho, protože se ví, že Mareš na tom vinen a že jsou udáni jako strana panslavistická; z toho ohledu prý se to paedagogium založilo a že skládají a ne prý k vli vci samé. je knz v tom proti knzi^); Mareš se ješt vztekne, dokonce že ve Vídni mu tu jeho politiku pranic neschvalujou, ba že je to mrzí. ale peníze neodvedl k místodržitelství, nýbrž je uloží do spoitelny na jméno ,, eské paedagogium" a na optnou žádost teprv tu knížku tam dá. To jsou ráStakovic by rádi, kdybys na Celovec jel, musy. abys jim mohl o Božen podalzprávu. Josef tam letos
na
Te
ezá
—
pojede, stará ale ne, oni se ji bojí pustit, aby se nerozstonala na cest. Doufám, že mi budeš ješt psát než odjedeš, kdy máme ekat. Kdybys to místo do Prešpurku neb Vídn obdržel, to by prošlo, já ale také
T
nedoufám. Lanoví chceš-li psát, mžeš vždy do Prahy, on má truhliku pro listy u svých dveí, a každý den se za ním odtud posílají; jmenuje se Vojtch. *) Slovinská bela, redakcí Ant. Janežie. ^) a Mareš.
ezá
Bela, vycházela od
r.
1850
v
Celji
257
íslo domu nevím, ale naproti Museum. Zde je ovoce dostatené, ale pece ho málo pojíme. Mám jíst hodn rybis a jahody, ale ty jsem jen dvakrát okusila.
Zde mnoho jen zdráv a
prší a je draho.
dobe
si
Dti
vše spoádej.
T
líbají
i
já.
Tvá
Bu
B.
IX.i)
(Nmcová, starostmi jsouc stížená, tší se na návrat mužv; nemá kam poslati chorého Jarouše; líí své bidné pomry a velmi chatrné zdraví; tžké starosti o inži a nový byt; peklad „Babiky" do nminy; trudné vzpomínky na otce a syna Hynka; radost
Nmcové
z
dtí.) Dopis
Jos.
Nmce
Lil.
Milý muži!
Tvj
list
mne
zarmoutil nemálo a pišel v dobu, už po Tob
já jsem všecka ztrápena. Tak jsem toužila, ale ono se nikdy nestane to, co
kde
bych já si pála; to se opravdu opakuje v každé té nejmizernjší vci. Kdybych se na kousek jídla tšila, zajisté se spálí nebo to není tak, jak jsem si pála. Já vím, až pijdeš, že to bude snad ješt horší, že mi dom penz nepineseš, abych se na to tšit mohla, ale tak
mne ta starost už skliuje, že to sotva už sama nesu, tomu co den slábnu. S tím chlapcem chudákem
a k
také tak, léto je hned pry, a on posud tu. Psala jsem na kolik míst, ale nikde to nemže prý být. Vinaický by ho byl vzal, ale pijde do Prahy,
Je to
Daneš má hosti; poslali mi 10 fl. K Steidlerovm-) bojím se ho poslat, do Domažlic také to nejde a jinam bhví, nevím. Piš mi, jestli by mohl k Mazáovi na pár dní, snad by ho tam nechali, já ale nevím, kde je. Pijel sem také vera Bendi, jede dom. Ješt jsem s ním mnoho nemluvila, možná, že by mohl s ním, ale kde mu peníze na cestu? Ješt se to ty dny rozhodne, seženu-li to, pošlu ho s ním. On zase nyní sílí, protože ho pravideln myju a m.á dobrou stravu, nic nedlá než chodí na procházky, tedy se to lepší
List psán po sv. Jakube (dne 25. ervence) r. 1857. hostinec v Skalici Jos. Steidler, bývalý panský ková, blíže kostela, známý z ..Babiky" (Staniky); byl kmotrem dti 1)
ml
^)
Panklových. Z velikého toho hostince Korrespondencc a zápisky Boženy
Nmcové,
je
nyní klášter Uršulinek. 17
258
s
ním, že nekašle. Ale to
jak to je
víš,
s
tou nemocí,
na podzim, nepjde-li, bude stará mela. Piš mi adressu
Mazáovu. Do Bydžova samotného Už jsem chtla psát Šafránkovi,^) ale
poslat nechci. jsou všiAdolfa) tu byl ty dni, má se prý tuze chni stejní . dobe; je poduitelem v Radnici. Já nebyla doma, dti mu povídaly, jak se nám zle vede, a snad proto už víc nepišel. Jel do Bydžova na pout. Dorinka také špatn vyhlíží. Kdyby se byla Palacká neb Riegrová zmínily, abych tam s Dorou pišla, byla bych ji tam^) nyní poslala, ale ony chtjí jen mne, a tak nevím také, kam ji poslat as na trnácte dní. .
ti
.
.
.
.
je to jako zabednné letos. Že bych já ven mohla, není ani ei, kde bych vzala peníze a jsem také celá otrhaná. Ty erné šaty mám ošumlé a hedvábné špatn sluší k roztrhaným stevícm. Košile se mi také trhají, a s takovou garderobou nemže lovk mezi cizí lidi. Dorinka nepotebuje šaty, ale as dv košile, sukni a stevíce, ta by snáze ven se vypravila. Jak to s mým zdravím bude, to ví, já se toho bojím; nemám žádné spaní, celou noc mne nejhroznjší myšlenky pronásledují, že bych se div z toho nezbláznila, a zbavit se jich nemohu. Ráno, když ve 4 v pt hodin usnu, potím se až hrza;
Všecko
bh
—
horeku mám každý den, a tlo náramn mne bolí. Ty vedy se mn také ješt ustavin dlají. Já se už dávno doktora neptám ani; koupat se
jít
nemohu,
silnou stravu také mít nemohu, ven také nemohu a starostí co den více tedy jaké léení. Kdybych ty pohádky nepsala, nevím, jak bychom ty dva msíce byli živi bývali Od Skivana dostala jsem pedešlý msíc místo 7 fl. 5 fl. a tenhle msíc mi vzkázal, že nemá kdy se o to starat, že jede do Vlach a že to už ty pány mrzí. Tedy nemám jen tch 5 fl. od Palackých. To jsou ty sliby, že budu dostávat 20 fl. a kdesi cosi
—
—
mám
—
.
1)
2)
Frant. Šafránek, Adolf, bratranec
.
.
fará v Mlíkosrbech u N. Bydžova. po matce roz. Škopikové
Nmcv
v N. Bydžov. (Bohd. N.) ^) Do Lobkovic.
259
Jaroslav má dobré vysvdení; vždy on pec zkoušky dlal. A te Ti musím psát, jakou starost jsem ty dni mla. Já pedešlou inži nedala, nemla jsem ji; prosila jsem domácí, aby mi pokali, že ji dám, jakmile budu moct. Neíkali mi celé tvrtléto nic. Já si myslila, že tu jednu inži dám; na to jsem chystala honorár od Sálka^) a druhou že budu prosit aby mi ješt pokali, a k vli tomu nemínila jsem. ani vypovdt. Ale oni mi neekli ani slova a zadali po Jakube ten den žalobu, dali mi právní výa pak mi teprv ekli, že jestli druhý den nedám ob inže, že budu pfándována a že budu muset 6 fl. CM útrat platit. Pro boha, kde jsem to mla vzít!
pov
Já myslila, že si musím zoufat. V pt hodin ráno jsem usnula, to ješt jako na trní. Když jsem vstala, nohy se pode mnou tásly; šla jsem k dru Fricovi, nebyl doma. Šla jsem k Stakovic. Já bez toho špatn vyhlížím, to se mne lekli. Stank nemyslil, že to bude tak zlé. V poledne šel sám k Fricovi, a ten mu ekl, že je domácí v právu, když naped platím, a že vci zabavit. 1 povídala jsem jim, jak mi je a že nemám na tu druhou inži, le bych peiny prodala. Staková chudák, jak je energická, vstala, bžela k Fricovi, k Palackým, a do 4 hodin mla jsem nezbylo na živobytí ani to pohromad, ale vindry. Fric dal 10 fl., Palacký 5 fl. a 5fl. píspvek, a Staková chudák ze svého 5 fl. pidala, protože mi Šálek jen 20 fl. dal. Já jsem to ale ani od Frice Ohéral s paní ani od Sta. nepijmula co darované. Dringsfeldovou chtjí pekládat Babiku do nmeckého, a tu chtjí u Bellmanna vydat. Mám dostat za odstoupení práva pekladu 60 fl. CM., tedy jim to z toho oplatím. Palác! zrovna byl na odjezdu; kdyby jeho nebylo, nevím, kde bych to byla dostala. Psala jsem hrabnce-), ale posud jsem nedostala odpov; nevím, jestli mi co pošle. Také Taxise chci o nco prosit, vždy bych já nemla nyní od eho
mn
mže
mn
—
1)
^)
Nakladatel Slovenských pohádek B. Eleonoe Kounicové.
—
Nmcové.
260
Živa být a musila bych
Když
jsem
bu knihy, bu peiny prodat.
domácímu
peníze
dala,
podkovala
jsem se za jejich zdvoilost; tu mne litovali a že kdybych chtla, že bych mohla zstat, že by ceduli strhli; já se jim ale podkovala. Vždy dkuju pánu bohu, když budu odtud, ale jen kde dostanu byt a za a kde závdavek a odkud potom inži ješt vtší, nebo svtlý a suchý byt nedostanu za 90 fl., a já radji kdo ví co postrádám, než bych zase v takovém vlhku; to by mne Jarouše pochovalo. Nco snad dostanu z Koledy, poslala jsem tam peklad srbských pohádek. Kdybych jen mohla pracovat, ale ani nevíš, jak je to v mé hlav; sotva že to pracuju. Doma se ovšem polévám. Špott mne tam ustavin zve, já bych ráda šla, ale láze koštuje 24 kr. Jak pak to mohu od nho asto žádat!^) Udlal dost pro Dory a Jarouš tam má také ty obdy ješt. Nejvíc mne to bolí na ty Saganské, že skrze tu holku pranic nepíšou; vbec už mi dávno ani nepsali, mimo co Karel a Gustav^), a to také je dost dlouho už. Bože, kdyby tén tatínek nebožtík vidl, jak se mi asto s tmi dtmi vede! Kdyby on byl živ, nebylo by mi tak zle. Na Hynkv svátek koupila jsem za 5 groš kvtin a Jarouš pinesl zeleného listí a udlala jsem vnec. Dory musela do frantiny,^) šli jsme tedy spolu a dali jsme vázané. Jarouš povídal u hrobu; i
—
Však
je
mu tam dobe; kdyby
také by ho to trápilo.
Potom
vidl, jak se nám vede, povídal: No, až já budu
zahradníkem, to já budu Hynkovi hrob hledt. je druhý Hynek. To je moje jediná radost, že jsou ty dti tak citelný; ony by mi pomyšlení udlaly a všecko by mi daly, když vidí, že není groše. Dora uštykovala ti límeky, aby si mohla sukni koupit, a vždy mi ty peníze, co za dostala, zase dala. Jarouš povídal dnes: Mámo, pokej, já budu malo-
To
n
dom
svém na Senovážném ná981. -II.) vodoléitelský ústav po zpsobu lázni Graefenberských r. 1845. 2) Bratr Nmcové, nar. r. 1837. ^) Ústav sester Clottových, rodilých Francouzák, ^)
Dr. Jan Špot založil ve
mstí (.
261
vat do krámu obrázky. Za sto obrázk dostal bych 30 kr. Ty erné dlat s barvami. Povídal, že pjde do krámu ku Kremerovi, ale že se stydí. Dora hned: Nechám jim vli. NeNesty se, já pjdu s Tebou íkej Cejnekovi nic o Skivanovi. (Konec chybí).
—
X. (Nmcová podává
zprávu o tžce nemocném obchodníku
z
ar-
zásilka hrozn pro dra J. ejku došla; dr. Jan Helcelet; starosti o byt a živobyti; pátelské listy ze Slovenska; LIII., Dopis Jos. rodinné zprávy z N. Bydžova.)
mot Garbovi;
Nmce
LIV.. LV.
20./8. 57.
Milý muži!
Že jsem Ti hned po obdržení Tvého listu a škas vínem nepsala, to je vinen Garba.^) Pedevírem ráno, práv když jsem Ti chtla psát, pibhne sluha z hotel Sax^), že je tam nemocný pán a že mne prosí, abych hned k nmu pišla. Myslila jsem si hned, že to Garba. Byl to on. Já šla hned, ale milý muži, tak jsem se ho lekla, že ti ani íct nemohu. Dost bídn vyhlížel, když jel do lázní, ale když te tulky
pijel, byl jako mrtvola, a všecek vyschlý.
Já myslila, skoná tu chvíli. Oni ho v Karlovarech nepijmuli a musel do Františkových lázní. Tam ho dr. Cartelieri vyšetoval a hned také nevdl, co mu je; pro žaludek dlala mu ta voda dobe, ale ono mu vlastn v žaludku nechyblo, a proto pece na vzdor tomu, že pestal dávit, dobe nebylo. Za nkolik dní vyšetoval ho léka zase a tu teprve vidl, že je to chyba v mchýi (Nmcová dále podrobn vyliuje jeho tžkou chorobu, péi o nho v hotelu a vbec v Praze a jak se postarala o jeho dopravu na dráhu.) Tak neví lovk nikdy, jak koho a kdy potebovat mže, chudý bohatý. Nemohla jsem Ti tedy^ ani psát ty dni. Hrozny pišly cely a pkný, a ejka ml že
i
^)
se
Zámožný obchodník v
B.
armotech v Uhrách,
Nmec *)
pátelsky seznámil. Hotel „Sasky dvr" v Hybernské
ulici.
s
nímž
262
nich náramnou radost a poád si to prý opakoval, že má hrozny až z tak daleka, první snad v Praze. To mne tší, že jsme mu tu radost udlali. On je'posud velmi špatný, chystá se do Roztok, ale že tu po nkolik dní prší, nemže odejet. lánek jsem dala, druhý opíšu a dám též; podobného cos o tom Boleslavu Z
ve Varšavském Denníku od jednoho Poláka, snad ten malí? Je tu Helzelet z Brna na nkolik dní, byla jsem s nimi (Hanušovic totiž a on) dvakrát na veei. Také hodn sestárl, ale dobe vyhlíží; je to dobrý lovk a milý, ten si také zstává vždy vren. Byt, milý brachu, posud nemáme, to je zlé, a také nemáme ani na výživu. Ze Slovenska dostala jsem ty dni kolik list, všude mne zvou, dokonce Rarusovic^) a Ploši^), abych pišla s Jaroušem a tebas na pl léta. Kdyby to byl lovk z jara vdl, byla bych si to jinak zídila. No, až napeš rok se tam jist podívám, jestli budu živa a zdráva.-) Jarouš také na Tebe eká už; tam u té Vanderky se zeptáme na Mazáe; nevím kam s ním. On sice nevyhlíží špatn, ale také ne dobe a má ustavin rýmu. Adolf pišel z posvícení. V Bydžov^) jsou zdrávi, Franc zstává ve fabrice. Josef Vavink je doma, Francia je ve Vídni a Nany bydlí s njakým zámeníkem a bude prý chovat. Bylo tam je
i
—
')
Michael Rarus,
rodin byla hostem
r.
úedník v Báské Bystici, v jehož 1852 a 1855; Ploši byl faráem na Slo-
stol.
vensku. Sborník Nmcové, str. 346. 2) Nestalo se; r. 1855 Nmcová byla naposledy na Slovensku. ^) Matka manžela Nmcové, roz. Škopíková z Nov. Bydžova; z jejího bratra, uitele v N. Bydžov, pocházel syn Adolf, jenž tehdy byl poduítelem v Radnici, a Nmcovou toho roku dvakrát navštívil. Bratr František byl zamstnán v cukrovaru Lendekov v N. Bydžov jako dohližitel, druhý bratr Vavinec
Nmcv
ml
(ezníka a hostinského), u nhož Nmcová na as bydlila. Nany byla nejstarší sestra Nmcova, která vypomáhala v domácnosti Nmcových v Praze a v Liberci, a syn této Anny, majitel plzeské pivnice, žije v Jiín a zachoval z rodinné pozstalosti po bratranci Josefovi (hostinském v Bydžov) na dev malovanou podobiznu z r. 1837 svého strýce Josefa, manžela B. Nmcové. Podobizna tato je reprodukována ve Sborníku B. Nmcové z r. 1912. (Bohd. N.) r.
syna
Josefa
1859 a 1861 v
Bydžov
263
cizích na pouti. Je tam prý tak draho jako pozdravuje, v Praze. Zde je též velmi draho. Heger dávno jíti pry od toho. Nepomucký ekl, žes už dávno u nás nebyl, nevím, co dlají; na den, na dva by tam ovšem Jarouš mohl, ale déle ne; ono je to divno u tch lidí. Mám strach, aby to s tebou dobe líbají, a já pozdravujou, dti vypadlo. Známí jsi. S Bohem, též. Kdy bys jen už vdl, na B. zdráv. Tvá
mnoho
T
ml
T
em
T
bu
XI. muži výslužku od svého svátku, který mu vyliuje podrobn; dary k svátku od pátel a dti; syn Karel; o píbuzných v Zahani, dar Jaroušv matce, jeho malíské nadáni; Slovenské pohádky; Jos. Mencl; slidní policie; tragedie Jos. V. Frice ,, Svatopluk a Rostislav".) Dopis do Zdic.
(Nmcová
posílá
5. /1 2.
57.
Milý muži!
Posílám Ti piložené malou výslužku od svátku. i) Myslila jsem, že snad pece milé Ti to pijde, teba jsi dobrou stravu. Ten rum koupila jsem od Fingerhuta-), ale on nebyl tam, a tak dali Jaroušovi za 15 kr. tenhle, kdežto já dobrý chtla a zadarmo. Ale on Ferda vaí bavorské a není celé dni doma, sice by byl lepší dal; nemohli jsme ho k aji potebovat. Na štstí mla jsem ješt pl láhve, co jsem od Frice jednou dostala. Ten byl dobrý. Co s tímhle?
ml
mn
Posílám J^i ho, snad samotný, nkdy z rána lok, bude k pití. Šlenkrtka poslala mi zajíce, Mencl pinesl mi aj a poslal pro bok^) k Primasovm, dostala jsem také suchary na talí a co nejhlavnjšího, ten cukr od Tebe. Ale nebyla bych pece mohla buchty upéct, kdyby nebyl pinesl od nkoho
mn
Jmeniny B. Nmcové dne 4. prosince (sv. Barbory). Ferdinand Náprstek, bratr Vojty Náprstka, majetnik erného pivovaru na Karlov námstí a lihovaru. Psobení 1)
2)
dobroinné a všeobecn známé.
jejich vlastenecké,
Anny 3)
je
erné
pivo.
kulturní, jakož
i
jejich
matky
264 fl, nebo od Bellmanna nemám posud ty peníze. To je zatracené už, já zlost, že bych je sprala. To víš, dti o aj nestojí, a zajíek také nevydá nic pro všecky, tak jsem udlala pár buchet, ten
k svátku 3
mám
kousek ^) máme také nyní doma, a mouka a mazání draho nepijde. Kdybych nebyla cukr mla, špatn by se mi bylo vedlo, nebo Mencl Šlenkrtka pili každý 6 šálk aje. K aji udlala jsem Menclovi sardelové máslo na housky a velmi mu to chutnalo, zajíc; takového s omákou prý dávno nejedl. Ba kousek koláe sndl. Byli jsme do 10 hodin pohromad; také slena Nmekova -) byla odpoledne u nás, ale veer záhy odešla. Pinesla mi hezký papírový košíek. Tolik o hostin; následuje o nás samých. Ráno pišly mi dti pát, jen oustn pály mi pár slov, a Dora dala mi velmi hezkou netzo vanou šálu na krk z vlny a hedbáví (vypjila si na ni od Dorinky Hanuš.) a Jarouš velmi krásný obraz, co dlal ve škole, a Manka na pkném papíe pání a bílý hrnek na smetanu, který jsem si jednou pála. Pekvapilo mne to velmi, nic jsem o tom nevdla. Zpomnla jsem ovšem na jednoho, kterého více neuhlídám, a na druhého, který jako by zapomnl. Tu za malou chvíli, jak dti byly pály, pijde listonoš a nese ti listy, od Karla, od Bendla^) a od Vorlíka.*) Bendi se sice k své vin zná, a ím se vymlouvá, je alespo víe podobno. Vorlíek mimo pání sdluje mi s piloženým Parte úmrtí Jana erného; po dlouhé nemoci umel na krvotok plicní v stáí 49. Škoda takového muže! Nad Karlovým listem jsem se ovšem potšila, a celý den mi to okrášlilo, akoli je v mnoho, co rmoutí. Posílám Ti ho, ale zase mi ho též
i
i
i
—
nm
1)
Díví.
Slena Nmeková, pozdji provdaná Švejstylová, známá psobení vlasteneckého a filantropického. Zemela 1911. *)
z
(Bohd. N.) ') Viz dopis V. Bendla
9.
Frant. Vorlíek (nar. 1827), spisovatel, byl toho roku uitelem na hlavní škole v Nymburce. S rodinou erných seznámila se Nmcová v Nymburce. Z té rodiny pocházel dr. Tomáš *)
erný
(nar. 1840),
bývalý starosta pražský; zemel
r.
1909.
265
nm
vidt, že je Karel sice hned pošli. Za jedno je v dobrý bcch, ale pece velmi lehkomyslný a od-
dlá ustavin pedhzky
a pece se nezmní. Podivný je ten sen o Hynkovi ;i) je znát z toho, že si asto myslívá na a jak ho Hynek vždy napomínal v nemoci: Poslouchej mámu! Líbí se mi to, že se k svým chybám pizná; kdo chybu svoji uzná, ten není nikdy ztracen. Vidím ale patrn, že on pece jen tu Aidu'-) má rád, a proto bych myslila, aby šel pry se Sagan. Chci mu to psát a zeptám se Fialy, kam by radil, aby šel, aneb jestli by o njakém dobrém míst zde v echách neb jinde sám vdl. Jak pak je to s rekrutýrkou a s tou knížkou; kládá. On si ani za stéblo
-
vyjde as, ne? S tmi vcmi mám strach, abych nemusela platit pokutu; smí-li se to poslat, ml se díve zeptat. Bojím se toho vru. Piš mi, prosím T, stranu toho. Nám to pijde k dobrému, ale kdyby to mlo mnoho stát, nebylo by nám spomožíno a naposled nebudu ješt ani mít peníze, abych ho vyplatila. Platí také naše peníze papírové v Prusku? Marie ^) pozdravuje, psala mi také, ale pár ádk jako obyejn. Babika že je propuštna z dohledu na prádlo a že má jen 8 Thl.'*) Gnadengehalt a v zámku nezstává. Pro, mi nepíše, jen že to závist lidu, osoování a že se to týká nejvíc dtí. Špatn prý babika vyhlíží a Aida také stn. Víc nepíše, až prý dále. Jacq^) je zase s knžnou pry na 7 msíc. Pánbh tedy sám ví, co se to tam dje; ta zámecká spež je samá intriga, není to žádný div, že matku vyštvali. Nyní ovšem Karlovi také odpadlo, když si musí i prádlo platit; myslím tedy, že tam vidl zatím z jara
mu
T
mn
^) zdálo o neKarel psal v dopisu matce: ,, jednou se božtiku Hynkovi; ml na sob modrý kabát, ty kostkované kalhoty a velkou hl, kterou mne ped nemocnici tloukl a kiel: zabiju." ty kluku, budeš tak mámu zlobit, tak Jestli, (Bohd. N.) ') Sestra Nmcové (nar. 1835); Karel narodil se r. 1839.
t
Nmcové.
')
Sestra
*)
Tolar.
^)
Jacques Michenet, Marie v Zahani.
Nmcové
rodilý
Francouz,
manžel
sestry
B.
266
dost a že by se snad mohl jinam podívat. Kdo ví, jaké má známosti se šlechtici a vojáky, že dostal tak drahou knihu. Po pondlí budu mu psát tedy. Jarouš mi udlal obraz, a sice hlavu mladého vojína v odvu Wallensteinských bojovník. Je to velmi krásná hlava, vodovými barvami (aquarel) dlaná, a já se divila, kde to ten kluk tak hned pochopil. Mužák, jak jsem ti psala, vzal ho do školních hodin na kreslení a sice sil. tídou chodí. Dal mu nkolik vzor, ale on vybíral nejtžší a tak je vyvedl, že se Mužák divil, to prý je Hynek. ekl mu tedy, že by mohl býti kreslíem, nabídl se mu, že mu ukáže malování akvarel, krajiny, hlavy a j., a j., a že ho nauí barvy míchat, a také ho zaal již tomu uit. Jarouš ale, sotva mu to ukázal, už si vybral tu to hotové hlavu za vzor, a než se Mužák nadál, barvami. Ani prý si ho nevšiml, a jen mu potom na stínu nco vystavil; te dlá krajinu. Dr. Stank také chválil ten obrázek a Mencl, kterému se málo co líbí. Nyní ho vzal Mužák i do mictví školního a dal mu k ruce jednoho chlapce,který mu má povdt
ml
i
i
Domlouvá mu, aby se toho také takové vzory dlat, co paní k vyšívání potebuje, což se ciframi vypoítává a znamená, a pak vzory na látky kartounu a r.^) Je prý to dle francouzského zpsobu, kde jsou pro to velké etablissement. Povídal mu, že by mohl být pak ve fabrice nkde kreslíem, a když by se jen trochu nauil, že i zde by si tam mnoho vydlal. Až by se trochu prý vyuil, že by se mohl u malíe Herolda^) docviit a pak že by mohl být v nkteré fabrice na v modeloporculán, kde se dobe platí. Když by vání se znal, že by mu tím lépe prosplo. Já tomu tak dobe nerozumím, ale myslím, když je píležitost nauiti se tomu, aby jí použil, to nebude nikdy na zmar, a schopnost k tomu má velikou. V modelování též prospívá; poslední model, rože, má lejt do sádry. pedešlé pednášky.
chopil.
On
je
uí
i
^) -)
Rozliné. Eduard Herold
(nar.
1820),
malí krajiná
a spisovatel.
267
mu professor a akademik jeden, který tam dlouho už dlá; dává mu za nj 15 kr.; Jarouš ale ne, ani za 30 kr. že ho nedá, že si ho radje uleje a nechá a líbá pana Bekla^) a máte v ústavu. Pozdravuje to brzo poslat, aby prý ml as si to okreslit. ekl
T
Beklv stojí
bratr, co je zde,
prý
si
i
dlá pekrásné
dobe, a zstává v
dom
fotografie;
co Lambl.
—
Lamblovi je zase trochu lépe, také ejkovi. Slovenské vyšel první svazeek. Mám nyní co posílat. povsti Ani nevím, co se o tom mimo Pražských Novin (píše). To je pravda, hloup to udlali dost. Ten obrázek-) ho mnoho stál v Lipsku, a nyní ho .... na obálku a na tolik svazek. Kdyby ho byl dal jen k prvnímu, ale dovnit, byl by na bílém papíe krásnji vyhlížel a nebyl by ho tolik stál. Že jsou svazeky nedokonené,
—
pro naše obecenstvo nemilé, to je ale jeho vina; mu také ekla, že neml vyjednávat skrze jsem já druhou, tetí ruku, ale pímo se mnou, že by to lépe bylo bývalo. Má prý odbyt na n. Ješt nco o MenByl u nho^) pedešlý týden žandarm a vyclovi. ptával se ho, jak je starý, jak jeho žena, jak se jmenuje a p. Když se ho ptal, pro to, vymluvil se, že prý skrze konskripci, a marné tlachy bez podstaty. Ale hlásil prý se u okres, úadu, kde Mencl bydlí, jiného prý tam ale nevdí, co tím chtl. Za dva za ti dni pišel k nmu jeden od polic, úadu (dle zevnjšku mu známý) a velmi tajemn a ve vší dse ho vyptával, neví-li nic o tom, že má být v Karlin kdesi ukryta zbra, a že to v nynjších (dobách) je daremné, a kdo to má, že by to ml radji uklidit atd. Mencl nevdl, co si o tom má pomyslit, drží-li ho za udavae, i ho chce chytit v nem, i co.
je též
—
ve
To
se rozumí, že
se bez
mu
nemohl ani
eho povdti,
co
toho jen v njaké policajtské kotrb vylíhlo. Je
Bekl, kresli zamstnaný tehdy v cukrovaru ve Zdicích; byl znám z Prahy, kam se brzy ze Zdic vrátil. Ponmecky. cházel ze znmilé rodiny a dopisoval Nmcové i (Bohd. N.) 2) Titulní obrázek Slovenských pohádek Jos. Mánesa. 3) Mencl dílnu v Karlin. 1)
Nmcovým
synm
ml
268
Já myslím skoro, abys na tu slavnost nejezdil, Mencl by to ovšem rád vidl, povídal, že to sotva jaké spojení s tím má, nebo ten lánek v P. N. že pochází vlastn od samého úadu Hoovického. Ale ert jim v, že tam nikdo nebude pozor dávat; tebas hned jen to ...
pece ve všem nco vidli a jestli se jim Mencl zdá podezelý a vdí, že jste známí, kdo ví, jestli nebudou myslet, že tam chcete njakou propagandu zídit; snad jich tam bude víc a dovíš se o tom také tolik, abys o tom psát mohl a nemusel se tam blýskat. Mohl bys potom Menclovi se omluvit. V nedli byl ,, Svatopluk a Rostislav" od Frice. ^) Kdo tomu dobe rozumí, povídá, že jsou v tom jednotlivé scény hezké, ale celek je nepodaen, že není v tom žádná souvislost, že je to velmi rozvláné a zbžné studium. Nkteí to chválí. Byl dvakrát vyvolán. No, já jemu starému tu radost peju, pece Psaní nepišlo lépe, než aby se to nebylo stalo. žádn^é, ani z Korutan. Mencl, Šlenkrtka, Šumavský, Dr. ejka a Lambl též pozdravujou T. Co se zdraví mého týe, myslím, že to bude od nastuzení, nebo to zase; divím se, cítím v celém tle. Mla jsem také že nevyhlížím špatnji. Dnes tu byla ševcová; ona ty boty nemže pece dlat bez míry. Máš si nechat vzít od njakého ševe tam míru; mžeš íct, že máš tu u jednoho peníze a že si musíš nechat nco udlat. Dobe pes nárt a také jak vysoko chceš lýtko a jak v objemu. Potom Ti je hned udlá. Babiku Ti pošlu na druhou cestu; byla špatná cest?, nechtlo se nám na Malou stranu. Líbáme všichni. zdráv. kostelní
hledají.
slavnost to byla, oni
Kdyby
t Tam
i
—
kee
—
T
Bu
Tvá B.
Na
okrajích pipsáno: Posílám Ti ti povlaky se košík vyplnil, a budeš je dost záhy
na polštáe, aby potebovat. ^)
Tragedie Jos. V. Frice.
269
XII. (Rekurs proti nízké pensi ministerstvu financi; naíká na churavost a pece že je nucena pracovati dlouho do nocí, aby vydlala na živobytí; nemoc dtí i její; Nmcová napomíná muže k naprosté správnosti v úad; Nmec dostal se do Zdic zásluhou vlastn prof. Jana Krejího; lampa od pí. Aignerové.) 23,/ 1. 58.
Milý muži! s tmi dokumenty.^) jsem tam s tím šla; jeden starý pán to vzal, prohlédl a ti kusy, mezi tím Diensteid, mi vrátil, že to musí být 6kr. kolkem okolkováno, a od té zadací listiny abych opsala nadpis (totiž to, co pijde na vrch, když se arch složí, aby se vdlo hned, se uvnit jedná), že mi to podepíšou, ale Nuto že je potvrzení. Tedy jsem mero že mi nemohou zase šla dom, koupila jsem 3 kolky 6kr. a dala je na to, ten nadpis opsala na plarchu; ale vera jsem tam nemohla jít, tedy jsem šla dnes. Dala jsem to zase tomu starému pánovi, ale byl tam ješt jeden;
Tys mi dal hezkou komisi
Pedevírem
o
—
prohlíželi to, a ten druhý povídal, že ta poslední žádost Tvoje také musí mít kolek 15kr,; ten starý povídal, že ne, ponvadž ministerstvo ty dokumenty žádá. Ano, povídal ten druhý, on ale zárove také prosí, a to musí být stempel. Poslali to k referentovi, a ten vzkázal, že to musí mít 15kr. kolek. Jch wollte Ihnen helfen, povídal mi ten starý, aber man weiss jetzt nicht, wie man das Stempelgesetz verstehen soli, Es steht ausdríicklich: Dokumexite, welche vom Ministerium verlangt werden, unterliegen keinem Stempel und es miisste dieses auch nicht deshalb gestempelt werden, dass man zugleich bittet, aber jeder versteht es anders. Tak tam musím zejtra zase jít. Já bych to proklela, jsem beztoho celá churavá, ledva že se vleu, asu nemám ani chvilky, píšu už celý týden skoro do 2 3 hod. pes plnoc, jen abych zase pár groš dostala, a pohádky také mu-
—
—
—
^)
Rekurs proti nízké pensi
fin.
ministerstvu.
270
sím zase psát, potebujou rukopis, a k tomu nemáme jen pár krejcar, a ješt takové daremnosti. Kdybych jen už neslyšela o tch úadech. Mohl jsi mi také psát, že to musí mít kolek, mohla jsem si alespo cestu uspoit. Bekl, myslím, že tu službu nebude moct vzít, .
.
ona je s tím spojena vinopalna, emu on nerozumí. Chce prozatím zstat trochu zde a hledat si njaké zamstnání. Vera tu byl celého pldne a s Jaroušem kreslil; pinesl mu ješt dv svoje mapy. To je vru tuze dobrý lovk; nelituje prý, že odešel. Pozdravuje a nechá prosit, když by na nho pišlo psaní, abys mu ho adressoval na jeho sestenici ,,Obstgasse, zum weiszen Pudel," 761/2, ale pod jeho jménem. Povídal, že t lituje, žes tam zstal sám, že se ti bude Prádlo jsme ti pedevírem dali k Bunzstýskat. lovm,!) ale nevím, jestli ty fry ho vzaly, snad ano. Jednu noní košili tu máš, opravíme ji trochu, ale ta šmisetka je na hadr; až dostanu peníze, koupím Ti asi na dv. Nyní nastává inže, na to díví bych také ráda nco dala, protože budem pomalu hotovi
T
—
s
ním,
a
kam
se
lovk
výlohy.
tu jsou
obrátí,
U hrabnky
jsem byla, ale také stonala, a tak jsem s ní nemohla mluvit, což mne velmi mrzelo; byla by jist nco dala. My jsme všichni churavi. Jarouš je už celý týden doma a ležel tyry dni, kdy jsem ustavin dávala obklady, a ani do huby nevzal. Mla jsem strach, Lambl se bál, aby z toho zas nco nebylo. Ale tvrtý den se hodn potil a bylo mu potom lip; celý nos a pysky má osypány a špatn vyhlíží, naíká si na bolest nohou. Nekašle, ani nemá rýmu. Dora ale má tuze silnou rýmu, takže chudák každý kašel opláe, jak ji hlava bolí. Také s tím ležela.
mn
i
Kam
se
lovk
podívá,
tam
lidé
stou.
Mn
zase
mám
posud, ale se vyrazily a v krku bolení nesmím na to dbát. Chceš-li, piš Dakovi,^) já bych
pysky
1) 2)
Komisionáská a dopravní firma na Vine.
St.
Mst.
Dank
(nar. 1827), bratr sládka Jos. Danka, založil v Karlin strojírnu, která r. 1872
r. 1854 s Gotzlem v akc. spolenost. Velkolepý ten závod trvá dosud. stavení Nmcovo ve Zdicích bylo jen prozatímn.
pemnna
Úední
po-
271
tam nkterý den
Tvým pánm;
šla.
S tím neodkládej íci
to
tm
prý dvakrát se jinak podepsal, že prý to dlalo podezení, jako by to ml býti klam a prý skontrirovali kassu? Jen s nimi skrz to promluv co nejdív a ekni upímn, jak to bylo; lepší piznat se k slabosti, jíž každý lovk podlehnouti mže, než zstat v podezelém svtle. Jak to nyní slyším, prý vlastn na Krejovou pímluvu u Vojáka^) a Vojákovu u Skály a Macháka jsi tam pišel; na Frice by byl prý Skála nedal, a také prý ho mrzelo, že jsi pod dohlídkou, z eho si Macháek nic nedlal, ale oni prý na Vojákovo slovo všecko dají; a proto také, jak se to Vojáek dovdl, prý ho to mrzelo tuze a poslal schválního posla ke Krejímu s tou zprávou a poptávkou, co v té vci init. Krejí povídal, že oni nechtli, abys tam na vždy zstal, ale abys nabyl cviku v tom vedení, a tuze ho to mrzí, žes takovou hloupost udlal. On nechtl ani, abych ti to íkala, ale to víš; nepotebuješ to dále povídat, co a jak. Já povídala Beklovi, aby jen ekl, jak ti tam je. Dostala jsem list od Plošie-) a prosí mne skrze ty stoupy, jestli nemám ješt njaký výkres; zeptej se starého pana Sklenáe na to. Má už nakoupeno na 100 cent kostí a rád by je stloukl; on s tou kyselinou, myslím, pece neumí manipulovat. Udlejte mu to tedy, a dobe mu tak dobrý a to popiš. Pdu tam má hlinitou: udlejte to brzy. Mladý Sklená'^) nebyl ješt u mne, oni mají te bály na starosti. Jsem také zvána k Riegrovic na domácí bál, že ale nejdu, to se Ty ovšem samo sebou rozumí; našinec má jiné bály. boty si ovšem musíš nechat udlat tam; kdo by ti tu dlal bez míry? K Havlovi, jestli zítra nepijde, pošlu slyšela jsem,
že
jsi
—
a
—
Bu
—
—
^)
Jan
Vojáek
(nar.
1831),
majitel
ryt.
statku
Tetina
u Berouna.
Fará na
uher. Slovensku. Starý p. Sklená ml statek ve Zdicích; syn jeho, tehdy právnik, stal se pozdji manželem vynikající eské hereky, sleny Otilie Malé, a zastával místo tajemníka eského národního divadla. (Bohd. N.) 2)
^)
—
272
V pondlí stranu kalhot Jaroušovi a ten kalmuk. Mencla málo vidíme, má mnoho co dlat. To jsem Ti snad psala, že jsem dostala od Aignerové ^) (Ameri•
pknou lampu ku psaní. Není velká, ale pkná, libra, ale ona elegantní. Olej k pálení je za 18 kr. nespotebuje mnoho. Pijde to o nco lacinjší než kánky)
CM
svíky, jen že se lepší pi ní píše. Jsou to vídeské lampy, všeobecn užívané, za 3 fl. Cm. Kdyby bylo (Konec chybí). hojn oleje
—
XIII. (Zpráva ze Zahan, že Karel odejde z knížeci služby; starosti s nim; o zdraví svém a dtí; pracuje stále, v noci do 2 hodin a déle a pece trpí nedostatkem; o Em. Arnoldovi; Nmcovo nejisté postavení ve Zdicích, obavy Nmcové z té píiny.)
Milý muži!
Posílám Ti tuto prádlo, 3 košile a noní, tu jednu
—
noní jsme Ti spravily dva límce, šátek, runík, 2 p. punoch, šmísetku. Máš zde ješt 2 límce a 2 p. punoch, co ti pošlu s nedle. Nechtla jsem Ti díve
psát, až jsem to uchystala a obhala. Jarouš dostal od Taxise kalhoty letní, kabát dost pkný ješt, pervienový, vestu špatnjší už a kravatl, který Ti posílá, ponvadž on beztoho nenosí kravatle, Ze Sagan a je pkný. Peníze ale žádné nedostal. posud nic nepišlo, ani list, jen Aida, ale o tom se nezmiuje, jedin že Karel špatn vyhlíží a že pjde
—
pry, ponvadž knžna lidi v zahrad zmenší, i snad direktor; bude pi všem o dva mén a to trefí mladší pomocníky. A kluk ten Karel dom nic nepíše, aby nco ekl skrze Fialu, co chce dlat, je nedbalec. A myslím, že bude mít asi dluhy ješt. To je kíž. Dora ležela skoro týden, ale tyto dni je jí už lip, a byla už zase v hodin. Ale musela užívat chinin. Jarouš
—
také zase chodí na hodiny. Já nejsem nemocná, ale výborný portrétista, byl r. 1848 úastenství ve vzpoue, ale propuštn pak na svobodu. Zda-li tato paní Aignerová je píbuznou, není mi známo. -)
Josef Aigner (nar. 1818),
k smrti odsouzen
pro
zdráva také ne. Už trnáct dní, co nejdu ped 2 s plhrza a peníze žádné. inži noci spát, práce jsem ovšem zaplatila hned první dni, protože jsem si to už tak nechávala u Šálka, ale z eho žít, ani vindry od nikoho nevidím, mimo, co jsi mi ty 5fl. ševcové také musím poslal, která mi pišla vhod. dát ješt 6 fl.; ona jede z Prahy, a pak do zastavárny
mám
Te
také asi 3 fl., a potom je hned lovk v brynd, když beztoho vždy jen tch pár zlatých mám. Havel Ti to udlá s nedle první dni (budoucí týden):
mu špatn vede chudákovi. Arnolda zase odvezli onehdejší týden; je internován do Bláku se 400 fl CM. Plácal mnoho, vykládal v hospod francouzskou politiku a ukazoval také se
zejm,
jak se byl z podaení toho atentátu Frice jsem byla, ale jdi mi s ním; já vždy mnoho marnosti a prázdných íkám, že je pi plán. Já mu ekla vše, ale on, že prý se nemáš eho nedají pry, že to neudlají jemu obávat, že oni k vli, a ten Jež. z Hoovic že se beztoho nyní dostane pry, to že se nemusíš bát, a že je Skála divný sice, ale hodný a že buchhalter také není zlý má starý Sklená v protekci, že je dobe. a když Zkrátka, oni to neví, mluv jim co chceš. Beklto také íká všude, ale to není nic plátno. Piš jen, piš ale také Dakovi, a sice bych myslila spolu také Josefovi, -) kdo ví, jestli by nco nenkde, nebo^ otec jeho; já bych tam šla do Karlina. Piš také Šestákoví o honorár za ten lánek za nj nám dá Noviny; Blák ekl, že nebo dát 10 fl., že beztoho nic kalého mimo to neml. Mopíliš
tšil.
^)
U
nm
t
t
vdl
a
mže
ravské Noviny vycházejí ve
vtším formátu,
ale také
mi Hansmann posud neposlal. Mluv jen, prosím t, pijdeš s nimi co nejdíve do poádku se Sklenáem,
a
—
Viz dopis VI. Na Jeho Vel. císae Františka Josefa února 1853 fanatický Maar jménem Libenyi uinil ve Vídni vražedný útok. Na pamt zachránní mladého panovníka našeho vystavn na míst atentátu nádherný gotický chrám ')
dne
18.
Spasitele. -)
Dakovi.
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
18
274
a neroznesli t. Bekl kreslí piln a zaasté pijde; tuhle
—
jsem ho pozvala na aj. Ale neniáme už cukr to je a díví už také. Musela jsem do ohrady už jednou poslat, ale v prvním nkdy ani netopíme, tak nám slunce do oken pere. Posílám Ti také Musejník a
h
historii
literatury;
tam Husovy
jsou
listy.
Posla
ješt nemám. Chceš ty dva svazky Erinnerungen?i) Pohorskou vesnici mi pošli, bez toho ji nepotebuješ. My trávíme špatn masopust. Dnes mám pt groš; jestli Blák mi nepomže, budu mít pkné ostatky.
t
Dti
srden
líbají
já.
i
Piš
chám, aby fry neujely. Tvá 13./2.
nám zase upímná
brzo. PospíB.
1858.)
(totiž
XIV. (Snaha dostat misto pro Nmce v Osov; Jarouše pošle na návštvu do Zdic; pracuje stále do noci, do 2
aj
ji
udržujcpi
Nmcová
— 3 hodin;
síle.)
I9./2.
58.
Milý táto!
Tvj
list,
dkuju. Ale
s
prádlo
i
cukr jsme obdrželi a
pkn
tmi frami nemohla jsem nic poslat. práv ped chvílí Manku poslala, aby
Havlovi jsem týden udlal. Posla a Erinnerungen bych Ti byla poslala, ale teprv jsem vera Posla dostala. Dostaneš ho s ostatním. Bekl byl vera u nás a pozdravuje T. Stranu té služby ve Vosov"^) by to bylo ovšem hezké, já se nkde poptám Vrátky, jestli by ten nevdl, kam jít. Jarouše tam pošlu, ale až bude mít pedlaný ten kabát; ten modrý má na dranc, aby ml poádný na sob, když ten svlékne. Se Skálou, kdyby ho vzal, to by mohl jet, ale s frama a pi takové zim to nejde. Ty dni je tu zima až hrza, a my práv nemáme díví. Já, milý muži, den jak den musím sedt do noci, do 2 3 hodin. Tolik práce mi to jist ten
—
^) 2)
Vydával v Praze Osov (Vosov) v
Karla Schwarzenberga.
J.
Ohéral.
okr.
hoovickém;
je
tam panství
kn.
27i
nevím, kd j mi hlava stojí; jsem ale dost zdráva se divím vru, nebo málo jím a špatn. Jsem ráda, že ten cukr máme, nebo ten aj je to jediné, co mám, jinšího beztoho nic nejím celého Ale, co ti povím, že ten váš cukr nesladí pldne. mnoho a že je ídký. Párkrát jsme zde koupili cukr Ze a ten byl tak tvrdý jak kámen a sladký dost. Musím s Fialou promluvit. Sagan ješt nic. Dusbabovic mají zase syna tedy už tyry dti pozdravuje a máš prý být rád, Pan kmotr Hegr^) že jsi se dostal pry; on prý by hned šel, kdyby mu dali, že
pi tom, emuž
—
—
—
—
T
dal
Lana
tolik,
— Bu
co má.
•
—
.
Pedevírem umel
.
.
dr.
ho šlak; zítra bude mít poheb .... dti zdráv a piš brzy. Pošli Líbám já. kvitanci; beztoho nemám groše a musím ten msíc do zastavárny zaplatit a ševcové dluh. Jak Havel
Semerád,
T
trefil i
i
šaty pošle, hned Ti to odešlu.
Tvá upímná Božena.
XV. (Nmcová vytýká
muži, pro nepíše, jak se Jarouš dostal do Zdic; Ch. Birch. Pfeifferové hra divadelní ,,Die Grille" ,, Diblík z hor".)
—
Tuto posílám prádlo, co zatím nejvíc potemohla se ta útrata uspoit, kdybych byla vdla, že fry pijedou. Ani si nemohu pomyslit, co myslíš, muži, že mi nepíšeš, jak se tam Jarouš dostal. Já tu mohla uschnout do rána starostí, jestli se nenastydl, když tak v noci mrzlo, a už je tam tyry dni, a žádný nepíšete to je hezké od vás. Už se uitelové po Jaroušovi ptali, kde je; nenechávej ho tam dlouho. S nedle pošlu všecko prádlo, hotové je, ale víc nemohu na poštu dát. Co dlá bujete, ale
—
—
Poád si myslím, My jsme zdrávi a
Jarouš?
jestli
píšete.
zítra
M Býval také u finanní stráže kmotrem. (Bohd. N.)
mu nco
není, že ne-
jdeme do divadla na a
Nmec
byl jeho
dtem
276 já to Fricovi opravovala, a on dva lístky. Ze Sagan vci poslali, pro Doru šaty, pro mne
(diblíka);
Grillei)
mi
poslal
mantilku, pro Jarouše frak, vestu a cravatl, a
—
abys
nco
mu
jakýsi dluh spravím. za tebe to ale vdovy, vymohl u jedné já tu Líbám Vás oba a Jaroušovi posílám ten dluh 6 kr. Zaplatil jsi tyry neb pt rat na ten dluh? pentlí.
Pan kmotr
píše,
S Bohem! Piš hned!
Tvá upímná 27./2. 58.
B.
XVI. ráda, že Jaroušovi se ve Zdicich líbí; pracuje stále až do 2 hodin v noci; oznamuje, že starý dluh do úadu v Darmotech je již splacen; naíká, že ani sama ani^ Dora nemají
(Nmcová
je
ezáe
,, Škola obléci; návrat V. Náprstka do Prahy; Fr. a život"; radí muži, aby si hledal brzo služby, dostane-li ve Zdicích výpovd. Pipojuje list Jaroušovi, psaný s nádechem
co
humoristickým.)
Bez data.
Váš jsem obdržela, na njž jsem ale také To já vím, že se Jaroutoužebností ekala. šovi tam líbí, a že se lepší má než doma. Nech si tam tedy ješt pár dní zstane, snad pes nedli. Proto posílám mu ješt košili a punochy; ale jestli bude ješt píležitost, mohl by ten týden prádlo poslat, aby ml také co obléci, až pijde dom. My jsem tak dalece zdrávi, jen nám peníze vždy scházejí. Já musím pracovat jako o pekot; s tmi pohádkami se to také nkdy zblázní, abych celý den jen korrektury pehlížela, a tak skoro každý den do dvou hodin Palackého ti posílám zatím I. díl; budeš-li sedím. chtít, i druhý ti pošlu nad druhou cestu, je to tžké Ten Havel je také rozkládá; poslala pro jednou. jsem mu zase v nedli lístek po Langhamrovi^), List
už
—
s
—
^
—
•
J) Charlotty Birch-Pfeífferové (nar. 1800) hru ,,Díe Grille" V. Fric s Nmcovou upravili pro eské divadlo pod názvem ,, Diblík z hor". 2) Otec služky Manky. (Bohd. N.)
J.
277
a vzkázal zase, ten týden jist že to bude; tak nevím, bude-li slovo držet. Dnes je steda a ješt tu není nic. Ten klobouk bude v sobotu a pijde od nho 3 fl šajn; ale Chvála už doklepal. Dala jsem ho Turkovi, co má Podhorských; ten ti to udlá poádn. Skrze ten dluh^) bylo to tak. Jeden úedník ekl, že máš
tak se pak ješt jednu ratu platit, a druhý že nic. do njakých starých špargál, a tam stálo, že jsi platil už 5 rat. Tak tedy zstalo ale pi tom. že je zaplaceno. Však, Bože, lovk neví beztoho, kam to díve dát. Já nemám kouska stevíc zase. Dora potebuje šaty jako sl, a já kabát. Ty šaty od Marie musela si dát do presu a fleky vypucovat; pak budou hezky. Pak mla sukni v barv od Stakové, fl 20 kr., co jednou dostala. Od té také hned pišlo a to je na vše strany. a ješt nemá zas kabátek 1
dívali
—
1
—
Abych Ti nco nového psala, to ty také víš. Velkého hluku tu dlá píjezd Vojty Náprstka'-). Matka dává už kolik dní chudým jíst na podkování. Každý o mluví, a div, že se na nho nejdou lidé dívat. Je ale ten starý pudivítr, jaký býval. VidU jsem ho v nedli v divadle. Dal nám Fric dva lístky, tak jsme šli; a ten Diblík je vskutku roztomilý. Dobe to Fric peložil, všecko použil, co jsem mu dala,
nm
a
dobe
se hrálo. Skonfiskovali poslední íslo Školy,^) chybu. Rohlíek musí platit pokuty
ale pro formální
fl, protože se mu to již po tetí stalo, a ten Bekl svazek bude musit tisknout ješt jednou. u nás nebyl, co Jarouš odjel, a Mencl také ne, ani paní Šlenkertová. Oni vdí také, že mám co dlat, a já se nezlobím. Psaní také odnikud. Skrze ten Vosov
as 200
—
—
nemohu
se
nieho dovdt, le
jestli
Krejí bude
^) Nmec ml splatiti 25 zl. do úadu v armotech, kterých tam nedostávalo. Viz dopis J. Nmce LIV. *) Z Ameriky na Paíž vrátil se asi koncem února 1858 do Prahy. Jeho matka Anna byla známa svou lidumilností,
se
šlechetností a vlastenectvím. ') Fr. ezáe paedag. asopis v knihtiskárn Rohlikov.
,,
Škola
a
život"
vycházel
278
t
nco vdt, kam se obrátit. Jestli vypoví, tedy se jen haj o svou vc. Když to máš jisté, tedy si hle a ohlížej se, dokud jsi tam, abys nemusel potom zase pl léta sedt na holikách; to víš beztoho,
neho
em
jsme. Já nevidím nyní krejcaru od nikoho, pár zlatých co si vypíšu a co ta pense je. — Tedy se ten hoch šetí, a když bude trochu pkné poasí a dobrá píležitost by se trefila, pošli ho. Já líbám Dora, zdráv a piš zase brzy.
v
mimo tch
a
t
bu
i
Tvá B.
Pane Jaroslave!
Ty prý už o nás nedbáš. Lepší se ti líbí bhat po Zdicích než po Pražských ulicích. Máš pravdu, máme tu bláta až dost. Byli jsme v nedli v divadle, já a Dory jsme dostaly lístky od Frice. Manka byla na galerii. Pan Bekl tu ješt nebyl, a já nemohu nikam chodit: to víš, že mám mnoho práce. Tvoje všechno v poádku uloženo kreslení máš a knihovník je vždy v poádku, co jsi pry. Holiku^) ti máím každý den, abys neml na naíkat. Jen se šet, abys nenastydl. Prádlo pošli dom, abys ml isté než pijdeš. Posílám ti 2 šestáky, abys ml na diskrecí, když jdeš na tvoje touristické cesty. Ráda se podívám na ty tvoje skizzy. Kdybys tak na Valdek-) mohl tam mnoho nedlá zima a léto, protože jsou kolem jehliiny, ale že je to pece jen vzdálené od Zdic, a nejsi k tomu zaopaten šatstvem; a z té strany, co se tam mže jet až skoro k hradu, nedá se kreslit; to bys musel naproti k lesu. ekni tátovi, že nemáme cukr, že mašina s tím ajem mnoho spotebuje. Dora ti posílá hubiku, a Mance
pkn
—
1) 2)
Model díví hlavy. (Bohd. N.) Malebné zíceniny hradu v hustém
od Zdic 16 km jako ,, pustý hrad v s Menclem. již.
pímé lese".
u Malé Vísky, 1623 pipomíná se Zíceniny ty vidla r. 1857 Nmcová
vzdálenosti.
—
Již
lese
r.
279
se
prý stýská, nemá ji kdo zlobit. Pan Vidu^) a pan zdráv a pište. Líbá se ti porouí.
T
Bu
Veverák
tvá
mamrlika.
ti
Dostala jsem suchary od dva.
p.
Aignerové, posílám
XVII. (K.
J.
Erbena
Primatoren", chválí musí dlouho do noci.)
spis ,.Die
sob
aj, pracovati
Bez data.
pkn
zmakáno to židovská! To bude prádlo, a práv tenkrát bylo isté. Jarouš tam má také košili a punochy onuce, aby si vzal pes punochy na cestu; potom dva šestáky a dva suchary. Vera pinesl Havel kalhoty a vestu; vesta se mi nelíbí, ale kalhoty jsou kapitální; stojí 5 fl 30 kr., on to prý jen tob tak lacino dlá. Vesta nevím, povídal, že mi pinese konto; dala jsem Jaroušovi ten kabát To
je
.
.
.
i
pedlat. Až budeš mít peníze, pošli mu, on se má chudák zle. Posílám Ti sebou ,,Die Primatoren Prags".^) Dostala jsem je od Erbena. Pkný to dar. jich není mnoho tištno a je drahá. Pkné vydání; prosím t, nepjuj ji nikomu a neumaž ji; já nyní íst nemohu a tedy ji posílám; až ji peteš, hned mi ji pošli a také Pohorskou vesnici a I. díl ErinnerunTen Bekl ví kde chodí a co dlá. Já tam gen. dnes zase poslala, a zase nebyl doma, a u nás také ješt nebyl, sice bych ti už byla poslala ten II. díl. Jak mi je pinese, pošlu je pod kížovou obálkou. se Jarouš dobe zaopatí, až pojede dom. Jen To já vím, že se mu nebude chtít dom; to se nebude tak mít. Dobe, že mi pošleš kus, vru bych nemohla ani aj pít, a nevím, co bych potom veeela. To je
Ono
—
bh
a
^) Psík Nmcové (z nm. Wie du), jemuž dti íkaly Vidák; Veverák", ochoená veverka. 2) K. J. Erbena dílo ,,Die Primatoren der konigl. Hauptstadt Prag" vyšlo práv r. 1858. ,,
280
pravda, a snad jsem ti to psala, že ten váš cukr není tak sladký, ani tvrdý jako od kupce, mnohem je idší. Také svíky, aj olej pijde nám vhod; já ho dost spálím, lampa spoe hoí, protože sedávám denn do dvou hodin. Nyní pošlu hned k Bunzlovm s tmi kalhotami a vzkážu jim, že jsou hodní za to obstarání. Když tam lovk zrovna neciví, tak to nechají ležet Na ten klobouk si tedy mžeš poslat, on ti Turek vybere njaký dobrý, ale piš, i erný, i hndý. Skrze tu komissi panu kmotrovíM ekla jsem dru Riegrovi a poprosila ho, aby se o to ujal on; ono to není pro ženskou, a lépe to Rieger bude moct spoádat. Když tedy Skála mluví, že pijdeš k hospodáství, tedy nemyslí dát pry? Když ti tolik dají, jako ve fabrice, bude ti to zdravjší než máš, dokud bys nco nedostal. Líbám Vás oba; jak vci dostaneš, hned piš. Dora Vás také líbá. Vaše upímná B. ale
a
1
i
.
.
.
t
XVIII. {Nmcová nenamítá
nic,
aby Jarouš pro své zdraví ješt nkolik
dní ve Zdicích zstal; dlouhá historie o starém klobouku; Riegrv Nauný slovník; V. Štulce úsudek o Pohorské vesnici.)
Milý muži!
Dnes ráno dostala jsem Tvj list a divím se, nemáš prádlo; já to už dala, prádlo, list, I. díl historie ve stedu ráno v 8 hodin k Bunzlovm, ponvadž v úterý nám ekli, že ve stedu ráno fry pijedou. Jestli nepijely, tedy to tam je a musím ráno poslat, aby to nezapomnli dát. Jarouš tam má také prádlo, a špinavé, kdyby neml pijet v pondlí, a pošle. J á nejsem proti tomu, aby tam ješt nezže
stal
a
dr.
také ekl, že
mu
je to
zdravjší, než zde být,
když by zase mnoho zameškal, a Tebe tam také stojí to jídlo více. Chce-li si tedy ješt pár dní pidat a chceš-Ii ho tam mít, tedy zstane, ale ku konci ale
a
^)
Hegrovi u pohraniní
celní stráže.
(Bohd. N.)
281
druhého týdne by pece už mohl být doma. Bekl u nás ješt nebyl, co je Jarouš pry, on dcsud bude mít práce mnoho. Má také ty Erinnerungen; zítra pošlu a snad je s sebou dám; ne-li, tedy až pro v pondlí. Ale s tím kloboukem je to švanda. Vera uenníka s kloboukem a že poslali Turkovic ke co mají dlat, že klobouk nechce poádn chytit zajeí barvu a že tuze chlupatí a že nejsou v chlupy, ale mnoho bavlny, že nebude pkný. Já ovšem jsem vidla, že je ošklivý, nkde modrý, málo kde erný flíek; tedy ráno jsem tam šla, a on povídal, že by ten klobouk za to nestál, že by museli kži, pentle a všecko na nj dát jako na nový a že Povídal, byl ošklivý, a dokonce kdyby zmokl. že chceš-li, ti nechá erný nebo hndý plstný klobouk za 2 fl CM (on je jinak za 2 fl 30 kr.j, ale ten abych si nechala, že to nebyla pkná pls, a takový že nestojí za barvu. Tedy piš hned, co máme dlat; a chceš-li si na nj ty 2 fl dát, tedy pošli si, a já Ti ho dám v pondlí na poštu, to nebude snad tolik dlat. Myslila bych, že by bylo lépe dát za po-
n
mn
i
nm
—
ádný
2
fl
CM
než 3
fl
se
teba
zlobil
potom bys
a mít
šaj.
na
pece
—
to.
neád;
jen
Havel snad
v nedli se pištrachá, už se vru na nj zlobím; tikráte jsme tam byli, to není pár krok, Mencl tu nebyl ani nepamatuju, snad se zlobí, ale nevím pro. Kobr^) bude vydávat velké dílo, encyklopedii eskou, co chtl tenkrát Palacký-) aby Matice vydala, a pro vystoupil. Bude to veliké drahé dílo. Rieger je redaktor, a bude mnoho spisovatel pi tom úinkovat; také chtjí njakou úlohu dát. Ale ješt se o tom veejn nemluví, akoliv již Kobr koncessi má; mám to od Plc.ké.^) Pedevírem byl u nás asi po roce zase jednou
mn
—
')
I.
Nauného ^)
Viz
L.
Kober
list
nákladem
býti »)
(nar.
pevzal
1825)
vydávání
Riegrova
slovníku. B.
Nmcové
Matice
Paní Palacké.
III.
eské.
,,
eský
Plutarch"
ml
vydán
2S2
—
Štulec^)
pišel všecek nadšen
—
skoro
s
pláem
mn
dkovati mn. Já poslouchala, co to vyleze, za chce dkovat. Ejhle, on etl teprv nyní Pohorskou
vesnici a do nebe ji vychvaloval, že je nade všecko, co jsem kdy psala, první eský (román), a vedle toho všecko sme, co v bibliotéce vyšlo. Bude o tom psát v Blahovstu a šel ode mne do hospody, kde o tom velké vedl, co zase Štaudler^) ekl. To je fantasta, ale jediný lovk, který Pohorské vesnici rozuml, to je pravda, a proto mne to tšilo. Tak tedy bute zdrávi, pospíchám, eká korrektura. Jaroušovi píšu pi prádle; dostanete to, jestli to nemáte. S Bo-
ei
—
mn
hem! Líbám Vás oba. 5./3.
Vaše
58.
B.
XIX. (Nmcová cích;
hnvá
píše o návratu
Jaroušov
malíské práce Jaroušovy:
a o jeho vypravování o Zdi-
kostel
hoovický, hrad Toník;
muž pjuje poslané drahé knihy kde komu, lidem, kteí si je koupiti mohou a jako echové mají tak uiniti z vlastenectví; veer v zim u Nmcové; jest prací vysílena a pála by sob trochu odpoinku; od Vuka Karadžie má svolení ku pese, že
i
kládání srbských jeho pohádek; šk. rada Jan Tomášek; Nmcová klade velkou nadji v zisk ze srbských pohádek. Myšlenka Nebeského a ejkova, aby I. L. Kober vydal sebrané spisy B. Nmcové; nadje Nmcové z toho podniku pro budoucnost dtí; pedpovídá dležitý význam svých pohádek a povídek i význam svj pro lidovdu; Jak. Grimm; doufá, že muž zstane ve Zdicích.)
14./3. 58.
Milý muži!
Jarouš pišel v pátek ped osmou celý uícený, protože ten paklík nesl a huni. Dobe vyhlíží, ale stýská se mu po dobrém jídle a po všem tam u vás, a hned by zase šel. Já bych mu to pála, ale když to pece jen nemže být, on by tuze zlenošil. Po^) v. Štulc byl tehdy professorem nábož. akad. gymnasia (do r. 1860) a redaktorem Blahovstu (do r. 1862). Pohorská vesnice vyšla r. 1856 v Jeábkové vdovy ,, Bibliotéce eských pvodních román historických i novovkých". 2) Katecheta v Praze. (Bohd. N.)
;
283
prý pece on do Zdic pjde, tebas by tam pjde k panu Buchhalterovi. O tom s velikým zalíbením mluví, až se Bekl zlobil, ale Jarouš si ho má kdo se líbí, nedbá: Já ho mám rád a To je kluk! do toho nic není. rád nebo ne, to A to mi do noci povídá, o všech z fabriky a jak je co on tam zná každý kout a šafáe Merhouta chválil, pro híbcí') a také mu šafá svil, co se dává pinesl a a takových rozliných pranostik si o starožitnostech se dovdl, že by si toho jiný nevšimnul,'^) a upozornil prý šafáe Merhouta, aby dal pozor, kdyby nco našli, protože prý tam vykopali poMenclovi se líbil kostel pelnice, ale je rozbili. Hoovický,^) co vykreslil, a musí mu ho udlat radnici; litoval, že to nevdl, že by ho byl do kostela poslal skrze njaké znaky. Také Bekl chválil výkres Toníku^) a divil se, že to vydržel v zim ale povídal: Jo, to já se s tím tak kreslit. Jarouš nepuntikuju, jako pan Bekl a pece to mám jako Má také už od Mencla práci, njaké znaky. on. pišel, Také Zdický šafá prý ho zval, aby k tebas ty tam nebyl. To je pravda, oni ho mají lidé všude rádi. Povídal, kdybych já také v Zdicích byla, vídal, že
nebyl, že
mn
mn
a
—
kom
—
dom
—
i
mn
—
nmu
— Mn
se že by si byl na Prahu ani nevzpomnl. hodn strava stála, když jste tak jedli; zdá, že
T
mohli
jste
mít snad také IV2 porce dost? Po
obd
mu ješt nestýskalo, ale kdyby prý jen tu strojenou veei ml každý den a pivo. Nechal tam že
by
se
punochy u
tebe, jeden pár krátkých a jedny dlouhé roztrhané, co jsem mu poslala, aby si na cestu jiné vzal; tak to pošli pi prádle. Klobouk ti zítra pošlu kalhoty. Tuze jsem se zlobila, poslal Havel dnes i ^) Chípcí (nesprávné híbci) nakažlivá nemoc u koné (Streptococcus equi). 2) Jaroušovi bylo 15 let. 3) Jos. Mencl pocházel z Hoovic. Dkanský chrám byl již ve 14. stol. farním. Hoovice jako msto pipomíná se již na
poátku
14.
stol.
Toník, ves s hradem Toník vystavl král Václav *)
bydlil.
V
XVII.
jz.
od Zdic, sev. od Žebráka. Hrad
IV. mezi
století spustí.
r.
1401—09
a rád v
nm
284
konto a pomysli si za tu vestu Tvoji 3 fl CM, pak od pedlání Jaroušova kabátu 4 fl 30 kr. CM a nedal na nj ani knoflík, pranic, ani ho neobracel, protože byl celý dobrý, jen od práce; za tu ernou vestu, co mu na vánoce dlal, od práce fl CM a 12 kr. za knoflíky. Za ten zimní kabát 16 fl CM. Zkrátka celé konto za tvoje všechny vci a správky 54 fl. CM. Piš mi, mnoho-li To je potom laciný krejí! jsi mu ty dal, abychom vdli. Tak jsem se nad tím dopálila a eknu mu to také, že si nechá víc platit než jiný. Také na Tebe jsem se rozhnvala skrze ty knihy. Co pak to všecko pjuješ po té fabrice, a dokonce panu Skáloví. To je vru hích takovému 1
—
lovku pjit
knihu, který
mže koupit, a potom
si ji
dokonce historii. To není kniha, která se hned vyte, a když ji pak kolik lidí v rukou smolí, ušpiní se, a já je mám jako zlato, protože je to náš poklad a koupit to víc nemžem. Pak jí také leckdy potebuju sama. A když tam máš nmeckou, k emu ješt eskou?
A
platná jim není; máme jen dobu husitskou. To víš, oba díly první Ti vzali;^) Vypjit je mám! Nevdla bych kde. To není žádný takový blázen,
že
aby pjil takovou knihu
z
domu. Mencl nepjí
jinou knihu, neku-li tu. Posílám Ti dva a ostatní si petou anebo si ji koupí. Z tch ve fabrice si každý knihu koupit; a pan Skála si ji od Macháka vypjit, beztoho že je v Matici, a není-li, je to dost hanba. Chtjí se echy jmenovat, podporujou, jinak nakašlat na jejich vlastenectví. Jak máš co peteného, pošli mi hned, I. díl Erinnerungen, Musejník a jak peteš Primátory, také je hned pošli. Výbor, 2) ten beztoho neteš, a já z toho nic neetla ješt. Jestli to bude ušpinno, tak Ti na mou duši nic více nepošlu. Také Poho. Vesnici pošli, to beztoho pro ty lidi není. Kdybys lidem nemluvil o tom, že to máš, tak by ti o to neíkali, a
a
pán
mže
mže
a vc
tm
Pi
^)
dopis
J.
*)
Maticí
prohlídce bytu XI.. XII.
Nmce
Výbor
2 literatury
eskou péi
P.
J.
Nmcova
v
armotech
r.
1854.
Viz
eské doby staré a stedni, vydáván Šafaíka a K. J. Erbena.
2*5
když by to chtli, koupili by si to. Když já nkterému chudákovi pjila knihy, které nemají velké ceny, to jsi mne vždy káral, že si to nechám umazat, a sám na to nedbáš. K Šestákoví pjde Jarouš zítra, však on mu beztoho
nic.
nedá.
Za ten cukr Ti dkuju, jsem mu ráda, tomu oleji; je to pece každý den pár krejcar mén vydání. Ten olej bude mi trvat as 14 dní, jestli ho je i
2 libry.
—
máme
mly
Když Jarouš
plzlatový zrovna 8 ho 3 dni.
Ty
jsme chléb tu nebyl, a když Jarouš doma je, svíky je škoda pálit jen k blidní;
schovám je jen pro šití, nebo já pálím pro sebe jen lampu. Sedím veer sama v pokoji, ledaže Jarouš u mne te nebo kreslí; Dora je radji v teple, a já v pokoji jen ráno topím, a veer se topí naped; jen když byly zimy, muselo se pedveer nebo v 9 hodin zatopit, protože bych nevydržela dlouho sedt. Tak jsem od toho nevyspání a ustaviného myšlení jako zmámená, a tuze bych si pála pár dní jen mít svobodu a probhnout se nkam; ale nejde to. Tolik práce na mne ješt eká, že si nesmím ani den kání,
—
Dovolení od Vuka^) mám beze pát k oddechu. všech výjimek a tší ho to, že chci jeho povídky pekládat. Školní rada Tomášek^) z Košice mi také Šálek si psal, a pošlou mi pohádky rusínské. chválí odbyt, ^) ale ... židovská, aby mi pidal, Pi tch slovenských mnoho nemám, a to to ne! proto, že mne mnoho ty korrespondence stojí, a ty exempláry, a musím to dlat. Ty srbské nedám jen nejznámjšímu, tak mnoho odpadne. Chtjí
—
mn
1)
Vuka Stefanovie
—
Karadžie
Národn
srbské
pripovi-
Nmcová
pekládala a ukázkou pt pohádek uveejnila r. 1858 v Koled brnnské. Rukopis odevzdala J. Ohéralovi v Brn a také ve Ketin u Lea ztratil se. Pátral jsem po tovic (1896). kde Ohéral v lét u píbuzných asto prodléval, jetke
nm
ale
marn.
*) Jan Pavel Tomášek (nar. 1802), spisovatel eský na Slovensku, byl r. 1850 jmenován školním radou a pidlen okrsku košickému; proto bydlil v Kosici (v hor. Uhrách). ') Slovenských pohádek B. Nmcové.
286
mluvit nkteí, jmenovit Nebeský a ejka s Kobrem, aby vydal moje všecky spisy, jmenovit vesnické povídky, co jsem psala a že bych nkteré zase zdelšila a opravila. No, jestli to udlá, tak bych pece z toho nco mla, ale ten rok to nemže být, kdyby chtl Kobr. Jednou budou dti mít pece po památku, protože ty pohádky ješt nkolikrát vyjdou; to se vždy íst bude, dokud na svt dti budou. Grimmových^) vyšlo již za jeho živobytí
mn
i
14. vydání, kdežto mají Nmci v té literatue až dost materiálu. Potom ostatní, co jsem napsala, nepodléhá asu, ponvadž je to opis národních mrav a života, který se vždy studovat bude a zajímat, a snad v pozdjších dobách více než nyní. Až civilisace mnoho a vše sete, pak se budou ohlížet po knihách, kde by prameny našli k studium národopisu, a pak snad mnohý bude Boženu citovat. i
—
Na svátky snad pijedeš do Prahy? Doufám, nepjdeš ze Zdic, oni snad se pesvdili, že mohou potebovat a také snad v hospodáství upotebí, což Ti k dobrému bude a zdravé; mezi tím se snad pece nco hodí. Jestli tam zstaneš, možná, že se tam, až bude teplo, také podívám asi na dva, ti dni ... Tu fabriku Jarouš vymaluje, on na to pamatuje panu buchhalterovi. Nechce se mu ráno vstávat, že prý tam spal do 10 hodin, a já myslila, že se tam nauí asn vstávat. Ráda bych také Doru že
T
T
—
nkam
poslala, potebuje to chudák. Co pak Karlovi Vanderbuchem bude? Snad nyní mu už vyjde? Líbáme všichni a piš brzy, jak dostaneš vci.
s
T
Tvá upímná B.
Prádlo
jsme
ti
v pondlí
nemohu
poslat; ten týden
neprali, až v úterý.
Jakub Grimm (nar. 1785) a jeho bratr Vilém (nar. 1786). jejich spolené dílo je Kinder- und Hausmárchen". vydané r. 1812, pak Deutsche Sagen 1816). Jakub Grimm zemel r. 1863, Vilém r. 1859. ^)
Nejkrásnjší
,,
(
287
XX. (Pání s
Nmcové Karlem
o
a
dtí k jmeninám: churavý Jarouš;
njaké místo pro nho
starosti
a o peníze na cestu.)
18./3. 58.
Milý muži!
Posílám Ti tedy pání dtí Karla, poslal je Ti dti jen tak pímo od srdce. Jarouš plakal, když to psal. Ptala jsem se ho, pro psal, že není zdráv, a on mi povídal: Jo, ty nevíš, jak mi je, co jsem doma; píchá mne, a bolí mne hlava. Je to kíž, kdybych ho mohla jen nkam poslat po velikonocích, poslala bych ho vru, ale i
vera na mne. Píšou
Tob to nejde. Stojí to mnoho, a konen by to dlalo oko lidem tam; musím se ohlédnout po njakém farái. S Karlem je kíž, jak uvidíš z listu jeho. Možná, že ti naši trochu pilhali, ale trochu lehkomyslný je Karel též. Já nevím, jak radit. Byla jsem dnes u Fialy; ten mi ekl, ped trnácti k
tm
—
dnmi že ml místo v Sichrov^), ale nyní neví o niem a povídal, že by Karel nejlíp udlal, kdyby šel do Berlína, to že by mu potom dlalo oko, a teprv že by se mohl zde ucházet o dobré místo. Zde že nedostane v tch malých zahradách dobrý plat a že se mu v tch zahradách ani nebude chtít být. A také skrze vojenský stav že by to lépe bylo, kdyby jim na oi nechodil. Já nevím tedy, co m.u psát. Pjdu k hrabnce; jestli mi nco dá, tak mu pošlu, aby si mohl ten dluh zaplatit a nco na cestu. Také nkde kus šatstva snad vyprosím. Musíme
mu pec njak
pomoct, on by vstavu byl udlat nic, ale co dlat. Ve Vídni v císaské zahrad dostal by také místo, ale mají tam málo platu. Budu mu psát a piš mu ty také, co by ml dlat. Ta knížka vandrovní snad ješt na rok platí? Bože, já se hrozn bojím s tím vojenstvím o nho. hloupost.
— Já nemám ovšem sama
1) Sichrov (v hejtm. turnovském), kde sáhlý park a zahrada.
je
pi panství
roz-
288
dal
S tmi šatmi Tvými je kíž, radji, kdybys tam udlat; jestli ty kalhoty nebudeš moct
tedy
je
mžeš
dát Karlovi, až bys mohl jiné
si
to byl nosit,
koupit.
myslím, že budou muset schváln ani jednu stechu širší. To budeš asi 30 40 kr. pidat muset. Prádlo k nedli dostaneš. Pošli také Posla s sebou. Macháek byl u Fric a chválil prý tuze, že Té mohou dobe potebovat. Staková chudák leží už nepestojn od vánoc, a te áe jí provalila ješt ke všemu tvá. Bekl Ti snad psal, povídal to alespo. Panu buchhalterovi že se tedy také nechám unbekannterweise porouet, ili po esku, že mu službu vzkazuju.
Ten klobouk dlat,
ale
nebo nemají
—
—
T
Pála bych Ti to nejlepší, kdyby se to vyplnilo, musíme pát, abychom alespo zdrávi zstali
h
ale tak
aby nám nebylo. Pamatuj na nás a piš a ješt tedy zase brzy. Tvá upímná žena Božena.
XXI. (Nmec
dostal
výpovd
ze služby ve Zdicích; na stálá policejní dohlídka.)
škodu
mu
jest
27./3. 58.
Milý muži!
jsem Ti hned na Tvj list neodepsala; s Fricem mluvit a nebyl doma, až vera odpoledne. Dala jsem mu ten spis a velmi ho to pekvapilo, celý zervenal pi tení a povídal: To jsem neoekával, vždy tu byl Macháek ped sv. Josefem a nic neíkal. Vzí za tím jen špína, ale nutit se to nedá. také, že jsem vlastn ekla Já proto ani nepišla, jen abych mu to ekla. Prosila jsem ho, kdyby se nco jinde trefilo, aby pamatoval. K Vrátkovi jsem šla, ale je v Blatné.^) Až sem pijdeš, budeš pak moct leckam si jít; to víš, já nyní nemohu, ale kam chodím, všude jsem se zmíBekl také se divil, myslil, že pece nenila.
Odpus,
že
chtla jsem díve
—
—
—
—
^)
v
T
již.
echách
v býv. kraji prachenském.
289
chají.
tam
Je dobe, že Bekl tu
je,
a
naped
tam poádek,
nevydržíš, a jaký
—
povídal, že
sice
by
ti
to
Je to sice malá škoda, ale jestli dlouho nic nedostaneš, bude to velká. Rieger povídal, jak jsem pijdeš, abys šel k mstskému hejtmanu a upímn s ním stranu té dohlídky promluvil, vždy pece sakramenti nebudou chtít zabít. — Prádlo Ti tedy nepošlu, a na ty knihy nezapome. Máš tam také Posla. Postel beztoho s sebou vezmeš; bude to zas kíž s ležením. Mohl bys ješt kousek cukru vzít, te se na to už netrefí. Bylo tu krásn, tyry dni jsme netopili, a zase po dva dni chladno a chumelice. Dnes jsme zase topili. Od Šestáka nedostala jsem posud nic Mencl zve na svátky. Karel mi nepsal. Byl tu njaký aufseher skrze podepsání tch 25 fl, co ti strhli, žes to zaplatil. Zdrávi jsme a ostatní uslyšíš. Buchhalter dostane ten obraz, už ho dlá Jarouš. Pozdravujeme všichni a ukaž tam záda. Tvá
nevili.
—
—
.
.
T
.
T
tm
B.
Herrn Herrn Josef in
Nmec der
Fabrik in
Zdic.
*
Nmec
vrátil se
do Prahy.
V
dubnu'Jarouš
opt
a to zántem plic, ze Zahan dostávala také jen truchlivé zprávy. Od
nebezpen onemocnl,
Nmcová 1.
ervna 1858 zvýšena Nmcovi pense na pvodních fl; v ervenci odejel do N. Bydžova a vzal Ja-
350
rouše s sebou, Nmcová pak v Praze shánla se u pátel po njaké služb pro muže. Viz V. Tille, Bož. Nmcová, str. 215. násl.
Nmec piinním
manželiným poátkem kvt-
na 1859 odjel do Malých Dvor (Meierhofen) v záp. echách u Pimdy na celé léto, aby zrevidoval záKorrespondeoce a zápisky Boženy
Nmcové.
iq
290
mecký archiv
hr.
nco penz
dostal
Kolovrata Krakovského, Jarouš na cesty po echách od K. VI.
kreshl staré zámky a kostely pro Paarchaeologické. Nmcová s Dorou zstala války italské. v Praze a se zájmem sledovala V ervenci vypravila Doru s Mankou do Domažlic. Viz V. Tille, Bož. Nmcová str. 217.
aby
Zapa,
mátky
prbh
dcera Dora psala matce piložený tídenní ervence r. 1859. Popisuje v cestu z Prahy od 16. do 18. ervence, pobyt v Domažlicích a Chrástavicích, své dojmy a stesky.
Z Domažlic
nm
21.
list
List dcery Milá
Dory matce
z
Domažlic.
mámo!
Byla bych Ti ráda hned ty první dni psala, jsem ješt nic jistého Ti psát. V úterý v 7 hodin veer jsme pijely do Tejna^) a odtud jsme pišly o Val^' do Domažlic. Šly jsme pšky, ponvadž jsme nechtly dlat ješt jeden nocleh. Unavena jsem byla dost, neb jsem jist ten den šla pes 5 hodin. 2) Zkusily jsme a kdybych to byla vdla naped, byla bych radji sedla v Praze. Pomysli si to parno, a my šly každý den 3 4 hodiny pšky v nejvtším horku a prachu, neb se musí na každý vrch lézt, a od Rokycan se táhne vrch za vrchem. Každý nás litoval, když jsme sem pišly. Noclehovat jsem musela též v šenkovn na slám; nevystaily peníze na postel. V Žebráce to bylo dost isté a hodní lidé, ale v Plzni bylo mnoho vojska, a dokonce v Tejn nebyla bych ostala pro velkou špínu, a už nezbyly peníze na veei. V Domažlicích jsem zstala u Langhamr,^) odpoledne pišla ale
nevdla
—
—
mn
mn
^)
Horšv
')
Dcei Theodore bylo
')
Rodina služky Manky. (Bohd. N.)
Týn, sev. od Domažlic. 18
rok.
291
Nanynka^) a já myslela, že budu u ní spát, ale ona nezmiovala, než abych pišla druhý den na pedstavila se snídaní. Šla jsem tam tedy a panu pevorovi.2) Ml radost a chtl mne pozvat se
mn
tedy v kláštee práv hosti, dala do jejího pokojíku. Ona zstává v kláštee, má hezky zízený pokoj, ale jen jednu postel. Jsem tam každý den na snídaní, na obd a nkdy též na veei. Kdybych nebyla u ní, nemohla bych zde vbec zstat. Pan pevor se na všecky ptal a dá mi snad psaní, až pojedu. V Chrástavicích jsem byla dvakrát, ani bys to nepoznala, jak to všichni pozdravovat a tam vyhlíží. Nechají Boi^) snad pijede do Prahy poradit se s nkterým advokátem, jen jestli mu to bude co platné. Stará ješt jednou Konopka je živa a žne ješt; chtla by vidt. V pátek jsem chtla jít do Stantic,^) ale oni odjeli a nepijedou až v pondlí, tedy tam zítra hned zde dlouhý as a nebude-li se mi u mypjdu. Je k stolu, ale
Nanynka
mli
jídlo
T
T
mn
líbit, litovala bych vru penz, co cesta Posud jsem nic neužila a nejhorší je ten nocleh; musím spát s Mankou. Ani jednu noc jsem dobe
slivc lépe stála.
nespala, za jedno pro
mouchy (jsem
celá rozštípána,
much, co je zde), za druhé, že spíme dv, a ten kik od tch dtí. Jak vy se máte? Jarouš již odjel, nestýská se Ti? Tu jupku mn, prosím T, brzo pošli, neb se nemám do eho obléknout, a ty sleinky zde na mne koukají a prohlížejí si lovka od hlavy do paty. Byla jsem také dnes u Prunar,^) nevidla jsem
tolik
—
^)
')
hospodyn
Nanynka Blehradská, známá Nmcových
z
Pevor augustiánského
kláštera
mažlicích, (Bohd. N.)
jejich
v
kláštee v Dodomažlického.
pobytu v
Domažlicích
Švehla.
(Bohd. N.) ')
Bor,
kdysi rychtá v Chrástavicích u
Domažlic, dobrý
stará Konopová. Viz Nmcové Obrazy z okolí domažlického. (Bohd. N.) *) Ve Stanticích pod Riesenbergem byl myslivec Benda, známý Nmcové z r. 1846 48. (Bohd. N.) ^) Mšanská na námstí. rodina v Domažlicích; mli (Bohd. N.)
známý Nmcové
z
r.
1846,
podobn
—
dm
292
mne poslala; mají tyry sleny, a až se vrájsem tam pozvána na celý den. tedy tak dobrá a pošli ty vci brzy a až budeš posílat peníze, tedy mi pošli o nco více. Zbyly dva šestáky, a na cest jsme dost hospodaily. K obdu jsme mly jen polévku a pl porce njakého masa dohromady, jenže jsme mnoho piva pily a ješt dost žízn trply, ponvadž byla voda málokde k dostání. dtem bych též ráda dala každému po krejcaru, když jsem jim nic nepivezla. U MariandP) jsem byla, má malou holiku; ta mla radost, když vidla. Zde te dva dni prší, avšak je už as, nebo každý naíká na sucho. Obilí je už sklízeno, a nikdo nepamatuje tak brzo žn. by se zde pece ale nelíbilo, pedstavovala jsem si to vše jinae, že jsou tu hodnjší lidé; jsou už mnoho pokaženi. Prosím T, pošli nám též njaké šupaní pro
tím,
Bu mn
mn
mn
Tm
mn
Mn
movky.
Nanynka
T
nechá pozdravovat; zejtra mají
mn
pl msta
svátek. 2) Piš tedy jenom brzo, se po moc stýská, radji bych byla v Praze u Tebe. Odpust, že psaní nemohu vyplatit, protože na to nemám. Nevím, co bych Ti ješt psala, nemám ani myšlenky pro kik dtí a pospíchám též. Manka také není o nic lepší, spíše špatnji vyhlíží; alespo te vidí, co doma má. zdráva! S Bohem,
zde
mn
Tob
bu
Líbá
T Tvá Dora.
Dopis Boženy
dcei Doe do Doervence 1859. dobe se nedai, aby tedy dom
Nmcové
mažlic dne 27.
Doe v Domažlicích pijela, že je zvána do N. Bydžova; jak vypravila Jarouše na cestu; bída v domácnosti; o služce Zuze; Quastv obraz Bož. (Lituje, že
Nmcové.) ^) Marjánka, služka Nmcových (Bohd. N.) ') Sv. Maí Magdaleny. (Bohd. N.)
ped Mankou
r.
1856.
293
Milá Dorinko! Lituju T, že jsi takovou špatnou cestu mla a nyní také, jak z Tvého listu vidím, málo rozkoší Naninka nebude máš; kdybych se toho nadálá, že moct u sebe nechat pes noc, a že nebudeš moct tam pustila. hned k myslivcovm,^) nebyla bych s PaNo, když se Ti tam nelíbí, tedy pije roubkem, a chce-li tam Manka ješt týden zstat, tu není zstane, ale déle také ne, nebo volno. Dnes pijela fra z Bydžova z fabriky, a vera veer dostala jsem také list od švakra, abys tam pijela hned s tou frou, že na Tebe ekají. Psala jsem jim, že jsi musela jet na 14dní k Palackým^), aby nemli zlost, ale že tam na pout^) pijedeš, což budeš muset také udlat. Zatím by se táta vrátil, a já bych tam teba pro Tebe pijela. Ta fra je dost hezká a pohodlné vezení, a mladý pívtivý lovk je ten pacholek. To bylo ale hloupé, že tak na kvap psali, nemohla bys se byla ani vypravit, protože veer psaní pišlo, a ráno Nejezdj v 7 hodin stála už fra u domu, a jet. ale s tím formanem zpátky, je s Paroubkem; bude to lépe, on je pece rozumjší lovk. Snad budeš Zkusíš alespo u myslivc pece spokojenjší. trochu svta a uvidíš, jak je to mezi lidmi. Já se také naválela v bídných hospodách dost no, ale kdybych to byla vdla, že tak zaopatí, nebyla bys nikdy tam jela. Ten kabátek je hezký, ale teprv ty dni ho pinesla; ony mly mnoho práce a pak s hledáním bytu. Šátek nemohl Jus*) nalézt, až po dlouhém hledání. Pišlo od nho 21 kr. starých. Posílám Ti prozatím fl; jestli ale chceš odjet hned pry, tedy piš a já Ti pošlu na cestu to víš, já mnoho nemám. Mla jsem mnoho dluh k placení.
T
T
dom
mn
a
—
—
—
•
—
—
—
t
—
—
^)
1
K Bendovm
—
ve Stanticích, vých. od Domažlic; Chrá-
stavice jsou na sv. od Domažlic. ')
Do Lobkovic.
')
Pout v
*)
justv závod
(Bohd. N.)
Bydžov
Vavinci. (Bohd. N.) pedkreslování a ru. práce ženské.
o sv.
pro
294
—
sice bych Ti byla už nyní na cestu poslala. Jarouš nedostal od Zappa^) peníze až teprv v nedli, a jen 5 fl. Musela jsem mu koupit košili, šandy, potom jsem mu byla dlužná fl, a tak se ty peníze rozkoulely na vše strany. Šel teprv v pondlí odpoledne; vyprovodila jsem ho až za invalidovnu '^) Šel nejdív do Libiše^) a tam odtud teprv pjde do Nymburka a do Všejan.-*) Koupil si za fl v Židech vak na záda jako vandrovní. Na cestu musela jsem mu dát pece také nco. Tím že se tu musel
—
1
1
—
ješt celý týden zdržet, utratili jsme mnoho penz v tch hospodách, nebo jsou obdy mimo pedplacení drahé; dali jsme vždy 55 kr. Mla jsem také ten týden hodn co dlat, za jedno s prádlem, které jsem sama vyprat musela, nebo Zuza neumí prát, a sama ovšem vybiglovat. Když jsem to mla povšeno, strhla se ta boue, a div že nám to provazy nepetrhalo. Potom, když slunce vysvitlo, povsila jsem to zace Ale pece a za chvíli zaalo lejt. to doschlo a bylo to jako z cukru všecko bílé. Ale dva dni gž pozd do noci mla jsem pro Jarouše co spravovat, kalhoty, kabát, košile, do nichž jsem mu nová prsa zasazovala. Po ti dni po Vašem odjezdu nemli jsme obd, protože jsem nemla groše; tedy vždy jen pár vajec jsme mli od Beyerové na dluh, až jsem i
—
—
tch
pár zlatých ze Živy^) dostala, a to teprv 6tý den. i Jarouš odešel, stýská se mi. Zuza^) ráno pinese vody a uvaí snídaní a jde; já si zametu, ustelu a potom se teprve strojím. Dokud tu byl Jarouš, nechali jsme si obd z hospody pi-
Já jsem celý den sama jako duše, a co
^) K. Vlad. Zap, od gických.
")
V
')
Libiš u
r.
1859 vydavatel Památek archaeolo-
Karlin. Obíství Již. od Mlnika na Vltav; je tam zajímavý stavbou chrám ze XIV. stol. *) Všejany v okr. nymburském mají starobylý kostel ze
XIV. °)
stol.
Živa,
Krejího. *) Zuza
asopis
pírodovdecký
Langhamrová,
sestra
J.
služky
E.
Purkyn
Manky.
a
(Bohd.
Jana N.)
295
nést as po ti dni, co jsme mli peníze a o prádle; mli jsme všichni ti dost. O prádle ten den to byla Zuza celý den u nás a potom v sobotu, a to mli na ni ve fabrice hubu a Langhamer také, jako by to nic nebylo, co si uspoí na strav a bytu. Ona Ráno má to ovšem vidí, ale ten táta její je hrneek dobré kávy a rohlíek, v poledne, když tu byla, dobrý obd, veer chleba, pivo a skoro
—
.
.
.
každý den dám
jí s sebou do fabriky trochu kávy do flašky a chleba, protože odpoledne studenou nepiju, Ale spaní má ta a pece vždy trochu zbyde. Zuza, to je hrza; každý den ji budím a nkdy, když má ustláno již a pijdu do kuchyn, spí ješt Když jsem Vás vyprovodila to a celá obnažená. pišla, nemohla jsem se dotlouct; ráno a nazpt dvée jsem div neroztloukla, pes štkal až hrza, a ona nic, jako snop spala a teprv za dobré tvrt hodiny se pece probrala. íká, že se jí to v posteli a po piv dobe spí a že se není v stavu zbudit.
—
—
dom
—
Co pak nevyvedla
se snídaním. Já myslila, že jí ekla, jak to má dlat, a proto nevšimja jsem si, jen jsem se jí zeptala, jak se káva dlá. ,,Ze Ale erta vdla! Hodila umletou kávu do ví." vaícího logru,^) a když se hodn zavaila, vlila to všecko do mašiny. Já poád, co je to za ošklivou kávu, kdežto pece pražená tak pkná je; jdu, když práv nalévala, a tu vidím, jak vaila kávu. Povídala, že jí Manky nic neekla, že ji tedy vaila jako doma. Jinak jsem s ní spokojena; ona je úslužná a nic ji nemrzí, kdyby mla nevím kam jít a co dlat. Já jí neíkám Zuzl, ale Manky; nejsem stavu zvyknout na zapomenout; po její jméno. Pan Vidák nemohl kolik dní nesmla jsem ráno k Tvé posteli, hned vylítl, štkal a na postel skákal, jako bys tam ležela. Také oekával k polednímu na prahu. Druhý den po Vašem odjezdu vyhledaly jsme mu blechy a umyly ho. Šumovky Ti posílám a trochu kávy; nechceš-lí
Manky
—
T
T
—
soc
^)
Ssedlina (kávy) z
(z
nm.
Satz).
nm.
Lager; na
Moravé a Slovensku
2% dát Langhamrové, dej ji Borce, pjdeš-li do Chrástavic; ona ji ráda pívala, a myslím, že ji te nemá. Pozdravuj je a ekni Boroví, aby pijel s Vámi, že ho dovedu k nkterému poctivému advokátu. Milá holka, tob se to zdá jiné být, než to bylo. To dlají okolnosti a asy a ty mní i lidi ponkud; já bych tam našla pece své staré poctivé známé. Dnes odjel z Prahy pan baron;^) že pozdravuje. Ty dni mne fotografovali; ješt jednou musím sedt Quastovi,^) který mne do kamene ryje, a potom mme budou tisknout. Na fotografii jsem hezky trefena. Je to již v Novinách ohlášeno, že vyjde moje podobizna, jen aby to bylo k emu. Ta spisovatelka^) co sedávala u domácích na schodech, umela chudák! U nás je celý den zaveno jako v kláštee a pestalo a omrzování; veer, když nejsem doma, Zuza je hned žene. Pozdravuju a líbám a pozdravuj všechny známé, také freile Manky a Naninku a úctu panu pevorovi. Piš hned a kdy hodláš pijet. Posílám Ti marku, abych nemusila platiti pokutu. zdráva! S Bohem! ji
T
—
umní
T
—
vyi
Bu
Tvá upímná matka B.
Dopis Doin matce
z
Domažlic.
(O cest zpt: u rodiny myslivce Bendy v Stanticích; hrad Risenberk.)
V Milá
Domažlicích
2.
srpna 1859.
mámo!
Tvé psaní, které jsem den ode dne oekávala, dostala jsem v úterý a byla bych je ješt pozdji obdržela, kdybych náhodou nepišla do Domažlic; ^) Karel Maria Villani, pán na Stížkov u Benešova. (Bohd. N.) -) Jan Quast (nar. 1814), malí hlavn na porculánu a na skle, od r. 1836 v Praze usedlý. (Bohd. N.) *) Psávala služkám dopisy a prostým lidem žádosti a pod. (Bohd. N.)
291
tam jsem podepsala recepis, který ležel u Nanynky. Ten život mi v zadu nepadne dobe, ale jen když ho mám; ale mnoho ho zde už neužiju; kávu dám Borce. Podivila jsem se, že jsi dala tolik od toho šátku, to se Just musel zmýlit; já jsem tenkráte za ten první dala jen 7 kr., a byl též tak tisknutý. Jak dlat. Ledvina to bude s jízdou, nevím vru, co pojede v úterý a Paroubek na druhou nedli. Nedlouho, zstala bych tedy a jela až bude-li to s Paroubkem. Jestli by Ti to ale dlouho trvalo, piš mi hned a tak laskavá, pošli nám peníze na cestu, a my bychom jely zase s Ledvinou, nebo s Paroubkem bychom nepišly až ode dneška za trnáct dní a s Ledvinou ke druhé nedli. Z Bydžova tedy pro mne psali; nu, budou se zlobit, že jsem nepišla, jela bych, ale jen pod tou výminkou, nebude-li cesta nic nebo jen velmi málo stát. Myslím, že je tam pout 15ho. Jsem te zase dva dni v Domažlicích, zítra nechají všichni pozdrazase odjedu. Myslivcovi vovat, a paní Bendová by prý nikdy neekla, že ze mne bude ješt taková holka. Jsou to velmi hodní nenadlají, a já jim též nepelidé, oni mnoho kážím. Byt je pkný a všechno isté jako sklo. Mám pknou postel, spí se mi velmi dobe. Zde jsou ješt žn, ale v Praze je zajisté již všechno požato. Paní myslivcova je silná a hezká paní, ale on je již starý;
mám
Tob
bu
T
eí
asto na Tebe vzpomínají. Byla jsem zemburku.
^)
Hrab
to
nechal
vše
s
nima na Ry-
pkn
nahoe
vž
nechal spravit zídit, sklepy vystavt na pivo, opravit. Vylezli jsme a ve vnit také všechno až na horu, odkud je pekrásná vyhlídka, jakou jsem hned tak nevidla. Pan Krejí zdržel se zde v loni osm dní, byl ve Kdyni a každý den picházel na Ryzemburk s p. Venzigem a Heroldem. 2) Když
pkn
nyní pustý hrad, mezi Domažlicemi a N. 1) Risenberk, Kdyní; zpustošen byl od Švéd r. 1641. Panství náleží hrabcímu rodu ze Stadionu. ^) Jan Krejí, Jos. Wenzig a Ed. Herold chystali vydati u Bellmanna. dílo o Šumav ,,Bohmerwal'; vyšlo potom (Bohd. N.)
298
jsme
šli
dol
asi
okolo 10 hodiny, byli jsme veselí a
zpívali jsme. Je revír p. Bendy, a on mi poade pikazoval, že musíš pro mne pijet; nechá Ti prý pokoj. psaní napsat a on to podepíše; ale jen Já musím
mu
co bude po polní práci. Bude se Ti zde velice líbit. On má rád a poade si povídá: ,,Byla to hodná paní, ale zkusila dost." Paní Bendová by také velice ráda vidla a s Tebou mluvila; chvíli se na mne zadívá a íká, že Ti jsem podobna, prý mám Tvou. Mohla bys jim dopsat a podkovat se jim, jsem pece u nich už 14 dní, a oni by mli radost.
T
T
i
Kdybys
trochu
jen
mohla, mohla
bys
e
sem
jet,
až pijedeme, abys se trochu zotavila, neb Ti toho je tuze poteba a zde by ti svdilo.^) Všude okolo samé lesy, Ryzenburk je vidt, jak se vyjde ped Znám už mnoho tch vesnic, co jsi v nich bývala. Též na veverkách jsem byla s Bendovým mládencem; zastelili jsme jich pt, a paní Bendová je pipravila hned ten veer k veei; jsou dobré. Ti, že se Ti Jaroslav je tedy též pry? peníze brzy rozkutálely a že byste nic nezahospodaili, kdyby Jaroslav ostal doma. V té hospod to je pece jen drahé. Mám starosti, kde vezmeš zase te inži a nám na cestu; je to kíž! V tom divadle ješt nehráli ty kusy? Tu zlatovku jsem dostala, dkuju za ni a byla jsem velmi ráda, že ji mám, neb ani já ani Manky nemly jsme krejcaru a pece je poteba njaký ten groš. Dám si zde spravit brynelové botky, nemla bych v Praze v chodit a zde to je o polovic lacinjší. Koupat jsem se nebyla než dvakrát, není zde skoro žádná voda; každý stýská na sucho, ale ten hrozný vítr a déš zde byl též. Budeš tedy fotografována, však je as, jen abys byla trefena; bude to dlat as trochu hluku po Praze. Nanynka Ti nechá ruku líbat; je dobrá kuchaka a peje mn. Druhou nedli zde mají v kláštee posvícení a na druhý msíc pijede p. pevor do Prahy. Má se stát vyšším u sv. Mikuláše, ale sotva to pijme.
dm.
.
.
.
Vím
em
^)
Nmcová
se
na Domažlicko už nedostala.
299
Langhamrová
T nechá
abys jemu ekla, zde dostane, a pro nic nepíše, zboží mu pošle až po Paroubkovi. Všichni známí pozdravujou. Koním, neb je 11 hodin. Dostala jsem tyto dni rýmu a bolení v krku, že sotva mluvím. Vidákovi se nechám porouet, kanár nevyliti; ale Ty máš bez toho celý den okno zavené. Dti mají asi zlost, že nemohou omrzovat. Manky Ti nechá ruku líbat a jela by teba hned zítra do Prahy. že
mu
prosit,
zinky hned pošle, jak
je
T
Byla jsi u sleny ^) a u p. ejky? asto na Vás vzpomiínáme a mluvíme o Vás. Piš nám tedy hned, abych vdla, dle eho se ídit. Nepiš do kláštera, ale na Langhamrovic: díve psaní dostanu. S Bohem,
bu
zdráva!
Líbá
Dopis
Nmcové
t
Tvá
Dora.
synu Jaroslavovi do Mnichova.
Když Dora vrátila se z Domažlic a muž ukoniv práce v Malých -Dvorech též pijel do Prahy, cová, jež nutn potebovala trochu klidu a zotavení, vypravila se do Bydžova ku píbuzným mužovým a pak do Skalice. Jarouše poslala ke svému píznivci k dkanu v N. nad Metují J. K. Rojkovi. Vrátila se v íjnu do Prahy. Kladouc veliké nadje do malíského nadání Jaroušova, Nmcová usilovala o další jeho vzdlání vší mocí. Pízní rzných dobrodinc konen dosáhla, že Jarouše proti vli manželov vypravila do Mnichova, aby se tam vnoval úpln umní malískému. Jarouš byl na malíské akademii v Mnichov od jara r. 1860 do února 1861. (Viz V. Tille, Bož. Nmcová, str. 218. násl.). Dopis, jehož první ást chybí, psán byl 11. záí 1860.
Nm-
.
')
dr.
J.
Sleny
ejka
Mst
kde se (Bohd. N.)
Clottovy, platil.
Dora
uila
francouzsky,
za
300 (Chystá
Jaroušovi ^šatstvo a prádlo: katolický sjezd v Praze: K. Rojek; dr. Dušan Lambl a malí Jaroslav ermák; Kolovrat Krakovský; J. E. Purkyn; pobízí Jarouše k práci
dkan hr.
J.
a šetrností.)
polo vysokou hlavu; nosili je již, když jsi byl ale byly tenkráte velmi drahé. Plaid je velmi pkný, z vlny, ne tlustý, tyry lokte dlouhý, tmavošedivý. Oblek budeš mít také tmavý. Potom pošlu Ti slovanskou vestu, až dostanu odpov, jestli jsi ji prodal aneb jen zastavil. Co máš zastaveného, to si vypla, až Ti pošlu ty ostatní peníze, a když by se ti zase nkdy - což nemžeme taková nouze pihodila, nenech to tak daleko pijít, pro pár groš vyhoditi odv, který jsi dlouho ješt nositi mohl. Piš mi v as, a já Ti budu moct vždy pispti, když budu nyní dostá.
.
.
doma,
vdt
vati
—
honorá od Augusty. i) Jak bys mohl si s litegroš vydlat, o tom budu Ti psáti v bu-
raturou pár
doucnu psaní. Dostaneš také teplý kabát na noc a teplé podvléky punochy a dv košile, jednu na péra i knihy a ješt den, jednu na noc, a ten papír vci drobné, co Ti pijdou vhod. Chtla jsem Ti také i
i
poslat
moji,
Doinu
a
Barušinu
-)
fotografii,
ale
Václav Fric ^) nemá to ješt zízeno; Antonín^) mu to zídí dle anglického zpsobu. Byl tu tyto dny katolický sjezd ^) a také Rojek ^) tu byl. Bydlel ') Nakladatel a knihkupec v Litomyšli, který chystal se vydávati sebrané spisy B. Nmcové. Viz Sborník B. Nmcové.
str.
344. násl.
2) Baruška Kížková (1844—1379). dcera skladníka u Halánk, pozdji manželka Františka Šimáka: tehdy byla „ideální
láskou" Jaroušovou. Starší její sestra Josefa provdala se r. 1375 (1841 1893) byl za Vojtu Náprstka a mladší její bratr vynikajícím lékaem v Praze. (Bohd. N.) ^) Václav Fric (nar. 1839), syn dra Jos. Frice, majetník známého obchodu s pírodninami v Praze. *) Antonín Fric, bratr Václava Frice (nar. 1832), znamenitý zoolog eský, professor eské university. ') Svolán byl kardinálem Bedichem Schwarzenbergem na Mariánské svátky dne 9. a 10. zái 1860. (Bohd. N.) ^) Jan Karel Rojek (nar. 1804), spisovatel a buditel eského 1862 dkanem v N. lidu ve vých. echách, byl od r. 1852 nad Metuji; s Nmcovou sob dopisoval a také ji podporoval.
enk
—
—
Mst
301
Modré hvzdy"
jsem ho tam kolikráte, natrefit, a do besedy mšanské, kam veer chodil, nemohla jsem také jít. Byla bych tuze ráda s ním mluvila, aby pece u
,,
a hledala
nikdy jsem ho nemohla
ale
vdl,
co dláš;
vždy
nic o
Tob
nevdí
—
a
mohou
si
Dr. Lambl pijel snadno myslit, že jsi nevdník. z Paíže, byl tam zaasté pohromad s Jaroslavem
mn
ptal se a Lambl povídal mu o se prý, abys dlouho nebyl v Mnichov, že je tam sice dobrá škola k nauení se kreslení, ale co se malby týká, to že se tam nikdo nevzdlá, a jediná škola že je v Antverpenu '^) a. v Paíži, kde
ermákem i
o
^);
Tob. Vyjádil
malí vzdlávati mže.
bau
a Dalmapo Slovensku. Jsou to tak krásné obrazy, vypravoval Lambl, že je celá Paíž pobláznna. Za první dostal od kupce, s kterým má kontrakt, 4000 frank, a druhý den prodal ho kupec za 6000 fr. Za druhý dostal 6000 fr., co žádal, a kupec prodal ho za 8000 fr. Ale on má prý radost, když má kupec z toho užitek, a velmi píjemný je i lovk a vážený v celém Francouzsku. Doposud nevidli Francouzové takové obrazy! Slovanský lid pichází jeho obrazy v známost vzdlaného svta, a to on chce. Matka jeho a on pijel tam *) nyní na návštvu a chtla jsem mu vera psát, a tu slyším, že pijede do Prahy; pjdu tedy dovedl; hned ráno k Lamblovi, aby mne k ujmout, jen aby neujel mezi tím asem. Mohl by se se
tinku
^) s
díttem, studie
Maloval
to z jeho cesty
—
nmu
T
^)
ermák, malí eský svtového jména
Jaroslav
(nar.
Paíže do Prahy a odtud cestoval dostal se do Dalmácie a zvlášt oblíbil sob rázovitou ernou Horu. Z pobytu na Slovensku vznikly obrazy Slováka dít kojící" a ,,Baa se psem". 1831), roku 1858 vrátil se z Moravou a uh. Slovenskem,
,,
')
umní, ^)
V
Antverpách v
vzniklá
Omylem
r.
Belgii jest slavná
akademie výtvarných
1510.
místo
,
.Slováka
s
díttem".
Jaroslav ermák byl slabého zdraví; proto matka jeho, vdova po lékai, provázela syna Jaroslava na jeho cestách za umním v Mnichov, Diisseldorfu, Antwerpách Paíži. i v *)
Do Paíže.
302
jako se ho ujmul Gallait. ^) Balík nemohu díve pov úterý neb ve stedu veer; není ješt kabát hotov, ponvadž jsem nemohla dát na všecko peníze, ani jak se platí, na splátku a od Augusty také jsem Psala jsem také hrabti dlouho peníze nedostala. Kolovratovi ^), radil mi k tomu Bendi, který tam ^) primici, a nyní kaplanem se stal y Klatovech. On podporuje prý rád všecko snažení ech, zvláš poslední léta. Psala jsem mu, ale pro sebe o pomoc, abych mohla bezstarostnji pracovat, a když já budu mít, budeš Ty mít. A když pošleš ty obrazy, si to myslím, že i Štulc Ti pošle na malbu. nyní a piš mi hned, jak a co budeš dlat; já myslím, abys toho dobrodiní Purkyova *) použil, a když budeš umt emeslo to jako umlec, vydláš si na malíství, a proto mžeš býti nkdy slavným malíem. Než dostaneš ten odv, šet se, prosím T, abys nenastydl; potom budeš dobe zaopaten ped zimou z venku z vnit. A piš si každý krejcar, co z tchto penz a co budoucn dostaneš, na lístek prozatím a já Ti pošlu na ty poty knížku, a vydání, peníze, co jsem Ti pov psaních psával, cos slala, co jsi tam, vypíšu já z tvých psaní; pišme si každý, abychom se nkdy vykázati mohli, že jsi Nezanedbávej proto malbu, a zvláš skromn žil. anatomii; nyní budeš moct upotebiti odporuení, které si dostal. Ale Jaroušku, šetit musíš a piiovat se, abys i Ty vydlati si mohl k svému pilepšení. Ostatní všecky noviny, co se nás a obecných slat až
—
ml
i
Zai
i
mn
i
i
—
^)
1812), slavný malí belgický, nadav Antverpách pátelsky ujal a byl mu vždy
Louis Gallait (nar.
ermáka
ného
se
naklonn. ')
Hrab Hanuš Kolovrat Krakovský (nar. 1794), pán na Nmcová v Pohorské vesnici zvnila pode jménem
Beznici, jejž
hrabte Hanuše Bezenského. ^) Václav Bendi, mladý pítel Nmcové, toho roku byl vysvcen a primici ml v Beznici, kde ml píbuzné. Potom stal se kaplanem v Klatovech. Ev. Purkyn poskytl Jaroušovi penžní podporu, J. aby se mohl nauiti v Mnichov devorytectvi. (Bohd. N.) '')
303
našich týe, budeš mít v dlouhánském líbajíc, zstávám v balíku. Tisíckrát
záležitostí listu
T
povždy Tvoje vroucn
T
milující
matka. Piš hned. Než pošlu paklík, budu Ti psát, abys mohl si proto jít a pošlu Ti také peníze na vyplacení anebo to vyplatím radji zde.
List
Boženy
dcei Doe nad Cidlinou.
Nmcové
z
Chlumce
Jakmile Nmec vrátil se z Malých Dvor do Prahy, nastávaly mezi manžely prudké spory, které se mimo jiné týkaly zvlášt vychování dtí. Nmcová toužila, aby Karel se stal vynikajícím zahradníkem alespo jako Fiala neb Kodym, kladla veliké nadje do malíského nadání Jaroušova a oslovala ji sláva Jaroslava ermáka. Z dcery Dory chtla míti vychovanou uitelku. Proti tomu všemu stavl se Nmec, a tak došlo mezi manžely k roztržce. Po rozchodu s mužem Nmcová r. 1861 odjela do Chlumce, zde byla hostem v edin tamního sládka Josefa Danka. Z Chlumce potom odjela ke známému farái Fr. Šafránkovi do Mlíkosrb a odtud do Nového Bydžova k píbuzným mužovým. Piložený dopis psán byl koncem ervence neb poátkem srpna 1861; byl psán brzo po odjezdu z Prahy, nebo píše Doe o vci, které v Praze zapomnla, a oekává, že Jarouš pijede na studentskou merendu, jež byla ke konci srpna t. r., do Bydžova. (Bohd. N.).
ádn
(Nmcová beseda v
libuje
v rodin Dakov; divadlo v Chlumci, Jaroslav Goll; studentská merenda v Bydžov; Vojtch Šafaík.)
sob
Jaromi;
—
Z Chlumce v deset hodin ráno. Práv jsem pišla z procházky, a na stole eká mne kus chleba
304
máslem. Ráno snídala jsem mléko. jsem koroptviku s dušenými Když jsem si veer hledala istý podolek višnmi. v žoku, nahmátla jsem mezi prádlem papír, a je to piložený tuto ktící list Jaroslava. Dej mu hned, snad ho hledal, ale já jsem ho tam nedala, to vím. Ráno ale, když jsem otevírala tašku, chtíc si pišíti prasku, co jsem si od Tebe koupila, ale nenašla jsem ji v žádném papírku ani brazlety pro Karolínku. ^) také nedala, ani ten peroízek nový, A nžky jsi který jsem, když jste to zaali skládat, na stolek psací položila, a to potebuju všecko nevyhnuteln; s
erstvým
V pedveer mla
—
•
mn
mn,
tedy
jak
list
dostaneš, pošli.
ponvadž jsem mla tašku zamknutou, a klíek v kapse jsem mla až do veera. Také ta celá míliova ^) svíka není v tašce. Pikládám ti 30 kr. a kup ješt jedny punochy Na druhý týden a za 2 kr. nití na ten mólový šátek. bude zde divadlo; už se staví a malují dekorace, Ztratit jsem ho nemohla,
mn
je
v
hodn velké; budou Jaromi byla beseda,
—
hrát okolní studenti. jejíž
program
mn
Také
dal Ja-
roslav GolP), který je na prázdniny zde u strýka. Je velmi slušný hoch. Merenda v Bydžov^) bude velkolepá; sejdou se ped merendou studenti z celého okolí, z Chlumce, Smidar, z Jiína, z Hradce Jaroa daleko z okolí, a ti spolen budou si volit pantátu a panímámu Merendy. Do té doby^ dostanu peníze. Psala jsem ráno panu Vojtchu Šafaíkovi,^) a to Ti pošlu na cestu. Co dláte? J á se mám jako pánbh v ráji. B i
me
.
^)
Ne Nmcové
^)
Svíky
v Bydžov. (Bohd. N.) ^ stearinové dle tovární fy. Mílly, zal. ve Vídni r. 1837. Myln se jím íká „mlékové". Mólový šátek, vlastn mollový (mullový) z jemné bavlnné tkaniny. Goll, nar. 1846 v Chlumci nad C, syn lékae; ') Jaroslav professor eské university a vynikající historik; bylo mu tehdy 15
—
let.
Byla dne_26. a 27. srpna 1861. (Bohd. N.) (nar. 1831), syn slavného P. J. Šafaíka, pozdji professor chemie eské techniky; do roku 1856 professor eské reálky. Jednalo se asi o honorá z . . M. 4)
5)
Vojtch Šafaík
3Uj
Dopis
B.
Nmcové
Doe
dcei
v srpnu
r.
z
Mlíkosrb
1861.
(Dopis tento, jako pedešlý, psán je nejistým slohem, pravopisem i pismem, prozrazujícim chorobu tlesnou a rozrušení mysli.) (Bohd. N.)
(O odjezdu z Chlumce, píchod do Mlíkosrb; sládek Jos. Dank; Doe peníze na zaplaceni dloužk a na drobné nákupy.)
zasílá
Milá Dorinko! Peníze tyto, co Ti posílám pi-
nedli pi odjezdu z Chlumce, kde jsem se zdržela od stedy od veera; chtla jsem hned odjeti do Mlíkosrb, ale Dank ^) nemohl dát píležitost, an práv ty dni pšenici a oves požínali. Mluvili jsme o lecems, ale vždy jen, když paní pítomna nebyla. V nedli ráno dal zapáhnout a sám pomohl mi do koáru a podávaje mi ruku, položil mi zapeetný list do ruky se slovy: Pijmte to, paní Nmcová, na dkaz mojí vážncsti a upotebte k Vašemu brzkému uzdravení a co píspvek na cestu do Slovenska. -) Odpoledne pijeli jsme teprv do Mlíkosrb; musel si koí zajet, an v pátek hrozný liják byl a bližší cesty rozvodnné. Ten den nebylo možná, abych Vám byla peníze poslala a psala. Pišli odpoledne hosti a zstali až do veera. V pondlí musel p. Šafránek ^) k nemocnému a vera byl v Kratonohách. ^) Kdyby to bývalo jednoduché psaní, byla bych je po nkom poslala, ale s penzi a na recepis to nemže být. (Nmcová dále vypisuje, co má Dora kde ze zaslaných penz zaplatiti a pokrauje): Tob 3 fl., Karlovi 3 fl., jeden pjil na cestu; Jaroušovi 4 fl., protože fl. ^) Pošli mi ty nemá-li ale na inži, dej mu ješt ložené, dostala jsem v
mn
—
—
,,
—
mn
1
^)
Totiž Josef
Dank,
sládek.
Nmcová mla
v úmyslu zajeti po páté na Slovensko za studiem národopisným a literárním. S prof. J. Krejím a M. Hattalou chtla se úastniti vydání velkého dila o Slovensku. (Bohd. N.) _ ^) Fr. Mlíkosrbech (sv. od Chlumce); Šafránek, fará ve Kratonohy leží vých. od Chlumce. *) Jarouš nebydlel tehdy s otcem, nýbrž Dora. (Bohd. N.) ^)
Korrcspondence
a
zápisky Boženy
Nmcové.
20
306
tu svíku míliovou a jednu mí píkup, potom ten peroízek; nž si tam prozatím nech.
brazlety,
Prasky jsem našla. Mám-li podštrykované ty nitné punochy, tedy mi je pošli a kup ješt jedny stávkové u níaky v Platejze. Na to, na nit, na ostatní pun-
mn
ochy
posílám Ti 2
Potom
fl.
mn kup
mn
závinky do vlas; ta síka nedrií a jsem jako sojka, a kup houbu, nemusí být fein, ani velká; kup ji v Široké ulici; na to posílám 2 fl.; co si smluvíš, to si nech. Kup také ješt jeden šátek u Sedmík a sob také jeden za je 90 kr. U papírníka v Ovocné v krám 45 kr. ped Gablerovým kup 2 lístky s Riegrovou podo-
mn
mn
—
biznou, štangliku vosku koupila, rozbil se mi a
—
—
na to 45
—
ten, co jsi ervenou potom olvko Hardtmuth •
kr.
Ty listy a ten popis pohebu ^) pošli mn s sebou, potom ilirský ^) slovník a notiz ze Slovenska, ne, co jsou ty písn, ale co jsou ty povry a všelijaké poznámky, co
je více popsaná. Paní Rezince dej 30 kr. a 50 kr. Vám posílám na želízka a 2 fl. na vanu. Troky stály 3 fl. a Lipšová fl. 50, tedy jsme si quitt. dala za správu Zítra pošlu Ti další zprávy. Na posvícení nepije, já také tam nepjdu, ale pije na merendu. Piložený lístek dej paní Knappové a k tomu pilož fl. 50. Všecko zapakuj a špagátem oto a zapee a pošli franco já si to vyplatím zde: ,, Božena Nmcová, Mlíkosrp, p. Chlumec." Psaní Ti pošlu zítra do Museum k Wildnerovm.^) S Bohem m. 1
pkn
1
—
^) Popis pohbu Havlíkova; byl zachován v pozstalosti, též zápisky ze Slovenska. (Bohd. N.) '') Illyrie, provincie ímská, zaujímajíci celý západní Balkán; jméno jako státu obnovil Napoleon I. ,, Illyrie fran(;aise". Myln Slovinci a Srbochorvaté nazývají se Illyrové, nebo pvodní Illyrové nebyli Slované.
^)
Aby
se
dopis nedostal
v museu. (Bohd. N.)
do rukou
muži; Wildner, sluha
307
Nmcová
o studentské merend sešla se v BydDorou a Jaroušem, potom nevrátila se však do Prahy, nýbrž v polovin záí 1861 odjela do Litomyšle. O dalším trudném život Nmcové viz Sbor-
žov
s
ník B.
Nmcové,
str.
544. násl.
list rodinných B. Nmcové patrno, že veškero úsilí její smovalo k tomu, vychovati své dti, poskytnouti jim dkladného vzdlání, aby jednou zaujímali v národ eském estné postavení a mli zajištnou budoucnost.
Z
ádn
Snaha obtavé matky nezstala marnou.
Karel
po
rzných
cestách
stal
se
r.
1874
uitelem zahradnictví na zemské hospodáské škole v Táboe a r. 1896 editelem zemského pomologického ústavu v Tróji u Prahy. Zemel dne 3. kvtna r.
vku
1901 u J a r o s
62
let.
a v stal se uitelem kreslení na reálce v Odse na Rusi a r. 1881 inspektorem tohoto ústavu. Pak byl jmenován editelem reálky v Rovn v gub. volyské a r. 1890 v téže vlastnosti peložen do Vinice v gub. podolské. Z list matiných známa jest nám jeho náklonnost k botanice. Jako editel reálky horliv se zabýval ve Vinici sadastvím, takže byl vládou roku 1895 poslán do sev. Ameriky, aby se 1
tam seznámil s prmyslem ovocnáským. Výsledkem této jeho cesty byl obšírný
spis
v ruském jazyce ,,Promyšlennoje plodovodstvo v Svernoj Amerik" (r. 1898). Toho roku pijel do Prahy, aby se tam léil z rheumatismu. Nevrátil se již na Rus; zemel dne 20. listopadu 1898 v Praze a pohben byl na Vyšehrad do hrobu matina. Bylo mu teprve 56 rok. (nar. r. 1841 v Polné) rok po smrti své matky (r. 1863) stala se uitelkou na díví škole v Jiín, zprvu pro práce runí a francouzštinu na pipojené škole mšanské, pak na soukromé vyšší díví škole, kterou založil professor Fr. Kott. R. 1871 ustanovena byla na 5titídní díví škole uitelkou literní. Po 46tileté pilné práci odešla r. 1911 na odpoinek, a dostalo se jí pochvalného uznání od c. k.
Bohdana
i
30 S
okresní školní rady a bisk. konsistoe v Hradci Králové. R. 1866 po bitv u Jiína dne 29. ervna Jiín peplnn byl rannými vojíny rakouskými, saskými a pruskými. Bohdana Nmcová vnovala se velmi obtovn péi o ranné naše vojíny, zaež byla pochvalným uznáním a díky c. k. místodržitel-
odmnna
ství.
Dlí
v
Jiín
zájmem ruch
na odpoinku, sledujíc snahy politické.
literární
i
s
ilým
IV.
DVACET DOPIS VÁCLAVA BENDLA BOŽEN NMCOVÉ. (R.
1856—1861.)
Dopisy Václava Bendla
IV.
Božen Nmcové.
(Bendi žádá za svazek drobných novel G. Sandové.)
Milostivá
Rate
paní!
osmluju Vás o nco bylo možno
odpustit, že se
mn
kdyby Vašnostem
žádati,
jeden svazek drobných novel Sandové se nkde vypjiti. Prosil jsem Vás, Milostpaní, ve psaní ze Selan, abyste mi dv divadla koupila, a piložil jsem 1 zl. st. do psaní; akoli jsem tam ale tyry dni na odpov ekal, nepišlo mi nieho. Pak-li Vám, milostpaní, možno, mi ten jeden svazek Sandové obstarati, rate mi jej prosím po pošt odeslati. Poruení si vyprosím na pana vrchního komisae a srdené pozdravení na Jarouška a Dorinku. Vám, Milostpaní, uctiv ruku líbám a mám est býti totiž
s
úctou oddaný
.
V.
V
Roudnici dne
3.
záí
Bendi.
1856.
Adressa: Milostivé Paní,
manželce
Paní
c.
k.
Božen
(utrženo)
vrchního komisar
.
.
.
v
V Štpánské 1)
Václav
seznámil se
s
enk B.
ulici,
Bendi
Nmcovou
.
647.
(nar.,
v
dne
24.
Nymburce
ijna 1833 v Turnov) r.
1849.
312
2.
(Bendi
za povídky G. Sandové a píše, že by byl rád Jarouše pozval k rodim.)
dkuje
Milostivá paní!
Nemálo jsem se podivil, když pišed v sobotu veer dom, nalezl jsem Vámi odeslané mi povídky Sandové. Myslil jsem, že nejste v Praze, nebo ten prosil, odeslal jsem do v nmž jsem Vás o Prahy osmého a nejdéle snad to bylo desátého záí. Divím se tomu velice, zvlášt an jsem toho chlapce dvakráte se ptal, zda-li to odevzdal. Ostatn Vám za laskavé obstarání srden dkuji, akoli mi již málo platný jsou z toho ohledu, že ve stedu již pojedu do Prahy. Ze Sedlan že jste Milostpaní bylo to docela mé psaní nedostala, je mi divno jednoduché psaní, a myslil jsem, že nebude zapotebí pro mizernou zlatku vzíti recepis. H ccm-l ajie laKé 3i> Beauui^e Báarr. noc.7ia.n> uTiioBbAb na Bame ncaHH a o Hei>n> te ;íhh HesMiiiiEoeTe' He iipiim.iaTaKé jKáAHa OTiioBtflT). Od Anny dostal jsem dnes (v pondlí) psaní zase jednou po celých osmi nedlích! Psal jsem jí z Beznice, ze Sedlan a zase podruhé z Beznice žádná odpov pak jsem byl doma psal jsem jí tedy ješt jednou pouze nkolik francouzských a ona mi píše, že krom toho francouzského lístku ped tím ani jedno psaní nelístek,
n
—
—
•
—
—
•
—
—
— —
—
ádk
obdržela.
Nevím, co
mám
si
o
tom
mysliti.
Do Brna jsem
také psal a také nic! Co jste mi psala, milostpaní, strany Jarouška, je mi srden líto, že jsem to nevdl díve, ped trnácti dny jsem se dosti napemýšlel, koho bych pozval na zdejší posvícení, a koho jsem pozval, nepišel; myslil jsem, že jste dávno na Poíí^) byl bych tu rád ml Jarouše, nebo jsem byl vždy sám, a v té dlouhé chvíli jsem pedešlý týden šel do Litomic, do Lobosic, na Milešovku, do Teplic, do Bliny atd. V sobotu jsem se vrátil.
—
1)
Viz v.
Nmcovým
Nmcová, str. 173. Bohdan Stank Poíí na Sázav u svých rodi.
Tille, B.
pobyt v
nabidl
313
Pro jste ho, Milostpaní, neposlala díve beze všeho ohlašování? Což by ho byli naši neradi vidli? Ve stedu v poledne pijedu do Prahy. Panu manželu se uctiv porouím, Dorinku a Jarouška pozdravuju, Vám Milostpaní ruku líbám a mám est býti Vám s úctou oddaný
—
Václav. 1856.
29./9.
Ihr
Wohlgeboren der Frau Frau Marie Niemec, OberkommissársGattin
k. k.
in
Prag
Stefansgasse, 647
2 3.
(Bendi se omlouvá, že se nepišel rozlouit, popisuje nesnáze z Prahy, cestu do Budjovic, život svj v knžském seminái a prosí Nmcovou o nutné malikosti a brzký
ped odjezdem
dopis.)
Milostivá paní!
Nejprve Vás musím jsem
k
Vlastn
prosit za odpuštní, že ani nepišel ped svým odjezdem. nebude ani snad mi pílišného omlouvání
Vám
zapotebí,
nebo dobe
víte,
že
bych byl pišel,
kdyby mi možnost byla bývala. Povím Vám, jak jsem odjel. Víte, že jsem nemly žádných penz, že jsem je tedy ml odpoledne od Štulce^) dostat. Byl jsem též v poledne u nho, a on mi ekl, bych o pl tetí na nho ekal, že pijde z Hradan. O pl druhé byl jsem u Staka ten vyjednal to v dostavníku
—
mohu
zl. místo za ptku. Konduktér mi také hned lístek vystavil, abych ml jistotu, že nepijdu pozd k zápisu zaplatit jsem ml až po-
tak, že
jeti
za 3
—
^)
P. Václav Sv. Štulc byl tehdy katechetou akad.
v Praze.
gymnasia
314
zdji v Budjovicích. O pl tetí jdu k Štulcovi, on ekám do tí, dt pl však nebyl ješt doma tvrté "- on, považte si, vdl, že jedu pry, že nemám krejcaru, a on na to doista zapomnl. O pl páté pomyslete si. jak netrpliv jsem dostavník jede byl. Když ani ve ti tvrti na tyry nepicházel, nevdl jsem co dlat - jeti jsem musel, jinak bych byl musel zaplatiti zamluvené místo a druhý den bych byl musel celou ptku platit. Líti jsem. tedy k jedné rodin, kdež mi dv zlatky na cestu pjili a konen jsem po tvrt na pt byl u Charouz a za chvíli jel. Mžete si asi pedstavit, jakou zlost jsem neml jsem ani asu se zlobit. Paninka ml. Však doprovodila k Charouzm, tam ekal na mne Tille^), kteréhožto jsem hned k Vám, milostpaní, poslal, a doufám, že byl u Vás. Vidíte tedy, že mi nezbylo ani nejmenší chvilenky, pijít k Vám se porouet, akoliv bych byl, ví Bh, tak rád pišel, ale vte mn, že jsem do hospody pibhl jako udýchaný chrt, a kašel, který nyní mám, pochází odtud, že tak upocený jsem v zim musel jeti. Ostatn cesta byla mrzuta, žádná spolenost, všichni spali, a já nemohu na dostavníku usnout celou noc a zase celý den jsme jeli až konen veer jsem piploul do Budjovic, potm bylo již, a proto jsem zstal v hostinci pec noc. Druhý den, totiž ve stedu, pedstavil jsem se biskupovi -), který mi beze všech dlouhých cafik a beze všeho kázání, jaká by Š^) pi takové píležitosti dlal, dal visitní lístek a halabala na nj napsal: der Uberbringer dieses ist ins Seminá aufgenommen, s tím poslal do semináe, a bylo to udláno. A te sedím zde mám 25 koleg, mám svj pult k zavení, mohu psát a vbec dlat co chci, jen když se nauím lekcí, kterou kantoi práv chtjí zkoušet v pondlí, ve stedu a v pátek jsou 4 hodiny škola (to ale professoi pijdou
—
i
—
—
-
—
—
—
m
—
—
m
—
—
Antonín. Viz V. Tille, B. Nmcová, na str. Biskupem v Budjovicích byl již ode dne 1851 šlechetný Jan Val. Jirsík. ^)
.
'')
»)
V. Štulc.
195. 1.
listopadu
315
k nám do sálu), v úterý jen ráno, ve tvrtek nic, v sobotu 3 hodiny. Z pednášení máme: Fundamentaltheologie to je filosofické; pak židovskou archaeologii po latinsku, pak paedagogiku, kterou pednáší jakýsi dr. Hruška vskutku velmi interessantn (je +o znamenit galantní lovk, jenž chce zdejším theo-
—
logm pednášet
bon
ton,
aby
se,
když
nkam
pi-
nechovali jako medvdi, a to je dobrá vc). a jedna Mimo to se te a trošku vykládá bible hodina za týden je patrologie, uení o tak zvaných Nejmrzutjší, že latinsky Svatých otcích zvonec panuje zde nade všemi. Povím Vám poádek denní, což všechno zvon svolává. Ráno v 5 se vstává, o pl šesté do oratorium, kde je ale teplo, v 6 mše, od V27 V"8 studia, pak snídaní; od 8 10 škola, 10— V2II nic, 1/211 12 studia, 12— ^/^l obd, pak 7 studia nic až doV22, ve 2 škola, ve 4 procházka, od 5 7 -728 veee, pak se tropí švandy až do Va^, hrajou se karty, skotaí se atd. ^j.^ do oratorium, kde polovika díme a v 9 jdeme spát. Máte zde nkolik hodin studia naznaeno; nemyslete ale, že se to v tch dobách poád studuje, to je jen, že musí být v sále ticho, a každý dlá co chce, já ku píkladu zatím píšu psaní. Kdyby nebyl as k tomu ustanoven, bylo by poád moc hluku, a to by lovk nic neudlal. Ostatn si nás tak dalece nevšímají, protože je všechno už v poádku. Já jsem se dal dnes ostíhat, a neDnes sluší mi to tak špatn, jak jsem si myslil. dostanu kutnu, potom bych se Vám rád ukázal to si ale musím nechat chu zajít až na velké prázdniny; akoli o vánocích bude prázdno to by mi ale nestálo za to do Prahy. Jíst zde dávají dost, to je pravda, nouze není jdou,
—
—
—
—
.
.
.
—
—
—
—
—
—
—
—
—
možná
—
asem
—
drobátko zakouit na zasi hrad po a já, jenž jsem dychtil se ponkud restaurovat z toho boulivého života, jsem zde prozatím dosti spokojen nejhorší je, že lovk nemže chodil bez povolení po ale já, kdežto tu nikoho neznám, nedlám si z toho tak mnoho. V Praze by to více dopalovalo. Mezi alumny
taky
je
obd —
•
m
—
mst —
316
jsou, jak vidím,
zde
nkteí
hodní a vtipní
vbec
ovládá, u nás je 5 a já budu také nco
—
misují více seznámím.
V prvku
mi
te ješt
lidé
Nmc,
—
eština
kteí
se bohe-
—
až jen se
úinkovat
nkteré vci dlají
starosti
—
a obracím se na Vás, zda-li byste mi nemohla v tom ponkud pomajíc tolik známých moci. Schází mi trochu drobného prádla, pak as dva runíky, njaký servitek, já žádných penz ne-
—
mn
mám, abych
si to koupit mohl. Tak nkteré jiné drobnosti, jako je nožejk s vtším nožem, zrcádko atd. Kdybyste mi mohla, milostpaní, nkteré ty vci njak zaopatiti, byl bych Vám velice povden. Zvlášt o jednu vc vás budu prosit o Briefpapier bude-li Vám možno, dejte mi s písmenou nkolik udlat jsou to vci, které nevyhnuteln musí mít a nemaje krejcaru, nemže si je zaopatit, jak už stará zkušenost dokazuje a uí od Adama až na moje nynjší theologické asy. i
—
—
—
lovk
—
Jak asto jsem už zpomnl na Vás, Milostpaní! Já vím, že tam v Praze po nikdo ani nevzdechne že si nikdo ani nevzpomene na Vaška, který je nyní sprostým alumnem že mnozí za nepoctivce považují, že jsem sem šel, a jestli to i Vy Milostpaní, nejste, je jich mnoho jiných. Však budu vidt, zda-li mi pec psáti budete a vy víte, jak toužebn budu na list ekat Co dlá pan Oberkomisa? Pjde do Villachu?!) a kdy? a pojedete Vy potom do Votic? Co dlá Dorlika a Jaroš? Pozdravujte je srden mi nkdy ta budoucí moje hospodyn pár napíše. Milostpaní, mám u Vás Puškina, zapomnl jsem ho a tož bez nho pece nemohu býti bute tak dobrá, pošlete mi ho — a mordie, kdybych zde takhle mohl mít Heineho — nemám zde ani hadr básní zaopatte asu budu mít dost. A proto Vás, milostpaní prosím, abyste mi
—
mn
m
—
—
—
—
a
ádk
—
—
^
m ním —
—
pkn
1)
18.
Nmec
list.
1856.
odjel
do
Bláku
(Villach)
v
Korutanech
dne
317
CO nejdíve odepsala, nkteré ty vci, co možno bude, mi poslala. Víte, že s náramnou nedokavostí budu oekávat. Vy nevíte ani, jak to je, když je lovk tak píliš vzdálen! jste již na Moravu? Jenom Hansmannovi^) také ode mne pište zatím pozdravení te já mu budu psát ale nemám marky. Vám dávám poslední šestákovou marku na psaní a jsem quitt. Ješt nco budu Vás prosit bu dojdte neb pošlete k Štulcovi, já jsem
Prosím Vás, psala
nezapomete na
—
—
njakou biblí a modlící knihu — juž se na vci nedostaly — a on je má snad v zásob,
psal o
mne já
—
—
—
mu
to
ty
mu
Vy budete
psal, že
tak laskavá a pošlete mi to.
Taky mu pipomete strany prof. Staka; já mu totiž psal, aby to vyjednal strany mého platu za dostavník.
Do Beznice jsem Hexi^H iicait,
a-zKi)
6y;ty
psal
páterovi.
—
jiuL
tchtj
imht-l
ll)puBn
—
tcabi
HCKaM-L Ha peoepaTL. Bpao.
Ml
~
ale pro dnebych Vám ješt mnoho psáti šek dost až budete mluvit s paní Šlenkrtovou^), mi pošle ty slíbené štráfky a vyznamená je íslem 80. Zatím bute zdráva a já Vás jen prosím, abyste mi hned psala; adresa je jednoduchá: jméno a k tomu Theolog des 1. Jahres in Budweis, Bischofl. Seminá. S Bohem. Mjte se hezky a až budete nkoho ze zná-
—
a
mých vidt, pozdravujte Vám,
uctivé porouení.
mámest
býti
ho.
Panu Oberkomissarovi ruku
Milostpaní,
líbám
a
Vám úctou oddaný
s
Václav.
V
Budjovicích,
15./11. 56.
Dnes dostanu kutnu.
1)
list"
Leopold Hansmann redigoval v
(do »)
r.
Brn
,,
1857).
Viz V. Tille, B.
Nmcová, na
str.
157.
Moravský národní
318
4.
(Bendi peje
Nmcové ku
jmeninám, prosí za brzký dopis a knihy.)
Milostivá paní!
—
iním to ale z více Nepsal bych dnes vlastn a sice pedn je ve tvrtek Váš svátek a pi
píin
—
nemohu pece opomenout Vám srdené pání své projeviti. Jste sice bez toho ujištna, že Vám nepeju le vše dobré, pece ale mohla byste íci, té píležitosti
ani nevzpomenu, že se vlastn jmenujete si Barborka. Druhá píina jest to, že tomu již více než trnácte dní, co jsem Vám odsud list odeslal, posud však ani té nejmenší odpovdi jsem neobdržel. jsem, že si Milostpaní na mne už ani nevzpomenete, jakmile budu tak daleko a v takovém stavu. Prosil jsem, abyste mi poslala Puškina, kterého velice potebuju, a ješt nkteré vci maliké, které však nemusely zrovna býti. Taky jsem Vás prosil, abyste poslala k Štulcovi, jemuž jsem psal a žádal ho, nemá-li že
Vdl
latinskou biblí a
njaké
modlící knihy,
ponvadž
já,,
Prahy bez krejcaru a zde ani známost ani žádných zdroj k vydlání penz nemaje, nemohu si takové vci kupovati. Poslal jsem také Tilleho k Vám, aby se zeptal, zda-li onen mj list jste obdržela. 2e pán jel už z Prahy pry, dozvdl jsem se až z Brna od Hansmanna. odešed
z
Já jsem zde dosti spokojen, mohu íci, že víc než jsem byl kdy v posledních letech, jenom asem a fackoval bych se, ale takové vjede do mne dábel doby jsem ml jen asi dvakrát, co jsem zde. Ostatn mám dosti co dlat, ale už budu brzo hotov se vším, co jsem už ped svým píchodem omeškal. Pozdravuji Dorinku a Jarouška. Vám, Milostpaní, co nejuctivji ruku líbám a mám
—
est
býti
Vám s
úctou oddaný Václav.
2./12.
56 v Budjovicích,
319
5.
(Bendi dkuje za dopis a Puškina, naíká na neochotu Štulcovu, žádá leckteré vci potebné, píše o svém zamstnáni a prosí za knihy.)
Milostivá paní!
m
Velice mrzelo, že jsem od Vás mi poslaného Puškina obdržel, když jsem lístek pro Vás na poštu poslal; bylo mi psaní Vaše tím vítanjší, jelikož jsem si nevdl nikterak vysvtliti, pro tak dlouho žádnou nedostávám. jsem strach, že snad psaní mé Vás nedošlo a proto jsem pedešlý týden žádal Tilleho, aby k Vám došel. Potom jsem ponvadž jste si myslil, že snad jste na venkov, chtla jeti do Votic, a proto jsem byl velmi radostn
odpov
Ml
pekvapen, když mi vera chlapec pinesl paklíek, nmž byl Váš list, kterým jsem se po dlouhém ase Puškina ml zas jednou pokochal když jsem v ruce, po nmžto se mi taky už stejskale. Mj Bože vždy nkteré ty listy a básn jsou te mou v
—
i
—
jedinou zábavou, strach, že jste
marn
ekati na
upímné
mým
Eldoradem.
zapomnla na mne,
odpov!
Ml
jsem
že snad
vru budu
Ale díky Vám, srdené,
m
— — vte
zase oblažila. Kdybych tak jen mohl s tímto listem Vám poslati též nco, mn, co Vás by tšilo, co by Vám pomohlo Milostpaní, že by sotva kdo s takovou rozkoší to uinil jako já. Ale vždy na mou duši nebude ta mizérie pece trvat vždy pece Vám pijde as, kdežto budete spokojena v každém ohledu a za nkteré vci, které by Vám ješt nebyly vhod, budete míti jakožto náhradou slávu u celého národa a to pece stojí za to, aby lovk v jiném ohledu nebyl zas píliš šasten a tuze veliké štstí by nás rozmazlilo. Vy byste snad psala snad taky ješt víc ale bude dobe, na to se pec žete spolehnouti. Však též pán dostane brzo kapitální njakou službu, a pak zajisté nezapomene, že jste mnoho pro uinila. Odpuste mi, že jsem Vám v lístku posledním, který bych byl ani ješt neodedíky, že jste
i
vn
—
—
—
—
mén
^ —
—
—
—
m-
320
Vám pece jakousi gratutak -málo psal ekal jsem poád, až listonoš nám pinese poštu z Prahy a když nic nepišlo, teprv mezi uením, které jsem práv nemohl zanedbati, protože chce biskup pijít do koUeje poslechnout, jak nám professor pednáší filosofii theologickou, která se posud nepednášela, teprv tedy v spchu jsem nkolik tch naškrabal, odevzdal hausknechtovi a práv Váš paslal,
kdybych
lací
poslati,
byl nechtl
—
že jsem
ádk
konen
klíek pišel. Jsem rád, že
—
to je s
pánem
ml
u konce strach, že Sta. strany kauce já jsem to neudlá^), no, ale, když to slíbil, dostojí slovu.
vŠt.^)
Nemálo jsem se u Vás byl a ješt
divil,
když
více, co
mi psala, že povídal. Jak jsem bylo. Víte, že jsem jste
Vám
Vám
již pedešle ekl, tak tomu ráno ped odjezdem neml ani toho nejmenšího v poledne jdu k neml se k tomu dát mi sám ze sebe nco íkám mu tedy, a on na to, jak prý se tedy chci vydat na cestu, když nemám penz, že jsem na to myslit díve. To je rozum, ne? Ale ekl mi, abych o pl tetí na nho ekal, já ekal jako blázen do tí tvrtí na tvrtou, a on nepišel, nedal mi tedy ani krejcaru na cestu. Potom jsem mu psal, aby to vyjednal se Stánkem, že jsem zstal dostavník dlužen, žádal jsem ho, aby mi, má-li, poslal biblí a njaké modlící knihy a pi tom jsem mu také podotkl, aby tedy ty knihy, chce-li mi je poslat, odevzdal k Vám, že mi je pošlete o jiných knihách u Vás jsem ani slvka nemluvil ale myslil jsem, že bych mohl ekat. ví jak dlouho a tak tomu skujest, akoliv vím, že ty knihy má, že snad u nho marn leží, nedostal jsem od nho posud nieho a já je nyní nevyhnuteln potebuju, takže mu budu muset ješt jednou psát, ale pokám až k svátkm. Chlubí-li se po svt, co pro mne iní, ale jak, jak to iní, to víte Vy.
—
—
nmu —
ml
—
— —
Bh
—
ten
—
^)
B.
Bláku ')
Stank 100
Štulc.
z\.
slíbil
Viz
pjiti na kauci Tille,
B.
Jos.
Nmcová,
Nmcovi na
str.
pro službu
195.
321
Považte
si,
kolá za 48
kr.,
pásek za 48
kr.
co jsem já
všechno musel koupit:
si
ernou náprsenku za 30, pl a mnoho jiných malikostí
—
tuctu a já
nemám sám pranic, pražádných penz, a nyní jsem také nemohl nic pracovat, jediný jen malý peklad jsem na spch poslal Mikovci^), a to jedin jen proto, abych od nového roku dostával Lumíra; mrzí to se ho dlužit; také bych rád nco udlal pro Pražské noviny, ponvadž o politice tu nevím ani chlup, a rád bych pec, abych nezstal hrozným hovadem. Pozdji mi to pjde už lépe, až budu úpln zízen, ale te jest to ješt ta jediná vc, která nespokojeným iní. Srden Vám, drahá Milostpaní, dkuju, že jste o mne se starala pro zaopatení vcí, o které jsem Vás prosil. Jak Vám tu péi kdy budu moci odplatit? Tážete se mne, co bych nejvíce vlastn poteboval? Což já mám takto nejpotebnjší, ale ponvadž se tu pere vždy teprv po trnácti dnech, poteboval bych nkdy více než mám, ale ne mnoho.
m
m
—
Njaký
kapesní, njaký pár punoch a as to je to všechno a leda servítek pi obd. Ostatn ale, když Vám Milostpaní samy nedají, nenamáhejte se, to víte, lidé jsou neád, když za groš dají, chtjí mít za zlatku slávy a dík. Budete-Ii však moci, prosím Vás. Že jste mi Briefpapír s kuverty poslala a vosk, jsem Vám velice povden beztoho jsem to tuze poteboval. Poldík 2) mi psal ne mnoho, ale byl jsem rád; obával jsem se a vbec se ješt obávám, že po tyry léta, co nebudu niím, než sprostým theologem, nebude si mne nikdo všímati arci jsem, kdybych byl díve byl moudrým býval, mohl nyní již jinším býti ale prozatím musím býti spokojen. Psal mi, že u nho byl Hilferding^) Váš pán*) a totéž mi psal,
jednu
šatek
košili
—
—
—
—
•
—
i
—
') Bendi byl v letech 1852 57 z nejnadanjších pispívatel do Mikovcova Lumíru (pseudonym Stranický). *) Leop. Hansmann. *) Alex. Fedorovi Hilferding (nar. 1831), výtený slavista a pítel národa eského, byl r. 1856 jmenován ruským konsulem *) Na cest do Bláku. v Bosn; na cest zastavil se v Brn.
enk
—
Korrespondence
a
zápisky Boženy
Nmcové.
21
322
mu
líbila než on. Potom taky udlal bude psávat delší psaní než mn, že mi je ale sdíleti mžete. Též mi bude posílati od toho msíce lístek. Já mu te budu pece muset on nám už leccos pro jeho kalendá ^) nco udlat prokázal a my jemu nic. Hilferdingovi to na každý a ím dív tím lip; nebude to na zpsob napište škodu, když budete míti na Rusi trochu slávy taky. arci bude líto, že nebudu moci Vaše práce nikdy v rukopise ísti, leda až tištné, a to bh ví na tu pražskou paniku se tším, 2) jen si s ní kdy vyjde v jednom z prvních svazk píštího pospšte, roníku. Co mne se týe, já nyní se budu v prázdných hodinách obírati Puškinem, nejdíve se dám do pekládání ,, hrabte Nulina", pak vezmu do práce nkteré ty menší básn a na pes rok chci najdu-li vydat svazek nejlepších jeho básní o sob dám to lacino, ale zadarmo ne.^) totiž nakladatele od Tilleho jsem O Praze nevím skoro nic dostal jeden list, pak mi dve za onoho asu moje teprv od Vás a dost bývalé poslalo štráfky jsem se nco dozvdl. O Ohéralovi^) mi Polda to taky myslím ale, že to je jednoduše eeno sv psal Pepík ponese toho taky hezkou porci viny. Já to pece nepochopuju, jak ten Pepík smýšlí, a byl bych vždy chtl písahati, že jest vážnjší, samostatnjší charakter než vskutku je. Hanušovi list pošlu, já mu psal, když jsem tu byl asi týden, ale rozumí se, od Kulicha ^) jen jsem že mi nepsal ješt ani slova
Že se
akkord,
Marie lépe
Vám
že
—
—
Te mn
—
a
—
—
—
—
—
•
—
.
.
.,
—
se
dozvdl,
že
tam tedy skuten
jest
a že jsou
moravsko-slezský pítel." ,, Nejnovjší Povídka nevyšla. Viz Tille, B. Nmcová, na str. 194. •) Bendlovy peklady epických básní Puškinových vyšly ve 2 dílech v Písku, nákladem Vetterlovým r. 1859 60. Mimo to uveejoval zdailé peklady z Puškina a Lermontova v . M. *) Viz o Janu Ohéralovl v Korresp. J. Helceleta od Jana Kabelíka. Ohéral se po roce 1848 odrodil, byl spoluredaktorem Kubova ,,Tagesbote" v Praze a od r. 1858 vydával Prager Morgenpost, list protieský a vbec Slovanstvu nepátelský. •) Václav Kulich. Viz Ottv Slovník nauný, díl 15. 1)
")
—
.
323
—
spolu UŽ kamarádi další zprávy teprv oekávám a list ten pošlu na Kulicha, on mi jej jistotn odevzdá.
HecTape ce, BinaKi. íi to emenKo /^oópe 3apH/iii5n>. Abych psal Vám o zdejším život našem, ne-
—
mohlo by Vás to píliš interessovat je to jednotvárné, každý den stejný, proto ale není to ani tak zlé, jak se to obyejn maluje; já jsem tu desetkrát radši než jsem byl u Št., aspo mne nedopaluje žádná vím, co je zákon, to musím dlat, a když kuchaka si povinnost svou vykonám, nemá mi ani sám ábel co porouet. Taky mi nikdo se jaktživ nepodívá do péra, když nco píšu, ani nikdy žádnou knihu nepehlíží. A pednášky jsou zajisté interesantnjší, než v právech. Máme hebrejské starožitnosti, celé polisociální zízení žid starozákonních, tické, církevní dle mého náhledu ne tuze potebná, ale a to je sama o sob zajímavá. Druhý je fundamentální theologie to je samá filosofie a máme kantora, který opravdu všechny ty filosofy od
—
i
vc
pedmt
—
—
—
všecky kesanské z fundaKanta do Hegela mentu zná a dosti poádn náhledy jejich porovnává. Tetí pedmt je bible nyní vykládáme starý zákon a tam jak víte, je tolik poezie, že lovk mže rád to íst a každý den ty dv kapitoly dobe ztráví. Pak je pedagogika, a professor je ten nejmilejší lovk na svt, vtlený gentilhomme velmi zajímav pednáší. Jen dv hodiny tejdn jsou mrzuté, i
—
i
— výklad o svatých otcích po latinsku Breví se modlíme tikrát týdn, vždy V4 hodiny jen tak ledabyle — as dobe rozto je patrologie a pak liturgika.
je
dlený,
kouím
obd
vybhám
po zahrad, po já se si zacigáro, mám-li; nemám-li, nechám tak a jsem
Vám, milostpaní, sám sebe klamal,
upímn eeno
a ne snad, že bych
Jenom nkdy v nedli trápí práv ta nedle erné kávy. Tu jsem zde v Budjovicích ješt ani nevidl. Snídám mléko,
m
dosti spokojen.
—
protože se musí na kávu zlatka piplácet. Jídla zde dost Po A.^) se mi nejá tolik nepotebuju.
—
je
1)
Viz v.
—
Tille,
B.
Nmcová, na
str.
152.
324
—
mn
stýská posledním asem píliš nešetrn proti jednala a jest mi jen toho líto, že si tu památku tak docela zniila. Pál bych si ostatn, kdyby se brzo vdala, aby snad jedenkrát se nkomu nevymlouvala, skvle. Já že jsem já byl píinou, že se nevdala jsem si jist, že kdyby se jí nahodila dobrá partie, že by byla nikdy na mne neekala.
—
Co as dlá Vorel?^) Až k vám pijede, srden ho Tším se, že už ho zase jednou budu vidt. Taky jsem mu tím pospchem ani nemohl A pana Mencla^) a paní dát s pánem bohem. Šlenkrtovou taky pozdravte. pozdravte.
—
Já jsem zdráv a skoro vím, že jedenkrát se ješt stane ten div, a já stloustnu. Aspo vyhlížím už o 10% líp- A což teprv, až mi bude Dcrlika samé buchty dlat! To teprv budu jako soudek. Kéž bych už byl faráem! .... Ale nyní Vás prosím, milostpaní, abyste nenechala ekat dlouho na odpov. Já to nyní zídím jinak. Kdykoli mi zbude as, budu vždy kus psaní psát a pak Vám to všechno najednou pošlu. Jenom mi pošlete zas list co možná nejdíve! Pozdravte mi tedy Jaroušek taky Jarouška a Dorliku.
m
A
nco
píše.
S Bohem. Ruku Vás pozdravuju.
Vám
líbám a
srden
tisíckrát
Vašek.
4./12. 56.
Dobe je,
se na pošt po konduktérovi. Neberete od Pospíšila žádné knihy na dluh? Já bych rád zde ml všechny 4 svazky rachejtlí.^) Koupil jsem s;
P. S.
platit
muselo,
když vci, za které by
pošlete
1) Ludvik Vorel (nar. 1829). Viz Korresp. vyd. od M. Gebauerové, I. str. 160. ") Viz V. Tille, B. Nmcová, na str. 175. Viz cové, vyd. od M. Gebauerové I. díl, str. 160. ') Bendi s Ant. Strauchem a Janem Grossem humoristiclco-satir. list ,, Rachejtle" pod jménem Vyšly pouze 4 svazeky. Do „Rachejtlí" psala Viz Tille, B. Nmcová, str. 161.
B.
Nmcové,
Korr. B. r. 1854 Fabián
též
Nmzaložil
oka.
Nmcová-
—
325
ve zdejším knihkupectví Fausta a tu poád, ale nezaplatím ho až asi za V4 roku. Mžeme si zde knihy brát na dluh a každý msíc nco uplácet. To je dobré
(Bendi žehrá, že nedostává zpráv, píše o svých soukromých pátelích, o Hansmannovi, žádá za pjení Hollenfahrt; studuje Fausta, tší se na ,,Ženu z lidu'", chválí A. Tilleho. touží po spolenosti Nmcové a po Praze.
— te
Vám vytýkati a psáti. dláte, že mi tak dlouho nepíšete? Naše listy se potkaly posledn, oba jsme dali ve stedu listy na poštu a ve tvrtek jsme zas oba obdrželi, jen že Vy ráno, já odpoledne. Píšete mi ale v tom posledním listu, že máte pro mne knihy, že to vše dáte zejtra nebo pozejtí konduktérovi ale dnes je 19. /I a já posud niehož nedostal, myslím Aha
Ale,
eknte
mi,
mohu zase mámo, co
já
—
.,
zda-li to teba nezstalo nkde ležet. Tož víte, Št. bude taky ekat na to, abych se mu podkoval a ekne zajisté, že jsem nevdník, že mi pošle knihy ani nedkuju. Prosím Vás tedy, zlatá a já že za milostpaní, abyste mi co nejdíve o záležitosti té zprávu dala. Mimo to už také toužím po tom od Vás zase nkolik peísti já na mou duši vždycky, kdykoliv mi dlouho nepíšete, myslím, že se hnváte, a to nedej pánbh. Taky nevím, že bych byl ím Vaši nevli byl zasloužil. Vám ale, máte zajisté mnoho práce s románem, máte teba starosti nejste v korrespondenní disposici ale nkolik byste pece vždy mohla napsat a Bez toho poslední list taky nebyl tuze poslat. si,
n
—
ádk
Vím
—
ádk
—
dlouhý. Jednotlivé vci, na které jste se v listu onom tázala, zodpovídal jsem hnedle ped jeho obdržením totiž o mých svátcích, o FanyiiioBH etc. FaHym-B, zdá se
velice
nespokojeným býti mi také
dostal psaní, v kterém
—
•
já
píše,
však od
Vám
abych
nho psal
pozdravení. Nespokojenost jeho vysvítá z vlastních jeho z Kulichových list on sám mi píše, i
—
i
32e
periculum" mi všechno poví, ale jak mi Karel
že ,,post
sdlil,
nemá prý mnoho nadje
lékaem,
státi
ale nepovídejte to nikde,
se
obecním
on by nadal, že
jsem baba, že všechno vykydám. S Kulichem jsou velmi dobí kamarádi. Já jsem ale myslil, že Vám už sám psal; zdá se mi ale, že je tak velice rozhárán rozerván, že nemže si k stolku sednout aspo, jak sám udává, psal v hostinci za kuchyní v kumbálku. A namáráno! Umuená hodino! A nic mén, nežli 6 eí v jediném krátkém listu. Budu mu ale tyto dny psáti, aby se trochu potšil. Že onen Váš list dostal jen on sám, je jisto. Nikdo jiný ho ani ne-
— mn
i
spatil.
Krom
Karla, a ten,
jestli
nevdl, odkud je. Taky mi psal, abych mu
mu
to
sám Honza
neekl,
poslal
listy,
které mi
A
milerád bych je posílal; ale udlali jsme s Poldou kontrakt, já že mu budu astji psávat, on že mi odpoví vždy málo; dlouhé listy, že bude posílat Vám, Vy je zas mžete sdílet. Asi 8./1. jsem tedy do Brna psal, ale nic to se však nedivím, Polda^) píše.
mn
—
mu
byl taky déle dlužen. Vy mi ale nepíšete, já protože jsem já posledn byl nedbalcem, což však, neprosil jsem a nežebronil o milosrdenství a odpuštní? Od prvního decembra jsem dostával Moravský lístek^), picházel pravideln, letos pišlo jedno íslo dopaluje. Já jim a dost. Šlakovitá Morava ve všem erta stojím o lístek, dostávám zde sám pro sebe Lumír a Pražské Noviny, ale mrzí mne ta negalantnost. Prosím Vás, drahá mámo, mžete-li, tedy mi pjte tu Hollenfahrt ^) brzo Vám ji zase vrátím. Já zde mám vbec málo tch vcí ke tení, které bych ísti chtl; nejvíce nyní sedím na Goetheovi vbec a na Faustovi zvláš budu ho skoro už nazpamt. Každý se ho uí jinde, Hanuš v Polsku, a já zde. Mimo to jsem byl hejno psaní dlužen, s kterými ne-
m
—
—
umt
Leopold Hansmann. Kritická piloha k „Moravskému týdenníku". ') J. W. Goethe v mládí napsal báse Hollenfahrt. Zde bez pochyby se jedná o ,,Heines Hollenfahrt", od neznámého ^)
*)
skladatele (Hannover 1856).
327
jsem až do dnešního dne hotov. Vy jste tam pece v jistém ohledu mnohem šastnjší, máte úplnou kommunikací s celým literárním svtem, ale já už vidím, že na mne co nejdíve všechno zapomene. Nebude pak už ani sluchu o mn, a já tu najednou zase se objevím v Praze, to v msíci augustu ili srpnu to bude švanda, až já k Vám pijdu a Vy nebudete moci už ani poznat v té mojí metamorphose!
—
m
—
V kolikátém svazku bibliotheky bude Vaše ,,Žena z lidu"? Tším se na to velice. Od Pravdy už vyšel krejí Fortunát; neetl jsem ješt, nemohu tedy ani hlesnout o tom. Pospšte si tedy, to je brzo, za masopust celé.
a
že mi taky pošle list? Pál bych si, tomu skoro nevím, jste v Praze, sít venia pece ne tak slavní, horliví lidé, kteí rychle
Vorlíek ale já
verbo,
sednou a listy píšou. Proto ale, až k Vám pijde, tedy dostojí slovu. Zatím ho poeknte mu, zdravujte, p. Mencla a pí Slenkrtovou.
a
i
Pichází k Vám nkdy Toník Tille? Ten je velmi hodný, psal jsem mu onehdy a ekám list on Vám bez toho vypravoval, jak v Beznici divadlo vypadlo a co tam všechno nového. A zda-li pak si pece, milá maminko, nkdy na mne jaksi s touhou vzpomenete? Ach, já velmi asto bývám asem, když není ošklivé poasí, veer na zahrad, v altánu, tam si trochu zafantasiruju, a je mi zas dobe. Jak asto si peju, kdybych mohl aspo jediný koflík erné kávy u Vás vypít, jedinou plhodinu u Vás teba posedt, teba jen postát, s kloboukem v ruce pohovoit si a zase zatíhnout sem, kde mi je vlastn dosti spokojeno, až na jednotlivé malikosti. Ale co plátno, ty tyry roky jsou hoký koínek. Akoli jsem pospíchal z Prahy, pece se nyní na to tším, až tam na prázdniny na nkolik dní pijdu. Bude tam pece pár lidí, kteí budou rádi vidt, a že mezi tmi budete Vy, mohu snad doufati? (Asi 10 vystiženo.)
—
— —
—
—
m
i
ádk
328
Až budete mluvit nkdy s Pospíšilem, zeptejte by nebyl od toho, vytisknout Puškina, rozumí se peklad nejpknjších básní.
se ho, zda-li
Chci dnes ješt poslat list na poštu, již byste druhý totiž den. nedostala až zase zejtra prosím, pište mi co možná brzo, Jenom Vás a ty vci dejte konduktérovi. V píštím listu, který zase nco o. vnitbude nyní brzo následovati, více; ním, zevnitním a všeobecném život. Dnes bylo všechno jen tak, a já se musím ješt uit. S Bohem! Bute hodn zdráva a spokojena a Vaška. nezapomete na
—
jej
pkn
—
Dorliku a Jarouška
srden
pozdravuju.
7.
{Bendi
Štulcem
dopis, píše o své povaze, dkuje vci zaslané a referuje o darovaných knihách V. svém zamstnání, podává zprávy literární, líí
omlouvá opoždný
Nmcové
za a o
zábavy a život v seminái.)
Drahá mámo! musejí zaínati vždy jenom dvojím musím sám posýlati hejno všelijakých obsecrací, pro mi tak dlouho nepíšete, anebo je na mn, abych za odpuštní Vás prosil a vymlouval se, pro a za jsem zameškal Vám ihned psáti. Dnes jest opt to druhé, ale Vy jste dobrá. Vy mi vždy ješt odpustíte; já jsem kolikrát od Vás zasluhoval pár výprask, kolikrát byste byla na mne mla vzít metlu, ale Vy, jako dobrá duše pokaždé jste si pomyslila, že musíte mi mou lehkomyslnost ješt tehdáže odpustiti. Já jsem se obyejn pro ten výprask sám nepihlásil, ba radj každou i nejdelší o ní jsem hledl odstraniti, a tak mi všelicos prošlo. Mne taky na svt nic tolik nedopálí, jsem v tom ohledu jako když nkdo hubuje trochu ,,háklich" a zašel bych si vru leckdy pl dne cesty, kdybych vdl, že ujdu njaké houbové pojiný zase rád snese lívce, je to lidská nátura
Moje
zpsobem
listy
— bu
e m
—
—
329
všechno hubování, jen když není bit. Inu, bit já snad už nikdy nebudu hoh' nebo metlou, možná, ba skoro pravdpodobno a jisto, že všeHjaké bie na mne pijdou, ale budou jiného druhu. Vy jste však mnohdy íkala, že lovk musí míti njaké kíže, sice že by to blaho ani nevydržel. Arci mohu já zas na to íci, že mn, jak je to v té Uhlandov písnice, žádný ješt láskou neutrhl šos u kabátu a nyní tím mén utrhne, proto ale pece. Vám dávám za pravdu; recht, milá mámo. Dkuju Vám mnohokrát za to, co jste mi poslala; byl jsem tomu rád; od Štulce jsem dostal biblu, pak Tomáše Kempenského a jedny latinské modlitby; bibla však byla hebrejská, kdežto já jsem chtl latinskou, už jsem si ji ale díve ješt s jinými knihami koupil, zaež mi ovšem zstaly dluhy; nyní jsem to trochu zase zaplatil, Štulc se Blahototiž uhodil pes kapsu a poslal mi ptku.
máte
V
m
upomínal, abych mu nco psal, já posud nic neml, tedy nyní pracuju a budu mu psáti, jak to dodlám hned, což bude tyto dny. Já vlastn nemohu tak mnoho pracovati, jak by si leckdo myslil, ku práci jsou totiž vymené hodiny. Když je prázdný as, není na jakousi práci ani pomyšlení, nebo rozumí se, kde je v jednom pokoji pospolu 25 lidí, že tu nemusí práv býti ticho, také není pokoj, zvlášt k namáhavjšímu napnutí. Mimo to jsou studie též, nyní je jich dost, protože tento msíc jsou zkoušky, nebo i my, staí chlapi, flanáci, páni maisti, my máme také zkoušky. Pak, co mi zabere mnoho asu, je tení. lovk je mnohdy v takové disposici, že nechce ani nic samostatného pracovati, ani študovati, nezbývá tedy nic jiného než ísti a jelikož já takových dob mívám astji,
vstu^)
—
vyplývá z toho, že mnoho tu, jen že nemám, co bych vždy chtl a rád etl. Vypjit si to také nemohu já ekal, že mi pjíte tu Hollenfahrt, co jste slíbila snad jste to ale práv nemla doma, nu, až Vám to jedenkráte bude vhod, bute tak laskavá
— —
^)
asopis,
jejž
tehdy redigoval V. Štulc.
330
nezapomete na mne. To já ji potom sežeru za den a za týden ješt jednou dkladnji. tu hodn Shakespeare, a k tomu Geist der hebráischen Poesie a Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit, oboje od Herdera, k tomu každodenn blafu celé pražské noviny a každotýdn s tou neja zajisté mi nevtší pietou pelouskám Lumíra ujde ani jediná, ani ta nejmenší noticka z literatury, a
Te
—
Dneska musím udlat kompliment Vašemu gustu ten Váš Petschierstockel nový se mi znamenit líbil, hned jak jsem jej na prvém psaní, jím peetném uhlídal. Myslil jsem si: Hochu, tys dlal tehdáž mamince kivdu, když jsi jí ekl, že má špatné gusto. Já to ekl arci jen indirektn; víte, drahá mámo, když jste tehdáž našemu medvdíkovi koupila na jeho svátek tu mašinu na tabák, nelíbila se mi valn, a já ped Vámi se projádil, kdo to kupoval, že nemá etc. Pozdji jsem se dozvdl, že jste a proto to trochu mrzelo, pak mi to byla Vy ale napadla ta ábelská myšlenka: Dobe tak, pro ti nic o tom neekla! Já jsem pece chlap, vite?
—
m
—
ale nezlobte se!
Už
to není nic plátno.
Te
jste ale
— máte Briefpapier, jakoby
taky znamenit elegantní a z mašiny zrovna vyšel
— am
šlak na míst vezme, Ihu ale vždycky k Vašemu psaní pivoním, není-li ten papír naparfumovaný. A jak jste slíbila, tak i též uite, pošlete mi taky trochu, abych listy psát, já zde briefpapier kupuju po na onehdy groši. Považte si, milá mámo, co jsem já za šlakovitý sen. Bylo to takhle týden od pondlí na úterek: zdálo se mi, že jsem od Vás dostal psaní a že Vám Vy jste mi psala, že se práv dnes A. vdává ba že Vám slíbila, že hned po to sama psala svatb do Prahy pijede a Vás navštíví.^) Vidíte, co lovk mívá za bláznovské sny, a akoli já si na tu žabku pece asem zpomenu, téhož práv dne ped tím jsem toho neuinil. Druhý den hned ráno byl jsem •
jestli
—
ml
em
ml
—
24.
') A nebyla tedy Allemannová, s níž se J. kvtna 1852 oženil. V. Tille, Božena Nmcová,
—
V. str.
Fric 175.
dne
331
pi mši akolutou míst,
kde
—
a
pi
té píležitosti
jsem
se
na
ped pozdvihováním memento za pomodlil. Ó já blázen! písniky asem
je
mrtvé,
i
za ni
dlám.
.
.
I
.!
Ach, v které dáli ukryt ten hrob? kde najdu rov ten zažehnaný? bude sešlý z dálných dob. On bude nízký, zasypaný!
On
O
kéž bych našel rúvek ten,
já
bych
jej zlíbal,
na
se vrhl,
Ach, já bych hrabal noc den Až víko bych s té rakve strhl. i
Však marn hledám, marn lkám. Nenajdu hrobu vzdáleného, jenom sám O nmžto ví Hrob drahý v hloubi srdce mého.
—
Bh
Prosím Vás, milá mámo, pette mi jedenkrát notnou kapitolu, zapovzte si, abych Vám in puncto dieses už nikdy ani písmeny nepsal a já Vás poslechnu ale tak mi nedá satan dobe dlat, a zase, ten Cymbelin,^) chudák taky pravdu zase. Ach,
—
—
mluvil
.
.
,
Kde krása, tam není poctivosti; pravdy ne kde vše jen na oko: a žádné lásky, kde jiný muž: Ba ženu písaha tak málo víže k tomu, kdo ji pijal, jak k
Nad
samé
cností,
totiž zhola
nic.
—
m.íru falešná!
Smál bych se, aby se tak tento masopust v skutku vdala bych pál dobrou partii, a jí quod^me já rád bych byl! etl jsem tedy ty dva nové plody v literatue: Krejího Fortunata a písn Marie acké. Pravda zajisté líí ten emeslnický stav ale má zas tu samou chybu jako pi uiteli z Milošovic konec je horší než zaátek. Písn acké se mi díve, když jsem je ítával jednotliv, líbily lépe, než-li nyní; je pravda, nžný cit je v nich, ale žádná hloubka myšlenky, a forma není také ta nejspanilejší, ale jakožto písniky jsou dobré. Za to se mi ale líbí Mi-
—
—
—
pkn
^)
v
Shakespearové
ejky. Citovaná slova Str. 41.
dramat jsou
,,CymbeIin"';
Posthumova,
—
peklad dra
nikoli
J.
Cymbelinova.
332
kovcv probral.
Dimitr Ivanovic, kterého jsem te On je pece jen kos, ten pajda
mámo! Msíc
milá
z lidu"?^)
Tož
und
kurz
já
gut.
fu
je
—
—
já
ku, máte
poádn Nuž, a
vy,, Ženu
Vás dobe vidím, že odpovíte: ,,ne" Jenom pro pána krále pospšte;
ím
dív tím lip, nenechte ten svj národ tak dlouho na sebe ekat. NB. Kdyby pak se mlo státi a Vy chtla po vytištní rukopis snad k zapalování do Vám z tiskárny kamen bráti, neite toho jej pošlou a než by pišel v nivec, radši ho
— a
pkn
mou malikost
pro
reservujte. Víte, že
tomu budu
— Jura mi poslal peklad jedné polské povídky
rád.
abych ji opravil a do Lumíru (nepsal mi dareba ani ale jediný ádek pi tom). Povídka ta je ale na polovic po polsku nechaná a eština v ní taky není tuze fajn, takže ji musím celou pepsat. doufám, že odtamtud zase kousek poádné zprávy dostanu. Toník Tille byl nemocen v Praze a jel na 14 dní on mi aspo Vorlv list nco vypíše, co ten nárdek tam robí. vskutku znamenit potšil; nepsal mi sice mnoho,
od
Kraševského,
poslal
Te
dom —
—
m
jsem vidl, že je poád ješt jako vždy ta hodná, pelivá, milá duše, co býval. Já bych mu rád ale tonevím. psal, jen kdybych vdl, jeho adressu Mžete-li tedy, pište mi ji. Musím Vám psáti novinu, že my zde v seminái budeme na konec masopustu s velikou parádou a slávou provozovati fraištuk. Rytí Šnofonius a princezna Mordulina všecky osoby budou kapitáln zastoupeny, a biskup se pijde na nás podívat. Vidíte tedy, že my zde dosti švandy tropíme a kdyby byli v seminái samí kapitální lidé, nesml by si nikdo na nj stžovat. To byste se mohla dát taky na nkolik let do takového ústavu zavít. Ale holt! zaveni jsme to je pravda, za to nám ale dávají dosti do koryta. A modlit se mohu, milá ale z toho
—
—
—
—
•
mámo, te která ^)
si
za Vás, za A.
i
za celou literární eládku,
beztoho celý rok na modlení ani nevzpomene.
Tato povídka B.
Nmcové
nevyšla.
333
Vám
musím jeden svj podskok íci. Modlítaky: pro devoto femineo sexu, to jest za pokorné ženské pohlaví to já vynechávám vždycky a ješt jedno jiné místo vynechávám. Za to chodíme každé 4 nedle k zpovdi. Já
váme
ale
se
—
A co dláte vždy takto, milá mámo! Kam chodíváte? Kdo pichází k Vám?
Jste zdráva?
Co dlá pan Mencl a paní Slenkrtka (A propos, vyite jí mé díky za štráfky.) No vidíte, už to nebude trvat ani docela pl roku, a já budu Vás vidt. Ale arci, pl roku trvá dlouho, než uplyne ješt tu v seminái sním do té doby 360 krajíc chleba a ISOkrát se tu vyspím. Potom ale to abyste naped vdla, musíte mi mít hochsteigener literarischen Hand uvait nco fain aj! Halánek Vám musí dáti rum direktn pišlý z Jamaiky nejnovjší poštou, cukru dost, a já Vám pak vysvtlím celý, celý semináský život, wie es leibt und lebt, ze všemi jeho slastmi strastmi vypovím Vám všechno, jelikož se tam aspo týden v Praze zdržím, maje byt už nyní pipravený.
—
—
—
i
—
Prosím vás o nco pošlete Jarouška neb nkoho do redakcí pražských novin s lístkem, aby Vám napsali tam adressu na ,,Dziennik literacki", ouplnou adressu a mnoho-li se pedplácí já musím nco polského íst, budeme jej ješt s nkterými držet. Ale prosím Vás, nezapomete na to, a poteboval bych to brzo!
—
•
Hansmanovi psal jsem už hezky dávno, odpov jsem ale nedostal. Snad Vám nco psal, ne? A což Váš pán? Až mu budete psát, pište mu ode mne poruení, že jsem zde, jak možná v seminái být, spokojen. Co dlá Jarouš a Dorinka? Pozdravuju je. se to poádn naUmí už Dorika dlat putrtaik? uí, potom všeho druhu auflaufy, štrudle, rozliné knedlíky atd. Na takové vci mj žaludek velice trpí a drží. Jak^ pak užíváte masopustu? Chodíte hodn do bálu? Že je Jarouš te takový kos a piln Konen z nho bude pece ješt se uí, tší m. njaké lumen mundi, akoli já jsem mu to neproro-
A
334
na nho rozzlobil.] á se Puškina nemohu být dlouho hotov; te ho ale už dotrhnu, abych ten Hanušv peklad zárove se svým poslati mohl. toho Máchu brzo dá do Podpalte asem Siegra, nezapomene mi jeden exemplár Koubsazby. Vorel ka gratis zaslati. To si vyprosím, aby dostál slovu! Co jste mi psala o Štulcov almanachu, bylo mi divno. Já sice etl v Lumíru noticku, že almanach takový vyjde, jak ale píšete, že by to bylo z onoho našeho asopisu, to je nemožno, nebo ten asopis je vlastn KOHcpiícKOBáHi.. Šulc^) neml žádný díl nebo
když jsem
koval,
se leckyds
svým hrabtem Nulinem
a
a
svazek.
On
z
ale je podlízavý
lovk,
a tu
cht
se za-
nkteré své práce, pak Koláovy jiné a vydají já ale nebudu mít nic tam, to vím, protože jsem tehdáž neudlal snad ani jedinou básniku, která by se pro to hodila. lichotit, sebere
i
—
—
O
TBblXTi JIHCTCX^
HCBUMt
EHII M^KT).
K
>JI»iípaTTj
ceMi. yvKT> ranyiuoBH o tom^ iica.TL, a.ie HHK;íbi mii iipaet iia ly eti^b neiiaji-b jKa^^noy oAiiOBt^b. MyMceuii, a.16 6biTii yiimrtHa, ^e ohti cemT) óy^tí bihth to.ihkI) p 3yi>iy, a ^oópe to cxoBa. OnerAbi i\in e,T,eHKpaT'b iipii eAHe iipii.icjKHTocTB iica.iT), 'A:e CBe B-fenn 3b IIojickii HCAOCTa.ib.
eii^e
Mjte se hodn blaze mne asem zpomínejte, a
v té naší staré Praze; na zas brzo o sob co listy vinuju, a když nejdou,
vdt
asté že snad hubuju, že v tom semináském svt zdejším nejmilejším. Dnes je tvrtek jsou mi listy tím šastný den, žádná škola, a já jdu ven do msta se podívat, hodinu na pána hrát; tu hodinu si cigárkem a ernou kávou zkrátím, potom se zas dom vrátím, abych dlouho, dlouho doma sedl a do tlustých knížek hledl, abych vstával hodn brzy, což mne ovšem hrozn mrzí. dejte; víte, že
si
—
mn
^)
na
str.
Vychovatel u hrabnky Kaunicové. V. 173.
Tille, B.
Nmcová,
335
S pánem Bohém. Bute tak hodná a dobrá, mi co nejdíve budete mít trochu chuti k tomu, neodkládejte to jen tuze daleko. pište
Váš
Vám oddaný Vašek.
4./2. 57.
8.
(Bendi líí svou chorobu, zmiuje se o vydaných práv básních Koubkových a Pflegrových, naíká, že odnikud nedostává zpráv, tší se na povídku Nmcové ,,Žena z lidu", píše o chystané slovanské slavnosti v seminái, kritisuje hebrejštinu, zmiuje se o Pohorské vesnici, horlí na chatrnou výpravu nového vydání básní Jablonského.)
Bez data.
m
bolí, jako by tam se mravenci zahnízv ní jako když se do sklenice huí. Pivedl jsem to tyto dni už tak daleko, že ani Puškina ti dni už leží nedotknutý, a to pekládat nemohu je zlé, velmi zlé znamení. A co nejhoršího pi tom,
Palice
dili,
huí mi
—
kdyby se seminái
V
m
je
nkdo ptal, pro? — to já nevím. Vám zvláštní druh Weltschmerzu, jako
z istá jasná uhodí hrom, tak zde do nás vjede podivná bytost, musí to být jist njaký ábel, a vy nejste najednou k niemu. Pak se Vám okolí Vaše hnusí, zevnjší svt vás neláká, nejradji byste se zahrabala nkam asi 3 sáhy pod zemii. A to jsou ty nejsmutnjší doby. V lovku vzí taková ,,Gereizheit", že mu ani archandl snad by nevyhovl,
když
áká
kdyby
se leibhaftig
ped nho
postavil.
A te
jsou
k tomu samé processí, dlouho trvající, sotva lovk pijde, studie" odpoledne škola, studie, veee, májová pobožnost a veerní modlitba z jednoho do druhého. Už aby zde byly prázdniny však za 9 nedl je finále mého prvního roku, pak jsou vakace, budu po celé dva msíce pánem svého asu, své vle, svého inní a konání. Rektor, spirituál, praefekt nebudou nade mnou bdíti, aby se mi
dom
—
— —
vn
nic nestalo.
336
Za ti nedle nebudu s Puškinem hotov, jak jsem Vám onehdy psal, býval bych byl hotov, ale rozmrzelost. pišla mi do toho kakramentská Dostala jste á propos mé poslední psaní, které jsem Vám po Toníkovi poslal? Já si k nmu poslal brejle k správce a pi té píležitosti, cht marku uspoiti, na Mikendu s rukopisem. pidal jsem list na Vás Brejle už velice potebuju, od Toníka jich ale nedostávám, nevím, zda-li to všechno obdržel a recepis velice šel už dávno ad usm delphini: To by dopalovalo. Ostatn mám ješt tu nadji, že Toník jest jen trochu lenivý, že byla v Praze veliká slavnost sv. Jana a že tudíž každý jak náleží ji slaviv, nyní trochu vyspává. Tu ty dni pišly mi konen do ruky Koubkovy básn. Vydání se mi líbí, je krásné, slušné, radji bych je ale ml sám ten lagrament Vorel mi jich se všechno zdá, že to udlá jako ve neposílá; slíbil, ale mám ten exemSamueli Zborowskim^) plár dosud obdržeti. Také se mi dostalo toho štstí spatiti ,,Dumky" od Gustava Pflegra. Ach, škoda, peškoda toho krásného papíru, toho krásného tisku. Ten lovk má zvláštní passí, ležet dveti na ,, bujných prsou". Tu passí mají sice básníci skoro vbec, postaí jim .
.
.
i
m
mn
—
—
ale, jedenkráte to svtu íci, také jest to tak delikátní vc, že se tím lovk nemusí pes píliš chlubiti. Dosti na tom, když eknu, že rád políbím ku píkladu ržové její prstíky, nebo prstama se dlá tak všelijaká vc, která vru ani dost málo k líbání neláká. Když se mi ale už to líbí, totiž ty prsty líbat, více pysky, jsou-li ervené, tváe, jsou-li ržové, elo, jestli bílé, a více ješt více etc. etc. sice jednou báse dal vytisknout: taky takovou Já Na prsou tvých, tch bujn vábivých etc, ale to bylo jen jednou — te bych to podruhé nenapsal, ne snad proto, že jsem theolog, ale proto, že by mi
pkn
ím
ím
')
byl
r.
v
Puškinu. Samuel Zborowski, šlechtic polský, popraven
1584.
337
nevím. Tšilo
že nic jiného
ekli,
panu Pflegrovi Moravský
m
když
velice,
vynadal, z kteréhožto vynadání jsem úpln Klacela poznal, a chtl bych na to vsadit svou kutnu, akoli mám jen tu jednu, co poád nosím, že to nikdo jiný nepsal. Lístek^)
—
Pro Pána krále Poldovi jsem dlužen list už dávno, strašliv dávno, ani už nepamatuju, kdy jsem od nho poslední list obdržel. Za to, že v tomto ohledu jsem takový lenivec, za to trestají jiní; Hanuš na píklad mi nepsal, co je z Prahy Dora; nevím, zda li toho je vinna láska anebo obvyklá jeho netenost. Že to nemálo mrzí, mžete si po-
m
m
mysliti. Zdá se mi, že byl onehdy jeho svátek, to s jistotou, ale pece jsem nkolik slov
nevím
—
mu
malé ne snad gratulací, ale jen tak, byl to ale lístek takový že každiké slvko bylo ho to pohne ku psaní, anebo ješt více ironií. dopálí, takže si pomyslí, abych mu vlezl na záda. za to trestají moji lidé v Roudnici, kteí Také mi už pt nedl neodpovídají jsem za to potrestán tím, že ani za mák nevím o mém andlu leviathanu moravském z okolí Kunštátského —a bojím se, abyste netrestala. Pak by byla míra plna vy vy alespo vždycky Vašimi ádky potšíte. erti vdí, co Vy to máte za zpsob psaní, já nedovedu tak psát. jednoduše a tak
pldruhé stránky
—
psal,
Bu
m
—
m
m
i
—
pkn
—
a dej Pán Bh, aby to bylo mi dobrou radu, mám-li totiž na 26. Juli^) poslat na Moravu gratulaní lístek mám zde jeden lístek ve form rozkošného roztomilého obrázku ale ne snad svatého, nýbrž svtského, a ten bych se žádným nebo docela jednoduchým podpisekem tam odeslal. Co myslíte? Jedním dílem požaduje slušnost tu vzpomínku, a na druhé zase stran ani Vy ženské máte v tom ohledu fainjší vidt nosy nežli my mužští kanibalové.
Až mi budete psát
•
brzo, dejte
—
—
bu
—
.
*) ')
.
.
Viz Dr. M. Hýsek, Literární Morava, Sv. Anny.
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
str. 29.
22
338
ouhám poád v Lumíru, brzo-li bude oznámeno, že Vaše ,,2ena z lidu" vyjde, ale poád nadarmo. Já bych to holt rád už brzo vidl a etl, a když vy mi nic nepíšete, ani jediný lovk ve svt nepodá mi nic nového z literatury. Považte si, drahá milostpaní, že mám také nkdy utšené chvíle; posud
m
ani živá duše známá vždycky žaloval, že a ejhle, koho tu nyní nemám? zde nenavštíví Spolužáka z elementárky z eských škol z Nymburka, totiž Dlabae, bratra Doktorova,^) ten je zde magacinérem u jednoho kupce, a již tetí msíc zde jest, a teprv pedešlý týden jsme náhodou se spolu sešli. Ted on mne pece asem navštvuje, v nedli, v pátek budu mít koho oekávati. Povídal mi, že dr. Dlaba, jeho bratr, byl znamenit pomaten, ale že nyní zase jest úpln zdráv. jsem.
—
—
zlatá Dorlika to už te bude po francouzsku jako njaká guvernantka. Zdali pak už umí sama uvait aj, a zdali pak, což více jest, umí dlat putrtaik? A což Jaroš? Ten se te zajisté uí, až se mu zuby potí, ne? Nic nového pod sluncem a mžeme se ješt i toho dokati, že se stane jednou doktorem filosofie na universit
Co pak dlá
má
zajisté brebentit
Pražské.
Mám na Vás prosbu. Vy máte Karaiovu ^) sbírku srbských básní. Myslím, že tam jsou také' hrdinské písn. Jsou-li tam, prosím Vás, dejte mi nkde opsat rád bych ji pi slavnosti, kterou tu: Omer Mejrina na den sv. Jana Ktitele dávati chceme, deklamoval. Arci bych si radji vzal ruské nebo polské deklamování ty ei ale mohou od jiných býti zastoupeny, proež mi zbývá jen srbšána. Rád bych ml pi tom veškerá slovanská náeí zastoupena Víte-li ale snad nkterou jinou hrdinskou píse srbskou, která by se s effektem dala pednášeti, tedy tu mi odešlete. Nesmí ale býti píliš dlouhá.
—
i
—
Dlaba, léka
1)
Dr. Jan
')
Vuk Štefanovi Karadži,
srbského.
1809 v Nymburce). zakladatel nového písemnictví
(nar.
339
Když náš seminá mže zastoupiti 15 — 16 eí zárove s mrtvými), je to dost, ne? Ta hebrejština to je Vám prapodivná e. Ty písmeny! lovku (arci
vlasy vstávají; když tu, chci obracet vždycky jako u nás do pedu, zatím se musí od zadu ku pedu. Mimo to se kouká do ádku, nad ádek; pod ádkem tch puntík a árek a až hrza. Mne to doista netší. A ta slova hned na poátku, místo vokál je: kamez, šurek, chirek, cholem, segal, jere. Kýž bych Vám mohl tu práci penechat. Vy byste už z laskavosti tu gramatiku za mne pelouskala. Máte už koupený ten aj, co mi chcete mit hochsteigener Hand uvait? Zda-li pak mi ale
hák
neupláchnete? Nepjdete nikam na léto? na Poí? Snad tam aspo Dorlika sama pjde. Ad vocem Dorlika: mám zde jednoho kollegu od Domažlic z Klence, ten má sestru Dorlu; Pohorská vesnice se mu náramn líbila, daroval ji tedy seste
zatím Ništ
své a napsal dedikací:
zná nkteré figury ten prý byl z jiné
,,
Dorle o Dorle". Ten
samý
z té novelly, starého Bóra, jen že vsi,
než
je
tam udáno (nebo nco
tomu podobného mi
ekl), toho slepého houslistu také zná. Což víte nyní o Máchových spisech vyjdou pece brzo? Na ty jsem velice žádostivá proto toužím nco o tom zvdt. Jen jsou lépe
—
a
vytištny, než to nové vydání Jablonského básní, co vloni vyšlo. Dlali mu tehdáž kivdu, když ekli, že je to staré vydání jen s obnoveným titulem; ale to staré vydání bylo desetkrát lepší. V novém je hejno tiskových chyb a mnohdy picházejí hotové nesmysly. Ml jsem na toho nakladatele ádný vztek, a kdo to ml na starosti, byl hodný trouba. Prosím Vás, milostpaní, bute tak dobrá, a pište mi zas jednou; se už stýská, že mi tak dlouho nepíšete. Až budete psát Vašemu pánovi, vyite mu ode mne poruení. Dorliku a Jaroše pozdravuji, také všechny známé. Bute hodn zdráva, spokojena, mjte vždycky peníze a nezapomete mi psát. (Podepsán hebrejsky). Vašek Bendi.
mn
340
PS, Semena vyšly, ale ne všechny; už jsem je pesázel z truhlík do hrnek, nejlépe se ujaly Síleny Vanilka posud nevyšla ani jedna. Práv jsem dostal z Bezníce list od Kulicha, požádal m, abych piložený referát do Lumíra poslal; bute tedy tak laskavá, dodejte to Mikovci, a zkazte, jak to k nmu pichází, aby vdl. Jura prý se chce za 8 nedl s Toníkovou sestrou oženit.
—
(Bendi omlouvá, nesetkal,
peje
jí
pro
nepsal a pro se v prázdniny s Nmcovou ke jmeninám a tší se na slovenské pohádky.)
Milostivá Paní!
Rate mí laskav
eho
odpustit, že jsem posud ni-
Budjovic ^) zhola nemožno. Pevzal jsem nepsal z
—
asy mi bylo vle pedstavených
první
dle
ízení naší bibliotheky, a rozdávání všechnch knih nemálo práce. Hned na to onemocnl jsem následkem nastuzení na mé cest z Prahy do Budjovic a dostal jsem zapálení v krku; hned na to
m
stálo
mí na oku jené zrno, a když konen mí dvou píin, a sice za jedno, že jsem se stydl, a za druhé že jsem náramn mrzut byl a až posud jsem. Proto, že mi neslouží zdraví, neslouží mi též dobrý rozmar, jsem letos takm beze všeho korrespondování. Dnes však nelze mi, abych opomenul list svj k Vám, Milostpaní! Vím sice, že nedbáte na zbytenou tu galantnost a etiquettu, vím, že nestojíte o mé pání, ale pec byste musela nevdku viniti, kdybych své pání k jmeninám Vašim písemn neodeslal. Doufám též, že nebudete pochybovati o velosti pání mého abyste totiž vždy úplného zdraví a stálé spokojenosti požívala, a aby nikdy materialnost Vás netížila. Slávu Vám páti nepotebuju, ponvadž bez toho všecko Vaše jde na odbyt, jako by to bylo zadarmo. Já jsem totiž pišel o Vaše báchorky o babiku. Poslal jsem si proto do Prahy, ale dostal jsem jenom babiku
udlalo
dobe
se
bylo, nepsal jsem z
i
m
—
i
^)
Totiž od návratu z prázdnin.
341
—
14 svazku; první tyry svazky a báchorky od 5 jsou totiž už opt rozebrány. Na ty nové slovenské pohádky se tším, nevidl jsem jich posud, ponvadž
knihkupectví ješt neukázaly. Za to nadarmo ekáme na ,,ženu z lidu", v bibliotéce ^) poade jiné a mizerné romány, jako ku p. ten karbaník s jeho rodinou, picházejí. se v zdejším
ale všichni tu
Musím se omluviti, ponvadž jste mi. Milostpaní, v Praze o prázdninách valnou kivdu dlala. Já dva kollegy, kteí ješt nikdy v Praze nebyli, a se dostalo to nemilé officium s nimi ustavin, po choditi. Já však byl u vás celý boží den po dvakráte, a když jsem kartu ve dveích nechal, ekal jsem prve hodnou chvíli, tloukl jsem, ale nikdo se neozýval, ani ta psia krew ^) nezaštkla. Já pak dostal
ml
mn
mst
z
domova
abych erstva
psaní,
dom
a
pospíšil,
tudíž mi nelze bylo ješt jedenkráte pijíti. Panu manželi se co nejuctivji porouím, Dorinku a Jaroše srden pozdravuju. Vám se do další pízn poroueje prosím Vás, Milostpaní, abyste si o svátku, také na mne laskav zpomnla, a ruku Vám '
•
jsem
líbaje
V
Vám
s
úctou oddaný
Budjovicích, dne
2.
Václav.
prosince
1857,
Adressa: Ihrer Wohlgeboren der Frau
Frau B.
i
k. k.
Nmec,
Finanzoberkommissárs-Gattin
Prag,
Stephansgasse, 647/2. 10.
(Bendi projevuje radost z obdrženého dopisu, zmiuje se o své churavosti a studiu theologickém a cynicky charakterisuje svou nynjší innost básnickou. Stžuje si do liknavosti pátel v dopisování a do nesnází s pekladem Borisa Godunova, libí se mu slovenské pohádky, zmiuje se o A., podává a vyzvídá novinky literární ^) i
a prosí za
,,Bibliotheka
vyízení drobných vcí osobních.)
eských pvodních
novovkých". »)
B.
Nmcové
psík ,,Viák".
román
historických
342
Milá mámo! Ml jsem náramnou radost, když jsem od Vás list obdržel; myslil jsem, že hnvajíc se na mne, nebudete mi psáti; tím více byl jsem potšen; se, upímn eeno, už stýskalo, že od Vás nikdy niehož neslyším a nevidím; v loni jsem na Vaše listy tuze uvykl, a na lovk jedenkráte uvykne, tomu tžko odvykne. No já co jsem zanedbal, nyní opt v plné míe vynahradím, a to tím více a spíše, ponvadž nemám žádné milejší zábavy. Jsem letos náramný mrzout nevím, emu to piítati, nejspíše ale tomu, že jsem letos nebyl ješt ani týden poctiv zdráv. Stafraportská historie sotva krk se dostal trochu do poádku, udlalo se mi na oku jené zrno, te bolí poád zub a mám kašel, což si mohu páti ješt víc? A jaká zábava, když je lovk na chcipánkách? Marná e! K tomu letos je to dležitý to dení, dogmatiky je celý houf, a pedmt, je kantor její Jiný pedmt, který se jmenuje hermeneutika, a o kterém jste nejspíše jak živa nic neslyšela, je tak fádní, že jsem za celý as svého uení a to trvá od mého 5. roku jak živ nic fádnjšího neposlouchal, a to je co íci, nebo jsem do sebe vsoukal pknou porci rozliných gramatik, od eské až do hebrejské, dje- a zempis, náboženství, matematiky, geometrie, fysiky, ale to všecko je proti hermeneutice pouhý med. Na štstí je kantor její rozumný lovk, který ví, že ji ani vidt nemžeme, a proto leckdy teba 10 list té latinské knihy najednou vynechá. Což ale tomu asi íkají v Praze, kde jim ji pednáší sám spisovatel té knihy Gnther ^) a který ani ádku nevynechá. Ješt ten nový zákon že je interessantní a že výklady jsou velmi pkné. Budete se ptát, zda-li mi to nynjší studování zabírá všechen as, a mohl bych vru íci, že skoro. A mám-li asu, pijde nkdo s prací: pelož mi tuhle to kázání, oprav tohle, udlej takovou báse, zas pijdou z tiskárny s kazatelskou bibliothekou a korriguj! Jaká to zábava?! A já ješt
mn
—
—
—
m
a
.
.
.
—
—
—
m
1)
Prof. Ant.
Giinther
zemel
r.
1863 ve Vídni.
343
jednu zábavu si odíkám. Abych totiž nenastydl, nekouím už v seminái, ponvadž na hoe nesmíme a v zahrad je zima. Mohu-li, jdu do msta do kavárny nebo do vinárny, zahraju si kuleník, a pi tom si teprv zabafím, a ecce, to má zábava. Když nejsem k niemu, když totiž ven nemohu, do studií se mi nechce nebo práv toho není teba, mám trojí zábavu, a sice a) tu, a sice obral jsem si zvláštní pole, totiž romány všeho druhu a pak musejníky od prvopoátku až do nynjška (kachní žaludek, b) píšu listy, ale jsem v tom ohledu lenivý, že ne?) c) dlám písniky. Literární moje innost obmezuje se letos na tak všivácké trety, na malé básn, musím se ale vyznati, že jsem v tom ohledu strašn plodný, všechno je ale kraouké; žádná básnika nemá víc než 2, 3, na nejvýš 4 tyádkové verše; nevím, pro se mi takové práv te líbí. Letos bylo mých takých drobotin už hejno v Lumíru a pošlu zas. mizerácké dti hloupé fantasie Jsou tu arci anebo mrtvé dti, vytažené z kalu minulosti, a komusíte sama uznati, že to je lausig zábava brodit se v tom zlatém bahn upomínek a vylovit z nho tu a tam ješt njaký capart, který není ani kapr ani štika, ale takový mník, který ani za pl krejcaru nestojí, ba jichž kopa ani za pl krejcaru nestojí, jak to dokazuje praxis; nebo dav zajisté už kopu podobných kobylek vytisknout, nedostal jsem za všecky dohromady ani jediné: dkuju!
—
bu
nen
i
.
.
.
Pkn
pak byste ale uhodla, pro práv letos jsem tak úrodný na krátké básn, takže se mi množí jako žáby po dešti? Na to byste zajisté nepišla a protož Vám to vysvtlím. Náš Hanuš si koupil knihu asi v máji Notizbuch já k nmu pišel v ervenci, a on ml na prvním listu tužkou napsané motto: NuUa dies sind linea latinské písloví znaí: Žádný den bez árky. Já k nmu pijdu na sv. Václava, motto stojí v knize, ale kniha tak prázdná, tak istá a nedotknutá, jako by ji byl kniha práv Zda-li
—
—
•
—
•
pinesl. Já se
obávaje
se,
že
mu
smál, to si mžete pomysliti, a on se snad, pijda po roce a spate
bych
344
knihu posud tak istou a nepokálenou, ješt více ehtal, daroval mi ji, a já zvnil ihned na první stran onu pamtihodnou událost následující dedi-
kaní
básní:
Pl
Charonov tlam
rok se v
otoil,
Co pan doktrek husí brk byl smoil
—
(Pardon, vždy plaištiftem to psáno, A péro proto budiž pod stl pochováno) Pl rok už tedy schlamstal Cerberus, Co plaištift sápl noster doktorus,
A
psal,
a psal,
a
s
potem
—
psal.
Že justament si svat pedsevzal Být pilným, každodenn nco psáti! Však myslím, že ses, doktíku, zmát. Neb za pl roku ani jeden chlup, Ani co by nejsušší ten komár slup, Ani co by vesnalo se za nehtíek, Ani co by nabralo se na špendlíek, Ani co by peet Dé^bek^) tvj Však ale, milý pítelinku mj. Já pevn, jist za pravdu to mám. Že za chybu to v tisku uznáš sám. Žes vlastn zcela jinak chtl to psáti A tudíž, že má tady velce státi: .
NuUa dies sine Lina, Totiž: Nulla dies sine
.
.
Carolina.
—
A když jsem u té Karoliny to je jeho žena. Oženil se o prázdninách v záí má nyní dekret obecního lékae, zstává v dom, který patí rodim jeho ženy, dostal s ní snad do poátku njaké peníze a ostatní obdrží pozdji. Svatba prý byla hluná, ponvadž jsem ale na ní nebyl, nemohu nic vypravovat. Jeho žena je hezká, velmi hodná a dobrá, velkého' vzdlání nemá, a kdyby nemla té chyby, že trochu neslyší, byla by to pro Hanuše práv vhodná žena. Myslím, že budou spolu šastni a pro by nebyli? On si ji vzal z lásky a nemýlím-li se, stane se vzorným manželem. Já o nyní již dlouhý as pranic nevím. Psal jsem mu po prázdninách, psal jsem Kulichovi celkem tikrát však všeho všudy obdržel jsem od Kulicha toliko jeden list. Vryl jsem si do ;
—
nm
—
^)
Dqb, jeho pes
—
poznámka Bendlova.
4
345 palice, že já mám své náhledy a nepotebuji se nechat tak zhola odbývat tyiceti slovy, která se mi jednou za as pošlou, a protož nyní nepíšu, ale docela trpliv a pohodln ekám, až od každého z nich psaní dostanu. Jsem tam zván na vánoce, a akoliv bych tam rád jel, pece za pl tetího msíce má každý dosti asu psát jeden list; mohu jenž mám každodenn 14 hodin vymených já, jako na drátkách, pro by nemohl Hanuš, jenž je pánem svých všech hodin? Mimo to ješt jsem v nemalé nesnázi. Když jsem byl na prázdninách, opsal jsem svj peklad Borisa Godunova a poslal k Pospíšilovi, chce-li ho tisknout, aby mi za nj dal 25 zlatek. Neádný plat za tolik verš; já ale našemu rektoru byl dlužen desítku, a proto mi bylo penz teba. Pijedu do Prahy, jdu k Pospíšilovi, ale pan Pospíšil ráí být v lázních. Jdu do krámu, ptám se, zda-li mi tam nic nezanechal. Expeditor mi ekl, že pán nic neíkal, jenom že s básnmi nic není, ale rukopis že je v expedici. Já rukopis sebral a šel k rasu. Myslil jsem, aby mi vlezli na záda. V Beznici mi navrhl Hanuš, že rukopis ten za 20 zl. ode mne koupí; ale že mi hned nemže dát peníze, však prvního novembru že jistotn desítku dostanu. Zaplatil mi za to cestu z Beznice do Budjovic, a já ekl rektorovi, že mu zaplatím po prvním novembru. Od tch dob jsem ekal, a od tch dob, od prvního novembru až do dneška, do 14. decembru je ekám každodenn, ale nadarmo, a jsem u nás, kdežto se tak velice drží na dané slovo, na vyplnní všeho, co se ekne, v nemalém malheuru. Kdyby mi byl psal: Vašku, nemohu nebo nechci byl bych spokojen, hledl byl odjinud si to zaopatit, ale tak nechá v brynd. Proto nechci do Beznice, akoliv pro mne a pro jednoho píbuzného z beznické fary pošlou až do Písku píležitost naproti. Že není k dostání 1 4 svazek báchorek, dopaluje^ moc a moc. Na tch slovenských báchorkách má Šálek oznámeno 13 svazbáchorek Vašich. Prosím Vás pkn, jestli je Šálek má, kterýkoliv z tch prvních od 1 i
—
m
k
bu
m
—
—
346
vezmte je od nho, ale každého 2 exempláe, pro mne a jednoho kollegu; s nejvtší rozkoší Vám za každý sešitek pošleme šestáek. Stafra, ze mne se nyní stal náramný lakomec na knihy, nevím
pro
to.
Ale ty slovenské pohádky jsou rozkošné. Nemohu se dokati, aby už byly všecky venku; jen jich dejte ím víc tím lip. Tady se také velmi líbí a mnoho exemplá je objednáno. Jsem zde živá propaganda, jako Koubka, babiku, Posla z Prahy ^) (a málo), to zde všechno rozšiuju. Mám dobrou
methodu, nechce-li si nkdo nco koupit, já mu docela jednoduše vynadám, a on si to objedná. lovk musí umt s lidmi manipulovat. Považte si moje štstí. Práv dneska dostal jsem od Lotky, od mé bývalé nejkrutjší nepítelkyn, která ani vidti nemohla, aby se zlostí a hnvem nezaervenala, od té jsem dostal štráfky na kollár velmi fainové,
m
elegantní a
krásn pracované,
a tak vidíte, že nená-
na svt netrvá dlouho a že se všechno mní. Od Lotky jsem se v Praze dozvdl, že A. posud není vdána byla letos se svým otcem v lázních v Uherské Teplící. No snad tenhle masopust se dostane do elysia všech slastí manželských. Upomíná Lotka na visitní kartce, abych jí dostál slibu. ekl jsem jí totiž v Praze, že jsem na ni míval upímný vztek, a když na mne dorážela, pro nechtlo se mi s barvou ven; slíbil jsem však, že budu o tom psát, nechám toho ale. Myslím, drahá Milostpaní, že byste pece mla vist
—
—
m
—
pro bibliotéku Jeábkové 2) ten románek psát; není to k vli nakladatelm, ale k vli vci samé. Mimo to se pedplatitelé na povídky vaše opravdu tší, ajiž v loni nedostali ,, Svtlo a stíny," letos pak zase ,,Zenu z lidu" neobdrží, a tudíž bude jim to nemilé. Na letošek bude nejspíše již pozd, ale pro píští rok hned do prvních svazk. Sabinv román ^) 1)
Založil
^)
Bibl.
3)
Fr.
Šimáek
r.
1857.
eských pv. román. „Blouznní" z r. 1857.
(Vojtch Blák.)
347
jsem posud nedostal; vyjde celý román.
posílají bibliotéku teprv,
když
Onehdy jsem etl v Bohemii, (kteráž to vypravovala podle Presse), že v jakémsi kalendái bylo jméno píjmení jednoho mladého eského spisovatele v njakém všivém svtle v povídce vystaveno, a že ten mladý pán literát chce žalovat u tiskového úadu. Nevíte nic bližšího o tom? Vždy jsem já zde jako na onom svt, jako u vyhnanství; že to byly pro mne Josef je ženat, že Kolá u Klam samé z brusu nové noviny; a divím se nemálo, že Josef chce asopis vydávat; chce snad s Mikovcem rivalisovat? Což pan Ohéral? Nyní má ped Vámi i
—
zase náležitý respekt.
udání
—
A
nepijde
do špatné povsti, když k
—
dle vlastního
Vám
chodí.
asy
mní! Kdybych Vám, drahá milostpaní, neml už do svátk psát, tedy Vám od srdce peji, abyste ty hezké vánoní svátky dobe, spokojen a blažen strávila. se
Zpomete
si
o nich také na mne, jako já na
asto zpomenu.
Vás
My máme
od pondlí odpoledne až do Silvestra, tedy asi 10 dní prázdno; ponvadž jsem se vloni napálil, tady zstal a potom jako mezek ustavin akoluthovat musel: nebudu letos tane-li do kový ... a odplavu na každý zpsob pry Beznice, tedy do Velešína to jsou jen ti hodiny cesty
—
;
odsud. než odjedu, musím ješt nco míti, pro jednoho pátera. Bute tak dobrá, zaopatte mi je, dejte je dlat, ale poádn, a sice dle piloženého lístku facsimile, jenom na jedné stran hladké a tak velké jako je ten lístek. V celku 200, tak aby stály asi 3 zlatky. Peníze odešlu hnedle ze svátk. Ponvadž ale v pondlí odjedu, musí být v sobotu v Praze na pošt, dív tím lip. Prosím Vás tedy, drahá mámo, vezmte si už tu práci a dejte je hnedle dlat; kdyby pi té píležitosti bylo možno poslat mi ty báchorky staré, byl bych tuze rád. Bute tak dobrá, nezapomete.
Prve
totiž
ale
visitkarty
ím
348
Na piložený list pro Mikovce udlejte obálku tam Jaroušek a pošlete do expedicí Lumíra;
mže
dobhnout. Co pak dlá moje kuchaika malá? Umí už putrtaik, to nevyhnutelné jídlo po aji? 2e aj už umí dlat, o tom nepochybuji. Vorlovi jsem do Nymburka ješt nepsal, ale budu. mimo Partée jsem také dostal od Jeníka Dlabae to je zde bratr dra Dlabae u kupce jednoho a astji strojit
—
ke
mn
pichází.
Pes noc
se mi dnes udlalo zase nové jené zrno, to je proklatá komedie; jsem už jako Lazar.
Pozdravuji a líbám Jarouška a Dorliku. Vy, drahá milostpaní, bute hodn zdráva, taky hodn veselá a nezapomete na mne. Ty visitkarty prosím! S Bohem! Pište také pi tom aspo nco Vašemu
Vám
zcela
oddanému Vaškovi.
V eských
Budjovicích
NB. Když budete zaplatí
si
14.,
15/12 57.
posílat ty karty, nefrankujte,
sám. 11.
(Bendi projevuje obavu, že Nmcová jeho list nedostala, líí cestu za nepohody do Strakonic, jeví lítost nad smrtí Šumavského, píše o ilejším ruchu v literatue a žádá Nmcovou za vyízení rzných pání.)
Drahá Milostpaní! Zdá
se mi, jako byste byla poslední list, psaný asi 13. nebo 14. prosince ani neobdržela, jelikož ani jediné známky nemám, že byste jej byla obdržela. Nebo poslal jsem pro Mikovce básn; poslední asy neekával Mikovec nikdy dlouho s vytištním jich, a nyní posud nejsou tam; dále jsem ekal na ony karty, nic nepišlo; myslil jsem, že pi svém píchodu z vánoc budu míti dopis od Vás, ale niehož a niehož. Jsem tedy
mj
zd
v náramném pokušení mysliti, že list
neobdržela.
To by
m
jste
mj
onen
velice dopalovalo,
i
ml
349
bych tuze rád o tom njakou zprávu. Také jsem doufal obdržeti druhý sešitek slovenských povstí; etl jsem, že již vyšel, ale nic a nic. Psal jsem Vám, že nevím, kam pojedu na vánoce, zda-li do Beznice nebo do Velešína. Do Beznice jsem absolutn nechtl, akoli nám, totiž a svému bratru jel tamjší kaplan až do Písku naproti; dlouho mi odtamtud nepsali, zvlášt Kulich a ješt zvláštji
mn
Hanuš (toho
již
v tom ohledu znáte, a tenkrát se vzdor všeho ujišování mi
opt vyznamenal, nebo
nepsal, co jsem v druhém roce, ješt ani chlup). To dopalovalo, postavil jsem si hlavu a nejel jsem. Ve Velešín se rozstonal kaplan, s kterým jsem znám,
m
mi se nelíbilo tam jíti. Již bylo na tom zv Budjovicích, již jsem se dal napsat k akoluthování; když jsem ale vidl, jak mrzuté by to bylo, když jsem vidl ješt k tomu, jak se tu všichni na ten zlatý venkov tší a v té krásné svobod se topí: nedalo mi to pokoje tím více, an mi práv ped tím bratr psal, že bych mu pipravil radost, kdybych pijel, odhodlal jsem se plouti do Strak konic. Ponvadž mám ale pi všem trochu romantiky rád, chtl jsem si ji též zde zadlat, totiž usmyslili jsme si ti, že ve vší parád pjdem do Strakonic per pedes apostolorum. V pondlí ped tím byl ješt velmi krásný den, nebe isté, cesta jako mlat. Ale v úterý ráno, když jsme mli vyjít! Já vstanu, jdu se nahoru oblíkat, ale to teplo mi bylo podezelé; otevru okénko, a ejhle: venku to dlá crrrrr pršelo jako když práší. Jduk ostatním a povídám jim: Chlapci, nemžeme jít, prší jen leje. Ten jeden mi ale odpoví: Dlej si co chceš; jsi-li baba, zsta zde, a proto
stati
nmu
asn
.
.
.
pjdu. Co dlat? Dostavník byl pry, byl bych musel ekat až na druhý den; zstat tedy ješt ten den, všichni ostatní by se mi byli famósn vysmáli a to já nerad. Pomyslil jsem si tedy: Vašku, snesls už na svt dost, sneseš ješt nco, je pšky. Vyšli jsme hladoví a žízniví, protože bylo teprv 5 hodin ráno. Z Budjovic do Strakonic je dobrých 2 hodin cesty pi dobrém poasí, což teprv pi takové všijá
—
1
350
vot. Ale šli jsme pece jako ti duchové; ten nejvtší hrdina mezi námi (rozumí se, že jsme šli docela civiln, bez kolláru) ten ml na sob kvítkovaný šlofrok a podvázanou bradu; druhý ml svrchník až po paty a tenkou rákosku; já ml svj fráek, pak svrchník a pláš studentský, tašku eo ipso, a tak jsem vyhlížel jako fahrender Student. Hodinu nota bene pršelo poád je za Budjovicemi
—
—
hospoda, íká se tam u ruského císae Alexandra; tam jsme každý vycákl dv štamprlátka koalky a šli dál; pršelo dál; pišli jsme do Pištína; pro déš jsme nemohli, sedli jsme tedy v hospod, pili pivo a jedli housky; šli pl hodiny, sedli do hospody a teba sídla padají, že pili; tam jsme si umínili, bez zastávky poplavem až na novou hospodu a taky ale dali jsme si každý dva žejdlíky jsme to dokázali vína a dva cerbuláty. Po tom ten husar ekl: Chlapci, dál! a chlapci šli dál až do Vodan, do onoho msta Vodan, co mají na vži v kleci zaveného kapra, kterýžto kapr tam na vži v kleci zpívá; odtud každý vodanský rodi se nazývá kapr; do tch Vodan jsme tedy pišli o 1 hodin. Milostpaní, jakživ vidl jsem bahna dost a dost, ale tolik bahna, jako toho dne ve Vodanech, jsem nikdy ješt nevidl a dá Pánbh ani více neuhlídám. Pišli jsme do takové privátní hospody, která vlastn náleží krejíkovi jednomu, ale vždy dobrým pivem slyne. Tam moji dva kumpánové byli již díve známi, ale já ne. Já se odkšíroval, shodil pláš, tašku, svrchník, šálu (ten váš adjutantský šál), zapálil si cigáro, porouel jíst a stál jsem tu v bílé forhemetce a atlaskou okolo krku jako njaký professor supplens. A v té form jsem tam také frailince dlal slavnou kúru jako nic, tak že jsme se tam pes dv hodiny zdrželi. Na to
a
—
jsme se tmi bahnivými ulicemi ploužili z Vodan ven ku Strakonicm. Byli ti hodiny, a my mli ješt dobrých 5 hodin cesty ped sebou. Vítr foukal jako nemoudrý, zapíral se mi do plášt a respektive do mne, jako bych nebyl ctihodným pánem, nedbal na to, že na každém vršíku jsem se dal do hrozného
351
vaní
a z plného hrdla a z plných plic jsem co možná pestááááá! Nic plátno, vítr poád proti nám; k tomu déš se jen lil a botu jsem nemohl z bláta ani vytahovat. Když jsme tak hodiny, jsouce už jak náleží upachtlí, ušli, pišla na nás noc, noc jako tejden ped stvoením svta. Zabrousili jsme tedy do hospody, a první slovo bylo: Dejte nám karty na preferanc, potom jíst a pít. Najedli jsme se dobré šunky, pili pivo a hráli preferanc. O sedmé byli jsme s karbanem hotovi, a tu ten rytí praví: Chlapci, pojte dál. Já si ale na nj povstal a povídám mu: Kuš, a máš-li chu, jdi si, já zde zstanu, já bych spal. A na to jsem se zas po-
val:
Vte
dv
—
Ten druhý povídá: Vašek má pravdu, já se taky už ani nehnu. Co ml dlat, musel zstat taky. Za to nás ráno zburcoval už o tech hodinách, klel poád na mne, že se pomalu strojím, huboval, že' kávu pomalu piju, že jsem nimra atd. Konen jsme se najedli a vyšli ped 5. hodinou z hospody. Na štstí už nepršelo, vítr nefoukal, ale bahna dost a dost. Do šesti hodin pišli jsme zase k hospod; svítili tam a nám se zachtlo nco pít; jdem tedy njakými vraty aby do nich hrom uhodil tam byl prjezd nebo mlat nebo ký ert; to ale vím jistotn, že tam byla louže, já do té louže vchlamst jak široký tak dlouhý, brejle mi upadly s nosu, taška se naplnila sadil.
—
—
m
tou nešlechetnou tekutinou, a museli vytáhnout, potom pucovat, usušit a zatím jsme si pipíjeli
—
—
Po té strašné operaci sebrali jsme se rosolek. a táhli jako židé dál, poád dál až na podsrpenskou hospodu, chtíce se tam trochu opucovati, protože to už bylo pl hodiny od Strakonic. Pili jsme pivo, dali si uvait polívku a brambory na loupaku (dostali jsme na chu, ponvadž je tam nádenníci mli na míse). Chtli jsme si tam také zase zahrát preferanc, ale v celé hospod nemli karty. Kotedy druhý den po svém východu z Budjovic o pl 11 hodin drželi jsme slavný vchod do Strakonic. Tam ale byla pro mne tak dobrá zábava, tak mi ty hodiny ucházely, že se mi to zdálo jako
n
nen
S52
ml —
den, když jsem odcházet a to zrovna na Silvestra. Tu jsem ale více nešel pšky, nýbrž zaplatil 2 zlatky za dostavník a jel, a ponvadž práv ten den jeli od nás všichni z té strany, bylo nám veselo. Kde je 15 našich lidí, tak není smutno, také jsme zpívali a kieli celou cestu; v tch blátivých Vodcelé msto, a konen, když hodiny stár, totiž dne .ledna r. 1858 o pl hodin z rána vjeli jsme do Budjovic, a jelikož lidé slavili Silvestra, slavili jsme ho taky, nešli dom, ale do hospody. Konen, konen ale o 5 hodinách ráno dal jsem si otevít fortnu, ta se za mnou zamkla, a já jsem od tch dob v kleci zas; je mi lausik, jako vždycky po svátcích, a nejen mn, ale všem kumpánm, kteí se doma dobe bavili, a nyní sedí Tu máte, drahá milostpaní, pod stínem. vypsány celé moje vánoce; vlastn cestu nebo vánoce! To víte, chodil jsem po hospodách, hrál kuleník a piln assistiroval. Co ješt více, bavil jsem
anech pobouili jsme
nový rok byl teprv
velmi
1
—
pkn
se
pl
dobe
vicích celý
as
s s
dvaty. Akoliv
dvetem takka
zde v Budjoani
poádn
ne-
promluvím, pece nemusel ze mne vyhynouti ten Geist zábavný; práv naopak, zdá se mi, že jsem te živjší než díve. Aspo se mi dvata piznaly, že se mnou rády se baví; snad to dlá, že nyní nosi ale jak sím rukaviky a mívám dobré boty. bu, bavil jsem se s tím krásným pohlavím velmi
Bu
dobe.
Pi svém návratu do Budjovic, jak již praveno, oekával jsem Váš list; za to ale ml jsem tu jiný, a sice z Tábora. Já s Táborem nemám žádnou korrespondenci; bylo mi to tedy divno; a ejhle, list byl od jakéhosi pana Františka Ryby (jenž, jak jsem se ptal, jest prý mlynáem v Táboe), a ten mi psal, že hodlá vésti náklad na eský belletristický zábavník, a sice msíní. Mám tedy pispívati, bližšího o tom nevím niehož, doufám ale, že brzo neho se dopátrám. Onoho Píseckého Posla od první íslo již vyOtavy posud jsem nevidl,
a
jíti
mlo.
353
jsem v Strakonicích ponejprv slyšel, ^ Když Šumavský ^) zemel, nechtl jsem tomu ani viti, až konen zpráva v novinách o tom pesvdila; je mi ho upímn a srden líto, a nemohl jsem to ani pochopiti, že tak silný a zdravý muž tak náhle skonal. Nikdy bych to byl neoekával. Kdož by si to byl pomyslil, že ho v loských prázdninách v kavárn posledn vidím! Jak to bude nyní se všeslovanským slovníkem? Kdo se toho ujme? Muže to Jcs. Rank sám zastati? Materiálu bude sice dcsti pohromad, ale to spoádání! U Vás v Praze se te literatura rodí jako houby po dešti. Pan Hálek vydal báse Alfred, pan Gustav že
m
dva zpvy z veršovaného románu, ^) pan KaizP) rýmovanou kroniku Kivoklát tož toho je! A nyní mají zase vycházeti Humoristické listy! O tom však já sice vím z novin suchá data, ale bližšího, uritjšího se v tomto zdejším exilu svém nedovídám nic a nic. Sabinv román ,, Blouznní" zde už mám, posud se mi ale nedostalo asu jej ísti, až pozdji. Psal jsem Vám už, že jsem od Lotky Vranných dostal 12 pekrásných štráfkú? Á la bonheur ta Nejfajnjší štráfky, se znamenit vycaichnovala! co jen nyní v seminái jsou s rohovitým štikováním; vidíte, milostpaní, tak lovk pijde zase do lásky Pfleger
—
—
ani
nevda
který mi
jak!
Ann
O
zárove
se ale
na visitním
lístku,
poslala, ani nezmínila.
Z Beznice dostal jsem nkteré zprávy, ne sice od Hanuše, ale pec o nm; že totiž jeho panika je v blahé nadji, že starý Jura je posud v Beznici, Zdali má být už dávno v Žamberku co notá to všechno pravda, zaruiti nemohu, ale co mi sd-
a
.
leno,
.
.
vypravuji zas.
Franta Šumavský zemel dne 22. pros. 1657. Jehc slav. Sprache in den sechs Hauptdialekten vyšly 4 sešity. Jeho synovec Josef Rank v této práci nepokraoval, vydav za to slovnik rusko-eský a esko-ruský. Nekrolog ^) „Pan Vyšinský". v ,, Poslu z Prahy" napsala Nmcová. ^)
Jos.
Worterbuchu der
—
—
3)
Edmund
Kaizl.
Korrespondence a zápisky Boženy Xémcové.
23
354
Jak se máte, drahá milostpaní? Jak jste strávánoní svátky? Peji Vám šastný a veselý nový rok! Prosím Vás, pište mi, zda-li jste obdržela onen lístek na to facsimile. Co dlá pan manžel? Je poád v té fabrice?^) Co dlá Dorlika a Jarouš, co píše Karel? Všecky vila
srden trápí;
Mne jená zrna ustavin msíc (vlastn od pedešlého) už poádn ani vyjít nemohu. Na venkov
pozdravuju.
mám
tento
tvrté, takže mrzelo chodit zavázaný; tu mi oko nastydlo, a te chodím zase jako Žižka en miniatue' Ty ostatní nemoce se prozatím ode mne odsthovaly. Já jsem neád. Hansmanovi jsem te už nepsal hrzu, hrzu dlouho; dostával jsem až posud poád Moravský list; nyní ale pochybuji, že mi jej posílati bude, když jsem mu tak dávno nepsal. A když bývám mnohdy tak mrzutý, že mi není do žádného psaní, a když bych byl rád psal, nemám asu, musím študovat. Až mu budete, milostpaní, zase psát, nezapomete prosím Vás mu íci, aby se proto na
m
pkn
mne nehnval. Pozdravujte ode
mne taky
paní Šlenkrtovou
a pana Menzla; v Praze bude nyní ovšem veselo, budou plesy, zábavy všeho druhu, a když nic, aspo tu a tam pjdete jeden k druhému do spolenosti a já ubožák zde budu celý masopust sedt jako pikovaný a ani se nehnu. Co plátno, kdyby to aspo trvalo už jenom pl roku ale ješt pl tetího roku! To je áká rubrika! Piložený malý dopis rate, prosím vás, poslati
—
hned do expedice Lumíra, kdyby to ješt do tvrtku mohlo pijít; dostal jsem to, tedy posílám. Bute, drahá Milostpaní, hodn zdráva a spokojena; a prosím Vás, nezapomete mi psáti. To víte, že s toužebností bude list Vás oekávati Váš upímný Vašek.
9/1
58.
4/1
dostal jsem Posla od Otavy; je to hezké
vydání; já tam ')
mám
hned první
Ve Zdicích v^cukrovaru.
dv
básn.
355
12.
{Bendi
dkuje Nmcové
za dopis a slovenské pohádky, varuje se z ilejšího ruchu literárního, líí obtíže nalézti nakladatele na peklad A. Puškina, chválí vzpomínku Nmcové na Šumavského v ,, Poslu z Prahy" a lituje smrti jeho. Poesie a Prosa, vzpomínky na .ideální doby", na
od pilišného namáhání, raduje
,
Annu, zprávy soukromé.)
Drahá milostpaní! Co jsem oba moje
ml
—
strachu, zda-li
obdržela ili nic a ejhle, pece! Nemla jste nechat tak dlouho ekat; ale to už Kdykoliv já nkomu dlouho neje taková švanda. píšu, tu je kiku: ,, Vašek byl, jest a bude lenoch."
jste
listy
m
Když ale já celou vnost odpov nedostávám, mohu czeka, czeka, až grob doczeka a pak kdy list konen pijde, musím se já, ubohý
tu
—
i
Lazar, spokojiti jenom tím: Nebylo asu! Toto však neplatí ani tolik o Vás, jako o ostatních: vila byste mi, že Hanuš dosud nieho nepsal? To je už pece tak milý list jsem mnoho, víc než mnoho! Váš báchorkami obdržel srdené díky. Hltám i s ty slovenské pohádky, líbí se mi velice a pál bych byla asi kopa svazek a aby hodn si, aby jich
mn —
sob vycházely. A což ty první tyry vašich eských báchorek? Nezeptala jste u Šálka? Dopaluje že jich nemám. se na O vaší nemoci jsem nerad slyšel; musíte se lépe šetit; ale když nemajíc zdraví nazbyt ješt k tomu pes pl noc sedáváte, jakýž potom div, že se rozstnte? Co plátno, píroda si pece jenom nedá poa když ten stroj je jedenkráte porouchán, roueti pak ho leckdys ani Jura se svojí mašinérií apatykáskou do poádku nepivede. Já byl také zas trochu nemocen; díky ale doverským práškm, hemánku a limonád, jsem zas jako ten Vodanský kapr. A když mi asem nco scházívá, myslím si, že dva msíce letních prázdnin všechno zase do richtiku pivedou. O kéž by už ten spasný ervenec byl zde, abych vylítl jako pták do širého kraje, abych z klece pišel zase trochu na svobodu. erstva po
svazeky
n
—
m,
356
etl jsem Jandovu ^) povídku „Jaroslav" a velmi se mi líbí; nyní jsem zase žádostiv na tu píští, vno" od pana Gustava Pflegera. ,, Dvojí dkuju, ta mladá literatura dlá nyní špektákle, zvlášt v poesii! Svazek za svazkem! Kdo pak jim Neetl jsem z nových tch to tak piln nakládá? básní ješt nic. Divil jsem se ale, že Vy, vypisujíc mi tyto nové literární plody, iníte applikací na mne, mou lenivost vyítati chtla. Což jako byste jsem tak líný? Vždy musím aspo 10 hodin stricte vykonávat své povinnosti, abych se nic neuil, také nemohu udlat, nkdy píšu njaký ten list, a proto mi, vte upímn, na delší báse nezbylo posud asu. Snad pozdji. Dále se tážete, co dlá Puškin? A pravíte, že by bylo na ase svazek peklad z nho vydati. Leicht gesagt! Já Vám nyní uiním návrh a eknte mi potom ješt, že jsem lenoch! Poslyšte. Rád bych vydal takový svazek peklad z Puškina. Rozumí se, že peklady ty musím pehlížet a korrito ale nic nedlá. Co bych do tisku dal, govat obnášelo by asi (bu více nebo mén) 170 stran takových, v jakých je vydán Koubek; jenom mi na to zaopatte nakladatele. Za celou tu vc bych chtl honorá 30 zl., a to vše bych si vybral v knihách, takže by rukopis pišel knihkupci takka jako zadarmo. Celý rukopis byl by nejdéle do prvního Zde máte namáje, tedy za tvrt roku, úplný a když mi nkdo ekne, že jsem lenoch, bídnutí nejsem hoden svého jména. Ale mluvte s nkým!
Pkn
mn
—
.
—
.
.
a
eknou Vám, kdyby
to nebyly básn! Kdyby to Meluzin, to ano ale básn to ne! Lehko je mluviti, ale Alexandra Puškina tžko dlat; pi nejlepší vli lovk mnohdy nemže
byly pohádky o
nic vyvésti.
—a
já,
Je toho vinen ten všivý stav materiální ml peníze, vydal bych celou švannáklad, žádného se neprose o laskavou
kdybych
du na svj píze. Pracovat
1)
—
—
Bohumil Janda
—
a ješt se prosit.
(v Bibl.
pv. román).
To
jó!
etl
3-,7
jsem také Vaši biografii Šumandovu ^) v Poslu. srden. Mj Bože, ani by Napsala jste to hezky mi to bylo nenapadlo, že ho o prázdninách v Burešov kavárn naposledy vidím. Ty šlakovité materiální starosti! ty mu mnoho dodaly. Bojím se, že slovník se nedokoná a lituju ubohého Frantu, že se nedokal té radosti, aby cíl svého života byl mohl ped sebou vidti. Skoda, škoda ho! Ten Ohéralv peklad Babiky byl bych si pál ísti; nemám ale píležitosti a abych si Erinnerungy-) sám držel, nezdá se mi; beztoho stojí Lumír zla5 fl. 40 a Bibliotéka román 4 zl 48, tedy skoro tek. Kde je mám já ubožák sebrat? Myslím ale, že Babiky bude škoda, jestli se v nmeckém pekladu tuze zkrátí. Vidíte, drahá milostpaní, pro samou literaturu úpln zapomínáme na osobní zájmy a takka si nikdy už nic nepíšeme o vlastním blahu a žalu. To je už bh svta! Ach arci, od tch dob, co jsem svtu a lásce žíti pestal, což mi zbývá,
—
vná
m
1
—
nežli
ta
literatura?
Jiní
—
lidé
žijí
1
polovin aspo
pro lásku a ideály já již více ne. Picházím si, jako dva obrázky, které jsem si onehdy koupil. Na prvním je napsáno: Poesie. Sedí tam majestátn s jasnou záí kolem hlavy, v ruce jedné drží lyru, v druhé papír, na právo u ní je labu, na levo kastalský pramen. To je dív! Na druhém stojí: Prosa. Je to také njaká hezká májka, je ale po domácku nastrojena, má kužel v ruce a dtem vypravuje nejspíše pohádky. To je te. Jak jinak bývalo te ti roky! A la bonheur. Zpomete si jen na asy pod Emauzy, tenkráte jsme byli takka samou
—
—
poesií živi vlastn bych ml íci samým ajem, akoliv jsme mnohdy za rum dlužní zstali a leckdys všichni ti^) ani na krejcarovou cigáru nemli. Pijde všecko na to, jak si lovk nco maluje. Já sice tenkráte nebyl také zamilován, ml jsem ješt
šumavského. Vycházely v Praze redakci Ohéralovou. ^) Nmcová, Bendi a medik Hanuš Jurenka. Viz Nmcová, na str. 152. 1)
')
Tille,
B.
358
Katzenjammer po prvním aktu v strašlivé komedii das Herz war da bereit, um eine neue Garnison einríicken zu lassen. Také jsem býval mnohdy mrzut tehdáž, ale docela jina nežli te. Když jsem se zmínil o lásce, musím Vám nco povdít, co mi jeden mj kamerád z Prahy sdlil. Psal jsem vám onehdy, že mi Lotti Vranná poslala 12 štráfk, opravdu velmi pkných, Prve než mi je odesílala, psala Ann, zda-li by mi nechtla také své milosti; ale co
—
—
njaký udlat. Já štráfky nepotebuju, mám tch nejtajnjších v celém seminái, pece ale — Co však odpovdla Anna? Inu, vyjádila se v ten
50
—
smysl: To
jo, nerada bych se hnvala. To je próza, pravda? Vite, že si ta holka znenáhla lístek po lístku z té ideálnosti otrhává, až konen bude tak nahá próza, že nebudu moci ani pochopiti, kterak pak jenom jsem ji mohl milovati? Ci snad má njaké hochtrabende Ideen v hlav, že si tak hrd poíná? Milostpaní, Vy jste jen poloviní
není-li
ženská, a tož
Vám mohu
íci,
že ta nejlepší z té
krásné pleti nestojí za groš. Charakter musí u nich hledat lucernou ve dne! Já sice také nejsem quintessence dobroty, ale tu chválu si musím dát, že mám zde, v zdích semináských (!), pece v sob ješt více poezie, nežli to dve, které jsem za tak poetické ^považoval. A tak pijdu opt na staré théma: Šlakovitá materiálnost. Kdybych byl nkde aspo Bezirksamtsadjunktem a to je pece malé zvíe byl bych zajisté v milosti ale bohoslovec! Nemusíváte se smát, když si vzpomenete na listy, které psala Vám a mn? Psala jste už Poldovi? Co dlá, co píše Vám? Jak vyhlíží nyní jeho lístek? Letos ho nedostávám, protože se nejspíš na mne hnvá, že jsem lenoch v psaní list. Pište mi nco o snad už mu zase pibylo do familie? díve Jsem Vám nyní podivný lovk. Co nejvíce bavilo to nemá nyní žádné vnady. Nejlépe to poznáte z toho: V loni neušel den, abych byl dv ti cigáry nevykouil. Letos, mnohdy celý týden
—
—
—
—
nm —
—
m
•
.
.
.
359
ani nezpomenu na kouení, nyní jsem docela již 12 dní se už stane nco poani necítil dým od tabáku. baví, náramn baví a nemrzí divného. íst leckdy ponic, nežli že nemám Heineho, ten by mohl. Nemohu se dokati, abych už byl v takovém pobych si mohl koupiti toužené knihy. stavení, v Veselo u nás o letošním masopust není tak
To
m
m
mn
nmž
jako vloni. Teprv jedenkrát jsme mli velkou mašv maškae karádu, do níž musel každý pijíti anebo docela civiln. Bylo to roztomilé, ale co -mezi sebou, jaká to zábava! A nyní ješt k tomu
bu
mám
února zkoušku
12.
nmuž
to, proti
z
hermeneutiky,
pedmtu
mathematika a geometrie vtlená
Nic než suché, latinské pravidlo, a k tomu
poezie.
hodn
je
tžké.
Jsem
velice žádostiv
na ty humoristické
listy,
nemohu, nemám penz. Snad mi pec naskytnou. Kdož pak jsou ti redaktoi:
ale držet si je
nkde
se
Svátek a Vilímek? Prosím Vás, drahá milostpaní, ten lístek, urený na facsimile, pošlete mi zpt; dám ty karty dlat zde. S Dorlikou jsem úpln spokojen, že už umí tak perfektn vait, a doufám, že taky z Jarouše bude tak poádný jonák jako je z Karla. A nyní ukoním, abych mohl list radji poslat. Mám na Vás jednu žádost, totiž, pište mi co nejdíve vám možná bude; jste-li zdráva, nejradji hned; budu ekat na Váš list, jako hladový vlk na njakou tedy dlouho ekat. koist. Nenechte
m
Všechny
srden
Vám, drahá
Vám
a jsem 2./2.
pozdravuji a líbám. Milostpaní, co nejuctivji ruku líbám s
úctou oddaný
Vašek
Bohmisch Budweis.
58.
Adressa: Ihrer Wohlgeboren der Frau
k.
k.
Frau Beatrix Nmetz, Finanzwachsoberkommissárs Gattin in
Prag
Grosse Fleischhauergasse 1360-
361)
13.
(Bendi líí krásné prázdniny velikononí, ztrávené ve Strakonicích a v Beznici, píše o pekladech básní z Puškína do tisku pipravených; o pátelích beznických, o zkouškách, o touhách a starostech do budoucnosti, o básních Nerudových, o Hálkovi a Pflegrovi, táže se po Hansmannovi a posílá peklad z Puškína.)
zlé,
Drahá milostpaní! Mžete to mít skivanu za jenž z úzké kleci puštn, vylítne do toho istého,
svobodného vzduchu, když se vznese vysoko, hodn vysoko a zpívá, se hrdélko staí a pi tom zapomíná na všechno ostatní, na klec, na druhy všechny, snad ješt v kleci zstavené anebo na svobod dlící a oddá se jedné jen rozkoši, tož radosti nad dosáhlou svobodou? Zajisté mu to za zlé vykládati nebudete a tudíž se ani na mne horšiti nesmíte. Dali nám na kvtnou nedli prázdno na celých 14 dní. Já
—
—
—
svlekl talár, vzal ten volný kabát, hodil tašku pes rameno, vzal hlku do ruky a šel s veselou spoleností šel pšky. My staí kozáci, když jsme pišli
—
na luka za Budjovice,
dali se
do skákání, honili
se,
výskali. Jako ohe našich havanských cigár, tak sršel vtip a rozmar, smích a žert, vždy jsme šli na svátky,
v pírod bylo tak pespanilo, všechny bohyn se na nás usmívaly a kynuly nám. Byl jsem od pondlí až do zeleného tvrtku v Strakonicích, na zelený tvrtek pijel si tam pro mne Hanuš a ješt téhož dne odjeli jsme do Beznice. Ach, já se ml andlsky! Ovšem bych byl znenáhla zapomnl íst a psát
—
ale což je to
tení
psaní, já se bavil, já byl tak blažen, tak bez starosti jako jelen v širém lese, jako pták v istém vzduchu. A mžete mi zazlíti, že jsem
Vám zapomnl
i
Te
psáti? ovšem sedím zas již celý týden u svého stolu, ale nebylo do mne celý týden nic, pranic; nevím, byl-li jsem vskutku nemocen anebo to byl Weltschmerz anebo jiné njaké zlo byla to ona churavost ducha, v níž není lovk ani poctivé myšlenky schopen, v níž pramen vtipu vyschne do poslední krpje, hlava tak je tumpachová, že se v ní nezrodí ani žert, ba ani žádný hloupý nápad. Poítal jsem, kolik nedl, kolik dní,
—
361
zbývá ješt do ervencových prázdnin, zdá se mi, že je to ješt toho ješt hodná kupa, celé moe hcdin. O, vy nevíte, co to je pro seminaristu: stráviti 14 dní na venkov u veselé, pestré, šumné zábav. Jsem tu týden, je mi trochu lépe, vše je ponkud zevnjšeno. Vyndal jsem list, jejž jsem ale není k niemu, Vám ped svátky psáti zaal a vru nevím, vzal jsem jiný kus papíru a píši Vám mám-li Vám tuze mnoho anebo tuze málo co psáti: Nejprve srdené díky za 6. svazeek slovenských pohádek, jenž pi mém návratu do B. uvítal. Ml jsem vru strach, že již je pestanete vydávati se náramn líbí a rád bych jich ml asi kopu kolik hodin mi
je
i
—
—
mn
—
mn
svazk — pospšte s Na Vaši otázku
nimi,
a je
máme
brzy.
strany Puškina mohu Vám podati zprávu, že mám k zaslání úpln pipraveny básn: Fontán, Plenník, Poltava a Hrab Nulin. z toho Je tohoto v celku asi 16 arch; snadno seznati a uriti, chce-li to tisknout ili nic. Pracoval jsem na tom ped svátky ustavin a neschází mi nic než peníze, abych to dal na poštu. Tším se velice, že mi to pivedete k žádoucímu konci. Nevím, mám-li k rukopisu pidat hnedle list na Schalka anebo ne; ovšem, by mi v tom byla Vaše rada nejmilejší, já toho židáka neznám tak jako Vy. Rád bych to ale brzo vyjednáno, a protož budu hledti, abych Vám rukopisy co nejdíve poslati mohl. Pak ale Vás budu prosit, abyste na to hnala šturmem ne, aby to nechal dív asi pl roku ležet, jak to ti nakladatelé umí. Nedlal jsem poslední asy nic než toho šlakovitého Puškina a jestli plán ten bude znien, zajisté všechny ty rukopisy odnesu ad
mže
ml
—
usm
delfíni.
Byl jsem tedy v Beznici. Moji pátelé jsou všichni zdrávi a v nejlepší harmonii. Hanuš, jehož to, mimochodem eeno, dopalovalo, že si musel slovenské pohádky koupit, že jste mu je Vy neposlala, je ve svém manželství šasten. Nevidl jsem snad nikdy tak mírnou, tak dobrou ženu, jako je jeho Karolina; miluje ho nade všecko,
362
každé pomyšlení mu udlá a on je úplným pánem v dom. Jeho Karolínka je v nadji; máme spolu sázku; on tvrdí, že bude kluk, já že holka. Bude-li kluk, musím já mu dát dýmku, na níž bude n imalován Jean Jaques Rousseau; bude-li holka, dá mi on jednu se sv. Augustinem. Zakázal jsem Karolín, aby jí nenapadlo míti chlapce. Ostatn te celou eskou literaturu, básn sám, prosu mu te Karolina; nkolikrát jsme se spolu pohádali podle staré v psaní list nesmírný lenoch, pražské formy, ale, je Hanuš poád tentýž jaký býval, a pozdji, až se vyvine z materielních starostí, jež mu zízení domácnosti zpsobilo, bude teprv ádný. Jeho otec již je dávno v Žamberku notáem, nemusí se tedy
a
zlobit
s
mámou. Kulich
je
poád kanceláským,
se mohlo vyplnit hlavní pání jeho: totiž, aby se mohl oženit! Tetí v beznickém trojlistu, kterého Vy ovšem neznáte, je knz Matjovic, kaplan. Nedivíte se, že tak heterogenní živly mohou se pátelstvím spojovati? A pece bylo tomu tak. Bavili jsme se výborn, takže z toho pi návratu až na nic, a byl bych plakal jako stará baba. O trnáct dní pozdji. Zase už zstalo psaní ležet. Od febru si mne nezkoušel. Konec žádný z kantor nevšímal, žádný zkouší se každodenn a já roku je pede dvemi až teprva se každodenn ekal jako do kouta dnes se mí dostalo té milosti, a to od obou kantor. Od 8 9 jsem z dogmatiky celou hodinu veleuen huba mi po latinsku dokazoval, že je Pán jela jako zelínáce, a v devt hodin pišel druhý, a jako by si byli ekli, zase ,,dominus Bendi" musel dokazovat všecko, co se týe evangelia sv. Jana. Mám trochu pokoj, mohl bych na ti nedle jeti do lázní, protože celý ten as žádnému nenapadne mne chtít zkoušet. Ó, to ustaviné zkoušení, to mne mnohdy dopaluje; zdá se mi, že jsem na to už trochu starý uit se lekce. No, mohu poítat ješt dva roky a potom dost! Za dva roky budu si moci vypoítávati,
posud nedostal vtší místo, aby
mn
—
—
Bh —
m
—
363
kam bych
mohl
—
na štací jenom aby nenechat v Budjovicích. Já to msto, které není ani eské ani nmecké, ani hodné ani špatné, ani velké ani malé já je nenávidím; potom bych ml odsud až píliš daleko do Prahy. Blázniví jsme to lidé: nyní chci být už aspo kaplanem; až budu tím, budu oekávat faru (jestli osud nezavrhne nkam do prachu konsistoriální kanceláe nebo na njaké kantorství) a tak lovk stárne jako nic. Dal bych si vždycky pár facek, když si pomyslím, že jsem už celé tvrtas
pijíti
napadlo biskupovi, chtít
m
—
m
— —
pkn
sioletí živ!
To
je rubrika, že
ne?
myšlenek mi v hlav krouží, jak se kopo tvrtém roku odsud dostanu. Budu potebovati výpravu jako nevsta. lovk musí mít pece pokoj zízený jako lovk a bez penz je to tžko. A tak je každý stav tak tžký, co jen možná být. Nemohu nikterak vystait* zde v seminái, Tisícero
nen
vydlat nemohu
nic,
vezmm
aspo
jenom
skoro
nic,
a
pece poteb
hovadské šatstvo! Pak nkdy njaké pivo kde na to brát? mi nkdo ekne, že nemám dosti starostí! Potom A nyní, když mám na všechno vztek, vaívám si na mašince ernou kávu, ta hloupá káva už draho pišla. Když jsem po velkonocích ponej.prv vail, nalil jsem ji potom do sklenice, kterou jsem ml a která 3 zlaté koštovala; jak tak horkou kávu (já h .) erstva naliju, praskla sklenice jako nic, a musel jsemji zahodit. Škoda. etl jsem konen pece Nerudovy básniky^) a Hálkova Alfreda. Psala jste, že se Vám Nerudovy kvítí nelíbí valn; m.n naopak, nkteré z tch malých hejno, knihy, tabák, je
to
—
a
a mn
.
.
básniek jsou velmi pkné, že by se práv Vám mohly
originální a myslil bych, líbit,
ponvadž
se
v nich
Heineovského nedá upíti. Alfred je hezký. Pana Vyšinského od Pflegra zaal jsem také ísti, nevím, pro kterého erta ale nedoetl Pflegrovy vci ani za chlup nebaví. cosi
—
1)
Hbitovní
kvítí.
m
364
Prosím Vás, co dlá Hansmann? Je živ a zdráv? zas o kopu dtí víc? Nuž, Morava je tedy pro mne zase terra incognita, je pro mne pravou Utopií. Noviny Moravské nedostávám, o Hansmannovi nic neslyším a na ten druhý objekt své moravské touhy ^) bývalé už ani nezpomínám a jsem rád. erta je do toho. Vbec nevím ani o Praze nic jsem zde in tenebris, jako ve stínu. Což také te Praha! Není tam snad ani jednoho lovka, který by ml rád ale pece tam na zaátku augusta pijedu.
Nemá
—
—
mn
m
—
•
Kdybych vdl, jakou manýrou ty Peklady Puškina poslat! Rád bych do prázdnin ml jistotu. Psaní k tomu hned nebudu psát, mžete to íci ústn, že mnoho honoráe žádat nebudu a že si ho vyberu aspo z nejvtší ásti v knihách. Ostatní nechám na Vás, vždy už ty literární kšefty znáte dost a víte sama, jak co dlat.
Vyite ode mne poruení panu manželi a Jarouška s Dorlikou pozdravuju a líbám. Také známé všecky pozdravujte, pijde-li k Vám který. Nevíte, co dlá Janda, Kolá,-) Strauch? ^) Vorel mi z Nymburku nepsal nic; oplácí mi to, co jsem já vloni udlal, totiž že jsem mu na list neodpovdl. Prosím Vás, milostpaní, neoplácejte mi zlé zlým tak píliš dlouho bez psaní aspo nco, nkolik mi pište. Ruku líbám, S Bohem! Bute hodn zdráva a spokojena. a nenechte
m
—
ádk
Váš upímný Vašek. Handschrift jede s sebou ovšem ,,unrevidiert", protože si nechci tením dlat práci, když nevím, 00 a jak. ^) ')
')
Anna. Josef nar. 1830. 1831.
Antonín, nar.
365
14.
(Bendi oznamuje píchod do Prahy, zprávu o lékai Hanušovi a prosí Nmcovou za vyjednávání o tisku peklad z Puškína.)
Drahá Milostpaní! Nemjte mi,
pkn
Vás pro-
jsem nepsal. Poád mrzut, poád nemocen, poád jak v toku samých prací a starostí, ani jsem Vás nechtl obtžovati mrzutými vcmi; však vám to všechno povím ústn. 22. t. m. jedu z Budjovic do Strakonic, pak 28. do Beznice a doufám býti asi 6 7. v Praze. O Hanušovi snad víte novinu: jeho paní ped asem porodila, a holka, která po narození ješt nkolik hodin živa byla, dostala pi ktu jméno ,, Boženka". Byl se svou paní v Žamberku u rodi. Co se týe mého rukopisu, mohla jste s ním dlat, co jste chtla; vždy jsem Vám tak psal, že Vám jej dávám do vle, žete-li to njak vyjednat, prokažte mi tu lásku; mi dá za to 25 zlatek a bašta, a teba ješt k tomu dám Borisa Godunova, ale ovšem bych chtl peníze po pijmutí rukopisu, ponvadž bych o prázdninách nkolik groš poteboval, bez toho nemám ani vindry. Uite, prosím Vás, strany toho njaký krok. Ostatní ústn musím dít a poád dít, protože dlám písné zkoušky a jedná se mi o renomée. Všem pozdravení a poruení. Vám ruku líbám vždy oddaný a jsem Vám sím,
za
zlé,
že
—
ma
—
V.
Budjovicích
16./7.
Adressa: Blahorodé Paní Paní
manželce
c. k.
Vašek.
58.
Božen Nmcové,
vrchního komissara v Praze 1360 2.
—
Zvláštní ochotou. 15.
(Bendi piše o svých prázdninách, žádá brožurku V. Nebeského proti dru Ign. Hanušovi.)
24./8 58.
Konen
v pondlí ráno jsem se vyšrouboval z Prahy dom; byl jsem rád, že jsem se v nedli
366 sešel, jinak bych ho byl nyní sotva spatil, ponvadž na ^zpátení cest nemám áky se tam dlouho zdržet. lovk v té Praze pece jen mnoho probije, když má všecko zdarma. Te, po tyech nedlích prázdnin, mohu si teprv ponkud oddechnouti a v tom dolce far niente ,, zabrán v svtjších oblas lesklé paprsky sbírat". Svtjší ten svt jsou cigarry, pivo, procházky, visity ovšem trochu všivý svt materielní, ale pohodlný. Pro by lovk nebyl jednou své zábav živ?by se poád staral jen o cizí zájmy, když se svými jakživ hotov není? A já nyní zapomínám na všechno když veer si zasednu v hospod k holb piva a do bulky se pustím, mohly by kolem mne kanóny bouchat, já bych se ani neohlídl. etl jsem v Bohemii, že už vyšla u Pospíšila ta brožurka Nebeského^); pro pána krále vás, milostpaní, si ji ješt jedenkráte s náramprosím, pošlete mi ji,
ješt se Štrauchem
i
svt
—
•
Na
—
a
nou rozkoší pelouskám; pošlete mi ji pod kížovou obálkou docela pod mou adressou. Krom toho jsem slíbil jakožto delikatessu ji peíst našim kaplanm. je poád slabá a ne píliš zdráva, za to v té nejrozkošnjší nadji; s klukem dvouletým mám každý den celou krejcarovou komedii. Mám dnes partii na íp umluvenou, a rád bych proto lístek ješt odeslal, po druhé tedy Vám, milostpaní, budu psáti více. Panu komissarovi se nejuctivji porouím, Dorliku pozdravuji, Vám ruku líbám a jsem Vám s úctou oddaný Vašek
Matka
sestra
Poruení od
našich.
Adressa: Ihrer Wohlgeboren der Frau
Frau Dorothea
Nmec,
K. K. Finanzwachsoberkommissárs-Gattin Prag,
Fleischhauergasse 1360 1)
J.
Aristarchus
redivivus.
Ein
offenes
—
3.
Brieflein
Stock an
Dr.
J.
Hanuš jako odpovd na Hanušovou brožurku: Die Stellung
der Kritischen Blatter fiir Literatur und Kunst zu einer Fraktion der neubohmischen Literatur.
367
16.
(Bendi žádá
Nmcovou
za rukopis
peklad
z
Puškina.)
Milostpaní!
—
bohužel! Je mi dosti všiv. Jsem zde zase^) Kolovratovi-) jsem nechal povsti, ponvadž jsem, byv u nho, nenalezl jej doma, a on hned na to jel k té slavnosti do Budjovic, která prý velmi skvle vypadla. Prosím Vás snažn, pošlete mi peklad Puškina, ponvadž ho zanu za tejden v Písku tisknout a opisu jiného nemám, aspo ne všechno. Pošlete mi ho ale jakožto Druck v njaké knize, nebo nemám groše; jsem jako ten Lazar, co ty drobty se stolu boháova chtl. Byl jsem v Beznici Kulich pestoupil ke katholicismu; v Písku jsem se dobe bavil. kollega, jenž vám nese list, vystoupil ze semináe, a protož vám píšu a jelikož dnes již jede, nemohu Vám více psáti až po druhé dlouhý list.
—
Mj
—
Poruení panu komisai, Dorliku a Jarouška pozdravuju. S Bohem! Nezapomete na Puškina.
Mjte
se blaze!
Vám
s
úctou oddaný
Vašek Bendi. 11. /lO.
Z
58.
.
Budjovic.
Adressa:
Blahorodé Paní
Paní manželce c.
Božen Nmcové, k.
vrchního
komisae finanního v Praze,
Zvláštní ochotou.
B.
Na Novém Mst, v eznické ulici, . 1360, v 3. posch.
1)
v
•)
Hr. Jan Karel (Hanuš) Kolovrat v Beznici. Viz V.
Budjovicich.
Nmcová, na
str.
215.
Tille,
368
17.
(Bendi piše o své chorob, o kontraktu na vydání peklad z Puškina s Vetterlem v Pisku, o studiích theologických, posuzuje literární novinky, ptá se po Hansmannovi, vzpomíná jmenin Nmcové a píše o svém zamstnáni v seminái.)
pedešlý
Váš
list
s
rukopisem
natrefil
m
v dvojí mizérii, za jedno jsem neml penz, za druhé jsem ležel v nemocnici jako Lazar, maje oteklou tvá, oko a nos. Velmi poetická situací, že ne? Ostatn mi bylo vhod, že rukopis jsem obdržel; já již nechtl, aby Dominikus vzal náklad, ponvadž již v prázdninách jsem ml kontrakt s píseckým Vetterlem na polovic hotový, a ubíraje se -z Beznice na Písek do Budjovic, doista jsem jej uzavel; dobe tedy, byl bych to byl musel že jste nic nevyjednala zvrhnout. Puškin se již sází; první svazek bude obsahovati básn epické a dramatické dílo Boris Godunov. Litery dal na to lít zvlášt, papír a formát jako na Koubkových spisech a krom toho se pidá k tomu portrét Puškina ze starších dob, tedy jiný než byl v Lad. Bude jej dlat v Praze Farský, i) První svazek co dlal tuším též Máchu do Máje. bude obsahovati lóforem^) a ovšem závisí od odbytu, zda-li anebo kdy druhý svazek, jenž by obsahoval román ve verších Eugen Ongin, vyjde, ponvadž mám zvláštní kontrakt udlaný; totiž, kdyby se ná-
—
úpln sám vede, nevyplatil, mli Bude-li bychom Hanuš, Kulich a já z toho škodu. dobrý odbyt, dám hned do tisku Ongina, s nímž budu do máje hotov, an ke konci bezna vyjde první klad, jejž Vetterle
—
svazek. Pracuji co nejpilnji na nm, jenže mi dá náramn mnoho práce; je to ale jakási restaurací po tch písných studiích, v kterých jsem zahrabán mn, že jsem na celém jako sysel v díe. gymnasiu tolik nestudoval, jako zde, potom mi nkdo ekne, že lovk v theologii jenom jí, pije a
Vte
*)
F.
")
T. 16
J.
Farský,
známý
arch po
lithograf pražský.
16 stranách.
a
3fi9
nic nedlá; my jíme tu nejsprostší stravu, nepijeme skoro nic a dení je poád dost od rána do noci. Z pražské literatury nevím te ani chlup. etl jsem již v mnoha listech, že vyšla báse ,,U nás" od Nerudy,^) rád bych ji etl, ale zde v knihkupectví není k dostání, a abych k vli ní schváln do Prahy psal a list s dvanácti krejcary vyplatil, to se mi ne-
vyplatí. Taky Hálkovy .Veerní písn" jsem posud ani nespatil z tétéž píiny, akoliv bych to rád. Poade ekám, brzo-li Vy, Milostpaní, zase zanete vydávat nové povsti a báchorky, totiž srbské, nemohu se toho alejdokati; což to nedáte už u toho židáka tisknout? etl jsem, že pan Miloslav Sojka bude vydávat od nového roku belletristický list ^) no, to bude asi kus špláchu, bude-li si tam podávat samé listy z Venecie a snad archaeologické pednášky nebožtíka Kollára. Nechci doufat, že to Sojka povede sám; nebo jestli se od dob naší známosti riepiuil eštin, nebyl by asi ten list píliš skvlý. Že Humoristické Listy se zmní, nedivím se, ,
nebo v tom posledním svazku nebylo ani za mák humoru, a co ml být humor, to bylo píliš tumpachové; tož bylo zajisté více dobrého a veselého roz-
maru v tch
rachejtlích. Pan Pfleger, jenž píše parou, tu romány, tu básn, má v Jeábkov biblionejsou charakthece román, který se mi nelíbí; tery, krom poctivého Bartoše, skvle vykresleny, a za druhé líí tam Plze jako njakou ves; kdybych byl Plzeákem, já bych se mu za tu ostudu co nejuctivji podkoval.^) Pro pece Vy do té bibliotheky nenapíšete zase nco? Ty Mikovcovy Starožitnosti se mi líbí, držím si se zaíná zmáhat trochu ,, Poutník od Otavy". je. Hlavní list je ovšem nepatrný, básniky, povídky atd. Ale na píloze si dává Janota záležet, tam bývají .
.
.
pedn
Te
1)
XIX. ^)
pokus 3)
Karikatura souasných stol.
III.
dil,
ís.
2..
liter,
str.
pomr,
r.
1858. Viz Liter.
327.
Jan Sojka poal r. 1859 vydávati asopis „Jaso", ale nezdail. Viz Liter. XIX. stol., díl III.,; ást II. str. 460.
se
Korrespondence a zápisky Boženy Néincové.
24
.'•570
dobré, upotebitelné lánky. Což by Vám to udlalo, abyste niu njakou malikost napsala; on ovšem neplatí honoráe, kdybyste ale zrovna chtla, tož by Vám to, co by mohlo obnášeti, taky zaplatil; mohlo by toho být list, dva listy, a v psaní mžete to snadno poslat. Já tam na vánoce, 21. prosince, do Písku pojedu; kdyby Vám bylo možno, uite tak. íkal mi Janota, že mu nechce Hansman posílat své Noviny na výmnu; bude to asi tak, jako to bývalo díve s Lumírem, kde samé pletky se staly; bute tak laskavá, až budete psát Hansmannovi, vyite mu ode mne srdené pozdravení, že bych mu psal, ale adressu jeho jsem bhem asu nkde ztratil; kde je redakcí, též nevím, protože nevidím nikdy jeho Notedy Vy anebo on mi svou dejte mi to viny adressu pošle pod kížovou obálkou, teba s nktenebude mu o jedno íslo tak zle. rým íslem novin Bože, což bych Vám Pozejtí je Váš svátek. pál dobrého, o emž byste nebyla pesvdena? Hlavn Vám peji, abyste nemla žádných materielabyste mla vždy ních starostí ili jinak eeno dostaten penz, to ostatní se dá. Zažité svátek svj blaze a zpomete si taky trochu na mne, exulanta budjovického, kde si lišky dávají dobrou noc.
—
a
vdt
—
•
Mj
—
Jsem
Vám
strašlivý ignorant, co se
týe
praž-
ských zpráv; ovšem si peblafu vždycky pražské noviny a Lumíra, ale což je to všechno plátno? Nemám žádného pehledu literárních záležitostí. Já jsem takto živ dosti spokojen. Pedešlou nedli dostával jsem tonsuru a menší posvcení; jsem tedy klerikem od nkolika dní. Bylo mi jaksi divno, když kudrny mých vlas pod nžkama Ostatn se nestabiskupovýma na talí padaly. rám skoro nic o ostatní svt; jelikož jsme letos mnohem vázanjší než v prvnjších letech, odvykl jsem takoka již lidem, do msta skoro nikdy nepijdu, tedy jsem sám na sebe do hostince nesmíme letos odkázán; za to se tším na vánoce, jež strávím v Písku. Co slyšíte nového o rných bývalých soudruzích, o Koláovi, Jandovi a Štrauchovi? Co dlá
—
—
371
nynjší panující svt strana,
skoro
totiž
literární?
moji kollegové,
(Neboze naše bývalá již
z
mody
vyšla,
to
jisto.)
Jak se daí Vašemu panu manželi? a co dlá Dorlika a Jarouš? To je ovšem mnoho otázek tuším ale, že na jich zodpovídání budu muset asi dlouho ekat, jelikož jsem sám tak dlouho nepsal, ale já neml marku a nechtl Vám dlat outraty zbytené. Ml jsem dobe, není-li pravda? Jestli ale chcete být tak hodná, tož bych Vás pkn prosil, abyste mi dle možnosti brzo psala, teba ne mnoho, jen když brzo. Pijde-li k vám nkterý mj kamarád, pozdravujte ho. Není P. Štulc nemocen? Už tak dávno k nám sem nepišel žádný Blahovst. Porouím se panu komisai, Dorliku a Jarouška
—
pozdravuji.
Vám
ješt jedenkrát vše dobré a blažené srden Vám s úctou oddaný
peji, ruku líbám a jsem
Vašek. P. S. Je první sešit Vašich slovenských povstí se ztratil a nemohu to dát
ješt k dostání?
Mn
vázat. 2./12.
58.
(Bendi referuje o sporu Jak. Malého s Vít. Hálkem (Veerní písn), píše o pobytu v Pisku, o svém zamstnáni, táže se po rodin Nmcové a liter, pátelích.)
Milostpaní!
Ponvadž
Vy
již
jak zkušenost mi dosvduje. mne zapomnla, musím se já zase
jste,
docela na
ješt jednou sám pihlásiti. Tetího prosince jsem Vám psaní poslal, takže jste je zrovna na svj svátek obdržeti musela; od tch dob uplynulo hezkých pár nedl, ale já ustavin marn ekám na njaký
i máte tak píliš mnoho práce, že Vám nezbývá ani tvrthodiny asu? Já jsem se musel nalístek.
372
njaké hubaté planet, ponvadž se skoro svtem vadím; mám pi tom ale tu intencí, že tím svým hubováním pece nco docílím. Už tak dlouhý as ani od Vás ani o Vás jsem nic neslyšel, jelikož si s nikým v Praze nedopisuji, a tož víte, že bych pece asem rád nco vdl; potom rodit na
neustále se
nco nového z našeho literárního života bych rád slyšel; ovšem se dozvím ledacos z pražských novin a z Lumíra, tu také skoro všechno nové, ale to je všecko málo. Poslední as interessovala hádka mladé literatury pražské s poutníkem od Otavy, kterou bez toho znáte. Malý ^) psal do Poutníka listy z Prahy a o Praze; tam podal satyrický referát o Málkových písních, jaký ovšem nebyl v poádku; sedli poade na nm, a tu on si též jednou vyjel a pišlo mu zrovna vhod, že všade Hálkovy písn tak velebili. Veerní písn jsou velmi pkné, mnohé z nich krásné; chyba se mi ale jedna hlavn tam zdá pevládati: vezmte je do ruky a spoítejte tam písn ty, v kterých on sám o svých písních zpívá; nech íká kdo chce co chce: je to pece jen jenom o svých vlastních trochu arrogantní zpvích mluvit; já toho aspo ješt u žádného básníníka v 50 básnikách v tak hojné míe nenalezl. Po tom ta básnika, v které praví: ,,Když zpíval, že Otec ustal ve svých tvrích plánech, a že sám plakal": dovolte mi, to je pece se mu zdá, že trochu píliš smlé! Malý psal píliš satyricky o veerních písních, a hned na to nadali mu v Humoristických listech a pozdji v Obrazech života, nePoutníku od Otavy. Vtipy ty, toliko jemu, ale upímn eeno, nebyly píliš fainové, nkomu hovad vynadat, není kumšt; jediný dobrý vtip, který udbyl ten, když ekli, že písecký Poutník je lali, poutník k Otav". Pece ale chybují, že chtjí ,, zkaziti venkovský lístek, který nenese ani nejmenšího užitku, který má nejlepší vli a také znan se lepší; je teprv druhý rok a mže se o smle též
m
—
vn
Bh
i
i
nm
1)
Viz Liter.
XIX.
stol.
III. díl,
II.
ást
str.
332
násl.
373
když jej nechají uinil znamenitý pokrok. podle sebe existovati: on jistotn pražským listm neuškodí. Janota ani za to nemohl takka, že o Málkových písních byl podán takový referát, ani s tím nebyl srozumn: le tolik velmi dobe uznával, že není teba dlat tak nesmírných hluk a tak neskromného zvelebování svazeku písní. Já to nahlédl celé, znám pomry obou stran, ponvadž jsem v Písku strany nejednají správn. byl a musím íci, že V Písku jsem byl o vánocích; bavil jsem se tam velmi dobe, taky u Havelk jsem nkolikrát byl a mnoho jsme si pohovoili o Vás; takka jsem se v Písku rozmazlil, takže mi po svátcích nechtl budjovický kvartýr nikterak chutnat, a tím více mrzel, jelikož pro ten až hloup dlouhý masopust dlouho nepijdou velkonoce, a já bych se rád zas trochu proskákal, zvlášt an letošní rok je saframentsky no, však ale 17 zlý, musím neustále studovat síc ješt a je všemu konec! Kéž by to už bylo! íci, že
I
ob
m
—
m-
Dozvdl jsem se z Beznice, že Hanuš je v Praze: dnes práv tam se žení kamarád Kulich; chtl jsem jeti na svatbu, nedostal jsem ale dovolení, což nemálo dopalovalo. Kterak se poád máte, milostpaní? Co nového te píšete? Což v té bibliothece román nebude jakživo už nic od vás? Jak se vynacházejí všichni Vaši? Nejuctivji se porouím panu komissai a pozdravuji Dorliku a Jarouška. Co píše Karel z Nmec? Nepijde se ješt podívat do Prahy? Kterak se mu tam vede? Což dlají moji staí kamarádi Janda, Strauch, Kolá? O žádném pranic neslýchám a rád
m
asem
nco dozvdl. Že jsou ješt jednotlivých okolností, jako: Janda má 2 básn v dnes pišlých Obrazech života, na nichž je nyní ponejprv vytištno ,,spolupracovnictvím Jana Nerudy"; od Koláe je nco v Škole a životu, Štrauch podává v Pražských novinách peklad: Seménko^) to jsou mé vdomosti o nich. bych pece živi,
to
poznávám
se z
—
^)
Polského spisovatele Alex. Szadlera: Seménko.
374
mého Puškina pokrauje pomalu, ponvadž mnoho práce pro krajský úad. Bude se k velikonocm vydávati. Prosím Vás, pište mi zase jedenkrát, a nemusím Tisk
má
Vetterl
ale
ješt po tetí Vás upomínat. Bute a spokojena. To Vám srden peje já
hodn
zdráva
Vašek. 59.
8./2.
Adressa; Ihrer Wohlgeboren der Frau
K.
K.
Frau Babette Nmec, Finanzwachoberkommissárs-Gattin
Prag
in
Grosse
Fleischhauergasse
1360-2.
3 Stock. L.
J.
Chr.
19.
V (Bendi
si
mannovi,
Budjovicích, dne 22. íjna 1859.^)
mu Nmcová nepíše, zmiuje se o L. Hansvydáváni spis Nmcové v Litomyšli, prosí za píspvek do Poutníka od Otavy.)
stžuje, že o
Drahá Milostpaní! Prosím Vás, nedivte se, že nahoe nalézáte tak podivné nápisy. Chci Vám psáti avšak nemám doma ani hadr toho nejmizernjšího briefpapieru ba ani moji kollegové, recte sousedé moji nemli podobná requisita doma, a tudíž jsem se musel vypjiti kus papíru, na kterém bylo již datum ab anno neune napsáno. Nedivte se tedy, ono hoejší jsem já nepsal nýbrž teprv nyní škrábu, akoli moje škrábanice ani za dobré slovo nestojí. Byl jsem v Praze, vraceje še z domova do Budjovic, avšak nebylo mi popáno Vás spatiti,
—
—
—
*)
Psáno
Nmcové.
cizí
rukou. Bendi tento dopis poslal k jmeninám
375
tomu býval byl velmi rád. Ba, jsa u Vás, jsem v kapse Heineho, cht Vám jej odevzdati; avšak zapomnl jsem, já devo. Chcete, abych Vám ho po pošt poslal? Uiním tak. Anebo pokáte, až za 8 msícv zase do Prahy pijedu? Jak Vám libo, porute si, uiním dle vle Vaší ovšem musíte mi to sdlit písemn, jestli jste na mne nezapomnla, jako vloni, kdežto jsem to o dušikách od Vás asi 10 obdržel, a více ani muk. Jak málo již o mine dbáte! Avšak nespouštím se nadje vždy vloni jste mi slíbila, že onu nedbalost, jakou jste traktirovala, letošním rokem vynahradíme. Vedereme! Abych se ale neminul s úelem svého listu (mohl bych vru snadno zapomenout), tedy radji hned: Pomyslete si, že stojím ped Vámi a políbiv Vám s nejhlubší pokorou ruku, pravím asi takto Dej Vám Pánzdraví, štstí a své požehnání; v zlaté spokojenosti ješt mnoho let žíte ku sláv a blahu! Pi tom však, prosím Vás, nezapomete na mne a zstate mi pítelkyní, jakou jste mi druhdy bývala. Byl v Praze Hansmann; bohužel, že to nebylo práv v as, kdy já tam též mohu býti; byl bych velmi rád vidl jeho ten jeho kus.^) Zda-li pak si on nkdy na mne vzpomene? Vaše spisy se budou vydávati v Litomyšli u Augusty. Kterak se to stalo, vždy vy nejste v Litomyšli známa? A což dlá ta Vaše podobizna, zda-li pak která mla pijíti k Sojkovu asopisu pece vyjde? Ml bych na Vás prosbu ale pochybuji, že mi ji vyplníte. Vetterl v Písku nechtl vydávati Poutníka od Otavy; pevzal tedy náklad Janota sám
jak bych
ml
—
a
ádk
—
m
:
bh
i
i
i
—
—
a žádal
veek
m,
nic neudlá, ^)
aby^ch
poprosil.
Jaroslav
o njaký dost malý píspto to tedy, maje za to, že lístek napsati. Ovšem bych Vás
Vás
Vám
iním
njaký
Šternberk;
drama
to
dostalo
první
akcessit
ceny V. Náprstka a bylo provozováno dne 23. íjna 1859 v Praze v novomstském divadle. Dr. M. Hýsek, Literární Morava, str.
41.
376
prosil
za
do Vánoc, t. do 20. t. m. Nebude-li Vám píliš picházeti, prosím Vás, vyplte prosbu j
.
tžko
mou. Dal jsem do tisku druhý svazek Puškina, toho Eugena Ongina. Z Moravy jsem dostal k svému
svátku lístek, v nmž byla stížnost vedena, že jste na list ani slova neodpovdla. Ze všech stran stejné
náky! Co nejdíve (jestli jen od Vás lístek dostanu) budu psáti víc a dkladnji. Prosím Vás vyite mou úctu panu manželi a pozdravení Dorlice a Jarouškovi.
O
Zažité
brzký
list
svj
svátek
Vás
blaze.
—
Ruku
líbám.
prosí
Vám
s
úctou oddaný Vašek.
Adressa: Ihrer Wohlgeboren der Frau
Frau Babette
Nmec,
K. K. Finanzwach-Oberkommissársgattin
Poštovní razítko
Prag
5./ 12.
Fleischhauergasse 1360
20. (Bendi prosí za povidku do ,,Šumavana".)
Drahá jemnostpaní!
Ty dv básniky jsem Vám posud nepeložil; jsem to dareba, vite? Pipisujte to mé hypochondrii, která se mne už zase chytá jako klíš. Doufám ale, že nebude dlouho trvat. Obtžuji Vás dnes. Víte, že máte u mne znamenitý vroubek, ne vroubek, ale vrub. Doista jste jste se za mého pobytu v Praze zapomnla mi psát, na to dušovala. Já poád ekal, ale tu máš erte kropá, vy jako do tvrtého roku nic, tak také
—
a
377
Byl bych Vám poslal dlouhé litanie jsem, kde zstáváte.^) Odpustím však všechno pod jednou výminkou. Od prvního íjna bude se v Klatovech^) vydávati asopis ,,Šumavan"; pevn doufám, že mi z pátelství dáte povídku, já nominelním redaktorem nebudu, nebo povede knihkupec. Napište mi njakou povídku z okolí Domažlického, nesmí ale býti v buláckém náeí. Za arch dostanete dvacítku; vyjednal jsem to s nakladatelem tak pro Vás samotnou; ostatní budou dostávat jen do Klatov
levit, ale
nic.
nevdl
a
12.
NB. Ale! tu povídku musím míti píští msíc, nejdéle za 4 nedle, nebo bych Vaší prací rád zaal. Nenechte mámo, prosín Vás, v štichu a dejte mi jistou odpov. Doufám, že máte ješt tolik pátelského citu ke mn, že mi posloužíte, kdežto jste jiným lidem poskytla svých prací dost a dost!
m,
Pozdravujte
Mjte
pana
manžela
i
Až od Vás dostanu díve ale ne. S Bohem!
se blaze.
psáti více,
všechny list,
budu
dti.
Vám
Váš upímný Vácslav.
V
^)
Klatovech
Nmec
Nmcová
najal od srpna 1861 byt .,U ti lip" na
byla u
*)
Bendi,
Pikopech,
známých v Mlikosrbech u N. Bydžova
Nmcová, na str. byv vysvcen na knze r. 1860,
v N. Bydžov. V. v Klatovech.
3./8. 61.
Tille,
B.
a
potom
228.
kaplanoval nejprv
v.
ZÁPISKY BOŽENY NMCOVÉ Z VLASTNÍHO ŽIVOTA. (Do roku 1845.)
Zápisky Boženy
Nmcové.
I.
— — — — — — — — — — — — drotarova®) — Jakub Míla^) — Hrab Glbg^o) — Studentský — Dcera mšanosty — Dve v tanci; mladý Babika^) Rozárka^) Obrázky z cest. Voják Slepec*) Dveka na vrchu Blížení ženou 2) Katinka; smrt její. Vneky sv. Jan. ^) Báse a Knížecí pes Dvata sedí na vrchu; pravda ^) Bláznivá Viktorka") plány a rozprávky. Láska
bál.
Babika
1)
B.
Nmcové, Magdalena Novotná, . p. 18. (A. Flesar).
dcera tesaova v Dobrušce,
Nmcové, uspoádaný
B.
Václ.
erným
(v
Praze
Viz Sborník 1912).
r.
Povidku ,,Rozárka" uveejnila Nmcová v Poutníku Prahy" r. 1855; podklad k ní vzat jest z Domažlic. ')
z
udová,
roz.
')
,,
Podnt
k povídce
,,
Karla"
z okolí
')
Snad slepý ,,Józa" v Pohorské Líeni v Babice".
')
Slavné
dílo
adný
název:
,,Wahrheit
*)
všerubského.
vesnici.
,,
spádala pravdu
s
Goetheovo ,,Aus meinem Leben" má podund Dichtung". Podobn Nmcová básní". Babikou poínajíc, ve všech po,,
vídkách, v nichž se dotýkala vlastního života. ')
z
,,
Viktorka Židova
z
ervené Hry, .
3.
u Ratiboic,
známá
Babiky". ')
Asi drotar Jano v Pohorské vesnicí.
Známý
Babiky". O z poznamenává: Apollonská tvá. ^)
,,
nm — Ale
Nmcová
Aforismech
v
nic více (hrdina vesnické
novelly). i**)
duše
—
Marie).
V
Aforismech: Hektor Glbg (rozkošný hoch. koií moukání vyznání lásky
bál
—
—
—
—
Veselá
komtessa
382
— Hrbatá — Knžna a
Anika
léka^)
—
Komtessa
—
—
tovaryš^) Zámek Kortky.*) par Dieu a Madame Riesenberské^) Kostel
dvr.^) Kastelán
její
R.3)
a
— Antonín
—
—
Zboeniny Merker^) Utopené dít hastrman Boušínský') (povst) Prázniny Leopold^) Mefisto^) Starý St. otecii) Bratr Jan^^)^ Sv. Mikuláš^") Staré Ratiboice i'*) Poí^^), ŽerKonstanca^^) •
—
— — Mj
—
—
1)
v
Aforismech: Josef milovník.
—
lovk, ale vrný jako dve.) *) Podnt k
— — — —
—
—
—
—
Dr. (studiosus phlegmatický Miluje ale karty a víno tak velice
rozkošné povídce „Rozárka".
Ratiboický, letní sídlo vévodkyn a knžny Kateiny Zahaské, v jejíchž službách byl otec B. Nmcové. Viz Sborník ')
B.
Nmcové, str. 5. násl., str. *) V Aforismech: Anton K
Láska zvítzí Vztek a msta). Gebauerové 1. »)
v
Knížecí
erveném
—
13.
—
(Mefisto
—
Leopoldv svdce
—
— —
Scéna v pokoji Souboj Vyhazov Viz Korrespondenci B. Nmcové, vyd. od M.
díl,
str.
323.
Merker zavinil prý dsný požár Chudí lidé") dne 11. srpna 1831.
Karel
lesní
Kostelci
(,,
') Tvrz Rizemburk na levém behu Úpy proti Ratiboicm. Na zíceninách vystavn v 18. stol. altán. (Viz Babiku".) Sborník B. Nmcové, str. 5. ') Na pravém behu Úpy nedaleko Ratiboic; k nmu se Babice". vztahuje povst o hluchonmém dvátku v ,,
,,
V
(Pkný
—
Marnivý, ale velmi dobrý hoch (hodí se co naivní milovník). Scény v baSkok do vody dobyde mu náhubika bál. žantnici Adié). V dopise ,, Neznáklonnost. Louení a prsten. mému" (Korresp. B. Nmcové, vyd. od M. Gebauerové, 1. díl, str. 322). Nmcová podrobn se zmiuje o Leopoldu Weisflogovi. *)
Aforismech: Leopold
8)
1")
Viz Antonín
Víz
—
—
— —
,,
blondin
—
—
Kortky.
Babiku".
Sborník B. Nmcové, str. 10. násl. Pankl ervna 1850 v Zahání. Nar. dne 19. ervna 1821 v Ratiboicích; zemel r. 1827. Sestra Nmcové, nar. dne 17. února 1829; zemela téhož
") Jan Pankl.
zemel dne ") >')
28.
roku.
Nmcová
prožila své mládí '/4 hod. od eské Skalice, kde 1837. ,,Na starých Ratiboicích" íká se za dvorem, kde stávala tvrz. Sborník B. Nmcové, str. 5. 1*)
do
r.
1')
Myslí snad Velké
Poíí nad
Metují,
'/^
hod. od Náchoda,
383
nov^) a mlýn pod ním. Lotty
—
—
Studnice-) a židovka
— Májové noci. — Chvalkovice^) — první trest. — Dlouhý Možíš*) — Chze do školy°) — Myslivcovic Johanka a myslivec Sedláek^) — šmatlavý Konvalinka — Sk. škola") — starý a mladý uitel — Pater Hurdálek®) — zahrada — smrt sestina^) — usnutí na hbitov^") ti léta na stráveni) — Héla^2) — Stará Jirchová — Florian — divadlo pimprlové — bál u paní Lefnarové — Bimování — biskup^^) a vyznamenání — první a poslední trest ve škole — starý Heffert — gantarové náušnice — ringlspiel — ubohá Klárka — Agnes a láska uitelem ožralým — farská Pepinka a skákání s patra — pan dkan a dkanství^-*) — Kostelník Vlek a B. — Cesta v noci Janem^^) — Mj
Vyhnání
pokojík.
z
-
domu
•
její
s
s
Ves (za husitských válek msteko) na levém behu Úpy ^'2 hod. od nich vzdálená; mlýn náležel k Rizemburku. -) Ves hod. vzdálená od Ratiboic, kde jako knz psobil známý buditel a spisovatel jos. Myslimír Ludvik, pítel Nmcové. Stará osada sz. od Ratiboic, vzdálená od nich P hodiny cesty, bývalé sídlo Chvalkovských z Hustian. s krásné položeným zámkem, kde žila Nmcová od r. 1830 33. chodíc do školy k uiteli Aug. Purmovi. Sborník B. Nmcové, str. 70. násl. *) O se zmiuje v Babice". ^) Skalické; krásn tyto cesty líí v Babice". *) Lesní v bažantnici ratiboické, pozdji v Lei u Chval')
Ratiboicm
proti
1
'^)
.,
—
nm
,,
,,
kovic. ') Stará škola skalická v Kostelní ulicí o 2 tídách; do menší školy Nmcová chodila od r. 1824 26. do vtší od r. 1826—30, kde jí byl uitelem Viktorin Keyzlar. Do r. 1826 chodila k mladšímu uiteli Janu Smetanovi. ') P. František Hurdálek, fundatista v Skalici.
—
Konstancie. byl tehdy v Skalici u kostela, kde chován J. M. Ludvik. ^') Ve Chvaikovicich. kde Nmcová pobývala od ^*) Hela Stanických (Steidlerova), kamarádka ')
^'')
známá
Hbitov
z
,,
je
r.
také po-
1830
— 33.
Barunina,
Babiky".
Haní; byl biskupem královéhradeckým od r. 1831—75. '*) Osobním dkanem byl tehdy Ignác Petzold; dkanství není v Skalici, nýbrž v Náchod. ^') Snad s bratrem Janem. ^')
Karel
384
—
— —
—
Požár v Sk.i) Druhý trest Cesty Steidl^) 16 panen a jejich zaopatení Sny o pannách Princezna Anina Paní kmotra ^) Jejich do-
mácnost
— —
— denní
—
—
—
Povídání o Rusech^) házeli jak jí peníze vykopání kostí z grunt St.^) povídky na schodech o snmu koek Píjezd z prázdnin Josefa ®) první náklonnost Pobyt doma Cesty s Janem') do školy bažantnice —. dubina^) erní štíi ^) Bílý Márinka z mlejna, její otec, matka^") a blbá Pepika Pkná Kristiáni) Vlach Picolo^^) Naložení veských dtí ze Zlie^^) — Mošinka a kraj íce^^) Zpívání na kru sólo v kostele^^) starý husar Miska jízda na koni odchod do Chvalkovic
— — —
k —
hosté do kh'na
— —
dom
—
—
—
—
—
—
—
^) Za mládí srpna 1827.
—
—
—
Nmcové
')
Hostinského
')
Cho
Jos.
—
—
—
velký požár v Skalici dne
byl
19.
Steidlera v Skalici.
Jos. Steidlera.
Rusové tudy táhli od hranic slezských r. 1813 k Lipsku. Jiráskovu kroniku ,,U nás". Car ruský Alexandr I. dne 16. ervence 1813 penocoval v zámku ratiboickém zárove s pruským králem Bedichem Vilémem a s rakouským ministrem K. Metternichem. *)
Viz
r.
')
Steidlerova.
*)
Bratr
Nmcové;
školy chvalkovské teprv od
do
chodil
1835—37.
") Druhý bratr Nmcové toho jména; míní se zde škola 36. skalická. Jan chodil ve Chvalkovicích do školy od r. 1834
—
Dubina a bažantnice, ásti ke Skalici po pravé stran, kudy ')
od zámku ratiboického Nmcová chodila do skalické lesa
školy. 8)
Tak nazývá
který vylézá ze 1")
Ludr), '1)
str.
7.,
lid
zem
mloka obecného (Salamandra maculosa), zvlášt po dešti.
—
Maninka, pan otec (Antonín Osoby známé z Babiky" panímáma; blbá Pepika, nejstarší dcera Ant. Ludra. Krista Celbová, známá z Babiky". Sborník B. Nmcové, ,,
,,
15.
") Viz
,,
Babiku".
behu Úpy,
")
Ves na levém
^*)
Viz líení
^^)
Ratiboice náležejí do Skalice.
Nmcové
v
,,
'
4
hod. od Skalice.
Babice"
o
staré škole skalické-
385
— — — — — nemoc — hra
Pán a paní, Kati, Alfred, Škola2) Uitel P.^) jeho paní poklasný kaplan Raiman a jeho nástupce Charvát"^) písaové^) starý zámek^) jeho slepý syn. bibliotéka, první tení román dychtivos) spolenost v posteli s myší Strach a báze Rodina
Vilími)
—
—
— —
— — — —
—
v dámu — strašidlo bílá — Dobenský — ápi^) — starý sklep — tajný
Leopold paní^)
Hochovic
—
^) Správce Augusta Hocha ve Chvalkovicích. V Aforismech: krásný muž Šlechetný, ale slabý duchl Vilém (Romantik Výsmch Toggenburgské nápady Pepadnutí Hrozba Návrh Návštva Plá a rozhodnutí mužné.) Odjezd V Aforismech: Hoch (vzdlaný muž, nevzdlaná žena rozOn neví na nic, ona by pánub. paty košné to manželství. ukousala. (Viz Korresp. M. Gebauerové I. díl, str. 320. Vilém, Kati, Alfred jsou dti Hochovy.) -) Školu chvalkovskou Nmcová popisuje v ,,Panu uiteli". Na staré škole této vedle kostela odhalena pamtní deska B. Nmcové dne 7. ervence 1912. ^) Augustin Purm; manželka roz. Otilie Rudlová z erv.
—
—
—
—
—
•
— — —
—
•
—
Kostelce. *) Kaplani Raiman a Charvát byli v dob 1830—40 ve Chvalkovicích. Po r. 1840 byl kaplan Charvát v eské Skalici, kde pomáhal uiteli Jos. Kolískovi zakládati školní a lidovou knihovnu; pozdji byl vikáem a dkanem v Úpici. (K. Pleska.) *)
IBletý.
Na
str. 3.
Rozen
Zápisk
jsou petržená jména: Franc Posádka, Pardubický kraj. Umí esky i nmecky
z Jindic,
—
19 let psát i íst. Má dobrý attestát ze školy. Josef Vodika starý, z Jindic. Umí dobe esky psát, ale nmecky neumí Snad se tyto poznámky sem vztahují je velký jako Adolf. ') R. 1392 pipomíná se ve Chvalkovicích tvrz Berk
—
—
pán
Dube, patící od toho roku panu Bavoru z Chvalkovic. R. 1600 byli majiteli Chvalkovic páni Dobenští z Dobenic až do r. 1738. Dobenští z Dobenic, nyní rod hrabcí, mají ve znaku na modrém štít bílého ápa s erným kídlem a zobákem ervené barvy, o nmž dosud ve Chvalkovicích koluje zajímavá povst. Lid si také vypravuje o prchodu ze zámku na sever sm.rem k Trutnovu. ') Správce Hoch ml slušnou knihovnu nmeckou, z niž Nmcova dychtiv ítávala; se stejnou zálibou užívala bohaté knihovny zámecké v Ratiboicích. Viz mj životopis B. Nmcové, z
—
str.
30.— 32. ') Ve Chvalkovicích
je
podobná povst
o bílé paní jako
Hradci, v Teli a jinde. Ta povst nahánla Viz Korr. Nmcové od M. Gebauerové I. díl,
Nmcové str.
318
v Jind.
strachu. násl.
Na pamt zachránni Jiíka z Dobenic z tureckého vzení požívali ápi ve Chvalkovicích zvláštní ochrany. *)
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
25
•
38G
—
prchod
—
—
Zahrada^) jízda na oslu^) proBukoviny^) židovský kostel snní o kláštee sv. Aloisíus*) modlící knihy první dvoení Pfeifer student vzdlaný pán probuzení Nošení broskví^) bál domácí pout^) Žárlení Vánoce; dary ze sna blouznivého Hra na piano"') V let doma Láska uitelova Bardevic Kníže Sv.^) Zavádní Orel^) Krásný Socha Apollona Chytrost knížete Mamsell Anna Koupání Nepodaí se obraz
cházky
— Cesta do
— —
•
— —
—
•
— —
—
—
—
— — —
—
— — —
—
— — — — — — pane — Hrab Gl. — bál — Žárlivost — etta — Ucházení se o ruku Bardevice — Chytrost knížete — a zaopt se nepodaí — touhy a sny — první milované — Cesty do Chvalkovic^") — Jména v stromech. — Vtrník. — Kaple Marie — pout — kmotra — Vití vnc — svatba Konvalinkové^^) — Posvícení —
—
•
ti to,
J
listy
•
*)
U
zámku.
Tille, B. Nmcová, na str. 14. Velká Bukovina, pifaená obec ke Chvalkovicúm, mla do pol. 19. stol. mnoho žid. Jest tam židovská modlitebna a hbitov. Nedaleko jest Malá Bukovina. *) Tak nazvala Nmcová kaplana Charváta v Aforismech: broskve Klášter (Tvá sv. Aloisiusa. Cesta do Bukoviny. probuzení). S poli u Vlkovic blíže Bukoviny dobe je vidti nádherný klášter milosrdných bratí v Kuksu, po echách vbec známý. ^) Ve Chvalkovicích je pout v záí o sv. Jiljí. ') Na zdech zámku do zahrady a na zdi ovína pstovány ve Chvalkovicích v 19. stol. vzácné broskve. ') Viz povídku ,,Pan uitel". *) V Aforismech: Orel (Zrzoun Ptaí physiognomie odhodlání Zbrklý velice zamilovaný Cesta k Dunaji k jiné Návštva po letech). ^) V Aforismech: Knž. S. (Zhejralec, chlípník Aristokrat koupání NeHonba Svádní Scéna na schodech ')
Viz
')
—
—
podaí
—
se
—
—
— —
ti,
—
—
—
—
— —
—
—
—
lotel).
^^) Nejkratší a také píjemná cesta z Ratiboic do Chvalkovic vede Vtrníkem, vesnikou to ^,'4 hod. na sz. od Skalice vzdálenou; v útulném údolíku je poutní kaple P. Marie. Odtud se mže jíti na Le (myslivna) a vesnicí Miskolesí k zámku chvalkovskému. Touto cestou tedy chodívala B. Nmcová. '1) Vití svatba Konvalinkové. Marie (nar. 1814), dcera Františka Konvalinky, krupae v es. Skalici v Kostelní (neboli Bohaté) ulici . p. 12, provdaná Vidliková. Betty (B. Nmcová) byla družikou na její svatb. (V. erný.)
vnc —
—
387
— —
— — — — — — Láska pánova — Jeho uení^) — píchod dom — V zámku'*) bál — Samota zimní — nemoc — ubohý otec — tení a povídání — mladá hospodyn — Adéla^) — Smrt Konstancie^) — Bláznní muž — — nevra se ukonuje — Dumání Návrat sv, noní v zahrad — hostina v Skalici — Nešastná hubika — Starý Doktor^) — Hosté nedlní v zahrad^) — dstojníci^") jdou na íhání, ale nic nechytí. — Slamný klobouk, tajná besídka, podko— Cesty do kostela^^) — Zacházky k hrování — andlé bai kloboukem — herdy^^) — Boží — Do kostela v post — Boží hrob — Skalická dvata — Jízda dom — Dorotka, poutnice Mariacelská. — Teta Hany^"*) — Bratr an v uení — rozpu— á a naše dveka — Slavné obžinky^^) Pout Za družiku ve vsi divotvorná ve Zlii Loupežníci (povst) Sny romantické voda^) ideály vznešené Jakub Míla, krásný sedlák^)
Aloisia'^)
trní.
tlo^-')
s
•
J
stilý J osef^-^)
J
Pod Vtrníkem. Babiky". z ^) Správce Hoch sám vzal do ruky další vzdlání Barunino Nmcové), na žárlila pani kmotra (Hochova). Viz mj ')
^)
Známý
,,
(B. životopis B.
Nmcové,
bauerové,
díl,
*)
^) °)
1.
na
30.
str.
str.
Korr.
B.
Nmcové
od M. Ge-
321.
Ratiboickém. Sestra B. Nmcové, nar. dne 10. Sestry Nmcové.
list.
1833.
Kaplana Charváta z Chvalkovic do Skalice. Aforismech: Bohumír Dr. (vtlená sentimentálnost, Popsané Don Quixotská osobnost. Výsmch student cestiky Noní serenáda). ®) V hostinci ratiboickém blíže zámku. ^^) Z pevnosti Josefova; až dosud mnoho dstojník, zvlášt v nedli, dochází do Skalice a do Ratiboic. ")
*)
V
^1)
Skalického.
12)
Rány do
zad, štulce.
") Slavnost Božího 1*)
B.
Tla Nmcová
Sestra pani Panklové,
Nmcové, 1^)
—
—
—
str.
Ten pozdji
pkn vylíila v
,,
Babice''.
kuchyská v Ratiboicich. Sborník
15.
se stal
úedníkem v
trestnici
zahaské
v
Babice.
Slezsku. '*)
Slavnost
obžinek
Nmcová
popsala
v prus.
— •
388
—
Vyznání lásky jednoho, tajná bolest druhého a vztek tetího.^)
— Židi pod zelenou — Lostudentská láska Ottenfeldova^) — Krásný hoch. — Zase cviení se v psaní — román a smšný konec jeho — Ženich nudný, který mnoho a vzdech. — Cesta do se ale matce Josefova — První ádné koketství. — Hloupí dpíbh), stojníci — Katinin hrob — Ubohá jízda dom. — Skvostné dary, které se na zpt Ti
dni v
Náchod
tina^) láska a žal.
—
Opt
slzí
líbí,
(její
pošlou, tíarchové psaní se roztrhá, a v bažantnici pod stromem se zazpívalo: Dávám ti kvinde, hledej
—
nevstu jinde. Procházka na louku Pedobrý otec. Dobrý Leopold Smrt dvete, náek matky. si
— — — Vyznání ábla za jediné slovo — vdnost dobré Jeho a dobráka — Láska Donátova — Zpv Dršky*) — —
')
Mimo
,,
Leopolda" a
,,
Josefa Dr."
—
Nmcová
v Aforismech
První láska studenta zmiuje: Antonín (vulgo Fialka) nevinného tichého ducha. „Hektor Glb." Franz P. (vulgo
se
— — Nelibá osobnost — Sentimentální — Srdce bylo upímné — Scéna v lese — Plá a náek — Ošklivost — Smrt. — Pr. H. — (Suchý jako luák, oi dva uhly — nervosni cukání. — Milovník kvtin. — Krásné tulipány. — Magdalena mál — Crgti — (joviálni chlapík — hubika a jen hubika — — nechci fortepiánem. — podbradkem. (Hezká scéna Voják Sie sprode! Skládejte, nekoupíme.) K-ský Polák (Interessantní osobnost. — Nadšený vlastenec. — Rozmluvy o bále v pokoji. — Schlafen Sie? — Nebezpeí života. — Druhý bál. — Hubika. — Návštva v K(ostelci). Panakel)
víc).
s
s
•
•
S Bohémi). ') Židovka ve Studnici. Z Ratiboic cesta do Náchoda vede obcemi Studnicí a Kramolnou (nad Náchodem). O Kramoln zmiuje se v Babice. ^)
Stará poštmistrovská rodina v
Kvty
Náchod.
(Národní zábavník. Redaktor Karel B. Štorch vydavatel Jar. Pospíšil) roku 1848 na str. 88, íslo 21. ze dne 17. února 1848 oznamují: V Kaselu umel po dlouhé churavosti náš známý krajan Drška, syn uitelv z Libntova u Hoiek, oud dvorské opery, druhdy velmi oblíbený tenorista pi naší eské opee pod Štpánkem, jehožto si pátelé naší národní musy s píjemností pipomínati budou. (Václav erný.) *)
•
389
—
— — —
Procházky na Hoika^) První veejný bál-) bohaté sleny slavík kvtiny, kanár a Diana kesanské cviení Dary do kostela. Louení Leopolda Vyznání St. Nová známost Nechu domluva Svátek Bda, už je veta po všem. Lítost Odchod matky slovo: Voják jako voják. Zvykání, Lichocení marnost, marnost! Mrzutost Nové plány Odpor Odprošení a slib. Konec všemu Jízda do Hoic. Lákání Nikoli Náek J.^) Popsané cesty Ješt jednou na-
—
•
— — — —
— Mj — — — —
— — — —
•
—
—
—
— — —
—
— — — — vlíkne vlk berání kži. — Nebezpeí života. — Pípravy k svatb — Noc ped svatbou — Zelený vnec — Plá — Louení se krásnými ideály — Smutné ráno svatební — Strach a ouzkost. — Obdivování nevsty — Slavnost — Scéna v pokoji — — Divoký tanec — jízda dom — Musíš ubohý s
J
jít,
.
dcero, nejsi už má!-*) II.
Kostelec^) ')
—
Františka^)
Velmi úhledná osada od
—
istý domek") a
Ratiboic na sever '4 hod.,
známá 2 nemocnicemi na zlomeniny. Podle povsti založen kostel „Silným Ctiborem". okoli
O
sv.
B.
Nmcové
Duše „pouty"
z širého
etn
navštvované. Plesy v Skalici i všecky slavnosti konaly
se díve v hoStanických (Steidler), kde je nyni klášter Voršilek. ^) V Aforismech jest poznámka ke slovu Jan Ubohý slepe, dobrá duše kdybys vidl, jist bys neblouznil. *) Satek s Jos. Nmcem, respicientem finanní stráže v erveném Kostelci, byl vykonán dne 12. záí 1837 ve Skalici. Nevst bylo 17, ženichovi 32 let. ") ervený Kostelec v Podkrkonoší byl za doby Nmcové nepatrným mstekem, majícím na 600 obyvatel, nyni má na 5000 lidi a znaný prmysl tkalcovský. *) Nmcovi bydleli v ulici proti fae v dom kupce Aug. Hlka (,, Hloušek" v ,, Chudých lidech"). Domek ten náleží poštmistru Janu Wolfovi. Františka byla schovankou Hlkových. Za domem byl hbitov. ") Domek zachoval se v podob z doby Nmcové dosud. Dne 23. ervence 1912 odhalena na pamtní deska B. Nmcové. Slavnostním eníkem byl prof. dr. Arne Novák. Sborník B. Nmcové, str. 37 násl. '^)
stinci
—
—
nm
—
390
— Alina^) — Ohe^) — Nádhera a nuzota^) domácnosti'^) — Plá a odprošení — píhoda na nm. — Košický — Cesty dom^) — Zlost a nenávist — pípov — zpomínka — zase bál — pišel — Žárlení — Veejné zadostuinní — zstane u nás — trh v N.") — prosba a rozchod — Porovnání — opt zpomínky — Cesta do Slezska — Kladsko^) — Shledání — S Bohem, hvzdo má! — Dvojí bolest — Nelituj, hochu! — Uspokojení. — Josefov^) — Nebezpeí — Vojenství — Katan (petrženo) — Krásné panny bez panenství — První sledování — Hynek^") a Alba — Shledání pátel — Žárlení — Milo tam — Trpké dni — Syn — Surovcst — Rozhodnutí — Odpuštní — Neštstí — — HanuStálost — Neopustím — Litomyšle šova — mšanství — Drahá pítelkyn — Pkné — procházky dny — Nedošice^'^) — Chtli byste, hbitov.
Smutné doby v
Bál*'),
•
•
^i)
•
aj!
Josef Alina (v Chudých lidech „Halina"), hlavní osoba povídky, vzor poctivosti a šlechetnosti, povahou velmi podobný ,,Doubenusovi" v Jiráskové kronice ,,U nás"'. Sborník ')
této
B. N.. str. 74. násl. 11. srpna 1831, jejž Nmcová ústy Hlouškovými v .Chudých lidech". *) Lid vtšinou se živil nuzn runím tkalcovstvím. Nejbohatší plátenická rodina v Kostelci byla Machova {,,Marto" v Chudých lidech"). Sborník B. ) Viz mj životopis B. Nmcové, str. 38.
Dne
")
pkn
líí
,
,,
—
Nmcové,
43 násl. ') Z Kostelce do Ratiboic chodívá se k Olešnici, k ervené k Risenburku nebo od erv. Hry k slatinskému mlýnu, známému z Jiráskovy kroniky ,,U nás". Vzdálenost 2 hodin. •) V Steidlerov hostinci v Skalici. str.
He,
")
V Náchod.
')
Z Náchoda jezdívá
Dušník
se do
Kladska do Chudoby (lázn) a na
(též lázn).
Nmcové peložen do Josefova jíž r. 1838. Tam syn Hynek. '^') V Aforismech: Hynek svobodomilov(Rázný charakter ný, ale nešastný hrdina to povídky Pobratimové mže být). 11) Ješt téhož roku 1838 Nmcovi se dostali do Litomyšle. Viz V. Tille, B. Nmcová, na str. 25. V Litomyšli narodil se jim syn Karel r. 1839. ") Správn Nedošín, ves nad Lounou, vyletni místo Lito®)
Manžel
se jim narodil
—
myšlan.
—
—
391
—
—
—
kroj zachovalý V okolí bohaté obyvatelstvo Karel^) Landskroun Nmci Rettigová^) Poznání Vytluení oken"*) Pítel v nouzi*) Prochova píse^) Rozchod se Teodor^) S Bohem, pátelé! V zim Dcera a ne syn Tony') erná Nana dobré Samota Polná^) cesta
— — — — Ohe — — — — — — — — — — — — — Žádné knihy — touha živobytí, ale pece ne dobe. a žal — Nikdy a nikde ukojení — Knz^) — První
—
•
•
•
—
eské tení Alhambra^'') Moje zahrada
koení 1)
—
—
pomluvo, pomluvo, trpké ty
Cesta do Prahy^^)
Magdalena
Dobromila
vlastenka a spisovatelka v pátelsky seznámila. ')
—
hanebný chlap
Rettigová Litomyšli,
se
—
—
(1785 1845), známá kterou Nmcová se
Syn Nmcové.
Manžel Nmcové byl v Josefov již pro ztýráni vojina suspendován; než vc byla urovnána. Nmcovi žili u veliké bíd. Neznamená Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 25. Pitel v nouzi. pítele, který by byl Nmcové v nouzí pomáhal, nýbrž jest to titul frašky, pi jejíž pedstavení v eské ei za svého pebývání v Polné byla pítomna. (Viz Kvty z r. 1842, . 55.) Václav erný. ')
—
*)
Asi pro surové ztýráni vojina.
*)
V
Aforismech: Teodor
Prochova píse •)
Jindich
—
—
(biirokrat.
Hloupé pekvapení.
Proch
(1809—1878).
—
—
Mkký
blondin
—
Marný paragraf ista.)
oblíbený skladatel
písní
nmeckých. ') peložen byl do Polné r. 1840. Nmcová obtížnou cestou po voze v zim utrpla velice na zdraví a již úpln se nezotavila. Tam narodila se dcera Theodora r. 1841.
Nmec
*)
^)
Vítek,
msto na áslavsku. Faráem v Polné tehdy byl Matj Sluga, kaplany Frant. Jos. Khun a Jos. Seidl. Na fae dostaly se Nmcové do Okresní
rukou spisy Tylovy, které v ni probudily eské vdomí. (Dopis Nmcové Ver. Vrbíkové ze dne 22. ledna 1851.) Každý vlastenecký knz býval ,,Stálcem".
tém
^°) Angl. spisovatel W. Irwing vydal r. 1832 spis ,,Alhambra" ve 2 sv., z djin Maur ve Španlich, kterouž knihu peložil r. 1837 Jakub Malý; ten byl pozdji jako kritik pohádek velmi nepízniv B. Nmcové.
")
Ješt
r.
1840
Nmcová
lékaskou. Doporuen ji byl doby upímným pítelem.
dr.
odebrala se do Prahy na poradu Jan Jos. ejka jenž jí byl od té
•
392
— radost — poznání Riegra^) — lichocení — — dcera^) — hry v zahrad — Rozlouení — Cesta do Jihlavy*) — hostina a pivo — Vídn — spolenost — zábavní Meklenburané — astování — Noc v Brn — Parostroj — první dojem^) — Otec a teta^) — Cestování po mst, v kabinetech, obrazárn') — Venuše — Sklepy — Divadlo — píhoda u sv. Štpána — Služky ve Vídni — ueníci^) — Hostinský rychtá — jeho dovoz, kupec ve Rtyni^) — pout ve Svatoovicích (povst). — Lázn — zpov — baky^'') — dolyi^) — zavení v pokoji — naše^^) — Tys pkný pán — do Prahy — Píjezd do Prahy^^) — první známosti, pijmutí do vlasteneckého spolku — u zeleného orla — Nesmím já íst? — Smutné asy — Praha^)
Odjezd s Polnou Cesta do
•
Nmec
^)
Fr. L. Rieger byl
^) r.
na velikou radost manželinu peložen do Prahy
1841.
r.
O prvním
1841.
bálu
pedsedou druhého 1840 slyšela
r.
i
t.
zv.
Nmcová
eského
bálu
v Polné mnoho
chvály. ^) ')
a
Theodora. Že Nmcová
r.
1841 nejela
pimo
Brnem do Vídn ku píbuzným,
jest
do Prahy, nýbrž Jihlavou teprve z tchto Zápisk
známo. ^)
Nmcová
tedy
jela
po prvé železnou drahou, a to
z
Brna
do Vídn.
Na
°)
Ve Vídni;
')
Mínna
kterou z
,,
Johanka (Bayerová). císaská obrazárna v zámku Belvedere. Venuší" naráží, nelze ovšem zjistiti. teta tu asi
u
a eských ve Vídni Nmcová vylíila v povídkách: Baruška, Domácí nemoc a Dobrý lovk. ^) Rtyn neb Hertin, veliká ves blíže Úpice a Svatoovic v Podkrkonoší. Nmcová ,, eského vozku" jejž tak vylíila v povídce ,, Dobrý lovk", poznala osobn; byl to Ant. Hejna, rychtá a proslulý forman (Pantáta ,, Hájek" v povídce *)
Trpký osud služek
pkn
,, Dobrý lovk"). Vzpomínky její zalétaly do mládí na pout do Svatoovic, kterou popsala v Babice. Sborník B. Nmcové,
str.
43 násl. '*•)
V
lázních
na pouštní
svatoovických
si
lidé dávali
,
.sázeti
baky''
,,zlé" krve.
")
Svatoovické na
")
Zde nesouvisí
uhlí.
pesn
Zápisk chybí. ^3) Roku 1842 Nmcovi
list
druhý
s
tetím; patrn ást
vyhledali v Praze byt na ,,U zeleného orla". Sborník B. Nmcové, str. 325 násl.
Poíí
•
393
Jaroslav^)
—
eský bál^) — Nebeský, ejka^) Poheb Stíbrného^) — beseda^) Ržové ulici') — První opera Nmá^)
pomnnky^) divadlo v
—
a
— —
(Dojem Píška^) a Majera) — besedy — peklad pomnnek — první báse") — Milostpaní, já prosím — Cesta do Kundratic") — obapolná dvra — opt beseda — hledání se — rže — báse Marii^^^ — Marnost — Našla jsem svj ideál? — Smutné doby, ale krásné sny plny poesie. — Zdráhání. — Ty'^mne nemiluješ — Despocie, žárlivost — Klácel (petrženo) •
') ^)
1840.
i
Praze r. 1842 Nmcovým narodil se syn Jaroslav. První „eský bál" byl v Praze v Konvikte dne 3. února Plesy ty trvají do dnes, od r. 1848 pode jménem Národní
v
beseda. ')
páteli *)
Václav Nebeský a
dr.
Jan Jos.
ejka
stali se
upímnými
Nmcové a mli také na ni znaný vliv. K eským plesm od r. 1841 — 47 vydávány ..Pomnnky",
miniaturní to knížeky, do nichž vlastenecké dámy ukládaly své básnické pokusy, také Nmcová. 5) Ve ,, Kvtech" r. 1843, íslo 17. ze dne 1. bezna 1843, str. 68. v rubrice ,, Domácí kronika" dopis ,,Z Prahy", podepsaný šifrou V. N. (Václav Nebeský), líen poheb mladého vlastence Jana Stíbrného, i jeho psobení a trapná nemoc. Václav erný. °) Vlastenci ešti v Praze scházeli se v rzných místnostech. (Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 30. násl.), až roku 1846 založena Mšanská Beseda, jejíž prvním pedsedou byl dr. Jos. Fric. ") Jos. Kaj. Tyl pokusil se r. 1842 zíditi v Praze v Ržové ulici samostatné eské divadlo (se Stogrem). ®) ,,Nmá z Portici", opera franc. skladatele Dan. Aubera
(1782—1871). 3) Jan Písek (1814 1873), slavný operní pvec eský. -'') První báse B. Nmcové ,, eským ženám" vyšla v . 27. ,, ze dne 5. dubna 1843. ") Výletní místo Pražan. Cesta do Kundratic. K. V. Zap v ,, Prvodci po Praze" (v Praze 1848) na str. 312 píše: Další vycházky v tu stranu (to jest za Vyšehradem a sv. Pankrácem) jsou pak do Michle ... a do hoejší Kre. Tu zaínají lesy Kundratické s nepatrnými zbytky bývalého Nového hradu, na kterém král Václav IV. r. 1419 umel. Píjemné procházky v lese tam kde pkný zízené vedou nás až do samých Kundratic zámek, zahrada a kostel. (Václav erný.) 1'-) Nmcová povolala k sob v Praze sestru Marii (nar. dne 6. srpna 1830). Viz mj životopis B. Nmcové, str. 50. Seste Dopisy z Lázni Františkových", kde dlela Marii svdily také na léení z Domažlic.
—
Kvt"
.
,,
.
.,
394
—
—
—
—
vrchol zoufání blízká smrt Nemoc^) Moje Blahé doby ošklivost a dti Jízda dom'^) nesvdomitost Zámeek Náchodský^) SvatoRozchod Goethe janské mušky Slavnost Pout v Skalici^) Návrat do Prahy^) Jiinek'*)
—
—
—
— — — — — — — — — pkné Hanba a vztek — Sprostota — veery — pátelství a hnv-— Sestra^) — Bohuslava^) Kl.I)
^)
R.
velmi
ji
str.
1843 Nmcová velmi tžce se roznemohla; ošetoval obtovn dr. ejka. Viz mj životopis B. Nmcové,
50.
V lét r. 1844 Nmcová odjela do Ratiboic, odkud psala své pítelkyni Bohuslav Rajské, jež se na její domluvu stala nevstou professora Fr. L. elakovského. ') Nádhern položený a dosud úpln zachovaný pevný starý hrad, nyni sídlo zimní prince Bedicha ze Schaumburg-Lippe. Zámek Náchodský. Svatojanské mušky. Srv. dopis ,,Z Ratiboic" v ,, eské Vele", is. 78 ze 27. záí 1844, str. 312, podepsaný šifrou Psal jej dr. Josef ejka, jenž si zajel do Ratiboic, navštívit B. Nmcovou a byl s ni pítomen slavnosti jiinové, konané dne 10. záí 1844 v eské Skalici. (Vypsal tuto slavnost vzletn v dopise ,,Ze Skalice nad Úpou" v eské Vele, is. 77. ze 24. záí 1844, str. 307.) ejka vyjel si z Ratiboic s B. Nmcovou a její sestrou Marii do Náchoda a vypsal tento výlet v dopise výše uvedeném. Na konci dopisu píše o návrate z Náchoda: ,, Pijíždjíce k Ratiboickému úvalu, byli jsme rozkošným podíváním pekvapeni. Po celé jedné stráni planuly tisíce a tisíce jisker, jako by byly hvzdy s nebe spadly, nemohouce se tam smstnati. Takové nesetné množství svatojanských mušek spatil jsem co živ ponejprv najednou, celý pokraj u cesty byl jimi jako živými diamanty posypán. Srdce, žádáš-li ješt více?" Václav erný. ")
—
—
.
Nmcová
V eské
Skalici dne 10. zái 1844, jíž se zúast(Viz V. Tille, B. Nmcová, str. 44. násl.) Plesy a slavnosti jiinkové založil v Skalici P. František Hurdálek v hostinci Steidlerov se starostou skalickým Geislerem, s uitelem Šimkem a s Pítašem. Jiinkové slavnosti a plesy poutav a podrobn líí AI. Jirásek v kronice ,,U nás", *)
nila s Dr.
J.
ejkou.
.
mšanem
díl
a
II.,
str.
str.
230
násl.,
320. Sborník B.
díl
III.,
str.
Nmcové,
414
násl.,
díl
IV.,
str.
174
77 násl. svátek Nanebevzetí P. Marie dne 15. srpna.
°)
Na
«)
V íjnu
r.
str.
1844.
M. Klácel, pítel Nmcové. Klácela Nmcová poznala v Praze v íjnu r. 1844 po svém návrate z Ratiboic. *) Sestra Marie z jara r. 1845 odjela do Ratiboic a odtud s rodii do Zahan v pruském Slezsku. *) Bohuslava Rajská ode dne 2. dubna r. 1845 cho Fr. L. elakovského. Sborník B. Nmcové, str. 103 násl. ')
Fr.
395
—
—
Obraz mj^) (Konec Zápisk.) '
^)
Obraz od
darovali B.
J.
Spisování bách.^)
V. Hellicha z
r.
1845, jejž
—
Zná
pátelé B.
s
el
Nmcové
pi odchod do Domažlic.
•) V ervenci r. 1845 vyšly prvni Nmcové nákladem J. Pospíšila.
svazky pohádek a povésti
OBSAH. I.
Nmce
Dopisy Josefa
(R.
manželce
1851
Božen
z Uher.
— 1855.) Strana
Z
Milkolce dne 3. ledna 1851 Cesta do Miškovcú pes Víde a Peš. Cechové ve Vídni. Stopy revoluce. Maai. II. Z Miškolce dne 11. ledna 18 51 Nemoc. Kon na služební cesty. Slováci. Zklamáni. III. V Milkovci dne ly. února 1851 Nemoc manželina. Úední postavení. Mezi Slováky. IV. Z Miškovcú dne 13. bezna 1831 Pohostinství Maar, jejich národní hrdost. V. Z Miškovcú dne 24. kvtna 18 51 Nemoc syna Jaroslava. Do Prahy pijeti neI.
VI.
mže. Z Miškovcú Úzkost
VII.
Z
B.
dne 28. kvtna 18 51 nemoci Jaroslavovy. Starosti
z
armot
Jos.
22 24
26
manželiných. Lituje K. Hanuše. Rozpory ve sloven.
Danka.
do sev. Uher. IX. Ze Sv. Mikuláše dne
3.
Nmec
pojede
30 s
srpna 1854. (List
ním
n-
mecký)
31
Nmec X.
18
komi.
Havlíka a dr. Ign. literatue. Janko Král. VIII. Z B. armot dne 20. ervence 18^4 Píjezd sládka
15
24 s
dne 20. února 1852
dopis
Poutavost
11
s
J.
Z armot
Dakem uvznn.
dne 10. srpna 1854 (nesprávné datum). výplatou dchodkových pokut. O své
34
dne 12. srpna 1854 propuštní z vzení. Policejní prohlídka bytu. Alímentace zastavena.
37
Prtahy
s
nemoci. XI.
Z armot Zpráva
o
397 Strana
XII.
Z armot
Uvznní
XIII.
XIV.
XV.
XVI.
XVII.
XVIII.
XIX.
dne 13. srpna 1854
33
Dank.
Život ve vzeni. Michal Hodža. Jan Kadavý. Konfiskace list a knih v byt. Alimentace zastavena. Z armot dne ig. srpna 1854 Možné následky osudné cesty s J. Dakem. Vyšetováni. Obavy do budoucnosti. Choroba. Z armot dne 22. srpna 1854 Posílá manželce 60 fl. jako podil z dchodkových pokut, které dostal. Z armot dne 28. srpna 1854 Alimentace dosud nevrácena. Strach o rodinu. Choroba. Z armot dne i. záí 1834 Alimentace ponechána. Manželce posílá 40 fl. Starost o dti. Z armot dne 18. záí 1834 Nmcovi nastane asi brzy výslech. Penz z Liberce (estné) nemá dosud. Choroba ustává. Z armot dne I. záí 1834 (máhýti \. neh 2. iíina.) Zabavené papíry vráceny. Na výslech jest pipraven. Manželce posílá 18 fl. Z armot dne 11. záí 1834 (má býti 11. íjna) Sdílí manželinu veMkou starost o inži. Zoufalé jeho postavení. Vzpomínka na zemelého syna zavinil
J.
43
48
49
51
53
55
58
Hynka.
XX. Z armot XXI.
dne 24. záí 1834 (i^á býti 24. íjna) Usiluje o brzký výslech. Starosti^ jak manželka zaplatí nový byt. Vzpomínka na Hynka. Z armot dne i. listopadu 1834 Vyšetování vázne. Posílá manželce 20 fl.
60
62
Touží po návratu k rodin.
XXII. Z armot dne 12. listopadu 1834 Vyšetování o cest s J. Dakem píznivé vyízeno. Výslech o
chování
1847
r.
— 48.
XXIII. Z armot dne 22. listopadu 1834 Písemná odpovd k výslechu. Promemoria A. Pleneroví. Vzpomínka na syna Karla.
XXIV. Z armot dne
2g. listopadu
postavení
Akta
vyšetování poslána
o
71
74
1834
Nmcovo
Zoufalé
63
a do
jeho
rodiny.
Vídn. Válka
krymská.
XXV. Z armot
dne ly. prosince 1834 zapsán mezí kompromitované. Lada Niola. Válka krymská. XXVI. Z armot dne i. ledna 1855 Svátky vánoní. Aug. Hoch. Posílá 20 íl. XXVII. Z armot dne 11. ledna 1853 Starosti o nájemné manželky. Bídný život. Smrt
76
Nmec
J.
P.
Koubka. O
kritice
Lady
Nioly.
73
79
398 strana
XXVIII. Z armot dne
Nmcova
24. ledna
1855
83
duševní sklíenost. Vyšetováni není
dosud vyízeno.
XXIX. Z armot
dne i. února 1855 Žádost za dovolenou do Prahy nedošla. Stesk po rodin. Posílá 20
84
fl.
lí.
Dopisy Josefa
Nmce
manželce
Božen
z
Korutan.
(1856—1857.)
XXX. Z
VídnS dne 21. listopadu 1836 Píjezd do Brna. L. Hansmann, dr. Jan Helcelet, M. Klácel. Píjezd do Vídn. V ministerstv fi-
nancí. Strach do budoucnosti. dne 22. listopadu 1836 V rodin A. V. Šembery. Smrt tety Johanny Bajerové. Ze Št. Hradce dne 26. listopadu 1856 Návštvou u Fr. Hajniše. U fin. editelství. Starosti o kauci. Z Celovce dne i. prosince 1856 Potíže s kaucí. Návštvou u Bož. Stakové, provdané za prof. Jos. Šetlíka. Slovinská spole-
XXXI. Z Vídn XXXII. XXXIII.
90
94
96
98
nost.
XXXIV. Z Bláku
XXXV.
dne 6. prosince 1836 102 První pobyt v mst. Postavení úední. Neuwallv úsudek o B. Nmcové a polit, innosti úednictva. Z Bláku dne 12. prosince 1836 108 Na kauci pjil 100 fl. dr. Jos. Fric. Život v Bláku. Poheb tetin ve Vídni. Zoufalý stav
Nmcv
a jeho rodiny. dne 2g. prosince 1836 116 Vánoce u Bož. Stakovic v Celovci. Statenost Bož. Nmcové v bíd a nouzi. Pomry životní v Bláku. Slovinci. Z Bláku dne 10. ledna 1837 122 Bol nad bídou manželinou. Kletzenbrot a eské koláe. Starost o dti. Selský kroj. Z Bláku dne 23. ledna 1837 127 chválí poutavost manželiných dopis. Blák a okolí. Touha po rodin a starost o ni.
XXXVI. Z Bláku
XXXVII. XXXVIII.
Nmec
Zimní zábavy v Bláku.
XXXIX. Z Bláku
dne 10. února 1837 131 Nesnesitelný stav. Není vyhlídky na lepší budoucnost. Poasí a krajina. Zábavy zimní. XL. Z Bláku dne 28. února 1837 135 Domovský list manželin. Nesnesitelné pomry. .
399 Strana
Zaplakal nad bídou rodiny. M. Majar. Slovinci
Nmci. Dobra. Z Bláku dne 8. bezna
a
XLI.
Zemtesení. nedostal.
Fr.
XLI
1
1.
21.
A.
139
Jan
N. Mareš.
Bydžov
bezna 18 sj
jmeniny.
Jezbera.
Z Bláku
1857
úednické v
Germanisator
XLI I. 2 Bláku dne
Nmcovy
Místo
140
Fará
slovinský M. Majar. Einšpieler. Helfertv Hus.
6. dubna 1837 148 Hodlá navštíviti M. Majara. Touží po vysvobození z Bláku a po služb privátní v Cechách.
dne
Karlem. 21. dubna 1857 153 Návštvou u far. M. Majara. Národní kroj slovinský. Zíceniny hradu Landskrony. Nesnesitelné postavení v úad. XLV. Z Bláku dne 30. dubna 1857 158 Smutný osud Slovinc. Trapné postavení úední. O firm Klein a Lanna v Praze. XLVI. Z Bláku dne 10. kvtna 1857 159 Posílá 21 fl. z obdržené výpomoci. Starosti o dti. Starosti s
XLIV. Z Bláku dne
Jaro.
XLVII. Z Bláku dne
XLVIII.
XLIX.
L.
LI.
9. ervna 1857 Žádost za dovolenou a amnestii. Stížnost ministerstvu financí. Návštvou u far. M. Majara. Národní slavnost slovinská. Národní písn. Z Bláku dne ig. ervna 1857 Radost z manželina listu. Uitel Cejnek. Touha po rodin. Chválí ženu pro její dokonalost a upímnost. Klášter v Oževách. Z Bláku dne 26. ervna 187^ Vzpomínka na Jana Pankla. Nemá vyhlídky v Bláku na postup. Lékaské vysvdení. Léto. Z Bláku dne 6. ervence 18^7 Vyšší služby nedostane. U far. M. Majara a v Bleibergu. „Krés". Báje, báchorky a nár. písn slovinské. Dolina zilská. Národní kroj a slavnost. Na ženu je pyšný pro její vlastnosti jako ženy, ne pro její slávu. Z Bláku dne 21. ervence 18^7
162
165
170
177
i85
Nemoc dra J. ejky. Fará Majar u Nmce. Písn slovinské. Uitel Cejnek. Inž. Voka z
Lil.
LI
1
1.
Tele.
Z Bláku
dne 2g. ervence 1857 190 Kaplan Trnik. Úsilí B. Nmcové o lidovdu mezi Slovinci. Do kanceláe nechodí. Z Bláku dne 4. srpna 1857 I94 Dovolené nedostal, poká na vyízení žádosti za pensi. U Boženky Stakovic v Celovci. V. Lanna.
400 Strana
LIV.
LV.
z Bláku
dne 14. záí (má býti srpna) 185J ... 196 Posílá hrozny dru J. ejkovi. Dopis V. Lannovi. Uitel Cejnek. O prof. Šetlíkovi. Z Bláku dne 26. srpna 1857 200 Návštvou u far. M. Majara. O obchodníku Garbovi z armot. Duševní- útrapy. .
III.
Z rodinné korrespondence Boženy Nmcové. (R. B.
1853—1861.)
Nmcová synm Hynkovi
a Karlovi z armot koncem záí roku 1853 207 I. Manželu Josefovi z Prahy dne 24. listopadu 1854. 209 V novém byt. Vzpomínka na Hynka. Lada Níola a eské Perly. ,, Babika". O rodin K. Havlíka. B. Nmcová dcei Doe ze Sljae dne 10. záí 1855 Rodina dra J. Špotta a dra Ign. Hanuše. Zdenka Šemberová. Život v lázních. II. Manželu do Bláku {koncem listopadu) r. 1856.... 216 O smrti tety Hany. Starosti o kauci. Sek. chef .
Neuwall. Jan I! I.
.
Ohéral. Dr. Ant. Strobach.
Manželu do Bláku dne
16.
220
února 1857
A. bar. Helferta Hus. O své bíd. Úsilí a vzdlání Prmyslová jednota. dtí. .eský Plutarch". J.
,
IV.
Menclovy lustry. Manželu do Bláku dne 10. bezna i8§j Strach z komety. Starosti s Karlem. Nemocí kého
bytu.
Mencl,
Jos.
Fr.
229 z vlh-
ezá. Prmyslová
škola.
Manželu do Bláku dne ij. dubna 185J 235 Radí muži k rozvaze. Tísnivé pomry politické. B. M. Kulda. V. Krolmus. Jan SI. Tomíek. Prmyslová škola. Pohádky slovenské a srbské. Ujišuje muže svou oddanou upímností. VI. Manželu do Bláku dne 20. ervna 1837 244 Radí k rozvaze. eské divadelní hry. Naíká na sestárlost a chorobu. Dr. Jos. Hamerník. VII. Manželu do Bláku. (Zaátek dopisu chybí.) Psán poátkem ervence r. 18 5j 249 Trpké milodary pátel. Dr. J. ejka. Šlechetný V.
Mencl. Slovinské báje. D. Trstenjak. Ida z Diiringsfeldu. Starosti o
VIII. Manželu do
nový
Bláku dne
Opt
byt. 24.
ervence
r.
18 sy
radí k rozvaze. Pátelé, kteí jí vrni zstali. Starosti o inži a živobytí. Pokyny pro sbratele slovinských zkazek lidovdných. K. Vinaický a J.
Mareš. V. Lanna.
253
401 Strana
Bláku (psán po 25. ervenci 18 ^y).... 257 Bídné pomry, chatrné zdraví, starosti o inži Babiky" do nminy. Vzpoa nový byt. Peklad
IX. Manželu do
,,
miná na otce a syna Hynka. X. Manželu do Bláku dne 20. srpna 1857 261 Tžce nemocný obchodník Garba. Hrozny pro dra
ejku
došly. Dr. Jan Helcelet. Starosti o Pátelské listy ze Slovenska.
byt a
ži-
vobytí.
XI. Manželu do Zdic dne 5. prosince 1857 263 Svátek jmenin. Jaroušovo malíské nadání. Slovenské pohádky. Jos. V. Fríe ..Svatopluk a Rostislav".
269 XII. Manželu do Zdic dne 23. ledna 1S58 churava, nucena jest pracovati dlouho do noci. Nemoci. Muže napomíná ku správnosti v úad.
A
272 XIII. Manželu do Zdic dne 13. února 1858 Starosti s Karlem. Únavná práce do noci. Nedostatek. Em. Arnold. Nejisté postavení manželovu ve Zdicích.
274
XIV. Manželu dó Zdic dne Pracuje do
2—3
ig. února 1858 hodin v noci. aj ji udržuje
XV. Manželu do Zdic dne Táže
27.
pi ilosti. 275
února i8$8
jak Jarouš dojel do Zdic. Gh. Birch-Pfeifferové ,.Die Grille" (Diblík z hor). se,
data). Pipojen list Jaroušovi .. 278 Jaroušovi ve Zdících líbí. Starý jest splacen. Návrat V. Náprstka.
XVI. Manželu do Zdic (bez Jest
ráda,
armot
dluh do Fr.
že se
ezá.
XVII. Manželu do Zdic (bez data) K. J. Erbena ,,Die Primatoren". Chválí pracovati musí dlouho do noci. XVIII. Manželu do Zdic dne
Riegrv Nauný horské
5.
279
sob
aj,
Štulce úsudek o
Po-
bezna 1858
slovník.
P.
280
vesnici.
do Zdic dne 14. bezna 1858 282 návratu Jaroušov ze Zdíc. Pála by sob trochu oddechu po vysilující prácí. Svolení ku pekladu srbských pohádek. Jan Tomášek. Úsilí pátel, aby Kober vydával sebrané její spisy. Pedpovídá I. L. dležitý význam svých literárních prací.
XIX. Manželu
O
XX.
Manželu do Zdic dne 18. bezna 1858 Jmeniny Nmcovy. Ghuravý Jarouš. s
287 Starosti
Karlem.
XXI. Manželu
do Zdic dne 27.
Nmcova výpov
bezna 1858
ze služby ve Zdicích.
288 Policejní
jeho dohlídka.
Korrespondence a zápisky Boženy
Nmcové.
26
402 strana
Dora matce
Domažlic dne 21. ervence iS^g Cesta z Prahy. V Domažlicích a v Chrástavicích. II. Bož. Nmcová dcei Doe do Domažlic dne 2y. ervence r. 1839 Dora má jeti do N. Bydžova. Jarouš na cestách. Bída v domácnosti. Quastv obraz B. Nmcové. III. Dora matce z Domažlic dne 2. srpna 18 ^g V rodin lesníka Bendy v Stavticích. Hrad Risenberk. IV. B. Nmcová synu Jaroslavovi do Mnichova dne 11. záí r. 1860 Poátek chybí. Katolický sjezd v Praze. Dkan J. K. Rožek. Dr. D. Lambl a malí J. ermák. Hr. Kolovrat Krakovský. J. E. Purkyn. V. B. Nmcová dcei Doe z Chlumce nad C. koncem ervence neb poátkem srpna 1861 V rodin Dakov. Jaroslav Goll. Studentská merenda v Bydžov. Vojtch Šafaík. VI. B. Nmcová dcei Doe z Mlikosrb v srpnu r. 1861 Píchod do Mlikosrb. Sládek J. Dank. Zasílá Doe I.
z
.
.
.
.
290
292
296
299
303
305
peníze. IV.
Listy Václava Bendla
Bendi B.
Božen Nmcové.
1856—1861.)
(R.
Nmcové
Roudnice dne 3. záí 1856 ... Sandové. II. V. Bendi B. Nmcové z Turnova dne 29. záí 1836. Dkuje za povídky G. Sandové. III. V. Bendi B. Nmcové z. Budjovic dne 13. list. 1836. Nesnáze ped odjezdem z Prahy. Gesta do Budjovic. V knžském seminái. IV. V. Bendi B. Nmcové z Budjovic dne 2. prosince r. 1836 I.
V.
Žádá za novelly
z
311
G.
.
312
.
313
.
Páni V.
V. r.
318
k jmeninám.
Bendi B. 1836
Nmcové
z
.
Budjovic dne
4.
prosince
319
Dkuje
za dopis a Puškina, píše o svém zamstnání a prosí za knihy. VI. V. Bendi B. Nmcové z Budjovic dne ig. ledna
.
r.
325
1857
Žehrá, že nedostává zpráv. Fausta, tší se na povídku A. Tíile.
O Hansmannoví.
Nmcové
Studuje
,,Žena z lidu".
Bendi B. Nmcové z. Budjovic dne 4. února 183J. 328 své povaze. O darovaných knihách V. Štulcem. Zprávy literární. Zábavy a život v seminái. VIII. V. Bendi B. Nmcové z C. Budjovic (koncem kvtna r. 1857) 335 VII.
V.
O
1
403 Strana
O své
chorob, o básních Koubkových a Pflegrových, o chystané slovanské slavnosti v seminái, o básních I
X.
Jablonského. V. Bendi B. Nmcové
z.
Budjovic dne
2. pros.
1857
340
.
.
Omlouvá se, pro se v prázdniny s Nmcovou nesetkal. Páni ku jmeninám. Slovenské pohádky. V. Bendi B. Nmcové z. Budjovic dne 14. pros. 1857 341 Studium theologické. Dívjší jeho innost básnická. Bcrís Godunov. Slovenské pohádky. XI. V. Bendí B. Nmcové z . Budjovic dne 9. ledna 1838 348 Cesta do Strakonic za nepohody. Smrt J. Franty Šumavského. ilejší ruch v literatue. XII, V. Bendi B. Nmcové z. Budjovic dne 2. února 1858. 355 Líí obtíže nalézti nakladatele pro peklad A. Puškina, chválí B. Nmcové vzpomínku na Šumavského.
X.
.
.
.
.
.
V. Bendi B. Nmcové z . Budjovic. (Bez data.) Prázdniny velikononí. Peklad z Puškina. O Nerudovi, Hálkovi a Pflegrovi. XIV. V. Bendi B. Nmcové z Budjovic dne 16. ervence r. 1858 Pijede do Prahy. Starosti s peklady Puškina. XV. V. Bendi B. Nmcové z Turnova dne 24. srpna 1838 O prázdninách. Brožurka V. Nebeského proti dru Ign. Hanušovi. XVI. V. Bendi B. Nmcové z Budjovic dne 11. íjna r. 1858
XIII.
360
.
.
.
365 365
.
Žádá za vráceni peklad XVII.
V. Bendi B. 1858
Nmcové
.
z
Puškina. Budjovic dne
367
z
2.
prosince
368 Vetterlem v Písku o vydání peklad z Puškina. O studiích theologických a literárních novinkách. XVIII. V. Bendi B. Nmcové z Budjovic dne 8. února 37 1859 Jak. Malý a V. Hálek. O pobytu v Písku a svém za-
Smlouva
s J.
.
mstnání.
XIX.
V.
Bendi B. 1859
Nmcové
z
.
Budjovic. Pošt. razítko
374
5.-12.
O XX.
L.
Hansmannovi
a vydávání
spis
B.
Nmcové
v Litomyšli. Bendi B. Nmcové z Klatov dne 3. srpna i86t Prosí za povídku do ..Šumavana". V.
..
376
PG
Némcová, Boáena Korrespondence
5038
N^53 1913
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
