o h
D < C0
X O O O >
Q O ^55555555555555555555555 555555555555555555555555 555555555555555555555555 55555 5r'555 555 5555555555555555 5551 ?, 5555555555555555555555 555t5R,^!_I '■"t:i;i555555 '555555 ■55555 55555 55555 555555 555555’ _>555555r _^5555555r -^5555555c ^55555555^ 55555555555555p 5555555555^ ' 55^p;c;cf-O
o CC > O CD
<
z
oO UJ
cr
LU _J
CÛ D “3
^ ^ A ,. A
PRAHA
„
1913 ‘ 1973
V Š E M , K T E Ř Í
BYLI, J S O U
A N E B O B U D O U PŘI
TOM;
JEJ ICH R O D I Č Ů M A N A Š I M
P ŘÁTELŮM
R. Kippling
Když bezhlavost svým okein klidně měříš, ač tupen sám, že nejsi bezhlavý; když podezříván pevně v sebe věříš a neviníš svých soků z bezpráví; když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván neupadáš v lež, když nenáviděn sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš; když umíš snít a nepodlehneš snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít, když proti triumfu i ponížení jak proti svůdcům spiknutým jsi kryt, když nezoufáš, ve pravdivá Tvá slova lstí bídáků jsou zašlapána v kal, když zhroutí se Tvé stavení a znova jak dělník v potu lopotíš se dál, když spočítat znáš hromady svých zisků ¿i na jediný hod vše riskovat a po prohře se vracet k východisku a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát, když přinutit znáš srdce své i čivy, by s Tebou vytrvaly nejvěrněj, když tep a pohyb uniká Ti živý a jen Tvá vůle káže vytrvej, když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se síai, když sbratřen s davem zachováš si hrdost a nezpyšníš, byť s Tebou mluvil král, když řekneš: svými vteřinami všemi mně čase, jak bych závodník byl, služ, pak pán —■ pak vítěz na širé jsi zemi a co víc jsi: -— pak synu můj, jsi muž.
VELRYBA
SVĚTOVÝ SKAUTIKG BYL ŽA LO ZĚN ROBERTEM BALEN-POWELLEM V ANGLII vl9o9. ¥ ČECHÁCH BYL ZPLOZEN V ROCE 1911 SVOJŠIKEM. 5.ODLIL BYL ZALOŽEN V £0 CE 1913 J4R0SLAVEM NOVÁ KEM - BKATKOU.
TÁBORY 1913 1914 19 L3 191b
13. března založen 3. oddíl CHLAPECKÝ ODDÍL Libčice /bariem tábora vypuKla I.av. válka/ Vsenorj /a . oadíleir,/ iltíáivec u Berouna
191 /
11
"
19 io 1919 1920 1921 1922
" " a putovní po Šumavě Planá nad nuznicí Janské pleso v iatr&cn liolna Paart /ukončen pro atíšte/ a putovní po Slovensku
1923 1§24 1925
Makarská - Jugoslávie v Stříbrné jezero /Počuvadlo/ u Banské Stiavnice Staňkov - Vlčice
1926
"
1927
"
"
1928
"
1929 193 0 1931 1932
" " " "
1933 1934 1935 1936 1957 1938 1939 W ° 1941 1942 1943 X944 1945 1§46 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1933 1934 1935 1936 1957 1938 1959
’
" "
" /větrná smršt/ - Bobří potok ” " /vedl Karlík/ a putovní Podkarp.Rus " IT a putovní rowerů Něm. ,Rak. ,Jugosl., Mad. /5 kanoí/ Staňkov - Bobří potok v / Jugoslávie na plachetnici a Staňkov - Bobří potok /vedl „„ v Vupi/ Jugoslávie a Řecko a Staňkov - Bobří potok /vedl Sourek a Robin/ Spolí a putovní jedné pramice po Lužnici do Praky " Hrabušice - Slovenský Ráj Seč ■ " v w Koníčkování do Cervenskych proudů a zpět /II,sv. válka/ -
/II.sv. válka/ _
/ » ” / Seč /150 členů/ " a putovní z Chlumu do Praky , ” /natáčení filmu "Na dobré stopě", rekordní účast/ Polsko - plavba po Visle /kutr "Pětka”/ Liptovské Hole - Tomanova dolina /odříznutí od světa, medw vědí/ Putovní z Chlumu do Županovic Stráž nad Nežárkou /"Mušekuše"/ Putovní Lenora - Županovice Putovní Suchdol - Vltava " " - Veselí nad Lužnicí Slapy, potok Mastník /"Větrný mys", prvně napuštěná přeh./ Holná /"Borový mys", osm ústeckých v mužstvech/ Souš - Jizerské hory /podtáborky lodivodů Ludvy - "Modří" a Pacíka - "Šediví"; vytopeni přehradou/ Oprava Skočky a potom putovní Lužnice; Slapy - Hrazany /Ústečtí s Bratkou/ Lipno u Frymburka /plachetnice, kanci, prvně napuštěná přehrada; pražský a ústecký tábor nedaleko sebe/
6 1960 1961 1962
Putovní Vltava /vede Batul/; Lipno /Ústečtí s Bratkou/ Dolní Lipovsko /velká voda/; " " " Skočka a potom putovní Jizera /Batul/; putovní Vráž u Písku - Ústí n./Labem /Ústečtí s Bratkou/
1963
Staňkov - "Kapry" /hraniční pásmo, střídání přístavných Boba, Fripiho, Plavečka, Selima/; putovní Ohře /Ústečtí/ Polsko - "Mrowkowe vydmy" na Baltiku /pěší, putovní/; Hejtman /Ústečtí s Bratkou/ Putovní Suchaol - Praha /prvně napuštěná Orlická přehr./ Orlické jezero - fíobědraž Runina vých. Slovensko /březové podsady, rajtování na ko ních, "vany"/ Svatojanská dolina Nízké Tatry /dřevorubecká základna/ Putovní Sušice - Praha /předtím Čtyři dny pěší Šumava/ Lipno - pravý břeh Orlické jezero - Sobědraž "Okluse" Bečov nad Teplou
1964 1965 1966 1§67 1968 i§69 1970 1971 1972 1973
1927 Stankov /Vlasta Nováková/ - 5* SMEČKA VLČAT třicátá léta vesměswStankov 194-5 Sudoměřice - Černice /Standa a Libuše Langovi/ 1946 Jemčina 1947 Polubný - Kořenov 1970 1971 1972
Sepekov /Medvěd/ " " a putovní Suchdol - Orlická přehrada
1973
1947 1948
- DÍVČÍ ODDÍL
1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972
Bobří rybník /Čámina/ Lipno - Olšina Putovní Lužnice Vrátná dolina Novohradské hory - Kaplice Jenštejn - Vydra /částečné putovní/ Roháče - Oravice Orlické jezero - Sobědraž
1973
.....
1970 1971 1972
Sepekov /Želva/ Sepekov Sepekov
- ŽABIČKY
HOLNÁ
1956
JIŘÍ WOLKER LEDNOVÉ NÁDLJE. Třem přátelům.
To "byly prázdniny osmahlé jako mužova hruď a nebem očima ženy,, s oblaky bílými dětmi, kdy na rtech nám hrála krvavá, vášnivá chuť, kdy v nocích, v nichž hory se na obry setmí, jsem slýchal blízko, ach blizoučko úst srdce své zbrojit a volat a růst. Pak jsme se rozešli s horami, s lesem i s chýši Pršelo tenkrát. I v očích mlhy nám vstaly» Cestičky údolní, po nichž jsme kráčeli tiši., šoumavé za námi zaplakaly. I pasáčci, druhové, zůstali tenkráte doma, v rozvlhlé jitro nehnali nísní ni stád, a každý z nás tolik by býval rád zaslechl alespoň zvonečky na hrudích býků do mlhy, do dálek zacinkat. To bylo včera, vzpoměl jsem hor v pokoji prochladlém, uprostřed nevlídných vecí - a přišiv mé hory, má chyšei nasáčci osmahlí. Ruce se dn krve za nimi protáhly a na stole večer mi rozžehl zlatistá luka. Díky, můj Bože,- že mladá má ruka dosáhla k Tobě, že srdce mé znovu se zpýřilo rosou Tvé vláhy a řeklo, Že zima je cesta a že vede k létu, že zas půjdu rozkvetlý po mezích kvetu, prostý jak dítě, růžový, silný a nahý I
Tato báseň je vzpomínka na jeden z tá borů. Byl to čas prvních vyznavaců0
9 VÝZNAMNÁ DATA 5. PŘÍSTAVU Bratka - Jaroslav Novák se narodil 31- ledna 1894. Spolupracov ník Svojsíkův, skautský vůdce, redaktor časopisů Skaut, Junák, tajemník Ústředí Junáka. Spisovatel. Zemřel 14. března 1965. 1911 1912 1913 19 1 5 1918
1919 1922 1923 1924
1926 1927 1930 1931 1933 1934 1933 1937 1938 1939 1§43
1946 1§47 1§48 1949 1930
1931 1933 1936 1937 1961 1963
Braíka četl o Svojsíkově hnuti 2.2. se přihlásil do Svojsíkova oddílu Svojsík jej jmenoval rádcem a Bratka se poprvé účastnil po tři dny Svojsikova táboru na Sázavě. první klubovna oddílu služba oddílu o převratu; první putovní tábor Budějovice - Klet - Želnava - Vimperk první Lesní škola; Bratka píše "Listy pro jun. vůdce a rádce" klubovna na petrském nábřeží desetiletí oddílu, oslavě přítomen Svojsík oddíl poprvé vyhrál lehkoatletické závody na Spartě, klu ci byli druzí v lyžařských závodech ve Stránčičích založena 5. smečka vlčat, vedla Vlasta Nováková, později Libuše Langová a Standa Lang v vznikl oddílový pokřik; první tábor Vlčat na Staňkově ve dle tábora chlapců; zvláštní tábor rowerů v Týně nad Vltavou zakoupen houseboat a převezen na Smí chov jako lodní klubovna Jamboree ve Stromovce; budování reservace v Nížboru Parlament oddílu schválil přechod na vodáctví a nový kroj. Roweři staví první pramičku a vyhrávají na ní závod přes dva jezy. První námořní plavba na "Gospě Poišaně" v Jugoslávii; stav ba družinových pramiček. první velká velikonoční tůra na plaňkách Hluboká - Praha cesta na světové Jamboree v Holandsku úmrtí Svojsíkovo; oddíl vyhrál závod přes tři jezy zánik vodní klubovny; Bratka zatčen a vyšetřován Gestapem Obnova Junáka. Odbojová Zpravodajská brigáda - Dušan, Jan, Bob, Louskák, Béba,Vara, Dívčina, Sláva, Ada ^.vyzname nána státními a junáckými řády. Vznik 3» přístavu s oddí ly 3 .,6 .,7 *,8 . a 9 * a 3 * smečkou vlčat. získány Tetřeví boudy natáčení filmu "Na dobré stopě". dostavěna klubovna v "Lomu" v Bráníku; na podzim rozpuště ní Junáka Bratka se čtrnácti 14 - 17-letými muži začíná plachtit v Českém. Yacht - Klubu; stavba srubu pro expedici Čtrnácti v Tomanově dolině /tábor 1949/ přijata "mladá krev" z b,yv. 3 » smečky vlčat; začátek éry nenápadných putovních táborů z donucení vznik nové generace padesátých let - ČYK - pod vedením "vybraných" _ , nucený- odchod Bratky do Ustí n./Lab. založením mužstva Jespáků vznik éry 4 tradičních mužstev; Žraloků, Wikingů, Racků a Jespáků; znovuvynoření rowerů old-skautů na táboráku na Holné získána "Skočka" spojení s "Petráškáři" - oddílem turistiky Slavoje Praha článek v "Literárkách", pásmo v rozhlase, reportáž v televisi "Divný tábor, divní kluci, divní vedoucí" ze Staň kova. Obrození.
10
1964 1965 1967 1968 1969 1970
1975
na jaře přebíráme primátorský domečekv- Havírnu; na podzim ustaven dívčí oddíl /vedly Čámina, Dáda, Dorka, Piěta/j fotografická výstava "Klukovská kamera I." "Klukovská kamera II." tsdiční táboráky v Nižboru obnovení Janáka a 5. přístavu se čtyřmi oddíly: chlapec kým, dívčím, 5 . starších a 9 - starších ustavení dalších dvou "malých" oddílů /vedou Medvěd a Žel va/; přístav dosahuje asi dvěstě členů první společný tábor malých oddílů; zahajovací, tradiční Symposium u Akely v lomu; zánik Junáka - integrace do SSM 60 x 5 v Semaforu; redakce Hočenky 60 x 5 na Mattě
ODDÍLOVÉ ČASOPISY
VESLO /vycházelo před II. světovou válkou/ KORMIDLO /vycházelo v letech 1945 - 47/ PLAVÁČEK /od roku 1955 dodnes/ Bulletin ISBA /od roku 1957 do roku 1969 ?/ Boulletin sekce "E" /od roku 1970 dodnes/
11
Mužstvo Lišek s Bratkou - v nových krojích 1.936
12
Ja ro s la v
N o vák:
MOŘSKÁ
HVĚZDA
D íl 1 .: O stro vn ím m ořem . —
D íl 2 ,: V e sto p á ch
O d yseo vých . M alá d vo u s tě žn o v á p la c h e tn ic e s e p la v í n ě k o lik n e d ě l již n ím m o ře m . P o sá d k u tv o ří d v a ná ct c h la p c ů v e v ě k u od třin á c ti do Š e stn á c ti le i a d va je jic h d o s p ě lí v e d o u c í. S lu n c e , m o ře a v ít r jso u je jic h s tá lý m i d ruh y, s v ě d k y ra d o stn ých ř n a p ín a v ý c h c h v il v o ln é h o ž iv o ta v d a le k ý c h z e m íc h . P o z n á v a jí o d liš n ý ž iv o t c iz íc h p o b ře ž í i ta je m n é h o m o ře , u čí s e n á m o řn ickým d o v e d n o ste m a po p rá c i jim k a p itán v y p rá v í n a p ín a v á d o b ro d ru ž stv í o d v á žn ých m o re p la v c u . Je to je d in e č n é líc e n í, je ž p ln ě u c h v á ti n a ši m lá d e ž a to tím v íc e , ž e tato c e s ta b y la s k u te č n é p o d n ikn u ta (r. 1935) a ž e a u to r této knihy j i v e d l a v y p rá v í te d y z v la s tn í z k u še n o sti. Ja ro s la v N o vák je je d n ím ze z a k la d a te lů č e s k o s lo v e n s k é h o ska u tin g u , je h o ž b yl ta je m n ík e m od p o čá tk u až do r. 1940, k d y b yl »Junák« N ěm c i ro zp u ště n a on u v ě z n ě n . Po tř ic e t le t b yl ta k é re d a k to re m č a s o p is u »Ju n á k « , kam n a p sa l řadu p o v íd e k nam no ze I ro z s á h lý c h . N yní s e v ě n u je pouze lit e rá r n í č in n o s ti a k ro m ě řad y o d b o rn ýc h knih v y c h o v a te ls k ý c h n a p s a l pro mlá* d ež z e jm é n a » S ta tečn á s rd c e « [A. v y d á n í), » B ílo u ruku«, » Z e le n é je z e r o « (4. v y d á n í), »Pod b ílý m i p la c h ta m i« (2. v y d á n í), »Vlád'a N e b o jsa « 2. v y d .j. V š e c h n y tyto k nihy b y ly záhy po v y j it í ro z e b rá n y . Jsm e p ře s v ě d č e n i, že i toto ro z s á h le jš í d ílo č e k á p o d o b n ý ú s p ě c h . Jak js m e už n a p s a li, h rd in o v é této knihy s k u te č n ě ž ij í . Js o u to č le n o v é znám ého 5. o d d ílu v o d n íc h ska u tu v P ra z e a je jíc h k a p itá n N ovák p o d n ik l s nim i k ro m ě c e s t po D a lm a c ii, A lb á n ii a Ř e c k u je š t ě c e s ty do H o la n d s k a , A n g lie a F ra n c ie . Pak p řiš la s v ě to v á v á lk a a n ě k te ří z c h la p c ů u n ik lí do c iz in y , k d e s lo u ž ili v z a h ra n ič n í a rm á d ě , n ě k o lik jin ý c h pak b ylo v y zn a m en á n o za č in n o st v d o m á cím o d b o ji. Dnes na je jic h m ísto n a s to u p ila g e n e ra c e m la d š íc h , k te rá pod je jic h och ra n o u p o k ra č u je v d o b ié p rá c i. V y b u d o v a li s i v la s tn ím i s ila m i p ěk n ý p řís ta v v B rá n íku (u Lom u), s ta v í s i v la s t n í lo d ě , jim iž s p lo u v a jí n a š e ře k y , v zim ě p iln ě ly ž u jí, ne b o ť m a ji na K rk o n o šíc h v la s tn í chatu . A ž u v id íte na V lta v ě v e lk o u d v o u s iě ž ň o v o u p la c h e tn ic i, n e s o u c í na p říd i n á p is « P ě tk a « , b ud e m i! na p o iu b ě ty lo n a š e p o d n ik a v c e a m ožná, ž e m ezi nim i b ud e i n ě k te rý z hrd inů té to kn ih y. V ša k i tato p la c h e tn ic e s m o č ila už sv ů j kýl v e sla n ém m o ři, ne b o ť r. 1943 p la v ili s e na ní Č le n o v é 5. o d d ílu pod v e d e n ím k a p itá n a N o v á k a po V is le do B a ltic k é h o m o ře . Na 1600 km p ro k řiž o v a li p ro ti siln ým větrům a p ak po tří n e d ě le v ě n o v a li s e nám ořním u v ý c v ik u , te n to k rá te na s e v e rs k é m m o ři. A le o tom s e d o č te te v jin é k n iz e .
13
MEZINÁRODNI JAMBOREE PRAHA-STROMOVKA 1931. Skautský Babylon. Louky Stromovky přikryly stany národu celého světa. Skauti se sešli, aby se vzájemně poznali a utvrdili své bratrství. A bylo to nějaké bratrství, když jsme se^neustále s vlékali a oblékali znova do cizího ,parali a zase přišívali,od Špendlovali a zase přišpendlovali, byl to VELKÝ CHANG-E. Rekord se zdařil Petrbokovi, že "vyóenSoval" svůj kroj s polskou skautkou(harcerkou) - a chodil v tom. Vypili se^hektolitry mlé ka s Angličany a léta jsem měl na rameni kentský odznak-aš ny ní jsem o něj přišel.Lilie všech možných tvaru stihlých a bachratých, klasické anglické, elegantní francouzské, ješte krá lovské jugoslávské a také ras cerných, žlutých a snědých, A závodilo se na všech frontách, ve všech skautských i sportov nich disciplinách, na loukách^i stadionu, na Vltavě v krutý ch halách. Byl to radostný, az neuvěřitelně bohatý život.Všude jsme byli vxtáni a samozřejmě sí velmi zvědavě prohlíželi zaři zení stanu a jejich kvalitu .No Angláni už tehdy měli stany z velejemného hedvábí, pevného a nepromokavého a lehkého. To my ^sme stále ještě nosili rakouské celty. Oddíl se velmi pilné u castnil téměř všech závodů a také lukostřelby. Vyslán Akela ja ko střelec, který vzdy najde terč. Když Akela napjal sv&j luk a Šíř se zabodl do Černého středu, přiskočil ihned fotorepor tér/a 11sejmul" snímek, který byl v novinách^skutečně reprodu kován. Ale při druhém napjetí tětivy a svalu a při zadržování dechu luk praskl - a nebyl to více luk, yale dva kousky dřeva. To uz ale renortér neviděl. A zase Svatíka hodil oštěp s tak mohutným Švihem, že přeletěl celý stadion a zabodl se do hle diště .Samozřejmě bylo to překvapení, ale nikdovnevědel zda-li je to nová hra na zabodávání a uskakováni.PotíŽ byla jen vytáh nout oštěp z trámUoMusili přijít řemeslníci. Při slavnostní,symbolické hře "OROG-IGANIUS11 o démonu zla byl dotyčný démon představován velkým mužem, téměř tělnatým, který během scény^neustále naříkal, že má chutvna pivo.Byl oblečen v trikot nahnědlé barvy s fleky jako na bunkrech, který byl pošit hustě štětinami. Svafka, Fousek, Akela a A'ña měli za úkol tohoto^svalnatce nést a při tom řvát "Radames zabil Orogiganta", z cehoz měl mít lid radost. Lid snad^radost mel, ale my dva v zadu u ramenou Fousek a Akela ^sme žádnou radost nepociťovali, protože jakmile jsme otevřeli ústa k mohutnému -Ra....-vnikly nam štětiny do dutiny ústní a to jsme prostě nesnášeli. Tedy jsme moc neřvali. Presto jsme Orogiganta nikam odnesli a rádi odhodili. Táborák na stadionu byl tak^obrovský, že se sjeli téměř všech ny pražské pozarni sbory* Zar t>yl tak mocný, ie se málem k ohni přidal dřevěný amfiteatr i s nublikem. No byly to heroické do by. Svo^sik^musel mít^ohromnou radost, ale nevím to jisté. Pak nocni hlídky. To uz všechno spalo, ale my pražští skauti jsme měli povinnost ochraňovat zahraniční hosty. Toho Sasu by ly noci velmi teplé a byl to požitek procházet tím obrovským parkem posetým stany. Nikdy jsem neviděl Stromovku tak exotic kou jako ijri Jamboree.Samozřejmě, Že jsme se setkávali s hlíd kami druhých narodü, ale nikdy nedošlo k nepřijemnému překva peni 9 takže jsme vlastně nemuseli ani moc ochraňovat. Při t^ch~ to službáchřjsme spali ve vlcackých chatách, které báječně vo něly čerstvým dřevem. Tam také stála valašská vesnická, která byla převezena do Nizboru. Jamboree byla opravdu velká slavnost sbratření celého světa. Skauti ukazali, ze lidé dobré vule existují a že jsou odhodlá ni bojovat proti zlu. A za několik let nato to také dokázali. AKELA
SVĚTOVÉ JAMBOREE V PRAZE 1931
IG
'
.
.
'
'
ff. W __*3
ÎS-y^CIU//düïfatuaUM..
^\//XUUut_
AÍj¿0 jJvL-it/ Os
/O
(ydjcL\(í .
.
rfhxAjuudxJL o- fijàvQ.vv- j&dbc '\ k J SirM^dw. ¿¿»’daJ ^sa.'i-,(,ti*J'l /
lř ■ — tíoIrm Z /áujoU. ^ ^ ‘to/^ujuo . ^¿ycUn»3¡u* ■ /»«<© AÏC&4 WO /h A ix XAJL. 3 Á&Cty, fívOtxJjL^Uju1 4 &V-c/. XoU> tiÄ/ ■ötoLf ŽÍcyií to« k-í-Čho *J'As7 1r !0 - ff-JQ Í X-w ■ » W'üq- jtf'}d : -tten*'c<> 1 :HV r A e . ' - ^ > 6'< ^ o 1 .«3
xö "
I
I J. f * iO it .'!' u . '
*
9
'
zXU jLjvolXn / J / cO im A m a j O j * , : /"tí-/<.iî.-.r-o'l' : ÍLtoťc-t-■ rJ -AjtZV.O- OxSC aXC+a f jv ty j- ím /< c> Vpddt*** ^ o
f'
U 1 - OÍ . J - &.
m.
*AÍA ť cfco
^•«U. ¿ ¿ i'.
í y
t^ Tř-cU -t-'
J y ’- ' J i / l
u.
f^dA^'tXuuA K\&j^ ’ Di-M.-tl-i-i^
tWj7A/í ^Cn _i T^tu-Ot1' 1'■ Ú'^'^y o, /y&Svy
¿U^dtrrx.
ÏUAJJU&.
¿ 8 .
Ä w - ■ -■A. „
u / ^ A/iA^^70
-Cj' J O
s uXi&iÆ
-<xo6 -<-*-■
‘ <-*■
-y
jK 'Io ír t j^ ^
*"
o
A
f ^ c r ^ u C -c-H aa
<'XaJ\aá
^ 1! O A. •
**- t* 'y tCr^'-f/ -r.x-'t/c
Í?.i7':..
én^-js ( VaX j <¡ jfeJ&T* / O
-o
^tK>:¿,.tíl-*-». í~- -<
^(aaa/L^ A.y Jl/ / rt,^>0^0 ‘y iM tTi^UW y K\JCXJ~j
K^iit^cřřr ÍA¿AíTq!''-aJJl fOl&j •’ i^6tC'^Ç| ^ "X aa .A’ (4-m^Í j^\JoCucfa**/ ux&afai' .¡ax'^Cvm -?aJtiXj , wccjf-J *jX tbOiMlu*. .
Uh
,-¿ ^ aJu'iAA
hu'm
-*
r ^ 3jj
t
'.aW —
^
X' < Js' - t'j&!oijJ
X /. iACUt¿Ú/ :
3&&J, 0\'j¿aa
17
O
i te
JL
'jJbûumçmAJL
iXíoaJCo ^UU j tmJUL /A» Ío!-X> U W ylÁ tlfaj£ho ‘ / Jojaa !0oJ>X u 'úkxou' fnX j Xjq.
jti,i }•** j>~<¿u¿
A
-t©- ■_
X
vyju¿,t f "
X ü -A -'tít;1 ■¿JU í
UJO' juíu*
\A
ÀTl^p K.” M>T/t VM-oO
i¿M X jd+
C u a JUQtM. /
M-a ýJU »^^Li,iAAA
O— USCÚU
tu A j^ ia' kj«.1
JT A A JJJrí-
h&O
ycbctu-'uQ M -ít*.,
mjo
^ÏA ^-v-t
M
•JA v¿UO¡4UXX. ^ ^U^oi-í'-v-
y jt * í
fo'SotC
<
a t 'A t u A
loo J
JiO & tC C A ť
v
K4
kÁ í& x.-'J. L^AA.
~~
>/ o^ a jUa ,
vu ¿■-c'~-e£ö ^u°xc^t fUnJtuLX1
...ao.juWd í a
^
¿HumÍÍ uM
u. ^-o -
1X ¿ t í £ í ' _ í .
7 Í-, ■ 71(3 ■. ■»{,
O i \X<^lA. '<-* '
x C o U 't
" r ^ c is
tuCty *V¿ ¿JUX¿lU/ tX'WVíA'u-Ü . (M to u 'U¿ Jv JO JL
K i,
■JT'-'AsQj 'iAX-'lUO
y i '& a .J'b o -X l.
-mí>-
-Ů
-U ^ -"
HyUAAjJ - tM .
■
V'-’ U^jS^.^-ga Áxyfí/- -Cütví ^¡X ^uxy s-^ j y'\A¿íu< i>n.'. / -u¿?Iq /
'^t.> /, ^TíO-
,
‘i. -CC^ouo
t-VKL-.
/Ç33.__
¿OxjOhQj
. ‘ ^ X^ a * u ^
QÁJxl,' .^WoAo,
;^*7 •
^*y , 7Íea/ S t'uyo , Vo+,t<'.
;
7 * l- J K£UuXkh<¿d ¿aujuA^^U) nj¿¿xr. .
^t
-»«¿w*; w 0
KíiA^« í« of / '■ í—'
í & v J '.*/) f
'p'ž o ^ - ^ /
^
Ía j č L C j o j ß o L & y )
¡ ,r
.
( ¿ , # r f .o ,,
/Wft< ^ v k * , XW!«*,*.
T
/v
f
'í^ o v
a
^
-y
/ i
_
•Ta^ooCck .
-v
.HuWo A W ^
i s ^ z isif' 2^ / f ^ /" ä £ ^ Jf±¿£/ ~ W ^ o . -
—
/-ÄtW X w*
T 7 ~,
^
~l /
f.. n ^
„^.
^ 7„w ^
,•,,. .<.«.*. ',. t Wtti- _ _ ■ijï<-~îÀ.'Êtri^t■■ / , KtroLus ^
^ ZÂ-
J&^w/
-Ä^va*. w W ^ ' ^Lo -^jC . c ■ ■ v " -------- —»----- -T_^
" 'i
.
.
’
Q * x~ r
^ « 0*'.' íd^V^ct’. ’ rj?/ : /?2y :>7/4?,
/cW r ^
»
-Ut^Xs-JUS. fOwy )
.
"íw-OcyiLUJA.; ÖvtMiL : f^-úU'f fíct&As; /jujaLAAoúO'**} > i&iM/) ,
f b aA s j lo/
■ 1*^*/
f Je xjc tií-¡
>
/ í a ^ ^ t u uj j u *
-
' ,?«W < 1 ^ 1 ^ W x -6 /8 vM i'vtÀ , A Wžv /UaXOqjj t tů^U , - faléUu.' !
¿■ ¿ůuÁ**rVi ■ ^ J uq ! l£uf-^ , P to jJjd xi,ŽWoaAo^-u , ■tícthJXuJXuA*, ^ '\Mo,
, V*íi't£tjAk f TCtyvaU'i,,
¿5 Û tA i^ C ?
Û
fr2 ^ - w 2
r ^
'ÎJ .
y í- v o
/ 7 ^ í a ^ o L a \ t - t-
fr- JVOcMlu. f H osU a^CUajllm aajjjAuuWJOI ,
¿OUÍ t>OLO4-~ ^-Í-Ov
&UXM UíU)K'l/ AJÍX? -iíOTK’ U/O p>-j « i-í<2^j , — /f
.
t[
-ct> A¿u ^
j.
—
ř qJjl j j Q ¿ o ij&voU. ¡ftMaba 40 Jb&cLuy— —
W
— III I y i iili,r«HMHiifi l U i - w ,- ! ■ i« i* K » « íit \ - j í>,í Ť
j j ÂJi^f^
Tv TituAf'' hJ^-fo-di.Ax :>r. '¿řxjT,
V q /
-'vv, ^J
■ ' , '
t-CC-cJ U t f l 4 j O IAS- o L l a a
u ' ju X l & r L&sOt '
TÍtíaíV ^ w ^ u ’ -íti’ à u ^ ^ o j' ^ /,H ^r , ^ i ~s>boJujj ^ „ /-CauA^^c^^ 'A (f W.,^' Xi-Vc ," A,-*«.- ^ ^ v_ _ ^
» A " - *•'« , » M . ^
,jto '^ '
'
£ s í i S * é ^ . : ^ _ - w í«wu¿., ^ t : it&Aj
CUáíi. fé/,
°M is & L f f + &cu¡áU'u' H l,
WU
m ,
Ù ’ih jy
4(,9,
*Y*y
1Sb,
-T+oJLMr1 //?.
L L .;....:■/
Ua íu M
^ '
20
,
-------- I^OM^oUa ' /'CWM
i*
c
^
' / V'jj* M'
'
T Uú f Y? ^
A*v Ç rà iù 'i 2/vcJ¿kú, Ym* ■ ftfvCJCkA , Vfa&
0
fri^-u_; JÍÜV9. ^ IM h , io u U , % W . ?«*<*'•'
Í¿ íA h i /čtu?,''T^ívtl / 7o-tvi,
ß j> d » *
f ^twx. , ^í>tv¿x /
in ¿
f c » . yo'-' -
^ L w . ú i ,
f^jo!\KMO/‘C^XÁjQ
¿cýwíUí
* '
t
-txj^c^
A
Z * ^ “ '
W
^
m
/X^
^ C ,L
/WcOo'Vfaja'd- O
J L m m ik ~
« ^
‘?5*¡¿«^r a
áM‘ '
W* Í Í W í
■
* * f
^
L fa *
« ‘
t/U 0 ¿ ( M iU
'
•
3 $ /tu »
■
¿
4.rt^^vo íí /U^ÚtíOÍ^ jjX ty i*
J t M u J t* { '%Z ^ ik J o j^
/W
*Z?ff~oCu° /ff-.
^
0
2fsX
^
3 0 ,
• 2i<w7 W
; - ^ . «<«*:
s/ct'vûW AT Km aaa I.
aO u^
d&oU*' £2
%frfa>u¿*Or ,
/A y***''*' /V
"
// Íu ua i '¿Jj.tSúít* ' <~fbtjdJL: /tM'Uabe ■ - 3ocU*c SX)-
K^oí^r ¡ /ťář<«
< ? fím
í-'t .
f ' ’^
, A+y> (uo : ^ h o U"; /uÁb-d* ,
i '¿&UV i ^ h xvA a &
" "
'^ aaJu ^H .' ^%'vA/C;
u u ’t
,^To%au'■ / íaX ^ o .
kiÜw ; 7ä^ö//Moj// íiVi^W,
i
T T " , ¿->
& * ''* » ' p * * '- a u ° l ' 7
<W<.k.~: ŸJUk î
' ---
ftU a U M ' ro i^ u x í.
'*A<4'<* ¿ tu ^ < i^ i'^
. " T a k , '/ M u * ~ ' te h ù 'v
^Acou^
«a»“
la U L v - ^ e ™ #
M /UÇ
Tafacrt 'v 3 QUAiůÍÚAŮoÿ ^ X
^UÀJ-O'to ! Cu$-cUm ,' /d û Jxk<
/ m íu a ^-
Auw
¿0«U
***>:“
Y
X
^ ~
^
t¡ '
,
,
^
f r L x íú ' .
oJk'/tLol^ ^ % ¿ 4X
(H>( //UX2 ' ■'
/
- v v
'V /CÜ¿ÚAS~^b
^¿oU^&v
7feo-k^:-& ■
: ‘
21
JUG03LAVIE - třicátá léta Kotvící "C-ospa Poišana".
22 PŘED ODJEZDEM NA MOfiE Den ve Splitu. Ačkoliv je tomu jen něco přes čtyři roky, co jsme vykonali veli kou cestu do Jugoslávie, Albánie a Řecka, přece nám' to připadá ja ko neskutečná pohádka. Vy, kdož te neměli to štěstí se účastnit, sledujte se mnou prvý den této cesty, trochu literárně upravený, ale přece jen na skutečnosti se zakládající, abyste věděli,nač se máte těšiti. Neboť, Že cestu podnikneme znovu, jak se jen první příležitost k tomu naskvtne, je nesporno. B. Nesporně nejpodivuhodnějši věc ve Splitu ráno 29.července 1935 byli^byste nalezli na^molu u veslařského klubu"Gusar". To uznali i potulní kluci, kterým jsou zdejší nábřeží domovem a ’'Visem sbx— hali ^se z různých koutu živého přístavu sem, pod svahy Marjanu. "Hodíte za mnoml Blíže í Pozuritě se 1 " Nakupili se(před nevelikou dvoj stěžňovou plachetnicí, trabakulem, na jehož přídi ve stříbrném rámci bylo modrými, vypouklými písmě nami ^napsano jméno GOSPA POISANA. l|do Óerna opálení a ve spině spocení dělníci, lopotící se při stav -é nábřežní zdi, ^ustali radi na chvíli od práce a pokřikovali na lodní«ky, povalující se na ndřenvch, bachratých trabakulech. "Hej, vy, Sujete?" "Sto je?" "Jest-li vidjeli?Tamo na obale kod Gusara?" "Kakvo je to moméad?" "Cudete-li tomu se? Tu su Cesi,,imaji svoji državnu zástavu na gru C il *
"Liepi momcií Što tu rádi?" !]0ni če biti putovati sa ladjou do Grcka. Ante Bozič mi kazal. On je popravíjitelj njihovo broda." "To je finoí Da bi bili kod kuče, neebi vid jeli ništa." "Kakvo more imají Ceši?" "Nemajů nište.” "Imajů němačko more?" "Ne ^ imajů sjeverno moreí " Zatím ao se mezi dělníky a plavci rozvinula debata o České moře, s .pfav-rI? temperamentem, zástup zvědavců rostl. Pone chával vsak ukázněně pred lodi místo, aby mladí cizinci mohli pracovati.I velmi ctihodní občané, činovníci v bílém oděvu, s nakřídovanymi střevíci, šviháckými slamákv a hůlkami, smísili se mezi prostý^dav a sledovali se zájmem výjev. Oo sepaln? ' Pred lodí i na palubě,^kryté před slunečním žárem nahnědlými. plá těnými střechami, pilné pracuňi mladí hosi.Právě snesli ze d v o u ™ ziku horu zavazadel a ukládají je na palubě. Kolik jich je*? NapoČ^ J1 Sh a S Í , 28 a ^edno^ ^ ž e v kapitánské m i f orali Pak jsou tu dva domorodci v plátěných šatech a rozmlouvali g kapitánem Jako obycejne na sačatku, kdy dobré v&le je mnoho a zkušeností má lo, panuje mezi hochy trochu zmatek. ¿Kusenosti mak¥'íl\ a torna s jíň'!em?2 e jste na ni dali balík s nádo bím. A já v ni mam babovku z domova!" ' ^ a m si ulfŽíme svě věci? Máme nosit do podlodí?" uJ1í f o S o b ! » rad Převlékl- y tomhle horku orece nebudeme celí den v Bylo skutečně vedro, třebaže bylo sotva devět hodin ráno
Ais
mo™éLSmoře°LeSs1rvá?roe?áu5íL^ÍIIk!toohfiSf Seří°ten?vÍ ?á£
23 přijeli rychlíkem ze středu evropské pevninv, z Prahv, bylo ov šem horko i v jejich vzdušném kroji, který především budil zájem přihlížejících zvědavců. Všichni jsou oděni stejné s vybranou pečlivostí a liší se pouze odznaky na rukávech, oznaČujicíh hosnosti a zkoušky. Ty také bu dí největěi zájem přihlízející mládeže, "Sto je? Štoto znáči?"(Pta se jeden z nejsmělejších, asi dvanác tiletý,^snědý hoch černých oci a vlasů, dotýkaje se rukávu malé ho Sušinka, nejmladšího z cizinců. Suslík sedí na břehu na hroma dě zavazadel jako stráž# Rozpaky se červená, jeho tmavé o&i blou di od tazatele na loď a zpět. Nakonec ze sebe vypraví;11Co pak já vím co Dovídáni" Domorodý kluk je zklamán, že se mu nepodařilo navázati rozhovor a vrací(se proto ke svým druhům. Je pozoruhodno, Že ani jediná zlehčující poznámka, natož nadávka neletí z tohoto divokého hlou cku vyvržené mládeže k pracujícím junákům. Je vidět, že dovedou oceniti odvahu těch, kteří se chystají odraziti na dalekou námoř ni pout. Jak nám^nápis na Čapce hochů prozradil, hoši jsou vodními skauty, Junácky život má svou dobrodružností pro všechnv zdravé chlapce zvláštní kouzlo.Pridáme-li k tomu romantiku vody, řek, jezer a moře, pochopíme, prožlnou s takovým zápalem ke své práci. *
Když se Delfíni^vraceli po rozpáleném nábřeží k lodi, setkali se s liškamif které odcházely nakoupit chleba,, U lodi bylo již jen malo diváku — zahnalo je vedro a pak hlavně to, Se do boku lodi přiléhajícím k molu, byly spustěny plátěné stěny, 6ímž pohled na palubu^byl uzavřen. Na stinné palubě je nyní docela příjemně» Zvlažte, když se hoši svlékli jen do trenýrek. Bosí a polonazí p o bihaji nyní no lodi »uklízejíce zásoby, jež nakoupili i rozbalují ce zavazadla z Prahy. Nebylo toho málo.Veliké balíky s těstovina mi, nudlemi, flíčky, strouháním, paklík strouhané housky,polévko vé konservy a kořeni, hrachová moučka, cukr ,kávové konservy, kde rozemletá káva je už^slisovánavs cukrem a cikorkou. Dále zavaleni ny ,med, kone£ně množství důležitých mléčných konserv. V těchto krajinach jen náhodou koupí se mléko a jeho nedostatek způsobuje české kuchyni značné potíže0 Hoši jsou si vědomi vzácnosti těch to věcí a proto je pečlivě vyrovnávají do jednoho kouta podlodi, kde z beden zrobili si poličky. Rackové zatim dokončují prostý oběd: kakao, chléb s máslem a ovo cem. Když se po chvíli vrátily LiŠky s pytly bilého chleba-kruha Backové dali signál k rozdávání. Chvatně vynáší si mužstvo po mužstvu své nádobí na palubu, staví "frontu" a Jirka důležitě rozdává kakao do misek. Zatim Jonta s mnohými poznámkami a jako by milostivě rozdává porce chleba. Lišky jsou rozjařeny, podařikromě chleba koupiti i dvacet ryb -skousi/skomber. Hoši je us znali od loňska^a těšili se proto na dobrou večeři^ Rackové je musí hned po obědě vykuchat a nasolit, aby do večera vydržely. Ve zdejším horku se rychle kazí a jsou životu nebezpec né o * Vedro vládne na~d přistavenu Nábřeží jsou téměř vyprázdn^naQJen nedaleko v plném slunečním úpalu stoji mezek a ob£as hrozným hý káním dáva na jevo své utrpení. Dělnici na lodích spí ve stínu
Zh
beden a plachet. Ani parníky už nekříží přístavní basén. Mrtvě leží na protější straní zálivu u celnice. Také na Gospe Poisane je klid. Jen kuchaři myjí nádobí. Ostatní hoši^rozložili se v pokrývkách po palubě a klímají pod záštitou plátěné s ořechy. Loula mastí velký míč. Až skončí polední odpočinek,^vyjede po sádka v člunu na moře a bude hrát míčem ve vodě. Hlídka u zad ního stěžně sedí nad knihou a ospale zapisuje co se děje - Či spíše neděje. Podívejme se na zápis. Pise to;Tavi: ^ "Ve dvanáct hodin bylo vystřeleno z děla. Zda se, Že^Brafka za hajuje přípravv k holení. Teplota stoupla na 34 stupnu ve strnu Ve 12.35 vjíždí do přístavu bárka. Proti nám kotvi_dvoustěznova^ jachta amerického milionáře-Jugoslávce. Rackové^stále ještS nádobíc Baby opisuje senám mužstva pro přístavní^úřad. Kol naši lodi jede člun se psem na špičce, který na nás dela posunky." *
Když skončil odpočinek ,fnasedají Lišky do Samce, malého,^bílé ho Člunu a veslují k ústí přístavního basénu, kde je čistší vo da. Tu, poblíže obrovské rezavé boje, naskáčí všichni do modré, svítící vody a zanechají opuštěný člun houpati se na mírných^vlnách. Nastává jásavý rej v rozkošné vodě, jež znamenitě osvěžuje krásně nese a kde se oodle výroku jednoho z chlapců každý vznáší "jako vodní víla. "Hoši přihazují si míč v kole^, potom se vzáje mně trefují, snažíce se potopením ujiti ráněc, Sušlík chce vylezti na boji, je však zahnán zkušeným Pampeliškou. Rezavá boje je totiž plná Železných třísek a ty jsou velmi nepříjemné, zadrou li se do tela. Radosti koupání a veslování užívají postupně vše chna mužstva vo celé odpoledne*, Hoši by už nejraději odrazili na širé moře, ale jednání s přístavními a celními úřady je vel mi složité a zdlouhavé, protože se jedná o výpravu do ciziny. Nejvíce tím zkusí Braťka, který musí vyjednáváti, zatím co se posádka koupá. , Kdvž se koupali kuchaři Rackovi, LiŠky a Vlci zapasili s dlou hým, tlustým lanem. Je nové, reservní, a proto musí byt důklad ně vytáhnuto, aby bezpečně nracovalo. Za Živého zajmu, ba řevu přístavních kluků přetahovalo se osm hochů. Na štěstí je už men ší vedro. Nakonec přichází lodníkům posila: námořníci ze soused ních trabakolů a tu je teprve lano důkladné protáhnuto. Pak tepr ve nastává trochu špinavá nráce: impregnovati je dehtem, aby bez poškození snášelo vlhkost. Konečně je lano rozloženo po nábřeží k rychlému osušení a hoši mohou usnokojene -Dohlédnouti na svou práci. Slunce se už sklání nad Marjanem............................ *
Pozn.red. To byly ty slavné námořní cesty jaasí !'5" v letech 1934 a 1935 s lodí-trabakolem zvanou G-OSPA POISANA po Středomoří. Nikdo z chlapců, kteří je probili,na n§ nezapomene,* s vděkem vzpomínají na Brafku, který je uskutečnil.
25 M í PLUJEM DAL....
Lento
3
7 ¿f
7
3E
......
My
....... .............—
plu jem
1
—
f
■■
m
£
v da
dal
-----
i
kra
le ké
....~w f — 1►
—
■
t * H F -----------. - -
F
M
•
dal
My plujem
je,
kde vln ka s vlnkou
=
-
hra
je.
l
- 4 ^ 4 4 ^ ^ My
plu
jem
dal
ku
i my
předu nik dy
i
plu
jem
dal
v da le
I
ký
My pluli dál, v zelené lesy, kde vlnka s vlnkou slavítsvé plesy my pluli dál, v zelený háj, my pluli dál, v zelený háj. My pluli dál, v rákosí tmavé, kde rybka s rybkou spolu si hraje my pluli dál, v zelený háj, my pluli dál, v zelený háj. Loďka je mala, vesla jsou krátký, poplujem, chlapci, poplujem zpátky máme plout dal, v zelený haj, mame plout dal, v zelený háj.
Jedna z nej starších písní 5* Oblíbená píseň Bračkova
zpět
svět.
1
23
5»ODDÍL VODNÍCH SKAUTU PRAHA v plné parádě na Václavském námésti 1935. Tato generace zůstala oddílu^věrna až dodnes a přes přiro zenou eliminaci, která prochází každou generací, váichni ti«kte ré vidíte na foto v^prvních řadách» jsou stále činnými cleny 5 -ky nebo ve skautingu vůbec* Ti ostatní jsou skryti oku kamery pro svou skromnost a Qstycha^ost, nebo možná, proto, že dodržují zá kryt. Od leva:BRATKA VOŠATKA-GRIZZLY ROBIN FOUSEK ZDENEK (HAITI) 3IDI AKELA a Šedesátf dalších. ,T^to generace je přímým mostem me zi generaci STANDA LADA OTA DÍVČINA a pak uŽ AUTOGEŇ ŠVIGO. Řada jde nepřetržíte dal aS do současnosti REYP SÝSA. *
Tento kroj byl prvním vydáním našeho oddílu a dodnes jej s neoby cejnou pečlivosti udržel v původní podobě BOB KLIKA, je to dnes u* musealni kua.Lodiíkv nikdv nevypadaly docela jako lodi5kv,ale jako rendlikv.Jen nejzkušenějaim modemannum se z nich podařilollo dičku udělat. Pak přišiv pokusy další, ale s pokrývkou hlavy by la vždycky náramná potíš. *
Po všech tich eliminacích, jimiž procházíme , zůstávají ti nej/ernejái. Mnohem lepší je vytvářeni legend o starých ÍSlenecil 5 1 TslIc " i nejmladší generace zná osobné.Tak tomu bylo vždv v předváleč ném oadile. To znamena, Se od dobv založení oddílu aS do-dnes * 1913 - 1973 JE TO JEDEN ODDÍL. '
27
NÁŠ NEZAPOMENUTELNÝ HOUSEBOAT, zakotveny u staré smíchovské voda renské věže, byl ideální klubovnou a dal také základ k přetvoře ní "5"z e suchozemského na vodní oddíl* 1930 byl v Týne nad Vlta vou zakoupen tento houseboat a převezen do Prahy. Byla to inici ativa generace třicátých let, přesně.ii řečeno před rokem třicet. Braťka, Svaťka, Karlík, Ziner, Wupi, Kulinda, Uncas, Sidi,Loula měli na tom hlavní zásluhu. Klubovna^byla rozdělena na předsíň, v níž byla odcerpávací pumpa, takže každý si mohl hned při vstupu zapracovat odčerpáváním vody vniknuvší do prámu, joo levé straně byla opravdová kancelář, kde většinou trůnil Karlík, který zapisoval velmi pilné a přesně do pokladní knihy příspěvky a střežil jak Oerberus oddílové finance. Vzadu, za kanceláří bylo skladist! celt, kolíku, plachet, juty, asfaltu, karbolu(jehoz zásluhou měla klubqvna svůj specifická parfum) prken, hřebíků, koudele, sportovního nářadí:Kroketové hole a koule, softball, pálky a míces basketball, míče, woleyball. mice, padla atd. Pak píišla hlavní místnost,v níiš mela každá dru žina, později^uzstva,svůj stul, dlouhé lavice a malou knihovnič ku (kterou ma Vlasta je^te dodnes ve svém bytě) a všemu dominová la velká vitrína s trofejemi oddílu; poháry, vlajky, sosky z vod nich, skautskýclj. sportovních soutČŽi. V té době byl oddíl vel mi^ sport<jvn;£ a usněány ve všech závodech. Braíkova dresura byla velmi^přisna^a nástupy na lodě a rytmus záběru jsme museli opako vat az do vyžerpaní—ale pak to byla radost, když„metr" před nébre Žim v plné rychlosti zahřměl povel^ontra” div se pádla nezlomi la. Nahoře na střeěe byla nastavena loděnice se ótyřmi kanoemi a dvěma kajaky a na vodě bylo zakotveno pět pramic.
i
28 Žili jsme v klubovně stále. Tak jsme si na ni zvykli, Se jsme si bez ní nedovedli život ani představit* Byli jsme jak ryby. Voda se stala našim živlem.Trénovali jsme tam, plnili skautský program,studovali, nebo jen odpočívali.Bylo nám tam ohromné do bře. Vodní zxvot byl tak bezprostřední a čilý, že se dá říci, Že jsme byli stále v pohotovosti. Z oken klubovny a s přístavisté jsme měli dokonalý přehled přes celou řeku i šlajsnu.Hlí dali jsme lodě projíždějící álajsnou a hodně jsme jich vytáhli a mnohdy^při velké vodě jim zachránili i život. A zde také vzni kly první pramice(1935)• V zimě, kdy^ Vltava zamrzla,jsme osekávali led^kolem prámu, aby „ji1'ledy nerozmaěkalv a na jaře (,ji" hlí dali z těchže důvodů. Byla nám matkou a zároveň naším dítětem. Skautská klubovna není vůbec nic tak jednoduchého, neboť je pl na ^lásky a oddanosti mladých srdcí, plna plánů do života a plna snu o dalekých cestách. Od té doby, coyklubárna“zanikla, byly další: v Bráníku,Libeňském ostrově a nyní Havirna. I tyto nové ožívaly a ožívají vždy zno vu duchem a tradici 5, kterou nám dal Braťka.A proto klubovno, Havirno, nes radostně a věrně tuto tradici dál, jak je to vjpísni ".... My plujem dál, kupředu nikdy zpět...."
1
DEN KANOISTIKY v Praze 1936 Poprvé v nových krojích. (Clovek os diví, kde se v P ra z e nabralo tolik kanoí...)
30 3 T A N K O V . Kanoe leží připravena na břehu jezera. Je časné ráno. Mlhy serva li těsně při samé hladině, je trochu chladno, ale nádherně.Svese. Cítíš, jak život proudí žilami mohutnými rytmy. Vnímáš každý deta il, každý záblesk na jemne se Čeřící vodě. První ranní ptáci od zpívali své signály. Divoká kachna se mihne nízko nad hladinou a mizí. Racek, jak stín, tiše prolétne nad hlavou. Kapři, válející se téméř na samém břehu,líne plavou do hlubiny. V táboře je ještě klid, jen my dva, Kybal a^já,musíme do vesnice. Nehlučně suneme ka noe do vody a lehce usedáme. Pádla se ponořila a kýl rozhrnul prv ním náporem hladinu. Kanoe klouže m&kce a s rozkoší se nechá objí mat, To vidíš, jak tvar té lodi vznikl - byla zrozena samou vodou. Tábořená Bobřim -potoce zůstal za námi a jezero se rozšiřuje. Rajska zatoka. Borovice při samém písečném břehu sklání své větve až k samé vodě a^sišky leží v mokrém písku. Vodní ptactvo poletu je kolem a noří se v rakosi. To kouzelné jezero, skryté v hlubo kých pohraničních lesích,nas uchopilo svou krásou a objalo až k zalknuti. Nechali jsme pádlování a naslouchali tomu tichu- pravě kému, věčnému až bolestnému. Byli jsme jím zaplaveni. Kybal byl^háčkem, viděly jsem jen jeho^záda, ale tak,jak seděl hlu boce ponořen v ros jímání,byl jistě pravé tak jako já zajatcem to hoto kouzla. Pak slunce vystřelilo zlatý šíp a ten se zabodl do jezera. To Ži votodárné nás probudilo k činnosti. Po dlouhé dobé jsem řekl prv— ni slovo a Kybal přikývl. Pak jsme zase nemluvili, ale rytmickými záběry jsme^popohnali kanoe kupředu. Bylo slyšet jen šplíchání vo dy,jak ji kyl čeřil a jak pádla ji krájela. Úzké pruhy mlhy se pomalu rozplynuly a slunce plné zaplavilo hla dinu. Nastal skutečny den, kouzlo pominulo a celá krajina se roz— jasala životem. * Dobře.To jsme byli dva. Ale kolik nás bylo takových za ta léta , kteri prožili tyto okamžiky. V tom čase se formovala naše duše a nase charaktery. Kdo z nas nebyl zajatcem tohoto neuvěřitelně krá sného koutu světa, který nám objevil Braťka. Kolik vzpomínek zaléta do tohoto kraje, který; je neodlucitelný od našeho mládí. Wupimu se stal osudem a ochráncem při chvílích životního rozhodnutí. ^oda ~ Vlčice. - Bob^i potok. Táboráky s písněmi, hrami a vecnym Doktorem Mortonem, kterého předváděli s úspěchem Robin a Suran, a taškařice neposedného Jonty a zkoušky odvahy v noci seipla vit £ tragickému pašerákovi a sportovní testy. A to všechno upros třed nenarušene přírody, daleko vzdáleni lidí. oamotni s jezerem, šuměním lesa, vůní borovic a harmonií. Pak došlo k rozloučení na dlouhá léta. Staňkov,se stal legendou. Byl° to doslova vyhnaní z Raje, ale musel to být omyl Archanděla Gabriela* Po válce byla navštěvována jiná místa a zdálo se. že no ve generace Staiikov nepoznají a neporozumí tedy nadšení pamětníků. -zaP°men * Je hluboce zakořeněn v našem životě a v oddílové tradici. 1963 Stankov "Kapry" pohraniční pásmo se střídáním přístavných • Boba , Fripiho , Plavečka , Selima. * Ale to už je zase deset letí ■Bylo by na čase zažehnout tam novy oheň. Kdo je osudově předurčen, pristi táborový ohen na Staňkově? To bude Šťast ny clovek a ten také přinese oddílu nové, sťastné časy. AKELA
31
v/i F ia la a kolektiv 5 . vod. odd. 1. Stavba praní íčky ř.'iater..ál, potřebný pro stavbu pro.míčky : Dřevěný m a te riá l: Sm rková prk n a, pokud možno bez suků /o b z v lá ště u k ra jů / z d ra v á . 2 , 2 cm x 28 cm, dálka 620 cm . P o č e t: 3 pro dno, 2 pro boky, mohou-li býti z jednoho k isa 2,2 cm x 4 6 cm x 620 cm , P ra h y : 5 smrkových prken hoblovaných - měkké / 2 , 2 cm x 12 cm x 80 tvrdé /2 cm x 10 cm x 80 cni/ S ed ačk y: 3 prkna /b o ro v ic e , smrk - hoblovaná / 2 , 2 cm x 2 0 cm x „ ^ 130 cm / C e la : buk, dub, nejlépe 14 x 7 cm / též 10 cm x 6 cm a p o d ./ přední a si 75 cm dlouhé, zadní S5 cm dlouhé. Hranol na špalky pod sed ačk y: 1 ,5 m 6 cm x 4 cm, měkký. Podlážky: b o ro v ice , smrk a s i 100 m. la tí 2 x 1 ,5 cm . .
K ov:
10 že b e r, z toho 6 velkých, 4 m alá, L 30 x 30 x 5, viz n á č r t. 8 0 -9 0 šroubů s plochou hlavo.i a čtverhranným osazením k zapuštění do d ře v a , s podložkou a matkou IV, o, dálka 4 0 mm. 120 šroubů do d řeva se zapuštěnou hlavou 0 5 mm, dálka 4 0 mm. 40 šroubů do dřeva se zapuštěnou hlavou 0 5 mm, délka 50 mm. 3C kovářských hřebů, délka 80 mm l / 2 kg hřebíčků 25 mm na podlážku 1 havlínka /v iz n á č r t/ 2 očka do če la pro zachycení koníčkova čího lana 0 otvoru a s i 12 mm. T ěsn ěn í: Koudel m áčená a s i 2 kg. . A s ia lt, nejlepe ou. poKryvfi.ee, nelftivj&vý a n slep ici - a s i 5 nebo smůla /p ř i tavení se musí přid at 1 /3 lo je , aby n sod p rýsk ala. / 3 litry karbolky /n a n atírán í p lo tů /.
v/. II. N ářadí P ila /tr u h lá ř s k á / s e k e r a , dobrý šroubovák, hoblík, kladivo, 2 vrtá]Y 5 ° , d řeva 5 ^ G ^ 6 W , dlátoj p o říz , nádobv. na rozpouštění asfaltu /nebo sm o ly /, n ab ěračk u , štětku, úhelník, III. Postap stavby 1 . dno, 2 . boky, 3 . montáž dna a boků, 4 . stažení přídě a zad- /m ontáž čel / , 5 , úp rava spodku, 6 . acpáni koudelí, 7 . zalití a s j altem ; smolou, 6 . montáž podlážek a upevnění havlínky, S„ napuštění karbolkou /vžd y po z a l i t í / , 9 , a,/ pone cháni lodi a s i 5 dní ve vodě a montáž sed aček , 1C. něco o volbě rozm ěrů a tv a ru .
i . Lmo a / Volíme vhodná prkna, tj „ aby nepotřebovala mnoho úprav /hoblování styčných s tr a n / a nemela vady /s a k na o k rn u / p ro dno ob zvláště c itliv á . Tedy n e jle p ší, jež jsou k d isp ozi c i. b/ Lpravím e je hoblíkem tak , aby m ezery mezi jednotlivými primy nep řesahovaly 2 mm. Tužkou označím e jek k sobě p atří /o b r . 1 . / c / Narýsujem e podélnou o su , d / Jeden konec zvolíme za východisko, prkna zde vyrovnáme a odtud nanesem e na podélnou osu požadované hodnoty pro ro z te č prahů. V našem případě ICC cm / c a á v . z o b r. 2 . / Osy prahu narýsujem e pomocí úhelníku kolmo na podélnou e/ ¿.volíme příď a. zád a naneseme výchozí ro zm ěry . Viz lO .od st Jsou Jimi pro n á s : /o b r . 2 / i příď, $ s tř e d , 7 záď -'ro z m ě ry dané. 5 c c a rovno stře d a a 5 a s : o 3 cm k r a tš í - rozm ěry volené 4 Gch. 2 , ¿-iskáme 5 bodů křivky pro okrajovou č á ru pravého a levého prkna dna. Nyní použijeme látky, kterou přiložím e k bodu i a 4- /těm i musí bezpodmínečně p ro c h á z e t./ a prohneme |í tak , a by^z hrubá p ro ch ázela bodem 3 a 2 - nenásilně p ře ch á ¿e la ou spičuy ne strad i. Podobně vytvořím e zadní č á s t 4- - 7 - jrosadovaný tv ar je a s i n á sie d .ijící; schéma i , V ychá zíme od rozm ěrů přídě a s tí .d .. Ctuad má být cilespor - /,duo m etr , délky přibližně rovn ý a zároveň příď i záď nu uřík.~
33
V/3 Kulaté. Přechodový oblouk nenáhlý, Rovná č á s t středu, bude většinou své délky a s i 60% mezi 1 a 4-. Není radno dělati dle jednoho druhé krajn í prk n o, jelikož jeho h r a ny a hrany středního nejsou vždy rovnoběžné. Viz o b r,. Paic odřežem e a ohoblujeme krajn í prkna na p říslu šn ý tv a r . Upravíme styčné hrany dle n á č rtu . O b r.4 . f / Potom vyrovnáme prkna do polohy dle narýsovaných os a stáhneme na obou koncích lanem, P ra h y odříznuté na ^příslušné dálky přišroubujem e na p říslu šn á m ísta. R oz m ístěni šroubů a umístění prahů viz o b r, 5 . 2 „ Boky Eok se skládá ze dvou prken /případně je -li k dostání dosti s ir o v é , z jednoho/. Z jednoho 2 , 2 cm x 2 8 cm a d ra h é ho 18 cm x 2 , 2 cm , k te ré je užší a tv o ří h o ře jší č á s t boku, Pricna položíme vedle sebe a narýsujem e na nich p říčn é o sy . Potom vy ch ázejíce od špičky, zádě a s tř e d í zjistím e průběh ana na boku. hodnoty k tomu jsou n ásled u jící: /v iz schém a 3 / j střed n í zeb ra zakreslím e ta k s aby jejich paty se dotýkaly p řesn ě obrysové č á ry dna na boku a byla na ní kolm á. Z eb ra ovsem nepřisroubajem e do os ± , 2 , 3 , 4 , 5 , 6 , nýbrž o polovinu sirk y prah u . V^z schéma 3* Činíme tak velmi p e čliv ě , aby vůle mezí žebrem a prahem byla co ne jmen š í. Ž eb ra p řip ev níme na boky šrouby s plochou hlavo., a to tak , aby byly matkou d ovn itř. P ře d zatažením šroubů S 2 hlavička omotá trochou k ou d ele, O br. 5 . Po s e šroubování boků je přip evníme ke dru L ontáž boků ke dnu nepůsobí žádné, ob tíže, nesmíme ovšem zapomenout ip ra vit krajn í hranu dna. O br. 4 . Ž eb ra 2 a 5 připevníme ke dnu ovsem a z po stažen í spíce a zad e. Oů'.ožité: žeb ra malí pro šro.ib k upevněni ke dnu oválné d iry . A díry pro šroub v r t á me do prkna v č á s ti otvoru nejvzdálenější od podélné osy lodi O br. 7 .
í
4 . S tažení příd ě a zádě Pí ic. i --.au stah. Jem e postupné lanem: spodní práno o ř i — chycujeme c ro -b y a uovářským i hřeby ke dnu. Co .’ časn ě ohý báme dno. Po správném .ta ž e n í /dno bylo ohnuto s odchylko
V/4 i/im na obrysovou, c á ru na b o r te c h /, přišroubujem e čelo šrouby 60 mm a rovněž tak i zá<í. F o z o r na to , aby obě stra n y probíhaly ve stejné v ý s i. S tažen í je velmi p racn é a vyžaduje alespoň t ř i zdatné ch lap ce. Dno i boky jsou do če la z a p iště n y , Viz o b r . 8„ . 5 . Ú prava spodku
'
Po upevnění dna uřežem e p ře sa h u jící boky. Ponecháme a s i 2 5 mm, aby ch rán ily dno, C b r. 3. Je záhodno p řišro u b o vat i na p řesah y 1 x 20 nim páskového ž e le z a , aby je chránilo před brzkým ro z tříště n ím . r r3^ c . o pálky pro sedačky
Luusí být m asívní. Připevněny jsou minimálně třem i šrouby a sedačky k nim také třem i. C b r. 1 0 . V zdálenost sed aček mi nimálně oG cm . V:z schéma č . 2 . P o z o r, aby nebylo před s e dačkou žeb ro , o k teré by si pád lař ro z d íra l koleno. Sedačky přidělám e az po zatažen í ve vodě /a s i 5 dní/ až nabobtná dno. p řidělám e je na roven b o rtu , aby mohl p ád lař pro vod.:. Pod lážky uděláme pro celé dno, tedy 6 kusů. Zhotovíme přímo do lodi. C b r, l i . Kavlínku upevníme na zád 8 šrouby na pravou rok u , A si v 1 / 4 od stře d u . Nesm í naspod p ře sa h o v a t!. C b r. 12. 7 . Ucpání k o .d e lí P ečliv ě starým šroubovákem /d látem / nebo dřevem ucpeme všechny sp áry dna a boků. Pokud není koudel k rou cen á, to číme z ní pram énky, silné dle potřeby a s i 5 mm a ty vmačkáme do sp árů . N ezaro stlé suky vyrazím e a spolu s jinými skulinami zacpem e zátkou. C b r. 12 8 . A sfaltování R ozehřejem e a sfa lt /případně smolu s přidáním l/Z l o j e /. N ejprve zalejem e sp áry dna a v e šk e ré skuliny a suky. Pom á háme si p ři tom zv láště p ři zalévání bortů nakloněním lodi. C b r, 1 4 , Pak lod obrátím e a zalejem e ji stejně p ečlivě zevn itř Aby nevznikaly ch u ch v alce, zahladí se sp á ry starou žehličko,, /z a ž e h lí s e / . Potom zevn itř i zven čí napustíme celou prámu i dokonale karbolko , p řed spuštěním na vod-, povolíme poněkud matky u přitažených žeb er tak , aby nabobtnalě dno s i mohlo __
v
35
V/5 roztáhnout bez ohýbání boků. Ž eb ra po něm proklouznou. O b r. 7 . Gválnost d ě r u žeb er /v č á s ti pro dno/ je a s i 4- mm, tedy prům ěr otvoru plus 4- mm. Ž eb ra jsou dvojí velik o sti a sklonu. 4 p ro příd a záď, 6 pro s tř e d . Viz o b r. 1 5 . Hevlínka viz o b r. 1 7 , 1 8 , S p eciality U žitečnou v ě c í je přední k ryt - vlnolam. N ejlépe c e lta , upevněná stejným způsobem jako a u to -s tř e c h a , u p ro střed podepřená látkou. Upevnění sedaček pomocí U ž e le z a , p řic h y ceného minimálně pěti šrouby. P ro p lach těn í: d íra v přední se d a čce c c a 0 50 mm s podložením a upevněním pro patu. Viz s k iz z y o b r . 2 0 . 1 0 . Volba rozm ěrů
1
Rozm ěry není možno p řesn ě urČ iti, zv láště nyní, kdy se musíme přizpůsobiti dodanému m ateriálu . Příď volíme a s i ko lem 68 cm , záď 55 až 6 0 cm , s tře d .82 cm . Příď je š i r š í , aby se nazapichovala do vln . P řechod od ní ke střed u je a s i v jedné tře tin ě od střed u ke šp ic i. Záď je Štíhlá, aby n e sá la vodu. Je st také o neco d elší a zužování začín á těsně za střed em . Zužuje se ro v n ě, není zakulacena jako příď . Není ná škodu, aby č á s t blízko střed n í p říčn é osy byla ro v n á, resp ek tive zhruba ro v n o běžná s podélnou osou lodi. Je tře b a v a ro v a ti před děláním Kachniček neb štíhlých tv a rů . P ro tu ristik u se nehodí. Řiďte se citem /v iz sch ém a/ , tak lze postavit! různé typy pram ek. iv..anipulujeme přitom šířkou zád ě, p říd ě , stře d u , délkou lodi, sklonem ž e b e r, tvarem dna a bokorysu. Ovšem podmínky, k te rým n aše pram ička má vyhověti, jsou : i . R ychlost - jíž odpo vídá stíhly nízKý tv a r a stejn á příď i zád /v iz závodní pram ice / „ 2 . N osnost - ta opět požaduje vyoší boky a vůbec mohutnější ro z m ě ry . Z. Dobré projíždění propustí a peřejem i - širok á p říd , v y ssi bolíy a sta b ilita . Tedy c h c e te -li p ostaviti pramku pro běžný p ro v o z, můžete postupovat podle scham etu, resp ek tiv e sn aziti se najít optimální kompromis p ro tyto t ř i podmínky. P ro závodní pram ice viz rozm ěry a in stru kce Svaz ■kano istů . Stavební postup z ů stá v á . 1
36
V /6 Přehledný séznam m ateriálu pro pramičku /v iz též te x t/ ■ >
d e ta il: prkno- dno- bo r ty práh sed ačk a čelo -p řed n í-zad n í ' hranol /s e d a č . /. lat /p od lážk y/ žebro střed n í žebro krajní v rato v ý šroub s mat kou a podlož „
‘1
ro z m ě ry : 2 ,2 x 2 8 x 6 2 0 cm 2 ,2 x 1 0 - 1 2 x 8 0 cm 2 ,2 x 2 0 x 1 5 0 cm 7 x 1 4 x 7 5 -6 5 cm 4 x 6 x 1 5 0 cm 1 ,5 x 2 x 2 5 0 cm 5 x 3 0 x 5 2 0 mm 5x30x30x730 M8 5 / 16x40 mm
.. počet kusů *;
m ateriál
7 5O
smrkové dřevo smrková dřevo sm rkové dřevo l+ l tvrdá dřevo 1 smrk 40 ■ b o ro v ice , smrk S L železo 4 L železo .
70
šro u b ,o ce l
šroub do vdřeva se záp u st.h lavou
0 5x3 5 mm
±20
š ro u b .o ce l
šroub do dřeva se z á p u s t.hlavou
0 5^50 mm
40
šro u b .o ce l
k ovářsk ý hřeb hřebík /p o d lá ž ./ havlínka
80 mm 25 mm viz sk izza
očko pro konickov a c íla n o
0 otvoru 12 mm
2
máčená
2 kg 5 kg pokrýváčský, e la stick ý
koudel a sfalt /sm o la / karbolka
20 železo 1 /2 kg železo 1 železo železo -
3 1
-
Pomocný m a te riá l: páskové železo 1 x 2 0 mni, délka 13 m, 1 oko na ř e tě z , a s i 2 m řetízk u . Poznám ka: rozm ěry dřeva jsou -udávány v cm, kovu v mm. Všechna prkna si necháme přímo u firm y po obou stra n á ch ohoblovati. Jejich tlouštka je potom a s i 22 mm. U še tří se tím mnoho p rá c e p ři stav b ě. B liž ší podrobnosti a technické detaily viz obrázky a sch ém ata. Používáme coulová prkna / t j . a s i 2 5 .m m /. S íla 2 ,2 cm , jak je uvedeno, rozumí se po ohoblování. Ohoblování vždy po obou s tr a n á c h ,
*
37
V /7 Doplňky: Schém a 3 . Hodnoty ve schém atu uvedené nanášíme od přímky vedené ve vzd álenosti 4 10 mm rovnoběžně s p ečlivě vyrovnaným okrajem horního prkna /o b r . 2 1 / . O b r, 7 . Z eb ra připevníme pouze v oválných o tv o re ch . V kula tých o tv o recn az po nQ.bobtna.ni dna - dříve nevrtám e. P ře d stahováním přídě a zádě přišroubujem e obě č e la ke dnu. Jsou vhodně op racovaná na požadovaný tv a r . Zapuštěné pro dno a boky, sra ž e n é podélně podle obrysu dna a sv islé ke sklonu ž e b ra , u nás a s i 10 stupňů. Z eb ra před zamontováním natřem e miniem, aby n e re z a v ěla / a s i 1 /4 k g / . Zalévání pram iček v
LoD je nejprve nutno dokonale u těsn it. Velké sp áry neb otvory utěsníme dřevěnými špalíčky nebo tenkými laťkami, K te r é přibíjím e malými h řeb íčk y. Potom všechny i ty ne jmensí skulinky p ečlivě ucpeme koudelí. Nikde nesmí koudel p ře č n í vat p řes úroveň dna. Po provedení této p rá c e připravím e si hmotu na zalév án í. N ejlepší jsou dehty p reparované - poloměkké. Jsou pružné a m a jí-li potřebnou hustotu, tak nelepí. P řib ližn ě stejn é jsou lodní smola a poloměkké asfalty a smoly dehtové. Ivláme-li po ru ce jenom a sia lty nebo smoly tv rd é , k teré od lodi, když tato p racu je op rý sk áv ají, musíme si je n ejprve u p ra v it!. Děje se to tím způsobem, že k dehtu přidáme tolik o le je , kolik je právě tře b a , aby byl za norm ální teploty vláčný a přitom, n ele p il. X mekčení můžeme použít skoro všechny o le je . N ejlepší ^S?-'a^antracenový ř d e g ra s , lněný, p ry sk y řičn é a jiné. í/užem e měkČ._t i parafinem . Takto^připravený asfalt musíme dokonale ro z e h ř á t, aby mohi dobře vnúcnout do koudele. Zalévám e naběračkou a to nejprve p řes s p á ry . Abychom docílili hladký p o v rch , vy žeh lí me celou plocha, li tomu používáme sta ro u žehličku, kterou ¿¿¿usíms ro z e h řá t na vysokou teplotu. Potom volně přejíždím e po zalitých s p á rá c h , až docílíme hladkou plochu. Po zalití sp árů dna přibijem e p řes p ro střed n í dva sp á ry liš ty , k teré jsou doxonalým zajištěním , že koudel nemůže vypadnout. Z á roveň ch rán í dno spolu s přesahujícím i borty před odřením a vytržením ucpávek p ři přetahování pram ice.' po suchu.
V /8
Nesmíme zapomínat, že p ři tra n s p o rta pram ic / a f v l a kem či auty na táb or nebo horní tok ře k y / se ucpávky p ř e kládáním a kroucením lodi p ři tran sp o rtu uvolňují a le ž í-li lod d elší dobu na slunci mimo vodu, sp áry se zv ětšu jí. Pak se nám sta n e , že p ři spuštění lodi te če voda dovnitř celými proudy. P ro to vozíme již upravený a sfa lt a koudel vždy sebou. Na ř e c e se tyto v ěci těžko sh ání. /Někdy jsme si byli nuceni vypomoci lesní smůlou, k te rá hrozně lepí a v ě t šinou tam , kde nem á/ . S ta č í jen v ě tší sp á ry trochu zaliti a menší se po k r a tš í době samy zatáhnou. Tyto potřeby vozíme vždy s pram icí a to pod sedačkou korm idelníka, kterou opatříme uzávěrem /p a n ty /, aby p ři p ře v rá c e n í lodi nemohly vypadnout. / sem dáváme i konickov a c í la n o 9 naběračku a lodní n á č in í/.
kl
TAJEMSTVÍ TJ3PECHŮ 5-
Informační pro
členy
oběžník 5.
oddílu
v o d n ích s k a u tů v P r a z e v /
f
CISlO
5
Dáti
svým
hochům
radostné
m lá d í
uprostřed
ušlechtilých druhů a pod pevným , c ílevědom ým v ed e n ím .
Poskytu jeme
jim
pestrý
život,
plný
v zruchu, z á b a v y a z á v o d u . Tyto radosti v y v a ž u jeme,
jak
vinnostmi
je to
jedině v ý c h o v n ě
a to před evším
sp ráv n é,
m ravním i.
po
Splňujem e
rom an tick é touhy hochů, ale pří tom v ed e m e své m la d é n ám o řn ík y k soběstačnosti, o d v a z e , p r a k tičnosti a pohotovosti, a b y d o v edli pevně uchopití korm idlo svého života. T a k d o p lň u je m e v ýcho vu rodinnou a školní. Dorůstající hled
hochy v e d e m e
k se b e vý ch ov ě .
no v e d le jší stránce vám
stavíme
h o cha
do Čela
jeho
ukáže,
jak
m ladších
Pře brzo
druhů.
Někteří se o sv ěd čí, jíní z klam o u . T a k je náš život přiro ze n ým v ýb ě re m a v ýc h o vo u vůdčích duchů, < kterých obo rech
tolik
potřebuje
činnosti.
K A P IT Á N Ů .
—
náš
Proto '
n áro d je
Pětka
ve
všech
ŠKOLOU
VESLO
43 JUNACKA HYMNA
Hudba K.Kovářovic Text F.o .Procházka
vo vo
É
M
lá la
-
den den
É f
luh kvé tem bý budv při pra ven ,
va budv
o při
S ř
ro pra -
sen. venj
E E S Slu V. o
m é ko ra ne bra n| i
blan do
ky tem bra a
pi kra
lí sy
4
£ pred
na mi
t>ouť
ve de
k ci
li
kk
45
5. PŘÍST»- - PRIM
46 Z K o r m i d l a říjen 19^5
Lodní kniha,
V k a ž d é m n a š e m oddíle ma být i řádně v e d e n a lodní kniha. A to po ceIv rok, jak v Pra z tak na táboře. Lodní kniha má v n a šem oddíle již dl o u h o u m i n u l o s t a je z a j í m a v é přeč i s t i si nyní o tom, co se d ě l o v n ašem o d d í l e p ř e d válkou. L o d n í zápisy se musí p r o v á d ě t ! k r á t c e v ý s tižné a ^popřípadě vtipně. N e v ě c n é zápisy na n ě k o l i k a s t r á n k á c h n e m a jí žádny význam. L o d n í k niha je zrcadlem oddílu a dle toho se s ní m á zacházet!. U š m u d l a n á , p o trhaná, p o v a l u j í c í se kdesi pod l a v i c í n ed ě l á ž á d n o u dobr o u re k l a mu v a š e m u oddílu. 0 ní se musí star a t i vždy s lu ž b u m a j í c í k o r m i d e l n í k a zápis p r o v e d e ten, k t e r ý má o věc zájem a p ř í p a d n ě i schopnosti. C h y b o u bylo, když k o r m i d e l n í k p r o h l á s i l , že se p o j e d e na vodu a Ba tul z ^ t í m zapíše do lodní knihy. B e z t a k by na lodi jenom překážel. Lodní k n i h a je p ř í t e l e m oddílu, ořítelem, který p a m a t u j e více než v š i c h n i dohromady. Je si přctěte zápisy ze S t a ň k o va j H r a b u š i c . Seče. B r a t r a neoo ten u n ěhož jsou v ú s c hově vám je rádi zapůjčí, J x s t ě , že se vám to bude l íbit a p o s t a r e j t e se také o to, aby i jiní si m ohli po l é t e c h se s t e j n ý m zájmem přečisti vaše zápisy, Dda
Z Kormidla březen 1946
Kormidělnické eabry neopravnuji dotyčného k životu bezstarostnému. Kormido1nietví není obrocím, jož skýtá různé výhody a pro půjčuj o nárok na povinnou íictu,alo jest funkci, která zavazuje k mnoha povinnostem vůči svíraným hochům. Proto jsou kor midelníci již hoši starší 16 lot, kteří mají notnou zásobu zkušeností získaných praxi Aa vodo a táboroch. Předně je zavázán kormidelník jiti příkladem družino T. docházce na schůzky a oddílové výlety, Družina, jejíž kormidelník přichází důstojná o 10 minut později á jcŽ sporadicky navštěvuje oddílové podniky, so brzo rozpadá na zájmem^ hochu na spcločne práci, Alo i přo 3 ná docházka-non i všoe Běhom cole^-sohuzky musí družinový program probíhá ti nerušeně' a no a Ty kormidelník improvisoval» To si můža dovoliti jon velice zkušený junák, Program má míti již předem připraven a podníconím soutěživosti v družino má kormidelník udržovati zajom o oddíl, Jedině ta družina, která má takového vodoucího dodá oddílu nej více kormidelníků, A^u nás bylo zvykem, žo kormidclíiik měl za sobou i gestilotou činnost v^oddíle a měl takořka před maturitou. Každá družina si totiž doplňovala kormidolniky sama za svého stavu. Jan při rozšíření oddílu byl jmenován kormidolnikom hooh z jine družiny. Mohl se jím stúti jun ten, ktorý byl v družině, nojlopši* To byly také .noj uspěšúěj ší doby Patky*-Kormidelník musí umět i- něco pro družinu obatovat* At to třeba něco stojí, námaha se mu vždy vyplatí a odmě nou mu budo sympatió mužstva, a první místo v oddílové soutěži f
■D.
47 Budulín,
-3 -
S m o g
z
2 Korm idla září 1945
tábora.
Poznámky drzé, ale pravdivé. _.^ň Tdbor zaSínd balením, Jo to voo sico nepříjemná, alo nanojvýS radostná.'Kdo něco podobiwh° nezažil, nova, co'tikový kartáč, pasta, trenýrky a podobno malič kosti zaborou m i a t a . ^ když se svými dvoiaa kufry dostanete do elektriky, zjistíte, zo jato s?. tápeme 1 stan, /Vlastní zkušenost/, ' ,KJ ^ilsonovS nádraží jsmo moli vlastní víz a moc řoČÍ, Maminky a otcové měli vazné dohady so svými syny a nabádali jo, aby so nonachladili, aby nopili studonou vodu^budou-li uhřati a podobno. Jodna jMuninka také 51a'ko mně a říkala mi; Prosím Tas, pono kormidelníku, jezděte s tou lodí jen při břehu, ona so mému chlapci to oív*-'. hlava. f j b ^ V 0 B * řohu na ostrov bylo již t m í . Pro8 jezero sico stálo křižovaly kocábky pateho přístavu, alo byly t - sané ponorky, které mohly jon vozit dříví a snad kufry. ,.lo přosto jámo již prvý don spali Bpokojoně na ostrově, Strašně so divil jodon mua, když so ráno probudil» Jak oam mohli ty brabonoi proplavat, když jo broh tak daloko! 1 • J Pro gram na tábořo jo určován jídlom, hrami a prací, Na jídlo chodil .každý,na hry taku a před praoi ao rozšiřovala po táboroch opidomio b o k ní břicha, hlavy a kulhavky, .alo na ton oběd so pacienti přoco jon dokulhali. Obědy byly větSinou vysoké ¿rovně, Nojvíco so najedla Švorčíkovio Rozluka. ^Taborove^ohne o y l y vždy zdařilé. Za najlepší hru nůžono počítat výstup v blá zinci, johos uspech byl zvýšen hořookým vfkonom Vavíka a J.Stránského, z nichž mlu vila dlouholetá praxo a znalost prostřodí, Debatní vočory byly jon asi 5tyři, alo rrniěž vždy zdařilé. Zúčastnili so jich i nojmonsl, z jejichž řad vyšel návrh, žo nesmí-li so říkat vodní skaut, tak aby go říkalo vodní soudruh, J Tábor byl vo znamení koňské sezóny, Na jojí zakončoní přisel jakýsi děda profesor, ktorý chodil od vosnico k vosnici a dělal veliké dobro pro lidstvo - jak som říkal, protogo ho učil, jak má správné žít. N&a přodovším vy činil, go neumíme dýchat, potom oznámil dvěma přihlíšojícím moip.inkám, žo by jo jich jídla vůboc nojodl, protožo jo^vaří moo dobrá a hlavně protožo vaří maso. A máso jak pravil, kazí olovoka, protoSo i johovdoota, dokud nojodla maso, byla hodná, alo jak so vdála, začala jist i maso a tod prý mu i nadává, ■ Zo starých vodáků, ktoří na So5 přijížděli v hojném počtu, mol nojvětgí smůlu br. Loula, který musol vést za nepřítomnosti Bratky tábor. H^í^ky Ettíli usnadněnou úlohu, nobot na ontrov žádný wohrwolf plavat nechtěl. Přesto yaíxk^ byly ^kontrolovány a no hůř o na tom dopadl br.Škyt, ktorý provážel v no ci odjíždějící návgtévníky a vypůjčil si na costu Loulovy hodinky.’Strašno so di vil, proč so Lnula rozčílil, žo so hodinky na vodu nanosí, u namítali Bratře já jo . na vodo neměl, já jo měl na pramce! . ^ Na ostrově byly čtyři táborJ^. Borovina byl ttbor elitní, Březina tábor ori ginální, Nova Zom tábor det3.ky a Corná Zem tábor kakopaný. Černá Zom dělala totomy, Borovina jo kradla, Březina nojpilnější trénovala na pramky a nikdy nevyhrála a Nová Sem připalovala obědy. Každý táborok měl také kapitány, Vojvara věčno spal, Švorda s Holdem chodili tancovat a Pallauš na tábor později vůboc nojozdil, protožo byl kapitánem Černé
2OTÍIOe
Dobro sjožděná promka Černé Zome so udolala jenom jednou a' to při závodě, v ^ °koli tábora byla asi nojsajímavojěí Soč, protože tam ohodilv všechny dru žiny při vycházkách do přírody, Zkoušiíy tří orlích per so dělaly na tábořo celkem málo a nojlépo so vyplatily Budulinovi« Na^pochuzkaoh zabil zmiji a když ji vykuchal měla dvanáct mladých, Budui využil tato prilozitcsti a prodával jodno za dvě buchty, A prodal je vaeohny. Poalodní don tábora se strhl prudký liják* Nejhůře na tom dopadla zase C.Zom,
48 A.
ktorá měla provisorní táborák na TOloyballovém hříšti. Vyplavané stany nosabránily Budulovi, aby nezačal volkou Jjitvu hroudami bláta- a protoaa nalož] no chopení u vsoch ostatních, mol sonsacní úspěch, Za chvíli však přišol Bratlca a^Budulín maio zaskoáonou oostu^ko stanu.začal duohapřítemno vytahovat hřobík z pr!cna( Bratka když vidci -staiy zablácené od ucha k uchu so na noj obrátil s výčitkoui Ty jsi tu iodinf rozumný kluk, to jsi jo nemohl napomonout? Podlodní don byl zpestřen rozdáváním housok. Každý si jich mohl vzít kolik ohtol, prumšr byl asi třicet na jodnoho, Pozdoji so stalo slovo houska vyhrůškou. Ale tyto nenáviděné, housky dopomohly k poslednímu dobrému skutku, Vavíkovo kuoó nakrmilo dosyta jednu husu, ktorcu nějaká paní vezla do Prahy. Alo potom už i"ta husa ayčcla, Vo vlaku na sobo upoutával stálou pozoniost junák Jiří Kafka, ktorómu so d o dařilo^porazit v uliSoo Bratku, ť Noktoří, clonové kdyš vyšli přod'Donisovo nádraží zůstali stát bozradnS na chodníku a pískali na elektriku o převoz. Uvítání doma bylo triumfální. Maminka říkala, Ty už jsi doma. Ho ty jsi se u tšcb Bodláku nojak vyjedl, tak si vozmi tomhlo kafe a'ukroj si chlobaa
49 Z K o r m i d l a duben 1946
N a - c e s t á c h po V l t a v ě 'jsme č a s t o 'pot k a l i staré vodáky. Dívali jsme se n a ně■ ■ ' - 12- 3 U C . t O U , okukovali jsme jejich lodě, stany a tábořiště, A hlavně u T-ou ta 1 naši pozornost malý usmolený -pytlík houpť^ící ae na snědvch klcích Jsou v nich uschovány peníze, potravinové lístky,- doklady ^ « « - přibližně r m a - « « rozměry ta ?, někdy i aparáty. Na vedlejším obrá~w.... LltU uvádím kového sáčku, jenž je ušit Ovalne d Q O z dokonale nepromokavé lát K ^ ky a ušetří vám zdlouhavé cm sušení legitimací a peněz. Nejlepším uzávěrem bude sil ná tkanice, kterou ^o utaze_15 cm js v ní několikráte omotáte ko* . : lem aby uzavření bylo pevné U l o ž e n í p o t ř e b a p o t r a v i n ; d o l o d n í h o pytle : / v i z spodní obrázek / _
Takhle z domova sbalený pytel ne— neseme. Každý nemá, možnost -b í je, sva ciria'^ ópatřiti. A tak majatník této vzt cnosti / zatím / přibere ^několik — -----------N věcí svých sppluno-fltujících do své tepláky, svetry nepromokavý ’ ho lodního pytle.,A to v prvé ..řadě .kabát . věci, které se nesmějí namočit. Spací pytle, svetry, tepláky a pot raviny, Na stany jsou vyráběny m e n ší pytle z nepromokavé látky. Proto potřebujeme li více místa v pytli ' nebojte se dopravovat!' stan Jen v lodi.- Dbejte vlek na to, aby se..neu kolíky, podlážka mazal od dehte a .neroztrhl* Deflní tivrií •zabalení .konáme a ž u řeityl Na vodě nejezdíme v plném kroji. Koši li si ovšem necháme, ale místo.kal hot natáhneme plavky či trenyrky. Na nohy do lodě obouváme staré t e nisky. Zabalíme li tak, jek je na obrázku, předpokládám^, že v pol e d ne se nebud.e vařit,'místo toho^je spěchovany spací vydatná přesnídávka. Hla.vním jídlem je teplá vařená večeře. Přistaneme \ pytel, polštářek prát o dříve' před večerem. P, n;-ní na táhneme S p l a k y , Obujeme suché boty a jeden z v°9
1
50 K D Y Ž T OULAL J S E M 3 E I Á B Ř E Ž Í M A
n d oi n t C
‘ V/i v
K
h
N— M *— #---- —
4^
=
l— K .K— 1 r -#H-
4
K d y ž toulal jsem sejnabře zim /T\
a
<7\
h ¡i ř a i.
-
i-
h u de dej a
9"
hu
d
Allegro
^nnr~|-) |) ^ h |i 11d ♦ _
dej
tu
n á hle k r á s n o u dívku zřím
h u de h u
de dej
Refrain
n
.•---------- .------- i?—
_______ ¥
a
í—
—
4
*— \—
V p ř e d ,klu ci,
vpřed
do
h— i — h«---------- d L
K a li
for
ni
e 7
H Ě ^ -U pl
no
zla ta
ce
ka
nas
na
-------- y—
kde
f> H l
bře h u
3 a kra
/7\ ------- |------- !----------------------- ----- =
um y—_
=
------------------------- — — j
L
men
ta,
Ta dívka byla slanila a hudedej a hudedej a velmi se mi líbila a bude hudedej Vpřed, kluci, vpřed do Kalifornie, kde plno zlata ceká nás na břehu Sakramenta.
Zda dovézti ji snad tam smím a hudedej a hudedej a zda ji opét uvidím a hude hudedej Vpřed, kluci, vpřed do Kalifornie, kde plno zlata ceká nás na b ř e h u Sakramenta.
J á tázal se jí zda byla a hudedej a hudedej již tam, kde l o ď má kotvila a hude hudedej V před ,kluci, vpřed do Kalifornie, kde plno zlata čeká nán na b ř e h u Sakramenta.
A ona na to hiheho a _hudede j a hudedej já m á m už svého milého a hude hudede.i Vpřed, kluci, vpřed do Kalifornie, kde plno zlata ceká nás n a břehu Sakramenta.
El
m
P& B B Č tr & P t
Režie:
J O S E F MACH
.
Námět: L . K A V Á L E K a J . NOVÁK Scénář: J . MACH a L . K A V Á L E K K am era: JA R O M ÍR H O LPU C H H udba: J U L I U S K A L A Š Stavby: F E R D IN A N D F IA L A Střih: JO S E F D O B Ř IC H O V B K Ý Zvuk:
E. FO R M Á N E K a J . V L Č E K
Natočeno za spolupráce \ . oddílu vodních skautu Praha. Odborný poradce: Ja ro sla v N ovák. H R A JÍ : Adm irál Strážmistr Buža
LA D ISLA V BOHÁČ L . H. ST R U N A
Eda A NTO N ÍN ŠŮ R A Odborka K A R E L R IC H T E R STA N ISLA V ’ N EU M A N N H ajn ý Lang J . S E N lK Z. BO R O Y EC O SK A R HÁK
K arl Autogen Kuchař Vrazdotoho
S T A N IS L A V F IS C H E R
Očko
O L E K R E IF
Katilina
J . ŠULC
ČESKOSLO\ K \ S K \
STATNI
ť l I . M 1941
J e s podivem, že tak mohutná orfimtitace. jako je československý ..Junák1*, která má čtvrt milionu členů a oslavila nedávno třieetpřt let svého trvání, neměla dosud film, který by čerpal z její bohaté činností. A přece nelze popřít, že junáeký život přináší množství drama tických i veselých námětů a že ^kant-ké táborv a
K d y ž L . K a v á l e k s l y š e l od ludv y , že d ě l á m e R o ó e n k u , z a s l z e l d o j e t í m a i h n e d se z a č a l š t r a c h a t ve své d o k u m e n t a c i ¿jako p r o s l u l ý D o k t o r M o r t o n . H l e zde v i d í t e slavné film o v é d o b v n a š e h o o d d í l u v p l n é m les k u . B y l o to n a Seči 1947 a dle n a š e h o k r o n i k á ř e b y l a t e h d y ú č a s t 100%. B r a t k a s p o l u p r a c o v a l s K a v á l k e m n a n a m e t u _ a it byl o d b o r n ý m Tooradcem t o h o t o f i l m u . „ B y l a je to n á d h e r n ý oddíl.
FILM Z E Ž I V O T A S K A U T Ů
(Dokončeni se str. 788.)
bav, her a hlavně junácké práce pro veřejnost. Kromě toho jsme při psaní scénáře (Jar. Mach a Lub. Kaválek) myslili i na kameramana, aby si ve zdejším kouzelném prostředí mohl opravdu zabásnit. Hlav ním důvodem, aby film vůbec vznikl, byl náznak, jakým způso bem nejvhodněji vést mládež, ukázat jí cestu k lepšímu zítřku a vytvořit tak svěží film ze života naši mládeže“ .
Jedna z m noha vý stiž n ý c h scén, k te rá nám dává n ahlédn ou t do ž iv o ta , iv y k io s t í, zábav a h e r sk a u tsk é m ládeže v k rásn é ro m a n tic k é p říro d ě
D.
K
L. H . S T R U N A , k te rý hraje jedn u z „d o sp ě lý ch ” úloh.
788
FILM ZE ŽIVOTA SKAUTŮ
D louho neznámá a řídce navštěvovaná roman Rádi bychom totiž ukázali širším vrstvám U tická krajina u Seče, kde se řeka Chrudimka obecenstva, že jejich názor na skauting a tábcB prodírá mezi skalami, stala se rázem turistic ření je často mylný a že život junáků není jen A kým střediskem, sotvaže pod zříceninami lir. samy sport a zábava. Proto jsme ši také vzali dů Ohebu a VildŠtejna vyrostla po devítileté za úkol ukázat těžkou službu našich pohranič usilovné práci údolní přehrada, 2a niž vzniklo ních bezpečnostních orgánů a naznačit nutnost jezero 7 km dlouhé. Uprostřed tohoto umě spolupráce všeho obyvatelstva s našimi junáky. lého jezera objevil se rozlehlý ostrov, určený Ústřední postavou filmu je chlapec, jehož rcpůvodně za ptačí reservaci, ale na kterém pak diče byli umučeni v koncentračním táboře vznikl letní tábor 5. oddílu vodních skautů a on sám prožil hrozná léta v Německu, aby byl z Prahy. A do tohoto tábora umístili autoři podle nacistických metod „převychován“ . Po námětu nového českého filmu ze skautského porážce Německa se vrátil domů a své prvé prostředí. Lub. Kaválek a J. Novák, děj svého svobodné prázdniny prožívá ve skautském tá příběhu, nazvaného výstižně N a dobré stopě. boře. Jeho postaveni je znesnadněno jeho Poslechněte sij co říkají sami o svém námětu: špatnou výslovností i různvmi zvvkv.* diisledkv „ Již za okupace jsme se zabývali myšlenkou I napsat filmový námět o skautech. Ale když] se po znovuvzkříšént skautingu po revoluci] vyrojila spousta jiných filmových okupačních ] námětů, rozhodli jsme se posunout děj našeho] příběhu do doby porevoluční a jako misto děje ] jsme si vybrali tábor vodních skautů na ja-1 kémsi pomyslném ostrově, položeném těsně na českoněmecké hranici, kut- nebylo v té době ještě klidno a bezpečno.-
£3
54 M A L É ÚVA H Y . / P s á n o pr o P l a v á č k a n ě k d y v p a d e s á t ý c h l e t e c h . / Motto: Qhen uhasíná... O h e ň u h a s í n á ; zá ř ž h a v ý c h u h l í k u slábne. C h v í l e p o e s i e a z a d u mání, c h v í l e k o u z e l n é h o ticha. O a s Muže, k t e r ý p o r o z u m ě l . Sedím a vnímám,
sedím a přemýšlím.
- Vzpomínáte?
ooo C h t ě l b y c h v á s p ř i z v a t k e c h v í l í m zamy š l e n í . C h t ě l bych, a b y c h o m n a š l i č a s pro u v a ž o v á n í v r y t m u v š e d n í h o života, a b y c h o m se o b čas z a h l e d ě l i do ž h a v ý c h u h l í k ů a s n a ž i l i se p ř i j í t n a Smysl, Účel, K r á s u . H l e d a t tam, k d e m n o h o lidí h l e d a t neumí. N a j í t si t ř e b a jen m a l o u chvilku, ve k t e r é si p o l o ž í m n ě k o l i k o t á z e k . N a d n ě č í m se z a m y slím, n a n ě c o se p o d í v á m . S jiné s t r a ny, n e ž je o b v y k l é . A n e b o než j s e m se v ž d y díval. P a k n a j e d n o u zjistím, že p o z n á v á m m n o h o nového. J s e m - l i p o c t i v ý ve s v ý c h ú v a h á c h a n a z í r á n í , o b j e v í m často s mysl a p r a v d u tam, kde j s e m ji d ř í v e n e v i d ě l . N e b o - kde bylo p o h o d l n ě j š í a snazší ji n e v i dět. N a o p a k , zase se mi p o d a ř í o b j e v i t n ě c o u š l e c h t i l é h o a k r á s n é h o i v m a l i č k o s t i . A t y to o k a m ž i k y m n e obohatí. P o m o h o u mi v mé c e s t ě za l e p š í m já. N a z á v ě r m o ž n á d e l š í h o ú v o d u v á s chci p o p r o s i t , a b y s t e č e tli to, co není ani m e z i řádky. C t ě t e v sobě. A k o l e m sebe. ooo ooo A znovu sedím a přemýšlím. Jsou léta sedmdesátá. M e z i B r a t k o v ý m i d o p i s y b y l a z a l o ž e n a k o p i e - tato úvaha. N á h o d a . V z p o m í n á m . Čtu. M ě n í m i n t e r p u n k c i . A l e n a ú v a z e ani t e d a ani v b u d o u c n u n e m o h u asi m o c změnit. Zvláštní. ooo T e a n e d á v n o j s e m d o p s a l V e l k o u Úvahu. N a j d e t e ji v této R o č e n c e pod n a d pi se m TÁBORY. Z a s e d n ě m e do Kruhu k o l e m této " V e l k é Úvah y " . M l č k y se z a h l e ď m e do j e j í c h jasnýcn, s á l a j í c í c h p l a m e n ů - tak, jaKo to d ě l á m e n a p o č á t k u t á b o r o v é h o ohně od n e p a m ě t i . Z a d í v e j m e se, co n á m v y k r e s l í p l a m e n y n a š i c h táborů, n a š e h o č a su v oddílu. Zní v á m v u š í c h "My p l u j e m dál a dál a d á l . . " ? "Proč s t í m se m á m e r o z e j í t , . . " , d r ž í m e se p e v n ě za l e v o u a p r a v o u ? ooo úvaha nadčasová, zdánlivě nesouvisející, přesto ročenková. N e d á v n o j s e m č e t l článek, k o n č í c í t í m t o o d s t a v c e m ; ___ " P o l o h a Č e c h ve s t ř e d u E v r o p y b u d e p a t r n ě v ž d y c k y p o c i ť o v á n a n á r o d e m a d o m á c í m i p o l i t i k y jako trauma, h a n d i c a p , n e ú p r o s n á me z v š e c h n a d ě j í - anebo, v š ť a s t n ě j š í c h chvílích, j i miž je č e s ká h i s t o r i e p r o l o ž e n a , jako P r o z ř e t e l n o s t í v y v o l e n é m í s t o k u skuteČnění nejspasitelnějších představ. O b é s v a z u j e r u c e praktické, realistické politice, trpělivé denodenní č i n n o s t i , k t e r á , 50 letech, p ř i n á š í v ýsledky, jichž smíř e n í s j a k ý m s i v n u c e n ý m ú d ě l e m ani b l o u z n ě n í o p ř i k á z a n é m poslání n e
j s o u n a p r o s t o s c h opny. V ý s l e d k y , k t e r é s těží z m ě n í c h o d e v r o p s k ý c h čí s v ě t o v ý c h dějin, ale k t e r é n e m o h o u být d ů l e ž i t ě j š í p ro s t ř e d o e v r o p s k o u zemi v s a z e n o u m e z i m o c n é n á r o d y : z a c h O' v á n í ze^mě, j a z y k a , v l a s t n í b y t o s t i n á r o d n í . P o l i t i c k é systémy, v l á d y a v e l m o c i p ř i c h á z e j í a odcházejí. Z e m ě a n á r o d t r v á . " A " D e t e k t i v k a " je v ž d y c k y n a p o d z i m . ..
M y s l í m na Reypa,
ooo jak bude psát do dědičné K n i h y kapitánů;
Tábor 1 9 7 3 ..... / " M y s J istot", hra Weíýgli/.
v ě t r n á smršt,
poprvé hrána
A t ě š í m n e v ě d o m í , ^ ž e ti z nás, co b u d o u s e s t a v o v a t R o č e n k u 5 x 120 , b u d o u m í t ú d a j e p o h r o m a d ě . Svígo
I. Mal.še, muži,
jarní v o d a 1950
F o t o g r a f i e h i s t o r i c k á , zlomová. Z a č a l a jí p a d e s á t á l é t a oddílová. Mužstvo Medvědů bylo páteří. Zprava:
S t a n d a - r á d c e páteře, s p o j k a mezi r o v e r y a n o v o u generací P e t r - to je s k á l a p e v n ě p ů s o b í c í v p á t e ř i Svígo - Atlas páteře a pravá ruka Bratky Hrabátko - sportovní článek páteře Krejčík - nenahraditelný článek páteře
Autogen fotografuje - ideolog páteře, strážce ohně T o n d a - n e b y l ^na jarní vodě, proto není n a snímku; star š í b r a t r páteře, s t r á ž c e p o k l a d u C h i n g o - n e b y l n a jarní vodě, n e b "Já, j a c h t a ř . . . " ; přesto pevný článek páteře
Praha,
p r o s i n e c 1953
P ř e d B r a t k o v ý m ^o d c h o d e m do Ú s t í jsme se r o z h o d l i pro " h i s t o r i c ké " f o t o g r a f o v á n í u f o t o g r a f a . A ejhle, s p l n i l o se! Shora,
zleva doprava:
Kušnička,
Struhadlo, Ondřej,
Čuchne,
Stra š i d l o , M i c hal,
Boja,
Boza, P a c í •<:, Anton, C a n c í t k o , Kotě, Batul, Zub, Pavel, Bobánek, * , . v Čuchons ovigo, Autog e n , C h i n g o , Tonda, Bratka, Zdenek, Ulda, Jirka, L u — dva
58 C r y v k í z N A Š Í k o r e s p o n d e n c e s b p a í k o u p o JEHO O D C H O D U DO O s t í Str. 3- d o p i s u z 22.
l e d n a 19 5í?:
M i l í h o š i ....
Předešlé věci byly především pro kapitánskou radu. Nyní něco pro . chlapce a o chlapcích. Děkuji P u l c o v i } že mi napsal jménem ostatních z hor. í/lěl jsem z toho radost. Ještě větší radost bych vsak měl, kdyby m i některý z chlapců napsal soukromý sroečný d<jp is,£feyc.u vfaši činnost mohl posoudit i 7, perspektivy chlapců a ne jen "úředně" 7, ve ení. Také lidsky by to člověka potěšilo, když by se přesvědčil, že někdo byl tak statečný, že přemohl přirozenou lenost chlapce ku psaní a přirozenou ostýchavost svěřovat se a důvěřivě by mi napsal. Protože to nemohu čekat, žádám, aby mi kormidelníci napsali o svých mužstvech, ale zas nejen : jéet nám to dobře,nebo mám mizerné kluky, lajdáky, jsou to tupohlavci apod. Tu je osnova odpisu: 1. Stav mužstva číselný, jmenovitý. 2. Charakteristika jednotlivých chlapců, odůvodněná Činy, t.j. co provedli dobrého Či nešikovného, jak se osvědčují nebo neosvědčuií a jak se k nim kormidelník chová, aby je povzbudil nebo napravil. Du c h mužstva, jeho ppůsob,práce, nedostatky a cíle. Osobní kormidelník: jak majgÉ k práci chut*-zda je uspokojuje, kolik mojí času a jak se vůbec ji ', daří/ ve škole i vex společnosti/ Poměr mužstva k ostatnímu oudílu» -by se mohli kormidelníci svoboaně rozepsat ujištuji předem, že sdělení zůstanou důvěrná a že dokonce o nich ani s pisatelem mluvit nebudu , pokud sám n e z a č n i
3 . ^de se scházíte? 4 . Nemáte-li místnost na schůzky, bylo by lépe dát rimxmimiimii přestávku
na tři, čtyři neděle, při čemž by se scházela jen mužstva a kapitanát v soukromém byte . Jen-rřeSelní podniky byly by společné. "Dovolená" v činnosti je lepší, než nepovedené , neklidné schůzky. Ty jen otravují, kdežto k r a t š í přestávky v činnost*zostří chut po nové práci. 5. Psát m i nemusíte na stroji, jsem býv. redaktor a tak doveuu číst mazanice/ s výjimkou Autog^ena, když si zmrzačí ruku. Jho dopis z hor jsem rozluštil jen na 93„87 % / Všechny Vás srdečně ¡smáním zdraví a na vaše úsměvy se těší Váš -
£9
6 . června 1955-
Iv.ilý Svíčko a mí 1 í hoši, ts& jako nepíšeme vc psaáí p o č r s í , které je p r á v 3 u n á s , když sest a v u j eme dopis, tak i ve Vašich dopisech chybí vl-iy ty ne jzákladně jší v ě c í , C e l o u zimu jserú nevěděl, kde se vlastně scházíte a jaký je program. Eyní zas z dopisu, který .d dnes přišel od -acíka .nán dojem, že jste iroustili t r a d iční středy a že se scházíte ve č-tv-ri-ek. To by mohlo vést k velmi neřailé v ě c i , kdybychyoh Utotižkse'rozhodl překvapit Vás na schůzi, přijel ."o P r a h y ve středu a ~ schůze nebyla! _ l»a štSstí se to do prázdhin n e s t a n e , ale nczapo-.iíne jte n a tyto základní v'ici, ■ á m - l i být aspoň trochu informován. . Já sám ovšer.i Kán veliký dluh vůči V á m - slíbil jsem Vám při něfeterýeh organisačnícli pracích tábora. Doufám, že jste si už v: organisovalja'příprav- se značně lisí od příp r a v y tábora putovního, jsrae je při našich cvičných plavbách p u v á d ě l i .
jak
'
A
taí iu pro vi sace nevadily ták, jako mladé posádce Vaší. Sádné p ř i p r a l mají tento sled: 1. Zajištění místa. To není m a l i č k o s t , pirtože nutno počítat ^ev, P^ shýbem terenu/ planýrování růstá n a jídelnu a k u c h y n i / , káceními dřeva/ n a společné stavby/, získáváním dřeva na topení/ a toho^se za čtyři neděle spotřebuje hodně a les poblíž není příliš rozsáhlý!/. t ím souvisí i otázka pitné v o d y , ^nákupu, opravy a pod. To. jste většinou* už vyřešili., ovšem svolení jistě ještě nemáte. ¿ . Zajištění ú č a s t n í k ů . K tomu je nezbytně třeba přesné proposice a, informační schůzka rodicu. Datum ló. června / t.j. od tohoto čtvrtka za týden/ je poslední datum, které je vhodné. Protože rodiče budou uít ř a d u konkrétních dotazů, získáte tím více důvěry a tím^více přihlášek, čím Vaše odpovědi budou určitější. S tím ovšem souvisí také seznam Vašich p o ž a d a v k ů } t.j.výše platu, výzbroj chlapců, zařízení do kuchyně a pod.
3. V e d e n í . Uvádějte všude jako vedoucího Svíčka, kne jen jako pedagogického ’ pomocníka, nebo, chcete-li méně učeně a víc srdečně, jako individuelního vychovatele, který doplňuje vedení kolektivní. iiylo by ovšem dobře, kdybyste nohli také oznámit osoby lodpovědné za stravování. Zdravotní dozor i UO Vepřek. 4.D a t um jsme xiž dohodli .Trvání také. Já m á m dovolenou od 2 .VII. do 2 9 . VII. , takže plň©'"kryjé’ ’ l^m~’ ta^or~a ješdfó mi den zbývá. Přije d u do Prahy 1 . VII.večer a ráno bych,s Vámi z Prahy odjížděl. 5 .Doprava osob a zavazadel, lodí. K e o d k l á d e j t e , pak to stojí moc p e n ě z , protože se musí vzít, co zrovna je! 0». Lodě, stany, nářadí a p o d . V tom jste už zběhlí, to není novinka. "
60 .7 . iVuj.terial .na 3 tavbu kuchyni a jídelny«. Bedny/dost veliké, fi^eínia s?Sl nočTÍ^ oucie po nich sfháiika!/ — Přlcna na
2 ,
i lán jídelny připojuji, z něho vypočítáte množství potřebného aieya. Je to jiaelna raninální
vi-»
pí
ÍS V IO ,
.
, ,,
d e h t o v ý Íp a p í r
■
ei A konečně je třeba, abyste své hochy neli rádi a důvěřovali jim, třebaže to někdy připadá i’ "Tam neuvěřitelné/ Zd e n k u tó' je"na Torna!/ Zapomínali jste, že je to nalý h o c h * a mařili jste n u jako starý^, zapomínali jste, že je umělec a soudili jste ho podle dravého kluka z ulice, zapomínali jste na zlozvyky z domova a místo, abyste n u pomohli zbavit se jich, odsuzovali jste ho a tak jste ho zahnali do postoje ^rochu tYdohlavého. Zpytujte svědomí, zda byste se i Vy tam. nedoflitLi, když máte trochu klukovské hrdosti v těle!/. To je jen příklad pro tvrzení, že bez lásky a obětavosti své chlapce si nezískáte a také jim nic zvláštního neudáte. ' A k t o m u se úzce pojí zpráva Strašítka a x a c í k a o nováčitoa. jejich dopisů jsem poznal, že jste při jali^tri^nováčk y , jednoho £ro víikingy, dva pro mužstvo Kováčků/dejte jim uz~7Tor^dňe' jméno!/ S t # r a 3 Í t !.o toho nováčka necharakterisuje vůbec, Pacík si je nadějně chválí. Ale to pro mne nemá žádnou cenu, když ne m o h u si sám udělat usudek, o kol i k bude p o s í l ena mužstvo Wik i n g ů nebo Větrápíachů/či jak budete Pací k o v c ů m říkat/.Pověřt e t kormid e l n í c i t své_mldŠí inteligentní členy, aby mi ne p r odleně pop s a l i t y to n o v á čky ~T l e "’ toHótďsylTaBuí''~ .. 1 "Stáří", I ko l á’ , š kyi~"~;je v o3d'íTě z n á m , 'kdo”ho přivedl. 2 Vzezření, telesná zdatnost/ nejlépe přirovnat ho k ně k o m u v oddíle a vyznačit, čím se liší./ Umí plavat? 3 Duševní pohotovost, jak se Vám. dosud osvědčil/ příklady!/ 4 Mravní stránka. Kamarádství, obětavost, horlivost, sobeckost, bystrost, společenské způsoby. Vyjadřování. ' 5 S kým v mužstvu kamarádí. 6 C 0 jste' získali hmo t n ě / s t a n y , locl, motel a pod/. Z
Taková zprá 1 _ . A._ m n u , když plánuji pod n i k y mužstev. Stejně ovšem očekávám hned po schůzi..rodičů zprávu, kdo opravdu.jede.. ¿nad budeme musit učinit v mužstvech přesuny, aby byla stejně^silná / mys ím jen, kdyby z jednoho mužstva jelo všech sedm a z jiného jen č t y ř i , pět/. Tím bych končil dnešní epištolu, kt e r o u píši v p ě k n ý červnový p o d večer v r.é pracovně v p r v é m poschodí s vyhlídkou na hory, které jsou po rozplizlé bouřce trochu zamlženy.
•
Jsem ještě dlužen odpověď Strašítkovi a Pacíkovi. Doufám, že n a ně dojde zítra. Nechci tvrdit, že nám práce nad hlavu, ale vstávám v pět, boj o život vyžaduje, abych se v zaměstnání všestranně činil a hospodářství žádá taky svoje/ už jsem dvakrát zvyšoval plot u dvorka pro drůbež, aby nám n ežrala zeleninu v naší i sousedních zahradách!/, v neděli budu sekat louku, protože sena dozrávají Pes se dobývá na malé králíky, kočky od sousedů -líží se za našimi kuřaty a tak pořád dokola, A k tomu klid, knihy a Vzpomínky, takže se člověku nechce ani do xmknqaí rukopisů z nichž^jeden se konečně chýlí k definitivnímu konci a druhé dva jen cekají, až p a n autor přepracuje několik kapitol podle dnešní situace/ která má jiné požadavky než m ě l a loni, nalož předloni!/. Těším se na Vás všechny upřímně a pr o s í m Vás, abyste vše připravili taje, abychom odjeli do tábora po všebhstránkách zabezpečeného. V ím, co času } nepři jemn o s t í a peněz stály Impro v i s a o e , kdy se zapomělo na n ě k t e r o u důležitou věc. "Doufám’ze se t o h o f vystřiháme.
62
Slapy 1955 byl po dlouhé době zase stálý tábor s táborovými stavbami - jídelnou a kuchyní. Byl to n e j h e z č í r o k S l a p s k é h o .jezera. P ř e h r a d a b y l a p o p r v é n a p u š t ě n a a n i k d e ani ž i v áčka. P a n e n s k á p ř í r o d a . Malá h i s torka z pokladu "Odkaz tří mušketýrů": Tísnivě opuštěný, smutný horní konec zátoky potoka M a s t n í k u . Z ř í c e n i n a mlý n a , z č á s t i v y t o p e n á p ř e h r a d o u . P o d v e č e r . V š e c h n o n a v á s padá. _ T i c h o je p ř e r u š e n o r y t m i c k ý m i ú d e r y pádel. P r a m i c e W i k i n g ů p o d k o r m i d e l n í k e m Z d e ň k e m . B l í ž í se po h l u b i n ě k mlýnu, k d e b y l a u l o ž e n a zpráva. Vše je p o c h m u r n é . "Cub, čub, Sub«,..!" ^ v N á h l e je m o c n o u s i l o u v y z v e d n u t a p ř í ď p r a m i c e v z h ů r u . P ř í ď s t á l e s t o u p á a stoupá» P ř e s k o t r č n í k a se p ř e l é v á v o d a a c e l á p r a m i c e i s p o s á d k o u m i z í po zádi v h l u b i n ě . Z h l u b i n p o d p r a m i c í se v y n o ř u j e . . . .
P o k r a č . příště...
63 Ke snímku na předcházející stránce - Slapy 1955: Na snímku - zleva z a d e m do prava, p o k u d p a m ě ť n a j m é n a StcLC 1 * V o r l í č e k ; S t r a š i d l o , K u š n i č k a , Kotě, P a v e l , Z u b , - , - ; Č u c h n e Jarda m yy it Ivo Braíka it R it Struhadlo Švígo Loulín Ruda Anton
" P " . " Z " Ludva,
Boja, Pulec, Batul, C a n c í t k o ,
C e s t a po L u ž n i c i v r o c e 195».
Jakub Plavec Tom Rosta Bobánek
.
64
4
5. l i s t o p a d u l'J55. ill h o Si, , -'ostal j re mát d o p i s y od “acíka, ^ t r a š í t k a i Z o u b k a , k t eré mne o b š í m 3 i nf o r á v a l y o Vaší práci, i o ulil a sně v y s l o v u j í názor, že se V á n daří , že Svíč k o Je m ý m v ý b o r n ý m n á s t u p c e m a že noví k o r m i d e l n í ci s r činí. do v š e c h n o , i z p ů s o b i l o v e l i k o u radost, n e b o í p o t v r z u j e , že jsem s V á n i n e p r a c o v a l nsďarno. A to je k o n e č n ě n e j l e p š í l é k n a p o m y š l e n í , že m u s í m být v z d á l e n v š e h o Vašeho ruchu.
J\ak mí u d á l o s t , z dánlivá nBjasam n e p a t r n á ukázala, že n e m á m axnoitasi p r a v á u* •n a d ještě nevíte, že d v a krát měsíčně p r o d á v á m n a t r h u k n i h y . "ři hlásí} iset" re k t o n u dob r o v o l n ě , n e b o í mne to baví r e b l e d ě k torní, že si v y d ě l á n za d v a dny 100 - 1 5 0 Kčs. mino své služné. 1'rodej je b l í z k o škol a m á m p r o t o m noho z á k a z n í k ů mezi školáky, V září p ř i š e l ke stániui jeden asi t ř i n á c t i l e t ý h o c h a d o z v ě d ě l Jser- re od něj, že by chtěl být c e s t o v a t e l e m i- A f r i c e , s reboí chtěl n a mne l i t e r a t u r u o t o m t o díle světa. vy r r á v ě l jsem m u o svých c estách s o d d í l e m i souk r o m ý c h a p ů j č i l jsem m u 11teratu.ru a ia p y . ^*¿4. 3 a č t r n á c t dní na to jiný chlapec chtěl <m mne n a t r h u l i t e r a t u r u o n c ř i . Když jštr ¡-.u v,1 , r; my. ml o n á m o ř n í c h cestách, k t e r é jame dělali s chlapci, v z d y c h l on/ i kamarád, k t e r ý s n í m přišel/ a d o z v ě d ě l jse.. se, jak touží :o tom, aby dělal' něco l e p š í h o než to, co jim š i n a v é Ostí. nabízí. P a k jsem o t o m p ř e m ý š l e l a řekl jsem sil kdo Ti dal p r á v o , abys zdejší m l á d e ž o s u ž o v a l , k d y ž jsi pro ní nic n e u d ě l a l ? Jak mají být tito c hlapci dobří, b y stří a s olečenskyjuhlazení, k d y f n e p o d á o m o c n o u r u b u a h l a vně» příklad!
14. ú n o r a I960
kilý S v í g o , ví ,, že Ü ns-klád im novou práci. Ale t e n t o k r á t e p r a c u j e š přímo osob n ě pro sebe, Nemůžeme si t otiž tajit, že T o n a n o v s k ý p o d n i k byla naše oslední v e l k á výprava. Já už se n a něco t a k o v é h o re zmůžu pro stáří, a t ě l e s n o u n e d o s t a t e č n o s t / n e h ledě na to, že je třeba ■ •'■ ro to v y c h o v a t li d i/ a Vás zase odvo l a l ž ivot s sotva, kdy neujdete to l i k času a r o z h o d n o s t i , a Byste něco p o d o b n é h o u s k u t e č n i l i , Ke chci se :'r oto v zdít u r i n ? f a n t a s i í a v y m ý š l e t si příhody, ii£bot bych touto knížkou rád postaví.]. ma.lý p a m á t n í k naši ú s p ě š n é práci. P o m o ž t e mi ¡...roto, jak r e j l é - e umíte. 14 dní “ tři n e d ě l e - je to dost č a s u n a d o b r o u odpov ě ď ? ■,
v.
V d o p i s e A u t o g e n o v i jser v y p s a l jaké n á l a d y •.ne v p o s l e d n í c h d n e c h posedly a jek jsem cítil, že jed"ně Vaše p ř á t e l s t v í mjte drží h l a v * u vzh ú r u . Se z l o b t e se p r o t o na mne, k d y ž snad n ě k d y naléháni v n e v č a s f Je v to v ž d y h o dnš d o b r é vůle. J i n a k m ů ž e t e p r r ^ c o v a t k l i d n ě cestou, k t e r o u jsme smluvili, i. i kdo V á m p ř e k á ž e t neb u d e , sledovat o v š e m a n o , ale s b l a h o v ů l í tí.. větší, č ít v í c e o p r a v d o v o s t i do s v ý c h činů vložíte. K e n i t o ^ d e d u k c e , je to k o n k r é t n í vědomí. V š e c h n y Vás, staré i m ladé zdraví a.o
V'
€5
Holná 1956* Po h l e d n a t ábor od hráze rybníka.
isiástup n a Holné 1956. / Standa, Svígo, Bratka, Autogen, Hiki a Chi n g o / H o l n á byla zase k l a s i c k ý m táborem. Stálým. N a nádherném, ji h o če s k é m rybníku. ^ M ě l a jednu zvláštnost. Po válce, pokud pamatuji, poprvé - podsáaky z tyčoviny. Protože tradiční materiál na podsady - k r a j i n ky ~ n ebyl k dostání, vzpomněl Bradka, že kdysi před I. svě t o vou v á l k o u s kluky stavěli podsady.... Na H o l né byly vynikající táboráky. Hlavní s výpravnou revue. A vysoce zálesácký táborový krun s totemy. A n e z a po m e n u t e l n ý výstup těch, kteří se nám, co jsme vedli o d díl, charakter!sovali hiblets "Služ!" Eovery. V ý stup se jmenoval "Nelso n o v a koupel" a byl vzorně proveden. L o u l a hrál admirála Nelsona. V elká táboráková revue se jmenovala ''Válka světů" - děj o v l i v n ě n prvními cestami do vesmíru. / Anebo se revue také j m e n o v a ] & j ;: Ale písní tábora byl "Noodle fox".../
67 Hl e d a l jsem ve svém n á h o d o u u c h o v a n é m zápisníku, ve k t e r é m jsem si dělal p o z n á m k y k programu. Toto byla schůzka v ČYK ve středu 28.11.1956. V p o z n á m k á c h k ní m á m tato hesla: Zahájení: ú č a s t + body hory "Plaváčci" Promluva: "Ochrana a pomoc slabšímu." Hry: 1. Namal o v a t plánek cesty zdola od la novky n a fíkočku.
2. Signalisačka. 5. "Marathon" /dáv a t nohu. za nohu/ Zpív.
A na snímku je zachycena ta signalisačka. S půlkou Iva, fívígem, Postou, Kačkou, Tomíkem, Přemíkem, Zubem, Kájou, Plavečkem, Fripim a j . Dřevěná budova stařičkého ČYK byla na š í m novým, n e z a p o m e n u t e l n ý m domovem, když jsme ten v Lomu opustí-
11
. . •
Z původních 14 " stařešinů ", kteří s Bratkou př i šli, vznikl zase oddíl 28. A právě jedna jeho generační vrs t v a padesátých let přij í m á mávanou morseovku. Švígo
Sázava, bfe z e n 1957 P r a m i c e a jarní voda - to už se dá Často plavat ... Tohle bylo pravděpodobně po jednom plavání. Zaujali jsme f o t o gr a f ickou pozu, Chingo nař í d i l samospoušt a : 11 Do čela, nepovol, bij se vpřed..." Pokři k u j ící zleva: Švígo, Autogen, Pacík, Pulec, Chingo, Tonda, Jarda, Vorlíček.
69 Souš 1957. R a n n í kapitanát. Ludva, Ivo, Zub, Bobánek, Pacík, Batul, Švígo, Bratka. Kluci s bambulkami jsou k o r m idelníci dvou ú s t e c k ý c h mužstev. N a Souši jsme zažili opak "souše'1. V prvé polovině tábora^by lo sucho av vedro. Druhá prolila. Pravý, jizerskohorský déšt. Soustavné šňůrky s nebe. A stále. K o l e m kuchyně byl močál,do kterého služba "topila" břevna, aby se ke kuchyni dalo chodit. D e n se skládal z ranního nástupu, čištění zubů a s t a n a ř e n í . A v o d y a plísně ve stanu. V o d a v soušské přehradě stále stoupala, takže kapitánský můstek byl p o stupně m ů s t k e m na potápějící se lodi. Dlouho jsme odolávali. Ale pak jsme tábor skončili asi o čtyři dny dříve. Uf, to byl tábor! / P o u č e n í - neskákejte do vody po hlavě, když nevíte kam - viz B o b á n e k na snímku! ^ N e s t a v t e latríny n a kopci nad táborem! Byt i daleko od tábora. L i j a v c e dokáží nečekané... /
70 Sk o č k a 1958. Ještě ted mi běhá mráz po zádech, když v i d í m tuto fotografii. P ř e d s t a v t e si, Jak neustále k r k o n o š s k y prší. A na Skočce je celý oddíl. A není tam vůbec žádná střecha. A v kuchyni všude tečou po stěnách a se stropů hnědé pramínky. Ještě ted naj d e t e ve stropě n a d stolem v kuchyni díry navrtané nebozezem, aby voda nes t á l a na„palubě^ ale v t é k a l a do p o d p a l u bí. Mimochodem: t í m n a v r t á n í m mne Batul tenkrát pěkně rosLobil! Když jsme Skočku po dlo u h é m bojování konečně získali, tak jsme ji n e j dříve museli celou rozbourat, a b y c h o m ji zase mohli p o stavit. .. Dodnes mám n e s k o n a l o u úctu k tem Rikiům, Jardům, Bojům, Pla v e c k ů m - prostě MUŽŮM, kteří ten ČIN dokázali. Švígo
71 L i p n o 1959 L i p e n s k á přehrada byla nove n a p u š t ě n a a toho jsme h n e d využili k táboru. A plachtění. K a ž d é ^ m u ž s t v o mělo mimo p r a m i č k u též jednu p l o u t v o v o u p l a c h e t n i ci třídy "Pirát" - p o s á d k a k o s a t n í k a kormidelník, Do dějin v s t o u p i l a - kromě lipens k ý c h kanců - t a t o ^ p ř í h o d a : P l a v e č e k / ? / se svým k o š a t n í k e m vyjel n a n á k u p do Černé/?/. Sí la v ě t r u podle B e a u f o r t o v y stupnice síly větru nepatrná. N a z p á teční cestě - před přicházející bouřkou - vítr zmohutněl. N a je zeře to začlo! Ve v y s o k ý c h vl n á c h a při pěkné rychlosti naje d n o u náraz. " P l o š ná" / p l o u t e v / v y l e t ě l a nahoru a zase zapadla. Co se stalo? Vlny byly tak vysoké, že v n i c h pos á d k a p ř e h l é d l a plující kládu. A s p i r á t e m ji přeskočila... N a lodi ani škrábnutí.
4. září 1960
A te3. jen něco pro pobavení: Dostal Jsem dopis od V á ^ v a * * h:,re/ to jo ten slavný S i v a £ "üíí"" i, n™ fnnri■ & o n --” Ď X a “ --c-yon israci/ sraci/. . Byl u mne v ooddíle ¿díle někdy v létec létech -yio 19¿0. !>".?.£ jft r.\\5b ¿ex. títr.ry vodák co? . A r topice se zmiňuje také o Tobe. Chtěl mi gratulovat k svátku nsuv'Aít, v¿.a si na to vzpomně/i začal shánět .«oji a a x ^ u . Jía s je Jdu iruzs u e v m i a ^ ..e setkal s 1 ’ ”"° L;vnikem Ing .J ane jí j^ryš7.ínem/ óp.. sá.. je ^irar-.sc-e vníic li..... způsobem, že z bankovního luedníka byl přeškolen _L1 ' ' * „ , • yL d r u ž s t v y . len ho ouii.|.zai na svého bratrance Karla Kryšpína/ snad víš, že baletí/. Slepička - vlastpě K.Ke ho
odkázal na Svatku Starého, ten aa Dra Votavu/Kuličku/ a Votava na ^ng Poláka/loulu/ a ten na "pana Švece v Tesle", ktej.., mu konečně a dresu dal. A Ty možná 2e si to ani nepamatuješ! , v každém případě mne tato' přihláška po 40 létech potěšila a take mi vysvětlila, proč se mnou üafl- u ^ u u o x a iiu,.flai Styk /Poslal mi v červnu pohlednici z Fenjanu v Korei/.
13. ledna 1963
f5etl jsers chlapcům ^v^u zprávu o činnosti v Praze, Pikulík už měl nějaké zprávy od jednoho chlapce s nímž si dopisuje. Zejména obdivovali Vaši h r ^ u i V r š í podnikavost ohledně domku u Vltavy. Pro mne samotného bylo to přeneseni se o třicet let zpátky: nejenom, že jsme kdysi o tento domek usilovali /byla tam d^ílna pro zhotovování odznaků fy. «lehl/, ale i způsob, jak na to jdete, je zcela totožný, jak jsme to i my dřív dělali. Fám z toho velkou radost. Zpráva o schůzi v Jaohtklubu je velmi zajímavá, ale pro mne má trpkou příchuť. Kolik let bylo ztraceno pro nechápavost, nepružnost lidí, kteří mají moc, co ponížení a duševní zatrpklosti nám přinesla léta, která se nyní nazývají /léta kultu". Zaplat Bůh./jsem nevěřící!/ za to, že jsem se dočkal aspoň nynější doby a věřím, že se dočkám i ještě většího rozjasnění pokud se týče lidské důstojnosti a svobody projevu. Ten K a x i m o v i č , o kterém se zmiňuješ, byl skautem - ale myslím, že to byl jeho otec, protože by m u dnes muselo být přes šedesát let. Myslím, že byl v oddíle u Pvojsíka. Velmi by mne zajímalo jméno omoho otce, který se prohlásil jako jeden ze zakládajících členů Junáka na Kižkově. Abys věděl, jeden čas jsem vedl dvojitý oddíl : pražský a žižkovský to bylo ovšem někdy 1Q16 či 1Q17. N e v í m , zda je to ten případ. Jdeš správnou cestou, potvrzuje to i zpráva o onom kandidátu psychologie - jen "hedej se z e v š e d n ě t !'' Lidé rádi berou, ale jsou neomplenš nevděční, zvláště dnes. Ptřez si svou důstojnost, nenech se využitkovat. To nemám na mysli naše chlapce, ale ty "lovce nápadů", kteří pak Tvojá pracně vytvořenéu zkušenost prohlašují za svůj přínos a ještě ja navíc zvulgarisují.
73 1 1 , ú n o r a 1963
ro*
<
rT<*m
CA O y
poí Lt^-o ťa/tí.
VtfKlo
M i l ý Š v í g o , ....
Z n o v u a znovu bych chtěl zdůraznit, že třeba jasně odlišit činnost "mladého o d d í l u '1 od činnosti starých. Myslím, že Kladete přílišný důraz na organisované styky starých pánů, t.j. Vás chlapcý vyšlých z oddílu a jste pr oto neštastni, že se vám to nedař?'. Dostávám takévé dopisy. Ale svět je přece veliký a cest mnoho, jak byste se mohli natrvale udržet na jedné stezce? A ostatně vzpomínky, vzájemná příležitostná swíkání a pomoc jsou také krásné, j
t
Naproti tomu činnost oddílu, který ve změněných podmínkách a k n © v ý m cílům uplatní v š e c h n u tu zá s o b u tradice a zkušeností dřívějších pokolení, to je věc jina a tu musí držet Ti, kterým osud a nadání to přispudilí. staří jinPSlahovolně pomáhají, ale není to ani jejich právo, ani jejich povinnost, pouze dobrá vůle, V důsledku toho ovšem nemají ani p r á v a do vedení oddílu se mísit, AnA> formálně, ani posudky nebo odsudky, A tu vystupuje na jeviště další činistel: kanoistický oddíl a jeho výbor. Můžete si ho obsadit svými pracovníky, nebo \ ! o své dobré práci a úmyslech přesvědčit cizí pracovníkyi ale nemůžete í 1 ho přecházet, chcete-li v něm najít podporu a v čase potřeby / a nikdo 1 neví, kdy může nastat/ i kompetentní zastání. Setřásli jste už "pseudojachting". Setřeste ze své činnosti i n á z o r a a rozhodování "pseudovýborů" starších pánu, kteří už oddíl sledují jen desetinou levého okálttt a pracují pro něj jen p o s l e d n í m ^Článkem malíčku levé ruky, Měl^bych plakat pro staré časy, ale nedělám^to a nenechávám se tím ovlivňovat, Oo jsme spolu krásného užili, zůstávám nám a je lhostejno novým pokoleními Oni musí hle d a t své radosti a^boje a my jim k tomu musíme pomáhat bez ohledu na to, že to nedělají tak jako my. Myslím, že mi rozumíš, Dohodnete-li se, p ř e j u Ti hodně úspěchů n a .obnovené stezce. 2 e_při tom kriticky přihlédneš k námitkám svých kamarádů, pevně věří*A-Já ovšem dodnes jsem se n e ^ d o z v ě d ě l , co vlastně Ti vytýkají. ¿i tí. osob-**, v Voi *
74 7 . bř e z n a 1963
Samozřejmě "tane mi na mysli stále osud pražského oddílu a bojím se, abyste mým slovům špatně n e r o z u m ~ ě l i . Jsem i^toho názoru, že pro trvalou a dobrou práči JJSJU— yJiodn e., aby se u vesla střídali "nezaopatření" mládenci, o nichž je předem _ známo,, že netydrží déle než dvě sezóny. Domnívám se, že v čele oddílu má být existenčne usazený muž, který by ovšem neprováděl vedení tak intensivně a do detailu, jako jsem to mohl činit já, ale klcý by právě usměrňoval práci těch mladých ochotníků. N emohu ovšem navrhnout, natož se rozhodnout, jaké personální složení by bylo v dané chvíli n e j v h o d n š j š í , ale Tebe^ev, Standu bych považoval za jedině seriosní kandidáty na vedení a někoho z těch, o nichž uvažoval Oanoítko, z spomocníky-. Tím by byla r ozřešena ev, rivalita mezi stejnověkými(jcandidáty na vedení.
4. k v ě t n a 19&3 Me
a b ych se vrát i l k dnešku*
P ř e d e v š í m m á m r a d - s t z toho, že jsi už oddíl převzal. K y s l i m , že bude t ř e b a p ř e v é s t jeho z p ů s o b ž i v o t e n a n o v é p o d m í n k y , že ze staré tradi se n e d á p o ř á d žít, “ Proto ie třeba, aby u k o r m i d l a stál olo^ví a ., ^ ‘ -erý je s o h o o e n a n a l y s y
situace a v y h l e d á n í nové cesty, Dále mne p o t a s i i o ,
že P e t r a íJelitu jsou tak aktivní o v y j e d n á v a l i s T e b o u Staňkov. iim se to mé u z n á n í - tak se m á pracovat! což mne ohromně p ř e k v a p i l o , že
Vyslov
A k o n e č n ě o v s e m to n e j v a t š í ,
se v á m skutečně p o d a ř i l o p o v o l e n í n a
S t a ň k o v získat! T o je n l o o zcela n e o č e k á v a n é h o , p o v a ž o v a l jsem ten ráj už zs ztrsoený. Kde v š a k t am chcete t á b o ř i t ? P o k u s í m se vám •oradit a p ř i n e s u i p ř í s l u š n é mapy, které Ti dám k d i s p o s i c i / je to i mana 1 : 2 5 .0 0 0 , o v š e m n á l e ž i t ě r o z s a l á t o v á n á , p r o t o ž e h i s t o r i c k á / Táhle znrá v s mne také p ř i m ě l a k t o m u , abych do J raa}
jel a to
75 26 . srpna 1963 . Milý S v í g o , i*
„
četl jsem Článek red. Pacovského v posledních Literárních novinách a slyšel jsem pondělní vysílání. Byl jsem však právě ve velmi špatném tělesném stavu, neboí ten den jsem od 9 .do 18.večer prodával na ulici knihy za. úpalného vedra a o hladu/nebyl čas na jídlo a pití/ 9 tak jsem sice vydělal za den 155 Kčs, ale vrátil se polozničen. A te3. ty dvě správy najednou! ! ! TVZ i
Usnul jsem teprve někdy kolem jedné po půlnoci, když jsem si v z .al dvojitou dávku uklidňujícího p r o s t ř e d k u - to jsem dosud nikdy neudělal, a. tak jsem včera byl “grogy" a ještě dnes jsem jako by mi dal palicí ránu do hlavy. Je ťi to snad nepochopitelné - ale byl to boj s náhle se protihrovší hrází, kterou jsť«i stavěl mezi sebe a minulost, obnovení boje, zda m á m se veřejně přihlásit k jednání o reformu Pionýra, staré Zkušenosti na vznik trempingu a marný boj proti n ě m u v prvé republicea zas radostná vděčnost k Vám, kteří nesete prapor dál a celkem úspěšně plníte to, co jsem Vám v zimě doporučoval, když jsem Tě přemlouval, abys ses znova u l a £ vedení n a úrovní, jež by byla uspokojující pro dospělého pracovníka. M i l ý Svígo, je toho příliš, co bych Ti chtěl napsat a co bych chtěl vzkázat našim chlapcům, ale je to dnes nad má síly vtěsnat to do dopisu. Však se za několik týdnů s e A jdeme * Praze a důkladně si věc probéřeme. Já si zatím opatřím další informace a samozřejmě se s nimi s T e b o n podělím. Ve vysílání jsem poznal hlas Boba, který mel vedení nástupu/?/, _ _ _ _ ¡tá ranní rosa vůči " jaternicícm" oficiálních zpráv z pionýrského srs
;le1
itu tak zatím dík
co
s
P.p. A J Vc
V
's .
a 'V
ñ/±
•j
V»
* «a
*>
■ 4? ■i.
4
$
j/ */r*-
¿e i/Ke 'tVny
i
I X $ r -
3
A
J
J V 30 I -r* «V. ft *> A J si ¿ i 4 J oi J i ■v 4 ' f >S T« 'S 'S
77
POLSKO - šedesátá léta Při pobytu v Gdaňsku jsme byli kapitánem polského kadetského trojstězníku "Dar Pomorza" pozváni k návštěvě lodi. Jůkladne jsme si ji prohlé ( "Dar Pomorza" slouží jako výcviková lod polského namornictva.) Na snímku - Selimově ? - právě přejíždíme z mola k lodi.
„ Svígo
78
H a v í r n a 19&6 ~ setkávání generací při harmoniu. Nahoře zleva: Sláva, Loula, Tonda, Švígo Dole zleva: Tonda, Boga, Autogen, Akela, Jarda Už kdysi dávno - jak mi Bratka jednou říkal usiloval oddíl o domeček na začátku Rudolfovy štoly.^A v šedesátých letech se histo r i e o p a k o vala. Úspěšně. Jméno "Havírna" má po havířích, k t e ř í štolu za císaře R u d o l f a II. hloubili.
SLIBUJI
NA SVOU
Č EST»JAK D O V E D U
NEJLÉPE, ŽE
BUDU
1. M I L O V A H VLAST SVOU, REPUB L I K U Č E S K O SLOVENSKOU,A SLOU ŽITI JÍ VĚRNĚ V K A Ž D É DOBĚ, 2
.
PLNITI POVINNOSTI VLASTNÍ A ZACHOVÁVATI ZÁKONY JUNAC KĚ, 3. DUŠÍ I TĚLEM BÝTI H OTOV POMÁHÁ TI BLIŽNÍMU.
NIŽBOR 1967
! 80
Ru n i n a 1 3 6 7 . Byla to velice zvláštní krajina. Tam n a v ý c h o d n í m Slovensku. V i d í t e ty březové podsady? Celý tábor byl vybud o v á n z bříz. Ně c o p o dobného jsem před tím s oddílem nezažil. A také se mi před tím ještě nestalo, abych byl při svém p ř í c hodu do tábora obkl í č e n Ind i á n y na koních. Jen ty tváře mi b y ly velice známé u vol a l y na mne:" K a z d a r , Švígo!" Ale byli to praví Indiáni, protože přijeli na ko n í c h bez sedel. Jen jeden nebyl Indián. Spíše Don Quichot. N o h y mu dosaho v a l y ta k ř k a až h a zem. Žádný kun mu nebyl dost velký. Kdo to byl? Kdo jiný, než jeden z v š e m o c n ý c h vládců tábora - Luděk. Ajfeakě jsme měli na onom táboře "vany", Tak kluci přezdili t ů n k y v t á b o rovém potoce. Skoro každý měl tu svou, A tam jsme se také naučili píseň " Oliva, oliva.."
81
O L D SKAUTI 5. v , , K U L I N B A (1926) A K E L A (1930) SVATKA ( 1924) 5 U T R (l928) PŘI N Á V Š T Ě V Ě WUPIKA V PRAZE 1967. ^ v Wupi je ten, na kte r é h o se upírají zraky všech, a přesto ho nevidíte. Ač neveliké postavy, trochu zavalit (americ k á k u c h y ň ) , nev e š e l se do záběru. O b ý v á střední Část N e w Yorku, vlastní boty číslo 36 , má zelenohnědé oči a Žá d n o u pihu. Přesto vy n i k á značnou inteligencí, což se zra čí na t v á ř í c h posluchačů, při jeho vyprávění. Je to také on, jenž se setkal s H r a b á t k e m v ffew Yorku. Foto sesumíroval a spoust zmačkl SURAN. * D ů k a z e m stálé akti v i t y a nadšení těchto shora u v e d e n ý c h V e t e r á n ů je poz d r a v z naáeho zeleného N i ž b o r u ze dne 1 8 . V I . 1972. . Í Í I Ž B O R J E í Ě fl Ý i S R D E Č N Ě Z D R A VÍ A V^Z P O M I N A J Í 10ULA SVATKA KULINDA CHINGO JACK PAMPEL KARLÍK HRABATKO P EJSEK BOB PETR LOUSKÁČEK JIR K A ŠOUREK ROBIN MEDVĚDÍ i i
1 . J U N Á K JE PRAVDOMLUVNÝ. ^ ^ S kaut- u n á k považuje za podlost zvítězit lží nebo "podvodem v ce lem životě. 2.J U N Á K JE VĚRNÝ A ODDANÝ. A Zůstává věrný přátelům., i když. je stihne nestěstí a nezaviněně p o n í ž eni.Plní příkazy zákona skautů-junáků.Je oddaný svém u o d d í l u a v ě r n ý syn svě vlasti. , 3.J U N Á K JE PROSPtíŠN! A POMÁHÁ JINÝM. S t a r ý m lidem, dětem, l i d e m v neátěstí. ^ . ,. : ; K o n a dohře skutky i zcela zdánlivě nepatrné jako je odstranění "banánové slupky a s třepu s chqdníku. -'■ ■> ; y 4.J U N Á K JE P Ř Í T E L E M VŠ E G H LIDI UtTBHES. VÍJLE A BRAT R E M KAŽDÉHO J U N Á K A S k a u t - j u n á k je h u m a n i s t y a. nerozlišuje sociálně.Miluje dobré li di $ chce, aby celé lidstyfe^BlouŽilá dobru. 5-J U N Á K J E ZDVOŘILÝ. v' V- . N e v y c hovanec je odpořný \ j e v ^ e vulgárn^. „ 6 .J U N Á K JE OCHRÁNCEM. PRI R O D Y ik CENÍfYCH VÝTVORU LIDSKÝCH. S k a u t - j u n á k ie hrcly, že při&ré oíL_\_je ochráhcem přírody, n e b o ť je to j^eho druhá ma^ka-r^Lkď^ ixeiiLgmafiíaí ^ , 7 . JUNÁK J E POSLUSNY RODINU,PŘED|ÍAV$ŇY-Olj A VŮDCŮ. S kaut-junák se dobrov o l n ě p J d M i u j e rozkazu, protože ví, ze je ho osobni svoboda kon&^L taný, kde\ zaěiná svoboda druhého. 8 . JUNÁK J E VESELE MYSLI. | S k a u t - ^ u n á k neztráci h l a v u W těžkých chvílích; udržuje si r o z v a h u a vx, že m n o h é „ n e p ř e k o n a t e l n é ”překážky zdolá dobrou n á l a d o u lépe než škarohlx&stvím. 9.J U N Á K JE SPOŘIVÝ. , S k a u t - j u n a k není lakomý, ale zná cenu peněz.Nekouří a nepije . A l e je o chotě^ dát své peníze opravdu potřebnvm. 1 0 .JUNÁK JE CISTY V M Y Š L E N I ,SLOVECH I SKUTCÍCH. S k a u t -junák nemluví hrubě a sprostě a varuje se špatné společnos
Me d v ě d se svými v l č a t y před Havírnou 1970 R o b i n ů v po h l e d od náspu před. dveřmi do štoly na Vltavu. H a v í r n a m ě l a n e j e n h a v í ř s k o u minulost. P ř e d vál k o u v ní s í d l i la f i r m a "Pichl" - v ý r o b a razítek/?/. Později sloužila jako místo pro hlídače skladu dynamitu při stavbě mostu na snímku. Dynamit byl ul o ž e n na začátku štoly proto ten ochranný násep. A p o d l o u h l ý m oké n k e m směrem k n á b ř e ží byl vc h o d do štoly hlídán. A b y l a též známa pod jménem P r i m á torský domeček, protože do ní chodil Jeden pražský prim á t o r chytat ryby.
84
Reknem e -li IíIŽBOR, okamžitě se dostaví pocit blaha, k l i d u a Štěs tí. ^Ta první leta, kdy od r o k u 1931 v z a d u na louce vznikla valašska v e sn i c k á s domy, zvoničkou a vlcáckými chatkami, byla velmi aktivní. Reservace byla pilně navštěvována, jak celým oddílem,tak i jednotliici, a právě ta skvělá louka, která je dnes z n i č e n a , n á m u m o ž ň o v a l a všec h n y hry a l e h k o u atletiku. Byly doby, kdy sípy svi s těly všemi směry, oštěpy létaly n ě k d y až příliš s m ě l e (X h a , P a ř í k a A k e l a ) ,zuřivě se hrál softball, wole^ball, házená, běhalo se. hral se poklad, toulali j^sme se _po le s í c h a stopovali zvěř a ve cer jsme usedali k táboráku, zpívali J i m m y Lackland, M y p l u j e m J ižní kříž^ Doktor M o r t o n ^ a B r a ť k a v y p r avoval své napínavé příběhy, v nichž jsme všichni ú c i n k o v a l i . S o m n a m b u l i c i nerušene v y c h á z e l i ze svých stanů a procházeli kolem ohne a zpet do svých stanu, ¿nali jsme tam vSe tak důvěrné, ze jsme se cítili n a p r o s to ^bezpečně, i t a _souhvězdí a hvězdy, zářící nad ú d o l í m . n á m byla přáteli. Srostli jsme s tímto úd o l í m a nikdy na ně n e z a p o m e l i ■ i v letech zá k a z u jsme je navštěvovali a v tichu samoty jsme se v r aceli do t ě c h slastných let. ’ B y l a to skutečnost, nebo jen sen? Za ™ wvta^ í . 7___ dlouhá léta se-1 přehnalo mnoho. .bouří přes naše údolí. I ___________• . -1 . v J
r u : " N I Ž B O R JE NESMRTELNÝ."
86 V Ý ŇATKY Z JEDNOHO DOPISU KO N G E M L E D N A 1969. ... Další ber tedy spíš jako sled n a č r t n u t ý c h pod n ě t ů k zam y š l e ní. P o dnětů k zamyšlení v oblastech, k t e r é jsou pro řešení p r i n c i p u , d l e „ m é h o názoru, rovněž nezbytné, ale které Tvá oblast u v a ž ování bud n e p o s tihuje anebo - dle mne - zaměňuje " p r o s t o r o vé" n a z í rání n a z í r á n í m "rovinným". Když jsem myslel n a Tvůj dopis, měl jsem. stále v ml h á c h p o d v ě d o mí tuto zdramatis-ovanou p ř e d s t a v u odpovědi na něj: II. Představa. O tevře se opona. N a prázdné, černé scéně v pozadí osvětlený nápis: "... a sloužiti jí věrně v každé době." Z a m p l i o nu se ozývá boj o v n á melodii- písně* " Kdo nejde s námi, jde proti nám..." ..... ... To b y mělo být asi motto mé odpovědi. Na bási pro nás 'Nákladní věty*' se zamyslet n a d jednotlivcem. Ač žijeme ve v e l k é m dramatu, bránit se d r a m a t i s o v á n í . Ze všec h sil se p okusít zůstat nad ním. Zachovat si "cool mind". S n í m pozorovat, hodn o t i t a zvažovat. Pak se zorientovat a pokusit se zvolit vlastní "roli". Není to vůbec lehké a není to ani j e d n o d u c h é ........ , ,, Co jsme tyto dny prožili - aniž jsme o tom promluvili - na n á s zřejmě č a s e m dolehlo. Racionální beznaděje, absolutní bezmocnost. V hloubi otázky kde je tvoje místo, kde můžeš, umíš, chceš pomoci ? Vnitřní šok, př e r o d z naivismu do "cool mind". ..... ...Ještě něco ume napadá. Dost mimo. Když jsem byl menší, měl jsem doma dva skautské pásky. Jeden so lidní, litá^přezka. Barvy bronzové. Měl jsem ho moc rád. Bylo na n ě m u l i t o í Č e s k o slovenský Skaut-Junák. Bud připraven. Druhý byl s přezkou vytlač e n o u z plechu, černé b a r v y - přezka. Bylo n a n ě m vytlačeno: Český Junák. Buď připraven. Ten druhý byl vyr o b e n ně k d y v r. 1939* Podvědomě jsem měl od k l u k o v s k ých let tyto "hodnoty" před sebou. S tou p r vní p ř e z k o u jsem ani nepohnul; ta druhá už tak pevná n e byla. w Pro mne n ě j a k ty p á s k y ztělesiují d ě j i n y ........ ...Proto asi chápání každého z nás bude kosmopolitnější - ač s vnitřními zábranami - přesto více s cool mind, s h l u b o k ý m o d p o r e m vůči omezením. To, co jsme s l i b j ]i na svou čest, nebudeme vidět v "rovině". Náš p o j e m prospěšnosti a věrnosti bude mít ji nou k v a l i t u ......... ... Pozorovat, zhodnotit, zvážit. Najít vlastní optimální "ch ý š ku" a být v ni vytrvalý. Drobný, osobní p r o g r a m ........ . , .
" Bud připraven. "
........................
87
Nastup - lé ta sedmdesátá» K o lik těch nástupů už bylo. A vždy tam najdeme nám známé, b lízké tv a re . Tváře, které nám nffco ř í k a j í a kteryrj máme co ř í c i . S íla trad ice je úžasná. S íla dobré trad ice je více nez úžasná. Nákladním kamenem te' trad ice je slovíčko "Po jri", ne slovo "BěŽ !"
Pojd“, neboť jsem t i vzorem ...
/Tyto dvě asociac? vyvolal ii mne pohled na snímek. První na snímek jako ce le k; druhou na muže s pr ýmky na čapkách a na ty v našich nyní j i ž tradičné putovních bílých námořnických bundách.
Švígo /
S y M P O S I O N
' 1 1 7 0
88
Byli jste na svýcarském setkaní 5.a 6 « září u Akely?Ne? To jste přišli o veselý vreekend.Pro vás jsou tedy určeny následující ř á d k y,které snad i ůčastníkům nlco z tich dvou dnů připomenou. S počasím to bylo zpočátku špatné;pokud mohu podat zprávu z našeho smiru;v sobotu d o p o l e d n e , t . j. od Karlsruhe na B a s e l .Střídal se déšt s lijákem témlř až na hran i c e . To jsme ježte jeli d v a . Já a H a k i m , který díky pomalu p ra cujícím úřadům jest! nemá pas, a tak plkně oblečen se připravil na eventuální jednání s celníky,aby vymohl visumjna přechodu .Lei štěstí právě chodilo někde po horách, a tak. jej páni celníci po velice stručném jednání nasměrovali zpět. očasí se zftačné zlepšilo a i slunce se ukázalo a já jsem dále pokračoval sám, abych vyhledal místo našeho setkání. Akelova hacienda sama je celkem snadno k d o s a ž e n í , j s o u c ve starém k a m e nolomu ,nedaleko POíušrnl živé silnice z -Jaselu přes e i nach n a Jel ew.ont ,a to, že jsem před jejím nalezením poznal blízké okolx,jje záležitost zcela privátní. •Te to známý zákon s c h v á l n o s t i ,ze z n ě k olika možných cest tu pravou použijete jako poslední.Před vchodem visel program na odpoledne a příští den,kde byl T.udva urČen kuchařem- já rozmisťovaném s t a n ů ,dáie ^tam stálo neco o ranní r o z cvičce a podobné* poplatné zprávy, hrůza pomyslet, že by mši muzik někam blžet. y l a tam však i jiná o z a a m é n í ,jako na př.nedální občd 2 - 3 hodiny,což zvl á š tě Pulec hodnotil velice kladné,i když si myslím, že pisatel mel u r č i t é .jiné, přesnější úmysly.^¿hem o d p o l e d n e ,kdy se sjížděli ostatní,take Fripi s Lídou z Anglie,se začalo s úklidem l o m u ,přípravou táborového kruhu a prosti všeho, co bylo p o t ř e b a . enši kameny o d h á z e t ,vetší odvalit,s jiných udělat sedačky, na kter/* ?ri£ly potom kulaté'- kusy pařezú . k u d v a a jeho sestra Hanka se zatím ujali kuchyni, vybírali od příchozích potraviny a připravovali večeři, mritom-n é d čti objevily zábavu hledat houby p r á v ! na okraji lomu,takže skýtaly naději na pád a splch do nedalekého špitálu, I jinak bylo moc veselo a tak není divu,Že se o d poledne brzy -e č e r .'7a soumraku je me- pov;@eerm-li mnoho dobrých ji mol a munnari ' ji;-te pr o m i n o u , žo neuvádím přesný jídelniček z obavy před záměnou jídla sobotního za nedílní a n a o p a k ,hlavni však p r o t o , že jsem to z a p o m n ě l .V Í m .Že bylo do statek „biřtguláse''bramborov o - g ulášové polévky, s ,¡Čerstvé jma h o u b y 1,nebo chleby s p a š t i k a m i ,s ý r y ,salámy a take*' donací bábovka, s u š e n k y ,Čaj ,kava atd. Vlhké* dřevo bylo ořec o jen přemoženo třetí ludvovou zápa.lkou a oheň se za o o m o c i „áervená se line z á ř e 'r o z h o ř e l ,abychom s i ,jako při všech minulých takovýchto o n n í c h ,uvědomili sílu přátelství a dobrý pocit při našich s e t k á n i ,h, kterých, je nit zvláštl v poslední dob! (si váži ti .Zpívalo s e ,p o v í d a l o ,v z p o m n ě li jsme našich zámořských kamarádů,když í?vi£o informoval z amerických, a k a n a d ských dopisu,ale i evropských a Českých ' Standa,oddíl a pod, / . O o p o v i dalo se n a všetečné o t á z k y ,ktere' už dříve rozeslal Akela p o š t o u , a ktere' dávaly p ř í l e žitost k rozvedení v přednášku s body, o d s t a v c i ,skupinami a_ p o d s k u p i n a m i ,mlkterc byly k opravdovému za myšlení ,jiné* zase pro obveselení .Také přišel.- ú p l a t n é m dldecek,ten co právě přijel z A m e r i k y ,přivezl sebou veliký k u f r ,á v n i m mohl každý vidět mnoho zdánliví navzájem n e s ouvisejících vlci,jako pár nových bot, časopis P l a y - boy, pár starých bot, těžítko tvaru ^piko Še1'křemenný oblázek,k o s t k o vaný SSlekjklec na kanára se žlutou husou, cihlu, 'Towninj ráže- '5 á a a ...... vidí i,žo co jsem n e z a p o m n e l ,to jsem. přeházel a musel bych si skočit okolo ohni nijakým národním t an 9 čke m .mak on e c se pomlrne zevrubné hovořilo o možnostech - :ole Ire dovolené1,nebo její Části sjezdem vhodných řek a take' o stavte pramice, což by se oři padne zdálo být r ealisovatelné.Fripiho o m l u v u , Že by se nemohl zúčastnit její stavby dojížděním z A n g l i e , jsme p o c h o p i l i ;one by to^stljr.l asi bylo na tich,co te mají k Akelovi nejblíže.ko u v i d í m e ;chtěl jsem tím říci,že z a t í m nebyly podány přihlášky ani na vánoční lyžování v a k o u s k u ,protože T'ušns z '.orirubsrka se nedostavil a to je podnik,který by už dojednán pyti mel. ie ma TáŽený ctobář jistČ vidí, jaké" problémy vzešly před plenum, a ani jsme se ne dáli a byla jedna hodina oo půlnoci .,1amořnická ukolébavka" zakončila robotnní večer, y l a pěkná h v ě z d n a t á noc,upelešil jsem se tedy na pár foáen a plntavou^ pumu vymů jíenou od T.udvy pod balkon c haty,avšak bída, zde bylo. noční rejdiste asi plti Ap e l o v ý c h / myslím,se A p e l o v ý c h / k o l e k , ktere' si u s m y s l e l y , že -rudou chru mat zrovna na mem spacím pytli. rnrvalo to dost dlouho,než p o c h o p i l y ,Že se li to nelíbí - hlavni obávaje se náhlých střevních p o t í ž i ,samozřejmé kočičích. -’ ■'Ocvičil jsem mři tom břišní s v a l s t v o ,pro tože jsem je vystřeloval obloukem
89 cio tmy."cyž po slese áka»3 otráver.1 odsály,zbývalo .111 ježté několik klidných -inu t áo [:riciiodu :;onzíka a dárky,neboť z jedné strany balkonu visela host pa Sk. :-yio tedy ráno,sicc ráno jak má bÿtP'ic nás tak nepotéíilc,jako bohatý stůl,prorj bájící se pod -Ttrožstvio jídla;bylo íaožnó volit mezi c aj- 71 a kávou, o ;:u jar pr, chuti , jinak p^í lohy , již dříve pop san é . Pó si In éfni a vyzbrojeni 0 0 ïfcbalro výr.i pá,3te';ii rukavi cozd. a miíi j¿js-'i-e vykrojili na po chod ,jehož cíle;: ?-e díkj zd av í a povídání beh&řfí gob ty oeitem brzo staly travnaté' •'.lochy frcortovriho letiáté,kde jsr.e s překvapivou bojovností tvrdí soupeřili s pálkou a odpaly.V aždý bí-.hal jako vítr,pravidla se vysvětlovala hned na -nistí _a i v-hy by byly drbe prdznávány.Po'-ud se dobče pamatuji(mohu o klidný;:; bv^-Jo íó.-i říci, ro jedr:o :1,í tv0 v’'b r * 1o ,zO tie co o un . rao :ak prókrálo-, ale niko rú to nevadilo. i os tak ::tává,žo se Sapldnovará m o b d y r.eotikno 3 tak se taká stalo, Že na ■o ýíle.-rř -’oklad nezbylo dostatek ¿fašli.b'ake hr-áíi byli u závod žni a pogllpavali sladký isbo ;olťbáv; !i role.i. vlastní co:-Ido jsme se ale ochudit • . ti ■ o sl’-bová; ui vř rozdělili kolováni.: • ’ .:. ku i c t . obsad A'/ ■ & Ji : k a 2 vo h o d 1 -terá j . . o bravo vad :.• , : oe v 6 e 1 o u , . : arrot d ■ a : SO •:2tou z ":*t . ;. ■;ebc k c - é i l í j a k o ... :r píchl, a le jicte jg,že Pípa bizel,mávaje kola ;on h od n í rV ch lo a oraívé' t a k hodné' d a P e k o . I; ?- vd.. ■ ■.■: : I r í k , n a ní id :á •e nepyli leniví.,jak náktcfi tvrdí, v souvislosti s ks ,)italis-:r:o. •.o y ji j s .:i u po c eri a unaven i a tak jsme uvítali návrh r a navátí? vu .do:." ť ;v odióte, y ‘ln o op r'a v0 u áviděníh-idnd zodorcen l odkríro dne , pro Lože olano ■-, ; J .■ topn 0 'd'ó voda ba ; onu , b ot ot:o vc s t u p n * r a o p a l o v á n í a z e l e n í t r á v n í k y ví . b - o b i l o o o-avdu j a k o o i s t o mil i o r -irova o o p o č i r k u . 'anozi'e j „6 niko nucáenýcb l'o:c\ r a ,iSů , n e v z a l s e b e a a p a r á t , a tdk j s : ;e . o ar n i 1i pří lež" ‘ :r,J . o .í -.-ob n. , o u d ù . roklíbi;-.i nás joété Ak-: l a zasvětil do své tvořivé prače pruhu a u_ oln _ oi _:.dknd cjhlavnS zaj.lravá plátna o připravované ij.uot^aco 't o or rozdi oudofií b y l uso .iřodán Irso.cer t s o b s a z e n í o : hou. l a - d t o l a , kro - b.oidva m s^O'r - o a t a l n i . 3Zú61a d i l a s l a v n ý c h n i . ' l r ú , . a l o tod národní v o z vu ko Vd n u l i s d : : ;. i bo to b y l o výb-orné. ■évkj :djezd Ah o j s.otkar.í ou c o:í ,oI i.ber í si dal §i (Jjtt iUČ^ kuchyfi, •i
;
V e d o u c í vlčat v e d o u c í zablcek
Soutea
OId skauti
Prohlídka umeleckych pokladu v Akelove atelieru.
v hledáni pokladu. 4 - 6
hod.
1/2 7 večere 1/2 8 nastup k táborovému ohni Táborák
az do konce.
Spánek. V pripade neutuchajícího,
zuriciho živlu
se spi v Akelove atelieru. HEKNI ROZKAZ 6.IX.70. Budicek 8 hod. l,Konnidelnik
Ranni cviceni neboli rozcvlcka a trosku Yogy. 9 ho Pruzkumna cesta na Dittingen. lo hod.
Game a
Hry na hristi Dittingen s laak.prispenim p.Hugli Po náležitém vyhladověni navrat na taboriste .
2•K o r m i deInik
Obed
2-3hod.
Drobn© sportováni- badmington,
lasovani atd.
4 hod nastup oddilu a rozkaz pro pristi Symposium, Oddilovy pokřik a rozchod • 5*oddil vodních skautu za admiralitu Akela
90
Ač by^skalní^vodáčtí. teoretikové pozorovali jistý nesoulad v záběru - přesto je pěkný pohled na to, jak i kmen ve vodě uhýba... V dějinách vodáctví existovalo málo dívčích oddílů, které by L.ohly předvést takovouto fotografii z jarní vody, iako naše děvčata. / Snímek
z
let sedmdesátých. /
91 AKELA
K O N F E S E
1973
Skautskému zákonu chybí bod 11, S K A U T JE V Z D Ě L A N Ý . ' Lidé na Mandanaofžijící ještě v době kamenné, neznající a nemají cí nic z kultury, neznající boha(jen mlhavě11takový nějakv pták"), nezdobí se, chodí nazí s nejnutněiáím zahalením, žijí svorně, ne hádají se, dojde-li k takové situaci,okamžitě se k sobě obrátí zády a rozejdou se, nezabijí zvěř, jen z největší nutnosti vepře, a tn ho medicinman prosí za odpuštění, aby pochodil, že oni lidé musí jíst, jinak se živí bambusem, travinami, hlízami, červy,žá bami, odmítají vědomě cokoliv z civilisace a žijí na vysoké mo rální úrovni - až záviděníhodnéo ledy v podstatě splňují naše p o žadávky, a přece to nestaóí. Jim ano, ale nám již ne. My vyznává me morální čistotu, ale zároveň žijeme v civilisaci, která nás determinuje. Abychom ji plně pochopili, chce od nás vzdělanost» Tragedie nevzdělanosti tkví v samolibém přesvědčení, že vlastní lednická(pokud možno^nejlepší značky) skrývající ve svém nitru lOdkg šunky(pokud možno nejlepší kvality) a láhev piva(pokud mo žno nejlepší značky)je dovršením světové duchovní revoluce. Tato prostoduchost se rozvíjí omračujícím způsobem, vylučováním ochra nné skořápky(pokud možno nejlepší kvality), v níz' se to pěkně ži je až do doby, než ji někdo rozšlápnec To maximální omezení lidi z Mandanao ;je v našem světě možné jen u svatycho U lidí žijících v civilisacním procesu je(omezení)již vyloučené. Tento zvyk brati a zíti je železná koáile, které se nedokážeme zbavit.Příliš mnoho přáni a přílíš mnoho nesplněných. Rozkol mezi představou a skutečností(důvody revolucí). Musíme se proto duševně dostat tak vysoko, aby nás tato požehnaná civilisa ce nezalkla. Abychom porozuměli příčinám a následkům z ní vyplý vající a^naučili se ji správně a^moudře používat, musíme znát její zbraně. Pak teprve se s ni můžeme utkat,aniž bychom ji ublí Žili. Skutečny skaut musí být na vvši své doby a musí velmi ci tlivé reagovat na chomout,,k^erý mu ghce někdo pověsit na krk. VYSOQE MORÁLNÍ CLOVEK STOJÍCÍ TUPĚ PRED PICASSOVÝM OBRAZEM A NE SLYSICI MOZARTOVU SYMFONII JE PRAVĚ TAK TRAPNÝ JAKO ČLOVĚK NEMO RÁLNÍ ZAMOŘUJÍCÍ SVE OKOLÍ SVOU PŘÍTOMNOSTI. Jsem hluboce přesvědčen, že dojde-li jednou k doplnění zákona v tomto smyslu, má skaut všechny předpoklady stati se harmonickým člověkem budoucnosti. My přece víme, že skauting nekončí plíže ním, hrou na poklad, tábořením a softballem, ale že se rozvíjí stale dál přes rovery, old skauty az ke splynutí se světovou kulturou, jak můžeme ochraňovat krásu,neznáme-li ji., PROTO JE VŽDY LEPŠI ROZBIT SAM BEZOHLEDNE SVOU SKOŘÁPKU DŘÍVE. NEŽ TO^UDELA NĚKDO CIZI. JSME PŘECE OCHRÁNCI DUCHA PRAVDY» V^hymne je"..v obraně dobra a krasy" V zákonu"..ochraňuje vzác né vyplody lidské." * Za těch 60 let našeho oddílu žily generace v různých, mnohdy zce la výjimečných podmínkách, které přirozené přinesly novou proble matiku^- z d á n l i v o u n e z á v i s l o s t na g e n e r b. c i c h p^r e d c h a z e j ^ í c í c h . J e t o jistě problém zasadni,přinášející ssebou ohrožení celistvosti, ale není nepře itonatelny. Je nutné stale si uvědomovat, že s ješitností a samo libosti nelze jít vpředo Hlavní je"5^a ta má ve své tradici dost prostředku, a zkušeností) jak situace fřešit. Každý velký člověk se zbavuje sých libipvglných názorů v ^ájmu celku. JIZ MNOHO TRPASLÍKU TRPÍCÍCH VELIKÁ3TVÍM BYLO ODLITO DO GIPSU.r:: *
92
Tak jak se nám úměrně ztrácí umění lidu a přetvořuje se stále víc ve vysoké oblasti umění(Smetana,Bartók,Picasso,Beckett,Chaplin), tak rovnoměrně se rozšiřuje oblast světa, prekra&uje sve hranice a lidé přicház na Měsíc. Chci říci, ze pohyb stale vpřed přiroze ne odsunuje vzpomínání, vzpomínku, věci předeslána objevuje nam ^ nové horizonty. Pro nás stále ještě horizontv nasi Zeme.Jeste sta le. Vnímati bezprostředně tvto nové o b j e w ve vede a uměni zname ná býti moderním člověkem. * Směřujeme stále víc k demokracii humanitní0 To jest,f ne tedy jen k vládě lidu.(V tomto termínu není řeč o kvalitě^vlady).Ale(k vládě osvícené vzešlé z osvíceného lidu.Neboť vládafosvícena po třebuje vzdělaný a informovaný lid a naopak vláda násilná potře buje lid nevzdělaný, bez informací, zbavený sebevědomí a ducha. Je to tedy pohyb tam a zpět, nahoru a dolů0 To je^smysl výchovy vlády a liduD Je naprosto samozřejmé, že lid a vláda jsou totož né. Je to pohybující a přesýoající se písek. Uvědomujeme si, že jedině kvalita všech zaručuje pravou humanitní demokracii. Nej sou to tedv jen otázky sociální, které se řeší již téměř 150^let. My víme zcela zaručeně, že otazka hladu v civilisovaných zemích je vyřešena. „ , Lze konstatovat, že lidská společnost se ocitá na další etane sve ho vývoje«My víme, že nová problematika se zabývá otázkou volné ho Času, zacházení s penězi, cestováním, kulturním bydlením, fi losofií myslícího a filosofií nemyslícího, nudou a bezcílnosti z ní vycházející. Oblast ducha je dosud přístupna jen zcela nepatr nému množství lidí, je nutné oopularisovat tento zájem atd. ^ Výchova připravuje lid k této maximální možnosti. Tolerance živo ta a přání druhého je stále více patrnao Překážka tkví jen v^indi viduální nasycenosti uspokojeného. Snadno zapomíná ve své^zdánli vé soběstačnosti, že jeho štěstí a soběstačnost je podmíněna bliz ním. Tato vzájemná spjatost(odvislost) je také hlavním^bodem^vý chovy. Že umělec, vědec, dělník, ministr jsou stejně důležití i^ přes rozdílnost práce a míru odpovědnosti. Že umělec musí společ ně rozhodovat o veřejném blahu (poesie), že dělník musí rozhodo vat o veřejném blahu (práce), že ministrfkterv je možná dělník ne bo umělec)musí rozhodovat o veřejném blahu(státnická moudrost),že vědec musí rozhodovat o veřejném blahu(rozum).Neboť toto vše je důležité pro náš život: poesie, práce, státnická moudrost a rozum. * Vzniká nový vědní obor New Ecologv zabývající se problematikou člověka sevřeného a pohlceného civilisacním procesem. Hledá se cesta k harmonickému vyrovnání. Na všech stranach se ozyva fnukání po ztraceném ráji. * Jsem-li pln vědomí kultury svého národa, Evropy, světa,pakjvím a chánu smvsl a význam své příslušnosti k tomu všemu,co přinesl GREGORIÁNSKÝ CHORÁL MONTEVERDI BACH MOZART BEETHOVEN GERVANTES SHAKESPEARE HOMEROS VERGILIUS SKOPAS PRAXITELES SOKRATES PLATON STERN FAULKNER MASARYK SARTRE CKARLIN JUNGK EINSTEIN ALTAMIRA IKONA MISTR THEODORIK MISTR TŘEBOŇSKY RAFAEL REMBRANDT FOUQUET G-IOTTO MASACCIO PICASSO LALI CRANACH LIECHTENSTEIN OLLENBURG MOOR TASILI GRUNEWALD KRISTUS BUDHA LAO TSE MOHAMED AUROBINDRO pak jsem p ř i p r a v e n i
A když jsme tedy -plni tohoto velkolepého světa ducha a jsme při praveni jiti jeho cestou důsledně dál, pak je nám zcela jasné,že nelze nravdu opatrnickv v ručičkách obracet, ale pevně ji držet a ji vyznávat, a že vždy,za každé situace pro nás existuje jem to DO Č E L A N E P O V O L BIJ SE V P Ř E D 5 5 50 Optimistická cesta - a je to ta jediná» Ty druhé vedou do bludiš tě, do močálu zaoomiéní, do maloměšťáctví, do nasycenosti, do nomyšlenosti,do samolibosti, do trudnomyslnosti a do blba. * VETŠIRA LIDÍ SVOU STERILITU NAHRAZUJE PŘESNOSTÍ. SCHÁZÍ-LI JIM I PŘESNOST, JE TO JIŽ ZTRÁTA VĚDOMÍ. * JEDINĚ GENIÁLNÍ EKLEKTIKOVÉ JSOU SCHOPNI SPASIT EGOISTICKÝ SVĚT. * Buh je ^citový vztah k vesmiruo Materialista konči poznáváním hvězdných^soustav, jejich vzdáleností, jejich plynných soustav a ohledáváním hmotv. V tom je právě zásadní rozdíl mezi citovými vztahy k : , c p ČLOVĚKU ZVIŘATŮÍÍ STROMŮM KVĚTINÁM SKALÁM, nebo abstraktním konstatováním jejich existence. Je to aktivita a pasivita postoje člověka ke světu a bohu„ * Tři O r l i ^ p e r a . Zkouška mu&nosti. Všechny ty podmínky: soani v lese sam,^toulka a nebýt viděn, nejedení a nemluvení 24 hodinv, jsou pravé tak odměřenv, aby je mladý organismus bez o— hroženi překonal.^Víme, že nemluvení při normálním táborovém ži vote je velmi obtížná, Že nejedením se dostane pořádný hlad a pri spaní v lese se mnohdv mladá dušička zatřepe. Ale to jsou všechno jen vnější znaky výchow. Nejde tadv vlastně ani tak o odvahu. Hlavní smvsl zkoušky spočívá v charakteru skauta. VSE SE DEJE BEZ KONTROLY VŮDCE i Bylo to na Staňkově^1931. V lese jsem se vyspal báječně. Ráno mě probudily povykující straky, poletující deset metrů nade mnou. Pak jsem se^toulal. Smrková větvička mě sekla do oka-neviděl js em dost dobře. Když jsem vycházel na mýtinu, z protější strany lesa vystoupil Razim.Viděli jsme se vzájemně,, To byl konec toul ky. Sli jsme rovnou k Braťkovi. Brafka řekl:"Hoši, to je v pořád ku.' Mlčel jsem 48 hodin, protože v hodině 20té jsem v nestřeže— nem okamžiku řekl "no" - a pokračoval dál. Přesně totéž je celý skautský systém» Brafka napsal, že skauting n e m instituci, ale výchovou«. Ale my zároveň víme, že i když od díl n e m instituci,^presto všichni příslušíme ke světovému bra trství lidi dobré vůle. Nejsme tedy isolovanou jednotkou, ale části velkého celku.Nesmíme zapomenout, že od nejmenšího vlčete, az,rP° náčelníka jsme ^vyznavači humanitních ideálťi. Náčelník ř e M : " V Š I C H N I J S M E D Ě T I Z A K O N A í * V
v
V
t
t
OBYCEJNE KDO STALE SECITA SVOU KASU, ROVNOMĚRNÉ ODCÍTA SVOU DUŠI, CO DELAS, DELEJ VŽDY S HLUBOKÝM ZAUJETÍM, VAZNĚ A OPRAVDOVÉ. TAK NIKDY NEZTRATÍŠ ČAS, '
94 Čistota formy,DIFEEENTIA 3PECIEICA, nemísit, nevměšovat cizí prv ky, ale vylučovat, eliminovat.Má-li se zachovat nedeformovaná idea, víme, že^modní, destrukční vývoj jsou protichůdné elementy.Základ ní, čistá gnose je ta pravá a vývin roste stále z ní. Ne tedy a plikace, ale organické vyvíjení, citlivě reagující na situaci a na podmínky moderního života. Ne si tedy zvyknout na mimořádné situa ce a považovat stav za trvalý a výchozí, ale neustále kontrolovat současnost s čistotou Důvodní idee. Tibetští mniši pomocí SAMADHI kontrolují po letech spánku přesné dodržování tradičních(vyzkoušených)zákonů, zaručujících pokračová ni Dravého vyznání. Není^to brzda moderního myšlení, ale jen zkou ška módností a náhodností něčeho, co se právě líbí, co se zdá dobré, ale není praxí vyzkoušeno jako pravé. Naše Čistota formv spočívá v neustálém udržování idealistického nadšeni,(které tak jako tak v praxi neustále, prozíváme)(mám na my— s-^/^resne ; Jaro slav Novák, "Skautská srdce naše skautská"Babička", v ní z nam Braťka zachoval pravě tu křehkost prvních vyznava&ů a bezprostředně ji sděluje.Byla to také tato kniha, která me přive dla do skautingu a kterou jsem jestČ stale nadsíen.V ní nalézáme to oravé, tu poesii čistého mládí a života_, a o to nám musí stále jít). Obavam se, abychom nezploštěli v jednostrannosti sportu, nebo čis té iormalistickě (vně jši,povrchní)okázalosti vnějších znaki5(kroj , znaky,odznaky).Je velmi důležité, jsou-li znaky a vnitřní náplň or ganicky vyváženy(to znamená je-li forma rlne žita, to znamená, že předcházel život a praxe, která později byla označena znaky a ne obracene),neboť jedině tak dochází k plnosti prožitku a ^ o m í pří slusnosti. Je to tak; NOSI-LI SKAUTKA SVÉM SRDCI SLIBOVÝ ODZNAK,JE TO JEN VNĚJŠÍ ZNAK,ALE NOSÍ-LI SVŮJ SLIB JAK V SRDCI TAK I VE ZNA KU, PAK JE NOSITELEM ČISTÉHO VYZNÁNI. Je to^ samozřejmé otázka charakteru.Po let echíplných zkoušek našich charakteru a společenských eliminací jsem přesvědčen, že máme plné právo _tento odznak nosit. Nosíme-li jej, jsme mu zároveň odpovědni a zavazani. Nenosime-li jej,je na naší libovůli býti mu zavázán. Zřekneme—li se těchto znaků, časem zapomeneme této odpovědnosti, neboť neexistuje nic,co by nám ji připomínalo. Pak jednotlivci, i když z cela věrni,^ stale vrč prosazují své individuální názory, ktere pravé neodpovídá^i^čistotě gnose. Je to tedy živá připomínka a Pr° nas lidi chybující velmi důležitá. Nenosíme-li jei, zapomeneme li jej,nedostaví se ani výčitky svědomí. Proč takéJ? Ze anoí Odpovědnost_ke kroji nebo znaku je prastarého data, právě tak sta rá jako dějiny lidstva.Račte prostudovat^ Nyní cituji SchilleraCHARAKTER ^ŠE TVOŘI V PROUDU ČASU A TALENT V KLIDU íí íí(| IiíJii IJ Í » Prosím,račte si to rozebraí.Je to moje heslo,ač poněkud neprakticqe; n ? V í'š|h cJtacich> cituji ještě Anatola France, tohle: V ^O B O D A N E N I 1 I B O V U L E JJ jí iJí i !i ¡í také moje heslo a také naprosto nepraktické, brání ópóřtúnismú**ká rierismu, podlezavosti a přetvařování, tedy nelidským vlastnostem. Znak je take zároveň systémem Pořádku(nemyslím znaky démonické) v protikladu k chaosu a libovůli. Víme, Že nejsilnější pouta idealis mu ]sou viajkv, hymnv, vlast a láska k rodině. Není to tedy záleži tost volby, zda znak nebo anarchie vandráctví! Jako živou připo- ’ minku vidím vždy Boba Kliku jako skauta p a r e x c e l e n c e , který svými ciny dokazal a dokazuie oprávněnost nosit tento kroj a znak. Míly Bobe, tady ti za to děkuji. Neboť je c t í nosit skau kro3> protože je tovodev lidi doijré vůle a lidí čestných. CIVILISMUS NBMA PŘIROZENE NIC SPOLEČNEHO S TĚMITO VĚCMI,ALE MNOHDY TAKE NE SE CT_L#
Ztratíme-li všechen styk se znakem, přátelstvím a ideou, ztratí me také vztah ke společenství a nakonec zapomeneme vlastní důvod, proč jsme tam. Máme-li však znakv, přátelství a ideu stále na my sli a v srdci, nikdy nezapomeneme. Pak oheň nadšení nikdy neuhas ne. Stovky táborovvch ohňů nás spojují. Proto nelze eliminovat žádný z těchto prvků, neboť je to SYNTHESA, vše patří nedílně k sobě. To věděl přesně Bra1íka0 Všimněte si, Že Lrafka i v těch nejsvjzel nějšich dobách udržoval a spojí ten nej minimálně jši* znak: čapku, trič ko , vlajkový stožár, kázeň na lodích,program cest(velmi přesný,vy pracovaný do detailu), vždy řádný tábor - HIKDY ANARCHII, tedy vždy něco*co bylo všem společné a co zachovávalo řád. Braťka přirozeně vždy věděl, že bezdůvodná vnější okázalost je ne smysl a že vede^ke stádnosti. Zde pak jsou hranice zachování in dividuality a příslušnosti ke společenství. Ono to opravdu není vůbec nicjj ednoduchého, kdyŽ řekneme: SLIBUJI HA SVOU CEST........ * Sidi mě zavedl do klubovnyja umožnil mi tak vstup. Svaťka mě naučil lyžovat a jezdit na lodi.Loula byl mým druhem v debatách o umění. Roušek a Gryzzli-Vosátka byli mými druhy v toulkách. A Bob mým skautským srdcem. Zpívali jsme: " My pluli dál.0................ " Ale proě jen Perfectum? Mám i nadále švíga, Čamcu, Hakima,Ládu,Zuba Edu , Eriniho,^Autogena, Ludvu, Pulce - oddíl - já - my všichni žijeme^íiál a naše^písně s ^námi.^ My zpíváme:" Když toulal jsem se ná břežím.... oheň plápolá, hvězdy se třpytíf kraj tone v tmách, ja ko vždy, jako vždy, již šedesát let, rok od roku.......... Brafka. * Vime^že ztratíme-li oddíl s očí,trpíme časem nevyléčitelnou lethargii, necim, co nelze nahradit, co jsme opustili pro studie, ro dinu nebo karieru0 Později se vracíme, ale víme se smutkem v duši, ze jsme ztratili něco nenahraditelného a že tuto mezeru nelze ničim^zaplnit. Je to ztrata. Proč? Protože víme, že jsme současně s ODDÍLEM HASLI SVOU DUSI, ŽE JSME PLUŽ ŽILI A PILI Z ČISTÉHO PRÁME HE, a pak - život - nebyl vždy docela čistý - TAK TO JE J * Když jsme se Svígem pročítali Bratkovu ko-respondenci, nebylo naiH(právě^lehko. Když jsme na horách-Mattě zpívali pisně našeho oddílu, při nísni "Když toulal jsem se nábřežím....11 jen velmi. těžko Irena zadržovala slzy a mv všichni jsme byli jaksi...0.... P R O Č ? * Milí bratři, vy všichni^,které jsem poznal během té neuvěřitelně dlouhé doby, vam vsem děkuji, že jste mně pomohli najít pramen živé ^vody a ničím nenarušili to tiché, hebké rozjímání, které mladá duše potřebuje;za to vše vám a Braťkovi mocně,premocně tis knu ruku- tu od srdce Váš A.kela
to
VLČATA JSOU POD OCHRANOU SKAUTU
97
První zpráva o existenci Sepekovů nám došla tato:
Sepekov 1971 " Zorka strávila letní tábor na Sepekově v jedněch trenýrkách a tričku. ? noci pod pyžamem a ve dne pod tepláky."
Sepekov 1971
Citace z do pisu přátel.
98
DRAZÍ PŘÁTELE, Sas^utíká a élovek se pozměňuje. A tak pro ty, kteří^kdysi zažili lipenské vlny, koupel v meilu^a jiné radovánky, jakož i pro ty. kteří to nezažili, předkládám pro potěšení oka, srdce a bránice tento dokument o "malém oddílu" z doby nedávné, ba téměř současné* Já* ojvýcuc^ se dvou čísel oddílového časopisu PLAVACEK, ve kterých se nacházej! Luďkovy dokumentární fo tografie a tábora roku 1969 (Otava-Sob&draž-Vltava) a roku^l^Yl (Sgbédraž), doplněné mým,resp. Reypovym povídáním. Camca znovu of otogra'foval„ HAKIM
99
PLAVÁNÍ S OHNĚM A PLNOU PRAMKOU ZPET ( Chrudoš ) Ten^skok se,,skaly sebevrahu"je vůbec znamenitá zá ležitost. To před pěti lety, když se hrály „rogersárny,skočili pěkné^vsici hbitě dolů a nikomu to ani nepřišlo. A když jsme tam potom jeli jen tak si zaskákat, jen^pár odvážlivců, vylezlo nahoru a dolů skočilo raději jen po nohou. A to tenkrát byla hladina^jezera dobře o dva me try vyšái než^letos. Možná i o víc, protože letos ta voda neustale klesala. Přesto byla dost hluboka, aby se jeden bagl v ní ztratil i se sekerou na veky... Jak je vidít na snímcích, nejsou ty„rogersárny"žá dná procházka. Třeba ti Wikinzi vypadají, jakoby pravě přitáhli od San Prancisu,a nejvíc Mahdí, Ta kový Pigi naopak září úsměvem. Nebo skakající a plavající Racci* Ti také vyvolávají dojem veliké fušky. Však tovtaké má fuška být. Výborné je vidět na horním snímku této stránky.ze ten oheň v tom ešusu opravdu hoří.
100 3 E S T I N A
Jakožto redaktoru nejmladsímu jest mi podati nakolik poznámek 0 poslední1 Šestině téich ^ede^áti oddílových let, tedy o letech šedesátých, ergo době", kdy jsem spával o vánocích na morne, později na„vorlasUp ^ Abych se mohl stát oplavčíkem, hledal jsem jedne' zářijové stře dy v Bráníku soudruha Batula - v Bráníku,neb to bylo zrovna v roce^kdy se oddíl z jaehetního stal vodné"' turistickýma tak je az dodnes. Prístí středy se pak konaly na Štvanici, kde bylo sice k disposici hris^téjale žádná vlastní klubovna, pťístí rok ^ jsme byli k vide'hi ve SÍjépánske^ulicijkde u£ ted^; ani to hris'te nebylo. AŽ konečná tomuto putování udéflalo prítrz získaní "Domečíku" alias Havířny, domku to malení, v nábřeží Vltavském zasa zeném, ve kterém jsou mimo oddíl stavidla Rudolfovy stoly,kte rou si nechával starej Rudolf pouštět vodu pro pávy ci labutě", ktere' sobé'” choval ve S tromovce ;štola je v provozu dosaváde, ač koliv uz ti fťáci ve Stromovce nejsou,, V Havírne jsme prestaveli několik zdí,vymalovali.přivezli tam kamna a harmonium etc0 a tak tam vznikla ne sice prílis útulná",ale presto klubovna, ve ktere se později mimo malý" oddíl scházelo take'' všechno rowerstvo„^Havírna,az na jednoroční přestávku, slouží oddílu dodnes, 1 když po celou tu dobu pravidelné' vylupována podzemím letenskeho dorostu,kteri leccos poničili, a náš nutili k ďas té vymene zám ku, opancéřování dveří etc. 1 Tábory - inu ne jvýstřednejsí bylo spravování Skočky a následovný sjezd Jizery l.p.1962,neboť na Skocce povětšině' pršelo, takže ja ko plavčík jsem se tesival na kuchyňskou službu, na Jizeře pak sice nepršelo, ale bylo v jejím korýtku tak málo vody,Že se ob ďas musel> pramice s bagází přenášet pár set metriku do náhonů, aby se vůbec dalo kus popojet; nebo kdy£ pj*es noc néjaka elektrárna zavřela vodu a naše plavidla se trapné ocitla na suchu,bylo tí^eba vyčkat odpoledne,kd^ nám ta elektrárna zase kus vody přiděli la, Nakonec se kvůli těmhle ďtrapácím nemohl konat ani táborák. ^ h-e <í°I>,tinLalnejsi stály tábor myslím byl - kde jinde ne z na btankové. Táboru bylo tehdaží přítomno íc^orae malých kluku neien rovverstvo, ale par dní taky redaktoři z rádia,kteří z táborového života natočili ^asi deset minutka taky napsali par pěkných ^ádek do Literárek. Pres. vodu proti nam byl taky jeden pionýrník, se kter/mjsme se vzájemné navštívili, a pry mu byli příkladem. To lik slávy najednou. V rybníce se hemžilo a placalo*spousta kapr Čí, a proto^celý tábor nesl název Kapr^. K S ™ ' 7u~ /eaiisaee zdafileno nápadu: táborek z bříz v i* jezdem na kolem se pasoucích koních, kontakt s ne^ obyvatelstvem nejvychodnějšího cípu Slovenska,hory list" e f i u é l o f a ^ t ó r
Z bytky V á le c V c h
hra0ek’
t0
lickíhnP?pííSf a/ rÍ6? 1 ne^ostinné' břehy poklidné mohutnělo Or lického jezera pár kilometru nad Zvikovem posloužily ku všVobpp sřá?&°ÍS^n°StÍi^eheni P°sled,nfch let několikrát jako místo pío podstav vlecřodííin 3í-1íbore ~ s konfrontace zkušeností a í V oddílových generaci se rodilo jejich spoiení S / n f ; j ZPOml?a'ni ^ tUhle ^est> n k u oddílové' e x i s t e d Jen budiž na konec vzdán těmto letfim dík - za ne a za všechny kterfín kí?midlo?afdaí v i l ^ dnn str/ vJnfcil dal° « tolika oddílových dluIníkuT10 k°lem 8rta —
fundament, jak Pr°Stf aík i«4“ * Hakim
101 Reyp byl nucen rozpustit jedno družstvo, takže ny ní jsou jen tri.Kapitanát však počítá g v&táím ná borem po letošním táboře,který by umožnil opětné rozšíření oddílu.Toh.o času (1972 léto) Jeapáci ne existují. ŽRALOCI:Kurt,Hugo,Palec,Badýs,Samson,Bodaj RACKOVĚ;Tahuka,Va jt ,Plkát,Š půlka,Štúmply,Barby,Porát WIKIříGOVÉ :Chrudos,Jarda,Hekloš,Indyf,Pigi,Bobo,Tu , dor ITAN:Standa PŘÍSTAVNÍ:Reyp a Sýsa. WIKIHKOVE-VÍTĚŽKÉ DRUŽSTVO" ZKOUŠKY MAJORA ROG-ERSE"
Marcel 1972 - Nedáme se! Netřeba komentáře. Jen snad to, že asi v roce 195'1 byl do Lodní knihy PVH 5 / = Party Veselých Hochů 5 alias Medvědů, kteří se pravidelně schá zeli ve středu na společný zpěv s oddílem a pak měli vlastní schůzku, zahajovanou přečtením zápisu v Lodní knize z minulého podniku / zaznamenán " LÉX MARCELIA A ten se vždy slavnost ně - hlasem Autogena - přednášívá na zahájení Marcela. Zeptejte se znalců.
103 ‘ jíÍEROKjíLíj T'A V -íXi.íijlJÍ'íjL íJI’¡iZCii jjfJjjiJIO liiUí
/fláaen v pró^e, s citát an 7, klasika a bez ^avrubnosti, ÍTebot “domníváme se, Ťe oas propůjčuj e více vd^ku ne?. cokoliv jiného, a vskutku, deset je více neš rtav£t"./
104 ONE,
Koním i nám jde pára od huby,
je přece jen zima,
slunce na perfektní modré obloze vyvádí
přestože
svy divy. I
kaňonu bylo tepleji,
tady jsme o nějakých těch pár set metrů
výše a jako vždycky,
je to znát, r nás je na bráně vypálen
nápis: Dfmicks. Population 5. Elevation 5150, jako výžka Sněžky,
Co :í; je přibližná
ale člověku to teS už ani nepřijde.
Zato
kdykoliv zajedeme do vedlejšího kanónu k Gyorgyu Vidaczovi, ty dva tisíce stop se pokaždé projeví na teplote.
Stejné jako te&„
V úžlabině jako je tahle jsme alespoň kryti před občasnými noryvv větní, který zvedá snahový poprašek na planinách mezi svahy.
Slapem si to jeden za druhým a mírn^ stoupem,
""Jeli, after all, Tom Pěnkava,
i ť s hard -ork f o r d e m . "
co--hand ze 3ky Gorral nás vede k nijakému prameni.
Koně se lesknou potem. Imě taky není zima. Po Šumění borovic se mísí chrupání
sněhu pod kopyty a občasné zapra?taní o sebe
se troucích větví.
Stezka se tec! vine po svahu údolu, na jehož dně by bylo možné si představit zamrzlý potok pod sněhem,
ale tady v tom kolo rád skvrn
suchu se taková představa naplní asi jen zřídka, na. několik týdnů v květnu.
Soudě podle na?í Gache la Poudre*
dole u domu.
Po větěí část roku je to docela mělká* prudce tekoucí horská řeka, plná pstruhů. Jen na oas se stává zkouškou u m e m
pro
kaj akář e ,
Trochu níž ve stráni se mezi pramene,
aspeny objevuje zamrzlý vodopádek
visící od žlábku do oytelne dřevené kádě. Po ledu ale
10 stéká Toda a Čeří malý rybníček ve snahové pokrývce napajedla. Jeden po druhém odbočujeme ze stezky, naklánějíce se v sedlech k zadkům odfrkujících zvířat. Hledají
si opatrní cestu v po kolena,
hlubokém sněhu, "Hey, Tom» "Yep,
do you knozr s^hat your name means in Czech?"
Some kinda bird,
Bez slovníku,
Robin or somethin."
do něhož se podívám až o půl roku později, ho
nemohli opravit:
A.le kdepak,
finch,
"You wana try?" Podává mi balíček žvvkacího tabáku. Jsem pro každou špatnost, "Takhle mezi dáseň a spodní ret,
A. nespolkni to,"
Střídavá u p l i v á v á m e , ale já mnohem cast-ji a .zase mi to nechutná, T kdvž tenhle druh je o něco lep'-i, připomíná trochu su eny .vestky, ■
v
Holt,
L
jiná země,
jiný mrav. Tenhleten Bohemian,
pivo nemůže ani vystát,
I s ohled.em na to,
jak si hrdě říká,
že mluví o tom,
čemu tady říkají pivo, nedá se nic d o l a t , Tomáě
se svému dědovi
odrodil!
Po chvílí jsme zase zpět na stezce a ta. nás přivádí na náhorní plodinu,
podle níž nazvvaj í tenhle ranč Hebeská. pastvina.
Sněhu je tu mčlo,
protože vítr rychle odežene ten suchý prašan
do okolních dolin. "That's Stove Prairie,
do^n yonder."
Tam v y irokem údolí musí být někde ta malá rkola> u níž jsme zaparkovali
a. odkud nás Tom přivezl jejich jeepem.
Cváláme po pastvině
a Injun pode mnou si to vyložen.-; u/ívá.
Jiskrná běloba okolí bolí do očí,
ale nedá se nic d;lat, brýle
držín v bezpečí náprsní kapsy sve stare větrovky, nechci přijít v prudké jízdě. Vítr chladí
jestli o ne
stehna skrz tkaninu
106 jea,ns, to líbě te
Zpátky na ranči ni pak opukáme pár burtíků v rozdnychaném ohni v krbu., "Jako tehdv, jak jsne si udolali táborák u .Big 3outh P.oudre Tliver» pamatuje^? " "Ale, Libu^ko, u* jsem ti přece kolikrát vysvětloval, ".e táborák není, když se pečou buřty!** "A já vim, Pie stejná to bylo dobr-'-, ne?" Ta Si.q; .'South .je velice prudký přítok naví ?oudre Tliver, ritici se s mohutněn hučením divokou skalnatou krajinou. Od. mostu na konci asfaltového povrchu kanonové silnice Colorado 14 podle ní vede stezka, na jejím-; začátku ukazatel s pi směny, vypálenými dc dřeva, praví; Peterson La.ke 1C niles, icummy riange lu ■ V pralese pod mořenami a kolem bobřích přehrad se tam člověk toulá divočinou, nádhernou a nefalšovanou, včetně tich starých záseků ve stromech, dávného znamení zálesáků "tudy vede stezka". •7
j pitého důvodu
n á d h e r y n e b y lo a. o m il up
river
jsme
si
to tam o o z v l a t - o b l i o i l i ,
v ‘'u de kolem d o s t , a i
asi
proto,
o meekendu tam j e n
-,e to
z i ídtca
uK
*j akoby
■ , ■
j e n „£a-c/Ci '-
*
•«Jak ten měsíc pomalu vycházel zpoza lesa a postupně ozařoval skálu na druhým břehu." "r "iledy tam zase zajedeme udělat sure, že jsme to ohni rte v tý tmě zahladili skutečně beze stopy." "Ty můj náčelníku .,.I" 11Neb o snad nechce'" zase jednou k Bobří zátoce?" "Ale to ví", že jo," Její typický shovívavý malý úsmiv. "Cherokee, •’
107 iom ore el do kuchyni, odnášej3 balonovou sklenici hořčice. "Jak ti, prosím t-!í, mohli říkat Cherokee - kormidelníkovi 7ikingů?11 "To jsem jest .3 nebyl kormidelník," "Ale stejný, jak se přišlo na takovou předzdívku?" "Co já, vixn, asi jsen byl takové j noudrej a inteligentní In jun, jako byli ty Cherokees!" "’That, what? Jaký Cherokeesové?" jediný stalý zimní obyvp^tel rance se vrátil do místnosti, vonici dřevem a pečenými uzeninami. "Ále, to my jen tak konvers^jem v jazyce tvých předků, ptáčku,M Aha. -Ta jen, -:e tady jsme v zemi Arapahú a Cheyenů," A v televizi uohn "Denver přázp.-ívuje s doprovodem svý bezvadný kytary: "... all v-ould be well, if, if, if, iiif ..." "Tak pomalu, abysrae "li, ne? TTei bude ta cesta od Stove Prairie School úplně ve stínu, aby to moc neklouzalo." Practical as ever, moje žena.
10 T'70.
Jedna z mých. nejpříj eranaj oích vzpomínek vůbec je poraorno oarstveho data, léto, počítám 1970, a s oddílem má spojitost v osobě Ludvy, s nímž, jsme tehdy, po lenošení u nijakého toho bavorského See, nasbírali nakolik kyblíků syrůvek v nedalekém lesíku /kukala kukačka!/ a pak zasedli pod kovat vmi lipami k zahradnímu stolku zájezdní restaurace, jediní tři hosti mohutné paní hostinské, která nám nalila vynikajícího moselského. Bůhví jaká asociace způsobuje právI takováhle úvod k reminiscencím oddílovým, možná, že protože je to tak daleko a pryč, a nezbývá ne z zvednout císi a připít minulosti?
Ludva ov^en figuruje v té nej raně iží kapitole mého oddílového života, kdy byl, nemýlím-li se, kormidelníkem mužstva starších v jednom z podtáborů onoho vlastně gigantického podniku na Sou:i. To bude asi ta asociace, protože mi odtamtud navždy utkv„ly v paměti ty velice originální dveře v jeho a íojo^á
stan.i,
které se otvíraly spouštěním - pomocí kladkostroje - do vykopu pod prahem. A. v nastalých deštích, kterými se onen tab°r^ ■, '
talC
' íerl.'™ nynarením vyznamenal, se propadli t-. *
i r o n i o k v m Z6in--T)isti/.ra oznaiitsru.-i
poohopitelnS napXnUo ^
—
* *—
*
kovovách iómozů ežusů nahrazujících vodní pumpy v j sofistikovaný žích strukturách jinvch civilisací, vybavuje se mi v pamžti to šplouchání jejich otvíraných vrat. tfeplete-li se mi to ov^em se šploucháním vod jezermch, ktere se tehdy v posl ednich dnech před evakuací dostaly nakonec až na sama humna tábora
109 jako jeden z plavčíků nováčkovského
Já jsen to, pochopitelné» ročníku,
vstřebával v"ecko
zAzeinín toho řjej s u d í h o
s K o t ě t e m pyšnili tím,
s rozvířenými
zraky - a s
bezpečným
stanu v širokém okolí. Velice jsme se že se nám v "Americe" Dražilo. To přece
nasvědčovalo úrovni jeho elunařského umu ve výběru pozice pro stan, v rámci mužstvového
seskupení a podtábora - na správné
vyhlédnutá nepatrní *yT«.ntnS T Jinak celkem plochém terénní Jistě,
zkušenější říkali,
že Holná,
nicky mnohem výpraVnéjŠí tábor, pravdu,
rok před tím, byl architekto
a fotografie jim dávaly za
ale pokud jde o mne, neuvědomuje
si,
že by některý ze
stálých táborů v letech po Sou?.i na mně udělal silus;,] ;i dojem. Ty dva podtábory - Sedí a Hodři - s branami, můstek pro ranní nástupy pod vlajkami, za zvuku pí H a l
na který Braíka vystupoval
přístavných, když zvon pod mořskou pannou pak
doprovázel vlajku k vrcholu stožáru, pochopitelně,
ten kapitánskv
jídelna - a předev.ím,
ten výpravný táborový kruh! Barvy totemů za
mužstvovými lavicemi a Braíkovo zálesácké křeslo z příhodné narostlého pařezu s mohutně rozeklanými zbytky kořenů.
Majestát# klid ústraní pod borovicemi, kam človék přicházel pouze pro slavnostní příležitosti táborových ohňů, "arem a v zástupu ostatních postav se spacáky přes ramena. A taky - a^ .. v *, „„„-.'„v, i pt „ na T)ravidelnff to je přece zásadní imprese plavčík ^ ^ _ obchůzce při nočních hlídkách. Od budíku a nástěnky,
P ě n a m i ve
vřesu
vy la^an..m
a mechu Jizerských hor. Později, na^opn,, '
podezřelá
„íj Tpno, n a v - t e v a m
40 zásobárny vyhloubené
divokých prasat, která nam chodí a dUit z blízkosti , \ člověk se musel vzdali^ ■ •i mi ste opodál. na cn.ladn.-m m
A ciov-
v,
.»+»
, . s yvtazenymi
> ' ’ ° -•? v obhlídce přistaví x-- s. Klidného oddychovaní spaou i k prankami a šploucháním v jezeře!
110 Lipno byl ten tábor, kd.e se našemu mužstvu podařilo zorganizovat varem takovým způsobem» že kormidelník jen seděl na bedně 3 vánočkami a s zadnymi problémy nenarušovanou rozvahou pouze
organizoval výkon služby, aniž by se sám byl- nucen vměšovat do technikalit olunařů oi dokonce - ITeptun nám odpusí! - do ruce špinících prací ostatních rrianíků! Anebo .jsme tohle dokázali až na některém z pozdějších táborů? ¡¿ušel bych se podívat do kronik a ty jsou pochopitelně za horami, ve moste nad /ltavou, UAm silný dojem,
že tím kormidelníkem byl praktický Kota, a to
by spí! znamenalo o něco mladší historii. V kazrlym připadli Lipno vidělo výpravnou řevu i "Orfeus v podpaluoi”, na. ní/, se významném způsobem podílel i jeden z kouzelníků dnešního <,eske,ho jazzu, KaSIca. K ten rtdwilormrtř poklad, t nSaí nějakým způsobem "lo o honbu na kance a který jene vyhráli a do tábora se vratUl s bujarým vyřváváním popěvk« naěeho kmene. Velká poklad se pak odehrával v Indii a ělo v nám o něco zeleného, asi drahý kamení ČI co a trvalo to dva dny, s přenocováním v obalech od spacích pytlů různá na trase, Žraloci, myslím, v kupkách zena u opuštěná vesnice toho kraje na hranici. Jak jsme dopadli te. j se nepamatuji!, ale bylo to pěkný a druhá den bylo veliká horko a když jsme ze
koneáně
dostali zpátky do tábor*, bylo to tam
jak n Adamitů, Švíao a jeho pomocníci nás tak brzo neáekali a vzhledem k tomuhle incidentu to vypadá, xe jsme tas dorazili zase jako první - je to „ l n i ,
že jsme tak Kasto vyhrávali? heyV
Byly to nádherný dny;českého července, provoněný sluncem spalovanou travou a hlavně tou typickou vůní borovic a smrku, která mi pokaždý a v kterýkoliv zemi, s jakýmsi obtížné popsatelným
efektem na vnitřnosti nakde v hrudním .-co. i,
111 vyvolá vzpomínky na vyšlapaná místa mezi stany a peřiny v tyokovina. Tehdy tam jedna taková cestička vedla od stanů pod vysokými borovicemi na břehu, přes vysokou travou porostlou pláň, do mlází kus od tébora, a tan "byla - prominou-li mi dámy ten výraz - latrina. Jednoho takového odpoledne, kdy se vzduch tetelil horkem a i hmyz zra&látn .*1 mezi stébly t^ch vysolo ch travin, ubíral jsem se poklidná do ústraní, když tu náhle aaáh! /.¿úlet, gentlemen, please./ - co to slyším? Dívčí hlasy! 7 0 ’gouce si vědomy existence nebo alespoň významu one stezky,
dvě divoženky, vodní víly, "nahoře bez", učívaly si to smyslné pohody pod vysokou oblohou - jak se glu”í a patří ... Nebyla-li to nndherná lét a?
To byla ov em také doba, kterou, bych - z nedostatku lepšího výrazu - nazval obdobím před-dekadentním, tfpadek nastal, když generace cnarascterizovana mozna nejlépe srandistickou svobodomyslností filmařů a ostatních umělců mezi námi, dospěla do střetnutí s autoritativní disciplinovaností Svíčka, tou dobou u.ž dlouho užívajícího serióznější koncovku -go.
Ty vztahy jakoby byly jakousi projekcí společenské situace v tehdejším Československu, Co měly obě strany do jisté míry společné, bylo na^e malé
A1
A pochopitelně, ten sebeuspokojující nadhled elity vůči masám nečlenského okolí. Kterýžto rys životního názoru, alespoň u malého oddílu, jsme se pak s Batulem, za jeho kapitánování, snažili trochu zmodernizovat. To bylo ale skutecne az o několik let později 3 do té doby nejedna "lajsna byla sjeta pod vedením Autogenovvch vrstevníků, kteří prý nikdy nechodili do tanečníka, -proto že to bylo zakázané. I«y zase nikdy neviděli skautskou
J
11 lilii, kromě t ;ch ve starvoh» potajmu zachovávaných, svazcích Junáka» o kterých se ovvem v oddíle mluvit nesmělo 2 důvodů bezpečnosti existence. Staň kov jsem 5 i užil, To už jsem byl jedním z
^-umvirátu, který
tam fungoval na místě kapitánova a dobře jsme si rozuměli a navzájem doplňovali. Z hlediska možností vrátit oddílu, co jsme si až. dosud odnášeli, byli jsme asi v nejlep"ích letech. A zase ty sluncem zalité dny u břehů rybníka na hranici. Občasné toulky s poutničkou holí v jihočeské krajině, při přípravě ber pro oddíl. Tu pádlujeY sám kánojí do lesů na druhé straně, jindy zas pomůže” stařence s vědrem vody z hlu boké studně pod dvířky starobylého př.¡.stře ku, /•-echno to je naprosto fantastické a skrvvá v sobě hluboký význam. Jako nějaký avantgardně natočený film anebo dobře sepsaná kniha, Nebyla návštěva v kažubském kraji na baltském pobřeží to léto před Stánkovém? Nemohla být, Polsko byl pro můj soukromv život tábor velice významnv, Tam, při psaní dopisu své lásoe v daleké Praze, jsem si s lítostí v du~i uvědomili že klukovská léta už patří minulosti a hry a jejich romantika ustupuji jiným kouzlům
r
problémům. Seděl jsem na dřevěné rozhledna nad
rozkvvanvni vrcholky borového lesa za dunami a slunce se pomalu blížilo k mořské hladině. Tu písničku o královně Jad^ize, kterou jsme se Selimem pár dní nato zahajovali vélky poklad, jsem slyšel kluky zpívat ježte před pár lety při sve zatím po slední „ítRíStS * Sechách ... To uí bylo s m e na JinÍB táboře, na Orlíku, kde jsme cestou od silnice tomu našemu mini autu zničili výfuk a ty ostatní veci na nízko položeným podvozku, který nebyl konstruován pro úvozy a lesní cesty, kam stejné hluk raoto rů n ep at ř í ,
113 A 1 to ljylo rozmarné léto, M y
“nnozí odvá?.liYci, když se ootll
na počátku velikolepého měsíce června, usedají do stínu platanů a jejich urputné vzezření se stává mírným". I bylo mi vzpomínat!, jak kdysi dávno, na jakémsi malém nádraží naplněném navimi zelenvmi košilemi a lodními pytli, zněla mi hlavou neodbytně ■' slova i melodie písně a uváděla mysl v nechlapské rozpoložení.
"Tam na západě, věřte mi, tam je tak krásně, líbezně ... Tam du^e má. jen zalátá., tam du”e má jen zalátá. ..."
114 t :ihee .
"This is Brockenhurst, This is Brockenhurst." Mumlání nádražního hlasatele v tenhle nevlídný dnglicky den na stanici v Novým Forestu. "...
calling at Southampton,
7oking,
Southampton Airport, ’’/inchest er,
and W a t e r l o o ,11
Jsem na poměrná rychlen spoji
s Londýnem a už zase kolem mne
ubíhá krajina, ve které jsem se po několik let snažil nalézt unik od aut a ostatních mechanismů - a kolikrát se to tenkrát i podařilo. Po vřesem porostlé pláni poskakuje velice mladé hříbě ponyho, pohledná, stavení s doškovými střechami mi připomínají, co je na Anglii skutečně obdivuhodné, uzoučké lanes s živými ploty po obou stranách křižují krajinu, zelené trávníky se žlutými květy nějakých pryskyřníků a pak už zase šeredné baráčky, jeden jako druhý, projíždíme Tottonem, kde Stydá bydlel levně a mizerně u Ilarryho s kytarou a teplými kocoury, Southampton T7ater a přístav se zaoceánskými parníky, Oriana, 3, A. Vaal a kdovíjaká jména mi tara na molu unikají nezahlédnuta. Vzpomínám, jak jsme jednou s bráchou zajeli v ner -li do doků a prolézali prázdným křižníkem, po sazen vra na
obrovských kozách v suchém doku, nebo jak jindy maminka neuspěla ve smlouvání s bobbym hlídajícím ty schůdky, co se po nich lezlo na .jueen Elizabeth, a na prohlídku už nás nepustili, protože odplouvala během několika hodin. Universita v Southampton!! se za ten rok a půl, rozrostla o novou kedical School,
co jsen tu nebyl,
na. ná.draží provoz skoro jak
ve velkomost :, ale teS už to byl poslední kousek mořské hladiny, pojedeme dál od pobřeží. 1'ontefiore House ve Swaythlingn je stále na své™ místě, nějakých padesát metrů od trat*:i - j as ten
11 hřmot
vlaků kdysi Líbu ničíval 7 e spaní v jejím kolejním
po.coj ij
koleje, British Rail^ays, černobílé kravky v raírně
vln-mé kraj in', jedna vesnice a město za druhým, lidem tli
neunikne''.
Milý Akelo, sedám ke strojí, abych Ti odpověděl jeytě dřív než náklu -.ii na vlak, „během kteréžto cesty se vynasnažím vyhovět volání evropské Pětky. Jedu na interview s nějakou společností vlastnicí doly na měří v Zambii» Afrika, Volání dálek je lákavé a pak především honba za denním chlebem člověku, pozmění jeho názory o sobě sáném a když se teda nelze dost dobře uživit provozováním vady tak zvaně čisté, nezbývá než se uchýlit k té dlouho mládistvě-naivně opovrhované vědě aplikované, V ”ak je to teprve pohovor, jeden z mnohých, kterými musím projít, když se k nim nesčetnými dopisy potenciálním zaměstnavatelům dopra cuj u„
Vánoční praní jsme Ti posílali jertě 7 Colorada, před cestou na Východ, jíž jsme zahajovali návrat do Evropy. K tomu muselo bohužel dojit kvůli mé obhajobě, jejíž odkládání méí už mentálně příli ■ vyčerpávalo. Doktorskou práci jsem totiž nepsal a podal už v listopadu 1971, když se vyskytlo lákavé postdoktorální místo v jakémsi malém hnízdě na Divokým Západě„V"ak už jsem se vý-e zmínil o těch voláních /dálek/. Odletěli jsme s tím, že se v té víceméně formální záležitosti vrátím během pár měsíců, což se u PhD-kand idát ů dělá dost často, protože je těžké
116 zkoordinovat časové možnosti university a nového zaměstnavatele, venze přes Atlantik jsem si to dovolil provést nsi přece jenom dost vy.jímec.nv, to cestování stojí spoustu valut a kdy?, jsme tedy odjížděli, odjí 2dŠli jsme zase na del^í dobu, ne jen tak na skok, jak původní zamvšleno, Jeli jsme přes Oklahomu, kde jsme ocenili Stydu za jeho v TTormarm konečně nalezené ”tě stí. V Fe1? lo rku jsme pak zjistili, že nejen, ?e tam nayeho out-of-state lialibu nepro dáme, ale navíc, ?e rpína a civil isace tohoto způsobu ’ivota začala se nám zdát i poněkud nežíastnou, Odjeli jsme zpět do skal a třeskuté běloby pod modrou oblohou. Pár měsíců trvala ta konsolidace záležitostí, ale pak v březnu jsme už odletěli a trvalo mísíc, než byla ta zatr... obhajoba v Southanptonu zorganizována a teč. už přes mísíc trávím veškerý oas sháněním inssrátu roztroubených po svobodném tisku této přelidněné zems a psaním, aplikací. 17e zrovna povznášející období v životě lid skvrn a dokud nepomine, nehodlal jsem se o tom "ířit. Taky je to nějak nekompatibilní se vznomínkami na mládí, na romantické ideály.
Tak te? ’ř ví", jakej vítr ni ? Líbě fouká, momentálně do plachet, Jak už jsem se váže zmínil, vynasnažím se překonat tu nekompati bilitu a přestože konečná hodnota „kapacity my paměti způsobuje zatlatíování dávných vzpomínek novými dojmy, oddám se asociacím zalomeným asi na pachu koní a ^alvěje a skunka a ''umících lesů, kuším se přiznat, že jestliže volání dálek je velice lákavé, volání divočiny je je^tě mnohem lákavější. A my dva teč už nejen víme. že divočina jeytě skutečně existuje, ale i how- it feels, if you see *h.at I mean, man. Dog gone it! ¿íusím nechat nnani a
117 navlect se do obleku a učesat si vous. Vvaíc jerte ode rana uslyší \ Ahoj ! Tvůj Cherokeě*
Co«fboyová v pick-upech s flintana na vlákách ža.•■sedadlem jsou daleko, tak daleko, 5li.tr nv. je mrtvý , někdo někde truchlí nad oním vejcem na měkko. Pánové, pánové, a co vy říkáte 5kvořec kýmii?
118 Milý Akeloí
Canada/London 13.dubna 1973.
......nikdy jsem nepatřil mezi spisovatelskou elitu a nedá se říci, se bych se zde nadále v tomto směru vyvíjel. * Mám-li ovsem začít, musím vzpomenout na přítele Antona, neboť on to byl, kdo^rně dotáhl jednu nedali do Slavoje Vyšehrad a by la mi určena přezdívka Jirka IV. a byl jsem umístěn mezi 20 u— chazeóů, z nichž asi jen 7 mělo být poctěno přijetím do "klubu'.1 tak spolu s Kolumbou, Mariem a Karlem, Kosfou, Golfíkem a pr’ipim jsme to vybojovali (doslova). Málem jsem zahynul bídnou smrti utopením v Berounce, ale nedal jsem na sobe ani v nejmensím znat, ač jsem neuměl uplavat víc jak lGm. Zdá se, ze ten rajtt tenkrát někdo Přehlédnul. Byl jsem zařazen pod Zuba k Jespákum, odkud jsem také po nekoikerem povýšeni a degradováni (uz ani nevím za co a myslím,Že to tehda malo kdo věděl) graduoval jako první "man". B yly to bohatýrské doby. ' Přezdívku Smetak^mi dal Brafka, protože jsem mel velice dlouhé ÍÍ5?yA-’-naiteh^ 81 ,d0^ az neslýchané, a zásluhou toho jsem w hral nějakou hru, je3iž podstatou bylo, dostrkat tenisák odkudSi
J£cLIIlSÍ o
Go mi z toho všeho zbylo? Par fotografií a podivný pocit umrlce pri pomyšlení na to, že ni ta5y takový pocit, Že je dobré dělat vě ci jinak než hlavni a proud, a že UDĚLAT N&C0 ASPOŇ JEDNOU ROČNĚ, NĚCO,CO 0K0LI POVAŽUJE ZA NAPROSTO NESMTSLIii: A BLÁZNIVÉ, NEDOVOLÍ ČLOVĚKU UPADNOUT DO ŠEDOSTI OBYČEJNÉHO ŽIVOTA, * V tomto směru je Kanada země, kde člověk takové lidi potkává. Je to mladá země, bez dlouhé historie a věci se tu jefetě řeší dřevorubeckým způsobem. Máš-li na někoho vztek, vezmeš flintu se zdi a jdeš udělat pořádek. Proto je tu tak vvsoká úmrtnost ženatých pánů středních let.(Aspoíi na východé-Ontario je v tomto směru dost nudné). * Chtěl bych ještě jednou vzpomenout na Antona0 Byl to dobrej kluk o Letos tomu bude už 10 let, kdy jeho plány na budoucnost byly náhle umlčeny,, Nechtěl bvch znít příliš pathetickv, ale člověk by si měl uvědomit, co vše se přihodilo z h HO let. *• Myslím, že ze mě kronikář nikdy nebude, protože strašně nerad vzpomínám. Daleko radši sním a plánuji. Tak tedy DO ČELA NEPOVOL 5 Ahoj / S m e tak
5
5
% cf
o
r
0 LO 1
X > —I
ui»
rn
í— ^ rrj
o
OO .
.O 0 &
r\¿>
y3^
GEEHRTER
H E RR
DR*
KRIZ,
050,1 014,4
GFRIjRT
N O E R D •B G R A D OESTL-LGRAD
1 5 . 0 3 .1 91 3
IHRER
28,66« 7 , 301 2 ,43? 7,65 6 1 5 , 527 17,317 2 > 628 7 , 237 2 3 , 285 2 8 , 40 1
STAND
SONNE MO N D MERKUR VENUS MA R S JUPITER SATURN URANUS NEPTUN PLUTO
DER
GRAD GRAD GRAD GR AD GRAD GRAD GR AD GRAD GRAD GRAD
IM IN IM IM IN IM IN IM IM IN WIDDER DER WAAG E WI ODER ST IER DEN F I C H E N STEINBOCK DEN Z W I L L I N G E N WASSERMANN KR E BS DEN Z W I L L I N G E N
REST IRNE FELDER
IHRES
GRAD GR AD GRAD GRAD GRAD GRAD G FAD GRAD GRAD G»AD GRAD GRAD
HOROSKOPS
I (ASZENDENT) 1 0 , 8 2 3 II 26,920 15,343 II I IV (NADIR) 9,760 V 14,700 VI 1,230 VI I ( D E S Z E N D E N T ) 1 0 , 8 2 3 VIII 26,920 1 5 , 3 43 IX X (MC! 9 , 7 60 XI 14j 700 XII 1 , 230
DIE
IM IM IM IN IN IM IM IM IM IN IM IN
KREBS KREBS LOEWEN DER J U N G F R A U DER W A A G E SCHUFTZEN STE INBOCK STEINBOCK WASSERMANN DEN F I S C H E N w I DDER DEN Z W I L L I N G E N
UM IHR C O M P U T E R - H O R O S K O P IN D I E S E R A U S F Ü H R L I C H K E I T UND IN D I VI DU AL IT AE T E R S T E L L E N ZU KO E N N E N , W U R D E N U E B E R EINE H A L 9 E M I L L I O N D A T E N V E R A R B E I T E T * WIR D A N K E N IHNEN F U E R IHR V E R T R A U E N UND « O E C H T E N W UE NS CH FM , D A S '1 I HP E G E S T I R N E G U T E S F U E R SIE V E R H E I S S E N . ALS E R S T E S L E S E N SIE DEN M A T H E M A T I S C H E N TEIL.
SEHR
HERRN DR- K R I Z
COMPUTER-HOROSKOP NR. 0 1 2 9 7 3 0 ^ 8^619 DATLÍM 1 7 * 04.1973
121 iýti součástí historie je nesmírně těžké: Jsme-li tázáni,musíme vypovídat! /L.Kříž/
LUBVA:
K C R u S K t P
"Ke! bemám to lehké! Jsa zaměstnáním a snad i po voláním lékař, jest mi sabývati se osud.y cizích lidí. -mi oni, ani já nejevíme pro to žádné nadšení. I,!ů.j mizerný osuč při tom teprve nikoho nezajímá! Zatracená to práce!" Tímto pochmurným se zabývaje,povstal jsem jednouo dne hlu boce zakaboněn a nevrl do jednoho rýžového jarního rána. /Narozdíl od románů bývá obvykle v životě nálada za třasných jiter mizerné i/.Zběžným nahlédnutím do denního tis&u jsem zjistil, že kromě několika zanedoet elných světových válek, atentátů,loupežných přepadeni,závodů jedlíků a jiných kata strof mi můj horoskop na straně secme vyhrožuje: Fassen Sie einen muti^en Sntschluss! ;3etreiben sie die Linge mit mebr i\achdruckl Beruf, Finanzen: hilfestellung. j_iebe: Kontaktsuche! Schalten bie mor. en etwas auf die oparsamkeit1.. répe tedy zalézt zpátky co postele a nepokoušet, hu. UoiiL. osud? Jsme totiž Do.iejvlce materialisty .níženými s í říi oř ním iristiktivním neandr tálcem.I ouzíváme totiž převážně ¡¡,02,ku a vedle toho s rozkoši pěstujeme rudimentární mystiku, věříme nr výhry v loterii a v Casínu, věříme ve štěstí dojet bez boule ne čumáku v polospánku a v ranním provozu včas do práce a poč. Listujeme si v planetářích za břicho se smí chy popadajíce , abychom si půlhodinku později vyložili to vynadání od šéfa polsvénr "Von buče hoch taky Ryba e u<á proto dneska stejné mizernej horoskop,jako já!" Z podobného uvažování jsem v,y?'el.3yl jsem náhle zatížen zodpovědností.Stal jsem se takřka přes noc historikem, iátému oddílu bylo tyto velikonoce ^ecesát.dsa součástí tohoto společenského kolosu,cítil jsem přirozenou povinnost něco k tomu napsat.Koketoval jsem nejdříve s thematem; Úloha elity ve společnosti. Ale vlivem tamtoho osucemnaplneného rána jsem. raději přešal to val ri.ě irrac ionálno a vyrazil velkou rychlostí opatřit pátému oddílu h o r o s k o p ! Keni to tak jednoduché,jak by se na první pohled zdálo,Jednak je po tíž s párkováním, a pak ta paní vedoucí nevěuěla z hlavy, co to bylo tenkrát o velikonocích léta cevatenáctistéhotřinéctého za den.Ačkoliv byla bez černé kočky na rameni a bez křirtálové koule /naopak;Seděla za moderním plastikovým pultem obklopena temně vrčícími kompjůtry/,vypadila přesně ošuntěle,jako jedna známá vy kladečka Karet ze Žizkova. Ten kontrast vzbudil moji plnou důvěru a proto jsme se dohodli: Já vysázel na stůl pětatřicet mařenek a ona mi slíbila najít to datum a nechat svůj v"?tečky kompjůtr nejdřív sežrat a pak zase vyplivnout tu věcičku.'* eké jsme se museli domluvit na tom, že to zrození bylo na 'ílou Sobotu, že to jako nebui; e na tu podivnou společnostjale na mou osobu /nemá rxý,což je podivné, při půl milionu nakodováných informací ani jednu o jednom slavném skautském oddíle v Československu!/ a pak,že to bylo v iraze - to kvůli zeměpisné Šířce a délce a postavení hvězd!
122 ^ Jsem koupil, tak dávám dál. Je toho všehovšudy jedna dvacet hustě psaných stránek, a proto na mně nemůžete chtít, sbych tc přeložil a vyložil všechno.odtud tedy ten malý komentár. A jako přídavek: Životopis našeho svátého, Který jsem objevil v prostonárodním Kalendáři:
15•Březen 1. ¿vátý '"rsmarus: Má čestný název " Apoštol Flander" a je vydatným pomocníkem, i oniáhá proti posedlosti,bolení zubů, horečce a myším. Když v roce 713 zemřel*ukázal© se, že z polí dokáže vyhnat myši i procesí, jež neslo jeho o s t a t k y yle proto po jeho kostech velké shánka. 2.
1913
o Velikonocích: Nerození " P ě t k y "
CuMPUTER - HOROSKOP 5.^DDÍL VODNÍCH SKAUTU PRAHA NARoZENÍ : 15.3.1913
O50,1 SEVERNÍ ŠÍŘKY 014,4 VÝCHODNÍ JjELiyY
0 S 0SN 0 ST: JSTE NAROZEN 15.3.1913 A VAŠE oUJNCE STÁnC
VE ZNAMENÍ SKoPCE.lÍM SAMoTNÍM NENÍ VŠAK JEŽTE VAŠE OSoBNOST URČENA. ,-jLUNCE JE SICE MEZI VŠEMI DESETI Zi\iA..ENÍMI NEJD0LEŽITĚJŠÍ ,ALE ^rfillOJUJÍ SE i, NĚMU: ASCENDNNT:STOJÍCÍ U VAS VE ¿.ínAíViENÍ RAivA MĚSÍC:SToJÍCÍ U VÁS 7E ZNAMENÍ VAH MEDIUM CuELI:SToJÍCÍ U VÁS VE ZKAMENÍ RYB VAŠE SLUNCE VE ZNAMENÍ SKOlCE: v SLUNCE, oYMBoL ŽIVOTNÍ SÍLÍ ,roDSTATA BXToSTI,- MUŽE DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ. o dominantním působením slunce to, jak je mi dobře známo, krásně klape, i řevážně při pádlování, /luné5ko pra ží a praží, as lebeční ploténku.fía obě ramínka.
L.ěkay jen na to levé, o to více. Marně schováváme do ruda spálené lýtka pod přední lavičku premky. Á propos: žraloci měli svého mužstvového bůžka. Žil ve stínulpod košatými stromy,kam mu nosili slabší členové posádky zbytky makarónů z ešusu.Věděli pročI SKO iSC,VAŠE KARDINÁLNÍ ZNAMENÍ A ZNAMENÍ ohNĚ. ^HEŇ,ELEMENT,KTEŘÍ SE ŠÍŘÍ A PODMAŇUJE S1 0 K0 L ZNAMENÍ,KTERE SE iROSAZUJE.VY SE DERETE VZHURU VY UDÁVÁTE TÓN.VY SE NEPoDŘIZUJETE! S or něm to v našem horoskopu také Krásně Klape. Nikdo z nás jistě nezapomene na Bratkovu školu a kult té-
borového ohně. .'eden z nejkrásnějších rituálů, jaké ¿sem kdy poznal.i istěže zděděný po předcích.Jistěže začarovaný zpěvem,výstupy,vypravením,mlčením.i rpssot a vůně dřeva,mléčné dráhy jisker.Symbol života.Vy švihli jsme se stejně všichni jen po stoupajícím kouři nad plameny. Myslím,že jsem nikdy nešlápl do ohniště v kruhu,i vychladlého. A také si myslím,že jediný stan,který kdy shořel, byl na Holné!
V SEBEVĚDOMÉM SKuPCI VLÁDNE MARS,TA ÍHAVÁ PLANETA. VÁŠ TEMPERAMENT JE MARSUVNí.AKTIVNí,IMPULSIVN í AŽ PŘEKOTNÍ,CBOLERICKÍ.SKuPEC CHCE VIĎET ČINÍ A Tu RYCHLE.NEMŮŽE ČEKAT! Znáte to: Nastup!!!!.,První,druhá,třetí .1 rvní kopanec, druhý kopanec,třetí.... Švígo tvrdí,že to nemá/neměl?/ rád.Bylo to však zatraceně účinné!
NEJNOBLEJŠÍ VLASTNOST bKuPCE - ČEST. NENÍ PRo NĚHO JEN PRÁZDNÍM SLOVEM. MÁ JI! V zimě to bývalo ve zmrzlém lachtklubu s tou cti snad nejmizernější. Mlčky podaná sekera! Vysekej si díru v ledu a opláchni svůj hřícn v ledové vodě! lur odivu nikdo neprotestoval.Bylí jsme holt tenkrát všichni ještě bez revina v kolenech.
ARS-MUz PLATÍ JAKO DFiZY NÁSILNÍK. NEJSTE-ní JÍL, PANE , JEST VÁb MARS OTUPEN BUĎ TÍM,ŽL SToJÍ V TICHÉM ZNAME NÍ ,n EBO TIM,¿E TOTO ZNAMENÍ JEN UTIŠUJE uSTATJNií VLIVY. Řekl bych,že v oddíle platilo odjakživa jako princip: S umírněnou drzostí nejdál dojdeš. Byla to jen jakási varianta principu:Všechno jde! mnohokráte jsem si to mezi zuby opakoval,kcyž jsem jednono r ';na stopoval sam samotinky s dvěna pramsami u Třech svate jch směrem na alši. A dojel jsem. Tenkrát I
^SCiNDifiT JE VE^ZNAMENÍ RAKA..iSCEr.LEiZl JE TEN STUPEN ,K TiRx ^PÍŘI VAŠEM ZRo^nr.í VíCHAZÍ ¿-.A HuRIZoNTĚ. RAK - VNÍMAVÉ,HLAVNÍ ZNAMENÍ Vuul. VoDi- ^VĚTA CITU A FANTASIE. ' *
novu to klaplo, o tou vodou. V o d .. í sicauti. o d n i sporty.Pocej v o d y kormidelníkovi k svlažení hrdla, plavčíku!V,ylej v o i y z lodě,háčku, ale hbitělVylej v o d y z hodinek, rncivo/Sázava/ ¡Napij se v o d y — -t.zv.i asan! 1 ^ /írásnej živel!
124 LOKTÍ NSDooTAL RAS Do VÍnKU ŽÁDNÉ. iwUSÍ PRoTo VŠE DoSÁHNOUT PROSTŘEDKY BEZBRANNOSTI! A PILáOSTÍ NAHRA DIT, ČEHOŽ SE kTJ ivA ROBUSTNOSTI NELoSTÁVÁ! To je ta lstivost.Proto znamenalo na př.u Žraloků zvolání: "Do práce,do [-.ráče!'1 pokyn zůstati ležet na břiše v trávě. A po zařvání: "K Ludvovi,k Ludvovi!" poschovávali se muži Boja,Pulec ,Cancítko a Bobánek v uctivé vzdálenosti do houští! KONSTITUCÍ BY BÍL RAK V i KNIK.ivJÍKKÉ TĚnu.t.ĚKKÉ TAHY OBLIČEJE.ČASTo ZAoNĚNÍ PoHLED /LUD.VIG II-BAVuRSKÍ/ . Tak tohle je moje osobní potvrzení v oddíle.Jsem rád, že se konečně az v planetáři našlo dávné ol odstátnění pro mne a ostatní kuchtíky .Iry č s přespolním během i Pryč se stoji na hlavě !Sem,b čokoládovým pudiripeml VÁS MĚSÍC VE VAHÁCH. MĚSÍC JE ZA To oDPv. '/JDívY ,Jo oS líiv. KRÁSNÝM, Li\ES Z LoEY 7YSLÍL SLoVEP "DUbE,r ^nZYVÁ. TO i oDVĚDuMÉ. VÁHY, To Zi\Ai;SNÍ ÉUZIKÁLiví VNÍMÁVodil .A K ToMJ MĚo ÍC, MÁMENI SENSIBILITY .IDEÁLNÍ JEo XUPEímÍ ! Nemusíme to s tou rnuzi kálnost i rre^ánét.Zpívali jsme vždycky hojně a hlasitě., ěli jsme k tomu i prvotřídní muzikanty.iviě nejstarší známky oddílový pianista byl Tonda Plánička. yl prvotřídní. áhnout tu hordu mutujících hla su nebylo nejjednodušší.Bratkovy oblíbené Žádnéj neví co je láska, áostlivecka uboticho jsme jaksi kéeili. Nejvíce se mi líbila,ze jak jsem se toulal nábřežím. uzixálnost souvisí však precevším s obecným češstvím, než jen s oddílem.:lkal mi zde v hěmcích jeden sas-ký kolega:"Ríka se,že Cesi jsou bud muzikanti,nebo pauneri! 1 oslyšte,k-lego„hrajete vy vůbec na něco?" VÁS MC JE VE ZNALE:.;í RYB, MC E zKRaTlvA t Ro j/iEDItJívi COi^LI. U POLEDNI SlICKU. ZYBY-i- ĚKKÉ,oENSITIVNÍ ZNaí. ENÍ .KTERÉ aEJDE Lo RINGU, NEBOJUJE,NEDERE SE.NENÍ PRO ŽIVoTNÍ BoJ loSTI SILNÉ. RYBA SE PODŘÍDÍ,OBĚTUJE S E ,SLoUŽÍ.IDEÁLNÍM ÚČElBm, NEBO ŽIVOTNÍMU PARTNERU,KTERÉMU CHCE PoMoCI.ČASTO tí^VA VYUŽlVAÍníu•I\3BU SI PRuSTŠ ZCELA FoKoDLriĚ LEHi^E NA GAUČ. Jednak si nemyslím,že zde byla myšlena polední ňpičKa dopravní,nebo polední špička zednická po 3 pivech. Pak si nemyslím, že přes na,?e ideálno je sporu. Je už udáno naprosto jednoznačně skautským zákonem! Myslím s i ,že se to MC týká Bojdy! A to nejspíše jeho duchovnímu transu,do kterého se dostával denně vždy vzápětí po budíčku.Seděl.Koukal.Ale nežil a nedýchal. Nevnímal. Jak to bylo vždycU.l(l) nevím, musei jsem na roz cvičku. Vyl tam pak také.To už žil.Spal jsem s nim léta v jednom stanu a snad jsem podvědomě kvůli tomu i medi cínu studoval.Doposud jsem to neprokouk!
UDĚLEJME SI NYNÍ BILANCI VŠECH ZNAMENÍ A SEČTĚME CELÍ OBRAZ OSOBNOSTI DoHRoMADY: BOUŘLIVÍ SKOPEC LASKAVÉ VÁHY PLACHí RAK ZASNĚNÉ RYBY O VAŠÍ OSOBNOSTI MOŽNO ŘÍCI,ŽE JSTE PODNIKAVÍ, MÁTE PEVNÉ ROZHODOVÁNÍ. VAŠE VYTRVALOST A ŽIVOTNÍ SÍLA VÁM PoMoHuU DOSÁHNOUT VYTČENÍCH CÍL0.MÁTE OVŠEM SKLON K TOMU BÍT NETRPĚLIVÝ A NEKLIDNÝ,MÍVÁTE DOKONCE ZÁCHVATY ZLoSTI,KTERÉ VŠAK PŘECE RYCHLE POMI NOU .ALE DOVEDETE BY'T TAKÉ VELKORYSÍ,ODPOUŠTĚJÍCÍ A LEHCE SE SMIŘUJÍCÍ.RoZPoLTĚNí CHARAKTER? V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!ROZPORY?ŘEKNĚME SPÍŠE DolLŇKY!MIMO To: KAŽDÍ ČLOVĚK JE ROZPORUPLNÍ!...ASTROLOGIE To VYKLÁDÁJ Tak a A jak temná mluvy
máme tu pohromadě celou oddílovou osobnosti to výpad: s osudovými vlivy, které nám. připravila a neznámá budoucnostTPřeložme si je tu do globální plsnetářů:
Se znamením slunečním tu souvisí především schopnost navazovat kontakty,převážně s vysoce postavenými osob nostmi.Ve společenské rubrice bude oddílové jméno často citováno.Vánoční besídky a budoucí táborákové výstupy budou mít dále širokou odezvu u všech přátel,.známých a ctitelů,Kterých bude také požehnaně.Pod vlivem Uranovým jest pak míti se na pozoru před blížící se menši krisí, nikoliv však to v příštím půl r o c e !A.cela^ se bude jistě rad ováti ze spojení s Venuši,které ovlivňuje smysl pro krásno,vkus a cit.Vhodná to doba Ke stavbě pramekiod Neptuna hrozí lehký sklon k alkoholu, tý.-ca jící se však neštěstí jen několika vyprahlých mužiků.Více starostí nám musí způsobí tijvírs v zázraky ,ovlivněná snad poli tickou situací ve střední Evropě.Je třeba se zde opíráti o spojení Lěsíce se OaturneiC,vyvarovat se opatrnictví a vlažnosti a spoléhat se spíše jen na pevná přátelství!
S Uranem pojící se originalita a intuice objeví se spíše ve vynalézavosti a výzbrojí mužstev,než v astrologii a metafy sic e.Také dlouho očekávaná oposice s ¿.erkurem při nese Konečně dokonalé svalové a duševní uvolnění vši po sádky, bez únavného studování Yogy.iožor však při Jupiteru na játra!Proto se vystříhejme zvi.při Marcelu husího sádli s játry.Znamení Merkure ohleduje několik výjimečných vědeckých úspěchů,nevěřme vŠak,že by již Autogen dostal Nobelovu cenu.Jisté však je,že s Merkurem někteří logi kou, jiní intuicí jsou schopni jiti cestou pionýrů./Myš leni jsou dobyvatelé,nikoliv malované dětil/Av^ak snoubeni se MerKura. s tlutem hrozí nebezpečím z, přecenění se sebe sama - viz také Švígovo upozornění na stoupáni k horské chatě Mattě letos o velikonocích!Venuše s Marsem znamenají především harmonii citu a vášně,na což je nutno upozornit Zuba již při druhém dítku!Nebot také hned nato Uran při náší rozloučení a hádKy.V této uměnímilovné době nutno dokončiti zpěvník,nejlépe v Karlsruhe.Msrs s Jupiterem potvrzují dobré zdraví,význam to především pro nadchá zející soudní pře,které tak mají zejména mezi ¿7.5. až 3.Ě.73 největší naději na úspěch.Nováčkům doporučeno v
126
této době studovati prsva.Dále bude si třeba všimnouti, že Jupiter- podporuje fantasii, pro umělce jistě dobrou, ale ^i starým praktikům neškodíc!¡Saturn bohužel připo míná, že nikdo z nás přece jen nezůstane nepřátel a utr pení ušetřen.Neštěstí přináší však sebou i organisační talent.Urganisujme tedy:Kdo chce kam,pomozme mu tam! Uranus,Neptun a t luto působí nepřímo a dlouhodobě na naší kariéru,jejich vliv není však individuální a protáh ne se na generace.Hleděl bych si tedy,býti plavčíkem, tyto planetky ochočiti,nejlépe být s nimi jedna ruka, dvě ruky.V Ascendentu budem na tom nejlépe s Venuší,což je vždy dobré pro kumštyře,s pak i láska nraje první hou sle, -ohužel vnáší do toho f,.ars zmateJc a vše se vybíjí s ^velkou energií,nárazově,še sklonem k a.-resivíťě.deště,že rr'm Jupiter v Ascendentu trochu tolerance ponecnává. 7 pojeonách /viz ».C/je nejlépe se oddávat i rozjímání o krásnu a o kariéře.Všem úředníkům proto doporučeno místo poledního šlofička sníti vsedě o vyš"! platové ka tegorii .i o té ž i pánům orrnic:e1n ixůir.. eb ot .j aturn stojí v neblahém as: e.;to ,;iteiý r.'s múze st 't životní místo a společenské postavení.Vhodná to doba pro mužstvové vzpoury! Co se týče zdravotní předpovědi,je třeba se téměř všech chorob vy střihali,vodu převařovati,nechodili po dobrém obědě pod jez,neházeti sekerou nebo nožem při škrabání brambor.Neskákali do vody se špičatými balvany ned pod hladinou a z rrámky vyčnívající hřebíky nutno v budoucnu vždy zaliti asfalt eip. opravdu zvi-' 'té pozor na nohy /Ryby/ a od dé lení zvolna hlodající ar lei ios-:leros,y /Saturn/ * bude snad možno jen zavedením dobře fungující/ho sekret •'řk,y/diáře. finance a dědické možnosti...... Calender ium....... LuU^Iki ^ O '/AiVil O l\¿d1j£jHo 1A.X ^nApíhiI 7 L O
TSLSCTRuN-IKSTITUT r.'AijEL^N 1i-ibluVj-í.
Vždycky jsem si myslel,ze jsou hvězdy přilil vzcálen é ,studené,třpytivé a příliš povznesené se nhni zabVváti. Vždycky jsem si myslel a budu si myslet,že víc než hvuzdy ovlivnil náš život skauting,ne“e "Pětka".A viděl tu jedi nečnou dějinnou úlohu Bratrovu.. echtěl bych, po tejnle malej legraci s tím horoskopem, přejít kodrcavé k heroisrnu a sent-imenta Lite .lv opakovaní c.--vno zn mého a d vno oceněného.Jhtěl jsem jen to napsat a to zdůraznit, v čem hluboko vězí tradice námi společně prožitého,prozívané ho a doufejme i v budoucnu žitého.Js^m pro to,tyto tradice a prožitky déle zalévat a pěstovat!Jsem pr- to pri Slunci, iupiteru,i,arsu a Venuši ,prostě pil všech deseti žnameních! V Mnichově.,v květnu 1ST3 Pro Ročenku
6
0
X
5
flifH :
S
E
M
A
F
O
R
6
0
X
5
¿■o
a
Když začnete s prvním snímkem shora zprava, tak tam je: Bobánek, Cancítko, Želva, Reyp, Pista, Medvěd, Pacík; druhý snímek na 1. straně: Bobánek, Cancít ko, Jack, Pejsek, Pacík; dále Bobánek, Cancítko,Pa cík, Hrabátko děd, Hrabátko vnuk, Hrabátko syn. Na této stránce: Cancítko, Bobánek, Standa, Pacík,^ Sámina, Chingo; Bobánek, Cancítko, Loula, Bob, Pacík
129
SLAVOJ - PRAH A SLOVAN - O R B I S
I
turistické
oddíly z v ou na
JUBILEUM V SEMAFORU A RŮŽE PRO SÁMINU. Jubileum je pěkné slovo zvláště ve spoiení a jeho podmínkou-tra dici. A tu máme •_60ti let^-trTSTřirae oddílu bylo vzpomenuto spole'•'T?TT*. "71.“ "i"D >C ____ ________1________ í — cne se Slovj sm Oři pražském diV . - , ; 1 3e pokusím tuto pop«? _. 7 oQubna 1^73 v 9. ^ O i i oeL,— aaniníli ui^diště divadla "řidičové,přá t elg^a j^ariěne^rilíse Členů. zmTHěnýchNiddílů po projitívŠpalírem plavčíku (nenapadáním 1.ojTŠl česk^výraz' ;>ro tento útvarVytvofen f u vchodu do dyčadlí^-^jTry-vTTeío' sásku zněl zp^A oddílo rch písni, jak ’a r m k Tiskánjlj= y&vverlev a^TS*,. připraveným elimem fodobně ^akp-^scenka mi aNvy-stupy u láborovch ohnu/říylo vzpo lenutov života ajpříběhA oddilu^w na pf. T&isluS^ík 3NB / Pacík zatouií aéholde decVaCOatocítko/, který vouca, ty . se r vrem na WjLavé ,\uksaKem a ra dlení se ubírá iSj^á draži-řeki ÍT0.& branické mu. J předveden výslachu, ředníkovi (Bobánek),kde deda vypravu1e,y "ak se dříve jezdily na vodu a do lasu, dalším provechybél samo zřejáé sedlák Jouie témeřjle genďární 0 ji náhodoU nezničí tomu ale neyériiíijať 1 ^i nechá vypraSrova^ od mého odnika. Pak v / byl\5ten d o ^ s od Via fcy, vzpomoni. :ač^í3fir oddilu/a nepřítov ; mnycV clenu tradicí, ale •i / v ✓ im^elánem ekistuje také aivcx o jehož zal a^^^tc^ch^vyprávěla Čami na, která Před a l a ■?§ J do r ^ o u naš^ujilí^KT^rím milejsíbjid-Ty uvi vchodu js^jB^řJla oj^á^ována/néjakými divóílí^ mrříousy fěn£ liVna knihu s vévody Ciját kd/pisuj ígolednejpak připraví sho Jílu, 3 0 : vlas tni část o L V1 slav>jvzp rzase v ¡EMM Tak AHOJ CAMCA.
1
130 z o g X*
-
n
- AM
BOGA'
A.Jütz Kanton Uri
Moderato
■W *
M , tlj
=F= Zo -gá-n -am
1.
i — 1----k---|r1 ! L j -----» ' i' 1 T ~lBo - ge dr land-am-má tan - zát
- j •~ f
J | th »K .l -1f L,1 .^ i1,1= Z -^
via
dr
— 1—
--------- - a • ^ 1
üfyft ds G-la-ri - nett
"Hi
p í r — b ■ * ......... 1 ■ i .....J
düi
—
fe
nit
ids
-*-- 9-- »-- *-
Ty-fel dur Die-li du-ra gschwanzátí
f c r ... J- ............ h M
mf
í
•
Bettí"
Und
.
-
J
___
y H
Dti-li-du~li-
|— 1----------- 1-----— *---------- *------
ta
gáhm - mr
und
Zot-tá-li
i jüp-pi -di- büi
i z
p y ii i t
£=fe: dra,
1'
T
nur
im
- mer
scheen
dá
Wán -dá nahiUnd
nahl
2. Šerp, nimm ds Vrenáli rácht a di ana, háb di am Rock witf ama-ná FahnaJ Nimms rácht züáchá und hábs uma Büch 1 Hit wird tanzát í Hit gahts ruch í Und jüpnidibüi.......... ........... Bedala, chaiba, tanzá und schwitzá, ďTscheppá abziáh und ^ Hita tazát diá Jung und dr Alt und d'Sü und dr bock und dr Stár und ds Chalb I Und jiippidibiii.... . Pfar^ r nit will ly dá, so g a n ť m á Kaffemihli v % m^ w ®r n1^ tanza und bedálá cha. dem trüret wenns-a butzt, kai Tyful durna i Und jüppidibüi...... ......
ír°ff n “r S * Tut0 PřTsTeň f B n a Mattě zníval švýcarský alpinista Aiilte - Bergzwerg.Uznali jsme ji vhodnou pro oddíl iako š W s S u ^ Po Í S h Vt^tn°T,?an 8!h0T ^ Pnazpivano ^ ^ š t k yna" pasku. ,y němž je také sxru^ny obsah teto písně, Tez
131 JO SOŇO CACCIATORE
Lovecká píseň z kantonu Ticino
Vesele U^ (a\
i_ f j^ J
r _::
-f-*------ .-------
J i 4 - 4 - i
f
— y -r - r
-1— ::
=,ř = ( \
...
M
4 i- ■
...A--,— _k--------.... *•....." ...
.... . ......
so-no caccia-to - re,
e-
wi-vala solela mutsch.
3
e -wi-va,e -vvi - va,
e-vvi-va lasole la mutschl
Pozn.red.Tato píseň pochází z kanton-y Ticino, kde se mluví ^italsky.Na horské chatě Matta v G-raubůndenu ji predzpíval syn švýcarského horolezce Christian-to bylo o velikonocích 1973. Titul: Jo sono cacciatore, ewiva, eyvlva znamená y překladu: já ^sem mysliveček, ejchuchu, ejchuchu. Vidíte, ze něco tak "prostého může Číovšku způsobit nehoráznou ra dost „ Ote se to kaSatore a to druhé muc. Stručný obsah písně naleznete ve "Zpěvníku Pětky" .Přesný rytmus pak je na pásku.Nazpíval malý Honza a Klárka.
132 MAT TA
VELIKONOCE 1973
-
AKELA.
Vidět vlajku 5. oddílu vlát v horském větru 182o nad morem spolecne^s vlajkou svýcarskou je zkrátka událost.Ona sice ta naše vlaječka je docela skromná, snaží se, ale nám stáfeí. je to takv putovní a poslal ji Standa. ' ^le nez se ona dostala az na ten stozár^její nositelé museli... Svigo tyto_velikonoce dal organisacne dohromady a v dohodě se svycarskymi alpinisty pronajal pro nas chatu - “Mattwl Je to do cela na konci světa, sádný turismus. , . ,_ v v Prostiňce řečeno na Kattelu se o Ra h rowerstvo Camca a Hakim. Přespali za vydatného poslechu Bacha a Mozarta a rano nikoliv casne, ale přece.jsme vyjeli již tri s Camcovym autem, jehož pravé p r e d m sedadlo není právě pří lis vhodné pro sezení.Nic nevadí.Auto je modrozelené a to doceCamoa^ÁÍpl«0 Ďsme se s An£ou a Zuzkou. Tak tedy Hakim , S i r ® vypravili. Ho neuvěřitelné. Představy o cestoani jsou rozličné a nase nebyly ani takové. Vyjet v 11.oo a do t£k V P ? W ' ° SU V rekord. Provoz S e d Ivátiy byl íp Z i h r t ’ ^Sj^e ^ el1 20tan 3 av^ l hodiny. Sněžilo a Šeřilo ° cesta, ale dělali jsme všechno, abychom nea v?hladovIl^rh Všelijaké to povídání o zapadaných autech a vyhladovělých, a zmrzlých cestujících atd. No ve Valsu, městec i ' r0r ní 10kélí údolí .5 ™ e
bCc n£vlaélí’k!e n t w
se c í t i l i j iž l é pe^ pro t o že
S? nekse, "ahořev5? ta chata.Přirození jsme vS
ép £ & “ e; i f ^ l ^ c h a ? ^ 1T á h r s l a Y
:fi a
^ zna5ana P»
let nahoru q „ t L chata:vSerilo se. CamČa se odhodlal Sř nad Srouaq+I oes£lcka» skoro nic. Levá kola tém!!!„??? Propasti, ke ztrátě nervu to úplně stačilo. SamČa ie nez nal Akpls Lřsi16
,
srK Sí
J-aJc [isme lezli nahoru a auto nechali k^p hv n
v ? a s ? £ ř ^ s s j ^ ; a r 5^ t ó
vat.Mimo jiné isme zlistil^
^
íP’'
syitlo> sahali jsme debato-
^ygaiCM?
k o ^A Ífnebylí? it á iř n ic “ ^ -
musí b l t ^ í S
Ono zkratka v Alpách v n o M n«n/ 4 ' f ' t" y poněkud trapné, kovat. Ale síoupaífilmí P o ^ e d n n n ^ f se tak Poflalo světlo-červené a Žluté "Svítíš ,nekde vlevo zasvítikdy£ Amerigo z v o l a l í í zvolali jsme ,asi tak jako je to fiák Šoc^ole^' ^ o l ^ " o o v L á T ř - 15^ ^ , P0VÍtó fia”“=a >"ale "Je to ňáký divný svžtlo-Iervorí a zía nahoře", jcieme úplné obrácený směrem'.' "To jo" řŽíl^Ikim "al^ta
bludiště. T Í c h o ^ & ř S S o S g
otazník? 3 V e W 1 *°- Bílá tBa a
i 133 Civěli jsme do tmy. Beze slova. Někdo z nás se podíval na hodin ky. Někdo docela "bystrozraký. Bylo už deset hodin. Tak to lezeme už pomalu dvě hodiny.Prosté konstatování. Tady v téch místech se hory otevřely a vítr byl ostrý a pronikavě studený. Trochu jsme promrzávali. AŽ do této chvíle to byla tak trochu zábava, ale dal se to mohlo změnit v docela něco jiného.V Alpách velmi snadno. Něco říct^se nám nechtělo, ono to vypadá všelijak. Člověk se v so bě přemáhá.^ Odpovědnosti Kde to vlastně jsme? Hrom do toho,vždyť Člověk nemá nejmenš^ představu. Dole, nahoře, vlevo, vpravo vše chno je to stejný. Černé balvany vypadají jako chalupy.Všechno vypadá jinak... "Zpétí" řekl Akela, a byl to rozkaz. Nikdo neodporoval, ale Camča měl pocit, Že by to Šlo, ale nevěděl jak. Nemluvili f jsme. Cítili jsme, že jsme prohráli. Ale byla to prohra? V podmínkách,ve kterých jsme se nalézali,nelze riskovat. Došli jsme k autu a jeli do Valsu.Opět martyrium cesty, ale kupo divu to šlo Camcovi moc dobře. Vůbec se nálada zdvihla. Docela se ^s^tovalo. ^Pred námi vsak stála otázka, kde nocovat. Velmi snadné. Dívčina, téměř tak krásná jako ta, když jsem se toulal nábřežím, hopkovala pred autem.Zarazili jsme a ČamČa velmi elegantně předhopkoval sleČnu^a něco řekl. Vrátil se a hlásil:"Tamhle v tom do mě." Když se vrátil tamhle z toho domu,řekl;"Máme nocleh. Jdeme na to.Pro osobu dva franky." Vyspali jsme se dobře. Akela na em pirovém sofa,které bylo poněkud krátké,pouhý metrdvacet, a Čamca s Hakimem na podlaze. No ráno vypadalo ^všechno docela jinak. Cesta byla nádherná, slunce^svítilo, zadny heroismus. Tam^kde jsme včera.zůstali bezradně sfcat, byly sice velke záveje, ale dvacet metrů dál se opet objevi la cesta a skutečně se kroutila směrem k lanovce. Někde byly vy soké bariery, ale jinak vše docela normální. Docela jsme potka li lidičky se psem, j^en tak bez Čepic-na výletě. Prima, říkali jsme si- a my tady zápasíme s horskými velikány. Stejně cesta tr vala _dost _dlouho. Ale konečně tam nahoře, úplně nahoře, jsme spatrili maličké post¡aviSky?a zaichvili na “to Hakim povídá: MTo ie .Q TT1 a - n l r r m _ N
A
>vtrV4
o
an
*
_____________ /
0
’
schovana v závějích." No a bylo nám jasné, že bychom ii nikdy v noci nenašli. J tt?mIypad'alo, ne^ se ^ aase malá viajecko, dostala na sto žár MATTY. MATTAJe pravěká krajina uplácaná z pravěké břidlice. Byla to asi ?^a9e takovouhle krajinu udělat. Černá a bílá. Vysoká oblehá jiskřící hvězdy a propastna údolí. Závrať a ztráta dechu. JMi slyšet ptacka hlas... A když příští den se vevalil do chaty ludva, bylo nás už pět. A tak jsme zpívali. Denne, kaŠdy večer jsme zpívali a radovali se, Z “v l í í J S 0°Ie“ ° sejit ae. A družba mezi námi a něI e n pfi^ríáá'a1CteM/ \ l>5 '11 talcé’.byla dal sif dden přišel lada a ?tak jsme povykovali vynikající. a bylo nás A uz pak s^est.
1 Dsme tam mezi těmi horolezci horského "trpaslíka" W tra-Bergzwerga,člověka čistého srdce, jednoho z nás, také tak stastneho, že muže zit uprostřed přírody. Byly to čtyři nádherné dny, zcela se odlišující běžnému životu. ¿án? tak» když se p $t:£a sejde. Bylo to hluboké proží vaní stěsti ze jsme pohromadě Camca,Hakim,láda Otfca,Ludva,Svígo, Akela,a ze takto oslavujeme šedesátku 5. A pod nasi vlajkou,tak vysoko v horách,zazněl nás oddílový pokřik:
DO ČELA NEPOVOL BIJ SE VPŘED 5
5
5 1
MAT TA 1810 m n.m. VELIKONOCE 1973 A^ELA LAÍA SVIGO LUDVA ÓAMČA HAKIM
1930 1939 1945 1951 1958 1961
ROCENLA 5.ODDÍLU K 60. VÝROČÍ
1913 - 1973.
ŠÉFREDAKTOR TECHNICKÝ REDAKTOR MLADÝ REDAKTOR NEJMLADŠÍ REDAKTOR LITERÁRNÍ PŘÍSPĚVKY
AKELA ŠVÍGO ČAMÓA HAKIM ÓAMČA RAKVÍM ŠVIGO AKELA LUDVA FRIPI SMETÁK ILUSTRACE AKELA FOTO LUDĚK ŠURAN ZUB CHINGO ROBIN ANONYM DOKUMENTACE LOULA ŠVÍGO TIŠTĚNO OFSETEM V ROCE 1973 A TÍM JE ROZKAZ KAPITANATU SYMPOSIA 1972 SPLNĚN. VYDÁNO 50 ČÍSLOVANÝCH VÝTISKU. TENTO VÝTISK MÁ ČÍSLO
^7
