ESDP
»·st B ⁄zemÌ EU: Trendy, p¯Ìleûitosti a v˝zvy
51
ESDP
1
PodmÌnky a trendy ˙zemnÌho rozvoje v EvropskÈ unii
1.1
ZemÏpisn· charakteristika EU
Obr. 9: DÈlka pob¯eûÌ 60.000 km
EU
po l·r nÌ kr uh
(231) Evropsk· unie je t¯etÌm nejbohatöÌm hospod·¯sk˝m regionem na svÏtÏ (podle HDP na obyvatele) za Japonskem a Spojen˝mi st·ty. LatinskoamerickÈ sdruûenÌ MERCOSUR42 zaujÌm· vedoucÌ postavenÌ mezi Obr. 8: Geografick· pozice hospod·¯sk˝mi alianceEU - SpojenÈ st·ty mi rozvojovÈho svÏta (viz Tabulka 2). Z·kladnÌ zemÏpisnÈ faktory EvropskÈ unie relevantnÌ pro politiku ˙zemnÌho rozvoje nejsou srovnatelnÈ ani s USA, ani s Japonskem, ani s MERCOSURem. Na rozdÌl od souvislÈ pevninskÈ masy USA a MERCOSURu a od ostrov˘ tvo¯ÌcÌch Japonsko spoËÌv· fyzick· charakteristika EvropskÈ unie v jejÌm ÑpoloostrovnÌm tvaruì na z·padnÌm okraji euroasijskÈho kontinentu (viz Obr. 8). ÿada jejÌch Ëlensk˝ch st·t˘ jsou ostrovy nebo poloostrovy. Jestliûe celÈ SpojenÈ st·ty majÌ necel˝ch 20 000 km pob¯eûÌ, dosahuje dÈlka pob¯eûÌ EvropskÈ unie p¯ibliûnÏ 60 000 km (viz Obr. 9). (232) P¯es d˘leûitost blÌzkosti Ëi vzd·lenosti od mo¯e je vzhledem k p¯ÌrodnÌmu charakteru EvropskÈ unie jejÌm typick˝m rysem p¯Ìstupnost tÈmϯ vöech jejÌch region˘ po souöi. P¯ekon·v·nÌ hlavnÌch p¯ÌrodnÌch p¯ek·ûek se v poslednÌ dobÏ nesmÌrnÏ zlepöilo v d˘sledku velkolep˝ch technick˝ch projekt˘, jak˝mi jsou tunel pod Kan·lem a pevnÈ
20.000 km
USA 30.000 km
Japonsko 13.000 km
MERCOSUR
spojenÌ Oresund. Realizace tÏchto projekt˘ v˝raznÏ zv˝öila ˙zemnÌ soudrûnost v r·mci EU. Mo¯e vöak p¯esto p¯edstavujÌ v˝znamnÈ p¯ek·ûky u nÏkter˝ch perifernÌch oblastÌ EU, jako nap¯Ìklad u ÿecka, kterÈ je mo¯em oddÏleno od It·lie, svÈho nejbliûöÌho souseda-Ëlena EU, a tÌm i od ostatnÌho ˙zemÌ EvropskÈ unie (viz Mapa 7). (233) StejnÏ tak je t¯eba vÏnovat zvl·ötnÌ pozornost sedmi ultraperifernÌm region˘m uveden˝m v Ël·nku 299-2 AmsterodamskÈ smlouvy43. V d˘sledku svÈ zemÏpisnÈ polohy jsou tÏsnÏ spojeny s jin˝mi kontinenty a EvropskÈ unii tak umoûÚujÌ navazovat spolupr·ci s jejich sousednÌmi zemÏmi, nap¯Ìklad prost¯ednictvÌm ostrova Martinique nebo FrancouzskÈ Guayany s dalöÌmi latinskoamerick˝mi zemÏmi. Je t¯eba podporovat vytv·¯enÌ a upevÚov·nÌ st¯edisek hospod·¯skÈho, spoleËenskÈho a kulturnÌho rozvoje jak v r·mci tÏchto ultraperifernÌch region˘ a sousednÌch zemÌ tak i v†celÈm jimi tvo¯enÈm regionu. (234) Mo¯e, velkÈ ¯eky a horskÈ h¯ebeny v souËasnÈ dobÏ jiû nep˘sobÌ jako fyzickÈ, hospod·¯skÈ a kulturnÌ p¯ek·ûky. NÏkterÈ z nich se dokonce staly atraktivnÌmi obytn˝mi, obchodnÌmi a turistick˝mi oblastmi, s protich˘dn˝mi cÌli ˙zemnÌho rozvoje v d˘sledku odliön˝ch uûivatelsk˝ch z·-
Tabulka 2: StatistickÈ srovn·nÌ EU / USA / Japonsko / MERCOSUR
Obyvatelstvo (1000) Plocha (1000 km2) HDP celkem (mld. ecu -1996) HDP na obyvatele (ecu - 1996) Dovoz na obyvatele (ecu) V˝voz na obyvatele (ecu) PozemnÌ hranice se zemÏmi mimo ekon. oblast v km (z toho se zemÏmi St¯ednÌ a V˝chodnÌ Evropy) a) (b)
pramen (a) (a) (a) (a) (a) (a) (b)
EU-15 372.082 3.236 6.776 18.150 4.210 4.445 9.305
USA 263.250 9.364 6.014 22.650 2.404 1.828 12.248
Japonsko 125.095 378 3.620 28.760 2.194 2.582 0
MERCOSUR 204.523 11.877 1.370 6.700 335 289 17.924
(5006)
Statistisches Bundesamt, Wiesbaden: Statistisches Jahrbuch 1998 f¸r das Ausland 1998; SmÏnn˝ kurz: (1 ECU = 1,27 USD) EUROSTAT 1996 CIA - The World Fact Book, Washington 1997
53
Podmínky a trendy územního rozvoje v Evro sk unii
Mapa 7: Fyzick· mapa a vzd·lenosti
200
ûnÏ 2
p¯ibli
600
km
Azory (P) p¯ibliûn Ï 1800 km
km
p¯ib
p¯ibliûnÏ 2400 km
liûn
Ï1
Madeira (P)
0k
m
p¯ibliûnÏ 1800 km
p¯
ibl
iûn
Ï4
00
Kan·rskÈ ostrovy (E)
p¯
ib
Guadeloupe (F)
liû
nÏ
37
00
Martinique (F) La RÈunion (F) p¯ibliûnÏ 9500
p¯ibliû
nÏ 31
km
p¯ibliûnÏ 7700
km
00 km
km
Guayana (F)
jm˘. ⁄dolÌ velk˝ch ¯ek trpÌ mÈnÏ separaËnÌmi ˙Ëinky ¯ek neû vysokou hustotou z·stavby a dopravy. P¯ibliûnÏ jedna t¯etina mÏstskÈ populace EU (mÏsta s vÌce neû 20 000 obyvateli) ûije v blÌzkosti pob¯eûÌ (do vzd·lenosti 20 km); pokud zahrneme i ˙dolÌ patn·cti nejvÏtöÌch evropsk˝ch ¯ek, zv˝öÌ se tento podÌl na vÌce neû 50 % celkovÈho poËtu obyvatel44. Alpy (pokud jde o obyvatelnou oblast) zahrnujÌ jeden z nejhustÏji obydlen˝ch region˘ Evropy. ÿeky, jezera a hory jsou ˙tvary, dod·vajÌcÌmi identitu. Alpy, PodunajÌ, BaltskÈ a St¯edozemnÌ mo¯e jsou dobr˝mi p¯Ìklady oblastÌ, kde je zapot¯ebÌ integrovan˝ p¯Ìstup k ¯eöenÌ spoleËn˝ch ot·zek, posÌlenÌ spoleËn˝ch aktiv a prohloubenÌ ˙zemnÌ soudrûnosti.
54
(235) V dob·ch studenÈ v·lky panovalo vöeobecnÈ p¯esvÏdËenÌ, ûe Ñpoloostrovì Z·padnÌ Evropy je vlastnÏ jak˝msi Ñostrovemì, zvl·ötÏ z hlediska lidskÈho vnÌm·nÌ. PolitickÈ rozdÏlenÌ mezi V˝chodem a Z·padem bylo mnohem vÏtöÌ p¯ek·ûkou neû Atlantick˝ oce·n pro Z·pad. To se n·hle zmÏnilo v roce 1989, kdyû se otev¯el pohled na V˝chod, na druhou polovinu Evropy. (236) OdliönÈ klimatickÈ podmÌnky v suboblastech EvropskÈ unie p¯estavujÌ p¯ÌrodnÌ hranice a tvo¯Ì dalöÌ d˘leûit˝ faktor pro ˙zemnÌ rozvoj v EvropÏ. Mimo¯·dnÏ chladnÈ klima m˘ûe nap¯Ìklad zp˘sobit zv˝öenÌ n·klad˘, takûe peri-
ESDP
fernÌ oddÏlenost od trh˘ se navÌc prohlubuje o dopravnÌ problÈmy. ProblÈmy z·sobov·nÌ vodou zase p¯edstavujÌ p¯ek·ûku pro region·lnÌ rozvoj v nÏkter˝ch Ë·stech jiûnÌch Ëlensk˝ch st·t˘. (237) Rozmanitost kulturnÌho dÏdictvÌ v EvropÏ lze dnes povaûovat za neocenitelnou hodnotu a za z·klad, na nÏmû se Evropa st·le vÌce sbliûuje. Vedle z·kladnÌch zemÏpisn˝ch faktor˘ utv·¯ely souËasnou ˙zemnÌ strukturu EU v†öirokÈ m̯e r˘znÈ kulturnÌ, politickÈ a ekonomickÈ proudy. V r˘zn˝ch Ë·stech Evropy se vytvo¯ily r˘znÈ jazykovÈ a†kulturnÌ oblasti a r˘znÈ zp˘soby ûivota. ExistujÌ znaËnÈ rozdÌly v hustotÏ obyvatelstva, stupni urbanizace, ˙rovni rozvoje a prosperity. To se projevuje ve velkÈm mϯÌtku (nap¯Ìklad z pohledu centr·lnÌch a odlehl˝ch region˘). V†menöÌ m̯e se to vöak projevuje v r·mci jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ a mezi jednotliv˝mi regiony v r·mci EU. (238) Trendy ˙zemnÌho rozvoje v EvropskÈ unii, kterÈ jsou pops·ny v n·sledujÌcÌm textu, nebudou samoz¯ejmÏ totoûnÈ pro kaûdou Ë·st Evropy a zkuöenosti v nÏkter˝ch oblastech budou odliönÈ, nebo dokonce p˘jdou proti vöeobecnÈmu trendu. JednotlivÈ trendy jsou v tomto materi·lu kr·tce charakterizov·ny z celoevropskÈho hlediska a bude t¯eba je d·le analyzovat. (239) N·sledujÌcÌ kapitoly neobsahujÌ û·dnÈ novÈ zemÏpisnÈ anal˝zy. Vych·zejÌ z Ëetn˝ch studiÌ a anal˝z, proveden˝ch od roku 1900 evropsk˝mi, n·rodnÌmi i jin˝mi institucemi, zvl·ötÏ z tÏch, kterÈ vypracovala Evropsk· komise (Evropa 200045, Evropa 2000+46) a jednotlivÈ p¯edsednickÈ zemÏ EU.
1.2
Obr. 10: DemografickÈ trendy Index, 1950 = 100
SvÏt EU
Pramen: Statistisches Jahrbuch 1998 f¸r das Ausland, Wiesbaden 1998
doucnu se patrnÏ stane jeho jedin˝m zdrojem. Region·lnÌ rozdÏlenÌ imigrace do EU je velice rozdÌlnÈ. (242) JazykovÈ bariÈry a administrativnÌ p¯ek·ûky p¯ispÌvajÌ ke skuteËnosti, ûe ˙roveÚ migrace mezi Ëlensk˝mi st·ty EU je relativnÏ nÌzk·. PodstatnÏ vyööÌ, nicmÈnÏ z mezin·rodnÌho hlediska (nap¯Ìklad ve srovn·nÌ s USA) st·le jeötÏ Obr. 11: VÏkov· struktura v EU 1995-2040 VÏk podle let 1995
a vÌce
Muûi
2040
éeny
DemografickÈ trendy
(240) Ve v˝voji obyvatelstva EvropskÈ unie budou v p¯ÌötÌch dvaceti aû t¯iceti letech p¯evl·dat n·sledujÌcÌ t¯i trendy: ï ˙bytek obyvatelstva; ï migraËnÌ pohyby; ï zmÏny ve vÏkovÈ struktu¯e. (241) P¯irozen˝ r˘st obyvatelstva v EvropskÈ unii byl po ¯adu let velmi nÌzk˝ a vykazuje tendenci k ˙bytku. Bez znaËn˝ch zmÏn v porodnosti v zemÌch patn·ctky se kolem roku 200047 m˘ûe zaËÌt projevovat p¯echod od p¯Ìr˘stku obyvatelstva k jeho ˙bytku (viz Obr. 10). Za tÈto situace majÌ mezin·rodnÌ a meziregion·lnÌ migraËnÌ pohyby st·le vÏtöÌ v˝znam pro populaËnÌ v˝voj EvropskÈ unie a jejÌ suboblasti. MÌra p¯irozenÈho r˘stu je v souËasnÈ dobÏ necel˝ch 0,1% (1995). K tomu vöak p¯istupuje Ëist· imigrace do EvropskÈ unie, kter· v poslednÌch letech48 dosahovala p¯ibliûnÏ 0,2% celkovÈho poËtu obyvatel roËnÏ. »ist· imigrace tak p¯edstavuje dvÏ t¯etiny celkovÈho r˘stu obyvatelstva a v bu-
V % celkovÈho poËtu obyvatel Pramen: Statistisches Bundesamt, Wiesbaden 1998
55
Podmínky a trendy územního rozvoje v Evro sk unii
Mapa 8: Demografick˝ v˝voj Demografick˝ v˝voj 1991 - 1995 NUTS 2 mÈnÏ neû - 3 % - 3 % aû mÈnÏ neû - 1 % - 1 % aû mÈnÏ neû 1 % 1 % aû mÈnÏ neû 3 % 3 % a vÌce Pramen: Eurostat
Azory (P) Madeira (P)
Kan·rskÈ ostrovy (E)
Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F)
Guayana (F)
nÌzkÈ, jsou migraËnÌ pohyby mezi jednotliv˝mi regiony v†r·mci Ëlensk˝ch st·t˘. (243) VÏtöina imigrant˘ se usazuje v mÏstsk˝ch oblastech, ËÌmû se posilujÌ st·vajÌcÌ urbanizaËnÌ tendence. RovnÏû v†r·mci jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ majÌ lidÈ sklon p¯esouvat se z region˘ s vysokou ˙rovnÌ nezamÏstnanosti do region˘ s ˙rovnÌ niûöÌ. U jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ se vöak projevujÌ rozdÌly v rozsahu tÈto tendence. ÿada vysoce urbanizovan˝ch region˘, zvl·ötÏ v severoz·padnÌ EvropÏ, bude mÌt pravdÏpodobnÏ v budoucnu vyööÌ populaËnÌ r˘st, zatÌmco regiony s nÌzkou hustotou obyvatelstva, jako nap¯Ìklad na IberskÈm poloostrovÏ, ve Francii, v severov˝chodnÌm NÏmecku a v rozs·hl˝ch Ë·stech seversk˝ch zemÌ, budou patrnÏ nad·le obyvatelstvo ztr·cet (viz Mapa 8).
56
(244) P¯estoûe p¯istÏhovalci jsou p¯ev·ûnÏ mladÌ lidÈ, bude se pr˘mÏrn˝ vÏk obyvatelstva EvropskÈ unie nad·le zvyöovat (viz Obr. 11). ⁄zemnÌ pl·nov·nÌ bude ovlivnÏno mÏnÌcÌm se sloûenÌm obyvatelstva, jeho preferencemi z hlediska bydliötÏ a charakteristikou bydlenÌ. Charakteristick˝m rysem budoucÌ spoleËnosti EvropskÈ unie bude vyööÌ podÌl staröÌch lidÌ, kte¯Ì budou na rozdÌl od d¯ÌvÏjöÌch generacÌ mobilnÏjöÌ, z·moûnÏjöÌ a aktivnÏjöÌ. DÏti a mladÌ lidÈ budou st·le vÌce poch·zet z p¯istÏhovaleck˝ch rodin a Ëasto se dostanou Ñmezi r˘znÈ kulturyì. StejnÏ jako v p¯ÌpadÏ velk˝ch rodin v typickÈ venkovskÈ spoleËnosti upad· i Ñpr˘mÏrn· rodinaì (rodiËe s dÏtmi). St·le charakteristiËtÏjöÌ pro spoleËnost v EU jsou osamocenÏ ûijÌcÌ lidÈ, osamÏlÌ rodiËe (Ëasto finanËnÏ slabÏ zajiötÏnÌ) a bezdÏtnÈ p·ry (lidÈ se dvÏma p¯Ìjmy a tÌm relativnÏ finanËnÏ dob¯e zajiötÏnÌ). OdliönÈ skupiny majÌ odliönÈ poûadavky na prostor; spoleËenskÈ poûadavky na vyuûitÌ ˙zemÌ se st·vajÌ sloûitÏjöÌmi.
ESDP
Mapa 9: N·roky na struktur·lnÌ fondy bez n·roku CÌl 1: pln˝ n·rok CÌl 2: pln˝ n·rok CÌl 2: Ë·steËn˝ n·rok CÌl 5b: pln˝ n·rok CÌl 5b: Ë·steËn˝ n·rok CÌl 6: pln˝ n·rok CÌl 6: Ë·steËn˝ n·rok CÌle 5b a 6: Ë·steËn˝ n·rok CÌle 2 a 6: Ë·steËn˝ n·rok CÌle 2 a 5b: Ë·steËn˝ n·rok CÌle 2, 5b a 6: Ë·steËn˝ n·rok jinÈ zemÏ CÌl 1 1994 - 99 (π) , CÌl 2 1997 - 99, CÌl 5b 1994 - 99, CÌl 6 1995 -99 (π) Abruzzy majÌ n·rok na pomoc podle CÌle 1 od 1. ledna do 31. prosince 1996. Pramen: European Commission GD XVI Mapa vyd·na v prosinci 1998
Azory (P
Madeira (P)
Kan·rskÈ ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F)
Guayana (F)
V d˘sledku nezamÏstnanosti a krize soci·lnÌho st·tu se zmenöujÌ moûnosti k uspokojov·nÌ poûadavk˘ jednotliv˝ch skupin.
d˘chodc˘ì (stejnÏ jako tomu je jiû delöÌ dobu ve Spojen˝ch st·tech) v regionech, kterÈ jsou p¯ÌrodnÏ zajÌmavÈ a†majÌ p¯ÌznivÈ klimatickÈ podmÌnky.
(245) To vede obecnÏ k tomu, ûe se r˘znÈ trendy ˙zemnÌho rozvoje navz·jem p¯ekr˝vajÌ. SpoleËenskÈ zmÏny vedou k†menöÌm dom·cnostem, kterÈ zase vedou k vyööÌm poûadavk˘m na byty, p¯estoûe se poËet obyvatel sniûuje. Projevuje se rovnÏû trend k†tÏsnÏjöÌmu souûitÌ z finanËnÌch d˘vod˘ v regionech s vysokou nezamÏstnanostÌ a tam, kde je nÌzk· nabÌdka dostupnÈho ubytov·nÌ - zvl·ötÏ u mlad˝ch lidÌ. ZmÏny ve struktu¯e obyvatelstva zesilujÌ rovnÏû trend smÏrem k urbanizaci. Ve mÏstech nach·zejÌ osamÏlÌ rodiËe lepöÌ sluûby, dom·cnosti s obÏma vydÏl·vajÌcÌmi Ëleny nalÈzajÌ vÏtöÌ moûnosti zamÏstn·nÌ a osamocenÏ ûijÌcÌ lidÈ tam majÌ lepöÌ moûnosti pro voln˝ Ëas a kulturnÌ vyûitÌ. NovÈ poûadavky jsou plnÏ uspokojov·ny, coû m· dalekos·hlÈ ˙zemnÌ d˘sledky. St·le vÌce tak v EvropÏ vznikajÌ ÑmÏsta
1.3
Hospod·¯skÈ trendy
(246) DemografickÈ trendy p¯edstavujÌ rovnÏû velkou v˝zvu pro rozvoj region·lnÌ ekonomiky a tÌm i pro evropskou konkurenceschopnost. P¯in·öejÌ s sebou takÈ rozvojovÈ ot·zky v souvislosti s trvale udrûiteln˝m rozvojem metropolitnÌch region˘ a budoucÌ ûivotaschopnostÌ venkovsk˝ch region˘. Omezen· mobilita zvyöuje pot¯ebu region·lnÌ politiky na podporu vytv·¯enÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. To jsou d˘leûitÈ aspekty v˝voje ve smÏru k vÏtöÌ hospod·¯skÈ a†soci·lnÌ integraci v EvropskÈ unii. (247) Trvale udrûiteln˝ rozvoj vyûaduje politiku, kter· rozvÌjÌ konkurenceschopnost a napom·h· hospod·¯skÈ a so-
57
Podmínky a trendy územního rozvoje v Evro sk unii
ci·lnÌ integraci. Regiony v EvropÏ pot¯ebujÌ konkurenceschopnÈ firmy pro vytv·¯enÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ, kterÈ jsou tolik pot¯ebnÈ pro aspirace lidÌ a pro tvorbu daÚov˝ch p¯Ìjm˘ (nezbytn˝ch pro ve¯ejnÈ sluûby). Tabulka 2 ukazuje, ûe EU vytv·¯Ì nejvyööÌ hrub˝ dom·cÌ produkt na svÏtÏ. V†obchodnÌ bilanci (export/import) je Evropsk· unie na druhÈm mÌstÏ za Japonskem. (248) Region·lnÌ rozdÌly v HDP na jednoho obyvatele p¯edstavujÌ v˝chozÌ bod pro evropskou region·lnÌ politiku (viz Mapa 9). PeriodickÈ zpr·vy49 a Zpr·va o soudrûnosti50 vyd·vanÈ Evropskou komisÌ ukazujÌ, ûe se hospod·¯sk· situace Ëlensk˝ch st·t˘ v poslednÌch letech vyrovn·v· (zvl·ötÏ dÌky procesu doh·nÏnÌ ˙rovnÏ v Irsku). NicmÈnÏ p¯es finanËnÌ ˙silÌ region·lnÌ politiky EU doölo jen k velmi pomalÈmu zmenöov·nÌ rozdÌl˘ mezi regiony EU (vyj·d¯eno v HDP na jednoho obyvatele). Hospod·¯sk· aktivita EU je soust¯edÏna v ˙st¯ednÌ oblasti: pÏti˙helnÌku tvo¯enÈm Lond˝nem, Mapa 10: NezamÏstnanost
⁄roveÚ nezamÏstnanosti v†roce 1997 NUTS 2
mÈnÏ neû 6 % 6 % aû mÈnÏ neû 10 % 10 % aû mÈnÏ neû 14 % 14 % a vÌce Pramen: Eurostat
Azory (P)
Madeira (P)
Kan·rskÈ ostrovy (E)
Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F)
Guayana (F)
58
Pa¯ÌûÌ, Mil·nem, Mnichovem a Hamburkem. Tato plocha p¯edstavuje 20 % celkovÈ plochy Unie a obsahuje 40 % obËan˘ EU produkujÌcÌch asi 50 % celkovÈho HDP EvropskÈ unie51. (249) Pro d˘kladnÈ zhodnocenÌ region·lnÌ konkurenceschopnosti je vöak nutno vzÌt v ˙vahu i dalöÌ kritÈria, jako nezamÏstnanost, produktivitu, investice a obchodnÌ bilanci. V˝znam hrubÈho dom·cÌho produktu jako ukazatele region·lnÌho rozdÏlenÌ p¯Ìjm˘ a daÚov˝ch v˝nos˘ je omezen˝. Zpr·va o soudrûnosti se odvol·v· na skuteËnost, ûe mnoho n·rodnÌch politick˝ch liniÌ ovlivÚuje rozdÏlenÌ p¯Ìjm˘, p¯edevöÌm prost¯ednictvÌm danÌ a podpor. To je takÈ d˘vod, proË se region·lnÌ distribuce OsobnÌho pouûitelnÈho p¯Ìjmu (Personal Disposable Income - PDI) znaËnÏ liöÌ od rozdÏlenÌ p¯Ìjm˘ p¯ed zdanÏnÌm a podpor. Zpr·va o soudrûnosti doch·zÌ k z·vÏru, ûe region·lnÌ rozdÌly v PDI, vezmeme-li v ˙vahu ˙Ëinky daÚov˝ch a ve¯ejn˝ch v˝dajov˝ch
ESDP
tok˘ prost¯ednictvÌm n·rodnÌch rozpoËt˘, jsou o 20 aû 40 % niûöÌ neû rozdÌly v HDP na obyvatele v Ëlensk˝ch st·tech52. (250) NezamÏstnanost v EvropskÈ unii je nejvÏtöÌ v˝zvou pro evropskou integraËnÌ politiku. Po maximu ˙rovnÏ nezamÏstnanosti ve v˝öi 11,2 % v roce 1994 doölo do konce roku 1998 k poklesu pod 10 %. P¯esto to znamen·, ûe 16,5 milionu lidÌ v EvropskÈ unii je bez zamÏstn·nÌ! Asi polovina vöech nezamÏstnan˝ch, tj. asi 5 % pr·ceschopnÈho obyvatelstva, byla v roce 1997 bez pr·ce dÈle neû jeden rok (pro srovn·nÌ: ˙roveÚ dlouhodobÈ nezamÏstnanosti ve Spojen˝ch st·tech je niûöÌ neû 1 %). ExistujÌ velkÈ region·lnÌ rozdÌly. V roce 1997 se ˙roveÚ nezamÏstnanosti pohybovala od 2,5 % v Lucembursku do 32 % v Andalusii v†jiûnÌm äpanÏlsku a 36,8 % ve francouzskÈm z·mo¯skÈm departmentu RÈunion. VÏtöina region˘ s nejniûöÌ nezamÏstnanostÌ, s v˝jimkou Portugalska, se nach·zÌ v centru EU (Lucembursko, jiûnÌ NÏmecko a severnÌ It·lie). Regiony s†velmi vysokou ˙rovnÌ nezamÏstnanosti (p¯es 20 %) se naproti tomu nach·zejÌ na periferii, p¯edevöÌm ve äpanÏlsku, jiûnÌ It·lii, v˝chodnÌm NÏmecku a ve francouzsk˝ch z·mo¯sk˝ch departmentech (viz Mapa 10). ⁄roveÚ nezamÏstnanosti ûen dosahuje 12,5 %; to je o t¯i procentnÌ body vÌce neû u muû˘. V EvropskÈ unii je bez zamÏstn·nÌ vÌce neû 20 % mlad˝ch lidÌ ve vÏku do 25 let53. (251) VelkÈ pr˘myslovÈ podniky tvo¯ily Ëasto z·klad prosperity Ëetn˝ch mÏst a soumÏstÌ v EU. AËkoli vedenÌ mnoha velk˝ch firem m· svÈ sÌdlo nad·le ve velk˝ch mÏstech, v˝roba se uskuteËÚuje st·le vÌce i v jin˝ch lokalit·ch. ProspÏch z toho budou mÌt regiony ve venkovsk˝ch oblastech. VelkÈ firmy budou nad·le d˘leûitÈ, ale nelze na nÏ do budoucna spolÈhat p¯i vytv·¯enÌ nov˝ch pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ ve vÏtöÌm mϯÌtku, zvl·ötÏ ne v mÌstÏ jejich sÌdel. P¯esuny od v˝roby ke sluûb·m a struktur·lnÌ zmÏny uvnit¯ firem (nap¯Ìklad rostoucÌ p¯esun ¯ÌdÌcÌch funkcÌ na nez·vislÈ subdodavatele) vöak povedou ke z¯izov·nÌ nov˝ch firem. (252) Hospod·¯stvÌ a zamÏstnanost v EU jsou zaloûeny na mal˝ch a st¯ednÌch podnicÌch (SME), aËkoli se tyto podniky sv˝m charakterem velice liöÌ (viz Obr. 12). Ze 160 milion˘ pracujÌcÌch je 101 milion˘ zamÏstn·no v celkovÈm poËtu 16 milion˘ firem (mimo zemÏdÏlstvÌ). 23 % zamÏstnanc˘ v EvropskÈ unii je zamÏstn·no ve velmi mal˝ch podnicÌch (1 - 10 zamÏstnanc˘), zatÌmco tento podÌl ve Spojen˝ch st·tech ËinÌ 12 % a v Japonsku pouh˝ch 7 %. Velmi malÈ podniky p¯evl·dajÌ v jiûnÌ EvropÏ (v pr˘mÏru 1,8 zamÏstnanc˘ v ÿecku a 4,7 ve äpanÏlsku). V˝sledky v˝zkumu ukazujÌ, ûe zatÌmco tempo vytv·¯enÌ nov˝ch firem v USA je vyööÌ neû v EU, pravdÏpodobnost p¯eûitÌ nov˝ch firem je vÏtöÌ v EU54.
(253) D˘leûit˝mi p¯edpoklady hospod·¯skÈho rozvoje jsou flexibilita a inovace. MalÈ a st¯ednÌ podniky majÌ v tomto smÏru ËetnÈ v˝hody. Vzhledem k†blÌzk˝m kontakt˘m p¯i rozhodovacÌch procesech jsou Ëasto blÌûe k z·kaznÌk˘m a†jsou schopny rychleji a pruûnÏ reagovat na jejich pot¯eby. Pokud jde o umÌstÏnÌ, jsou vöak SME zpravidla mÈnÏ flexibilnÌ. Jakmile se etablujÌ v urËitÈ oblasti, st·vajÌ se na tÈto oblasti silnÏ z·visl˝mi. ExistujÌ v˝znamnÈ osobnÌ faktory, kterÈ udrûujÌ malou firmu v danÈm regionu, v nÏmû bydlÌ jejÌ vedoucÌ pracovnÌci i zamÏstnanci. NÏkterÈ firmy jsou rovnÏû sv˝m umÌstÏnÌm a fungov·- Obr. 12: V˝znam SME v r·mci EU nÌm v·z·ny na jednoZamÏstnanost Obrat ho velkÈho z·kaznÌka (bez prim·rnÌho sektoru) nebo sektor pr˘myslu. KromÏ toho nem· mnoho SME nezbytnÈ SME SME odbornÌky ani finanË66% 65% nÌ prost¯edky pot¯ebnÈ pro zjiötÏnÌ, zda PodÌly SME - mal˝ch a st¯ednÌch podnip¯emÌstÏnÌ (a pokud k˘ (mÈnÏ neû 250 zamÏstnanc˘) Pramen: Eurostat ano, do kterÈ novÈ oblasti) bude rentabilnÌ. (254) Asi 60 % hodnoty veökerÈho exportu Ëlensk˝ch zemÌ se realizuje uvnit¯ EU, p¯ev·ûnÏ mezi sousednÌmi zemÏmi55 (viz Obr. 13). DÌky SpoleËnÈmu trhu se obchod v r·mci EU rozvÌjel rychleji neû jin˝ch regionech svÏta. NavÌc zde existuje znaËn˝ potenci·l r˘stu obchodu se St¯ednÌ a V˝chodnÌ Evropou. NemÈnÏ d˘leûitÈ, zvl·ötÏ u jiûnÌch Ëlensk˝ch st·t˘, je vÈst v patrnosti ud·losti a v˝voj na St¯ednÌch V˝chodÏ a v SevernÌ Africe, coû by mohlo mÌt v˝znamnÈ d˘sledky na umÌstÏnÌ v˝robnÌch aktivit a na strukturu dopravy. (255) Podstatn˝ podÌl na obchodu majÌ vnitropodnikovÈ toky zp˘sobenÈ trendy smÏrem ke specializaci, hospod·¯sk˝m propojenÌm mezi firmami, zemÏpisn˝m rozloûenÌm pracovnÌch sil a rozs·hlejöÌmi trhy. ⁄zce spojenÈ se vz·jemn˝mi obchodnÌmi vztahy jsou p¯ÌmÈ investice firem (nÏkdy doplÚkovÈ, jindy substituËnÌ). P¯ÌmÈ zahraniËnÌ investice v EU se v letech 1985 aû 1995 zv˝öily z necel˝ch 50 miliard ECU na vÌce neû 350 miliard ECU. Perspektivy rozvoje evropsk˝ch region˘ jsou ˙zce spojeny s jejich schopnostÌ nabÌzet konkurenceschopnÈ produkty na svÏtov˝ch trzÌch a p¯il·kat k sobÏ p¯ÌmÈ zahraniËnÌ investice. V poslednÌ dobÏ mÏly prospÏch z p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic p¯edevöÌm Irsko a Skotsko (investice hlavnÏ ze SevernÌ Ameriky a Jihov˝chodnÌ Asie). (256) Evropsk· mÏnov· unie povede k dalöÌ intenzifikaci dom·cÌho obchodu EU a k dalöÌ specializaci v r·mci Unie. To zv˝öÌ konkurenceschopnost EvropskÈ unie na svÏtovÈm
59
Podmínky a trendy územního rozvoje v Evro sk unii
Obr. 13: Obchod 1996 Import
Export
vnÏ EU
vnÏ EU 62,9% v†r·mci EU
63,6% v†r·mci EU
Pramen: Eurostat Yearbook ¥97
trhu ve prospÏch vöech Ëlensk˝ch st·t˘. Bude vöak rovnÏû znamenat riziko zv˝öenÈ marginalizace tÏch region˘, kterÈ budou öpatnÏ p¯ipraveny na zv˝öenou konkurenci.
(257) NovÈ informaËnÌ a komunikaËnÌ technologie budou mÌt rovnÏû velk˝ v˝znam pro ˙zemnÌ rozvoj. Jejich ˙zemnÌ ˙Ëinky jsou vöak nevyjasnÏnÈ a v˝sledky v˝zkumu nejsou dosud dostateËnÈ pro spolehliv˝ odhad tÏchto ˙Ëink˘. Na†jednÈ stranÏ mohou tyto novÈ formy technologie intenzifikovat mÏstskou koncentraci, zatÌmco na druhÈ stranÏ p¯in·öejÌ rovnÏû p¯Ìleûitosti pro rozvoj odlehlejöÌch oblastÌ Unie. K poslednÏ zmÌnÏnÈmu vöak nebude doch·zet Ñautomatickyì. Je totiû nutno vytv·¯et strategie region·lnÌ politiky k odhalenÌ potencion·lu nov˝ch informaËnÌch a†komunikaËnÌch technologiÌ vyuûiteln˝ch v odlehl˝ch regionech. (258) Hospod·¯skÈ trendy vedly v minulosti vÏtöinou k†celkovÈmu prohloubenÌ region·lnÌch rozdÌl˘ v rozvoji. Je†nutno nad·le tyto trendy sledovat a reagovat na nÏ pouûitÌm aktivnÌ politiky ˙zemnÌho rozvoje. Konkurenceschopnost evropsk˝ch region˘ se musÌ zv˝öit tÌm, ûe region˘m bude umoûnÏno vyuûÌt svÈho dlouhodobÈho potenci·lu pro trvale udrûiteln˝ rozvoj. Politika zamϯen· na vytvo¯enÌ diverzifikovanÈ hospod·¯skÈ struktury v regionech p¯edstavuje dobr˝ z·klad pro vyv·ûenÈ rozloûenÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ a m˘ûe proto mÌt velk˝ vliv na charakter osÌdlenÌ a na migraËnÌ pohyby.
1.4
EkologickÈ trendy
(259) T¯etÌ hlavnÌ skupina trend˘ v oblasti budoucÌho ˙zemnÌho rozvoje v EvropskÈ unii se t˝k· ûivotnÌho prost¯edÌ. Obez¯etnÈ vyuûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘ a ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ (ovzduöÌ, vody a p˘dy) p¯ed ökodliv˝mi l·tkami jsou v˝znamnÈ cÌle, kterÈ lze dos·hnout pouze p¯i mezin·rodnÌ a celosvÏtovÈ spolupr·ci. Pomoci zde m˘ûe modernÌ a ˙Ëinn· forma ˙zemnÌho rozvoje, kter· bude p¯ihlÌûet k†vyuûÌv·nÌ zdroj˘. (260) AËkoli v tomto stoletÌ doölo v EvropÏ k z·niku relativnÏ malÈho poËtu druh˘ flory a fauny, je biologick· rozmanitost EU ohroûena sniûujÌcÌm se poËtem druh˘ a ztr·tou ûivotnÌch podmÌnek. Rozvoj mÏst, tendence zvyöov·nÌ produktivity zemÏdÏlstvÌ, zalesÚov·nÌ, neomezen· turistika (nap¯Ìklad v pob¯eûnÌch oblastech a na ostrovech, zvl·ötÏ v letnÌch mÏsÌcÌch), ökodlivÈ infrastrukturnÌ projekty - to
60
vöe p¯ispÏlo ke ztr·tÏ p¯irozenÈho prost¯edÌ v d˘sledku niËenÌ, zmÏn a fragmentace ekosystÈm˘. Tak nap¯Ìklad zmizelo 75 % dunov˝ch systÈm˘ v jiûnÌ EvropÏ (od GibraltarskÈ ˙ûiny aû po SicÌlii). RovnÏû v ˙stÌ Loiry, kde se nach·zela öirok· ök·la p¯irozenÈho prost¯edÌ, doölo k ˙bytku p¯ÌrodnÌch b¯eh˘ ze 300 km na zaË·tku stoletÌ na souËasn˝ch 30 km.56 (261) V˝raznÈ rysy EvropskÈ unie tvo¯Ì bohatstvÌ a rozmanitost krajiny. Krajina m· hodnotu z hlediska trvale udrûitelnÈho vyuûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘ - jako nedotËenÈ p¯ÌrodnÌ prost¯edÌ, jako voln˝ prostor anebo jako zdroj kr·sy a kulturnÌch prvk˘. Krajina p¯in·öÌ rovnÏû hospod·¯sk˝ prospÏch, nap¯Ìklad jako z·klad pro turistick˝ pr˘mysl v pob¯eûnÌch oblastech a v Alp·ch. Kvalita krajiny se dostala pod tlak ze strany rozvoje mÏst, turistiky, rekreace, d˘lnÌho pr˘myslu a mÏnÌcÌch se zp˘sob˘ zemÏdÏlskÈho a lesnÌho hospod·¯stvÌ, kterÈ vedly k nahrazenÌ p¯ÌrodnÌ rozmanitosti. (262) V nÏkter˝ch st¯edomo¯sk˝ch regionech, jako nap¯Ìklad na Sardinii, vedl intenzÌvnÌ chov ovcÌ k naruöenÌ struktury p˘dy a tÌm i kvality krajiny, kterÈ vedlo ke vzniku urËitÈho stupnÏ pouötÏ. St·le vÌce se vöak uzn·v· v˝znam zachov·nÌ krajiny pro zastavenÌ ˙bytku biologickÈ rozmanitosti a kulturnÌ identity. To jde za r·mec uûöÌho cÌle ochrany druh˘ nebo lokalit. Nap¯Ìklad Sardinie, Tosk·nsko, Languedoc-Roussillon, Andalusie a Katal·nsko pat¯Ì k region˘m, kterÈ spoleËnÏ uplatÚujÌ politiku zachov·nÌ a ¯ÌzenÌ st¯edomo¯sk˝ch krajin. Rada Evropy zah·jila ¯adu iniciativ v souvislosti s ochranou krajiny. (263) TÈmϯ 22 miliard tun kysliËnÌku uhliËitÈho (CO2) se kaûd˝m rokem uvolÚuje na celÈm svÏtÏ v d˘sledku spalov·nÌ fosilnÌch paliv (nafty, uhlÌ a plynu)57. KysliËnÌk uhliËit˝ b˝v· povaûov·n za hlavnÌ p¯ÌËinu sklenÌkovÈho efektu, kter˝ by mohl dlouhodobÏ vÈst ke zv˝öenÌ hladiny mo¯Ì a navÌc k dalöÌm p¯ÌrodnÌm katastrof·m (nap¯Ìklad z·plav·m a†suchu). Evropsk· unie se podÌlÌ p¯ibliûnÏ 15 % na celosvÏtov˝ch emisÌch CO2; dalöÌ v˝znamnÈ hospod·¯skÈ regiony produkujÌ vÌce neû 20 % (USA 24 %, Japonsko 5 % a†MERCOSUR 2 %)58. Hospod·¯sky silnÈ n·rody (jak v r·mci celosvÏtovÈm tak i v r·mci EU) jsou hlavnÌmi zdroji emisÌ jak z absolutnÌho hlediska tak i v p¯epoËtu na jednoho obyvatele. Ot·zkou snÌûenÌ emisÌ CO2 je nutno se celosvÏtovÏ zab˝vat. P¯edevöÌm pr˘myslovÈ regiony jsou vyz˝v·ny, aby p¯ispÏly k celosvÏtovÈmu snÌûenÌ ÑsklenÌkov˝ch plyn˘ì. V KyÛtskÈm protokolu z prosince 1997 byly poprvÈ dohodnuty kvantitativnÏ definovanÈ a povinnÈ z·vazky na snÌûenÌ nejd˘leûitÏjöÌch sklenÌkov˝ch plyn˘. Evropsk· unie se tak zav·zala do obdobÌ 2008 - 2012 snÌûit svÈ emise o†8†% (ve srovn·nÌ s rokem 1990).
ESDP
(264) EvropskÈ regiony produkujÌ 25 % glob·lnÌch atmosfÈrick˝ch emisÌ kysliËnÌku si¯iËitÈho a oxid˘ dusÌku. Emise Ëpavku v zemÏdÏlstvÌ st·le jeötÏ p¯esahujÌ kritickou ˙roveÚ na 60 % evropskÈho ˙zemÌ59. Emise kysliËnÌku si¯iËitÈho jsou z vÏtöÌ Ë·sti d˘sledkem spalov·nÌ nafty a uhlÌ v elektr·rn·ch, pr˘myslu a dom·cnostech. Oxidy dusÌku vznikajÌ p¯i spalovacÌch procesech, p¯iËemû nejd˘leûitÏjöÌ zdroje jsou v dopravÏ, v˝robÏ energie a vyt·pÏnÌ dom·cnostÌ. VÏtöina Ëpavku v atmosfȯe je d˘sledkem hnojenÌ chlÈvskou mrvou. (265) ⁄Ëinky okyselenÌ z·visÌ na rozsahu usazov·nÌ a na vlastnÌ citlivosti p˘dy a vody. Mohou se projevit i na velkou vzd·lenost od svÈho zdroje. Evropsk· a n·rodnÌ legislativa, zdokonalenÈ technologie spalov·nÌ a zlepöenÈ metody v zemÏdÏlstvÌ vedly ke snÌûenÌ kysel˝ch n·nos˘, ale ve vÏtöÌ Ë·sti evropskÈho kontinentu se p¯edpokl·d·, ûe ˙roveÚ usazov·nÌ bude nad·le p¯esahovat kritickou z·tÏû, coû povede k dlouhodobÈmu ohroûenÌ ekosystÈm˘. (266) Spot¯eba vody v dom·cnostech, zemÏdÏlstvÌ a pr˘myslu se v poslednÌch nÏkolika letech podstatnÏ zv˝öila jak v EvropskÈ unii tak i v EvropÏ (viz Obr. 14). V z·vislosti na stupni industrializace, na klimatu a na zemÏdÏlskÈm zavlaûov·nÌ se rozsah a charakter spot¯eby vody velice liöÌ. Ke zv˝öenÌ spot¯eby doch·zÌ p¯edevöÌm v zemÏdÏlstvÌ, zatÌmco spot¯eba v dom·cnostech z˘st·v· celkovÏ konstantnÌ, nebo se zvyöuje jen mÌrnÏ. V nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech dokonce kles·. (267) Zvl·ötnÌ v˝znam m· dod·vka a kvalita pitnÈ vody. Zvl·ötÏ v jiûnÌ EvropÏ, kde se vodnÌ zdroje jiû vyuûÌvajÌ velmi intenzÌvnÏ a nedostatek vody je Ëast˝m problÈmem, zp˘sobuje systÈm dod·vky vody problÈmy. V mnoha regionech doch·zÌ k vyËerp·nÌ z·sob podzemnÌ vody. Jelikoû dvÏ t¯etiny obyvatel EvropskÈ unie dost·vajÌ pitnou vodu pr·vÏ ze z·sob podzemnÌ vody, m· tato skuteËnost d˘sledky, kterÈ je t¯eba br·t v·ûnÏ. NavÌc doch·zÌ k nebezpeËÌ zasolenÌ podzemnÌ vody, zvl·ötÏ v nÏkter˝ch pob¯eûnÌch oblastech St¯edozemnÌho mo¯e a na z·padÏ IberskÈho poloostrova, s v·ûn˝mi d˘sledky pro zemÏdÏlstvÌ. V mnoha regionech EU p¯edstavujÌ ˙niky z ve¯ejn˝ch rozvodn˝ch systÈm˘ velk˝ problÈm. V nÏkter˝ch oblastech se tyto ztr·ty odhadujÌ aû na 50 %60. V souËasnÈ dobÏ se projedn·v· n·vrh smÏrnice EvropskÈ komise, jejÌmû cÌlem je mimo jinÈ integrovanÈ spravov·nÌ povodÌ. (268) RovnÏû stupeÚ zneËiötÏnÌ vody zavd·v· p¯ÌËinu ke znepokojenÌ (podzemnÌ voda, povrchov· voda, mo¯sk· voda). LegislativnÌ a akËnÌ programy zpracov·nÌ dom·cÌho a pr˘myslovÈho odpadu pomohly zlepöit kvalitu povrchovÈ vody, avöak velk· mnoûstvÌ zneËiöùujÌcÌch l·tek poch·zejÌcÌch ze zemÏdÏlstvÌ a pr˘myslu nad·le ohroûujÌ kvalitu
vody. ZatÌmco organic- Obr. 14: RoËnÌ spot¯eba vody kÈ odpadovÈ materi·ly v†EvropÏ jsou nynÌ ve St¯ednÌ v km a†Z·padnÌ EvropÏ v öirokÈ m̯e pod kontrolou, p¯ispÌvajÌ ûiviny z odpadnÌch vod a ze zemÏdÏlstvÌ k öirokÈ eutrofikaci ¯ek a jezer. Pesticidy nad·le zneËiöùujÌ povrchovou i podzemnÌ vodu, sniûujÌ biologickou rozmanitost a rok Pramen: Dobris Report 1996 pronikajÌ i do potravinovÈho ¯etÏzce. ZneËiötÏnÌ podzemnÌ vody bude dlouhodob˝m problÈmem, neboù p¯irozen· regenerace tohoto zdroje probÌh· mimo¯·dnÏ pomalu. 3
(269) VyuûitÌ p˘dy pro rozvoj mÏst a dopravy v EU nad·le poökozuje ûivotnÌ prost¯edÌ, nap¯Ìklad ˙bytkem vysoce kvalitnÌ ornÈ p˘dy, niËenÌm biotop˘ a fragmentacÌ ekosystÈm˘. V nÏkter˝ch regionech doch·zÌ ke zv˝öen˝m ˙zemnÌm konflikt˘m mezi novou bytovou v˝stavbu, komerËnÌ v˝stavbou, zemÏdÏlsk˝m vyuûitÌm a ochranou voln˝ch ploch. Na†druhÈ stranÏ existuje v EvropÏ na 2000 km2 devastovan˝ch pr˘myslov˝ch lokalit, kterÈ jsou vöak nerovnomÏrnÏ rozloûenÈ. N·klady na rekultivaci se odhadujÌ na 100 miliard ECU61. Jedn· se o obrovsk˝ potenci·l ploch pro bytovou v˝stavbu, kterÈ nevyûadujÌ dalöÌ urbanistickÈ rozöi¯ov·nÌ ve sp·dov˝ch oblastech velk˝ch mÏst. (270) Specifickou formu vyuûitÌ ˙zemÌ, kter· p¯edstavuje zvl·ötnÌ v˝zvu pro strategie ˙zemnÌho rozvoje mÏst a metropolitnÌch oblastÌ i venkovsk˝ch region˘, p¯edstavujÌ plochy pro ukl·d·nÌ odpad˘. P¯es uplatÚov·nÌ bezodpadov˝ch strategiÌ se celkov˝ objem odpad˘ v EvropskÈ unii zv˝öil. Pokud jde o mnoûstvÌ, nejvÏtöÌmi zdroji odpadu jsou zemÏdÏlstvÌ, pr˘mysl, dom·cnosti a d˘lnÌ pr˘mysl. PodstatnÏ se zv˝öil podÌl nebezpeËn˝ch odpad˘. (271) V ¯adÏ Ëlensk˝ch st·t˘ se podnikajÌ kroky k zavedenÌ integrovanÈho hospoda¯enÌ s odpady a k oddÏlenÈmu sbÏru odpad˘ a recyklaci. Recyklace odpad˘ v EvropskÈ unii vöak st·le jeötÏ probÌh· v p¯Ìliö malÈm mϯÌtku. (272) P¯es modernÌ technickÈ zp˘soby a n·roËnÏjöÌ p¯edpisy vede likvidace odpad˘ nad·le k vypouötÏnÌ zneËiöùujÌcÌch l·tek do p˘dy a podzemnÌ vody (nap¯Ìklad na ploch·ch pro ukl·d·nÌ odpad˘), produkuje CO2, metan a toxickÈ plyny a vede k emisÌm dioxin˘, kyseliny chlorovodÌkovÈ a rtuti (nap¯Ìklad p¯i spalov·nÌ odpad˘).
61
Otázky územního rozvoje evro sk ho významu
(273) ModernÌ metody hospoda¯enÌ s odpady, vylouËenÌ odpad˘ a jejich likvidace p¯edstavujÌ rovnÏû souË·st politiky trvale udrûitelnÈho ˙zemnÌho rozvoje. To p¯edpokl·d· ¯eöenÌ problÈm˘ odpadu v jejich vlastnÌm region·lnÌm kontextu a vylouËenÌ p¯epravy odpad˘ na delöÌ vzd·lenosti (zvl·ötÏ p¯epravy toxickÈho a nukle·rnÌho odpadu).
(274) DalöÌm v·ûn˝m problÈmem jsou p¯ÌrodnÌ katastrofy, kterÈ nejen n·hle mÏnÌ krajinu v d˘sledku lesnÌch poû·r˘, zemÏt¯esenÌ Ëi bou¯Ì a podstatnÏ zvyöujÌ zneËiötÏnÌ p˘dy, ale mohou mÌt v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i katastrof·lnÌ ekologickÈ d˘sledky.
2
Ot·zky ˙zemnÌho rozvoje evropskÈho v˝znamu
2.1
Tendence ke zmÏnÏ v evropskÈm urb·nnÌm systÈmu
(275) Charakteristick˝m rysem EvropskÈ unie je vysok˝ stupeÚ urbanizace a silnÈ regiony. NicmÈnÏ pouze asi t¯etina obyvatelstva ûije ve velk˝ch metropolÌch. Na rozdÌl od jin˝ch kontinent˘ jsou sÌdelnÌ struktury v EvropskÈ unii charakterizov·ny venkovsk˝mi oblastmi, kterÈ jsou relativnÏ hustÏ osÌdleny. Asi jedna t¯etina obyvatelstva ûije v†mal˝ch a st¯ednÌch mÏstech mimo velkÈ aglomerace. Decentralizovan· historie Evropy, charakterizovan· nez·visl˝mi n·rodnÌmi st·ty, z nichû mnohÈ vznikly relativnÏ pozdÏ z menöÌch region·lnÌch st·t˘, napomohla vzniku silnÈho polycentrickÈho urb·nnÌho systÈmu. Vznikla sloûit· sÌù velk˝ch, st¯ednÌch a menöÌch mÏst, kter· ve velk˝ch Ë·stech Evropy tvo¯Ì z·klad pro urbanizovanÈ ˙zemnÌ struktury, a†to i v zemÏdÏlsk˝ch oblastech. TechnologickÈ, politickÈ, soci·lnÌ a ekonomickÈ zmÏny majÌ sv˘j dopad na urb·nnÌ systÈm, na jeho funkce a na ˙zemnÌ kontext. 2.1.1 Vznik mÏstsk˝ch sÌtÌ (276) Tyto zmÏny p¯edstavujÌ velkou v˝zvu pro mÏstsk˝ a†˙zemnÌ rozvoj. Urb·nnÌ systÈm a sÌdelnÌ struktura EU se ve st¯ednÏdobÈ perspektivÏ pravdÏpodobnÏ z·sadnÏ nezmÏnÌ. Glob·lnÌ mÏsta, jako Lond˝n a Pa¯Ìû, a metropolitnÌ oblasti, jako Por˙¯Ì a Randstad, si nad·le podrûÌ svÈ v˝raznÈ postavenÌ. NovÈ funkce a sÌtÏ vöak v budoucnu mohou mÌt velk˝ dopad na rozvoj jednotliv˝ch mÏst a region˘. MÏsta st·le vÌce spolupracujÌ a sdruûujÌ svÈ zdroje, nap¯Ìklad rozvÌjenÌm doplÚkov˝ch funkcÌ nebo sdÌlenÌm za¯ÌzenÌ a sluûeb. Takov·to spolupr·ce m˘ûe b˝t v˝hodn· pro region·lnÌ rozvoj, neboù zlepöuje rozsah nabÌzen˝ch sluûeb a ekonomickÈ podmÌnky regionu, a tÌm zvyöuje jeho konkurenceschopnost. (277) Spolupr·ce mezi mÏsty a regiony se ve st·le vÏtöÌ m̯e uskuteËÚuje i nap¯ÌË hranic. Spolupr·ce vöak p¯edpokl·d·, ûe partne¯i budou mÌt stejn· pr·va a podobnÈ rozsahy pravomoci. OdliönÈ politickÈ a administrativnÌ systÈmy proto mohou p¯estavovat p¯ek·ûku pro p¯eshraniËnÌ spo-
62
lupr·ci. NicmÈnÏ takovÈ iniciativy, jako Saar-Lor-Lux (Saarbrucken, Mety, Lucemburk) a Tornio-Haparanda na finskoövÈdskÈ hranici, ukazujÌ, ûe p¯eshraniËnÌ spolupr·ce je moûn· a m˘ûe b˝t ˙spÏön·. (278) DalöÌ faktor, kter˝ na jednÈ stranÏ vyûaduje, ale na druhÈ stranÏ takÈ ztÏûuje spolupr·ci mezi mÏsty a dosaûenÌ synergick˝ch ˙Ëink˘, spoËÌv· ve velk˝ch vzd·lenostech v ¯Ìdce obydlen˝ch oblastech. ävÈdsko m· nap¯Ìklad pozitivnÌ zkuöenosti se spojenÌm st¯ednÌch mÏst pomocÌ vysokorychlostnÌch vlak˘, coû umoûÚuje soust¯edit jejich hospod·¯sk˝ potenci·l i kapacitu v oblasti odbornÈ p¯Ìpravy. 2.1.2 ZmÏny v hospod·¯sk˝ch moûnostech mÏst (279) SoutÏû mezi mÏsty a regiony o investice se zvyöuje a†pro nÏkterÈ z nich je udrûenÌ resp. dosaûenÌ konkurenceschopnosti z·sadnÌm a v˝znamn˝m ˙kolem. ÿada mÏst bude muset rozvÌjet nov˝ hospod·¯sk˝ potenci·l. Star· pr˘myslov· mÏsta a regiony musejÌ nad·le pokraËovat v†procesu hospod·¯skÈ modernizace. MÏsta a regiony, kterÈ jsou p¯Ìliö z·vislÈ na jedinÈm hospod·¯skÈm sektoru, jako je ve¯ejn· spr·va, turistick˝ ruch nebo p¯ÌstavnÌ funkce, se musejÌ snaûit o rozö̯enÌ svÈ hospod·¯skÈ z·kladny. Pro nÏkter· mÏsta ve venkovsk˝ch nebo perifernÌch regionech bude obtÌûnÈ zajistit a rozvÌjet svoji hospod·¯skou z·kladnu. NicmÈnÏ i v perifernÌch oblastech se urËitÏ najdou mÏsta, kter· jsou dostateËnÏ siln· a atraktivnÌ na to, aby k sobÏ i do okolnÌ oblasti p¯il·kala investice. Zvl·ötÏ mÏsta, kter· plnÌ urËitÈ funkce vstupnÌ br·ny, mohou velmi efektivnÏ vyuûÌt svÈ perifernÌ polohy. (280) MÏsta a regiony, kterÈ dovedou vyuûÌt sv˝ch nov˝ch hospod·¯sk˝ch p¯ÌleûitostÌ a novÈho hospod·¯skÈho potenci·lu, tak neËinÌ na ˙kor ostatnÌch, ale mohou naopak posÌlit glob·lnÌ konkurenËnÌ postavenÌ EvropskÈ unie ve svÏtÏ. V tomto smyslu je soutÏû velmi pozitivnÌ. D˘leûitÈ vöak je, aby soutÏû mezi mÏsty, regiony a Ëlensk˝mi st·ty byla soci·lnÏ ohledupln· a ekologicky zodpovÏdn·. SoutÏûenÌ za kaûdou cenu, s pouûitÌm Ñvöech dostupn˝ch pro-
