Obsah červnové Abahoa č. 116 vydané L.P. 2oo3
Přehled táborů 2oo3 ORJ 614, Třebíč Plánované hospitace na táborech 2003 Duchovní princip - bohatství Zápis ze schůze ORJ konané v úterý 5. června 2oo3 Výroční zpráva 2oo2 za ORJ 614, Třebíči plukovníka Jindř. Svobody Co dělat na táboře v dešti?, Sluneční konzerva, Jak se v noci zahřát? Budíček Táboříme v týpí Třecí dřívka – rozdělávání ohně bez sirek Veselé scénky k ohni Obsah květnového balíčku z ústředí, JOTI 2oo3, 18. – 19. října 2003 Výsledková listina Svojsíkova závodu 2003, ORJ číslo 614 v Třebíči Reklama našeho sponzora množení Abahoa OS Pozďátky bez jedů pořádalo 6. června 2oo3 veřejnou schůzi Obsah, červnové KalendáriJun, informace redakce Abahoa
Občanské sdružení
Radek Blažek Radek Blažek br. P.V.Hurník Packa Viťouš Jestřáb Jiří Macek Jezevec Rikitan ústředí Junáka Jezevec fa. Kapucín Jezevec redakce
1409 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1416 1417 1418 1418 1419 1420 1420
Pozďátky bez jedů pořádalo 6. června 2oo3 veřejnou schůzi
Hlavním programem schůze v kulturním domě Pozďátky byla skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách, její současný stav a její možný vývoj do budoucna. Žijeme v krásné a donedávna čisté části naší země, nebuďme lhostejni k tomu, co může na dlouhá léta tento stav zcela změnit. Nyní se naše účast skautů o to víc tohoto problému týká, protože nám byl konečně vydán objekt v Dobré vodě (bývalé lázně), které jsou špatným provozem skládky ohroženy a my nechceme jezdit do ekologicky a svévolně devastované přírody!!! Co jednou řekneme svým dětem, vnukům a pravnukům? To bylo hlavní motto této schůze. Cílem schůze bylo sjednotit lidi pro společnou dobrou věc. Zajímavá zde byla přednášku Ing. Bohumila Bobka z firmy Vesas, který technicky podal zprávu o možném vývoji sládky nebezpečných odpadů. Hodně zjednodušeně sem chce italská firma ICKM navozit a také zpracovávat zde další nebezpečný a toxický odpad v takovém obrovském množství, že nakonec vznikne „rekultivovaný vyšší kopec“ (sanovaný odpad vesměs v betonových blocích v obří vaně z plastové fólie a pod ní jenom metrová vrstva jílu a to celé zasypané navršenou zeminou) na současném návrší viditelný široko daleko. Kolem této pro ukládání nebezpečných a toxických látek nepovolené skládky je příliš mnoho otazníků. Současný stav skládky, kde mimo jiné již jsou velmi nebezpečné odpady, je hodně mírně řečeno neuspokojivý. Za skauty se zúčastnily Viťouš a Jezevec. Za zmínku stojí také účast senátora Pavla Janaty, starosty Slavíček (sem Pozďátky spadají), skromný počet zástupců z kraje a úředníků Třebíče. Sál byl plný, přišli lidé i ze Slavíček a obce Kožichovice. Jenom zástupců občanů z Třebíče, ikdyž se jich tato skládka jednou také možná bolestivě dotkne (doprava odpadů přes Třebíč), tu bylo poskrovnu.
*** SKAUTSKÝ
ZPRAVODAJ PRO TŘEBÍČ A OKOLÍ
OJ ev. č.
614 01 614 01 614 01 614 01 614 04 614 04 614 06 614 10 614 10 614 10 614 10 614 01 614 01 614 07 614 10 614 05 614 05
Trvání tábora Od
Do
30.06.03 28.06.03 19.07.03 29.06.03 29.06.03 30.06.03 25.07.03 28.06.03 14.07.03 26.07.03 10.08.03 12.07.03 26.07.03 12.07.03 13.07.03 01.07.03 01.07.03
Místo - vůdce tábora (obec)
Počet dnů
14.07.03 12.07.03 09.08.03 19.07.03 13.07.03 15.07.03 09.08.03 12.07.03 27.07.03 09.08.03 24.08.03 26.07.03 09.08.03 26.07.03 22.07.03 19.07.03 19.07.03
15 15 22 21 15 16 16 15 14 15 15 15 15 15 10 19 19
Chlum - Brátka Hodov - Herzán Dvořiště - Bělka Domamil - Dlouhá Dolní Vilémovice - Nejezchleba Radkovice - Povolný Pavlov - Boček Šafov - Maxa Brezno - Houdek Rejštejn - Holečková Rejštejn - Bár Hodov - Hlinková Uhřínov - Poříz Svatoslav - Jůdová Prachatice - Vorlíček Písečné N.Bystřice
Jezevec
Na této Abahoa se spolupodíleli: Počet výtisků: cca 85 ks. Uzávěrka byla 8. června 2oo3. Vychází v pondělí 9. června 2oo3.
& & Packa & Honza Uher & kamelotka Viťouš & COL. Text je upravován minimálně. Omluvte případné prekljěpi. E-mail redakce:
[email protected] Internetová adresa obdoby Abahoa: http://www.abahoa.cz, WAP adresa: http://wap.abahoa.cz
» 1420 »
Abahoa č.116 / červen 2oo3
*** (ČÍSLO I PRO MĚSÍC BOUŘÍ A ZRNÍ)
Přehled táborů 2oo3 ORJ 614, Třebíč
Červnové KalendáriJun 7.6.1889 { se narodila prof. Emilie Milčicová, čestná náčelní Junáka. 5.-8.6. J Navigamus - celostátní setkání vodních skautů v Březích u Přelouče. 13.6.1970 J poslední jubilejní sraz 122 skautek z celé republiky v Roztokách u Prahy k 55. výročí dívčího skautingu. 20.6.1968 { po dvaceti letech vyšel opět časopis Skaut-Junák. 23.6.1987 J zemřel ve věku 86 let náčelník Československého Junáka br. RNDr. Rudolf Plajner. 25.6.1977 V zemřela světová náčelní skautek Olave Baden-Powell 27.6. - 2.7.1931 J 1. tábory Slovenských skautů v Praze ve Stromovce a na Trojském ostrově největší mezinárodní akce u nás za účasti více jak 10.000 skautů a skautek. 5. červen J ORJ, v 17 hodin v klubovně vodních skautů na Svojsíkově nábřeží. 9. červen J SRJ „Srdíčko“, v 17 hodin u Paulů. 20. června J KRJ, v 17.30 tentokrát v Humpolci. Bratr Jonáš včas zašle informace o přesném místě konání KRJ br. Koubovi a ten je rozešle na celou KRJ.
©
Těšíme se na návštěvu a posezení u dobré kávy či čaje. REDAKCE ABAHOA PŘEJE KRÁSNÉ PRÁZDNINY !!!! Plánované hospitace na táborech (kontroly z ORJ) Týden hospitátoři či návštěvníci
27, tj. 28, tj. 29, tj. 30, tj. 31, tj. 32, tj. 33, tj. 34, tj.
30.5 – 6.7.2003 7. – 13.7.2003 14. – 20.7.2003 21. – 27.7.2003 28.7. – 3.8.2003 4. – 10.8.2003 11. – 17.8.2003 18. – 24.8.2003
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Jarka, Radek Jarka, Radek Honza, Vitouš Harry Radek Packa Packa, Vitouš neobsazeno
» 1409 »
Prostor pro našeho sponzora fi. Kapucín, který nám rozmnožuje Abahoa na kopírce. Děkujeme!
DUCHOVNÍ PRINCIP - BOHATSTVÍ Jsou peníze největší hodnota? Je nejdůležitější mít úspěch? Proč lidé touží po penězích? Oprávněným důvodem je: zabezpečit se pro případnou nezaměstnanost, zabezpečit si pokojné stáří, být nezávislý. Diskutabilní důvody jsou: všechno si dovolit, uspokojit rozličné touhy, být za každou cenu odlišný. Existuje velké riziko, že se peníze stanou cílem, ne prostředkem. Člověk posedlý touhou po penězích dokáže kvůli nim obětovat zdraví, vztahy a čest. Nejčestnějším způsobem, jak se dostat k penězům, je poctivě si je vydělat. Také lze k tomuto počítat zdědění majetku a nebo dar. Nečestné cesty jsou hazardní hry, automaty, rulety, podvody a krádeže. Protože národy, skupiny i jednotlivci podlehli nekontrolovatelné touze po bohatství, můžeme vidět dnes ve světě tyto důsledky: ·
180 miliónů dětí trpí podvýživou, 14 miliónů ročně z tohoto důvodu umírá
·
1,5 miliardy lidí nemá možnost navštívit lékaře
·
1,3 miliardy lidí žije v absolutní chudobě
·
V Manile žije 3 milióny lidí v chatrčích na předměstí.
·
1 miliarda lidí nedovede číst ani psát, z toho 300 miliónů dětí.
Abychom mohli žít, je potřebné si mnohé věci obstarat. Ale je třeba rozlišovat mezi věcmi nevyhnutelnými, potřebnými a zbytečnými. Reklama totiž nabízí zázračné výrobky, které člověka učiní neodolatelným a krásným, produkty použitelné na všechno, videohry . . . Ne každá rodina nebo každý člověk má stejnou šanci vlastnit peníze. Jednou z nejkrásnějších vlastností člověka je štědrost. Proto je dobré, kdo vlastní větší bohatství, aby se dokázal dělit s potřebnými. V bibli je o bohatství psáno: "Kořenem všeho zla je láska k penězům (1 Tim 6,10) "Nemůžeme sloužit Bohu a mamonu" (Lk 16,13) "Blahoslavení chudí, neboť jejich je nebeské království".(Mt 6,20) "Dejte si pozor a nekonejte svoje dobré skutky před lidmi, aby vás obdivovali." (Mt 6,1a) "Bohatý se stává hluchým a mocný slepým." (vietnamské přísloví) "Blahoslavení ti, kteří nemají nic, neboť jsou si jisti, že když je jiní mají rádi, tak ne pro jejich peníze." "Radši ztratit jeden peníz, než jednoho přítele." Peníze bývají předmětem mnohých sporů v našich rodinách mezi manžely a rodiči a dětmi. U mladých lidí se touha po penězích spojuje s touhou odpoutat se od dětství, být svobodným a nezávislým. Našim záměrem není zatracovat peníze, ale učit nám svěřené děti mít k nim správný postoj. Stále platí, že "peníze jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem." Na jedné straně jsou peníze nebezpečným idolem, ale na druhé straně se mohou stát skutečným nástrojem služby jiným, projevem lásky. I rukama Matky Terezy prošly milióny, ale opravdu jen procházely. Pro skauty a skautky je důležité mít ušlechtilé srdce a ušlechtilou povahu a být zdravý. Je to důležitější, než vlastnit vilu s bazénem a mít v garáži jaguára. Dodal bratr V. Hurník, SDB
» 1410 »
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Abahoa č.116 / červen 2oo3
» 1419 »
Květnový balíček pro ORJ a KRJ z náčelnictva – 2oo3 obsahuje. Dokument Zprávy KÚJ Řád pro zakládání a rušení zvláštních organizačních jednotek Pokyn 2003/04 k registraci pro rok 2003 – doplnění Důležitá sdělení k registraci Klub přátel skautingu Pozvánka na kurs pro skautské registrátory a archiváře Archa 1/2003 a Archa 2/2003 Faktury za pojištění činovníků na odpovědností pojištění u Pojišťovny Generali, a. s.
Soubor elektronicky zpr0305.rtf rad_zvlastni_organizacni_jednotky.rtf pokyn_registrace_2003_doplneni.rtf dulezita_sdeleni_k_registraci.rtf klub_pratel_skautingu.rtf Pozvanka_skoleni.rft Jen papírově Papírově (pouze pro některé okresy)
Poznámka redakce Abahoa: -starší balíčky naleznete na stažení (v ZIPech) na internetu http://www.abahoa.cz [Spisovna (formuláře)] – Balíčky . . .
Jamboree on the Internet zvané zkratkou JOTI Dovolím si již dnes upozornit na báječnou akci JOTI. Akce proběhne 18. – 19. října 2003. Bližší informace určitě naleznete po letních prázdninách na www.skaut.cz nebo na www.joti.org . Jezevec
Výsledková listina Svojsíkova závodu 2003 ORJ číslo 614 v Třebíči Datum konání: sobota 17. května 2003 Poř. 1 2 3 M M
č.hl. 1 7 11 9 10
SKAUTI Č. odd. / střed. 5 Mroži / 614.10 PVS Třebíč 7 Sovy Vodní / 614.01 SPS Třebíč 5 Medvědi Ufouni / 614.10 PVS Třebíč 2 Svojsík Mladí (Germ.) / 614.01 SPS Třebíč 1 Bobři (málo jich bylo)/ 614.06 SPS Budišov
Poř. 1 2 3 4 5 M M
č.hl. 6 8 5 12 4 2 3
Č. odd. / střed. 7 Igeliti / 614.01 SPS Třebíč 1 Sedmikrásky / 614.01 SPS Třebíč 7 Knedle / 614.01 SPS Třebíč 1 Bobřice / 614.06 SPS Budišov 2 Včelky / 614.01 SPS Třebíč 3 Zvonečci Mix / 614.01 SPS Třebíč 7 Myši Mix / 614.01 SPS Třebíč
Čistý čas 1:47:00 2:33:00 2:48:00 1:44:30 2:12:46
Tr.minuty 0:34:00 1:47:30 1:38:30 1:05:30 1:31:00
Celkový čas 2:21:00 4:20:30 4:26:30 2:50:00 3:43:46
Čistý čas 2:16:00 2:25:37 2:50:44 2:42:22 3:06:00 3:10:00 2:32:00
Tr.minuty 0:22:00 0:48:00 1:03:00 1:23:30 1:17:30 1:14:00 1:02:30
Celkový čas 2:38:00 3:13:37 3:53:44 4:05:52 4:23:30 4:24:00 3:34:30
SKAUTKY
Poznámka: M znamená, že hlídka běžela mimo pořadí.
» 1418 »
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Zápis ze schůze ORJ konané v úterý 5. června 2oo3 Přítomni:
Pučalík, Pořízová, Bublan, Dvořák, Uher, Housarová, Bělková, Sládková, Rýdlová, Bělka, Blažek, Kovář, Ficová, Semrád, Simonidesová, Šťastný, Nejezchleba. Omluveni: Vrána. 1)
Schůzi zahájil br. Pučalík - kontrola úkolů z minule: v ad 6) Návrhy středisek na členy okresní revizní komise: Srdíčko – Petr Žamberský, Moravských Budějovice – Petr Beránek, PVS – ing. Petr Fiala. v ad 3) Br. Nejezchleba zhodnotil ČZ a vyjádřil spokojenost nad tím, že se uskutečnily v místě bydliště většiny čekatelů. Na to zareagovala ses. Bělková, která prosila o sdělení, pokud někdo zúčastní jakýchkoliv vzdělávacích akcí (rádcovský kurz, ČZ apod.) jinde, aby to nahlásil výchovným zpravodajům (Ježek, Viťouš) kvůli evidenci. Br. Pučalík ještě dodal, že je možno skládat VZ individuálně po domluvě s jednotlivými zkušebními komisaři. Proto bude od září zpracován jejich seznam. Veškeré informace podá br. Pučalík. v ad 8) Ses. Bělková zhodnotila kladně Svojsíkův závod, vyjádřila však politování, že se nezúčastnil nikdo přespolní (kromě Budišova). v ad 9) Br. Dvořák informoval o akci Čajová plavba, která proběhla úspěšně. Dodal, že byla očekávána větší účast. 2) Ses. Bělková informovala o tom, že byl zvolen nový šéf Krajské rady dětí a mládeže (KRDM). Číslo účtu KRDM je 1014045327/5500 (Reifeisen Bank). Každý člen KRDM zaplatí roční příspěvek ve výši 200,- Kč. Za ORJ Třebíč vyřídí hospodářka ORJ ve spolupráci se ses. Bělkovou. Dále ses. Bělková upozornila na fond Vysočina, který nabízí možnost grantů. Je vhodné grant před odesláním zkonzultovat se slečnou Zábranskou z KÚ, např. kvůli formální správnosti. 3) Br. Pučalík: Po domluvě s hospodářkou se objednají činovnické průkazy. 4) Br. Pučalík: ORJ převzala na konci května objekt v Dobré Vodě. Byla odsouhlasena příkazní smlouva s paní Syrovou. Střediskoví vůdci nechť uvažují nad eventuelním využitím objektu, popř. mohou navrhnout osobu na funkci správce. Veškeré připomínky je nutné písemně zpracovat do zářijové ORJ. Úkol pro ses. Bělkovou: vyměnit zámky od budovy, dále pro br. Bělku: po připojení el. energie JME zajistit zkoušku radiátorů topení. 5) Br. Šťastný informoval o srazu kmene OS v Moravské Třebové. Vyzývá střediska, aby získala nové členy na omlazení kmene OS. 6) Br. Blažek: Hlášenky táborů byly sumarizovány a odeslány na ústředí (kromě střediska Kouty, které dodalo hlášenku dodatečně). Po skončení tábora hlášenky nutno doplnit a k 31.8.2003 poslat na adresu br. Blažka – Pražská 37, Třebíč, 674 01. 7) Br. Blažek: byly rozepsány kontroly na tábory. Pokud by někdo z činovníků měl zájem zúčastnit se kontroly, ať se spojí s br. Blažkem, mail:
[email protected] 8) Br. Pučalík upozornil na to, že je nutné sledovat na internetu veškeré termíny dodání vyúčtování apod. Jelikož na internetu jsou uvedeny termíny, kdy to má být v Praze, je nutné termín pro okres posunout o 10 dní dopředu. Ses. Sládková podotkla, že pro středisko Mor. Budějovice platí termín o 20 dní dříve. 9) Br. Šťastný informoval, že byly vyslyšeny žádosti oldskautů, lávka do Židů přes řeku Jihlavu nese jméno br. plk. in memoriam Jindřicha Svobody. 10) ORJ přeje všem sestrám a bratrům úspěšné absolvování letních táborů. Příští schůze ORJ se koná opět ve čtvrtek 4.9.2003 v 17 hodin v klubovně PVS na Svojsíkově nábřeží.
Zapsala: Pořízová - Packa Revidoval: Hana Bělková - Viťouš
Abahoa č.116 / červen 2oo3
» 1411 »
Výroční zpráva 2oo2 za ORJ 614, Třebíč plukovníka Jindř. Svobody V lednu jsme vykročili na skautskou stezku v okrese Skautskou školičkou pro světlušky, kterou pořádal 7. dívčí oddíl z 614.01 zúčastnilo se asi 12 účastnic. Každý měsíc mimo prázdnin vychází okresní časopis Abahoa, jak v papírově podobě tak na internetových stránkách. Toto je jen malý výčet akcí které pořádají naše oddíly každý z nich má ještě svoji individuální činnost. Na lednové zastupitelstvu MěU nám byl odsouhlasen návrh na pojmenování bezejmenného nábřeží řeky Jihlavy v místech, kde je vodácká klubovna na Svojsíkovo nábřeží. 16.2.2002 byl započat zdravotnický kurz pro členy v okrese. 24.2.2003 oslavy Dne sesterství byla sloužena v Třebíči na Jejkově mše ke Dni sesterství a po tom bylo zábavné odpoledne ke Dni sesterství. V březnu si změřili svoji dovednost ve vázání uzlů snad na všech střediscích v okrese skauti, skautky,světlušky, vlčata, roveři a rangers. V Třebíči proběhla tato akce zvaná Uzlovací liga, jako už tradičně každý rok, ve vodácké klubovně. V měsíci březnu proběhlo druhé kolo zdravotnického kurzu. V dubnu proběhla v Třebíči Lorenzova stuha, Čištění břehů Jihlavy, 7. dívčí oddíl a smečka vlčat pomohla při úklidu školky a akce byla nazvána jako „Skautská adopce mateřské školky“ této akci věnovali skauti (-tky) ze 7. ors dvě soboty. V den Lorenzovy stuhy proběhl i Den otevřených kluboven. V březnu proběhl rádcovský kurz v Třebíči a v Moravských Budějovicích. Besídka pro rodiče a přátele 7. ors (divadlo, zpívání, promítání a kroniky s fotografiemi). V měsíci dubnu se zúčastnily naše skautské katolické oddíly pouti ve Vranově u Brna. V dubnu proběhl Cyklokros pro světlušky a vlčata kterýž byl otevřený i pro neskautské děti účast zhruba 60 dětí. V květnu proběhlo okresní kolo závodu světlušek a vlčat v Budišově. V květnu také naši skauti absolvovali přechod Jestřábích hor. Na přelomu měsíce května a června se konaly oslavy 80. let založení skautingu v Jaroměřicích. V červnu proběhlo několik akcí „Čajová plavba“, Krajský závod vlčat a světlušek, Kuli, kuli - závod nejen ve cvrnkání kuliček. V červnu proběhlo školení hospodářů a zdravotníků pro letní tábory. Na červnové radě se schválilo 19 táborů na kterých se zúčastnilo 561 dětí a pomáhalo 122 dospělých skautů. Seznam letních táborů pořádaných našimi středisky: 6 táborů pořádalo Srdíčko 614.01, 3 tábory pořádaly Moravské Budějovice 614.04, 2 tábory pořádala Jemnice 614.05, 1 tábor pořádal Budišov 614.06, 1 tábor pořádalo Velké Meziříčí 614.07, 1 tábor pořádaly Kouty 614.08, 5 táborů pořádal PVS 614.10. Během jarních a letních měsíců pořádaly skautské oddíly z Moravských Budějovic brigády na pomoc hradu Bítovu. O prázdninách pořádala 7. ors ze Srdíčka, Velké vandrování po Žďárských Vrších. V srpnu při povodních pomáhali naší dospělí skauti jak vodní tak pěchota z Třebíče, Moravských Budějovic, Jaroměřic a Jemnice při katastrofálních záplavách v Českých Budějovicích, Praze, Českém Krumlově, Strunkovicích, Veselí na Moravě a v Jemnici. V září se skauti z PVS zúčastnili Závodu přes 3 jezy. V říjnu jsme pořádali Indiánské léto na Jurenkově osadě. Naši oldskauti pořádali besedu 80. let výročí vzniku 41. oddílu skautů Horáci. 12.10.2002 pořádá PVS Kapitánské zkoušky, kterých se vůbec poprvé v Třebíči zúčastnily i dva vůdcové pozemních skautů. Téhož dne byla podzimní Lorenzova stuha,účastnili jsme se hry kterou pořádali pražští skauti „Sláva zašlých časů“. A na závěr tohoto plodného dne byla ještě noční hra Den Trifidů s nočním vyplutím na řeku Jihlavu. V říjnu se konala JOTI. Tohoto internetového jambore jsme se zúčastnili také. Za zajímavost stojí že se nám podařilo se spojit z několika zahraničními internetovými skauty pro zajímavost se nám ozvalo vlče z US Grande Canon, Japonci, Kanaďané a několik jiných zahraničních skautů. 19. října se konalo promítání pod názvem Trosečník 2oo2 s mnoha vzpomínkami videem a fotografiemi z tábora třebíčské suchozemské 1. smečky vlčat. V listopadu úspěšně složilo v Třebíči u zkušební komise 18 nových vůdců vůdcovské zkoušky. Listopadu také rozbíhá PVS rádcovské pátky. 30.11.2002 vyhlásila třebíčská Čtyřka soutěž pro zpěváky recitátory a mladé herce Hučka, kterou pořádali v třebíčském Domku. V prosinci jsme zajistili roznos Betlémského světla. Všechny oddíly pořádaly Vánoční besídku nebo Hospodářský výkaz ORJ 614 za rok: 2oo2 výpravu, do oddílů těch malých přišel i sv. Mikuláš. Těsně před koncem roku 28.12.2002 pořádají Vybrané údaje o příjmech a výdajích organizační jednotky katolické oddíly Karneval pro světlušky a vlčata. Příjmy Řádek Částka 3 4 7 8 9 Řádek 12 14 15 16 17 Řádek 28 29 32 35
členské (příspěvky určené této jednotce) dotace ze státního rozpočtu (určené této jednotce) ostatní příjmy na akce ostatní příjmy Celkem Výdaje opravy a údržba ostatní provozní náklady ostatní výdaje na akce ostatní výdaje Celkem Majetek a závazky Peněžní prostředky v hotovosti Peněžní prostředky na účtech Zásoby - drobný hmotný majetek (PC) Celkem majetek Vlastní jmění
37 Hospodářský výkaz vypracovala Jaroslava Sládková dne 6.3.2003
128 700,00 Kč 276 472,00 Kč 5 870,50 Kč 9 427,40 Kč 420 469,90 Kč Částka 8 340,00 Kč 36 317,30 Kč 246 813,30 Kč 127 647,00 Kč 419 117,60 Kč Částka 0,00 Kč 36 794,46 Kč 20 000,00 Kč 56 794,46 Kč 56 794,46 Kč
» 1412 »
Za ORJ sesmolila Hana Bělková Viťouš
Veselé scénky k ohni Přijde do obchodu kluk a ptá se: "Máte cukrový špalek?" "Ano", odpoví prodavačka."Tak mi jeden dejte." Prodavačka si přinese žebřík, přistaví k regálu, vyleze nahoru, vyndá z krabice jeden cukrový špalek, sleze dolů, kluk zaplatí, odejde a prodavačka odnese žebřík. Za chvíli přijde další kluk a scéna se opakuje. To se opakuje 3x. Naposled, ještě než odnese žebřík, přijde poslední kluk a prodavačka se ho ptá: "Ty chceš taky cukrový špalek?" "Ne, nechci." Prodavačka si oddechne a odnese žebřík: "Tak co tedy chceš?" - "Dva cukrové špalky . . .! " Prodavačka omdlévá. Vůdce vypráví: ve strašidelném mlýně nikdo nedokázal přespat celou noc. Pověst o tom se roznesla po celém světě a tak se dohodli mezi sebou jeden Američan, Rus a Čech, kdo vydrží jednu noc ve strašidelném mlýně. První jde Američan. Vezme si s sebou basketbalovou pálku a jde. Najednou o půlnoci zaslechne zlověstná, skřehotavá slova, až mu hrůzou krev ustydla v žilách: "Tak a teď tě nejprve stáhnu z kůže, pak se do tebe zakousnu, nakonec tě sežeru a tvou kůži vyhodím z okna!" Američan se lekne a upaluje pryč. Druhý den si vezme Rus samopal a jde. Najednou o půlnoci zaslechne zlověstná skřehotavá slova, až mi hrůzou ustydne krev v žilách: "Tak a teď tě nejprve stáhnu z kůže, pak se do tebe zakousnu a nakonec tě sežeru a tvou kůži vyhodím z okna. Rus se lekne a upaluje pryč. Třetí den si Čech vezme sebou baterku a jde. Přesně o půlnoci zaslechne zlověstná skřehotavá slova, až mu hrůzou ustydla krev v žilách: "Tak a teď tě nejprve stáhnu z kůže, pak se do tebe zakousnu a nakonec tě sežeru a tvou kůži vyhodím z okna!" Čech se lekne, rozsvítí baterku a vidí, trpaslíka, jak si loupe banán . . ! "Tati, co znamená někoho vytočit?" "To je tak hochu. Existují tři stupně vytočení, předvedu ti to." Vytočí namátkově číslo. "Tady Novák. "Dobrý den, je doma Ruda?" "Ne, já žádného Rudu neznám." "Copak vy nemáte syna Rudu? Já bych mu chtěl něco vzkázat." "Ne, už jsem vám to řekl, žádného Rudu nemám." Zavěsil. "Tak, teď následuje druhý stupeň vytočení." Znovu vytočí Novákovo číslo. "Tady Novák." "Je doma Ruda?" povídá tatínek. "Co si to dovolujete? Už jsem vám přece říkal, že žádného Rudu nemám" a břinkne sluchátkem. A teď ti předvedu třetí stupeň." A vytočí číslo pana Nováka potřetí: "Pane Novák, chtěl bych zanechat pro vašeho syna Rudu vzkaz. " "Krutibrko, ježkovy oči, kolikrát vám mám ještě opakovat, že tu žádný Ruda není, to snad není pravda, jak dlouho mě budete ještě otravovat? Nechám si vás zjistit a uvidíte co s vámi udělám . . . !" "Tak, to byl třetí stupeň. Už jsi to pochopil?" "Pochopil, tati. A přišel jsem ještě na čtvrtý stupeň. Hele . . .", a syn vytočil Novákovo číslo a povídá do sluchátka: "Ahoj, tati. Tady Ruda. Nemám u tebe nějaký vzkaz?" Spejbl a Hurvínek v restauraci "Jé, taťuldo, ten pán jí polévku vidličkou." "Hurvajs buď zticha." "Hele, teď dokonce pije vodu z vázy." "Řek jsem přece, že máš být zticha." "No jo, jenže teď si dokonce ukusuje z tácku na pivo." "Tak přestaň řečnit a vrať mu konečně brýle. Vezmi si vidličku do levé a nůž do pravé ruky, tak se přece správně stoluje." "A čím bych potom držel to kuře? Jééé, taťuldo . . . " "Ticho, kolikrát ti mám říkat, že u oběda se nemluví. No, už jsem dojedl, cos to chtěl říci?" "Teď už to nemá cenu, protože toho červa v salátu už jsi snědl." "Pane číšníku, ta káva je výborná." "Jak by ne, pane Spejble, dostali jsme ji až z Brazílie." "Podívejte se a ještě je teplá." Mánička a Hurvínek "Budeme si, Máničko, dávat hádanky, kdo jich víc uhodne: víš jak se jmenuje brejlovec bez brejlí?" "Nevím, Hurvínku." "No přece slepýš. A teď mi dej nějakou ty." "Tak tedy, Hurvínku, máš v levé kapse dvacet korun a v pravé šedesát. Co máš dohromady?" "Cizí kalhoty, cha cháá. A víš, které ze zvířat má nejvyšší inteligenci?" "Opice", "NE", "delfín?" "Ne." "Tak se dám poddat." "No přece žirafa." "A víš, Hurvínku, jaký je rozdíl mezi kostí a školou?" "Tak to teda nevím." "No kost je pro psa a škola je pro kočku." "A jak poznáš, kde má žížala hlavu?" "To je moc těžký." "Není, polechtáš ji na břiše a kde se zasměje, tam je hlava." "Když jsi tak chytrý Hurvínku, tak mi řekni, kde stojí krávy, když prší?" "Jéé, to znám, přece v dešti. A hádej, kdo prochází krajinou a při tom zůstává pořád na stejným místě? Nevíš . . ? přece pěšiny, cesty, silnice . . ." "Hurvínku, víš, proč jsou ryby němé?" "Ty chytrá, tak zkus promluvit pod vodou. A víš proč si kukačka nestaví hnízdo?" "To vím, protože bydlí v hodinách." Sesbíral Rikitan
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Abahoa č.116 / červen 2oo3
» 1417 »
Třecí dřívka – rozdělávání ohně bez sirek Někdy z nouze, jindy jako slavnostní způsob pro rozdělání podpalovače k táborovému ohni. Potřebujete kus větve z jilmu nebo javoru, lípy, kořen z vrby (vyzkoušeno i smrkové prkénko). Musí být dokonale suchý. Z tohoto dřeva si uděláme destičku (1), tulejku (2) a vřeteno (3). Luk (4) si zhotovíme z nepružného prutu lísky, habru a tětivu z tenkého řemínku, pleteného lanka. Opatříme si hrst koudele a nůž. Destička (1) má rozměry 50 x 8,5 x 1,5 cm, vřeteno ze suchého lipového (můžete vyzkoušet i jiné např. smrkové) dřeva (3) je dlouhé 25 cm a má průměr 1,5-2 cm. Na jednom konci je zahrocené, na druhém zaoblené do tulejky. Lépe než hladké je vřeteno s více hranami po obvodu, řemínek luku (tětiva) neprokluzuje a lépe zabírá. Tulejku (2) si můžeme udělat také z většího suku nebo vhodného kamene. Na obrázku jsou nakresleny tři typy tulejek (pohled z boku a ze spodu). Nejjednodušší je z borového nebo jedlového suku. Jako tulejku můžeme použít i hladký oblázek s prohlubní přilepený pryskyřicí do dřevěného lůžka. Velmi náročná na výrobu je tulejka Hromového ptáka vyřezaná ze dřeva (lyrovníkového-zkuste i jiné, tohle se u nás špatně shání), oči má ze zeleného živce zasazeného do pryskyřice, na spodní straně je kluzné lůžko na vřeteno z nerostu mastek přilepené pryskyřicí, na hlavě má otvor na uchovávání tuku lůžka. Má dobře sedět v dlani a zaoblený konec vřetena se má dobře pohybovat v prohlubni v tulejce. Ostrý konec vřetene má měřit asi 1 cm. Luk bude 80 cm dlouhý. Hrst troudu si připravíme rozpletením starého lana z koudele, rozdrcením zcela suché březové kůry nebo to může být kousek houby - choroše troudového nebo instalatérská koudel. V destičce máme na krajní hraně vyříznuté kuželovité jamky. Sklon stěny je do 30°.
Co dělat na táboře v dešti? Na každém táboře se najdou výtečníci, kteří místo toho, aby využili doby deště k psaní deníku, k zašívání tepláků, k četbě pěkné knížky, obrátí svou přebytečnou energii k všelijakému „mukání" méně výbojného spolubydlícího. Stan se změní v arénu, odkud se ozývá bohatýrský ryk nebo zase zuřivé kvílení toho, kdo je právě vecpáván do kavalce – a vedoucí aby se uzlobil. Hrajte proto raději nějaké „pršivé" hry, závoďte, využijte i deštivého počasí k užitečné zábavě. Zde je několik návodů: ü Chytání morseovky. Vedoucí ji píská ze svého stanu, ostatní ji chytají společně ve svých stanech a luští. Pískání je dosti dlouhé a může obsahovat i nějakou zajímavou zprávu, aby byl o luštění větší zájem. Která stanová dvojice má rozluštěno, odevzdá zprávu u vedoucího. Zahrnuje se do táborového bodování. ü Sestavování slov. Vedoucí vyšle morseovkou ze svého stanu několik písmen a stanové dvojice se z nich snaží sestavit co největší počet spisovně psaných slov. Limit je 15 minut (nebo déle - podle úmluvy). Opět se boduje. Čím více slov sestavíte, tím více bodů a tím lépe pro vás. ü Skládačka. Vedoucí dodá do každého stanu nějaký starý tiskopis (pro všechny stejný), rozstříhaný na 20-30 ústřižků. Soutěží se o to, která dvojice tiskopis správně složí a slepí na papír jako první, druhá, atd. (neníli v táboře po ruce větší počet takových tiskopisů, plakátů atd., může se použít i čistý papír bez jakéhokoli tisku.) Podmínkou je, aby každý stan měl papír rozstříhaný stejným způsobem a nebyl ve výhodě ani v nevýhodě proti jiným stanům tím, že by měl ústřižků méně nebo zase více. pravidelněji či nepravidelněji rozstříhané atd. ü Duchapřítomnost. Vedoucí dodá do každého stanu kopii otázek. Otázky jsou takového druhu: Co bys dělal, kdyby přišla zpráva, že se za 10 minut přivalí na tábor zátopa, která ho smete? - Co bys dělal, kdybys v noci zpozoroval oheň ve stavení na samotě? - Co bys podnikl, kdyby ses náhle ocitl v cizím městě bez koruny v kapse? Limit na odevzdání otázek je 10 minut. Nejlepší se zapíší do táborové kroniky. Boduje se! ü Šach a dáma. Vypište soutěž v šachu a dámě. Za horka se mnoho partií nesehraje, ale v dešti se bude hrát jistě v každém stanu. Zejména „žravá dáma" pro rychlý spád hry je velmi oblíbena. ü Táborová povídka. Každý stan napíše co nejdelší a co nejsouvislejší povídku, přičemž smí používat jen slov začínajících některým ze čtyř (nejvíce z pěti) písmen, jež vedoucí předem určí. ü Provázková pošta. Propojte všechny stany provázkovým vedením. (Provázek vede od stanu ke stanu.) První stan vyšle morseovkou (zřetelným taháním provázku: dlouhý tah je čárka, krátký je tečka) nějaké slovo do sousedního stanu, ten slovo předá podobným způsobem dalšímu, až slovo proputuje celou táborovou podkovou, tedy všemi stany. Poslední stan slovo vykřikne, aby bylo zřejmé, zda slovo došlo správně, nezkomoleně. První stan v krátkých přestávkách vysílá slova stále další, takže jich postupně probíhá stany několik současně. Lze ještě hru kombinovat tím, že i poslední stan v podkově (tedy první z druhého konce podkovy) vysílá svá slova, takže putují oběma směry současně.
Sluneční konzerva Naše tábořiště je položeno dosti vysoko v horské oblasti, a proto noci jsou tu spíše chladné než teplé, zvlášť je-li studený či deštivý večer. Proto velmi rádi napodobujeme Julkovo počínání, jemuž on sám říká „sluneční konzerva". Když je pěkně, slunečno, rozprostře na louku za stan všechny své pokrývky, spací pytel, ba i tepláky a tričko a svetřík. Takto rozložené je nechává prohřívat na 30 slunci až asi do 16. hod., kdy už sluneční záře ztrácí na výhřevnosti. Pak rychle všechny věci složí do spacího pytle, ten přikryje jednou pokrývkou a uloží ve stanu na lůžko. Když se pak snese studený mlhavý večer a je nutno se obléknout, sáhne do pytle pro prohřáté tričko a tepláky. Všechno, přikrývky a spací pytel přímo dýchají slunečním teplem, „nachytaným" přes den. A to je ta „sluneční konzerva". Po obléknutí prohřátých věcí nás nerozklepe zima, ale naopak se pěkně zahřejeme a lépe usneme.
Destičku položíme na zem. Jednou nohou ji pevně přišlápneme. Do jamky postavíme ostrý konec vřetene. Do levé dlaně vezmeme tulejku, položíme na zaoblený konec vřetena a přitlačíme tak, že vřeteno stojí kolmo na jamku v destičce. Luk máme ovinutý kolem vřetena a napjatý. Pravou rukou taháme luk dlouhými tahy takovou rychlostí, aby se vřeteno co nejrychleji otáčelo. Tlak na tulejku upravujeme tak, aby se vřeteno rychle otáčelo, ale aby mělo i patřičně tření o stěny jamky. Do jamky a těsně kolem se před vložením konce vřetene nasype troud. Lukem taháme tak dlouho, až z troudu vystoupí proužek kouře a objeví se řežavé kousíčky troudu. Tento řežavý troud opatrně zachytíme do koudele, březového troudu, hubky (můžeme zde použít i ohňovou pánvičku, která leží pod ohňovou destičkou a zchytí nám řežavé uhlíčky). Držíme lehce v ruce, kterou prudce roztočíme, aby vítr rozdmýchal v koudeli řežavé uhlíky v plamen. Hořící koudel přidržíme u pochodně určené na podpal nebo ji přímo vsuneme do konstrukce táborového ohně k podpalu. Zkušený táborník rozdělá takto oheň během 1-2 minut. Mirko Vosátko-kniha Tábornická encyklopedie, obrázky z knihy E.T.Setona Dva Divoši vše upravil a setřepal Jezevec
» 1416 »
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Jak se v noci zahřát Před každým studeným večerem a nocí si však nemůžeme připravit „sluneční konzervu". Co když přes den nesvítí slunce nebo dokonce pršelo? I pro takový případ zná Zálesácká kniha radu. Vyzkoušeli jsme ji a je dobrá. Nemůžeš-li se v noci ve stanu zahřát, přitiskni dlaně k sobě a koleny je pevně stiskni. Pak stlačené dlaně tři o sebe jak nejvíce můžeš a zároveň je svírej koleny. Záhy ti bude příjemné teplo, které vznikne třením dlaní o sebe, ale i mechanickým pohybem těla, úsilím, které při tření vyvineš. Pro táborovou pohodu z knihy Kronika ztracené stopy od Jaroslava Foglara Jestřába
Abahoa č.116 / červen 2oo3
» 1413 »
Táboříme v týpí (výtah ze stejnojmenné knihy Jiřího Macka) Tyče - Smrk, který je u nás k dispozici, nemá tak vynikající vlastnosti jako indiánská borovice - není tak štíhlý a má daleko více suků. Pro nejmenší týpí nám stačí 11 tyčí (to znamená 9 do kostry + 2 chlopňové), pro čtyř až pětimetrové 14, pro pěti až šestimetrové 17 a pro největší stany 20 tyčí. Tento přehled je jen přibližný - pro dokonalý vzhled týpí na táboře můžeme udělat (zvláště u menších stanů) o tři tyče více, pro rychlou stavbu na jednu noc můžeme vzít tyčí méně. 11 tyčí je ovšem naprosté minimum. Pro výrobu tyčí potřebujeme soušky aspoň o metr delší, než je velikost týpí (ale radši ještě delší), rovné a pokud možno ne silnější než 10 cm. Důležité je dokonale osekat větve a suky. Na tyčích nesmí být žádný ostrý suk či výčnělek. Za mokra totiž suky ještě více vylezou a látka stanu, stavěného na nedokonale opracovaných tyčích, se velice rychle ničí. Obecně není nutné loupat kůru. Pokud si s tím však dáme práci, nebudeme muset za deště svádět po tyčích pramínky, které nám jinak ze všech odchlípnutí kůry kapají za krk. Delší tyče nezkracujeme, nepravidelná "koruna" tyčí vypadá hezky. Tři silnější tyče vybereme na trojnohu. Jednu tyč dáme stranou jako zvedací (stavíme-li náčelnický stan, použijeme nejdelší tyč jako zvedací a na její konec přivážeme "skalp" či podobnou ozdobu) a dvě další tyče si necháme jako chlopňové. Jehlice - Spínací jehlice si pokud možno připravíme již předem. Potřebujeme k tomu rovné klacíky nebo pruty asi 30 cm dlouhé, v průměru 1 cm. Oloupeme je a upravíme podle obrázku. Hotové jehlice můžeme ozdobit vypalováním a omalováním jejich konců černou a červenou barvou. Je praktické při balení týpí vložit jehlice vždy dovnitř. Pak se nám nemůže stát, že bychom je na tábořišti museli honem vyrábět znovu. Kolíky - Připravíme si asi 20 až 40 (podle velikostí týpí) dřevěných kolíků asi 40 cm dlouhých a 2 až 3 cm silných (kromě praktického účelu budou plnit i účel estetický), stejný počet půlmetrových kousků konopného provazu a oblázků (kamínků bez ostrých hran, případně špalíčků dřeva o průměru kolem 15 mm. Vázací materiál - Kromě šňůry již našité na plášti budeme potřebovat pro svázání trojnohy celé klubko bavlněné prádelní šňůry (nejlépe, máme-li touto šňůrou svázané sbalené týpí, máme ji pak vždy po ruce), asi 2 metry řemínku nebo šňůry pro zavěšení dveří a několik metrů provázku na vyměření poloměru. STAVBA TÝPÍ - Týpí je stavba bez hřebíků. Máme-li vše připraveno, můžeme začít stavět. Nemáme-li dostatek zkušeností, počítejme aspoň s hodinou, abychom postavili stan opravdu perfektně. Vedle vhodného rovného místa, kde bude stát týpí, rozprostřeme látku a položíme na ni tři nejsilnější tyče podle obrázku. Vzhledem k tomu, že týpí stavíme vždy dveřmi k východu (nejvýše k jihovýchodu), budeme nadále hovořit o jižní tyči, severní straně a podobně, přičemž budeme vždy mít na mysli stan otočený k východu. Musíme totiž rozlišovat, která tyč trojnohy bude po vztyčení (D), dveřní jižní (J) či severní (S). Křížení tyčí v trojnoze má být přesně dodrženo, stejné jako pořadí kladení dalších tyčí na trojnohu. Tím získá týpí nejen správný dakotský vzhled, ale zároveň bude vrcholový otvor mnohem menší než při náhodném kladení tyčí, které se u nás často z neznalosti používá. Pro svázání tyčí použijeme jednoho konce celého klubka bavlněné prádelní šňůry. Tyče vážeme přesně v místě, kde se položené tyče na plášti kříží v místě jazýčku (dolní konce tyčí jsou u kraje pláště). Možná bude třeba úvaz udělat o pár cm výše nebo níže (záleží to na tloušťce tyčí, na tom, jak je vytahaná látka a na dalších vlivech), to nás naučí praxe. Musíme počítat s tím, že nebude-li napoprvé týpí vzorně vypnuté, nezbude než vše rozebrat a stavět znovu. Svazování začneme lodní smyčkou a pokračujeme v omotávání. Úvoz musí být pevný, aby při vztyčování trojnohy nesklouzl, ale musí dovolit roztažení tyčí. Zbytek šňůry necháme volný. Pak zvedneme trojnohu, na to je zapotřebí více lidi (dva až pět podle velikostí týpí a postavíme ji na určené místo. Zvedáme tak, jak tyče leží - J a S jsou u sebe, D zvlášť. Tyč D přijde na východní stranu tam, kde budou dveře. Pro snadnou stavbu umístíme tyče o pár centimetrů blíže středu, než bude jejich konečná poloha. Polohu zajistíme nejlépe pomocí provázku; na položeném plášti naměříme provázkem vzdálenost od jazýčku k okraji pláště, provázek přeložíme napůl a od koliku zatlučeného do středu jím odměřujeme polohu tyčí. Průměr půdorysu týpí ve směru V-Z odpovídá přibližně délce tyče D odspoda k úvazu, průměr ve směru S-J odpovídá délce tyčí S, J.
» 1414 »
Abahoa č.116 / červen 2oo3
Další postup (postupné kladení tyčí na trojnohu) je zakreslen pro menší týpí s počtem 12 tyčí + 2 chlopňové. V tomto případě jsou mezi dvěma tyčemi trojnohy vždy tři další tyče. U nejmenšího týpí jsou v mezeře jen dvě tyče (vypadnou tedy tyče č. 3, 6, 8), u větších týpí přidáme do každé mezery jednu nebo dvě tyče. V našem případě klademe tyče na trojnohu v pořadí 1 - 8 tak, že prvních šest tyčí přijde do přední (východní) vidlice, tedy na dveřní tyč a jedině zadní tyče 7 - 8 do zadní vidlice! Většina tyčí se potom kříží na východ od úvazu trojnohy. Toto uspořádání charakteristické pro dakotská týpí má řadu výhod. (U týpí s patnácti tyčemi v kostře přijde do přední vidlice osm tyčí, u největších stanů s osmnácti tyčemi v kostře bude vpředu 10 tyčí). Aby tyče nesklouzly dolů, musí se všechny v místě překřížení ("drdolu") svázat šňůrou, která dosud visí z úvazu dolů. Indiáni objížděli s koncem šňůry týpí na koni, my to budeme muset udělat pěšky. Počet oběhů týpí je dán vždy číslicí čtyři, pro Dakoty významnou. V krajích, kde hrozily vichřice, ukotvili Indiáni konec šňůry ke kolku nebo dvěma zkříženým kolíkům zatlučeným asi metr za ohništěm. Na letním táboře nám bude stačit šňůru po omotání "drdolu" uvázat k jedné tyči. Nyní je na řadě vztyčení pláště. Zvedací tyč (Z) položíme na plášť tam, kde dříve ležely tyče S a J, a přivážeme k ní jazýček pláště. Látku shrneme ke zvedací tyči a vše vztyčíme na kostru. Podle velikostí týpí k tomuto úkonu potřebujeme dvě až čtyři osoby. Plášť roztáhneme po kostře a můžeme jej sepnout jehlicemi. K dosažení nejvyšších otvorů si Indiáni pomáhali břevnem (Pozor - kraj pláště s větší roztečí dírek musí jít přes kraj s dírkami blíže u sebe). Po sepnutí pláště roztáhneme tyče do konečné polohy a taháním za látku se přesvědčíme, zda plášť dosáhne všude až k zemi. Pokud stavíme týpí poprvé, nebude nejspíš vše dokonalé. Například mohou nastat tyto závady: - pokud spodek pláště nedotáhneme k zemi (zvláště v zadní části) a nepomůže posunutí tyčí ke středu, je zpravidla plášť uvázán na zvedací tyči příliš vysoko. Náprava je snadná i bez sundání pláště - uřízneme kousek zvedací tyče; - opačnou závadu (spodek pláště leží v zadní části na zemi) způsobuje navázání pláště příliš nízko. Plášť musíme sundat a navázat znovu; - pokud je plášť po roztažení tyčí v dolní části napnutý, ale nahoře je volný /krabatí se), je nejspíš trojnoha svázaná příliš nízko. Nutno vše sundat a stavět znovu; - je-li naopak nahoře plášť napnutý a dole volný (při kolíkování se roztahuje "do zvonů), je trojnoha svázaná příliš vysoko. I v tomto případě nám nezbývá než stavět znovu. Přikolíkování týpí - Z rubu přiložíme oblázek k látce asi 10 – 15 cm nad spodním okrajem, obalíme látkou, ovážeme provázkem lodní smyčkou (vyhoví i liščí smyčka nebo ambulanční uzel) a volné konce provazu svážeme do poutka pro navlečení na kolík. Pokud se provázek přetrhne, uhnije nebo v zimě zamrzne v ledu, stačí navázat nový. Další výhodou tohoto způsobu je, že uchycením poutka nad spodním okrajem látky se zabrání vytvoření mezery, kterou by do stanu nepříjemně táhlo. Poutka děláme dostatečně blízko u sebe, nejvýše asi každých 70 cm. Menší počet poutek by mohl vést k vytahání látky mezi kolíky do oblouku. Po zakolíkování stanu zbývá navléknout zbývající dvě tyče do kapes na chlopních. Připomínám, že dakotské týpí má vždy kapsy na tyče, vraní týpí (stavěná na čtyřnohu) mají díry v chlopních a na tyči ráhénko. Kapsy by měly být dostatečně velké, protože navlékání tyčí je jinak zdlouhavá záležitost. Chlopňové tyče raději ponecháme delší a až po vztyčení je zkrátíme tak, aby dolní konec tyče se opíral o zem těsně u stanu. Zkracování je nutno dělat opatrně a postupně; tyč, která se zkrátí příliš a nedokáže chlopeň napnout, je k nepotřebě. Příliš dlouhá chlopňová tyč ovšem napíná chlopeň pod nesprávným úhlem, takže stan není dokonale vypnutý a (zvláště za mokra) hrozí roztržení chlopně. Šňůry od spodních cípů chlopní navážeme vždy na aspoň metr vysoký kůl, zabodnutý do země u týpí. Chlopně se tak dobře vypnou a o provaz se nezakopává jako při jeho upevnění na kolíky, které se u nás někdy používá. LINING - Většina lidí, kteří u nás táboří v týpí, se domnívá, že postavením kostry a pláště je celé týpí hotové. Není to však docela pravda. Od spodku pláště nám u ohně táhne na záda. Pokud spodní okraj utěsníme, je zase v týpí kouř, při prudším lijáku není ochrana před deštěm dokonalá. V zimě je takové týpí dost studené, v létě je v něm horko. Tyto problémy hodně lidí od táboření v týpí odradí. K dokonalému táboření v týpí, které nám přinese opravdový požitek, potřebujeme Lining. Je to vnitřní pás látky kolem celého stanu, sahající od země do výše asi dvou metrů. Budeme se držet anglického názvu Lining (čti lajnyng), dakotský název Unhugaška se trochu hůře vyslovuje a někdy používaný název rosná plachta je delší a není zcela výstižný. Pokud chceme tábořit v zimě, neměli bychom nad liningem váhat. Výhody liningu jsou: ochrana před vodou stékající po tyčích při dešti; lepší vedení vzduchu a odvod kouře (vzduch k ohni proudí štěrbinou mezi liningem a pláštěm, takže netáhne na záda, oheň má lepší tah); dokonalejší tepelná izolace stanu a příjemnější prostředí jak v mrazu, tak v parném létě; lining zůstává za deště i při rose suchý,vnitřek stanu je pak daleko sušší; v noci nejsou na stěně týpí ostré stíny od ohně, takže nás nepřítel nemůže zvenčí zastřelit šípem (dnes se tato výhoda uplatní méně). Většímu rozšíření liningu brání tyto nevýhody: cena materiálu (dělá skoro polovinu ceny pláště) a přibude nám další zavazadlo. S mírnými zjednodušeními překopl Jezevec
Abahoa č.116 / červen 2oo3
» 1415 »
