číslo 1
ročník 2
leden 2004
Mapa v pohybu ▌PokR znamená Pokorou k rovnováze ▌Good governance je dobrá vláda Stavíme město z krabic ▌Test: Jaký je váš ekologický rozhled? ▌Formaldehyd je všude Když nemusíte trpět – nedělejte to! ▌www.ma21.cz ▌Pojďme na to od lesa Orlí kaňon ▌Ekomapa do každé domácnosti
„Potkáš-li žebráka, nedávej mu rybu, ale nauč ho ryby chytat.“ Toto heslo stálo u zrodu projektu Orlí kaňon. Orlí kaňon je název tak trochu neobyčejného místa, strže na konci jednoho z orlovských sídlišť. Jeho neobyčejnost spočívá jednak v jeho morfologické členitosti, která dodává místu nádech romantiky divokých, nepropustných roklí, jednak v zájmu lidí z okolí o jeho osud. Zájem však nevznikl sám od sebe. Když začaly v roce 1997 ujíždět svahy strže, začaly také ohrožovat statiku domů na sídlišti. Nejjednodušší řešení by bylo zasypat strž a zarovnat terén. Ztratilo by se tak ale množství zeleně a přirozeně členitého reliéfu a vznikla by jenom nezajímavá, pro sídliště typicky nudná plocha To se místnímu úřadu a zastupitelům nezdálo nejlepší. Znali totiž proces, kterým občanské sdružení Vita vybudovalo park na sídlišti na úkoly, které stály před nimi. Postupně tak vznikl název a logo Fifejdy a oceňovali míru zapojení veřejnosti a snahu o zpříjem- parku, byly zprovozněny internetové stránky. nění a ozdravění prostředí na sídlišti. Obrátili se proto na Vitu Okolo mladé paní profesorky češtiny se utvořila parta redaktos otázkou, zda by to nešlo jinak, aby se zachovaly či dokonce rů a fotografů, kteří začali vydávat školní časopis Stržanka, do zvýraznily přírodní, rekreační a estetické hodnoty tohoto území. jehož titulku použili jeden z návrhů názvu pro park. Časopis byl Vznikla myšlenka spojit sanační práce s vytvořením parku. k dispozici studentům gymnázia, zájemByla zpracována architektonická studie, která navrhovacům v knihovně i kulturním domě, la řešení sanace a zachování co největšího množství rodičům a učitelkám v blízké zeleně a také charakteru strže. mateřské škole, dostávali ho Od počátku jsme měli v úmyslu zapojit veřejúředníci i představitelé nost prostřednictvím plánovacího víkendu. Zdravého města Orlová. V časopise věrně popisovali, co se okolo projektu dělo, a nebáli se zveřejnit i své názory. Profesorka výtvarné výchovy konzultovala studentkám a studentům výrobu velkorozměrných plakátů a nástěnek, které byly Problém, který jsme řešili, byl zásadní – neinstalovány na společně jsme místní a „odborníci z venku“ nemusí být vytipovaná a lidmi hojně komunitou přijati. Necítili jsme jako nejdůležinavštěvovaná místa ve městě. tější, aby se říkalo, že „tuto věc dělá“ Vita. Daleko Rozšiřovaly se informační letáky více nám záleželo na tom, aby se vytvořil prostor pro do domácností. účast veřejnosti a aby se alespoň někteří lidé naučili něco Nakonec jsme uspořádali tiskovou konferenci, nového a používali to pak ve svém životě. po které následoval hlavní bod a cíl mnoha příprav – plánovací Hned na začátku se nám podařilo nadchnout asi 60 studentů víkend. (O plánovacích víkendech najdete více informací v rubmístního gymnázia a několik jejich kantorů. Právě oni, místní, rice Nabídka). Na starosti jej měli již samotní studenti a zvládli zainteresovaní lidé, se stali hlavními aktéry celého následujícího jej perfektně. Výsledkem byl nejenom návrh architekta obohaprocesu, zatímco Vita zajišťovala potřebné vedení a peníze cený připomínkami, ale také parta mladých lidí, kteří se mnoz projektu. Sborovna gymnázia se stala místem společných setkání hému novému naučili a dokázali vzbudit zájem o místo jménem i plánovacích víkendů. Scházeli jsme se pravidelně jednou týdně. Orlí kaňon také u veřejnosti. Přidali se také zástupci městského úřadu. Připravili jsme pro Další vývoj už závisel především na schopnosti sehnat finanční ně sérii miniseminářů, kde jsme je učili připravovat informační prostředky na koordinaci sanačních prací a následné modelace materiály, základy komunikace a další dovednosti. Probírali jsme terénu. Finanční prostředky, aby stavba parku mohla proběhcelý projekt krok za krokem, abychom je dobře připravili nout, se našly. Bohužel ve prospěch původního záměru nedopadla dobře koordinace s investory a sanační firmou. V listopadu 2002 byla strž zarovnána. Stavba parku s sebou tak ponese zvýšení nákladů na obnovení terénní modelace, která byla sanací zarovnána. Kácení stromů a zarovnání terénu vyvolalo živé reakce místních obyvatel. To je ale pozitivum, protože zájem vyvolaný plánováním u místních přetrvává.
ORLÍ KAŇON
Šárka Klišová, Středisko ekologické výchovy Vita, Ostrava Vita - občanské sdružení, Gen. Janouška 4, 702 00 Ostrava.
e d i t o r i a l
V
ážení čtenáři, v jedné obci na okraji velkoměsta uspořádalo před časem občanské sdružení Stromy a Nadace Partnerství plánovací večer. Šlo o úpravu veřejných zelených ploch. Předsedkyně občanského sdružení si předtím dala práci, aby v katastru nemovitostí vyhledala plochy v majetku obce, získala prostředky z grantů a pro spolupráci sochaře, profesora Kurta Gebauera. Vznikl projekt na utváření kultivovaného venkovského prostředí, potenciální atrakce v samém hlavním městě. Jeho příznačným prvkem jsou kamenné zídky lemující zelené plochy kolem cest. Dobrovolníci je ve volném čase skládali vlastníma rukama z přirozeného místního materiálu – krásné modrožluté břidlice. Na plánovacím večeru se sešli nejrůznější lidi včetně tehdejší starostky. Facilitátorka, která večer moderovala, profesionálně pracovala na tom, aby hlas dostali nejen ti nejvýřečnější. Vypadalo to smysluplně. Pak přišla kampaň před komunálními volbami. Na jedné a možná na nejedné, kandidátce se sešla řádka lidí s energií pro společenskou práci z občanských sdružení, pár podnikatelů, pár pedagogů a intelektuálů. Slabší to bylo s vůlí po politické moci. Ta byla při povolebním hledání kolaičních partnerů silnější na jiných kandidátkách. Koneckonců to ale bylo jedno, hlavně kdyby úspěšní měli chuť dát se do místní Agendy 21. Možná by i chuť byla, kdyby se líp vědělo, co to je a jak na to. V Praze tehdy žádná městská část oficiálně místní Agendu 21 nepřijala. „Venkov“ byl o hodně dál. Nové politiky pohltily jejich nové pracovní povinnosti a s občanským sdružením se rozhádali. Proslechlo se, že některý ze zastupitelů vyjádřil filozofii: „Nevládní organizace jsou dobré, pokud se s nimi dá manipulovat.“ Zkrátka obec na svou novou příležitost zatím stále jen čeká. Nestačí k tomu ani jen dobře fungující junior a senior klub, ani jen pěkně vydlážděné ulice. Ba nestačí ani hodinka náslechu veřejnosti
před každou schůzí zastupitelstva. Je k tomu třeba, aby se sešli všichni, i ti, co spolu zatím nemluví, a našli společnou řeč a aby jim nezúčastnění odborníci pomohli překonat nevraživé emoce ke znásobení pozitivní síly místního společenstva, které potřebuje najít společné směřování. Proč by to nemohlo jít v jedné obci na kraji velkoměsta, když to jde na mnoha místech v celém světě? I u nás ale přibývá měst, o kterých je slyšet, že se tam nejen ti zvolení aktivně účastní
21 utváření prostředí, vztahů i ekonomických příležitostí. Třeba takové Litoměřice nebo Třebíč, Hradec Králové, Vsetín… A propos: Vsetín. Tam to všechno začalo u dětí. Škola a společenství lidí kolem ní může začít spolupracovat na rozvoji své obce, jak ukazují příklady na následujících stránkách. Anebo to může začít někdo jiný, to je jedno. Ani to nemusí být místní obyvatel. O tom něco ví a umí vyprávět šarmantní Angličan John Gittins, který pomohl se svou nevládní organizací Cheshire Landscape Trust netoliko své vlastní obci, ale svými strhujícími vystoupeními i Vsetínu a spoustě dalších míst v rodné Anglii i tady v Česku. John Gittins je toho názoru, že právě v místním společenství se nacházejí nejlepší
experti, kteří jsou schopni najít nejlepší řešení pro další směřování obce, když se podaří, aby se sešli k přátelské spolupráci. Těmi experty jsou děti, babičky, učitelé, lidé z místních spolků, zkrátka všichni, kdo znají místní poměry. Tito lidé pak v otevřeném dialogu se svými politiky a odborníky nejlépe najdou dobrou podobu hlavní ulice ve své obci, ty nejlepší lavičky pro své hlavní náměstí, aby se tam rádi potkávali. Nejlépe řeknou, jaké služby a ekonomické příležitosti potřebují. Tak nějak si to myslí John Gittins, jehož projekt místní spolupráce v soutěži vyhrál i nad projektem vyčištění Temže. Setkání s Johnem Gittinsem na semináři v Uherském Hradišti na podzim devadesátého devátého roku bylo strhující. Mohla za to lehkost, s jakou byl s účastníky semináře v neustálém kontaktu. Po čase jsem pochopila proč. On všechny bral současně jako své žáky a současně jako své učitele,dychtivě naslouchal a přiměřeně reagoval. A v tom také z velké části spočívá potenciál, který v sobě ukrývá přístup k rozvoji obcí s nepříliš strhujícím názvem, místní Agenda 21: Všichni se mohou zúčastnit, nemusejí k tomu vyhrávat volby, všichni se od sebe mohou učit navzájem. Když se jim podaří překonat nevraživosti, mohou si utvářet to nejlepší místo na světě pro svůj život. Jedna obec na kraji velkoměsta ta tuhle svou příležitost ještě čeká a stejně tak mnohé další. Je jedno, jestli ji dokáže zachytit jako první někdo z pravicové kandidátky nebo ten strejc, který chová holuby a jeho jméno bylo na kandidátce komunistů, nebo někdo z občanských organizací, z místní školy nebo přímo z úřadu. Jde koneckonců přesně a právě o to, aby se všichni scházeli a ve vzájemné slušnosti jako partneři dlouhodobě utvářeli svůj společný domov. Aby se vám dařilo, přeje Hana Kolářová
3
h a
2
s
Orlí kaňon
o
b
Inspirace Strategický plán města Hradce Králové a děti
5
Školní biozahrada Radostín
9
Lidé – město – průmysl: společně bezpečně?
10
Proměny Co je a kde se vzala Místní Agenda 21
12
Názory ... je to něco nového navíc pro lidi
21
Odpad vzniká lidskýma rukama
22
Škola v přírodě – nedoceňovaná příležitost
22
Ekologie a zbožíznalství
23
Didaktika
4
Zelený balíček
24
Test: Jaký je váš ekologický rozhled?
25
Kalendář
30
Nabídka
33
Zprávy
38
Špirála
39
I N S P I R A C E
Strategický plán města Hradce Králové a děti Krajské město Hradec Králové aktualizuje strategický plán rozvoje města v duchu místní Agendy 21. Vznikla tak v rámci zapojování veřejnosti potřeba oslovit také děti a mládež a připravit jim takové podmínky, aby mohly zajímavou formou vyjádřit svůj vztah k městu i očekávání do budoucnosti. Tuto část tvorby strategického plánu zajišťuje pro město středisko ekologické výchovy SEVER. Připravilo tři akce, které oslovovaly všechny typy škol – střední, základní a mateřské. Některé aktivity se mohly líbit i dospělé veřejnosti. Posuďte sami.
Stavíme město z krabic
Tý(den) pro Hradec
Tato úvodní akce měla za úkol zaujmout zejména děti a mládež a upozornit širokou veřejnost na začátek kampaně k tvorbě Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. Úkol zněl: Omalujte a vyzdobte kartónové krabice tak, abychom z nich mohli sestavit město Hradec Králové s význačnými budovami, parky hřišti, ale i továrnami, školami, město, ve kterém by bylo příjemné a zdravé bydlení. Účastníci pomalovávali krabice, ze kterých pak stavěli město podle svých představ přímo na veřejném prostranství v centru na Ulrichově náměstí před magistrátem. Vzniklé město z krabic pak bylo vystaveno ve foyer magistrátního úřadu. Zaznamenávaly se náměty od dětí.
Individuální školní projekt byl zaměřen na péči o životní prostředí a rozvoj města Hradce Králové. Školy si zvolily termín v určeném období (minimálně jeden den, maximálně týden), ve kterém uskutečnily projekt se dvěma cíli: blíže seznámit žáky (zejména 2. st. ZŠ a SŠ) i učitele s Agendou 21 a vzbudit zájem žáků o dění ve svém městě a chuť podílet se na jeho dalším rozvoji. Při Týdnu pro Hradec šlo v rámci jednotlivých předmětů o řešení problematiky budoucnosti města (odpady, zeleň, čistota vody a ovzduší, šetření energií, zaměstnanost, bydlení, sociální politika, trávení volného času, doprava…). Projekt na školách začínal tím, že se žáci (ale i učitelé a další lidé na škole), jak sledují situaci ve své obci nebo na své škole, seznámí s pojmy „udržitelný život, udržitelný rozvoj“ a „Agenda 21“ a uvědomí si rozsah témat, jichž se týkají. Další aktivity školy organizovaly podle vlastních potřeb a uvážení (např. brigáda v parku či okolí školy, exkurze apod.). Mateřské, základní a střední školy si přizpůsobily jednotlivá témata věku i schopnostem dětí. Například děti z mateřských škol byly motivovány otázkou: Co dělat, aby naše město neskončilo jako Popletov? Naučme se dobře chovat k sobě navzájem,
Město – místo pro každého Výtvarná a literární soutěž pro žáky všech typů škol, kolektivy i jednotlivce, která probíhala v měsících září a říjnu, měla závěrečnou výstavu na veřejném prostranství v podloubí na Žižkově náměstí v den své uzávěrky v říjnu. Účastníci psali povídku či úvahu nebo výtvarně ztvárňovali téma „Hradec Králové – město budoucnosti“. Mělo jít o fungující město, kde by se všichni dobře cítili.
ale i k okolnímu prostředí, rostlinám i živočichům. V jejich programu pak byly kooperativní hry využívající prvků dramatické výchovy a společné řešení problémů. V 6.–9. třídách se hrála simulační počítačová hra Fishbanks a diskutovalo se. Formou poskytnutého nebo vlastního dotazníčku nebo jinými způsoby školy shromáždily a vytřídily informace o názorech dětí a mladých lidí na život ve městě v současnosti a budoucnosti. Tyto informace pak poskytly k dalšímu zpracování středisku SEVER a Magistrátu města Hradec Králové. V rámci projektu též bylo možné objednat si výukové programy uváděné pracovníky Střediska ekologické výchovy SEVER. Školní projekty probíhaly od konce října do poloviny prosince 2003. Zapojily se například ZŠ Masarykova, ZŠ Štefcova, ZŠ Sever, ZŠ tř. SNP, Speciální ZŠ a SŠ pro sluchově postižené a několik mateřských škol. Školám se plánování města líbí Na celém projektu spolupracoval Magistrát města Hradce Králové, jehož odbor rozvoje města je koordinátorem zpracování strategického plánu, a Středisko ekologické výchovy SEVER, které je zpracovatelem a koordinátorem části strategického plánu zaměřené na zapojení dětí a mládeže. Projekt měl poměrně silnou odezvu ze strany škol. Jako slabší stránku pociťovali organizátoři malou propagaci ze strany magistrátu města a malou spolupráci ostatních odborů magistrátního úřadu, například průtahy při povolování akce na náměstích. U projektu, který odpovídá přístupům v duchu místní Agendy 21 5
i se sleduje vyváženost tří důležitých stránek: ekologické, ekonomické a sociální. Za ekologické přínosy zapojení dětí a mládeže do vytváření strategického plánu rozvoje Hradce Králové organizátoři považují fakt, že se shromáždily náměty pro zlepšení životního prostředí ve městě. Vzbuzuje to zainteresovanost a případně i praktickou péči dětí a mládeže o životní prostředí města. V rámci projektu Týden pro Hradec mohly jednotlivé školy „nastartovat“ i opatření s ekonomickým efektem pro školu – např. třídění odpadu a úspory energie. Za sociální přínos se dá považovat spolupráce a setkávání dětí i dospělých na společných akcích a zapojení dětí a mládeže do řešení různých otázek života ve městě, jako je zaměstnanost, bydlení, trávení volného času, život menšin… Organizátoři předpokládají, že jednotlivé školy se i nadále budou zabývat tématem rozvoje města. SEVER k této problematice připravuje výukové programy a další materiály. Lenka Hronešová, Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy SEVER Upraveno –redKontakt: Středisko ekologické výchovy SEVER, Kavčí plácek 121, 500 02 Hradec Králové
n
s
p
i
r
a
c
e
Udržitelný rozvoj, místní Agenda 21 a indikátory udržitelnosti Příroda je (z lidského měřítka vnímání času) věčná. Kromě slunečního záření nepotřebuje jiný zdroj energie. Celá biosféra a všechny její složky fungují bezchybně, dovedou díky množství zpětných vazeb citlivě reagovat na měnící se podmínky a tak se napořád udržovat v dynamické rovnováze. Příroda zná tajemství udržitelného rozvoje. Také společenství lidí potřebuje objevit cestu k trvalé udržitelnosti. Pomalu, až příliš pomalu se k ní propracovává. Od prvních pokusů formulovat, v čem je vlastně problém (v době, kdy symbolem pokroku byly kouřící komíny a chemickými přípravky zasypávaná pole, to vůbec nebylo snadné!), až po dnešní celosvětová shromáždění vědců i politiků, při kterých se moudře bádá nad tím, jak si nezničit životní prostředí, ale přitom pokud možno neslevit ze svých nároků na blahobyt a pohodlíčko. Vážné snahy začít celosvětově řešit problémy přírody a životního prostředí se začaly objevovat už koncem šedesátých let, ale pojem trvale udržitelného rozvoje byl poprvé definován až na jednání Komise OSN pro životní prostředí v roce 1987 ve zprávě Naše společná budoucnost: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidí v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby.“ O tom, jak by se to dalo zařídit, jednala další konference OSN v roce 1992 v Riu de Janeiro. Jejím nejdůležitějším výsledkem byl dokument Agenda 21, což je jakýsi návod k jednotlivým krokům, jejichž pomocí by bylo možné skloubit sociální, ekonomický a vědecko-technický pokrok se zachováním přírody a přírodních zdrojů se zdravým životním prostředím. Že to vůbec není snadné, ukázala hned další konference OSN v roce 1997, která konstatovala, že za posledních 5 let (od Ria 1992) se k žádným kloudným výsledkům zatím nedošlo. Čím dál víc se totiž ukazuje, že trvale udržitelný rozvoj společenství lidí ve zdravém prostředí se nedá zajistit jen opatřeními „shora“. A tak vznikají v jednotlivých městech, obcích a regionech tzv. místní Agendy 21, což jsou plány místních lidí a organizací směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí ve svém území. V těchto plánech jsou postupně ekologická hlediska propojena s hledisky ekonomickými, sociálními a kulturními, protože jde o celkovou životní úroveň všech místních lidí a o celkovou dlouhodobou prosperitu místa. Jak se však pozná, že se některé město nebo region trvale dobře rozvíjí? K tomu je třeba vytvořit soustavu indikátorů trvalé udržitelnosti, tedy jakýchsi ukazatelů, které je možné dobře měřit a které mají velkou vypovídací hodnotu. Například: dá se zjistit, zda průměrné výdělky obyvatel v regionu klesají nebo stoupají, kolik metrů čtverečních zelených ploch připadá na jednoho obyvatele města… Celá soustava indikátorů by měla být co nejjednodušší a přitom pokrývat všechny důležité stránky fungování města nebo regionu. Vysvětlující a motivační text vhodný pro žáky. Používá při svých programech například středisko SEVER. Převzato z publikace Co to je, když se řekne trvalá udržitelnost, vydal Šípek ZO ČSOP Český Krumlov, 1999.
6
i
Duch místa (genius loci) a místní zvláštnosti Námět na aktivitu, při níž se získá seznam problémových okruhů udržitelného způsobu života a rozvoje v obci Dejte žákům za domácí úkol vyplnit pracovní listy. Mohou se poradit s rodiči a prarodiči. Mohou si do školy donést obrázky, fotografie, pohlednice, články, knížky pověstí apod. Ve škole je požádáme, aby prezentovali výsledky své domácí práce. Vše zapíšeme na tabuli a vytvoříme společný popis místa, kde žijeme. Podoba popisu záleží na vaší fantazii – může mít podobu článku, dopisu kamarádovi do zahraničí, plakátu apod. Na pracovním listu se vyplní: Mé jméno: Název místa, kde žiji: Několik slov, která výstižně popisují místo vašeho bydliště: Věta, která popisuje místo vašeho bydliště: Napište aspoň 3 věci, které v žádném jiném místě na světě, než tam, kde žijete, nenajdete: Označte puntíkem na mapě místo, kde žijete. Vybráno z projektu Škola – místo k životu, Alcedo Vsetín 2000
n
s
p
i
r
a
c
e
Mapa v pohybu Námět na aktivitu, při níž se získá seznam problémových okruhů udržitelného způsobu života a rozvoje v obci Cíl: Zjistit ve městě lokality, které jsou pro děti zajímavé a důležité. Zjistit, zda by se děti chtěly aktivně podílet na změně, zlepšení některé z nich. Otevřít diskusi o prostředí, které děti obklopuje. Motivace k následnému vytvoření indikátorů udržitelného rozvoje. Věk: žáci 2. stupně ZŠ Doba trvání: 45−60 min. Potřeby: běžné vybavení třídy (židle, stoly, skříňky atd.) Místo: školní třída Postup: Použijeme vybavení třídy – stoly, židle, tabule atd. Nábytek rozmístíme po třídě a nazveme ho jako nějaké částí města: továrna, vilová čtvrť, hřiště apod. Žáci utvoří skupinu a pedagog jim klade otázky jako např: Kde bydlíte? Kde trávíte svůj volný čas? Kam se bojíte chodit? Děti reagují na otázky tak, že se přesunují z jednoho místa do druhého, pak diskutují s učitelem, proč si vybraly právě tuto lokalitu. Příklady otázek: Kde bydlíte? Kde byste chtěli bydlet? Kde trávíte svůj volný čas? Kde byste rádi trávili nejvíce svého času? Která je podle vás nejproblémovější lokalita ve městě a proč? Které místo je pro vás nejsympatičtější a proč? Kam vám rodiče zakazují chodit a proč? Aktivitu používá středisko ekologické výchovy SEVER
Vaše školní indikátory Námět na aktivitu, při níž se získá seznam indikátorů udržitelného způsobu života a rozvoje ve škole a k jejich sledování 1. Energie Kolik úsporných žárovek máte ve škole? Celkový počet žárovek: ....................Z toho úsporných:................................. Jsou okna zasklena: a) jedním sklem b) dvojitým sklem c) trojitým sklem Používá se ve vaší škole solární či větrná energie, tepelné čerpadlo, biomasa? ................................................................................................ ANO / NE Udržitelná škola je taková, která používá co nejvíce úsporné spotřebiče a obnovitelné zdroje energie. 2. Odpady a čistota Jak čistá a úpravná je vaše škola?..... (úpravná) 1 2 3 4 (špinavá) Máte ve škole místa určená pro separaci odpadu?...................ANO / NE Shromážděte odpad vzniklý za jeden den či týden (podle velikosti školy) na hromadu na rovném suchém místě. Rozdělte jej na menší hromádky podle nadpisů uvedených níže. Z každé takové menší hromádky odeberte všechen odpad, který je u vás recyklován v současné době, a dejte jej do zvláštního pytle. Zvažte každý z pytlů a zapište výsledky:
7
i
n
s
p
i
r
a
c
e
Položka: Hmotnost: Recykluje se (Ano/Ne): I. recyklovatelný papír ………… ………… II. recyklovatelné kovy ………… ………… III. recyklovatelné sklo ………… ………… IV. recyklovatelné plasty ………… ………… V. recyklovatelné oděvy, textilie ………… ………… VI. kompostovatelný odpad ………… ………… VII. ostatní odpad, který lze recyklovat ………… ………… VIII. ostatní odpad, který nelze recyklovat ………… ………… Škola je udržitelnější, pokud je čistá a úpravná a recykluje odpad, než když je plná odpadků a odhazuje všechen odpad do popelnic. 3. Doprava Připravte na celou stránku tabulku dle vzoru, udělejte několik kopií a zeptejte se co nejvíce lidí ve škole – žáků, učitelů, dalších pracovníků – jak cestují každý den do práce: Jméno: Počet km do školy: Pěšky: Na kole: Autobusem: Vlakem: Autem společně více lidí: Vlastním autem: Karel Modrý 6 1 –––– 5 –––– –––– –––– … Udržitelná škola je taková, která podporuje své žáky a pracovníky v cestování způsobem, který co nejméně poškozuje životní prostředí 4. Ohled na životní prostředí Používá vaše škola recyklovaný papír – např. sešity, kancelářské papíry, obálky…? ......................................ANO / NE Nabízí vaše školní jídelna i vegetariánskou variantu stravování?......................................................................... ANO / NE Pokud ano, kolik % žáků si ji vybírá....................................................................................................................................................% Je na vaší škole nějaký kroužek, klub apod. zaměřený na životní prostředí?................................................... ANO / NE Pokud ano, kolik má členů? ...........................................................................................................................................................členů Slaví vaše škola: Den Země (22. duben)?....................................................................................................................ANO / NE Světový den životního prostředí (5. červen)?...........................................................................ANO / NE Má vaše škola nějaký ekologický projekt, ekologickou zahradu, školní rezervaci apod.?..............................ANO / NE Máte ve škole předmět či kurz zaměřený na životní prostředí?..............................................................................ANO / NE Odpovídají žáci za čistotu a hygienu ve škole? ..............................................................................................................ANO / NE Pokud ano, dělají to dobře? ...................................................................................................................................................ANO / NE Tohle všechno ukazuje, zda vás vaše škola připravuje na péči o životní prostředí. 5. Partnerství a spolupráce Má vaše škola partnerskou školu v rozvojové zemi?....................................................................................................ANO / NE Pořádá vaše škole charitativní sbírky pro rozvojové země? ......................................................................................ANO / NE Organizuje vaše škola nějaké projekty zaměřené na veřejně prospěšné služby (jako je pomoc hendikepovaným, starým lidem ve vaší obci apod.) ........................................................................................................................................ANO / NE Učíte se ve škole něco o „udržitelném rozvoji“?.............................................................................................................ANO / NE Udržitelná škola se stará a společenství lidí v okolí a o odstranění chudoby ve světě. 8. Školní pravidla a řád Jsi hrdý, že jsi žákem této školy?.............................................................................................(velmi) 1 2 3 4 (vůbec ne) Je ve škole dobrý vztah mezi žáky a učiteli ............................................................... (velmi dobrý) 1 2 3 4 (hrozný) Souhlasíš se školními pravidly a řádem? (Buď upřímný!) ..............................................(zcela) 1 2 3 4 (vůbec ne) Má tvá škola přátelskou atmosféru? ...................................................................................(velmi) 1 2 3 4 (vůbec ne) Nepříjemná škola není udržitelná. 9. Výuka pro život Myslíš, že to, co se učí ve škole, budeš potřebovat pro svou budoucnost? ........... (velmi) 1 2 3 4 (vůbec ne) Baví tě vyučování? ...................................................................................................................... (velmi) 1 2 3 4 (vůbec ne) Učíte se dost o tom, jak se chovat dobře vůči životnímu prostředí?.........(perfektně) 1 2 3 4 (téměř vůbec) Udržitelná škola tě učí to, co potřebuješ vědět. Z příručky Škola pro udržitelný život, upraveno 8
i
n
s
p
i
r
a
c
e
Školní biozahrada Radostín Když si obec a škola rozumějí „Začátkem loňského roku nás oslovila starostka obce Sychrov paní Jana Vachušková s nabídkou pozemku na zřízení školní biozahrady. Prodiskutovali jsme návrh a zvolili jako hlavní způsob obhospodařování pozemku formu biologického kroužku, který odborně vede zahradník. Další využití je v rámci pracovní výchovy pod vedením vyučujících. V první fázi proběhla úprava a mechanické vyčištění pozemku včetně výsadby křovinového ohraničení vrbou košíkářskou a osevu svazenkou, která má zajistit organické hnojení a zároveň potlačit plevele. V další fázi vysadíme na část pozemku černý rybíz. Letos už začneme pěstovat ekologickou zeleninu a léčivky. Realizace celého projektu je možná díky pomoci a porozumění vedení obce a spolupráci s dalšími organizacemi. Doufáme, že je nejlepší cestou k postupnému ozdravování krajiny a k výchově dětí v zásadách udržitelného rozvoje. Musíme se všichni uvědomit svou zodpovědnost za budoucí stav krajiny a život člověka v ní a postupnými i když malými kroky se snažit o obnovení přírodní rovnováhy.“ Píše Jan Staněk, ředitel Základní školy Radostín – Sychrov, kde se projekt školní biozahrady realizuje. „Je to příklad perfektní spolupráce mezi obcí a školou,“ zhodnotil krásný příspěvek, který zazněl na konferenci MRKEV 2003 Libereckého kraje Ing. Aleš Kočí z oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy Statutárního města Liberec.
Jak se začíná s biozahradou První krok projektu představovalo podání žádosti na Ministerstvo zemědělství ČR o registraci ekologického hospodaření na pozemku. V druhé fázi bylo potřeba komunikovat s obecně prospěšnou společností KEZ, která dohlíží nad stanovenými kriterii ekologického hospodaření.
Pak následovalo založení vlastního pozemku za pomoci brigád a stanovení optimálního režimu hospodaření na zahradě. To se psal duben a květen 2003. Vše pokračovalo postupnou péčí o pozemek už v rámci školní a mimoškolní výchovy dětí. Školní biozahrada Radostín je společný program obce Sychrov a základní školy Radostín. Jeho náplní je jednak výchova žáků a osvěta v oblasti ekologického pěstování bylin, zeleninny, ovoce. Děti se seznamují se základními principy tzv. biozahrady. Čisté biopotraviny jsou výsledkem citlivého a laskavého přístupu k přírodě, v rostlinném i živočišném zastoupení. Program má seznamovat především děti se všemi souvislostmi, které jsou důležité pro zdravou funkci krajiny a tedy i člověka. Konzumní společnost je bezohledná. Člověk se může uskromnit, což nemusí nutně znamenat, že by pak strádal nedostatkem. Program je o šetrném využívání takového bohatství, jakým je půda. Program školní biozahrady je o vztahu člověka k přírodě, o lásce ke všemu živému i neživému. Co člověku bylo dáno, nemá on právo zneužívat, ničit.
Děti jsou od začátku u toho Založená školní biozahrada Radostín je zemědělským pozemkem o výměře 0,8132 ha, který je registrován u Ministerstva zemědělství jako ekologická farma a od 4. dubna 2003 je zařazen do tzv. přechodného období, které trvá dva roky. Během této doby je důsledně kontrolována veškerá pěstební činnost společností KEZ. Po uplynutí zákonem dané lhůty a při dodržení všech postupů, dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, budou všechny výpěstky z této zahrady označovány známkou Bio. Na pozemku pracují žáci základní školy v Radostíně v rámci biologického kroužku. Dále obec pro místní děti pořádá během prázdnin letní školu, týdenní docházkový „tábor“, při kterém se formou her děti sezna-
Obec Sychrov na Liberecku je známá krásným zámkem.
mují s přírodou a se zahradou. Program byl podpořen Nadací Partnerství, což pomohlo program propagovat a vybavit zahradu nářadím a jinými potřebnými pomůckami. V rámci Mohelských slavností, které obec Sychrov pořádá vždy poslední sobotu v měsíci září, byl loni uspořádán biojarmark. Nekomerčním způsobem zde byly představeny některé potraviny dostupné na našem trhu, které nesou známku Bio. Mohelské slavnosti podpořil Liberecký kraj a v rámci programu Školní biozahrada Radostín obec spolupracuje se svazem ekologických zemědělců Pro–Bio. Na letošní rok se připravuje akce Týden pro biozahradu Radostín. V době od 21. do 26. června 2004 bude možné se přijet na zahradu podívat a vyslechnout krátký výklad o principech biozahrady. Akce bude určena základním školám v rámci školních výletů. Vše důležité o ní bude včas na internetové adrese www.obecsychrov.cz. S využitím materiálů obce Sychrov -redKontakt: Jana Vachušková, OÚ Sychrov, 463 44 Sychrov. Tel. 485 146 081, 724 178 343, e-mail
[email protected] 9
i
n
s
p
i
r
a
c
e
Lidé – město – průmysl: společně bezpečně?! Pokorou k rovnováze Pokud byste vyhlásili soutěž o nejprůmyslovější město, pak by byl Třinec jedním z favoritů. Jeho téměř čtyřicet tisíc obyvatel každodenně míjí rozsáhlé průmyslové areály s mnoha komíny, potrubími, železničními vlečkami… Stejně tak ale k Třinci patří výhled na panorama Beskyd. Právě kvůli této svéráznosti Třince jsme byli rádi, že se město rozhodlo jít s námi do projektu PokR neboli Pokorou k rovnováze. Ten se zakládá na partnerské spolupráci úřadů, průmyslu, vědy a výzkumu, zve k účasti občany a posiluje pozici a roli nevládních organizací. Pokr (správně poker) je hra plná rizika. Komunikace o rizicích spojených s průmyslovou činností je i tématem projektu občanského sdružení Vita. Finančně projekt podpořila Evropská unie. Žijeme v nejistém světě, kde se i přes snahu odpovědných lidí a zvyšování bezpečnosti může stát kdykoliv cokoliv. Na území naší republiky je více než 100 provozů, kde může dojít k závažné havárii s dopady na zdraví lidí, majetky i životní prostředí. V Třinci jsou tři podniky, které spadají pod zákon o prevenci závažných havárií. V anketě, kterou Vita připravila pro třinecké obyvatele v druhé polovině listopadu, odpověděla polovina respondentů, že má o rizicích málo informací, a tři čtvrtiny z nich by o takové informace stály. Polovina pak uvedla, že neví vůbec nebo jen málo, jak se zachovat v případě havárie. Výsledky ankety, ale i legislativní požadavky hovoří pro zvýšení informovanosti obyvatel. Jaké informační aktivity jsme pro dospělé i děti připravili? Leták pro veřejnost na barevných fotografiích ukazuje umístění nebezpečných látek v třineckých podnicích, popisuje jejich vlastnosti, přináší informace o tom, co dělat v případě havárie. Sestavili jsme výkladový slovník pojmů z oblasti 10
prevence závažných havárií. Usnadní orientaci např. těm, kteří využijí možnosti nahlédnout do bezpečnostní dokumentace podniků a podat k ní své připomínky.
Jak se „hraje pokr“ ve školách Studenti třineckého gymnázia si během našeho programu například
zkusili srovnat, zda je vyšší riziko jet autem, na kole, letět letadlem nebo jíst maso grilované na dřevěném uhlí. Většinou jsou rizika jiná, než jak je vnímáme. Žáci ekologického kroužku Jubilejní Masarykovy ZŠ si zase „očichali“, jak rychle se šíří látky vzduchem, nebo přemýšleli nad tím, co si sbalit do evakuačního zavazadla. Inspirováni programem si pak pod vedením
i paní učitelky připravili i divadelní scénku o tom, jak se zachovat v případě havárie. Vystoupení šesťáků, které se stalo součástí setkání zástupců podniků, úřadů a odborníků s veřejností, zahájilo houkání sirény a varovný projev pana starosty. K vidění byli zvědavci vykukující z okna vstříc jedovatým látkám v ovzduší i nepraktická babička, která si neumí představit svůj odchod z domu (evakuaci) bez objemného županu a některých kousků porcelánu, ale zapomene na léky i doklady. Příležitosti položit na setkání zástupcům podniků či úřadů a odborníků otázky využili zejména studenti gymnázia, v jehož aule toto setkání probíhalo. Ptali se třeba na to, kolik
n
s
p
i
r
a
c
e
je ve městě podniků, kde nebezpečí havárie hrozí, zda už někdy k nějaké havárii došlo a jaké měla důsledky.
O průmyslových rizicích veřejně A jak probíhala spolupráce zmíněná v úvodu? Uskutečnila se řada společných jednání a přípravných schůzek. Odborníci z VŠB – Technické univerzity Ostrava jsou garanty všech výstupů projektu. Pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se podíleli na přípravě informačního letáku a svými komentáři textu přispěli i zástupci podniků. Týdeník Třinecký hutník vydávaný Třineckými železárnami se stal mediálním partnerem ankety a průběžně o ní informoval
stejně jako místní kabelová televize. Městský úřad zveřejnil na své webové stránce interaktivní formulář pro sběr odpovědí na anketu a pomohl řadou kontaktů. Kancelář starosty města konzultovala scénář divadelního vystoupení. Zástupci třineckých podniků si připravili prezentace na setkání s veřejností a odpovídali na dotazy občanů. Uvedené aktivity především ověřovaly, jakými způsoby a formami se dá veřejně komunikovat o průmyslových rizicích. Věříme, že v Třinci budou pokračovat. Své zkušenosti rádi nabídneme i do jiných měst a obcí. Více informací najdete na www.vitaova.cz/pokr. Kamila Kanichová, Vita, Ostrava Kontakt: Vita – občanské sdružení, Gen. Janouška 4, 702 00 Ostrava. E-mail
[email protected], tel. 596 611 158 nebo 603 449 385 11
P R O M Ě N Y Co je a kde se vzala
Místní Agenda 21 Globální problémy vznikají v naší obci a způsob místní správy na ně má vliv. Svět si to lépe uvědomil v roce 1992. Tehdy vznikl pojem „místní Agenda 21“. To se ví přesně. Místní Agenda 21 označuje nový přístup k rozvoji obce, města či regionu. Aniž by tak byl označován, začal se tu a tam objevovat o nějakých pár let dřív. To bylo tak…
Obce, které předběhly svou dobu Už od 70. let 20. století se nejedna místní veřejná správa v Nizozemí, Švédsku či Norsku uvědoměle starala o životní prostředí velmi moderním způsobem, který předjímal udržitelné pojetí rozvoje. V Nizozemí se strategie udržitelného rozvoje považovala za politickou prioritu na místní i národní úrovni už v roce 1987, kdy Gro Harlem Brundtlandová v čele komise OSN předložila světu zprávu Naše společná budoucnost. Jmenované evropské země a s nimi také Dánsko, Finsko či Velká Británie byly velmi aktivní při přípravě 28. kapitoly Agendy 21. Agenda 21 je základní dokument, na kterém se shodli účastníci Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce 1992. Agenda 21 ve 40 kapitolách shrnula globální představu o tom, co je či by měl být udržitelný rozvoj. Její 28. kapitola se věnuje obcím, městům, regionům, prostě místnímu rozvoji. Konstatuje se v ní, že velké množství problémů životního prostředí včetně těch globálních má své kořeny i možnosti řešení na úrovni místních aktivit. „Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy… Protože jsou úrovní správy nejblíž lidem, sehrávají důležitou roli“. Agenda 21 navrhla, že „do roku 1996 by měla většina místních úřadů ve všech zemích provést konzul12
tace s obyvatelstvem a dosáhnout v rámci komunit konsenzu ohledně místní Agendy 21“. Tak „vznikla“ místní Agenda 21 čili Agenda 21 na místní úrovni, program udržitelného rozvoje obcí, měst či regionů. Místní úřady mají vstoupit do dialogu s občany, občanskými organizacemi a soukromými podniky a přijmout „místní Agendu 21“. Místní úřady by se tak „poučily od občanů a od místních, občanských, komunitních, obchodních a průmyslových organizací a získaly informace nutné pro zformulování nejlepších strategií.“ Tvůrci dokumentu a delegáti Summitu Země, kteří ho přijali, si v něm zároveň slibují, že „tento proces konzultací by zvýšil povědomí domácností o udržitelném rozvoji.“ Ukázalo se, že přání, aby většina místních správ na světě přijala místní Agendu 21 do roku 1996, bylo nereálné. To ale nic nemění na tom, že zároveň se myšlenka místní Agendy 21 ukazuje jako silný a životaschopný podnět ke změně přístupu k veřejné správě a místnímu rozvoji. Její síla je mimo jiné v univerzální
platnosti. Zdá se, že jsme na začátku kvalitativní změny přístupu ke správě obcí, k partnerskému dialogu v nich, změny přístupu k místnímu a regionálnímu rozvoji. Delegáti Summitu Země nepředpokládali, že jde o obtížnější a hlubší změnu, než aby se dala odškrtnout za čtyři roky jako splněný bod plánu. Ale byli to oni, kdo dali světu místní Agendu 21.
Jak začíná místní Agenda 21 Místní Agenda 21 je – jednoduše řečeno – místní strategie udržitelného rozvoje. Je to proces, při němž se zpracovává vize a realizuje akční plán rozvoje místa. Nezáleží na tom, kdo je iniciátorem. Může to být právě tak zastupitelstvo jako místní nevládní organizace, odborná instituce odjinud nebo aktivní spolek lidí soustředěný při místní škole. Důležité je jedině, aby proces měl určité charakteristické rysy. Bez nich to není místní Agenda 21, i kdyby ji tak někdo nazýval. A naopak, pracuje-li se v obci tímto způsobem, realizuje se místní Agenda 21, aniž by se tak třeba výslovně jmenovala. Základem je, že při procesu plánování i realizace rozvoje obce, města, regionu se uplatňují principy udržitelného rozvoje. Dalším neopominutelným rysem
Místní agenda 21 Je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území.
p je, že na procesu místního rozvoje se začnou podílet zástupci důležitých zájmových skupin i široká veřejnost. Na začátku si tedy někdo přeje, aby proces místní Agendy 21 v obci, městě či kraji začal. Musí získat partnery. Jasné je, že bez zájmu a později i účastni místní správy (pokud iniciativa nevzešla přímo odtud) to nepůjde. Spustit celou věc může například série seminářů, kde se lidé s pomocí odborníků seznámí s tím, co znamená udržitelný rozvoj. Pomoci v tom u nás mohou například Český ekologický ústav, který loni vydal „kuchařku“ s názvem Metodika pro místní Agendy 21 v České republice – je dostupná na www.ceu.cz/edu/ ma21/metodika. ČEÚ také vydává v elektronické podobě Zpravodaj místní Agenda 21. Vlastní metodiku pod názvem New Gate 21 vypracovala i Národní síť Zdravých měst – www.nszm.cz. Pomoci může Ústav pro ekopolitiku a další organizace, které mají s rozjezdem místní Agendy 21 už zkušenosti. Pokud věc zaujme místní zastupitelstvo a to se k místní Agendě oficiálně přihlásí a zaváže, je v první fázi vyhráno. Tím začíná samotná práce, která představuje hledání na nevyšlapaných cestách. Každé místo je jiné a volí vlastní cestu, zůstávají pouze společné principy.
Partnerství se vyplatí Místní Agenda 21 musí mít v místě svůj základní pracovní tým a koordinátora, který se věci bude věnovat jako svému zaměstnání, nejlépe přímo v rámci místní správy. Organizační zázemí je jedním z prvků, které Metodika pro místní Agendy 21 v ČR uvádí jako klíčové. Dalším prvkem, bez nějž to nejde, je partnerská spolupráce. Co nejvyšší míra spolupráce s místními organizacemi a veřejností umožňuje z hlediska dlouhodobého dopadu efektivnější rozhodování. Každý přinese svoje hledisko. Snižuje se tím riziko, že jednotlivec nebo malá skupina učiní rozhodnutí, které za pár let přestane vyhovovat – například přijme investici do průmyslové aktivity, která se stane pro obec posléze spíš zátěží než přínosem, nebo zvolí
r
o
m
ě
n
y
Charakteristické znaky udržitelného společenství 1) Zdroje jsou využívány efektivně a odpad je minimalizován uzavřenými cykly. 2) Znečisťování je omezené na stupeň, se kterým se přírodní systémy dokáží vyrovnávat. 3) Je oceňována a chráněna rozmanitost přírody (biodiverzita). 4) Tam, kde je to možné, jsou místní potřeby uspokojovány z místních zdrojů. 5) Obyvatelé mají možnost získat pitnou vodu a jídlo v potřebném množství a dostatečné kvalitě. 6) Lidé mají možnost získat odpovídající bydlení. 7) Každý má příležitost získat uspokojivou práci, místní ekonomika není závislá na několika málo provozovatelích, ale je různorodá. 8) Zdraví člověka je chráněno vytvářením bezpečného, zdravého a příjemného životního prostředí a zajištěním zdravotních služeb, které zdůrazňují prevenci před nemocí, stejně jako řádnou péči o nemocné. Je podporován zdravý způsob života. 9) Lidská sídla i krajina jsou harmonicky rozvíjena v souladu s urbanistickými zásadami. 10) Přístup k účelovým zařízením, službám, zboží a lidem není dosahován na úkor životního prostředí ani omezován pouze na ty, kdo mají auto. 11) Lidé žijí beze strachu z individuálního násilí, ze zločinu nebo z perzekuce kvůli jejich vyznání, rase, pohlaví nebo sexuální orientaci. 12) Každý má přístup ke vzdělání, profesionální přípravě, poznání a informacím, které jsou potřeba, aby zaujal svou úlohu ve společnosti. 13) Občanům je umožněno podílet se na rozhodování. 14) Jsou dostupné příležitosti k aktivnímu užívání volného času. 15) Kulturní rozmanitost a místní zvláštnosti jsou ceněny a chráněny. 16) Místní akce a aktivity respektují globální souvislosti. 17) Vlastnická práva jsou stabilní a jsou vykonávána zodpovědně. Zdroj: Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, Český ekologický ústav a partneři, Praha 2003
příliš krátkozrace koncepci dopravy v obci. K zapojení veřejnosti nestačí jen vystavování informací na nástěnkách nebo internetu. Je to dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce mezi místní správou a obyvateli. Vyžaduje neustálou aktivní oboustrannou komunikaci. K zapojování veřejnosti se používají různé techniky počínaje dotazníky, rozhovory či letáky přes veřejná setkání, výstavy, e-mailové diskuse, referendum, případové studie, ústní vyprávění pamětníků až po netradiční způsoby, jako je hodnocení obce, kulaté stoly,
reálné plánování, vytváření vizí, vytváření shody, občanské poroty či týmové vytváření videonahrávek. Zastoupení v týmu by měli mít podnikatelé, ženy, mládež, náboženské obce, místní zájmové spolky, instituce, které mohou záměry financovat, místní školy, policie, lékaři, státní instituce, provozovatelé služeb a podobně. Na výstupech práce se musí všichni partneři shodnout. Předpokladem pro fungující proces místní Agendy 21 je také to, že lidé začnou rozumět základním otázkám udržitelného rozvoje. Získají prostřednictvím seminářů, plánovacích 13
p nebo jiných neformálních akcí povědomí o tom, že dlouhodobě efektivní řešení jsou pouze taková, která zohledňují zároveň ekonomické, sociální i ekologické aspekty rozvoje. Uvědomí si, jak je důležitá péče o místní zvláštnosti. Při intenzívní a vstřícné komunikaci se lidé také snadno vzájemně učí jeden o druhého. Systematická práce dále umožní vytváření sítí spojenců, ať už ze sousedních obcí nebo z mezinárodních sdružení, jako je Mezinárodní rada pro místní environmentální iniciativy (ICLEI) nebo světová síť Zdravých měst či Evropská kampaň pro udržitelná malá a velká města. Obci to přinese podporu a někdy i věhlas při úspěšné účasti v soutěžích. Propojení ekonomických, sociálních a ekologických aspektů rozvoje a spolupráce více partnerů usnadňuje přístup k finančním zdrojům. A samozřejmě že vybudovaná důvěra mezi lidmi nejen přímo usnadňuje spolupráci, ale přináší také ochotu lidí přispět k rozvoji komunity svým časem, schopnostmi i prostředky. Důležité jsou služby pro místní obyvatele, ekologicky šetrný provoz veřejných budov, preference ekologicky šetrných výrobků, snižování spotřeby energie atd. Neboť příklady táhnou … Důležitým a ve světě oceňovaným prvkem místní Agendy 21 je management kvality – certifikáty typu ISO 9 000 a více nejsou určeny jen pro výrobní podniky, ale mohou je zavádět i správy obcí a regionů. Jaké činnosti přispívají k udržitelnému rozvoji, se dá nejlépe ukázat pomocí malých i větších projektů nejrůznějšího druhu, které se hodí k začlenění do rozvojového rámce obce. Zdrojem nápadů i aktivity bývají třeba místní občanská sdružení. Je jen vhodné, aby se na těchto projektech nějak podílela místní správa.
14
se ho účastnila veřejnost. Pokud neexistuje tato dlouhodobá jasně stanovená a veřejností přijatá strategie rozvoje obce či regionu na principech udržitelného rozvoje, neexistuje ani místní Agenda 21. Dobře sestavená skupina důležitých místních podílníků na procesu MA21, kteří přijmou svůj díl odpovědnosti, se nejdřív musí shodnout na základních hodnotách. Mohou to být například rovné příležitosti pro všechny, respekt k potřebám obyvatel, šetrné zacházení se zdroji, vzájemná důvěra, zásada informovanosti a veřejnosti procesu, právo vyjádřit svůj názor, slušnost. Vize určuje, jak má obec či region
r
o
m
ě
n
y
vypadat za 15, 20 či více let. Jak má vypadat doprava, veřejná prostranství, místní ekonomika, sociální péče, zdravotnictví, turistika a další oblasti místního života. Naplňování tohoto cíle je pak předmětem další práce v procesu MA21. Dále je třeba určit, co a jak uděláme alespoň v nejbližším období včetně odpovědnosti a stanovení priorit. Záměry se rozdělují do zvládnutelných bloků a musejí být reálné. Jinak mohou vyvolat nepřiměřená očekávání a posléze zklamání a ochabnutí aktivity. Pro vybrané oblasti se utvářejí pracovní skupiny. Ty se scházejí a hledají optimální řešení. Ke každé z prioritních oblastí se sestaví kon-
První generace společných evropských indikátorů A Základní indikátory (povinné) 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel: úroveň obecné spokojenosti občanů obecně a s ohledem na specifická hlediska samosprávy
2. Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu Ukazatel: ekvivalentní emise co2 (celkové množství a odchylka)
3. Mobilita a místní přeprava cestujících Ukazatele: a) počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a druh dopravy, b) celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy
4. Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Ukazatel: přístup občanů k blízkým veřejným prostranstvím a jiným základním službám
5. Kvalita místního ovzduší Ukazatel: počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší. Existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší
Místní vize je věcí všech
B Doplňkové indikátory (dobrovolné)
Jedním z důležitých stavebních kamenů místní Agendy 21 je místní strategie udržitelného rozvoje. Stanoví směr rozvoje, který respektuje principy udržitelnosti, dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Zní to jednoduše, ale i samo toto vytváření vize je náročný proces. Je nutné, aby
6. Cesty dětí do školy a zpět Ukazatel: způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět
7. Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Ukazatel: podíl veřejných a soukromých organizací (velké podniky a malé a střední podniky), které přijaly a používají environmentální a sociální metody řízení.
p krétní akční plán – seznam aktivit, které je třeba udělat, aby se dosáhlo cílů, musí obsahovat i časové termíny, využitelné zdroje, konkrétní osobní odpovědnost a spolupracovníky. Důležitá je snaha shromáždit co nejširší spektrum názorů a vtahovat veřejnost do spolupráce. Mezi výhody zapojení veřejnosti patří i to, že se tak předchází konfliktům a rozvíjí se tvořivost lidí. Na druhou stranu vyžaduje tento způsob práce čas, peníze. Znepříjemňovat ho může účast věčných kverulantů atd. Aby se zajistila reprezentativnost hledisek, je výhodné pozvat k plánovacím akcím facilitátora, nezávislého, profesionálně vyškoleného vyjednavače, který usměrňuje komunikaci, vytváří prostor pro vyjádření i méně smělým
jedincům a vede diskusi ke konkrétním výstupů bez, mnohdy již v místních lidech zafixovaných, emocí. Neméně důležité je porovnání, jak postupuje práce. Aby to bylo možné, hledají se k tomu vhodné ukazatele neboli indikátory udržitelnosti. S jejich pomocí by si mohly obce pravidelně a celkem objektivně kontrolovat, jak jde práce. Sada takto použitelných ukazatelů byla představena na Evropské konferenci o udržitelných městech v Hannoveru v únoru 2000.
Od manipulace k občanské účasti Místní Agenda 21 je složitější proces a složitější způsob řízení rozvoje obce či regionu než „pouhá“ správa
8. Zatížení životního prostředí hlukem Ukazatele: a) podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí. b) hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce (použít místo a), pokud údaje pro a) nelze získat). c) existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu.
9. Udržitelné využívání půdy Ukazatele: a) uměle vytvořené plochy: procentuální podíl uměle vytvořených ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky) b) opuštěná a (ladem ležící) a kontaminovaná půda: rozsah zanedbané půdy (výměra v m2) a kontaminované půdy (výměra v m2) c) intenzita využívání: počet obyvatel na km2 plochy „urbanizované půdy” d) nový rozvoj: kvóta na kultivaci nedotčené půdy (zelené louky) a kvóta na kultivaci zanedbané a kontaminované půdy (celková půdorysná výměra zanedbaných ploch) v % za rok e) obnova městské půdy: a) renovace, přestavba opuštěných budov (podlahová výměra v m2). b) sanace opuštěné půdy k účelům nového městského rozvoje – včetně veřejné zeleně (výměra v m2). c) čištění kontaminované země (výměra v m2) f ) chráněné oblasti jako procentuální podíl celkové rozlohy obce
10. Výrobky propagující trvalou udržitelnost Ukazatele: a) podíl výrobků se štítkem „ekologicky šetrný“, organických výrobků, energeticky úsporných výrobků, výrobků ze spravedlivého obchodu a výrobků z certifikovaného dřeva, v celkové spotřebě. b) dostupnost na trhu a jeho zásobení výrobky se štítkem “ekologicky šetrný”, organickými výrobky, energeticky úspornými, výrobky ze spravedlivého obchodu, a výrobky ze dřeva certifikovaného FSC. Zdroj: Zpravodaj místní Agenda 21 v ČR 3/2002
r
o
m
ě
n
y
prostřednictvím demokraticky voleného zastupitelstva. Je to přímo protiklad k manipulaci, kterou americká socioložka Shelley Arnsteinová popsala: „Zainteresované osoby, skupiny (podílníci) netuší o plánech a rozhodnutích, které je ovlivňují, vůbec nic“. O něco přijatelnější nám bude připadat oznámení: „Zainteresované osoby jsou obeznámené s plány a rozhodnutími, které je ovlivňují.“ Když přeskočíme vztah nazvaný informace, konzultace a zapojení, zastavíme se u partnerství: „Zainteresované osoby jsou rovnocennými partnery v rozhodovacím procesu a mají spoluzodpovědnost za výsledky a implementaci“. Následuje delegování moci a na opačné straně škály proti manipulaci stojí občanská kontrola: „Zainteresované osoby mají plnou kontrolu nad zdroji, zodpovědností a rozhodovacím procesem“. Každá úroveň zapojení má svoji roli a někdy se hodí, jindy méně; jde především o to, aby nezůstalo jen u manipulace nebo prostého oznámení… Co se za větší práci při řízení rozvoje obce, za větší námahu nabízí? Pokud je místní Agenda 21 dobře vedená, znamená například větší spokojenost obyvatel, zachování a zlepšení kvality životního prostředí, nalezení skutečných problémů a optimálních cest k jejich řešení, ale i větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí, pochopení různých názorů a postojů, posílení a rozvoj demokracie, posílení pocitu sounáležitosti s obcí či regionem, zachování místních kulturních, společenských i přírodních hodnot, lepší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí, místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku. Abychom mohli kvalitně žít, potřebujeme ve své obci „dobrou vládu“, anglicky good governance neboli správné řízení věcí veřejných, jak ji pojmenovává známá deklarace OSN Millenium Declaration z přelomového roku 2000. „Dobrá vláda“ se vyznačuje otevřeností, zapojováním veřejnosti do rozhodování, zodpovědností, efektivností a spojitostí strategií a konkrétních aktivit. Součástí „dobré vlády“ je respektování 15
p ekologických limitů místa. Znamená to nedrancovat nadměrně místní přírodní zdroje. Zároveň je udržitelné společenství charakteristické tím, že využívá místní zdroje dostatečně, tedy není ekonomicky ani sociálně zbytečně závislé. Začít s místní Agendou 21 není snadné a také to nejde příliš rychle. Podstatné je začít – „něčím, co je pro to které místo opravdu důležité a může to přinést, byť malý, úspěch“, nabádá Metodika pro místní Agendy 21 v ČR. Může to být kromě utváření místního strategického plánu udržitelného rozvoje například obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, vhodná výstavba respektující ekologické požadavky, péče o starší občany, sázení stromů, projekty snižování místní dopravní zátěže, kulturní a společenské akce, spolupráce s místními médii a podobně. Avšak pozor: „Proces místní Agendy 21 musí být souvislou iniciativou… ne jenom sbírkou „hezkých projektů“. Systematický přístup k rozvoji místa s dlouhodobou perspektivou a uplatněním principů udržitelnosti je to, co se očekává od dobře pracujících místních úřadů,“ říká se v Metodice pro místní Agendy 21 v ČR.
Jak to chodí ve světě: příklady Mapováním stavu místní Agendy 21 ve dvanácti evropských zemích se v letech 1998–1999 věnoval norský výzkumný program ProSus. Úspěšnost zavádění místní Agendy 21 hodnotil výzkum především z hlediska období, kdy se významně rozšířila, a počtu jednotlivých místní Agend 21. Za nejúspěšnější tehdy projekt shledal tři země – Švédsko, Velkou Británii a Nizozemí. Už v roce 1997 tyto země měly velký počet místních správ zapojených do procesu místní Agendy 21. Není divu. „Švédsko a Nizozemí se vyznačují silnou a dobře institucionalizovanou environmentální politikou jak na národním, tak na místním stupni… Na druhé straně Velká Británie, která byla ještě koncem 80. let považována za „špinavé dítě Evropy““, 16
jak shrnuje Marek Franěk z ČEÚ, se pak i díky iniciativnímu zájmu o udržitelný rozvoj na straně vládnoucích konzervativců i labouristů, dostala v místních Agendách 21 příkladně daleko. Dánsko, Finsko a Norsko začalo s místními Agendami 21 později, ale tyto země se rychle dostaly v místní envrionmentální práci na vysokou úroveň. „Norský parlament přijal v roce 1997 Bílou knihu, kde se hovoří o MA21 jako o jednom z hlavních pilířů strategie udržitelného rozvoje v zemi. Začíná se prosazovat nové pojetí environmentální politiky, kdy tradiční ekologický přístup je doplňován zásadami sociální a generační spravedlnosti,“ píše Marek Franěk. Jako země, které přišly s MA21 později a nedostaly se tak daleko, označil norský výzkum Rakousko a Německo, na poslední příčce z dvanácti zemí zůstaly Francie, Itálie, Irsko a Španělsko. Pro úspěšný rozvoj místních Agend 21 v zemi se ukazuje jako důležitá aktivní environmentální politika a podpora ze strany státu, rozšířené obecné povědomí o ekologických otázkách a zásadách udržitelného rozvoje, tradičně rozvinutá a strukturovaná občanská společnost, vyšší samostatnost místních správ. V pionýrských obcích podle projektu ProSus „místní občané byli aktivní a politicky mobilizovaní… Místní politici se zajímali o danou problematiku. Obce měly dobré mezinárodní kontakty. V místě již existovaly environmentální iniciativy.“ O pár let později, na začátku nového tisíciletí, je podle ICLEI možné hodnotit situaci ve světě místních Agend 21 takto: V roce 2001 se do procesu zapojilo na 6 300 municipalit z více než 100 zemí. V Evropě se 1 300 měst s celkem 100 miliony obyvateli připojilo ke Kampani udržitelných měst, jejímž hlavním cílem je podpora MA21. Program Zdravých měst, jehož cíle jsou velmi podobné cílům MA21 zahrnuje 1 500 měst na celém světě. Přes 70 % místních Agend 21 má vytvořenou strategii udržitelnosti, na jejíž přípravě se podílela veřejnost. V Japonsku se k MA21 přihlásilo celkem 109 municipalit, ve Švédsku jsou to již
r
o
m
ě
n
y
všechny místní správy a ve Velké Británii 90 %. V Austrálii má strategii MA21 21 177 obcí, v Pobaltí, Polsku a Rusku celkem 100 měst. Proces převádění rozhodovacích pravomocí z centrální na místní úroveň vedl k rozšíření programů MA21 v Číně, Thajsku, Indonésii, Filipínách, Malajsii, Vietnamu. V Jižní Koreji oficiálně proces MA21 přijalo 170 měst. V Jižní Americe napomáhá MA21 šířit rovnost a demokracii v místních správách.
Weaverham je v Cheshire Pěkné příklady praktického uplatnění místní Agendy 21 na krajské, okresní a místní úrovni přinesla v češtině už v roce 1998 publikace Českého ekologického ústavu Práce s veřejností a místní Agenda 21. Jsou to příklady z hrabství Cheshire ve Velké Británii, jak je představovali britští lektoři John Gittins a paní Kirsty Hughes. Hrabství Cheshire v severozápadní Anglii je jednou z kolébek průmyslu. Dnes v něm žije necelý milion obyvatel. Činnosti podobné místní Agendě 21 se tu začaly rozvíjet už v roce 1989. O čtyři roky později vznikla rozsáhlá studie o životním prostředí tohoto regionu a byly definovány problémové oblasti: energie, odpady, ovzduší, půda, příroda, voda, doprava a ekoaudit a pro každou z nich byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců a specialistů různých skupin, různého věku a zájmů, od podnikatelů po ochránce přírody. V roce 1995 začala Rada hrabství vytvářet Fórum pro udržitelný Cheshire pro podporu vytváření dohod mezi různými zájmovými skupinami. Prvním tématem setkání Fóra byly ukazatele neboli indikátory udržitelnosti, druhé setkání se věnovalo problémovým oblastem, třetí řešilo problém komunikace mezi různými skupinami lidí. Čtvrté setkání Fóra přijalo v roce 1996 Strategický a akční plán místní Agendy 21 v Cheshire, který byl zpracován na základě výsledků práce tematických skupin a předchozích setkání Fóra. Dokument se skládá z několika částí: Cheshirská deklarace a Místní
p principy udržitelnosti, Strategie komunikace, Program Fóra pro udržitelný Cheshire pro následující rok. Nejobsáhlejší částí je Strategický a akční plán pro jednotlivé problémové oblasti oblasti, které byly pojmenovány již dříve. Každé je věnován samostatný oddíl a vždy obsahuje jména řešitelské skupiny, výsledky diskusí k tématu, problémy v oblasti, opatření k řešení a cíle spojené s plánem krátkodobých (na 1 rok), střednědobých (zhruba na 5 let) a dlouhodobých akcí včetně termínů. Například chtějí cheshirští do roku 2011 zdvojnásobit rozlohu lesní půdy a pravděpodobně toho dosáhnou, protože se již rozeběhla řada zalesňovacích programů. Některé krátkodobé cíle byly zaměřeny na dobře viditelné zvětšení délky tradičních živých plotů. Strategický dokument cheshirské místní Agendy 21 je graficky velmi dobře zpracován, je přitažlivý a srozumitelný i pro laickou veřejnost. Tím byl proces místní Agendy 21 v regionu hrabství úspěšně nastartován. Jedním z osmi okresů hrabství Cheshire je Vale Royal se 116 000 obyvateli. I na této správní úrovni brzy vznikl podobným procesem strategický dokument s názvem Vize pro Vale Royal – naše místní Agenda 21. V srdci Cheshire ve Vale Royal leží uprostřed volné krajiny a farmářských pozemků stará obec Weaverham, která se rychle rozrostla ve 20. a 30. letech minulého století. Dnes má 6 600 obyvatel. Ve 43 % domácností žijí důchodci, je zde významný podíl nemocných lidí. Přímo v obci není dnes mnoho pracovních příležitostí, 44 % ekonomicky aktivních obyvatel za prací dojíždí, mnoho lidí má tradičně málo placené zaměstnání, ve 30 % domácností žije nejméně jedno nezaopatřené dítě. Předností obce je silná místní komunita a společenské cítění. Weaverham byl okresní radou vybrán jako jedna ze tří obcí pro pilotní projekt uplatnění místní Agendy 21 v místních podmínkách. Konzultanti John a Kirsty se obrátili na místní správu a nabídli jí partnerství při vytváření místní Agendy 21. Rada obce souhlasila, že iniciativu podpoří. John a Kirsty pak vyhledá-
vali lidi, kteří mají vliv na ostatní, a lidi, kteří měli zájem. Vytvořila se širší skupina, která začala posuzovat, co by bylo možné pro místní Agendu 21 udělat. Členství ve skupině je otevřené komukoli, kdo má zájem. Pracuje se převážně s místními zdroji, místními organizacemi. Konzultanti zvenčí zajišťovali pouze to, co nebylo možné obstarat v místě. Skupina se dohodla, že nejdřív se provede audit obce včetně přírodního prostředí a zaangažovali místní Historickou společnost. Při příležitosti tisíciletí Weaverhamu se rozhodli zorganizovat Snovou slavnost, kterou mnoho lidí připravovalo celý rok. Snahou bylo, aby během slavnosti lidé nějakým způsobem dospěli ke společné představě udržitelného života v obci. Lidé dostali informace o místní Agendě 21 a jejích cílech a byli vyzváni, aby určili priority rozvoje a navrhli praktické akce. Oslav, které byly současně zábavou, se zúčastnila každá sedmá domácnost z obce. Členové skupiny místní Agendy 21 hovořili s lidmi o tom, proč má cenu zamýšlet se nad budoucností, stanovovat si cíle a jaké cíle by to měly být. Hovořilo se hodně o současném životě v obci, o problémech a obtížích. Například se bavili o tom, že je velký problém, když rodiče musí vozit děti do školy a v každém autě sedí jeden dospělý a jedno dítě, což silně zatěžuje dopravou. Diskutovali o tom, že obec nedávno ztratila banku a zda může její služby převzít místní pošta. Došlo i na to, jaké služby a informace očekávají od místního úřadu, aby se nemuselo jezdit do větší obce. Zamýšleli se, jaké pracovní příležitosti by bylo možno vytvořit v obci a okolí, jak vytvořit příležitosti pro bydlení a přistěhování nových lidí. Diskutovali a také zapisovali, takže výsledkem Snové slavnosti se stala publikace Místní Agenda 21 ve Weaverhamu. Obyvatelé ji během oslav vytvořili svou účastí, zájmem a díky dobré organizací. Jako všude, i tady vznikl nějaký problém. Volení členové místní samosprávy reagovali žárlivě na úspěch skupiny pro místní Agendu 21, zdála se být samozvaná. Lektoři v takové situaci navrhují, aby zastupitelstvo
r
o
m
ě
n
y
zorganizovalo jednání a řeklo: „Z dohodnutého programu my uděláme body a až c a na někom jiném můžeme nechat d až f.“ Ve weaverhamské Vizi 2021 se říká, že v tom roce bude obec mít vysokou kvalitu života pro všechny místní obyvatele z hlediska životního prostředí, občanské vybavenosti a zaměstnanosti. Obec bude mít hospodářství založené na zemědělství a službách. Bude tady silný pocit sounáležitosti a pozitivní místo k životu, které budou nově příchozí s potěšením objevovat. Takový je široký záběr udržitelného života v anglické obci Weaverham a tolik britský příklad.
Japonská a bulharská zastávka A teď se můžeme zastavit v japonském regionu Kanagawa. Chlubí se jednou z prvních místních Agend vůbec, jak o tom informuje Zpravodaj MA21 v ČR 3/2002. Kanagawa patří mezi nejprůmyslovější oblasti světa. Žije tu kolem 8 miliónů obyvatel, většina v Yokohamě a Kawasaki. Zejména v 60. a 70. letech minulého století se v oblasti následkem průmyslového rozvoje prudce zhoršilo životní prostředí. V následujících dvou desetiletích řada opatření situaci zlepšila. Zároveň se ale zjistilo, že by bylo velmi přínosné navázat dobře fungující spolupráci mezi státní správou, místními samosprávami a všemi zainteresovanými skupinami lidí. Snaha řešit regionální problémy novým způsobem se v Kanagawě projevila už na počátku roku 1991, tedy přibližně rok před tím, než vznikla myšlenka místní Agendy 21. Na rok 1992 vyhlásil region rozsáhlou kampaň na zlepšení životního prostředí, která byla sama o sobě důležitým podnětem pro jednání na Summitu Země v Riu de Janeiro. Na kampaň k místní Agendě 21, odborné diskuse a veřejná projednávání vznikajícího strategického materiálu vynaložila prefektura v Kanagawě v roce 1992 přibližně 380 000 dolarů. Jedním z prvních měst v postkomunistické východní Evropě, kde se začalo pracovat na principech 17
p
místní Agendy 21 už v roce 1992, je bulharský Trojan. Lidé ve městě o 46 000 obyvatelích pravidelně trpěli nedostatkem pitné vody a častými úplavicemi. Americký Institut pro udržitelná společenství, který podporuje projekty založené na spoluúčasti veřejnosti ve střední a východní Evropě, se ujal řízení projektu, který měl situaci řešit. Výsledkem byl akční plán, který pomohl zlepšit hospodaření s vodou ve městě a odstranit většinu dosavadních problémů. Podle vzoru Trojanu začalo na své strategii ochrany životního prostředí pracovat například průmyslové město Stara Zagora a další bulharská města. Ilustrativní přehled o místních Agendách 21 nabízí databáze ČEÚ na internetu. Obsahuje například odkazy na Reykjavík, Řím a jiná evropská a samozřejmě také česká města, obce i regiony. Česká republika není s místními Agendami 21 příliš daleko. V 90. letech vznikaly a rozvíjely se různým tempem a způsobem jednotlivé iniciativy tohoto zaměření, například v Českém Krumlově nebo ve Vsetíně.
Ve Vsetíně to začalo dětmi Bývalé okresní město Vsetín s 31 000 obyvateli leží uprostřed valašských kopců na obou březích Vsetínské Bečvy. Je nejvýznamnějším rekreačním centrem Zlínska, poblíž se rozkládá CHKO Beskydy. Ve Vsetíně tradičně velmi aktivně funguje dům dětí a mládeže Alcedo a Sdružení pro výchovu a vzdělávání Ledňáček. 18
Tyto instituce a jejich pracovníci sehráli iniciační roli v počátcích místní Agendy 21 ve městě a trvale se ho účastní. Už v červnu 1992, v době konání Summitu Země v Riu, děti ze vsetínských škol předaly vedení radnice strom přání a slibů, uspořádaly řetězový pochod městem, upozorňovaly veřejnost na konání konference. Ve stejném roce se Vsetín zapojil do světové soutěže měst – programy v oblasti sociálního rozvoje a životního prostředí – a umístilo se na 13. místě. V dalších letech Vsetínští sledovali dění kolem místní Agendy 21 v ČR i zahraničí a učili se. Silným impulsem bylo setkání s Johnem Gittinsem a jeho zkušenosti z Velké Británie. V roce 1998 Vsetín přijal Strategický plán rozvoje města. O rok později vznikl projektový tým ze skupiny iniciátorů a zastupitelstvo se také oficiálně přihlásilo k místní Agendě 21. V roce 2000 byl přijat i projekt pro rozvoj přilehlého mikroregionu Vsetínsko, který zahrnuje 35 obcí. Od října 2001 je město Vsetín zapojeno do sítě Zdravých měst, využívá jejich metodiku rozvoje MA21 a podporu. Od října 1999 se zástupci vsetínských organizací, radnice, podnikatelé a další osobnosti scházeli u pravidelných kulatých stolů, kde se za vzájemné komunikace utvářely podklady pro akční plán rozvoje města. Proběhla například témata: Zázemí pro volný čas na sídlištích, Soužití s menšinami, Prevence patologických projevů dětí a mládeže, Čistota města, Doprava a veřejné komunikace, Senioři, Tradice a zvyky
r
o
m
ě
n
y
na Valašsku, Právní vědomí obyvatel, Vodní hospodářství a projekt Čistá Bečva. DDM Alcedo využívá kontaktů na neziskové organizace ve městě, radnici, podnikatele, osobnosti. Ředitelka Alceda Iva Hlinská postavení a roli své instituce zhodnotila v roce 2001 takto: „Prostě známe mnoho lidí díky našim aktivitám pro děti a pro veřejnost ve městě, máme podporu radnice, potkali jsme a oslovili ty správné lidi, kulaté stoly je baví. Vidí, že mohou říkat své názory, sny a některé z nich se daří i realizovat, to je motivuje chodit dál a nabalovat další lidi. Radost máme z práce dětského parlamentu – dostává „zakázky“ od radnice – děti počítaly cyklisty ve městě, předtím zadávaly svým vrstevníkům projekt Hřiště pro volný čas.“ Dětský parlament ve Vsetíně má 20 zástupců, zasedá zpravidla jednou měsíčně a pořádá kulaté stoly pro žáky vsetínských škol a podílí se na organizaci akcí pro veřejnost. Byl oceněn prestižní cenou Niky. K významným vsetínským aktivitám patří i modelový projekt Škola – místo k životu (Bedrník 1/2002), jehož cílem je uvést do denní praxe školy výchovu k udržitelnému rozvoji. Hospodářsky významný projekt Čistá Bečva, jehož cílem je odpovídající čištění a odvádění odpadních vod, byl přijat usnesením Valné hromady mikroregionu Vsetínsko a řeší odkanalizování 53 měst a obcí. Vsetín se umístil mezi deseti městy nominovanými na cenu Evropské komise za nejlepší Evropský týden mobility 2002.
p
r
o
m
ě
n
y
Panorama Vsetína z Bečevné.
Další snahy Začátky a rozvoj místní Agendy 21 u nás záležely na tom, zda v místě byli iniciativní a s věcí obeznámení jedinci, silné ekologické organizace, informovaní osvícení zastupitelé, naskytla se pomoc nezávislé odborné instituce… Šlo o příznivou shodu okolností. Například v hlavním městě Praze se ještě na podzim 2002 nedalo hovořit o tom, že by se některá městská část, natožpak celé hlavní město, oficiálně a naplno přihlásil k místní Agendě 21… Nevládní organizace ZO ČSOP Koniklec v té době připravovala pilotní projekt Místní Agenda 21 pro Prahu, který v současnosti době probíhá. Jeho první fází je sběr dat o zájmových skupinách, u kterých lze předpokládat aktivní zapojení. Jsou to neziskové organizace, místní samospráva, školy podnikatelé, média. V druhé fázi po vyhodnocení sebraných informací se počítá s vybudováním struktury a zázemí pro realizaci místní Agendy 21 v Praze. Třetí fázi představuje uspořádání semináře pro potenciální nositele projektu místní Agendy 21 v Praze, prezentace a konzultace zpracovaného projektu. „To, co je v ostatních případech výhodou Prahy, totiž vysoká kumulace organizací všeho druhu, středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí a obyvatelstva vůbec, je v případě Agendy 21 naopak brzdou a značnou komplikací. Agenda 21 je svou podstatou projektem založeným na komunikaci, spolupráci a konsensu. Komunikace a spolupráce se reali-
zuje mnohem lépe v menších celcích a skupinách zainteresovaných subjektů nežli ve velkých aglomeracích s pestrou a různorodou strukturou dotčených osob a organizací. Konsensus se mnohem lépe hledá mezi občanskou společností nezatíženou hektickým stylem života velkoměst a s vysokou koncentrací osobností. Přitom z charakteru Prahy jako kompaktní aglomerace vyplývá, že rozdělit místní Agendu 21 na menší, oddělené regiony by bylo atomizací svébytného a charakteristického regionu,“ říká ve zprávě o projektu podpory MA21 v Praze jeho koordinátor Hynek Jebavý. Poněkud překvapením proto byl 24. listopad 2003, kdy zastupitelstvo městské části Praha 7 jednohlasně schválilo Memorandum, jímž oficiálně zahájilo cestu k místní Agendě 21 v Holešovicích, Bubenči a na Letné. Iniciátorem byl Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. S místní Agendou 21 obeznámil zástupce starosty Prahy 7 Štěpána Hasala. Tomu se zalíbila jako užitečná a dokázal pro ni získat celé zastupitelstvo. Zdá se, že ledy se i v Česku prolamují. Proces MA21 však dosud v Česku není dostatečně soustavně podporován na centrální úrovni ani takříkajíc morálně, chybí například výslovné přihlášení se státu k udržitelnému rozvoji formou národní strategie. V letech 2001–2003 ověřoval Český ekologický ústav postupy místní Agendy 21 ve třech pilotních místech – městě Kladně, v mikroregionu Poodří a v regionu Děčín. Dělo se tak za finanční podpory britského
Ministerstva pro mezinárodní rozvoj v rámci projektu „Širší podpora místních Agend 21 v ČR s využitím zkušeností z Velké Británie“. Jeho inspirující výsledky v konkrétních případových studiích obsahuje Metodika pro místní Agendy 21 v ČR.
Zdravá města Velkou výjimkou v dosud náhodném rozvíjení místní Agendy 21 v celkovém rámci ČR je Národní síť zdravých měst. Česká Zdravá města začala uplatňovat místní Agendu 21 systematicky a uspěla se svým návodem, jak na to, na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. Její metodika New Gate 21 (Česká brána 21) obdržela certifikát kvality OSN-WHO. Třebíč, město s dlouhou kulturní historií, která počíná rokem 1101, je přirozeným centrem v regionu Vysočina se zachovalou přírodou a má zhruba 40 000 obyvatel. V 70. letech jeho vývoj výrazně ovlivnila výstavba blízké jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní problémy město spatřovalo v nezaměstnanosti, nízkých ekonomických zdrojích, jenom nemnoha prosperujících středních firmách a ve špatné dopravní dostupnosti.
19
p V roce 1996 se Třebíč zapojila do Projektu Zdravé město a dobře se jí dařilo. Proto ji Národní síť Zdravých měst vyzvala k realizaci pilotního projektu místní Agendy 21 podle nové metodiky. V Třebíči v té době nebyly výrazně aktivní nevládní ekologické organizace ani jiné skupiny veřejnosti, ale již bylo díky projektu Zdravé město zvykem zapojovat veřejnost. O uvedení místní Agendy 21 do života se zasloužili nejvíc místní osvícení politikové. Celkovým cílem města je dosáhnout směřování k udržitelnému rozvoji, zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů a naplnění mezinárodních standardů, jako je například právě místní Agenda 21. Strategii se podařilo organicky začlenit do života a správy města, brzy se opírala o celé osazenstvo městského úřadu. Jeho referenti jsou zapojeni do týmové práce a právě tak je zastoupena veřejnost - školy, nevládní organizace, podniky a odborné instituce, jako je hygienická stanice, úřad práce a podobně. Třebíč jako první české Zdravé město schválila politickou deklaraci, v níž se zavázala k naplňování Agendy 21 a dalších mezinárodních standardů. S pomocí metody ReSAP, vyvinutou firmou MS Team Praha, v Třebíči zjistili stav různých oblastí života, dále vytvořili soubor srozumitelně formulovaných priorit v základních plánovacích dokumentech, vyškolili místní týmy. Následovalo vytvoření Strategického plánu rozvoje za účasti veřejnosti a začlenění principů udržitelného rozvoje do politiky města. Problém pociťovali s neochotou části veřejnosti zapojovat se do procesu a v chybějících jasných a jednoduchých kritériích pro sledování postupu, indikátorech. Některé školy ve městě začaly realizovat program Zdravá škola a Zdravá mateřská škola. Úspěchem je zavedený grantový systém města ve vazbě na Plán zdraví a kvalitu života. Podrobnosti o městě Třebíč, s bazilikou sv. Prokopa a Židovskou čtvrtí zvanou Zámostí, které UNESCO v roce 2003 připsalo na svůj prestižní seznam světového dědictví, jsou na http: //www.trebic.cz/. 20
NSZM v ČR představuje silnou a dynamicky postupující a stále se rozšiřující systematickou práci na místních Agendách 21, která čerpá i z bohatých mezinárodních zkušeností. Informace o dalších úspěšných realizacích místní Agendy 21 ve Zdravých městech, jako je Brno, Kroměříž, Chrudim, Litoměřice nebo celý kraj Vysočina, jsou na www.nszm.cz. Místní Agendu 21 nyní v ČR začal podporovat Státní fond životního prostředí. První projekt, který od něj získal podporu, realizuje právě NSZM. Jedná se o první systematický a kompletní průzkum stavu MA21 ve všech krajích ČR. V záměru projektu se říká, že v ČR bylo v průběhu 90. let vypracováno na 370 komplexních rozvojových dokumentů typu Programů sociálního a ekonomického rozvoje. Některé z těchto dokumentů vyhovují plně nárokům kladeným na dokumenty typu MA21, jiné nemají potřebnou účinnost. Smyslem projektu je tyto dokumenty v ČR inventarizovat a prozkoumat, do jaké míry odpovídají principům účasti veřejnosti a udržitelného rozvoje. V záměru projektu se říká, že „MA21 představuje v ČR dosud nedostatečně využívaný nástroj praktické realizace principu udržitelnosti rozvoje a výchovy k participačnímu, ekologicky odpovědnému jednání občanské komunity v jednotlivých lokalitách… Vývoj v ČR v tomto ohledu výrazně zaostává za zeměmi západní Evropy.“
Perspektiva: Místní akce 21 Deset let po Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro se v létě 2002 sešel Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu. Jeho součástí byl i Summit místních správ. Zástupci místních úřadů z celého světa v něm vyzvali k dalšímu rozvíjení místních Agend 21. Novou fází místní Agendy 21 by mělo být spuštění tzv. místní Akce 21. „Je to strategie, jak rozvinout a urychlit implementaci místních Agend 21 a zároveň by to měl být praktický, realistický akční plán, jak dosáhnout cíle lokální udržitelnos-
r
o
m
ě
n
y
ti,“ říká se v Metodice. Delegáti konference se shodli, že k tomu je třeba větší podpory ze strany národních vlád, ale také posílení místních správ, rozšíření jejich pravomocí, kompetencí i zdrojů. Další podmínkou je zefektivnění výměny zkušeností přímo mezi městy a obcemi v rámci jednoho státu i mezinárodně. Implementační plán z Johannesburgu vyzývá místní úřady, „aby při svém rozhodování braly v úvahu otázky udržitelného rozvoje“. Například mají „vybudovat a využívat původní energetické zdroje a infrastruktury pro nejrůznější místní způsoby využití…“. V listopadu 2003 se sešel v Aténách světový kongres s názvem Místní akce 21 – místní správy implementují udržitelný rozvoj. Pořádala ho ICLEI. Své plány a nápady si vyměňovalo přes 500 zástupců místních správ téměř všech zemí světa od Albánie až po Zimbabwe. Představovali ty nejlepší praktické postupy a zkušenosti např. z oblasti ochrany klimatu, vody nebo ekologicky účinně fungujících měst a obcí. Priority, jichž bychom si měli v nadcházejícím čase zvlášť všímat, jsou například odpovědné nakupování, udržitelný management nebo spravedlivé, klidné a bezpečné komunity. „Rozvoj nemusí vždy znamenat pouze zvyšování materiální úrovně. Udržitelný rozvoj však také neznamená omezovat materiální potřeby pod únosnou hranici… Pokud tedy mluvíme o rozvoji ve smyslu udržitelnosti, je třeba soustředit se více na rozvíjení našich schopností, našeho duševního a tělesného potenciálu, poznání sebe sama i okolního světa a vytváření zdravého a krásného prostředí nejen ve fyzickém smyslu, ale i ve smyslu vztahů…“ říká se v Metodice pro místní Agendy 21 v České republice. S použitím v textu uvedených zdrojů Hana Kolářová Spolupráce PhDr. Alena Reitschmiedová, Český ekologický ústav
N Á Z O R Y
…je to něco nového navíc pro lidi Téma místní Agenda 21 doplňujeme krátkým rozhovorem s Mgr. Viktorem Třebickým z Ústavu pro ekopolitiku Praha. Místní Agendou 21 se zabývá už řadu let, jako odborník se například podílel na jejím utváření v Kladně. Zúčastnil se též Summitu místních správ, který byl součástí Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v létě 2002.
Jak se liší místní Agenda 21 od jiných rozvojových rámců? Domnívám se, že místní Agenda 21 je komplexnější – jde o udržitelný rozvoj komunit. To znamená neustálé úsilí o sladění ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Správně vedená místní Agenda 21 by proto měla zahrnout a „vylepšit“ ostatní rozvojové rámce s jediným cílem – zlepšit kvalitu života lidí v daném městě či regionu. Má místní Agenda 21 šanci prosazovat se jako obecně přijímaný model řízení rozvoje obcí a regionů? Dá se to nějak doložit například čísly, trendy? Věřím že ano a v některých zemích (naneštěstí zatím ne v ČR) se tak děje – např. ve Skandinávii a ve Velké Británii – ukazují to konkrétní údaje. (Poznámka redakce: Čtenáři je najdou v článku Místní Agenda 21 na str. 16) Cílem nedávno vzniklé Národní pracovní skupiny pro MA 21, kterou koordinuje Dr. Alena Reitschmiedová z Českého ekologického ústavu, však je, aby se tak stalo i v ČR. Výhody místní Agendy 21 jsou jasné a v posledním desetiletím ověřené – od systematičtější a smysluplnější účasti veřejnosti na rozhodování po kvalitnější veřejnou správu v daném místě. Můžete uvést konkrétní příklad, jak místní Agenda 21 – ať už v ČR nebo v zahraničí – znamenala pro místní obyvatele přínos, který by jinak nezískali?
Uvedu příklad z města Kladna, kde znám proces místní Agendy 21 nejlépe, protože jsem stál u jeho zrodu. Díky MA 21 mají občané možnost každý měsíc se sejít na radnici s představiteli města a diskutovat s nimi o konkrétních otázkách rozvoje města. Nekončí
to jenom u diskuse. Díky procesu místní Agendy 21 mohl také kterýkoliv občan či občanské sdružení v Kladně poprvé v historii získat malý grant na tzv. mikroprojektory. Jejich výskedky jsou jasně viditelné a měřitelné. Celkově bylo na tyto mikroprojekty uvolněno zhruba 600 000 Kč a jejich přehled uvádím. Například akce realizované ve vodním parku Čabárna (naučná stezka, cyklostezka, ozelenění) mají pro obyvatele Kladna jasný a pozitivní přínos. Více konkrétních případů uvádí kolegyně Šafářová v její publikaci Města a obce v 21. století. Připravila -kvá-
Granty a jejich výsledky, které přinesla místní Agenda 21 kladenským občanům British Know-How Fund poskytl v roce 2002 peníze na realizaci celkem 11 mikroprojektů vzešlých z výběrového řízení. Jedná se o veřejně prospěšné akce, které mají ukázat praktické příklady uplatnění udržitelného rozvoje v konkrétních podmínkách, zaměřené na zlepšení stavu životního prostředí a kultury v Kladně a na konkrétní sociální problémy (život hendikepovaných spoluobčanů). Mikroprojekty navrhovali a předkládali občané Kladna, místní podnikatelé, školy a nevládní organizace. Podpořeny byly mikroprojekty Víceúčelový otevřený sportovní areál Linka okamžité pomoci Naučná stezka Čabárna Ozelenění vodního parku Čabárna Cyklotrasa Čabárna Kámen (program mimoškolní výchovy dětí a mládeže k vytvoření spolupráce mezi nimi a magistrátem) Občasník pro handicapované občany Městské infoboxy Ekologický systém hospodaření s odpady ve školním zařízení Kulturní přehled kladenského regionu na internetu Realizace UT voda – plyn v Sokolovně na Dříni www.mestokladno.cz
21
n
á
z
o
r
y
Odpad vzniká lidskýma rukama (Zero waste jako absolutní nula, Bedrník 7/2003) K tématu odpady se vracíme v odpovědích na otázky: 1. Je podle vás dosažitelné, aby lidé přestali úplně produkovat odpady? 2. Mnohé obce u nás nedávno investovaly velké prostředky do vybudování skládek a zejména spaloven, jako například Praha. Chybí jim teď vlastně motivace k radikálnímu snižování objemu odpadu. Jak v takové situaci vidíte možnost programu Zero Waste? 1. Samozřejmě není možné, aby lidé přestali produkovat odpady, dokonce ani koncepce Nulového odpadu to po nich nechce. Odpady jsou nevyužité zdroje a racionálně se chovající společnost by měla množství svých nevyužitých zdrojů minimalizovat. Recyklací a opětovným použitím odpady využíváme. Odpadem bychom tedy neměli nazývat recyklované
a opětovně použité suroviny. Je to stejné jako v přírodě. Ani tam nevznikají odpady, ale suroviny. Lidé si musí uvědomit, že z cenných surovin vytváří překážející odpad jejich dvě ruce. 2. Investice do takzvaných koncových zařízení, jako jsou skládky a především investičně náročné
spalovny, jsou strukturální překážkou snahám o koncepci Nulového odpadu. Logickým zájmem takových obci je, aby se dané koncové zařízení naplnilo bez ohledu na možnosti prevence. Naopak obce, které stojí před problémem nedostatečných kapacit koncových zařízení a hrozí jim v budoucnosti vysoká investice na zajištění odpadového hospodářství, hledají alternativy k současnému způsobu nakládání s odpady. Jsou pak otevřenější ke koncepcím hledajícím skutečné řešení odpadové problematiky. Ivo Kropáček, Hnutí Duha, Olomouc
Škola v přírodě – – nedoceňovaná příležitost Podmínkou účinnosti ekologické výchovy dětí a mládeže je nesporně zajištění jejich přímého kontaktu s přírodou. Toho lze dosáhnout přenesením části výuky do přírody, což je žádoucí a možné zejména ve vyučovacích předmětech, jako jsou přírodověda a vlastivěda na 1. stupni základní školy, přírodopis a zeměpis na 2. stupni základní školy, biologie a zeměpis na gymnáziích a volitelné a nepovinné přírodovědné předměty na základních a středních školách. K intenzivnímu přímému kontaktu dětí s přírodou chráněnou i nechráněnou by pak měly přispívat zejména školy v přírodě, které to mají fakticky obsaženo ve svém názvu.
Jaká jsou pravidla Školy v přírodě jsou realizovány podle vyhlášky MŠMT ČR č. 303/ 1996 Sb., o školách v přírodě, a podle vysvětlujícího komentáře, který k ní byl připojen. Podle zmíněné vyhlášky musí ve škole v přírodě probíhat vyučování žáků, ovšem ve formě upravené podle místních podmínek. Ve stálé škole je rámcově organizováno a zabezpečováno jejím ředitelem. Ve školách v přírodě realizovaných v jiných objektech (hotelech a jiných zařízeních) se žáci učí podle učebního plánu upraveného pro tento účel ředitelem vysílající školy. Jím 22
pověřený pedagog z doprovodu dětí pak upravuje výuku operativně podle konkrétních podmínek a dalších okolností. Škola v přírodě je tedy pouze modifikovanou formou běžné výuky. Vyhláška neuvádí, že by měla být využita především k výuce přírodovědných předmětů a k ekologické výchově. Nepřímo však předpokládá, že výuka bude za vhodných podmínek realizována v přírodě, tedy v terénu. Tento předpoklad vyplývá z konstatování, že v objektu musí být prostory pro vyučování (pro případ počasí znemožňujícího výuku pod širým nebem) a pro spo-
lečný pobyt žáků a pedagogů mimo vyučování.
Na čem záleží náplň Orientace obsahové náplně školy v přírodě na praktickou výuku přírodovědných předmětů a na ekologickou výchovu záleží do značné míry na osvícenosti ředitele vysílající školy a učitelů, kteří s dětmi do školy v přírodě jedou. Výjezdem do školy v přírodě se tedy rozumí přenesení školního výchovně vzdělávacího procesu do přírodního prostředí jiného, než je sídlo školy, zdravotně, ale i výchovně a motivačně příznivého. Nejedná se pouze o rekreační nebo pouze ozdravný pobyt dětí v přírodě, i když obě tyto funkce škola v přírodě také plní. Není to ani školní výlet nebo jiný poznávací zájezd. Domnívám se, že škola v přírodě poskytuje široké možnosti k ekologické výchově, pokud k tomu vytvoří ředitelé škol a učitelé provázející děti potřebné podmínky, které shrnuji v následujícím desateru.
n
Desatero školy v přírodě 1. Škola v přírodě by zásadně neměla být umístěna do oblasti s problematickým životním prostředím. Naopak by měla být v prostředí zdravém, čistém, přírodně a esteticky atraktivním. 2. Režim školy v přírodě by měl maximálně umožnit pobyt dětí mimo objekt školy, tj. ve volné přírodě, samozřejmě s přihlédnutím k místní situaci (tj. k terénu, roční době, počasí atd.). 3. Ve výukovém programu školy v přírodě by měla být dána přednost a největší časový prostor nosným předmětům ekologické výchovy, tj. přírodovědě, vlastivědě, přírodopisu a zeměpisu. Jejich výuka by měla probíhat (s přihlédnutím k počasí) co nejvíce v přírodě. 4. Při týdenním pobytu by se měla uskutečnit alespoň jedna celodenní terénní exkurze s aktivním turistickým pobytem v přírodě, zaměřená přírodovědně, geograficky a kulturně. Při dvoutýdenním pobytu by se měly uskutečnit takovéto komplexní exkurze nejméně dvě. 5. Pokud je škola v přírodě v pohraniční oblasti, měli by být všichni účastníci vybaveni cestovními
pasy, aby se mohli seznámit se životem v sousední zemi, s přístupem tamního obyvatelstva a orgánů státní správy a samosprávy k ochraně přírody a životního prostředí. Exkurze dětí do zahraničí by měly přispět k vzájemnému poznání a porozumění mezi národy a přesvědčit jejich účastníky o praktické užitečnosti školní výuky cizích jazyků. 6. Učitelé i žáci by měli být předem všestranně připraveni na pobyt ve škole v přírodě. Měli by se seznámit s přírodními, geografickými a kulturními zajímavostmi oblasti, do které pojedou. Učitelé i starší žáci by měli být vybaveni turistickými mapami příslušné oblasti, klíči a atlasy k určování rostlin, živočichů, nerostů a hornin. 7. Před odjezdem do školy v přírodě by mělo ředitelství vysílající školy navázat kontakt s místními pracovníky ochrany přírody, případně i s pracovníky horské služby (např. prostřednictvím správ národních parků, chráněných krajinných oblastí) a zajistit si jejich účast na besedách se žáky a jejich odborný doprovod při terénních exkurzích do chráněných i nechráněných přírodních území (zvýší se tím mj. i bezpečnost dětí
á
z
o
r
y
při akcích v neznámém terénu). Žáci se současně seznámí s místními problémy ochrany přírody, krajiny a životního prostředí z úst kvalifikovaných odborníků. 8. Pro školu v přírodě lze výhodně využít některá regionální centra ekologické výchovy. Nabízejí nejen ubytovací prostory, ale i zajištění obsahové náplně výuky, a to s maximálním použitím aktivizačních metod a forem práce k praktické ekologické výchově dětí. 9. Škola v přírodě by měla dětem poskytnout co největší prostor k aktivitě a samostatnému získávání ekologických poznatků a vědomostí. Děti by se měly naučit určovat druhy rostlin a živočichů a také horniny a nerosty. Měly by se naučit opatrnému pohybu a orientaci v terénu a šetrnosti k přírodě, zejména v chráněných územích. 10.Pobyt ve škole v přírodě by měl děti dovést k uvědomění si krásy české krajiny, přesvědčit je o její mimořádné hodnotě a o potřebě ji chránit. RNDr. Miloslav Štulc, promovaný pedagog, Praha
Ekologie a zbožíznalství Na naší škole, Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku, se již řadu let věnujeme ekologické výchově. Abychom učinili výuku zajímavější a současně stmelili nové třídní kolektivy, přišli jsme na myšlenku využít nabídky pobytových kurzů Střediska ekologické výchovy v Krásensku. Během měsíce září se zde prostřídali studenti jednotlivých prvních ročníků pod vedením svých třídních učitelů. Sami si vyzkoušeli různé rukodělné práce (výrobu míčků z vlny, potisk tašek, triček), rozšířili si obzory v rámci přírodovědných vycházek, zabývali se domácí ekologií, vypracovali projekt ekodomu, který na
závěrečné konferenci i sami prezentovali. Studentům se tento pobyt velmi líbil. Uvádím z jejich hodnocení: „Chtěl bych jet znovu a doporučuji to i budoucím prvákům.“ „Stali se z nás ekologové, bylo to užitečné.“ „Způsob předávání informací byl jiný než ve škole. Pamatuji si skoro všechno.“ Když teď v hodinách zbožíznalství probíráme ekologii, žáci reagují mnohem rychleji než dříve. Ví, co si pod tímto pojmem mají představit, a i diskuse jsou mnohem plodnější. Zvláštní poděkování bych chtěla vyslovit obětavým lektorům SEV v Krásensku. Naše studenty dokázali
strhnout tak, že sami a dobrovolně pracovali na svých projektech i dlouho po večerním programu, často i do 23 hodin. Jako letitý pedagog dokážu tuto nelehkou finančně podhodnocenou práci velmi ocenit a moc jim děkuji. Nejsme sami, kdo je s prací SEV spokojen. Objevily ho i jiné školy, a tak i přes velkou úspěšnost (v podstatě stoprocentní účast třídy) v tomto školním roce ho nemůžeme příští rok v celém rozsahu zopakovat − veškeré podzimní termíny jsou již rok dopředu beznadějně obsazeny. Mgr. Marie Kučerová, OA a SZdŠ Blansko 23
DIDAKTIK A
Zelený balíček Česká republika očekává Zelený balíček. Tak se jmenuje soubor názorných materiálů pro environmentální výchovu a vzdělávání, který obsahuje interaktivní CD-ROM, příručku s výukovými plány pro učitele, kazetu s videoklipy i delšími filmy s environmentální tematikou a environmentální hru. Zelený balíček, v anglickém originálu Green Pack, vytvořilo Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu (REC) s podporou grantového programu Environmental Activities společnosti Toyota. Zelený balíček měl úspěch v bulharských, polských a maďarských školách. Teď REC připravuje za spolupráce s domácími odborníky na životní prostředí a vzdělávání slovenskou a českou verzi. Zelený balíček se tak dobře ujal, že se uvažuje i o verzích pro země západní Evropy, ba dokonce pro Spojené státy. Český Zelený balíček se bude poskytovat školám druhého stupně zdarma v rámci seminářů, kde se s ním učitelé naučí pracovat. Součástí balíčku je interaktivní hra Dilemata, z níž přinášíme ukázky. Dále je doplňuje pasáž z kapitoly naše Země v budoucnosti z CD-ROM a výběr otázek z environmentálního testu.
24
Vzdělání a moudrost
Dilemata
Zvláštní úloha pedagogů spočívá v tom, aby vzdělávali děti a dospělé o životním prostředí – jak funguje, jak jsou na něm závislí a jak jej ovlivňují. Zejména děti tuto látku dobře vnímají. Ze semínek porozumění zasetých do jejich mysli vyrostou za jednu generaci aktivní občané. Jedním ze smyslů vzdělávání je poskytnout lidem nástroje, které potřebují, aby se stali odpovědnými občany. Učení o životním prostředí rozšiřuje u žáků a studentů pochopení občanství, jež zahrnuje jejich odpovědnost jakožto občanů celé planety Země. Typ vzdělávání, který nyní pro záchranu Země potřebujeme, není jen otázkou šíření informací, neboť planeta už je informacemi zaplavena. Potřebujeme spíše zdravý rozum a moudrost. Naše vědomosti o přírodě hodně předčily naši schopnost jejich moudrého využívání. Výsledkem je, že vyhlazujeme své lesy, rozemíláme své hory, vysáváme své řeky, dláždíme své travnaté pláně, měníme podnebí, znečišťujeme ovzduší a kazíme svoji krev. Jinými slovy vytváříme svět, jaký nikdo z nás nechce.
Je mnoho způsobů, jak s dilematy ve třídě pracovat. Může to být například takto: Třídu rozdělte na skupiny po čtyřech nebo pěti studentech. Každá skupina ať si vybere kartičku s dilematem. Nechte studentům čas, aby si vyříkali různé argumenty a vybrali odpověď. Dobrovolník z každé skupiny pak prezentuje ostatním dilema, které ve skupině probírali, a zdůvodní řešení skupiny. Dbejte na to, aby se podrobně vysvětlily motivy, které skupinu k danému rozhodnutí vedly. Povzbuzujte ostatní skupiny, aby se k rozhodnutí vyjádřily. Dilema I – PETICE Stavební společnost koupila kus lesa a mokřady na okraji vašeho města. Společnost chce vysušit místní rybníčky a vystavět místo nich obytné domy. Lidé z vašeho města užívali tento přirozený biotop k odpočinku a vy se rozhodnete zorganizovat petici, abyste zabránili ztrátě takových pozemků. Který z následujících argumentů byste použili k vysvětlení názoru, že by tento druh rozvoje měl být zastaven?
Možná řešení: 1. Zmizí místo, kde lidé z města mohli relaxovat a koupat se. 2. V rybníčcích žijí druhy obojživelníků, které jsou v České republice vzácné. Vysušení by zničilo jejich přirozené prostředí a tyto druhy by z oblasti vymizely. 3. V lese hnízdí a shání potravu mnoho dravců. Pokácení lesa by tyto ptáky donutilo přestěhovat se někam jinam, a vystavilo by je tak dalšímu ohrožení. 4. Mokřady slouží po část roku koloniím stěhovavých ptáků. V celé Evropě mají tito ptáci jenom pár vhodných biotopů, kde mohou hnízdit. Komentáře k možnostem: 1. Je pravda, že lidé ztratí přístup do přírody pro trávení svého volného času, ale možná byste měli zvážit i ztrátu flory a fauny na tomto území. 2. Toto je silný argument. Biologickou rozmanitost by měly pomáhat chránit zákony. Možná ale bude obtížné přesvědčit občany, že obojživelníci jsou tak důležití. 3. Draví ptáci jsou predátoři na vrcholu potravní pyramidy a potřebují k lovu velká území. Lidé by mohli být připravenější přijmout tento důvod, protože orli bývají považováni za národní symboly. 4. Vodní ptactvo je závislé na zvláštním prostředí, má omezené oblasti hnízdění a zajišťování potravy. Mohli byste pro svou kampaň získat mezinárodní podporu, protože ptáci se stěhují i ze zemí, které jejich biotopy chrání. Dilema II – ODPADY Představte si, že jste zastupitelé ve svém místě. Všimli jste si, že množství produkovaných odpadůkaždý rok roste. Rozhodli jste se napsat premiérovi vlády a doporučit opatření ke snížení množství produkovaného odpadu. Kterou z možností byste navrhovali?
d
i
d
a
k
t
i
k
a
Test: Jaký je váš ekologický rozhled?
Možná řešení: 1. Podporovat používání čistších technologií, které produkují méně odpadů. 2. Zavést programy, které povzbuzují širokou veřejnost ke snižování množství odpadů, k opakovanému používání a k recyklaci odpadových materiálů. 3. Zvýšit používání surovin, které se mohou rozkládat biologickou cestou. 4. Zavést daně jako překážku pro nadměrné balení výrobků a pro provoz nebezpečných skládek.
Dilema III – DOPRAVA Starosta vašeho města je znepokojen rostoucí dopravou a znečištěním ovzduší v centru. Vyhlásil soutěž, ve které mohou občané navrhovat řešení tohoto problému. Rozhodli jste se soutěže zúčastnit. Jakou z těchto možností byste navrhovali?
Komentáře k možnostem: 1. Vysoké počáteční náklady mohou výrobce zastrašit, protože se budou obávat snížení svého zisku a konkurenceschopnosti. Dlouhodobě však tyto technologie mohou zvýšit účinnost využívání surovin a energie. 2. Účinnost se zvyšuje, když se suroviny využívají několikrát. Čím je počet občanů zapojených do této aktivity vyšší, tím je vyšší i účinnost. Lidé však musí změnit svůj přístup a spotřebitelské návyky. Recyklace odpadu rovněž potřebuje systém sběru a distribuce, což vede k dalším nákladům na dopravu. 3. Odpad, který se p řirozen ě rozkládá, neputuje na skládky nebo do spaloven. Ne všechny výrobky mohou být vyrobeny z biologicky rozložitelných materiálů.
Možná řešení: 1. Větší investice do veřejné dopravy, přičemž by se zlepšily staré dopravní sítě a vybudovaly nové. 2. Kampaň na podporu kultury sdílení osobních aut, při němž řidiči nabízejí svým kolegům spolujízdu do práce i z práce. 3. Systém cyklostezek a systémy „zaparkuj a jeď (na kole)“ (integrovaná veřejná doprava a jízdní kola). 4. Rozdělení města na oblasti s větším podílem pěších zón a systém poplatků pro auta vjíždějící do města. 5. Systém podněcující vývoj a výrobu čistších a účinnějších vozidel a zavádění čistších motorů pro městská vozidla (autobusy a vozy na sběr odpadu). 6. Objízdné komunikace kolem města, aby se doprava dostala z centra na předměstí.
4. Tyto finanční překážky by měly výrobce přimět, aby našli lepší alternativy k nadměrné produkci odpadů. Průmysl však může tomuto přístupu vzdorovat, pokud zákazníci nevymáhají změnu.
1. Procenta evropské půdy pokryté stavbami činí: a. 1 procento b. 2 procenta c. 5 procent d. 10 procent 2. Tři složky biologické rozmanitosti jsou: rozmanitost genetická, druhová a ekosystémová. Je to pravda nebo nepravda? a. Pravda b. Nepravda 3. Kolik biologických druhů vyhyne podle odhadů každý rok? a. 300 b. 1 000 c. 5 000 d. 50 000 4. Každý den spotřebuje průměrné evropské město s jedním miliónem obyvatel: a. 32 000 tun vody a 200 tun potravin b. 320 000 tun vody a 2 000 tun potravin c. 3 200 000 tun vody a 20 000 tun potravin d. Neplatí nic z výše uvedeného 5. Auto využívá energii dost neúčinně. Kolik ze spotřebované energie se skutečně využívá na přemístění řidiče z místa na místo? a. 50 procent b. 25 procent c. 10 procent d. 2 procenta 6. Občané mohou podporovat čistší výrobu: a. Zapojením se do stávek dělníků b. Sabotáží zemních prací, aby zpomalili výstavbu nových provozoven c. Účastí v posuzování vlivu nových průmyslových pro25
d
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
26
jektů na životní prostředí d. Všemi výše uvedenými způsoby „Dříve než pokácíte skutečné stromy, vykácejte les chamtivosti” je rčení vztahující se k hodnotám: a. Křesťanů b. Amerických indiánů c. Buddhistů d. Židů O kterém druhu cestovního ruchu se zjistilo, že má největší dopad na životní prostředí? a. Turistika v odlehlých oblastech b. Pobřežní turistika c. Kulturní turistika d. Horská turistika Kolik uhlíku ročně se uvolní do atmosféry spalováním fosilních paliv? a. 50 miliónů tun b. 350 miliónů tun c. 1 miliarda tun d. 5,5 miliardy tun Stoupání hladiny moří je důsledek globální změny klimatu. Jaký je hlavní důvod pro stoupání hladiny moří? a. Zvyšující se teploty způsobují tání ledovců na pólech b. Zvyšující se teploty rozpouští ledovce c. Zvyšující se teplota oceánů způsobuje tepelné rozpínání mořské vody d. Zvyšují se odtoky vody Energenické štítky na výrobcích informují o: a. Energetické účinnosti b. Snížené spotřebě energie c. Úsporách nákladů d. O všem výše uvedeném Hlavním důsledkem ztenčování ozónové vrstvy je zvýšení slunečního ultrafialového záření, které způsobuje: a. Rakovinu b. Oční zákal c. Oslabení imunitního systému člověka d. Vše výše uvedené Lidská společnost přijala opatření na ochranu ozónové vrstvy:
Komentáře k možnostem: 1. Cílem je usnadnit a zatraktivnit užívání veřejné dopravy, a tím odradit více lidí od používání osobních automobilů. Toto řešení však může vyžadovat velké dotace města, aby nabídka byla atraktivní. Navíc mnozí lidé vnímají auto jako symbol svého postavení ve společnosti a rádi užívají svobodu pohybu, kterou osobní auto umožňuje. 2. Zvýšení počtu lidí na jedno auto snižuje počet vozidel na silnicích. Tato strategie zároveň představuje finanční úspory pro ty, kteří se projektu účastní. V některých zemích toto řešení podporují velké společnosti nebo internet. Lidem, kteří cestují nepravidelně, však může tento způsob připadat poněkud obtížný. 3. Jízdní kola jsou energeticky nejúčinnějším dopravním prostředkem, dokonce třikrát lepším než pěší chůze! Tento plán však vyžaduje infrastrukturu a změnu osobních návyků. 4. Pěší zóny snižují znečištění. Měla by zde však existovat vyhovující parkovací místa nebo veřejná doprava, jinak může trpět místní podnikání, a předměstská nákupní centra by tak mohla získat výhodu proti tradičním obchodním místům. 5. Takováto iniciativa může být nepopulární a vyžadovala by koordinaci s ústředními státními orgány.
i
d
a
k
t
i
k
a
Nová, čistší městská vozidla by byla výhodná, ale zároveň by vyžadovala finanční investice. 6. Obchvat města může přesunout výraznou část dopravy pryč z města v krátkém až střednědobém výhledu. Toto řešení však pouze přesunuje problém někam jinam a ve skutečnosti může podpořit ještě větší používání silniční dopravy. Dilema IV - TOVÁRNA Představte si, že jste majiteli velké továrny, která znečišťuje životní prostředí. Nový zákon vás nutí, abyste snížili hladinu tohoto znečištění. Vy jste jmenovali několik konzultantů, aby se tímto problémem zabývali. Výsledek jejich výzkumu ukazuje, že byste mohli koupit speciální čisticí zařízení „na konec trubky“, ale zařízení je tak drahé, že byste museli propustit z práce 100 pracovníků, abyste zařízení mohli zaplatit. Kterou z těchto možností byste si vybrali? Možná řešení: 1. Koupíte takové zařízení a propustíte 100 pracovníků. 2. Rozhodnete se nekoupit zařízení a nechat všechno, jak to je teď. 3. Odložíte nákup zařízení na dobu, kdy budete mít dostatečné zisky na to, abyste ho mohli koupit. 4. Najmete si nové konzultanty, abyste zkusili najít nové řešení pro alternativní, čistší výrobu.
d
i
d
14.
Komentáře k možnostem: 1. Znečištění se sníží, ale místní lidé si mohou stěžovat na nedostatek práce a vaše produktivita se může snížit. Proč si nevzít půjčku nebo nepožádat o dotaci od státu? 2. Udržíte všechny zaměstnance, ale produkované znečišťující látky mohou ovlivnit zdraví lidí žijících v okolí a stát vás může pokutovat za porušování nařízení. 3. Znečištění by zůstalo po nějaký čas stejné a možná nevytvoříte dostatečný zisk na pokrytí nákladů, což od vás bude vyžadovat zvýšení vašich cen. Mohli byste si vzít půjčku místo toho, abyste žádali o pomoc stát. 4. Podrobný průzkum vašich výrobních metod by ukázal nejlepší dostupné technologie, které si můžete dovolit. V ideálním případě by vaše výroba pak byla čistá (tj. nebylo by potřeba žádné čisticí zařízení) a vaše továrna by byla dlouhodobě výkonnější a s nižšími výrobními náklady. Nicméně toto řešení by vyžadovalo investice, které se mohou vrátit až po mnoha letech. Dilema V – ZEMĚDĚLSTVÍ Jste zemědělci, kteří pěstují a prodávají zeleninu. Zjistíte, že v následujícím roce bude mnoho zemědělců pěstovat stejný typ zeleniny jako vy, což vás nutí k tomu, abyste snížili ceny, a tak snížili svůj příjem. Co byste udělali? Možná řešení: 1. Použijete systém intenzivního zavlažování a hnojení, abyste byli první v produkci zeleniny, kterou pak prodáte za vyšší cenu.
2. Zoráte svoje pozemky a vysázíte zeleninu, kterou ostatní zemědělci nepěstují. 3. Budete se snažit hledat nová odbytiště, kde byste mohli svoji zeleninu prodat za vyšší ceny. 4. Přejdete na produkci biozeleniny, která má nižší výnosy, ale je za vyšší ceny. Komentáře k možnostem: 1. Budete mít finanční výhodu, protože vaše produkce se prodá za vyšší cenu. Ale stále více spotřebitelů se poohlíží po čistší produkci, takže dlouhodobě můžete ztratit zákazníky, protože vaše zelenina nebude tak chutná. Intenzivní využívání pozemků vyčerpá půdu a vy budete muset množství hnojiv každým rokem zvyšovat, což zvýší vaše náklady a sníží váš zisk. 2. Nové druhy zeleniny můžete prodat za vyšší cenu, ale ztratíte své předchozí investice do ostatních zemědělských plodin, po kterých možná nebude taková poptávka. 3. Toto řešení může vést k vyšším cenám, ale budete muset zaplatit náklady za dopravu. A co zabrání vašim sousedům, aby neudělali totéž? 4. Toto řešení je dobré pro životní prostředí a cena organické zeleniny je v mnoha západních zemích, kde je pro ni odbyt, vyšší. Lokálně však budete možná muset dlouho čekat na vyšší počet zákazníků, kteří budou mít o takovou zeleninu zájem. Možná budete muset získat oficiální certifikát o tom, že vaše zelenina je v biokvalitě, a to může trvat mnoho let, než se půda zbaví umělých hnojiv a pesticidů.
15.
16.
17.
18.
a
k
t
i
k
a
a. Postupným omezováním používání látek poškozujících ozónovou vrstvu b. Zvýšením pokut pro ty, kteří nedodržují tato pravidla c. Vyšší výrobou umělého ozónu d. Očkováním lidí s větším rizikem vzniku rakoviny V roce 1900 se lidé domnívali, že na světě je 150 000 plejtváků. Kolik jich je dnes? a. 5 000 b. 15 000 c. 50 000 d. 100 000 Odhaduje se, že ve Spojených státech jsou naftové motory ze všech venkovních zdrojů znečištění největším přispěvatelem k riziku vzniku rakoviny. Je to pravda nebo nepravda? a. Pravda b. Nepravda Formaldehyd je bezbarvý jedovatý plyn, který působí především na dýchací soustavu, pokožku a srdce. Kde ho můžeme najít? a. V dezinfekci, konzervačních prostředcích a zemědělských chemikáliích b. Jako lepidlo v nábytku a dřevěném obložení c. Jako vodovzdorné činidlo d. Ve všech uvedených látkách Jaký je hlavní účel Aarhuské úmluvy? a. Otevřít veřejnosti vládní politiku v záležitostech životního prostředí b. Umožnit veřejnosti účast na rozhodování c. Umožnit lidem zažalovat státní nebo soukromé podniky, pokud neplní své povinnosti d. Platí vše výše uvedené Co znamená výraz „účast veřejnosti”? a. Účast lidí na demonstracích a stávkách b. Konzultace návrhů na různé činnosti, projekty a návrhy zákonů s lidmi 27
i
19.
20.
21.
22.
23.
28
c. Intenzivní zapojení lidí do kulturního života jejich země d. Nic z výše uvedeného Co znamená zkratka EIA? a. Environmental Information Agency − Environmentální informační agentura b. Environmental Impact Assessment – Hodnocení vlivu na životní prostředí c. Environmental Information Association − Environmentální informační asociace d. Environmental Information Analysis − Environmentální informační analýza Skutečnost, že v nedávné době bylo v ledovci vysokých hor nalezeno neporušené lidské tělo, ukazuje, že: a. Země se otepluje. b. Země se přibližuje Slunci. c. Ledovce se daly do pohybu. d. Archeologické techniky jsou účinnější. Od poloviny 20. století klesla rozloha půdy pro pěstování obilí v přepočtu na jednoho člověka z 0,24 hektaru na: a. 0,18 b. 0,12 c. 0,10 d. Nezměnila se Dodržováním kterého níže uvedeného pravidla můžete minimalizovat negativní dopad na lesy? a. Divoce žijícím živočichům ukážete, že se jich nebojíte a budete k nim přistupovat beze strachu poté, co vás spatřili a ví o vaší přítomnosti b. Veškerou hygienu budete provádět poblíž vodního zdroje c. Nebudete trhat pouze jeden druh rostlin d. Necháte volně žijící živočichy, aby se živili svou přirozenou potravou Dnes je současná produkce ropy 67 miliónů barelů denně. Pokud by měla spotřeba
Dilema VI – TURISTIKA Cestovní kancelář získala licenci, aby vytvořila turistické aktivity v lokalitě kolem krásného jezera v horské oblasti. Kterou z následujících aktivit pokládáte za nejvhodnější řešení pro takovýto druh rozvoje? Možná řešení: 1. Lokalita by se měla rozvinout tak, aby umožnila co největšímu počtu lidí navštívit tuto přírodní oblast a radovat se z ní. Budou potřeba hotely a restaurace. Různé aktivity, jako vodní lyžování na jezeře a lyžařské svahy na horách, by přilákaly spousty návštěvníků. 2. Turistické aktivity by byly založeny na vesnicích a farmách v dané lokalitě. Na místních farmách by se vytvořil systém penzionů. Vodní sporty by mohly zahrnovat plachtění a kanoistiku, připravila by se síť turistických tras. 3. Turistika by byla zaměřena na místní přírodní a kulturní hodnoty. Návštěvníci by si přicházeli prohlédnout přírodní krásy oblasti a dozvědět se mnohé z historie a způsobu života venkovské populace. Komentáře k možnostem: 1. Tento vývoj umožňuje mnoha návštěvníkům přijet a radovat se z této lokality. Vytvoří se rovněž mnoho pracovních příležitostí a peněz pro místní obyvatele. Nicméně takovýto intenzivní
n
s
p
i
r
a
c
e
rozvoj může vést ke stresům způsobeným urbanizací venkovských oblastí, jako je zvýšené množství odpadů, hluk a doprava. Tyto nežádoucí jevy jsou přesně to, před čím se návštěvníci snaží uprchnout. 2. Tento druh turistiky umožňuje návštěvu menšímu počtu lidí, protože v oblasti je méně rozvinutá infrastruktura a méně ubytovacích možností. To může zabránit přílišnému poškozování životního prostředí, protože aktivity je méně znečišťují. Nicméně místní obyvatelé mohou chtít více návštěvníků a aktivit, aby si zvýšili příjem. 3. Tento plán zahrnuje rozvoj a udržování unikátního turistického produktu. Zajišťuje uchování přírodních hodnot a místního způsobu života, na kterém závisí. Může však být nahlížen jako elitní druh turistiky a ochrana kulturních hodnot se může odehrávat pouze povrchně Dilema VII – STAVBA Doslechli jste se, že existuje plán na výstavbu továrny na pesticidy ve vašem městě. Máte obavy, že taková továrna by v něm mohla zničit životní prostředí především znečišťováním ovzduší a vody, zvýšenou frekvencí dopravy a dokonce i možnou havárií. Jak byste na takový plán reagovali? Možná řešení: 1. Domníváte se, že rozhodování je
d
v rukou státních odborníků, a ti by měli být schopni rozhodnout o bezpečnosti takové továrny. 2. Vytvořili byste skupinu občanů a spustili kampaň na zastavení výstavby továrny. 3. Zvážili byste možnost aktivně se účastnit rozhodovacích procesů v této záležitosti. 4. Podpoříte tuto iniciativu, protože přinese do města pracovní příležitosti a peníze. Komentáře k možnostem: 1. Tento projekt může mít složitá sociální, ekonomická a environmentální hlediska. Státní odborníci nemusí být schopni vyvážit všechny odlišné pohledy na věc. Nemusí nutně znát vaše názory, pokud je aktivně nevyjádříte. 2. Budete moci vyjádřit svá stanoviska k výstavbě továrny. Tento přístup je však radikálnější, což často způsobuje potíže při hledání společné dohody mezi lidmi s odlišnými názory (přestože to může být vaše jediná možnost, pokud státní úředníci nechtějí naslouchat názorům občanů). 3. Toto řešení umožní všem stranám předložit vlastní názory a obavy. Může to umožnit důkladné zvážení všech bodů a může to vést ke společné dohodě a spravedlivému rozhodnutí. Tento postup však musí být pečlivě moderován, což může stát mnoho času a peněz. 4. Toto řešení ignoruje další sociální
a environmentální otázky a názory ostatních občanů. Ekonomické důsledky nepředstavují pouze vytvoření nových pracovních míst. Například náklady spojené s odstraňováním škod na životním prostředí a pokles hodnoty obytných domů v okolí mohou být rovněž značné. Hlavními spolupracovníky při vytváření české verze Zeleného balíčku jsou Jiří Kulich (SEVER), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Hana Kolářová, Pavel Kocourek (Pedagogická fakulta UK), Tomáš Kažmierski a Martin Smutný (oba REC ČR). Při distribuci materiálu a úpravě kapitoly Energie pomáhá Juraj Krivošík ze společnosti SEVEn v rámci projektu podpořeného EU. Ukázky jsou redakčně upraveny. Bližší informace o Zeleném balíčku naleznete na internetových stránkách REC ČR (www.reccr.cz/greenpack).
i
d
a
k
t
i
k
a
ropy na osobu dosáhnout současné úrovně ve Spojených státech, svět by spotřeboval: a. 460 miliónů barelů denně b. 360 miliónů barelů denně c. 260 miliónů barelů denně d. 160 miliónů barelů denně 24. Ve druhé polovině minulého století se množství ulovených mořských ryb zvýšilo z 19 miliónů tun na více než 90 miliónů tun. Oceány nemohou vydržet roční úlovek vyšší než: a. 15 miliónů tun b. 55 miliónů tun c. 95 miliónů tun d. 125 miliónů tun 25. Které z následujících tvrzení odpovídá koncepci udržitelného rozvoje? a. Počet pokácených stromů by neměl převýšit počet nově vysázených. b. Emise uhlíku by neměly přesáhnout schopnost přírody vstřebávat atmosférický oxid uhličitý. c. Eroze půdy by neměla překročit přirozenou míru tvorby nové půdy. d. Všechna výše uvedená
Za každý správný výsledek si započítejte 1 bod. Správné výsledky: 1 b, 2 a, 3 d, 4 b, 5 d, 6 c, 7 c, 8 b, 9 d, 10 c, 11 d, 12 d, 13 a, 14 a, 15 a, 16 d, 17 d, 18 b, 19 b, 20 a, 21 b, 22 d, 23 b, 24 c, 25d
Hodnocení: 0−5 bodů: Nic moc. Raději se věnujte ekologickým happeningům. 6−10 bodů: Jakž takž. Musíte se víc učit. 11−15 bodů: Ujde to. Pokládejte si víc otázek 16−20 bodů: Dost dobré. Nepotřebujete už nic víc než pravidelně číst Bedrník. 21−25 bodů: Neuvěřitelný rozhled! Máte šanci zachránit Zemi. Ze Zelného balíčku vybrala a upravila Hana Kolářová 29
K A L E N D Á Ř 23.−25. leden
12. únor
Od jednoduchých ozdob k hudebním nástrojům Dílna určená pro širokou veřejnost. Práce s kůrou, dřevem, překližkou. Program: Základy řezbářství, využití lehce dostupných přírodních materiálů, vše pro praktické uplatnění pro práci s dětmi. Lektor: Luboš Mansfeld.
Jak věci vznikají a zanikají Seznámení se základními materiály kolem nás (jako je třeba papír nebo plast) a surovinami, ze kterých se vyrábějí, co se s nimi děje dál, když se stanou „odpadem“ (třídění odpadů, další využití). Ruční výroba papíru, ukázky programů pro děti. Pořádá SEVER na svém pracovišti v Hradci Králové pro učitelky MŠ a 1.−3. třídy ZŠ, akreditováno MŠMT. Lektorky Hana Kulichová a Lenka Hronešová, SEVER.
Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, Kněžice 109, 675 21 pošta Okříšky. Tel. 568 870 434, fax 568 870 359,
[email protected], www.chaloupky.cz
29. leden Exkurze do Dětmarovic Ekolyceum – neformální škola za školou pro středoškoláky a vysokoškoláky v Ostravě organizuje exkurzi do tepelné elektrárny Dětmarovice. Kontakt: Zdeněk Frélich, tel. 732 412 335, e-mail
[email protected]
4. únor Den otevřených dveří na Ekogymnáziu Soukromé Ekogymnázium Praha, fakultní škola Pedagogické fakulty UK, dovršilo v září 2003 deset let své existence. Toto osmileté gymnázium se snaží, aby výchovu a vzdělávání programově prostupovalo formování environmentálního myšlení a postojů. Ekologické gymnázium Praha, o. p. s., Nad Vodovodem 460/81, 108 00 Praha 10 – Malešice. Tel. a fax 274 783 072, e-mail
[email protected], www.volny.cz/ekogym 30
Přihlášky: Lenka Hronešová, SEVER, Kavčí plácek 121, 500 02 Hradec Králové. Tel. 495 580 319, 607 602 903, e-mail
[email protected]
12. únor Globalizace a třetí svět Ekolyceum – neformální škola za školou pro středoškoláky a vysokoškoláky pořádá přednášku prof. Jana Kellera v prostorách Setkávárny Vity, Ahepjukova 2, 702 00 Ostrava. Kontakt: Zdeněk Frélich, tel. 732 412 335, e-mail
[email protected]
13. únor Pedagogika volného času Seminář s podtitulem Pedagogika zážitku a sociální aspekty působení vychovatelů, akreditovaný MŠMT, pořádá Středisko vzdělávání, informací a služeb Prachatice. Volný čas jako společenský fenomén, pojetí volného času ve světle společenských proměn, výchova k volnému času/výchova ve volném čase, volný čas a prevence sociálně patologických jevů, alternativní
metody působení ve volném čase, pedagogika zážitku. Lektor Mgr. Klaudia Pospíšilová. Přihlášky: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail:
[email protected]
17. únor O čtyřech královstvích Seminář, akreditovaný MŠMT, pro učitelky MŠ a 1.-3. třídy ZŠ pořádá SEVER v Pedagogickém centru v Trutnově od 9 hodin. Pololetní projekty, týkající se základních životních potřeb rostlin a živočichů, mezilidských vztahů a působení člověka na přírodu. Zahrnuje rozumovou i smyslovou výchovu, využívá prvků dramatické výchovy, her, pozorování v přírodě, pokusů, výtvarných a dalších tvořivých aktivit. Lektorky Lenka Hronešová, Hana Kulichová, SEVER. Přihlášky: Pedagogické centrum v Trutnově, Horská 5, tel. 499 840 054
21. únor Výrobky z juty Celodenní seminář pořádaný Střediskem vzdělávání, informací a služeb MŠMT v Centru ekologické výchovy Dřípatka v Prachaticích, akreditovaný MŠMT. Nápady a náměty pro práci s přírodním materiálem – jutou. Lektorka: Eva Kopecká, Ekologické centrum Toulcův dvůr. Přihlášky: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail
[email protected]
k
26. únor Habity chráněných stromů 0dborná celodenní exkurze v Libereckém kraji, převážně na Českolipsku. Tvary, barvy, velikost, umístění v krajině – čím vším nás mohou ohromit chráněné stromy? Určeno pro pedagogy a studenty pedagogických fakult. Lektorka Hana Doubková, Městský úřad Česká Lípa. Seminář je akreditován MŠMT ČR. Odjezd v 9 hodin od Správy CHKO Jizerské hory v Libereci. Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Ing. Aleš Kočí, Nám. Dr. E. Beneše, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail:
[email protected], www.liberec.cz
28.–29. únor Ruční papír a plstěné polštáře Výtvarná dílna a turistická ubytovna zahrádky pořádá v tomto termínu současně dva kursy: Ruční papír (lektorka D. Volfová) a Plstěné polštáře (lektorka Z. Krajčovičová). Kursy je určeny všem zájemcům bez ohledu na míru jejich schopností. O účasti se vydává osvědčení. Obec Zahrádky, která Výtvarnou dílnu provozuje, leží na cyklotrase v návaznosti na Greenway Praha − Vídeň. V ubytovně jsou k půjčení kola. Více informací na www.zahradky.cz Přihlášky: Výtvarná dílna, Marcela Daňhelová, 378 53 Zahrádky 42. Tel. 384 490 044, fax 384 490 051, mobil 725 032 757, e-mail
[email protected]
4. březen Jak začít s ekologickou výchovou?
Seminář akreditovaný MŠMT pro koordinátory ekologické výchovy, pro učitele ZŠ a SŠ, kteří se ještě předchozích seminářů pro koordinátory ekologické výchovy nezúčastnili. Jak a proč zařadit ekologickou výchovu do vyučování i provozu školy, příklady z praxe, literatura a pomůcky. Jak koordinátor ekologické výchovy naplňuje metodický pokyn MŠMT k EVVO? Ekologická výchova ve státních dokumentech, možnosti podpory. V prostorách Pedagogického centra v Hradci Králové. Pořádá a lektorsky zajišťuje SEVER ve spolupráci s Pedagogickým centrem v Hradci Králové. Přihlášky: Pedagogické centrum Hradec Králové, PO BOX 24 Švendova ul. 500 03 Hradec Králové e–mail:
[email protected]
4. březen Simulační hry s environmentální tematikou Seminář akreditovaný MŠMT je určen pro pedagogy a studenty pedagogických fakult. Co je simulační hra, jak ji využít při výuce, praktické ukázky některých z nich. Lektor PhDr. Jan Činčera, katedra pedagogiky a psychologie Technické univerzity Liberec. Koná se na Správě CHKO Jizerské hory V Liberci od 13 hodin. Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Ing. Aleš Kočí, Nám. Dr. E. Beneše, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail:
[email protected], www.liberec.cz
a
l
e
n
d
á
ř
5. březen Základy environmentální výchovy Obsahové zaměření: Základní faktory ovlivňující zdraví jedince – umělé životní prostředí – civilizační rizika – nutriční chování, jeho rizika – demografické změny, vliv civilizačních rizik na reprodukční chování – medicína volného času. Lektorka RNDr. Jana Leontovyčová, CSc. Kurs probíhá na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální, Evropská 33, 166 23 Praha 6. Informace: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail
[email protected]
8. březen Lýko pro pokročilé Další z řady inspirujících tvůrčích dílen akreditovaných MŠMT, tentokrát se zaměříme na lýko. Určeno především pro pedagogy MŠ, ZŠ, ŠD, SŠ. Lektorka Eva Kopecká, EC Toulcův dvůr Praha. Proběhne na Správě CHKO Jizerské hory v Liberci od 9 hodin. Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Ing. Aleš Kočí, Nám. Dr. E. Beneše, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail:
[email protected], www.liberec.cz
12. březen Když nemusíte trpět – nedělejte to! Seminář Jak předcházet nadměrné únavě a syndromu vyhoření pořádá SVIS MŠMT v Prachaticích. Obsahové zaměření: Princip stresové reakce. Ochranné faktory proti nadměrné únavě. Vlastnosti nezdolných osob. Zátěž versus 31
k zdroje zvládání. Optimální sebevědomí, sociální dovednosti. Principy optimálního hospodaření s časem, formulace vlastních cílů a priorit. Vnitřní postoje. Pozitivní myšlení. Sebeodměňování. Péče o vztahy. Péče o tělo. Příjemné aktivity. Relaxace… Lektor PaedDr. Pavel Štursa Přihlášky: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail:
[email protected]
17. březen Výtvarné proměny krabicového kartonu Tvůrčí dílna SVIS v Prachaticích akreditovaná MŠMT. Odpadový karton a jeho možnosti využití v činnosti s dětmi. Praktické ukázky a výroba. Lektorky Mgr. Bohuslava Kimrová, Sylva Smetanová. Přihlášky: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail:
[email protected]
17–18. březen ZŠ Dr. Malíka v Chrudimi Pobytový seminář, akreditovaný MŠMT, na téma: nové pojetí výchovy, vzdělávání a organizace školy. Chcete vidět a poznat, jak se daří učit a pracovat na jedné základní škole, která je pilotní školou pro ověřování rámcového vzdělávacího programu a školou, kde se učí tak trošku jinak? (Otevřená škola, projektové vyučování, organizování výuky a ostatní činnosti školy…) Určeno pro nejlépe dvoučlenné zastoupení ze ZŠ (1 z vedení školy a 1 z pedagogického sboru). Lektor Dr. Bartoš, ředitel ZŠ Dr. Malíka Chrudim. 32
Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Ing. Aleš Kočí, Nám. Dr. E. Beneše, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail:
[email protected], www.liberec.cz
26. březen Lesní pedagogika Vstupní motivační seminář v Centru ekologické výchovy Dřípatka Prachatice seznámí s novou publikací „Pojďme na to od lesa“ (viz rubrika Nabídka, str. 34), každý účastník obdrží výtisk v hodnotě 400 Kč). Ekologická výchova se zaměřením na les, využití lesního manuálu pro práci s dětmi, ukázka vybraných aktivit. Přihlášky: SVIS MŠMT, Zlatá stezka 245, 383 01 Prachatice. Tel. 388 310 592, e-mail:
[email protected]
8. duben Podzemí Libereckého kraje I Odborná celodenní exkurze pro pedagogy a studenty pedagogických fakult akreditovaná MŠMT ČR. Důlní podzemí Jiřetína pod Jedlovou – historický důl, hornické muzeum a naučná hornická stezka. Lektoři Bohuslav Flekna, závodní dolu, Ing. Přemysl Brzák, Odbor životního prostředí MÚ Varnsdorf, Mgr. Petr Havránek – Odbor životního prostředí Statutárního města Liberec. Odjezd v 9 od Správy CHKO Jizerské hory v Liberci. Statutární město Liberec, oddělení zeleně, odpadů a ekologické výchovy, Ing. Aleš Kočí, Nám. Dr. E. Beneše, 460 59 Liberec 1.
a
l
e
n
d
á
ř
Tel. 485 243 463, fax 485 243 423, e-mail:
[email protected], www.liberec.cz
11.–13. červen Terénní exkurze do Jizerských hor Pro hlubší zájemce o ekologickou výchovu z Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Ústeckého kraje pořádá středisko SEVER. Pro učitele a ostatní pedagogické pracovníky (akreditace MŠMT). Návštěva CHKO, zařízení pro ekologickou výchovu, polské části hor. Přihlášky do 15.5. na adresu: Hana Kulichová, SEVER, 542 26 Horní Maršov. Tel. 499 874 280, 499 874 326, e-mail
[email protected]
11.–13. červen Terénní exkurze do Jizerských hor Pro hlubší zájemce o ekologickou výchovu z Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Ústeckého kraje pořádá středisko SEVER. Pro učitele a ostatní pedagogické pracovníky (akreditace MŠMT). Návštěva CHKO, zařízení pro ekologickou výchovu, polské části hor. Přihlášky do 15.5. na adresu: Hana Kulichová, SEVER, 542 26 Horní Maršov. Tel. 499 874 280, 499 874 326, e-mail
[email protected]
N A B Í D K A PUBLIKACE POJĎME SI UTVÁŘET MÍSTO, KDE ŽIJEME
Nadace Partnerství loni vydala publikaci Utváření místa, která je první příručkou z pětidílné série Metody komunitního rozvoje. Kniha, jejíž podtitul zní Příručka k vytváření kvalitních veřejných prostranství, je překladem americké publikace How to Turn a Place Around vydané organizací Project for Public Spaces a je doplněna o zkušenosti z pilotních projektů realizovaných v našem prostředí za použití metodiky Utváření místa. Na rozdíl od tradičního projektového přístupu vychází tato technika z poznatku, že skutečnými znalci místa, kteří jsou schopni vytvořit živé a fungující místo, jsou právě jeho každodenní uživatelé – místní komunita. Vize místa vzniká postupně v týmu složeném z místních občanů a odborníků různých profesí. Po analýze, která odhalí přednosti a nedostatky místa, vzniká při společném brainstormingu široká škála nápadů na vylepšení prostranství. Návrhy jsou následně roztříděny do kategorií okamžitých, krátkodobě realizovatelných a dlouhodobých kroků či úkolů. Důležitost brzké realizace prvních drobných úprav, jako jednu ze zásad,
které vedou k realizaci „úspěšného“ veřejného prostranství popisuje v předmluvě Stephen Davies, viceprezident Project for Public Spaces: “Ohlédnu-li se zpět do raného období, je zřejmé, že mnohé myšlenky obsažené v této knize vzešly z naší zkušenosti z České republiky. „Začněte petúniemi!“ Taková byla naše strategie, když jsme se snažili přimět české starosty, aby začali přemýšlet o zlepšení stavu veřejných prostranství a nevynaložili při tom mnoho peněz. Považovali jsme to za přínosnější než zůstat jen u velkých projektů infrastruktury, na které se stejně nedostávalo finančních prostředků.” Poslední z jedenáctera uváděných zásad říká, že “projektem to nekončí”. Kvalitní veřejné prostranství nespočívá ani tak v unikátním designu laviček či dlažeb, ale spíše v pravidelné péči o místo. Jedním z kritérií “úspěšnosti místa” jsou totiž každodenní péče a aktivity, které se zde odehrávají – a právě proto je důležité, aby se do utváření takového místa i do jeho následné správy zapojili místní lidé. O využití metody Utváření místa píše Eliška Novotná, starostka jihočeské obce Zahrádky: “Vytvořením prostranství jsme připravili podmínky pro činnosti, které zde probíhají. Co se u nás tedy odehrává? Například prostranství u horního rybníka je míněno jako oáza klidu a pohody. Jsou tu dvě dřevěné sochy z lipového dřeva zhotovené českými řezbáři – přesýpací hodiny se sedátkem uvnitř, na břehu rybníka pak socha venkovské babičky s lavičkou a tesaná lavička u pumpy. Tady si začala hrát děvčátka s kočárky a sem vodí místní obyvatelé své návštěvy pro fotografii „u babičky“ na památku.” V této edici postupně vycházejí další publikace, které představují zbývající metody – Plánovací víkend, Tvorba vize komunity, Interpretace místního dědictví a Péče o krajinu. Všechny zmiňované metody si kladou za cíl zprostředkovat efektivní účast veřejnosti na utváření své obce, komunity, jíž jsou součástí.
„Zároveň s metodikami nabízíme vyškolené konzultanty, kteří mohou obcím pomoci celý proces kvalifikovaně vést. Každá z metod vyžaduje
citlivou interpretaci v návaznosti na místní podmínky a uplatnění každé z nich je vhodné pro jinou situaci,” vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, která sérii vydává. Publikaci je možno zakoupit za 160 Kč přímo v Nadaci Partnerství nebo objednat na e-mailu
[email protected]. Kontakt: Robert Sedlák, Nadace Partnerství, tel. 542 422 765,
[email protected], Radka Dlabajová, Nadace Partnerství, tel. 542 422 772,
[email protected]
Zpráva Nadace Partnerství, redakčně upraveno
METODIKA PRO MÍSTNÍ AGENDY 21 V ČR Publikaci, jaká dosud v České republice chyběla, připravil Český ekologický ústav ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst a Ministerstvem životního prostředí a dalšími. Je to Metodika pro místní Agendy 21 v ČR, která může posloužit jako vodítko k lepšímu rozvoji obcí 33
n a měst. Inspirace o vhodném způsobu a směru komunikace s jinými institucemi a společenskými skupinami v ní najdou i osazenstva škol a dalších veřejných zařízení. Tato metodika je významným a ojedinělým materiálem, který může ovlivnit přechod ČR na cestu udržitelného rozvoje. Co ovlivňuje kvalitu našeho života, jak budeme žít za 20 a více let a jak budou žít naše děti? Jaký bude rozvoj měst, obcí a regionů České republiky za 50 let? Je současný rozvoj dlouhodobě udržitelný? To jsou otázky, na které hledáme odpovědi. Mnohé je však už dnes známo: rozvoj, zaměřený pouze na ekonomiku a nezohledňující limity dané přírodou, udržitelný není; velké sociální rozdíly ohrožují stabilitu společnosti; ochrana přírody a životního prostředí musí brát v úvahu také ekonomické a sociální potřeby společnosti. Vše se vším souvisí – pravidlo známé tisíce let avšak v současnosti jakoby pozapomenuté… Mnoho lidí po celém světě se proto zabývá otázkami udržitelného rozvoje. Bylo pojmenováno to, co je neudržitelné i to, co rozvoj může podpořit v dlouhodobé perspektivě, tzv. principy udržitelného rozvoje. Nástrojem, jak uplatnit tyto principy v praktickém životě, je místní Agenda 21, neboli místní program pro 21. století. V březnu 2003 byl úspěšně dokončen projekt „Širší podpora místních Agend 21 v ČR s využitím zkušeností z Velké Británie“. Jedním z výstupů tohoto projektu je „Metodika pro místní Agendy 21 v ČR“, která shrnuje dosud získané zkušenosti s praktickým uplatňováním principů udržitelného rozvoje v podmínkách ČR prostřednictvím místních Agend 21. Tento metodický materiál je určen všem zájemcům o udržitelný rozvoj v obcích, městech či městských částech a regionech ČR. Místní Agenda 21 (která vychází z programového dokumentu Agenda 21 z Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v r. 1992 a Konference OSN o udržitelném rozvoji v r. 2002) je nesmírně důležitým procesem, jelikož propojením ekonomických, sociálních, ekologických, 34
kulturních a dalších aspektů, které ovlivňují životní úroveň místních obyvatel, vytváří komplexní přístup k řízení společnosti. Obsahuje v sobě také strategické plánování a zapojování veřejnosti do věcí veřejných. Jedná se především o zajištění podmínek pro kvalitní život v konkrétní obci nebo regionu v dlouhodobé perspektivě. Iniciátorem procesu může být stejně tak dobře místní správa jako nevládní organizace nebo skupina lidí, kterým záleží na zdravém rozvoji obce či regionu v dlouhodobé perspektivě. Záleží však na tom, jaká struktura procesu se vybuduje – na ní závisí, zda bude proces životaschopný a zda budou principy udržitelného rozvoje uplatňovány v každodenní praxi lidí, především při rozhodování v místní či regionální správě. Nezastupitelnou úlohu v procesech místních Agend 21 hrají místní správy. Jelikož principy udržitelného rozvoje jsou v místních podmínkách ČR stále ještě nedostatečně uplatňovány, a tím je ohrožena stabilita rozvoje, je třeba rozšířit pojem a implementaci místní Agendy 21 do většiny obcí, měst a regionů. Kromě toho je uplatnění principů udržitelného rozvoje jednou z podmínek získání zdrojů z EU i dalších mezinárodních sdružení. Publikace vyšla tiskem v září 2003 a je možné si ji objednat v oddělení EVVO ČEÚ nebo je k dispozici na internetu na adrese http:// www.ceu.cz/edu/ma21/ma21.htm.
a
b
í
d
k
a
telný rozvoj na místní úrovni. Vznikla na základě výpovědí pracovníků místních správ, nevládních organizací a aktivních občanů, kteří buďto jako profesionálové nebo dobrovolníci usilují o udržitelný rozvoj míst, kde žijí či pracují. Formou konkrétních příkladů jsou zde vysvětleny některé principy MA 21, metody a nástroje, kterými lze programy realizovat. Druhou část publikace tvoří zpráva o pilotním projektu Sledování indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni, zabývající se nástroji měření udržitelnosti rozvoje obcí, měst a regionů. Část zpracovali členové týmu pro řešení projektu S. Šulcová, M. Lupač, M. Pondělíček a V. Třebický. Publikaci vydalo Ministerstvo životního prostředí v edici Planeta 2003. Zdarma k odebrání je v Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s. Kontakt: Ústav pro ekopolitiku, Hradební 3, 110 00 Praha 1. Tel. 224 828 557, tel. a fax 224 826 593, e-mail:
[email protected]
POJĎME NA TO OD LESA V informačním středisku Správy
Mgr. Markéta Romanová Český ekologický ústav, Praha Redakčně upraveno Kontakt: Mgr. Markéta Romanová, odd. vzdělávání, výchovy a osvěty, Český ekologický ústav, Kodaňská 10, 100 10 Praha 10. Tel. 267 225 284, 732 153 171, e-mail:
[email protected]
ČESKÁ MĚSTA A OBCE 21. STOLETÍ Publikace Barbory Šafářové Města a obce 21. století – ohlédnutí je sadou případových studií deseti českých města a obcí, která uskutečňují místní Agendu 21 – programy pro udrži-
NP a CHKO Šumava Stožec byla 26. 11. 2003 v slavnostně uvedena do života příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky Pojďme na to od lesa. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava zpracovala tuto publikaci v rámci projektu Eko-
n
Jiří Kulich, Lukas Laux a Martina Kučerová při křtu manuálu Pojďme na to od lesa.
logická výchova a komunikace v českých a německých národních parcích a chráněných krajinných oblastech, který byl podpořen Deutsche Bundestiftung Umwelt a Česko–německým fondem budoucnosti. Jak jsme již psali v Bedrníku 3/2003 a v ukázce z připravované publikace v Bedrníku 4/2003, podkladem k vytvoření této příručky byl německý manuál Lesnická vzdělávací práce, který se používá v celém Německu a byl již přeložen do několika cizích jazyků.
Na přípravě této příručky spolupracovala centra ekologické výchovy, odborní pracovníci chráněných krajinných oblastí, národních parků, pedagogové ekologické výchovy, lesnické střední školy, zástupci Lesů ČR zabývající se lesní pedagogikou a další. V úvodu publikace najdete aktivity, které vám pomohou navodit atmosféru, především na začátku či závěru programu. Najdete zde aktivity, kterými můžete účastníky uklidnit
a
b
í
d
k
a
či naopak je přivést k větší aktivitě. Publikace je rozdělena do několika stěžejních témat (např. půda, voda, strom, les, lesník, trvale udržitelný rozvoj atd.), kde naleznete množství aktivit, které lze realizovat s dětmi od mateřských až po střední školy. Dále jsou zde uvedeny základní informace ke každému tématu. Samostatné kapitoly jsou věnovány lesním vycházkám (lesní vycházkový den, rodinné vycházky, noční vycházka, vycházky pro postižené atd.), naučným a prožitkovým stezkám, meditačním prvkům, tvoření z přírodních materiálů, pohádkám, básničkám, písním. Naleznete zde i přehled organizací zabývající se ekologickou výchovou v České republice atd. Publikace má formu šanonu A4, 650 stran, její cena je 399 Kč. Bližší informace najdete na internetové stránce Správy NP a CHKO Šumava www.npsumava.cz. Publikaci můžete zakoupit na Správě Národního parku a CHKO Šumava Martina Kučerová Správa NP a CHKO Šumava Kontakt: Správa NP a CHKO Šumava, Útvar pro veřejnost, Bc. Martina Kučerová, 1. máje 260, 385 01 Vimperk. Tel. 388 450 219, 606 145 012, e-mail:
[email protected]
Uvítací řeč Květoslavy Burešové ze střediska Chaloupky pro příručku Pojďme na to od lesa Představuji vám příručku ekologické výchovy a lesní pedagogiky Pojďme na to od lesa. Ráda bych krátce popsala publikaci z pohledu uživatele, neboť jsem se podílela na korekturách a posuzovala texty. Publikace obsahuje nespočetné množství nápadů a aktivit, které jsou určeny k poznávání, zkoumání a pochopení vztahů v přírodě, především v biotopu les. Je třeba upozornit, že
s aktivitami v této publikaci lze pracovat s dětmi docela malými, navštěvujícími mateřské školy, s dětmi prvního a druhého stupně základních škol i se studenty středních škol a samozřejmě s dětmi a mládeží v mimoškolních činnostech všeho druhu. Úkolem školy však není jen vzdělávání, ale především výchova. Většina potíží v současné společnosti není způsobena nedostatkem vědomostí, ale bezohledným, ziskuchtivým a so-
beckým jednáním jedinců i skupin. Publikace, která bude v těchto dnech předána veřejnosti, učitelům, vychovatelům, vedoucím dětí a mládeže, obsahuje tolik nápadů a námětů pro výchovnou práci a navíc většina aktivit se odehrává v přírodním prostředí. V publikaci se mi líbí, že je pamatováno na všechny skupiny obyvatelstva, na rodiče a děti, na hendikepované, na prarodiče, kteří 35
n
INTERNET Na této adrese je k nalezení Databáze místních Agend 21. Začala vznikat v Českém ekologickém ústavu jako nová forma přehledu místních Agend (MA21) v České republice. Údaje a informace do databáze vkládají obce a regiony samy, ČEÚ poskytuje pomoc formou konzultace. Zájemce může sám zapsat údaje pomocí formuláře přímo na webových stránkách databáze. Údaje by měl dle potřeby aktualizovat a doplňovat. Uživatel databáze může vyhledávat informace podle zadaných kritérií (např. MA 21 v konkrétním kraji, obec s určitým počtem obyvatel, zdali v místě pracuje koordinátor MA21 apod.). Součástí databáze jsou informace
o pilotních místech projektu Širší podpora procesů místních Agend 21 v České republice s využitím zkušeností z Velké Británie, podporovaného britským Ministerstvem pro zahraniční rozvoj (DFID) - MA21 v městě Kladně, mikroregionu Poodří a okresu Děčín. V rámci databáze MA21 je zaznamenávána charakteristika jednotlivých měst, obcí a regionů z hlediska geografie, ekonomie, demografie a životního prostředí. Jsou zde uváděny vydané dokumenty k MA21 jako např. strategické plány rozvoje, přijaté deklarace aj. Databáze obsahuje přehled realizátorů, spolupracujících organizací, dále je možné vyhledat akce, aktivity, průběh procesu atd. Velmi potřebná se při budování této databáze jevila kolonka, do které budou účastnící zaznamenávat vlastní zkušenosti, doporučení, úspěchy a neúspěchy.
se rádi věnují vnukům a dohánějí to, co ve výchově nestihli jako rodiče. Potěšující je, že aktivity počítají s tím, že mládež a děti od předškolního věku budou především venku, v přírodě a to i za nepříznivého počasí, ve všech ročních dobách, i v zimě. Tento důležitý návyk přispěje ke zdraví celé populace. Mile mne překvapilo a potěšilo, že k mnohým závěrům jsem jako učitelka i jako vedoucí přírodovědného oddílu došla ve své praxi také, aniž bych znala toto skvělé dílo. Je to důkaz, že dlouholetá práce s mládeží v ekologické výchově vede ke stejným závěrům, a přesvědčilo mne to, že tato nová publikace není žádná teorie, ale výsledek dlouholeté praxe. Ocenila jsem, že jsou v ní popsány podrobné přípravy, materiál, pomůcky a doba, která se na provedení aktivity osvědčila, i organizace práce se skupinou. Začínající vychovatelé se tak mohou vyvarovat zbytečných chyb. Také mne překvapilo, že s některými činnostmi jsem se seznámila ve střediscích ekologické výchovy v Holandsku i v Anglii. Je úžasné, jak osvědčené aktivity putují světem, že snad v některých případech se ani nedá dohledat, kdo je autorem, tak jako je to s mnohými moudrými
výroky, kde se jednou dočtete, že je to čínské přísloví, podruhé japonské a nakonec to řekl Jan Amos Komenský… Těším se z toho, že i naše aktivity z Chaloupek, které jsme skutečně vymysleli a ověřili, rovněž tak aktivity Dřípatky z Prachatic, Lipky z Brna a dalších českých ekologických středisek, které obohatily toto dílo, také budou takto putovat světem k užitku malých i velkých. Tajně věřím, že zaujme náš klíč k určování pavouků, této opomíjené, ale nezastupitelné skupiny živočichů, a někdo přispěje k vydání klíče jako samostatné pomůcky. Pokud by se učitelé báli, že ztrácí “hraním v lese” čas k výuce, tak se mýlí. Náměty obsahují dosti příležitostí k procvičování a upevňování učiva v českém jazyce, v matematice, fyzice, chemii a mohla bych snad vyjmenovat všechny předměty základní školy. Navíc vědomosti budou děti získávat a upevňovat vlastní činností, praktickou prací, vlastním objevováním, což je způsob, který zaručuje trvalejší zapamatování. V popsaných aktivitách se počítá, měří, kreslí, zpívá, poslouchá, čichá, řeže, přednáší, běhá, skáče a provádí se jednoduché i docela složité pokusy. Jsem také ráda, že jsme se zasloužili o aktivity vycházející z biblických příběhů.
www.ma21.cz
36
a
b
í
d
k
a
S dotazy týkajícími se databáze MA21 se prosím obracejte na Český ekologický ústav, oddělení EVVO, e-mail
[email protected].
www.nszm.cz Pokud hledáte otevřené a přátelské uskupení měst v České republice, která se aktivně zabývají zdravím, udržitelným rozvojem a kvalitou života, můžete se na těchto stránkách seznámit s asociací Národní síť Zdravých měst v České republice (NSZM ČR). Jejími řádnými členy jsou Brno, Boskovice, Hodonín, Chrudim, Kroměříž, Litoměřice, Moravská Třebová, Orlová, Prostějov, Třebíč, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín. Dále jsou tu odkazy na města České Budějovice, Karviná, Kopřivnice, Letovice, Velké Meziříčí, Veselí nad Moravou, přidružené členy, kra-
V začátcích byly rozpaky, jak téma uchopit. Pomohla paní Trusinová z Třebíče, která učí v nedělní škole a zároveň je učitelka češtiny a německého jazyka. Bylo by škoda, kdyby tento oddíl z publikace vypadl. Je užitečné překonávat nesprávný výklad bible, že člověk je pánem a vládcem přírody a ne moudrým hospodářem, který pečuje a chrání vše živé. A tak přeji této publikaci šťastný start do života, aby napomohla známé pravdě, že blízkost přírody v dětství pozitivně ovlivňuje rozvoj osobnosti člověka. Na úplný závěr bych použila pro tuto publikaci slova profesora Erazima Koháka, kterými chválil Ekolístky Kateřiny Jančaříkové: „Kdo říká, že bez televize to s dětmi nejde? Připravili jsme pro maminky a děti něco lešpího: knihu radosti a hlavně činnosti. U televize se dá jen trčet, s touto knihou se dá celý den hrát. Teď už jen maminku, tatínka, či učitele, kteří jsou ochotni přidat čas a dobrou vůli. Pak může z každého dítěte vyrůstat živý, činorodý človíček, a ne jen plíseň na kanapi před obrazovkou. Jen abychom my přispěli časem a láskou“.
n je a mikroregiony Vysočina, Chopos, Kroměřížsko, Třemšín, Podralsko, obec Skotnice a další města s inspirativními aktivitami – Blansko, Jilemnice, Kašperské Hory, Kouřim, Nové Město na Moravě, Poděbrady, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlčany, Slavičín, Šternberk, Třeboň, Votice, Zlaté Hory. Na stránkách je dále odkaz na Zpravodaj NSZM ČR. V asociaci NSZM ČR naleznete několik desítek spolupracujících radnic, které mají přehled o prioritách strategického rozvoje v souladu s požadavky EU a zapojují veřejnost do diskusí o současných záměrech i o budoucnosti města. Postup k vizi Zdravého města, obce, regionu samozřejmě není pouze záležitostí vedení municipality, zastupitelstva a úřadu – neobejde se bez každodenní úzké spolupráce s řadou místních odborných i nevládních partnerů (institucí, nevládních organizací, škol, firem). Ve Zdravých městech, obcích a regionech můžete najít praktickou ukázku, co v praxi znamenají pojmy místní Agenda 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni ve spolupráci s veřejností) i LEHAP (místní akční plán zdraví a životního prostředí). V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec) jako příjemné a kvalitní místo pro život na základě dohody se svými obyvateli. Věří, že občané získají “zdravý patriotismus”, že lidé budou město (obec) i okolní krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat. Navíc Projekt Zdravé město otevírá obyvatelům prostor k pochopení a utváření regionálních i globálních souvislostí udržitelného rozvoje. Další kontakt: NSZM ČR, Šrobárova 48, 100 42 Praha 10. Tel. 602 500 639, e-mail
[email protected].
POMŮCKY Ekomapa Občanské sdružení Vita vydalo novou aktualizovanou Ekomapu ostravy 2003. Na mapě najdete kromě obvyklých prvků, jako jsou
ulice, bloky domů, lesy a podobně také nejrůznější informace z oblasti životního prostředí: například kde jsou v Ostravě umístěny kontejnery na tříděný plast nebo sklo, kde jsou památné stromy, prameny a studánky, cyklotrasy nebo kde najdeme sběrny odpadu, prodejny zdravé výživy. Jedná se o dva mapové listy a padesátistránkovou brožuru (Rádce občana), vše v průhledném obalu (velikosti žákovské knížky). Každá z map v měřítku 1:15 000 zachycuje přibližně polovinu území města Ostravy. Informační brožura obsahuje odpovědi na 90 otázek, které se lidé nejčastěji pokládají v ekoporadně: jak zjistím čistotu vody nebo ovzduší v Ostravě, co mám dělat, když najdu ve městě uhynulého živočicha, na koho se obrátit atd. Jsou v ní i kontakty na nejrůznější instituce, webové stránky a další užitečné údaje. Jak Ekomapa Ostravy 2003 vznikala? Po velmi úspěšném vydání Ekomapy Ostravy v roce 2001, jejíž celý náklad byl rozebrán během jediného týdne, jsme se rozhodli vydat její další aktuální a podstatně rozšířenou verzi. Peníze se nám podařilo získat od Regionálního environmentálního centra pro střední Evropu (REC) s finanční podporou Dánské agentury pro ochranu životního prostředí (DEPA), pobočkou pro střední a východní Evropu (DANCEE). Digitální mapové podklady poskytlo bezplatně Statutární město Ostrava. Práce na přípravě Ekomapy Ostravy 2003 trvaly asi rok. Se sběrem dat v terénu – mapováním – nám pomáhali četní dobrovolníci mimo jiné z řad z Ekolycea (volnočasového dobrovolnického programu o přírodě a životním prostředí, který Vita připravuje pro mládež). Při získávání dat jsme také spolupracovali s celou řadou institucí (MMO, KHS, OZO, UDIMO, provozovatelé sběrných surovin a další). Ekomapa je v rámci České republiky naprosto ojedinělým projektem. Ostrava je tedy díky Vitě prvním místem, kde vznikla. V současnosti se na nás obracejí další města i obce a mají o její zpracování zájem. Ekomapu Ostravy 2003 jsme vydali v nákladu 3 000 kusů. K dostání je
a
b
í
d
k
a
za 40 Kč v Městských informačních centrech v Ostravě a v Ekologické poradně Vity v Ahepjukově ulici v Ostravě na Fifejdách. Ekomapa je skvělým pomocníkem v otázkách životního prostředí a neměla by chybět v žádné domácnosti. Šárka Klišová, Ivo Bräuer Vita – občanské sdružení, Ostrava Více informací: Ivo Bräuer, tel. 596 611 158, Zdeněk Jakubka, tel. 602 432 765, e-mail
[email protected], www.vitaova.cz
POBYTY SEVER Horní Maršov SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním Maršově (východní Krkonoše, 7 km od Pece pod Sněžkou) nabízí školním i jiným skupinám volné termíny pro výukové pobytové programy, lyžařské pobyty apod. 17.–24. 1., 7.–13. 2., 16.–21. 2., 5.–21. 3., 5.–7. 4., 7.–12. 4. (velikonoční prázdniny) 19.–23. 4. 2004. Cena za osobu a den: Za pobyt s programem zajišťovaným SEVEREM 120 Kč ubytování, 115 Kč strava, 60 Kč program (dotovaná cena). Je možný i pobyt bez programu s vyšší cenou za ubytování 150 Kč. Lůžková kapacita je 34 míst v 6 pokojích; klubovna, sprchy, elektrické vytápění, odborná knihovna, videotéka, bufet. Zajišťujeme celodenní stravování, ale můžeme se dohodnout jen na polopenzi. Se zájemci o program zaměřený na ekologii, ochranu životního prostředí se dohodneme předem o náplni pobytu (zašleme nabídkový katalog). Pobyt s programem zajistíme buď kompletně (ráno, odpoledne, večer) nebo se můžeme dohodnout jen na část dne. Informace: Hana Kulichová, SEVER, Horní Maršov 127, nejlépe telefonicky 499 874 280, 499 874 326 či e-mailem
[email protected]
37
Z P R Á V Y Mikuláš recykloval Mikuláš v doprovodu čerta a anděla navštívil pražský magistrát. Otevřel knihu hříchů a pravil: „Vidím, že magistrát nepoužívá recyklovaný papír. A dokonce ani netřídí odpad. A kolik papíru tady spotřebujete? Je to nejvíc ze všech pražských úřadů. Dokonce víc než v Parlamentu,“ řekl vážně Mikuláš a musel mírnit čerta, který se chystal vzít s sebou do pekla mluvčí magistrátu Zuzanu Maléřovou. Nakonec Mikuláš mluvčí jen předal výzvu nevládní organizace Arnika k Šetrnému papírování a balík recyklovaného papíru.
Studentský parlament Zdravé město Chrudim se inspirovalo od Zdravého města Vsetín a založilo svůj Studentský parlament, který zastupuje základní a střední školy ve městě. Jeho smyslem je vtáhnout mladé lidi
více do veřejného života ve městě, vychovávat k aktivnímu občanství a především umožnit partnerskou komunikaci s dospělými. Prostředkem k tomu jsou pravidelná tematicky zaměřená zasedání, akce pro veřejnost či setkávání s dalšími skupinami z města i odjinud. Aktivity Studentského parlamentu jsou součástí uplatňování projektu místní Agendy 21 v Chrudimi.
Národní síť ekologické výchovy Ministerstvo životního prostředí ČR vyhlašuje každoročně program Národní síť středisek a center environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Jeho hlavním smyslem je podpora zahušťování a stabilizace sítě středisek a center ekologické výchovy, regionální i místní rozvoj ekologické výchovy a spolupráce s veřejnou správou. Národní síť je uskutečňována formou specializované veřejné zakázky. V roce 2003 zakázku realizoval Dům ekologické výchovy Lipka Brno ve spolupráci se Sítí ekologických poraden STEP. Celkem bylo zpracováno přes 90 projektů místní Agendy 21. Cenný byl posun od tradičního oslovování zájemců směrem k obtížně oslovitelným.
BEDRNÍK leden/2004 časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina
SEVER Horní Maršov 89; 542 26 tel.: 499 874 280, 499 874 326 e–mail:
[email protected] www.sever.ecn.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 386 e–mail:
[email protected]
Toto číslo vyšlo 10. ledna 2004 Vytištěno na recyklovaném papíře Příspěvky posílejte na adresu redakce
Rámcové vzdělávací programy České školy si budou sestavovat své vlastní učební plány – školní vzdělávací programy, kam budou moci zařazovat i programy připravované středisky ekologické výchovy. Vyplývá to z připravovaných rámcových vzdělávacích programů, které nahradí stávající standardy a vzdělávací programy, jako je Základní, Národní, Obecná škola. Programy opouštějí vymezení předmětů a popisují spíš tematické celky jako například Člověk a příroda, Člověk a společnost. Pracovní verze s připomínkami z pilotních škol je na internetu na adrese http://www.vuppraha.cz/. Připomínkové řízení má skončit 28. února 2004.
Virtuální informační centrum Loni v září bylo v Třebíči zprovozněno virtuální informační centrum mládeže s užitečnými informacemi. Na www.icm-trebic.cz se najde sborník neziskových organizací Třebíčska. Na tomto webu se také bezplatně uvádějí upoutávky na akce, reportáže z těchto akcí, nabídky neziskovkám, školám, skupinám mládeže a všem občanským iniciativám.
Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200 142 00 Praha – Písnice tel.: 261 910 608 e–mail:
[email protected] Grafická úprava, sazba + návrh obálky: Petr Kutáček Tisk: DAPE Brno Náklad: 1500 ks
Tento časopis byl vytvořen za finančního přispění Evropského společenství. Názory zde prezentované vyjadřují postoje SSEV Pavučina, redakce či přispěvatelů, a proto nemohou být v žádném případě považovány za oficiální postoj Evropského společenství
Uzávěrka příštího čísla: 10.2.2004, tematické zaměření: EVROPSKÁ UNIE
V Česku máme Pavučinu, na Slovensku mají Špirálu. Spoločnosť environmentálne– – výchovných organizácií Špirála je celostátní síť organizací, které se ve Slovenské republice věnují ekologické výchově a vzdělávání. Tato nevládní nezisková organizace vznikla v červnu 2001 jako zájmové sdružení právnických osob. Jejími členy jsou Centrum environmentálnych aktivít na Trenčínsku, Centrum environmentálnej a etickej výchovy Živica ve Zvoleně, ekocentrum Daphne v Bratislavě, Strom života v Bratislavě, Stredisko ekologickej výchovy Dub v Dubnici nad Váhom, Centrum mladých ochrancov prírody Slovenského zväzu ochrancov prírody a krajinyve Skalné dolině v okrese Turčianske Teplice, Občianske združenie Sosna v Košicích, Klub Kon-tiki v Bratislavě a Občianske združenie Ekoenergia v Žilině. Přidruženým členem Špirály je Sloboda zvierat. Podmínkou členství je poskytování ekologických vzdělávacích programů a projektů v rozsahu nejméně 200 hodin ročně.
Špirála zabezpečuje poradenskou a konzultační činnost v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty. Pořádá vzdělávací akce, semináře a exkurze, zabezpečuje propagaci, vydává publikace, zpracovává a realizuje projekty ekologické výchovy. Špirála dále podporuje vzájemnou výměnu zkušeností, zabezpečuje šíření informací mezi svými členy a poskytování informací široké veřejnosti, dbá na kvalitu vzdělávacích programů a pomáhá je zkvalitňovat. Špirála také prosazuje ekologické vzdělávání ve vztahu k jiným institucím včetně orgánů státní správy. Aktivně se podílí na přípravě legislativních norem, které souvisejí s ekologickou výchovou. Slovenský internetový zpravodajský server Changenet informoval v prosinci 2003, že slovenské ministerstvo školství konečně uznalo kritiku ze strany nevládních organizací za špatnou organizaci ekologické výchovy na Slovensku a přijalo od Špirály nabídku spolupráce při vytváření transparentního grantového mechanismu
na podporu ekologické výchovy na školách. Špirála předtím několik let opakovaně monitorovala vynakládání veřejných prostředků na ekologickou výchovu a zjistila, že resort školství na Slovensku nemá žádný grantový mechanismus ani komisi, která by posuzovala projekty ekologické výchovy, a že nikdy nebyla vyhlášená oficiální možnost podávat projekty ekologické výchovy. Dlouhou dobu přes upozorňování Špirály na tento anachronismus nikdo nereagoval. Ekologická výchova by se teď podle Changenetu konečně i na Slovensku měla dostat na evropskou úroveň. Spoločnosť environmentálne-výchovných oranizácií Špirála, Nám. Hraničiarov 13, 851 03 Bratislava, Slovensko. Tel. a fax 00421 52 493 316, mobil 00421 905 990 974, e-mail
[email protected], http://www.spirala.sk.
LIDÉ JDOU TAM, KDE JSOU LIDÉ. [Skandinávské rčení]
