! $ &
" '!
%
(
# (
" )
#
( # #
" )
)
" "
# % " ( (
%
% ( * +, .
/
%
#
'0''
-" %
)
# 2" #
"
)"
(
2) #% #
8
" 1
)
#
" 3
4 %
5 &
( 6
" (
7
"
# %
#
1
2 & % " $ % # " < % >
% #
#
1
# %
% (
( "( %
# # #, $ " # 1
% ( ( " (
"9 ) #*
% (
) " %
. 9
#
( (
#
# ( # ; % ) " ( "
) ) 1 (
: ) # (
) ((
<
.
()
) 1 % "
" 2
< = = $ ((
# 1
" (* % ( ( ( ) ! # ( : ( 1 ( ?
! " ! #$% &' $ ( ) * $&( $ $( ! -) ( %./( ( *, 0 &/ #1 % % $ )#! -) 2 2 #$ -) $ 1/ -) $ $ 1& / !) ! 1 ) 201 " 0#! 3 ( % 1! ) *, ) ! "4 $) 5 + ! !6789 31! # 12 - #. +!$ #.!2 !%+, ( % ( - ! 1 ) !- 6$ ! * &( $2/$ 1% + ! 6789 31! : ; ,2 # (
,! $
# #$& 2 ( ( ) $ - /#$ !<-= $
' $( ! ) 2 > ) # ) ! * $ + $ & , % 2 "0 & ! ) & ) , $ -) $ (. : ? #! @ -! # @ $/ : ! = <-= $ -2-
% 2(
2
"+ $ 1/ :
, &( #&* $(,/ + # * &( #$ - 1 #! 2 !#0/ ! -0
&$# +! , (1 ! & ! , $ ,/ " # # 31! $ " #$) ) ! '
!
#!
& $ +$ , + $ ") . ! 2/ % ,# !
7$ = ! ,+$ ! 2 1% $ (, + , # (1$ 1 -$ * & A1 ! -( - . # 1 % ,) , ! ( ,! ! , 2# 12 0 1 ( $ . 2 @ +$ "/ : ( !2
+,/ $ &2 # ! ) ) ), $ ") )#! -) 2! ) : 3, 2( ! % $/ 1 ! # !% 2))
4 ( @ $ ") 1%)) +,! (-0 B C 0 A ! 0 ( ( $ D $#, ! ! ( )#! 1 !) ! $ , $( / (1! ! (.! : 4 0# 1/+,!2 ( !@ /% ( ,# ! $+ # #$ -) $ 1/ )% 2 2) + =$ 4 +,) #$ " ,$ -! / : ! B / $ " $( ! !# $! ) A # #$ .+1 ( 1% +,! # 2 >* ) $ E(+ $ -/ $ - + ! ! $ + $ )" $ # 6,00 + $ &0 ! $ ) & 31! :$ -) #$ !, / ! ) 1! 2 ( , 0 / 2 ( *! ! & ! ( 2 ( ! ( $ :7+* 2 #$ " 0 /% 2 1 1) "# $ & / +, ! ! # $( ) - $# +! $ 5FFH ( 31!
2 $
$
5FF *! ( ( -$ D $#, $( !
$
$ + $ ) & # !* ( $
G ' !
# - $)
5
-2
Povídky Šimka a Grossmana Jak jsem se stal u itelem Už od d tství jsem miloval školu a vše, co s ní souviselo. Vousatou u itelku Kadrabovou, jízdu po zábradlí, chlapecký záchodek, kde jsem se nau il kou it, bradla, ze kterých jsem srážel šplhouna Hr zu, až se uchytil v cirkuse jako imitace velblouda. Taky jsem miloval karantény, uhelné prázdniny, nemoc u itele, 1. máj a jiné dny, kdy jsem mohl zevlovat po bulvárech a dívat se, jak naše m sto bohatne. Ano, škola byla pro mne vším. I o prázdninách obcházel jsem ji mlsn jako eznický pes špalek a ekal, kdy spadne. Ale držela. Byla z roku 1876. V bec jsem si nedovedl p edstavit, že bych n kdy svou školu opustil. V posledním roce školní docházky jsem se proto rozhodl, že budu následovat Komenského, který utekl za hranice, a stanu se jako on u itelem. Vždy co m že být hez ího, než z dítek, která neumí ani bleptnout, vychovat ádné ob any. Na pedagogickou školu jsem se dostal snadno. Otec mi zajistil dobrý p vod a pohledná teta Berta protekci u profesora M kkýše, p edsedy zkušební komise. A skute n , otázky, které mi komise položila, nebyly z nejt žších. Pravda, n kolik dotaz bylo záludných, ale vyrovnal jsem se i s takovou chyta kou, jako je otázka: "Který Bed ich byl nejlepším p ítelem Karla Marxe?" Chvíli jsem zaváhal a pravil jsem: "Smetana, Fridrich Falcký", a na t etí pokus jsem to m l. Engels. Jedin Engels. Obdržel jsem plný po et bod a došlo na politiku. "Co je v tší - ína nebo Vatikán?" ekl jsem: "Vatikán." Za ali kašlat. Povídám: " ína." Ano, hned napodruhé jsem to m l. Bylo vyhráno. ty i roky studia a p jdu u it d ti. Studium ub hlo jako voda, i když jsem každý ro ník opakoval dvakrát až t ikrát, abych si d kladn vše pamatoval a p sobil p ed žáky dojmem v dce. Necht l jsem dopadnout jako m j u itel chemie Kotek, který tvrdil, že kyselina sírová není žíravina. Když jsme o tom s kamarády pochybovali, nebo lov k zaslechne leccos i mimo školu, vypil naráz celou k ivuli se slovy: "Kyselino sírová, zdraví neškodná, sko do úst", aby dokázal správnost svého výkladu. Spor z stal nedo ešen, nebo se až do konce roku suplovalo a po prázdninách jsme dostali nového chemika. Ale vra me se k mé pedagogické karié e. Jak jsem ekl, studium ub hlo jako voda. Sotva ty icetiletý držel jsem v ruce diplom, který mne oprav oval vlévat žák m do hlavy moudrost a dohlížet, aby nešt betali mezi zvon ním. Nemohl jsem se do kat školního roku. Tak jsem se na d ti t šil. Za školou jsem si u ízl lískovku na darebáky a po ve erech pro ítal pedagogické spisy - Makarenka, Nejedlého a kata Mydlá e. A i jinak jsem se p ipravoval na povolání. Jedl jsem k ídu, vstával denn v 7.00, skládal si u ení a penál, zvonil jsem si p estávky a o desáté jsem se procházel po chodbách. Kone n nadešel kýžený den 1. zá í. Bohužel jsem zaspal. Rychle jsem se oblékl a b žel do školy. Práv zvonili desátou. Za al jsem se tedy procházet po chodb , abych se jakoby nic vmísil do školního života. Náhle se ke mn p ito il školník, chytil m za límec a k i el, podle mého názoru až p íliš hlasit : "Máme t , ptá ku! Už nebudeš šacovat kabáty v šatn !" Pak m vedl do editelny. "Tento muž, pane editeli," hlásil zezadu, "okoun l po -3-
chodbách a mám dojem, že je to straka, která loupí již dvanáct let v naší budov ." editel vysko il od lejster a p ísn si m zm il. "Je to trapný omyl, pane editeli," bránil jsem se, "jsem nový u itel Vaník a šly mi pozd hodiny." "Á, ekal jsem vás," ekl s uleh ením editel, "poj te, kolego, 7. B na vás již eká. Ale pozor, není to nejlepší t ída." "Nevadí," ekl jsem, "zvládnu je - ale bylo by tam alespo pro za átek n kolik dobrých žák ?" editel váhal. "Aspo jeden," smlouval jsem. "Snad... cikán Masarovi ..." pohnuly se editelovy rty. Šel jsem do t ídy jako v mrákotách. "Masarovi , Masarovi ," opakoval jsem si, "to jméno nesmím zapomenout." Ze 7. B se ozýval strašlivý ev. Asi se na mne t ší, usoudil jsem a otev el dve e. Prudký úder namo ené houby m na chvili ku zbavil rovnováhy. Ale jak íkám, jen na chvili ku. Snažil jsem si nevšímat dešt cvi ek, které na mne dopadaly se železnou pravidelností. "To znám, také jsme to d lávali," ekl jsem s humorem. N kdo mi podrazil nohy. T ída se smála. Nejprve jsem ekal, že m Masarovi zvedne, ale po p ti minutách marné nad je jsem se rozhodl, že vstanu sám. Nešlo to tak lehce, protože mi dva žáci sed li na prsou. Ale set ásl jsem je a prohodil jakoby nic: "To znám, také jsme to d lávali." Vtom m pinknul do hlavy globus. Zamá kl jsem bouli a pravil: "To znám, za neme zem pisem." T ída za vala: "Také jsme to d lávali!" "Tak dost!", ok ikl jsem ty št betálky. "Nebo se strý ek rozzlobí!" T ída se za ala cynicky smát a kdosi na mne plivl. To m urazilo a vytáhl jsem lískovku. V tu ránu se nad hlavami žák objevily hole. Cítil jsem, že je zle. Situaci mohl zachránit jedin Masarovi . "Ješt jsem nezapsal do t ídní knihy," koktal jsem, "kdo chybí?" "Masarovi ," zahu elo t ídou. Pokoušely se o mne mdloby. "Jsou zde ješt n jací cikáni?," vyzvídal jsem v nad ji. "Nejsou, u iteli," neslo se u ebnou a do tabule se zabodl n ž na t i prsty hluboko. Napadlo m , co by asi v této chvíli ud lal Makarenko: "Budete-li hodní, povím vám strašidelnou bajku ze Sibi e." N kdo, asi žák, vyst elil ze staré bambitky. Se Sibi í vysta ím st ží, napadlo mi a pokradmu jsem vzhlédl. Žáci se kolem mne seskupili v kruh, který se stále zužoval. Na ele mi vyvstal studený pot. Náhle m napadla spásná myšlenka. "Jdu mýt okna," za al jsem. T ída nechápala. "P išel jsem uklízet," pokra oval jsem v p esv d ování. "Jsi u itel," odpov d la t ída. Prorazil jsem kruh paží a vyb hl ze t ídy. A abych se alespo trochu pomstil, vb hl jsem do šatny a d kladn prošacoval všechny kabáty v etn editelova. Šimek a Grossman (na webu našla PaPája)
(
) )
: '
#1 )
((
:
"
(% @
A <
@
B
(
"
%
(@ C <
" # !
D
( #
E F
9
"@ "
@
$ %&
(
(
@
'
2 H(
* " ) I!
( )
"
G ( (
2 J2
/ "
* "1 K 2
-4-
*! )
*?
# (
&
& #
( &
& (
#
# % " <
% ?
% ## 2 # ()"
" "
"
!
( & 5 " (
& 5 I2
# %# % %
5
%
# % "
(
#1 (1 )(
#(
#
() 1
( 1
1 1
1
I (
##
L "
#( # % " ) #
% ( % "
%
"#
M #
O I %
$
$ ( $ ( $ ( "
(% +
##
&
##
)
" "
% $ ( ) $ # ( %
N *
% )( 3
2
%
*!
: * # )L
)
M
#
I
5P #
$
A'
#1
2 #
# .
% 2" " %
< %: % -
( ( ?
M 1
'0QD R # %
? -
M %
" % %" L %: '0BC ? # # ( %
"
#
M U U
(
9
7 # #
(
( ( S 7 : ; ( M ?
"
(
) 2
5
# #
) # 2 %
1
(
, 2 %
# M
%
) $ #1 1#
!
2"
?
+ '0CE
"( "
2 2"
#( $
%
AB
( # 7 S:
M
!
'0CT # % #
"
%
( + $ P ( M !
-5-
Muž p ijde na kardiologii. ,,Dobrý den, já bych pot eboval pomoc. Myslím si, že jsem m ra.“ ,,Ale tady jste na kardiologii. Vy pot ebujete psychiatra.“ ,,Já vím.“ ,,Tak pro jste p išel sem?“ ,,Protože se tady svítilo.“
Jeden kanadský psycholog prodává videokazetu, která vás nau í, jak zjistit IQ vašeho psa. Pracuje to na tomto principu: Pokud utratíte 13 dolar za tuto videokazetu, je váš pes chyt ejší než vy. Muž vejde na poštu a všimne si pána st edního v ku se za ínající pleší, jak mechanicky lepí známky s milostným motivem na spoustu sv tle r žových obálek, které jsou hust pomalovány srdí ky. Poté vezme lahvi ku se sprejem, který rozpráší na ty obálky. P íchozímu to nedá a zeptá se plešatícího pána, co to vlastn d lá. Ten mu odpoví: „Rozesílám 1000 valentinských psaní ek s nápisem: Hádej - od koho?“ „Ale pro ?“ nechápe muž. „Jsem totiž rozvodový advokát,“ odpoví plešatící pán.
Mladá žena v knihovn : ,,Kde najdu knihu o manželském št stí?“ ,,...zkuste odd lení pohádek.“ "Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu," íká obhájce svému klientovi. "Tak nap ed tu špatnou. P išly výsledky krevního testu a vaše krev se v DNA p esn shoduje s krví nalezenou na míst zlo inu." "Ale ne!" zvolá klient. "No a jaká je ta dobrá zpráva?" "Máte velice nízkou hladinu cholesterolu."
Marek Vrána
! ( 5
( 1 (
+
.
" ( * +,
1
(
U U
# ( "
( V
!" -6-
#
