Způsoby zvládání chudoby a ohrožení chudobou domácnostmi rodin s nezletilými dětmi Alice Gojová, Vendula Gojová, Eliška Lindovská
15.10.2013, Ostrava, Dny chudoby
O výzkumu Výzkum proběhl v rámci projektu ESF OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem: Rozšíření a rozvoj vědeckovýzkumného týmu Ostravské univerzity, Fakulty sociálních studií. V rámci projektu jsme se věnovali tématům: - sociální exkluze, - prostorové segregace, - chudoby seniorů, - chudoba domácností s nezletilými dětmi. Výzkumný tým: Oldřich Chytil, Marie Špiláčková, Alice Gojová, Vendula Gojová, Eliška Lindovská, Kamila Vondroušová, Iva Tichá, Eva Nedomová,
Hlavní výzkumná otázka v rámci výzkumu chudých a chudobou ohrožených rodin Jaké jsou způsoby zvládání chudoby nebo ohrožení chudobou v jednotlivých fázích sociální diskvalifikace, ve kterých se domácnosti rodin s nezletilými dětmi nachází a jakou roli v těchto způsobech hraje sociální práce?
Cíle výzkumu Cílem výzkumu je - analyzovat životní situace domácností rodin s nezletilými dětmi v různých fázích sociální diskvalifikace, - identifikovat způsoby, kterými tyto situace zvládají, - získat informace a podklady pro inovace sociální práce s rodinami s nezletilými dětmi, které v chudobě žijí nebo jsou jí ohroženy.
Nejvíce ohroženy chudobou jsou v ČR: - osoby z neúplných rodin s alespoň jedním závislým dítětem, - členové domácností se třemi a více dětmi, - domácnosti jednotlivců Šustová (2013)
Efektivita sociálních transferů na úroveň chudoby v ČR - účinnost je relativně vysoká, avšak závisí na daném typu domácnosti - u rodin s alespoň 1 závislým dítětem je účinnost necelých 31 %, což je například výrazně méně než u nepracujících důchodců ( u kterých se díky sociálním transferům 90 % dostane nad hranici chudoby). (Šustová, 2013) Analýza ČSÚ z června 2013 - roky 2011 a zejména 2012 ukazují zatím nejhorší období v prosperitě českých domácností od poloviny 90. let (Dubská, 2013). Zhoršení situace rodin s dětmi uvádí i Sokačová (2013)
Teoretická východiska výzkumu Fáze sociální diskvalifikace (Paugam in Keller 2013a) – jde o 3 situace: • FRAGILITA – potíže v oblasti bydlení a práce; víra v opětovné získání dobré práce; obava o ztrátu profesních návyků; spoléhání se na vlastní síly; žádat o sociální pomoc = ztráta statutu a důstojnosti. • Typicky lidé střední a starší generace. • U mladších souhlas s nárazovou asistencí.
• ZÁVISLOST – prohloubení potíží se zaměstnáním; neúspěšné pokusy v hledání práce, rekvalifikace; stres, zhoršení zdravotního stavu; návyk na sociální pomoc, akceptace role pomáhaného; podíl sociálních dávek na příjmech se zvyšuje; chybí prostředky, ale ještě je možnost se vyhnout extrémní bídě.
• ROZTRŽKA – kumulace handicapů = vně trhu práce, problémy se zdravím, ztráta bydlení, ztráta sociálních kontaktů; často úplně bez příjmu; není evidence v systému státní sociální podpory; v kontaktu se sociálními službami – základní servis: hygienický, potravinový; možné nadužívání alkoholu a drog; pocity zbytečnosti a ztráty smyslu života.
• V rámci výzkumu zaměření na první dvě fáze: Fragilita a Závislost.
Způsoby zvládání ohrožení chudobou a chudoby • Způsoby zvládání byly identifikovány v textech následujících autorů: Budowski, Tillmann, Keim, Amacker (2010); Duvoux; Paugam; Gaulejac, Léonetti; Dubet (in Keller, 2013a); van der Land, Doff (2010); Sirovátka (2000); Leisering, Leibfried (1999); Wadswarth (2012)
• Celkem identifikováno 31 způsobů zvládání životní situace. • Vytvořeny „baterie“ způsobů zvládání dle obsahových podobností = výsledně 11 způsobů zvládání. • Vytvořeny trsy „baterií“ způsobů zvládání dle vzájemných obsahových souvislostí = 3 zastřešující kategorie: • Způsoby distinkce • Způsoby adaptace • Způsoby defenzivní
Teoretický popis 5ti nejčastěji se objevujících způsobů zvládání: • „Zasloužilí chudí“ (distinkce) – člověk sociálně potřebný poukazuje na to, že se od ostatních v podobné situaci liší – na rozdíl od druhých totiž nezneužívá sociální pomoc, např. na rozdíl od druhých nezneužívají sociální dávky, zaslouží si je; neúspěšný v práci – ale důležitý v jiných oblastech, např. na rozdíl od druhých příkladná starost o děti – i proto mají na sociální dávky nárok. Jde o mechanismus kompenzace nízkého sociálního statutu.
• „Diskreditace druhých“ (distinkce) – člověk sociálně potřebný poukazuje na to, že skutečně vyloučení jsou ti druzí; odvrácení stigmatizace směrem k druhým, snaha je diskreditovat (například vyvyšování domácích nad cizinci, vdaných nad samoživitelkami). Jde o mechanismus ochrany zbytků vlastní sebeúcty tím, že člověk zesměšňuje či považuje za „divné“ ty druhé.
• „Instrumentalizace situace“ (adaptace) – sociálně potřebný člověk ne jen přiznává, ale i navenek přehání svou zranitelnou pozici za účelem získání nabízené pomoci; je přítomen prvek hry a přetvářky. Jde o skupinu, která „kalkuluje“ – je srovnávána mzda garantující životní minimum a sociální dávky. Ne vždy však jde jen o kalkul minimální mzda x dávky, může se objevit potřeba sladit práci s péčí o děti.
Často jde o nekvalifikované pracovníky a pracovnice. Pokud pracují – nízké výdělky, zaměstnání je nejisté a nestabilní. Pokud jsou příjemci sociálních dávek – vnímají dávky jako jeden ze zdrojů příjmu, nemají problém se o něj přihlásit. Může se objevit despekt v nahlížení na tuto skupinu .
• „Pasivní adaptace“ (adaptace) – přijmutí a adaptování na problémy, rezignace na změnu v okolí; úpadek aspirací a pasivita; oslabený zájem o legální pracovní trh. U nezaměstnaných žen s větším počtem dětí může dojít k trvalé orientaci na ekonomickou neaktivitu.
• „Záměrná exkluze“ (defenzivní způsob) – v mírnější podobě jde o popírání situace, do které se člověk dostal. Situace je zlehčována, přikrašlována, vlastní možnosti přeceňovány, nereálné představy o životu jinde (v zahraničí) („únik z reality“), objevuje se nadměrná konzumace alkoholu a drog; pocity viny a nekompetentnosti za neřešení své situace.
Vyústění v pocity, že vyloučený „chci být“, člověk si to „vybral“. Vede k tomu ztráta zbytku bezpečí, stále hlubší propadání se do „beznadějné“ situace. Jde o iluzi ovlivnění vlastní situace svou vůlí v momentě, kdy je situace mimo kontrolu daného člověka. Takový člověk přesto věří, že má pod kontrolou alespoň vlastní sebedestrukci.
Operacionalizace způsobů zvládání a fází sociální diskvalifikace Způsoby zvládání - situace členů rodiny na trhu práce - finanční situace rodiny - subjektivní hodnocení životní situace rodiny prožívání, hodnoty a postoj k řešení - sociální život - vnímání sociální práce Fáze sociální diskvalifikace - finanční situace rodiny – příjem, dluhy, úspory, ohrožení na trhu práce, nejistá práce
Metodologie a organizace výzkumu Metoda výzkumu: kvantitativní výzkumná strategie, technika řízeného rozhovoru. Výběrový soubor – kritéria: domácnosti rodin s minimálně jedním dítětem do 15-ti let, rodina „chudá“ nebo „ohrožená chudobou“ Kontaktování rodin: přes sociální služby, školy, nabalováním Sběr dat: - realizace listopad 2012 až leden 2013 - průměrný rozhovor trval 45 minut Metody analýzy dat: statistický software IBM SPSS verze 21,
za pomocí jednorozměrných,dvourozměrných a vícerozměrných metod
Rodiny ve fázi fragility Zařazeno 199 respondentů, tj. 76% výzkumného vzorku. Z toho 44% bylo zařazeno do jednoho ze způsobů zvládání.
Rodiny ve fázi závislosti Zařazeno 59 respondentů, tj. 23% výzkumného vzorku. Z toho 92% bylo zařazeno do jednoho ze způsobů zvládání.
Složení domácnosti FRAGILITA
ZÁVISLOST
od 1+1 po 2+7
Od 1+1 po 2+9
Typický model 2+2 (27%); 1+1 (17%); 2+1 (16%)
Typický model 1+1 (16%); 1+2 (12%)
Výjimečně další dospělí člen Výjimečně další dospělí člen domácnosti (rodič respondentky, domácnosti (rodič respondentky, sourozenec, dospělé dítě) sourozenec, dospělé dítě) Dospělí členové obvykle SŠ vzdělání (bez/s maturitou)
Dospělí členové nejčastěji ZŠ vzdělání
Bydlení FRAGILITA
ZÁVISLOST
70% nájemní (nájemní byt, podnájem, zařízení SS, ubytovna, byt přes NO)
93% nájemní (nájemní byt, podnájem, zařízení SS, ubytovna, byt přes NO)
Velikost 2-3+1
Velikost 1-2+1
Smlouva na dobu určitou; průměr 12 měsíců
Smlouva na dobu určitou; průměr 12 měsíců
Ztráty bydlení se neobávají
Polovina se obává, polovina se neobává
Přání se přestěhovat – kvůli nevyhovujícímu typu bydlení
Přání se přestěhovat – kvůli nevyhovujícímu typu bydlení
Finance FRAGILITA
ZÁVISLOST
Měsíční příjem více než 20 000 Kč
Měsíční příjem 5 001 – 8 000 Kč
Největší zdroj příjmu dávky (67% odpovědí) a mzdy (67% odpovědí)
Největší zdroj příjmu dávky (100% odpovědí) a alimenty (21,4% odp.)
Příjmy na živobytí vystačí i nevystačí
Příjmy na živobytí nevystačí
75% neuvádí nutnost něco zastavit/prodat
61% neuvádí nutnost něco zastavit/prodat
81% má půjčky
86% má půjčky
Se splácením někdy je problém, Se splácením je problém někdy není problém Největší výdaj bydlení a jídlo
Největší výdaj bydlení a jídlo
Peníze chybí na domácnost/bydlení a na dovolenou
Peníze chybí na domácnost/bydlení a na děti
Zaměstnání FRAGILITA
ZÁVISLOST
45% (odp.) manuální pracovníci; 42% nezaměstnaní, 33% mateřská/rodičovská dovolená; 24% úředníci
93% (odp.) nezaměstnaní; 43% mateřská/rodičovská dovolená; 19% manuální pracovníci
Plný úvazek; spíše jistota
DPP/DPČ, částečný úvazek; zcela nejisté
Obvykle nedobrovolně neukončili pracovní poměr
Obvykle nedobrovolně neukončili pracovní poměr
94% dospělých bylo alespoň jednou nezaměstnáno; dlouhodobě
100% dospělých bylo alespoň jednou nezaměstnáno; a to dlouhodobě
Získat pracovní místo je obtížné Získat pracovní místo je obtížné Diskriminace; nedostatečnost trhu práce; nedostatečná kvalifikace
Diskriminace; nedostatečná kvalifikace; nedostatečnost trhu práce; rodinné důvody
Postoje k řešení FRAGILITA
ZÁVISLOST
Touha po změně; oblast bydlení, zaměstnání, financí
Touha po změně; oblast bydlení a zaměstnání, lepší životní podmínky
Proces změny ovlivním sama, moje rodina, samospráva + oficiální organizace
Proces změny ovlivním sama a moje rodina
Když mám problém řeším sama a s blízkými
Když mám problém řeším sama, s blízkými a oficiálními organizacemi
Co s chudobou a chudými? – zaměstnání (38%)
Co s chudobou a chudými? – zaměstnání (35%), pomáhat (33%), stát by se měl postarat (21%)
Největší problémy – finance (68%), bydlení (24%)
Největší problémy – finance (71%), bydlení (31%)
Subjektivní hodnocení FRAGILITA
ZÁVISLOST
K úspěšnému životu je potřeba usilovně pracovat, být ctižádostivý, znát ty správné lidi
K úspěšnému životu je potřeba usilovně pracovat, být ctižádostivý, doba, v níž žijeme
Se svou situací jsou v zásadě spokojeni
Se svou situací jsou nespokojeni
Svůj život nehodnotí ani jako úspěšný, ani jako neúspěšný
Svůj život nehodnotí ani jako úspěšný, ani jako neúspěšný
Život mají ve svých rukou napůl
Život mají ve svých rukou napůl
Neoznačují se ani za chudé ani za bohaté 26% se v blízké budoucnosti chudoby obává (ztráta/snížení dávek)
Neoznačují se ani za chudé ani za bohaté 65% se v blízké budoucnosti chudoby obává (ztráta/snížení dávek, nezaměstnanost)
Chudí v ČR jsou lidé bez domova, lidé s nízkými příjmy a samoživitelky
Chudí v ČR jsou lidé bez domova
Sociální vztahy FRAGILITA
ZÁVISLOST
72% se cítí být součástí společnosti
52% se cítí být součástí společnosti
Společnost ke mně nebyla nespravedlivá
Společnost ke mně byla nespravedlivá – v bydlení
Velkou důvěru vyjadřují ke komunitním centrům a poradnám
S komunitními centry a poradnami zkušenost nemají
Sociální práce FRAGILITA
ZÁVISLOST
2/3 „je potřebná, i pro mě“; 1/3 „je potřebná, ale ne pro mě“
¾ „je potřebná, i pro mě“
= pomoc, ochrana, podpora
= pomoc, ochrana, podpora
Řídí a přiděluje sociální služby; obhajuje zájmy a práva svých klientů
Řídí a přiděluje sociální služby; obhajuje zájmy a práva svých klientů; pomáhá jim v komunikaci s institucemi
¾ využilo její služby
100% využilo její služby
Pomohla v obl. financí (dávky) a bydlení a poskytnutím rad
Pomohla v oblastí bydlení, financí a poskytnutím rad
Nepomohla v oblasti bydlení
Nepomohla v oblasti bydlení
Chování a jednání soc. pracovnic mi vyhovuje
Chování a jednání soc. pracovnic mi vyhovuje, ale chybí důraz na individualitu klienta (nejdříve zjistit příčinu a pak něco podnikat)
Závěry – rodiny ve fázi fragility a závislosti Zdá se, že statut ohrožených chudobou je právě to, co je odděluje od těch „opravdu chudých a potřebných“ a pomáhá věřit ve svou vlastní samostatnost. Lidé ohrožení chudobou se tedy často cítí jako ti, kteří pomoc nepotřebují a naopak vyjadřují přímo nebo nepřímo názor, že „ti druzí“ (tedy lidé chudí), jsou ti, kteří nejsou schopni si pomoci sami.
Závěry – rodiny ve fázi fragility a závislosti A proto je zde, podle nich, potřebná práce oficiálních organizací a intervence státu, vč. organizací sociální práce. Otázkou je, zda se podle tohoto postoje dá usuzovat na image sociální práce jako něčeho, co je výhradně pro „ty nejchudší, nejpotřebnější“, tedy na roli především zachránkyně a řešitelky nejakutnějších problémů. A tedy jako na něco, na co se neobrací lidé, kterým by mohla pomoci svou preventivní funkcí.
Závěry – rodiny ve fázi fragility a závislosti Nicméně ve srovnání objektivních podmínek respondentů obou fází sociální diskvalifikace je zřejmé, že stačí jedna změna ve sledovaných oblastech (ztráta zaměstnání, ztráta bydlení, ztráta sociálních dávek) a ze statutu ohrožení chudobou se lze rázem přesunout mezi chudé.
Fáze x způsob zvládání
Způsoby zvládání
Jaké způsoby zvládání nejčastěji volili? FRAGILITA
ZÁVISLOST
Instrumentalizace situace
Instrumentalizace situace
(adaptace)
(adaptace)
Diskreditace druhých (distinkce) Pasivní adaptace (adaptace) Záměrná exkluze (defenze)
Diskreditace druhých (distinkce) Zasloužilí chudí (distinkce)
Instrumentalizace situace • Všechny respondentky jako největší motivaci pro nástup do zaměstnání označují to, že mzda výrazně převýší současný příjem rodiny • To může souviset s deklarovaným souhlasem s existencí černého trhu práce • Typický je názor, že o potřebné by se měl postarat stát a oficiální organizace, nicméně od významu sociální práce se oni osobně distancují
Diskreditace druhých • Ze všeho nejvíce touží po lepších životních podmínkách, nicméně si nemyslí, že změna je pravděpodobná. • O případném propadu do chudoby nechtějí mluvit. • Říkají, že neví, co si mají pod sociální prací představit. Ti, co ví, jsou k ní poměrně kritičtí. Je pro ty „neschopné“. • Lze vnímat jako snahu o distanc od sociální práce a jejích klientů.
Pasivní adaptace • Deklarují se svou situací nespokojenost. • I přesto, že vyjadřují touhu po změně, si nemyslí, že k ní může v dohledné době dojít. • „Když chcete, pomozte mi, ale stejně to k ničemu nebude.“
Záměrná exkluze • Deklarují statut spíše chudých, nicméně jsou se svou situací spokojeni a přesvědčení o tom, že mají život ve svých rukou. • Nicméně chtějí změnu • Od sociální práce očekávají vysoce individuální přístup a práci s těmi, kteří pomoc skutečně potřebují
Zasloužilí chudí • Absolutně všechny respondentky vyjadřují nesouhlas s nelegální prací • Deklarují sebevzdělávání jako jeden ze svých koníčků • Chudí jsou ti, kdo pracují v dělnických profesích, tedy ti, co mají nízké příjmy a také samoživitelky • O tyto lidi by se měl postarat především stát, obec a oficiální organizace
Závěry – rodiny ve způsobech zvládání Způsoby zvládání života v chudobě nebo v ohrožení chudobou českých rodin s nezletilými dětmi v zásadě korespondují s teoretickým obrazem.
Závěry – rodiny ve způsobech zvládání Co se týče role sociální práce, resp. jejího obrazu, tak jak vyplynul z výsledků výzkumu – sociální práce je vnímána obecně jako podpora lidem, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Pokud byla v minulosti pro respondenty výzkumu přínosem, pak v pomoci s bydlením.
Závěry – rodiny ve způsobech zvládání Nicméně bydlení respondenti obvykle označovali také jako svoji současnou nejproblematičtější oblast. Nabízí se otázka, jak lze popsat úspěšnou intervenci sociální práce v oblasti bydlení. Zdá se, že zajistit náhradní ubytování nestačí.
Rodiny mimo způsoby zvládání – základní popis souboru Mimo strategie 136 rodin, tj. 52 % z výzkumného vzorku. - z toho 111 rodin jsou ohrožené chudobou 81,6% - 22 rodin chudé – 16,2% Model rodinného soužití v domácnosti: 2 dospělí + 2 děti - 26,5% 2 dospělí + 1 dítě – 18,4% 1 dospělý +1 dítě - 18,4% 1 dospělý + 1dítě - 8% 3 děti - 25%
Rodiny mimo způsoby zvládání – finanční situace Většina rodin uvádí, že jejich příjmy se většinou skládají z mezd ALE více než ½ odpovědí uvádí významné příjmy z dávek Možné interpretace: Přeceňování vlastních příjmů, neochota být vnímáni jako příjemci sociálních dávek atd.
Rodiny mimo způsoby zvládání – finanční situace Největší výdaje mají rodiny s výdaji na bydlení (52,2%) a na jídlo (36,8%). Peníze domácnostem chybí na jinou formu bydlení (13,2 % respondentů), vybavení domácnosti (19,9% respondentů), dovolenou (11% respondentů) a oblečení (9,6%) respondentů. Nejvíce rodinám chybí peníze na výdaje spojené s bydlením. (Pokud sečteme výdaje na
pořízení jiné formy bydlení a vybavení domácnosti, tak tuto odpověď uvedla třetina respondentů.)
Rodiny mimo způsoby zvládání bydlení
Rodiny mimo způsoby zvládání bydlení
Rodiny mimo způsoby zvládání bydlení
Rodiny mimo způsoby zvládání – postoje k řešení Na koho se může respondent v případě problémů obrátit: - 77,9% odpovědí - na rodinu - 32,4 % na známé, přátele, sousedy - 15,4 % odpovědí – na oficiální organizace - ¼ odpovědí - respondent spoléhá hlavně sám na sebe.
Rodiny mimo způsoby zvládání – subjektivní hodnocení • Svou domácnost 3/4 respondentů označují jako „ani chudou, ani bohatou“. Za spíše chudé se považuje 1/4 odpovídajících. • Téměř 1/2 respondentů se v blízké době (do jednoho roku) obává chudoby. Obavy jsou spojeny především se strachem ze ztráty či snížení dávek (41,2% respondentů), ze zvyšování cen (23,5% respondentů) a ztráty bydlení (11, 8% respondentů).
Rodiny mimo způsoby zvládání – sociální život 71,9 respondentů se cítí být součástí společnosti. Z institucí největší důvěru vyjadřují respondenti ke školským zařízením (školy a školky – 85,3%), na dalším místě jsou sociální odbory obecních úřadů (48,1 %) a místa výplaty dávek (45,6%) a Policie ČR (44%)
Rodiny mimo způsoby zvládání – sociální práce Sociální práce je - potřebná - 88,2% respondentů - potřebná i pro ně - 60,3%
2/3 respondentů či členů jejich domácnosti již služeb sociální práce využila. Šlo o: - o dávky (38,4% odpovědí), pobytové služby (30,2% odpovědí) a poradenství (27,9% odpovědí). Ve ¾ se jednalo o spolupráci dlouhodobou, která byla hodnocena jako přínosná.
Klastrová analýza Pomocí klastrové analýzy pak bylo možné v rámci nezařazených rodin do literaturou popsaných způsobů zvládání určit typologicky přirozené skupiny rodin dle jejich vzájemné podobnosti. Vzniklo tak rozčlenění souboru 136 rodin do 5 skupin, vzájemně si podobnějších jednotek.
1. Zadlužení vlastníci bydlení Negativní obraz sociální práce bez osobní zkušenosti Nepochopitelné požadavky SP, spolupráce nebyla přínosná, nedůvěra, chování SP označuje jako negativní, nevyužil
Spokojenost v oblasti bydlení Nemá přání se stěhovat, má vlastní bydlení
Trh práce Je snadné získat pracovní místo
Subjektivní hodnocení Cítí se jako chudý, ale součástí společnosti 50 rodin – z toho 48 ohrožených chudobou (uvedli malé úspory a problémy se splácením dluhů)
RODINY ZADLUŽENÉ V DŮSLEDKU POŘÍZENÍ BYDLENÍ, OBAVA ZE ZÁVISLOSTI NA SP Podobnost se způsobem distinkce – vyhýbání.
2. Vděční klienti sociální práce nespokojení v oblasti bydlení Pozitivní obraz sociální práce s osobní zkušeností Požadavky jsou pochopitelné, přínosná, důvěřuje, opakovaně využívá, chování SP hodnotí jako pozitivní
Nespokojenost v oblasti bydlení Nemá vlastní bydlení, má přání se odstěhovat
Nemateriální hodnotová orientace Tvůrčí činnost, práce pro druhé, trávení volného času dle svých představ
Celkem 30 rodin: 12 chudých rodin a 18 ohrožených chudobou (ti uváděli žádné úspory a problémy se splácením dluhů) Podobné rysy se způsobem adaptace – pozitivní adaptace.
3. Nerealistické představy o své situaci Integrovaný s přístupem ke zdrojům. Spokojený, včetně svých příjmů a úspor. Spokojený se situací na trhu práce. Bez názoru a zkušenosti se SP, případně s jednorázovou zkušeností Celkem: 33 rodin ALE - 4 rodiny chudé, 27 ohrožených chudobou (malé úspory a problémy se splácením dluhů), z toho u 6 rodin jeden člen domácnosti nezaměstnaný 2 mimo ohrožení chudobou Podobnost s defenzivním způsobem „únik z reality“.
4. Autonomní orientovaní na sociální kontakty se špatnou prací Nejisté zaměstnání Nejsou spokojeni s jistotou práce, nespokojeni s výší platu.
Autonomní Pro úspěch nejsou podstatné vnější okolnosti – např. doba, pohlaví, národnost atd.
Orientovaní na sociální kontakty s lidmi 17 rodin : 2 rodiny chudé, 15 ohrožených chudobou (malé úspory a problémy se splácením dluhů) Podobnost s defenzivním způsobem „pojďme s tím něco dělat“.
5. Nezaměstnaní s obavami o bydlení Obavy ze ztráty bydlení. Oba rodiče nezaměstnaní na ÚP. U muže opakovaná nezaměstnanost.
5 rodin: 2 chudé rodiny, 3 chudobou ohrožené rodiny (dluhy a malé úspory) U chudých rodin podobnost s pasivní adaptací (způsob adaptace) či naprostou rezignací (defenze). U ohrožených chudobou – rysy instrumentalizace situace (adaptace).
Závěry – rodiny mimo způsoby zvládání Nevyužitý potenciál sociální práce Pozitivní obraz sociální práce + důvěra v sociální odbory obecních úřadů – potenciál pro sociální práci (kterou využívají ale především v oblasti dávek a pobytových služeb).
Oddalování řešení situace Závažnost situace si mnoho rodin nepřipouští (61% rodin mimo způsoby bylo zařazeno do „vyhýbání“ či „úniku z reality“, v případě problémů se snaží řešit situaci sami, s pomocí rodin a přátel. Může docházet k prohlubování problémů či nechuti je řešit, pokud počáteční aktivity nepřinesly úspěch. Potíže s přijetím role „klientů“
Závěry – rodiny mimo způsoby zvládání Trh práce rodiny nechrání Jen necelá ¼ mužů a ¼ žen nezaměstnaná. Ohrožení vnějšími faktory V souvislosti s chudobou se cítí být ohroženi vnějšími faktory, na které nemají vliv – snižování dávek, zvyšování cen.
Bydlení jako zásadní problém. Pokud problém bydlení rodiny vyřešily, „založily“ si na další možné problémy v budoucnu.
Závěry výzkumu Jaké jsou způsoby zvládání chudoby nebo ohrožení chudobou v jednotlivých fázích sociální diskvalifikace, ve kterých se domácnosti rodin s nezletilými dětmi nachází?
Způsoby zvládání českých rodin v zásadě korespondují s teoretickým obrazem.
Závěry výzkumu • Statut ohrožených je právě to, co je odděluje od „opravdu chudých a potřebných“ a pomáhá věřit ve svou vlastní samostatnost a schopnost mít život ve svých rukou. • „Ještě nejsem klientkou sociální práce = ještě jsem na tom dobře.“ • Ohrožení i chudí se potýkají především s problémy v oblasti bydlení.
Závěry výzkumu Jakou roli v uvedených způsobech zvládání hraje sociální práce?
• Zachránkyně a řešitelka nejakutnějších problémů • Distancují se od ní ti, kterým by stačila její preventivní funkce • Podpora lidem, kteří se ocitli
Závěry výzkumu • Pozitivní obraz sociální práce – prostor pro využití tohoto potenciálu • Nicméně potíže s přijetím role „klienta sociální práce“ • Vše se točí kolem bydlení
Literatura BUDOWSKI, M., TILLMANN, R., KEIM, W., AMACKER, M. (2010) Conceptualizing "precarious prosperity": Empirical and theoretical elements for debate. International Journal of Comparative Sociology, roč. 51, č 4, s. 268-288. Dostupné na: http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?page=2 &qid=3&log_event=no&viewType=fullRecord&SID=4CA 542%40C99nG6h2l9FI&product=WOS&doc=17&search _mode=Refine [on-line] [17. 05. 2013] DUBSKÁ D. (2013) Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012. Český statistický úřad. [Online]. Červen 2013. cit. [19.08.2013]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/950018168 2/$File/115911a%20s%20lit.pdf KELLER, J. (v tisku pro rok 2013a) Posvícení bezdomovců. Praha: Sociologické nakladatelství.
LEISERING, L., LEIBFRIED, S. (1999) Time and Poverty in Western Welfare States. Cambridge University Press. SIROVÁTKA, T. (2000) Sociální dávky a jejich příjemci: na „sociální trampolíně“, nebo ve slepé uličce? In Sociologický časopis, roč. 36, č. 2, s. 181 – 199. SOKAČOVÁ, L. (2013) Rodinná a sociální politika. In Česká republika: Úpadek a rezignace. Národní zpráva české koalice Social Watch za rok 2012. Praha: Ekumenická akademie. Dostupné na http://www.socialwatch.cz/wpcontent/uploads/2013/08/0065_EA_SW_zprava-CR2013_A5_web.pdf
ŠUSTOVÁ, Š. (2013) Měření chudoby a příjmová chudoba v České republice. In Z České demografické společnosti. Demografie, roč. 55 (2013), č.2. s. 158. cit. [01.07.2013] dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8E004C7C95/$ File/180313q2.pdf VAN DER LAND, M., DOFF, W. (2010) Voice, exit and efficacy: dealing with perceived neighbourhood decline without moving out. In Journal of Housing and the Built Environment, roč. 25, s. 429-445. Dostupné na WWW: repository.tudelft.nl/assets/uuid:336985bd86db.../vander_Land.pdf [on-line] [30. 06. 2013] WADSWARTH, M. E. (2012) Working with Low-income Families: Lessons Learned from Basic and Applied Research on Coping with Poverty-related Stress. In Journal of Contemporary Psychotherapy, roč. 42, č. 1, s. 17 – 25.
Otázky do diskuse: •Jak může sociální práce pomoci řešit problémy s bydlením?
•Jak může sociální práce včasněji zasahovat v situaci rodin ohrožených chudobou?
