Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a žurnalistiky
Lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením Série story pro regionální pˇrílohu MF DNES Brno
People at risk of poverty and social exclusion A series of stories for regional attachment MF DNES Brno
Bakaláˇrská diplomová práce
Irena Diatelová
Brno 2015
Vedoucí práce: PhDr. Jiˇrina Salaquardová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakaláˇrskou práci vypracovala samostatnˇe s použitím pramen˚u a literatury uvedené v bibliografii.
......................................... Irena Diatelová V Brnˇe dne 6. ledna 2015
2
Na tomto místˇe bych ráda podˇekovala PhDr. Jiˇrinˇe Salaquardové, vedoucí mé bakaláˇrské diplomové práce, za trpˇelivost, cenné rady, odbornou pomoc a pˇripomínky. Dále chci také podˇekovat respondent˚um a cˇ len˚um brnˇenské redakce MF DNES, kteˇrí mi ochotnˇe vˇenovali sv˚uj cˇ as. Velké díky rovnˇež patˇrí brnˇenským neziskovým organizacím za ochotnou pomoc pˇri hledání respondent˚u pro story. Jmenovitˇe dˇekuji Diecézní charitˇe Brno, romskému stˇrediku Drom, obˇcanskému sdružení IQ Roma servis a redakci Nového Prostoru.
3
Anotace Cílem bakaláˇrské práce je vytvoˇrit praktický výstup – soubor story o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením, které jsou urˇcené pro jihomoravskou pˇrílohu MF DNES Brno. Metodologická cˇ ást vymezuje výzkumné otázky a metodu kvalitativního výzkumu –hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Teoretická cˇ ást práce se zamˇeˇruje na definici žánru story a feature, dále se zabývá chudobou a sociálním vylouˇcením. Empirická cˇ ást popisuje deník Mladá fronta DNES a pˇrístup k žánru story v regionální redakci MF DNES Brno. Tv˚urˇcí cˇ ást se skládá z kritické reflexe story, které jsou pˇrílohou této bakaláˇrské práce.
Klíˇcová slova tv˚urˇcí práce, story (pˇríbˇeh), Mladá fronta DNES Brno, jihomoravská pˇríloha MF DNES, chudoba, sociální vylouˇcení, sociálnˇe vylouˇcené lokality v Brnˇe, mapa sociálnˇe vylouˇcených lokalit v Brnˇe, sociální služby v Brnˇe
Annotation The aim of bachelor thesis is to create a practical output - collection of story about people at risk of poverty and social exclusion. This collection of story is written for regional supplement of Southern Moravia MF DNES Brno. The methodological part defines the research questions and method of qualitative research – in-depth interview. The theoretical part deals with the definition of the genre of feature and story, it also deals with the definition of poverty and social exclusion. The empirical part describes the Mladá fronta DNES journal and the form of the genre of story in MF DNES Brno. The creative part consists of critical reflection of story, which are included in the supplement of this bachelor thesis.
Key words creative thesis, story, poverty, social exclusion, Mladá fronta DNES Brno, South Moravia Supplement of MF DNES, socially excluded localities in Brno, map of socially excluded localities of Brno, social service in Brno
4
Obsah Obsah
5
1
ÚVOD
7
2
ˇ CÁST K METODOLOGII 2.1 Metodologická východiska . . 2.1.1 Rešerše . . . . . . . . 2.1.2 Kvalitativní rozhovory 2.2 Shrnutí . . . . . . . . . . . . .
3
4
5
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
ˇ TEORETICKÁ CÁST 3.1 Struˇcnˇe k charakteristikám žánru story a feature . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Feature . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Story (pˇríbˇeh) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 K tématu chudoby a sociálního vylouˇcení . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Chudoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Sociální vylouˇcení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Skupiny ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením . . . . . . 3.2.4 Sociální služby v Brnˇe urˇcené lidem v nepˇríznivé životní situaci 3.2.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ EMPIRICKÁ CÁST 4.1 Popis cílového média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Náklad, prodej, cˇ tenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 4.1.2 Ctenᡠri MF DNES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Mladá fronta DNES – regionální redakce Brno . . . . . . . . . 4.2.1 Práce v brnˇenské redakci . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Téma chudoby a sociálního vylouˇcení v MF DNES Brno 4.2.3 Žánr story v MF DNES Brno . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ CÁST ˇ ˚ CÍ TVUR 5.1 Rizika spojená se zpracování citlivých lidských pˇríbˇeh˚u . . 5.2 Zp˚usob komunikace s respondentem (aktivní naslouchání) 5.2.1 Typy otázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Chyby a nedostatky ve vnímání . . . . . . . . . . 5.3 Reflexe story . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . .
9 9 9 9 10
. . . . . . . . . .
11 11 11 13 15 16 16 18 24 25 30
. . . . . . . .
31 31 31 32 32 32 33 34 36
. . . . .
37 37 37 38 38 39
5.4
5.3.1 Výbˇer respondent˚u . . . . . . . . . . . 5.3.2 Osobní setkání . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Editace text˚u . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 Anonymita ve story . . . . . . . . . . . 5.3.5 Autorizace . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.6 Zpˇetná vazba editorky MF DNES Brno Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
39 41 43 45 45 47 48
6
ˇ ZÁVER
49
7
Seznam použité literatury
51
Jmenný rejstˇrík
58
Seznam tabulek
61
Seznam obrázku˚
63
ˇ PRÍLOHY
64
A Story A.1 O manželových dluzích netušila, ted’ má problémy . . . . A.2 Ubytovna dneska znamená domov, ˇríká invalidní d˚uchodce A.3 Ze dna se cˇ lovˇek sám tˇežko dostává zpˇet . . . . . . . . . . A.4 Dˇetství ho straší ještˇe v dospˇelosti . . . . . . . . . . . . . A.5 Pˇrišli o byt, ted’ musí žít oddˇelenˇe . . . . . . . . . . . . . A.6 Na dlažbu ho dostal jeho pˇríbuzný . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
65 65 66 67 68 69 70
. . . .
71 71 73 75 77
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
B Výzkumné rozhovory v redakci MF DNES Brno ˇ B.1 Rozhovor cˇ . 1: Hana Cernohorská, vedoucí redakce MF DNES Brno B.2 Rozhovor cˇ . 2: Kristýna Kašpárková, editorka MF DNES Brno . . . B.3 Rozhovor cˇ . 3: Zuzana Taušová, redaktorka MF DNES . . . . . . . B.4 Rozhovor cˇ . 4: Klára Kubíˇcková, redaktorka MF DNES . . . . . . .
Celkový rozsah: 23 033 slov Rozsah tv˚urˇcí cˇ ásti: 5 915 slov
6
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
1. ÚVOD ˇ Chudoba a sociální vylouˇcení se stávají stále diskutovanˇejším tématem. Rada lidí žije od výplaty k výplatˇe a jejich mˇesíˇcní pˇríjmy sotva pokryjí výdaje na zajištˇení základních životních potˇreb. Mnozí jedinci se cˇ ím dál víc zadlužují a bez pravidelného pˇríjmu nemají šanci své dluhy nikdy splatit. Dávky státní sociální podpory se pro nˇe stávají cˇ asto jediným zdrojem pˇríjm˚u. Pˇritom v podobné situaci se m˚uže ocitnout kdokoliv z nás – staˇcí jedna neˇcekaná událost, která zmˇení celý náš život. Vážný pracovní úraz, autonehoda, živelní událost, ztráta zamˇestnání, p˚ujˇcka kamarádovi. Nedostatek finanˇcních prostˇredk˚u s sebou pˇrináší ˇradu omezení: ve vzdˇelávání a následnˇe pak i v pracovním uplatnˇení. Omezené jsou i možnosti bydlení – kv˚uli nedostatku penˇez si lidé nemohou dovolit zaplatit kauci na nájem, popˇrípadˇe provizi realitní kanceláˇri, a tak jim nezbývá nic jiného než bydlet v azylových domech nebo na pˇredražených komerˇcních ubytovnách, jejichž majitelé bohatnou na neštˇestí druhých. Odhaduje se, že jenom na ubytovnách po Brnˇe žije pˇres 1 400 lidí, z toho více než 300 dˇetí. V horším pˇrípadˇe se lidé kv˚uli nedostatku penˇez ocitají pˇrímo na ulici. Lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením se stávají terˇcem kritiky – jsou obviˇnování ze zneužívání sociálních dávek, kritizováni za neschopnost hospodaˇrit s penˇezi nebo napˇríklad z neschopnosti postavit se na vlastní nohy. Jelikož téma chudoby a sociálního vylouˇcení nebylo doposud zpracováno pomocí novináˇrských prostˇredk˚u, rozhodla jsem se skloubit své studijní obory dohromady a zamˇeˇrit se ve své bakaláˇrské práci na pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociální exkluzí. Tato bakaláˇrská práce tedy pˇredstavuje problémy spojené s chudobou a sociálním vylouˇcením pomocí lidských pˇríbˇeh˚u, které dokážou zprostˇredkovat složité téma atraktivnˇejším zp˚usobem. Díky tomu se mohou cˇ tenáˇri s tématem ztotožnit a více mu porozumˇet. Ideálním žánrem pro zpracování takových lidských pˇríbˇehu se jeví žánr story, jenž poutavˇe vypráví pˇríbˇeh osoby, která se ocitla v tíživé životní situaci. Jako cílové médium pro umístˇení souboru lidských pˇríbˇeh˚u jsem zvolila jihomoravskou regionální pˇrílohu deníku Mladá fronta DNES. Cílem této práce je tedy vytvoˇrit souboru story, které se zamˇeˇrují na životní pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením. Tyto pˇríbˇehy jsou urˇcené pro jihomoravskou regionální pˇrílohu MF DNES Brno a jejich cílem je seznámit cˇ tenáˇre s životními pˇríbˇehy lidí, jenž se kv˚uli r˚uzným životním událostem ocitli na pokraji chudoby. Abych mohla naplnit cíl této práce, nejdˇríve musím stanovit postup tvorby story v cílovém médiu. Autorským zámˇerem je ukázat, že se lidé ocitají v tíživé situaci z r˚uzných d˚uvod˚u. Zároveˇn chci poukázat na to, že všeobecnˇe rozšíˇrený názor hlásající, že se chudoba a sociální vylouˇcení týká pouze romského etnika, není pravdivý. Tato práce je rozdˇelena do cˇ tyˇr cˇ ástí: metodologické, teoretické, empirické a tv˚urˇcí. Metodologická cˇ ást práce pˇredstavuje metody použité pˇri tvorbˇe této bakaláˇrské práce a zároveˇn se podrobnˇeji vˇenuje zvolené metodˇe kvalitativního výzkumu – polostrukturovanému hloubkovému rozhovoru. Cílem kvalitativních rozhovor˚u je zjistit, jakým zp˚usobem redakce MF DNES Brno pˇristupuje k žánru story a jaká jsou pravidla pro tvorbu tohoto žánru. Teoretická cˇ ást se zamˇeˇruje na definici žánru story a dále pak na definici žánru feature, který se žánru story v lecˇcem podobá. Teoretická kapitola se zároveˇn struˇcnˇe zmiˇnuje o chudobˇe a sociálním vylouˇcením a problémech s nimi souvisejícími. Jelikož jsou tv˚urˇcí texty spjaty s Brnem, pˇredstavuje teoretická cˇ ást sociálnˇe vylouˇcené lokality v Brnˇe a zároveˇn sociální služby v Brnˇe urˇcené osobám ohroženým chudobou a sociální exkluzí. 7
Empirická cˇ ást se soustˇredí na pˇredstavení deníku Mladá fronta DNES. Na základˇe polostrukturovaných kvalitativních rozhovor˚u se cˇ leny redakce MF DNES Brno, které jsou souˇcástí pˇríloh této diplomové práce, pˇredstavuje kapitola pravidla, jimiž se ˇrídí redaktoˇri pˇri zpracovávání žánru story pro MF DNES Brno. Tˇemito pravidly se pak budu ˇrídit pˇri tvorbˇe souboru story urˇcenému pro toto cílové médium. Tv˚urˇcí cˇ ást konfrontuje autorské texty s odbornou teorií žánru story a s názory pracovník˚u redakce MF DNES Brno. Tv˚urˇcí cˇ ást zároveˇn obsahuje zpˇetnou vazbu editorky MF DNES Brno k autorským text˚um. Samotné tv˚urˇcí texty jsou pak souˇcástí pˇrílohy této bakaláˇrské práce, stejnˇe tak pˇrepisy kvalitativních rozhovor˚u se cˇ leny redakce MF DNES Brno.
8
ˇ 2. CÁST K METODOLOGII Tato diplomová práce je prakticky zamˇeˇrená. Jejím hlavním cílem je vytvoˇrit praktický výstup, tedy šestici lidských pˇríbˇeh˚u zamˇeˇrených na chudobu a sociální vylouˇcení. Cílem práce tedy není provádˇet výzkum, ale vytvoˇrit praktický produkt, jenž je opˇrený o teoretické poznatky. Jedním ze základních informaˇcních pramen˚u jsou kvalitativní polostrukturované rozhovory s vybranými pracovníky brnˇenské regionální reˇ dakce MF DNES. Cerpala jsem rovnˇež i z vlastních zkušeností z brnˇenské redakce MF DNES, kde jsem strávila tˇri mˇesíce na praxi. Tato kapitola se tedy zamˇeˇruje na popis výzkumné metody kvalitativního rozhovoru a výbˇer respondent˚u pro kvalitativní rozhovory. Cílem polostrukturovaných rozhovor˚u je zjistit, jak se v brnˇenské regionální redakci MF DNES pˇristupuje k žánru story – jakou podobu story redakce preferuje, jaké jsou znaky a pravidla story v MF DNES Brno apod. Pˇri tvorbˇe žánru story pro MF DNES Brno se budu opírat o informace získané z kvalitativních rozhovor˚u a o informace získané z odborné literatury zabývající se žánrem story.
2.1 2.1.1
Metodologická východiska Rešerše
Pˇri psaní diplomové práce jsem se opírala o odbornou literaturou zabývající se žánrem story a feature. Dále jsem pak pracovala s literaturou vˇenující se problematice chudoby a sociálního vylouˇcení. Využívala jsem jak cˇ eské, tak zahraniˇcní odborné zdroje. Pracovala jsem i s dalšími prameny. Pˇredevším se jednalo o internetové zdroje, napˇríklad údaje uveˇ a Unie vydavatel˚u. Rovnˇež dené na stránkách spoleˇcnosti MAFRA, dále jsem využívala statistiky ABC CR jsem používala informace ze stránek brnˇenských neziskových organizací, jejichž cílovou skupinou jsou lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením. Zároveˇn jsem v období kvˇeten až ˇríjen 2014 náhodnˇe proˇcítala story v Mladé frontˇe DNES, zejména v regionální brnˇenské pˇríloze.
2.1.2
Kvalitativní rozhovory
Pro úˇcely této práce se jako nejvhodnˇejší výzkumná metoda jeví polostrukturovaný kvalitativní rozhovor, díky nˇemuž získám vˇetší pˇrehled o práci v redakci MF DNES Brno. Polostrukturovaný kvalitativní rozhovor je jednou z metod, s jejíž pomocí m˚uže výzkumník získávat data pro kvalitativní výzkum. Rozhovor má jasnˇe definovaný úˇcel, osnovu, zároveˇn je ale dostateˇcnˇe pružný pˇri získávání informací. (Hendl, 2008: 164) Díky této metodˇe m˚uže být úˇcastník pˇrítomen pˇri sbˇeru dat, zároveˇn se m˚uže pˇri rozhovoru doptat na rozšiˇrující informace, popˇrípadˇe pˇridat nové otázky. Cílem kvalitativních rozhovor˚u je získat co nejvíce informací, které mi pomohou odpovˇedˇet na dvˇe výzkumné otázky: Jak se v regionální redakci MF DNES Brno tvoˇrí žánr story? Jak vypadá typický cˇ tenáˇr MF DNES Brno? S dotazovanými jsem vedla rozhovor pomocí návodu obsahující seznam otázek cˇ i témat, které je nutné probrat v rámci výzkumného rozhovoru. (Hendl, 2008: 174) K prohloubení odpovˇedí respondenta jsem použila tzv. sondážní otázky, jež však nejsou v pˇrepisu rozhovor˚u uvedeny. (Hendl, 2008: 170) Hlavním tématem rozhovoru s pracovníky brnˇenské redakce MF DNES byl žánr story. Otázky se týkaly zejména 9
pˇrípravy na setkání s respondentem a okruhu témat, jimž by se mˇel novináˇr pˇri rozhovoru s respondentem vˇenovat. Zabývala jsem se i znaky žánru story v MF DNES Brno, preferovanou podobou story i formálními náležitostmi žánru. Pˇrestože jsem použila výzkumnou metodu kvalitativního rozhovoru, nejde o výzkum v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o vyjasnˇení požadavk˚u regionální redakce MF DNES Brno na žánr story. Informace získané z kvalitativních rozhovor˚u slouží jako základní charakteristika, kterou se budu ˇrídit pˇri tvorbˇe žánru story pro MF DNES Brno a její typické cˇ tenáˇre. Výbˇer respondentu˚ kvalitativních polostrukturovaných rozhovoru˚ Respondenty pro kvalitativní rozhovory jsem vybírala tzv. metodou snˇehové koule. Hendl ji definuje jako metodu, „kdy výzkumník zvolí jednoho nebo nˇekolik málo jedinc˚u k interview“ (Hendl, 2008: 152). Tyto vybrané osoby pak zprostˇredkují kontakt na další potenciální úˇcastníky výzkumu. Miovský dodává, že princip metody snˇehové koule je založený na „kombinaci úˇcelového výbˇeru a prostého náhodného výbˇeru“ (Miovský, 2006: 131). ˇ Nejdˇríve jsem tedy oslovila Hanu Cernohorskou, vedoucí brnˇenské regionální redakce MF DNES. ˇ Hana Cernohorská mi následnˇe doporuˇcila redaktorky MF DNES: Kláru Kubíˇckovou a Zuzanu Taušovou. Obˇe redaktorky p˚usobí v Mladé frontˇe DNES dlouhodobˇe. V souˇcasné dobˇe obˇe pracují pro centrální redakci MF DNES v Praze, avšak pˇrispívají i do brnˇenské regionální pˇrílohy MF DNES. Zuzana Taušová pracovala tˇri roky jako redaktorka MF DNES Brno, od srpna 2014 pˇrešla do pražské redakce MF DNES. Abych pokryla celý proces zpracování žánru story v MF DNES Brno, zahrnula jsem do výzkumných rozhovor˚u i Kristýnu Kašpárkovou, editorku brnˇenské redakce MF DNES, která dohlíží na obsah a úpravu jednotlivých cˇ lánk˚u. Respondenty jsem zpovídala v ˇríjnu a v listopadu roku 2014, jejich odpovˇedi jsem nahrávala na diktafon a následnˇe jsem je pˇrepsala. Celková délka rozhovor˚u nepˇresáhla hodinu. Pˇrepis rozhovor˚u je souˇcástí pˇrílohy této bakaláˇrské práce.
2.2
Shrnutí
Cílem kvalitativních polostrukturovaných rozhovor˚u se cˇ leny brnˇenské regionální redakce Mladé fronty DNES bylo zjistit co nejvíce informací o žánru story (pˇríprava na rozhovor s respondentem, okruhy témat, pravidla a formální náležitosti story apod.). Kvalitativní polostrukturovaný rozhovor umožˇnuje výzkumníkovi zúˇcastnit se sbˇeru dat a dává mu tak možnost položit respondentovi další otázky, které prohloubí odpovˇedi respondenta, popˇr. umožní výzkumníkovi položit novou otázku. Pˇrestože jsem použila výzkumnou metodu kvalitativního rozhovoru, nejedná se v pravém slova smyslu o výzkum, ale spíše o získání základních charakteristik, které na žánr story klade regionální redakce MF DNES Brno. O získané informace se následnˇe opˇru pˇri tvorbˇe žánru story o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením. Výbˇer respondent˚u polostrukturovaných kvalitativních byl proveden tzv. metodou snˇehové koule, kdy jeden vybraný úˇcastník pr˚uzkumu doporuˇcil další potenciální úˇcastníky kvalitativních rozhovor˚u. Zároveˇn jsem se mohla opírat o znalost redakce, kde jsem strávila tˇri mˇesíce na praxi, a dále pak o znalost obsahu Mladé fronty DNES Brno.
10
ˇ 3. TEORETICKÁ CÁST Teoretická cˇ ást se skládá ze dvou podkapitol. První z nich se struˇcnˇe vˇenuje žánru story a feature, definuje je, zmiˇnuje teoretická pravidla a shrnuje základní rozdíly mezi nimi. Druhá podkapitola se struˇcnˇe zamˇeˇruje na chudobu a sociální vylouˇcení, jelikož tématem této diplomové práce jsou pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociální exkluzí. Podobnˇeji se zamˇeˇruji na typy sociálního vylouˇcení, zejména na prostorové vylouˇcení, a zmiˇnuji i seznam sociálnˇe vylouˇcených lokalit v Brnˇe. Závˇer podkapitoly blíže specifikuje skupiny ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením, dále hovoˇrí o sociálních službách, které mohou lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením využít na území mˇesta Brna.
3.1
Struˇcnˇe k charakteristikám žánru story a feature
Tato podkapitola se zamˇerˇuje na definici žánru story a na teoretická pravidla, které je nezbytné dodržet pˇri tvorbˇe tohoto žánru. Podkapitola se zároveˇn vˇenuje i žánru feature, protože má žánrem story podobné rysy. Jádrem story a feature je znázornˇení lidských emocí, s nimiž se m˚uže cˇ tenáˇr ztotožnit. Podle Keeblea je obliba lidských pˇríbˇeh˚u „zakoˇrenˇená v žurnalistické kultuˇre, která zd˚urazˇnuje d˚uležitost lidských zdroj˚u oproti abstraktním myšlenkám“ (Keeble, 1994: 125). Závˇer kapitoly shrne rozdíly mezi tˇemito žánry. Kapitola okrajovˇe mluví i o žánru news feature. Pˇri definování žánru se budu opírat nejen o publikace z cˇ eského, ale i z anglosaského prostˇredí, nebot’ toto prostˇredí mˇelo a má na podobu cˇ eské žurnalistiky velký vliv. Na základˇe definice žánru story a komparace s daty z kvalitativních polostrukturovaných rozhovor˚u poté vytvoˇrím soubor šesti lidských pˇríbˇeh˚u (story), které jsou praktickým výstupem této práce.
3.1.1
Feature
Pojem feature (z angl. dramatizovaný pˇríbˇeh; též fíˇcr) v cˇ eském pojetí oznaˇcuje „zvláštní cˇ lánek s charakˇ rík, 2012: 68). teristickými rysy, cˇ asto pravidelný, uveˇrejˇnovaný také ve výrazné úpravˇe“ (Burgr, Cuˇ Ještˇe v nedávné dobˇe však nebyl pojem feature v cˇ eském prostˇredí v˚ubec známý. Napˇríklad Bartošek jím rozumˇel žánr, jenž spojoval rozhlasovou publicistiku s umˇením. Pˇrirovnával feature ke koláži, protože jej tvoˇrí „montáž zpráv, vyprávˇení a publicistiky s hudbou, literárními doplˇnky a zvukovými triky“ (Bartošek, 1997: 65). Tento nedostatek však pozdˇeji doplˇnuje a ˇríká, že v dnešní dobˇe patˇrí feature mezi nejˇctenˇejší a nejsledovanˇejší složky dnešní žurnalistiky. Bartošek se inspiruje Mencherem a tvrdí, že úkolem featureu je vybírat líbivá a zajímavá témata, jež nemusí být nutnˇe d˚uležitá. (Mencher in Bartošek, 2002: 52) Praktická encyklopedie žurnalistiky (2002) už je na tom se znalostí žánru feature o poznání líp, feature tu má dokonce dva významy. V rozhlasové publicistice pˇredstavuje feature žánrovou formu, jež leží na rozhraní pásmového typu a umˇelecké literárnˇe dramatické tvorby. Druhý význam chápe feature jako druh publicistického textu, jenž se používá v investigativní žurnalistice a zároveˇn jako „druh reportážní tvorby, kdy se jeho tv˚urce snaží získat jedineˇcná fakta z archiv˚u, odborných pramen˚u cˇ i vlastního pozorování. . . “ (Osvaldová a Halada, 1997: 60–61).
11
Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace pozdˇeji doplˇnuje, že feature je reportáž s hloubkovou analýzou, jejímž úkolem je interpretovat dˇení. (Osvaldová a Halada, 2007: 70) Obˇe publikace se shodují na tom, že featurem m˚uže být oznaˇcován také nejzajímavˇejší cˇ lánek v cˇ asopisu, hlavní program v rozhlase cˇ i televizi nebo také hlavní událost. Problematice vymezení žánru feature se podrobnˇeji vˇenuje i Burgr. Feature v cˇ eském prostˇredí považuje za samostatný publicistický žánr, jehož tématem je spoleˇcenský problém (napˇr. trend, jev, fenomén, popˇr. událost). Daný problém je ilustrovaný skrze pˇríbˇeh konkrétních osob, autor pak téma zobecˇnuje a vztahuje na celou skupinu1 . Pˇríbˇehy lidí, které spojuje urˇcitý problém, se prolínají celým textem. Text kromˇe pˇríbˇeh˚u lidí obsahuje názory odborník˚u na daný problém, je zasazen do kontextu a má background. ˇ rík, 2012: 71) „Text jde do vˇetší hloubky, analyzuje události a vysvˇetluje, co se dˇeje, zaˇrazuje (Burgr, Cuˇ ˇ rík, Burgr, 2012: 71). V textu se zároveˇn odráží autorský styl, dˇení do kontextu a interpretuje je“ (Cuˇ barvitý jazyk a osobitý, nemodelový kompoziˇcní postup. M˚uže obsahovat názor autora. Podle Burgera má feature ještˇe svou další podobu – tzv. newsfeature. Newsfeature je „živá“ zpráva o urˇcitém fenoménu, trendu cˇ i problému, který autor popisuje „ze zajímavého a netradiˇcního úhlu pohledu ˇ rík, 2012: 71). na vˇec a prostˇrednictvím pˇríbˇehu, osudu konkrétního cˇ lovˇeka nebo skupiny lidí“ (Burgr, Cuˇ Zpráva je tak rozšiˇruje o lidský rozmˇer. Newsfeature má na rozdíl od feature „pevnˇejší zpravodajskou kompozici, informaˇcní nasycenost“ ˇ (Cuˇrík, Burgr, 2012: 71) a stˇrídmˇejší jazyk. Newsfeature nesmí na rozdíl od feature obsahovat komentáˇre ˇ rík, Burgr, 2012: 71) autora. (Cuˇ Na otázku, co je feature, odpovídá i Wheelerová. Podle ní je feature všechno, co není zpráva. Dle Wheelerové je feature charakteristický nˇekolika vˇecmi: napˇríklad velkou rozmanitostí struktury pˇri psaní featureu, osobním vhledem autora, z cˇ lánku vyznívá jeho hlas. Feature je charakteristický delším rozsahem cˇ i bacgroundem, dále pak argumenty, citacemi cˇ i dialogy. Feature nemá specifické umístˇení, v novinách se prolíná ve všech rubrikách. (Wheeler, 2009: 3) Ruß-Mohl zase chápe feature jako reportáž s pozadím a považuje jej za nejlepší formu pro uchopení tˇežkých a abstraktních témat. Pro feature je podle nˇej charakteristická „obmˇena mezi názorností a abstrakcí, mezi pˇritažlivými skuteˇcnostmi stojícími v popˇredí a informativním pozadím, mezi objasnˇením a závˇereˇcným d˚usledkem“ (Ruß-Mohl 2005: 58). Podle Melvina Menchera je úˇcelem featureu pobavit a/nebo informovat cˇ tenáˇre. Hlavní linii cˇ lánku nese událost nebo slova zpovídaného. (Mencher, 2011: 169) Itule a Anderson tvrdí, že v dnešní dobˇe neexistuje pevná hranice mezi news story a feature, a mnohá média proto nabízejí jejich mix. Úkolem featureu je tedy napˇríklad vytvoˇrit portrét cˇ lovˇeka, vysvˇetlit události, analyzovat dˇení ve svˇetˇe, ve vlastní zemi apod., nauˇcit cˇ tenáˇre, jak nˇeco udˇelat, navrhnout lepší zp˚usob, jak žít v dnešním svˇetˇe, ukázat lidem místa nebo vˇeci, které ještˇe nevidˇeli, pobavit je nebo rozesmát apod. (Itule a Anderson, 2007: 131) Itule a Anderson dˇelí feature do pˇeti základních kategorií: personality profiles, human interest story, trend story, in-depth story a backgrounder. (Itule – Anderson 2007: 133) ˇ Human interest story (též lidsky jímavý pˇríbˇeh) je pˇríbˇeh o lidských osudech. Clánky zobrazují pˇredevším osud nebo pˇríbˇeh konkrétního cˇ lovˇeka. Velkou roli zde sehrává dˇej a zp˚usob, jakým ho lidé prožívají. Podle Keeblea dominuje human interest story zážitek cˇ lovˇeka: jeho utrpení nebo pˇrekonání nepˇríznivého osudu, popˇrípadˇe pˇrežití živelné pohromy, zármutek nebo touha po zmˇenˇe. (Keeble, 2005: 122) Naopak Itule a Anderson poukazují na to, že human interest story má praktickou, emocionální nebo zábavnou hodnotu, pˇritom ale cˇ lánek nemusí být jenom o cˇ lovˇeku. (Itule – Anderson 2007: 134)
1
ˇ rík, Burgr, 2012: 71) Pokud je pˇríbˇeh aktéra jedineˇcný a nedá se úplnˇe zobecnit na celou skupinu, jde spíše o žánr story. (Cuˇ
12
3.1.2
Story (pˇríbˇeh)
ˇ rík, 2012: 50), což V angloamerické prostˇredí se výrazem story obecnˇe oznaˇcuje novinový cˇ lánek (Cuˇ dokazuje i Franklinova definice story: „Story je novinový cˇ lánek . . . publikovaný médii jako souhrn fakt˚u . . . nebo materiál cˇ i události, které poslouží k vytvoˇrení takového cˇ lánku“2 (Franklin, 2005: 255; pˇreklad autorky). Keeble mluví o tzv. human interest story, tedy o pˇríbˇehu zamˇeˇreném na úspˇech, selhání, tragédii nebo emoˇcní historii cˇ lovˇeka, zatímco ostatní faktory (abstraktní, hlubší kulturní, ekonomické a politické faktory) jsou z pˇríbˇehu vyˇrazeny nebo odsunuty. (Keeble, 1994: 247) Pˇríbˇehy o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením, které tvoˇrí pˇrílohu této bakaláˇrské práce, jsou emotivní – zobrazují úspˇechy a neúspˇechy, selhání, nešt’astné události nebo nepˇrízeˇn osudu. O human interest story mluví i Sumner, pˇri zpracovávání cˇ lánku pˇritom zd˚urazˇnuje sociální vnímání a citlivost novináˇre v˚ucˇ i zpovídaným osobám. (Sumner, 2013: 5) Harcup hovoˇrí o úˇcelech znázornˇení tématu pomocí lidských pˇríbˇeh˚u. Zpracování tématu pomocí pˇríbˇehu cˇ lovˇeka umožˇnuje analyzovat aktuální témata a zachytit informace o pozadí. Pˇríbˇeh ale také m˚uže zprostˇredkovat kontroverzní názory nebo pˇredstavit zajímavou osobu, popˇrípadˇe organizaci. (Harcup, 2005: 126) Podle Cappona je aktuálnost lidského pˇríbˇehu druhoˇradá. Mnohem d˚uležitˇejší je pˇríbˇeh cˇ lovˇeka, jeho emoce, prožitek cˇ i atmosféra. Kromˇe poskytování informací o cˇ lovˇeku je cílem pˇríbˇehu cˇ tenáˇre bavit. (Cappon, 2000: 95) Definovat story v cˇ eském pojetí není v˚ubec jednoduché. Encyklopedie praktické žurnalistiky ani Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace výraz story (popˇr. pˇríbˇeh) v˚ubec neznají. ˇ rík, který story chápe jako „pˇríbˇeh, pˇrípadnˇe jako poddruh skupiny S jistou definicí story pˇrichází Cuˇ ˇ rík, 2012: 50). Podle Cuˇ ˇ ríka je story mantrou moderní žurnalistiky žánr˚u oznaˇcovaných jako feature“ (Cuˇ ˇ a v cˇ eském prostˇredí se chápe jako publicistický žánr. (Cuˇrík, 2012: 35) ˇ ríka pˇredstavuje publicistika a zpravodajství dva základní stavební kameny žurnalistiky. OsvalDle Cuˇ dová rozlišuje rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou následovnˇe: „Vztah mezi zpravodajstvím a puˇ rík její definici upˇresˇnuje. blicistikou je vztah mezi faktem a názorem na nˇej“ (Osvaldová, 2005: 14). Cuˇ ˇ Ríká, že zpravodajství by mˇelo být oproštˇeno od subjektivních postoj˚u, názor˚u a stanovisek autor˚u, zaˇ cík, 2012: 58). Podle Bartoška3 je hlavní tímco v publicistice se „osobní angažmá autor˚u vyžaduje“ (Cuˇ funkcí publicistiky pˇresvˇedˇcovat. (Bartošek, 1997: 46) ˇ rík, dodává však, že publicistika má i další funkce – O pˇresvˇedˇcovací funkci v publicistice hovoˇrí i Cuˇ ˇ ríka je publicistika typická individuálním projevem hodnotící, získávací, zábavnou a informaˇcní. Podle Cuˇ ˇ rík, 2012: autora a používá specifických výrazových prostˇredk˚u – jak stylistických, tak jazykových. (Cuˇ 58) Podle Bartoška naplˇnuje funkce publicistiky zejména specifická slovní zásoba, která „pˇrispívá ke zvýšení pozitivního nebo negativního sdˇelení a dodává mu emotivnˇe-expresivního zabarvení“ (Bartošek, 1997: 67). V publicistických cˇ láncích se tak mohou objevovat obrazná a expresivní slova cˇ i neologismy. (Bartošek, 1997: 67) Tomáš Trampota rovnˇež chápe story jako samostatný žánr zobrazující pˇríbˇeh cˇ lovˇeka. Pojem human interest story, jeden z pˇeti druh˚u anglického pojetí featureu podle Itule a Andersona (viz výše), pˇrekládá do cˇ eštiny jako lidsky jímavý pˇríbˇeh. Dodává, že lidské pˇríbˇehy jsou velmi cˇ asto silnou souˇcástí zpravodajství. (Trampota, 2006: 147) Podle Bartoška se story jako nový žánr zaˇcíná v cˇ eském tisku objevovat po roce 1989. (Bartošek, 1997: 65) To však zpochybˇnuje bakaláˇrská práce Šárky Hurdálkové (2011), která se zabývala žánrem story v brnˇenském deníku Rovnost pˇred rokem 1989. Z její práce vyplývá, že story (pˇríbˇeh) se v cˇ eských novinách objevovala už pˇred rokem 1989, cˇ asto též jako samostatný žánr. (Hurdálková, 2011: 30–45) ˇ rík, 2012: 66) se spíš než o nový žánr jedná o nové pojmenování. Podle reportéra Milana Vodiˇcky (in Cuˇ 2 „Story is a news article, or news item, published by the media as a factual account, or the material or events being researched to produce this.” 3 Mezi typické publicistické žánry podle Bartoška patˇrí úvodník (editorial), sloupek, komentáˇr, rozhovor, úvaha, glosa, medailon, recenze, kritika, anketa, karikatura cˇ i polemika. (Bartošek, 1997: 46)
13
Bartošek mluví o story (pˇríbˇehu) jako o žánru, který „získal významné místo na hranici zpravodajství a publicistiky. Doplˇnuje obecná sdˇelení o podstatˇe událostí vylíˇcením prožitk˚u a pocit˚u zúˇcastnˇených jednotlivc˚u. Pˇríbˇeh je malý epický útvar s neutrálním pásmem autora a s mírnˇe emotivním a jazykovˇe specifickým pásmem postav. Obˇe pásma jsou zˇretelnˇe oddˇelena“ (Bartošek, 1997: 65). Problematice story se vˇenuje i Burgr. Porovnává žánr story s žánrem feature a upozorˇnuje na to, že v cˇ eském prostˇredí se jedná o dva odlišné žánry. Zatímco feature je zamˇeˇrený na téma, které je zprostˇredkované pomocí lidského pˇríbˇehu, story se primárnˇe zamˇeˇruje na pˇríbˇeh konkrétního cˇ lovˇeka, zachycuje jeho neobvyklou životní situaci zp˚usobenou urˇcitým problémem cˇ i událostí. Story na rozdíl od featureu nemusí obsahovat „komentáˇre zvenˇcí, fakta a argumenty, které popisovaný jev dokládají a podporují“ ˇ rík, 2012: 73). Problém, o kterém se v cˇ lánku mluví, „je vyjádˇren implicitnˇe, je skryt uvnitˇr (Burgr, Cuˇ ˇ rík, Burgr, 2012: pˇríbˇehu. Text je postaven pˇredevším na výpovˇedi aktér˚u a autorském pohledu na nˇe“ (Cuˇ 73). Burgr dodává, že feature se obvykle používá jako samostatný hlavní text, zatímco story jako doplnˇek zpravodajství. Pˇríbˇeh (story) svou podstatou vyžaduje po novináˇri osobní kontakt s respondentem, pˇresto se však dá zpracovat pˇres telefon nebo pomocí internetové komunikace. Podle Papeové a Feathersoneové je osobní rozhovor „nejlepší pro navázání urˇcitého vztahu se zpovídaným a je také osobnˇejší“ (Pape a Feathersone, 2006: 28). Podle Papeové je nejlepší se s respondentem setkat v jeho pˇrirozeném prostˇredí, napˇríklad doma nebo v práci nebo na jiném neutrálním místˇe. (Pape a Feathersone, 2006: 28) Wheelerová doporuˇcuje pˇri rozhovoru naslouchat, novináˇr podle ní získá nejhodnotnˇejší informace ve chvíli, kdy nechá cˇ lovˇeka vyprávˇet. (Wheeler, 2009: 66) Tušer upozorˇnuje na d˚uležitý proces, který pˇredchází samotnému rozhovoru s respondentem – totiž pˇrípravˇe na rozhovor. Novináˇr by si mˇel pˇred samotným rozhovorem zjistit informace o respondentovi – seznámit se s jeho pracovním a osobním životem, mˇel by se zamˇeˇrit na úspˇechy a neúspˇechy, ale také zjistit i nˇeco o oblasti, v níž daná osoba p˚usobí. (Tušer, 2003: 105) Story má stejnˇe jako další novinové texty formální náležitosti. V cˇ lánku by nemˇel chybˇet dynamický titulek, tedy titulek obsahující sloveso v cˇ inném rodˇe. V titulku by zároveˇn mˇel být vyjádˇren podmˇet ˇ rík, 2012: 53) Kromˇe toho se v textu využívají i tzv. mezititulky. Podle Tušera jsou mezitia pˇrísudek. (Cuˇ tulky speciálním druhem titulk˚u, jejichž funkcí je cˇ lenit texty na menší cˇ ásti. Mezititulky opticky vytváˇrí oddechový cˇ as pˇri cˇ tení a zároveˇn vytváˇrí i prostor na zvýšení pozornosti cˇ tenáˇre. Redakce si pomocí mezititulk˚u dynamizuje grafickou úpravu stránky (Tušer, 2003: 74) Bartošek dodává, že mezititulky jsou umístˇeny uprostˇred cˇ lánku a opakují nebo doplˇnují stˇežejní myšlenku textu. „Pˇreˇctením titulku a mezititulku získává cˇ tenáˇr slušnou informaci o celém textu“ (Bartošek, 1997: 72). O dalších charakteristikách žánru story mluví Novináˇrské minimum, které story chápe jako „jednoˇ rík, Waschková Císaˇrová, 2006: stranný pohled, pˇríbˇeh, který m˚uže být doplˇnkem ke zprávˇe“ (Burgr, Cuˇ 11). Story zobrazuje pˇríbˇeh zajímavého cˇ lovˇeka, popˇrípadˇe charakterizuje nˇejaký trend cˇ i jev. Story používá živý jazyk a hodnˇe citací a pozornost cˇ tenáˇre by mˇel pˇritáhnout zajímavý titulek. Dobrá story by mˇela cˇ tenáˇri ukázat originální pohled i na bˇežnˇe známou vˇec, mˇela by ho pobavit, dojmout cˇ i donutit ˇ rík, Waschková Císaˇrová, 2006: 11) k zamyšlení. (Burgr, Cuˇ O d˚uležitosti používání citací v textu mluví i Cappon, citace podle nˇej oživují cˇ lánek a naˇcrtávají další rysy respondenta. (Cappon, 2000: 100) Pˇri zpracovávání cˇ lánku si novináˇr musí být vˇedom etických problém˚u v cˇ lánku. Novináˇr by totiž pˇri své práci mˇel dodržovat základní etické a morální požadavky. Podle Remišové mezi základní etické vlastnosti novináˇre patˇrí cˇ estnost, odvážnost, empatie, zodpovˇednost a povinnost sebereflexe. (Remišová, 2010: 166) Vzhledem k tomu, že se tato diplomová práce zabývá pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením, je d˚uležité, aby si novináˇr výpovˇedi respondent˚u fakticky neupravoval, cˇ ímž by mohl poškodit respondenta. Vzhledem k tématu této práce je rovnˇež d˚uležitá empatie novináˇre. Podle Remišové empatie znamená schopnost novináˇre vcítit se do pocit˚u jiného cˇ lovˇeka a schopnost konat se zˇretelem na tohoto cˇ lovˇeka. (Remišová, 2010: 167) Jelikož pˇríbˇehy o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením cˇ asto obsahují osobní a citlivé informace, je nezbytné, aby se novináˇr dokázal vcítit do pocit˚u respondent˚u a aby je zohledˇnoval pˇri psaní. Novináˇr by mˇel být zodpovˇedný a mˇel by zvážit d˚usledky, které m˚uže mít zveˇrejnˇení cˇ lánku na respondenta, popˇr. na zainteresované skupiny. (Remišová, 2010: 169) Pˇri práci novináˇre je 14
rovnˇež d˚uležitá sebereflexe. Novináˇr by si mˇel napˇríklad dávat pozor na to, aby byl schopen sám kontrolovat své vlastní pˇresvˇedˇcení a pˇredsudky (Remišová, 2010: 173) a aby o lidských pˇríbˇezích psal objektivnˇe. Novináˇr by nemˇel vynášet závˇer, ten si utváˇrí cˇ tenáˇr. Novináˇr si rovnˇež musí být vˇedom toho, že ne všechny poskytnuté informace jsou pravdivé a je potˇreba si je ovˇeˇrit. U citlivých témat (napˇr. chudoba a sociální vylouˇcení) by mˇel novináˇr poˇcítat s tím, že kv˚uli studu, ned˚uvˇeˇre v novináˇre, popˇrípadˇe z obavy ze zveˇrejnˇení nemusí respondent ˇríkat celou pravdu, popˇrípadˇe m˚uže nˇekteré informace úmyslnˇe zamlˇcet nebo upravit. Ne vždy je však možné si informace ovˇeˇrit. U citlivých témat musí navíc redaktor pˇredpokládat to, že si zpovídaní lidé nebudou pˇrát uvést do cˇ lánku své celé jméno, což snižuje d˚uvˇeryhodnost cˇ lánku.
3.1.3
Shrnutí
Tato podkapitola se zabývala vymezením žánru feature a story a rozdíly mezi tˇemito žánry. Podkapitola se podrobnˇeji zabývala žánrem story – jeho vymezením, pravidly a formálními náležitostmi. Získané poznatky budou následnˇe využity v tv˚urˇcí cˇ ásti této práce. Feature se v cˇ eském pojetí chápe jako samostatný publicistický žánr, zamˇeˇrující se na spoleˇcenský problém, který je ilustrovaný skrz pˇríbˇeh konkrétní osoby. Téma se následnˇe zobecˇnuje a vztahuje na celou skupinu. Ve featureu se objevují pˇríbˇehy lidí i názory odborníku, jeho úkolem je pobavit a informovat cˇ tenáˇre. Feature je charakteristický barvitým jazykem, m˚uže obsahovat názor autora, text je zasazen do kontextu a má background. Úkolem featureu je informovat a pobavit cˇ tenáˇre. Itule a Anderson dˇelí feature do pˇeti základních kategorií, jednou z nich je human interest story, které v cˇ eském pojetí odpovídá žánru story. Story je v cˇ eském pojetí chápána jako pˇríbˇeh, popˇrípadˇe jako poddruh žánru feature. Story se primárnˇe zamˇeˇruje na pˇríbˇeh konkrétního cˇ lovˇeka a zachycuje ho v neobvyklé životní situaci (popˇr. zachycuje jeho problém nebo nˇejakou událost). Story nemusí obsahovat komentáˇre zvenˇcí cˇ i argumenty, problém je implicitnˇe vyjádˇren uvnitˇr pˇríbˇehu cˇ lovˇeka. Rozdíl mezi feature a story je v cˇ eském pojetí tedy následující: story sv˚uj zájem soustˇredí na osud jednotlivce, kdežto feature popisuje d˚uležité spoleˇcenské téma prostˇrednictvím lidských osud˚u, názor˚u expert˚u a statistik. V cˇ eském pojetí se story obvykle chápe jako podžánr feature. Názory se však r˚uzní. Kromˇe feature existuje ještˇe žánr newsfeature, což je živá zpráva o urˇcitém fenoménu, trendu cˇ i problému. Feature má pevnˇejší zpravodajskou kompozici, stˇrídmˇejší jazyk a je informaˇcnˇe nasycený. Na rozdíl od featureu však nesmí obsahovat komentáˇr autora. Pˇri zpracování citlivých témat, jako je napˇríklad pˇríbˇeh cˇ lovˇeka ohroženého chudobou a sociálním vylouˇcením, je potˇreba dbát na etické zásady novináˇre. Novináˇr by mˇel být empatický a zodpovˇedný – mˇel by zvažovat d˚usledky zveˇrejnˇení cˇ lánku. Zároveˇn by mˇel kriticky reflektovat svou práci a kontrolovat vlastní pˇresvˇedˇcení a pˇredsudky.
15
3.2
K tématu chudoby a sociálního vylouˇcení
Hlavním tématem tv˚urˇcí cˇ ástí této diplomové práce jsou pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením. Proto je potˇreba v následující podkapitole vysvˇetlit, co je chudoba a sociální vylouˇcení a co všechno se k tˇemto pojm˚um vztahuje. Cílem podkapitoly není vˇenovat se tématu vyˇcerpávajícím zp˚usobem, ale pˇredstavit pojmy chudoba a sociální vylouˇcení v bodech neopominutelných pro pˇredkládanou práci. Podkapitola se zabývá chudobou a konceptem deprivace, dále vysvˇetluje rozdíl mezi absolutní a relativní chudobou a mezi starou a novou chudobou. Další cˇ ást se zamˇeˇruje na koncept sociálního vylouˇcení, který nahradil koncept chudoby. Podkapitola zmiˇnuje i jednotlivé typy sociálního vylouˇcení, tedy vylouˇcení prostorové, ekonomické, politické, kulturní a symbolické. V návaznosti na praktický výstup se podkapitola zabývá i sociálnˇe vylouˇcenými lokalitami na území mˇesta Brna. Závˇer podkapitoly vyjmenovává skupiny obyvatelstva, které jsou ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením více než jiné skupiny obyvatel, a dále se pak pˇredstavuje sociální služby poskytované lidem ohroženým chudobou a sociálním vylouˇcením na území mˇesta Brna. Cílem této cˇ ásti je definovat skupinu osob, jejichž životní pˇríbˇehy budou námˇetem pro praktický výstup této práce. Osoby ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením budu následnˇe hledat s pomocí organizací, které jim s jejich nelehkou životní situací pomáhají.
3.2.1
Chudoba
Koncept deprivace Definovat chudobu není jednoduché, protože existuje celá ˇrada definic. Vˇetšina z nich pracuje s konceptem deprivace (tj. strádání, nedostatek nˇecˇ eho). V konceptu deprivace je chudoba chápána jako „popis podmínek a pˇríˇcin silné a mnohonásobné deprivace. Rozumí se tím stav neuspokojených potˇreb v d˚usledku nedostatku zdroj˚u všeho druhu – hmotných i nehmotných, osobních i mimoosobních“ (Mareš, 199: 71). Chudoba tak není chápána jednodimenziálnˇe – nezp˚usobuje ji jen nedostatek penˇez. Na chudobu se nahlíží jako na deprivaci multidimenzionální: lidé strádají nejen po hmotné stránce, ale i po nehmotné (psychická a sociální deprivace). Materiální a nemateriální deprivace jsou navzájem propojeny. Pokud cˇ lovˇek trpí materiální deprivací, je více ohrožený nemateriálními deprivacemi. Deprivace m˚uže být chápána subjektivnˇe. Podle Browna a Madgea (in Mareš 1999: 72) se mohou lidé subjektivnˇe cítit jako chudí, zatímco spoleˇcenská objektivní mˇeˇrítka chudoby na nˇe takto nenahlíží. Totéž platí i naopak. O konceptu deprivace se do konce 19. století uvažovalo jen v absolutním mˇeˇrítku chudoby (viz dále), dnes se však pozornost obrací k relativní chudobˇe, cˇ ímž se zájem soustˇred’uje i na deprivaci psychickou a sociální. Definice chudoby V roce 1998 podepsala Organizace spojených národ˚u (OSN) prohlášení, podle kterého je chudoba „odepˇrení možností a pˇríležitostí, porušování lidské d˚ustojnosti. Jedinci chybí základní schopnosti, díky kterým by se efektivnˇe zapojil do spoleˇcnosti. Nemá dostatek potravy a obleˇcení pro rodinu; nemá možnost navštˇevovat školu nebo zdravotnické zaˇrízení, nevlastní p˚udu pro pˇestování potravin nebo nemá práci, kde by si vydˇelal peníze. Chudoba znamená nejistotu, bezmoc a vylouˇcení jednotlivc˚u, domácností a komunit. . . “4 (Gordon, 1998, online; pˇreklad autorky).
4 „Poverty is a denial of choices and opportunities, a violation of human dignity. It means lack of basic capacity to participate effectively in society. It means not having enough to feed and cloth a family, not having a school or clinic to go to, not having the land on which to grow one’s food or a job to earn one’s living, not having access to credit. It means insecurity, powerlessness and exclusion of individuals, households and communities.“ (Gordon, 1995: 4)
16
OSN tedy pojímá chudobu v širším mˇerˇítku (multidimenzionálnˇe). Podle Bláhy je výhodou tohoto pojetí to, že zahrnuje nˇekolik aspekt˚u chudoby, což pak snižuje pravdˇepodobnost, že by byli nˇekteˇrí chudí lidé z analýzy chudoby vylouˇceni. Nevýhodou však je, že potˇreba vytvoˇrit a zpracovat velké množství indikátor˚u, což m˚uže následnˇe vést k tomu, že se definice bude víc zabývat problémy, které souvisejí s chudobou, než chudobou samotnou. Užší definice se tˇemto problém˚um vyhýbá, avšak zjednodušení m˚uže vést k nedostaˇcující definici chudoby. (Bláha, 2006: 10) Absolutní versus relativní chudoba Co je chudoba a kde je hranice, která dˇelí lidi na chudé a nechudé, cˇ asto urˇcuje spoleˇcnost. Spoleˇcnost rovnˇež cˇ asto stanovuje, jaké formy zaopatˇrení mohou osoby oznaˇcené za chudé od spoleˇcnosti dostat (napˇr. penˇežní, naturální sociální dávky, sociální služby apod.). Spoleˇcnost také urˇcuje kritéria, podle kterých se urˇcují práva na toto zaopatˇrení. (ESP, 2013: 334–335) OSN definovala na svˇetovém summitu v roce 1995 v Copenhagenu absolutní chudobu jako „nedostatek základních lidských potˇreb, zahrnující potravu, pitnou vodu, hygienu, pˇrístˇreší, vzdˇelání, zdraví a pˇrístup k informacím“ (Gordon, 1998, online). Absolutní chudobou se tedy pojí s minimální životní úrovní, která zaruˇcuje osobám naplnˇení základních životních potˇreb. Absolutní chudoba vyjadˇruje minimální výši pˇríjmu, která cˇ lovˇeku umožní uspokojit základní potˇreby (potrava, bydlení, šatstvo apod.). Do roku 2008 pˇredstavoval hranici extrémní chudoby pˇríjem nižší než 1 dolar na osobu na den. Od roku 2008 se hranice extrémní chudoby posunula na 1,25 c 2008) dolaru na osobu za den. (Informaˇcní centrum OSN v Praze, Relativní chudoba se oproti tomu zakládá na „porovnávání standardu chudých a tˇech, kdo chudí nejsou“ (Mareš, 1999: 111). Relativní chudoba je tak vázaná na standardy v dané spoleˇcnosti. Zdroje chudých jedinc˚u se tak ocitají výraznˇe pod standardy spoleˇcnosti, což m˚uže vést k vylouˇcení z nˇekterých úrovní sociálního života. Relativní chudoba je tak problémem chudoby v bohaté spoleˇcnosti, která je charakteristická nerovnostmi mezi obyvateli. (Mareš, 1999: 111) Stará versus nová chudoba Souˇcasné vnímání chudoby je odlišné oproti vnímání chudoby v minulosti. Mareš rozlišuje mezi tzv. starou a novou chudobou. Stará (demografická, horizontální) chudoba podle nˇej nezávisí na trhu práce, ale na životním cyklu jedince. Do této chudoby se ˇradí napˇríklad jedince v urˇcité životní fází – napˇríklad rodiny, které si poˇrizují byt apod. Do staré (demografické) chudoby se dnes ˇradí napˇríklad nemocní lidé, lidé s tˇelesným nebo duševním handicapem, matky, které samy vychovávají dˇeti, staˇrí lidé a d˚uchodci (hlavnˇe osamˇele žijící), dále pak pˇríslušníci etnických menšin a (ilegální) imigranti. (Mareš, 1999: 45) Novou chudobu chápe Mareš jako vertikální chudobu, spojenou s pozicí jedince, popˇr. celé skupiny na trhu práce – jako pˇríklad uvádí neúplné rodiny atd. Podle Mareše nová chudoba pˇred industrializací neexistovala. K posunu od staré chudoby k nové dochází od konce 70. let, kdy se objevuje masová nezamˇestnanost. (Mareš, 1999 :45) Problém uplatnit se na trhu práce mají zejména jedinci, jejichž schopnosti jsou snížené v d˚usledku fyzického nebo psychického stavu (nemocné osoby, tˇelesnˇe a duševnˇe handicapovaní lidé), v d˚usledku diskriminace (zejména pˇríslušníci menšin, dále pak ženy, staˇrí lidé). Uplatnˇení na trhu práce je taky ovlivnˇeno strukturálními zmˇenami ekonomiky a jejího cyklického vývoje (napˇr. dlouhodobˇe nezamˇestnaní jedinci). (Mareš, 1999: 46)
17
3.2.2
Sociální vylouˇcení
Sociální vylouˇcení (též sociální exkluze) chápe Encyklopedie sociální práce (ESP) jako„proces nebo stav ekonomického, sociálního a kulturního (v rovinˇe vztah˚u, institucí, struktur a symbol˚u) vylouˇcení cˇ i vytlacˇ ení osob nebo sociálních skupin z pˇrevažující (majoritní) spoleˇcnosti“ (ESP, 2013: 232). Analýza sociálnˇe vylouˇcených romských lokalit od MPSV chápe sociální vylouˇcení jako proces, pˇri nˇemž dochází k znesnadˇnování nebo k úplnému zamezování pˇrístupu jedinc˚u, skupiny, popˇrípadˇe komunity ke zdroj˚um, pozicím a pˇríležitostem, jež mají významný vliv na zapojení jedince do sociálních, ekonomických a politických aktivit, na nichž se podílí majoritní spoleˇcnost. (Analýza. . . , 2009: 9) Sociální vylouˇcení je tedy spoleˇcenský proces nebo jev, kdy je jedinec vylouˇcen ze spoleˇcnosti a má omezený pˇrístup k možnostem, zdroj˚um cˇ i institucím, které jsou bˇežnˇe dostupné ostatním cˇ len˚um spoleˇcnosti (napˇr. vzdˇelávací a zdravotní systém). Základem konceptu sociálního vylouˇcení je podle Rogerse (in Mareš, 2000: 287) to, že se sociálnˇe vylouˇcení jedinci, popˇr. sociální skupiny „nepodílejí stejnou mˇerou na (hmotných i nehmotných) zdrojích spoleˇcnosti a na jejich distribuci cˇ i redistribuci, což . . . vede k jejich chudobˇe a sociální cˇ i kulturní izolaci“ (Rogers in Mareš, 2000: 287). Sociálnˇe vylouˇcení jedinci pocit’ují deprivaci – dochází k omezení jejich obˇcanských, sociálních a politických práv. Jejich spoleˇcenský status a identita je vnímána rozdílnˇe. (Mareš in Sirovátka, 2002: 15) Podle Rooma (in Mareš, 2000: 287) pˇrechází spoleˇcnost od konceptu chudoby ke konceptu sociálního vylouˇcení proto, že se koncept sociálního vylouˇcení snaží zachytit nové rysy, které s sebou pˇrinesl r˚ust chudoby v 80. letech tohoto století. Mezi tyto rysy patˇrí napˇríklad pˇretrvávání chudoby v cˇ ase, prostorová koncentrace chudoby, kterou doprovází marginalizace5 , patologické jednání a vzdorování normám spoleˇcnosti, dále pak závislost na sociálním státu a rozpad tradiˇcních sociálních institucí – napˇríklad rodiny. Koncept chudoby tak nahradil koncept sociálního vylouˇcení. Pˇrestože spolu tyto pojmy souvisí, nejsou to synonyma. Jedinci jsou sice vylouˇcení ze standard˚u života a svých životních šancí, ze zdravotní péˇce, vzdˇelání apod., ale Mareš upozorˇnuje na to, že ne všichni lidé, kteˇrí jsou chudí, musí být nutnˇe sociálnˇe vylouˇcení. A zároveˇn ne všichni sociálnˇe vylouˇcení jedinci musí být nutnˇe chudí (napˇr. dobrovolná chudoba). Dokument vydaný MPSV v roce 2009 ˇríká, že se sociální vylouˇcení projevuje zejména prostorovým vylouˇcením (viz dále), kdy sociálnˇe vylouˇcení lidé žijí v uzavˇrených nebo izolovaných lokalitách, které se vyznaˇcují nízkou úrovní bydlení a nedostateˇcnou obˇcanskou vybaveností. Dalším projevem sociálního vylouˇcení je symbolické vylouˇcení, spjaté se stigmatizací6 . (Analýza. . . , 2009: 9) Sociálnˇe vylouˇcení lidé mají menší vzdˇelání a jejich možnosti pˇrekonat tuto nevýhodu jsou ztížené. Sociálnˇe vylouˇcení lidé mají zároveˇn ztížený pˇrístup k legálním formám výdˇeleˇcné cˇ innosti; jsou závislí na sociálních dávkách a ocitají se v materiální chudobˇe. Sociálnˇe vylouˇcení lidé žijí ve špatných hygienických pomˇerech, které se pak projevují na zdravotním stavu. (Analýza. . . , 2009: 9) Zvyšuje se potenciál výskytu sociálnˇe patologických jev˚u (napˇríklad alkoholismu, narkomanie a gamblerství) a kriminality. Sociálnˇe vylouˇcení jedinci mají sníženou sociokulturní kompetenci, projevující se napˇríklad jazykovou bariérou jedinc˚u nebo neznalostí vlastních práv a povinností. Sociální vylouˇcení se projevuje i uzavˇreným ekonomickým systémem, který je charakteristický tím, že lidé cˇ asto zastavují sv˚uj majetek a p˚ujˇcují si peníze za vysoký úrok (napˇríklad u lichváˇru˚ ). (Analýza. . . , 2009: 9) Sociálnˇe vylouˇcení lidé se potýkají hlavnˇe s finanˇcními problémy – nemají dostatek financí na zajišˇ tˇení základních životních potˇreb, mají problém se zaplacením nájm˚u. Casto se dostávají do dluh˚u, a pokud nemají stálý mˇesíˇcní pˇríjem, nemají dluhy z cˇ eho splácet a hrozí jim exekuce. Jsou závislí na sociálních dávkách – napˇríklad na dávkách pomoci v hmotné nouzi (pˇríspˇevek na živobytí, doplatek na bydlení, mimoˇrádná okamžitá pomoc), popˇrípadˇe na sociálních dávkách v nezamˇestnanosti (podpora v nezamˇestnanosti). Handicapovaní lidé pobírají invalidní d˚uchod.
5
Postupné odsouvání jedinc˚u na okraj spoleˇcnosti, vyluˇcování z majoritní spoleˇcnosti. Podle Erving Goffmana je stigma silnˇe diskreditující atribut. (Goffman, 2003: 11) ABZ slovník cizích slov chápe stigma c 2005–2014) mimo jiné také jako znaˇcnou odlišnost, která má negativní sociální dopad. (ABZ slovník cizích slov, 6
18
Typy sociálního vylouˇcení Sociální vylouˇcení m˚uže nabývat mnoha podob. Patˇrí mezi nˇe mimo jiné vylouˇcení prostorové, ekonomické, politické, kulturní a symbolické. Za nejzˇretelnˇejší projev sociálního vylouˇcení je považováno prostorové vylouˇcení, kdy samovolnˇe nebo zámˇernˇe vznikají sociálnˇe vylouˇcené lokality. (ESP, 2013: 232) Sociálnˇe vylouˇcené lokality se vytváˇrí z r˚uzných d˚uvod˚u, napˇríklad kv˚uli vyjádˇrení sociálních nebo kulturních rozdíl˚u (národnost, etnicita, náboženství, socioekonomický status apod.). (ESP, 2013: 402) Prostorová diferenciace (odlišení prostor˚u podle jejich charakteristik) m˚uže vést až k segregaci daného prostoru, kdy jsou obyvatelé dané lokality fyzicky a sociálnˇe izolování od zbytku spoleˇcnosti. Tato segregace je „výrazem etnické cˇ i jiné odlišnosti nebo ekonomických a spoleˇcenských nerovností ve spoleˇcnosti“ (ESP, 2013: 402). Sociálnˇe vylouˇcené lokality v Brnˇe Podle Integrovaného plánu rozvoje mˇesta Brna se lidé žijící v sociálnˇe vylouˇcených lokalitách dennˇe potýkají hlavnˇe s problémy ekonomického charakteru. Sociálnˇe vylouˇcené lokality se cˇ asto projevují nízkou úrovní bydlení, nedostatkem finanˇcních zdroj˚u obyvatelstva, dlouhodobou nezamˇestnaností, zadlužeností, závislostí na sociálních dávkách a psychologickou frustrací. „Nízká úroveˇn vzdˇelanosti se mezigeneraˇcnˇe reprodukuje a znemožˇnuje pˇreklenout cyklus sociálního vyluˇcování“ (IPMR, 2008: 31). Podle IPMR tvoˇrí 50 až 70 procent sociálnˇe vylouˇcených lokalit v Brnˇe (pˇredevším Brno-sever a Brno-stˇred) romská populace. (IPMR, 2008: 31) Sociálnˇe vylouˇcenou lokalitou se m˚uže myslet d˚um, ale i mˇestská cˇ tvrt’. Hranice lokality mohou být symbolické, kdy je sociálnˇe vylouˇcená romská lokalita vnímána jako tzv. špatná adresa, nebo fyzické – v tomto pˇrípadˇe je lokalita oddˇelena od zbytku mˇesta r˚uznými hranicemi (pr˚umyslovou zónou, vodním tokem apod.). (Analýza. . . , 2006: 10) V souvislosti se sociálnˇe vylouˇcenými lokalitami se mluví o tzv. sociálnˇe vylouˇcených romských lokalitách7 , které vznikají z nˇekolika d˚uvod˚u: Romové se tam stˇehují napˇríklad kv˚uli cenové dostupnosti bydlení nebo proto, že jsou vytlaˇceni z lukrativních byt˚u a pˇridˇelují se jim náhradní byty v místˇe s vysokou koncentrací romského obyvatelstva. Dalším d˚uvodem m˚uže být ˇrízené stˇehování, organizované pˇredevším obcemi, které sem stˇehují neplatiˇce nájm˚u apod. (Analýza. . . , 2006: 10) ˇ dokument, V roce 2008 vydala Agentura pro sociální zaˇcleˇnování p˚usobící pod Úˇradem vlády CR který identifikuje sociálnˇe vylouˇcené lokality v Brnˇe. Vysokou koncentraci sociálnˇe vylouˇcených osob mají zejména následující oblasti zobrazené na mapˇe Brna:
Obrázek 3.1: Mapa znázorˇnující rozložení sociálnˇe vylouˇcených lokalit v Brnˇe. (Úˇrad vlády, 2008: 37)
7
Sociálnˇe vylouˇcenou romskou lokalitou se myslí „prostor obývaný skupinou, jejíž cˇ lenové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy oznaˇcováni svým okolím, a jsou sociálnˇe vylouˇceni“ (Analýza..., 2006: 10).
19
Kterých lokalit a ulic v Brnˇe se sociální vylouˇcení konkrétnˇe týká, ukazuje následující tabulka: ˇ Císlo lokality 1
Název lokality Zábrdovice I
Územní pˇríslušnost Brno-sever Brno-sver
2
Husovice
Brno-sever
3
Zábrdovice II
Brno-stˇred
4
Trnitá
Brno-stˇred Brno-jih
5
Staré Brno
Brno-stˇred
Vymezení lokality Cejl Bratislavská, Francouzská, Spolková, Pˇríˇcní, Stará, Hvˇezdová, Pˇradlácká, Körnerova, Soudní, Milady Horákové Vranovská, Mostecká, Dukelská tˇrída, Hálkova, Nováˇckova, Daˇcického, Rotalova, námˇestí Republiky, Lieberzeitova, Jana Svobody Vlhká, Špitálkova, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Kˇrenová Štˇepánská Cyrilská, Rumištˇe, Masná, Koželužská, Mlýnská, Pˇrízova, Dornych, Zvonaˇrka, Plotní, Konopná, Rosická Leitnerova, Hybešova, Václavská, Anenská, Kopeˇcná, Kˇrídlovická
Tabulka 3.1: Oblasti v Brnˇe s vysokou koncentrací sociálnˇe vylouˇcených osob. Dokument rovnˇež uvádí oblasti v Brnˇe, kde se koncentrace sociálnˇe vylouˇcených lidí objevuje v menší míˇre. Patˇrí sem zejména oblasti: ˇ Císlo lokality 6 7 8 9 10
Název lokality Ubytovna Kuncové Kuldova a Krokova Životského ˇ Stankova a Lidická Kˇrižíkova
Územní pˇríslušnost Brno-Židenice Brno-Židenice Brno-Židenice Brno, Královo Pole Brno-stˇred Brno, Královo Pole
Vymezení lokality Markéty Kuncové Kuldova, Krokova, Šámalova Životského Staˇnkova Lidická Kˇrižíkova
Tabulka 3.2: Oblasti v Brnˇe s menší koncentrací sociálnˇe vylouˇcených osob.
20
Jednotlivé sociálnˇe vylouˇcené lokality jsou podrobnˇeji zobrazeny v následujících katastrálních mapách:
Obrázek 3.2: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 1: Zábrdovice I vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 60)
Obrázek 3.3: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 2: Husovice vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 68)
Obrázek 3.4: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 3: Zábrdovice II vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 74)
21
Obrázek 3.5: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 4: Trnitá vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 78)
Obrázek 3.6: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 5: Staré Brno vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 83)
Obrázek 3.7: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 6: Ubytovna Kuncové vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 87)
22
Obrázek 3.8: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 7: Kuldova a Krokova vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 88)
Obrázek 3.9: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 8: Životského vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 89)
Obrázek 3.10: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 9: Staˇnkova a Lidická vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 90)
23
Obrázek 3.11: Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 10: Kˇrížkova vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 90) Dalším typem sociálního vylouˇcení je ekonomické vylouˇcení, kdy je jedinec vylouˇcen ze životního standardu a životních šancí, které jsou obvyklé pro danou spoleˇcnost. Tento typ vylouˇcení je spjatý zejména s chudobou, marginalizací a neparticipací na trhu práce, v d˚usledku ekonomického vylouˇcení pˇrichází jedinec cˇ asto i o bydlení. (ESP, 2013: 232; Mareš in Sirovátka, 2002: 15) Politickým vylouˇcením Mareš rozumí „upˇrení obˇcanských, politických, ale i základních lidských práv a vylouˇcení z vlivu na spoleˇcnost i vlastní osud“ (Mareš in Sirovátka, 2002: 15). S politickým vylouˇcením souvisí i nízká volební úˇcast sociálnˇe vylouˇcených jedinc˚u. (ESP, 2013: 232) Pokud je jedinci odepˇreno právo participovat na kultuˇre spoleˇcnosti, jedná se o kulturní vylouˇcení. S kulturním vylouˇcením dále souvisí i nemožnost sdílet kulturní kapitál spoleˇcnosti, vzdˇelanost a hodnoty. (Mareš in Sirovátka, 2002: 15) ESP ˇradí do kulturního vylouˇcení i situace, kdy má jedinec zakázáno projevovat svou vlastní kulturu, nebo situaci, kdy je podporována majoritní kultura na úkor minoritních kultur. (ESP, 2013: 232) Pokud spoleˇcnost odmítá jedince a nechce ho pˇrijmout mezi sebe pro jeho odlišnost, jedná se o symbolické vylouˇcení. Je spojováno se stigmatizací sociálních skupin, které tyto jedince vnímají jako odlišné, deviantní nebo cizí. (Mareš in Sirovátka: 2002: 16)
3.2.3
Skupiny ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením
Analýza. . . pro MPSV z roku 2009 mluví o skupinách obyvatel, které jsou ohroženy sociálním vylouˇcením ˇ více než jiné skupiny. Radí se sem nedostateˇcnˇe vzdˇelané osoby, které pak tˇežko hledají uplatnˇení na trhu práce; jedince, kteˇrí jsou dlouhodobˇe cˇ i opakovanˇe nezamˇestnaní. Sociálním vylouˇcením jsou ohrožení i lidé s mentálním nebo fyzickým handicapem a lidé trpící nˇejakým druhem závislosti (alkohol, drogy, gamblerství). (Analýza, 2009: 9) Sociální vylouˇcení se týká i osamˇele žijících senior˚u, imigrant˚u, lidí, kteˇrí mají odlišnou etnicitu, náboženství nebo sexuální orientaci. Jako poslední skupinu lidí zmiˇnuje dokument MPSV osoby, které se ocitly v tˇežké životní situaci a samy se z ní nedokážou dostat. (Analýza. . . , 2009: 9) Kromˇe výše uvedených skupin je však možné ˇradit mezi osoby, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vylouˇcením, i následující skupiny: matky samoživitelky, vdovy a vdovce s dˇetmi, rodiny s více dˇetmi. Ohrožené jsou i osoby propuštˇené z výkonu trestu a jedinci, kteˇrí kv˚uli zletilosti odcházejí z ústavní výchovy. Riziko sociálního vylouˇcení se ještˇe zvyšuje v pˇrípadˇe, kdy se výše uvedené faktory u jedinc˚u kumulují. (Analýza, 2009: 9)
24
3.2.4
Sociální služby v Brnˇe urˇcené lidem v nepˇríznivé životní situaci
Podle aktuální zprávy Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna z roku 2014 se na území mˇesta vyskytuje celkem 515 lidí, kteˇrí žijí na ulici (celkem 433 muž˚u a 82 žen). Tento poˇcet se nijak neliší od sˇcítání lidí bez domova z roku 2010, který uvádˇel cˇ íslo 514 lidí, z toho 423 m˚užu a 90 žen. (Sˇcítání bezdomovc˚u ve mˇestˇe Brnˇe, 2010: 6; Sˇcítání bezdomovc˚u ve mˇestˇe Brnˇe, 2014: 7) Poˇcet lidí, kteˇrí pˇrespávají v noclehárnách, azylových domech, v institucích (nemocnice, léˇcebny, vˇeznice) nebo komerˇcních ubytovnách, však výraznˇe roste. Zatímco v roce 2010 jejich poˇcet nepˇrevyšoval cˇ íslo 841, v roce 2014 se poˇcet témˇeˇr zdvojnásobil: je jich celkem 1 435 lidí, z toho 303 dˇetí. (Sˇcítání bezdomovc˚u ve mˇestˇe Brnˇe, 2010: 6; Sˇcítání bezdomovc˚u ve mˇestˇe Brnˇe, 2014: 7) Lidé, kteˇrí se ocitli v nouzi a bez pˇrístˇreší nad hlavou, mohou využít sociálních služeb, jež v Brnˇe poskytují r˚uzné organizace. Magistrát mˇesta Brna v roce 2014 vydal informaˇcní brožuru Co? Kde? Jak? V Brnˇe v nepˇríznivé sociální situaci. Toto tˇretí vydání dává cˇ tenáˇri pˇrehled o sociálních službách, které mohou lidé v nepˇríznivé sociální situaci využít. Azylové bydlení v Brnˇe Azylové bydlení8 nabízí pˇrechodný pobyt lidem, kteˇrí se ocitli v nepˇríznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. V rámci této služby existují domy a byty na p˚ul cesty, azylové domy a krizová centra pro dˇeti a dospívající. Pobyt v tˇechto zaˇrízeních není zdarma, klienti za sv˚uj pobyt platí. Výši cˇ ástky si urˇcují samy organizace (pˇrehled cˇ ástek viz tabulka dále). V Brnˇe se nachází nˇekolik byt˚u (dom˚u) na p˚ul cesty. Napˇríklad Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna zˇrizuje D˚um na p˚ul cesty, urˇcený osobám ve vˇeku od 18 do 26 let, které vyr˚ustaly v nˇekteré z institucí pro dˇeti a mládež (tj. v dˇetském domovˇe, výchovném ústavu, v pˇestounské péˇci apod.). Toto pˇrechodné ubytování je urˇcené i osobám, jež c 2013) byly propuštˇeny z výkonu trestu, popˇrípadˇe z ochranné léˇcby. (OSPM Brno, Byty na p˚ul cesty jsou urˇceny i lidem se závislostmi. Napˇríklad doléˇcovací centrum Lotos pˇrijímá osoby závislé na alkoholu. Obecnˇe prospˇešná spoleˇcnost Podané ruce nabízí možnost využít služby v pˇrechodových bytech Pasáž. Tam ubytovávají osoby se zavilostí na nelegálních drogách a zároveˇn ohrožené c 2010–2012; Podané ruce, c 1995–2014) bezprostˇredním bezdomovectvím. (Lotos, Další službou v rámci azylového bydlení je ubytování v azylových domech, kterých je v Brnˇe hned nˇekolik. První dva, azylové domy Spoleˇcná cesta a Zvonek, zˇrizuje Magistrát mˇesta Brna pro matky s dˇetmi. Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna zˇrizuje další dva azylové domy: pro mladistvé (15–18 let) a pro mladé dospˇelé (18–26 let). Oddˇelení sociální prevence a pomoci vlastní dva azylové domy na Kˇrenové a na Podnásepní ulici. (Portál sociální péˇce c 2009a, c 2009b; OSPM Brno, c 2013; Oddˇelení sociální prevence a pomoci) ve mˇestˇe Brnˇe, Další dva azylové domy zˇrizuje obˇcanské sdružení Armáda spásy: jedná se o Azylový d˚um Staˇnkova, urˇcený rodinám s dˇetmi, a Azylový d˚um Mlýnská pro dospˇelé jednotlivce bez pˇrístˇreší nad hlavou a ohroc 2014) žené sociálním vylouˇcením. (Armáda spásy, Pod neziskovou církevní organizaci Diecézní charitu Brno spadá Domov sv. Markéty pro matky s dˇetmi v tísni a Azylový d˚um pro lidi bez domova. Obˇcanské sdružení Magdalenium nabízí útoˇcištˇe obˇetem domácího násilí v Azylovém domˇe Magdaleinum a v zaˇrízení Helena. Do Domova pro dˇetský život (neveˇrejná adresa, mimo Brno; obecnˇe prospˇešná spoleˇcnost Na poˇcátku) se mohou uchýlit tˇehotné ženy v tísni, rozhodnuté anonymnˇe donosit své dítˇe. Matky mohou v azylovém domˇe z˚ustat maximálnˇe rok od porodu, poté mohou využít služeb dalších azylových dom˚u. V Chovánku, dˇetském centru rodinného typu, urˇcenému pˇredevším dˇetem (0–18 let), jež vyžadují okamžitou pomoc, naleznou krátkodobé ubytování matky s dˇetmi, jež se ocitly v sociální tísni, tˇehotné ženy pˇred utajovaným porodem nebo matky, které se uˇcí 8
Zákon o sociálních službách rozlišuje mezi tˇremi formami poskytování sociální služby. Jedná se o služby pobytové, ambulantní a terénní. (Králová, Rážová, 2008: 60) Azylové domy poskytují „pobytové služby na pˇrechodnou dobu osobám v nepˇríznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení“ (Králová, Rážová: 2008: 60). Služby azylových dom˚u zahrnují tˇri základní cˇ innosti – poskytování stravy a pomoc pˇri zajišt’ování stravy; poskytnutí ubytování (zpravidla po dobu nepˇresahující 1 rok) a dále pak pomoc pˇri uplatˇnování práv, oprávnˇených zájm˚u a pˇri obstarávání osobních záležitostí. (Králová, Rážová: 2008: 85–86) Lidé žijící v azylových domech za své ubytování platí.
25
c 2014; péˇci o dítˇe. Cizinci najdou pomoc v Azylovém domˇe pro cizince SOZE. (Diecézní charita Brno, c 2014; Na poˇcátku; Chovánek, c 2014; SOZE) Magdalenium, Poslední službu azylového bydlení pˇredstavuje Krizové centrum pro dˇeti a dospívající, úˇcelové zaˇrízení patˇrící Centru sociálních služeb, pˇríspˇevkovou organizací zˇrízenou a financovanou mˇestem Brnem. c 2010) Je urˇceno dˇetem vyžadujícím okamžitou pomoc. (Centrum sociálních služeb, Služba Byty na pul ˚ cesty
Azylové domy
Zaˇrízení Dum ˚ na pul ˚ cesty
Cílová skupina Osoby od 28 do 26 let vyr˚ustající v institucích pro dˇeti a mládež (dˇetské domovy apod.) osoby propuštˇené z výkonu trestu cˇ i z ochranné léˇcby osoby závislé na alkoholu
Adresa Celní 3, Brno
Kapacita a cena 10 l˚užek, 50 Kˇc/noc
Celní 3, Brno
10 l˚užek, 50 Kˇc/noc 20 l˚užek, 4 000 Kˇc/mˇesíc 4 l˚užka 3 500 Kˇc/mˇesíc 30 l˚užek, matka 70 Kˇc/den, dítˇe 40 Kˇc/den 50 l˚užek, matka 50 Kˇc/den, dítˇe 20 Kˇc/den 20 l˚užek, 150 Kˇc/mˇesíc
Byty na pul ˚ cesty
Lotos
Pˇrechodové byty Pasáž Zvonek
Podané ruce Magistrát mˇesta Brna
osoby se závislostí, ohrožené bezprostˇred. bezdomovectvím matky s dˇetmi
Spoleˇcná cesta
Magistrát mˇesta Brna
matky s dˇetmi
Heyrovského 11, Brno
Azylový dum ˚ pro mladistvé
Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna Oddˇelení sociální prevence a pomoci Magistrátu mˇesta Brna Oddˇelení sociální prevence a pomoci Magistrátu mˇesta Brna Armáda spásy
osoby ve vˇeku 15–18 let
Celní 3, Brno
osoby ve vˇeku 28–26 let
Celní 3, Brno
10 l˚užek, 50 Kˇc/noc
osoby bez pˇrístˇreší, v krizi, ve vˇeku nad 18 let
Kˇrenová 269/20, Brno
20 l˚užek
osoby bez pˇrístˇreší, v krizi, ve vˇeku nad 18 let
Podnásepní 384/20, Brno
43 l˚užek
rodiny s dˇetmi
Staˇnkova 4, Brno
60 l˚užek
Armáda spásy
Mlýnská 25, Brno
92 l˚užek
Diecézní charita Brno
jednotlivci nad 18 let, bez pˇrístˇreší nad hlavou matky s dˇetmi
Staˇnkova 47, Brno
Diecézní charita Brno
lidé bez domova
Bratislavská 775/58, Brno
100 l˚užek, matka 70 Kˇc/noc, dítˇe 40 Kˇc/noc 30 l˚užek, 80 Kˇc/noc
Magdalenium Magdalenium
obˇeti domácího násilí obˇeti domácího násilí
Na poˇcátku
tˇehotné ženy v tísni
neveˇrejná
Chovánek
krátkodobé ubytování pro matky s dˇetmi a tˇehotné ženy v sociální tísni cizinci
Vejrostova 1361/8, Brno Mostecká 5, Brno
50 l˚užek
dˇeti vyžadující okamžitou pomoc
Hapalova 4, Brno
12 l˚užek
Azylový dum ˚ pro mladé dospˇelé Azylový dum ˚ Kˇrenová Azylový dum ˚ Podnásepní Azylový dum ˚ ˇ Stankova Azylový dum ˚ Mlýnská Domov sv. Markéty pro matky s dˇetmi v tísni Azylový dum ˚ pro lidi bez domova Zaˇrízení Helena Azylový dum ˚ Magdalenium Domov pro dˇetský život Chovánek
Krizová centra
Zˇrizovatel Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna
Azylový dum ˚ pro cizince SOZE Krizové centrum pro dˇeti a dospívající
SOZE Centrum sociálních služeb
Tabulka 3.3: Azylové bydlení ve mˇestˇe Brnˇe.
26
Dvoˇrákova 588/13, Brno Vídeˇnská 3, Brno Terezy Novákové 62a, Brno
10 l˚užek 27 l˚užek 17 l˚užek
Krizová pomoc, nízkoprahová zaˇrízení a bezplatné poradentství Pro lidi, kteˇrí se ocitli na ulici, jsou v Brnˇe místa, kde dostanou stravu zdarma nebo za symbolickou cenu. Patˇrí mezi nˇe Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni, Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova na Diecézní charitˇe Brno a Centrum sociálních služeb Josefa Korbela patˇrící Armádˇe spásy. Kromˇe toho poˇrádá každou sobotu sociálnˇe ekologická nevládní organizace Nesehnutí akci Food not bombs (Jídlo místo zbraní). (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 21–24) Sociální šatník shromažd’ujípro lidi bez domova Diecézní charita, Nízkoprahové denní centrum Armády spásy a Oddˇelení sociální prevence a pomoci Odboru sociální péˇce Magistrátu Brna. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 22) Lidé žijící na ulici mohou navštívit hygienická stˇrediska, v Brnˇe jsou tˇri: Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova na Diecézní charitˇe Brno, Nízkoprahové denní centru Armády spásy a na Stˇredisku osobní hygieny na Centru sociálních služeb (Rumištˇe). (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 22–23) Kromˇe toho existují ještˇe denní a noˇcní pobytová centra. Non-stop krizovou pomoc9 nabízí Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni. Pomoc však najdou i v Nízkoprahovém denním centru Armády spásy a v Nízkoprahovém denním centru pro lidi bez domova na Diecézní charitˇe Brno. (Magistrát mˇesta Brna, 2014, 23–24) Mezi noˇcní krizová centra patˇrí Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni, noˇcní krizové centrum na Diecézní charitˇe Brno a centrum Armády spásy (Centrum sociálních služeb Josefa Korbela). Tyto organizace mají i noclehárny, navíc ještˇe existuje noclehárna na Domˇe sociální prevence. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 24–25) Služba Jídlo zdarma nebo za symbolickou cenu
Socíální šatník
Hygienická stˇrediska
Non-stop krizová pomoc Denní krizová centra Noˇcní krizová centra
Zaˇrízení Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova Centrum sociálních služeb Josefa Korbela Diecézní charita Brno
Zˇrizovatel Centrum sociálních služeb
Adresa Masná 134/3b, Brno
Diecézní charita Brno Armáda spásy Diecézní charita Brno
Oddˇelení sociální prevence a pomoci Odboru sociální péˇce Stˇredisko osobní hygieny Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova Nízkoprahové denní centrum Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni Nízkoprahové denní centrum Nízkoprahové denní centrum pro lidi bez domova Mˇestské stˇredisko krizové sociální pomoci pro osoby v extrémní sociální tísni Noˇcní krizové centrum Centrum sociálních služeb Josefa Korbela D˚um sociální prevence
Magistrát Brna
Bratislavská 58, Brno Mlýnská 25, Brno tˇrída Kpt. Jaroše 1928/9, Brno Kˇrenová 20, Brno
Centrum sociálních služeb Diecézní charita Brno Armáda spásy Centrum sociálních služeb
Rumištˇe 328/11, Brno Bratislavská 58, Brno Mlýnská 25, Brno Masná 134/3b, Brno
Armáda spásy Diecézní charita Brno Centrum sociálních služeb
Mlýnská 25, Brno Bratislavská 58, Brno Masná 134/3b, Brno
Diecézní charita Brno Armáda spásy Centrum sociálních služeb
Bratislavská 58, Brno Mlýnská 25, Brno Podnásepní 384/20, Brno
Tabulka 3.4: Krizová pomoc a nízkoprahová denní a noˇcní centra pro lidi bez domova ve mˇestˇe Brnˇe.
9
Krizová pomoc je „terénní, ambulantní nebo pobytová služba poskytovaná na pˇrechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy pˇrechodnˇe nemohou rˇešit svoji nepˇríznivou sociální situaci vlastními silami“ (Králová, Rážová, 2008: 87).
27
V Brnˇe existují i poradenské organizace. S obˇcanskou a právní problematikou se mohou lidé obrátit na Socio-infocentrum, Obˇcanskou a právní poradnu Brno, na Poradenské centrum Triada (i rodinné poradenství), na Právní obˇcanskou poradna Dialog nebo na poradnu Celzus, centrum pro sociálnˇe znevýhodnˇené lidi (Diecézní charita Brno). (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 26–27) Dále existují specializované poradny. Poradenstvím pro lidi s alkoholovou závislostí se zabývá centrum Lotos a A-klub, který se rovnˇež zamˇeˇruje na gamblerství. Sdružení Podané ruce pomáhá drogovˇe c 2010–2012; Podané ruce, c 1995–2014; Azávislým. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 28–29; Lotos, ˇ kluby CR) Poradenství pro obˇeti trestných cˇ in˚u a domácího násilí poskytuje Bílý kruh bezpeˇcí. Obˇcanské sdružení Persefona a obˇcanské sdružení Magdalenium a Intervenˇcní centrum Brno Spondea pracují s osobami, které jsou vystaveny domácímu násilí a nebezpeˇcnému pronásledování. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 28) Poradenství cizinc˚um a pˇríslušník˚um menšin poskytují sociální pracovníci v organizacích, jako jsou IQ Roma servis, romské stˇredisko Drom, Romodrom, Spoleˇcnenství Rom˚u na Moravˇe, Celzus (Diecézní charita Brno), OPU (Organizace pro pomoc uprchlík˚um) a SOZE (Sdružení obˇcan˚u zabýváních se emigranty). (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 29–30) Mezi další specializované poradny patˇrí AGAPO, Agentura podporovaného zamˇestnávání, dále pak ˇ která poskytuje bezplatné poradenství v oblasti exekuˇcního ˇrízení. Poradna pro Exekutorská komora CR, ženy a dívky sdružení CENAP (Centrum nadˇeje a pomoci) poskytuje sociální poradenství ve vztahu k tˇehotenství, mateˇrství a rodiˇcovství. Poradenství poskytuje i nevládní organizace Rozkoš bez rizika, která c 2010; se zamˇeˇruje hlavnˇe na ženy pracující v sexbyznysu. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 31–32; Agapo, ˇ c 2009–2014; Rozkoš bez rizika, c 2006–2014) Exekutorská komora Ceské republiky, Služba Poradenská centra
Zˇrizovatel Socio-infocentrum Obˇcanská a právní poradna Brno Poradenské centrum Triada Právní obˇcanská poradna Dialog Celzus, centrum pro sociálnˇe znevýhodnˇené lidi (Diecézní charita Brno) Lotos Podané ruce Bílý kruh bezpeˇcí Persefona Magdalenium Intervenˇcní centrum Brno IQ Roma servis Drom, romské stˇredisko Romodrom Celzus, centrum pro sociálnˇe znevýhodnˇené lidi (Diecézní charita Brno) OPU (Organizace pro pomoc uprchlík˚um) SOZE (Sdružení obˇcan˚u zabývajících se emigranty) AGAPO (Agentura podporovaného zamˇestnávání) ˇ Exekutorská komora CR Poradna pro ženy a dívky sdružení (CENAP) ˇ Exekutorská komora CR
Specializace obˇcanská problematika obˇcanská problematika obˇcanská problematika, rodinné poradenství právní a obˇcanská problematika obˇcanská problematika
Adresa Kolištˇe 19, Brno Anenská 10, Brno Orlí 516/20, Brno Nerudova 321/7, Brno tˇrída Kpt. Jaroše 9, Brno
alkoholová závislost drogová závislost poradenství pro obˇeti tresných cˇ in˚u poradenství obˇetem domácího násilí poradenství obˇetem domácího násilí poradenství obˇetem domácího násilí poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin
Výstavní 285, Brno Vídeˇnská 3, Brno Slovinská 41, Brno Jiráskova 216/8, Brno
poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin poradenství pro cizince a pˇríslušníky menšin
Leitnerova 682/9, Brno Mostecká 855/5, Brno
Sýpka 25, Brno Vranovská 846/45, Brno Bratislavská 227/41, Brno Kolištˇe 31, Brno tˇrída Kpt. Jaroše 9, Brno
Zelný trh 318/1, Brno poradenství v oblasti exekuˇcního ˇrízení poradenství týkající se tˇehotenství, mateˇrství, rodiˇcovství poradenství pro ženy pracující v sexbyznysu
Tabulka 3.5: Poradenská centra ve mˇestˇe Brnˇe.
28
Zelný trh 1, Brno Sobˇešická 560/60, Brno Vlhká 166/10, Brno
Dˇeti a mládež se mohou obrátit na krizová centra10 , mezi nˇež se rˇadí Krizové centrum Spondea, Diagnostický ústav pro mládež (Stˇredisko výchovné péˇce v Brnˇe), Dˇetský diagnostický ústav (Hlinky), Stˇredisko výchovné péˇce pro dˇetia mládež HELP ME. Další Stˇredisko výchovné péˇce se nachází na Kamenomlýnské. Služba Krizová centra pro dˇeti a mládež
Zˇrizovatel Krizové centrum Spondea Diagnostický ústav pro mládež (Stˇredisko výchovné péˇce v Brnˇe) Dˇetský diagnostický ústav Stˇredisko výchovné péˇce pro dˇeti a mládež HELP ME Stˇredisko výchovné péˇce
Adresa Sýpka 1351/25, Brno Veslaˇrská 246, Brno Hlinky 55/140, Brno Boˇretická 4225/2, Brno Kamenomlýnská 124/2, Brno
Tabulka 3.6: Krizová centra pro dˇeti a mládež v Brnˇe. Této cílové skupinˇe (dˇeti a mládež) se rovnˇež vˇenují i nízkoprahová zaˇrízení, napˇríklad obˇcanské sdružení Ratolest Brno má dva nízkoprahové kluby: Likusák a Pavlaˇc. Tˇri nízkoprahová zaˇrízení zˇrizuje Armáda spásy: klub Lavina, centrum Jonáš a komunitní centrum Dživipen. Nízkoprahové zaˇrízení zˇrizují i organizace DROM a IQ Roma servis. Nízkoprahové centrum Teen Challenge pracuje s dˇetmi, které jsou ohroženy drogami, alkoholem, gamblingem a jinými závislostmi. (Magistrát mˇesta Brna, 2014: 34–39; c 2000–2012; DÚM Brno, c 2013; Dˇetský diagnostický ústav Brno; SVP HELP ME, c 2014; Spondea, Ratolest Brno; Armáda spásy; Teen Challenge International) Služba Nízkoprahová zaˇrízení pro dˇeti a mládež
Zaˇrízení Likusák
Zˇrizovatel Ratolest Brno
Pavlaˇc Lavina Jonáš Komunitní centrum Dživipen Nízkoprahové zaˇrízení pro dˇeti a mládež Nízkoprahové zaˇrízení pro dˇeti a mládež Nízkoprahové zaˇrízení Teen Challenge
Ratolest Brno Armáda spásy Armáda spásy Armáda spásy romské stˇredisko Drom IQ Roma servis ˇ Teen Challenge International CR
Adresa Kotlanova 10 a Oblá 75a, Brno Kotlanova 10, Brno Staˇnkova 6, Brno Kubíˇckova 23, Brno Körnerova 1, Brno Bratislavská 227/41, Brno Vranovská 846/45, Brno Cejl 18, Brno
Tabulka 3.7: Nízkoprahová zaˇrízení pro dˇeti a mládež v Brnˇe.
10
Kromˇe krizových center najdou dˇeti pomoc i na telefonních linkách – v Brnˇe napˇríklad funguje Modrá linka, nonstop linka Krizového centra Spondea. Další linku provozuje napˇríklad Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice v Bohunicích.
29
3.2.5
Shrnutí
Vˇetšina definic chudoby pracuje s konceptem deprivace. V souˇcasné dobˇe je chudoba chápána jako multidimenzionální deprivace, tedy tak, že lidé strádají nejen po hmotné, ale i po nehmotné stránce. Spoleˇcnost pˇrešla od konceptu chudoby ke konceptu sociálního vylouˇcení, umožˇnuje totiž širší chápání problému. Sociálnˇe vylouˇcení lidé se vyznaˇcují nízkou mírou vzdˇelanosti a jejich šance na pˇrekonání této pˇrekážky jsou ztížené. Sociálnˇe vylouˇcené osoby pocit’ují materiální chudobu, jsou závislí na sociálních dávkách. Zvyšuje se pravdˇepodobnost, že se v sociálnˇe vylouˇcených lokalitách projeví patologické jevy (alkoholismus, narkomanie, gamblerství) a kriminalita. Sociálnˇe vylouˇcení lidé obvykle neznají svá ˇ práva a povinnosti. Casto se také se ocitají v situaci, kdy si berou nevýhodné p˚ujˇcky. Vysoká koncentrace sociálnˇe vylouˇcených osob se objevuje zejména v mˇestských cˇ ástech Brno-sever (Zábrdovice, Husovice), Brno-stˇred (Staré Brno, Trnitá apod.) a Brno-jih. Dále pak existují oblasti, kde je koncentrace sociálnˇe vylouˇcených lidí v menší míˇre – ubytovna Kuncové, ulice Kuldova a Krokova, ulice Životského, Staˇnkova, Lidická a Kˇrižíkova. Sociální vylouˇcení pocit’ují zejména takové skupiny, které jsou ekonomicky slabší (matky samoživitelky, rodiny s více dˇetmi, osamˇele žijící senioˇri, dlouhodobˇe nezamˇestnaní, lidé s nižším vzdˇeláním), dále pak skupiny, u nichž se objevuje sociálnˇe patologické jednání (lidé se závislostmi, trestaní lidé). Sociálnˇe vylouˇcené jsou i osoby, které jsou fyzicky nebo psychicky handicapované, dále pak jedinci, kteˇrí se urˇcitým zp˚usobem odlišují od majoritní spoleˇcnosti (napˇr. náboženské skupiny, lidé s rozdílnou sexuální orientací, pˇríslušníci etnických menšin, imigranti). Na území mˇesta existuje ˇrada organizací a institucí, jež se snaží tˇemto skupinám obyvatel pomáhat r˚uzným zp˚usobem: napˇríklad azylovým bydlením nebo poradenstvím. Velkou roli tu hraje napˇríklad Armáda spásy, vlastnící dva azylové domy a tˇri nízkoprahová zaˇrízení; Armáda spásy navíc nabízí lidem bez pˇrístˇreší nad hlavou jídlo zdarma, sociální šatník a hygienické stˇredisko. Nezisková církevní organizace Diecézní charita Brno má nízkoprahové denní centrum a dva azylové domy, jeden z nich je urˇcený matkám s dˇetmi v tísni. Charita také nabízí stravu zdarma, dává lidem možnost vymˇenit si obleˇcení v sociálním šatníku, klienti mohou také využít poradny. Do pomoci se zapojuje i Magistrát Brna, který zˇrizuje D˚um na p˚ul cesty, dva azylové domy pro matky s dˇetmi a dva azylové domy pro mladistvé a mladé dospˇelé. Cílem této podkapitoly bylo definovat si skupiny lidí, jejichž životní pˇríbˇehy budu následnˇe zpracovávat pomocí žánru story. Zároveˇn jsem v této cˇ ásti zpracovala seznam organizací poskytujících pomoc sociálnˇe vylouˇceným lidem.
30
ˇ 4. EMPIRICKÁ CÁST Jelikož tv˚urˇcí výstupy této bakaláˇrské zachycují životní pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením žijících v Brnˇe, jako cílové médium se nabízí jihomoravská pˇríloha deníku Mladá fronta DNES. Tento deník jsem si vybrala také proto, že jsem tam strávila tˇrímˇesíˇcní praxi na pozici redaktorky – na základˇe této zkušenosti byla sepsána podkapitola vˇenující se popisu práce v brnˇenské redakci MF DNES. Tato kapitola se zamˇeˇruje na pˇredstavení základních charakteristik cílového média, vˇcetnˇe jeho typického cˇ tenáˇre. Zároveˇn se vˇenuje žánru story v brnˇenské redakci MF DNES. V souvislosti s tématem chudoby a sociálního vylouˇcení se kapitola snaží struˇcnˇe zachytit, jakým zp˚usobem pˇristupuje redakce k tomuto tématu a zmiˇnuje i stereotypní pˇredstavy, jimž by se mˇel novináˇr pˇri své práci vyhýbat. Empirická cˇ ást rovnˇež obsahuje popis práce v brnˇenské redakci MF DNES. Cílem empirické cˇ ásti je odpovˇedˇet na výzkumné otázky stanovené v metodologické cˇ ásti této práci: Jak se v regionální redakci MF DNES Brno tvoˇrí žánr story? Jak vypadá typický cˇ tenáˇr MF DNES Brno?
4.1
Popis cílového média
Mladá fronta DNES je celostátní deník, jehož vlastníkem je mediální skupina MAFRA. MAFRA patˇrila od roku 1994 nˇemecké spoleˇcnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, v roce 2013 se však stal vlastníkem cˇ eský holding Agrofert, v jejímž cˇ ele stojí Andrej Babiš, podnikatel a souˇcasný ministr financí z politického hnutí ANO. MAFRA vlastní kromˇe MF DNES i další média: Lidové noviny, bezplatný deník Metro, bezplatný ˇ patˇrí i zpravodajské portály regionální týdeník 5plus2 nebo hudební stanici Óˇcko. Kromˇe toho MAFRE c 2014 MAFRA) Lidovky.cz a iDnes.cz. (Struktura spoleˇcnosti, Od ledna 2014 se stala šéfredaktorkou MF DNES Sabina Slonková, nahradila tak ve funkci odcházeˇ jícího šéfredaktora Roberta Cásenského, který byl šéfredaktorem MF DNES od roku 2006. Slonkovou po p˚ul roce vystˇrídal Jaroslav Plesl, bývalý šéfredaktor cˇ asopisu Týden. MF DNES má kromˇe celostátní redakce v Praze dalších 14 regionálních redakcí v krajských mˇestech ˇ Ceské republiky. Od ˇríjna 2014 vychází MF DNES v novém layoutu. Pˇribyly dva nové cˇ asopisy – Test DNES, vycházející každé úterý, a Rodina DNES, který redakce vydává každý pátek. V MF DNES tak vycházejí cˇ asopisy zdarma každý den – v pondˇelí vychází cˇ asopis Ona Dnes, ve stˇredu DOMA DNES, ve cˇ tvrtek Magazín c 2014) DNES+TV a v sobotu Víkend DNES. (MF Dnes v novém,
4.1.1
Náklad, prodej, cˇ tenost
Deník Mladá fronta DNES patˇrí dlouhodobˇe k nejˇctenˇejším deník˚um u nás. Nejnovˇejší statistiky za 1. a 2. cˇ tvrtletí roku 2014 ukazují, že cˇ tenost celostátního vydání MF DNES je 709 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání. (Unie vydavatel˚u, 2014) MF DNES tak obsadila druhou pˇríˇcku v žebˇríˇcku, hned po bulvárním deníku Blesk, ˇ jehož cˇ tenost je 1,128 milionu cˇ tenáˇru˚ na vydání. Jde tedy o nejˇctenˇejší seriózní deník v Ceské republice. c 2014) (Unie vydavatel˚u, ˇ Ctenost Mladé fronty však dlouhodobˇe klesá, ještˇe ve 3. a 4. cˇ tvrtletí roku 2013 ji cˇ etlo 787 tisíc c 2014) cˇ tenáˇru˚ na vydání, v únoru 2013 mˇela 819 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání. (Unie vydavatel˚u,
31
ˇ zveˇrejˇnuje na svých stránkách údaje o tištˇeném (TN) Kanceláˇr pro ovˇeˇrování náklad˚u tisku (ABC CR) a prodaném (PN) nákladu. Poslední ovˇeˇrená data jsou z prosince 2013, pro úˇcely této práce však dostaˇcují neovˇeˇrené náklady. V srpnu 2014 byl pr˚umˇerný TN 204 161 kus˚u na vydání a PN 171 125 kus˚u na vydání. ˇ c 2014) (ABC CR,
ˇ 4.1.2 Ctenᡠri MF DNES Podle výzkumu Media projektu má MF DNES 1,796 milionu cˇ tenáˇru˚ v delším období, pr˚umˇernˇe 709 tisíc cˇ tenáˇru˚ na jedno vydání. Mladou frontu DNES cˇ te 53 procent muž˚u a 47 procent žen. Vˇetšina ze cˇ tenáˇru˚ je v produktivním vˇeku: celkem 421 tisíc cˇ tenáˇru˚ je ve vˇeku od 30 do 59 let. Nejvíce cˇ tenáˇru˚ má stˇredoškolské vzdˇelání s maturitou (296 tisíc) a vysokoškolské vzdˇelání (220 tisíc). Mˇesíˇcní pˇríjmy ˇ ˇ cˇ tenáˇru˚ se pohybují okolo 30 tisíc korun a výše. Ctenᡠri tedy pocházejí z vyšší stˇrední tˇrídy. (Ctenᡠri c 2014) deníku MF DNES, Lidové noviny, Metro,
4.2
Mladá fronta DNES – regionální redakce Brno
Kromˇe celostátní redakce má MF DNES celkem 14 regionálních redakcí, v každém krajském mˇestˇe jednu. ˇ V cˇ ele každé regionální redakce stojí vedoucí, v Brnˇe je to Hana Cernohorská. Úkolem regionálních redakcí je informovat cˇ tenáˇre o d˚uležitém dˇení v regionu, popˇrípadˇe poskytovat rychlé informace centrální redakci v Praze, pokud se v regionu stane událost, jež má celostátní význam. Aktuální data Media projektu z 1. a 2. cˇ tvrtletí roku 2014 ˇríkají, že jihomoravskou pˇrílohu MF DNES cˇ te 73 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání. Pˇritom ještˇe v pˇredešlém období, tedy v 4. cˇ tvrtletí roku 2013 a v 1. cˇ tvrtletí c 2014) roku 2014, mˇela MF DNES Brno 101 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání. (Media projekt, Konkurenˇcní Brnˇenský deník Rovnost má podle nejaktuálnˇejších údaj˚u 72 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání, v pˇredešlém období (4. cˇ tvrtletí 2013 a 1. cˇ tvrtletí 2014) mˇel Brnˇenský deník 70 tisíc cˇ tenáˇru˚ . Poˇcet cˇ tenáˇru˚ MF DNES Brno tedy klesl za p˚ul roku o 28 tisíc, zatímco Brnˇenskému deníku o 2 tisíce narostl. c 2014) (Media projekt, ˇ ˇ Podle Hany Cernohorské, vedoucí brnˇenské regionální redakce Hana Cernohorská, jsou cˇ tenáˇri jihomoravské pˇrílohy lidé, kteˇrí vˇetšinou vlastní byt nebo d˚um. Zároveˇn do práce nejezdí vlakem, ale vlastním ˇ autem. Cernohorská dodává, že typický cˇ tenáˇr jihomoravské pˇrílohy neˇceká na narození prvního dítˇete, ˇ ale prvního vnouˇcete. (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení) Kristýna Kašpárková doplˇnuje, že cˇ tenáˇre jihomoravské mutace MF DNES zajímá „mˇesto, doprava, politika, školství, sport i kultura, ale také pˇríbˇehy zajímavých lidí“ (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení).
4.2.1
Práce v brnˇenské redakci
Pˇrestože klíˇcovou cˇ ástí této kapitoly je zjistit, jak regionální redakce MF DNES Brno pˇristupuje ke zpracování žánru story, považuju za d˚uležité popsat, jak vypadá pracovní den v brnˇenské regionální redakci MF DNES, kde jsem tam strávila tˇri mˇesíce na praxi. Pracovní den v redakci zaˇcíná ranní poradou v 9.30, kdy se sejde vedoucí redakce, sloužící editor, redaktoˇri a fotograf. Nejdˇríve všichni spoleˇcnˇe zhodnotí nové vydání novin. Pracovníci redakce upozorní své kolegy na nedostatky v jejich cˇ láncích nebo naopak jejich cˇ lánky ocení. Tato zpˇetná vazba je pro redakci d˚uležitá, upozorˇnuje kolegy na chyby a snaží se zamezit tomu opakování chyb. Z každé porady se poˇrizuje zápis, toto zhodnocení se následnˇe posílá e-mailem všem cˇ len˚um redakce. Mohou si ho tak pˇreˇcíst i ostatní cˇ lenové redakce, kteˇrí nebyli pˇrítomni na ranní poradˇe. Po zhodnocení nového vydání novin pracovníci redakce diskutují nad denním plánem, který urˇcuje pˇredbˇežnou podobu novin na následující den. Pˇrestože se m˚uže finální layout zmˇenit, je potˇreba si stanovit aspoˇn základní témata cˇ i události, jež by nemˇely v novinách chybˇet. Na poradˇe se rozhoduje, jaké budou hlavní cˇ lánky stran jedna až tˇri, a editoˇri doporuˇcují redaktor˚um, co všechno by mˇeli zjistit, aby v cˇ lánku nechybˇely d˚uležité informace, popˇrípadˇe upˇresˇnují, komu všemu by mˇeli redaktoˇri zavolat. Zároveˇn se mluví o tom, jaké fotografie budou další den v novinách a co musí fotograf v pr˚ubˇehu dne vyfotografovat. 32
Kromˇe denního plánu, který každý den odpoledne sestavuje vedoucí redakce, se redaktoˇri ˇrídí i svým týdenním plánem. Týdenní plán se probírá každý pátek na velké týdenní poradˇe. Kromˇe tip˚u redaktor˚u se ˇ do plánu také tipy z tiskové agentury CTK. O tom, jak bude vypadat koneˇcná podoba regionální jihomoravské pˇrílohy MF DNES na další den, rozhoduje odpolední porada ve 13 hodin, která se však nekoná hromadnˇe u redakˇcního stolu, ale v kanceláˇri vedoucí regionální redakce. Vedoucí a editor na odpolední poradˇe diskutují individuálnˇe s novináˇrem o podobˇe cˇ lánku. Na odpolední poradu by mˇel být novináˇr co nejlépe pˇripraven, mˇel by získat co nejvíc informací o daném tématu a mˇel by do té doby obvolat co nejvíce odborník˚u a lidí, kteˇrí jsou kompetentní se k tématu cˇ lánku vyjádˇrit. Po odpolední poradˇe konzultuje editor texty s pražskou redakcí, která si v pˇrípadˇe zájmu m˚uže nˇekteré cˇ lánky pˇrevzít do celostátního vydání. Finální podoba novin se však m˚uže mˇenit, zejména pokud se v odpoledních hodinách stane neˇcekaná a významná událost. Podoba se dá mˇenit do uzávˇerky, která je pˇribližnˇe kolem 10 hodiny veˇcerní. V tuto dobu ale musí text být zeditovaný a zkorekturovaný. Celý proces se odehrává v redakˇcním systému Hermes, pˇrístup do nˇej ovšem mají jen zamˇestnanci MF DNES. Editoˇri posílají praktikant˚um e-mailem slepé texty, které udávají rozsah cˇ lánku. Praktikanti posílají hotovou podobu cˇ lánku zpátky editorovi, ten pak výsledný text pˇrekopíruje do redakˇcního systému. Autor si tedy své témata vybírá sám, jejich vhodnost posuzuje zbytek redakce, vˇcetnˇe editora a vedoucího. Redakce je uspoˇrádána hierarchicky, hlavní slovo má vedoucí redakce, jemuž jsou editoˇri podˇrízení. Celý proces je tak výsledkem plánování a diskusí v redakci. Pracovníci redakce musí být zároveˇn schopni reagovat na aktuální události dˇející se v regionu.
4.2.2
Téma chudoby a sociálního vylouˇcení v MF DNES Brno
Podle editorky MF DNES Brno Kristýny Kašpárkové neexistuje téma, jemuž by se pracovníci regionální redakce vyhýbali. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Snaží se zachycovat všechny aktuální významné události a vˇenovat se témat˚um, která jsou pro cˇ tenáˇre d˚uležitá a zajímavá. ˇ Podle vedoucí brnˇenské redakce Hany Cernohorské neodpovídají pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením cílové skupinˇe cˇ tenáˇru˚ MF DNES Brno, pˇresto si myslí, že tato témata do novin patˇrí, protože by o nich spoleˇcnost mˇela vˇedˇet. „Ideální je, když je navážeme na aktuální událost“ ˇ (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení). Pˇrestože redaktorka MF DNES Zuzana Taušová ví, že témata týkající se sociálnˇe vylouˇcených osob vyvolávají spíše negativní emoce, ˇríká, že je potˇreba se tˇemto témat˚um vˇenovat. Noviny nepíšou jenom o pozitivních událostech. „Novináˇr by nemˇel psát to, co lidé chtˇejí slyšet . . . Zrovna v tˇechto tématech je potˇreba jít kultivovaným zpravodajstvím proti proudu a vysvˇetlit cˇ tenáˇri, jak se vˇeci mají“ (Zuzana Taušová, 2014, ústní sdˇelení). Pˇri zpracovávání cˇ lánku nesmí novináˇr do textu zahrnovat stereotypní pˇredstavy. Stereotypy patˇrí do oblasti sociální percepce, tedy oblasti, kde si lidé utváˇrejí vlastní dojmy o druhých lidech. Podle Uhlíkové (in Weinerová, 2014: 10) má stereotyp následující charakteristiky: stereotyp je soud (pozitivní cˇ i negativní), jež se spojuje s pˇresvˇedˇcením daného cˇ lovˇeka; stereotyp má sociální p˚uvod, k jedinci se dostává „jako výraz veˇrejného názoru prostˇrednictvím rodiny, ale také školy, uznávaných autorit, masmédií. . . “ (Uhlíková in Weinerová, 2014: 10). Stereotypy bývají (pozitivnˇe nebo negativnˇe) emotivnˇe zatížené, odporují reálným fakt˚um, popˇrípadˇe s nimi souhlasí jen cˇ ásteˇcnˇe; jsou iracionální, což zp˚usobuje, že jsou odolné v˚ucˇ i logickým argument˚um. Stereotypy jsou dlouhodobˇe stabilní a témˇeˇr nezávislé na osobních zkušenostech, protože se více opírají o zkušenost zprostˇredkovanou. (Uhlíková in Weinerová, 2014: 10) Zatímco stereotyp se „obsahovˇe vymezuje na úrovni pˇredstav, pˇredsudek se projevuje konkrétními postoji“ (Weinerová, 2014: 9). Témˇeˇr každá skupina obyvatelstva se setkává se stereotypy, at’ už kv˚uli vˇeku, pohlaví, sexuální orientaci, barvˇe pleti apod. Starší lidé se kupˇríkladu setkávají se stereotypem, který ˇríká, že nejsou tak pracovnˇe výkonní jako mladší lidé. Se stereotypy se ve velké míˇre stˇretává i romské etnikum. Napˇríklad Analýza sociálnˇe vylouˇcených romských lokalit. . . mluví o stereotypu, podle nˇehož „Romové rádi bydlí pospolu ve velké skupinˇe“ (Analýza. . . , 2006: 37) nebo že se dobˇre vyznají v systému sociálních dávek. K Rom˚um
33
se vážou další stereotypy, napˇríklad že nechtˇejí pracovat, že jsou pro nˇe bˇežné nˇekteré druhy kriminality; dále pak to, že jsou hluˇcní, nevzdˇelaní, jsou typiˇctí neˇcestným jednáním apod.
4.2.3
Žánr story v MF DNES Brno
ˇ Podle Hany Cernohorské, vedoucí redakce MF DNES Brno, patˇrí mezi nejoblíbenˇejší publicistické žánry ˇ v novinách právˇe story a rozhovor, „protože mají švih a nejsou pro cˇ tenáˇre moc dlouhé“ (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení). Regionální pˇríloha MF DNES má dennˇe cˇ tyˇri až pˇet strany, jednu stranu obvykle zabírá regionální sport. Na první stránku se zaˇrazují d˚uležité informace, na druhou vˇecné. Tˇretí stranu se redakce snaží držet jako lidskou, postavenou na pˇríbˇezích lidí. Zaˇrazují sem story, rozhovory a reportáže týkající se lidí nebo událostí z regionu. Story se však m˚uže objevit i na první stránce, jako doplnˇek otvíˇ ráku, nebo m˚uže zaˇcínat na první stránce a pokraˇcovat na další stránku. (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení; Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Redaktoˇri ani editoˇri MF DNES vˇetšinou nerozlišují mezi story a feature. Podle editorky MF DNES Brno Kristýny Kašpárkové je teorie žánr˚u užiteˇcná pˇredevším student˚um žurnalistiky, aby se nauˇcili rozlišovat mezi jejich základními rysy a díky nim se nauˇcili s žánry pracovat. V praxi ale novináˇri neˇreší, jestli budou psát story nebo feature. Více než formu žánru se spíše zamˇeˇrují na obsah a fakta. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Stejnˇe tak to vidí i redaktorka MF DNES Klára Kubíˇcková, která mezi story a feature v˚ubec nerozlišuje, podle ní na to není v praxi cˇ as. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Podle editorky Kristýny Kašpárkové je story takový cˇ lánek, který se soustˇredí na lidské pˇríbˇehy. ˇ (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Podle vedoucí redakce Hany Cernohorské mohl dˇríve cˇ tenáˇr rozpoznat story podle titulku, který se psával kurzívou, v novém layoutu však byl tento formát úplnˇe zrušen. V soucˇ asné dobˇe cˇ tenáˇr vˇetšinou story pozná podle odvážnˇejšího titulku nebo odlehˇceného zaˇcátku cˇ lánku, jenž ˇ by mˇel naznaˇcit, že cˇ tenáˇre neˇceká tˇežké zpravodajské téma. (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení) U story je podle redaktorky MF DNES Kláry Kubíˇckové nejd˚uležitˇejší, aby mˇela zajímavé téma. Nesouhlasí s názorem Pavla Mack˚u, bývalého šéfredaktora deníku Rovnost, že dobrá story by mˇela cˇ tenáˇre bud’to rozplakat nebo rozesmát. V textu by nemˇel chybˇet pˇrítomný cˇ as a citace hrdiny pˇríbˇehu, protože oživují text. Oproti zpravodajství má story lehˇcí jazyk, m˚uže používat citovˇe zabarvená slova a podobnˇe. Jazyk story by se mˇel pˇribližovat bˇežné mluvˇe, aby byl cˇ tenáˇri srozumitelný. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová používá citovˇe zabarvená slova v textu, jen pokud nesou informaˇcní hodnotu. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Ve story by podle redaktorky MF DNES Zuzany Taušové nemˇely chybˇet základní údaje o respondentovi – kdo to je, jaké je jeho povolání, kolik má let a kde bydlí. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Autoˇri se snaží do textu zahrnovat i emoce zpovídaného. Nikoli však formou, která se používá v rozhovoru, tedy vyjádˇrením emocí v závorkách, ale pomocí formulací, jako napˇríklad dal se do pláˇce nebo nem˚uže se zbavit dojetí. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová si cˇ asto pomáhá pˇrímou ˇreˇcí (ˇrekl se slzami v oˇcích apod.). Story by mˇela být aktuální, nebo by se tak s jistou mírou nadsázky mˇela alespoˇn tváˇrit, jak dodává redaktorka MF DNES Kubíˇcková. „Aktualizaˇcní moment celého cˇ lánku se nˇekdy hledá velmi obtížnˇe, ale staˇcí nˇejaká maliˇckost“ (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení). Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová dodává, že neaktuálnost tématu pom˚uže vyˇrešit seriál11 , novináˇri pak nemusí cˇ tenáˇri vysvˇetlovat, proˇc o daném cˇ lovˇeku píšou zrovna ted’. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) ˇ Co se týˇce rozsahu, podle vedoucí MF DNES Brno Hany Cernohorské redakce nemá pˇresná pravidla stanovující rozsah story; nemˇela by však být pˇres p˚ulku novinové strany. Vˇetšinou má story podvalový formát. „Mˇela by být dlouhá tak, aby to cˇ tenáˇre bavilo cˇ íst a aby text nebyl vycpaný zbyteˇcnou vatou“ ˇ (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení). To, že story nemá urˇcený maximální rozsah, potvrzuje i editorka Kristýna Kašpárková. Dodává však, že rozsah tˇri tisíce znak˚u má hlavní cˇ lánek novin a cokoliv nad tento poˇcet znak˚u by mˇelo mít velmi dobré téma. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Podle redaktorky Kláry Kubíˇckové 11
Podle Encyklopedie praktické žurnalistiky je seriál „obecnˇe to, co se zveˇrejˇnuje postupnˇe (na pokraˇcování) a tvoˇrí celek“ (Osvaldová a Halada, 2002: 170). Seriál m˚uže pˇredstavovat nˇekolik mediálních dˇel, která spolu tematicky souvisí (napˇr. cˇ lánky, fotografie, televizní poˇrady apod.).
34
má story dvojsloupcový12 až cˇ tyˇrsloupcový13 rozsah. Pokud je delší, je vhodné téma zpracovat pomocí jiného žánru. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Napˇríklad pomocí rozhovoru nebo zprávy. Souˇcástí publikované story by mˇela být fotografie zpovídané osoby. „U trojákové14 story není fotka nutná, celostránková by ji ale vážnˇe mˇela mít. Obˇcas se stane, že na fotku prostˇe není místo nebo fotograf nemohl cˇ lovˇeka vyfotit, protože byl na jiném místˇe. Taky se m˚uže stát, že se dotyˇcný nechtˇel nechat vyfotit, což respektujeme a nefotíme ho bez jeho souhlasu“ (Kristýna Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení). Fotografie tedy u story v MF DNES Brno není nutná, cˇ asto záleží na rozsahu daného cˇ lánku a dalších okolnostech. Redakce respektuje, pokud se daný cˇ lovˇek nechce nechat vyfotografovat, zvlášt’ pokud jsou v cˇ lánku citlivé údaje o jeho osobˇe. Fotografie proto nejsou souˇcástí této bakaláˇrské práce, jednak proto, že si vˇetšina respondent˚u nepˇrála uvést ani své pˇríjmení, natož publikovat v novinách svou fotografii. Mladá fronta DNES navíc dává pˇrednost vlastnímu profesionálnímu fotografovi. Co se týˇce autorizace15 , redaktorka Zuzana Taušová ji neposkytuje v pˇrípadˇe politických témat a dotazovaného na tento fakt dopˇredu upozorˇnuje. V ostatních pˇrípadech nemá problém cˇ lánek poskytnout k autorizaci, chce ale, aby jí lidé opravovali jenom faktické vˇeci a nemˇenili podobu cˇ lánku. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Redaktorka MF DNES Klára Kubíˇcková u story autorizaci neposkytuje, protože podle ní „není co dávat k ovˇerˇování. Když už jednou cˇ lovˇek nˇeco rˇekl, už to prostˇe rˇekl“ (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení). Vzhledem k tématu bakaláˇrské práce pˇredpokládám, že nˇekteˇrí zpovídaní si budou pˇrát z˚ustat v anonymitˇe. Jak pˇristupují k neuvedení celého jména ve cˇ lánku, jsem zjišt’ovala od všech cˇ tyˇr pracovnic MF DNES. ˇ Vedoucí brnˇenské redakce Hana Cernohorská v anonymitˇe nevidí problém, zvlášt’ v pˇrípadˇe cˇ lánk˚u ˇ o sociálnˇe slabších jedincích. Redakce respektuje jejich rozhodnutí. Cernohorská však zd˚urazˇnuje, že je potˇreba cˇ tenáˇri vysvˇetlit, proˇc redakce neuvádí celé jméno osoby. Situaci vidí stejnˇe i editorka Kristýna Kašpárková. Myslí si, že ve story není d˚uležité, jak se cˇ lovˇek jmenuje, d˚uležitˇejší je spíš zážitek cˇ lovˇeka. ˇ Ctenᡠr ale musí vˇedˇet, proˇc v cˇ lánku napˇríklad není uvedené jméno matky – cˇ lánek by mohl napˇríklad poškodit její dˇeti. Obˇe ale upozorˇnují na to, že neuvedení celého jména zdroje jim vadí v pˇrípadˇe investiˇ gativního cˇ i konfrontaˇcního textu. (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení; Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Podobnˇe problém vidí i redaktorka Zuzana Taušová, anonymní cˇ lovˇek snižuje d˚uvˇeryhodnost cˇ lánku, ale u citlivých témat je to v poˇrádku. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Redaktorka Klára Kubíˇcková dodává, že pˇríbˇeh cˇ lovˇeka musí ospravedlnit to, proˇc v cˇ lánku není uvedené celé jméno respondenta. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) V MF DNES Brno dˇrív vycházel seriál nazvaný Na kávˇe s. . . 16 , který vycházel jednou týdnˇe, což byla podle editorky Kristýny Kašpárkové speciální strana pro story. Kv˚uli zmenšení rozsahu jihomoravské pˇrílohy však v souˇcasné dobˇe není možné takové seriály vydávat. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Ještˇe ˇ v cˇ ervnu 2014 však v MF DNES vycházel velký story seriál Brnˇenské stopy. Podle Cernohorské to byl ˇ seriál „o lidech, kteˇrí mají koˇreny v Brnˇe, a pak se proslavili mimo region“ (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení). Kv˚uli úbytku stran však nebylo na seriál místo a tato rubrika skonˇcila. Všechny výše uvedené požadavky se týkají zpracování žánru story v konkrétní redakci, tedy v MF DNES Brno. Tento názor zastávají píšící redaktoˇri, ne mediální teoretici. Rozdílnost náhled˚u na zpracování story by jistˇe mohla být podnˇetem k podrobnˇejší analýze. Aˇckoli jsem použila výzkumnou metodu 12 Redaktorka MF DNES Klára Kubíˇcková používá slangový výraz dvoják, což je podle Tušera krátký novináˇrský text, který je v novinách zalomený do dvou sloupc˚u. (Tušer, 2003: 151) 13 Novináˇrský text zalomený do cˇ tyˇr sloupc˚u. 14 Krátký novinový text, který je zalomený do tˇrí sloupc˚u. 15 Autorizací se vˇetšinou rozumí „schválení obsahu sdˇelení nebo napˇríklad rozhovoru dotˇcenou osobou. Autorizaci uskuteˇcnˇ uje napˇríklad dotazovaný v interview, aby si byl jistý, že tazatel nezkreslí obsah jeho sdˇelení nebo aby mohl zkontrolovat, zda nechtˇenˇe ˇ rík, Burgr, 2012: 193–194). neprozradil nˇejakou skuteˇcnost, jejíž zveˇrejnˇení je nežádoucí“ (Cuˇ 16 Rubrikou Na kávˇe s. . . se podrobnˇeji zabývá bakaláˇrská práce Marcely Svobodové. První text se v této rubrice objevil 25. bˇrezna 2010, další texty vycházely pravidelnˇe každý cˇ tvrtek. Autorem rubriky byl tehdejší regionální vedoucí Karel Škrabal ˇ a jeho tehdejší zástupkynˇe Hana Cernohorská. Nová rubrika mˇela za cíl odlehˇcit jihomoravskou pˇrílohu z tematického hlediska a pˇrinést cˇ tenáˇru˚ m zábavné cˇ tení. Novˇe vzniklá rubrika mˇela mít navíc originální podobu a mˇela obsahovat unikátní texty. Svobodová upozorˇnuje, že texty v této rubrice by mˇely mít souvislou podobu, nemˇely by tedy být psány formou odpovˇedí a otázek, tedy rozhovoru. Proto také pracovníci MF DNES Brno v kvalitativních rozhovorech mluví o tom, že tato rubrika mˇela cˇ asto formát story nebo pˇrepsaného rozhovoru. (Svobodová, 2012: 30–35)
35
kvalitativního rozhovoru, nejedná se o výzkum v pravém slova smyslu. Dá se spíše hovoˇrit o vyjasnˇení požadavk˚u, které má redakce na zpracování žánru story. Informace, které jsem kvalitativními rozhovory získala, jsou však základní charakteristikou, kterou se budu ˇrídit pˇri tvorbˇe žánru story pro MF DNES Brno a pro typické cˇ tenáˇre MF DNES Brno.
4.3
Shrnutí
ˇ Deník Mladá fronta DNES patˇrí mezi nejˇctenˇejší deníky v Cesku, jeho cˇ tenost se pohybuje okolo 709 tisíc cˇ tenáˇru˚ na vydání. Cílem této kapitoly bylo odpovˇedˇet na dvˇe výzkumné otázky. První z nich se zajímá o to, kdo je typickým cˇ tenáˇrem MF DNES Brno. Podle pr˚uzkumu Media projektu je typický cˇ tenáˇr MF DNES v produktivním vˇeku a má stˇredoškolské nebo vysokoškolské vzdˇelání. Mˇesíˇcní pˇríjem cˇ tenáˇre se pohybuje okolo 30 tisíc korun. Typický cˇ tenáˇr jihomoravské pˇrílohy má vˇetšinou vlastní byt nebo d˚um, do práce jezdí vlastním autem. Druhá výzkumná otázka hledá odpovˇed’ na otázku, jak se v regionální redakci MF DNES Brno tvoˇrí žánr story. Žánr story patˇrí mezi cˇ tenáˇri jihomoravské pˇrílohy MF DNES k nejoblíbenˇejším publicistickým žánr˚um. Pracovníci MF DNES Brno v praxi nerozlišují mezi žánrem story a feature, podle nich je to jeden žánr. Story je podle nich žánr, který se soustˇred’uje na lidské pˇríbˇehy. Žánr story se v MF DNES Brno nejˇcastˇeji objevuje na stranˇe tˇretí, která má být o lidech – je psána formou story nebo rozhovor˚u, ˇradí sem však i reportáže. Story by mˇela mít atraktivní téma. Nemˇely by v ní chybˇet základní údaje o respondentovi – kdo to je, jaké je jeho povolání, kolik má let a kde bydlí. Story m˚uže používat odvážnˇejší titulek, zaˇcít odlehˇcenˇe. Ve story by nemˇely chybˇet citace, jež oživují text, a pˇrítomný cˇ as. Story by zároveˇn mˇela být aktuální, pˇresto se dá zarámovat seriálem, díky cˇ emuž pak novináˇri nemusí cˇ tenáˇrovi vysvˇetlovat, proˇc o cˇ lovˇeku píšou právˇe ted’. Délka story by se mˇela pohybovat mezi 2 až 3 tisíci znaky a souˇcástí story by mˇela být fotografie, MF DNES však dává pˇrednost vlastním fotografiím. Všechny cˇ tyˇri respondentky kvalitativních rozhovor˚u se shodly na tom, že ve story nemusí být uvedené celé jméno osoby, zvlášt’ v pˇrípadˇe citlivých témat, tato skuteˇcnost se však musí cˇ tenáˇrovi od˚uvodnit. Story podle pracovníku˚ MF DNES Brno (struˇcný pˇrehled) . Story je žánr soustˇredící se na lidské pˇríbˇehy. . Story se brnˇenské pˇríloze MF DNES nejˇcastˇeji objevuje na tˇretí stranˇe („lidská strana“, psaná formou story, rozhovor˚u nebo reportáží). . Story by mˇela mít atraktivní a aktuální téma. . Ve story nesmí chybˇet základní údaje o respondentovi (jméno, vˇek, povolání, bydlištˇe). . Story používá odvážnˇejší titulek. . Ve story by nemˇely chybˇet citace a pˇrítomný cˇ as. . Délka story v MF DNES Brno se pohybuje okolo dvou až tˇrí tisíc znak˚u. . Souˇcástí story by mˇela být fotografie, avšak v pˇrípadˇe citlivých témat to není nutné. . Anonymita ve story není problém, musí však být od˚uvodnitelná.
36
ˇ CÁST ˇ ˚ CÍ 5. TVUR Tato kapitola podrobuje soubor story, které tvoˇrí pˇrílohu této diplomové práce, kritické autorské reflexi17 . Cílem kapitoly je konfrontace autorských text˚u s teorií žánru story a s názory a zkušenostmi pracovník˚u MF DNES Brno na žánr story. Budu zjišt’ovat, zda jsem požadavky naplnila nebo ne a z jakého d˚uvodu. Kromˇe toho se kapitola zamˇeˇruje na pˇredstavení rizik spojených se zpracování citlivých lidských pˇríbˇeh˚u a na aktivní naslouchání a jeho techniky, které novináˇr bˇehem rozhovoru s respondentem používá. Kapitola se zmiˇnuje i o typech otázek, jež novináˇr pokládá zpovídanému v pr˚ubˇehu rozhovoru a chybám a nedostatk˚um ve vnímáním, jichž se m˚uže novináˇr dopustit.
5.1
Rizika spojená se zpracování citlivých lidských pˇríbˇehu˚
Jak již zmiˇnovala teoretická cˇ ást (viz podkapitola 3.1.2. Story (pˇríbˇeh)), v pˇrípadˇe zpracovávání citlivých lidských pˇríbˇehu, jako jsou napˇríklad pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením, si musí být novináˇr vˇedom toho, že ne všechny poskytnuté informace musí být pravdivé. Respondenti mohou lhát, popˇrípadˇe mohou úmyslnˇe zamlˇcet nebo upravit nˇekteré informace kv˚uli studu, ned˚uvˇeˇre v novináˇre, popˇrípadˇe v obavy ze zveˇrejnˇení. Respondenti si také kv˚uli citlivým informacím nemusí pˇrát uvádˇet své celé jméno v textu, což snižuje d˚uvˇeryhodnost cˇ lánku.
5.2
Zpusob ˚ komunikace s respondentem (aktivní naslouchání)
Novináˇr musí pˇri rozhovoru aktivnˇe poslouchat respondenta, aby mohl následnˇe reagovat na jeho odpovˇedi. Používá tzv. aktivní naslouchaní, které pomáhá posluchaˇci ovˇeˇrovat, zda pochopil, co mu mluvˇcí ˇríká a co tím mínil. (DeVito, 2001: 90) Aktivní posluchaˇc je cˇ lovˇek, který pozornˇe vnímá informace a dokáže ve svých pˇredstavách podržet základní téma, o nˇemž se v rozhovoru mluví. Aktivní posluchaˇc se pˇripravuje na dotazy, kriticky zhodnocuje informace, zároveˇn pˇri tom reaguje, dává mluvˇcímu zpˇetnou vazbu, podporuje ho i kritizuje. (Mikuláštík, 2003: 101–102) V rámci aktivního naslouchání se používá nˇekolika technik, napˇríklad technika parafrázování myšlenek mluvˇcího – tazatel zopakuje vlastními slovy, co si zˇrejmˇe mluvˇcí myslí a cítí. Parafráze by mˇela být „objektivním zobrazením pˇrijatých signál˚u“ (DeVito, 2001: 91). Další technikou aktivního naslouchání je napˇríklad objasˇnování, popˇrípadˇe upˇresˇnování. Dále se používá technika povzbuzování, kdy mluvˇcí projevuje zájem a povzbuzuje mluvˇcího k pokraˇcování v hovoru. Tazatel m˚uže rovnˇež používat techniku ocenˇení, pˇri níž dává najevo respekt v˚ucˇ i mluvˇcímu, popˇrípadˇe m˚uže uznat jeho význam. Pomocí techniky zrcadlení pocitu projevuje tazatel pochopení a porozumˇení pocit˚um mluvˇcího a umožˇnuje mu tak zvládnout jeho pocity a pˇrehodnotit je. Na závˇer m˚uže tazatel použít techniku shrnutí, kdy shrne d˚uležité myšlenky, fakta a emoce.
17
Nový akademický slovník chápe reflexi jako pˇremýšlení, rozjímání, uvažování. Reflexe je „úvaha zamˇerˇená na pochopení vlastních teoretických a praktických výkon˚u“ (Kraus, 2005: 687).
37
5.2.1
Typy otázek
Novináˇr pˇri rozhovorech s respondenty používá r˚uzné druhy dotaz˚u. Mezi nˇe patˇrí napˇríklad primární, základní otázky, které se vztahují k tématu a jeho pochopení. Pokrývají téma souhrnnˇe. Novináˇr však m˚uže pokládat rozvíjející otázky, jejichž cílem je pochopit problematiku v širším mˇeˇrítku, popˇrípadˇe je m˚uže použít ve chvíli, kdy nˇecˇ emu nerozumí. Rozvíjející otázky vyžadují pozorné naslouchání tazatele. (Mikuláštík, 2006: 139) Novináˇr si pˇripravuje i otevˇrené otázky, jejichž úˇcelem je vést dotazovaného k rozvíjení jeho vlastních názor˚u a myšlenek. Respondent m˚uže v odpovˇedích zmínit i informace navíc. Projev respondenta není omezován a m˚uže se tak dostat k zajímavým témat˚um. Dalším typem dotazování jsou uzavˇrené otázky, vyžadující jednoznaˇcnou odpovˇed’, vˇetšinou ano, nebo ne. Jejich výhodou je získávání jednorázových a struˇcných informací. (Mikuláštík, 2003: 139) Pˇrímé otázky slouží k získávání specifických informacích, nepˇrímé otázky dávají respondentovi urˇcité vodítko, kterého se m˚uže v odpovˇedi držet, avšak není to nutné. (Mikuláštík, 2003: 139–140) Pomocí vˇecných otázek získává novináˇr vˇecné informace. Cílem osobních otázek je získat informace týkající se „postoj˚u, názor˚u, pocit˚u dotazovaného, vˇetšinou je dotazovaný osobnˇe prožívá, nebot’ se tím trochu odkrývá, prezentuje své já“ (Mikuláštík, 2003: 140). Naopak neutrální otázky nevypovídají nic o postojích a emocích dotazovaného k diskutované problematice. Kromˇe výše uvedených typ˚u otázek existují ještˇe další typy otázek, napˇríklad tendenˇcní nebo rˇídící otázky, které usmˇerˇnují respondenta a p˚usobí sugestivnˇe, protože se dotazují pouze na jednu z vícero možných alternativ. Tyto otázky poukazují na tazatelovu pˇredpojatost. (Mikuláštík, 2003: 140) Otázky rˇešící problém novináˇr pokládá, pokud chce zjistit názor respondenta na ˇrešení urˇcitého problému, popˇrípadˇe situace. Pokud se dotazovaný cítí nejistˇe a ned˚uvˇeˇruje si, m˚uže novináˇr zvolit otázky nápovˇedné a podnˇecující, jejichž cílem je nasmˇeˇrovat respondenta urˇcitým smˇerem, popˇrípadˇe ho podpoˇrit v nˇejaké situaci. (Mikuláštík, 2003: 140) Novináˇr m˚uže pokládat i špatné otázky, které mohou být zavádˇející a nevhodné. Do této kategorie se ˇradí nesrozumitelné nebo stylisticky chybné dotazy, otázky dlouhé, popˇr. skládající se z více podotázek. Mezi nevhodné otázky patˇrí otázky, které respondenta uráží, ponižují, popˇr. dotazy ironizují. Do zavádˇejících otázek vkládá tazatel vlastní názor a vybízí k tomu, aby respondent potvrdil dotaz. (Mikuláštík, 2003: 140)
5.2.2
Chyby a nedostatky ve vnímání
Sociální vnímání má subjektivní charakter a není jen racionální. Lidé se v sociálním vnímání dopouštˇejí ˇrady chyb, které si cˇ asto ani neuvˇedomují. Jednou z chyb ve vnímání je napˇríklad haló-efekt cˇ i efekt posledního dojmu. Haló-efekt se týká jednotlivc˚u, u nichž se projevuje jedna vlastnost nápadnˇeji cˇ i dominantnˇeji, popˇrípadˇe jedinc˚u, u nichž si poprvé všímáme urˇcité osobnosti. Kv˚uli haló-efektu vnímá tazatel jedince dlouho pod vlivem prvního dojmu, není schopen korigovat své postoje a dívat se na nˇej objektivnˇe. Poslední dojem je chápan jako mylné vnímání proto, že si tazatel nepamatuje dojmy z pˇredešlého období a je ovlivnˇen pˇredevším posledním dojmem. (Mikuláštík, 2003: 73) Dalším nedostatkem ve vnímání je projekce, tedy „psychologický proces, jehož prostˇrednictvím pˇrisuzujeme druhým své vlastní pocity nebo vlastnosti“ (DeVito, 2001: 401). Kategorizace pˇredstavuje další omyl ve vnímání, jedná se o tendenci vybírat si urˇcité rysy a vlastnosti a podle nich zaˇrazovat lidi schematicky a stereotypnˇe do nˇekolika skupin na základˇe nˇekolika znak˚u spoleˇcných pro jedince. (Mikuláštík, 2003: 75) Efekt sympatie, respektive antipatie mluví o tom, že jsou sympatiˇctí jedinci nevˇedomky preferováni, kdežto nesympatiˇctí podhodnocování. (Mikuláštík, 2003: 76) Sebeuspokojující proroctví p˚usobí „jako pˇredpovˇed’, která zkresluje vnímání a uzavírá jedince pˇred dalšími podnˇety, které mohou upˇresnit kvalitu vjemu“ (Mikuláštík, 2003, 76). Chování jedinc˚u je orientováno na potvrzení oˇcekávání, lidé totiž oˇcekávají urˇcité chování od ostatních – pokud se oˇcekávané chování naplní, stává se sebeuspokojujícím proroctvím. Mezi další chyby a nedostatky ve vnímání patˇrí napˇríklad mezikulturní nevnímavost apod. (Mikuláštík, 2003, 76)
38
5.3 5.3.1
Reflexe story Výbˇer respondentu˚
Cílem této diplomové práce je vytvoˇrit sérií pˇríbˇeh˚u o lidech, kteˇrí jsou ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením. Podle tohoto kritéria jsem vybírala šestici osob, jejichž životní pˇríbˇeh jsou souˇcástí pˇríloh této bakaláˇrské práce. Kritérií pro výbˇer vhodných osob bylo nˇekolik. D˚uležitou roli hrála spjatost regionem, respektive s Brnem. Všichni dotazování bydlí na území v Brnˇe, i když jen málokdo z nich tam má trvalé bydlištˇe. Dalším kritériem byla aktuálnost. Tam, kde to šlo, jsem se snažila téma zaktualizovat, ale ne vždy to bylo možné. Navázat životní pˇríbˇeh cˇ lovˇeka na nˇejakou aktuální událost (naˇrízení vlády, akci neziskovek atd.) nebylo jednoduché. Aktualizaˇcní moment se mi ale podaˇrilo najít napˇríklad v pˇríbˇehu Adama Tomáše (Na brnˇenských ubytovnách pˇribývá stále více lidí ve vyšším vˇeku. Toho si všímají i sociální kurátoˇri z Oddˇelení sociální prevence a pomoci Magistrátu mˇesta Brna. Po Novém roce se je chystají spoˇcítat.). Podle Cappona je však aktuálnost lidského pˇríbˇehu druhoˇradá – mnohem d˚uležitˇejší je pˇríbˇeh cˇ lovˇeka. (Cappon, 2000: 95) Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová ˇríká, že u seriál˚u není potˇreba hledat aktualizaˇcní moment a vysvˇetlovat cˇ tenáˇri, proˇc se redaktoˇri rozhodli o cˇ lovˇeku napsat zrovna v tuto chvíli – d˚uvod vysvˇetluje seriál. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Nejd˚uležitˇejším kritériem bylo to, aby se jednalo o lidi ohrožené chudobou a sociálním vylouˇcením. V teoretické kapitole jsem vyjmenovala skupiny, které jsou sociálním vylouˇcením ohrožené víc než jiné. Jedná se napˇríklad o nedostateˇcnˇe vzdˇelané nebo dlouhodobˇe cˇ i opakovanˇe nezamˇestnané jedince. Do skupin ohrožených sociálním vylouˇcením však patˇrí i mentálnˇe cˇ i fyzicky handicapovaní lidé, dále lidé trpící r˚uznými druhy závislosti (alkohol, drogy, gamblerství) nebo osamˇele žijící senioˇri, matky samoživitelky cˇ i rodiny s více dˇetmi. Chudoba a sociální vylouˇcení se m˚uže týkat i osob, které byly propuštˇeny z výkonu trestu, nebo jedinc˚u, kteˇrí kv˚uli zletilosti odcházejí z ústavní výchovy. Mým cílem nebylo zachytit pouze pˇríbˇehy jedné skupiny lidí (napˇríklad matek samoživitelek), ale pokrýt téma chudoby a sociálního vylouˇcení široce, tedy sesbírat pˇríbˇehy lidí napˇríˇc skupinami. Usoudila jsem, že nejefektivnˇejším zp˚usobem, jak najít osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloucˇ ením, jejichž životní pˇríbˇehy by mohly být pro cˇ tenáˇre MF DNES Brno zajímavé, je oslovení brnˇenských neziskových organizací, jež pracují s lidmi ohroženými chudobou a sociálním vylouˇcením. Sociální pracovníci, a zejména ti terénní, pracují dennodennˇe s klienty ohroženými chudobou a sociálním vylouˇcením. Mají informace o životní situaci svých klient˚u, protože je nezbytnˇe potˇrebují ke své práci, a díky tomu dokážou urˇcit, který pˇríbˇeh jejich klient˚u je zajímavý a ojedinˇelý. Právˇe proto jsem se rozhodla tyto neziskové organizace oslovit. Další výhodou spolupráce s tˇemito neziskovými organizacemi bylo to, že dokázaly velmi dobˇre vytipovat, kteˇrí z klient˚u by chtˇeli otevˇrenˇe mluvit o svých problémech. Celkem jsem kontaktovala18 jedenáct organizací p˚usobících v Brnˇe a požádala jsem o zprostˇredkování kontaktu nebo setkání s jejich klienty. Vysvˇetlila jsem jim, co potˇrebuji a jaký je úˇcel cˇ lánk˚u. Nˇekteré organizace mˇely cílovou skupinu definovanou široce – jejich klienty jsou lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením. Nˇekteré organizace však mají specifiˇctˇejší cílovou skupinu – napˇríklad romskou menšinu, cizince nebo zdravotnˇe handicapované lidi, obˇetmi domácího a sexuálního násilí apod. Snažila jsem se tedy oslovit neziskové organizace napˇríˇc skupinami. Nˇekteré organizace mi klienty našly ochotnˇe, jiné se omluvily z cˇ asových d˚uvod˚u, další slíbily, že se ozvou, ale neozvaly se. Nˇekteré ani neodpovˇedˇely. Nejvíce mi pomohla Diecézní charita Brno, zprostˇredkovala mi setkání se tˇremi svými klienty. Na prosbu o pomoc reagovalo také romské stˇredisko Drom a nezisková organizace IQ Roma servis. Ne všechny organizace se mi však ozvaly, a proto se mi nepodaˇrilo zcela zastoupit vícero skupin ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením (napˇr. cizinci, obˇeti domácího násilí, neslyšící apod.). Pˇresto se mi v souboru šesti story podaˇrilo zobrazit problémy, se kterými s lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením potýkají (dluhy, závislost na alkoholu, hracích automatech, diskriminace, finanˇcní situace, bydlení apod.). U nˇekterých se problémy kumulovaly. 18
Vˇetšinu organizací jsem kontaktovala prostˇrednictvím e-mailu. Ve tˇrech pˇrípadech jsem oslovovala neziskové organizace i telefonicky (napˇr. Diecézní charita Brno).
39
Celkem jsem se tedy setkala s šesti respondenty. Setkání z pˇeti z nich mi zprostˇredkovaly neziskové organizace, šestého cˇ lovˇeka – pana Václava, prodejce Nového Prostoru – jsem oslovila pˇrímo. S paní Hanou (39 let) jsem se poprvé setkala pˇri náslechu v právnické poradnˇe v neziskové organizaci IQ Roma servis, kam jsem chodila na praxi v rámci svého druhého oboru sociální práce. Paní Hana tehdy mluvila s právniˇckou o dluhových problémech jejího exmanžela. Její pˇríbˇeh mˇe zaujal. Rozhodla jsem se o její situaci napsat cˇ lánek. Zkontaktovala jsem proto právniˇcku IQ Roma servisu a poprosila ji o zprostˇredkování kontaktu. Pˇreposlala paní Hanˇe m˚uj e-mail. Paní Hana se mi do týdne ozvala a souhlasila se zpracováním jejího životního pˇríbˇehu, ale pod zárukou anonymity. Setkaly jsme se 29. ˇríjna u ní na bytˇe. Pˇri jednom rozhovoru s ˇreditelem Obˇcanské poradny Brno padla poznámka o tom, že pˇribývá starších lidí žijících na ubytovnách. Na stejný problém mˇe upozornil v pr˚ubˇehu praxe v MF DNES Brno i Ladislav Ptáˇcek, vedoucí Oddˇelení sociální prevence a pomoci, se kterým jsem se osobnˇe setkala kv˚uli cˇ lánku19 o bezdomovcích pohybujících se na námˇestí Svobody v Brnˇe. Ptáˇcek se zmínil, že pracovníci Oddˇelení sociální prevence a pomoci se chystají po Novém roce spoˇcítat poˇcet starších lidí žijících na ubytovnách. Proto jsem se rozhodla využít tohoto aktualizaˇcního momentu a pˇriblížit díky nˇemu životní pˇríbˇeh dvaapadesátiletého Adama Tomáše, invalidního d˚uchodce, který žije na ubytovnˇe v Šámalovˇe ulici v Brnˇe. Sch˚uzka se konala 4. listopadu na ubytovnˇe. Setkání s Adamem Tomášem mi zprostˇredkovalo romské stˇredisko Drom, sídlící na Bratislavské ulici v Brnˇe. Další tˇri respondenty jsem našla díky pomoci Diecézní charity Brno, která mi ochotnˇe zprostˇredkovala setkání s jejich klienty. S dvˇema z nich jsem se setkala na akci Noc venku, jejímž cílem je podpoˇrit lidi bez domova. Mluvˇcí charity mˇe pˇredstavila jednapadesátileté paní Zdenˇe, která pˇred rokem a p˚ul skonˇcila neˇcekanˇe na ulici. O jejím životním pˇríbˇehu jsme spolu mluvily v 20. listopadu v jedné z brnˇenských kaváren. Na sch˚uzce s paní Zdenou byl pˇrítomen i pˇetadvacetiletý Jan, žijící ve stejném azylovém domˇe jako paní Zdena. Jan žil od 15 let v dˇetském domovˇe. Poté pobýval v Praze a Hradci Králové, po nˇejaké dobˇe však skonˇcil na tˇri cˇ tvrtˇe roku na ulici. O jeho životním pˇríbˇehu jsme mluvili 3. prosince v jedné z brnˇenských kaváren. Pˇrístup k páté respondentce jsem rovnˇež získala pomocí Diecézní charity Brno. Jednalo se o maminku, která žije na azylovém domˇe pro matky s dˇetmi na Staˇnkovˇe ulici (Domov sv. Markéty pro matky s dˇetmi v tísni). Šestaˇctyˇricetiletá respondentka si kv˚uli svému dítˇeti nepˇrála uvést ani své kˇrestní jméno. Setkání probˇehlo 27. listopadu v azylovém domˇe sv. Markéty. Posledního zpovídaného jsem oslovila pˇrímo. Pan Václav, šestapadesátiletý prodavaˇc cˇ asopisu Nový Prostor, který žil delší dobu na ulici, bydlí na jedné z brnˇenských ubytoven. Souhlasil se zpracováním svého životního pˇríbˇehu, ale upozornil mˇe na to, že musím požádat Nový Prostor o souhlas se zpracováním cˇ lánku. Poté jsem tedy telefonicky kontaktovala redakci Nového Prostoru v Praze a vysvˇetlila jsem úˇcel cˇ lánku. Požádali mˇe o zaslání e-mailu, který pak pˇreposlali na poboˇcku do Brna. Brzy poté se mi z brnˇenské poboˇcky ozvali a zprostˇredkovali mi kontakt s panem Václavem. Rozhovor se konal 5. prosince v kavárnˇe. Pˇri výbˇeru respondent˚u se mi podaˇrilo dosáhnout rovnovážnosti pohlaví – tˇri ženy a tˇri muži. U respondent˚u pˇrevažuje vyšší vˇek (Adam Tomáš, paní Zdena, pan Václav), podaˇrilo se mi však zachytit i pˇríbˇeh pˇetadvacetiletého Jana. Tˇri z nich bydlí v azylových domech v Brnˇe, dva na ubytovnˇe, jeden v podnájmu. Dva ze šesti zpovídaných jsou Romové. Rozhodla jsem se jejich etnicitu v cˇ lánku uvést, zejména proto, že sami dotazování pˇri rozhovoru upozorˇnovali na to, že se setkávají s diskriminací – hlavnˇe pˇri hledání práce a bydlení. Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová ˇríká, že v cˇ lánku uvádí romskou etnicitu pouze v pˇrípadˇe, kdy to má informaˇcní hodnotu – napˇríklad když respondent zmiˇnuje, že nemá práci, protože je Rom. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Romskou etnicitu jsem uvedla i proto, abych poukázala na to, že všeobecnˇe rozšíˇrený názor, že chudoba a sociální vylouˇcení se týká pouze Rom˚u, není pravdivý.
19 Brˇnany obtˇežují pobudové. Vypudit je mají pokuty i zábrany na laviˇckách, Irena Diatelová, Mladá fronta DNES Brno, otvírák. Vydáno 30. cˇ ervence 2014 na iDnes.cz: http://brno.idnes.cz/ bezdomovci-na-brnenskem-namesti-svobody-ffd-/brno-zpravy.aspx?c=A140730_2086516_ brno-zpravy_taz.
40
5.3.2
Osobní setkání
Všechny rozhovory jsem vedla osobnˇe. Podle Papeové a Featherstoneové je osobní rozhovor „nejlepší pro navázání urˇcitého vztahu se zpovídaným a je také osobnˇejší“ (Pape a Feathersone 2006: 28). Vzhledem k tématu by nebylo ani vhodné, abych s respondenty o citlivých tématech mluvila po telefonu nebo pomocí e-mailu. Jelikož byli všichni z Brna, nebyl problém si s nimi domluvit osobní sch˚uzku. Osobní setkání mi navíc v nˇekterých pˇrípadech pomohlo zachytit emoce zpovídaného. Podle Tušera by si mˇel novináˇr pˇred rozhovorem zjistit informace o respondentovi (pracovní a osobní život, úspˇechy, neúspˇechy, popˇr. oblast, v níž p˚usobí). (Tušer, 2003: 105) V mém pˇrípadˇe to však nebylo možné, s životními pˇríbˇehy respondent˚u mˇe seznámili sociální pracovníci v nˇekolika málo vˇetách. Nemohla jsem se na rozhovor tudíž pˇredem dobˇre pˇripravit a nemˇela jsem sestavený seznam otázek. Redaktorka MF DNES Klára Kubíˇcková v takovém pˇrípadˇe doporuˇcuje pˇripravit si okruh témat – novináˇr totiž dopˇredu ví, o cˇ em cˇ lánek bude. (Klára Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Pˇripravila jsem si proto seznam okruh˚u, s nimiž chudoba a sociální exkluze souvisí – zajímala jsem se o bydlení, vzdˇelání, povolání, rodinu a zdravotní situaci. Dál pak o to, jestli zpovídaní nemají nˇejaké dluhy, jestli pobírají sociální podporu a jestli využívají nˇejaké sociální služby. Mluvila jsem s nimi i o jejich minulosti a poˇcátku jejich nelehké situaci, poté o vývoji a výhledu do budoucna. Zajímaly mˇe všechny informace, které mají v jejich životním pˇríbˇehu význam. S paní Hanou a Janem jsem si domluvila sch˚uzku telefonicky. V ostatních pˇrípadech jsem si domlouvala osobní setkání pˇres sociální pracovníky a tiskovou mluvˇcí Diecézní charity Brno, kteˇrí následnˇe zprostˇredkovali svým klient˚um informace o termínu sch˚uzky. S panem Václavem jsem se na termínu domluvila osobnˇe. Podle Papeové je nejlepší se s respondentem setkat v jeho pˇrirozeném prostˇredí, napˇríklad doma nebo v práci. Respondent však m˚uže preferovat jiné neutrální místo. (Pape, 2006: 28) Se tˇremi respondenty jsem se setkala u nich doma (paní Hana, Adam Tomáš, maminka z azylového domu sv. Markéty). Ve dvou pˇrípadech se zpovídaní rozplakali, proto jsem ocenila soukromí, které jsme pˇri rozhovoru mˇeli. Se zbylými tˇremi respondenty jsem se setkala v kavárnách. Paní Zdenka a Jan si zvolili pro místo rozhovoru kavárnu, sedˇeli jsme však sami v oddˇelené cˇ ásti kavárny, a náš rozhovor tak nikdo nemohl slyšet. Díky pocitu bezpeˇcí byli respondenti otevˇrení a nebáli se mluvit o citlivých informacích. Na zaˇcátku setkání jsem se každému respondentovi pˇredstavila a pˇriblížila jsem mu náplˇn své tv˚urˇcí bakaláˇrské práce. Poté jsem je požádala o souhlas s nahrávání rozhovoru. Všichni souhlasili. V pr˚ubˇehu rozhovoru jsem respondent˚um naslouchala, podle Wheelerové totiž novináˇr získá nejhodnotnˇejší informace ve chvíli, kdy nechá cˇ lovˇeka vyprávˇet. (Wheeler, 2009: 66) Na zaˇcátku rozhovoru jsem respondent˚um pokládala primární otázky – jak se dostali do tíživé situace apod. Používala jsem pˇredevším otevˇrené otázky, díky nimž respondenti volnˇe rozvíjeli téma, a osobní otázky. Pomocí pˇrímých a vˇecných otázek jsem se doptávala na specifické informace (napˇr. o výši dluh˚u respondent˚u). Obˇcas jsem pokládala rozvíjející otázky, když jsem potˇrebovala získat více informací o tématu nebo dovysvˇetlit urˇcité informace. (Mikuláštík, 2003: 139) Díky otevˇreným otázkám tak vˇetšinu cˇ asu mluvili respondenti sami, výjimkou byla maminka bydlící v azylovém domˇe sv. Markéty. Respondentka nebyla pˇríliš komunikativní, vˇetšinou odpovídala jednou vˇetou, málokdy téma sama rozvíjela dál. V jejím pˇrípadˇe jsem tedy musela pokládat více otázek než u ostatních respondent˚u. Pˇresto se mi podaˇrilo získat dostatek informací o jejím životním pˇríbˇehu. Témˇeˇr všichni respondenti mluvili k tématu a málokdy odboˇcovali do nepˇríliš d˚uležitých oblastí. Nemusela jsem proto rozhovor tolik vést. Výjimkou však byl napˇríklad invalidní d˚uchodce Adam Tomáš, který v rozhovoru cˇ asto sklouzával ke kritice souˇcasné a pˇredešlé vlády. Musela jsem ho proto cˇ asto pomocí dalších otázek vracet zpátky k tématu. Nˇekteré rozhovory mˇely vedlejší motivy, napˇríklad Adam Tomáš mluvil dlouze o životˇe za komunismu, téma jsem v cˇ lánku však zmínila jen okrajovˇe (pˇríbˇeh Adama Tomáše: „Za komunist˚u mˇel cˇ lovˇek jistoty a hlavnˇe práci. Kdo nechtˇel dˇelat, toho zavˇreli“). Pˇetadvacetiletý Jan se zase dlouze vˇenoval jeho souˇcasnému problému s pracovnicí úˇradu. Nechala jsem ho mluvit, doufala jsem totiž, že najdu nˇejaký aktualizaˇcní moment, ten ale nakonec nepˇrišel. Proto jsem toto téma z textu úplnˇe vyˇradila, pro zachycení životního pˇríbˇehu Jana nebylo podstatné. 41
Používala jsem i techniky aktivního naslouchání, pˇredevším techniku parafrázování a objasˇnování. Tyto techniky jsem využila pˇredevším pˇri rozhovoru s paní Hanou, kde bylo potˇreba ujistit se o správných informacích ohlednˇe zpronevˇer, dluh˚u a p˚ujˇcek. Kromˇe tˇechto dvou technik jsem používala i techniku povzbuzování – projevovala jsem zájem o téma, doptávala jsem se a tím povzbuzovala mluvˇcího v pokraˇcování hovoru. Pomocí techniky zrcadlení pocitu jsem projevovala pochopení a porozumˇení pocit˚u respondenta nad jeho situací. V pr˚ubˇehu rozhovoru jsem se snažila být empatická. Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová uvádí, že „novináˇri nesmí cˇ lovˇeka odsuzovat, protože bez empatie se v citlivých tématech nikam nedostanou“ (Taušová, 2014, ústní sdˇelení). Díky tomu se se mnou respondenti nebáli mluvit i o citlivých vˇecech, dokonce o nich sami zaˇcali mluvit a rozvádˇet je dál. Podle Remišové patˇrí empatie k základním etickým vlastnostem novináˇre. (Remišová, 2010: 167) Na setkání jsem si vyhradila dostatek cˇ asu. Podle redaktorky MF DNES Zuzany Taušové je potˇreba najít si „alespoˇn p˚ul hodiny, jinak se cˇ lovˇek nerozpovídá“ (Taušová, 2014, ústní sdˇelení). Dodává, že rozhovor pro story by nemˇel trvat déle než hodinu. Kromˇe jednoho rozhovoru – s maminkou, která bydlí na azylovém domˇe – trvaly všechny rozhovory déle než hodinu. S Adamem Tomášem a paní Zdenkou jsem mluvila hodinu a p˚ul, s panem Václavem hodinu a cˇ tvrt. Extrémním pˇrípadem bylo setkání s paní Hanou, se kterou jsem mluvila dvˇe a tˇri cˇ tvrtˇe hodiny, a dále pak rozhovor s Janem, jenž o svém životním pˇríbˇehu vyprávˇel tˇri hodiny. Redaktorka MF DNES Zuzana Taušová uvádí, že si záznam z diktafonu pˇri zpracovávání story nepˇrepisuje. V pr˚ubˇehu vyprávˇení si dˇelá poznámky a story poté píše z hlavy. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) Já jsem se však rozhodla si nedˇelat pˇri rozhovoru poznámky, díky cˇ emuž jsem se mohla více soustˇredit na rozhovor a reagovat na respondentovy odpovˇedi. Dˇelat si poznámky mi navíc pˇripadalo neslušné vzhledem k tématu, které jsme s respondentem probírali. Pokud by story mˇelo jiné téma, poznámkám bych se nebránila, naopak bych je oceˇnovala. Celé záznamy rozhovoru jsem si poté pˇrepisovala. Pˇrepisovala jsem i celý (témˇeˇr tˇríhodinový) záznam rozhovoru s paní Hanou, zejména proto, že nebylo možné nˇekteré cˇ ásti pˇreskakovat. Bylo pro mˇe tˇežké zorientovat se v množství zpronevˇer jejího exmanžela, dále pak v p˚ujˇckách, kde je paní Hana uvedená jako spolužadatelka. Na tyto informace jsem se v pr˚ubˇehu rozhovoru doptávala, popˇrípadˇe je respondentka sama upˇresˇnovala. Nevˇedˇela jsem, kde v nahrávce se tyto informace objevují, proto jsem poslouchala celý rozhovor znovu. V pr˚ubˇehu našeho rozhovoru jsme mluvily o ˇradˇe dalších informací ze života paní Hany, které se mi zdály zajímavé, popˇrípadˇe i d˚uležité, avšak pˇri zpracovávání cˇ lánku jsem se je rozhodla z textu vynechat – jednak šlo o nepˇríliš podstatné informace, jednak jsem pˇri psaní textu byla omezena rozsahem. Naopak u Jana jsem z tˇríhodinové nahrávky pˇrepisovala asi první hodinu, kdy mluvil o svém dˇetství a pobytu v dˇetském domovˇe. Další dvˇe hodiny hovoˇril o svém životˇe v Praze a Hradci Králové. Nechala jsem ho volnˇe mluvit, cˇ ekala jsem totiž, že se dozvím nˇeco zajímavého. Navíc jsem z pˇredchozí cˇ ásti rozhovoru vˇedˇela, že v dobˇe, kdy žil v Praze a Hradci Králové, pˇrijde zlomová cˇ ást jeho života, kdy se ocitl na ulici. Nechtˇela jsem se ho na citlivé informace ptát pˇrímo, a tak jsem cˇ ekala, než se o svých špatných vzpomínkách rozmluví sám. Jan zamˇeˇril pomˇernˇe velkou cˇ ást rozhovoru na svou sexuální orientaci a na vztahy se svými partnery. Jeho sexuální orientaci jsem v cˇ lánku zmínila jen okrajovˇe, pˇrestože v jeho životním pˇríbˇehu hrála svou roli (V dˇecáku to bylo fajn, až na jednu pobožnou vychovatelku, která mˇela problém s mou sexuální orientací,“ vysvˇetluje mladík). Nechtˇela jsem se ale o jeho problémech zmiˇnovat konkrétnˇeji. Novináˇr by mˇel podle Remišové zodpovˇedný a mˇel by zvažovat d˚usledky, které by mohlo mít zveˇrejnˇení urˇcitých informací v cˇ lánk˚u na respondenta. (Remišová, 2010: 196) Zvažovala jsem proto d˚usledky zveˇrejnˇení urˇcitých informací a dospˇela jsem k závˇeru, že by mohly Janovi ublížit. I pˇres to, že v cˇ lánku není uvedené celé jméno respondenta, by ho mohli nˇekteˇrí lidé na základˇe urˇcitých informací identifikovat a to by mohlo respondentovi velmi uškodit. Navíc informace pro cˇ tenáˇre nebyly tak podstatné, mnohem zajímavˇejší mi pˇrišlo Janovo dˇetství a život v dˇetském domove – proto jsem se v cˇ lánku soustˇredila zejména na tuto cˇ ást. Zpˇetnˇe hodnotím, že jsem mˇela rozhovor víc vést a nenechávat Jana tolik zabíhat do podrobných a citlivých detail˚u. Na druhou stranu jsem se však dozvˇedˇela nˇekolik zajímavých vˇecí, kv˚uli omezenému rozsahu cˇ lánku se mi je pˇri zpracovávání cˇ lánku nepodaˇrilo do textu zahrnout. 42
Zbylou cˇ ást rozhovoru jsem tedy nepˇrepisovala celou, vybírala jsem urˇcité úseky, které jsem vyhodnotila jako nejzajímavˇejší a nejd˚uležitˇejší vzhledem k tématu cˇ lánku (napˇr. pˇetiminutový úsek o tom, kde mluvil o poˇcátcích svých dluh˚u a tˇežké finanˇcní situaci apod.). U citlivých témat si musí být novináˇr vˇedom rizik, které s sebou taková témata pˇrinášejí. Respondenti napˇríklad nemusí mluvit pravdu, popˇrípadˇe mohou úmyslnˇe zatajit nebo pozmˇenit nˇekteré informace. Nemyslím si však, že by respondenti v rozhovorech nˇeco takového dˇelali. Ve všech rozhovorech jsme se vˇenovali nepˇríjemným témat˚um, které nezobrazovaly respondenty v pˇríliš dobrém svˇetle (napˇr. proˇc se paní Hana nezajímala o dluhy svého manžela dˇrív; proˇc skonˇcil Jan na ulici; kv˚uli cˇ emu paní Zdenu její dcera vyhodila z bytu atp.). Respondenti odpovídali na všechny mé dotazy a žádnému z nich se nevyhýbali. Mluvili otevˇrenˇe a pˇriznali své chyby, popˇr. okolnosti, které je zp˚usobily. Svou roli možná sehrálo i zaruˇcení anonymity, díky nˇemuž mohli respondenti mluvit otevˇrenˇe. Nemyslím si proto, že by zpovídaní s tématem manipulovali ve sv˚uj prospˇech a že by nˇekteré informace v cˇ lánku byly nepravdivé. Mikuláštík upozorˇnuje na chyby a nedostatky ve vnímání, které mohou zkreslovat vnímání reality. Mluví napˇríklad o haló-efektu, efektu sympatie (popˇr. antipatie), projekci, mezikulturní nevnímavosti apod. (viz kapitola 5.2.2 Chyby a nedostatky ve vnímání). Nejsem si však vˇedoma toho, že bych se výše uvedených chyb v pr˚ubˇeh rozhovoru a zpracovávání cˇ lánku dopustila.
5.3.3
Editace textu˚
ˇ Clánek jsem otevˇrela r˚uznými zp˚usoby, využila jsem napˇríklad dramatického cˇ i shrnujícího úvodu. (Bartošek, 1997: 66) V úvodu jsem se snažila pˇredstavit respondentovu situaci a cˇ ím je zp˚usobena. V dalších odstavcích cˇ lánku jsem se vracela v cˇ ase a postupovala jsem chronologicky – co byl zlomový bod respondentovy situace a jak vypadá jeho život v souˇcasné dobˇe. Pˇri psaní jsem pˇritom dodržovala požadavky, které na žánr story klade regionální redakce MF DNES Brno – text jsem psala v pˇrítomném cˇ ase (ˇríká, popisuje apod.) a používala jsem citace. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Podle Cappona citace oživují text a naˇcrtávají další rysy respondenta. (Cappon, 2000: 100) Kromˇe citací, které posouvaly dˇej, popˇrípadˇe oživovaly vyprávˇení, jsem se snažila v citacích zachycovat i názory respondent˚u (napˇr. komentáˇr pana Václava: „Od sociálky peníze dopˇredu nedostanu, tˇežko se pak m˚užu postavit na vlastní nohy“) a jejich pocity z celé situace (paní Hana: „Nejvíc mˇe na tom mrzí, že jsem ztratila patnáct let života s cˇ lovˇekem, kterého jsem v˚ubec neznala“). Do textu jsem se snažila zahrnovat i emoce respondent˚u, po vzoru redaktorek MF DNES Zuzany Taušové a Kláry Kubíˇckové jsem používala pˇrímé ˇreˇci (rozpláˇce se, rˇíká se slzami v oˇcích). Podle Bartoška je pro story charakteristické neutrální pásmo autora a mírnˇe emotivní a jazykovˇe specifické pásmo postav. (Bartošek, 1997: 95) Podle redaktorky MF DNES Kláry Kubíˇckové používá story oproti zpravodajství lehˇcí jazyk, novináˇr m˚uže pˇridávat citovˇe zabarvená slova apod. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Redaktorka Zuzana Taušová je používá jen v pˇrípadˇe, kdy mají informaˇcní hodnotu. (Taušová, 2014, ústní sdˇelení) V citacích respondent˚u jsem se proto snažila používat specifiˇctˇejší jazyk, projevující se napˇríklad používáním hovorových a citovˇe zabarvených slov (napˇr. hovorové pijou alkohol; dále pak šalinkarta, sociálka, dˇecák, realitka, základka apod.), která dokreslila pˇríbˇeh a zároveˇn zachytila bˇežnou lidskou ˇreˇc. Díky nim jsem mohla napˇríklad zjednodušit a zkrátit pojmenování (šalinkarta místo jízdenka mˇestské dopravy, dˇecák namísto dˇetský domov apod.). Místo multiverbizace20 jsem tak použila tzv. univerbizaci21 .
20
Multiverbizace je proces, kdy z jednoslovných pojmenování vznikají víceslovná – napˇr. vykonávat dohled, rodiˇcovská veˇ rˇejnost atd. místo dohlížet, rodiˇce atd. (Cechová, 2003: 166) 21 Univerbizace je živý proces, kterým „se vytváˇrejí jednoslovná pojmenování na pozadí existujících víceslovných“ spojení ˇ ˇ (Cechová, 2003: 165), napˇr. panelák, mikrovlnka, zasedaˇcka. Podle Cechové jsou univerbizovaná pojmenování typická pro bˇežné ˇ dorozumívání, cˇ asto se navíc jedná o nespisovná cˇ i hovorová slova. Opaˇcným procesem je multiverbizace. (Cechová, 2003: 165–166)
43
V pˇrepisu nahrávek se objevovaly jevy typické pro funkˇcní styl prostˇesdˇelovací22 . Výsledný text jsem proto cˇ istila od náˇreˇcních jev˚u, které byly typické pro všechny respondenty (zejména šlo o nespisovná slova jako dobrej apod.), nˇekteré nahrávky obsahovaly i vulgarismy, které jsem však do textu nezahrnovala. Dále jsem pak odstraˇnovala velké množství zájmen (zejména ukazovacích). Snažila jsem se v textu neopakovat slova, mé pozornosti však uteklo slovo sotva v pˇríbˇehu paní Zdeny, kde se slovo vyskytuje dvakrát ve dvou ˇrádcích (Sotva vyjde s penˇezi . . . Z podpory si sotva koupím jídlo a hygienické potˇreby). V první vˇetˇe by mˇelo být slovo sotva nahrazeno synonymním výrazem témˇerˇ (Témˇerˇ nevystaˇcí s penˇezi). Opakování jsem se nevyhnula ani v poslední vˇetˇe posledního odstavce pˇríbˇehu paní Zdeny, kde se nˇekolikrát po sobˇe opakuje spojka že (Vnouˇcek mi jednou rˇekl, že mu druhá babiˇcka rˇekla, že je dobˇre, že jsem bezdomovec a že jsem tak mˇela skonˇcit už dávno,“ popisuje Zdena). V procesu editace jsem upravovala r˚uzné pasáže – zkracovala jsem je, spojovala jsem tematicky související cˇ ásti, pˇrebyteˇcné informace jsem odstraˇnovala. Z dlouhých výpovˇedí respondent˚u jsem vytahovala nejd˚uležitˇejší informace. Zároveˇn jsem zpovídané parafrázovala. Dále jsem pˇrepisovala vˇety do srozumitelnˇejší podoby a r˚uznˇe jsem je upravovala: krátké vˇety jsem prodlužovala v delší souvˇetí, popˇrípadˇe jsem pˇríliš dlouhá souvˇetí rozdˇelila do nˇekolika vˇet. Nˇekteré informace jsem musela víc objasˇnovat a dovysvˇetlovat, aby cˇ tenáˇrovi byly jasné. Rozsah story jsem mˇela omezený hranicí dvou až tˇrí tisíc znak˚u, v takovém rozsahu se podle editorky Kristýny Kašpárkové pohybuje žánr story v brnˇenské pˇríloze MF DNES. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Tento rozsah se mi podaˇrilo dodržet témˇeˇr u všech cˇ lánk˚u, s výjimkou pˇríbˇehu Jana, kde jsem pˇresáhla rozsah o 146 znak˚u. Domnívám se však, že Jan˚uv pˇríbˇeh je silný a nosný, a proto pˇrekroˇcení rozsahu tolik nevadí. V pˇrípadˇe potˇreby ho m˚uže editor zkrátit. Nejmenší rozsah má pˇríbˇeh invalidního d˚uchodce Adama Tomáše – celkem 2 390 znak˚u. Pˇrestože je cˇ lánek výraznˇe kratší než pˇríbˇeh pˇetadvacetiletého Jana, dodržuje požadovaný rozsah na story v MF ˇ DNES Brno. Clánek pˇresto obsahuje nejd˚uležitˇejší informace a zajímavosti ze života Adama Tomáše a nedomnívám se, že je d˚uvod cˇ lánek ještˇe prodlužovat. Jakékoliv další informace navíc by pˇríbˇeh zbyˇ teˇcnˇe natahovaly. Podle Hany Cernohorské, vedoucí MF DNES Brno, by „story mˇela být dlouhá tak, aby ˇ to cˇ tenáˇre bavilo cˇ íst a aby text nebyl vycpaný zbyteˇcnou vatou“ (Cernohorská, 2014, ústní sdˇelení). Kratší rozsah pˇríbˇehu Adama Tomáše navíc umožˇnuje použít story jako doplnˇek otvíráku o zvyšujícím se poˇctu starších lidí na ubytovnách, pokud by se redakce MF DNES Brno rozhodla v budoucnu tomuto problému vˇenovat. Na závˇer jsem vytvoˇrila dynamické titulky (tj. titulky obsahující sloveso v cˇ inném rodˇe), které mají ˇ rík, 2012: 53) S odstupem cˇ asu bych pozmˇenila titulek u tˇretího cˇ lánku vyjádˇrený podmˇet i pˇrísudek. (Cuˇ (Ze dna se cˇ lovˇek sám tˇežko dostává zpˇet), není z nˇeho úplnˇe jasné, o cˇ em cˇ lánek pojednává – mohl by to být titulek statistiky, rovnˇež by tak mohl zaˇcínat cˇ lánek o alkoholikovi apod. Text jsem rozˇclenila pomocí mezititulk˚u. Podle Bartoška vytváˇrí mezititulky oddechový cˇ as pˇri cˇ tení, pˇritahují pozornost cˇ tenáˇre a doplˇnují stˇežejní myšlenku textu. Díky titulku a mezititulku získává cˇ tenáˇr slušnou informaci o celém cˇ lánku. (Bartošek, 1997: 72) Snažila jsem se proto, aby mezititulek dokresloval celý pˇríbˇeh, popˇrípadˇe podal více informací o tom, o cˇ em pˇresnˇe text je a aby cˇ tenáˇre zaujal. Napˇríklad kombinace titulku O manželových dluzích netušila, ted’ má problémy a mezititulku Podvodník, alkoholik a gambler poukazuje na to, co zp˚usobilo problémy paní Hany. Titulek Pˇrišli o byt, ted’ musí žít oddˇelenˇe s mezititulkem Nemoc mˇe vysiluje zase jasnˇe ˇríká, o cˇ em daný cˇ lánek bude. Souˇcástí cˇ lánk˚u není fotografie respondenta. Vzhledem k tomu, že vˇetšina dotazovaných si nepˇrála uvést ani své pˇríjmení, nepˇripadalo poˇrízení fotografie v úvahu. Podle editorky Kristýny Kašpárkové redakce takové rozhodnutí respondent˚u respektuje a nefotí je bez jejich souhlasu. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) 22 ˇ Podle Cechové je prostˇesdˇelovací styl typický urˇcitými jevy, jeho základní charakteristikou je bˇežnˇe mluvený jazyk, projevuˇ jící se napˇríklad používáním spisovného jazyka, obecné cˇ eštiny, náˇreˇcí atp. (Cechová, 2003: 201) Prostˇesdˇelovací styl je typický volnou strukturou, asociativním a nˇekdy i chaotickým ˇrazením motiv˚u, nedokonˇceným jazykovým vyjádˇrením, opakováním se. Jedná se o spontánní projev, ve kterém cˇ asto dochází ke kontaminaci vazeb a anakolut˚u, v mluveném projevu se cˇ asto opakují ˇ zájmena apod. (Cechová, 2003: 203–204)
44
5.3.4
Anonymita ve story
Ze šesti respondent˚u si pˇráli uvést jméno pouze dva lidé: Adam Tomáš a paní Zdenka. S paní Zdenkou jsme se p˚uvodnˇe domlouvaly, že bude v cˇ lánku uvedené celé její jméno, po té, co jsem jí poslala e-mailem cˇ lánek k nahlédnutí, ale zmˇenila názor (viz dále, podkapitola 5.3.5. Autorizace). Proto jsem se rozhodla její celé jméno u textu odstranit. Podle redaktorky MF DNES Kláry Kubíˇckové musí pˇríbˇeh cˇ lovˇeka ospravedlnit to, proˇc v cˇ lánku není uvedené jeho jméno. (Kubíˇcková, 2014, ústní sdˇelení) Pˇríbˇehy matek, které se dostaly do tˇežké finanˇcní situace a bojí se, že by cˇ lánek mohl ohrozit jejich dˇeti, ospravedlˇnují neuvedení jejich jmen v cˇ lánku. Stejnˇe tak pˇríbˇehy pana Václava, paní Zdeny nebo pˇetadvacetiletého Jana, které jsou plné citlivých informací, ospravedlˇnují zatajení jejich jmen. Podle editorky brnˇenské redakce MF DNES Kristýny Kašpárkové je d˚uležitˇejší pˇríbˇeh cˇ lovˇeka než jeho celé jméno. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Podle editorky Kristýny Kašpárkové se však musí anonymita v cˇ lánku cˇ tenáˇri vysvˇetlit. (Kašpárková, 2014, ústní sdˇelení) Ve všech cˇ láncích jsem proto uvádˇela d˚uvody, proˇc si respondenti nepˇrejí uvést své jméno (paní Hana: „ˇríká Hana, která si kv˚uli dˇetem nepˇrála uvést celé jméno“; paní Zdena: „ˇríká dnes už témˇerˇ dvaapadesátiletá žena, která si kv˚uli své dceˇri nepˇrála uvést své pˇríjmení“; Jan: „vzpomíná Jan, který si kv˚uli citlivým údaj˚um nepˇrál uvést své celé jméno“; matka z azylového domu: „líˇcí žena, která si kv˚uli svému synovi nepˇrála uvést ani své kˇrestní jméno“; pan Václav: „líˇcí Václav, který si kv˚uli své situaci nepˇrál zveˇrejnit své pˇríjmení“).
5.3.5
Autorizace
Pˇrestože autorizace cˇ lánk˚u není ze zákona povinná, vzhledem k tématu bakaláˇrské práce jsem se rozhodla ˇ na ni pˇristoupit. Clánek pˇred zveˇrejnˇením chtˇeli vidˇet nejen nˇekteˇrí zpovídaní, ale i nˇekteré neziskové organizace – napˇríklad Diecézní charita Brno a Nový Prostor. Báli se totiž výsledné podoby cˇ lánku. Pan Václav, prodejce Nového Prostoru, mˇe napˇríklad upozornil na to, že kdysi dávno souhlasil s rozhovorem, z nˇejž nakonec vyšel cˇ lánek, který cˇ asopisu uškodil. Od té doby mohou dávat rozhovory pouze se souhlasem organizace. Proto jsem musela žádat redakci Nového Prostoru o svolení. Poté, co jsem vysvˇetlila, jaký je úˇcel cˇ lánku, mi souhlas bez problém˚u udˇelili a požádali mˇe, abych jim cˇ lánek pˇred zveˇrejnˇením poslala. Pan Václav do textu nijak nezasahoval, s jeho podobou souhlasil. Ani pracovníci Nového Prostoru nemˇeli k textu závažnˇejší pˇripomínky, upozornili mˇe pouze na fakt, že prodejci si cˇ asopis kupují dopˇredu za polovinu (v p˚uvodním cˇ lánku bylo uvedeno pouze to, že si ho prodejci kupují dopˇredu) a na to, že místo 25 korun (jak jsem uvedla v p˚uvodní verzi cˇ lánku) si prodejci Nový Prostor kupují za 30 korun. Pˇetikorunový rozdíl z každého cˇ ísla dostanou po každém ukonˇceném vydání, cˇ ímž se uˇcí hospodaˇrit s penˇezi a mají také finanˇcní prostˇredky na to, aby si v první den nového vydání mohli koupit více cˇ ísel. Tuto d˚uležitou informaci jsem do textu doplnila. Autorizace v tomto pˇrípadˇe tedy textu neuškodila, naopak ho ještˇe vylepšila. Autorizace u Jana, Adama Tomáše a maminky z azylového domu sv. Markéty probˇehla v poˇrádku, v textu jsem nic nemusela mˇenit a respondenti s výslednou podobou textu souhlasili. Stejnˇe tak Diecézní charita Brno. U cˇ lánku o paní Zdenˇe mˇe tisková mluvˇcí Diecézní charity Brno upozornila na to, že u ceny za pobyt v azylovém domˇe je v cˇ lánku uvedeno „témˇerˇ tˇri tisíce“. Paní Zdena v rozhovoru mluvila o cˇ ástce pohybující se okolo 2 800 korun, pˇresné cˇ íslo však nevˇedˇela. Tisková mluvˇcí navrhla uvést, že za nájem platí 80 korun mˇesíˇcnˇe. Na tuto úpravu jsem pˇristoupila, jednalo se o upˇresnˇení informace. Problematiˇctˇejší byla autorizace u cˇ lánku o paní Zdenˇe23 . Když jsme se s paní Zdenou poprvé setkaly na našem rozhovoru, souhlasila s tím, že v cˇ lánku bude uvedené její celé jméno. V pr˚ubˇehu rozhovoru se navíc nezmiˇnovala o tom, že si nˇekteré informace nepˇreje do cˇ lánku uvést. Mluvila o svém problému otevˇrenˇe. 23
Paní Zdena bydlela u své dcery, ta ji však ze dne na den z vyhodila z bytu, protože ji do toho tlaˇcil její manžel a jeho otec. Paní Zdena se rozhodla odejít, strávila mˇesíc na noclehárnˇe, pak se uvolnilo místo v azylovém domˇe na Bratislavské. Paní Zdena po nˇejaké dobˇe zaˇcala s dcerou zase komunikovat a dceru a jejího 11letého syna cˇ asto navštˇevuje.
45
Když jsem jí pak cˇ lánek posílala k autorizaci, asi týden se neozvala. Kontaktovala jsem ji tedy telefoˇ nicky a zeptala jsem se jí, jestli je všechno v poˇrádku. Rekla mi, že by chtˇela autorizaci probrat osobnˇe. Setkaly jsme se proto v azylovém domˇe na Bratislavské, kde paní Zdena žije. Požádala mˇe o odstranˇení jejího pˇríjmení z cˇ lánku. Vysvˇetlila mi, že o cˇ lánku mluvila se svou dcerou a té se nelíbilo, jakým zp˚uˇ sobem v cˇ lánku vystupuje. Rekla matce, že kdyby si takový cˇ lánek v novinách pˇreˇcetla, byl by to pro ni velký problém. Paní Zdena se proto zaˇcala obávat, aby s dcerou znovu nepˇrestaly komunikovat a ona tak nepˇrišla o kontakt se svým vnukem. Zvážila jsem tedy d˚usledky, které by na paní Zdenku mohlo mít pˇrípadné zveˇrejnˇení cˇ lánku v novinách, a na základˇe toho jsem se rozhodla její prosbu o odstranˇení pˇríjmení z cˇ lánku respektovat. Domluvily jsme se na tom, že z cˇ lánku kv˚uli její dceˇri odstraním pˇríjmení paní Zdeny a ponechám pouze její kˇresní jméno. Dále jsme se dohodly, že text pošlu do redakce MF DNES bez posledního odstavce24 , avšak v této diplomové práci poslední odstavec cˇ lánku m˚užu ponechat. ˇ Clánek se odstranˇením posledního odstavce výraznˇe zkrátí, z p˚uvodních 2 808 znak˚u z˚ustane 2 250 ˇ znak˚u, což stále splˇnuje požadavek redakce MF DNES Brno na žánr story. Clánek tak navíc získá pozitivního konce (poslední vˇeta cˇ lánku zní: S dcerou zaˇcaly po cˇ tyˇrech mˇesících znovu komunikovat, o víkendu je Zdena chodí navštˇevovat.). Pˇrestože poslední odstavec není informaˇcnˇe nabytý a dokresluje spíše celou situaci, cˇ lánku jeho odstranˇení uškodí a jeho absence m˚uže mít velký význam pˇri rozhodování o zveˇrejnˇení cˇ lánku. ˇ Clánek O manželových dluzích nevˇedˇela, ted’ má problémy vyžadoval taky zmˇeny, šlo však o faktické upˇresnˇení a úpravy cˇ lánku rozhodnˇe pomohly. Upravila jsem napˇríklad vˇetu, která v p˚uvodní podobˇe znˇela „jeho vlastní dluh cˇ inil pˇres tˇri miliony korun“, výsledná podoba vypadá následovnˇe: „ˇcinil bezmála tˇri miliony korun“. Paní Hana se pˇri rozhovoru nepˇresnˇe vyjádˇrila, v pˇrepisu nahrávky mám totiž zaznamenanou vˇetu „když jsme šli od sebe, vidˇela jsem tˇrímilionovou sumu, kterou bych musela z p˚ulky splatit“. Další souvˇetí „Z penˇez jsem nic nevidˇela. Protekly mu hrdlem – cˇ asto chodil do hospody. A taky hodnˇe hrál automaty,“ znˇelo p˚uvodnˇe následovnˇe: „Z penˇez jsme nic nevidˇela. Protekly mu hrdlem – cˇ asto chodil do hospody. A zˇrejmˇe velkou cˇ ást naházel do automat˚u, udˇelal to už na naší svatbˇe,“ svˇerˇuje se žena. Poslední cˇ ást citace („udˇelal to už na naší svatbˇe“) jsem smazala, paní Hana mˇe totiž upozornila na to, že to vyznívá, jako by o tom vˇedˇela už dˇríve, což ale nebyla pravda, protože jí to ˇrekl její bratr až po rozvodu, což mi sdˇelila už pˇri našem setkání. Až po jejím upozornˇení jsem si uvˇedomila, že je výrok zavádˇející. Kv˚uli rozsahu cˇ lánku jsem pak tento výrok celý smazala, nebyl pro cˇ lánek až tak podstatný. Dále jsem upravovala vˇetu „Pak jsem zjistila, že si p˚ujˇcujeme 900 tisíc“. Pˇridala jsem slovo dohromady (že si p˚ujˇcujeme dohromady 900 tisíc). Vˇeta vyznívala ve smyslu, že si vzali jednu p˚ujˇcku, ne nˇekolik, jak tomu bylo ve skuteˇcnosti. U právniˇcky IQ Roma servis jsem si pak ovˇeˇrovala, jestli je pravda, že se po urˇcité dobˇe dluhy promlˇcí, pokud se vˇeˇritelé neozvou. Vˇeta „Pokud se vˇerˇitelé neozvou v dané lh˚utˇe, dluhy se po urˇcité dobˇe promlˇcí a nemusím je platit“ je podle ní pravdivá.
24
Po autorizaci pošlu do redakce MF DNES Brno upravený cˇ lánek bez posledního odstavce, tedy bez této cˇ ásti: „Její dcera byla tehdy jako mezi mlýnskými kameny. Chtˇela se postarat o matku, z druhé strany na ni ale tlaˇcil manžel a jeho rodiˇce. „Jsou to brnˇenští malomˇešt’áci. Nikdy nemohli pˇrekousnout, že si vzal Romku,“ vysvˇetluje žena a dodává, že tchynini a tchánovi kamarádi se ani po dvanácti letech manželství nesetkali se synovou manželkou. „Tchynˇe mou dceru ještˇe snese, i když ji v tramvaji pˇrehlíží. Ale mˇe nem˚uže vystát. Vnouˇcek mi jednou rˇekl, že druhá babiˇcka mu rˇekla, že je dobˇre, že jsem bezdomovec a že jsem tak mˇela skonˇcit už dávno,“ popisuje Zdena.“
46
5.3.6
Zpˇetná vazba editorky MF DNES Brno
V polovinˇe prosince jsem odeslala texty do redakce MF DNES Brno a požádala editorku MF DNES Brno Ivanu Solaˇríkovou o zpˇetnou vazbu k cˇ lánk˚um. Editorka Ivana Solaˇríková na textech nejvíce oceˇnuje to, že se jedná o zcela odlišné typy lidí. Každý z respondent˚u má jiný d˚uvod, kv˚uli nˇemuž se ocitli v tíživé situaci. Nejvˇetším nedostatkem text˚u je podle ní chybˇející aktualizaˇcní moment, který se rýsuje napˇríklad v pˇríbˇehu invalidního d˚uchodce Adama Tomáše – cˇ lánek se zmiˇnuje o tom, že se Oddˇelení sociální prevence a pomoci po Novém roce chystá spoˇcítat poˇcet starších lidí žijících na ubytovnách. Solaˇríková podotýká, že v pˇrípadˇe publikování by bylo potˇreba ostatní texty zaktualizovat. Editorka MF DNES Brno oceˇnuje i použitý jazyk v pˇríbˇezích – text je plynulý a dobˇre se cˇ te. Rozsah text˚u je podle ní ideální, pokud by byl delší, spíš by cˇ tenáˇre otrávil. Podle editorky Ivany Solaˇríkové by však bylo potˇreba v textech upˇresnit nˇekolik informací. Napˇríklad v prvním pˇríbˇehu (paní Hana) jí nejsou jasné rodinné vztahy (Alimenty však neplatí ani své druhé dceˇri. . . . „Po rozpadu druhého z manželství se dokonce neštítil vybrat své dceˇri desetitisíce ze spoˇricího úˇctu,“ dodává Hana.). Editorce Ivanˇe Solaˇríkové v textu chybí informace o tom, jestli má druhá dcera (z druhého manželství) nˇeco spoleˇcného s paní Hanou. Tento odstavec by trochu poupravila, aby byl jasnˇejší a srozumitelnˇejší. V pˇríbˇehu invalidního d˚uchodce Adama Tomáše by editorka MF DNES Brno více rozvedla sˇcítání starších lidí na ubytovnách. Ráda by se v cˇ lánku doˇcetla, proˇc chtˇejí úˇredníci sˇcítat starší lidi na ubytovnách a k cˇ emu jim údaje budou užiteˇcné. Staˇcilo by doplnit informace jednou vˇetou. Pokud by tedy mˇel být tento cˇ lánek v MF DNES Brno publikován, musela bych kontaktovat vedoucího Oddˇelení sociální prevence a pomoci a na informace se doptat. Jedná se o podmˇetnou pˇripomínku, která bude cˇ tenáˇre zajímat. V pˇríbˇehu pana Václava, prodejce Nového Prostoru, by editorka více dovysvˇetlila fungování cˇ asopisu Nový Prostor – kdo ho vydává, kdo píše texty. Kv˚uli omezenému rozsahu jsem tyto informace do cˇ lánku nezaˇrazovala, v textu jsem se spíše zamˇeˇrovala na pˇríbˇeh pana Václava. Pro cˇ tenáˇre, kteˇrí však cˇ asopis Nový Prostor neznají, je to d˚uležitá informace a mˇela by být v textu obsažena, proto by bylo pˇred publikováním v MF DNES Brno potˇreba do cˇ lánku doplnit údaje – tedy že Nový Prostor je tzv. street-paper, tedy cˇ asopis prodávaný bezdomovci a sociálnˇe znevýhodnˇenými lidmi, kteˇrí si prodejem vydˇelávají na živobytí a zároveˇn si obnovují pracovní návyky a snaží se znovuzaˇclenit do spoleˇcnosti a pracovního prostˇredí. Editorka MF DNES Brno u tohoto pˇríbˇehu upozorˇnuje i na to, že by bylo potˇreba v pˇríbˇehu pana Václava dovysvˇetlit i informace o cenˇe za každé cˇ íslo v šestém odstavci25 . Není totiž po prvním pˇreˇctení úplnˇe jasné, za kolik penˇez si prodejce cˇ asopis kupuje a cˇ tenáˇri se v tomto odstavci mohou ztratit. Odstavec by potˇreboval poupravit, aby byl jasnˇejší a srozumitelnˇejší. Úprava by mohla vypadat následovnˇe: Co ˇ cˇ trnáct dní prodá asi 85 výtisk˚u, každý stojí 50 korun. „Casopis si kupuju pˇredem za 30 korun, pˇetikoruna z každého cˇ ísla se mi navíc ukládá do kasiˇcky. Našetˇrené peníze dostanu zpátky po skonˇcení každého vydání,“ popisuje Václav. Tímto krokem. . . Se všemi výtkami editorky Ivany Solaˇríkové souhlasím, jsou podnˇetné. Úpravy a upˇresnˇení by cˇ lánk˚um jedinˇe prospˇely.
25
Šestý odstavec pˇríbˇehu pana Václava (prodejce Nového Prostoru): Co cˇ trnáct dní prodá asi 85 výtisk˚u, každý stojí 50 korun. ˇ Na každém cˇ ísle si vydˇelá 25 korun. „Casopis si ale místo 25 kaˇcek kupuju za 30. Pˇetikorunový rozdíl se mi ukládá do kasiˇcky, dostanu ho zpátky po skonˇcení každého cˇ ísla,“ popisuje Václav. Tímto krokem se sociální pracovníci snaží prodejce Nového Prostoru nauˇcit hospodaˇrit s vˇetším obnosem penˇez. Díky tomu si pak m˚užou zaplatit napˇríklad cˇ ást ubytování nebo si koupit vˇetší poˇcet cˇ asopis˚u.
47
5.4
Shrnutí
Cílem této kapitoly bylo podrobit soubor šesti story, které tvoˇrí pˇrílohu této bakaláˇrské práce, kritické autorské reflexi. Reflexe konfrontovala autorské texty s teorií žánru story s názory a zkušenostmi pracovník˚u MF DNES Brno. Šestice story byla sepsána tak, aby odpovídala odborné literatuˇre, která se vˇenuje zásadám žánru story, pˇri psaní jsem se však snažila co nejvíce zohlednit kritéria, která na žánr story klade regionální redakce MF DNES Brno. Kapitola se zároveˇn zamˇeˇrovala na pˇredstavení aktivního naslouchání a jeho technikám, které jsem používala pˇri rozhovoru respondenty – jednalo se zejména o techniku parafrázování, objasˇnování, povzbuzování a zrcadlení pocitu. Respondent˚um jsem pokládala hlavnˇe otevˇrené otázky, díky nimž se mluvili plynule a samostatnˇe. Mˇela jsem štˇestí, že témˇeˇr všichni respondenti byli komunikativní a nebáli se otevˇrenˇe mluvit o svých problémech, což lze poznat i z jednotlivých text˚u. Nejvˇetší pˇredností pˇredložených text˚u je dle mého názoru r˚uznorodost pˇríbˇeh˚u – každý respondent se do tíživé situace dostal z r˚uzných d˚uvod˚u, což podotýká i editorka MF DNES Brno Ivana Solaˇríková, která mi k šestici story poskytla zpˇetnou vazbu. Za nejvˇetší nedostatek text˚u považuju chybˇející aktualizaˇcní moment a dále pak to, že v cˇ láncích nejsou uvedená celá jména respondent˚u – vzhledem k tématu cˇ lánk˚u ale není divu a pracovníci redakce MF DNES Brno s tím nemají problém.
48
ˇ 6. ZÁVER Cílem bakaláˇrské práce bylo vytvoˇrit soubor story urˇcených pro jihomoravskou regionální pˇrílohu Mladé fronty DNES. Série story mˇela pˇredstavit pˇríbˇehy lidí ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením a seznámit cˇ tenáˇre s problémy, s nimiž se potýkají lidé ocitající se na pokraji chudoby. Autorským zámˇerem bylo poukázat na to, že d˚uvody, proˇc se lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením ocitají v tíživé životní situaci, jsou r˚uzné. Zároveˇn jsem se snažila poukázat na to, že všeobecnˇe rozšíˇrený názor, že chudoba a sociální vylouˇcení se týká pouze romského etnika, je mylný. Metodologická cˇ ást práce popisovala metodu kvalitativního výzkumu, konkrétnˇe metodu kvalitativního polostrukturovaného rozhovoru, kterou jsem využila k získání informací o tvorbˇe žánru story od pracovník˚u redakce MF DNES Brno. Získaná data jsem následnˇe zpracovala v empirické cˇ ásti, zároveˇn jsem se jimi ˇrídila pˇri tvorbˇe story. Metodologická cˇ ást rovnˇež stanovila dvˇe výzkumné otázky, zabývající se tvorbou žánru story v MF DNES Brno a typickým cˇ tenáˇrem jihomoravské pˇrílohy MF DNES. Pˇrestože jsem v této diplomové práci používala výzkumnou metodu kvalitativního rozhovoru, nejedná se v pravém slova smyslu o výzkum, ale spíše o vyjasnˇení požadavk˚u regionální redakce MF DNES Brno na žánr story. Teoretická cˇ ást se skládá ze dvou podkapitol. První podkapitola se zamˇeˇrovala pˇredevším na žánr story, zároveˇn se však zabývala i na žánrem feature, který má s žánrem story ˇradu podobných rys˚u. Story je v cˇ eském pojetí chápána jako pˇríbˇeh konkrétního cˇ lovˇeka, zatímco feature se zamˇeˇruje na spoleˇcenský problém, který je ilustrovaný skrze pˇríbˇeh konkrétní osoby. Ve featureu se objevují i názory odborník˚u, jeho úkolem je informovat a pobavit cˇ tenáˇre. V cˇ eském pojetí se story chápe jako podžánr feature. Angloamerické prostˇredí by cˇ eskou story nejspíše oznaˇcilo jako tzv. human interest story, jeden z podžánr˚u feature, zamˇeˇrující se na pˇríbˇehy o lidských osudech. Jelikož jsou tématem této bakaláˇrské práce lidé ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením, zamˇeˇrovala se druhá podkapitola teoretické cˇ ásti na struˇcné vysvˇetlení tˇechto pojm˚u a problém˚u s nimi souvisejícími. Kromˇe pˇredstavení problematiky chudoby a sociálního vylouˇcení se podkapitola zabývala i skupinami obyvatelstva, které jsou sociálním vylouˇcením ohrožené víc než jiné, a dále pak sociálnˇe vylouˇcenými lokalitami na území mˇesta Brna. Závˇer podkapitoly shrnul sociální služby na území Brna, které jsou poskytovány osobám ohroženým chudobou a sociálním vylouˇcením. Empirická cˇ ást odpovídala na otázky stanovené v metodologické cˇ ásti práce – tedy jak regionální redakce MF DNES Brno tvoˇrí žánr story a kdo je typickým cˇ tenáˇrem jihomoravské pˇrílohy MF DNES. Závˇer kapitoly shrnul požadavky, které na žánr story klade redakce MF DNES Brno. Tˇemito pravidly jsem se následnˇe ˇrídila pˇri zpracování žánru story pro toto cílové médium. Tv˚urˇcí cˇ ást práce podrobila soubor story kritické autorské reflexi. Kapitola konfrontovala autorské texty s odbornou teorií žánru story a s požadavky redakce MF DNES Brno na žánr story. Kapitola zároveˇn obsahuje zpˇetnou vazbu editorky MF DNES Brno k autorským text˚um. Zpˇetná vazba byla vesmˇes pozitivní, editorka by však pˇred zveˇrejnˇením cˇ lánk˚u poupravila nˇekteré odstavce text˚u, aby byly pro cˇ tenáˇre srozumitelnˇejší a jasnˇejší. Domnívám se, že soubor lidských pˇríbˇeh˚u naplˇnuje požadavky cílového média z formálního i obsahového hlediska. Nejvˇetší pˇredností pˇredložených text˚u je r˚uznorodost d˚uvod˚u, kv˚uli nimž se respondenti ocitli v tíživé životní situaci. Nejvˇetším nedostatkem je pak chybˇející aktualizaˇcní moment text˚u. Všechny poznatky, které jsem získala studiem odborné literatury a pˇredevším vlastním výzkumem, jsem využila pˇri tvorbˇe žánru story. Soubor story jsem v polovinˇe prosince odeslala do redakce MF DNES Brno. Vzhledem k nedostatku stran však nepˇredpokládám, že by texty byly otištˇeny. Texty však splˇnují
49
formální a obsahové charakteristiky, a pˇres to, že nebyly otištˇeny, stanovený cíl této bakaláˇrské práce považuji za naplnˇený.
50
7. Seznam použité literatury BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlínˇe, 2002, 108 s. ISBN 8073180596. BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika: úvod do studia. Vyd. 1. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého, 1997, 130 s. CAPPON, René J. The Associated Press guide to news writing. 3rd ed. Forest City, CA: IDG Books Worldwide, 2000, vii, 136 p. ISBN 0028637550. ˇ CECHOVÁ, Marie. Souˇcasná cˇ eská stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství, 2003, 342 s. ISBN 8086642003. ˇ RÍK, ˇ CU Jaroslav a Rudolf BURGR. Nové trendy v médiích. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 239 s. ISBN 9788021058255. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 420 s. ISBN 8071699888. FRANKLIN, Bob. Key concepts in journalism studies. Thousand Oaks: SAGE Publications, 2005, xix, 362 p. ISBN 07-619-4482-6. GOFFMAN, Erving. Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 167 s. ISBN 8086429210. HARCUP, Tony. Journalism: principles and practice. London: Sage Publications, 2004, 179 s. ISBN 0761974989. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 9788073674854. ITULE, Bruce D a Douglas A ANDERSON. News writing and reporting for today’s media. 7th ed. Boston: McGraw-Hill, c2007, xviii, 483 s. ISBN 9780071106764. KEEBLE, Richard. Print journalism: a critical introduction. Abingdon [England]: Routledge, 2005, xv, 347 s. ISBN 0415358825. KEEBLE, Richard. The newspapers handbook. 3rd ed. London: Routledge, 1994, 270 s. ISBN 0415240832. KRÁLOVÁ, Jarmila a Eva RÁŽOVÁ. Sociální služby a pˇríspˇevek na péˇci. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008, 374 s. ISBN 9788072634620.
51
KRAUS, Jiˇrí. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, c2005, 879 s. ISBN 8020013512. ˇ MAGISTRÁT MESTA BRNA, Odbor sociální péˇce. Co? Kde? Jak? V Brnˇe v nepˇríznivé sociální situaci. 3. vydání. Brno, 2014, 68 s. MAREŠ, Petr. Chudoba, marginalizace, sociální vylouˇcení. Sociologický cˇ asopis. Roˇc. 36 (2000), s. 285–298. MAREŠ, Petr. Marginalizace, sociální vylouˇcení. In T. Sirovátka (ed.): Menšiny a marginalizované skuˇ piny v Ceské republice. Brno: FSS MU a nakladatelství Georgetown, 2002. MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. ISBN 8085850613. ˇ TAN. ˇ MATOUŠEK, Oldˇrich a Alois KRIŠ Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 570 s. ISBN 9788026203667. MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikaˇcní dovednosti v praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, 361 s. ISBN 8024706504. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní pˇrístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 8024713624. OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky. 2., dopl. vyd. Praha: Libri, 2002, 240 s. ISBN 8072771086. OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 9788072772667. PAPE, Susan a Sue FEATHERSTONE. Feature writing: a practical introduction. 1st pub. London: SAGE Publications, 2006, 163 s. ISBN 1412908000. REMIŠOVÁ, Anna. Etika médií. 1. vyd. Bratislava: Kalligram, 2010, 310 s. ISBN 9788081013768. RUß-MOHL, Stephan. Žurnalistika: komplexní pr˚uvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 292 s., [22] s. barev. obr. pˇríl. ISBN 8024701588 TUŠER, Andrej. Ako sa robia noviny. 2., upr. vyd. Bratislava: SOFA, 2003, 163 s. ISBN 8089033261. WHEELER, Sharon. Feature writing for journalists. New York, NY: Routledge, 2009, 198 s. ISBN 9780415336345. SUMNER, David E a Holly G MILLER. Feature & magazine writing : action, angle, and anecdotes. Chichester: Wiley-Blackwell, 2013, 329 p.
52
Elektronické zdroje Agrofert Andreje Babiše koupil vydavatele MF DNES a Lidových novin. iDnes.cz [online]. 2013 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/babis-koupil-vydavatelstvi -mafra-dqb-/ekonomika.aspx?c=A130626_160851_ekonomika_fih Analýza sociálnˇe vylouˇcených romských lokalit a absorpˇcní kapacity subjekt˚u p˚usobících v této oblasti. [online]. Praha: pro potˇreby Ministerstva práce a sociálních vˇecí zhotovil GAC spol. s r.o., 2006. [citováno 14. 12. 2013]. Dostupný z http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_ lokalit.pdf. Azylový d˚um. In: SOZE: Sdružení obˇcan˚u zabývajících se emigranty [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.soze.cz/?page_id=323 c 2014 Azylový d˚um - zaˇrízení Helena. In: Magdalenium o.s.: Pomoc obˇetem domácího násilí [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.magdalenium.cz/index.php?nid=4875&lid= cs&oid=2619233 c 2014 Azylový d˚um - Magdalenium. In: Magdalenium o. s.: Pomoc obˇetem domácího násilí [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.magdalenium.cz/index.php?nid=4875&lid= cs&oid=2619236 c 2014 [cit. 2014-11-26]. Dostupné Azylový d˚um pro lidi bez domova. In: Diecézní charta Brno [online]. z: http://brno.charita.cz/sluzby-utvaru-azylove-domy-a-denni-centrum/ azylovy-dum-pro-muze/ c 2014 [cit. 2014Azylový d˚um pro matky s dˇetmi Domov sv. Markéty. In: Diecézní charta Brno [online]. 11-26]. Dostupné z: http://brno.charita.cz/sluzby-utvaru-azylove-domy-a-denni -centrum/azylovy-dum-pro-matky-s-detmi-domov-sv-markety/ Azylový d˚um pro mladistvé. In: OSPM Brno | Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé doc 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: spˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna [online]. http://www.socialniprevence.cz/azylovy-dum-pro-mladistve.php Azylový d˚um pro mladistvé. In: OSPM Brno | Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé doc 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: spˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna [online]. http://www.socialniprevence.cz/azylovy-dum-pro-mladistve.php Azylový d˚um pro mladé dospˇelé. In: OSPM Brno | Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé c 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna [online]. http://www.socialniprevence.cz/azylovy-dum-pro-mlade-dospele.php ˇ c 2009 - 2014 [cit. 2014Bezplatné právní poradny. In: Exekutorská komora Ceské republiky [online]. 11-26]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/poradny/29-bezplatne-pravni-poradny?w= ˇ RÍK ˇ ˇ ˇ a WASCHKOVÁ CÍSAROVÁ. ˇ ˇ ˇ BURGR, CU NOVINÁRSKÉ MINIMUM (STRUCNÁ PRÍRU CKA). In: [online]. 2006 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://is.muni.cz/www/97913/26260403/ Novinarske_minimum.pdf
53
Centrum mládeže Jonáš. In: Armáda spásy [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www. armadaspasy.cz/brno/centrum-mladeze-jonas c 2014 [cit. 2014-11-25]. DoCentrum sociálních služeb Josefa Korbela. In: Armáda spásy [online]. stupné z: http://www.armadaspasy.cz/brno/centrum-socialnich-sluzeb-josefa-korbela ˇ ˇ ˇ CESKÁ REPUBLIKA - ÚRAD VLÁDY CESKÉ REPUBLIKY. Identifikace sociálnˇe vylouˇcených lokalit a zpracování jejich mapy ve mˇestˇe Brnˇe. In: [online]. 2008 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: https:// is.muni.cz/el/1423/jaro2014/SPR458/um/Identifikace_SVL_v_Brne_2008.pdf ˇ Ctenᡠri deník˚u MF DNES, Lidové noviny a Metro. In: Mladá fronta DNES | Lidové noviny | Metro [online]. 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://data.idnes.cz/soubory/mafra_all/ A140820_TVE_MFD1412.PDF Dˇetské centrum Teen Challenge Brno. In: Teen Challenge International [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.dc-brno.cz/ c 2013 [cit. Diagnostický ústav pro mládež. In: DÚM Brno: Diagnostický ústav pro mládež [online]. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.dum-brno.cz/ Domov pro dˇetský život. In: Na poˇcátku [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://napocatku. cz/?page_id=12 ˇ c Domov pro matky s dˇetmi SPOLECNÁ CESTA. In: Portál sociální péˇce ve mˇestˇe Brnˇe [online]. Brno, 2009a [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/skupina/sluzby-pro -deti-mladez-a-rodiny/katalog/26/domov-pro-matky-s-detmi-spolecna-cesta/ c 2009b [cit. Domov pro matky s dˇetmi ZVONEK. In: Portál sociální péˇce ve mˇestˇe Brnˇe [online]. Brno, 2014-11-25]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/skupina/sluzby-pro-deti -mladez-a-rodiny/katalog/27/domov-pro-matky-s-detmi-zvonek/ D˚um na p˚ul cesty. In: OSPM Brno | Oddˇelení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospˇelé Odboru sociální péˇce Magistrátu mˇesta Brna [online]. 2013 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www. socialniprevence.cz/dum-na-pul-cesty.php Extrémnˇe chudých lidí je podle Svˇetové banky více. In: Informaˇcní centrum OSN v Praze [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava. php?id=1443 GORDON, David. (2005). Indicators of Poverty & Hunger [online]. 2005 [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.un.org/esa/socdev/unyin/documents/ydiDavidGordon_poverty.pdf Identifikace sociálnˇe vylouˇcených lokalit a zpracování jejich mapy ve mˇestˇe Brnˇe. In Evaluace v lokálních ˇ Agenturu pro socipartnerstvích: období 2008–2010: XIII. Brno. [online]. Praha: Pro Úˇrad vlády CR, ální zaˇcleˇnování v romských lokalitách zpracoval SocioFactor s r.o., 2011. [cit. 2014-10-25]. Dostupný z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitubrno/evaluace-v-lokalnich-partnerstvich-2008-2010-brno-sociofactor -s-r-o-2011/download
54
Integrovaný plán rozvoje statutárního mˇesta Brna v problémové obytné zónˇe mˇesta: pro programovací období 2007–2013. [online]. Brno: Oddˇelení implementace evropských fond˚u Magistrátu mˇesta Brna, 2008. Poslední úpravy 4. 3. 2010. [cit. 2014-10-25]. Dostupný z http://www.iprm.brno.cz/ download/ohr/iprm_iop/Dokument_IPRM_final.pdf. c 2010-2013 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: Poradna pro ženy Kdo jsme?. In: Rozkoš bez rizika [online]. c 2006-2014 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: a dívky. In: CENAP: Centrum nadˇeje a pomoci [online]. http://www.cenap.cz/pzd-porad.php Klub Likusák. In: Ratolest Brno [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.ratolest. cz/nase-prace/deti-mladez/klub-likusak Klub Pavlaˇc. In: Ratolest Brno [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.ratolest.cz/ nase-prace/deti-mladez/klub-pavlac Komunitní centrum Dživipen. In: Armáda spásy [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www. armadaspasy.cz/brno/komunitni-centrum-dzivipen c 2014 [cit. 2014-11-26]. Komunitní centrum Staˇnkova: NZDM LAVINA. In: Armáda spásy [online]. Dostupné z: http://www.armadaspasybrno.cz/centra/kc-stankova/ Krizové centrum. In: Spondea: Krizové centrum pro dˇeti, dospívající a rodinu... Intervenˇcní centrum c 2000 - 2012 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http: pro osoby ohrožené domácím násilí [online]. //www.spondea.cz/ c 2010 [cit. 2014Krizové centrum pro dˇeti a dospívající. In: Centrum sociálních služeb p. o. [online]. 11-26]. Dostupné z: http://www.krizovecentrum.cz/cz/info/ ˇ Sˇcítání bezdomovc˚u ve mˇestˇe Brnˇe: Tisková ˇ MAGISTRÁT MESTA BRNA, ODBOR SOCIÁLNÍ PÉCE. zpráva o výstupech projektu. In: PSP - Portál sociální péˇce ve mˇestˇe Brnˇe [online]. 2010 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/files/s%C4%8D%C3%ADt%C3% A1n%C3%AD_bezdomovc%C5%AF_2010.pdf ˇ Zjišt’ování poˇctu lidí bez domova v Brnˇe: ˇ MAGISTRÁT MESTA BRNA, ODBOR SOCIÁLNÍ PÉCE. Zpráva o výsledcích projektu. In: Armáda spásy [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http: //www.armadaspasy.cz/sites/default/files/projects/brno_sb2014.pdf MEDIA PROJEKT: 1. a 2. cˇ tvrtletí 2014. In: Unie vydavatel˚u [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/MP_1-2-2014-Prezentace%20fin. pdf MEDIA PROJEKT: Tisková zpráva Unie vydavatel˚u 7. srpna 2014. In: Unie vydavatel˚u [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/Media%20 projekt%20za%201_%20a%202_%20%C4%8Dtvrtlet%C3%AD%202014%20-%20z%C3%A1 kladn%C3%AD%20v%C3%BDsledky.pdf MF DNES v novém. MF DNES: Pˇredplatné [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: https: //tistena.mfdnes.cz/vnovem
55
c 2010 [cit. 2014Obecnˇe prospˇešná spoleˇcnost AGAPO. In: Agapo | pomoc pˇri hledání práce [online]. 11-26]. Dostupné z: http://www.agapo.cz/o-nas/obecne-prospesna-spolecnost-agapo ˇ Oddˇelení sociální prevence a pomoci: Cinnost a nabídka pracovištˇe. In: Brno.cz [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-soci alne-kulturni/odbor-socialni-pece/oddeleni-socialni-prevence-a-pomoci/ c 2014 [cit. 2014-11-26]. Dostupné O Chovánku. In: Chovánek: Dˇetské centrum rodinného typu [online]. z: http://www.chovanek.cz/o-chovanku/ ˇ [online]. c 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: Periodický tisk - neovˇeˇrená data. In: ABC CR http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk-1/?filterYear=2014& filterMonth=8¡ nVerified=1 c 2010-2012 [cit. 2014Pobytový doléˇcovací program. In: Lotos, doléˇcovací centrum, o. p. s. [online]. 11-25]. Dostupné z: http://lotos-brno.cz/?page_id=49 c 2006-2014 [cit. 2014-11Poradna pro ženy a dívky. In: CENAP: Centrum nadˇeje a pomoci [online]. 26]. Dostupné z: http://www.cenap.cz/pzd-porad.php c 1995-2014 [cit. 2014-11-25]. DoPˇrechodové byty Pasáž. In: Sdružení Podané ruce, o. p. s. [online]. stupné z: http://pasaz.podaneruce.cz/prechodove-byty/ c 2013 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: https://tistena. Redakce MF DNES. In: DNES [online]. mfdnes.cz/redakce Slonková konˇcí na pozici šéfredaktorky MF DNES, deník povede Plesl. [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/sabina-slonkova-mf-dnes-0vz-/domaci.aspx? c=A140630_135102_domaci_hro c 2005-2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http:// Stigma. In: ABZ slovník cizích slov [online]. slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stigma c 2014 [cit. Struktura spoleˇcnosti: mediální spoleˇcnost MAFRA. In: Mediální skupina MAFRA [online]. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?y=mafra_ all\cs_o-spolecnosti_struktura-spolecnosti.htm&menu= Stˇredisko výchovné péˇce. In: Stˇredisko výchovné péˇce: Kamenomlýnská 2, Brno - odlouˇcené pracovištˇe DDÚ, SVP, ZŠ a ŠJ Brno, Hlinky 140 [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www. svp-ddu-brno.cz/ c 2014 [cit. SVP HELP ME: Stˇredisko výchovné péˇce pro dˇeti a mládež. In: SVP HELP ME [online]. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.svphelpme.cz/ Tisková zpráva mediální skupiny MAFRA: Šéfredaktorka Mladé fronty DNES na vlastní žádost odchází ze své pozice. In: Mediální skupina MAFRA [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?c=A140630_144133 _mafra-tiskove-zpravy_cie
56
ˇ [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.akluby. Základní informace. In: A kluby CR cz/ZaklInformace.aspx Základní informace. In: Dˇetský diagnostický ústav Brno [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http: //www.ddubrno.cz/o-nas/zakladni-informace/
Elektronické akademické práce BLÁHA, Jiˇrí. (2006). Prostor a sociální exkluze [online]. Brno, 2006 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65349/fss_m/?lang=en. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Petr Mareš. HURDÁLKOVÁ, Šárka. Žánr story v deníku Rovnost pˇred rokem 1989 [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-1122]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/274090/fss_b/bakalarska_prace1.pdf. Bakaláˇrská práce. Masarykova univerzita. SVOBODOVÁ, Marcela. Soubor publicistických text˚u Na kávˇe s. . . v deníku MF DNES (v regionální pˇríloze Brno) [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/ 350739/fss_b/Soubor_publicisitickych_textu_Na_kave_s_v_deniku_MF_DNES _v_regionalni_priloze_Brno.pdf. Bakaláˇrská práce. Masarykova univerzita.
Ústní sdˇelení ˇ CERNOHORSKÁ, Hana. Hloubkový rozhovor s vedoucí MF DNES Brno. 29. 10. 2014 KAŠPÁRKOVÁ, Kristýna. Hloubkový rozhovor s editorkou MF DNES Brno. 22. 10. 2014 ˇ KUBÍCKOVÁ, Klára. Hloubkový rozhovor s redaktorkou MF DNES. 30. 10. 2014 TAUŠOVÁ, Zuzana. Hloubkový rozhovor s redaktorkou MF DNES. 5. 11. 2014
57
Jmenný rejstˇrík 5plus2: 31 A ˇ 18 A-kluby CR: ˇ 9, 32 ABC CR: Agapo: 28 Agrofert: 31 Anderson, Douglas A.: 12, 13, 15 B Babiš, Andrej: 31 Bartošek, Jaroslav: 11, 13, 14, 43, 44 Bláha, Jiˇrí: 17 Blesk: 31 Brnˇenské stopy: 35, 72, 73 Brnˇenský deník (Rovnost): 32 Burgr, Rudolf: 11, 12, 14, 35 C Cappon, René: 13, 14, 39, 43 CENAP: 28 Centrum sociálních služeb: 26, 27 ˇ C ˇCásenský, Robert: 31 ˇ Cechová, Marie: 43, 44 ˇ Cernohorská, Hana: 10, 32, 33, 34, 35, 44 ˇ rík, Jaroslav: 11, 12, 13, 14, 35, 44 Cuˇ D DeVito, Joseph A.: 37, 38 Doma DNES: 31, 77 Dˇetský diagnostický ústav: 29 Diagnostický ústav pro mládež: 29 Diecézní charita Brno: 25, 26, 27, 28, 30, 39, 40, 41, 45, 67, 68, 69 Dživipen: 29 E ˇ 28 Exekutorská komora CR: F Featherstone, Sue: 14, 41 Franklin, Bob: 13 G Goffman, Erving: 18 Gordon, David: 16, 17 H Halada, Jan: 11, 12, 13, 35 Hana: 40, 41, 42, 43, 45, 46, 47, 65 Harcup, Tony: 13 Helena: 25, 26 Hendl, Jan: 9, 10 Hurdálková, Šárka: 13
58
CH Chovánek: 25, 26 I iDnes.cz: 31, 40 Informaˇcní centrum OSN: 17 Itule, Bruce D.: 12, 13, 15 J Jan: 40, 41, 42, 43, 44, 45, 68 K Kašpárková, Kristýna: 10, 32, 33, 34, 35, 44, 45, 73 Keeble, Richard: 11, 12, 13 Králová, Jarmila: 25, 27 Kraus, Jiˇrí: 37 Kˇrišt’an, Alois: 17, 18, 19, 24 Kubíˇcková, Klára: 10, 34, 35, 41, 43, 45, 77 L Lavina: 29 Lidové noviny: 31, 32 Likusák: 29 Lotos: 25, 26, 28 M Mack˚u, Pavel: 34, 77 MAFRA: 9, 31, 71 Magazín DNES: 31 Magdalenium: 25, 26, 28 Magistrát mˇesta Brna: 25, 26, 27, 28, 29, 30, 39, 66 Matka: 40, 41, 42, 45, 69 Mareš, Petr: 16, 17, 18, 24 Matoušek, Oldˇrich: 17, 18, 19, 24 MEDIA PROJEKT: 32, 36 Metro: 31, 32 Mikuláštík, Milan: 37, 38, 41, 43 Miovský, Michal: 10 Ministerstvo práce a sociálních vˇecí, MPSV: 18, 24 Mladá fronta DNES: 7, 8, 9, 10, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77 N Na kávˇe s. . . : 35, 72, 73 Na poˇcátku: 25, 26 O Odbor sociální péˇce: 25, 26, 27 Odbor sociální prevence a pomoci: 25, 27, 39, 40, 47, 66 Ona DNES: 31, 77 OSPM (Odbor sociální pomoci pro mladistvé a mladé dospˇelé): 25 Osvaldová, Barbora: 11, 12, 13, 35 OSN: 16, 17 Óˇcko: 31 P Papeová, Susan: 14, 41 Pasáž: 25, 26 Pavlaˇc: 29 Plesl, Jaroslav: 31 Portál sociální péˇce: 25
59
R Rážová, Eva: 25, 27 RBVG: 31 Remišová, Anna: 14, 15, 42 Rodina DNES: 31 Rozkoš bez rizika: 28 Ruß-Mohl, Stephan: 12 S Sirovátka, Tomáš: 18, 24 Slonková, Sabina: 31 SOZE: 26, 28 Spondea: 28, 29 Svobodová, Marcela: 35 SVP HELP ME: 31 Stˇredisko výchovné péˇce: 29 Sumner, David E.: 13 T Taušová, Zuzana: 10, 33, 34, 35, 39, 40, 42, 43, 75 Teen Challenge: 29 Test DNES: 31 Týden: 31 Tušer, Andrej: 14, 35, 41 Tomáš, Adam: 39, 40, 41, 42, 44, 45, 47, 66 U Úˇrad vlády: 19, 21, 22, 23, 24, 63 V Václav: 40, 41, 42, 45, 47, 70 Víkend DNES: 31 W Waschková Císaˇrová, Lenka: 14 Wheelerová, Sharon: 12, 14, 41 Z Zdena: 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 67
60
Seznam tabulek 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7
Oblasti v Brnˇe s vysokou koncentrací sociálnˇe vylouˇcených osob. . . . . . . . . . . . . . . Oblasti v Brnˇe s menší koncentrací sociálnˇe vylouˇcených osob. . . . . . . . . . . . . . . . Azylové bydlení ve mˇestˇe Brnˇe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krizová pomoc a nízkoprahová denní a noˇcní centra pro lidi bez domova ve mˇestˇe Brnˇe. Poradenská centra ve mˇestˇe Brnˇe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krizová centra pro dˇeti a mládež v Brnˇe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nízkoprahová zaˇrízení pro dˇeti a mládež v Brnˇe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
20 20 26 27 28 29 29
62
Seznam obrázku˚ 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7
Mapa znázorˇnující rozložení sociálnˇe vylouˇcených lokalit v Brnˇe. (Úˇrad vlády, 2008: 37) . . . . . . . . . . . . . Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 1: Zábrdovice I vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 60) . Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 2: Husovice vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 68) . . . Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 3: Zábrdovice II vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 74) Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 4: Trnitá vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 78) . . . . Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 5: Staré Brno vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 83) . . Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 6: Ubytovna Kuncové vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 87) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8 Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 7: Kuldova a Krokova vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 88) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.9 Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 8: Životského vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 89) . . 3.10 Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 9: Staˇnkova a Lidická vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 90) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.11 Sociálnˇe vylouˇcená lokalita cˇ . 10: Kˇrížkova vyznaˇcená v katastrální mapˇe mˇesta Brna. (Úˇrad vlády, 2008: 90) . .
63
19 21 21 21 22 22 22 23 23 23 24
Pˇrílohy
64
A. Story A.1
O manželových dluzích netušila, ted’ má problémy
Každý den s hr˚uzou otevírá poštovní schránku. Dˇesí se dalších obálek se zeleným proužkem – exekuˇcních pˇríkaz˚u. Devˇetatˇricetileté Hanˇe, matce dvou dˇetí, jich pˇrišlo už nˇekolik. Dluží pˇres milion korun. „Nic jsem netušila, o peníze se staral exmanžel,“ ˇríká Hana, která si kv˚uli dˇetem nepˇrála uvést celé jméno. Když se pˇred rokem se svým mužem rozvádˇela, jeho vlastní dluh cˇ inil bezmála tˇri miliony korun. „Netušila jsem, jak velkého rozsahu jsou jeho finanˇcní problémy. A pak najednou chodil jeden exekutor za druhým. Zabavili nám všechen majetek. Všechno kromˇe postelí, skˇríní a hraˇcek je polepené nálepkami ,zabaveno‘. Obstavili mi úˇcet a uvalili mi exekuci na plat. Tehdy jsem ˇrekla dost a požádala jsem o rozvod,“ popisuje svou situaci devˇetatˇricetiletá žena, která bydlí v malém bytˇe v Brnˇe-Židenicích. Ted’ na sebe nem˚uže mít napsané ani telefonní cˇ íslo, protože je v registru dlužník˚u. Na veškeré koupené elektronice jsou uvedená jména jejích rodiˇcu˚ , aby jí nemohli nic zabavit. „Naši mi neskuteˇcnˇe pomohli,“ ˇríká Hana. Podvodník, alkoholik a gambler O ˇradˇe manželových problém˚u se dozvˇedˇela až po rozvodu – napˇríklad že z firmy, kde se pˇred patnácti lety seznámili, odcházel se 150tisícovou zpronevˇerou, v další práci zpronevˇeˇril 400 tisíc. Jeho rejstˇrík pak ale oˇcistila amnestie. Loni dostal podmínku za 90tisícovou zpronevˇeru. V posledním zamˇestnání zpronevˇeˇril pˇres 600 tisíc. „Jsem pˇresvˇedˇcená, že p˚ujde do vˇezení,“ myslí si Hana. Sama na nˇej podala trestní oznámení za úˇcelové neplacení aliment˚u, za což mohl pˇrijít o ˇridiˇcský pr˚ukaz, a tak zaplatil. Alimenty však neplatí ani své druhé dceˇri. „Dˇeti ho nezajímají. Po rozpadu druhého manželství se dokonce neštítil vybrat své dceˇri desetitisíce ze spoˇricího úˇctu,“ dodává Hana. Když mu po rozchodu balila vˇeci, našla ve skˇríních jeho výplatní pásky. Vydˇelával pˇres 45 tisíc, nˇekdy i pˇres 50. „Z penˇez jsem nic nevidˇela. Protekly mu hrdlem – cˇ asto chodil do hospody. A taky hodnˇe hrál automaty,“ svˇeˇruje se žena. Ne ve všech exmanželových p˚ujˇckách Hana figuruje, vˇetšinu z nich si bral na sebe. Jako jeho manželka by ale mˇela dluh splácet rovným dílem. Po rozvodu se proto obrátila na právní oddˇelení neziskové organizace IQ Roma servis, kde jí pomohli sepsat žádosti o zrušení dluhu. V šesti pˇrípadech jí vyhovˇeli, na poslední vyjádˇrení cˇ eká. Nˇekde je však podepsaná jako spolužadatelka a cˇ ástku musí zaplatit. „Nˇekteré p˚ujˇcky jsem tehdy podepsala pod nátlakem, manžel pˇriletˇel a ˇrekl ,rychle to podepiš‘! Pak jsem zjistila, že si p˚ujˇcujeme dohromady 900 tisíc. Za hloupost se bohužel platí,“ dodává žena sklesle. Hana vyˇckává, kdo další se ozve kv˚uli splácení. „Nevím ani, jestli naše spoleˇcné p˚ujˇcky splatil zpronevˇeˇrenými penˇezi. Pokud se vˇeˇritelé neozvou v dané lh˚utˇe, dluhy se po urˇcité dobˇe promlˇcí a nemusím je platit. Nejvíc mˇe na tom mrzí, že jsem ztratila patnáct let života s cˇ lovˇekem, kterého jsem v˚ubec neznala,“ ˇríká se slzami v oˇcích.
65
A.2
Ubytovna dneska znamená domov, rˇ íká invalidní duchodce ˚
Na brnˇenských ubytovnách pˇribývá stále více lidí ve vyšším vˇeku. Toho si všímají i sociální kurátoˇri z Oddˇelení sociální prevence a pomoci Magistrátu mˇesta Brna. Po Novém roce se je chystají spoˇcítat. ˇ riapadesátiletý invalidní d˚uchodce Adam Tomáš bydlí v jednom z obytných kontejner˚u, z nichž Ctyˇ se skládá Šámalova ubytovna v Brnˇe-Zábrdovicích. Za jeden pokoj – buˇnku – bez sociálního zaˇrízení a kuchyˇnky mˇesíˇcnˇe s manželkou zaplatí 7,5 tisíce korun. Na ubytovnu pˇrišel v bˇreznu. „Už od sedmdesátých let žiju v Brnˇe, dlouho jsem tu pracoval jako topiˇc v bytovém hospodáˇrství, dostal jsem od nich byt. Pak ale pˇrišla revoluce a s ní zmˇeny. Práce nebylo, zvlášt’ Romy málokdo chtˇel. Pracoval jsem, kde to šlo – u popeláˇru˚ , na základce jako školník, u soukromých firem, ty pak ale zkrachovaly. Dlouho se mi nedaˇrilo nic najít. Když je vám padesát, nikdo vás nechce. Koneˇcná,“ ˇríká invalidní d˚uchodce. S rodinou se proto rozhodli, že se vrátí zpˇet do jeho rodného bydlištˇe – k Tachovu, kde si pronajali rodinný domek. Když se ale mˇeli do domku stˇehovat, zjistili, že je v katastrofálním stavu. „Byli jsme z toho nešt’astní. Za týden jsem z toho stresu dostal mozkovou mrtvici, nato druhou a tˇretí,“ líˇcí Adam Tomáš. Od té doby je ochrnutý na p˚ulku tˇela. Ponížení na stará kolena Kv˚uli lepší dostupnosti lékaˇru˚ se vrátili zpátky do Brna, nemˇeli ale s manželkou kam jít. V brnˇenském bytˇe už bydlet nemohli, noví majitelé jim dali na vystˇehování 14denní lh˚utu. „Nikdy bych neˇcekal, že na stará kolena zažiju takové ponížení. Stal se ze mˇe bezdomovec,“ rozpláˇce se. Vzpomíná na to, jaký to byl v minulosti zážitek spát na ubytovnˇe, když pracovali daleko od domova. „Dneska jít na ubytovnu znamená jít dom˚u,“ dodává smutnˇe. Jako invalidní d˚uchodce to nemá na ubytovnˇe jednoduché. Potˇreboval by alespoˇn pˇet hodin klidného spánku, v takovém prostˇredí je to ale nereálné. „Sousedi cˇ asto popíjí alkohol, je tu hluk až do rána, celý ˇ rikrát do pokoj se nám houpe. Když lidi nemají práci, neví coby. Kradou, pijou alkohol, berou drogy. Ctyˇ mˇesíce sem pˇrijde kriminálka, nˇekoho tu hledají nebo sem chodí preventivnˇe,“ dodává. Jeho syn pˇred pár mˇesíci dostal byt a opravuje ho. Kolem Vánoc by se do nˇej chtˇel nastˇehovat spolu se svou matkou, otcem, sestrou a jejím dvoumˇesíˇcním synem. „Nem˚užu se doˇckat, až odtud odejdu. Dnešní doba je špatná. Za komunist˚u mˇel cˇ lovˇek jistoty a hlavnˇe práci. Kdo nechtˇel dˇelat, toho zavˇreli,“ uzavírá Adam Tomáš.
66
A.3
Ze dna se cˇ lovˇek sám tˇežko dostává zpˇet
V šestadvaceti ovdovˇela, v padesáti ji vlastní dcera ˇrekla, že se musí co nejdˇríve vystˇehovat z jejího bytu, neustála tlak jejího manžela a tchána. Zdena se ještˇe ten den sebrala a odešla. První mˇesíc strávila na noclehárnˇe, kam se ale mohla vracet jen na noc. Pˇres den žila na ulici. Po mˇesíci sehnala místo v azylovém domˇe na Bratislavské patˇrící Diecézní charitˇe Brno, dnes tam bydlí rok a p˚ul. „Mám štˇestí, že jsem se tam v˚ubec dostala,“ ˇríká dnes už témˇeˇr dvaapadesátiletá žena, která si kv˚uli své dceˇri nepˇrála uvést své pˇríjmení. Na azylovém domˇe bydlí celkem 22 lidí, z toho 6 žen v pokojích po dvou. Za nájem platí 80 korun na den. „Ráda bych si našla samostatný pokoj za stejnou cenu, protože vyšší nájem si vzhledem k sociální podpoˇre nem˚užu dovolit. Nové bydlení se mi shání tˇežko, lidé se cˇ asto už pˇri prvním hovoru ptají, jestli jsem Romka. Jednou dokonce majitel pˇredstíral, že není doma. Zavolala jsem na nˇej, že ho vidím za oknem. Zatáhl pˇrede mnou závˇes. Nakonec mi pˇrišel ˇríct, že cikány nebere,“ popisuje žena. Bludný kruh Zdena má dokonˇcenou základní školu a nˇekolik rekvalifikaˇcních kurz˚u – poradenství, peˇcovatelství, šití nebo poˇcítaˇcovou gramotnost. Najít práci podle ní není tˇežké, problém je v tom, že jde vˇetšinou o krátkodobé brigády nebo o práci naˇcerno, což nechce riskovat. Obˇcas si pˇrivydˇelává výkladem karet, ale to jí nestaˇcí. Sotva vyjde s penˇezi. Jak sama ˇríká, ocitla se v bludném kruhu, z nˇehož se tˇežko hledá cesta ven. „Z podpory si sotva koupím jídlo a hygienické potˇreby. V sociálním šatníku pro mˇe nic není, mám nadváhu. Bez slušného obleˇcení neseženu práci, musím pˇrece nˇejak vypadat. Nem˚užu si ani koupit šalinkartu na tˇri mˇesíce, protože takovou ˇ ek je na všechno sumu prostˇe nedám dohromady – musím si ji proto kupovat každý mˇesíc zvlášt’. Clovˇ sám. Jak se pak má z takové situace vyhrabat?“ ptá se žena. Zdena se k dceˇri nastˇehovala poté, co jí zemˇrela její matka, o níž se tˇri roky starala. „Dcera má manžela a jedenáctiletého syna. Chtˇeli mít soukromí, ale nevˇedˇela, jak mi to má ˇríct. Tak dlouho to v sobˇe dusila, až jednoho dne vybuchla a nešlo to dál. Vím, že toho ted’ lituje,“ ˇríká dvaapadesátiletá žena. S dcerou zaˇcaly po cˇ tyˇrech mˇesících znovu komunikovat, o víkendu je Zdena chodí navštˇevovat. Její dcera byla tehdy jako mezi mlýnskými kameny. Chtˇela se postarat o matku, z druhé strany na ni ale tlaˇcil manžel a jeho rodiˇce. „Jsou to brnˇenští malomˇešt’áci. Nikdy nemohli pˇrekousnout, že si vzal Romku,“ vysvˇetluje žena a dodává, že tchynini a tchánovi kamarádi se ani po dvanácti letech manželství nesetkali se synovou manželkou. „Tchynˇe mou dceru ještˇe snese, i když ji v tramvaji pˇrehlíží. Ale mˇe nem˚uže vystát. Vnouˇcek mi jednou ˇrekl, že mu druhá babiˇcka ˇrekla, že je dobˇre, že jsem bezdomovec a že jsem tak mˇela skonˇcit už dávno,“ popisuje Zdena.
67
A.4
Dˇetství ho straší ještˇe v dospˇelosti
Ve dvanácti mu zemˇrel otec a jeho život se zmˇenil. V patnácti radˇeji dobrovolnˇe odešel do dˇetského domova – nemohl to doma už vydržet. Pˇetadvacetiletý Jan ted’ žije v azylovém domˇe Diecézní charity na Bratislavské ulici v Brnˇe. Jeho matka po smrti svého muže všechno vzdala, pˇrestala chodit do práce, neplatila úˇcty, po nˇejaké dobˇe je odstˇrihli od elektˇriny. Potmˇe žili témˇeˇr tˇri roky. „Se starší sestrou jsme psali úkoly pˇri svíˇckách. Vˇecˇ nˇe jsem byl nemocný, nechodil jsem do školy, v˚ubec mi to tam nešlo,“ vzpomíná Jan, který si kv˚uli citlivým údaj˚um nepˇrál uvést své celé jméno. Za tˇri roky se dvanáctkrát stˇehovali kv˚uli problém˚um s nezaplacenými úˇcty. Bydleli po r˚uzných ubytovnách a levných hotelech v Ústí nad Labem. „Nemˇeli jsme co jíst. Kradl jsem ovoce a zeleninu ze zahrádek. Sprchoval jsem se a pral jsem si prádlo ve studené vodˇe,“ popisuje mladík sv˚uj život. Po nˇejaké dobˇe ho matka zavedla k psychiatrovi. „Až po dvou mˇesících jsem zjistil proˇc – chtˇela mˇe ˇ poslat do past’áku, inspirovala ji sousedka. Rekla psychiatrovi, že ji mlátím, nadávám a ubližuju. Naštˇestí však psychiatr po dvou mˇesících poznal, o co mé matce jde, a ˇrekl ne,“ líˇcí Jan. Krátce nato však do školy pˇrišly sociální pracovnice, zˇrejmˇe dostaly podnˇet od uˇcitel˚u a soused˚u, kteˇrí si všimli, že nenosí svaˇciny a chodí v otrhaném obleˇcení. D˚ukladnˇe zjišt’ovaly, jak to u nich doma vypadá. „Nevydržel jsem a to a ˇrekl jsem jim pravdu. Chtˇel jsem pryˇc. Obˇe zíraly, co všechno se u nás doma dˇeje,“ ˇríká Jan. Do týdne ho umístili do diagnostického ústavu v Liberci, po tˇrech mˇesících odešel do dˇetského domova na Vysoˇcinu, kde z˚ustal do svých 18 let. Vyuˇcil se na truhláˇre. „V dˇecáku to bylo fajn, až na jednu pobožnou vychovatelku, která mˇela problém s mou sexuální orientací,“ vysvˇetluje mladík. Tˇri cˇ tvrtˇe roku ve stanu Po odchodu z dˇetského domova se chtˇel postavit na vlastní nohy, tˇri roky pracoval v Praze, pak se na chvíli odstˇehoval do Hradce Králové a pak zpátky do Prahy. Zaˇcátek pro nˇej byl tˇežký, nemˇel koho poprosit o peníze do zaˇcátk˚u, s nikým z rodiny nebyl v kontaktu. „Chvíli jsem v Praze pracoval v call centru. Po nˇekolika mˇesících nám pˇrestali platit, tím zaˇcaly mé dluhy – za nájem za ubytovnˇe, za pokuty v MHD a tak dále. Dneska mám dluh pˇres 200 tisíc. Bylo to hodnˇe zlé období, byl jsem ze svého života psychicky na dnˇe a zaˇcal jsem kouˇrit marihuanu,“ vypráví pˇetadvacetiletý muž. Když ztratil práci a bydlení, odešel znovu do Hradce, kv˚uli nedostatku penˇez však skonˇcil na tˇri cˇ tvrtˇe roku na ulici. Spával ve stanu. „Nemˇel jsem co jíst, obˇcas jsem kradl. Byly i chvíle, kdy jsem musel pro jídlo sáhnout do odpadkového koše,“ popisuje Jan. Z ulice mu dostala až jeho sestra, která pˇrijela z Anglie a zjistila, v jaké je situaci. Pomohla mu. Než mu sehnala ubytování v azylovém domˇe v Jihlavˇe, bydlel na nˇejaký cˇ as u své babiˇcky. Po roce a p˚ul pˇrešel kv˚uli lepším pracovním nabídkám do Brna, kde pracuje pár hodin týdnˇe jako pokladní v supermarketu. „Chci si ale najít novou práci na plný úvazek, pak požádám o oddlužení, splatím své dluhy a pak koneˇcnˇe zaˇcnu žít normálnˇe,“ doufá mladík.
68
A.5
Pˇrišli o byt, ted’ musí žít oddˇelenˇe
V létˇe pˇrespávala dva mˇesíce na zahradˇe u kamaráda, protože ztratila stˇrechu nad hlavou a nemˇela kam jít. Šestaˇctyˇricetiletá žena musela totiž neˇcekanˇe odejít z bytu, kde žila 10 let se svým partnerem a tˇrináctiletým synem. „Majitelka našeho bytu zemˇrela a byt zdˇedila její dcera. Ta ho ale chtˇela prodat. Nemohli jsme si dovolit byt koupit, a tak jsme museli do mˇesíce odejít,“ líˇcí žena, která si kv˚uli svému synovi nepˇrála uvést ani své kˇrestní jméno. Šestaˇctyˇricetileté ženˇe se do vypršení lh˚uty nepodaˇrilo najít bydlení, a tak skonˇcila na ulici. Aby nemˇela problémy s policií, musela dát syna do doˇcasné péˇce bývalého manžela, který se zároveˇn stará o jejich druhého dvanáctiletého syna. Když se pˇred deseti lety podruhé rozvádˇela, chtˇela mít ve své péˇci oba syny. „Na to ale bývalý manžel nechtˇel pˇristoupit, a tak mám jedno dítˇe já a druhé on. Syn, kterého má v péˇci manžel, bydlí pˇres týden na internátu, otec si ho bere na víkendy dom˚u. Kv˚uli finanˇcní situaci se s ním nevídám tak cˇ asto, jak bych si pˇrála,“ svˇeˇruje se matka. Po dvou mˇesících na ulici se jí ozvali z Diecézní charity v Brnˇe, že se jim uvolnilo místo v Domovˇe svaté Markéty. Do azylového domu pro matky s dˇetmi však nemohl jít bydlet její pˇrítel, a tak rodina žije rozdˇelenˇe – matka se synem v azylovém domˇe a její partner na ubytovnˇe na Bratislavské. Nemoc mˇe vysiluje Sehnat podnájem se jí nedaˇrí. „Obvolala jsem pˇres 75 byt˚u. Jenže všude chtˇejí kauci dopˇredu, nˇekde je i provize realitce. Dám dohromady tak maximálnˇe jeden nájem. Vˇetší sumu nenaspoˇrím, jsem dlouhodobˇe nezamˇestnaná. Beru sociální podporu a mám cˇ ásteˇcný invalidní d˚uchod kv˚uli zdeformované páteˇri. Otec nás s matkou mlátil. Byla jsem ještˇe batole, když od nˇej matka utekla,“ popisuje vyuˇcená obuvnice. Pˇred dvˇema lety jí doktoˇri zjistili rakovinu. „Našli mi patnáct zhoubných nádor˚u. Mám za sebou chemoterapii a 25 ozáˇrení vˇcetnˇe zevních. Bohužel to vypadá, že se nemoc zase vrací. Kdyby byli kluci starší, nebylo by to pro mˇe tak tˇežké,“ ˇríká žena smutnˇe. Nˇekterá vyšetˇrení trvají i šest hodin, chodí na nˇe, když je syn ve škole. Celá situace je pro ni vysilující. „Pˇrichází jedna rána za druhou, je tˇežké to všechno ustát,“ dodává sklesle. V Domovˇe svaté Markéty m˚uže z˚ustat jeden rok, pak si m˚uže požádat o prodloužení pobytu o dalšího p˚ul roku. „Déle tu ale z˚ustat nem˚užu. Pak mám možnost zkusit jiné azylové domy, na každém však m˚užu bydlet maximálnˇe rok a p˚ul,“ ˇríká žena.
69
A.6
Na dlažbu ho dostal jeho pˇríbuzný
Pátým rokem dennodennˇe postává pˇred jedním ze supermarket˚u v Královˇe Poli a nabízí lidem cˇ asopis ˇ Nový Prostor. Z každého prodaného cˇ ísla mu z˚ustane polovina. Ctrnáctideník tak pomáhá pˇetapadesátiletému Václavovi pˇrivydˇelat si na živobytí, stejnˇe jako dalším lidem, kteˇrí se ocitli na ulici nebo v nouzi. Václav chodil na zemˇedˇelskou školu, témˇeˇr celý život však pracoval jako stavební dˇelník. Po rozvodu se odstˇehoval do bytu, který dostal od podniku, kde pracoval. Po deseti letech se kv˚uli dluh˚um musel odstˇehovat. „Sestra se rozvádˇela a švagr se nastˇehoval ke mnˇe. Družstvo mi kv˚uli nˇemu zvedlo nájem, on mi ale neplatil. Poˇrád si ode mˇe p˚ujˇcoval a sliboval, že mi to vrátí, že prodá pozemky. . . Dlužil mi pˇres 80 tisíc. Musel jsem se proto vystˇehovat,“ líˇcí Václav, který si kv˚uli své situaci nepˇrál zveˇrejnit své pˇríjmení. Nˇekolik dalších let bydlel pokaždé nˇekde jinde – v azylovém domˇe v Karlových Varech nebo v maringotce v Jihlavˇe. Tˇri cˇ tvrtˇe roku žil na ulici v Chomutovˇe. Pˇres kamarády se mu však podaˇrilo získat dlouhodobou práci ve stavebnictví v Brnˇe. Pak ho ale kv˚uli vysokému vˇeku propustili a on znovu skonˇcil na ulici. „Naštˇestí už ne na tak dlouho. Chvíli jsem pˇrespával na noclehárnˇe, potom jsem bydlel v azylovém domˇe. Ted’ žiju na ubytovnˇe v Židenicích, jsme na pokoji po tˇrech a platíme 3 900 korun,“ popisuje muž. Omezené pracovní pˇríležitosti Jedna ze sociálních pracovnic mu poradila, aby šel prodávat Nový Prostor. „Spousta lidí cˇ asopis kritizuje, ale nikdy ho neˇcetli, což je škoda. Mí zákazníci si ho chválí,“ ˇríká pˇetapadesátiletý Václav. ˇ Co cˇ trnáct dní prodá asi 85 výtisk˚u, každý stojí 50 korun. Na každém cˇ ísle si vydˇelá 25 korun. „Casopis si ale místo 25 kaˇcek kupuju za 30. Pˇetikorunový rozdíl se mi ukládá do kasiˇcky, dostanu ho zpátky po skonˇcení každého cˇ ísla,“ popisuje Václav. Tímto krokem se sociální pracovníci snaží prodejce Nového Prostoru nauˇcit hospodaˇrit s vˇetším obnosem penˇez. Díky tomu si pak m˚užou zaplatit napˇríklad cˇ ást ubytování nebo si koupit vˇetší poˇcet cˇ asopis˚u. Kv˚uli špatnému zdravotnímu stavu se mu tˇežko hledá práce. „Už jsem starší, mám invaliditu druhého stupnˇe a stát osm hodin na nohou je pro mˇe velká zátˇež,“ vysvˇetluje Václav. Navíc má problémy se zrakem a neumí zacházet s poˇcítaˇcem, cˇ ímž se mu okruh prací ještˇe zužuje. Do d˚uchodu mu zbývá sedm let. Jedna z prací, kterou by mohl dˇelat, je napˇríklad vrátný. V lednu si chce zaˇcít dˇelat rekvalifikaˇcní kurz. „Na pracáku sotva zakopnu o brigádu, natož o práci. Mám nabídku jít pracovat do Bohunic, ale váhám. Jenom jízdenky mˇe dennˇe vyjdou na 50 korun, nemám na nˇe peníze. Od sociálky peníze dopˇredu nedostanu, tˇežko se pak m˚užu postavit na vlastní nohy,“ vysvˇetluje prodejce Nového Prostoru.
70
B. Výzkumné rozhovory v redakci MF DNES Brno B.1
ˇ Rozhovor cˇ . 1: Hana Cernohorská, vedoucí redakce MF DNES Brno
ˇ Hana Cernohorská pracuje jako vedoucí brnˇenské regionální redakce MF DNES. Vystudovala stˇrední školu se zamˇerˇením na pedagogiku. V médiích zaˇcala pracovat v roce 1996. Dva roky pracovala v Brnˇenském deníku Rovnost, zbytek své kariéry p˚usobí v MF DNES. Od roku 2010 se stala vedoucí regionální ˇ redakce. Výzkumný rozhovor se konal 29. rˇíjna 2014 v kanceláˇri Hany Cernohorské. Netrval déle než 45 minut. Které publicistické žánry jsou u cˇ tenáˇru˚ nejoblíbenˇejší? ˇ Urˇcitˇe story a rozhovory. Ctenᡠr má rád, když mají takové cˇ lánky šmrnc a švih, a taky to, že nejsou moc dlouhé. Podle cˇ eho cˇ tenáˇr pozná, že cˇ te story a ne zprávu? Dˇrív se to dalo rozlišit podle titulku – psali jsme ho kurzivou. Já osobnˇe jsem mˇela kurzivy ráda, graficky ˇ zpestˇrily stránku a byl to urˇcitý signál, že ted’ pˇrichází odlehˇcenˇejší text. Ctenᡠrovi to ale asi bylo jedno. ˇ V novém layoutu už kurziva neexistuje. Ctenáˇr m˚uže story poznat napˇríklad podle toho, že má cˇ lánek odvážnˇejší titulek, jiný, než jaký mají zpravodajské cˇ lánky. Zaˇcátek textu by mˇel být odlehˇcený, aby mohl navodit atmosféru, že nepˇrijde žádné tˇežké zpravodajské téma. Jak poznáte, že jste vybrali správného cˇ lovˇeka pro story? Na ranní poradˇe se bavíme o tom, jestli by nás bavilo cˇ íst o takovém cˇ lovˇeku. Když se shodneme, že ne, tak to dˇelat nebudeme. Chceme, aby nás noviny bavily. Když je story dobrá, vˇetšinou jsou z ní všichni nadšení už na poradˇe. Taky se to dá poznat z reakcí na iDnesu.cz. Kam nejˇcastˇeji umist’ujete žánr story? Stránky novin máme rozdˇelené podle témat. Na první jsou d˚uležité zprávy, na druhé vˇecné. A stranu tˇri držíme jako lidskou. Tam zaˇrazujeme pˇríbˇehy lidí, rozhovory nebo reportáže. Je to tedy místo pro story. Obˇcas story použijeme jako dvoják pod otvírákem novin, jako doplnˇek tématu. Ted’ už nám to layout moc nedovoluje. Storky taky m˚užou zaˇcít ze strany jedna a pokraˇcovat nˇekam na podval, pokud jsou zajímavé. Jaký mají story rozsah? Nemáme pˇresná pravidla na to, jak by mˇela být story dlouhá. Ale rozhodnˇe ne na p˚ul strany. Vˇetšinou má podvalový rozmˇer. Story by mˇela být dlouhá tak, aby to cˇ tenáˇre bavilo cˇ íst a aby text nebyl vycpaný zbyteˇcnou vatou. Když je téma zajímavé, nebráníme se tomu, abychom pˇríbˇeh pˇretáhli z podvalu nˇekam do bˇricha další strany.
71
Máte v MF DNES Brno rubriku zamˇerˇ enou jenom na story? V souˇcasné dobˇe ne. Dˇrív jsme mˇeli rubriku Na kávˇe s. . . , obˇcas to byly storky, obˇcas v podstatˇe pˇrevyprávˇené rozhovory. Vybírali jsme lidi, kteˇrí byli nˇecˇ ím zajímaví. Rubrika mˇela dvˇe tˇretiny strany a vycházela jednou za týden. Jenže to ještˇe mˇela brnˇenská pˇríloha osm stran, ted’ máme míˇn. Pak jsme zaˇcali dˇelat velké story v seriálu Brnˇenské stopy. Psali jsme o lidech, kteˇrí mají koˇreny v Brnˇe, a pak se proslavili mimo region. Kv˚uli úbytku stran jsme ale museli s touto rubrikou skonˇcit. Je anonymita u story problém? Není. Spíš mi vadí, když u konfrontaˇcního cˇ lánku neuvedeme zdroj, což není vˇerohodné. U story mi to nevadí, zvlášt’ když je cˇ lánek o sociálnˇe slabších lidech. Snažíme se vždy podle situace vysvˇetlit, proˇc celé jméno neuvádíme. Pokud respondent nechce uvést své jméno, tak prostˇe nechce. Jak vypadá typický cˇ tenáˇr jihomoravské pˇrílohy Mladé fronty DNES? Podle statistiky cˇ tenáˇru˚ MF DNES pro jižní Moravu je typický cˇ tenáˇr stˇredoškolsky až vysokoškolsky vzdˇelaný cˇ lovˇek, který pracuje. Zjistili jsme, že má auto, takže do práce nejezdí vlakem. Zjistili jsme, že náš cˇ tenáˇr neˇceká na narození prvního dítˇete, ale prvního vnouˇcete. Je mu tedy okolo 40 až 50 let. Vˇetšinou má vlastní byt nebo d˚um, takže když jsme psali celostátní téma o nájemním bydlení, na nˇemž spolupracovaly i regiony, nemˇeli jsme úspˇech. Pak jsme pˇrišli na to, že naše cˇ tenáˇre takové téma v˚ubec nezajímá. Tyto informace o cˇ tenáˇrích zohledˇnujeme pˇri výbˇeru témat – musí odpovídat naší cílové skupinˇe. Na internetu ovšem oslovujeme pˇredevším mladší cˇ tenáˇre. Jsou story o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením odpovídající cílové skupinˇe cˇ tenáˇru˚ jihomoravské pˇríloze MF DNES? Téma úplnˇe nezapadá do naší cílové skupiny. Pˇresto je ale do novin zaˇrazujeme, protože by se o nich mˇelo psát. Nem˚užeme je v novinách mít každý den. Ideální je, když je navážeme na aktuální události.
72
B.2
Rozhovor cˇ . 2: Kristýna Kašpárková, editorka MF DNES Brno
Kristýna Kašpárková pracuje v regionální redakci Mladé fronty DNES Brno od roku 2006. Nejdˇrív byla redaktorka, od roku 2009 zaˇcala pracovat jako editorka. Od záˇrí 2014 je na mateˇrské dovolené. Vystudovala žurnalistiku a filmovou vˇedu na Masarykovˇe univerzitˇe. Výzkumný rozhovor jsem dˇelala 22. rˇíjna 2014 pˇres e-mail, díky nˇemuž jsem mohla reagovat na odpovˇedi respondentky. Co je story podle MF DNES? Story obecnˇe chápeme jako žánr, který se soustˇredí na lidský pˇríbˇeh. Rozlišujete mezi žánry story a feature? Ani ne, layoutovˇe je to jedno a žánrovˇe víceménˇe taky. Obecnˇe vzato to vnímám jako editorka tak, že teorie žánr˚u je užiteˇcná student˚um žurnalistiky, aby se nauˇcili mezi nimi rozlišovat. V praxi se ale nikdo nedohaduje nad denním plánem, jestli téma zpracuje jako story nebo feature. Zamˇeˇrujeme se na obsah a fakta a žánrovˇe pˇríliš neškatulkujeme. Celkové vyznˇení je na autorovi, on se má rozhodnout, jak téma zpracuje – jestli jako story, feature nebo newsfeature. Používá se story jako doplnˇek zpravodajství nebo spíše jako samostatný cˇ lánek? Používáme story obˇema zp˚usoby. Co se ale množství týˇce, story spíše pˇrevažuje jako doplnˇek zpravodajství. Podle cˇ eho poznáte, že je story pro cˇ tenáˇre atraktivní? Story musí cˇ tenáˇri zprostˇredkovat vhled do situace nebo události, kterou si sám neumˇel pˇredstavit nebo nemá šanci ji zažít. Jestli je story atraktivní usuzuju podle sebe – jestli by mˇe to zajímalo, jestli jsem ochotna vˇenovat cˇ as cˇ tení takového cˇ lánku. Taky si snažím pˇredstavit nˇekterého z našich typických cˇ tenáˇru˚ a pˇremýšlím, jestli by ho to zajímalo. Jak vypadá typický cˇ tenáˇr Mladé fronty DNES a podle cˇ eho usuzujete, že ho téma zajímá? MAFRA si jednou za cˇ as dˇelá pr˚uzkum o typickém cˇ tenáˇri Mladé fronty DNES. Podle nˇej je náš typický cˇ tenáˇr cˇ lovˇek v produktivním vˇeku, který má vyšší vzdˇelání a žije ve vˇetším mˇestˇe. Zajímá ho mˇesto, doprava, politika, školství, sport i kultura, ale také pˇríbˇehy zajímavých lidí. Nicménˇe já si pˇri editování cˇ lánk˚u pˇredstavím i další sorty lidí – podle toho, o cˇ em je daný text. Napˇríklad když píšeme o internetovém výzkumu šikany, pˇredstavuju si svou kamarádku, o které vím, že se tématu vˇenuje a rozumí mu. Zároveˇn si ale pˇredstavím maminku známého, pro kterou jsou nˇekteré vˇeci týkající se internetu úplnˇe neznámé. Obˇe musí porozumˇet tématu, obˇe musí text obohatit. Každé téma je atraktivní, novináˇr ho ale musí umˇet atraktivnˇe podat. V jakém rozsahu publikujete story? To je variabilní. Nemáme pˇresnˇe urˇcený maximální rozsah story. Máme v redakci rˇcení, že noviny jsou živý organismus a ˇrídíme se tím, že noviny pˇrizp˚usobujeme událostem, nikoli naopak. Když je rozsah moc krátký, novináˇr nedokáže cˇ lovˇeka tak dobˇre vykreslit. Co se týˇce poˇctu znak˚u, cokoli nad tˇri tisíce znak˚u, což je u nás rozsah otvíráku, musí být velmi dobré téma. Takovou story si umím pˇredstavit v novinách, kde máme hodnˇe místa. A musí to být cˇ lovˇek, který za takový cˇ lánek stojí. Ještˇe pˇred zaˇcátkem léta vycházel ˇ seriál storek Brnˇenské stopy. Castokrát byl na celou stranu. Psali jsme napˇríklad o zpˇevaˇcce Idˇe Kelarové a jejích vzpomínkách na Brno, ale i dalších významných lidech spjatých s Brnem. Máte v MF Dnes Brno další seriály, které jsou psány formou story? Už ne. Ale ještˇe pˇred 4 až 6 lety, když mˇela jihomoravská pˇríloha osm stran, vycházel jednou týdnˇe celostránkový seriál Na kávˇe s. . . To byla speciální strana pro story. Dnes si ale takové seriály vzhledem k rozsahu pˇrílohy nem˚užeme dovolit.
73
Máte nˇejakou stránku, kam story umist’ujete? Ano, snažíme se držet stranu tˇri jako lidskou – postavenou na pˇríbˇezích, rozhovorech. Ne vždy nám to ale aktuální události dovolí. Jaký jazyk používá story? Jakýkoli. Záleží pˇrípad od pˇrípadu, d˚uležitý je i úˇcel cˇ lánku. Pokud chce napˇríklad novináˇr pˇriblížit nˇekoho, kdo mluví extrémnˇe sprostˇe, lze ho parafrázovat. Rozhodnutí je na autorovi a jeho citu. Jak vypadá titulek story? Jako každý jiný. Mˇel by být srozumitelný a nezavádˇející. Mˇel by být nápaditý a pˇrilákat cˇ lovˇeka ke cˇ tení. ˇ Musí story doplnovat fotografie? Záleží na rozsahu. U trojákové story není fotka nutná, celostránková by jí ale vážnˇe mˇela mít. Obˇcas se stane, že na fotku prostˇe není místo, nebo fotograf nemohl cˇ lovˇeka vyfotit, protože byl na jiném místˇe. Taky se m˚uže stát, že se dotyˇcný nechtˇel nechat vyfotit, což respektujeme a nefotíme ho bez jeho souhlasu. Vˇenujete se v novinách pˇríbˇehum ˚ lidí, kteˇrí jsou ohrožení chudobou a sociálním vylouˇcením? Ano, vˇenujeme. Obecnˇe není moc témat, která bychom nesledovali. Jak pˇristupujete k cˇ lánkum, ˚ kde není uvedené celé jméno cˇ lovˇeka? Napˇríklad když je jeho životní pˇríbˇeh citlivý? Vždycky záleží na situaci a na tom, zda je ta výpovˇed’ hodnotná i bez uvedení jména. Pokud by jméno chybˇelo u investigativního cˇ lánku, není to úplnˇe ideální, aby byly všechny zdroje tajné – cˇ lánek tím ztrácí na vˇerohodnosti. U story je to do urˇcité míry stejné – ale že paní Nováková z Horní Dolní nˇeco zažila, se dá napsat plasticky a dobˇre i poté, co vysvˇetlíme, že si zmínˇená nepˇreje uvést své jméno, protože by to poškodilo její dˇeti nebo kv˚uli nˇejakému jinému d˚uvodu. . . A ostatnˇe, k cˇ emu je cˇ tenáˇri informace, jak se paní jmenuje? Zajímavˇejší je právˇe to, co zažila. Vždycky ale musíme anonymitu cˇ lovˇeka cˇ tenáˇri vysvˇetlit a obhájit ji. Musíme ˇríct, že jméno cˇ lovˇeka známe.
74
B.3
Rozhovor cˇ . 3: Zuzana Taušová, redaktorka MF DNES
ˇ Zuzana Taušová pracovala dva roky v Brnˇenském deníku Rovnost, kde pˇrispívala do rubriky Cerná kronika. Od rˇíjna 2011 pˇrešla do brnˇenské redakce Mladé fronty DNES, kde p˚usobila do srpna 2014 jako redaktorka, poté zaˇcala pracovat pro pražskou celostátní redakci deníku Mladá fronta DNES. Obˇcas píše cˇ lánky pro Brno. Výzkumný rozhovor se odehrával 5. listopadu 2014 v kavárnˇe a trval pˇribližnˇe 45 minut. Jak se pˇripravujete na story, když o cˇ lovˇeku nemáte dostatek informací? Pokud o nˇem nem˚užu dopˇredu získat informace, snažím se zjistit nˇeco o tématu, o nˇemž budeme mluvit – napˇríklad o respondentovu oboru nebo o organizaci, kde pracuje. Pˇripravujete si seznam otázek? Spíš se zamýšlím nad tím, co bych chtˇela vˇedˇet. Nesmím zapomenout na základní údaje – kdo to je, co dˇelá, kolik mu je, kde bydlí. Zároveˇn pˇremýšlím i nad tím, co nechci v cˇ lánku zapomenout. Když jdu dˇelat kratší story, nepotˇrebuju mít pˇresnˇe pˇripravené otázky. Pˇrepisujete záznam z diktafonu? Vˇetšinou ne, kratší story píšu z hlavy, dˇelám si v pr˚ubˇehu vyprávˇení poznámky. Když mˇe napadne nˇejaká otázka, píšu si ji bokem a pak se zpˇetnˇe doptávám. Nepˇrerušuju vyprávˇení. U delších storek, kde se napˇríklad mluví o technických detailech, bych to ale bez diktafonu nezvládla. Kolik cˇ asu si vyhrazujete na rozhovor? Je dobré mít aspoˇn p˚ul hodiny, jinak se cˇ lovˇek nerozpovídá. Když se rozmluví, ˇrekne na sebe víc vˇecí a novináˇre napadnou další otázky. Takže i když jdu dˇelat kratší story, snažím se s cˇ lovˇekem mluvit alespoˇn p˚ul hodiny, ale ne déle než hodinu. Jak by mˇela vypadat story? Mˇela by používat zajímavé citace, chytit se zajímavé myšlenky a dobˇre ji naformulovat. Citovˇe zabarvená slova používám jen tehdy, když mají v cˇ lánku nˇejakou hodnotu. Musí být story aktuální? ˇ Mˇela by být. Casto se ji snažíme ukotvit cˇ asovˇe. Když není aktuální, proˇc bychom mˇeli o cˇ lovˇeku psát? Nˇeco jiného je to v pˇrípadˇe, kdy je story souˇcástí seriálu – potom nemusíme cˇ tenáˇru˚ m vysvˇetlovat, nepotˇrebujeme hledat aktualizaˇcní moment a nemusíme cˇ lovˇeku vysvˇetlovat, proˇc o cˇ lovˇeku právˇe ted’ píšeme. Používáte story jako doplnˇek zpravodajství? Ano. Myslím si, že právˇe tímto zp˚usobem používáme story nejvíc. Je to chytlavý žánr, který zobrazuje ˇ konkrétního cˇ lovˇeka. Ctenᡠr si ho pak lépe pˇredstaví. Dokonce si myslím, že cˇ tenáˇr si nejdˇrív pˇreˇcte story a teprve pak pˇrejde ke zprávám. Promítá se do story názor autora? Svým zp˚usobem se cˇ lovˇek nevyhne tomu, že do story vybírá právˇe takové informace, které mu samotnému pˇrijdou zajímavé. Ale spíše než autor˚uv názor se do story promítá empatie novináˇre. To, jestli je novináˇr schopný z cˇ lovˇeka nˇeco vytáhnout. Novináˇri nesmí cˇ lovˇeka odsuzovat, protože bez empatie se v citlivých tématech nikam nedostanou.
75
Jak pracujete s emocemi v textu? U rozhovoru je dáváme do závorky, ale u story se to snažím popsat pomocí pˇrímé ˇreˇci – napˇríklad rˇíká se slzami v oˇcích a podobnˇe. Dáváte cˇ lánek k autorizaci? Vždycky, když tomu cˇ lovˇeku cˇ lánek posílám, tak mu ˇríkám, že budu ráda, když mi opraví nˇejaké faktické ˇ chyby. Pokud jde o politické téma, autorizaci neposkytuju. Ríkám to cˇ lovˇeku dopˇredu. U citlivých témat je potˇreba si nˇekteré informace ovˇeˇrit. Je problémem anonymita? U citlivých témat je neuvedení jména cˇ lovˇeka v poˇrádku. Musíme ale vysvˇetlit, proˇc chce z˚ustat v anonymitˇe. Vždycky to ˇreším s editorem, protože jakmile je cˇ lovˇek anonymní, má cˇ lánek menší váhu. Jaký je maximální rozsah pro story? Už jsem psala i otvírákovou story na jedniˇcku, ale to není bˇežný pˇrípad. Hodnˇe záleží na tématu a taky na tom, jestli je story souˇcástí seriálu – potom m˚uže být i delší. Zapadají tematicky cˇ lánky o lidech ohrožených chudobou a sociálním vylouˇcením do cílové skupiny MF Dnes? Z lidské pˇrirozenosti by si cˇ tenáˇr chtˇel pˇreˇcíst, že se má nˇekdo ještˇe h˚uˇr než on. Pˇrípadnˇe na nˇej nˇeco rád svede. Zrovna v tˇechto tématech je potˇreba jít kultivovaným zpravodajstvím proti proudu a vysvˇetlit cˇ tenáˇri, jak se vˇeci mají. Novináˇr by nemˇel psát to, co lidé chtˇejí slyšet. Kdysi jsem si u soudu uvˇedomila, že tato citlivá témata nejdou napsat tak, aniž by se cˇ tenáˇr nerozˇcilil. I pˇresto takový cˇ lánek vydáme: nepíšeme jenom vˇeci, které jsou lidem po chuti. Stejnˇe tak je to u problematiky ubytoven: spousta lidí je odmítá vníˇ mat jako systémový problém, který umožˇnuje bohatnout na cizím neštˇestí. Ctenᡠri by si mnohem radši ˇ pˇreˇcetli, že za to nesou vinu problémoví lidé. Clovˇek to m˚uže psát zlatˇe svatˇe, ale lidi se stejnˇe naštvou a posílají spoustu e-mail˚u. Má smysl uvádˇet u nˇekterých storek o sociálnˇe vylouˇcených lidech, že se jedná o pˇríslušníka romského etnika? Pokud to nese informaˇcní hodnotu, tak ano. Jestliže to tak cˇ lovˇek vnímá – napˇríklad když ˇríká, že nemá práci, protože je Rom – v cˇ lánku bych to uvedla. U nˇekterých cˇ lánk˚u bych se radila s editorem. Jsou ale situace, kdy nemá smysl uvádˇet etnickou pˇríslušnost – napˇríklad když nˇekdo nˇekomu nˇeco ukradne, není etické psát, že šlo o Roma. Všichni si bohužel pˇredstaví, že tomu tak je, i když to ve skuteˇcnosti v˚ubec nemusí být pravda. Nˇeco podobného se mi stalo jednou u soudu. Na pˇrípad se vztahoval náhubkový zákon, takže jsem celý cˇ lánek co nejvíc rozmlžila. Ze soudu vyplynulo, že šlo o normální rodinu z majoritní spoleˇcnosti, která pracuje, ale „jenom“ spáchala trestný cˇ in. A v diskusích pod cˇ lánkem se stejnˇe cˇ lovˇek doˇcte, že jsou to urˇcitˇe Romové. Bohužel se takovým vˇecem nevyhneme.
76
B.4
Rozhovor cˇ . 4: Klára Kubíˇcková, redaktorka MF DNES
Klára Kubíˇcková pracuje jako externí redaktorka v Mladé frontˇe DNES od roku 2008. Ve svých cˇ láncích se zamˇerˇuje hlavnˇe na kulturu. Píše pro celostátní redakci, obˇcas do magazínu Doma DNES, Ona DNES, Magazínu Víkend a cˇ ásteˇcnˇe i pro brnˇenskou redakci. Vystudovala žurnalistiku a sociologii na Fakultˇe sociálních studií Masarykovy univerzity. Má tˇri dˇeti. Rozhovor se odehrával ve cˇ tvrtek 30. rˇíjna v kavárnˇe, trval asi 50 minut. Píšete cˇ asto story? V praxi to nevypadá tak, že se novináˇr rozhodne „jdu psát story“. Mnohdy to záleží na dalších okolnostech: tˇreba že se editor˚um hodí story. Nˇekdy to vyplyne ze samotného tématu, jindy se story jeví jako vhodný žánr teprve až pˇri sch˚uzce s daným cˇ lovˇekem. Taky se mi stává, že nˇekterá témata je nejlepší napsat jako story, ale editoˇri ˇreknou, že story už ve v novinách mají a že potˇrebují rozhovor. Co by nemˇelo ve story chybˇet? Ještˇe když jsem pracovala v Brnˇenském deníku Rovnost, tehdejší šéfredaktor Pavel Mack˚u razil heslo, že story musí cˇ tenáˇre bud’ rozesmát, nebo rozplakat. A nic mezi tím. Já s ním ale nesouhlasím. Staˇcí, když je pˇríbˇeh cˇ lovˇeka zajímavý. Takže story by rozhodnˇe mˇela mít atraktivní téma. Zpoˇcátku se v˚ubec nemusí zdát, že je zajímavé. . . Ve story by taky nemˇel chybˇet pˇrítomný cˇ as a citace cˇ lovˇeka, které oživují text. Rozlišujete v praxi mezi story a feature? Ne, v˚ubec. Rozlišení mezi feature a story se používá v teorii, v praxi ale není cˇ as tyto žánry rozlišovat. Spíš než rozdílnost mezi tˇemito dvˇema žánry mám obˇcas problém rozlišovat mezi story a komentovaným rozhovorem, kde cˇ lovˇek chvilku píše, pak dá pˇrímou ˇreˇc a zase píše. V podstatˇe jde o parafrázování rozhovoru. Nˇekdy je tˇežké urˇcit hranici mezi tˇemito dvˇema žánry. Musí být story aktuální? Ano, proˇc jinak bychom text psali? Aktualizaˇcní moment celého cˇ lánku se nˇekdy hledá velmi obtížnˇe, ale staˇcí nˇejaká maliˇckost. Texty se cˇ asto tváˇrí, že jsou aktuální, a pˇritom nejsou. Ale musí to tak na první pohled aspoˇn vypadat. Jsou oblíbenˇejší pozitivní nebo negativní storky? Zˇrejmˇe pozitivní, nejvíc asi dojemné pˇríbˇehy lidí. Nepamatuju si, že bych nˇekdy psala vyloženˇe negativní story. Tento problém se spíš snažíme uchopit jinými žánry a téma rozepsat z více pohled˚u. Které publicistické žánry jsou u lidí oblíbené? Nedokážu urˇcit, jestli v˚ubec cˇ tenáˇri rozlišují mezi žánry. Spíš jim jde o téma a obsah než o to, jaký žánr novináˇr použil. Žánry ˇrešíme my, novináˇri, jsme profesnˇe deformovaní. Ale cˇ tenáˇr to spíš nevnímá. Poskytujete autorizaci? U story ne, u rozhovoru ano, ale editor˚um se to moc nelíbí a vadí jim, že celý proces trvá moc dlouho. Vždycky jsem ale radši, když dám cˇ lánek k autorizaci – aspoˇn si lidi nenaštvete. Každý cˇ lovˇek je totiž potenciální brána k dalšímu vývoji tématu. Když ho rozzlobíte, brána se zavírá. Snažím si s nimi proto udržet osobní kontakt a nechat si od nich ˇríct, co by se mˇelo opravit. U velkých vˇecí by autorizace podle mˇe být mˇela, ale u story ne, není tam co dávat k ovˇeˇrování. Když už jednou cˇ lovˇek nˇeco ˇrekl, už to prostˇe ˇrekl. Zahrnujete do cˇ lánku emoce? Když cˇ lovˇek nˇeco ˇrekne emotivnˇe, snažím se to tam dávat – napˇríklad formulaci nem˚uže se zbavit dojetí, dal se do pláˇce, slzí, . . . Má story specifiˇctˇejší jazyk oproti zpravodajství? Urˇcitˇe, je lehˇcí. Novináˇr si s ním m˚uže vyhrát. M˚uže pˇridat citovˇe zabarvená slova a podobnˇe. Obecnˇe 77
nemám ráda úˇrednický jazyk, který se v novinách používá. Proˇc psát výraz finance, když m˚užeme napsat peníze? V bˇežné mluvˇe nikdo neˇríká finance, ale peníze. Mˇelo by se psát tak, jak se mluví, aby text byl cˇ tenáˇri srozumitelný. Jaký rozsah by mˇela mít story? Asi dvoják, cˇ tverák. Víc už ne. V takovém pˇrípadˇe je vhodné zpracovat story jiným žánrem. Je problém anonymita ve story? Vždycky je lepší, když je v cˇ lánku uvedené celé jméno cˇ lovˇeka. Ale všichni pochopí, když tam není uveˇ dené jméno. Pˇríbˇeh cˇ lovˇeka ale musí ospravedlnit to, proˇc tam není uvedené jméno. Ctenᡠrovi musíme ˇ ˇ anonymitu vysvˇetlit. Zároveˇn musíme být schopni ríct šéfredaktorovi, o jakého clovˇeka se jedná. Pˇripravujete si seznam otázek, když jdete dˇelat story? To záleží. Snažím se si alespoˇn nˇeco o cˇ lovˇeku zjistit, u rozhovor˚u si dˇelám i nˇekolikahodinovou pˇrípravu. Ne vždy však jde zjistit dostatek informací. V takovém pˇrípadˇe si pˇripravuju okruh témat, protože vím, jakého tématu se story týká. Je potˇreba, aby byl cˇ lovˇek, o kterém píšeme ve story, slavný? Ted’ je celkem oblíbené dˇelat cˇ lánky s nˇekým, o kom se moc neví. A mnˇe se ten trend líbí, cˇ lovˇek pozná ˇradu lidí, které nezná, a vˇeci, které dˇelají. Mˇel by to ale být zajímavý cˇ lovˇek.
78
