UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA
Stanislav Dunaj
ZABEZPEČENÍ RODIN S DĚTMI Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce : JUDr. Jana Zemanová Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Datum vypracování práce : 28.listopadu 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 28.listopadu 2014
Stanislav Dunaj
Poděkování Rád b ych poděkoval vedoucí své diplomové práce paní JUDr. Janě Zemanové za její cenné připomínky, za pomoc a konzultace, které mi poskytla během zpracování této práce, a rovněž za její vstřícný přístup. Dále bych rád poděkoval pracovníkům Úřadu práce ČR, krajské pobočky Ústí nad Labem a pracovníkům magistrátu města Ústí nad Labem odboru sociálních věcí za cenné námět y pro tuto práci.
Seznam zkratek ČR
Česká republika
MVČR
Ministerstvo vnitra České republiky
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
Sb.
Sbírka zákonů
ZDP
zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů
ZDuchPoj
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
ZNemPoj
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
ZPHmN
zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
ZPojZdrav
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
ZStSocPod
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
ZSPOD
zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
ZŽivMin
zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
OBSAH
Úvod………………………………………………………………………………….1 1. Zabezpečení rodiny v s ystému nemocenského pojištění……………………3 1.1.
Nemocenské poskytované v souvislosti s porodem………………4
1.2.
Peněžitá pomoc v mateřství…………………………………………7
1.3.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství..……………..10
1.4.
Ošetřovné ………………….………………………………………..12
2. Zabezpečení rodiny v s ystému státní sociální podpory …………………..14 2.1.
Porodné
………………………………………………………….16
2.2.
Přídavek na dítě
2.3.
Příspěvek na bydlení
……………………………………………22
2.4.
Rodičovský příspěvek
……………………………………………29
2.5.
Pohřebné
…………………………………………………..20
….………………………………………………………31
3. Pomoc v hmotné nouzi
…………………………………………………..32
3.1.
Životní a existenční minimum ……………………………………33
3.2.
Dávk y hmotné nouze
…………………………………………...35
3.2.1. Příspěvek na živobytí ………………………………………………36 3.2.2. Doplatek na bydlení ………………………………………..……...38 3.2.3. Mimořádná okamžitá pomoc .……………………………………..39 4. Pomoc rodinám vykonávajícím pěstounskou péči ………………………..40 4.1.
Dávky pěstounské péče …………………………………………....42
4.1.1. Příspěvek při převzetí dítěte ………………………………………42 4.1.2. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ………………………………..43 4.1.3. Odměna pěstouna …………………………………………………..45 4.1.4. Příspěvek při ukončení pěstounské péče ………………………...46 4.1.5. Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla ………..47 4.2.
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče poskytovaný obcím..49
5. Ochrana v oblasti zaměstnanosti ……...………………………………….…51 5.1.
Ochrana zaměstnaných osob pečující o děti ………………….…51
5.1.1. Náhrada mzdy, platu nebo odměny
.
při dočasné pracovní neschopnosti……………….……………….52 5.1.2. Náhrada mzdy, platu nebo odměny pro jiné důležité . osobní překážky v práci ……..……………………………………53 5.1.3. Ochrana mateřství a rodičovství ………………………………….55 5.1.4. Ochrana těhotných a kojících zaměstnankyň…………………….56 5.1.5. Zabezpečení rodiny zaměstnance pro případ pracovního úrazu . s následkem smrti ………………………………………………….58 5.2.
Ochrana osob při ztrátě zaměstnání ……………………………...59
6. Zabezpečení v oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče.60 7. Exkurz do finančního práva – sleva na dani, daňové zvýhodnění na . nezaopatřené dítě ……………………………………………………………..62 8. Zabezpečení rodiny v s ystému důchodového pojištění …………………...65 8.1.
Sirotčí důchod ………………………………………………………66
8.2.
Vdovský, vdovecký důchod ……………….………………………68
9. Připravovaná legislativa v oblasti zabezpečení rodin s nezaopatřenými . dětmi ………………………………………………………………………..….70 9.1.
Změny v oblasti státní sociální podpory ………………………...70
9.2.
Změny v oblasti hmotné nouze …………………………………...71
9.3.
Změny v oblasti zaměstnanosti a v oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče ….……………………………………..71
9.4.
Novelizace zákona o daních z příjmů …………………………...72
Závěr ………………………………………………………………………….……74 Resume Aj …………………………………………………………………………81
Úvod T é m a t é t o d i p l o m o v é p r á c e j s e m s i n e v yb r a l z c e l a n á h o d n ě . V ych á z ím při
studiu
jednak práva
z t e o r e t i c k ýc h sociálního
poznatků
zabezpečení
získanýc h a
jednak
zejména
z poznatků
z í s k a n ýc h z p r a x e p ř i a p l i k a c i j e d n o t l i v ýc h p r á v n í c h p ř e d p i s ů úředními osobami. V ideálním případě by praxe měla odpovídat t e o r e t i c k ým p o z n a t k ů m . V e s k u t e č n o s t i v š a k p r a x e u k a z u j e , ž e p ř i a p l i k a c i p r á v n í c h p ř e d p i s ů d o c h á z í k r ů z n ým v ýk l a d ů m . V t é t o práci
se
budu
snažit
o
přiblížení
problematiky
sociálního
z a b e z p e č e n í r o d i n s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i n e j e n z p o h l e d u t e o r i e , a l e t a k é p r á v ě u k á z k a m i j e d n o t l i v ýc h p ř í k l a d ů z p r a x e . Diplomová práce je zaměřena zejména na sociální tématiku z o b l a s t i r o d i n s d ě t m i , r o v n ě ž s e z a b ýv á n á h r a d n í r o d i n n o u p é č í , d á l e s i t u a c e m i , k e k t e r ým d o c h á z í v p r ů b ě h u ž i v o t a d í t ě t e v r o d i n ě (ať už v úplné nebo neúplné), a to již od jeho početí do doby dokud se není schopno samo živit, nejdéle však do 26 let věku dítěte.
Tuto
věkovou
hranici
stanovuje
zákonný
předpis1
při splnění dalších stanovených podmínek jako nejzazší, k d y m ůže b ýt p r o ú č e l y s o c i á l n í h o z a b e z p e č e n í t a t o o s o b a j e š t ě p o v a ž o v á n a za
nezaopatřené
dítě.
Diplomová
práce
zahrnuje
situace,
do kterých se rodina s dítětem nebo dětmi během tohoto období dostává, a
nastiňuje jednotlivé druhy a
s ys t é m y zabezpečení
p r o p ř í p a d y, k d y s e r o d i n a m ů ž e o c i t n o u t v p ř e c h o d n ě z h o r š e n é m materiálním postavení, v
němž
stát zabezpečuje rodinu
proti
nepříznivému stavu. Stát tak naplňuje své mezinárodní závazky o h l e d n ě z a r u č e n ýc h p r á v a s v o b o d . Zabezpečení rodin s dětmi je upraveno zejména předpisy práva 1
sociálního
zabezpečení,
a
to
v s ystému
nemocenského
zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
1
pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, hmotné nouze. Rovněž v předpisech pracovního práva zejména z oblasti zaměstnanosti nalezneme prvky zabezpečení, kdy je určitá část zaměstnanců pečující o nezaopatřené děti více chráněna oproti b e z d ě t n ým z a m ě s t n a n c ů m . O k r a j o v ě n e l z e n e z m í n i t a n i s y s t é m y j i n ýc h p r á v n í c h o d v ě t v í j a k o j s o u o b č a n s k é p r á v o s o u k r o m é , p r á v o finanční nebo i právo trestní. V těchto s ystémech s e však nejedná o
přímé
sociální
zabezpečení
jako
takové,
n ýb r ž
se
jedná
o zabezpečení obecné, kde zákonodárce dává najevo, že určité druhy chování jsou pro společnost nezbytné a žádoucí a jiné druhy chování naopak nežádoucí a zakázané. Do popředí zájmu se i v naší společnosti dostává rodina jako taková a zákonodárce podporuj e její fungování. Stát svým i předpisy stanoví jaká je funkce rodiny a je garantem, že společenské vzorce chování budou jejich adresáti dodržovat. Cílem diplomové práce je podat přehled o zabezpečení rodin s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i . V j e d n o t l i v ý c h k a p i t o l á c h j s o u p o p s á n y s i t u a c e , d o k t e r ý c h s e m ů ž e r o d i n a s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i d o s t a t , jak
ji
stát
zabezpečuje
b e z d ě t n ým i .
V první
pojištění
jednotlivé
a
porodem. v
Ve druhé
s ystému
státní
a
chrání
kapitole dávky
kapitole sociální
Ve třetí kapitole se zaměřuji
ve
popisuji
srovnání s ystém
v souvislosti podávám podpory
rodinami
nemocenského
s těhotenstvím
přehled a
s
a
zabezpečení
jednotlivé
dávky.
na systém hmotné nouze včetně
v ýp o č t u ž i v o t n í h o a e x i s t e n č n í h o m i n i m a . V e č t v r t é k a p i t o l e p a k p o j e d n á v á m o z a b e z p e č e n í p ř i p ě s t o u n s k é p é č i a o j e d n o t l i v ýc h dávkách,
včetně
příspěvku
obcím
na
úhradu
jejich
nákladů
s p o j e n ýc h s v ýk o n e m p ě s t o u n s k é p é č e . V p á t é k a p i t o l e s e z a m ě ř u j i n a o c h r a n u z a m ě s t n a n ýc h o s o b v yc h o v á v a j í c í c h n e z a o p a t ř e n é d ě t i a jejich ochranu při ztrátě zaměstnání. V šesté kapitole popisuji 2
ochranu
a
zabezpečení
n e z l e t i l ýc h
dětí
v
s ystému
veřejného
zdravotního pojištění. V sedmé kapitole jsou popsány instituty f i n a n č n í h o p r á v a d a ň o v é h o , k t e r é z v ýh o d ň u j í p r a c u j í c í r o d i n y s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i a j e j i m p o s k y t n u t o z a b e z p e č e n í v e f o r m ě d a ň o v ý c h z v ýh o d n ě n í . V o s m é k a p i t o l e s e p a k z a m ě ř u j i n a s i t u a c e v s ystému důchodového pojištění, kdy rodina přijde o jednoho nebo oba živitele. V poslední deváté kapitole zmiňuji připravovanou
legislativu
t ýk a j í c í
se
j e d n o t l i v ýc h
kapitol,
která
je
v legislativním procesu již projednávána a v nejbližší době by měla
být
schválena,
nebo
je
již
schválena
a
teprve
nabude
účinnosti. P ř i z p r a c o v á n í d i p l o m o v é p r á c e j s e m v yc h á z e l z p l a t n ý c h a účinných právních předpisů ke dni 31.10.2014.
1.
Za bezpečení rodiny v systému nemocenského pojištění Na
počátku
našeho
života
dochází
ve
většině
případů
k situaci, kdy se budoucí matka s otcem připravují na příchod svého potomka a připravují se tak na narození dítěte. S touto událostí jsou však spojeny nemalé finanční náklady a proto stát prostřednictvím předpisů z oblasti nemocenského pojištění, dávek státní sociální podpory a také pomocí dávek hmotné nouze těmto r o d i n á m v p ř í p a d ě v ýp a d k u j e j i c h p ř í j m ů n e b o n e d o s t a t k u p o m á h á . V t é t o k a p i t o l e s e z a b ýv á m n e j d ů l e ž i t ě j š í m i i n s t i t u t y n e m o c e n ského pojištění spojené s přípravou na příchod potomka a s jeho příchodem na svět - tedy těhotenstvím, porodem a následn ým mateřstvím (popř. otcovstvím) a spojené s péčí o nezaopatřené dítě.
Porodné
je
dávkou
s ystému
státní
sociální
podpory.
O porodném pak pojednávám v podkapitole 3.1.
3
1.1. Nemocenské poskytované v souvislosti s porodem V souvislosti jedním
s očekávanou
z nejdůležitějších
pojištění,
jehož
cílem
je
událostí
narození
dítěte
je
institutů
institut
nemocenského
zabezpečit
účastníky
nemocenského
pojištění proti výpadku příjmů také z důvodu těhotenství nebo v souvislosti s porodem. Z povahy těhotenství má nárok na nemocenské v souvislosti s porodem
pouze
z a m ě s t n a n k yn ě
nebo
žena,
která
je
osobou
s a m o s t a t n ě v ýd ě l e č n ě č i n n á a j e ú č a s t n a n a p o j i š t ě n í j a k o O S V Č nejméně po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti a splňuje i další podmínky stanovené zákonem. U zaměstnance a muže jako OSVČ nemocenské v souvislosti s porodem nepřichází v úvahu. Nárok má tedy pouze žena, která je účastníkem nemocenského pojištění (ať již z důvodu zaměstnání n e b o p ř i s p l n ě n í d a l š í c h p o d m í n e k z d ů v o d u s a m o s t a t n é v ýd ě l e č n é činnosti), a u níž odborný lékař shledá riziko újmy na jejím zdraví n e b o z d r a v í p o t o m k a , p o k u d b y d á l e v yk o n á v a l a j a k ý k o l i d r u h práce u zaměstnavatele a uzná ji tak práce neschopnou právě v souvislosti s těhotenstvím eventuelně porodem. Základní podmínkou pro nárok na dávku nemocenské je tedy to, že žena je účastna nemocenského pojištění. Další podmínky stanoví zákon v rozsahu uvedeném §23 až §25 ZNemPoj. Jak již b yl o u v e d e n o , n á r o k u O S V Č m ů ž e u p l a t n i t p o u z e o s o b a , k t e r á b yl a n e j m é n ě 3 m ě s í c e d o b r o v o l n ě ú č a s t n a n e m o c e n s k é h o p o j i š t ě n í bezprostředně
před
vznikem
sociální
události
jako
OSVČ.
V z h l e d e m k t o m u , ž e s e z d e z a b ýv á m p o u z e o t á z k a m i s p o j e n ý m i v souvislosti s těhotenstvím a porodem, pak se touto událostí
4
rozumí
den,
kdy
je
pojištěnka
uznána
práce
neschopnou
ošetřujícím lékařem z důvodu těhotenství. Pokud
pojištěnka
z
jakéhokoli
důvodu
není
účastna
nemocenského pojištění, ale je v ochranné lhůtě poté co jí účast na pojištění skončila, a je v této době uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství nebo v souvislosti s porodem, má rovněž nárok na zabezpečení ve stejné formě, jako by stále b yl a ú č a s t n a p o j i š t ě n í . N e m o c e n s k é n á l e ž í v o c h r a n n é l h ů t ě , k t e r á činí 7 kalendářních dnů od zániku pojištění, za předpokladu, že účast trvala alespoň 7 kalendářních dnů. Jestliže před zánikem pojištění poslední účast trvala kratší dobu, pak ochranná lhůta činí tolik kalendářních dnů, kolik kalendářních dnů činila poslední účast na pojištění. Nárok na nemocenské nemá pojištěnka podle § 25 ZNemPoj. Domnívám se, že toto ustanovení nelze na pojištěnku v případě těhotenství použít, protože lze těžko dovodit, že by si pojištěnka ú m ys l n ě
přivodila
těhotenství. z povahy
pracovní
Naopak
věci
lze
neschopnost
v souvislosti předpokládat,
z důvodu
s r i z i k o v ým že
nárok
rizikového
těhotenstvím na
a
nemocenské
ze stejného důvodu nelze přiznat kvůli nároku na jinou dávku, a to nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud tedy pojištěnka má nárok
na
peněžitou
neschopnost
z důvodu
pomoc
v mateřství,
rizikového
pak
těhotenství
jí
je
pracovní
ukončena,
a
to
n e j p o z d ě j i d n e m , k t e r ý p ř e d c h á z í d n i 6 t ýd n ů p ř e d o č e k á v a n ý m dnem porodu, který určuje odborný lékař. Podpůrčí doba, tak jako u nemocenské z jakéhokoli jiného d ů v o d u , p l yn e o d 1 5 . d n e o d s o c i á l n í u d á l o s t i , t e d y d n e k d y b y l a pojištěnka uznána práce neschopnou ošetřujícím lékařem, a trvá po dobu dokud to uzná ošetřující lékař, nejpozději však právě
5
do
dne předcházejícímu přechodu na
pomoc
v mateřství,
nebo
do
dne
již zmíněnou peněžitou
porodu,
pokud
pojištěnka
nesplňuje podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství. K přechodu na peněžitou pomoc v mateřství může však na žádost pojištěnky d o j í t i d ř í v e n e ž 6 t ýd n ů p ř e d e d n e m o č e k á v a n é h o p o r o d u , a s i c e j i ž o d e d n e , k t e r ý j e 8 t ýd n ů p ř e d e d n e m o č e k á v a n é h o p o r o d u . V ýše nemocenského za kalendářní den činí 60 % z denního v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u , k t e r ý s e v yp o č í t á p o d l e o b e c n é ú p r a v y pro dávky nemocenského pojištění. Denní
v ym ě ř o v a c í
základ
se
stanoví
tak,
že
denní
v ym ě ř o v a c í z á k l a d ( z á k l a d p r o v ýp o č e t p o j i š t ě n í ) s e r e d u k u j e podle 3 redukčních hranic, které každoročně zveřeňuje ve formě S d ě l e n í M i n i s t e r s t v a p r á c e a s o c i á l n í c h v ě c í . V s o u č a s n é d o b ě t yt o hranice činí 895 Kč, 1298 Kč a 2595 Kč.2 Redukce se při výpočtu provádí tak, že do první hranice se pro účely dávky nemocenské a ošetřovné započítává z denního v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u 9 0 % , z č á s t k y n a d 8 9 5 K č d o 1 2 9 8 K č s e započítává 60% a z částky nad 1298 Kč do 2595 Kč se započítává 30%.
K částce
nad
2595
Kč
se
už
nepřihlíží.
Částky
se
zaokrouhlují s přesností na 2 desetinná čísla. Denní vyměřovací základ se stanovuje jako součet těchto částek a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Nárok
na
v ýp l a t u
nemocenského
zaniká,
pokud
nebyl
uplatněn ve lhůtě 3 let ode dne, za který nemocenské nebo jeho část náleží.
2
Sdělení MPSV č. 331/2013 Sb.
6
1.2. Peněžitá pomoc v mateřství Nárok na peněžitou pomoc v mateřství před porodem může mít z povahy věci opět pouze pojištěnka – žena, která je účastna nemocenského pojištění. Rozdílná situace nastává dnem porodu, kdy se do okruhu osob, které mohou mít nárok na peněžitou pomoc v m a t e ř s t v í , m ů ž e z a u r č i t ýc h z á k o n e m s t a n o v e n ý c h p o d m í n e k dostat
také
muž.
Blíže
o
podmínkách
nároku
je
pojednáno
v n á s l e d u j í c í c h o d s t a v c í c h t é t o p o d k a p i t o l y. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má tedy před porodem pouze pojištěnka, která porodí dítě. Doba po kterou vzniká nárok j e o m e z e n a a p o č í t á s e n e j d ř í v e 8 t ýd n ů p ř e d e d n e m o č e k á v a n é h o p o r o d u . V d o b ě 8 a ž 6 t ýd n ů p ř e d o č e k á v a n ým p o r o d e m s i v š a k m u s í p o j i š t ě n k a o t u t o d á v k u z a ž á d a t . V d o b ě 6 t ýd n ů p ř e d e d n e m očekávaného porodu nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství automaticky
ze
zákona.
Pojištěnka
musí
splnit
ještě
další
p o d m í n k y, a b y m ě l a n á r o k n a t u t o d á v k u . M u s í b ýt p o d o b u nejméně 270 dní v posledních 2 letech účastna na nemocenském p o j i š t ě n í . U O S V Č s e k r o m ě t é t o p o d m í n k y n a v í c v yž a d u j e , a b y b yl a
dobrovolně
alespoň
po
dobu
účastna 180
nemocenského
dní
v posledním
pojištění roce
jako
před
OSVČ
nástupem
na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud pojištěnka nesplňuje podmínky pro přiznání nároku na peněžitou pomoc v mateřství, ale splňuje podmínky pro nárok na nemocenské z důvodu rizikového těhotenství, pak je pojištěnka zabezpečena jak je uvedeno v podkapitole 1.1. Ke změně situace dochází vlivem sociální události porodu dítěte. Zde může uplatnit nárok za splnění další ch zákonnýc h podmínek i muž, otec dítěte, popřípadně jiná osoba, která dítě převzala
do
péče
nahrazující
péči
rodičů.
Kdo
a
za
j a k ýc h
7
podmínek může uplatnit nárok na peněžitou pomoc v mateřtví je stanoveno v §32 ZNemPoj. Je zde taxativně stanoven okruh osob, které
mohou
uplatnit
nárok.
Jedná
se
jednak
o
zmíněnou
pojištěnku, která dítě porodila, jednak o uvedeného pojištěnce, který
dítě
převzal
do
péče
nahrazující
péči
rodičů,
dále
o pojištěnce, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela. Další osobou,
která
má
nárok
je,
dále
za
splnění
předepsaných
p o d m í n e k , o t e c d í t ě t e n e b o m a n ž e l ž e n y, k t e r á d í t ě p o r o d i l a , pokud o dítě pečuje a matka se nemůže nebo nesmí o dítě starat z d ů v o d u z á v a ž n é h o d l o u h o d o b é h o o n e m o c n ě n í , p o k t e r é b yl a uznána
dočasné
práce
neschopnou
a
nemá
nárok
na
v ýp l a t u
peněžité pomoci v mateřství. Neméně důležitou a poměrně novou věcí je, že otec a matka dítěte mohou před orgánem rozhodujícím o přiznání dávky sepsat d o h o d u . D o h o d a m u s í b ýt u z a v ř e n a n e j m é n ě n a 7 k a l e n d á ř n í c h d n ů po sobě jdoucích, a musí dále obsahovat, kromě obecných znaků d o h o d y, d e n p o r o d u a d e n , o d k t e r é h o b u d e o t e c p e č o v a t o d í t ě , p ř i č e m ž t e n t o d e n n e s m í p ř e d c h á z e t d n i , k d y j i ž b yl o m a t c e d í t ě t e v yplacena peněži tá pomoc v mateřství a dni ověření obou podpisů. D o h o d u n e l z e u z a v ř í t s ú č i n k e m n a o b d o b í d o u k o n č e n í 6 . t ýd n e ode dne porodu. Podpisy ověřují orgány dle zvláštních předpisů nebo
postačí
již
zmíněný podpis
před
orgánem
rozhodujícím
o dávce. Obdobně jako u nemocenského, i zde může nastat situace, kdy má těhotná žena po zániku pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Ochranná lhůta činí 180 kalendářních dnů. Obdobně i zde platí, že pokud poslední pojištění trvalo kratší dobu, pak ochranná
lhůta
činí
pouze
tolik
kalendářních
dnů,
kolik
kalendářních dnů činila poslední účast na pojištění. Stanovená
8
o c h r a n n á l h ů t a s e t ýk á p o u z e ž e n , u k t e r ýc h p o j i š t ě n í s k o n č i l o v době těhotenství. Na rozdíl od ochranné lhůty u nemocenského, zde vznikem nové účasti na pojištění dojde ke stavění běhu ochranné lhůty. P o případném dalším zániku pojištění se původní lhůta opět rozeběhne, a to tak, že nová ochranná lhůta se přičte k e z b yt k u n e v yč e r p a n é p ů v o d n í l h ů t y . M a x i m u m i t a k n e s m í b ý t více jak 180 kalendářních dnů. V ostatních případech činí ochranná lhůta 7 kalendářních d n ů z a o b d o b n ýc h p o d m í n e k j a k o u n e m o c e n s k é h o . Podpůrčí
doba
pro
peněžitou
pomoc
v
mateřství
činí
u p o j i š t ě n k y, k t e r á d í t ě p o r o d i l a , 2 8 t ý d n ů , u n a r o z e n ý c h d v o j č a t a u
více
narozenýc h
dětí,
pak
činí
podpůrčí
doba
37
t ýd n ů
z a p ř e d p o k l a d u , ž e p o 2 8 . t ýd n u p e č u j e t a t o p o j i š t e n k a a l e s p o ň o dvě z těchto narozených dětí. Pro ostatní pojištence tato doba č i n í 2 2 t ýd n ů , r e s p . 3 1 t ýd n ů z a p ř e d p o k l a d u , ž e p o 2 2 . t ýd n u p e č u j í n e j m é n ě o d v ě z t ě c h t o d ě t í . Z d e j e t e d y p a t r n é , ž e 6 t ýd n ů před porodem může mít nárok pouze pojištěnka, která porodí dítě. Podpůrčí doby se při změně osoby,která pečuje o dítě, resp. d ě t i , s č í t a j í . V y j í m k o u j e p o u z e d o b a o d p o r o d u d o k o n c e 6 . t ýd n e po porodu v případě, kdy jde o pojištěnce uvedeného v §32 odst.1 písm. d) a e) ZNemPoj. U p o j i š t ě n k y, k t e r á p o r o d i l a , n e s m í b ý t p o d p ů r č í d o b a k r a t š í n e ž 1 4 t ýd n ů a n e s m í s k o n č i t p ř e d u p l y n u t í m 6 t ýd n ů o d e d n e p o r o d u . P o k u d d í t ě z e m ř e l o p o u p l yn u t í 1 4 t ýd n ů , p o d p ů r č í d o b a s k o n č í u p l yn u t í m 2 t ýd n ů o d e d n e ú m r t í d í t ě t e , p o k u d b y j i n a k neskončila dříve. V ýše d á v k y s e v ypočítává obdobně jako u nemocenského s tím
rozdílem,
že
zde
denní
vyměřovací
základ
činí
70%
z r e d u k o v a n é h o d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u . 9
Redukce
v ym ě ř o v a c í h o
základu
se
při
v ýp o č t u
provádí
obdobně jako u nemocenského, s tím rozdílem, že se do první redukční hranice pro účely peněžité pomoci v mateřství započítává z d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u 1 0 0 % . Na rozdíl od nemocenského, které se poskytuje až od 15.dne, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje při splnění zákonnýc h podmínek již od prvního kalendářního dne. N á r o k n a v ýp l a t u p e n ě ž i t é p o m o c i v m a t e ř s t v í z a n i k á , p o k u d nebyl uplatněn ve lhůtě 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží.
1.3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Účelem vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je poskytnout
těhotným
ženám
a
matkám
narozených
dětí
zabezpečení při snížení jejich příjmů ze zaměstnání, způsobené převedením
na
jiný
druh
práce
u
zaměstnavatele
z důvodu
jejich těhotenství a mateřství. Tato dávka má oproti dávce nemocenské a penežité pomoci v mateřství specifikum v okruhu osob, které na ni mohou mít n á r o k . T o u t o o s o b o u m ů ž e b ýt p o u z e t ě h o t n á ž e n a - z a m ě s t n a n k yn ě , případně těhotná příslušnice v době přede dnem porodu, anebo ž e n a z a m ě s t n a n k yn ě , p ř í p a d n ě p ř í s l u š n i c e , v d o b ě o d e d n e p o r o d u d o k o n c e 9 . m ě s í c e , a n e b o z a m ě s t n a n k yn ě , p ř í p a d n ě p ř í s l u š n i c e , pokud kojí. Podmínkou je, že bez svého zavinění u těchto osob dojde ke snížení započitatelného příjmu v důsledku převedení na jinou vhodnou práci, protože původní práce je buď zakázaná t ě h o t n ým n e b o k o j í c í m ž e n á m , a n e b o p o k u d r o z h o d n e o š e t ř u j í c í
10
lékař,
že
v ýkon
práce
ohrožuje
její
zdraví
nebo
mateřství,
p ř í p a d n ě s c h o p n o s t k o j e n í . U z a m ě s t n a n k yn ě , k t e r á k o j í n e n í d o b a omezená na 9 měsíců ode dne porodu, ale je omezená právě dobou, po kterou žena zaměstnankyně, resp. příslušnice kojí. OSVČ mateřství
nárok
nemají,
na
v yr o v n á v a c í
neboť
je
příspěvek
určen
pouze
v těhotenství
a
z a m ě s t n a n k yn í m
a
příslušnicím.3 Pokud pracovní
žena
dosahuje
nižších
doby nebo doby s lužby,
příjmů pak
se
v důsledku k
kratší
této skutečnosti
nepřihlíží. N á r o k n a t u t o d á v k u m a j í i t ě h o t n é z a m ě s t n a n k yn ě n e b o příslušnice činné v uměleckém oboru, pokud z důvodu těhotenství nemohou
veřejně
v ys t u p o v a t
a
byly
v důsledku
těhotenství
přeřazeny na jinou práci nebo služební místo. V §42 odst.3 ZNemPoj
je
pak
stanoveno
co
se
pro
účely
v yr o v n á v a c í h o
příspěvku v těhotenství a mateřství považuje za převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo a co za úpravu pracovních podmínek. V ýše v yrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanovuje jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem ke dni převedení příslušnice
z a m ě s t n a n k yn ě na
jiné
na
služební
jinou místo,
práci, a
resp.
průměrem
ustanovení na
jeden
k a l e n d á ř n í d e n v j e d n o t l i v ýc h k a l e n d á ř n í c h m ě s í c í c h p o t o m t o převedení nebo ustanovení. N á r o k n a v ý p l a t u v yr o v n á v a c í h o p ř í s p ě v k u v t ě h o t e n s t v í a m a t e ř s t v í z a n i k á , p o k u d n e b yl u p l a t n ě n v e l h ů t ě 3 l e t o d e d n e , za který dávka nebo její část náleží. 3
§42 ZNemPoj
11
1.4. Ošetřovné Jedná se o další dávku nemocenského pojištění. Je na ni nárok za předpokladu, ž e fyzická osoba splňuje podmínku účasti na nemocenském pojištění. Ošetřovné, na rozíl od nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, je určeno pouze pro osoby z řad zaměstnanců. příspěvku
Stejně
jako
v těhotenství
je a
tomu
v
mateřství,
případě OSVČ
v yr o v n á v a c í h o nemají
nárok
na ošetřovné. Nicméně ani všichni zaměstnanci na ošetřovné n e m u s e j í m í t n á r o k . J a k j i ž b yl o u v e d e n o , z a m ě s t n a n e c m u s í b ý t účastníkem nemocenského pojištění a navíc k tomu musí přispívat d o s y s t é m u p o j i s t n ým . N á r o k n e m a j í z d ů v o d u , ž e d o s y s t é m u nepřispívají
p o j i s t n ým ,
zaměstnanci
činní
na
základě
dohod
o pracovní činnosti, dohod o provedení práce a zaměstnanci účastni
pojištění
z důvodu
zaměstnání
malého
rozsahu.
Další
o s o b y , k t e r é n e m a j í n á r o k n a t u t o d á v k u j s o u p a k v yj m e n o v a n é taxativně
v
§39
odst.
5.písm.
a)
až
i)
ZNemPoj.
Jedná
se
o p ř í s l u š n í k y, o d o m á c k é z a m ě s t n a n c e , o d o b r o v o l n é p r a c o v n í k y pečovatelské služby, o odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody z a ř a z e n é d o p r á c e a o s o b y v e v ýk o n u z a b e z p e č o v a c í d e t e n c e zařazené do práce, o pojištěnce žáky nebo studenty výlučně pracující v období školních prázdnin nebo prázdnin, o zahraniční zaměstnance, a o členy kolektivních orgánů právnické osoby u v e d e n ýc h
v
§5
písm.
a)
bodě
18
ZNemPoj.
Dále
nárok
na ošetřovné nemá rovněž zaměstnanec, v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Ošetřovné je určeno zaměstnancům, mimo v této podkapitole v ýš e u v e d e n ýc h , p o k u d n e m o h o u v y k o n á v a t v z a m ě s t n á n í p r á c i z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, jestliže toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo z důvodu ošetřování jiného
12
člena domácnosti, tedy i dítěte staršího 10 let, jestliže jeho zdravotní
stav
z důvodu
nemoci
či
úrazu
v yž a d u j e
nezbytné
ošetřování. O tom zda je nutné nezbytné ošetřování této osoby rozhoduje ošetřující lékař. Ošetřovné je dále určeno osobě, která pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu, že školské zařízení, případně zařízení obdobného t yp u
pro
děti,
je
uzavřené
z důvodu
havárie,
mimořádného
opatření, při epidemii nebo při jiné nepředvídané události. Další osobou, která má nárok na ošetřovné je osoba, která pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu, že pro nařízenou karanténu nemůže dítě školské zařízení navštěvovat, a také osoba, která pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu, že fyzická osoba,která jinak o dítě pečuje, onemocněla,
utrpěla
úraz,
nastaly
u
ní
situace
uvedené
v § 5 7 o d s t . 1 p í s m . b ) n e b o c ) Z N e m P o j , p o r o d i l a n e b o j í b yl a nařízena karanténa, a v souvislosti s tím nemůže o dítě pečovat. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se
zaměstnancem
v jedné
domácnosti,
přičemž
tato
podmínka
v p ř í p a d ě r o d i č ů s e n e v yž a d u j e u d í t ě t e m l a d š í h o 1 0 l e t . P o k u d jsou rodiče rozvedeni a mají dítě svěřeno do společné nebo střídavé péče, pak se za tuto domácnost považuje domácnost každého z nich. Podpůrčí
doba
u
ošetřovného
činí
9
kalendářních
dnů.
V p ř í p a d ě , ž e j d e o o s a m ě l é h o r o d i č e 4, k t e r ý t r v a l e p e č u j e o d í t ě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, pak tato doba činí 16 kalendářních dnů. Na
rozdíl
od
nemocenského
se
ošetřovné
poskytuje
již
o d p r v n í h o d n e k d y t a t o s o c i á l n í u d á l o s t n a s t a l a . J e h o v ýš e 4
§40 odst. 7 ZNemPoj
13
z a k a l e n d á ř n í d e n č i n í 6 0 % d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u , k t e r ý s e s t a n o v í s t e j n ým z p ů s o b e m j a k o u n e m o c e n s k é h o . Z á k o n o d á r c e tímto dává najevo, že je žádoucí ošetřování osob, které jsou při splnění zákonných podmínek odkázány na péči jiné osoby, ať u ž z d ů v o d u n í z k é h o v ě k u n e b o t o v yž a d u j e j e j i c h p ř e c h o d n ě zhoršený zdravotní stav, kdy nejsou schopni se o sebe postarat sami. N á r o k n a v ýp l a t u o š e t ř o v n é h o z a n i k á , p o k u d n e b y l u p l a t n ě n ve lhůtě 3 let ode dne, za který ošetřovné nebo jeho část náleží.
2 . Za bepečení v systému státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory jsou učeny především rodinám s n e z a o p a t ř e n ým i
dětmi , k d y s e stát podílí na kryt í
nákladů
s p o j e n ýc h s e z v ý š e n ý m i n á k l a d y n a v ýž i v u a o s o b n í p o t ř e b y n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í , z v ýš e n ý c h n á k l a d ů n a b yd l e n í a z v ýš e n ý c h n á k l a d ů s p o j e n ýc h s u r č i t ým i s o c i á l n í m i s i t u a c e m i , d o k t e r ýc h s e rodina
dostává.
Hlavním
kritériem
pro
posuzování
nároku
n a d á v k y s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y j s o u p ř í j m y r o d i n y 5. N ě k d y j e za rodinu považován také samotný jednotlivec. Rodinou
se
pro
posuzování
podle
ZStSocPod
považují
oprávněná osoba a společně s n í posuzované osoby. Pokud není žádná
z osob
posuzována
jako
společně
posuzovaná,
pak
je
za rodinu považována oprávněná osoba jednotlivec. Pokud není jinak stanoveno, pak jsou společně posuzovaným i osobami jednak nezaopatřené děti, jednak nezaopatřené děti a jejich rodiče, včetně osob, které dítě převzali do péče nahrazující péči rodičů, manžel nebo partner rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova 5
§7 ZStSocPod
14
po rodiči nebo uvedené osobě a druh (případně družka) rodiče nebo uvedené osoby. Dále jsou z a společně posuzované osob y považovány manželé, partneři nebo druh a družka pokud nejsou posuzovány již podle předešlé věty. Další skupinou společně p o s u z o v a n ýc h o s o b j s o u n e z a o p a t ř e n é d ě t i , j e j i c h r o d i č e ( j s o u - l i sami nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí),
a rodiče těchto
r o d i č ů . A b y b yl y v y j m e n o v a n é s k u p i n y o s o b s p o l e č n ě p o s u z o v a n é , musí navíc s oprávněnou osobou spolu trvale žít a společně uhrazovat
náklady
na
své
potřeby,
za
p o d m í n k y,
že
zákon
nestanoví jinak. Obecnou
podmínkou
pro
vznik
nároku
na
zabezpečení
z e s ystému státní sociální podpory je místo kde má oprávněná osoba
trvalý
pobyt,
respektive
kde
má
b yd l i š t ě .
Oprávněnou
osobou může tak být pouze f yzická osob a s občanstvím ČR , která m á t r v a l ý p o b yt n a j e j í m ú z e m í , n e b o c i z i n e c s t r v a l ý m p o b y t e m na území ČR. Navíc uvedené osoby musí splňovat podmínku, že m a j í b yd l i š t ě 6 n a j e j í m ú z e m í . V y j í m k u z t r v a l é h o p o b yt u s t a n o v í § 3 o d s t . 2 Z S t S o c P o d , kdy je okruh osob stanoven taxativně. Jedná se o cizince a jejich r o d i n n é p ř í s l u š n í k y , k t e ř í n e m a j í t r v a l ý p o b yt n a ú z e m í Č R . Oprávněným i na
území
osobami
ČR
jsou
k p o b yt u
tak
podle
i
cizinci,
zákona
č.
kteří
jsou
326/1996
hlášeni Sb.
a
326/1999 Sb., s vyjímkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany u b yt o v a n ý c h v p o b y t o v é m s t ř e d i s k u M V Č R , a t o o d e d n e , k d y u p l yn u l o 365 dní ode dne hlášení. Dále se jedná o děti narozené c i z i n c ů m n a ú z e m í Č R v e v ě k u d o 1 r o k u , z a s t e j n ýc h p o d m í n e k j a k o u v ýš e u v e d e n ýc h c i z i n c ů . D a l š í m i c i z i n c i , k t e ř í m o h o u b ý t o p r á v n ě n ý m i o s o b a m i , j s o u n e z l e t i l í c i z i n c i , k t e ř í b yl i s v ě ř e n i 6
§5 odst. 6 ZHmN
15
na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče. Mezi oprávněné osoby patří rovněž cizinci, kteří se zdržují n a ú z e m í Č R z a ú č e l e m v ě d e c k é h o v ýz k u m u , n e b o z a ú č e l e m v ýk o n u z a m ě s t n á n í v yž a d u j í c í h o v ys o k o u k v a l i f i k a c i , a b yl o j i m v yd á n o
povolení
k dlouhodobému
p o b yt u
na
území
ČR,
dále
cizinci, kterým byla udělana doplňková ochrana podle zákona 325/1999 Sb. Poslední skupinu oprávněných osob bez trvalého p o b yt u n a ú z e m í Č R t v o ř í c i z i n c i , k t e r ým b yl o v yd á n o p o v o l e n í k dlouhodobému
p o b yt u
na
území
ČR
a
jsou
p o b ýv a j í c í m i
dlouhodobým i rezidenty Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jejich rodinní příslušníci. Pokud t o z á k o n n e v yl u č u j e , p a k M P S V Č R m ů ž e i v j i n ýc h o d ů v o d n ě n ý c h případech prominout podmínku trvalého pobyt u na území ČR.
2.1. Porodné V souvislosti s porodem se rodina dostává do situace, kdy se připravuje na příchod dalšího člena rodiny. Tato právní událost, tedy porod dítěte, zasahuje do rodiny hned v několika rovinách. Jedním z těchto zásahů je právě ovlivnění majetkové situace rodiny sahající do oblastí rodinného rozpočtu jako takového. Tím, ž e s e r o d i n a r o z r o s t e o d a l š í h o č l e n a , j e r o d i n a v ys t a v e n a d a l š í m v ýd a j ů m , před
jeho
materiálně.
které
se
t ýk a j í
příchodem Stát
na
rodiny,
právě svět které
již se
zmíněného
však nemají
musí
dítěte. rodina
dostatečné
Ještě zajistit
p ř í j m y,
zabezpečuje dávkou státní sociální podpory, a to porodným . Podmínkou pro nárok na porodné je, aby rodina neměla v r o z h o d n é m o b d o b í p ř í j m y v yš š í n e ž j e 2 , 4 n á s o b e k ž i v o t n í h o m i n i m a r o d i n y . R o z h o d n ý m o b d o b í m p r o v ýp o č e t p ř í j m u r o d i n y j e předchozí kalendářní čtvrtletí přede dnem porodu dítěte. Dále se
16
musí jednat o první dítě, které se ženě narodilo živé. Nárok má žena, která dítě porodila. Otec dítěte může mít nárok na tuto d á v k u v p ř í p a d ě , ž e d o j d e k ú m r t í ž e n y, k t e r á k e d n i p o r o d u splnila podmínky nároku na porodné a porodné ji, ani jiné osobě n e b y l o v yp l a c e n o . Další osobou, kromě matky a otce dítěte, která může mít nárok na porodné, je osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě převzala do 1 roku věku dítěte. I zde však platí, že této další osobě již v minulosti nevznikl nárok na
porodné.
Nicméně
přiznání
nároku
na
porodné
nebrání
skutečnost, že jiné osobě, ať matce nebo otci dítěte, již porodné b yl o
vyplaceno.
nepřekročení
I
zde
hranice
však
příjmů
musí
b ýt
rodiny
splněna
podmínka
v rozhodném
období.
Rozhodný den pro posuzování nároku na porodné je v tomto případě den, kdy na b yl o právní moci rozhodnutí orgánu o svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Hranice z životního
příjmů
pro
minima7
pro
matku
samoživitelku
dvoučlenou
rodinu.
se
v yp o č í t á v á
Tímto
životním
m i n i m e m r o d i n y j e č á s t k a v e v ýš i 4 . 8 8 0 K č . J e d n á s e o s o u č e t životního minima dospělé osoby jako první v pořadí ve v ýš i 3.140 Kč a životního minima osoby ve věku 0-6 l et věku ve výši 1.740
Kč.
průměrný
Pokud měsíční
by
tedy
příjem
žena,
matka
nepřesahující
samoživitelka, částku
11.720
měla Kč
v r o z h o d n é m o b d o b í , p a k m á n á r o k n a p o r o d n é v e v ýš i 1 3 . 0 0 0 K č . Jestliže by s e j í narodila dvojčata hranice rozhodných příjmů b y se adekvátně z v ýš i l a vlivem z v ýšení životního minima pro rodinu o 1.740 Kč. Tato hranice průměrných měsíčních příjmů by tak činila 15.888 Kč. Pokud by nedosahovala tohoto průměrného 7
ZŽivMin
17
měsíčního
příjmu
v
rozhodném
období,
pak
by
měla
nárok
na porodné ve výš i 1 9 . 5 0 0 K č . P ř i v í c e n a r o z e n ých dětech se mění vlivem
z v ýš e n í
životního
minima
pro
rodinu
pouze
hranice
r o z h o d n ýc h p ř í j m ů p r o n á r o k n a d á v k u . V ý š e p o r o d n é h o v p ř í p a d ě více narozených dětí najednou zůstává již stejná, tj. 19.500 Kč. Hranice příjmů pro rodinu, kterou tvoří matka dítěte, otec a n a r o z e n é d í t ě s e v yp o č í t á v á z ž i v o t n í h o m i n i m a p r o t ř í č l e n o u rodinu.
Tímto
životním
minimem
rodiny
je
částka
ve
v ýš i
7.710 Kč. Jedná se o součet životního minima dospělé osoby jako p r v n í v p o ř a d í v e v ýš i
3.140 Kč, dospělé osoby jako druhé
v p o ř a d í v e v ýš i 2 . 8 3 0 K č a ž i v o t n í h o m i n i m a o s o b y v e v ě k u 0-6 let věku ve výši 1.740 Kč. Pokud tedy rodina měla průměrné měsíční
příjmy
nepřesahující
částku
18.504
Kč
v rozhodném
období, pak má nárok na porodné ve výši 13.000 Kč. Jestliže by se narodila dvojčata, pak se mění částka životního minima rodiny na 9.450 Kč. V tomto případě by rodina musela mít průměrné měsíční
příjmy
v rozhodném
období
nepřesahující
částku
22.680 Kč. Výše porodného by pak činila 19.500 Kč. Obdobně jako
u
samoživitelky,
i
zde
se
adekváktně
z v yšuje
částka
životního minima rodiny při narození více dětí najednou. V ýše p o r o d n é h o i v t ě c h t o p ř í p a d e c h z ů s t á v á v e v ýš i 1 9 . 5 0 0 K č . Podmínkou pro výplatu porodného, je tento nárok řádně a v č a s u p l a t n i t . K t o m u , a b y b yl n á r o k ř á d n ě u p l a t n ě n , j e z a p o t ř e b í podat na příslušném formuláři žádost na příslušném kontaktním pracovišti
krajské
v rozhodném
pobočky
období8
a
Úřadu
doklad
práce
ČR,
prokazující
doložit
příjmy
narození
dítěte,
případně pravomocné rozhodnutí orgánu o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. 8
Platí obecně pro nárok na výplatu dávek státní sociální pdpory
18
V z h l e d e m k t o m u , ž e s e j e d n á o j e d n o r á z o v ě v yp l á c e n o u dávku státní sociální podpory, nárok na ni zaniká, pokud nebyl uplatněn ve lhůtě 1 roku od rozhodného okamžiku pro vznik n á r o k u n a d á v k u 9. T í m t o r o z h o d n ý m o k a m ž i k e m j e d e n p o r o d u , nebo den kdy došlo k převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. K v ýp l a t ě kalendářního
porodného
měsíce
po
dochází
měsíci,
ve
do
konce
kterém
je
následujícího přiznán
nárok
na porodné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepojistnou dávku a zkoumá se zde pouze příjem rodiny, nikoli však její majetek, je na místě položit si otázku, zda tomu tak je správně. Podle mého názoru by se mělo přihlížet k majetkové situaci rodiny tak, jak je tomu u dávek hmotné nouze, protože dávky státní sociální podpory by měly
primárně
potřebují,
sloužit
nikoli
zabezpečeni,
a
však pouze
pouze
lidem,
těm,
kteří
neměli
kteří jsou
příjem
to
opravdu
nutně
materiálně
hmotně
v rozhodném
období.
Domnívám se, že je zde značný prostor pro zneužití této dávky z e s t r a n y n i k o l i n e m a j e t n ýc h l i d í , k t e ř í s i c í l e n ě s n í ž í s v é p ř í j m y v rozhodném období tak, aby na dávku dosáhli. Dále jsem toho n á z o r u , ž e b y d á v k u m ě l d o s t a t v yp l a c e n u p o u z e t e n ž a d a t e l , k t e r ý se bez vlastního zavinění dostal do situace, kdy je bez příjmů a j e h o m a j e t e k n e p o s t a č u j e k e k r y t í z v ý š e n ý c h v ýd a j ů s p o j e n ý c h s porodem.
9
§54 odst. 3 ZStSocPod
19
2.2. Přídavek na dítě Další nepojistnou testovanou dávkou státní sociální podpory je přídavek na dítě. Jejím účelem je přispět sociálně slabším rodinám
na
v ýž i v u
n e z a o p a t ř e n ýc h
dětí.
Osobou,
která
má
na přídavek na dítě nárok, je nezaopatřené dítě. Tedy nikoli osoba, která o dítě pečuje. Podmínkou pro nárok na přídavek na dítěje skutečnost, že rozhodný
příjem
rodiny
nepřesáhne
v rozhodném
období
2,4 násobek životního minima. Rozhodným obdobím pro příjmy rodiny se zde rozumí kalendářní rok, který předchází období od 1.října do 30.září následujícího kalendářního roku, v němž se musí před jeho počátkem rozhodné příjmy prokázat. Pro ilustraci pokud je uplatněn nárok na přídavek na dítě podáním žádosti dne 31.10.2013 pro nárok za období 1.10.2013, pak je rozhodným obdobím kalendářní rok 2012. J e-li uplatňován nárok podáním žádosti dne 1.4.2014 pro období od 1.1.2014, pak je rozhodné období rovněž kalendářní rok 2012. V ýše přídavku na dítě je stanovena podle věku dítěte. P r o d í t ě v e v ě k u 0 - 6 l e t j e v e v ýš i 5 0 0 K č , v e v ě k u 6 - 1 5 l e t v e v ýš i 6 0 0 K č a v e v ě k u o d 1 5 l e t v e v ýš i 7 1 0 K č . K v ýp l a t ě p ř í d a k u n a d í t ě d o c h á z í d o k o n c e n á s l e d u j í c í h o kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém je přiznán nárok na přídavek na dítě a dále pak v následujícím kalendářním měsíci, za k t e r ý m á o p r á v n ě n á o s o b a n á r o k . P ř í d a v e k n a d í t ě s e v yp l á c í v případě, že je nezaopatřené dítě již zletilé, přímo tomuto dítěti od
následujícího
kalendářního
měsíce
kdy
dosáhlo
zletilosti.
P o k u d j e n e z a o p a t ř e n é d í t ě n e z l e t i l é , p a k s e v yp l á c í o s o b ě , k t e r á má nezaopatřené dítě v přímém zaopatření.
20
N á r o k n a v ýp l a t u p ř í d a v k u n a d í t ě z a n i k á , p o k u d n e b yl uplatněn ve lhůtě 3 měsíců ode dne, za které dávka nebo její část n á l e ž í , n e b o ť s e j e d n á o o p a k o v a n ě v y p l á c e n o u d á v k u 10 u v e d e n o u v §54 odst.2 ZStSocPod. I z d e j e v š a k p r o s t o r p r o z n e u ž í v á n í t é t o d á v k y u m ě l ým snížením příjmů rodiny v rozhodném období. Pokud žena a muž společně neuhrazují náklady na bydlení (zpravidla za nájem, v ýd a j e
na
p o t r a v i n y,
elektřinu,
plyn
atp.)
pak
nemohou
b ýt
společně posuzováni pro účely přídavku na dítě jako rodina. V p ř í p a d ě , ž e ž i j e ž e n a s n í z k ým i p ř í j m y v r o z h o d n é m o b d o b í společně s mužem a na dávku nemají nárok, pak postačí prokázat p r á v ě t o , ž e s p o l e č n ě n e u h r a z u j í z m í n ě n é n á k l a d y n a b yd l e n í , n a p o t r a v i n y, e n e r g i e a t p . . P o d l e d e f i n i c e s p o l e č n ě p o s u z o v a n ý c h osob pro dávku přídavek na dítě jsou společně posuzované osoby t y o s o b y , k t e r é j s o u n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i , r o d i č i t ě c h t o d ě t í , manželé
(případně
partneři,
druh,
družka)
a
dále
podle
§7 odst.2 ZStSocPod, pokud s oprávněnou osobou trvale žijí a s p o l e č n ě u h r a z u j í n á k l a d y n a s v é p o t ř e b y . M e z i t yt o p o t ř e b y p a t ř í p r á v ě p o t ř e b a b yd l e t ( s t í m s p o j e n é ú h r a d y n á j m u , e l e k t ř i n y, p l ynu) a zajistit obživu (např. nákupem potravin). V praxi se tak často děje, a v důsledku toho dochází k papírově dramatickému n á r ů s t u m a t e k s a m o ž i v i t e l e k , u z l e t i l ýc h d ě t í p a k s a m o s t a t n ě žijícím dětem, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není. Domnívám se, že je to způsobeno tím, že klasická úplná rodina je v tomto ohledu z n e v ýh o d ň o v á n a . P o k u d b y t o t i ž d o š l o k s e č t e n í v š e c h s k u t e č n ý c h příjmů společně posuzovaných o s o b v rozhodném období, v tomto případě úplné rodiny, pak jim na dávku zpravidla nevznikne n á r o k . K o d s t r a n ě n í t é t o n e r o v n o s t i b y m o h l o p o m o c i , k d yb y s e 10
§2 písm a) bod 1 ZStSocPod
21
d á v k a v yp l á c e l a p l o š n ě , a t o k a ž d é m u d í t ě t i b e z o h l e d u n a t o j a k é p ř í j m y m a j í s p o l e č n ě p o s u z o v a n é o s o b y . J e j í v ýš e b y n e m u s e l a d o s a h o v a t d n e š n í č á s t k y, k t e r á j e o d s t u p ň o v á n a p o d l e v ě k u d í t ě t e , m o h l a b y b ýt s t a n o v e n a p a u š á l n í č á s t k o u v p o m ě r n é v ýš i t é d n e š n í a odpovídající věku dítěte.
2.3. Příspěvek na bydlení P ř í s p ě v e k n a b yd l e n í j e v d n e š n í d o b ě n e j d i s k u t o v a n ě j š í d á v k o u s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y , p r o t o ž e d í k y n a s t a v e n ým k r i t é r i í m pro ubyt o v n y dochází k tzv. obchodování s lidskou chudobou, z e j m é n a v s e v e r o č e s k é a m o r a v s k o s l e z s k é o b l a s t i Č e s k é r e p u b l i k y. S ys tém této dávky je kritizován oprávněně, zejména právě díky již z m í n ě n ým u b y t o v n á m a n á r o k u n a t u t o d á v k u p ř i u b yt o v á n í v n i c h . Nezřídka dochází k tomu, že na 20 m2 žije i 6 lidí a více. P ř í s p ě v e k n a b yd l e n í j e o p ě t , t a k j a k o d v ě p ř e d c h o z í d á v k y, nepojistnou dávkou, u které se nezkoumá majetek oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob. Jejím primárním účelem je zabezpečit
rodinu
na bydlení. Za rodinu
proti
nadměrně
zatěžujícím
nákladům
se pro účely této dávky považují všechny
o s o b y , k t e r é m a j í v b yt ě h l á š e n t r v a l ý p o b yt , t e d y i t y, k t e r é t a m f a k t i c k y n e ž i j í a j s o u z d e h l á š e n y p o u z e f o r m á l n ě . T o b ýv á právem ze strany veřejnosti kritizováno, neboť nájemník nemá m o ž n o s t z r u š i t t r v a l ý p o b yt o s o b ě h l á š e n o u v b yt ě , m ů ž e p o u z e dát podnět k zahájení řízení o zrušení trvalého pobytu z moci úřední. Možnost zahájení řízení na základě žádosti ke zrušení t r v a l é h o p o b yt u m á p o u z e v l a s t n í k u v e d e n é h o b yt u a s a m o z ř e j m ě i o s o b a , k t e r á j e v b yt ě h l á š e n a . N i c m é n ě v e š k e r á ř í z e n í o h l e d n ě z r u š e n í t r v a l é h o p o b yt u j s o u z e s t r a n y ú ř a d ů p r o b ě ž n é h o o b č a n a administrativně
náročná
a
zdlouhavá.
Zákon
na
tuto
situaci
22
pamatuje v ustanovení § 7 odst. 6 ZstSocPod, kdy krajská pobočka Ú ř a d u p r á c e Č R m ů ž e v p ř í p a d ě d á v k y p ř í s p ě v k u n a b yd l e n í rozhodnout, ž e se k této osobě nepřihlíží, pokud prokazatelně b yt n e u ž í v á n e j m é n ě p o d o b u 3 m ě s í c ů , a t o i k d yž j e v b yt ě h l á š e n a k trvalému pobyt u . N á r o k n a p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í m á o s o b a , k t e r á m á s p o l e č n ě s p o s u z o v a n ým i
osobami
náklady
na
b yd l e n í
přesahující
30%
s v ých společných příjmů v rozhodném období. V Praze je to 35%. Pokud
mají
společně
posuzované
osoby
příjem
v rozhodném
období nižší než je částka životního minima, pak se tato částka považuje za jejich rozhodný příjem.
Tato dávka má svá omezení
ve výš i uznatelných nákladů na bydlení, které stanovuje s v ým nařízením každoročně ke konci kalendářního roku na další období v l á d a j a k o n o r m a t i v n í n á k l a d y n a b y d l e n í 11. N o r m a t i v n í n á k l a d y na bydlení jsou odstupňovány podle druhu právního titulu užívání b yt u ( p o d l e t o h o z d a s e j e d n á o b yt y v l a s t n í k ů a b yt y d r u ž s t e v n í n e b o o b y t y n á j e m n í ) , p o d l e p o č t u o b yv a t e l v d a n é o b c i a p o d l e počtu společně posuzovaných osob. Do nákladů na bydlení se z a p o č í t á v a j í v e š k e r é n á k l a d y v z n i k l é v s o u v i s l o s t i s b yd l e n í m . N e z a p o č í t a v a j í s e v š a k n a p ř . t e l e v i z n í a r o z h l a s o v é p o p l a t k y, náklady
spojené
s internetem,
telefonní
linkou,
kabelovou
t e l e v i z í . T yt o n á k l a d y n e s o u v i s í p ř í m o s b yd l e n í m . Náklady
na
b yd l e n í
tvoří
zpravidla
nájemné
složené
z vlastního nájmu za byt , záloh na vodné a stočné, záloh na teplo a na teplou užitkovou vodu, dále za odvoz komunálního odpadu, záloh
na
elektrickou
energii
a
plyn
uhrazené
v kalendářním
čtvrtletí, které je rozhodným obdobím pro nárok na dávku.
11
§28 ZStSocPod
23
N o r m a t i v n í n á k l a d y n a b y d l e n í 12 p r o r o k 2 0 1 4 v b yt e c h u ž í v a n ýc h n a z á k l a d ě n á j e m n í s m l o u v y: Počet osob v rodině podle §7 odst. 5)
M ě s í č n í n á k l a d y n a b y d l e n í p o d l e p o č t u o b yv a t e l o b c e v Kč
ZStSocPod PRAHA
Více než 100.000
50.000 – 99.999
10.000 – 49.999
Do 9.999
7711
6156
5873
5028
4809
Dvě
11081
8952
8566
7409
7110
Tři
15096
12312
11807
10294
9903
Č t yři a více
18899
15542
14932
13108
12636
Jedna
v d r u ž s t e v n í c h b yt e c h a b yt e c h v l a s t n í k ů : Počet osob v rodině podle §7 odst. 5)
M ě s í č n í n á k l a d y n a b y d l e n í p o d l e p o č t u o b yv a t e l o b c e v Kč
ZStSocPod PRAHA
Více než 100.000
50.000 – 99.999
10.000 – 49.999
do 9.999
Jedna
4448
4448
4448
4448
4448
Dvě
6644
6644
6644
6644
6644
Tři
9263
9263
9263
9263
9263
11792
11792
11792
11792
11792
Č t yři a více
12
Nařízení vlády č.440/2013 Sb.
24
Pohledem na předchozí dvě tabulky zjistíme, že je rozdíl mezi
normativními
náklady
na
bydlení
u
osob
b yd l í c í c h
v n á j e m n í c h b y t e c h a u o s o b b yd l í c í c h v d r u ž s t e v n í c h b yt e c h a b yt e c h v l a s t n í c h . T e n t o r o z d í l j e o d ů v o d ň o v á n t í m , ž e o s o b a k t e r á ž i j e v b yt ě n a z á k l a d ě n á j e m n í s m l o u v y m á o b d o b n é n á k l a d y na
byd l e n í
jako
vlastník
b yt u ,
nicméně
vlastník
bytu
dává
z a p ř i m ě ř e n ý z i s k o s o b ě b yt d o n á j m u . Z i s k j e t a k z a p o č í t á n u n á j e m n í c h b y t ů r o v n ě ž d o n á k l a d ů n a b yd l e n í . O t á z k o u z ů s t á v á , p r o č č á s t k y n o r m a t i v n í c h n á k l a d ů n a b yd l e n í j s o u t a k d i a m e t r á l n ě rozdílné
u
nájemních
byt ů
a
u
bytů
ve
vlastnictví
nezáleží
na lokalitě kde se byt nachází. Jsem přesvědčen, že zde není vůbec z o h l e d n ě n a k u p n í s í l a o b yv a t e l j e d n o t l i v ýc h r e g i o n ů , r e s p . c e n y j e d n o t l i v ýc h e n e r g i í a s l u ž e b , k t e r é v l a s t n í k m u s í r o v n ě ž v yd á v a t za
b yd l e n í .
Zcela
jistě
ceny j ednotlivých
položek za
služby
s p o j e n é s b yd l e n í m n e j s o u n a c e l é m ú z e m í s t a t i s t i c k y s t e j n é . P r o č j s o u n á k l a d y u r č e n y u b yt u u ž í v a n é v l a s t n í k e m v P r a z e a n a p ř . v Děčíně stejné, se tak z tabulky nedovíme. Jisté však je to, že t a k t o u r č e n é n o r m a t i v n í n á k l a d y n a b yd l e n í n e z o h l e d ň u j í s t a v , k t e r ý j e v e s k u t e č n o s t i n a ú z e m í r e p u b l i k y r o z d í l n ý. N á r o k n a v ýp l a t u p ř í s p ě v k u n a b yd l e n í z a n i k á p o k u d n e b yl uplatněn ve lhůtě 3 měsíců ode dne, za které dávka nebo její část n á l e ž í , n e b o ť s e j e d n á o o p a k o v a n ě v yp l á c e n o u d á v k u u v e d e n o u v
§54
odst.2
ZStSocPod.
Postačuje,
aby
se
uplatnil
nárok
n a v ýp l a t u p o d á n í m ž á d o s t i b yť z a j e d i n ý d e n v k a l e n d á ř n í m měsíci a dávka je přiznána ve stejné výši jako by se jednalo o celý k a l e n d á ř n í m ě s í c . 13 K v ýp l a t ě
této
dávky
dochází
do
konce
následujícího
kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém je přiznán nárok na tuto 13
§51 odst. 4 ZStSocPod
25
dávku, poté v následujícím měsíci na který s e dávka poskyt u j e. M ě s í č n í v ýš e d á v k y s e v yp o č í t á j a k o r o z d í l m e z i p r ů m ě r n ý m i m ě s í č n í m i n á k l a d y n a b yd l e n í a 3 0 % p r ů m ě r u m ě s í č n í c h p ř í j m ů r o d i n y . P o k u d j s o u p r ů m ě r n é n á k l a d y v r o z h o d n é m č t v r t l e t í v yš š í n e ž n o r m a t i v n í n á k l a d y u v e d e n é v t a b u l c e v ýš e , p a k s e p o č í t a j í ve v ýš i normativních nákladů. J estliže jsou průměrné měsíční příjmy rodiny v rozhodném čtvrtletí nižší než je měsíční životní minimum rodiny, pak se počítají průměrné měsíční příjmy ve v ýš i měsíčního životního minima pro rodinu. Rozhodným na
b yd l e n í
je
obdobím
kalendářní
pro
přiznání
čtvrtletí
nároku
na
příspěvek
předcházející kalendářnímu
čtvrtletí, na který se o dávku žádá. Dávka je přiznána zpravidla na období 1.7. – 30.6. následujícího kalendářního roku, kdy každé čtvrtletí musí oprávněná osoba dokládat své příjmy a příjmy společně
posuzovaných
osob
a
náklady
vzniklé
v souvislosti
s b yd l e n í m . V p r a x i s e t a k d o k l á d a j í p ř í j m y a n á k l a d y n a b yd l e n í za
2.čtvrtletí
pro
posouzení
nároku
na
3.čtvrtletí.
Určitým
p r o b l é m e m p r o p o s u z o v á n í n á k l a d ů n a b yd l e n í s e s t á v á v y ú č t o v á n í služeb
s p o j e n ýc h
s b yd l e n í m ,
kdy
při
v ys o k ý c h
nedoplatcích
p ř i v yú č t o v á n í m ů ž e d o j í t k s i t u a c i , k d y d í k y š p a t n ě n a s t a v e n ým z á l o h á m n a t yt o s l u ž b y d o j d e k p ř e k r o č e n í n o r m a t i v n í c h n á k l a d ů n a b yd l e n í , t e d y b e z n á r o k u n a u z n á n í j a k o n á k l a d ů n a b yd l e n í p r o p ř i z n á n í d á v k y v e v yš š í m í ř e . P a r a d o x n ě t a k m ů ž e d o c h á z e t k situacím, kdy osoba, která má nastaveny zálohy na stanovené maximum
normativně
u z n a t e l n ýc h
nákladů
na
b yd l e n í ,
získá
v s o u č t u m n o h e m v yš š í p ř í s p ě v e k v k a l e n d á ř n í m r o c e , n e ž o s o b a , k t e r á m á n a s t a v e n é n í z k é z á l o h y a v ys o k ý d o p l a t e k n a d a n é službě.
26
P o d l e m é h o n á z o r u b y m ě l y b ýt s t a n o v e n y l i m i t y p r o z á l o h y n a s l u ž b y v e v ýš i , k t e r é b y o d p o v í d a l y o d h a d u r o č n í s p o t ř e b y podle
předešlého
období
tak,
aby
právě
k těmto
situacím
docházelo minimálně. Rozdíl by s e mohl pohybovat například v rozmezí
20%
oproti
průměrnému
stavu.
V odůvodněnýc h
případech, např. při zakoupení přímotopů, by se pak individuálně p o s u z o v a l n á r o k p ř i n a v ýš e n í z á l o h n a s l u ž b y. Také zde
u
této
dávky je
prostor
pro její zneužívání.
Vzhledem k tomu, že ZStSocPod stanoví jako podmínku hlášení t r v a l é h o p o b yt u o s o b v b yt ě , p o s t a č í k t o m u , a b y o s o b a n e b yl a posuzována na
jinou
společně adresu
s oprávněnou
trvalého
pobyt u.
osobou,
aby
Faktický
se
stav
přehlásila není
totiž
pro přiznání nároku na dávku rozhodující. Rozhodným je zde úřední záznam z evidence obyvatel. Tím , ž e se osoba odhlásí na jinou adresu, se sníží oprávněné osobě, která je v bytě hlášena k t r v a l é m u p o b yt u , p ř í j e m r o z h o d n ý p r o p ř i n á n í d á v k y, a v š a k náklady na
b yd l e n í
této
oprávněné
osobě
zůstanou
zpravidla
v e s t e j n é v ýš i . D a l š í m p r o s t o r e m p r o z n e u ž í v á n í p ř í s p ě v k u n a b yd l e n í j s o u p r á v e m k r i t i z o v a n é u b yt o v n y . u b yt o v a n é
nezřídka
V těchto zařízeních jsou osoby
v hygienicky
nevyhovujících
prostorách
z a n e p ř i m ě ř e n é n á j e m n é . N e z ř í d k a s e s t á v á , ž e n a j i ž z m í n ě n ýc h 20 m2 žije 6 a více osob. Je zvláštní, že stavební technické n o r m y 14 u k l á d a j í n e j m e n š í p l o c h u m í s t n o s t i p r o o b ýv á n í 1 o s o b o u v e v ýš i 8 m 2 , p ř i č e m ž s e n i k d o n e p o z a s t a v u j e n a d t í m , j a k j e m o ž n é ž e n a p l o š e o d p o v í d a j í c í o b ýv á n í 2 o s o b a m i j i c h ž i j e 6 a všechny
t yt o
osoby
čerpají
příspěvek
na
bydlení.
V těchto
případech by úřad měl dávku odejmout pokud ji už přiznal anebo 14
§44 odst. 1 vyhlášky 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
27
vůbec nárok na ni nepřiznat. V praxi se tak bohužel příliš často neděje. P ř í s p ě v e k n a b yd l e n í m á j e š t ě j e d n o s p e c i f i k u m . N a r o z d í l o d j i n ýc h d á v e k o p ě t o v n ě v yp l á c e n ý c h j e o m e z e n č a s o v o u d o b o u pobírání. Oprávněná osoba ji může čerpat maximálně po dobu 8 4 k a l e n d á ř n í c h m ě s í c ů v p r ů b ě h u 1 0 l e t . 15 T a t o d e s e t i l e t á d o b a počala běžet dne 1.1.2012, kdy novelizovaná úprava vstoupila v účinnost. Před tím totiž žádná doba stanovena nebyl a a tudíž nemohla ani běžet. V yjímku tvoří pouze domácnosti, které jsou s l o ž e n y v ýl u č n ě z o s o b s t a r š í c h 7 0 l e t , d á l e p o k u d b yl b y t u p r a v e n z a pomoci příspěvku poskytnutého osobě
užívající tento byt
n a j e h o ú p r a v u 16, n e b o s e j e d n á o b yt z v l á š t n í h o u r č e n í p o k u d j e u ž í v á n o s o b o u j e j í ž z d r a v o t n í s t a v z v l á š t n í ú p r a v u v yž a d u j e . T a t o úprava má však jeden nedostatek pro případ, že manželé jsou oba oprávněni z této dávky. Pokud tedy čerpá pouze jeden z manželů po
dobu
84
ZStSocPod
měsíců
mělo
postačovat,
by
aby
podle
od
ustanovení
85.měsíce
pro
§27a
odst.1
změnu
žádal
o přiznání nároku na dávku druhý z manželů, protože se změní osoba
oprávněného,
oprávněná
osoba
na
společně
osobu
který
dávku
pobírající
před
příspěvek
posuzovanou
a
tím
nečerpal.
na
b yd l e n í
původní
osoba
Původní se
změní
společně
posuzovaná se stane oprávněnou osobou. Nic na tom nemění ani ta skutečnost, že se jedná
o m a n ž e l e s e s p o l e č n ý m n á j m e m k b yt u ,
tak jak je uvedeno v §24 odst. 2 ZStSocPod. Podle mého názoru by se uvedené ustanovení mělo novelizovat tak, aby se doby pobírání příspěvku
na
b yd l e n í
manžely
po
dobu
manželství
vzájemně
započítávaly do celkové doby 84 měsíců pro nárok. Stejný okruh 15
§27a ZStSocPod
16
Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
28
s p o l e č n ě p o s u z o v a n ý c h o s o b m ů ž e o b d o b n ě u p l a t n i t v ýš e p o p s a n ý p o s t u p j a k o m e z i m a n ž e l y. T a k é v t o m t o p ř í p a d ě b y s e m ě l y d o b y pobírání příspěvku na bydlení vzájemně započít ávat .
2.4. Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek slouží rodinám k překlenutí období spojeného s narozením dítěte a v období následujícím, nejdéle však po dobu 4 let. Jako jediná dávka státní sociální podpory je omezena celkovou částkou za dobu čerpání. Rodičovský příspěvek j e d á v k o u n e t e s t o v a n o u , j e l i k o ž n e n í z á v i s l á n a v ýš i p ř í j m ů oprávněné osoby. Nárok
rodičovský
příspěvek
má
osoba
r o d i č e 17,
která
celodenně po celý kalendářní měsíc osobně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, nejdéle však do 4 let věku tohoto d í t ě t e , p ř i č e m ž j e p r á v ě o m e z e n a c e l k o v ě v yp l a c e n o u č á s t k o u 220.000
Kč.
Pro
stanovení
v ýš e
rodičovského
příspěvku
je
r o z h o d u j í c í v ýš e d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u p r o s t a n o v e n í peněžité
pomoci
v mateřství
nebo
nemocenského
v souvislosti
s porodem nebo převzetím dítěte podle ZNemPoj, ke dni narození. O z p ů s o b u v ýp o č t u d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u j e p o j e d n á n o v p ř e d c h o z í k a p i t o l e t ýk a j í c í s e d á v e k n e m o c e n s k é h o p o j i š t ě n í . J e s t l i ž e r o d i č m á 7 0 % 3 0 n á s o b k u d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u v e v ýš i v y š š í n e ž 7 . 6 0 0 K č m ů ž e s i z v o l i t m ě s í č n í v ýš i r o d i č o v s k é h o p ř í s p ě v k u v e v ýš i n e p ř e k r a č u j í c í z m í n ě n ýc h 7 0 % 3 0 n á s o b k u d e n n í h o v ym ě ř o v a c í h o z á k l a d u . T a t o č á s t k a j e j e š t ě omezená maximální možnou částkou 11.600 Kč.
17
§31 odst. 2 ZStSocPod
29
P o k u d z m í n ě n ýc h 7 0 % n e d o s a h u j e č á s t k y 7 . 6 0 0 K č , p o t o m s i r o d i č m ů ž e v o l i t v ýš i r o d i č o v s k é h o p ř í s p ě v k u p o u z e d o t é t o č á s t k y. P o k u d n e l z e v ů b e c s t a n o v i t d e n n í v ym ě ř o v a c í z á k l a d , p a k s e d o 9 m ě s í c e v ě k u d í t ě t e v yp l á c í v e v ýš i 7 . 6 0 0 K č a p o u p l yn u t í této doby 3.800 Kč nejdéle však do 4 let věku dítěte. V p ř í p a d ě , ž e p ř i s e č t e n í v š e c h d o s u d v y p l a c e n ýc h č á s t e k v z t a h u j í c í c h s e k e s t e j n é m u d í t ě t i z b ýv á d o č á s t k y 2 2 0 . 0 0 0 K č d o p l a t i t n i ž š í č á s t k a n e ž s e v yp l á c e l a m ě s í č n ě , v yp l a t í s e t a t o částka. Nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o toto dítě v yp l a c e n í m p o s l e d n í č á s t k y z a n i k á . Rodiče mohou pobírat tento příspěvek i střídavě, musí se v š a k d o h o d n o u t a o h l á s i t t yt o z m ě n y p ř í s l u š n é p o b o č c e Ú ř a d u práce ČR, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. Příspěvek náleží vždy jen jednou. Rodiče musí splnit podmínku osobní celodenní péče o dítě po
celý
kalendářní
měsíc.
Tato
podmínka
je
považovaná
za splněnou vždy v měsíci, kdy se dítě narodilo. Dále je splněna v měsíci, kdy rodič měl po část měsíce nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem, a v měsíci, kdy oprávněná osoba převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Podmínka celodenní osobní péče o dítě po celý kalendářní měsíc je splněna také, pokud dítě v měsíci dosáhlo 4 let věku, pokud náleží rodičovský příspěvek, dále v měsíci, kdy dítě nebo rodič zemřeli, a v měsíci kdy rodič převzal vlastní dítě zpět do péče rozhodnutím příslušného orgánu. Rodičovský příspěvek náleží také v měsíci kdy má jeden z rodičů nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské
30
v souvislosti s porodem , a to v e v ýši rozdílu mezi těmito dávkami, pokud je rodičovský příspěvek vyšší. Podmínka
osobní
celodenní
péče
o
dítě
se
považuje
z a s p l n ě n o u t a k é t e h d y, j e s t l i ž e d í t ě m l a d š í 2 l e t n a v š t ě v u j e j e s l e , mateřskou školu nebo obdobné zařízení po dobu nepřevyšující 46
hodin
v kalendářním
měsíci.
Je
také
splněna
pokud
dítě
navštěvuje pravidelně mateřskou školu nebo rehabilitační zařízení v r o z s a h u n e p ř e v yš u j í c í m 4 h o d i n y d e n n ě . D a l š í s p l n ě n í p o d m í n k y celodenní
osobní
péče
o
dítě
jsou
stanoveny
v
§31
odst.3
ZStSocPod. Vzhledem
k tomu,
že
se
jedná
o
dávku
opakovaně
v yp l á c e n o u , u v e d e n o u v § 5 4 o d s t . 2 Z S t S o c P o d , n á r o k n a v ýp l a t u r o d i č o v s k é h o p ř í s p ě v k u z a n i k á p o k u d n e b yl u p l a t n ě n v e l h ů t ě 3 měsíců od doby, k d y na dávku nebo její část nárok vznikl.
2.5. Pohřebné Dávka
státní
sociální
podpory
pohřebné
je
dávkou
nepojistnou, u které se nezkoumají příjmy a majetek oprávněné osoby. Primárním účelem je přispět rodině na náklady spojené s v yp r a v e n í m p o h ř b u . Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb dítěti, k t e r é b yl o n e z a o p a t ř e n é k e d n i ú m r t í , n e b o o s o b a , k t e r á v yp r a v i l a p o h ř e b r o d i č i n e z a o p a t ř e n é h o d í t ě t e . 18 P o d l e o b e c n ýc h u s t a n o v e n í Z S t S o c P o d p l a t í i z d e , ž e o p r á v n ě n o u m ů ž e b ýt p o u z e f y z i c k á osoba
s občanstvím
České
r e p u b l i k y,
která
má
trvalý
pobyt
n a j e j í m ú z e m í , n e b o j d e - l i o c i z i n c e s t r v a l ým p o b yt e m n a ú z e m í České 18
r e p u b l i k y.
Navíc
oprávněná
osoba
s občanstvím
České
§47 ZStSocPod
31
r e p u b l i k y a n e b o c i z i n e c s t r v a l ým p o b yt e m n a j e j í m ú z e m í m u s í rovněž
splňovat
podmínku
b yd l i š t ě
na
jejím
území.
Okruh
oprávněných osob je tak zúžen. P o h ř e b m u s í b ýt v y p r a v e n b u ď n e z a o p a t ř e n é m u d í t ě t i n e b o rodiči
nezaopatřeného
dítěte.
Další
podmínkou
pro
nárok
n a p o h ř e b n é j e , ž e k e d n i ú m r t í m ě l y t yt o z e m ř e l é o s o b y t r v a l ý p o b yt n a ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y, b y d l i š t ě t ě c h t o o s o b n a j e j í m ú z e m í s e u n i c h n e v yž a d u j e . P o h ř e b n é n á l e ž í i v p ř í p a d ě k d y s e dítě
narodí
mrtvé.
V tomto
případě
se
však
nezjišťuje
zda
o p r á v n ě n á o s o b a m á t r v a l ý p o b yt a b yd l i š t ě n a ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y. Jedná
se
o
dávku
jednorázově
v yp l á c e n o u
uvedenou
v §54 odst. 3 ZStSocPod. Nárok je nutné uplatnit podáním žádosti v e l h ů t ě 1 r o k u o d r o z h o d n é h o d n e , k t e r ým j e d e n p o h ř b e n í 19, neboť tímto dnem vzniká nárok na pohřebné. Neuplatněním nároku v této lhůtě nárok na pohřebné zaniká. V ýš e pohřebného činí 5.000 Kč. K v ýp l a t ě
pohřebného
dochází
do
konce
následujícího
kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém je přiznán nárok na tuto dávku, a to osobě, která pohřeb vypravila a uplatnila nárok na pohřebné jako první.
3 . Pomoc v hmotné nouzi Ze
s ystému
státní
sociální
podpory
b yl a
k 1.1.2007
v yč l e n ě n a p o m o c v h m o t n é n o u z i . J e d n á s e o p o m ě r n ě m l a d ý sub s ystém, který
19
na rozdíl od státní sociální podpory disponuje
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
32
m n o h e m v yš š í m í r o u s p r á v n í h o u v á ž e n í p ř i r o z h o d o v á n í o n á r o k u , v ýš i a v ý p l a t ě j e d n o t l i v ýc h d á v e k . D a l š í m r o z d í l e m o p r o t i s ys t é m u státní sociální podpory je, že se zde zkoumá majetek oprávněné o s o b y a s p o l e č n ě s n í p o s u z o v a n ý c h o s o b , z d a j e m o ž n é h o v yu ž í t ke z v ýšení příjmů a také v posouzení, zda osoba oprávněná je či není v hmotné nouzi. Rovněž se zkoumá u některých osob, zda mají možnost si vlastním přičiněním z v ýš i t příjem vlastní prací n e b o p r o d e j e m m a j e t k u , p ř í p a d n ě j e h o j i n ým v yu ž i t í m . V e š k e r é rozhodování o tom, zda osoba je či není v hmotné nouzi se odvíjí o d v ýp o č t u ž i v o t n í h o a e x i s t e n č n í h o m i n i m a . Z p ů s o b v ý p o č t u j e popsán v následující podkapitole 3.1. P o m o c v h m o t n é n o u z i s e p o s k y t u j e o k r u h u o s o b , k t e r ým hrozí
sociální
vyloučení
ze
společnosti
zejména
z důvodu
n e d o s t a t k u m a j e t k u , n í z k ýc h p ř í j m ů n e b o j e j i c h n e e x i s t e n c í , a v neposlední
řadě
také
uplatnění
trhu
práce.
na
s n e z a o p a t ř e n ým i
bez
dětmi,
možnosti
Poskytuje ale
také
zajištění
se
tedy
ostatním
prácovního
nejen
rodinám
rodinám
a
jednotlivcům, kteří splňují zákonné podmínky pro přiznání těchto dávek. Také v tomto případě jsou rodiny s nezaopatřenými dětmi chráněny.
3 . 1 . Ži v o t n í a e x i s t e n č n í m i n i m u m Každá
fyzická
osoba
žijící
samostatně
nebo
společně
s j i n ým i o s o b a m i p o t ř e b u j e k ž i v o t u m i n i m á l n í z d r o j p e n ě ž n í c h prostředků. Tento zdroj je označován jako hranice peněžních p ř í j m ů v n e z b yt n ě n u t n é m r o z s a h u p o t ř e b n ý p r o ž i v o t , j i n a k t é ž j a k o ž i v o t n í m i n i m u m , k t e r é s l o u ž í k z a j i š t ě n í v ýž i v y a d a l š í c h základních osobních potřeb jak jednotlivce, tak osob společně ž i j í c í c h . M e z i t yt o o s o b n í p o t ř e b y p a t ř í p o c h o p i t e l n ě z a j i š t ě n í
33
b yd l e n í ,
ošacení,
hygieny
a
s travy.
Oproti
tomu
existenční
minimum představuje nejnižší možnou hranici stanovených příjmů, p ř i k t e r é b y m ě l a b ýt o s o b a s c h o p n a s i z a j i s t i t n e j z á k l a d n ě j š í osobní potřeby k přežití. Hranice životního a existenčního minima je stanovena ZŽivMin, kdy vláda má zákonné zmocnění tuto hranici
při
splnění
zákonných
n a ř í z e n í m . 20 V s o u č a s n é
době
je
podmínek stanoveno
z v yš o v a t životní
svým
minimum
s a m o s t a t n ě ž i j í c í o s o b y v e v ýš i 3 . 4 1 0 K č . P o k u d s p o l e č n ě ž i j e více osob, pak pro první posuzovanou osobu je tato hranice v e v ýš i 3 . 1 4 0 K č , d á l e p r o d r u h o u a d a l š í o s o b u v p o ř a d í j e j e j í v ýš e o d s t u p ň o v á n a p o d l e v ě k u a n e z a o p a t ř e n o s t i 21. T yt o č á s t k y s e u všech společně žijících osob sčítají. Oproti tomu hranice existenčního minima je nižší a to v e v ýš i 2 . 2 0 0 K č n a o s o b u b e z r o z d í l u , z d a s p o l e č n ě o s o b y ž i j í č i nikoli. V ýpočet existenčního minima společně žijících osob je i zde
stanoven
jako
součet
jejich
existenčních
minim.
U existenčního minima je však stanoveno, že nesmí být použito u nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu a osoby invalidní ve třetím stupni invalidity a u osoby staší 68 let. Nezaopatřené děti jsou více chráněny pouze v případech kdy je jejich
životní
minimum
v yš š í
než
minimum
existenční,
tedy
u n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í , k t e r é d o v r š i l y v ě k u 1 5 l e t . D o m n í v á m s e , ž e b y m ě l o b ýt u s t a n o v e n o , ž e e x i s t e n č n í m i n i m u m n e l z e u v ýš e j m e n o v a n ýc h o s o b p o u ž í t , p o k u d t o n e n í p r o p o s u z o v a n o u o s o b u v ýh o d n ě j š í . T í m b y s e o d s t r a n i l p ř í p a d , k d y e x i s t e n č n í m i n i m u m j e p a r a d o x n ě v yš š í n e ž ž i v o t n í m i n i m u m n e z a o p a t ř e n é h o d í t ě t e ve věku do 15 let při společném posuzování s jinou osobou, 20
§9 ZŽivMin
21
§ 2, §3 ZŽivMin
34
se kterou nezaopatřené dítě žije. Nicméně z důvodu, že existenční m i n i m u m n e l z e p o u ž í t u n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í , s e u ž í v á č á s t k a životního minima, která je nižší. Hranice životního minima jednotlivce nebo osob společně p o s u z o v a n ýc h
je
základem
pro
většinu
oblastí
sociálního
zabezpečení, zejména pro nárok na dávky státní sociální podpory (přídavek
na
dítě,
porodné),
dále
se
používá
jako
hranice
p r o v ý p o č e t m i n i m á l n í c h p ř í j m ů ( p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í ) , d á l e pro nárok v oblasti dávek hmotné nouz e (příspěvek na živobyt í , d o p l a t e k n a b yd l e n í , m i m o ř á d n á o k a m ž i t á p o m o c ) . B l í ž e o t ě c h t o d á v k á c h p o j e d n á v á m v j e d n o t l i v ýc h p o d k a p i t o l á c h .
3.2. Dávky hmotné nouze Okruh
osob,
k t e r ým
se
dávky
hmotné
nouze
mohou
poskytovat je uveden v §5 ZPHmN. Jedná se o osoby, které jsou na území ČR hlášeny k trvalému pobytu nebo na jejím území má t r v a l ý p o b y t p o d l e z á k o n a č . 3 2 6 / 1 9 9 9 S b , o p o b yt u c i z i n c ů n a ú z e m í Č R . D á l e s e j e d n á o o s o b y , k t e r ým b yl u d ě l e n a z yl n e b o doplňková ochrana podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Další osobami jsou cizinci bez trvalého pobytu na území ČR, pokud jim to zaručuje mezinárodní smlouva, dále cizinci, kteří jsou držiteli p o v o l e n í k t r v a l é m u p o b yt u s p o s t a v e n í m d l o u h o d o b ě p o b ý v a j í c í h o rezidenta Evropského společenství na území jiného členského s t á t u E v r o p s k é u n i e , a j e h o r o d i n n ý p ř í s l u š n í k , p o k u d j i m b yl o v yd á n o p o v o l e n í k d l o u h o d o b é m u p o b yt u
na území ČR.
Dále
do okruhu oprávněných osob patří občan členského státu Evropské unie a jeho rodinný příslušník, pokud jsou hlášeni na území ČR k p o b yt u p o d l e z á k o n a 3 2 6 / 1 9 9 9 S b . p o d o b u d e l š í n e ž 3 m ě s í c e .
35
P o d m í n k o u u v ýš e u v e d e n ý c h o s o b j e , ž e m a j í b yd l i š t ě n a ú z e m í Č R . O s o b a m á n a ú z e m í Č R b yd l i š t ě n a p ř . p o k u d s e z d e t r v a l e d l o u h o d o b ě z d r ž u j e , v yk o n á v á z d e v ýd ě l e č n o u č i n n o s t , ž i j e s rodinou,
plní
připravuje
na
povinnou budoucí
školní
docházku
povolání.
Nicméně
nebo
se
jedná
soustavně se
pouze
o d e m o n s t r a t i v n í v ý č e t . I z a j i n ýc h v ýz n a m n ýc h d ů v o d ů , z á j m ů a aktivit,
které
jsou
důležité
k
určení
a
doložení
vzájemné
souvislosti sepjetí této osoby s ČR, lze tuto osobu považovat, že má na území ČR bydliště.
3.2.1. Příspěvek na živobytí Jedná se o dávku hmotné nouze, na kterou má nárok osoba, která se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem s ní společně
posuzovaných
osob
nedosahuje
částky
živobytí
p o s u z o v a n ýc h o s o b . Č á s t k a ž i v o b y t í o s o b y j e s t a n o v e n a v e v ý š i životního
minima
u
o s o b y,
která
je
nezaopatřeným
dítětem,
u o s t a t n í c h o s o b p a k v e v ýš i e x i s t e n č n í h o m i n i m a . U t ě c h t o o s o b dochází navíc k testování, zda
si mohou s v ým přičiněním z v ýšit
p ř í j m y v yu ž i t í m m a j e t k u , d á l e
uplatněním nároků a pohledávek a
k určení
z v ýš e n í
částky
ž i v o b yt í
osoby
z důvodu
dietního
s t r a v o v á n í 22. Z v l á š t n í m z p ů s o b e m s e p a k t e s t u j e m o ž n o s t v yu ž i t í majetku nezaopatřeného dítěte ve prospěch společně posuzovaných o s o b . K e z v ýš e n í č á s t k y ž i v o b yt í o s o b y o j e d n u p o l o v i n u r o z d í l u mezi
životním
minimem
a
existenčním
minimem
dojde
v případech, kdy osoba majetek nemá, nebo jej sice má, ale nelze jej použít ke zvýšení příjmů anebo jej má a příjem si tímto z p ů s o b e m z v yš u j e . K n a v ýš e n í č á s t k y ž i v o b y t í
osoby o
další
p o l o v i n u r o z d í l u d o j d e , p o k u d n e m á n á r o k y a n i p o h l e d á v k y, a n e b o 22
Vyhláška MPSV č. 389/2011 Sb.
36
je má a řádně je všechny uplatnila. Pokud úřad dojde k závěru, že n ě k t e r á z t ě c h t o p o d m í n e k k e z v ýš e n í č á s t k y ž i v o b y t í u o s o b y n e n í s p l n ě n a , p a k s e n a t u t o o s o b u h l e d í p o u p l yn u t í 3 m ě s í c ů j a k o na osobu, která není v hmotné nouzi. Nezaopatřené
děti,
osoby
pobírající
peněžité
dávky
nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, osoby pobírající rodičovský příspěvek po dobu jeho pobírání, osoby osobně pečující o nezaopatřené dítě ve věku do 10 let závislé alespoň v I.stupni na pomoci jiné osoby, j i n ým
osobám
v případech,
kdy
by
jsou chráněny oproti
jinak
podle
zákona
b yl y
považovány z a osoby, které nejsou v hmotné nouzi. Nicméně ZPHmN může stanovit, že k této ochraně se nepřihlíží, že se na osobu hledí jako na osobu, která není v hmotné nouzi. Rozhodný příjem pro nárok na dávku příspěvek na živobytí činí součet všech příjmů společně posuzovaných osob. Pokud tento p ř í j e m n e p ř e v yš u j e č á s t k u ž i v o b y t í o s o b s p o l e č n ě p o s u z o v a n ý c h , p a k j e n á r o k n a d á v k u s t a n o v e n v e v ýš i r o z d í l u m e z i t ě m i t o č á s t k a m i . M i n i m á l n í v ýš e d á v k y č i n í 5 0 , - K č . D á v k a s e v yp l á c í měsíčně v kalendářním měsíci, za který s e poskytuje. Vyplácí se v č e s k é m ě n ě , m ů ž e v š a k b ýt p o s k y t n u t a v e f o r m ě p o u k á z e k k odběru zboží a služeb, je- li zřejmé, že tato forma výplaty je pro
osobu
příjemce
vhodnější
z důvodu
její
neschopnosti
h o s p o d a ř i t s e s v ě ř e n ým i p e n ě z i a v y u ž í t j e k ú č e l u , k e k t e r ým j e d á v k a u r č e n a . T e n t o z p ů s o b v ý p l a t y d á v k y z a č a l b ýt v yu ž í v á n v Ústí nad Labem, ale následně se od něj opět upustilo. Od října 2014 je však znovu postupně zaváděn. N á r o k n a v yp l a c e n í p ř í s p ě v k u n a ž i v o b y t í z a n i k á u p l yn u t í m 3 let ode dne, za které dávka nebo její část náležela.
37
3 . 2 . 2 . Do p l a t e k n a b y d l e n í Doplatek
na
b yd l e n í
je
určen
osobám
v
nájmu
nebo
v l a s t n í k ů m b yt u , k t e r ý u ž í v a j í , k t e r ý m p o ú h r a d ě o d ů v o d n ě n ý c h n á k l a d ů s n í ž e n ý c h o v y p l a c e n ý p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í n e z b ý v a j í p ř í j m y z v ýš e n é o v yp l a c e n ý p ř í s p ě v e k n a ž i v o b yt í v e v ý š i a l e s p o ň v e v ýš i č á s t k y ž i v o b y t í s p o l e č n ě p o s u z o v a n ý c h o s o b , p ř í p a d n ě jednotlivce. V ý š e d á v k y d o p l a t k u n a b yd l e n í č i n í z a k a l e n d á ř n í m ě s í c r o z d í l m e z i č á s t k o u o d ů v o d n ě n ý c h n á k l a d ů n a b yd l e n í v d a n é m k a l e n d á ř n í m m ě s í c i , s n í ž e n o u o v yp l a c e n ý p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í v yp l a c e n ý
v měsíci
bezprostředně
předcházejícímu
aktuálnímu
kalendářnímu měsíci a částkou, o kterou příjem osoby nebo osob s p o l e č n ě p o s u z o v a n ý c h z v ýš e n ý o v y p l a c e n ý p ř í s p ě v e k n a ž i v o b yt í převyšuje
částku
živobyt í
jednotlivce
nebo
osob
společně
p o s u z o v a n ýc h . Z p ů s o b v ýp l a t y j e o b d o b n ý j a k o u p ř í s p ě v k u n a ž i v o b y t í . Minimální výše dávky je i zde 50,- Kč. N á r o k n a v yp l a c e n í d o p l a t k u n a b yd l e n í z a n i k á u p l y n u t í m 3 let ode dne, za které dávka nebo její část náležela. D o p l a t e k n a b yd l e n í m á , s t e j n ě j a k o p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í , časové omezení pobírání. Náleží nejdéle po dobu 84 měsíců v odbdobí posledních 10 let před kalendářním měsícem, na který se o dávku žádá. Toto období se však počítá nejdříve od 1.1.2012, kdy vstoupila v účinnost novela upravující právě dobu, po kterou tato dávka náleží.
38
3 . 2 . 3 . Mi mo ř á d n á o k a m ž i t á p o m o c Tato dávka je určená i osobám, které se jinak nenacházejí v hmotné nouzi, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, sociálním a m a j e t k o v ým p o m ě r ů m j i m h r o z í v á ž n á ú j m a n a z d r a v í , d á l e pokud tuto osobu postihne mimořádná událost (zejména živelné p o h r o m y) ,
a
její
celkové
sociální
a
majetkové
poměry
ji
neumožňují tuto nepříznivou situaci překonat vlastními silami, a osoby
uvedené
v
§2
odst.6
ZPHmN
pokud
jsou
považované
za osoby v hmotné nouzi. Pro účely dávky mimořádné okamžité pomoci se posuzuje tato osoba samostatně, avšak v případě živelné pohromy se dávka může přiznat pouze jedné z těchto osob, které jsou společně posuzované. V ýše mimořádné okamžité pomoci u osoby, které hrozí vážná ú j m a n a z d r a v í , s e s t a n o v í d o v ýš e e x i s t e n č n í h o m i n i m a o s o b y a u nezaopatřeného dítěte pak do částky životního minima. U
osoby
postižené
živelnou
pohromou
činí
v ýš e
dávky
s p ř i h l é d n u t í m k c e l k o v ým m a j e t k o v ý m p o m ě r ů m a c e l k o v é s i t u a c i osoby až patnáctinásobek částky životního minima jednotlivce. Na
rozdíl
od
ostatních
osob
mohou
mít
rodiny
s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i n á r o k n a ú h r a d u n á k l a d ů s p o j e n ý c h s e v z d ě l á v á n í m n e b o z a j m o v o u č i n n o s t í s v ý c h n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í , nebo
n e z b yt n ý c h
činností
souvisejících
se
sociálně-právní
o c h r a n o u d ě t í . 23 T y t o n á k l a d y m u s e j í b ýt v š a k o d ů v o d n i t e l n é . Zcela jistě jako odůvodněné náklady lze přiznat náklady spojené s pořízením školních potřeb, jako jsou učebnice, psací potřeby, dopravné,
sportovní
činností
apod.
23
p o m ů c k y,
V ýše
poplatky
přiznané
spojené
okamžité
se
zájmovou
pomoci
nesmí
§2 odst. 5 písm c) ZPHmN
39
v kalendářním roce v součtu přesáhnout desetinásobek životního minima stanoveného pro jednotlivce. U o s t a t n í c h o s o b , k t e r ý m m ů ž e b ýt d á v k a p o s k y t n u t a n e n í r o z d í l u v e v ýš i p o s k y t o v a n é d á v k y. M a x i m á l n í p o s k y t n u t á č á s t k a se odvíjí pouze od životního minima osoby jednotlivce nebo o d č á s t k y j e d n o r á z o v é h o v ýd a j e p o d l e § 2 o d s t . 5 ) p í s m . a ) Z P H m N . Pokud je osoba v hmotné nouzi písm.b)
ZPHmN,
kalendářního
roku
pak činí
v ýš e až
posuzována
součtu
dávek
desetinásobek
podle §2
odst.5
v rámci
jednoho
životního
minima
jednotlivce. V případě, že je osoba považována za osobu v hmotné nouzi podle §2 odst.6 ZPHmN, lze dávku v e v ýši až 1.000 Kč poskytovat opakovaně i v jednom kalendářním měsíci, avšak v rámci jednoho k a l e n d á ř n í h o m ě s í c e n e s m í c e l k o v á v ýš e p ř e k r o č i t č t yř n á s o b e k životního minima jednotlivce. N á r o k n a v yp l a c e n í m i m o ř á d n é o k a m ž i t é p o m o c i z a n i k á u p l ynutím 3 let od e dne, za které dávka nebo její část náležela.
4 . Pomoc rodinám vykonávající pěs tounskou péči Do 31.12.2012 příslušely d á v k y pěstounské péče do s ystému s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y , j a k b yl o u v e d e n o v h l a v ě s e d m é – d á v k y pěstounské péče ZStSocPod účinného k 31.12.2012. S účinností od
1.1.2013
b yl a
pěstounská
péče
zákonem
č.
401/2012
Sb.
zařazena do oblasti sociálně-právní ochrany dětí podle ZSPOD, č á s t p á t á – p ě s t o u n s k á p é č e . U d á v e k p ě s t o u n s k é p é č e , u k t e r ýc h b yl o z a p o č a t o ř í z e n í d o 3 1 . 1 2 . 2 0 1 2 , s e v š a k i n a d á l e p o s t u p o v a l o podle ustanovení ZStSocPod i po 1.1.2013.
40
Pěstounskou
péčí
se
dítěti
zajištuje
žití
v náhradním
r o d i n n é m p r o s t ř e d í , o k t e r é p ř i š l o n e b o h o v ů b e c n e m ě l o . V ýc h o v u dětí mohou tak převzít fyz i c k é osoby, které ustanoví soud s v ým r o z h o d n u t í m j a k o p o r u č n í k y n e b o p ě s t o u n y, p ř í p a d n ě o p a t r o v n í k y dětí. Umisťování dětí do pěstounských rodin se jeví jako lepší řešení, než jejich umisťování do ústavů. Proto stát svým i předpisy podporuje pěstounskou péči. Přednost má vždy poručník označený rodiči dítěte, dále poručník, který se hledá nejprve z řad širší rodiny tak, aby dítě b yl o v p r o s t ř e d í c o n e j b l i ž š í m p ů v o d n í r o d i n ě . T e p r v e p o t é c o nelze takto poručníka dítěti ustanovit, ustanovuje se poručník z ř a d j i n ýc h f y z i c k ý c h o s o b . 24 Poručník
má
všechna
práva
a
povinnosti
jako
rodič,
s v yj í m k o u v yž i v o v a c í p o v i n n o s t i . V y j í m e č n ě m ů ž e s o u d v ym e z i t v z á j e m n á p r á v a a p o v i n n o s t i j i n a k . P o r u č n í k e m m ů ž e b ýt p l n ě svéprávná
osoba,
která
je
schopna
řádně
v yk o n á v a t
funkci
poručníka a svým způsobem života to zaručuje. Zájmy poručníka však
nesmí
b ýt
v rozporu
se zájmy dítěte. Pro
účely dávek
pěstounské péče má poručník nárok na zabezpečení ve formě d á v e k p ě s t o u n s k é p é č e v e s t e j n é m r o z s a h u j a k o p ě s t o u n . 25 P ě s t o u n e m j e f yz i c k á o s o b a , k t e r á d í t ě p ř e b í r á d o p ě s t o u n s k é péče, za účelem osobní péče o dítě. Na rozdíl od poručníka však rozhoduje
o
záležitostech
svěřeného
dítěte
pouze
v běžných
záležitostech, a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho
jmění.
O
podstatných
24
§931 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
25
§939 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
záležitostech
má
však
povinnost
41
informovat rodiče dítěte. Jiná práva a povinnosti pěstouna může stanovit svým rozhodnutím pouze soud. Pěstounskou péčí se rozumí péče o dítě poskytovaná osobou pečující o dítě nebo skutečnost, že se jedná o fyzickou osobu vedenou v evidenci. Osobou pečující o dítě (dále jen „osoba pečující“) je tak pěstoun, a po dosažení zletilosti dítěte pěstoun nebo poručník dokud má dítě nárok na úhradu potřeb dítěte, dále poručník za podmínky osobní péče o dítě, dále osoba, které je dítě svěřeno do péče před rozhodnutím soudu o svěření do pěstounské péče za podmínky existence péče o dítě a zájmu této osoby stát se jeho pěstounem. Další osobou,která je takto posuzována, je osoba, k t e r á m á d í t ě v o s o b n í p é č i , k n ě m u ž n e m á v yž i v o v a c í p o v i n n o s t , a to po dobu soudního řízení o ustanovení této osoby poručníkem n e b o p ě s t o u n e m . V š e c h n y t yt o o s o b y m a j í n á r o k n a p o s k y t n u t í dávek
pěstounské
péče
za
předpokladu
splnění
zákonných
podmínek. Stát tímto upřednostňuje umístění dětí do náhradní rodinné
péče
namísto
umístění
do
péče
ústavní.
O
dávkách
pěstounské péče pojednávám v následujících podkapitolách.
4 . 1 . D á v k y p ě s t o u n s ké p é č e 4.1.1. Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět pečující o s o b ě n a z v ýš e n é n á k l a d y s p o j e n é s p ř e v z e t í m d í t ě t e d o p é č e . Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která
dítě
převzala
do
pěstounské
péče.
Co
je
považováno
z a p ě s t o u n s k o u p é č i j e p o p s á n o v ýš e .
42
V ýše příspěvku při převzetí dítěte je odstupňována podle dosaženého věku dítěte. Do 6 let činí 8.000 Kč, od 6 let do 12 let činí 9.000 Kč, od 12 let do 18 let činí 10.000 Kč. P ř í s p ě v e k s e v yp l á c í j e d n o r á z o v ě o s o b ě , k t e r á d í t ě p ř e v z a l a do osobní péče podle dosaženého věku dítěte ke dni převzetí dítěte do péče. Nárok na dávku zaniká pokud nebyl uplatněn ve lhůtě 1 roku ode dne převzetí dítěte. V ýplatu dávky z ajišťuje krajská pobočka Úřadu práce ČR , k t e r á j e p ř í s l u š n á o d á v c e r o z h o d o v a t . K v ýp l a t ě p ř í s p ě v k u p ř i převzetí
dítěte
dochází
do
konce
následujícího
kalendářního
m ě s í c e n á s l e d u j í c í h o p o m ě s í c i , v e k t e r é m b yl a d á v k a p ř i z n á n a .
4.1.2. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má dítě svěřené do pěstounské péče, a je nezaopatřené podle zvláštního právního p ř e d p i s u . 26 P o k u d j e d í t ě n e z l e t i l é , p a k s e t e n t o p ř í s p ě v e k v yp l á c í osobě, která o dítě osobně pečuje. Po dosažení zletilosti se v yp l á c í
přímo
tomuto
dítěti.
Dítě
však
musí
splnovat
další
p o d m í n k y. M u s í t r v a l e ž í t a s p o l e č n ě u h r a z o v a t n á k l a d y n a s v é potřeby s osobou, která o něj pečovala do dosažení zletilosti dítěte. Rovněž musí splňovat podmínky nezaopatřeného dítěte. V ýše příspěvku činí z a kalendářní měsíc 4.500 Kč pro dítě ve věku do 6 let, 5.500 Kč pro dítě ve věku 6-12 let, 6.350 Kč pro dítě ve věku 12-18 let a 6.600 Kč pro dítě ve věku 18-26 let. Pokud jde o dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické
26
§11 ZStSocPod
43
o s o b y , 27 p a k j e p ř í s p ě v e k n a ú h r a d u p o t ř e b d í t ě t e s t a n o v e n p o d l e v ě k u a s t u p n ě z á v i s l o s t i d í t ě t e v n á s l e d u j í c í v ý š i 28:
Věk dítěte
I.stupeň závislosti (lehká)
II.stupeň závisloti (středně těžká)
III.stupeň závislosti (těžká)
IV.stupeň závislosti (úplná)
Do 6 let
4.650 Kč
5.550 Kč
5.900 Kč
6.400 Kč
6-12 let
5.650 Kč
6.800 Kč
7.250 Kč
7.850 Kč
12-18 let
6.450 Kč
7.800 Kč
8.300 Kč
8.700 Kč
18-26 let
6.750 Kč
8.100 Kč
8.600 Kč
9.000 Kč
Pokud dítě pobírá z důchodového pojištění důchod, pak mu n á l e ž í p ř í s p ě v e k p o u z e v e v ýš i , k t e r á s e v yp o č í t á j a k o r o z d í l m e z i t a k t o v yp o č í t a n ým d ů c h o d e m a t í m t o p ř í s p ě v k e m , z a p ř e d p o k l a d u , ž e p ř í s p ě v e k n a ú h r a d u p o t ř e b d í t ě t e j e v yš š í . J e s t l i ž e d í t ě t i n á l e ž í důchod ve vyš š í částce, příspěvek na úhradu potřeb dítěti mu nenáleží. N á r o k n a v ýp l a t u p ř í s p ě v k u n a ú h r a d u p o t ř e b d í t ě t e z a n i k á , p o k u d n e b yl u p l a t n ě n v e l h ů t ě 1 r o k u o d e d n e , o d k t e r é h o d á v k a nebo její část náleží. V ýplatu dávky z ajišťuje krajská pobočka Úřadu práce ČR , která
je
příslušná
o
dávce
rozhodovat.
K v ýp l a t ě
příspěvku
n a ú h r a d u p o t ř e b d í t ě t e d o c h á z í m ě s í č n ě p o u p l yn u t í k a l e n d á ř n í h o měsíce,
za
který
dávka
náleží,
do
konce
následujícího
kalendářního měsíce.
27
§8 zákona č. 108/2006, o sociálních službách
28
§47f odst. 4 ZSPOD
44
4.1.3.Odměna pěstouna Nárok
na
odměnu
pěstouna
má
osoba,
která
je
osobou
pečující nebo osobou v evidenci Úřadu práce ČR, Pokud je těchto osob více, pak náleží pouze jedné z těchto osob. V ýše odměny pěstouna je z a kalendářní měsíc odstupňována jednak podle počtu dětí,
o které je pečováno, jednak podle
závislosti na pomoci jiné fyz i c k é o s o b y. Zá k l a d n í v ýše pěstounské odměny činí 8.000 Kč, pokud je pečováno o 1 dítě. Pokud je pečováno o 2 děti, pak odměna pěstouna činí 12.000 Kč. Při péči o 3 děti tato odměna činí 20.000 Kč. Jestliže pečující osoba pečuje o více než 3 děti, pak se odměna z v yšuje vždy o polovinu základní částky za každé další takové dítě. V případě, že je pečováno alespoň o 1 dítě, které je závislé na pomoci jiné f yzické osoby nejméně ve II.stupni závislosti, pak n á l e ž í p e č u j í c í o s o b ě o d m ě n a v e v ýš i 2 0 . 0 0 0 K č . V p ř í p a d ě , ž e s e jedná o péči, kdy je toto dítě svěřeno do péče na přechodnou dobu, potom odměna činí 24.000 Kč. O d m ě n a v e v ýš i 2 0 . 0 0 0 K č n á l e ž í t a k é o s o b ě , k t e r á j e osobou v evidenci Úřadu práce ČR, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě. Pokud péče o dítě trvala jen po část kalendářního měsíce, p a k n á l e ž í v e s t e j n é v ýš i j a k o b y t r v a l a k a l e n d á ř n í m ě s í c c e l ý . Jestliže v průběhu kalendářního měsíce došlo ke změně počtu dětí, o k t e r é p ě s t o u n p e č u j e , p ř í p a d n ě k e z m ě n ě v ýš e o d m ě n y p ě s t o u n a , pak náleží za kalendářní měsíc ta z odměn pěstouna, která je v yš š í .
45
N á r o k n a v ýp l a t u o d m ě n y p ě s t o u n a z a n i k á , p o k u d n e b y l uplatněn ve lhůtě 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo jeho část náleží. V ýplatu odměny pěstouna zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce
ČR,
která
odměny
pěstouna
měsíce,
za
je
příslušná
o
dávce
dochází
měsíčně
dávka
náleží,
který
po
rozhodovat.
K v ýp l a t ě
u p l ynutí
kalendářního
konce
následujícího
do
k a l e n d á ř n í h o m ě s í c e . O d m ě n a p ě s t o u n a s e v yp l á c í p o u z e n a ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y, d o c i z i n y s e n e v y p l á c í . P o s u z u j e s e j a k o p ř í j e m ze
závislé
činnosti
pro
účely
předpisů
upravující
všeobecné
zdravotní pojištění, sociální pojištění, úrazové pojištění a daně z p ř í j m ů , n e b o ť j e j í p ř í j e m j e p r o t yt o ú č e l y p o s u z o v á n j a k o příjem ze závislé činnosti. Tímto je od 1.1.2013 pěstounská péče postavena
na
roveň
zaměstnání
a
došlo
tak
de
facto
k její
profesionalizaci.
4.1.4. Příspěvek při ukončení pěstounské péče N á r o k n a t e n t o p ř í s p ě v e k m á f y z i c k á o s o b a , k t e r á b yl a ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, za předpokladu že jí zaniká
nárok
na
příspěvek
na
úhradu
potřeb
dítěte
( p o d k a p i t o l a 4 . 1 . ) . J e j í m ú č e l e m j e p ř i s p ě t o s o b ě , k t e r á b yl a v pěstounské
péči,
k úhradě
nákladů
s p o j e n ýc h
po
ukončení
pěstounské péče, aby se mohla osamostatnit. V ýše jednorázového příspěvku činí 25.000 Kč a náleží pouze j e d n o u . V z h l e d e m k t o m u , ž e n a n ě j m á n á r o k o s o b a , k t e r á b yl a v pěstounské péči při dosažení zletilosti a v době kdy přestala b ýt n e z a o p a t ř e n ým d í t ě t e m p o s u z o v a n ý m p o d l e Z S t S o c P o d . , j e j e h o p ř í j e m c e m p r á v ě t a t o o s o b a a n i k o l i o s o b a , k t e r é b yl o d í t ě s v ě ř e n o
46
d o p é č e . 29 N á r o k n a t u t o d á v k u z a n i k á , p o k u d n e b yl u p l a t n ě n ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy došlo k zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Vzhledem
k tomu,
že
v
§47t
ZSPOD
chyb í
ustanovení
o z p ů s o b u v yp l á c e n í t é t o d á v k y , a k t o m u , ž e s e j e d n á o d á v k u v yp l á c e n o u j e d n o r á z o v ě , l z e p ř e d p o k l á d a t , ž e k v ýp l a t ě p ř í s p ě v k u při ukončení pěstounské péče dochází do konce následujícího k a l e n d á ř n í h o m ě s í c e n á s l e d u j í c í h o p o m ě s í c i , v e k t e r é m b yl a dávka
přiznána,
v yp l á c e n ýc h
tak
dávek
jako
je
pěstounské
tomu péče.
u
j i n ýc h
V ýplatu
jednorázově
dávky
zajišťuje
krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o dávce rozhoduje.
4.1.5. Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla Pokud osoba pečuje alespoň o 3 děti, které má v pěstounské péči nebo má alespoň nárok na odměnu pěstouna z důvodu, že pečuje alespoň o 3 děti, pak tato osoba má nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla. Toto osobní motorové v o z i d l o ( d á l e j e n „ v o z i d l o “ ) v š a k o p r á v n ě n á o s o b a n e s m í v yu ž í v a t k v ýd ě l e č n é č i n n o s t i j i n a k j i n á r o k z a n i k á . D o p o č t u 3 d ě t í s e počítají rovněž děti zletilé, jež této oprávněné osobě zakládají nárok na odměnu pěstouna. D á v k a s e p o s k y t u j e v e v ýš i 7 0 % p r o k a z a t e l n ě v yn a l o ž e n ýc h v ýd a j ů
na
celkovou
nezbyt n o u
opravu
vozidla
nebo
na
jeho
p o ř í z e n í , n e j v ýš e v š a k d o č á s t k y 1 0 0 . 0 0 0 K č . Z a 1 0 k a l e n d á ř n í c h let před podáním žádosti o přiznání příspěvku nesmí tato částka celkově přesáhnout 200.000 Kč. Oprávněná osoba tedy nemusí 29
§47h odst. 1 ZSPOD
47
nutně
kupovat nové,
případně jiné
vozidlo,
postačí,
k d yž
si
stávající vozidlo nechá odborně opravit. Nicméně toto se v praxi p ř í l i š n e v yu ž í v á . V e v ě t š í m í ř e s e p ř i z n á v á t e n t o p ř í s p ě v e k p r á v ě z důvodu koupě vozidla. Příspěvek vlastním pouze
může
b ýt
oprávněné
osobě
poskytnut
i
před
z a k o u p e n í m v o z i d l a , n i c m é n ě z d e j e o m e z e n í v ýp l a t y na
bezhotovostní
formu.
Pokud
oprávněná
osoba
d o 6 m ě s í c ů n e p r o k á ž e v yu ž i t í p o s k y t n u t é h o p ř í s p ě v k u , p a k j e p o v i n n a p o s k yt n u t ý p ř í s p ě v e k v r á t i t . Jestliže vozidla
5
osoba
let
od
příjemce
poskytnutí
příspěvku příspěvku
poruší
délku
z důvodu,
že
držení vozidlo
prodala, darovala, začala ho používat pro výdělečnou činnost nebo z d ů v o d u , ž e p ř e s t a l a v yk o n á v a t p ě s t o u n s k o u p é č i , p a k j e p o v i n n a poměrnou část příspěvku vrátit. Zde se musím pozastavit nad tím, že zákonodárce
zcela
opominul
povinnost
pečovat
nejméně
o 3 děti po celé 5 leté období od převzetí příspěvku. Může totiž snadno dojít k situaci, že osoba zcela účelově pečuje krátce o 3 děti a po vyplacení příspěvku na zakoupení vozidla odmítne dále pečovat o 1 nebo 2 z těchto dětí např. z důvodu jejich nepřizpůsobivosti. Nicméně podmínka vrácení příspěvku se na tuto osobu nevztahuje ani v poměrné výš i . Nárok
na
příspěvek
na
zakoupení
osobního
motorového
vozidla zaniká, pokud nebyl uplatněn ve lhůtě 1 roku ode dne koupě nebo zaplacení ceny opravy vozidla. V ýplatu dávky z ajišťuje krajská pobočka Úřadu práce ČR , která
je
příslušná
o
dávce
rozhodovat.
K v ýp l a t ě
příspěvku
na zakoupení osobního motorového vozidla dochází jednorázově do
konce
následujícího
kalendářního
měsíce
následujícího
p o m ě s í c i , v e k t e r é m b yl a d á v k a p ř i z n á n a .
48
4 . 2 . S t á t n í p ř í s p ě v e k n a v ý ko n p ě s t o u n s k é p é č e poskytovaný obcím Obcím s rozšířenou působností vznikají náklady spojené se zajišťováním
pomoci
pečujícím
osobám,
s v ě ř e n ým
dětem
a
prováděním dohledu nad plněním povinností osobami pečujícími o dítě nebo děti. Těmto obcím stát na základě jejich žádosti přispívá
na
k r ytí
jejich
nákladů
ve formě
státního
příspěvku
n a v ýk o n p ě s t o u n s k é p é č e . Nárok na tento příspěvek má tedy pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností, který s osobou pečující nebo osobou v e v i d e n c i 30 u z a v ř e l d o h o d u o v ýk o n u p ě s t o u n s k é p é č e , p ř í p a d n ě v yd a l s v é r o z h o d n u t í n a h r a z u j í c í t u t o d o h o d u . D o h o d a o v ýk o n u p r á v a p o v i n n o s t í m u s í b ýt u z a v ř e n a s p e č u j í c í o s o b o u n e j p o z d ě j i d o 3 0 d n ů o d e d n e n a b yt í p r á v n í m o c i r o z h o d n u t í p ř í s l u š n é h o orgánu o svěření prvního dítěte do péče této osoby, případně rozhodnutí o zařazení osoby do evidence osob, které mohou v yk o n á v a t p ě s t o u n s k o u p é č i n a p ř e c h o d n o u d o b u . T u t o d o h o d u může uzavřít obec s rozšířenou působností v jejímž obvodu má o s o b a h l á š e n t r v a l ý p o b yt . N a m í s t o d o h o d y m ů ž e o b e c n í ú ř a d s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í v yd a t s v é r o z h o d n u t í , k t e r ý m u p r a v u j e p r á v a a p o v i n n o s t i p ř i v ýk o n u p ě s t o u n s k é p é č e . K t o m u v š a k nemůže dojít dříve než 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče této osoby. Dohoda i rozhodnutí o b e c n í h o ú ř a d u o b c e s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í m u s í b ýt v s o u l a d u s tímto soudním rozhodnutím. D o h o d u o v ýk o n u p ě s t o u n s k é p é č e m o h o u u z a v í r a t s p e č u j í c í osobou nebo osobou v evidenci i jiné subjekty, avšak v ž d y s e souhlasem příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností. 30
§4a písm. c) ZSPOD
49
Mohou
to
b ýt
obecní
ú ř a d y,
obecní
úřady
obcí
s rozšířenou
působností v jehož obvodu nemá osoba pečující trvalý p o b yt , k r a j s k é ú ř a d y a p o v ě ř e n á o s o b a . V t o m p ř í p a d ě t yt o s u b j e k t y m u s í bezodkladně
o
tom
informovat
příslušný
obecní
úřad
obce
s rozšířenou působností a následně mu zaslat opis této dohody. Osoba
pečující
nebo
osoba
v evidenci
Úřadu
práce
ČR
uzavírá jen jednu takovouto dohodu, a to bez ohledu na počet svěřených
dětí,
o
které
osoba
pečuje.
Obecní
úřad
obce
s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í m ů ž e d o h o d u v yp o v ě d ě t p o u z e z t a x a t i v n ě v ym e z e n ýc h
důvodů,
mezi
které
patří
jednak
závažné
nebo
o p a k o v a n é p o r u š o v á n í p o v i n n o s t í , k e k t e r ým s e p e č u j í c í o s o b a v d o h o d ě z a v á z a l a , j e d n a k o p a k o v a n é m a ř e n í v ýk o n u s l e d o v á n í naplňování
uzavřené
dohody
o
výkonu
pěstounské
péče
a
d o h l e d e m n a d j e j í m v ýk o n e m , a d á l e p r o o d m í t n u t í p ř i j e t í d í t ě t e do pěstounské péče bez vážného důvodu u osoby v evidenci. Naproti tomu, osoba pečující nebo osoba v evidenci Úřadu práce Č R , m ů ž e d o h o d u o v ýk o n u p ě s t o u n s k é p é č e v yp o v ě d ě t b e z u d á n í d ů v o d u . V p ř í p a d ě , ž e v ýp o v ě ď p o d á o s o b a p e č u j í c í n e b o o s o b a v evidenci
Úřadu
práce
ČR,
pak
obecní
úřad
s rozšířenou
p ů s o b n o s t í v e l h ů t ě d o 3 0 d n ů u z a v ř e n o v o u d o h o d u o v ýk o n u pěstounské rozhodnutí,
péče
anebo
kterým
po
upraví
u p l yn u t í práva
této
a
lhůty
povinnosti
vydá
vlastní
při
v ýk o n u
pěstounské péče. V ý š e r o č n í h o p ř í s p ě v k u n a v ýk o n
pěstounské péče činí
48.000 Kč pokud dohoda nebo pravomocné rozhodnutí trvaly po
celý
kalendářní
rok,
jinak
činí
v ýš e
státního
příspěvku
poměrnou část, odpovídající jedné dvanáctině z uvedené částky z a k a ž d ý b yť i z a p o č a t ý k a l e n d á ř n í m ě s í c v n ě m ž d o h o d a n e b o pravomocné
rozhodnutí
e x i s t o v a l y.
Příspěvek
se
přiznává
a
50
v yp l á c í z a k a l e n d á ř n í r o k v e l h ů t ě 6 0 d n ů o d e d n e p r á v n í m o c i rozhodnutí o jeho přiznání. V dalším roce pokud trvají dohody n e b o p r a v o m o c n á r o z h o d n u t í i p o 3 1 . 1 2 . z a k t e r ý b yl p ř í s p ě v e k v yp l a c e n , s e v y p l á c í n a k a l e n d á ř n í r o k d o p ř e d u a t o d o 1 5 . ú n o r a na účet žadatele. O
nároku
na
státní
příspěvek,
o
jeho
v ýš i
a
výplatě
rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu se n a c h á z í s í d l o ž a d a t e l e . Ž a d a t e l e m n e m u s í b ýt p o u z e o b e c n í ú ř a d o b c e s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í , m ů ž e j í m b ýt i j i n ý ú ř a d n e b o osoba,
která
pěstounské
s pečující
péče
se
osobou
uzavřela
dohodu
souhlasem
obecního
úřadu
o
v ýk o n u
s rozšířenou
působností v němž má pečující osoba hlášen trvalý p o b yt .
5 . Ochrana v oblasti zaměstnanosti Dalším s p ř í m ým
odvětvím
práva,
zabezpečením
rodin
ve
kterém
s dětmi
se
nebo
můžeme alespoň
setkat s jejich
ochranou, je odvětví práva pracovního. Pracovní právo poskytuje o c h r a n u r o d i n s v ý m i p ř e d p i s y, k d y r o d i n y z a m ě s t n a n c ů s d ě t m i jsou
v některých
zaměstnanci.
případech
V některých
chráněny
specifických
více
než
případech
se
bezdětní dokonce
jedná o přímé zabezpečení rodiny. Blíže je o tomto pojednáno v následujících podkapitolách.
5.1. Ochrana zaměstnaných osob pečující o děti V t é t o p o d k a p i t o l e s e z a m ě ř u j i n a s i t u a c e , k e k t e r ým d o c h á z í v p r ů b ě h u z a m ě s t n á n í o s o b y, k t e r á o č e k á v á n a r o z e n í p o t o m k a , nebo již nezaopatřené dítě má ve své péči, ať již z důvodu, že se
51
narodilo, nebo bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí orgánu.
5.1.1.
Náhrada
mzdy,
platu
nebo
odměny
při dočasné pracovní neschopnosti V případě, že je zaměstnanec uznán ošetřujícím lékařem p r á c e n e s c h o p n ý m n e b o k d y m u b yl a n a ř í z e n a k a r a n t é n a , m á n á r o k na zabezpečení ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny. Tato náhrada se poskytuje zaměstnanci bez ohledu na to, zda děti má, či nikoli. Jde tedy o dávku, kterou je zaměstnavatel povinen z a m ě s t n a n c i v yp l a t i t , p o k u d u z a m ě s t n a n c e d o j d e k t é t o s o c i á l n í události. Náhrada
m z d y,
platu
nebo
odměny
je
zaměstnanci
poskytována pouze v penězích, po dobu prvních 14 kalendářních dnů (vyjímku tvořilo pouze období od 1.1.2012 do 31.12.2013, k d y t oto období b yl o
prvních 21 kalendářních dnů). Rozsah
náhrady se určí obdobně jako náhrada pro účely nemocenského, n á l e ž í v e v ýš i 6 0 % p r ů m ě r n é h o m z d y, p l a t u n e b o o d m ě n y . R o z d í l o p r o t i n e m o c e n s k é m u j e d á n t í m , ž e n á h r a d a m z d y, p l a t u n e b o o d m ě n y j e v yp l á c e n a a ž o d 3 . k a l e n d á ř n í h o d n e s t í m , ž e s e v yp l á c í pouze za zameškané pracovní dny, a dále z a svátky, z a které mu jinak od
přísluší
náhrada
nemocenského
se
m z d y, tedy
platu
náhrada
nebo
odměny.
nevyplácí
za
Na d n y,
rozdíl kdy
z a m ě s t n a n e c o b v yk l e p r á c i p r o z a m ě s t n a v a t e l e n e k o n á .
52
5.1.2. Náhrada mzdy, platu nebo odměny pro jiné důležité osobní překážky v práci V některých
případech
stanovených
zákoníkem
práce
je
z a m ě s t n a n e c , k t e r ý m á r o d i n u a n e z a o p a t ř e n é d ě t i , z v ýh o d n ě n oproti důvody
j i n ým jsou
zaměstnancům stanoveny
v
právě
§199
z rodinných
zákoníku
práce.
důvodů.
T yt o
Vláda
svým
n a ř í z e n í m 31 s t a n o v í o k r u h p ř e k á ž e k v p r á c i , z a k t e r é z a m ě s t n a n c i náleží pracovní volno, a rovněž stanoví v jakém rozsahu mu musí b ýt p o s k y t n u t a n á h r a d a m z d y, p l a t u n e b o o d m ě n y .
Pokud se
p o s k y t u j e n á h r a d a m z d y, p l a t u n e b o o d m ě n y ( d á l e j e n „ n á h r a d a m z d y“ ) , p a k s e p o s k y t u j e v e v ýš i p r ů m ě r n é h o v ýd ě l k u . Z d e s e zaměřím pouze na ty důležité osobní překážky v práci pokud se d o t ý k a j í z a m ě s t n a n c e s r o d i n o u s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i , p ř í p a d n ě je zde předpoklad bližší souvislosti. Za účelem vlastní svatby zaměstnance je mu poskytnuto pracovní volno v rozsahu 2 dnů, z toho s náhradou mzdy 1 den. Rovněž jeho rodičům a jeho dětem se poskytuje pracovní volno v rozsahu
1
dne.
Rodič
má
k účasti
na
svatbě
dítěte
nárok
n a n á h r a d u m z d y, d í t ě t i p ř i s v a t b ě r o d i č ů s e v š a k p o s k y t u j e p o u z e p r a c o v n í v o l n o b e z n á r o k u n a n á h r a d u m z d y. Zaměstnanci v souvislosti s narozením vlastního dítěte se poskyt u j e pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy
pro
případ
převozu
m a n ž e l k y,
případně
družky,
do zdravotnického zařízení, a bez náhrady mzdy pro případ účasti při porodu. V případě
úmrtí
v rodině
má
zaměstnanec
rovněž
nárok
n a p r a c o v n í v o l n o s n á h r a d o u m z d y, j d e – l i o ú m r t í m a n ž e l a , d r u h a 31
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
53
nebo dítěte, pak má nárok na 2 dny, a na další 1 den pro účast na
jejich
pohřbu.
V případě
úmrtí
rodiče
a
sourozence
zaměstnance, rodiče a sourozence jejich manžela, a také manžela sourozence nebo manžela dítěte pak v rozsahu 1 dne s nárokem n a n á h r a d u m z d y. P o k u d o b s t a r á v á p o h ř e b t ě c h t o o s o b m á n á r o k n a d a l š í d e n s n á h r a d o u m z d y. J e d n á - l i s e o j e h o p r a r o d i č e a vnuky, dále o prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela, pak má zaměstnanec nárok s náhradou mzdy v rozsahu po dobu nezbytně nutnou k účasti na pohřbu, nejvýše však na 1 den. Na další 1 den má nárok s náhradou
m z d y,
pokud
pro
t yt o
osoby
obstarává
pohřeb. Zaměstnanci přísluší rovněž pracovní volno s náhradou mzdy na
dobu
n e z b yt n ě
nezaopatřené
dítě,
nutnou,
n e j v ýš e
manžela,
druha,
1
den,
rodiče,
pokud
doprovází
prarodiče
jakož
i
r o d i č e a p r a r o d i č e m a n ž e l a d o z d r a v o t n i c k é h o z a ř í z e n í k v yš e t ř e n í nebo ošetření po úrazu, a to za předpokladu, že požadovaný úkon b yl n e z b yt n ý a n e b y l o j e j m o ž n o p r o v é s t m i m o p r a c o v n í d o b u zaměstnance.
Tento
nárok
však
může
uplatnit
pouze
jeden
z a m ě s t n a n e c z ř a d r o d i n n ýc h p ř í s l u š n í k ů . P o k u d m á v š a k n á r o k na ošetřovné (podkapitola 1.4.) pak nárok na náhradu mzdy nemá. Pro doprovod ostatních rodinných příslušníků náleží pracovní volno
ve
podrobnosti
stejném ohledně
rozsahu,
avšak
doprovodu
bez
náhrady
zaměstnance
mzdy.
stanoví
Další
nařízení
v l á d y . 32
17
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. v příloze bod č. 8
54
5 . 1 . 3 . O c h r a n a ma t e ř s t v í a r o d i č o v s t v í V t é t o p o d k a p i t o l e p o p i s u j i s i t u a c e , v e k t e r ýc h j d e o o c h r a n u z a m ě s t n a n ýc h
rodičů
nezaopatřeného
osoby,
takové
dítě
které
převzaly
dítěte, do
své
resp.
zaměstnané
péče
na
základě
rozhodnutí orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, nebo na základě toho, že jeho matka zemřela. Mateřská dovolená je institutem, jehož účelem je poskytnout matce
ochranu
v období
krátce
před
narozením
a
následně
po narození dítěte tak, aby se mohla dítěti věnovat s patřičnou péčí.
Ochrana
spočívá
v tom,
že
zaměstnavatel
je
mateřskou
d o v o l e n o u p o v i n e n z a m ě s t n a n k yn i p o s k y t n o u t p o d o b u n e j m é n ě od
6 . t ýd n e
před
plánovaným
porodem.
Zaměstnavatel
musí
v yh o v ě t i v o b d o b í n e j d ř í v e o d 8 . t ý d n e p ř e d p o r o d e m , p o k u d z a m ě s t n a n k yn ě o t o p o ž á d á . C e l k o v á d o b a m a t e ř s k é d o v o l e n é č i n í v p ř í p a d ě j e d n o h o n a r o z e n é h o d í t ě t e 2 8 t ýd n ů , v p ř í p a d ě d v o u a v í c e n a r o z e n ý c h d ě t í s o u č a s n ě p a k č i n í c e l k e m 3 7 t ýd n ů . J e s t l i ž e d o j d e k p o r o d u d ř í v e n e ž u p l yn u t í m 6 . t ýd n e m a t e ř s k é d o v o l e n é , pak z tohoto důvodu se doby před a po porodu, kdy dochází k
čerpaní
mateřské
dovolené,
sčítají
a
celková
doba
činí
2 8 t ýd n ů , r e s p . 3 7 t ýd n ů . T a t o d o b a m ů ž e b ýt i k r a t š í , a t o p o k u d dojde k nešťastné události, a dítě se buď narodí mrtvé, anebo dojde
k úmrtí
V případě
později
narození
v průběhu
mrtvého
čerpání
dítěte
mateřské
přísluší
dovolené.
z a m ě s t n a n k yn i
m a t e ř s k á d o v o l e n á v r o z s a h u 1 4 t ýd n ů . P o k u d d o j d e k ú m r t í d í t ě t e v p r ů b ě h u č e r p á n í m a t e ř s k é d o v o l e n é , p a k p ř í s l u š í z a m ě s t n a n k yn i mateřská dovolená v následujícíh 2 týdnech, a to i kdyby jinak s k o n č i l a d ř í v e . M a t e ř s k á d o v o l e n á n e s m í b ýt k r a t š í n e ž 1 4 t ýd n ů a n e m ů ž e s k o n č i t d ř í v e n e ž 6 t ýd n ů o d p o r o d u . P o d o b u m a t e ř s k é d o v o l e n é j e z a m ě s t n a n k yn i v yp l á c e n a p e n ě ž i t á p o m o c v m a t e ř s t v í ,
55
pokud
splňuje
(podkapitola
zákonné
1.2.),
podmínky
případně
pro
rodičovský
její
přiznání
příspěvek,
pokud
podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství nesplňuje, ale splňuje podmínky
pro
přiznání
nároku
na
rodičovský
příspěvek
(podkapitola 2.4.). Rodičovská
dovolená
je
institutem
zajišťujícím
ochranu
zaměstnanců k prohloubení péče o dítě. Ochrana zaměstnance spočívá v tom, ž e z aměstnavatel je povinen ji poskytnout, pokud o t o z a m ě s t n a n e c p o ž á d á . U z a m ě s t n a n k yn ě , m a t k y d í t ě t e , s e poskytuje po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte v rozsahu v jakém o to požádají, nejdéle však do 3 let věku dítěte. Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou oprávněni čerpat oba r o d i č e , a t o i s o u č a s n ě . 33 O b d o b n ě j a k o u m a t e ř s k é d o v o l e n é p l a t í , že pokud by dítě v průběhu čerpání rodičovské dovolené zemřelo, p a k z a m ě s t n a n c i o d e d n e ú m r t í d í t ě t e p ř í s l u š í j e š t ě 2 t ýd n y rodičovské dovolené, nejdéle však do dne, kdy by se dítě dožilo 1 roku. Obdobně jako u mateřské dovolené platí, že finanční zabezpečení upraveno
rodiny jednak
po
dobu
předpisy
čerpání
rodičovské
upravujícími
dovolené
peněžitou
je
pomoc
v mateřství (podkapitola 1.2.) v zájemné souvislosti s předpisy státní
sociální
podpory
upravující
rodičovský
příspěvek
(podkapitola 2.4.).
5.1.4. Ochrana těhotných a kojících zaměstnankyň Obecně je ženám zakázána práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů, štol. V yjímku tvoří ž e n y v ykonávající práci řídící funkce a které nekonají manuální práci, vykonávají 33
§198 odst. 1 Zákoníku práce
56
zdravotnické nebo sociální služby, provozní praxi při studiu nebo pracují občas pod zemí jinak než manuálně. Dále zákon stanoví, že z a m ě s t n a n k yn ě n e s m í b ýt z a m ě s t n á v á n y p r a c e m i p o k u d o h r o ž u j í j e j i c h t ě h o t e n s t v í a m a t e ř s t v í . D r u h y z a k á z a n ýc h p r a c í a p r a c o v i š ť p r o z a m ě s t n a n k yn ě - t ě h o t n é ž e n y, k o j í c í ž e n y a m a t k y d o 9 . m ě s í c e věku
d í t ě t e , s t a n o v u j e M P S V v yh l á š k o u . 34 D a l š í m , k d o m ů ž e
stanovit,
že
z a m ě s t n a n k yn ě
nesmí
v yk o n á v a t
dosavadní
práci
z důvodu ohrožení jejího těhotenství a mateřství, je lékař, který v ys t a v í l é k a ř s k ý p o s u d e k , ž e n e n í z d r a v o t n ě z p ů s o b i l á k v ýk o n u dosud vykonávané práce. D a l š í p o d m í n k y p r o z a m ě s t n á v á n í z a m ě s t n a n k yň , k t e r é k o j í , nebo
pečují
o
dítě
do
9.měsíce
jeho
věku
jsou
stanoveny
z á k o n í k e m p r á c e , k d y z a m ě s t n a v a t e l j e p o v i n e n t yt o z a m ě s t n a n k yn ě
dočasně
převést
na
jiný
vhodný
druh
práce.
Pokud
z a m ě s t n a n k yn ě p ř e v e d e n í m n a j i n o u v h o d n o u p r á c i b e z s v é h o zavinění ve
formě
dosáhne
nižšího
v yr o v n á v a c í h o
výdělku,
má
příspěvku
nárok
na
v těhotenství
kompenzaci a
mateřství
(podkapitola 1.3.). Z a m ě s t n a n k yn i , k t e r á k o j í s v é d í t ě , j e z a m ě s t n a v a t e l p o v i n e n poskytovat jednak přestávky v práci stanovené pro zaměstnance obecně, jednak zvlášť přestávky ke kojení. Do 1 roku věku každého
dítěte,
má
z a m ě s t n a n k yn ě
nárok
na
2
půlhodinové
přestávky a v dalších 3 měsících na 1 půlhodinovou přestávku ke kojení za směnu. Je-li
její směna kratší, ne však méně než je
polovina směny, n áleží ji pouze 1 přestávka ke kojení do 1 roku v ě k u d í t ě t e . T yt o p ř e s t á v k y s e n a r o z d í l o d b ě ž n ý c h p ř e s t á v e k započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy n e b o p l a t u v e v ýš i p r ů m ě r n é h o v ýd ě l k u . 34
Vyhláška MPSV č. 288/2003 Sb.
57
5 . 1 . 5 . Za b e z p e č e n í r o d i n y z a m ě s t n a n c e p r o p ř í p a d pracovního úrazu s následkem smrti I
při
dodržení
všech
podmínek
stanovených
předpisy
upravujících bezpečnost práce může nastat situace u zaměstnance v souvislosti s plněním pracovních povinností, že bez vlastního zavinění dojde k pracovnímu úrazu. V těchto případech zákoník práce upravuje postup zaměstnavatel e při poskytování náhrad za pracovní úraz. V této podkapitole se věnuji pouze druhům náhrad při úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo n e m o c i z p o v o l á n í , n e b o ť p r á v ě t yt o s k u t e č n o s t i z a k l á d a j í n á r o k y v ů č i z a m ě s t n a v a t e l i j i n ýc h o s o b n e ž j e z a m ě s t n a n e c , a t o o s o b z rodiny zaměstnance, tedy zejména manželky a dětí odkázaných v ýž i v o u
na
zemřelého
zaměstnance.
Právě
v těchto
případech
shledávám zabezpečení rodiny pozůstalé po zaměstnanci. V důsledku
smrti
pracovního
úrazu
p o z ů s t a l ým
povinen
zaměstnance,
nebo
nemoci
poskytnout
který
zemřel
následkem
z povolání
je
zaměstnavatel
v rozsahu
své
odpovědnosti
n á h r a d y. M e z i t yt o n á h r a d y p a t ř í n á h r a d a ú č e l n ě v yn a l o ž e n ýc h prostředků spojených s léčením zemřelého zaměstnance, náhrada přiměřených nance,
nákladů
náhrada
spojených
nákladů
na
s pohřbem
v ýž i v u
zemřelého
p o z ů s t a l ýc h ,
zaměst-
jednorázové
o d š k o d n ě n í p o z ů s t a l ý c h a n á h r a d a v ě c n é š k o d y. Náhrada
účelně
v yn a l o ž e n ýc h
prostředků
spojených
s léčením a pohřbem zemřelého zaměstnance přísluší tomu, kdo t yt o p r o s t ř e d k y v yn a l o ž i l . O d t ě c h t o p r o s t ř e d k ů s e o d e č t e p ř í p a d n ě poskyt n u t á dávka pohřebné (podkapitola 2.5.). Zákoník práce v § 3 7 6 o d s t . 2 s t a n o v u j e c o s e r o z u m í p ř i m ě ř e n ým i n á k l a d y na pohřeb.
58
N á h r a d a n á k l a d ů n a v ýž i v u p o z ů s t a l ý c h p ř í s l u š í p o z ů s t a l ým , k t e r ým b yl z a m ě s t n a n e c v d o b ě ú m r t í p o v i n e n p o s k y t o v a t v ýž i v u nebo ji poskytoval, a t o nejdéle do konce měsíce, kdy b y zemřelý z a m ě s t n a n e c d o s á h l v ě k u 6 5 l e t . N á h r a d a p ř í s l u š í v e v ýš i 5 0 % průměrnho výdělku, pokud se jednalo o 1 osobu povinné přispívat n a v ýž i v u . J e s t l i ž e b yl z a m ě s t n a n e c p o v i n e n p ř i s p í v a t n a v ýž i v u v í c e o s o b á m , p a k n á h r a d a č i n í 8 0 % p r ů m ě r n é h o v ýd ě l k u . O d t a k t o v yp o č t e n é č á s t k y s e o d e č í t á t a č á s t , k t e r á p ř i p a d á n a v y p l á c e n é pozůstalostní důchody (kapitola 8.). Další v
náhradu
§378 zákoníku
tvoří
práce.
Jedná
paušální se
o
částky
stanovené
jednorázové
odškodnění
p o z ů s t a l ýc h . K a ž d ý z p o z ů s t a l ýc h m á n á r o k n a 2 4 0 . 0 0 0 K č j a k o náhradu za způsobenou smrt. Tato náhrada však přísluší pouze manželovi a nezaopatřenému dítěti. Rodičům zemřelého náleží p o u z e v p ř í p a d ě , p o k u d s e z e m ř e l ým ž i l i v d o b ě s m r t i v e s p o l e č n é domácnosti.
Jednorázové
odškodnění
je
i
v tomto
případě
p o s k y t o v á n o v e v ýš i 2 4 0 . 0 0 0 K č . Náhrada
věcné
škody
přísluší
všem
dědicům
zemřelého
z a m ě s t n a n c e . S t á v á s e t e d y d ě d i c k ým n á r o k e m .
5.2. Ochrana osob při ztrátě zaměstnání Při
ztrátě
zaměstnání
se
osobám,
které
mají
a
pečují
o n e z a o p a t ř e n é d ě t i v ě n u j e v yš š í p é č e n e ž o s o b á m , k t e r é d ě t i v péči nemají. Vyplývá t o z ustanovení zákona č. 435/2004 Sb. o z a m ě s t n a n o s t i v p l a t n é m z n ě n í , k o n k r é t n ě v § 3 3 o d s t . 1 . T yt o osoby nemohou být z důvodu nezbytné péče o dítě ve věku do 4 let, z důvodu docházky dítěte do předškolního zařízení a p o v i n n é š k o l n í d o c h á z k y d í t ě t e , v yř a z e n y z e v i d e n c e u c h a z e č ů o zaměstnání. V tomto ohledu se jedná o ochranná opatření 59
z v ýh o d ň u j í c í o s o b y p ř i z t r á t ě z a m ě s t n á n í a v e d e n í v e v i d e n c i uchazečů o zaměstnání proti osobám, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a nepečují o nezaopatřené dítě.
6 . Za bezpečení v oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče V oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče lze rovněž nalézt prvky zabezpečení skupiny osob, mezi které patří nezaopatřené děti a osoby, které pečují o nezaopatřené děti. Toto zabezpečení shledávám v tom, že za nezaopatřené děti a za osoby pečující o nezaopatřené děti do určitého věku a určitého počtu
opečovávaných
Rovněž
lze
poplatků
spatřit
v yb í r a n ý c h
dětí
se
ochranu
plátcem
pojistného
n a z a o p a t ř e n ýc h
zdravotnickými
dětí
stává
stát.
v oblastech
zařízeními
v souladu
s e Z P o j Z d r a v a c e l k o v é m a x i m á l n í v ýš i p o p l a t k ů a d o p l a t k ů v k a l e n d á ř n í m r o c e . V t é t o k a p i t o l e s e z a b ýv á m p o u z e s i t u a c e m i , k t e r é s e t ýk a j í b u ď d ě t í d o 1 8 l e t v ě k u v č e t n ě d n e 1 8 . n a r o z e n i n , a n e b o o s o b , k t e r é o t yt o d ě t i p e č u j í . Stát
hradí
pojistné
také
za
nezaopatřené
děti,
přičemž
nezaopatřenost se posuzuje podle ZStSocPod, dále za příjemce rodičovského příspěvku, za ženy na mateřské dovolené a osoby na rodičovské dovolené a dále z a osoby, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství. Nejdůležitější prvek zabezpečení a ochrany osob pečující o nezaopatřené dítě, resp. děti, spatřuji v ustanovení §7 odst. 1. písm.l) ZPojZdrav, kdy stát hradí pojistné rovněž z a osoby, které osobně celodenně a řádně pečují o alespoň 1 dítě ve věku do 7 let nebo alespoň o 2 děti ve věku do 15 let. Co je považováno za tuto péči je přímo uvedeno v daném ustanovení. Z a t yt o o s o b y m ů ž e b ý t p o v a ž o v á n a p o u z e j e d n a o s o b a , b u ď m a t k a nebo otec dítěte, případně osoba, která nezaopatřené dítě, resp.
60
děti,
převzala
podmínkou
je,
do
trvalé
aby
tyto
péče
nahrazující
osoby
neměly
péči
příjmy
rodičů.
Další
ze samostatné
v ýd ě l e č n é č i n n o s t i a n e b o z a m ě s t n á n í . V oblasti poplatků ve zdravotnictví lze rovněž nalézt prvky zabezpečení a ochrany dětí. Mezi tyto prvky řadím osvobození o d n ě k t e r ý c h r e g u l a č n í c h p o p l a t k ů v yb í r a n ý c h z d r a v o t n i c k ým i zařízeními. Děti do 18 let věku jsou osvobozeny od regulačních poplatků podle §16a odst.1 písm.a) ZPojZdrav. Zde zákonodárce z v ýh o d ň u j e p o u z e t y d ě t i , k t e r é n e d o v r š i l y v ě k u 1 8 l e t . S t a r š í n e z a o p a t ř e n é d ě t i t a k t o z v ýh o d n ě n y n e j s o u . N i c m é n ě s e j e d n á p o u z e o p o p l a t e k v e v ýš i 3 0 K č z a n á v š t ě v u u p r a k t i c k é h o l é k a ř e p r o d ě t i a d o r o s t , l é k a ř e z o b o r u g yn e k o l o g i e a p o r o d n i c t v í , n e b o z a n á v š t e v u p ř i k t e r é b y l o p r o v e d e n o v yš e t ř e n í u l é k a ř e z o b o r u z u b n í h o l é k a ř s t v í , p o k u d b yl o p ř i n á v š t ě v ě p r o v e d e n o v yš e t ř e n í , dále pokud lékař poskyt l specializovanou ambulantní péči nebo za návštěvní službu praktického lékaře pro děti a dorost. Podle mého názoru je toto opatření nedostačující, protože za nezletilé dítě
zodpovídá
jeho
zákonný
zástupce.
Je
sice
uvedeno,
že
za nezletilé děti hradí poplatek jejich zákonný zástupce, nicméně z a s i t u a c e k d y o s o b y d o 1 5 l e t n e m o h o u , a ž n a v yj í m k y, m í t příjmy
ze
závislé
činnosti,
ani
z jiné
samostatné
v ýd ě l e č n é
č i n n o s t i a j s o u t e d y n a p ř í j m e c h o m e z e n y, j e z j e v n ě n e s p r a v e d l i v é po těchto osobách požadovat jakékoli placení těchto poplatků. O s t a t n ě o b d o b n ě s e v e v ě c i p o p l a t k ů v yj á d ř i l Ú s t a v n í s o u d , k d y svým Nálezem č. 238/2013 Sb. zrušil ke d n i 31.12.2013 poplatek v e v ý š i 1 0 0 , - K č z a p o s k y t o v á n í l ů ž k o v é p é č e z d r a v o t n i c k ým i zařízeními. D a l š í m o c h r a n n ým o p a t ř e n í m j e t z v . z a s t r o p o v á n í c e l k o v é roční
v ýš e
regulačních
potraviny pro
zvláštní
poplatků
a
doplatků
l é k a ř s k é ú č e l y.
Za
na
situace
léčiva
nebo
kdy dítěti
v k a l e n d á ř n í m r o c e , v e k t e r é m d o s á h l o n e j v ýš e 1 8 l e t v ě k u , vznikne poplatková a doplatková povinnost přesahující 2.500 Kč,
61
je
dítěti
nebo
přesahující
jeho
uvedený
zákonnému limit
zástupci
vrácena
uhrazená
zdravotní
částka
pojišťovnou.
U o s t a t n í c h p o j i š t ě n c ů , v yj m a d ů c h o d c ů n a d 6 5 l e t v ě k u , č i n í tento limit 5.000 Kč. Jaké doplatky se počítají do limitu a způsob jejich
započítání
jsou
uvedeny
v příslušných
ustanovení
§16b ZPojZdrav. Nicméně v roce, ve kterém dítě dovršilo 18 let věku, se součet poplatků a doplatků počítá v celém kalendářním roce, tedy jeho ochrana v podobě limitu se vztahuje i po dovršení 18 let věku do konce tohoto kalendářního roku.
7 . Exkurz do finančního práva – sleva na dani, daňov é zvýhodnění na nezaopatřené dítě I v j i n ýc h o b l a s t e c h p r á v a l z e s h l e d a t p r v k y z a b e z p e č e n í rodin s dětmi. Jedním z těchto právních oborů je i finanční právo, a s i c e p r á v o d a ň o v é . Z d e z á k o n o d á r c e d á v á j a s n ě n a j e v o v ýd ě l e č n ě č i n n ým o s o b á m p e č u j í c í m o n e z a o p a t ř e n é d ě t i , ž e j e ž á d o u c í , a b y b yl i z v ýh o d n ě n y o p r o t i o s o b á m , k t e r é n e m a j í v p é č i n e z a o p a t ř e n é děti,
nebo
Zv ýhodnění
nepracují,
resp.
nevykazují
pracovní
aktivitu.
je upraveno v ZDP v části sleva na dani §35 a
následující. Tato ustanovení ohledně slevy na dani, případně daňového bonusu, zohledňují fakt, že je žádoucí, aby ekonomicky aktivní obyvatelstvo pečovalo o nezaopatřené děti, vychovávalo je,
a
b yl o
tak
z v ýh o d n ě n o
oproti
osobám
sice
ekonomicky
aktivním, avšak bez dětí, neboť pro budoucí sociální zajištění osob je nutné vychovávat budoucí daňové poplatníky. K tomu s l o u ž í m i m o j i n é t a k é i n s t i t u t d a ň o v ýc h s l e v a b o n u s ů . D a ň o v é z v ýh o d n ě n í n a d í t ě 35 m ů ž e u p l a t n i t d a ň o v ý p o l a t n í k v e v ýš i a ž 1 3 . 4 0 4 K č r o č n ě . P o k u d s e z v ý h o d n ě n í u p l a t ň u j e p o u z e 35
§35c odst. 1,2 ZDP
62
z a část období, pak jej lze uplatnit v poměrné výš i , přičemž je rozhodný s tav k 1.dni v kalendářním měsíci. V yjímkou je pouze m ě s í c , v e k t e r é m s e d í t ě n a r o d i l o , n e b o b yl o p ř e v z a t o d o p é č e n a h r a z u j í c í p é č i r o d i č ů , n e b o b yl o o s v o j e n o . D á l e s e z v ý h o d n ě n í uplatní
za
celý
kalendářní
měsíc,
ve
kterém
se
dítě
začalo
soustavně přípravovat na budoucí povolání. Dalším omezením je nejvyš š í možný v ěk pro účely daňového z v ýh o d n ě n í .
Je
–
li
dítě
nezletilé,
pak
za
v yž i v o v a n é
dítě
považováno za předpokladu, že se jedná o dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dále vnuk nebo vnuk d r u h é h o z m a n ž e l ů , j e s t l i ž e j e h o r o d i č e n e m a j í p ř í j m y, z n i c h ž b y mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Jde-li o dítě zletilé, potom n e j v yš š í m o ž n ý v ě k d í t ě t e p r o u p l a t n ě n í d a ň o v é h o z v ý h o d n ě n í na dítě je 26 let, a to v případě, že se soustavně připravuje na
budoucí
povolání,
nebo
se
nemůže
soustavně
připravovat
na budoucí povolání nebo vykonávat činnost z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního s t a v u j e n e s c h o p n o v yk o n á v a t s o u s t a v n o u v ý d ě l e č n o u č i n n o s t . 36 Podmínkou v yž i v o v a n é
dítě
pro žije
možnost společně
uplatnění
z v ýhodnění
s poplatníkem
ve
je,
že
společně
hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Dále, že poplatník má podle §6,7,8, a 9 ZDP příjmy
ve
zdaňovacím
období
alespoň
ve
výš i
šestinásobku
minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou. V současné době je minimální měsíční mzda stanovena částkou
ve
v ýš i
8.500
Kč.
Rozhodný
minimální
příjem
v kalendářním roce pro přiznání daňové slevy, potažmo daňového bonusu, tak činí 51.000 Kč. 36
§35c odst. 6 ZDP
63
D a ň o v é z v ýh o d n ě n í j e o m e z e n o c e l k o v o u v ýš í u p l a t ň o v a n é s l e v y n a d a n i n a v š e c h n y d ě t i . M a x i m á l n í v ýš e t é t o s l e v y č i n í u jednoho poplatníka 60.300 Kč. V této oblasti však nejsou z v ýhodněni pouze ekonomicky a k t i v n í o b č a n é , k t e ř í m a j í d o s t a t e č n ě v ys o k é p ř í j m y, a b y s i m o h l i uplatnit daňové zvýhodnění ve formě daňové slevy na dítě. Toto z v ýh o d n ě n í m á j i s t é s p e c i f i k u m , a t o t a k o v é , ž e p o k u d s e d í k y t é t o slevě dostane poplatník s vlastní daňovou povinností do záporu p o u p l a t n ě n í j i n ýc h s l e v n a d a n i ( n a p ř . n a p o p l a t n í k a ) , p a k s e dostává do tzv. záporné daňové povinnosti a tento rozdíl je p o p l a t n í k o v i v y p l a c e n v e v ýš i u v e d e n é h o r o z d í l u j a k o d a ň o v ý b o n u s n a d í t ě . 37 T í m t o o p ě t d á v á z á k o n o d á r c e n a j e v o , ž e p r e f e r u j e e k o n o m i c k y a k t i v n í p o p l a t n í k y v yž i v u j í c í a v yc h o v á v a j í c í d ě t i p ř e d p o p l a t n í k y b e z d ě t n ým i , a t o i v p ř í p a d ě n í z k ý c h p ř í j m ů , k d y b y j i n a k n e b yl o m o ž n é d a ň o v o u s l e v u u p l a t n i t . B l i ž š í p o d r o b n o s t i p r o u p l a t n ě n í d a ň o v é h o z v ýh o d n ě n í n a d ě t i s t a n o v í Z D P v § 3 5 c . Pokud je rozdíl nižší než 100 Kč daňový b o n u s s e n e v yplácí. I zde p l a t í s t e j n é o m e z e n í n e j v yš š í m o ž n o u č á s t k o u j a k o u d a ň o v é s l e v y . Maximální daňový bonus za všechny děti, který se poplatníkovi v yp l a t í , č i n í v s o u č a s n é d o b ě 6 0 . 3 0 0 K č . D a l š í m z v ýh o d n ě n í m p r o r o d i n y s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i je sleva na dani pro ekonomicky aktivní děti, které se soustavně připravují na své budoucí povolání v prezenční formě studia – m a j í c í s t a t u t s t u d e n t a . 38 Z d e j e v š a k s l e v a n a d a n i p o s k y t o v á n a p o u z e d í t ě t i , v e v ě k u m a x i m á l n ě d o 2 6 l e t , a t o v e v ýš i 4 . 0 2 0 K č v kalendářním roce. Pokud skutečnost studia nebo věku trvá jen p o č á s t r o k u , p a k j e v y p o č í t á v á n a v p o m ě r n é v ýš i . R o z h o d n ým 37
§35c odst. 3 ZDP
38
§12 až §15 ZStSocPod
64
pro
započítání
měsíce
je
stav
k 1.dni
v kalendářním
měsíci,
za který se sleva na dani uplatňuje. Podle ustanovení §35ba ZDP j e n e j v yš š í p ř í p u s t n ý v ě k p r o u p l a t n ě n í d a ň o v é s l e v y p o p l a t n í k e m 28 let jestliže se jedná o studenta prezenčního doktorského studia n a v ys o k é š k o l e . 39 T í m t o z á k o n o d á r c e d á v á o p ě t n a j e v o s k u t e č n o s t , že je pro společnost žádoucí ekonomicky aktivní obyvatelstvo s v yš š í
úrovní
vzdělání
s předpokladem
budoucí
tvorby
v yš š í
přidané hodnoty. Daňové slevy a daňový bonus tak podle mého názoru mají své opodstatnění pro motivaci k ekonomické aktivitě obyvatelstva. D á l e s e d o m n í v á m , ž e t yt o d v a i n s t i t u t y l z e p o v a ž o v a t z a p r o l í n á n í práva finančního s právem sociálního zabezpečení, neboť prvky sociálního zabezpečení lze shledávat j ak u daňových slev, tak zejména u daňového bonusu, kdy je poplatníkovi vrácena záporná daňová povinnost. Především v tom lze spatřit prvek sociálního zabezpečení,
neboť
se
převážně
týká
osob
s n í z k ým i
p ř í j m y,
n a k t e r é j s o u d ě t i o d k á z á n y v ýž i v o u .
8 . Za bezpečení pojištění
rodiny
v systému
důchodového
V této kapitole popíši situace, kdy dojde ke ztrátě osoby, n a k t e r o u b y l y n e z a o p a t ř e n é d ě t i o d k á z á n y v ýž i v o u , t e d y p ř i ú m r t í jednoho rodičů, případně obou. Stát pomocí dávek důchodového p o j i š t ě n í p o m á h á p o z ů s t a l ým n e z a o p a t ř e n ým d ě t e m a m a n ž e l o v i překlenout nepříznivé období při sociální události, ke které došlo v důsledku smrti jednoho z jejich rodičů, respektive smrtí jednoho z manželů. 39
§35ba odst. 1. písm. f) ZDP
65
J a k v yp l ý v á z n a d p i s u j e d n á s e o s y s t é m p o j i s t n ý, t e d y j s o u zde požadavky na pojištění osoby v určitém období, aby nárok na důchod mohl vůbec vzniknout. I zde platí, že nárok na dávku se musí uplatnit podáním žádosti.
8.1. Sirotčí důchod Sirotčím důchodem rozumíme dávku důchodového pojištění, jejíž
účelem
je
zabezpečit
nezaopatřené
d ě t i 40 p r o t i
v ýp a d k u
p ř í j m ů , k t e r é z a j i š ť o v a l z e m ř e l ý r o d i č d í t ě t e , n a k t e r é b yl o d í t ě o d k á z á n o v ýž i v o u . R o d i č e m s e z d e r o z u m í i o s v o j i t e l d í t ě t e . Nárok na sirotčí důchod tak má nezaopatřené dítě jehož rodič
(osvojitel),
nebo
osoba,
které
b yl o
nezaopatřené
dítě
s v ě ř e n o d o p é č e p r á v ě r o z h o d n u t í m s o u d u o s v ě ř e n í d o v ýc h o v y , z e m ř e l a . 41 P o d m í n k o u n á r o k u j e , ž e t a t o o s o b a b yl a k e d n i s v é h o úmrtí poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, případně by splnila podmínku potřebné doby pojištění pro stanovení nároku na invalidní nebo starobní důchod, nebo tato osoba zemřela následkem pracovního úrazu. V případě potřebné doby pojištění p o s t a č í , b yl a - l i z í s k á n a a l e s p o ň v p o l o v i č n í d é l c e o b d o b í ú č a s t i na pojištění potřebné pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu. Osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů, resp. osobě uvedené v předchozím odstavci (dále jen „rodič“). Nárok však nezaopatřenému dítěti nevzniká, zemře-li pěstoun nebo manžel pěstouna.
40
§20 odst. 4,5 ZDuchPoj
41
§52 odst 1. písm. b) ZDuchPoj, §953 zákona č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník
66
Nárok na sirotčí důchod po této osobě může však také z a n i k n o u t , a t o p o k u d j e s v ě ř e n a d o v ýc h o v y j i n é o s o b y , p ř í p a d n ě manželům, nebo pokud je dítě osvojeno. Dojde-li ke zrušení o s v o j e n í , p ř í p a d n ě k e z r u š e n í s v ě ř e n í d o v ýc h o v y j i n é o s o b ě , případně
manželům,
vznikne
znovu
nárok
na
sirotčí
důchod
p o p ů v o d n í z e m ř e l é o s o b ě v e s t e j n é v ýš i j a k o b y b yl v yp l á c e n ke dni právní moci zrušení rozhodnutí o svěření, resp. o osvojení. Po každém z rodičů má osiřelé nezaopatřené dítě nárok n a s i r o t č í d ů c h o d . J e h o v ýš e s e o d v í j í o d v ýš e s t a r o b n í h o d ů c h o d u nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně, na který by zemřelý rodič měl nárok ke dni úmrtí. V ýše sirotčího důchodu se v yp o č í t á v á j a k o s o u č e t z á k l a d n í v ý m ě r y 42 s t a n o v e n é j a k o 9 % průměrné
měsíční
mzdy
v národním
hospodářství
a
procentní
v ým ě r y, k t e r á č i n í 4 0 % p r o c e n t n í v ý m ě r y s t a r o b n í h o d ů c h o d u n e b o invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně, na který by měl nárok zemřelý rodič ke dni úmrtí. Nárok
má
dítě
po
tu
dobu
dokud
je
považováno
za nezaopatřené, nejdéle tedy do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje
na
připravovat činnost
pro
nepříznivého
budoucí
na
budoucí
nemoc
povolání,
nebo
se
povolání
nebo
v yk o n á v a t
výdělečnou
nebo
z důvodu
dlouhodobě
schopno
v yk o n á v a t
nebo
úraz,
zdravotního
stavu
není
nemůže
soustavně
v ýd ě l e č n o u č i n n o s t . P o k u d j e d í t ě p o s k o n č e n í p o v i n n é š k o l n í docházky ve věku do 18 let vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu
práce
ČR
jako
uchazeč
o
zaměstnání
a
nemá
nárok
na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, pak je r o v n ě ž p o v a ž o v á n o z a n e z a o p a t ř e n é d í t ě . 43 42 43
Základní výměra od 1.1.2014 činí 2340 Kč – Vyhláška MPSV č. 296/2013 Sb. §20 odst. 4,5 ZDuchPoj
67
V případě oboustraného osiření má osiřelé nezaopatřené dítě nárok
na sirotčí důchod, jehož
výše
se stanoví jako
součet
z á k l a d n í v ý m ě r y s i r o t č í h o d ů c h o d u a s o u č t u p r o c e n t n í c h v ým ě r d ů c h o d ů p o o b o u r o d i č í c h , t e d y j a k o s o u č e t v yš š í h o z e s i r o t č í c h důchodů
a
procentní
v ým ě r y
nižšího
ze sirotčích
důchodů.
Z á k l a d n í v ým ě r a s i r o t č í h o d ů c h o d u s e t a k z a p o č í t á v á d o c e l k o v é h o sirotčího důchodu pouze jednou.
8.2. Vdovský a vdovecký důchod Tento
t yp
důchodu
pomáhá
překlenout
nepříznivé
období
z manželů.
V důsledku
úmrtí
ovdovělému
způsobené druhého
z manželů
úmrtím
druhého
z manželů
dochází
k dramatické změně v životě pozůstalého manžela mimo jiné také p o s t r á n c e e k o n o m i c k é . P r o t o s t á t v ýp a d e k p ř í j m ů z e m ř e l é h o manžela kompenzuje po určitou dobu formou dávky vdovského (vdoveckého) ekonomický
důchodu stav
a
původní
pomáhá rodiny.
tak
překonat
Obecně
je
na
nepříznivý vdovský
a
vdovecký důchod nárok po dobu 1 roku od data úmrtí druhého z manželů. Musí být přitom splněna podmínka, že zemřelý manžel b yl p o ž i v a t e l e m s t a r o b n í h o d ů c h o d u n e b o i n v a l i d n í h o d ů c h o d u , případně splnil ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu. Také v případě
úmrtí
následkem
z manželů
nárok
na
tento
pracovního důchod.
Zde
úrazu se
má
však
ovdovělý nevyžaduje
potřebná doba pojištění. Nicméně zákonodárce z v ýhodňuje určité skupiny os o b , které m a j í n a t e n t o t yp d ů c h o d u n á r o k , a t o v d é l c e o b d o b í , p o k t e r é důchod náleží. Jedná se o ovdovělého z manželů, který pečuje o n e z a o p a t ř e n é d í t ě 43, o d í t ě , k t e r é j e z á v i s l é n a p o m o c i j i n é
68
osoby alespoň z manželů
ve
nebo
II.stupni, o
své
nebo
rodiče,
pečuje které
o
rodiče
jsou
zemřelého
závislí
alespoň
ve II. stupni na pomoci jiné osoby. Dále je z v ýhodněna osob a pozůstalého manžela, která pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3.stupně. V těchto případech má vdova (vdovec) nárok na důchod po celou dobu, dokud některá z uvedených podmínek trvá. Okruh p o d m í n e k j e s t a n o v e n t a x a t i v n ě , n e l z e j e t a k r o z š i ř o v a t . 44 Další
v yj í m k u
z d o b y,
kdy
vdovský
(vdovecký)
důchod
náleží, mají osoby, které dosáhly věku alespoň o 4 roky nižšího než
je
věk
pro
důchodový
věk
stanovený
pro
muže,
nebo
důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Pokud zanikne nárok na vdovský (vdovecký) důchod, pak může do 2 let od zániku nastat situace, kdy dojde ke znovuobnovení
nároku,
pokud
je
splněna
některá
z podmínek
z předchozích dvou odstavců. V ý š e v d o v s k é h o ( v d o v e c k é h o ) d ů c h o d u s e o d v í j í o d v ýš e starobního
důchodu
nebo
invalidního
důchodu
pro
invaliditu
3.stupně, na který by zemřelý z manželů měl nárok ke dni úmrtí. V ýše
důchodu
se
v yp o č í t á v á
jako
součet
základní
v ým ě r y
stanovené jako 9% průměrné měsíční mzdy v národním hospod á ř s t v í 4 2 a p r o c e n t n í v ým ě r y, k t e r á č i n í 5 0 % p r o c e n t n í v ým ě r y starobního
důchodu
nebo
invalidního
důchodu
pro
invaliditu
3.stupně, na který by měl nárok zemřelý z manželů ke dni úmrtí. Nárok na vdovský (vdovecký) důchod zaniká uzavřením nového manželství. Logicky lze dovodit, že po případném rozvodu tohoto manželství v době do 2 let od zániku nároku, se nárok při splnění podmínky věku 4 let před důchodovým věkem již 44
§50 odst. 2 ZDuchPoj
69
neobnoví. Rovněž nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní m o c i r o z s u d k u , p o k u d s e p r o k á ž e , ž e s m r t m a n ž e l a ú m ys l n ě způsobila vdova po manželovi jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. Obdobně je tomu i u vdovce.
9.
Připravovaná legislativa v oblasti zabezpečení rodin s nezaopatřenými dětmi Právní oblast zabezpečení rodiny s dětmi se tak jako jiná
o d v ě t v í p r á v a d yn a m i c k y r o z v í j í a m u s í r e a g o v a t n a a k t u á l n í potřeby
společnosti.
V současné
době
se
připravují
právní
p ř e d p i s y, k t e r é u p r a v u j í d a n o u p r o b l e m a t i k u a z p ř e s ň u j í n e b o mění podmínky pro nárok na jednotlivé dávky a jejich výplatu. V rámci zmocnění vlády nebo MPSV budou v posledním č t v r t l e t í r o k u 2 0 1 4 d á l e v yd á n a n a ř í z e n í , v yh l á š k y a s d ě l e n í upravující jednotlivé podmínky existujících dávek.
9.1. Změny v oblasti státní sociální podpory V oblasti zákona
státní
ZStSocPod.
sociální
V návrhu
podpory novely
se
jsou
připravuje změněny
novela
podmínky
pro nárok na porodné. Navrhuje se, že nárok na porodné budou mít oprávněné osoby po započítání všech rozhodných příjmů, pokud tyto příjmy nedosáhnou 2,7 násobek životního minima společně posuzovaných osob. Další důležitou změnou bude nárok na porodné na druhé dítě v e v ý š i 1 0 . 0 0 0 K č . U p r v n í h o d í t ě t e z ů s t a n e v ýš e p o r o d n é h o nezměněna. Novela ruší ustanovení ohledně narozenýc h dvojčat. Nicméně u dvojčat s e navrhuje, že dojde ke z v ýšení porodného, neboť se bude jednat o součet nároku na první a druhé dítě. Celkový
nárok
na
porodné
tak
v případě
dvojčat
bude
činit 70
23.000 Kč. V případě, že se ženě narodí dvojčata jako druhé a třetí dítě v pořadí, pak by v tomto případě mělo náležet porodné v e v ýš i 1 0 . 0 0 0 K č , j a k o n a d r u h é d í t ě . I z d e b y m ě l o d o j í t k n a v ýš e n í o p r o t i s t á v a j í c í m u s t a v u , k d y b y n á r o k n a p o r o d n é j i n a k n e b yl . Z v ýš e n í m h r a n i c e r o z h o d n ýc h p ř í j m ů p r o n á r o k n a p o r o d n é s e p r a v d ě p o d o b n ě z v ýš í o k r u h o p r á v n ě n ýc h o s o b , k t e r é b u d o u moci porodné získat. U d á v k y p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í d o j d e k e z m ě n ě n o r m a t i v n í c h nákladů na bydlení, které jsou každoročně v posledním čtvrtletí příslušného kalendářního roku stanoveny vládou ČR ve formě nařízení.
9.2. Změny v oblasti hmotné nouze V oblasti dávek hmotné nouze dojde k upřesnění předpisů o h l e d n ě v h o d n o s t i u b yt o v á n í a k v a l i t y b y d l e n í , z e j m é n a p o m o c í h y g i e n i c k ýc h n o r e m . D á l e s e p l á n u j e z m ě n a o k r u h u s p o l e č n ě p o s u z o v a n ýc h o s o b p r o ú č e l y d o p l a t k u n a b yd l e n í t a k , a b y b y l okruh těchto osob určován shodně pro obě dávky hmotné nouze. S tím je spojena i další změna a sice odůvodněné náklady na b yd l e n í . N á k l a d y n a b yd l e n í s e t a k r o z p o č í t a j í n a v š e c h n y o s o b y , k t e r é b yt n e b o m í s t n o s t f a k t i c k y u ž í v a j í . N e b u d e t a k m o ž n é , a b y n a j e d e n b y t b yl a d á v k a p o s k y t n u t a v í c e k r á t v p l n é v ý š i , t a k j a k tomu je doposud.
9.3. Změny v oblasti zaměstnanosti a v oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče V oblasti minimální
mzdy
zaměstnanosti na
9.200
Kč
dojde a
k 1.1.2015
v souvislosti
ke
s tímto
z v ýš e n í rovněž
71
k n a v ýš e n í
minimální
ovlivňuje
mimo
zaručené
jiné
oblast
m z d y.
V ýše
veřejného
minimální
zdravotního
mzdy
pojištění
ohledně povinného odvodu na pojištění za zaměstnance, oblast d á v e k s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y p r o v ýp o č e t v ýš e n ě k t e r ý c h d á v e k a také oblast daňových slev pro jejich možné uplatnění. V oblasti veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče se
předpokládá,
regulačních za
novelou
poplatků
návštěvu
poplatků
že
lékařské
bude
stát
ve
zákona
dojde
zdravotnictví,
pohotovosti.
s
ke
v yj í m k o u
V ýpadek
zdravotnickým
zrušení
poplatku
příjmů
zařízením
všech
z těchto
kompenzovat
n a v ý š e n í m p l a t e b z a p o s k yt n u t é s l u ž b y .
9.4. Novelizace zákona o daních z příjmů Dne prezidentovi
30.9.2014
odeslala
Poslanecká
sněmovna
ČR
k podpisu návrh zákona o poskytování služby péče
o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který nově upravuje ZDP v oblasti daňových slev. Zákon však prezident ČR
vetoval
a
vrátil
zpět
Poslanecké
sněmovně
k novému
projednání. Přepokládá se, že tato nová sleva na dani by se měla uplatnit za
nezaopatřené
děti
u m í s t ě n ýc h
do
zařízení
péče
o
děti
předškolního věku včetně mateřské školy, pokud s poplatníkem ž i j í v e s p o l e č n é d o m á c n o s t i a j s o u j í m v yž i v o v a n é . 45 V ý š e s l e v y n a d a n i s e u p l a t n í v e v ýš i n á k l a d ů u h r a z e n ý c h d a n é m u z a ř í z e n í z a u m í s t ě n í d í t ě t e v z a ř í z e n í a t o m a x i m á l n ě d o v ýš e m i n i m á l n í mzdy k 1.lednu pro daný kalendářní rok, za který se uplatňuje. Uplatnit ji bude moci na nezaopatřené dítě pouze jeden poplatník. Zákon má působit retroaktivně ve prospěch poplatníka, neboť tuto s l e v u n a d a n i b y m ě l o b ýt m o ž n é u p l a t n i t j i ž z a z d a ň o v a c í o b d o b í roku 2014. 45
Podle návrhu zákona se jedná o slevu za umístění dítěte - §35bb ZDP
72
Na slevu na dani za umístění dítěte je opět nutno pohlížet jako
na
opatření
podporující
rodiny
s nezaopatřenými
dětmi.
V rodině, která má dostatečné příjmy pro uplatnění slevy se její skutečné příjmy zvýší o tuto slevu na dani. Zůstává tak otázkou, zda pomocí uplatnění daňové slevy za umístění dítěte dojde k e s k u t e č n é m u n a v ý š e n í p ř í j m ů r o d i n y s n e z a o p a t ř e n ým d í t ě t e m . M ů ž e d o j í t k s i t u a c i , k d y p ř i v yš š í m r o z h o d n é m p ř í j m u , n e b u d e ve skutečnosti mít rodina nárok na přídavek na dítě, na porodné, s n í ž í s e j í p ř í s p ě v e k n a b yd l e n í , a v k o n e č n é m s o u č t u b u d o u j e j í r o č n í p ř í j m y n i ž š í n e ž k d yb y s l e v u n e u p l a t n i l a . N a o p a k s e t a t o ú p r a v a n i j a k n e d o t k n e r o d i n s p ř í j m y, k t e r é nedosahují výše k možnému uplatnění slevy na dani. V případě daňové slevy z a umístění dítěte se nejedná o z v ýhodnění ve formě d a ň o v é h o b o n u s u , j a k o j e t o m u v p ř í p a d ě u p l a t n ě n í z v ýh o d n ě n í n a v yž i v o v a n é d í t ě . U d a ň o v é h o z v ýh o d n ě n í n a v yž i v o v a n é d í t ě S e n á t Č R d n e 2 2 . 1 0 . 2 0 1 4 s c h v á l i l n o v e l u Z D P , k d e s e p ř e d p o k l á d á z v ýš e n í daňové
slevy
za
kalendářní
měsíc
na
druhé
dítě
o
200
Kč
na 1.317 Kč a na třetí dítě o 300 Kč na 1.417 Kč. Daňové z v ýh o d n ě n í n a d í t ě j e v e f o r m ě j a k d a ň o v é s l e v y, t a k d a ň o v é h o bonusu
a
v důsledku
n a v ýš e n í
minimální
mzdy
od
1.1.2015
na 9.200 Kč budou mít nárok na její uplatnění poplatníci, kteří b u d o u m í t p ř í j m y z a r o k 2 0 1 5 v yš š í n e ž 5 5 . 2 0 0 K č . M a x i m á l n í daňový
bonus
se
pro
rok
2015
nezmění,
jeho
v ýš e
zůstane
60.300 Kč.
73
Zá věr Ve své diplomové práci jsem se pokusil podat přehled o j e d n o t l i v ýc h t yp e c h z a b e z p e č e n í a o c h r a n y r o d i s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i , p o p s a t j e d n o t l i v é t yp y d á v e k , n a k t e r é m á r o d i n a s těmito dětmi nárok a jaké jsou podmínky pro jejich čerpání. J e d n o t l i v é t yp y uspořádat
z oblasti sociálního zabezpečení jsem se snažil
tak,
jak
mohou
postupně
nastat
v průběhu
života
nezaopatřeného dítěte. Popsal jsem nejprve situace spojené s přípravou na příchod dítěte na svět a s jeho porodem, kde se domnívám, že dávky nemocenského
pojištění
jsou
nastaveny
v odpovídající
míře.
N i c m é n ě s i m ys l í m , ž e z n e m o c e n s k é h o p o j i š t ě n í b y m ě l a b ý t v yč l e n ě n a p r á v ě t a s i t u a c e , k d y j e ž e n a u z n á n a p r á c e n e s c h o p n o u z důvodu rizikového těhotenství. Domnívám se totiž, že rizikové t ě h o t e n s t v í n e l z e d i a g n o s t i k o v a t j a k o n e m o c , n ýb r ž j a k o p ř e k á ž k u v ýk o n u z a m ě s t n á n í o b d o b n é h o c h a r a k t e r u j a k o u j e o š e t ř o v á n í jiného
člena
domácnosti
z důvodů,
které
zakládají
nárok
na ošetřovné. Jsem toho názoru, že by se z nemocenského v tomto případě mělo rizikové těhotenství vyčlenit na stejnou úroveň s o š e t ř o v n ým , a ž e b y m ě l a b ýt p o d p ů r č í d o b a v t o m t o p ř í p a d ě j i ž od prvního dne (nikoli až od 15.dne), kdy je pojištěnka uznána ošetřujícím
lékařem
práce
neschopnou
z důvodu
rizikového
těhotenství, nejdéle do doby, k d y j i vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství anebo do dne porodu v případě, že ji takový nárok nepřísluší. V druhé a třetí kapitole jsem se snažil popsat jednotlivé druhy dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, na které m ů ž e m í t r o d i n a s n e z a o p a t ř e n ým i d ě t m i n á r o k v o b d o b í , k t e r é n á s l e d u j e p o p o r o d u d í t ě t e . Z d e m á m v š a k v ýh r a d y k t o m u , j a k ým 74
způsobem
je
sociální
zabezpečení
rodin
s dětmi
zajištěno.
Zejména jsem přesvědčen, že některé skupiny osob jsou zcela d e m o t i v o v á n y k t o m u , a b y s e z a č l e n i l y m e z i v ýd ě l e č n ě č i n n é o s o b y , p r o t o ž e v p ř í p a d ě j e j i c h p ř í j m ů z v ýd ě l e č n é č i n n o s t i j s o u následně celkové příjmy rodiny téměř na stejné úrovni, ne-li nižší. Stát by měl nastavit kritéria nároků na dávky tak, aby ten kdo si z a j i s t i l p ř í j e m v l a s t n í m p ř i č i n ě n í m b yl m n o h e m v í c e z v ý h o d n ě n p r o t i o s o b á m d l o u h o d o b ě b e z p ř í j m ů z v ýd ě l e č n é č i n n o s t i . D a l š í m p r o b l é m e m s o u č a s n o s t i j s o u z m i ň o v a n é u b yt o v n y . S t á t s e s i c e snaží o změny v této oblasti, nicméně jsem názoru, že primární p o v i n n o s t í s t á t u b y m ě l o b ýt z a j i s t i t ú n o s n é b yd l e n í p r o s o c i á l n ě s l a b š í o s o b y , k t e r é h o j e v s o u č a s n é d o b ě n e d o s t a t e k . J i s t ě b y b yl o pro na
stát
v ýh o d n ě j š í
b yd l e n í ,
pokud
snížit by
příspěvek
provozoval
na
b yd l e n í
vlastní
a
doplatek
u b yt o v n y
s nízkým
n á j e m n ým , p o p ř í p a d n ě b y j e p r o v o z o v a l y o b c e a s t á t b y j i m n a p r o v o z u b yt o v a c í c h z a ř í z e n í f i n a n č n ě p ř i s p í v a l . Ve
čtvrté
v pěstounských
kapitole rodinách.
jsem
popsal
Domnívám
způsob
se,
že
zabezpečení
s ystém
je
dobře
propracován, a že profesionalizace pěstounů má své opodstatnění. V ý h o d y t a k t o n a s t a v e n é k o n c e p c e s p a t ř u j i v n á s l e d n é m z v ýš e n é m u m i s ť o v á n í n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í d o p ě s t o u n s k ý c h r o d i n n a m í s t o jejich
umisťování
do
ústavní
péče.
Nicméně
i
zde
mám
připomínku, a t o k převedení dávek pěstounské péče z e s ystému státní sociální podpory do s ystému sociálně-právní ochrany dítěte. Nezdá
se
mi
totiž
logické,
aby
v zákoně,
který
se
z a b ýv á
z m í n ě n o u s o c i á l n ě - p r á v n í o c h r a n o u d í t ě t e , b yl y z a k o m p o n o v á n y dávky pěstounské
péče.
Orgán
sociálně-právní
ochrany dítětě
o n á r o k u n a d á v k y a j e j i c h v ýš i t o t i ž n e r o z h o d u j e , j a k b y s e na první pohled mohlo z ustanovení ZSPOD zdát. O dávkách
75
pěstounské péče rozhoduje, tak jako je tomu v případě dávek s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y, Ú ř a d p r á c e Č R . V p á t é k a p i t o l e j s e m s e z a b ýv a l o c h r a n o u z a m ě s t n a n ýc h o s o b a
osob
při
ztrátě
zaměstnání.
Omezil
jsem
se
na
ochranu
z a m ě s t n a n ýc h o s o b p o u z e n a t y p ř í p a d y, k d y j s o u v e v y j m e n o v a n ýc h
případech
více
chráněny
oproti
j i n ým
zaměstnancům
b e z d ě t n ýc h . I z d e s e d o m n í v á m , ž e b y m ě l s t á t z a m ě s t n a v a t e l ů m přispívat v případě p o s k ytovaných náhrad zaměstnanci zaměstnavatelem,
protože
je
v zájmu
státu
zajistit
budoucnost
jak
z a m ě s t n a v a t e l e , t a k p ř e d e v š í m f u n g u j í c í r o d i n y. V šesté kapitole jsem se snažil podat přehled o současné situaci o
kolem
nezaopatřené
zdravotního děti.
pojištění
V tomto
případě
osob, si
které
m ys l í m ,
že
pečují okruh
pojištenců, za které stát platí všeobecné zdravotní pojištění je s p r á v n ě n a s t a v e n . V ý h r a d y, k t e r é m á m k p o p l a t k ů m v e z d r a v o t n i c t v í , s e n yn í n a c h á z e j í v e s c h v a l o v a c í m p r o c e s u , a t yt o j s e m p o p s a l v k a p i t o l e p ř i p r a v o v a n é l e g i s l a t i v y. D o m n í v á m s e , ž e j e správné regulační poplatky ve zdravotnictví zrušit a ponechat p o u z e p o p l a t e k z a v yu ž i t í l é k a ř s k é p o h o t o v o s t n í s l u ž b y , a t o proto,
že
má
smysl
regulovat
návštěvu
pohotovostní
služby
o s o b á m , k t e r é b y m o h l y j i n a k v yu ž í t l é k a ř s k é s l u ž b y v b ě ž n é pracovní době odborného lékaře. V sedmé kapitole jsem podal přehled o daňových slevách a z v ýh o d n ě n í u p l a t ň o v a n é h o n a n e z a o p a t ř e n é d ě t i . D o m n í v á m s e , ž e t a k t o n a s t a v e n ý z p ů s o b z v ý h o d ň o v á n í k a t e g o r i e v ýd ě l e č n ě č i n n ýc h osob je správný, protože motivuj e rodiny s nezaopatřenými dětmi mít zaměstnání, byť za nízké mzdy. K tomu slouží především d a ň o v é z v ýh o d n ě n í v e f o r m ě b o n u s ů . R o d i n y s n e z a o p a t ř e n ým i dětmi nedostávají peníze automaticky a plošně tak, jako je tomu
76
například
u
přídavku
na
dítě.
Musí
mít
příjmy
z v ýd ě l e č n é
č i n n o s t i a l e s p o ň v m i n i m á l n í s t a n o v e n é v ýš i . D a l š í v ýh o d o u j e , ž e takto nastavený s ys t é m není administrativně náročný, stát má s ním minimální výdaje. V osmé kapitole jsem se zaměřil na pozůstalostní dávky důchodového pojištění. Zařadil jsem tuto kapitolu mezi poslední zejména z důvodu, že život každého jedince končí smrtí. Jsem přesvědčen,
že
nastavení
pozůstalostních
důchodů
ohledně
n e z a o p a t ř e n ýc h d ě t í j e s p r á v n é . V poslední deváté kapitole jsem se zmínil o připravované legislativě.
V oblasti
daňových
slev
a
z v ýh o d n ě n í
b yc h
měl
n ě k o l i k v ýh r a d . Z e j m é n a m á m v ýh r a d u k t o m u , ž e u v a ž o v a n é z v ýh o d n ě n í z a u m í s t ě n í d í t ě t e m á b ýt p o u z e d a ň o v o u s l e v o u , nikoli daňovým bonusem. V tom spatřuji určitý druh diskriminace osob,
které
nemají
dostatečně
v ys o k é
p ř í j m y,
aby
si
mohly
daňovou slevu uplatnit. Přitom se domnívám, že právě těmto osobám
by
jistě
prospělo,
k d yb y
daňové
z v ýh o d n ě n í
mohly
uplatnit. Další nezodpovězenou otázkou, na kterou jsem narazil v průběhu studia předkládaného materiálu, je, „Co získá osoba, která daňovou slevu uplatní a co naopak může ztratit?“. Může totiž snadno dojít k situaci, kdy díky daňové slevě bude mít osoba z a p o č i t a t e l n é p ř í j m y v r o z h o d n é m o b d o b í v yš š í n e ž j e 2 , 4 n á s o b e k životního minima a přijde tak o nárok na přídavek na dítě, který v případě dvou dětí ve věku 4 a 10 let činí 1.110 Kč měsíčně (v
součtu
13.320
Kč
ročně).
V kalendářním
roce
pak
díky
u p l a t n ě n é s l e v ě n a d a n i z a u m í s t ě n í d í t ě t e , b yť v m a x i m á l n í uvažované výš i 8.500 Kč (resp. 9200 Kč z a rok 2015), bude mít v k o n e č n é m s o u č t u s v é p ř í j m y n i ž š í . Z v ýš e n í p ř í j m u s e r o v n ě ž projeví v případě nároku na porodné. Zde se však plánuje z v ýšení
77
hranice rozhodnýc h příjmů na 2,7 násobek životního minima. Vzhledem k tomu, že se plánuje zavedení porodného i na druhé dítě, může dojít ke stejné situaci, jako v případě přídavku na dítě, že
díky
uplatněné
slevě
na
dani
nebude
mít
osoba
nárok
na porodné. Plánuje se, že porodné na druhé dítě bude 10.000 Kč, t e d y v yš š í n e ž p l á n o v a n á d a ň o v á s l e v a z a u m í s t ě n í d í t ě t e . O h l e d n ě d a l š í h o z v yš o v á n í d a ň o v ý c h z v ýh o d n ě n í n a d r u h é a t ř e t í d í t ě j s e m přesvědčen, že je správné tímto způsobem motivovat ekonomicky a k t i v n í o b yv a t e l s v o k v ýc h o v ě b u d o u c í c h p o p l a t n í k ů . I v t o m t o p ř í p a d ě v š a k m ů ž e d o j í t k e s t e j n é s i t u a c i t ýk a j í c í c h s e n á r o k ů n a d á v k y s t á t n í s o c i á l n í p o d p o r y, k d e s e t e s t u j í p ř í j m y. Ve své diplomové práci jsem popsal nejdůležitější životní situace
rodiny
z n e z a o p a t ř e n ým i
dětmi,
kdy
je
tato
rodina
po přechodné období odkázána na hmotné zabezpečení od státu. Uvedené sociální události jsem seřadil a uvedl tak, jak k nim postupně v průběhu života dítěte může docházet. Popsal jsem j e d n o t l i v é t yp y z a b e z p e č e n í , k t e r é s t á t r o d i n á m s n e z a o p a t ř e n ým i dětmi zajišťuje. Téma zabezpečení rodin s dětmi je podle mého n á z o r u a k t u á l n í v k a ž d é d o b ě , p r o t o ž e s e d o t ýk á k a ž d é h o z n á s po celou dobu našeho života, ať už jako nezaopatřeného dítěte, n e b o p o z d ě j i j a k o o s o b y, k t e r á o t y t o d ě t i p e č u j e .
78
Zá ko n y : Zákon č. 187/2006 Sb. - o nemocenském pojištění, Zákon č. 256/2001 Sb. – o pohřebnictví, Z á k o n č . 3 2 9 / 2 0 1 1 S b . - o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Zákon č. 108/2006 Sb. – o sociálních službách, Zákon č. 117/1995 Sb. – o státní sociální podpoře, Zákon č. 110/2006 Sb. - o životním a existenčním minimu, Zákon č. 111/2006 Sb. - o pomoci v hmotné nouzi, Zákon č. 359/1999 Sb. – o sociálně-právní ochraně dětí, Zákon č. 48/1997 Sb. - o veřejném zdravotním pojištění, Zákon č. 435/2004 Sb. - o zaměstnanosti, Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce, Zákon č. 586/1992 Sb. - o daních z příjmů, Zákon č. 155/1995 Sb. - o důchodovém pojištění, Zákon č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník (účinný od 1.1.2014)
Vyhlášky, nařízení, sdělení ,nálezy ÚS: Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Nařízení vlády č. 440/2013 Sb. V yhláška MPSV č. 288/2003 Sb. V yhláška MPSV č. 389/2011 Sb. V yhláška MPSV č. 296/2013 Sb. V yhláška č. 268/2009 Sb . – o technických požadavcích na stavby Sdělení MPSV č. 331/2013 Sb. Nález ÚS č.238/2013 Sb. 79
Internetové odkazy: www.gov.cz, www.mpsv.cz, www.mvcr.cz, www.cssz.cz, www.mfcr.cz
Publikace: 1.
P . T r ö s t e r a k o l . , P r á v o s o c i á l n í h o z a b e z p e č e n í - 6 . v yd á n í , 2013, Praha – C.H.Beck
2.
M.Ženíšková a kol., Zákon o nemocenském pojištění s k o m e n t á ř e m a p ř í k l a d y - 6 . v yd á n í , 2 0 1 3 , O l o m o u c - A N A G
3.
N.Břeská, Státní sociální podpora s komentářem a příklady 1 4 . v yd á n í , 2 0 1 2 , O l o m o u c – A N A G
4.
N.Břeská, J.Přib, Mateřská a rodičovská dovolená, 2002, Praha – Grada
5.
J.Přib, Průvodce sociálními dávkami, 2011,Praha - BMSS-Start
6.
I.Sobotková, Pěstounské rodiny, jejich fungování a odolnost, 2003, Praha - MPSV
80
Welfare of families with children In my thesis I dealt with welfare of families with children, because it is a topic that is relevant to everyday part of human life, and has been since its conception. The aim was to give an overview of the basic institutes of ensuring welfare of these families with respect to the near future. But the focus was not put only at social welfare as such, but I tried to give an overview of the most important institutes as well as other branches of the law, where I find elements of social welfare either in the form of material welfare, or any other form of protection of people with dependent children, as e.g . their advantage over people who do not care of dependent children. The first chapter deals with the security of families who are expecting a child and with the period after his/her birth. Family Safety in this period is mainly based on the legislation sickness, from which was one of my sources when examining this topic. The second chapter describes the circuit of social welfare benefits to which a family, during the period following the birth of a child, is entitled. This chapter is based on the law of the state social support. The third chapter presents a range of benefits in material need and concept of subsistence. Here I primarily discussed the Act on poverty and the law of the subsistence minimum. The fourth chapter focuses on the welfare of families in the case of foster care. I give here an overview of different doses of foster care and the security of the state to the municipalities. Basic treatment for this area is the Law on Social and Legal Protection of Children, Part Five. In the fifth chapter, I focused on different types of security of families, and the protection of employees caring of dependent children, primarily involving claims against their employers, and in protection against stress system in case of management in the register of job seekers. The base consists of the Employment Act and the Labour Code.
81
The sixth chapter deals with the protection of dependent children and their careers in the general health insurance, especially the insurance premiums and regulatory fees in health care. In the seventh chapter, I described the tax allowances for families with dependent children that are currently active. I drew the basic provisions from the Law of Income Tax. In the eighth chapter, I gave an overview of the welfare of the family in the event of loss of the person to whom the other person is dependent. I deal with orphans and widows' pensions. The basic editing here is a law on pension insurance. I focus on cases involving a person who continues to take care of dependent children after the death of her husband, and the dependent children themselves. In the ninth chapter, I comment on a pending legislation in the areas where I find elements of security of families with dependent children. I deal with only those areas in which the changes concerning the family welfare should soon appear. Finally, I summarize each of the chapters and try to evaluate different kinds of welfare and, subsequently, to present my view on the topic, which I reached in the course of the study and thesis writing.
Keywords: welfare of families with children sickness insurance state social support material poverty foster care protection of motherhood and parenthood survivors' pensions regulatory fees tax benefits 82
