Zprávy, perličky a jiné zajímavosti ze Spomyšle a okolí Vydává nepravidelně Obecní úřad ve Spomyšli

Sp omy š els ké akt ualit y Zprávy, perličky a jiné zajímavosti ze Spomyšle a okolí Vydává nepravidelně Obecní úřad ve Spomyšli. únor 2004

Spomyšelské aktuality

-1-

únor 2004

Vážení spoluobčané! Zastupitelé obce se rozhodli, že vás budou v každém čísle aktualit informovat o aktuálních problémech, které společně řeší. Dnešní téma je

Kanalizace.

Slunce se mě ráno ptalo: "Jakou barvu má mít jaro?" Fialovou jenom zdálky, půjčí si ji od fialky, modrou najde u vody a v kousíčku oblohy, nejvíc a má zelené, pak nám bude vesele.

Na jaře roku 2003 se obecní zastupitelstvo, v té době ještě pod vedením starosty p.Duchoslava, rozhodlo udělat něco s neustále diskutovanou, ale stále nevyřešenou kanalizací v naší obci. Rozhodlo se, že by bylo rozumné, nechat zpracovat odborníkem studii, abychom věděli, jakým způsobem je vůbec možné obec odkanalizovat. (B. Štráchalová) Na jednom z jednání Sdružení Vltava, kterého jsme členy, zjišťoval od starostů okolních obcí jejich zkušenosti s touto problematikou. Z tohoto jednání vznikla myšlenka odkanalizovat nejenom Spomyšl, ale i obce v okolí, které také ještě kanalizaci nemají. Vycházelo se z předpokladu, že víc občanů bude mít při jednáních větší sílu, než když budeme odvod splašků řešit sami. P.ing. Adamko ze Sdružení Vltava téměř ihned začal jednat a pozval naším jménem k jednání pana ing. Vítka. Následně zadalo Sdružení Vltava naším jménem projekční kanceláři pana ing. Vítka k vypracování studii. A my Vám zde předkládáme její výsledek: V rámci této studie byly obce dle územních možností rozděleny do tří lokalit, které mají buď samostatné nebo společné řešení. Lokalita A: Mlčechvosty – místní část obce Vraňany Odpadní vody z lokality A budou gravitačně odváděny na čistírnu odpadních vod (dále jen ČOV ) Mlčechvosty, která bude umístěna v jihovýchodní části sídla v místě, jenž bylo k tomuto účelu schváleno územním plánem obce Vraňany. Vyčištěná voda bude vypouštěna do Vltavy. Lokalita B: obce Spomyšl a Jeviněves a místní část Vraňany – nádraží Odpadní vody z těchto lokalit budou přečerpávány na navrženou ČOV Mlčechvosty. Vyčištěná voda bude vypouštěna do Vltavy. Lokalita C: obce Býkev včetně místní části Jenišovice Odpadní vody z lokality C budou přes pole přečerpávány do plánované kanalizace v obci Hořín, kterou budou odváděny na výhledovou ČOV Hořín – Brozánky. Vyčištěná voda bude vypouštěna do Hořínského potoka. Další varianty řešené v konceptu studie: Studie odkanalizování byla nejprve zpracována v konceptu a zaslána na dotčené okolní obce (v případě možnosti využití jejich ČOV) a na Povodí Vltavy s.p a na MěÚ Mělník, odbor životního prostředí a zemědělství. Na základě připomínek obsažených v přiložených vyjádřeních těchto


-2-

únor 2004

subjektů byla konečná koncepce odkanalizování upravena takto: Varianta B2 Odpadní vody z lokality B by byly odváděny na navrženou ČOV Vraňany – nádraží umístěnou v jižní části Vraňan – nádraží. Na ČOV by byly zneškodňovány splaškové vody z těchto sídel: Spomyšl, Vraňany – nádraží, Jeviněves. Odpadní voda by byla vypouštěna buď do odvodňovací strouhy z bývalé pískovny, nebo stávající shybkou pod plavebním kanálem do Vltavy. Důvod zrušení varianty: MěÚ Mělník nesouhlasí s vyústěním do odvodňovací strouhy. Povodí Vltavy s.p – problematický přechod přes plavební kanál a nedostatečná kapacita stávající shybky pod ním, potřeba vybudování dvou ČOV v zájmové lokalitě. Varianta B3 Odpadní vody z lokality B by byly přečerpávány do kanalizace v Lužci nad Vltavou, kterou by byly přečerpávány na stávající ČOV Lužec. Čistírna v Lužci by byla zmodernizována a zároveň by byla zvýšena její kapacita. Důvody zrušení varianty: Povodí Vltavy s.p. – problematický přechod přes plavební kanál, ČOV Lužec leží v zátopovém území. Obec Lužec- požaduje zvětšení kapacity ČOV i pro své potřeby, ale bez finanční spoluúčasti. Varianta C1 Přečerpávání odpadních vod z lokality C (Býkev, Jeníšovice) na ČOV Mlčechvosty nebo přečerpávání na ČOV Vraňany nádraží a nebo přečerpávání na ČOV Lužec nad Vltavou. Důvod zrušení : V průběhu zpracování studie došlo k obratu v přístupu obce Hořín. Po původně odmítavém přístupu se zástupci Hořína rozhodli pro vybudování větší čístírny odpadních vod a v současné době je zpracován projekt pro vybudování ČOV která bude mít kapacitu i pro obce Býkev a Jenišovice. Pro naší obec je v současné době navržena a je stále v jednání varianta B. Neboť téma kanalizace je velmi obsáhlé a zabralo by velkou část těchto Aktualit, přinesu vám proto další informace v příštím vydání. Josef Dušátko, zastupitel obce

Jedno z Borenových pravidel:

Když neseš odpovědnost, vážně se zamysli.


-3-

únor 2004

2 čp.14, druhá u silnice proti domu čp.20 („Přednost protijedoucích vozidel“). Další značky, informativní, jsou umístěny u silnice proti domu čp.4 („Přechod pro chodce“). Současně je na objížďkové trase přes obec omezena rychlost na 30 km/h.

V průběhu měsíce září 2003 byl zabudován obrubník při levé straně ulice „Na podfuku“ (pohled od obecního rybníka).

V září 2003 byla na pomník před obecním úřadem po několikaměsíční absenci zpět navrácena tabulka s novým pozlaceným dvouřádkovým textem OBĚTEM VÁLKY / 1939 – 1945.

Z důvodu obnovení činnosti dobrovolných hasičů v obci a potřeby přestěhovat obecní knihovnu přidělili zastupitelé pro tento účel místnost sousedící s prodejnou potravin (čp. 139). Úkolu se ochotně ujali mladí hasiči a 1.listopadu 2003 knihy přestěhovali. A jaký je další osud naší obecní knihovny? Zastupitelé hledají ochotného a spolehlivého člověka, který by měl zájem o vedení obecní knihovny. Ozve se některý z místních občanů a pomůže obci vyřešit problém s půjčováním knih?

Dne 29.října byly v obci umístěny dopravní značky omezující dopravní provoz po komunikaci vedoucí přes náves směrem na Daminěves. Jedna ze značek upravujících přednost („Přednost před protijedoucími vozidly“) je na sloupě el.vedení před domkem

Všichni jsme s netrpělivostí očekávali, jak dopadne profesionální zpracování naší zářijové spomyšelské akce k 600 letům první zmínky o obci na „pohyblivých obrázcích“. Dne 2.prosince dovezl osobně majitel firmy „Studio Krátký“ pan Zbyněk Krátký definitivní verzi obecnímu zastupitelstvu k posouzení. Předvedená verze byla schválena. Následující den byla v obecním rozhlase vyhlášena informace, že je možné si na OÚ objednat verzi na videokazetě (200 Kč), verzi na DVD-nosiči (300 Kč) nebo oba nosiče společně za výhodnější cenu 450 Kč a zaplatit předem. Podle počtu objednaných nosičů (v první dodávce šlo o 10 ks DVD a 52 ks videokazet vč. 10 ks, které si objednal OÚ) byly firmou vyhotoveny kopie na materiálu, který je údajně nejkvalitnějším v Evropské unii. Od středy 10.prosince si zájemci mohli vyzvednout profesionálně vyhotovený filmový dokument, který se jistě stal chloubou každé videotéky a mimo jiné to určitě byl velmi vhodný dárek pod stromeček. Protože ne všichni zájemci si včas objednali videokazetu nebo DVD, byly jejich požadavky


-4-

únor 2004

sumarizovány a u firmy pana Krátkého učiněna dne 9.ledna 2004 druhá objednávka (17 ks videokazet a 12 ks DVD). Na rozhraní října a listopadu 2003 bylo instalováno na židovském hřbitově 8 rekonstruovaných náhrobků. Na obrázku vidíte jeden z nich. Židovský hřitov je nejstarší památka v bezprostředním okolí naší obce. Považujme si toho a snažme se nedopustit opětného vandalského poničení náhrobků.

V průběhu prosince 2003 byl dokončen chodník při jedné straně ulice „V Bosně“. Chodník je zbudován ze zámkové dlažby, světla se poprvé rozsvítila 4.2.04.

V listopadu 2003 bylo upraveno okolí pískoviště v dětském koutku vysázením cca 100 kusů rostlinek, které v budoucnu mají tvořit živý plot. Na návsi, na okraji parčíku, naproti vchodu do budovy Obecního úřadu byla umístěna úřední deska, na které můžete číst nejrůznější a nejaktuálnější zprávy z naší obce, hlavně o činnosti obecního zastupitelstva. Psali o nás ... • Týdeník Mělnicko č.42 ze dne 15.10.2003 uvedl na první straně ve sloupku Krátce z obcí sdělení, že díky činorodé stavební komisi se podařilo v krátké době ukončit projektové řízení a zahájit v „Bosně“ stavbu chodníku (podél pravé strany silnice ve směru od Mlčechvost do naší obce). Chodník bude široký 120 cm, dlouhý přibližně 210 metrů a má být zhotoven z betonové zámkové dlažby. (Dodávám, že výkopy začaly dne 29.září 2003.) • Týdeník Mělnicko č.44 z 29.10.2003 na první straně ohlašuje obnovení činnosti spomyšelských dobrovolných hasičů a na třetí straně připomíná čtenářům, že Spomyšl má svoji internetovou adresu, na níž lze najít zajímavosti z obce. • Týdeník Mělnicko č.46 z 12.11.2003 přináší zprávičku o tom, že v naší obci vydává obecní úřad Spomyšelské aktuality. Následuje stručná informace o obsahu tohoto občasníku. • Týdeník Mělnicko č.5 ze dne 28.ledna 2004 přináší na str. 1 ve sloupci „krátce z obcí“ krátkou zprávičku o prosincovém posezení se seniory v hostinci „U Jelenů“, jehož přípravy se úspěšně zhostily dámy Eva Šebová, Lada Myšková, Míša Dušátková a Květa Marsová, zahrála kapela pana Berušky a úvodní slovo přednesl starosta obce pan František Novák. • Šesté číslo týdeníku Mělnicko ze dne 4.02.2004 uveřejnilo na 1.straně zprávičku o práci sociálně kulturní komise v naší obci. Vedle akcí, které již proběhly, jsou zmiňovány i hlavní akce naplánované na rok 2004.

Z tisku… • Týdeník Mělnicko č.46 ze dne 12.11.2003 přinesl zprávičky z Vraňan: o Obec kolaudovala kanalizaci a začínají se připravovat přípojky k jednotlivým domům. Dotace, kterou obec obdržela, je vázána na napojení 90% domů. o Most přes laterální kanál ve Vraňanech, poškozený povodní v roce 2002, je již opraven a v provozu.


-5-

únor 2004

•

•

•

•

V tomtéž čísle Mělnicka jsme se mohli dočíst, že přívoz mezi Lužcem n.Vlt. a Vojkovicemi je opět v provozu. Starosta Lužce a starostka Vojkovic si společně připili na opětné propojení obou břehů Vltavy, které bylo násilně přerušeno během srpnové povodně roku 2002. V padesátém čísle týdeníku Mělnicko jsme mohli na titulní straně číst článeček „Nový most mezi Mělníkem a Kralupami nad Vltavou bude širší“. Z článku píše značka (jah), že rekonstruovaný most přes železnici u vraňanského nádraží bude o tři metry širší, než byl most původní. Původní nosníky mostu budou upraveny. Opět jsme ubezpečováni o tom, že objížďka přes naši obec skončí do konce června 2004. Ve vánoční příloze 51. čísla týdeníku Mělnicko jsme zaregistrovali zmínku, že obec Vraňany zprovoznila novou čističku odpadních vod, dokončila plynofikaci obce a pro rok 2004 má mnoho smělých plánů, mezi které patří zahájení výstavby domu s pečovatelskou službou. Výstavbu kanalizace v roce 2004 připravuje také obec Ledčice. Na titulní straně č.51 týdeníku Mělnicko se dočteme, že v Lužci n.Vlt. byla zahájena výstavba obecního vodovodu, která má být v hrubých rysech dokončena v roce 2004. Na další rok plánují instalaci přípojek k jednotlivým domům.

•

•

Týdeník Mělnicko č.1 z 31.12.2003 v krátkém článečku opakuje informace z Lužce n.Vlt. o zahájení stavby vodovodu, opravách domků poničených povodní v srpnu 2002 a o dokončené rekonstrukci přívozu přes Vltavu. Informace z Ledčic pak uvádí, že místní připravují plochu pro nové hřiště tak, aby plocha mohla být na jaře 2004 zatravněna. V tomtéž vydání týdeníku Mělnicko je vložena dvoustrana s názvem Obecní novinky celá věnovaná našim sousedům – obci Jeviněves. V jednom z článků mluví starostka paní Marie Zelená také o Spomyšli, a to v souvislosti s přípravou kanalizace. Týdeník mělnicko č.5 (?, mělo být číslo 4, redakce týdeníku se upsala) uvádí zprávičku z Vraňan. Za psy tam budou letos platit 60 Kč (důchodce 30 Kč), za každého dalšího psa 90 Kč. Za komumální odpad budou platit 360 Kč za osobu a rok, ale tato částka na uhrazení skutečných nákladů nestačí. V tomtéž čísle lze číst zprávu z Jeviněvse, která říká, že se zastupitelstvo bude kromě rozpočtu na rok 2004 a opravami Obecního úřadu zabývat i návrhy na využití budovy školy, která již svému účelu neslouží.

SDH Spomyšl. V minulém čísle Aktualit jsme přinesli zprávu o ustavení výboru Sboru dobrovolných hasičů v naší obci s cílem navázat na úspěchy bývalého hasičského sboru, jehož činnost byla pozastavena v roce 2000. Dnes vám můžeme přinést zprávičku, kterou připravily členky SDH. Citujeme: Dne 2.10.2003 se na popud pánů Petra Šeplavého a Františka Tyleho konala ve spomyšelské hasičské zbrojnici schůze, obnovující činnost Sboru dobrovolných hasičů (SDH). Sešlo se zde 17 lidí, včetně bývalého starosty Spomyšle pana Vladimíra Duchoslava. Cílem obnovení SDH je navázat na tradici působení hasičů v obci, jež trvá téměř 100 let. Dále plánujeme vytvořit družstva, která budou obec reprezentovat v soutěžích požárního sportu. Díky němu se mužstvo při nácviku učí a zdokonaluje požární taktiku. Zároveň trénuje svou fyzickou kondici a připravenost k zásahu. V budoucnu by totiž naše družstvo mělo sloužit k požární ochraně obyvatel a majetku obce Spomyšl. Závěrem velmi děkujeme starostovi, zastupitelstvu a občanům obce Spomyšl, kteří nás v převažující většině podporují. S hasičským pozdravem „Ohni zmar!“ Balounová Kristýna, Hančlová Jana, Hančlová Štěpána V minulém čísle Aktualit zveřejněný výčet funkcionářů SDH dnes doplňujeme o jmenný seznam členů SDH ve Spomyšli. Balounová Kristýna Novák Zdeněk Bureš Miroslav Duchoslav Aleš Čermáková Jarmila Horáček Petr


Hančlová Štěpána Palát Vojtěch Řáda jiří Tyle František Duchoslav Vladimír Horký Ladislav

Novák Ondřej Bureš Petr Šeplavý Petr Hrdličková Lucie Novák František

-6-

únor 2004

Názvy ulic, znak a prapor obce. Myslíte, že by bylo vhodné zavést v naší obci názvy ulic? A co znak obce a případně i prapor? Pokud se rozhodneme, že ano, pak je jistě na místě několik otázek. Můžeme se ptát, nakolik to zatíží náš obecní rozpočet. Můžeme se ptát, zda stojí tato akce za to, abychom přidávali práci našim zastupitelům. Můžeme se ptát, jaké názvy ulic a veřejných prostranství použít, co by měl heraldik vložit do znaku obce a co vložit na plochu praporu? Kdo o tom všem rozhodne? Bude to obecní zastupitelstvo nebo rozhodnou občané pomocí obecního referenda? Názvy ulic, obecní prapor a znak ve Spomyšli? ANO či NE? Nebo snad jen něco z navrženého? Toť otázka do diskuze. Legislativa nám ke změnám v obci otevírá dveře. V úplném znění zákona č.128/2000 Sb. o obcích (obecním zřízení) účinném od 13.1.2003 najdeme m.j. také následující paragrafy: § 28 (1) Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství. (2) Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce. § 29 (1) Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života. (2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10% občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně 40% zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině. § 30 Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto. § 33 Prováděcí právní předpis stanoví (1) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, (2) způsob použití a umístění čísel k označení budov, (3) náležitosti ohlášení o přečíslování budov. § 34 Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. § 34a (1) Obce mohou mít znak a prapor obce. (2) Předseda poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo prapor obce, na její žádost znak nebo prapor obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo prapor obce. (3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání praporu obce není nutný její souhlas. (4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak nebo prapor, platí pro jejich užívání odstavec 3. § 84


-7-

únor 2004

odst. (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno písm. u) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství -jvm-

Kimovo pravidlo pracovních komisí:

Po hodině strávené úpravou znění jedné věty určitě někdo přijde s návrhem vyškrtnout celý odstavec.

Myslím, že je dobré občas zaznamenat na těchto stránkách také události, které se netýkají jen naší obce a bezprostředního okolí, nýbrž celé republiky a světa. Ode dne 1.listopadu 2003 se přestalo platit mincemi hodnoty 10 a 20 haléřů. Česká národní banka (ČNB) se rozhodla tato platidla zrušit, protože náklady na

jejich výrobu převyšují jejich hodnotu. V oběhu bylo přibližně 700 milionů desetníků a 500 milionů dvacetníků. Mince je možné si vyměnit při dodržení určitých podmínek za vyšší nominály do 1 roku v komerčních bankách (nikoliv v České spořitelně!), do 5 let v ČNB. Mince skončí svou pouť po tomto světě v trezoru ČNB a pak v tavící peci.

Abnormálně vysoké dešťové srážky v srpnu 2002 a z toho vzniknuvší největší povodně v Čechách, jaké jsme mohli během našeho života zažít, vystřídala v roce 2003 nezvyklá vedra. Loňské české léto bylo nejteplejší za 228 let. Od roku 1775, kdy se začalo s měřením teploty v pražském Klementinu, bylo léto roku 2003 nejteplejší, protože průměrná letní teplota dosáhla 22,4 oC. Pro meteorology začíná léto 1.červnem a končí 31.srpnem – nekryje se tedy

s astronomickým létem. Nejteplejším měsícem byl srpen s průměrnou teplotou 23,2 oC a teplota stoupala pravidelně o 3,5 oC nad dlouhodobý průměr. Na počátku září teplota během 5 dnů prudce klesla z ca 5 stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem na hodnotu 5 oC pod dlouhodobý normál. Tento pro naše území tak neobvyklý a náhlý pokles teplot znamenal pro mnohé občany Česka zdravotní potíže, charakterizované převážně nachlazením.

Na povrchu planety Mars přistála v noci z 3. na 4.ledna 2004 americká sonda Spirit. Je to v historii čtvrtá americká sonda, která přistála na povrchu Marsu. Spirit si zatím vede velice zdatně a již odeslal k Zemi tisíce snímků povrchu planety, na které přistál. Patnáctého ledna robot Spirit dostal z řídícího střediska ze Země pokyn a pohnul se z místa přisání. Během příštích 78 dní má urazit dráhu 248 metrů a prozkoumávat

prohlubeň a pak nedaleké pahorky. Spirit má mnoho úkolů, z nichž lze jmenovat např. průzkum půdy a hornin, průzkum kráteru Gusev (velký asi jako Morava), zachycovat infračervené záření. 25.ledna přistál na protilehlém konci Marsu další americký robot Opportunity, který je identickým dvojčetem Spiritu. A ještě pár zajímavých čísel: Den na Marsu trvá 24 hodiny 37 minut 22 sekund, rok trvá 669

marsovských (687 pozemských) dnů. Vzdálenost od Slunce je 227,9 milionu km, průměr na rovníku 6786 km. Podle dosavadních znalostí je průměrná teplota na Marsu minus 55o, minimální minus 133 a maximální plus 27 o; složení atmosféry je 96% oxidu uhličitého (CO2), 2,7% dusíku (N), 1,6% argonu (A) a 0,15% kyslíku (O).

Víte, že se v roce 2003 Čechům podařilo obhájit své prvenství ve spotřebě piva na jednoho obyvatele. Na celém světě je situace v konzumaci piva následující: 1. 2. 3. 4. 5.

Na 1 obyvatele následující (údaj v litrech). Česko 162 6. Dánsko Irsko 146 7. Belgie Německo 123 8. Slovensko Rakousko 112 9. Austrálie V. Británie 99 10. USA


Podle celkové spotřeby (v miliónech hektolitrů): 1. Čína 241,1 6. Japonsko 69,7 2. USA 239,7 7. V. Británie 58,7 3. Německo 100,4 8. Mexiko 51,0 4. Brazílie 84,8 9. Španělsko 30,8 5. Rusko 70,7 10. Polsko 26,8

97 97 93 87 83

-8-

únor 2004

Bohužel, svět potkávají i velké tragédie. Jednou z největších bylo zemětřesení v Iránu, ve městě Bám. Dne 26.prosince 2003 zničily otřesy o síle 6,5 stupně Richterovy stupnice zhruba 80% domů v nich pohřbily cca přes 30000 většinou spících lidí. Zemětřesení zničilo i dva tisíce let starou citadelu, vůbec největší stavbu světa z nepálených cihel. Irán byl postižen velkým zemětřesením také v roce 1830, kdy v Teheránu zahynulo 45 000 obyvatel. Pozn.: Zemětřesení vzniká většinou náhlým uvolněním ohromné energie vzniklé třením nebo ohyby desek v litosféře. Zemětřesení má svoje ohnisko a epicentrum. Přenos energie od ohniska se děje seizmickými vlnami, jejichž velikost se měří seizmografy. Přímo změřená výška zemětřesných vln se nazývá magnitudo. Na měření magnituda je založena tzv. Richterova stupnice, kterou se určuje síla zemětřesení. Stupnice je logaritmická, u každého o 1 vyššího stupně vzroste výška vlny desetkrát a na ní závislá energie uvolněná zemětřesením třicetkrát. Richterova stupnice rozeznává zemětřesení slabé (magnitudo pod 4,5), průměrné (4,5-5,5), silné (5,5-6,5), významné (6,5-7,5) a mimořádné (nad 7,5). Nejvyšší dosud známé zemětřesení bylo v roce 1906 v Kolumbii a mělo intenzitu 8,9 stupně Richterovy škály. Nejvíce obětí – 830 000 – bylo zaznamenáno roku 1556 při zemětřesení v Šan-si v Číně. Největší zaznamenané škody způsobilo zemětřesení v japonském Kantó roku 1923. Bylo zničeno 375 tisíc domů. a zahynulo 144 tisíc lidí.

Dvě dámy: „Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin, impulsivní nakupování a rychlá jízda.“ „Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den!“

Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110tikilometrovou rychlostí a povídá: Dobrý den, váš řidičský průkaz. Řidič: To nemám, páč mi ho před chvílí sebrali, když mě chytili vožralýho. Dopravák: Tak techničák. Řidič: Taky nemám, to auto je kradený… Dopravák: To je kradený auto? Řidič: Jo, ale moment, kouknu se do kaslíku, myslím, že sem tam něco takovýho viděl, když sem tam házel tu pistoli… Dopravák: Jakou pistoli? Řidič: No, jak jsem s ní zastřelil toho řidiče, co mu patřilo to auto, jeho mrtvolu sem strčil tady do kufru… Dopravák hned zavolá zásahovku, ta přijede, vyskáče, obklíčí auto a její šéf jde k řidiči a povídá: Šéf: Řidičák! Řidič: Tady prosím… Šéf: Techničák! Řidič: Tady… Šéf: Můžu kouknout do přihrádky? Řidič: Jasně … (samozřejmě, žádná pistole) Šéf: A do kufru? Řidič: Jasně… (samozřejmě, žádná mrtvola) Šéf: Tak teď jsem trochu zmatený, tady kolega mně zavolal, že jedete úplně bez papírů, v kradeným autě, ozbrojenej a s mrtvolou v kufru … Řidič: No super a vsadím se, že bude ještě tvrdit, že sem jel příliš rychle…


-9-

únor 2004

Žádost o zvýšení platu Vážený pane řediteli, mám velice solidní plat, který činí 12.000,- Kč čistého měsíčně. Přesto Vás žádám o přidání 24,Kč měsíčně (čistého). Svoji žádost odůvodňuji takto: Mám ženu, která nepracuje, a dvě Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina Večeře

děti. Bydlíme v jeskyni, koberce ani nábytek nevlastníme. Prací prostředky a mýdlo nekupujeme, protože pereme a umýváme se v potoce. Za vodu, plyn a elektrickou energii neplatíme, protože nic takového nemáme.

3 rohlíky a voda z potoka (3 x 1,20 Kč) 3 rohlíky a voda z potoka (3 x 1,20 Kč) v bufetu polévka za 9,80 Kč a guláš za 34,90 Kč 3 rohlíky a voda z potoka (3 x 1,20 Kč) v bufetu polévka za 9,80 Kč a guláš za 34,90 Kč Celkem na osobu a den Na 4 osoby a den 4 osoby na měsíc

V měsíci, který má 31 dní, se jeden den postíme. V měsíci, který má méně než 30 dní, ušetříme a

Obuv a oděvy nekupujeme, zhotovujeme si je doma sami z jeleních kůží. Na příspěvky do odborů mi nezbývá. Na dovolenou nejezdíme, do divadla a do kina nechodíme. Přesto náš denní rozpočet vypadá takto: 3,60 Kč 3,60 Kč 44,70 Kč 3,60 Kč 44,70 Kč 100,20 Kč 400,80 Kč 12 024,00 Kč

tuto částku věnujeme nadaci, která podporuje bydlení našich romských spoluobčanů. Za

zvýšení děkuji.

platu

co

nejsrdečněji

stačí Vám 3 rohlíky a voda z potoka. Měsíčně tím ušetříte celých 4932 Kč. Vzhledem k současné probíhající restrukturalizaci našeho podniku a hledání

finančních rezerv Vám o tuto částku snižujeme Vaši měsíční mzdu.

Odpověď: Vážený pane kolego, Vaše žádost byla přezkoumána na našem mzdovém oddělení a závěry šetření jsou následující: Na noc se není třeba přecpávat,

S pozdravem

Váš ředitel

Mikulášská nadílka. Zúčastnily jsme se Mikulášské nadílky dne 14.12.03 v místním hostinci. Sál byl krásně vyzdoben živým stromečkem. A bylo vidět i plno dalších věcí symbolizujících Vánoce. Nejprve děti přivítala paní Šebová, která program pro děti připravovala i s paní Myškovou. Po uvítání přišel na sál Mikuláš, čerti a anděl. Děti řekly Mikuláši básničku a byly sladce odměněny. Když už děti doříkaly básničky, byly na řadě soutěže, jako např. obcházení židlí, nosení míčku na lžíci, házení kroužku na tyč atd… Byla vždycky jedna hlavní cena pro toho nejlepšího, ale děti, které neuspěly v soutěži jako první, dostaly nějaký pamlsek za účast. Po soutěžích pak byla ještě puštěná muzika, na kterou se mohlo tancovat. Celé nedělní odpoledne se velmi vydařilo a děti si domů odnesly nejen pamlsky, ale také plno nových zážitků. Eliška Srbová (15 let)

Recepty.

Velikonoční mazance podle Magdaleny Dobromily Rettigové (Recept byl vybrán z 9.vydání „Domácí kuchařky aneb Snadno pochopitelného a vyskoumaného poučení kterak se masité i postní pokrmy nejchutnějším způsobem vaří, pečou a zadělávají“ z roku 1864, která vyšla tiskem po smrti autorky.)


- 10 -

únor 2004

Rozškvař tři čtvrtě libry nového másla, dej do něho půl třetího žejdlíka sladké smetany a 6 neb 8 žloutků, pak čtyry lžíce hustých kvasnic, 3 loty tlučeného cukru a všechno dohromady dobře rozmíchej. Pak to zadělej pěknou suchou moukou, těsto dobře Pozn.:

vypracuj, až jde od vařečka a pěkné puchýřky se dělají. Potom do toho ještě zamíchej s půl citronu drobně rozkrájené kůry a čtrvt lotu tlučeného květu (muškátový květ) a nech to dobře skynout. Pak těsto osol, dej do něho 4 loty pařených

rozkrájených mandlí, 4 loty velkých hrozinek, zase ho vypracuj a pak z něho dělej pěkné kulaté bochánky, pomaž je rozkloktanými vejci a nech je pěkně vypect. Z toho těsta se může udělat buď jeden velký, neb dva malé mazance.

Magdalena Dobromila Rettigová – 31.01.1785-05.08.1845 – česká spisovatelka, autorka četných mravoučných povídek pro dívky a populární Domácí kuchařky (první vydání v roce 1826). lot – cca 16 gramů, libra - cca 0,5 kg

Sportovní klub Spomyšl

Tentokrát si v krátkosti připomeneme slavnou událost, kterou byla výhra našeho českého fotbalisty Pavla Nedvěda v anketě Zlatý míč. Anketu pořádá již od roku 1956 magazín France Football, hlasujícími jsou evropští novináři, tentokrát jich bylo 52. Po Josefu Masopustovi, který získal Zlatý míč po vynikajícím druhém místě Československa na mistrovství světa v Chile v roce 1962, je to podruhé v celé historii ankety, kdy tuto poctu pro nejlepšího fotbalistu Evropy získal Čech. Pavlu Nedvědovi, kterému bylo jedenatřicet let a v současné době kope za italský Juventus Turín, ihned blahopřál president republiky Václav Klaus, Josef Masopust, další z bývalých vynikajících fotbalistů Antonín Panenka, zpěváci Karel Gott a Lucie Bílá, trenéři, herci a mnoho dalších známých osobností České republiky. Nedvědovo jméno je třicáté sedmé v celé historii ankety (někteří fotbalisté získali Zlatý míč několikrát). podle tisku zpracoval – jvm -


- 11 -

únor 2004

určitě zúčastnil některého z hasičských plesů…

Vážení spoluobčané! Každá, i sebemenší obec má svoji historii, někdy horší - a na tu se raději zapomíná, někdy lepší – a tu si pak snažíme ve vhodné době připomínat. A právě ty lepší stránky historie naší obce si vám dovoluji dnes připomenout. V roce 1906 vznikl v naší obci pravděpodobně historicky první spolek, jímž byl Sbor dobrovolných hasičů. V roce 2006 bychom tedy měli vzpomenout stého výročí založení hasičského spolku a také si připomenout všechny následné události, které jsou s tímto krokem spjaty. Hasiči byli spolkem, jehož činnost se tak či onak prolínala životem všech bývalých i současných obyvatel Spomyšle. Vždyť v některých domech došlo, v jiných mohlo dojít k požáru, skoro v každé rodině byl někdy hasič – člen obecního sboru, nebo se alespoň každý z obyvatel

Rokem 1932 je v obecní kronice datováno založení Sportovního klubu Spomyšl (SKS). V roce 2007 si tedy můžeme připomenout pětasedmdesátiletou historii sportovního klubu, hlavně oddílu kopané. Rovněž tento spolek sportovců a jejich fandů má svoji historii pevně svázanou s většinou místních rodin, vždyť s fotbalem začínali snad všichni kluci v obci, více či méně úspěšně. Myslím, že obě tato významná spomyšelská výročí by zasluhovala, aby vedení obce ve spolupráci s jubilujícími spolky a vámi všemi uspořádalo připomínkové akce. Myslíte si to také? Pokud ano, žádám vás o laskavé zapůjčení všech možných dostupných dokladů o těchto dvou spolcích, ať již jsou to fotografie nebo písemné dokumenty. Vše čestně a brzy vrátím. Jaroslav Marsa

V roce 2003 byla vydána publikace autora Otakara Špecingera „VELTRUSY perla dolního Povltaví“. Kniha v brožovaném provedení o rozměrech formátu A4 je vytisknuta na kvalitním papíře a autor ji věnuje občanům Veltrus. Původně bylo její vydání plánováno na rok 2002, ale povodňová katastrofa, která postihla část Veltrus, si vyžádala pozdržení vydání, aby v knize mohla být zaznamenána i tato smutná událost. Jednotlivé kapitoly mají názvy Dolním Povltavím, Z dějin Veltrus, Město – jeho pamětihodnosti a významní občané, Chotkové z Chotkova a Vojnína, Veltruské panství, Veltruská nádherná krajina, Zámek Veltrusy, Dědictví pastýřského romantismu, Světový veltruský primát, Zámecké návštěvy, Hudební tradice, Věčná inspirace malířů, Veltrusy v krásném písemnictví, Novodobé Veltrusy a ničivá povodeň, Literatura. Pokud máte chuť přečíst si zajímavě napsané a poutavé vyprávění a poučit se o historii blízké obce, zažijete s touto bohatě barevně ilustrovanou knihou příjemně strávené chvilky. Číst budete jedním dechem - jinak se ani publikace autora ing. Otakara Špecingera číst nedají. Kniha má také vztah ke Spomyšli a v tomto směru si jí všimneme podrobněji: Na straně 12 se doslova píše: „Držiteli Veltrus byli postupně Kryštof st. ( 1590), Oldřich Felix ( 1604), Václav ( 1616), Vilém ( 1647) a Kryštof Ferdinand z Lobkovic, který roku 1656 prodal panství Běškovice spolu s Veltrusy (s výjimkou menšího, dosud církevního dílu) Janu hraběti z Rottalu. Synové tohoto šlechtice postoupili běškovické dominium i Veltrusy v roce 1676 Arnoštu Josefu hraběti z Waldsteina, od kterého přešly tyto statky koupí roku 1680 na Františka rytíře ze Scheidlerů. Jeho syn císařský místodržící Ferdinand Kryštof ze Scheidlerů pak rozdělil rodová panství mezi své dcery. Jedna z nich, Marie Teresie* ze Scheidlerů dostala Jeviněves, Dědibaby, Ouholice, Veltrusy, Křivousy a části Spomyšle, Chržína, Podhořan a Bukole. Vytvořila z nich nové samostatné panství Jeviněves-Veltrusy (zvané však zpočátku také Ouholice) a přinesla je roku 1698 věnem svému manželu Václavu Antonínu Chotkovi. (konec citátu) Na straně 41 naleznete tuto zprávu (cituji): „Roku 1698 mělo nově zřízené veltruské panství 5 vesnic a díly ve 4 dalších osadách dolního Povltaví. Postupně pak bylo rozšiřováno koupí dalších majetků, z nichž největší význam mělo městečko Chlumín, získané roku 1763. V roce 1779 zahrnovalo veltruské panství na téměř souvislém území • městečko Chlumín, • vesnice Veltrusy, Nové Ouholice, Miřejovice, Všestudy, Staré Ouholice, Vepřek, Jeviněves, Dědibaby, Vojkovice, Křivousy, Dušníky, Zátvor, Netřeba, Zlosyň, Úžice, Kozomín, Postřižín, Zlončice, tedy 18 vsí, přičemž k některým patřily i malé díly sousedních panství • díly (tj. několik usedlostí) v Podhořanech, Chržíně, Spomyšli, Bukoli, Dřínově, Korycanech a Dolínku. (konec citátu)


- 12 -

únor 2004

A jen pro zajímavost: V Jeviněvsi, která byla jedním z devíti panských dvorů, se na stráních odedávna pěstovala vinná réva. V roce 1824 leželo ve sklepích 30 věder vína. Prodávalo se jako „Jeněvesský Riesling“ a „Jeněvesské červené kabinetní“. Většina vína však sloužila k přímé spotřebě panstva. Etikety těchto dvou druhů vína jsou v publikaci vyobrazeny. * V této části publikace lze najít nesoulad mezi tvrzením autora a údaji, které zveřejnil ing. Ferdinand Klindera ve své stati Dějiny obce Spomyšle. Jedná se o rozpor ve jméně té dcery, která dostala statek JeněvesSpomyšl. Klindera uvádí, že Ferdinand Krištof zemřel v roce 1696 a zanechal po sobě pět dcer, které se dva roky poté (30.října 1698) „rozdělily o celé panství, takže povstalo pět statků a sice Horní Beřkovice, Citov, Liběchov, Sukorady a Jeněves-Spomyšl. Poslední statek připadl dceři Antonii Eusebii, kterou pojal za manželku Václav Chotek, svobodný pán z Chotkova.“ Václav Antonín Chotek přišel na svět jako pohrobek v roce 1674 v Bělušicích u Bíliny (jeho otec Jiří Rudolf Chotek zemřel roku 1673). Zahájil nový mohutný vzestup rodu Chotků. Po studiích hodně cestoval a po svatbě s Marií Teresií ze Scheidlerů vyženil panství Jeviněves-Veltrusy. Byl posledním rytířem svého rodu, neboť roku 1702 byl povýšen do baronského stavu. Po několikaletém působení jako hejtman rakovnického a později litoměřického kraje se stal místodržícím v Čechách. V roce 1723 byl povýšen na hraběte. V roce 1745 byl již jako tajný rada povýšen císařem Františkem Lotrinským dědičně do stavu říšských hrabat. Václav Antonín Chotek, majitel části Spomyšle v první polovině 18.století, zemřel jako osmdesátiletý v roce 1754.

# Václav Antonín Chotek (1674-1754), olej F.K. Fahrenschona na zámku Veltrusy Jaroslav Marsa

Víte, že Okresní muzeum v Mělníku vydalo v nedávné době čtyři „Vlastivědné sborníky Mělnicka“? Pokusím se z každého z nich „vypíchnout“ to, o čem si myslím, že by vás mohlo zajímat nejen v souvislosti s historií naší obce, nýbrž celého mělnického regionu. Budu provádět výběr z dlouhých pojednání a citovat pouze některé pasáže. Ty z vás, kteří mají zájem o podrobnější údaje, směruji na Okresní muzeum v Mělníku.

Vlastivědný sborník Mělnicka (I.)

Vydalo Okresní muzeum v Mělníku v roce 1982, náklad 1500 výtisků, cena 25 Kčs. Karel Žebera: Nástin geologického a geomorfologického vývoje Mělnicka. V první době ledové (donau) bylo na Mělnicku ještě rozsáhlé jezero, jímž protékalo Labe i Vltava (průtočné jezero). Jeho zbytky jsou na pláni severozápadně od Kralup nad Vltavou (Lutovník, Kopec, Kalvárie) a východně od Ledčic (Škarechov, Na liškách, V pekle). Souší v celém rozsahu se ve čtvrtohorách stalo Mělnicko poprvé v gűnzu 1 (v prvním stadiálu druhé doby ledové), kdy již Labe teklo v podstatě v dnešním směru, (který po celé čtvrtohory neopustilo), zatímco Vltava od Nelahozevsi tekla na Ledčice – Černouček – Ctiněves – Kostomlaty pod Řípem a Spomyšelské aktuality

v prostoru dnešních Křivenic se vlévala do Labe. V gűnzu 2 (v druhém stadiálu druhé doby ledové) buď ledovec nebo zřícené skály v České bráně v Českém středohoří (Porta bohemica) anebo snad tektonický výzdvih pohraničních hor ještě jednou zahradily labské vody, které se ve středních Čechách ještě jednou rozlily v rozsáhlé průtočné jezero. V tomto jezeře se na dně uložily říční štěrky, nad nimi pak jezerní páskované jíly (varvy) doby ledové, jemnozrnné jezerní písky a nahoře pak znovu říční štěrkopísky. Usazeniny tohoto průtočného jezera byly zjištěny teprve v poslední době - 13 -

v území Ledčice – Černouček – Ctiněves – Kostomlaty pod Řípem – Libkovice pod Řípem (východně od obce), zčásti mimo území našeho okresu. Na ostatním území Mělnicka byly zcela rozrušeny a odneseny. V mindelu 1 (prvním stadiálu třetí doby ledové) a potom již stále, bylo území Mělnicka souší s dnešními potoky a řekami. Vltava tehdy tekla od Nelahozevsi směrem na Uhy – Chržín – Straškov a dále směrem na Lovosicko, kde se vlévala spolu s Ohří (dnešní dolní částí toku) do Labe. V interstadiálu 1 / 2 dochází k výraznému poklesu území jižně únor 2004

od Mělníka. Vltava definitivně opouští svoje koryto na západ od Řípu a v mindelu 2 již teče přes Nové Ouholice – Jeviněves – Horní Beřkovice – Cítov a u Křivenic se vlévá do Labe. V dalších stadiálech, vlivem zmíněného tektonického poklesu území jižně od Mělníka, Vltava

stěhuje své koryto postupně směrem na východ, až konečně dospěje k dnešnímu soutoku s Labem pod Mělníkem. Na své pouti zanechává za sebou Vltava, stejně jako Labe, štěrkopískové náplavy (terasy), podle nichž její celý vývoj můžeme bezpečně sledovat.

Štěrkopískové náplavy na Mělnicku jsou vůbec největší v Českém masívu a jsou nesmírně bohatým zdrojem betonářských štěrkopísků. Strojně vybavené pískovny ve Vraňanech, Cítově a Vlíněvsi zásobují vraňanskou panelárnu, Prahu a pražské metro.

Karel Sklenář: Mělnicko v pravěku. … Mnohem svéráznější a zdá se i početnější celek tvoří lid zvoncovitých pohárů přinášející krásnou ozdobnou keramiku, dokonalou lukostřeleckou výbavu a první kovové zbraně – měděné a bronzové dýky… … Obvyklým typem jsou kostrové hroby ve skrčené poloze… … Kultura lidu se zvoncovitými poháry se zřejmě stala důležitým základem pro další vývoj, jímž ve staletích kolem r. 2000 př.n.l. vzniká domácí kultura únětická. Její starší fáze měla ještě charakter eneolitický, mladší už zahajuje dobu bronzovou. Znalost bronzu – významné slitiny mědi a cínu – přišla do Čech podle všeho od jihovýchodu. Ze starší fáze únětické kultury známe zase jen kostrové hroby s výbavou velmi podobnou kultuře zvoncovitých pohárů. Na týchž lokalitách pokračuje pohřbívání v neratovicko-všetatské oblasti, mnohem intenzivněji se projevuje území Kralup n.Vlt. s několika pohřebišti, sílí osídlení kolem Mělníka a nové seskupení se objevuje na levém břehu Vltavy v okolí Vraňan. Klasická fáze s bronzem proniká hojněji na Jizerskou plošinu, kde vzniká např. osada na Hradsku; jiná sídliště jsou doložena z prostoru Neratovic, Kralup a Vraňan. … … V posledním století př. n.l. dosáhla keltská kultura a s ní celý vývoj našeho pravěku svého vrcholu (období mladolaténské, stradonické). Projevilo se to vznikem oppid – nejstarších našich měst a zlatých „duhovek“, prvních mincí na našem území, ve zdokonalení Spomyšelské aktuality

zemědělství a řemeslné výroby (zobecnění železa) atd. V té době však bylo Mělnicko už na severní periférii keltského světa, ohroženého náporem primitivnějších Germánů od severu. Oppida, mocenská, kulturní, výrobní a obchodní střediska, se tu neobjevují (nejbližší je Závist u Prahy), také keltské mince se vyskytnou jen ojediněle (Veltrusy, Brozánky). Domácí zemědělský život byl značně prostší, jak ukazují některé zjištěné osady … Rozkvět keltské společnosti v Čechách skončil poměrně náhle v době kolem změny letopočtu, kdy Čechy ovládly germánské kmeny. Oppida a jejich kultura zanikla, po několik dalších století tu opět žil zemědělský lid s prostou vesnickou kulturou doby římské (nazývané tak pro svoji současnost s římskou říší, jejíž moc zasahovala od jihu až k Dunaji). Germámi už běžně vyráběli své nářadí a zbraně ze železa, keramika byla zase jen jednoduchá. Lepší zboží získávala vládnoucí bojovnická vrstva rodové aristokracie kořistí v bojích s Římem nebo obchodem, který sem ze římských provincií přinášel (zejména v 1.a 2.století n.l.) vzácné bronzové nádoby (v hrobech u Obříství, Hořína, Tišic, Lužce n.Vlt.); římské mince (Brozánky, Všetaty, Křivenice) mohly pocházet i z kořisti, jako platidlo se mezi Germány neužívaly. Germánské osídlení Mělnicka bylo dosti husté, zejména ve starší době římské (1.-2.stol.). Nápadná je zejména koncentrace v oblasti - 14 -

Neratovic a Všetat, řidší jsou doklady podél Vltavy mezi Kralupy a Mělníkem, sporadické na Jizerské plošině. Ze sídlišť stojí za zmínku Neratovice, odkud pochází nejkrásnější český exemplář ozdobné keramiky dovážené z římských provincií (tera sigillata) ze 2.století n.l., Hostín u Kralup se střepem této keramiky, Ovčáry se stopami železářské výroby, Obříství a Brozánky se vzácnými zbytky vápenických pecí sloužících této výrobě. Mezi žárovými pohřebišti vynikají rozsahem pohřebiště u Tišic a Lužce n.Vlt… …Osídlení mladší doby římské (3.-4.stol.n.l.) je méně intenzivní, kultura je chudší… …Tlak kočovných kmenů na východní Evropu a pád říše římské způsobily řadu složitých a převratných změn, pohyby celých kmenů, zánik starých a vznik nových etnických a politických celků. Pohnutá doba 5. a 6.století je označována jako doba stěhování národů. I v Čechách došlo k pohybu a střídání germánského obyvatelstva. Vzrůstá bohatství vedoucí společenské vrstvy, místo starého spalování se ujímá zvyk pohřbívat nespálená těla… … V 6.století se ráz kultury poněkud mění, toto údobí nazýváme merovejské a jeho pohřebiště známe zejména od Lužce n.Vlt. a Jiřic (sídliště doby stěhování národů zatím vesměs chybějí). Je to ovšem už doba, kdy germánský živel v Čechách dožívá a mizí. V souvislosti s pohyby kmenů, které postihují střední Evropu, dosavadní obyvatelstvo únor 2004

opouští svá sídla a jeho zbytky se stávají svědkem pozvolného

pronikání a usazování nového etnického celku – našich

slovanských předků.

Rudolf Turek: Dějinné počátky Mělnicka. … Ze sídel vesnického rázu nacházíme kromě uvedených míst starobylou keramiku z okolí Hostína u Velvar, Choroušek, Jiřic, Liběchova, Vepřku, Vliněvsi a Záryb; ze střední a mladší doby hradištní pocházejí sídlištní neb

neurčitelné pozůstatky z Dolních Beřkovic, Daminěvsi, Hostína u Velvar, Choroušek, Korycan, Kozárovic, Libiše, Neratovic, Velké Brázdímě, Vepřku, Vysoké Libně a Záryb, celkem bezvýznamné jsou nálezy

z Velkého Borku a Mšena. Je tu i hojně kostrových pohřebišť: Horní Beřkovice, Bukol, Debrno, Dřísy, Lešany, Mlékojedy, Slatina, Spikaly, Straškov, Sudoměř,…

(tento citát se týká období přibližně kolem roku 1000 n.l.) Vysvětlivky: Snad nebude na škodu zaznamenat zde několik údajů o pradávné historii Země a o významech některých málo používaných slov, které si možná jen matně pamatujeme ze školních lavic. Snažil jsem se o co největší stručnost. Kdo nemá zájem, prosím, ať toto čtení přeskočí, není moc záživné:

Geologické éry: Prekambrium Paleozoikum (prvohory)

Kambrium Ordovik Silur Devon Karbon Perm Mezozoikum Trias (druhohory) Jura Křída Kenozoikum Paleocén (třetihory - terciér) Eocén Oligocén Miocén Pliocén Antropozoikum Pleistocén (čtvrtohory -kvartér) Holocén Údaje o rozhraní jednotlivých ér se v různé literatuře liší.

Paleogén (starší třetihory) Neogén (ml.třetihory)

před 4600 až 590 milióny let před 590 až 505 milióny let před 505 až 438 milióny let před 438 až 408 milióny let před 408 až 355 milióny let před 355 až 290 milióny let před 290 až 250 milióny let před 250 až 205 milióny let před 205 až 135 milióny let před 135 až 66 milióny let před 66 až 53 milióny let před 53 až 36 milióny let před 36 až 23 milióny let před 23 až 6,3 milióny let před 6,3 až 1,6 miliónů let před 1600000 až 10000 let před 10000 let až dodnes

Čtvrtohory: Paleolit (starší doba kamenná)

Nejstarší paleolit Starý paleolit

Mezolit (střední doba kamenná) Spomyšelské aktuality

2 mil. - 600000 let př.n.l. 600000 - 250000 let př.n.l.

Střední paleolit

250000 - 40000 let př.n.l.

Mladý paleolit

40000 - 10000 let př.n.l.

Pozdní paleolit

10000 – 8000 let př.n.l. 8000 – 6000 let př.n.l.

Během této doby lidé rodu Homo erectus (člověk vzpřímený) osídlili také střední Evropu, osvojili si oheň. Člověk byl sběrač a lovec, žil v tlupách v jeskyních nebo pod širým nebem. Vyvíjel se člověk typu Homo sapiens (člověk rozumný, moudrý). Celá Skandinávie byla pod ledovcem. Člověk žije v tlupách a stále v jeskyních nebo ve sprašových terasách. Základní složkou potravy zůstala strava rostlinná. Objevuje se člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens, zobecněl oděv, vznikají velkorodiny, tábořiště (lovci mamutů), někdy vytápěné ohništi. Krátké období na sklonku poslední doby ledové. Došlo ke zlepšení klimatu. Definitivně skončila doba ledová, krajina rázu tundry se ztratila i s mamuty a medvědy, lidé žijí nejčastěji na

- 15 -

únor 2004

Neolit (mladší doba kamenná)

6000 – 3500 let př.n.l.

Eneolit (pozdní doba kamenná)

3500 – 2000 let př.n.l.

Doba bronzová

Doba železná

oppidum

Stará Střední 2000 – 750 Mladší let př.n.l. Pozdní Starší (haštalské 750 – 400 období) let př.n.l. Mladší (laténské 400 – přelom období) letopočtu

latinský název pro město, Ilustrovaný encyklopedický v archeologii se užívá pro velká keltská opevněná (murus gallicius) sídliště slovník, Academia 1981 na strategických polohách s doklady výroby, obchodu, správy a kultu; na některých doloženo mincovnictví. Málokteré oppidum bylo dostatečně prozkoumáno, protože mívá několik desítek hektarů. Oppida byla budována až od poloviny 2.stol.př.n.l., asi i z důvodů obranných. Zanikají na konci starého letopočtu pod náporem Říma (západní Evropa) nebo Germánů (na sever od Dunaje). -da,

duhovka

míšeňský groš

gűnz


vyvýšených místech a u vody. Během 6.tisíciletí byli lovci vystřídáni pastevci a zemědělci. Ve stř.Evropě začíná koncem 6.tisíciletí a končí v průběhu 1.poloviny 4.tisíciletí př.n.l. Člověk přešel od lovu a sběru k zemědělství (obdělávání půdy a chov dobytka). Hlavní surovinou zůstal kámen (hlazené sekery, klíny, vrtané nástroje). V Čechách a na Moravě kultura s lineární keramikou, ze které se vyvinula kultura keramiky vypíchané a moravské malované keramiky. Vznikají trvalá sídliště s pevnými příbytky. Byl dovršením vývoje v neolitu a současně základem nových vývojových tendencí. Vedle dosavadních vlivů z jihovýchodu se projevovaly vlivy kultury nálevkovitých pohárů či kultury šňůrové ze severu a severovýchodu. Začíná se používat orba, vznikala řemesla a ruku v ruce s nimi také obchod. Změna matriarchátu v patriarchát. Ve stř.Evropě např. únětická kultura. Znalost slitiny mědi a cínu – bronzu. Slévačství a kovotepectví. Pohřeb žehem. Zhoustlo osídlení. Bronz nahrazován železem, vznik kovářských dílen, ze společnosti se vyděluje tzv. rodová aristokracie. Kraje se s pobytem a kulturou Keltů, kteří byli vynikajícími řemeslníky a staviteli (první mosty, oppida, znali sklo, email, rýžovali zlato na řece Otavě, razili mince).

1) 2)

římské ant.město jako město záměrně budované velké opevněné keltské sídlo, výrobní a obchodní středisko

(v 1.stol.př.n.l. a po n.l.; jiný údaj: v posledních stol.př.n.l.) mohutně opevněné keltské hradiště (město) s kamennými valy a zvýšenou akropolí, sídlo řemesel a obchodu, kmenové správní a náboženské středisko Vydutá tlustá zlatá mince z keltského období, nacházená v oblasti keltského osídlení, tedy i na našem území. Termín duhovka je překladem novodobého německého slova Regenbogenschűsselchen; toto označení vyvěralo z pověry, že peníz vzniká tam, kde se duha dotkla země. Reálný podklad byl zřejmě ve skutečnosti, že tyto peníze se objevovaly na zoraných polích právě po dešti, který je vyplavil ze země, kde byly ukryty. Vyskytují se ve třech velikostech. O hmotnosti 7,2 g = zlatý statér, 2,4 g = 1/3 statéru a 0,9 g = 1/8 statéru. Mívají reliéf hada, ptačí hlavy, zrna, případně i dalších, nám ne vždy jasných symbolů. Na našem území se razily v 2.-1.století př.n.l. zejména tzv. mušlové statéry.

Autorský kolektiv: Velký slovník cizích slov, Ústav pro jazyk český AV ČR, v el.vydání z r.1999 Klimeš, L.: Slovník cizích slov. 2.vyd., SPN Praha 1983

Hlinka, B., Radoměřský, P.: Peníze celého světa, 3.vydání, vyd. Mladá fronta roku 1987

Stříbrná mince, kterou podle vzoru pražských grošů začali razit v 1.pol.14. století v sousedním Sasku míšeňští vladaři. Zprvu měl míšeňský groš hmotnost 3,9 g, ale ta postupem času klesala. Tento peníz se rozšířil i na naše území, kde se vžil natolik, že např. byl uznáván mincovním řádem krále Jiřího z Poděbrad jako zákonné platidlo s tím, že dva míšeňské groše měly hodnotu jednoho pražského groše, podle jehož vzoru se dělily na 12 parvi. glaciál alpského zalednění následující po dunajském stadiu (nazv. podle alpské řeky Gűnz)

- 16 -

únor 2004

glaciál stadiál mindel donau varva matriarchát

patriarchát

soubor chladnějších období v ledové době, střídající se s intergladiály, Autorský kolektiv: Velký charakterizovaný postupem ledovců slovník cizích slov, Ústav studená období v ledové době, oddělené méně studenými interstadiály pro jazyk český AV ČR, v el.vydání z r.1999 druhá doba ledová v Alpách (nazv. podle alpské řeky Mindel) nejstarší chladné období (glaciál) alpského zalednění, dunajské stadium, danub (nazv. podle německého jména Dunaje Donau) varvy – vrstvičky ze světlých, písčitějších (letních) nánosů a z tmavých, jílovitých (zimních) nánosů (v raném období prvobytně pospolné společnosti) forma rodové společnosti, v níž je příbuzenská linie určována podle matky; Klimeš, L.: Slovník cizích forma organizace rodové společnosti, v níž má vedoucí postavení žena slov. 2.vyd., SPN Praha 1983 forma rodové organizace prvobytně pospolné společnosti, v níž je příbuzenská linie určována podle otce a v níž má muž prvořadou úlohu ve společenské výrobě a společenském životě

Jen s kytkou neumělou, již na polích a stráních báby uvily, přával jsem dědovi v den jeho patrona. Dědeček kytku na stůl rozprostřel a řek: tohle je zeměžluč,

ta dobrá je, když žaludek je mdlý, a tu je máta, hvozdík, pelyněk a náprstník pro srdce nemocná. A živ byl ku sta let...

Jaroslav Seifert: „Hořká koření“

Blahopřejeme našim spoluobčanům, kteří oslavili nebo teprve oslaví svá životní výročí. V 1.čtvrtletí letošního roku jsou to: 60 let

Tyle František

65 let

Cimrmanová Bohumila Nováková Jaroslava

70 let

Vartová Jiřina

75 let

Vegrichtová Miluše

80 let

Tošnerová Helena

83 let

Vršovský Josef

85 let

Salačová Marie


- 17 -

únor 2004

Blahopřejeme rodičům našich nově narozených spoluobčánků Tomáše Páka (čp. 138), Petra Bureše (čp. 21) a Natálie Šípošové (čp. 138). Jejich malým ratolestem přejeme co nejvíce zdraví, šťastné dětství a úspěšný dlouhý život.

Loučíme se s našimi spoluobčany, kteří nás v roce 2003 navždy opustili.

?

pan paní pan pan paní

Jan Beránek Julie Srbová Rudolf Trúchly Václav Nicek Hermína Feistmantlová

12.03. 21.03. 29.04. 17.08. 30.11.

Dobrý člověk nikdy neumírá v srdci těch, kteří ho milovali …

Omlouváme se čtenářům, že poslední číslo Spomyšelských aktualit roku 2003 bylo distribuováno s několikadenním zpožděním až dne 9.prosince a že se přes naši velkou snahu nepodařilo alespoň některé stránky věnované popisu zářijové oslavy vytisknout barevně. Pozdější distribuce byla způsobena právě hledáním možností, jak zajistit finančně přijatelný, ale kvalitní barevný tisk.

Na závěr tohoto čísla jsou přiloženy obě nové vyhlášky Obecního úřadu Spomyšl, které nabyly platnosti dnem 1. ledna 2004.

Přílohou únorového čísla Spomyšelských aktualit je stručné povídání o měnové reformě, která proběhla před půl stoletím, přesněji v roce 1953. Pokud vás toto téma nezajímá, prosím, nečtěte další stránky a nekazte si dobrou mysl. Naopak, je-li toto téma pro vás zajímavé a chcete si buď oživit svoje vzpomínky, osobní poznatky a zkušenosti z roku 1953 nebo chcete, aby se i vaše děti a jejich děti dověděly alespoň něco málo o tomto státním bankrotu, pak čtěte a dejte číst všem.


- 18 -

únor 2004

Zprávy, perličky a jiné zajímavosti ze Spomyšle a okolí Vydává nepravidelně Obecní úřad ve Spomyšli

Recommend Documents