ZPRAVODAJ UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
30 let od černobylské havárie
1
Konverzace s Američany
2
Exkurze na závěr 2 výuky... Dobrý den, hello,...
3
Zlatý pohár Linde 4 O Zlatou kuklu společnosti SIAD
5
Den s enkaustikou
5
Školní kolo SOČ
5
Školení elektronických informač- 6 ních zdrojů Albánie, Kosovo — díl VII.
AUTOŘI: J. Kohout, EWT Mgr. M. Králová Ing. P. Mašková Mgr. V. Ulčová Ing. P. Vlček Ing. J. Gruber M. Roj D. Kušičková
5
Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora T LE Švejcara, Plzeň JE 20 ODA R O Č N Í K
X X . ,
Č Í S L O
V I I
R ZP
AV
B Ř E Z E N
2 0 1 6
30 let od černobylské havárie Petra Mašková 21. 3. 2016 se konala na ZČU v Plzni přednáška na téma „30 let od černobylské havárie etapy transformace", kterou vedl Igor Ivanovič Gramotkin, generální ředitel černobylské jaderné elektrárny. Přednášku pořádala katedra elektroenergetiky a ekologie FEL ZČU v Plzni. Z naší školy se této přednášky zúčastnili studenti tříd 2STA a 2STB. I. I. Gramotkin, který je již ve funkci od roku 2005, ve své prezentaci hovořil zejména o stále diskutovaných tématech důvodu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Podle něho šlo o pochybení konstrukční. Popsal havárii černobylské jaderné elektrárny. Hovořit také o tom, jak se postupuje v současnosti, jak jsou likvidovány následky havárie. Jeho vyprávění neobsahovalo to, co je popsáno velmi často v knihách nebo časopisech. Řekl vše z jiného úhlu pohledu, podíval se na historii chyb a velkých činů lidí, kteří odstraňují její následky. Zvláštní důraz klade I. I. Gramotkin na mladé lidi, kteří studují a v budoucnosti se stanou inženýry a techniky, konstruktéry. Dnes je černobylská jaderná elektrárna obrovské staveniště pro mezinárodní spolupráci. Pracují zde americké, německé, anglické a francouzské společnosti. A samozřejmě i plzeňská Škoda Jaderné strojírenství. Ředitel černobylské elektrárny se vůbec poprvé zúčastnil besedy s veřejností, a to právě na Západočeské univerzitě v Plzni za přítomnosti několika set studentů, pedagogů a pracovníků v oblasti energetiky a jaderného strojírenství. Jsme rádi, že jsme mohli být při tom.
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
STRÁNKA
Konverzace s Američany Veronika Ulčová Dne 17. března měli studenti naší školy možnost setkat se s devítičlenou skupinou středoškoláků z Texasu. Po úvodní krátké, ale velmi zajímavé prezentaci, na které Američané seznámili české žáky s hlavním městem Texasu a jeho zvláštnostmi, následovala vzájemná konverzace v malých skupinkách. Žáci měli jedinečnou možnost vyzkoušet si své
znalosti anglického jazyka v praxi. Diskuse se účastnili všichni, i ti nejostýchavější, protože neexistovala věková bariéra a povídali si o tématech, která jsou jim velmi blízká. Žáci se bavili opravdu dobře a rozuměli si, a tak chtěli v konverzaci pokračovat také o přestávce. I to je důkaz, že se jim setkání opravdu líbilo. Zároveň je pro ně výbornou motivací pro zlepšování znalostí anglického jazyka.
Exkurze na závěr výuky pružnosti a pevnosti Josef Gruber V úterý 22. 3. navštívila třída 2STA katedru mechaniky Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni. Tato návštěva byla plánována na závěr výuky pružnosti a pevnosti a bohatě splnila očekávání. Žáků se ujali prof. Ing. Vladislav Laš, CSc., vedoucí katedry, a Ing. Jan Krystek, Ph.D. Profesor Laš připravil populární přednášku o kompozitních materiálech, jejichž výzkumu se katedra mimo jiné věnuje, a Ing. Krystek ukázal žákům pracoviště, na nichž se provádějí zkoušky kompozitních materiálů a vyrábějí se součásti z těchto moderních materiálů. Kompozitní, neboli složené materiály se skládají z komponenty přenášející zatížení (např. skelná, uhlíková, kevlarová aj. vlákna, ale mohou to být i jiné materiály v jiné podobě) a z matrice (syntetická pryskyřice).
Velikou výhodou je nejen mnohonásobně větší pevnost a nižší hmotnost ve srovnání s klasickými konstrukčními materiály – především ocelemi, ale také možnost zásadně ovlivnit mechanické vlastnosti skladbou a postavením vláken. Kompozitní materiály na této bázi se uplatňují ve strojírenství, v dopravě, ve stavebnictví nebo ve sportu. Na katedře žáci poznali, jak se provádějí zkoušky mechanických vlastností a jak se zjišťují základní materiálové hodnoty; ty se poté zavádějí do počítačových programů pro simulaci chování součástí pod zatížením. Žáci viděli i ukázky studentských prací. Jak prof. Laš, tak Ing. Krystek se žákům maximálně věnovali a patří jim velké poděkování za užitečně i příjemně strávené dopoledne.
2
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
STRÁNKA
Dobrý den, hello, Дoбрый день, Guten Tag, bonjour! Michaela Králová Kdo by nechtěl během jednoho dopoledne navštívit hned několik cizích zemí a seznámit se s jejich jazykem, kulturou i gastronomickými specialitami? Poslední den před velikonočními prázdninami se učitelé cizích jazyků rozhodli svým studentům zpříjemnit zábavnými i naučnými workshopy ve všech cizích jazycích, které se na naší škole vyučují. Nejprve se za soutěžemi a prezentacemi vydaly první ročníky. Pro každou skupinu byly nachystány tři různé dílny v anglickém, německém, francouzském či ruském jazyce, v nichž studenti mohli celkem získat max. 60 bodů. Každý vyučující si ve spolupráci se studenty pro soutěžící přepravil něco jiného: prezentaci Nového Zélandu s následným kvízem, představení známých anglicky mluvících sportovců, jazykové hry, ochutnávku francouzských specialit, práci se slepou mapou Německa, německo-anglický komiks, luštění azbu-
ky, poznávačku ruských měst a památek... Studenti tak zjistili, kolik významů má slovo kiwi, co se slaví v Rusku 24. prosince anebo že se prý (podle mnohých odpovědí) francouzský klášter Mont St. Michel nápadně podobá Bradavicím. Když se prváci vrátili ke klasické výuce, vystřídali je studenti druhých a poté i třetích ročníků. Všechny skupiny se snažily uspět, vždyť pro výherce bude připraven dort! Přebíhali tak mezi třídami s workshopy, aby se nepřipravili ani o minutku času, ve kterém mohli nasbírat cenné body. To vše se projevilo na vynikajících výsledcích. První místo získala B skupina ze třídy 1.A s 55 body a na druhém místě s konečným součtem 52 bodů se ocitlo hned 5 skupin: 1.A/A, 2.D/B, 3.A/A, 3.D/ A a 3.E/HS. Všichni soutěžící si ale zaslouží ocenění za snahu při plnění úkolů. Doufáme, že se akce všem líbila, a tak se z ní stane milá tradice prezentace cizích jazyků i v následujících letech.
3
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
STRÁNKA
Zlatý pohár Linde - Memoriál Mgr. Václava Vilda Jaromír Kohout Dne 17. 3. 2016 se uskutečnilo krajské kolo, již tradiční soutěže ve svařování „Zlatý pohár Linde 2016“Memoriál Mgr. Václava Vilda, kterou pořádala Střední škola Rokycany. Soutěž byla vyhlášena jako soutěž jednotlivců pro metody svařování 135 a 311, která se skládala z testů týkajících se bezpečnostních předpisů, technologie svařování a praktické části. V praktické časti soutěžící svařovali 2
svary (V svar v poloze PF – svislá zdola nahoru a I svar v poloze PA – vodorovná shora). Výborně připravenou soutěž jsem měl možnost sledovat přímo uprostřed dění, neboť jsem měl tu čest vykonávat hlavního rozhodčího soutěže. Zejména v praktické části jsem pozoroval, jak se soutěžící vypořádali se soutěžními svary včetně přípravy vzorků před svařováním a dodržení svařovacích postupů WPS. Soutěže se účastnilo 8 středních škol z Plzeňského kraje a mezi soutěžícími v metodě 135 byla i jedna dívka, což na této akci bylo poprvé. Školu reprezentoval v metodě 135 Jan Pelikán ze třídy 3ZA, který obsadil výborné 3. místo.
4
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
STRÁNKA
O zlatou kuklu společnosti SIAD Jaromír Kohout 22. 3. 2016 se ve střední škole technické v Mostě se konal, již čtvrtý ročník celostátní soutěže žáků středních odborných škol ve svařování. Tato soutěž má, již své místo v kalendáři mladých „svářečů“, které se zúčastnilo 46 žáků ze 23 škol, od Boru u Tachova až po Humpolec. Žáci těchto škol soutěžili ve třech metodách svařování (111, 135, 311). V metodě 135 (tj. obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu ) se účastnilo 20 žáků a byla také nejvíce obsazená. V této metodě SPŠ Strojnickou a SOŠ prof. Švejcara reprezentoval žák Jan Pelikán ze třídy 3ZA, který se tentokrát umístil na 18 místě. Celkově ze všech svářečů dosáhl 32.
místo. I této soutěže se účastnila jedna dívka, a to v metodě 135. Pro doprovod připravili pořadatelé velmi zajímavou exkurzy nazvanou „Uhelné safari“ – návštěvu hipodromu v Mostě, který je vybudován na výsypce povrchového dolu. Druhá část byla prohlídka lokality Vršany a dolu ČSA, jež se nachází v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve. Vyhodnocení soutěže a předávání cen se zúčastnil také hejtman Ústeckého kraje p. Oldřich Bubeníček. Ocenění získal každý soutěžící, neboť dle pořadatelů si takto cení odvahy a snahy každého soutěžícího, který se akce zúčastní.
Den s enkaustikou Michal Roj, 1.E Dne 9. března 2016 se třída 1.E v rámci výtvarné výchovy seznámila se zvláštním druhem umění – enkaustikou. Díky umělkyni Aleně Berkové, která mj. pořádá i mnoho výstav, jsme vyslechli živou přednášku o tomto typu malířské techniky. Co to enkaustika vůbec je? Je to znovuzrozená technika malování horkým voskem na lesklý papír, při které se využívají tahy speciální žehličky a elektricky nahřívaným perem. Kořeny enkaustiky sahají až do do starověkého Egypta. Naneštěstí upadla téměř v zapomnění, ale před nedávnem opět ožila, aby nás obohatila svojí krásou. Nyní se rozšiřuje do celého světa. Mohli jsme se na vlastní oči přesvědčit, jaké divy se dají s touto techni-
kou vytvářet. Ve své podstatě je způsob tvoření malby jednoduchý, ale je potřeba mnoho píle, aby se dosáhlo mistrovských kousků. Někteří z nás si vytvořili vlastní obrázek, který byl hotový během pár minut. Většinou šlo o abstraktní tvary, které připomínaly plynutí jemných energií. Skvělé je, že enkaustiku zvládne kdokoliv, protože na ní nejde nic zkazit. Složitější kresby jsme nechali na paní umělkyni, která ilustrativně vytvořila např. červenooranžovou mandalu a horskou krajinu. Poznatky z přednášky nepřijdou nadarmo, využije je humanitní polovina třídy v příštím ročníku, kdy se bude učit o dějinách umění.
Školní kolo SOČ představilo dvě hodnotné práce Josef Gruber Ve čtvrtek 17. 3. 2016 se konalo školní kolo Středoškolské odborné činnosti. Představily se dvě kvalitní práce, obě postoupily do okresního kola. Práce Quadroletadlo, jejímiž autory jsou Michal Smutný a Jakub Šašek ze třídy 4ME, soutěžila v oboru Strojírenství, práce Řetězovka (autor Dušan König ze třídy 4ST) v oboru Matematika a statistika. První práce
byla připravena na základě znalostí konstruování a programování, žáci dokonce tiskli některé komponenty modelu na 3D tiskárně vlastní výroby. Druhá práce, zabývající se zajímavou technickou křivkou, dalece přesáhla rozsah středoškolské matematiky a naznačila další směry, kterými by se mohla rozvíjet.
5
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
STRÁNKA
Školení elektronických informačních zdrojů Dana Kušičková, 3.D Dne 2. 3. 2016 se třída 3.D s paní učitelkou Mařákovou vydala na školení elektronických informačních zdrojů do Studijní a vědecké knihovny v Plzni. Od pracovnic speciální studovny Mgr. Stehlíkové a Mgr. Doležalové jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o databázích ScienceDirect, EBSCO, ProQuest a Ebrary. Zaujaly nás také informace o financování přístupu k databázím a jejich dostupnosti pro veřejnost. Toto školení bylo velmi zajímavé a moc nás bavilo.
Albánie, Kosovo (Černá hora) DÍL
VII:
SHKODAR,
VE LIPOLJE
Petr Vlček Návštěvu druhého největšího města Albánie začínáme na jeho okraji v pevnosti Rozbafat, která se tyčí nad městem a nad soutokem tří řek: Drinit, Buna a Shkodar (kratičké jezerní řeky). I Albánie má romský problém. U na nábřeží „jezerní řeky“ je jejich čtvrť. Domy jsou zbyté ze všeho možného. I v albánském nepořádku, který tu je všude vidět, jsou zdaleka poznatelní. Pevnost vybudovali Ilyrové v 5. století př. n. l. Strážila strategickou křižovatku na soutoku zmíněných řek. Vedla tudy jediná cesta z Řecka do Černé hory. Ve 3. století tu sídlila
(MOŘE),
KRUJË
Illyrská královna Teuta. Ilyrové vedli mnoho válek s Římem. Až do roku 168, kdy bylo město i pevnost dobyty, na dlouhou dobu připadly Byzantikám. Pak tu sídlili Benátčané, než ji dobil roku 1479 Mehmed Paša. Byly to krvavé bitvy, při nichž Turci ztratili nejprve 14 000 a pak 30 000 mužů… K pevnosti se váže pověst. Odvozuje své jméno od mladé ženy Rozbafat, která tu byla zazděna jako oběť bohům, aby mohla být pevnost dostavěna. Dívka požádala, aby byl ve zdi ponechán otvor, kudy by mohla dát kojit své malé dítě. Zůstal prý po ní ve zdi mléčně zbarvený pramen.
Ten jsme však nenašli ani podruhé. V Albánii jsem potřetí a zde podruhé (v roce 2004). Žádné velké změny se tu nekonají, mimo vybudované restaurace a 2x dražšího vstupného. Tentokrát za platbu prodají vstupenku, což tehdy nebylo, peníze si prodavač vložil do bedýnky a poděkoval. I muzeum v horní pevnosti je zavřené jako tehdy. Nezměnil se ani krásný výhled na soutok, jezero a město. V pevnosti je zbytek mešity, což byl původně pravoslavný chrám. Areál je rozlehlý. Přístupová vydlážděnou cestu těsně pod branou lemují prodejci suvenýrů. Což je další změna (oproti prašné cestě bez komerčního
6
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
života). Sestupujeme dolů a autobusem jedeme do centra města. Vystupujeme na upraveném náměstí, kde stojí ohromná socha Isi Boletimiho, albánského hrdiny. Náměstí je relativně upravené, obklopené opravenými domy a docela útulnými hospůdkami a obchody. Socha stojí uprostřed miniparčíku a automobily ji objíždí. Na tomto místě se hodně změnilo. V roce 2004 jsme se ani pořádně do hlavního centra, které je nedaleko, nedostali. Toto náměstí vypadalo nevábně, špinavě, domy okolo byly polorozpadlé a ošklivé. Bylo tu centrum veksláků a taxikářů a fungovalo tu jakési autobusové nádraží. Měli jsme téměř strach se tu nějak dlouho zdržovat. Místní lidé navíc tvrdili, že se jedná o hlavní centrum města. To je však asi kilometr odtud. Tvoří ho dvě upravená náměstí s parkem, pár relativně čistých a udržovaných ulic. Jsou tu dvě mešity a pravoslavný a baptistický chrám. Najdeme tu i poštu a mnoho bank, směnáren a úřadů. Sídlí tu i univerzita, severoalbánská televize a rozhlas. Z druhého náměstí vede asi půl kilometru dlouhá pěší zóna. Je to ulice s nově opravenými staršími domy, plná restaurací a hotelů, kupodivu čistá, žádné odpadky tak typické pro Albánii. Navštívili jsme obě mešity (Sheshi Paruce a Abu Beker) a pravoslavný chrám. Nedaleko pěší zóny na chodbě mezi dvěma kancelářemi jakéhosi úřadu je Národní galerie starých albánských fotografií. Pokud by o ní turista nevěděl, nenašel by ji. Je umístěna na dvoře na takovém prapodivném místě. V malé chodbě je vystaveno asi 200 černobílých fotografií významných osobností a měst. Fotky
STRÁNKA
pocházejí z počátku 20. století. Z kanceláře vyjde „průvodce“, vybere vstupné a podá namnožený popis v angličtině a albánštině a jde po své práci v kanceláři jisté firmy (provozuje jakýsi „turistický vedlejšák“). Po prohlídce druhého největšího města Albánie (je velké asi jako Plzeň) odjíždíme do přímořského střediska Velipolje. Je to letovisko plné hotelů a jsou tu písčité pláže. Moře je poměrně čisté. Odpočíváme tu celé odpoledne. Funguje to tu jako jinde ve světě. Mezi slunečníky s lehátky
chodí výběrčí a chtějí za pronájem místa 2 eura. Pláže jsou v mírné zátoce a na jejím okraji se vlévá do moře řeka Keneta a Vilunit. Kousek od ústí je hráz s elektrárnou a za ní se rozlévá dlouhá, ale úzká přehrada. Večer jsem se šel projít od řeky podél pláží směrem k městu. Do lesíku mezi hrází a mořem, snad sváží všechny odpadky z okolí. Stromy mají silnou odpadkovou podestýlku. Škoda, byl by to hezký borový pobřežní les. Cesta podél pláží při západu slunce s pohledem na mírně se vlnící moře byla romantická. Nábřeží města Velipolje připomíná jinou Evropu. Je komerční globalizační, překotně se rozvíjející ostrůvek se spoustou výstavných hotelů a restaurací. Nechybí
tu ani lunapark s ruským kolem, řvoucí muzikou a dalšími atrakcemi. Jen když se jde trochu od moře více do města, pozná turista, že není někde na francouzské Riviéře, ale vrátí se do albánské reality. Pouličních lamp ubývá, prostředí tmavne a hlavní ulice, po které jsme sem přijeli, je zcela tmavá a prašná. I přes strach jsem šťastně došel do kempu na večeři. Ráno je trochu pod mrakem, ale koupat se dá. Na další cestu se vydáváme až po obědě. Jedeme do Krujë, bývalého albánského hlavního města, které se rozkládá na úpatí hor Kurbin, skoro přímo nad nynějším hlavním městem Tirana. Když jsme vjeli trochu do vnitrozemí, začalo se od hor mračit, v dáli byla bouřka. Další podstatnou albánskou změnou je cena PHM. Ta se udává v eurech, i když lze na požádání platit v leka. Za jeden litr 1,8 až 1,9 euro. Albánie je jedna z evropských zemí, která je soběstačná na ropu. Roku 2004 se cena pohybovala v přepočtu okolo 5 Kč za litr. Staré „středověké“ rezavé a špinavé stojany vystřídalo mnoho čerpaných stanic evropského standardu. Ovšem nejsou samoobslužné. Zřejmě tu mnoho řidičů ujelo po natankování. Město Krujë vybudoval a založil albánský národní hrdina Jiří Skanderberg. Své dětství prožil na tureckém dvoře, takže znal velmi dobře svého nepřítele. V patnácti letech utekl a vrátil se zpět do rodné země. Zasloužil se o sjednocení a udržení Albánie v roce 1444 v boji proti Turkům. Celá Evropa tak může Sklanderbergovi děkovat, neboť získala dlouhých padesát let času na přípravu obrany proti invazi, když byla země nárazníkovou zónou proti Turkům. Žel
7
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
VII
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň
Klatovská 109 301 00 Plzeň Telefon: 377 423 378 Fax: 377 422 640
STRÁNKA
po Skanderbergově smrti jeho potomci Albánii neudrželi, vládnoucí kmeny se opět rozhádaly a Turci měli cestu do Evropy volnou. Ve městě Krujë je pevnost a kopie Skanderbergova hradu. Je z betonu a dala ji postavit Hodžova dcera Pravena. Původně tu mělo být muzeum, které mělo srovnávat dva hrdiny Skanerderberga a komunistického diktátora Hodžu. Novodobé dějiny však šly jiným směrem, a tak je tu dnes Skanderbergovo mauzoleum, ovšem pohřben zde není. Jeho hrob se nachází nedalekém v Lezhë, v areálu františkánského kláštera. Mauzoleum jsem navštívil před 12 lety, neboť i zde jsem podruhé. Pamatuji si, že u vchodu stojí betonová monumentální nadživotní socha hrdiny a v místnostech je muzeum o jeho životě. (Pokračování příště) Premiérově pro školní zpravodaj © 2016
E-mail:
[email protected] www. spstrplz.cz
Zpravodaj připravuje J. Gruber (
[email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo vyšlo v březnu 2016.
8
