ZPRAVODAJ UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
Zaměstnavatelé nás opět doporu- 1 čují
Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara, Plzeň R O Č N Í K
X X I . ,
Č Í S L O
3
L I S T O P A D
2 0 1 6
Zaměstnavatelé nás opět doporučují
Účast na festivalu Bonjour Pl1 zeň! Úspěch v Logické olympiádě
2
Ohlédnutí za týdnem knihoven
3
Kontrast historické a moderní knihovny
4
Bulharsko—díl II.
5
Poezie J. Sojky
6
Účast na festivalu Bonjour Plzeň!
AUTOŘI: Mgr. A. Mařáková Mgr. M. Králová Mgr. V. Bezpalcová PhDr. E. Bouhamra Mgr. D. Špalová Ing. P. Vlček Mgr. J. Sojka Žáci tříd 2.D, 4.D
Michaela Králová I v letošním roce spolupracujeme s Francouzskou aliancí v Plzni. Nejen, že naši studenti pravidelně v rámci své praxe pomáhají v tamní knihovně, ale také se zúčastňujeme akcí, které knihovna pořádá. Ve čtvrtek 3. 11. se ve večerních hodinách studenti s doprovodem Mgr. Králové vydali do kavárny Le Frenchie, kde se pro širokou veřejnost konal francouzský kvíz. Stážistka z Francouzské aliance v Plzni si připravila otázky z různých okruhů, aby tak každý dostal možnost odpovídat na i to, co ho zajímá. Některé z nich byly pro nás úplně jednoduché (např. Který den je ve Francii slaven státní svátek? Která značka auta je francouzská?), další nám daly zabrat (např. Odkud startují francouzské vesmírné rakety? Jak se jmenuje nejoblíbenější francouzský sýr?), u jiných jsme vybírali z daných možností (např. Jaká je vzdušná vzdálenost Praha Paříž?) a u mnohých jsme opravdu tipovali (např. Kolik milionů lebek se skrývá v pařížských katakombách?). V poslední části jsme poznávali dle poslechu francouzské písničky, což bylo ještě ztíženo tím, že některé z nich byly přehrány pozpátku, či zrychleně. Kvíz určitě nebyl jednoduchý. V závěru jsme netrpělivě očekávali vyhlášení výsledků. A naši studenti získali 2. místo! S velkou radostí převzali celou tašku drobných cen, které si mezi sebou rozdělili. Z kvízu si studenti (a paní učitelka také) odnáší nové znalosti a procvičili si porozumění rodilému mluvčímu. I když byl kvíz tlumočený do češtiny, studenti se shodli na tom, že mnohému z projevu ředitelky AF Manon Duboise rozuměli.
ROČNÍK
XXI.,
ČÍSLO
3
STRÁNKA
Úspěch v Logické olympiádě Eva Bouhamra V letošním roce se naše škola již potřetí zúčastnila Logické olympiády. Soutěž pořádá Mensa ČR a je založena na logických úlohách, jejichž řešení vyžaduje samostatný a kreativní přístup. Nerozhodují zde
naučené znalosti, ale schopnost samostatného uvažování a pohotového rozhodování. Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze uznává dobré umístění v Logické olympiádě místo přijímacích zkoušek do bakalářského studia. Logická olympiáda je zařazená
do programu Excelence vyhlášeného MŠMT - Hodnocení žáků a škol podle výsledku v soutěžích. Program Excelence umožňuje finančně podpořit pedagogické pracovníky středních škol na základě výsledků, kterých dosáhli jejich žáci v krajských, ústředních a mezinárodních soutěžích. Do Logické olympiády se přihlásilo rekordních 61 451 soutěžících z 2 902 škol, v Plzeňském kraji v kategorii středních škol 669 studentů, z toho 148 z naší školy (díky propagaci všech učitelů fyziky a matematiky), přičemž hned tři studenti postoupili do krajského kola – Karolína Mocová (2.A), Pavel Reitmaier (2STB) a Jan Vlachovský (2ME). V tomto kole byla však konkurence obrovská – první příčky již tradičně patřily gymnazistům, ale do kraje se probojovali i studenti ostatních středních škol – kromě té naší i studenti SŠ informatiky a finančních služeb a VOŠ a SPŠ elektrotechnické. Naši studenti skončili na nepostupových místech, přesto jim patří velká gratulace. Vítězem krajského kola se stal Vojtěch Nováček z Gymnázia Mikulášské náměstí a spolu se třemi dalšími nejlepšími studenty postoupil do celostátního kola, které se konalo v 28. listopadu 2016 v Míčovně Pražského hradu. Vítězem letošního ročníku je Jan Petr z Gymnázia Jana Keplera, Praha 6, kterého čeká velká odměna v podobě stipendia od nadace The Kellner Family Foundation na prestižní škole Open Gate School v Praze.
2
ROČNÍK
XXI.,
ČÍSLO
3
STRÁNKA
Ohlednutí za týdnem knihoven Vladimíra Bezpalcová V letošním roce proběhl ve dnech 3. – 9. října jubilejní 20. ročník Týdne knihoven. Tuto celostátní akci vyhlašuje pravidelně Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Tématem letošního ročníku bylo heslo Braňte knihu! A studenti oboru Informační služby - knihovnictví se do boje na obranu knihy a čtenářství pustili skutečně s vervou. Své zážitky zachytili těchto příspěvcích: Šifra mistra Ranganathana Dne 7. 10. 2016 jsme se společně se 3.D zúčastnili soutěže připravené našimi paní učitelkami Mgr. V. Bezpalcovou a Mgr. M. Královou. Soutěž Šifra mistra Ranganathana – byla pojmenována podle indického myslitele a knihovníka, který formuloval 5 zákonů knihovnictví a je označován za „Otce knihovnictví“. Jejím cílem bylo, abychom si zopakovali historii, dějiny literatury, vyzkoušeli si spolupráci s ostatními a schopnost orientovat se. Dostali jsme mapu, papír s otázkami a po skupinách se dali do luštění prvního úkolu, jehož odpověď nás měla dovést na první místo. Abyste si vytvořili představu: Jedním z úkolů bylo uhádnout z úryvku textu autorku, po níž je pojmenována určitá ulice, došli jsme tak do ulice Boženy Němcové, z názvu její pohádky jsme pak odvodili dům s číslem popisným 12 ( úryvek byl z pohádky O dvanácti měsíčkách), u něj jsme měli zjistit, co má tento dům v svém štítu - symbol oka. Takovým způsobem se vše vzájemně propojovalo a pokračovalo až do 6. úkolu, který byl cílový. A právě zde jsme seskládali ze všech řešení číselné kombinace, které jsme zadali do GPS navigace. Ta nás měla dovést do cíle, kde už na nás obě paní učitelky čekaly. Dost jsme toho nachodili, zapřemýšleli nad dějinami literatury a zároveň nad rozlohou Bolevce a jeho zajímavými zákoutími. Hlavní je ale to, že i když nám počasí nepřálo, všichni jsme si to velice užili. V naší skupině jsme se shodli na tom, že soutěž byla moc dobře pojata a doposud jsme vůbec neměli tušení o tom, že jsou v Plzni takto krásné a zajímavě architektonicky řešené vily. (Barbora Houdková, Sára Kadlecová, Lucie Humlová, Jakub Málek, David Černý a Vojtěch Lichý 2. D) Proměna knihovníka v herce Dne 4. října 2016 žáci SPŠ strojnické a SOŠ prof. Švejcara předvedli své divadelní, recitační a pěvecké umění v divadélku Jonáš. Představení se konalo v rámci literárního festivalu, který pořádala Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ve dnech od 8. 9. do 4. 10. 2016 ku příležitost 85. narozenin Jiřího Suchého, známého českého divadelníka a spisovatele. Tento festival nesl název „Suchý literární festival“, ale suchý tedy rozhodně nebyl! Žáci 2. až 4. ročníku oboru Informační služby – knihovnictví předvedli pod vedením paní učitelek Bezpalcové a Mařákové své ztvárnění některých děl J. Suchého pro žáky základních škol. Na začátku zazněly i školákům známé písničky Sluníčko, Malé kotě a Na
okně seděla kočka. A s
tematikou zvířátek studenti pokračovali recitací básní O myši a jedu, Červ, Černá ovce a Bílá vrána. Druhou část započaly oblíbené a téměř zlidovělé písně Marnivá sestřenice, Pramínek vlasů, Tereza a Je nebezpečné dotýkat se hvězd. Někteří diváci si jistě alespoň v duchu notovali s našimi účinkujícími. Po dalších poetických textech na řadu přišel třetí ročník se svým humorným pojetím Svatební košile ze hry Kytice a recitováním básně Polednice. Diváci ocenili svérázné pojetí Erbenovy předlohy. Pásmo ukončila scénka Lékařka žížal a píseň Dítě školou povinné.
Za své výkony byli účinkující zaslouženě odměněni smíchem i potleskem diváků. Představení bylo velice vydařené, studenti ukázali, že kromě práce s knihami dovedou i vytvářet program, kterým mohou bavit diváky. A co na to diváci? „Děkujeme za hezký zážitek! Na akci jsme se vypravili s žáky naší 7. a 8. třídy a představení se nám líbilo, poděkování patří účinkujícím studentům i jejich paním učitelkám!“ Ing. Tomáš Kuba, Waldorfská základní škola Dobromysl Plzeň. (K. Melicharová, V. Kašparová, 4.D) Můžete pomoci i vy Milí studenti, snili jste vždy o tom, že zachráníte svět, ale zatím se vám to nepodařilo? Hlavu vzhůru! Teď je tady projekt, díky kterému můžete konečně pomoci i vy. Projekt Čtení pomáhá rozdělí každý rok 10 milionů korun na dobročinné účely, a to mezi více než 100 charitativních projektů. Zaregistrujte se na stránkách www.ctenipomaha.cz a vyhledejte si knížku, kterou byste
3
ROČNÍK
XXI.,
ČÍSLO
3
si chtěli přečíst. Knihy jsou rozděleny podle věku čtenářů. Kategorie jsou 1.–5. třída, 6.–9. třída a střední škola. V každé z těchto kategorií je k dispozici k výběru minimálně 120 zajímavých knih. Knihy jsou stále doplňovány odbornou porotou, v jejímž čele je Zdeněk Svěrák. Po přečtení vyplňte lehký kvíz, ten obsahuje 4 otázky, které se týkají přečtené knihy, a pokud odpovíte
STRÁNKA
na všechno správně, dostanete 50 korun, které můžete darovat, jaké charitě chcete. K dispozici bývá 8-10 charit najednou. Nezabere vám to moc času a uděláte dobrý skutek. Náš obor se tohoto projektu v blízké době zúčastní a my doufáme, že darujeme co nejvíce. (Za třídu 2.D Deniz Tišer a Tereza Králová)
Kontrast historické a moderní knihovny Bára Houdková, 2.D Dne 8. 11. jsme se s paními učitelkami Mařákovou a Hrabákovou vydali do Prahy na dvě exkurze. Nejprve jsme navštívili knihovnu Strahovského kláštera, který je jedním z nejstarších doposud existujících klášterů premonstrátského řádu na světě. Byl postaven roku 1143 a po požáru v roce 1258 znovu obnoven, ale i tak jeho rekonstrukce pokračuje dodnes. Za opata Jeronýma Hirnheima byl v roce 1672 dobudován knihovní teologický sál. Barokní pojetí knihovny je reprezentováno policemi, ve kterých se knihy skladují na výšku. Nad nimi se nachází zlacené dřevěné vyřezávané ozdoby s dřevěnými kartušemi, které byli první knihovní pomůckou – označovaly druh literatury, který byl v policích uložen. V současné době je zde uloženo přes 18 000 svazků – různá vydání Bible či jejich části v mnoha jazycích. Paradoxem jsou filosofické spisy samotného budovatele knihovny, které byly později zapsané do indexu zakázaných knih a uzamkly se do speciálních skříní nad oběma sálovými dveřmi. Interiér knihovny doplňují řady zemských a astronomických glóbů. Ve filosofickém sále přesahuje celkový počet svazků 42 000 kusů, mezi něž patří kromě filosofie i díla astronomická, matematická, historická a další. Nástropní malba „Duchovní vývoj lidstva“ zobrazuje vývoj věd a náboženství v jejich vzájemném ovlivňování a hledání od nejstarších dob až do doby založení sálu. Nejvyšší řada knih je přístupná pouze z galerie, do níž vedou v obou rozích zbudovaná skrytá spirálovitá schodiště, maskovaná falešnými hřbety knih. Ve vnitřní spojovací chodbě mezi sály je umístěna busta strahovského bibliotekáře a archiváře převora Cyrila Straky, který byl jedním z nejlepších znalců české knižní vazby. Je zde vystavena maketa strahovského evangeliáře, který je jedním z 3000 dochovaných rukopisů, o část z nich spolu ještě s dalšími knihami bohužel ke konci třicetileté války knihovna přišla.
Knihovna nás uchvátila, interiéry jsou zkrátka vizuálně velmi atraktivní a ukrývají se v nich skutečné knižní poklady. Zároveň pro nás byla prohlídka opakováním všeho, co se knih, jejich vazby i maleb týče. Dále jsme zavítali do Národní technické knihovny, největší a nejstarší knihovny technické literatury u nás. Knihovna sídlí v jedné z nejmodernějších knihovnických staveb u nás. Byla vybudována v univerzitním kampusu ČVUT v Praze 6Dejvicích. Unikátní a oceňovaná stavba byla plně zpřístupněna v září 2009. Její kapacita je přes 1,5 milionu svazků. Poskytuje odborné informační zdroje a služby studentům, pedagogům, ale také široké veřejnosti. K dispozici jsou zde individuální i týmové učebny, noční studovna, samoobslužné tiskové a kopírovací služby, asistované informační služby, 330 tisíc volně přístupných svazků odborné literatury, kolem 50 tisíc elektronických časopisů, 1 200 i odborných tištěných a několik stovek elektronických knih. Zároveň je budova kulturním a společenským centrem, její volný interiér slouží jako místo pro setkávání studentů. Nachází se zde i pobočka městské knihovny. Autorem vizuálního stylu byl Petr Babák, který zde po sobě zanechal spoustu grafických i technických zajímavostí, kterých si během plánování a stavby všimnul. Například vyznačil místo na podlaze, které je středem setkání všech světel z prosklené střechy. Betonové stěny směrem do atria zdobí přes dvě stovky kreseb komiksového typu od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho, do nichž vložil i své pocity a názory, nejčastější kresby jsou spojené s četbou. Jak na nás knihovna zapůsobila? Shodli jsme se na tom, že jsme doposud netušili, jak se dá zajímavě vyřešit prostor, zaujalo nás i stavění fondu a služby, které knihovna poskytuje – je možno si objednat knihu například až z Austrálie, a jednou z možností, jak zapůjčené knihy vrátit je bibliobox, který si je poté sám automaticky roztřídí.
4
ROČNÍK
XXI.,
ČÍSLO
3
STRÁNKA
Bulharsko DÍL
II:
SOFIA
A
PŘEJEZD
Petr Vlček Zkulturnili jsme se a ještě se vydali na procházku večerní Sofií. Nejprve k nádraží, abychom si koupili lístky do Plovdivu na zítřek. Zbytečně. V předprodeji koupit lístky nelze. To nám řekli, až ve třetí pokladně, kam nás postupně navigovali. Tramvají se přesouváme do centra města. Sofia má velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci lety. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Pak patřila Římanům pod názvem Ulpia Serdica a stala se hlavním městem vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98-117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 342 tu proběhl neúspěšný a neuznaný církevní koncil. V 5. století vyplenili Serdiku Hunové i Gótové. Město pak obnovil a opevnil v letech 532-37 císař Justinián. Pak ho dobyly slovanské kmeny a přejmenovali ji na Sreděc. Po té patřilo pod Byzantskou nadvládu a nazývalo se Triadica. V době druhé Bulharské říše bylo opět opevněno a dostalo název Sofia. Pak ji ve 14. století dobyli Turci a drželi již až do roku 1878. V té době se stavěli mešity a islámský vliv je vidět dodnes. Roku 1878 ji dobyl ruský generál Gurko. Tehdy bylo město bez vody a žilo tu 180 000 obyvatel. Roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska, státu pod silným ruským vlivem, bude Sofia. To znamenalo velký příliv obyvatel. Byla postavena katedrála Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovali bulharští komunisté úspěšný bombový atentát na kostel Sv. Nedelji. Ve II. světové válce bylo Bulharsko na německé straně, Sofia byla vybombardována Stalinem a obsazena Rudou armádou jako celé Bulharsko. Pod vlivem Sovětského svazu tu pak v září roku 1946 vyhlásil Jiří Dimitrov socialistický stát. Pak tu vyrostlo mnoho nových moderních bu-
DO
PLOVDIVU
dov. Po pádu komunismu 10. 11. 1989 město pustlo, jako celá země. Nebyly peníze, které dříve přitékaly z Ruska. Bulhaři tak zažili prudký pád leva. Po měnové reformě se situace stabilizovala a dnes probíhá postupné archeologické odkrývání starých památek, což je vidět v celém centru.
To tvoří vládní budovy, parlament, Presidentský a justiční palác, tržnice, velký pravoslavný kostel Svatá Nedelja, mešita Benya bashi a vykopávky okolo malého pravoslavného kostelíku sv. Petra, což je nejstarší kostel v Sofii z 12. století. Pak následuje pěší zóna. To je široká ulice s luxusními obchody a mnoha zahradními restauracemi. Je tu také mnoho lidí a pouličních hudebníků. Za západu slunce se vracíme k tržnici, už byla poloprázdná. Ochutnali jsme zde nějaké speciality bulharské kuchyně (mleté kuličky, plněnou papriku a sýr) a vrátili se do naší Chuzny. Přes všechna negativa hotelového pokoje jsme si ráno zarezervovali noc na termín zpáteční cesty. Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Přijedeme do Sofie ve 21:45 a předpokládáme asi hodinové zpoždění vlaku. Kde tak pozdě honit levný nocleh? Tady je alespoň nějaká sprcha a relativně čisté postele a jednu noc v Chuzně vydržíme. Tlustá recepční si před mými zraky udělala poznámku v kalendáři na náš termín u našeho pokoje „Reserve Vlček“. Jak se však za 14 dnů ukázalo, rezervaci jsme vlastně ani neměli. Jiná recepční
nám v noci pak řekla: „Jo, mám poslední volný pokoj, máte štěstí“. „Jaké štěstí? Máme rezervaci“ „Poslední volný pokoj, tady jsou klíče“. Vot Bulgaria. Šli jsme na vlak do Plovdivu. Lístky v Bulharsku se kupují přesně na číslo vlaku. Souprava byla na evropské úrovni čistá, klimatizovaná. Vlak vyjel ze Sofie s dvacetiminutovým zpožděním. V okolí Plovdivu jsme jeli krokem, německá firma tu najímala bulharské dělníky na celkovou rekonstrukci trati. Situace tu je ještě „brutálnější než u nás“, neboť pozorujeme mnoho „šéfovských“ i nákladních aut s německou poznávací značkou. I přes jazykovou bariéru jsem si popovídal s naší spolucestující ve čtyřkupé. Byla to Bulharka asi v mých letech, pravděpodobně patřila podle řečí do střední třídy. Celou cestu jsme se oťukávali pohledem a pak se bariéra prolomila v jedné stanici. Další text bude surový a já se pokusím bez ohledu na mé názory vylíčit, co se mi snažila sdělit. Potvrdila nám, že příroda v Bulharsku je krásná, ale počasí vrtkavé. Zvláště ve Staré Planině. Sem se také chystáme do okolí sopotské lanovky. Stará Planina je tady nejvyšší. Přezdívá se jí páteř Bulharska. Před pěti lety právě tady zažila velký zlom počasí, že se teplota náhle snížila o 20°C. „Na lanovce mi mrzly prsty“. Nezřídka se stává, že v Údolí růží, kde leží Sopot, je hezky. Hory tvoří předěl, je tam větrno a severně od pásma hor je o 15-20°C méně a prší. Nebo naopak. Stěžovala si také na sucho, na nedostatek vody, na umírající přírodu. To prý je vidět všude. Člověk a zejména zahraniční firmy ničí přírodu. To, co si oni dovolí, to by si naše místní firmy dělat s přírodou nikdy nedovolili. Bulharsko prý dusí jak Rusko, tak EU, vstup do ní prý byl normální podvod na obyčejné lidi. Jediným výsledkem vstupu do EU bylo další prudké zdražení. A do toho všeho ještě život ovlivňuje islám. Ostatně i demokratická re-
5
ROČNÍK
XXI.,
ČÍSLO
3
STRÁNKA
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň
voluce a její důsledky připravily obyvatele o úspory. Nastal prudký pád leva, které spadlo z hodnoty půl dolaru na tisícinu centu. Komunisté se rychle překabátili a lidem nechali zaplatit škody, které napáchali z jejich úspor. Pak se udělala měnová reforma, která připravila zemi na vstup do EU. Rusové mezitím skoupili prý celý naftový průmysl a skokově se zvedla cena litru pohonných hmot během jednoho roku v přepočtu z 15 Kč na 28 Kč. Dnes stojí 2,10 leva (1Lv=15 Kč). To ostatně mohu potvrdit z mé cesty Klatovská 109 v roce 2010, kdy jsem tu byl naposledy. Tehdy jsem opravdu tankoval za 18 Kč/litr. Státy „vyšší EU“, jak nazvala „původní dvanáctku“, zase drze pře301 00 Plzeň bírají zakázky bez výběrových řízení a pak sem jen přijedou cizí šéfíci a najímají levnou pracovní sílu na více než 12 hodin denně a platí 8 hodin. „Nelíbí se ti to, běž.“ Platy se pohybují okolo 500 Lv. Ceny prý lezou nahoTelefon: 377 423 378 ru každý den. (Jsou srovnatelné s našimi, doprava, hotely a některé potraviFax: 377 422 640 ny jsou levnější) V zemi je obrovská nezaměstnanost, místy až 80 %. Sociální systém téměř neexistuje. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí 2 měsíce E-mail:
[email protected] a pak se jdi třeba pást. Důchod má kolikrát půl roku zpoždění. Je tu velká korupce, kterou je prokvetlá policie, úřady, vláda. Nostradamus to předpověděl, tohle jsou znaky konce civilizace. Mocní to nechtějí slyšet. Powww. spstrplz.cz dle proroka to začalo pádem New Yorku, který málo lidí poznalo. Tolik v kostce shrnuté informace o Bulharsku od jeho občanky, ponechávám je bez komentáře. Mezitím, co paní vyprávěla, zastavil vlak v Plovdivu, a tak se loučíme. Plovdiv je druhým největším městem v Bulharsku. Po Istanbulu je také druhým největším centrem Thrákie. Bylo založeno dávno před naším letopočtem, existovalo už v pátém století př. n. l. a je na seznamu nejstarších měst světa. Jmenovalo se postupně Kendros, Eumolpia, Philipopolis, Pulpudeva, Trimontium, Pulden, Filibe. Současný název se poprvé objevil v písemnostech z 15. století a zůstal městu dodnes. Vládl tu Filip Makedonský, později Římané. V prvních stoletích našeho letopočtu bylo několikrát vypleněno Góty a Huny. Později tu Slované postavili pevnost. Město pak střídavě ovládali Bulhaři a Byzantinci. Roku 1208 tu proběhla bitva u Philipopolisu mezi Bulhary a Latiníky. Pak tu vládli dlouhou dobu Turci. V 70. letech 19. století se Plovdiv stal hlavním obchodním centrem Bulharska. První mezinárodní plovdivský veletrh se konal roku 1872 a byl spíše prostou událostí, kde byli předváděni honáčtí psi a Češi například vystavovali včelí úly. Od roku 1933 je pravidelný Plovdivský veletrh největším svého druhu na Balkáně. Po osvobození Bulharska ruským generálem Gurkem roku 1878 se stal hlavním městem východní části Bulharska - Východní Ruménie, kde Turci úplně neztratili vliv. V září roku 1885 tu proběhl Plovdivský převrat a tím se Bulharsko spojilo do dnešního území, to však bylo uznáno mezinárodně až po roce 1908. Tyto události jsou hlavním důvodem výskytu většího počtu mešit a i většího islámského vlivu na východě Bulharska než na západě země. Když Rudá armáda vyhnala nacisty z Bulharska, postavili Sověti mnoho památek. Jednou z nich je pomník ruského Vojáka Aljoši na vrcholu Mladežki. Je dominantou města. Pád komunismu odstartoval právě zde a masové protesty se rychle rozšířily po celém Bulharsku. Někdy se městu říká „bulharské modré (demokratické) hlavní město“. ©2016 pro Školní zpravodaj (pokračování příště) TRVALO
NEVDĚČNOST
Jan Sojka než nadešla právě ta noc noc toulavých dnů holá zeď je tvůj portrét jednonohé ulice šlapou náš popel vpravo vlevo přímo? všude čekají otec matka smrt vrátit se znamená smrti předejít: nikdy se nenarodit
Zpravodaj připravuje J. Gruber (
[email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo vyšlo v listopadu 2016.
6
