ZPRAVODAJ UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
Berlín—město nad Sprévou
Knihovnictví na vlně digitalizace
4
Postup do celostátního kola SOČ
4
Motivační návštěva ve firmě Gühring
5
Rumunský kras IX. část
5
AUTOŘI: Mgr. I. Kopečková PhDr. E. Bouhamra Mgr. D. Špalová Mgr. A. Mařáková
Ing. J. Gruber
R O Č N Í K
X I X . ,
Č Í S L O
9
K V Ě T E N
2 0 1 5
1
Exkurze do Deutsches Muse- 2 um Mnichov
Ing. P. Vlček
Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara, Plzeň Berlín – město nad Sprévou Ivana Kopečková Zájemci z řad žáků i učitelů měli v posledních dubnových dnech možnost navštívit a poznat Berlín – město nad Sprévou. Dvoudenní exkurze s mimořádně nabitým programem začala již v brzkých ranních hodinách. Cesta do Berlína v příjemném kolektivu i díky profesionalitě řidičů uběhla bez větších problémů a již krátce po poledni jsme zastavili u první z řady památek – letní rezidence pruských králů Charlottenburger Schloß. Odtud jsme pokračovali do oblasti bývalého východního Berlína, kde jsme se z Alexanderplatz vydali na procházku po této oblasti. Shlédli jsme třídu Unter den Linden a došli jsme až k bývalému přechodu mezi východním a západním Berlínem na Checkpoint Charlie. Po namáhavém pochodu mnozí uvítali volný čas na Potsdamer Platz, kde si v komplexu Sony Centrum mohli odpočinout a v nedalekých kavárničkách a restauracích ochutnat místní speciality. Následoval rychlý přesun k budově Říšského sněmu a po obvyklých bezpečnostních kontrolách výstup do prosklené kopule za nejkrásnějším výhledem na celý Berlín, kam místní pracovníci zcela proti všem předchozím tvrzením vpustili některé žáky i bez povinných průkazů totožnosti. Obměkčilo je naše ujištění, že se jedná o školní výpravu… Den pomalu uběhl a my jsme odjeli k rodinnému hotelu v Schöneiche u Berlína, kde jsme měli zajištěno ubytování. Zde na nás čekala jen příjemná překvapení – hezky vybavené pokoje, milý personál, dobré jídlo a nedaleko velké nákupní centrum… Druhý den jsme začali snad největším lákadlem celého výletu - jeli jsme k nejzachovalejšímu úseku berlínské zdi, slavné East Side Gallery, známé díky množství působivých sgrafit. I když jsou zdejší výtvory německých i zahraničních umělců dnes již bohužel z velké části poničeny vandaly, podařilo se nám nafotit mnoho obrázků a užít si jedinečnou atmosféru tohoto místa. Brzy však bylo nutné pokračovat v programu a jet dál... Po krátké zastávce u Památníku holokaustu a nedaleké Braniborské brány jsme se přesunuli do jedinečného Pergamonmusea a spatřili slavnou babylónskou Ištařinu bránu. Pak už na nás čekal jen západní Berlín… Začali jsme na nejživějším bulváru celého Berlína – slavné Kurfürstendamm, zastavili se u symbolické ruiny Gedächniskirche a prohlédli si i naproti stojící nový moderní kostel. Procházku Berlínem od jeho vzniku až do dnešních dnů jsme podnikli na interaktivní výstavě Story of Berlin, jejíž součástí byla i prohlídka původního protiatomového krytu. Zbytek našeho pobytu byl věnován praktickému využití znalostí cizího jazyka – nákupy v obchodních centrech nejslavnější třídy západního Ber-
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
STRÁNKA
lína k tomu skýtaly dost možností i prostoru. Odjížděli jsme krátce po páté hodině a do Plzně jsme se vrátili unaveni a plni dojmů až v opravdu pozdních večerních hodinách.
Exkurze do Deutsches Museum Mnichov Eva Bouhamra, Dagmar Špalová V pátek 15. května jsme se třídami 2ME, 2STA, 2OM a 2MSB vyrazili na exkurzi do německého Technické-
Archimédova koruna
ho muzea v Mnichově. Výlet, který byl pečlivě připravován již od počátku školního roku, jsme započali v brzkých ranních hodinách, abychom si muzeum užili co nejvíc. Na počátku naší cesty jsme se ještě krátce občerstvili na Rozvadově, kde řidiči tankovali, a poté už jsme jeli nonstop až do Mnichova. Do muzea jsme dorazili v 10 hodin ráno a překvapila nás neuvěřitelně dlouhá fronta u vstupu. Naštěstí se ukázalo, že zaměstnanci muzea jsou na takovou situaci zjevně zvyklí, organizovali frontu tak, aby nikdo nepředbíhal a aby všichni návštěvníci byli odbaveni v co nejkratší možné době. Muzeum patří mezi největší v celé Evropě, expozice jsou velmi pečlivě a precizně připravovány a udržovány. Kluky samozřejmě
2
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
nejvíce nadchly vystavené historické lodě a oddělení aeronautiky, kde si mohli zblízka prohlédnout motory, stíhačky či vrtulníky. My dvě jsme naopak byly unešené rozsahem expozic optiky, mechaniky a matematiky. Po prohlídce muzea jsme všichni ještě stihli koupit nějaké drobnosti v obchodě se suvenýry a ve 14 hodin jsme nasedli do autobusu a jeli zpět směr Plzeň. Cesta zpátky se díky dopravní zácpě trochu protáhla, ale byl to jediný
Magdeburské polokoule
STRÁNKA
drobný zádrhel z celého dne, protože jinak byl celý výlet naprosto bez chyby. Kluci byli nesmírně hodní a také nadšení a plní zážitků, řidič autobusu byli pozorní a milí a počasí bylo také fajn. Přestože organizace zahraniční exkurze s takto velkým počtem studentů byla náročnější, nakonec se opravdu vyplatila. Příští rok se rozhodně vydáme do muzea znovu!
3
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
STRÁNKA
Knihovnictví na vlně digitalizace a standardizace Andrea Mařáková Studenti tříd 2.D a 3.D absolvovali na jaře hned dvě zajímavé přednášky. V dubnu nás navštívily zástupkyně firmy AiP Beroun, Mgr. O. Čiperová a Ing. L.
Cirklová. AiP Beroun je firma s dlouholetou tradicí, která spolupracuje s Národní knihovnou na projektu digitální knihovny historických rukopisů a starých tisků Ma-
nuscriptorium, za který získali i prestižní ocenění UNESCO JIKJI. A právě Manuscriptoriu byla věnována hlavní část celé prezentace, neboť Manuscriptorium(dále jen MNS) je určené nejen pro knihovníky, ale i pro badatele, učitele, studenty a všechny zájemce o historii a významné památky naší i světové historie. Studenti byli seznámeni se způsoby práce v MNS a s digitalizovanými dokumenty. Další část přednášky představila studentům digitalizační pracoviště v Národní knihovně, způsoby a postup převážně bezkontaktní digitalizace vzácných dokumentů. V květnu se pak výše zmíněné třídy zúčastnily přednášky v prostorách SVK PK, která se týkala ryze aktuálního dění na poli standardizace a to zaškolení do nových katalogizačních pravidel RDA, která přijala Česká republika 1. 5. 2015. Školení probíhalo pro úroveň základního záznamu a zároveň byli žáci seznámeni s aplikací RDA do struktury pro bibliografický přenos dat MARC 21. Přednášela vedoucí oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů SVK Mgr. A. Prchlíková. Obě přednášky byly pro studenty velmi přínosné a umožnily jim získávat ty nejaktuálnější odborné informace.
Postup do celostátního kola SOČ Josef Gruber Žáci třídy 4ME Josef Vnouček a Tobiáš Ibr obsadili první místo v krajském kole SOČ (obor Strojírenství) s prací Vrtací zařízení a postupují do celostátního kola, které se koná v červnu v Praze. Práce žáků byla podpořena projektem OPVK CZ.1.07/1.1.30/01.0038.
4
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
STRÁNKA
Motivační návštěva ve firmě Gühring Jossef Gruber, Dagmar Špalová 25. a 26. 5. 2015 navštívili žáci tříd 1STa A 1MSA výrobní závod Gühring s.r.o. Sulkov, který je součástí koncernu Gühring KG. Tato firma má více než stoletou tradici a patří ke světové špičce v oblasti výroby řezných nástrojů a upínačů pro obrábění. Žáků se ujal výrobní ředitel a jednatel společnosti pan Michal Mlčoch (mimo jiné také absolvent plzeňské strojnické průmyslovky) a po úvodní prezentaci firmy je provedl celým provozem. V závodě blízko Plzně vznikají špičkové vrtáky, mikrovrtáky, výstružníky, pájené nástroje s řeznými destičkami ze slinutých karbidů, upínací systémy (hydraulické, tepelné – na principu smrš-
tění po indukčním ohřevu a speciální), montují se celé stroje (CNC brusky a aparatury pro tepelné upínání), firma zajišťuje servis nástrojů, kalibraci měřidel a poskytuje i služby. Na stránkách www.guehring.cz jsou pro zájemce podrobné informace a pro výuku třeba kalkulačka řezných podmínek (http://www.guehring.cz/kalkulator/). Pan ředitel Mlčoch vyjádřil uspokojení nad zájmem školy o návštěvu firmy a také naději, že se sulkovský závod stane působištěm některých žáků po absolvování školy. O zdatné strojaře je nouze. Z pohledu vyučujících považujeme exkurzi za motivující a hodnou následování a společnosti Gühring děkujeme.
Rumunský kras (Apuseni) a okolí Bratislavy IX. ČÁST: SEDMERO PROPASTÍ
Petr Vlček Jako zástupce vedoucí vedoucího jsem si „musel“ vybrat sedmero propastí. Stejně jako náš psí průvodce. Ten si nás našel i tentokrát. Šel s námi do Druhé propasti Ponorných hradů, trpělivě čekal, až se
vrátíme z Třetí propasti a pak nás opět věrně doprovázel. Nad cabanou CP, a vlastně i nad Ponornými hrady, se tyčí „Propastní hora“. Její masív je doslova provrtán sedmero propastmi. Kaž-
dá z nich dosahuje rozměrů naší Macochy. Z údolí od chaty CP jdeme nejprve ke krasové vyvěračce na úpatí hory. Déšť, který nás s přestávkami obtěžuje, definitivně ustává. Stoupáme pod vrchol. Na
5
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
STRÁNKA
rozcestí se odbočujeme doprava. První z propastí se jmenuje Negra. Její
ponor a sestupujeme do tábořiště. Po večeři nás čeká rozlučo-
ústí je ukryto v malém jeskynním sále. Hluboká je okolo 100 metrů. Osmadevadesátimetrová Gemanata je asi 50 metrů odtud. Její otvor je skryt v křovinách. Stopadesátimetrový Acoperit je zamaskován vegetací ještě více. Je celkem nebezpečné se dostat k jejímu kraji. Nejkrásnější je dvojpropast Pionelior. Můstek, který láká k přechodu otvoru, je však porostlý vegetací a tak je vstup na něj nebezpečný. Spokojíme se tedy obcházením a nahlížením dolů z kraje. Další dvě propasti jsou skryté v okolní vegetaci. Nevede k nim pořádná cesta a vedoucí tvrdí, že jsou tak zarostlé, že nestojí za návštěvu. Ostatně jsme stejně utahaní a už se těšíme do tábora. Vracíme se na zmíněné rozcestí pod vrcholem a stejnou cestou sestupujeme k vyvěračce. Stoupáme na kopec k Pojaně ponor a detailně si vše prohlížíme. Když jsme šli okolo z Padiše, už byl soumrak, a tak jsme ponor viděli jen z dálky. Nad vsakem je cvičná horolezecká skála, která je doslova prošpikovaná skobami. Obcházíme Pojanu
vací večírek. Sedíme u ohýnku, povídáme si a vzpomínáme. Zítra nás čeká loučení. Naše parta, která vznikla z neznámých lidí před necelým týdnem, se rozpadne. Tak to chodívá. Zpíváme dlouho do noci, někteří vytrvalci až do svítání. Ráno je zataženo, ale neprší. Budí nás koně, kteří se pasou mezi stany a občas čumákem odhrnují celty stanů. Možná, že tuší nějakou tu dobrotu skrytou uvnitř. Snídáme a balíme tábor. Na těžko se psím doprovodem putujeme údolím směrem, kterým jsme přišli v noci od jeskyně Negrat a Barsa, nahoru k silnici od Padiše. U silnice je na rozcestí je salaš Balilesa, okolo níž se prohání ovce, a jakási uzavřená chata horské služby. Tady necháváme batohy a dva členy naší výpravy. Sem totiž odpoledne přijede náš autobus od Padiše. Vydáváme se na poslední minivýlet na Sura Boghi. Je to skalnatý vrchol, odkud je krásně vidět nejen krasové údolí Boghi, na jehož konci je stejnojmenná vesnice, ale i hlavní hřeben pohoří Vladeasa, který jsme před šesti dny
přecházeli za deště. Sestupujeme stejnou cestou. Cyklisté z našeho autobusu jsou dávno v údolí. Naposledy si vychutnali asi třicetikilometrový sjezd do vesnice Bunterestin Bihor, kde je naložíme. Přijíždí náš autobus. Loučíme se se psem, který začal smutně štěkat, protože pochopil, že nás nadobro ztratil. Už se nevynoříme z žádného jeskynního otvoru… Sjíždíme serpentinami do Boghi a pak dále do Bunterestin Bihor, kde nakládáme druhou část výpravy. Za další tři hodiny už stojíme před termálními lázněmi Baile Felix. Tady si na dvě hodiny naposledy odpočineme před cestou. Kromě termálních bazénů s různě teplou vodou jsou tu tobogány, vířivky, pára a sauna. Vedle areálu staví hráz malé přehrady. Město Oradea je odtud nedaleko. Zajíždíme k nádraží a vydáváme se do centra města. Od mé poslední návštěvy před deseti lety se tu mnohé změnilo. Město je čisté, upravené, osvětlené a panuje tu čilý život. V jedné z restaurací si objednáváme rozlučovací večeři. Vracíme se na nádraží, nabíráme poslední část pasažérů našeho autobusu. Jsou to sólisté, které jsme tu nechali, aby si odjeli podle potřeby ranními vlaky. Nyní nás čeká noční přejezd Maďarska. Na hranicích ještě měníme zpět neutracené peníze na euro a procházíme symbolickou kontrolu dokladů. Pryč jsou ty doby, kdy se Maďaři a Rumuni předháněli, kdo bude důslednější při kontrole a zne-
6
ROČNÍK
XIX.,
ČÍSLO
9
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň
STRÁNKA
příjemňovali tak cestu. Okolo šesté hodiny ranní se loučíme se dvěma Slováky Bratislavě a v osm hodin už dobíháme v Brně vlak do Prahy. Okolo druhé hodiny se loučím se svým novým přítelem dvě stanice MHD od mého domova. Premiérově pro školní zpravodaj © 2015
Klatovská 109 301 00 Plzeň Telefon: 377 423 378 Fax: 377 422 640 E-mail:
[email protected] www. spstrplz.cz
Zpravodaj připravuje J. Gruber (
[email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo vyšlo v květnu 2015.
7
