ZPRAVODAJ UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
Opět nás doporučují zaměstnava- 1 telé Finanční dar od zřizovatele
2
Cestujeme za poznáním i zkušenostmi
2
Koncert J. Harriese
3
Pomáháme jiným 4 Čtenářské dílny inspirují
5
Logická olympiáda zná svého vítěze
6
Vánoční ťukání
7
SŠ futsal - dívky
7
Florbalový turnaj
8
Albánie, Kosovo — díl IV.
6
Poezie J. Sojky
8
AUTOŘI: Mgr. M. Králová Mgr. M. Fajrajzlová Mgr. N. Strejčková Mgr. V. Bezpalcová PhDr. E. Bouhamra Ing. J. Vejvarová Mgr. J. Sedlecký Mgr. M. Čechák Mgr. J. Sojka Ing. P. Vlček J. Gruber
Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora T LE Švejcara, Plzeň JE 20 ODA R O Č N Í K
X X . ,
Č Í S L O
I V
R ZP
AV
P R O S I N E C
Opět nás doporučují zaměstnavatelé
2 0 1 5
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Finanční dar od zřizovatele
Cestujeme za poznáním i zkušenostmi Michaela Králová V rámci projektu Zvyšování jazykových a čtenářských kompetencí se 20 studentů naší školy vydalo na sedmidenní jazykově-poznávací pobyt do Velké Británie. Byli vybráni podle jejich výsledků v loňském školním roce, kritériem výběru byl celkový prospěch, známka z anglického jazyka a absence. Proto se tento pobyt stal odměnou pro ty nejlepší studenty naší školy. Za doprovodu Mgr. Daškové a Mgr. Fajrajzlové se v sobotu 5. prosince 2015 studenti vydali na dlouhou cestu do Velké Británie. Tohoto času všichni využili k seznámení se s druhou skupinou, která se pobytu zúčastnila, se studenty z lovosického gymnázia, a sportovně založeným panem průvodcem Tomášem Reznerem. Výborně skloubil program obou skupin. První den byl velmi náročný, protože po noci strávené v autobuse dal pan průvodce možnost protáhnout si nohy dlouhým pochodem Londýnem. Všichni si tak prošli rušnou částí metropole, kolem katedrály Sv. Pavla, finančním centrem. Odvážní zájemci shlédli na Londýn z výšky 135 metrů, kam je vyneslo vyhlídkové
kolo London Eye. Následoval přejezd do Brightonu, vstříc hostitelským rodinám, které si pro naše unavené cestovatele připravily dobrou večeři a čistě ustlanou postel (o níž mnozí snili). Studenti byli ubytováni v samostatných pokojích po dvou a rodiny si pro ně povětšinou připravily taková jídla, o nichž předpokládaly, že zachutnají teenagerům – pizzu, lasagne, hranolky,… a také zelený hrášek. Protože tento zájezd nebyl jen poznávací, ale také jazykový, studenti chodili do kurzů anglického jazyka. Výuku vedli rodilí mluvčí, kvalifikovaní lektoři, a připravili si pro studenty nejen práci s fotokopiemi, ale také podněty pro to, aby se rozmluvili a neostýchali se v cizím jazyce hovořit… či zpívat. Během kurzů si totiž nacvičili anglické koledy, které pak zazpívali na pěší zóně v Brightonu. Jedna skupina si vytvářela vlastní charitativní projekt. Jiná se zase vydala zpovídat místní obyvatele a hledat například někoho, kdo spí v ponožkách. Všechny aktivity ale vedly k aktivnímu používání anglického jazyka. Na závěr všichni obdrželi certifikát o absolvovaném kurzu.
2
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
Po dopolednech strávených ve škole si studenti rádi vyrazili za poznáním. Bohužel (bohudík) nepoznali typické anglické deštivé počasí, bylo relativně teplo, a tak si prošli Brighton, kde navštívili místní akvárium a nakoupili suvenýry, prohlédli si přístav a loď HMS Victory v Portsmouthu, seznámili se se středověkým hradem Bodiam Castle, vyfotili se na křídových útesech Beachy Head. Každého zaujalo něco jiného, a tak mohou vyprávět o lodi admirála Nelsona, již doslova prolezli od přídě po záď, či o výstupu na Spinnaker Tower v Portsmouthu, kde je překvapila skleněná podlaha. Poslední den studenti strávili opět v Londýně.
STRÁNKA
Nyní navštívili místa, která se nejvíce zapsala do historie města: Buckingham Palace, Westminster Abbey, Trafalgar Square,… Nakonec ve skupinách dostali pracovní list plný hádanek a odpovědi museli hledat v oblasti Westminsteru. Správné odpovědi si hned ověřili na stíracích losech, které obdrželi od pana průvodce. Nejlepší řešitelé získali sladké odměny. Doufám, že tento jazykově-poznávací pobyt přinesl studentům mnoho úžasných zážitků. Závěrem bych chtěla poděkovat pedagogickému doprovodu za pomoc studentům během celého pobytu.
Koncert Jamese Harriese 14.12.2015 Markéta Fajrajzlová Měli jsme to štěstí přivítat Jamese na naší škole. Opět nezklamal. Svým výjimečným projevem přesvědčil diváky o svém talentu, a tak získal nové fanoušky z řad teenageru a možná učitelů. James je talentovaný muzikant, skladatel a tex-
tař pocházející z Manchesteru žijící v České republice od devadesátých let. Jamesova hudba a nápady jsou opravdu rozmanité, barva hlasu je úžasně měkká a melodická. Intonuje nadmíru dobře, ve výškách se jeho hlas mění, doslova drtí publikum, přičemž zpěv plně koresponduje
3
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
s hrou na kytaru. Celkový projev Jamese je specifický a nezaměnitelný. Třebaže prošel mnoha žánry, které ho nepochybně ovlivnily, nyní se James nachází více méně v oblasti folku. Své pocity vyjadřuje různými způsoby od samotných textů, přes zavřené oči přivádějící posluchače k slzám, až k veselým historkám ze života. Je nut-
STRÁNKA
né podotknout, že jeho české komentáře prolínající se mezi skladbami mají obrovský půvab a originalitu. Pokud se vám tento hudbou obdarovaný muzikant připlete do cesty, určitě neváhejte a jeho koncert si nenechte ujít. Stojí za to!
Pomáháme jiným Nina Strejčková V rámci dlouhodobé spolupráce se dne 10. 12. 2015 se ve velké aule školy SPŠ strojnické a SOŠ prof. Švejcara uskutečnila přednáška Nadace pro transplantaci kostní dřeně. O možnosti darování krve i kostní dřeně slyšel snad každý. Zatímco to první si dovedeme představit, o darování kostní dřeně se toho obecně příliš neví. Proto jsme uvítali možnost přednášky MUDr. Jany Navrátilové, vedoucí Koordinačního centra ČNRDD, právě na toto téma. Český registr dárců kostní dřeně, dnes Český registr dárců krvetvorných buněk vznikl v roce 1991 a patří do sítě více než 60 registrů po celém světě. Jeho úkolem je pro pacienty, jejichž jedinou nadějí na přežití je transplantace krvetvorných buněk, vyhledávat vhodné
dárce. A to není vždy jednoduché. I proto musí být registr dostatečně široký, aby nemocní svého zachránce našli včas. Slova paní doktorky o významu dárcovství podtrhl i emotivní příběh o setkání bývalé pacientky s člověkem, který jí zachránil život. Snad i tento příběh přispěl k tomu, že se bezprostředně po přednášce 20 žáků naší školy do registru přihlásilo, a za to jim patří náš dík. Pro úplnost ještě uvedu podmínky pro vstup do registru pro ty, kteří o možnosti pomáhat uvažují. Vždyť nikdy nevíme, do jaké situace život nás, nebo naše blízké postaví. Podmínky vstupu do registru: 1. Věk 18-35 let. 2. Výborný zdravotní stav.
4
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
3. Hmotnost přes 50 kilogramů. 4. Bez trvalého užívání léků a léčby (výjimkou je antikoncepce). 5. Ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření. 6. Ochota věnovat svůj čas a pohodlí.
STRÁNKA
7. Zdravotní pojištění platné v Česku. 8. Dárce vstupuje do registru s plným vědomím, že je k dispozici pro všechny pacienty, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk na celém světě. Bližší informace na www.kostnidren.cz
Při charitativních akcích v letošním školním roce bylo vybráno: – sbírka Světluška – 9 758 Kč, – ZOO Plzeň (sponzorování rysa kanadského) – 2 500 Kč, – Nadace pro transplantaci kostní dřeně – 10 000 Kč, – sběr víček pro nemocné děti – 114 kg. Poděkování patří všem žákům i zaměstnancům, kteří se na sbírkách podíleli.
Čtenářské dílny inspirují Vladimíra Bezpalcová Od začátku školního roku na naší škole v rámci projektu „Zvyšování jazykových a čtenářských dovedností“ probíhají ve třídách 2.BC oboru Sociální činnost a 3.D oboru Informační služby - knihovnictví Čtenářské dílny. Jak již vyplývá z názvu projektu, hlavním cílem je podpora čtenářské gramotnosti. Záměrem je tedy vést žáky k lepšímu porozumění psanému textu, jeho používání a přemýšlení o něm, k rozvoji žákovských vědomostí a dovedností. Do školní knihovny bylo díky tomuto projektu zakoupeno více než 130 knih. Studenti se v hodinách českého jazyka tak seznamují s díly našich i světových autorů, usilují o lepší porozumění textu. Žáci během těchto dílen ale jen nevysedávají ve škole nad knihami, ale zúčastňují se i exkurzí na místa spojená s literárními
díly nebo autory. Prezentují své závěry před spolužáky, diskutují s nimi. Dílny podporují také jejich samostatnou tvorbu, rozvíjí fantazii a tvůrčí schopnosti žáků. Čtenářské dílny by neměly být vážnou a nudnou záležitostí, a tak vyučující volí i netradiční metody, jakou byla například „stopovačka“ Literární mapa města Plzně, kterou studenti hodnotili velmi pozitivně. Čtenářské dílny budou pokračovat i v druhém pololetí, kdy se zaměří více na individuální četbu žáků a na práci i s e-knihami a čtečkami, které byly v rámci tohoto projektu zakoupeny pro potřeby studentů naší školy. Věříme, že materiály vytvořené v rámci Čtenářských dílen budou využívány i v dalších letech a budou mít pozitivní dopad na vztah žáků k literárním i neliterárním textům v různých podobách a formách.
5
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Logická olympiáda zná svého vítěze Eva Bouhamra V letošním roce proběhl již 8. ročník Logické olympiády – celostátní soutěže pro žáky a studenty od pěti do dvaceti let, kterou organizuje Mensa ČR.
Olympiáda probíhá ve třech kategoriích – MŠ, ZŠ a SŠ, celkem bylo v tomto roce zaregistrováno
58 265 studentů z 2 909 škol v České republice. Domácí kolo je vždy online, nejlepší řešitelé postupují do kola krajského a následně do finále. Generálním partnerem soutěže je nadace Petra Kellnera a těm, kteří se umístí v kraji na 1. – 3. místě, či ve finále jsou mezi 50 % nejlepších řešitelů, odpouští Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze přijímací zkoušky do bakalářského studia. Naše škola se v roce 2015 zúčastnila již podruhé, do domácí kola se zaregistrovalo 104 studentů napříč všemi obory naší školy. A v tomto roce se nám podařilo dostat se až do krajského kola. V Plzeňském kraji bylo přihlášeno 735 studentů, převážně gymnazistů, první dvě příčky však obsadili studenti VOŠ a SPŠ elektrotechnické z Plzně. Naše želízko v ohni, Michaela Krpatová z 1STA skončila na krásném 33. místě. Porazila tak nejen všechny svoje spolužáky z naší školy, ale i další účastníky gymnázií a ostatních středních škol. Vítězem v kategorii středních škol se již potřetí stal Ondřej Motlíček z Gymnázia Šumperk. Srdečně gratulujeme a těšíme se na další ročník v roce 2016.
6
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Vánoční ťukání Jiřina Vejvarová Ve dnech 14. a 15. prosince studenti a studentky humanitních oborů (třídy 1.A, 1.BC, 1.D a 1.E) soutěžili v psaní na počítači. Úkolem bylo opsat 5minutový text co nejrychleji a dodržet stanovenou maximální hranici chybovosti. Všichni opisovali stejné zadání v programu ATF, ve kterém pracují od začátku školního roku. K tomu, aby práce byla úspěšná a nebyli diskvalifikováni, bylo třeba psát s přesností 0,5 % chyb (stejně jako při
soutěžích pořádaných Státním těsnopisným ústavem). To se podařilo jen zhruba jedné třetině soutěžících. Výsledková listina zahrnuje 10 nejlepších soutěžících seřazených podle počtu napsaných čistých úhozů za minutu při dodržení přesnosti psaní. Úspěšným soutěžícím blahopřeji a doufám, že pro ostatní budou výše uvedené výkony motivací do nového roku. V březnu nás čeká další soutěž „Když jaro zaťuká“.
1. Milena Blažková
1. BC
313 čistých úhozů za minutu
2. Michal Roj
1. E
261 čistých úhozů za minutu
3. Zuzana Kličková
1. D
250 čistých úhozů za minutu
4. Pavla Přesličková
1. D
228
5. Petra Křížová
1. A
227
6. Andrej Jakoubek
1. D
225
7. Lukáš Goubej
1. A
223
8. Jonáš Jakoubek
1. D
207
9. Lenka Lejčková
1. A
204
10. Irena Příkazská
1. D
201
Středoškolská futsalová liga – dívky Jiří Sedlecký Dne 30. 11. 2015 se naše škola zúčastnila 1. kola futsalové ligy dívek. Naše hráčky hladce přehrály všechny soupeřky a postoupili do druhého kola této soutěže. Naši školu reprezentovaly tyto studentky: Eliška Pečová, Jessica Vargová, Markéta Pitulová, Michaela Sladká, Vladěna Kroupová, Michaela Mašková, Licie Kováříková a Mirka Kubová. Futsalistky naší školy podaly velmi dobrý a bojovný výkon, za který moc gratulujeme a přejeme spoustu úspěchů v další části futsalové ligy. SFL, Západní Čechy, 1. kolo dívky, divize C
1. SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara (W-17) – Gymnázium L. Pika (W-40) 6:1 (2:1) 2. SOŠ a SOU Horšovský Týn (W-13) – Gymnázium J. Š. Baara Domažlice ( W79) 0:6 (0:4) 3. Gymnázium J. Š. Baara Domažlice (W-79) – SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara (W17) 0:6 (0:4) 4. Gymnázium L. Pika (W-40) – SOŠ a SOU Horšovský Týn (W13) 3:2 (2:1) 5. SPŠ strojnická a prof. Švejcara (W17) – SOŠ a SOU Horšovský Týn (W13) 4:1 (2:0) 6. Gymnázium L. Pika (W40) – Gymnázium J. Š. Baara Domažlice (W79) 2:2 (1:0)
7
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Florbalový turnaj Martin Čechák Dne 11. 12. 2015 se chlapci z naší školy (Volf, Strejc, Soukup, Kadera, Kouřil, Provod, Sedlák, Pokorný, Svoboda, Hykš, Vavrík, Oplt) zúčastnili Mládežnického florbalového turnaje SŠ v Plzni. Po dvou výborně odehraných zápasech přišlo zaváhání v semifinále s celkovým vítězem turnaje. Svou reputaci si zachránili v boji o třetí místo, kde zaslouženě vyhráli 2:1. Děkujeme z reprezentaci naší školy.
Albánie, Kosovo (Černá hora) DÍL
IV:
SEVERNÍ
ALBÁNIE, OKOLÍ THETHU
Petr Vlček Trochu se vzpamatováváme po chůzi v dešti, občerstvujeme se. Koupeme se pod mostem v Taře. U řeky si postavili tábořiště čeští cyklisté. Za soumraku pokračujeme do Albánie, přes hlavní město Černé Hory Podgoricu. Hraniční přechod je na hřebeni hor a jmenuje se Hami i Hoti. Tento přechod se stává potřetí mojí vstupní branou do země. Kupodivu velmi rychle procházíme hraniční kontrolou. Míříme na městečko Koplik a odbočujeme do hor dlouhou dolinou až do vesnice Boga. Sem dojíždíme okolo půlnoci. Boga je uzavřená vesnice v horách Bjesket e Namuna (Prokletie). Oproti roku 2002, kdy jsem tudy projížděl, je vidět velká změna. První novinkou je, že jsme sem dojeli po asfaltové silnici (v roce 2002 tu byla prašná cesta). Druhou změnou je existence restaurace u kempu, kde se ubytováváme. Třetí změnou je paralelně fungující „eurozóna“ vedle oficiální měny zvané leka. Neposlední změnou je mnoho nových domů, vesnice se poněkud rozrostla a domy se opravily. Také tu-
ristů tu mnohonásobně přibývá; i přes neoficiální zákaz ministerstev zemí EU sem jezdí tisíce turistů. V roce 2002 jsme tu dle místních byli jediní na dobu jednoho týdne. Nikoli poslední změnou je obnovený pravoslavný kostel, který byl před 14 lety ve zříceninách. Ráno se budíme do hezkého počasí a rozdělujeme se. Jedna skupina odtud vyrazí na přechod na těžko a my se s ní setkáme za 7 dnů v „drogovém doupěti“ - městě Bajram Curri. Tento přechod vede přes druhou nejvyšší horu Albánie Jezercës (2 693). Ta nejvyšší je ve středu země na hranici s Makedonií, blízko trojmezí s Kosovem. Je velmi těžce dostupná a jmenuje Korab (2 754 mnm). Albánie o ní vedla dlouho dobu spory s Makedonií, a tak byla dříve Jezerka (počeštěný název) nejvyšší horou. Původně jsem tuto trasu plánoval. Nakonec jsem se rozhodl pro lehčí variantu. Nakonec jsem nelitoval. Přechoďáci sice za celou dobu cesty téměř nezmokli, ale kromě obvyklých 25 kg vážících batohů museli
navíc nést i zásoby vody (okolo 6 litrů). Některý den měli dokonce jen zdroj vody s vydatností 2 litry za 2 hodiny. Voda nakapávala ze skály. Když k tomu připočteme na tyto nadmořské výšky neobvyklé veliké vedro, jednalo se o týden velice náročný. Druhý důvod byl, že tady bych se uzavřel sice v krásných horách, ale neměl možnost porovnání země teď a před více než deseti lety. V tom byl přínos této cesty pro mě největší. Naši skupinu čekal před kempem nákladní vůz značky „Nisa“, který ještě pamatuje rozdělené Německo, v tom Východním byl cca před 40 lety vyroben. Na předek korby skládáme batohy, na zadek nasedáme my. Poměrně namačkání se necháváme vyvézt do sedla Thores ve výšce 1 775 mnm. Ještě, že tu silnici vyasfaltovali. Jinak bychom asi z auta vypadli, jak by bylo nadskakovalo po nerovné cestě. I tak jsme měli co dělat se udržet. Ovšem sedlo je hranicí mezi správními oblastmi země. Proto asi asfalt končí v sedle. (Dne 13. 12. 2015 proběhl na ČT pořad o severní Albánii, kde bylo o silnici ze sedla
8
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
STRÁNKA
Thores do Thethu řečeno: „Místní si ani nepřejí silnici dokončit. Celá léta tu žili uzavření a dálnici k životu nepotřebují.“) Kousek nad vesnicí pozorujeme malou skupinku lidí s těžkými batohy, drápající se v ukrutném vedru mezi sutinou a křovinami na skalní stěnu téměř bez cesty. Jsou to naši. V tom vedru a s minimem vody jim vůbec nezávidím… V sedle je restaurace
me a svačíme. Čeká nás náročný sestup úsekem, kde by jistě hodily řetězy. Cesty jsou tu značené, což je další změna. Tehdy se tu ztrácely a byla tu obtížná orientace. Místní lidé na vrcholky hor dodnes moc nechodí. Výhledy jsou fantastické, vidíme hlavně hluboké údolí, kde je náš cíl. Také můžeme vidět sedlo Pejes (1 950 mnm), kam půjdeme zítra. Vidíme i svah, ve kterém vede silnice, po které nám přivezli batohy. Právě na
s možností ubytování buď ve vlastních stanech, nebo tu mají asi tři jednoduché dvoulůžkové chatičky. Takže sem museli zavést elektřinu, protože při mém tehdejším průjezdu sedlem tu bylo pusto. Jsou tu fantastické výhledy na okolní hory. Přímo pod sedlem je salaš. (Tehdy zde pršelo). V sedle se dále rozdělujeme. Línější skupina doprovodí batohy, aby si užila tu pravou albánskou jízdu nákladním vozem po prašné cestě (se skákáním a všudypřítomným prachem) do kempu ve vesničce Theth, kam ti odvážnější půjdou pěšky. Stoupáme do sedla pod horou Gropat i Rahodimes (2 264 mnm) asi do výšky okolo 2 000 mnm. Jdeme krásnou dolinou, kde je betonová salaš, která vypadá opuštěně (snad díky nedostatku vody), ale kdo ví. V sedýlku chvíli odpočívá-
vrcholku nad silnicí vidím další novinku – vysílače mobilních telefonů. Sestupujeme k silnici. Je na ní poměrně hustý provoz zejména cizích aut – Češi, Němci, Poláci, Francouzi… Pokračujeme po ní do vesnice. Asi 200 výškových metrů nad vesnicí je opuštěný železný stánek nápisem „Turistic Info“ s vlajkami snad všech zemí EU včetně naší. Od stánku odbočuje cesta k samotě pod silnicí. U rozcestí je šipka „Restorant, camp“. O kousek níže stojí při silnici na panoramatickém místě jednoduchá restaurace. Občerstvení přišlo vhod. Sestupujeme dále do údolí. Chvíli jdeme po silnici, chvíli si zkracujeme její serpentiny po značených (ale i neznačených) zkratkách. Nad vesnicí jsou roztroušené samoty, v jedné z nich je hotel pro americké turisty. Je ohrazený, brána je hlídaná elektronic-
ky a „neameričana“ sem asi jen tak nepustí. V hotelu je poměrně živo. Kde je ten klid a divočina, kterou jsem tu nalezl před 14 lety… Náš kemp je blízko soutoku dvou horských potoků u mostu. Když jsem se po delším čase ve vesnici zorientoval, došlo mně, že jsem ubytován na pozemku domu, kde jsem před 14 lety byl pozván na svatbu. K tomu se váže tento příběh, který kontrastuje s komerčním přístupem lidí v současnosti. Do Thethu jsme Tehdy přišli z vesničky Rogam z opačné strany. Cituji z vlastního cestopisu z roku 2002 (s vysvětlivkami v závorkách). Sestupujeme do další středověké vesnice Theth. Jdeme k prvnímu domu. Ochotný pán nám nabízí kávu a rakii a zve nás do domu. Vysvětlujeme mu náš další plán cesty. A tak máme o večeři i nocleh postaráno. Společník si jde lehnout (nebylo mu dobře již cestou). Já se vydávám na obchůzku vesnicí. Ukazují se štíty hor, Sedlo i Jezerca. Na dvorku jednoho stavení slaví svatbu. Zvou mě na kávu a rakii. Ptají se, co tu dělám. Popisuji plán naší cesty (chceme jet odtud zítra do Tirany, protože se kazí počasí, a navíc nemá dobrou prognózu). „Ano 'autobus' jede, zítra v 7. Jsem jeho šofér,“ reaguje hostitel. Pokouším se zjistit, kde je zastávka. Pochopil jsem, že kdekoliv na silnici. „A kde máš kolegu a kde spíte?,“ ptá se. Ukázal jsem mu stavení, které odtud bylo vidět. A bylo po přátelství. „Přestěhujte se sem!“ Nechápal jsem a raději co nejrychleji odešel. Ochlazení vztahů bylo znát. Ihned na zápraží mne chytil za ruku domácí se slovy. „Petr, problem. Ty budeš tu a ne tam. Ty si tu. Tam nedobře. Mafia, drogy, chlast.“ Nechápal jsem, šel za mnou do patra, kde odpočíval společník. A opakoval: „Vy budete tu a ne tam. Vy jste tu. Tam nedobře. Mafia, drogy, chlast.“ Vysvětlil jsem probouzejícímu se společníkovi, o co asi jde. Divil se stejně jako já. Trochu jsme dostali strach... Nabídl jsem domácímu fer-
9
ROČNÍK
XX.,
ČÍSLO
IV
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň
Klatovská 109
STRÁNKA
net na usmířenou. Uklidnil se. „Pojďte jíst, večeře je připravena.“ Když byla večeře v nejlepším, někdo zaklepal na okno. Byl to můj podvečerní hostitel. Zvenku pak slyšíme prudkou hádku, tušíme rvačku. Přišel si pro nás. Prý máme jít spát k nim, večeře je připravena. Byl vyhozen. Neodešel daleko. Lehl si na zahradě pod hrušku. V noci jsem musel ven. Silně pršelo. Přesto soused ležel pod hruškou. Ihned vstal a začal do mě hučet. Ovšem lekl se domácího, který mě hlídal. Prý musel, hrozilo nebezpečí…
301 00 Plzeň
(Pokračování příště) Premiérově pro školní zpravodaj © 2015
Telefon: 377 423 378 Fax: 377 422 640 E-mail:
[email protected]
JDU TAK RYCHLE Jan Sojka
www. spstrplz.cz
jako řeka teče doprovázím já ji nebo ona mě? pokud se slunce rozpálí vejdu k ní pokud se spustí liják vyjde řeka ke mně zatím vyčkáváme obdarováni vzájemným mlčením jak pomalu řeka teče kráčím i já
ÚSPĚŠNÝ NOVÝ ROK PŘEJE JEDNOČLENNÁ REDAKCE ZPRAVODAJE
FOTO JG
Zpravodaj připravuje J. Gruber (
[email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo vyšlo v prosinci 2015.
10
