ZPRAVODAJ UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara, Plzeň R O Č N Í K
X V I I I . ,
Č Í S L O
6
Ú N O R
2 0 1 4
1. ročník Tech1 nické olympiády Úspěch žáků v soutěži...
2
1. ročník Technické olympiády PK
Když se dílo podaří
2
Přednášky v rámci projektu...
3
Přednáška na téma Tepelné elektrárny
3
Exkurze do svíčkány
4
Návštěva Techmania Science Center
4
Výhra v soutěži o vstupné
5
Třikrát „M“ v Brně
5
Mladí vědci a technici v Arizoně 7
6
Ukrajina: Kyjev s exkurzí do Černobylu VI.
7
Odbornější údaje o černobylské katastrofě
8
Josef Gruber, Petra Mašková Ve středu 5. 2. se tři týmy ze SPŠ strojnické a SOŠ prof. Švejcara zúčastnily prvního ročníku Technické olympiády Plzeňského kraje. Soutěž byla vypsána v tematických okruzích technických problémů a podpořena Západočeskou univerzitou v Plzni. Její pedagogové také byli prezentacím přítomni a vyhlíželi mezi soutěžícími potenciální nadějné studenty fakult ZČU. Hodnotící porota zasedla ve sloţení Jiří Struček, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství, sportu, kultury a cestovního ruchu, JUDr. Jaroslava Havlíčková, vedoucí odboru školství, mládeţe a sportu, Ing. Ladislav Vítek, vedoucí oddělení organizace školství (Odbor školství, mládeţe a sportu KÚ PK) a proděkan pro rozvoj Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni Doc. Ing. Jiří Tupa, Ph.D. Zástupci naší školy představili dále uvedené práce. Virtuální návrh učebny programování CNC strojů (skutečná virtuální realita, při stereoskopické projekci v laboratoři virtuální reality ZČU můţete do učebny „vstoupit“ a projít ji jako ve skutečnosti). Autoři Dušan König, Kristýna Lednejová a Jan Rada. Model elektromobilu pro městský provoz (funkční RC model tříkolového vozidla). Autoři Jiří Reithar a Pavel Vyskočil. Quadrocopter („inteligentní“ model helikoptéry se čtyřmi rotory, po dokončení bude letuschopný). Autoři Hynek Freml a František Šnajdr. Porota hodnotila všechny práce společně, bez ohledu na vyhlášené kategorie. V první skupině, kde nominovaní obdrţeli hlavní cenu, se umístili Hynek Freml a František Šnajdr. Ceny všem účastníkům předávali hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs a rektorka ZČU Doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D. Ocenění převzali i zástupci zúčastněných středních škol.
Okřídlená rčení 9
AUTOŘI:
Ing. P. Mašková
Ing. J. Konopová
Mgr. J. Šváchová
PhDr. E. Bouhamra
Mgr. D. Špalová
PhDr. I. Horáková
Mgr. V. Bezpalcová
Ing. P. Hlávka
Ing. P. Vlček
Mgr. I. Macnerová
E. Hrušková
T. Hubálková
J. Gruber
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
6
STRÁNKA
Úspěch žáků v soutěži „O hoblík Káji Hoblíka 2014“ Jarmila Konopová Dne 12. 2. 2014 se žáci naší školy Stanislav Mandous a Miroslav Hrdonka za doprovodu učitele odborného výcviku pana Vladimíra Vondrysky zúčastnili soutěže truhlářských dovedností „O hoblík Káji Hoblíka“. Soutěž pořádalo Střední odborné učiliště Domažlice. Zúčastnilo se osm družstev z následujících škol: SOŠ stavební Karlovy Vary, SŠ ţivnostenská Sokolov, Private Berufsschule Grafenwöhr, Bavorsko, SRN, Střední průmyslová škola Tachov Světce 1, SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň, SOU stavební, Plzeň, SOU Domaţlice, Integrovaná střední škola Rakovník. V této velké konkurenci naši ţáci obsadili 1. místo - Miroslav Hrdonka a 2. místo - Stanislav Mandous. V soutěţi škol se naše škola umístila na 1. místě.
Když se dílo podaří…. Jana Šváchová Krásné počasí, hodné děti, chytrá a vtipná průvodkyně, zajímavé expozice, včasný návrat domů - tomu se říká vydařená exkurze! Za takovou můţeme označit tu, která se uskutečnila 12. února 2014. Třída 3.E se vydala do Prahy za literárněhistorickými poznatky. Na programu bylo Ţidovské muzeum a Muzeum Franze Kafky. Vrásky nám sice ze začátku dělalo zpoţdění vlaku, ale protoţe účastníci exkurze nebyli líní (naopak podávali přímo atletické výkony), dokázali jsme všude doběhnout včas a ještě si prohlídky uţít. Co zaujalo nejvíc? Ţidovský hřbitov? Kafkův osud? Nebo Čurající fontána Davida Černého před Kafkovým muzeem? Zeptejte se 3.E. A nebo pojeďte příště taky.
2
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
6
STRÁNKA
Přednášky v rámci projektu OPVK Josef Gruber Aplikace s průmyslovými roboty Přednáška byla uspořádána 24. 1. 2013 pro žáky tříd 4ST a 2OK jako aktivita projektu CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech, přednášejícím byl Ing. Jiří Duspiva (Bid and Proposal Manager, ABB Praha). Obsah přednášky: 1. Historie robotů. 2. Počet průmyslových robotů v České republice a porovnání se situací ve světě. 3. Směr vývoje průmyslu, digitální továrna a sociální otázky spojené s robotizací. 4. Rozdělení
robotů dle různých hledisek. 5. Aplikace s průmyslovými roboty – prezentace videí s mluveným komentářem + další praktické ukázky. Sluneční a větrná energie Pro ţáky tříd 4ME a 1ME byla v rámci téhoţ projektu 28. 1. 2014 uspořádána přednáška, kterou vedl Ing. Petr Konáš z KKE ZUČ v Plzni. Hovořil o podstatě solární a větrné energie, o historii vyuţívání a o současných moţnostech této alternativní energetiky.
Přednáška na téma Tepelné elektrárny Petra Mašková Dne 7. února 2014 proběhla v rámci projektu Modernizace výuky technologie, odborné praxe a měření ve strojírenství reg. č. CZ.1.07/1.1.30/01.0029 přednáška na téma Tepelné elektrárny pod vedením lektora Ing. Jana Černého z firmy CZECH POWER ENGINEERING, s.r.o, který ţáky seznámil s historií, novinkami a praktickými zkušenostmi v oblasti tepelných elektráren.
3
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
6
STRÁNKA
Exkurze do svíčkárny Eliška Hrušková, Tereza Hubálková, 2.D Dne 29. ledna se třída 2.D zúčastnila exkurze do svíčkárny Rodas v Plzni- Liticích. Nejdříve jsme se dozvěděli něco o výrobě svíček a o všech účincích koupelových solí. Byla nám zde promítnuta krátká prezentace o výrobě mýdel, svíček a jejich zdobení. Kaţdý ţák dostal do ruky jednu svíčku, kterou si mohl vyzdobit dle své vlastní fantazie. Všem se nám opravdu povedly. Dále jsme měli moţnost namíchat si vlastní koupelovou sůl. Výběr byl opravdu bohatý.
K dispozici bylo 7 druhů v různých barvách a kaţdá z nich měla jiný léčivý účinek. Míchání těchto solí jsme si opravdu uţili. Kaţdý z nás se snaţil o nejvíce originální směs. Kromě výroby jsme dostali moţnost zakoupit si jiţ hotové výrobky, které zde byly k prodeji. Dnešní exkurze nás opravdu bavila. Moc Vám ji doporučujeme a přejeme Vám, abyste si ji uţili stejně jako my. A navíc si odnesete dva skvělé dárky, které můţete dát někomu blízkému.
Návštěva Techmania Science Center Eva Bouhamra, Dagmar Špalová Ve čtvrtek 6. února se třídy 1.E a 1STA zúčastnily exkurze do Techmania Science Center. Studenti měli možnost prohlédnout si zdarma expozice Vesmír a Science on a Sphere, které byly nově uvedeny do provozu v loňském roce. Pod vedením zkušených průvodců si naši studenti vyzkoušeli na gyroskopu pocity astronauta při výcviku, vytvořili krátery na Saturnově měsíci Mimas, seřadili planety sluneční soustavy dle jejich průměrné hustoty, detekovali černou díru, zjistili, jaká tíhová síla by na ně působila na jiných tělesech ve vesmíru či pozorovali vznik tornáda. Celá expozice Vesmír je interaktivní,
vyţaduje aktivní zapojení studentů, umoţňuje jim vše si „osahat“ a nutí je přemýšlet. Novinkou je i expozice Science on a Sphere, která patří mezi 103 originálních expozic vytvořených americkou NOAA (Národní úřad pro oceán atmosféru). Na globu o průměru 2 m je moţné pozorovat vznik vln tsunami, letový provoz na světě, osvícení naší planety a mnoho dalších projekcí. Naše studenty celý program velice zaujal a pokládali průvodcům mnoho dotazů týkajících se nejen samotných expozic, ale i technického zázemí. Prohlídka planetária byla zajímavým doplněním výuky fyziky.
4
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
6
STRÁNKA
Výhra v soutěži o vstupné do Techmania Science Center Eva Bouhamra, Dagmar Špalová Naše škola se zúčastnila soutěţe s firmou ABB s.r.o. o sponzorované vstupné do Techmania Science Center. Společně s dalšími devíti středními školami v kraji jsme získali kredit pro studenty v hodnotě 5 000 Kč, který je moţný čerpat na libovolnou expozici v Techmania. Děkujeme firmě ABB s.r.o. za sponzorský příspěvek a těšíme se na další návštěvu v Techmania Science Center.
Třikrát „M“ v Brně Ivana Horáková, Vladimíra Bezpalcová Moravská zemská knihovna Moravská galerie Moravský zemský archiv Ve dnech 18. a 19. února 2014 se studenti tříd 1.D, 2.D a 3.D oboru Informační služby - knihovnictví vydali na odbornou exkurzi v rámci projektu Učení pro život. Návštěva významných „paměťových institucí“, kam knihovny a archivy řadíme, měla studentům přiblížit reálné možnosti uplatnění v oboru, který studují. Moravská zemská knihovna sídlí v nové, účelově postavené budově na Kounicově ulici v blízkosti několika fakult Masarykovy univerzity. Velkoryse koncipovaný blok sluţeb a segment depozitářů ukázal studentům názorně trend současných staveb pro účely knihoven. Knihovna zcela proměnila rozsah svých sluţeb - je celodenně otevřena veškeré veřejnosti bez rozdílu a všechny její sluţby jsou prezenčně dostupné bez registrace. Jen v případě absenční výpůjčky se ţadatel zaregistruje. Pracovníci knihovny provedli studenty po několika speciálně zaměřených studovnách, v badatelně byly představeny významné tisky moravské provenience. V době naší dopolední návštěvy byla obsazenost míst v nejrůznějších odděleních nadpoloviční, denně knihovnu navštíví na 1 800 zájemců. Knihovna plní významné výzkumné funkce a studenti si mohli prakticky „osahat“ digitalizační centrum, které denně naskenuje na 30 000 stran dokumentů. V knihovně bylo zcela zřejmé, ţe knihovnická práce se diferencuje do několika odlišných specializovaných odvětví - doplňování, technické zpracování dokumentů, sluţby, metodika, ve kterých mají středoškoláci své uplatnění. Bez nadsázky lze říci, ţe knihovna působila jako továrna na informace. Druhou institucí, která ukázala naší skupině své kulturní bohatství, byla expozice současného umění v Praţákově paláci Moravské galerie. Dlouhodobě komponovaná sbírka obrazů a předmětů zahrnovala zejména umění z dvacátých a třicátých let prvorepublikového období a měli jsme moţnost viděl díla Špálova, Zrzavého, J. Čapka, počátky kubismu u nás, včetně doplňků interiérů a ukázky dobového porcelánu. Součástí výstavních prostor je také odborná knihovna se zaměřením na
problematiku umění, kterou můţe veřejnost běţně vyuţívat. Druhý den exkurze byl věnován návštěvě Moravského zemského archivu v areálu Masarykovy univerzity - velkoryse projektované budově specifického zaměření pro potřeby dlouhodobé archivní práce. Archiv je dnes jednou z nejvýznamnějších institucí tohoto druhu ve střední Evropě a podílí se na několika mezinárodních badatelských projektech, v současnosti např. výzkumu archiválií z období 1. světové války. Systém badatelen, podpůrné technické moţnosti pro studující a odbornou veřejnost (digitalizační a skenovací linka, široký výběr čteček, kopírovacích přístrojů a servis sluţeb odborných pracovníků) je opravdu mimořádný a studenti celkem bez dechu poslouchali výklad pracovníků archivu. Nepochybně největší dojem zanechala prezentace činnosti vedoucí restaurátorské dílny archivu a ukázky této na pečlivost náročné práce, která je pro tyto pracovníky jistě i koníčkem. Archiválie jsou uloţeny na ploše regálů v celkové délce 65 kilometrů a rezerva archivních prostor v budově je na téměř 50 let. Slova náměstka ředitelky, který nás provázel, ţe archivář pracuje v horizontu uchování dokumentů 100 a více let, tak potvrdila kontinuitu této činnosti s našimi předky a pro budoucí generace. Dokumenty, jako byla Zemská mírová smlouva s pečetěmi 40 šlechticů, zámořské mapy a moravské desky zemské, a celkové uspořádání depozitářů v nás zanechalo velký dojem. Studenti se mohli přesvědčit o moţnosti uplatnění svých studií zcela viditelně, neboť 65 procent pracovníků archivu jsou středoškoláci, kteří absolvovali odborné kurzy a případně dále při zaměstnání studují. Odborná exkurze podpořila zaměření projektu Učení pro ţivot zcela konkrétním výsledkem. Při hodnocení exkurze studenti vyjádřili svůj názor a vyhodnotili návštěvu archivu a knihovny jako nejpřínosnější pro představu o tom, jaká místa by v praxi mohli zastávat. Kromě jiného, archivy jsou z informačních a dokumentačních institucí nyní nejvíce expandující částí informačního světa.
5
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
6
STRÁNKA
Mladí vědci a technici se sešli v Arizoně (7) Petr Hlávka Phoenix neděle 19. 5. 2013. V 16:20 hod. odjíždíme tramvají z hotelu, na zastávce u letiště přestupujeme do nadpovrchové tramvaje. Zajímavým dálkově řízeným vozidlem se sběrači mezi koly absolvujeme téměř okružní jízdu kolem letiště do odbavovací haly. Máme mírné zpoţdění na odletu a tak je v odletové hale čas na stručné zhodnocení výsledků týdenního pobytu ve Phoenixu, kterého se ujímá vedoucí Roman Neruda. Jaké mají dojmy naši mladí souputníci, většinou z gymnázií? Pro ně byla návštěva vědeckotechnického veletrhu mladých ISEF velkým záţitkem, poznali, čím se zabývají jejich vrstevníci téměř po celém světě. Další exkurze a výlety jim pomohly udělat si určitý, byť neúplný obraz
o Arizoně. Ptám se Romana Nerudy, jak projekt vznikl: „dvouletý projekt 100 vědců do škol rozjel kolega Klán, během dvou let jsme objeli třináct krajů a na akcích určených pro nadané středoškoláky jsme seznamovali budoucí mladé vědce s prací ústavů Akademie věd. Ke vzniku projektu vedly dva důvody: přilákat ţáky k vědecké práci a ukázat jim vědecké práce.“ Akademii věd ČR patří velký dík za organizaci a uskutečnění poznávacího pobytu ve Phoenixu. Je pouze škoda, ţe se nepodařilo získat více ţáků z technických škol. Je to moţná i v důsledku jinak stanovených termínů Středoškolské
6
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
STRÁNKA
6
odborné činnosti (SOČ), která je hlavním „dodavatelem“ mladých odborníků, neţli jsou termíny olympiád, jejichţ vítězové jsou většinou z gymnázií. Pro mne byla návštěva ISEF moţností porovnat práce našich ţáků se „světovými“. Mnohé práce našich ţáků by se s nimi mohly směle měřit. Jako elektrotechnik jsem se zaměřil na tuto oblast a o tom, ţe globalizace proniká i do techniky, svědčí například celosvětové pouţívání mikropočítačové stavebnice Arduino. Byla pouţita pro řízení většiny robotických modelů. Jako pozitivní jsem vnímal účast mladých vědců z rozvojových zemí - z Evropy třeba moldavský stu-
dent zjišťoval emise ze znečištění sněhu. Zajímavé bylo vyjádření jednoho mladého Američana, který mi řekl, ţe není spokojen s nízkou prioritou, jakou má v USA ekologie. Samotného mě překvapilo, ţe ve slunečném státu Arizona, kde by mohly být fotovoltaické panely na kaţdé střeše, jsem je za celý pobyt viděl jen na stříšce u baseballového stadionu. Jedna etapa projektu 100 vědců skončila, ale projekt pokračuje dál. Přejeme mu, aby přitáhl další vnímavé studenty, jakými byli i naši mladí spolucestovatelé.
Ukrajina: Kyjev s exkurzí do Černobylu – Lvov – Gorgány VI. ČÁST: ČERNOBYL A PRIPJAŤ (2. ČÁST VLASTNÍ EXKURZ E DO ČB ZÓNY)
Petr Vlček U hranice města Pripjať se záření opět snížilo na 2 μSv. Město Pripjať mělo asi 50 000 obyvatel a bylo budováno jako zázemí pro pracovníky elektrárny. Začalo se budovat v roce 1972. Ani to se nevyhnulo rychlé evakuaci. Ta přišla dva dny po katastrofě a byla velmi rychlá. Pak se sem směli lidé na 3 hodiny vrátit pro své osobní věci. Další věci pak byly odvezeny do centrálního skladu, odkud se měly odvézt zpět k lidem. K odvozu nikdy nedošlo. Po katastrofě tu ţili jen nejnutnější zaměstnanci nutní pro údrţbu havarovaného bloku a pro provoz zbývajících bloků. Směli tu být v součtu jen 2 měsíce z roku. Maximální doba pobytu v Pripjati však byla 14 dnů. Venku chodili s rouškou, v bytech ji mohli sejmout. Od roku 2 000, kdy byl provoz elektrárny zastaven, se stalo mrtvým městem, nazývá se „městem duchů“. Zaměstnanců pro údrţbu areálu elektrárny jiţ není třeba tolik, a proto jako zázemí stačí městečko Černobyl ve vnější zóně. Zaměstnanci smí pracovat měsíc. Pak musí na další měsíc pryč ze zóny. Cyklus smí zopakovat dvakrát do roka. Pak mají v sobě roční dávku
záření… Projeli jsme přes most mrtvých. Sem vybíhali lidé, aby mohli
sledovat oheň, který zachvátil elektrárnu. Ti, kdo přišli, dostali smrtelnou dávku. Procházeli jsme smutné město, které působí depresivně. Široké bulváry zarůstají a zuţují se. I domy obrůstá les. Je tu zakonzervována
atmosféra tehdejšího SSSR, ale bez lidského ducha. Navštívili jsme jednotlivé části města. Náměstí, školu, sportovní areál s bazénem, přístav… Ruské kolo v zábavním parku, který měl být otevřen u příleţitosti 1. máje 1986. Ruské kolo je jedním ze symbolů Pripjati. Největší radiaci vůbec jsme naměřili v nemocnici. Na jednom místě leţel zbytek nákrčníku hasiče, který hasil poţár po katastrofě. Zde jsme naměřili 45 μSv. Průvodce při bliţším přiblíţení dozimetru naměřil ještě 2X víc… Nemocnice je nejsmutnější část města. Zde doţívali ozáření lidé. Čekali tu na smrt i několik desítek měsíců. Na závěr návštěvy jsme vystoupali na střechu jednoho z panelových domů. Na chodbě byly ještě věci, které nestačili vystěhovat – piano, velké skříně, dětské hračky… Stejně vypadaly i byty, byl tu ještě starý rozpadající se nábytek, obrazy. Působilo to velmi depresívně a smutně. Depresívní záţitky vyváţil výhled ze střechy panelového domu na celé město utopené v zeleni, na zalesněnou uzavřenou oblast a také na samotnou elektrárnu a řeku Pripjať.
7
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
Přímo u elektrárny po výstupu z autobusu jsme naměřili 4 μSv. Francouzští experti tu staví nový ochranný sarkofág. Ten, který kryje reaktor, má ţivotnost 20 let. Přesluhuje, mohl by začít prosakovat. Aţ se ten nový dostaví, najede po kolejích nad reaktor. Jeho ţivotnost je dalších 100 let, pak ho budou obnovovat. Najet má právě touto dobou, kdy čtete ve Zpravodaji tyto řádky. Nad ním mají vztyčit pyšný stoţár s heslem „Vítězství člověka nad zářením“ ve 4 světových jazycích… Stojí tu pomník obětavým hasičům, kteří doplatili ţivotem. Je jich 32 a počítají se mezi jediné oficiální oběti. (Kolik lidí však umřelo v průběhu doby na následky?). Přímo před elektrárnou strojí pomník všem obětavým lidem. V chladící nádrţi vedle budo-
STRÁNKA
6
vy se prohání obrovští mutovaní sumci. Lze je krmit…. Poslední zastávkou je měs-
tečko Černobyl, které je ve vnější zóně. Naproti jídelně, kde jsme dostali vynikající večeři (boršč, ukrajinské pelmeně, grilovanou rybu, a na závěr
káva či čaj se zákuskem) je park se jmény vesnic, které musely být evakuované, jejich několik desítek, jen málo chybí do stovky. Podél silnice, po které se vracíme, jsou značky „Nebezpečí radioaktivity“. Sem byl zasypán a zahrnut pod zem pod zem nebezpečný radioaktivní materiál vniklý havárií. Pověstný červený les uţ jsme neviděli. Odumřel a padl. Říká se mu tak proto, ţe následkem ozáření zrudl, jak hynul. Vracíme se k hranici zóny. Musíme projít přes kontrolu ozáření, zda jsme nedostali vyšší dávku. Vše proběhlo v pořádku. Do Kyjeva jsme se vrátili večer a jdeme utahaní spát. © 2014 pro školní zpravodaj (pokračování příště veselejším tématem)
Přednáška EXPEDICE ČERNOBYL – NÁSLEDKY JADERNÉ HAVÁRIE Oba s Karlem Nekutem se angaţujeme v přednáškové činnosti. Karel na Rokycansku uspořádal jiţ 2 přednášky a třetí plánuje ve spolupráci se mnou v Mýtě, vstupenky jiţ zřejmě budou vyprodané. V Plzni a okolí pak jsem zorganizoval dvě reprízy, na které propaguji naši školu a projekt CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech, za jehoţ přispění přednáška vznikla. Téma a propagace školy pronikla i do médií (Český rozhlas Plzeň a televize ZAK), kde jsem byl hostem. Na den 28. 2. 2014 (11:50) jsem se s vedením školy dohodl, ţe uspořádáme s Karlem Karlem Nekutem (4ST) reprízu úspěšné přednášky o Černobylu ve velké aule. Přednáška proběhla v rámci projektu Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech dne 2. 10. 2013. Je implicitně určena pro ţáky tříd 1ME, 3ME a 4EP, na které se tehdy nedostalo, a projevili zájem. Zveme i ostatní zaměstnance a případně ţáky školy (pokud bude v aule volno).
Odbornější údaje o černobylské katastrofě DÍL PRVNÍ: VLASTNÍ KATASTROFA
Petr Vlček Jaderná elektrárna V. I. Lenina (dnes známá jako Černobylská jaderná elektrárna) leží na severní Ukrajině. Její stavba začala v roce 1970 spolu s městem Pripjať, které slouţilo jako ubytování pro zaměstnance elektrárny. Ve své době to měla být se svými plánovanými deseti reaktory typu RBMK největší jaderná elektrárna světa, chlouba SSSR. Tyto
plány ale přerušil 26. duben 1986, kdy po nezdařeném testu poslední dokončený reaktor číslo čtyři explodoval. Během testu se mělo ukázat, zda po dobu několika sekund bude při výpadku energie z reaktoru i ze záloţního zdroje turbogenerátor schopen napájet bezpečnostní systémy. Experiment se ale nezdařil a kombinovanou vinou obsluhy ne-
znalé charakteristik reaktoru a vlastních konstrukčních nedostatků reaktoru došlo k prudkému zvýšení rychlosti řetězové reakce a k deformaci vedení regulačních a havarijních tyčí, které mají pohlcovat neutrony. Tyče nešly zasunout do aktivní zóny, výkon reaktoru strmě narostl a nahromaděná pára vyvinula takový tlak, ţe odmrštila 1 000 t váţící víko reaktoru kolem půl druhé hodiny ráno a sou-
8
ROČNÍK
XVIII.,
ČÍSLO
SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara, Plzeň
Klatovská 109 301 00 Plzeň Telefon: 377 423 378 Fax: 377 422 640 E-mail:
[email protected] www. spstrplz.cz
časně vychrlila do ovzduší radioaktivní materiál. Brzy po havárii se k nehodě sjeli hasiči a začali poţár hasit vodou. Jádro reaktoru bylo ale rozţhavené na 2000°C a voda se začala rozkládat na
6
STRÁNKA
vodík a kyslík, coţ bylo doprovázeno dalšími výbuchy, které měly za následek neustálé chrlení radioaktivních částic do ovzduší. Teprve ráno se zjistily plné následky havárie a přivolaný komisař začal situaci řešit. Do Černobylu svolal tisíce členů armády a jiných pracovníků, aby začali pracovat na odklízení trosek a do reaktoru byl shazován písek společně s kyselinou boritou, která pohlcuje neutrony. Část střechy ale takovou zátěţ nevydrţela a zřítila se, coţ mělo za následek další únik radioaktivního materiálu. Aţ třetí den po havárii bylo z oblasti evakuováno kolem 135 000 lidí, z toho 50 000 obyvatel města Pripjať. Poté byl reaktor postupně zapečetěn sarkofágem postaveným průmyslovými roboty společně s likvidátory. Krátce po nehodě přišlo o ţivot 31 lidí, většina na akutní nemoc z ozáření. Odhady počtu obětí následného ozáření se velmi
různí. Tehdejší sovětské vedení událost tajilo. Kromě jistého strachu z okolního světa bylo jistě i ohroţení bombastických prvomájových oslav v Kyjevě a dalších městech. V pondělí, dne 28. 3. 1986, jsme při fyzice na vysoké škole měřili radioaktivitu v rámci laboratorních prací. Naměřili jsme 10x vyšší hodnoty, neţ je přirozené radioaktivní pozadí. Asistentka nevěřila našim výsledkům. Teprve dne 2. 5. 1986, vystoupil v ţivém vysílání na mnoha televizích po celém světě tehdejší nejvyšší představitel SSSR M. Gorbačov, situaci vysvětlil a omluvil se světu. Teprve poté směla naše komunistická vláda situaci řešit… Osobně jsem se o katastrofě dozvěděl hned v úterý po našem měření, neboť jsme tehdy navštívili v rámci odborné exkurze televizní studio na Kavčích horách a můj kamarád, který nás provázel, nás se situací téměř potají seznámil. Riskoval svoji budoucnost…
Pouţitá literatura: VLČEK, P.: Přednáška v rámci projektu Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech, reg. č. CZ.1.07/1.1.30/01.0038. Internetové odkazy: http://www.ecn.cz/ENV/Temelin/c11/RADIACE.HTM http://atominfo.cz/2012/05/sievert-becquerel-rentgen-jak-merime-radioaktivitu/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Radioaktivita
Okřídlená rčení JAK, KDE A PROČ VZNIKLA NĚKTERÁ SLOVA, JMÉNA, RČENÍ, ÚSLOVÍ, POŘEKADLA A PŘÍSLOVÍ, KTERÁ SE VYSKYTUJÍ V SOUČASNÉ ČEŠTINĚ?
Izabela Macnerová Jobova zvěst Jobova zvěst, lidově jobovka, je nenadálá zpráva o nečekaném a jen těžko uvěřitelném neštěstí. Vznik tohoto rčení je spojen s biblickou postavou, bohatým, spravedlivým a všemi oblíbeným Jobem. Job měl celkem deset dětí, které se jednoho dne sešly na oslavě u nejstaršího syna. Job se ţenou zůstali doma, ale moc klidu si neuţili. Jeden za druhým k nim přibíhali poslové se špatnými zprávami o útocích nepřátel, pobitých nebo odvedených stádech, spálené či podupané úrodě. Nejhorší ze všech však byla zpráva o smrti jeho dětí, jeţ se svými rodinami zahynuly ve zříceném domě. Jako mávnutím kouzelného proutku se z boháče stal ţebrák, opuštěný jako kůl v plotě. Ale Job si nestěţoval, neţehral na svůj osud a dál velebil boha Jahva, i kdyţ posléze onemocněl malomocenstvím. Ţena se mu posmívala a přátelé ho začali pomlouvat, ţe prý musel být velkým hříšníkem, kdyţ ho bůh tak krutě trestá. Leč Jahve se nakonec nad Jobovou pokornou statečností slitoval a uzdravil ho. Opět z něj učinil zámoţného muţe a znovu se mu narodilo sedm synů a tři dcery. Ţil pak ještě sto čtyřicet let a viděl vyrůstat své děti, vnoučata i pravnoučata.
Zpravodaj připravuje J. Gruber (
[email protected]). Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo vyšlo v únoru 2014.
9
