ZPRAVODAJ KŘESŤANSKÉ A DEMOKRATICKÉ UNIE ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ. Přejeme hezké léto a šťastné návraty z cest

Z P R AV O D A J K Ř E S Ť A N S K É A D E M O K R A T I C K É U N I E – Č E S K O S L O V E N S K É S T R A N Y L I D O V É

Přejeme hezké léto a šťastné návraty z cest

www.kdu.cz

červenec /srpen 2010

Vážené čtenářky a čtenáři Nového HLASu, poprvé po volbách Vás oslovuji jako pověřená předsedkyně KDU-ČSL Mým úkolem je nyní připravit volební sjezd, stabilizovat stranu ekonomicky i organizačně a připravit komunální a senátní volby. Věřím, že předsednictvo bude, stejně jako další orgány strany, dobře spolupracovat a společně toto očekávání naplníme. Pokud se pozastavujete nad tím, že Hlas vychází pozdě a ještě jen elektronicky, pak máte ve všem pravdu. Šok z neúspěšných voleb byl ochromující. Přesto Vy, kteří jste přihlášeni k odběru elektronických zpráv, nejste bez informací. Před měsícem jsem se rozhodla k zasílání týdenních zpráv, ve kterých Vás, členy KDU-ČSL, informuji podrobně o činnosti předsednictva. Víte o tom, že se připravuje podrobná analýza výsledků voleb, na které pracují naši i externí odborníci, probíhá vnitrostranická anketa, ve které chceme zjistit, jak příčiny neúspěchu vidí naši členové. Museli jsme přistoupit k radikálním úsporám v rozpočtu na 2. pololetí tohoto roku. Proto část pracovníků odešla nebo jim byly sníženy úvazky. O to větší nároky jsou pak na ty, kteří dál pro stranu pracují. Velké problémy máme s mediální prezentací, protože tisková mluvčí odešla tři dny po volbách a s ní celé oddělení. Placenou sílu zatím nemáme, ale vím, že s tím musíme rychle něco udělat. Také z úsporných důvodů vychází Hlas tentokrát elektronicky. Příští číslo by Vám však mělo opět přijít ve známém vydání do Vašich poštovních schránek. Měla by to být vlaštovka, která nese dobrou zprávu. Důležitá je otázka, zda se podaří zajistit 120 tisíc korun – přesně tolik totiž jedno měsíční vydání Hlasu stojí. Aby to stálo za to, musí mít kvalitní obsah. Jsem přesvědčena o tom, že pod vedením Martina Horálka byl Hlas důležitým svědectvím o nás samotných. Elektronické zprávy chodí zatím jen na 4300 adres. Zprávy se mohou bez povšimnutí vymazat, ale časopis zůstane. Máme jistotu, že 7 tisíc domácností dostalo stejné informace a přemýšlí o stejných věcech. Zkrátka Hlas nás spojuje, a proto považuji jeho vydání v písemné podobě za důležité minimálně do doby, než budeme umět pravidelně a většinově komunikovat elektronicky. Považuji ho za důležitý právě nyní před sjezdem, aby se na jeho stránkách mohli prezentovat kandidáti do vedení strany, a před volbami, aby se prezentovali kandidáti zejména do senátu. Povzbuzením pro nás může být zvolení primátora Miroslava Tettera v Českých Budějovicích. I přes nástup dvou nových stran věřím, že postavíme maximum kandidátek s důvěryhodnými lidmi. Vy sami musíte umět rozlišit, kde je dobré setrvat a kde je pro úspěch nutné radikálně vyměnit kandidáta na starostu. Příklad těch, kteří letos vyhráli volby do poslanecké sněmovny, ukazuje, že „prodat“, neboli zdůvodnit se dá téměř všechno. Rozhodující je, jak to Vašim voličům v obcích podáte. I když věřím, že v komunálních a senátních volbách lidé více dají na osobní zkušenost a budou volit skutečně rozumem, propagaci našich kandidátů nesmíme podcenit. Na začátku července jsem tradičně nabírala novou energii na Chatě svatého Josefa na Gruni v Beskydech. Přeji každému z Vás mít nejen o prázdninách takové místo pohody, kde najdete klid pro sebe i své nejbližší. Přeji nám všem, abychom našli dostatek síly a odvahy ke změnám, které naše strana potřebuje.

N O VÝ H LA S • Z P R AV O D A J K D U - Č S L • Č E R V E N E C • S R P E N / 2 0 1 0

2

www.kdu.cz

Tak si to shrňme... Neuspěli jsme ve volbách do PS PČR. Hlas nám nedala většina pravidelných návštěvníků kostelů, s určitými výjimkami se za nás nepostavily žádné mediálně známé osobnosti, podporu nám neposkytli žádní křesťanští sponzoři, duchovenstvo – až na otce biskupa Radkovského – nás též hodilo přes palubu. Neuspěli jsme, ačkoliv jsme podle vlastního nejlepšího přesvědčení bojovali za dobrou věc, a to dobrými prostředky. A tak máme v hlavě více otázek než odpovědí: Opravdu bojujeme za dobrou věc? Pro koho to vlastně děláme? Chce tu někdo slušnou politiku? Bojujeme za Hospodinovu věc? Proč Hospodin nebojuje na naší straně? Povím vám skutečný příběh. V jedné farnosti měli staršího pana faráře i staršího jáhna. Ten vždy četl při bohoslužbách obě čtení i žalm. Pak přišel nový kněz a jáhnova privilegia zrušil – do čtení Písma zapojil více lektorů. Spolu s dalšími změnami to jáhnem otřáslo tak, že zakrátko zemřel. Naše strana by neměla zaujmout pozici onoho jáhna – nemůžeme vycházet z toho, že jen my jsme oprávněni zastupovat křesťanské zásady na politické scéně, nemůžeme se domnívat, že nás lidé budou volit jen proto, že to myslíme dobře a jsme slušní. Musíme se ptát po vnějších i vnitřních příčinách neúspěchu a poučit se z nich.

Vnější příčiny Výsledek voleb bychom měli zařadit do širšího kontextu. Předně zde byla poptávka po novém: nové politické strany uspěly, i když byly složeny ze starých politiků. Dále: liberální většina společnosti stojí proti křesťanství (zmanipu-

lovaná a nafouknutá mediální kampaň okolo údajného zneužívání dětí – kam se ale ve skutečnosti řadí i políčky – duchovními; aféra s kříži v italských školách, aféra kolem bývalého kandidáta na eurokomisaře, katolíka Rocca Buttiglione, u nás neřešení majetkového vyrovnání s církví, jež nedávno odsoudil i Ústavní soud, atd. atd.). My jako politická strana zasahujeme do veřejných záležitostí, jsme vnímáni jako zástupci i zájmů církve, tak proč bychom měli být ušetřeni? Právě naopak, jsme první na ráně. Písmo říká, že jsme-li Kristovi, bude nás svět nenávidět. Ten „svět“ se může skládat i z návštěvníků kostela či duchovních. Kdyby příčinou našeho neúspěchu byly jen příčiny vnější (tj. že svět nás nenávidí), mohli bychom si alespoň gratulovat, že jsme Kristovi. Bohužel tomu tak není, jsou zde i příčiny vnitřní: nemůžeme říkat, že selhali voliči, když jsme selhali my sami.

Vnitřní příčiny Je jisté, že jsme nezaujali. Nezaujali jsme vůbec mladé voliče. Naše témata neoslovila, i když asi náš program nebyl tak špatný, když z něj čerstvá vládní koalice velmi mnoho převzala do své koaliční dohody. Možná by stačilo některé věci říkat jinak: například namísto moralizující rodinné politiky bychom mohli hovořit o populačním deficitu: chystáme budoucnost naší země pro Ukrajince a Vietnamce, když pro více vlastních dětí neděláme nic? Kdo bude platit naše důchody, ne-li naše děti? Populační deficit je cca 1 milion dětí, což představuje trojnásobek (3,5 bilionu Kč) současného veřejného dluhu (1,2 bilionu Kč), kterýžto dluh se přes svoji bezvýznamnost vůči populačnímu deficitu stal


ústředním tématem voleb. Možná, že pak by nám lidé víc rozuměli. Ta část kampaně, která byla řízena z ústředí, byla mdlá, zde musím na sebe vzít odpovědnost jako předseda ústředního volebního štábu, byť můj vliv byl velmi omezený. Kampaň navíc byla krajově roztříštěná, protože centrálně schválená volební hesla nebyla dodržována; předseda strany byl překroužkován ve svém volebním obvodě: v tomto ohledu jsme neprokázali, že jsme celostátní politickou silou táhnoucí za jeden provaz. Pleteme si také členskou základnu s voliči – jsme dobří v přesvědčování přesvědčených (členů), ale se širší veřejností máme problém. Neříkáme jednoduché populistické věci (což nikdo neocení), ale zároveň neumíme vymyslet jednoduchá hesla k našemu programu, jež by zaujala. Nebyli jsme vidět, byť mediální kampaně (a bojkotu) proti nám si málokdo všimne.

Co dál Tak co s tím? Znamená nepochopení věřících i duchovních, protikatolické naladění médií a společnosti, že nemá smysl svádět boj o křesťanské hodnoty? Zdaleka není vše ztraceno: skrze naše senátory jsme zůstali parlamentní stranou, máme silné zázemí v komunální politice. Pokud jde o křesťanskou politiku, co bylo dobré před volbami, je dobré i po nich. To, že jsme ve volbách neuspěli, neznamená, že naše věc je špatná: jinde ve světě jsou křesťané zabíjeni a nikoho nenapadne, že by byli špatní. Nová nepříjemná situace je příležitostí k tomu, abychom opustili amatérské politické strejcovství a zkusili se stát moderní západní středovou křesťanskou demokracií. Naše nepřítomnost v poslanecké sněmovně také vyzkouší, co je pravdy na tvrzení některých představitelů církve, že církev nemůže podporovat naši stranu, protože křesťané jsou přece i v jiných politických stranách. Ukáže se totiž, že tito křesťané nejsou schopni prosadit – stejně jako doposud – nic ve prospěch křesťanských hodnot; možná seženou nějakou tu korunu na opravu kostelů, ale to bude vše. Také nová vládní koalice bude vbrzku pro svá sociálně tvrdá opatření velmi nepopulární. Udělejme vše pro to, abychom byli připraveni, až dostaneme další šanci: a my ji dostaneme. Pavel Svoboda místopředseda KDU-ČSL www.kdu.cz

3

Olomoucké artikuly Celá řada členů KDUČSL se mě ptá, stejně jako dalších „spoluautorů“ – mojí ženy Renaty a Jirky Rudolfa, proč jsme vlastně vytvořili Olomoucké artikuly, co jimi sledujeme, proč tam nejsou i další body a proč tam některé vlastně vůbec jsou nebo proč nezní jinak… Snad alespoň toto vyjádření pro vnitrostranický časopis pomůže na některé otázky odpovědět a umožní, aby se nad nimi zamysleli i ti členové, kteří za nimi zbytečně hledají nějaké nekalé úmysly či snad dokonce jakési „spiknutí“... Předně musím sebekriticky uvést – ano, artikuly nejsou ani dokonalé, ani neposkytují odpověď na všechny otázky dalšího směřování strany, nejsou ani průsečíkem demokratické vnitrostranické diskuze, nečiní si ani nárok na neomylnost… A tak bych mohl pokračovat... A proč tedy vznikly? A proč právě těsně po prohraných volbách? Odpověď je jednoduchá – měli jsme za to, že prohraná bitva, byť sebevýznamnější, ještě nemusí znamenat prohranou válku… Ovšem mimo jiné za předpokladu,

že strana má „své vůdce“, kteří situaci rozumí, ví co je třeba učinit ihned, co zítra, co v nejbližších dnech, týdnech, měsících a letech, umí zanalyzovat a odhalit, které chyby vedly k porážce a jak se jich vyvarovat, co změnit a naopak které hodnoty jsou neměnné – protože jsou smyslem celého našeho snažení. A hlavně takové, kteří o správnosti své další strategie jsou nejen bytostně přesvědčeni sami, ale dokážou včas přesvědčit naše voliče a (snad stále ještě) naše členstvo tč. pokleslé na morálce, a to dříve „než se rozutečou“. Vůdce, kteří umí dát straně nový „vítr do plachet“ a hlavně správný směr. Vůdce, kteří nebyli zvoleni jen proto, aby mohli dostat své politické desátky a prebendy výměnou za ochotu jít s kýmkoliv a podpořit kdeco... Vůdce, kteří si uvědomují, že smyslem politiky je reálné řešení reálných problémů společnosti, což vyžaduje reálnou práci, znalosti, zodpovědnost... Čekali jsme několik hodin a pak i několik dnů po volbách, že se něco takového stane... – a nedělo se nic. Zaznělo možná pár našich již proslulých rozhodných lidoveckých možná, několik obecných nic neříkajících deklarací „ve-

Quo vadis, strano lidová? Kam kráčíš KDU-ČSL? Tak tuto otázku si osobně pokládám již nějaký čas, zvláště od té doby, kdy jsem si před dvěma roky začal analyzovat výsledky KDU-ČSL obec po obci nejen u nás v Olomouckém kraji. Tendence byla jasná pro celou ČR. Až na několik výjimek ztrácíme od roku 2002 permanentně voliče. V těchto posledních volbách se tento trend fatálně urychlil. Již v průběhu sobotního povolebního odpoledne jsem telefonicky hovořil se spoustou sester a bratří napříč republikou a bylo jasné, že jen telefonickým hovorem nelze vyjádřit pocity, které nás naplňují. Proto se zrodila spontánní myšlenka osobně se sejít a o tom, co se stalo a co nás v budoucnu čeká, osobně hovořit. Volba místa setkání padla na sv. Hostýn, tedy místo, kam se generace našich předků utíkaly se svými ži-

Svatý Hostýn

votními těžkostmi a svěřovaly je zde do Božích rukou, kde se podařilo zarazit drancující tažení Tatarů, a tím zásadně ovlivnit budoucí vývoj Čech, Moravy a Slezska. O druhém červnovém víkendu se nás zde sešlo okolo pětadvaceti. Nejen lidovců, ale také lidí „z venku“, kterým není další osud KDU-ČSL lhostejný a kteří poskytli velmi cenné postřehy. Hledali jsme odpovědi na otázky příčin voleb-


4

dení“ různých stranických úrovní, kupa výčitek o tom, jak jsme sice skvělí, ale obyčejným lidem nepochopeni… A pak už zůstala jen další a další prázdnota bez kousku sebereflexe a pokory, ať již tichá nebo ta skrytá za nic neříkajícími slovy. Bez jakéhokoliv náznaku „co dál“... Jako bych slyšel Karla Kryla: „…ne, nejsme na kolenou, ryjeme držkou v zemi...“ Za této situace v omezeném čase jsme se sešli a vytvořili Olomoucké artikuly vedeni poctivým úmyslem burcovat to lepší v naší členské základně, ve snaze alespoň vyvolat zamyšlení nad stávajícím stavem a diskuzi o dalším směřování. Pokud se to podařilo, a já věřím, že ano, artikuly splnily svůj účel. Pokud ne, alespoň jsme se o to pokusili. Snad je to více než lhostejnost či poraženectví… Ne, nebudu na tomto místě Olomoucké artikuly obhajovat (byť bych k tomu měl jako advokát profesně blízko) ani citovat (jsou běžně dostupné na www.artikuly.cz), ani o nich debatovat – k tomu věřím, že ještě budou jiné vhodnější příležitosti. Prostě „co jsem napsal, to napsal jsem“. Petr Konečný MO Olomouc, Nové Sady

ního neúspěchu a současného stavu KDU-ČSL. Velmi palčivou otázkou také bylo to, zda je u voličů vůbec poptávka po straně stojící na křesťanských základech, případně za jakých podmínek. Diskutující se velmi intenzivně zabývali tématy restrukturalizace řízení strany a efektivní komunikací se členskou základnou a našimi voliči, především s přihlédnutím k aktuální finanční situaci. Všechny příspěvky, které na sv. Hostýně zazněly, jsme zaznamenali a v následujících dnech budou k dispozici na webu KDU-ČSL. Budeme rádi, pokud tyto myšlenky budou pro vás inspirací. Rád bych zmínil ještě jeden postřeh z tohoto setkání. Všichni, kteří jsme se na sv. Hostýně sešli, jsme měli pevnou vůli nic nezabalit, nýbrž intenzivně dál pracovat na tom, abychom zpět získali důvěru našich voličů, dokázali přitáhnout nové a vrátit KDU-ČSL za čtyři roky do poslanecké sněmovny! Marian Jurečka MO Rokytnice u Přerova

www.kdu.cz

Postavení KDU-ČSL po parlamentních volbách Řada lidí hledá nyní příčiny volebního neúspěchu a cesty k nápravě. Některé z příčin jsou nabíledni. Například podpora některých stanovisek ČSSD a KSČM hlasováním poslaneckého klubu nebo jeho části, která mohla být voliči vnímána jako příklon k levicové orientaci. Volební kampaň byla poměrně mdlá. Své jistě udělal vznik TOP 09. Bez vlivu nebyl ani majetkový soudní spor předsedy strany či změna kraje jeho vlastní kandidatury. Na druhé straně ale analýzám uniká například nedostatečná aktivita v přístupu k řešení hospodářské krize. Hlubší způsob uvažování zachycující krizi důvěry, propad morálních hodnot, propad velké části společnosti k ryze konzumnímu pojímání života by měl být v samém základu křesťanské politiky. I když tento přístup nemá ihned legislativní výstupy, je už v jeho deklarování a mediálním zpracování ukryt potenciál nápravy. Lidé ho tuší a očekávají. Většinou se dopouštíme ještě další chyby. Analyzujeme jen jevy spojené s právě proběhlými volbami. Stačí se však podívat na tabulku počtu hlasů pro KDU-ČSL ve sněmovních volbách v letech 1998 až 2010 (v r. 2002 jde o předpokládanou část hlasů pro KDU-ČSL, které získala společná kandidátka s US): – 1998 537 013 – 2002 (450 000) – 2006 386 706 – 2010 229 717 Vidíme, že počet lidí volících KDU-ČSL se stále a výrazně zmenšuje. Naším prvním úkolem proto není ohlížet se po jiných voličských skupinách, ale neztrácet, resp. zpět získat naše vlastní voliče. S tím souvisí požadavek na otevření strany. Ve smyslu programu je strana otevřená tak, že nevylučuje nikoho, komu se

její program líbí. Vstoupit do ní či ji podporovat mohou nejen křesťané nekatolíci, ale i lidé, kteří nejsou nábožensky orientovaní. Prakticky se členstvo i příznivci skutečně skládají převážně z praktikujících křesťanů, především katolíků, čemuž pochopitelně musí odpovídat program. Otevření strany v personálním smyslu je záměr realizovaný už od Luxových časů i v nejvyšších funkcích, kde se ovšem ne vždy osvědčilo.

Jak by měla vypadat náprava? Musíme si uvědomit, kdo jsou naši voliči a které body našeho programu mají prioritu. Běží zejména o ochranu života, podporu rodiny a dalších přirozených lidských společenství, sociální politiku kompatibilní s papežskými encyklikami sociálního zaměření, ochranu životního prostředí, spravedlnost. Lze přirozeně očekávat, že bude-li to jasným středem naší politiky a navíc chybí-li řešení těchto otázek v programech ostatních stran, bude nás volit převážná většina těch, jejichž život je také inspirován křesťanstvím. Podle dostupných informací je to více než dvojnásobek počtu dosaženého v letošních volbách. I menší strany jsou potřebné. Křesťanská demokracie přináší specifické přístupy a v málokterém evropském parlamentu schází.


I zde platí něco podobného biblickému „jste solí (nikoli těstem)“. O středové straně se dá říct, že právě jí prochází dělící čára mezi politickou pravicí a levicí. Platí to i o KDU-ČSL. V něčem je pravicová a konzervativní, v něčem má znaky levicového politického chování – uplatňuje například výdaje státu ve prospěch sociálně slabších ve větší míře, než to činí pravice. Olomoucké artikuly volají po jednotě uvnitř strany. Názorové rozdíly nelze ale vyřešit tím, že nějaký směr ve straně převládne a ostatní se mu přizpůsobí. Názorové rozdíly dokážeme překlenout shodou na tom, co je pro nás přirozeně společné, tj. na politice v oblasti etických norem, rodiny a podobně. Na druhé straně široký záběr lidoveckých přístupů je základem pro mimořádně velký koaliční potenciál. Voliči by ovšem měli znát priority v ochotě KDU-ČSL ke koaliční spolupráci. Nikoli naše obvyklé „po volbách uvidíme“, ale korektněji – „přednost dáváme těmto a těmto, a to v tomto pořadí“. Má-li být náš program průlomový natolik, aby nám znovu pomohl do sněmovny, musí obsahovat opatření, která jsou potřebná – především pro naši předpokládanou skupinu voličů, a která jsou originální. Důležitá je také úloha najít reprezentaci strany, která bude dostatečně vynikat. Kandidáti na předsedu strany a na jeho nejbližší spolupracovníky nemusí umět všechno. Jsou od toho, aby uměli stranu dobře reprezentovat a spolupracovníky motivovat, ostatní aktivity mohou a musí zajišťovat pracovní týmy. Musíme se změnit natolik, aby voliči v příštích volbách vnímali novou, proměněnou KDU-ČSL. Pro tuto proměnu nám zbývá naděje zakotvená ve skutečnosti, že KDU-ČSL je politickou stranou, pro níž jsou důležité hodnoty jako láska k bližnímu (solidarita), spravedlnost, ochrana života, ochrana důstojnosti lidské bytosti. Stranou, která dovede ve prospěch společnosti efektivně spolupracovat zejména v sociální, zdravotní a školské problematice s církvemi i jinými občanskými aktivitami. Zdrojem naděje jsou také členové místních organizací, kteří už mnohokrát prokázali své schopnosti i obětavost. RNDr. Vilém Holáň bývalý poslanec a ministr obrany www.kdu.cz

5

Stranu křesťanského typu společnost potřebuje Rozhovor s PhDr. Michalem Pehrem, Ph.D. Jste vystudovaný politolog a historik, pracovník Akademie věd a zároveň i člen strany. To nabízí možnost dvojího posouzení letošního výsledku voleb do poslanecké sněmovny. Jak se tedy na celkový výsledek parlamentních voleb díváte očima „odborníka“? Překvapilo či zaujalo vás něco?

Mimoto voliči poprvé ve větší míře využili kroužkování kandidátů. Výsledkem pak byl velký podíl zvolených žen a zcela „neznámých“ jmen. Pozoruhodný také byl poměrně značný zájem mladých lidí o volby. Hodně myslím v těchto volbách dokázaly ovlivnit rozhodnutí voličů sociální sítě typu facebook.

Pohledem odborníka mne zaujali jistě některé znaky letošních voleb. Obecně lze říci, že letošní volby byla revoluce voličů v pravém slova smyslu. Mnozí zcela změnili své chování při volbách. Zavedené strany všeobecně ztratili podporu značné části svých dosavadních voličů.

Jak se na celkový výsledek díváte očima člena a sympatizanta KDU-ČSL? Z volebního výsledku KDU-ČSL jsem smutný a myslím si, že je to veliká škoda. Poprvé od roku 1919 není tato strana v poslanecké sněmovně.

Volby 1992 KDU-ČSL v čele s Josefem Luxem


6

V čem vidíte hlavní příčiny neúspěchu naší strany? Pro mnohé byl tento výsledek opravdovým šokem. Zkuste vysvětlit, co se vlastně stalo... Důvodů neúspěchu bylo podle mne více. KDU-ČSL, nebo chcete-li obecně lidovci, byla strana, která v sobě spojovala část levicovějších a část pravicovějších voličů a sympatizantů, pro které byly společné křesťanské hodnoty. V průběhu věků se to různě pojmenovávalo, ale princip zůstával vždy stejný. Strana byla úspěšná jedině tehdy, pokud dokázala absorbovat a využít obě křídla. Založením TOP 09 část našich příznivců i významných členů a reprezentantů křesťanské politiky odešla do této strany. To nebyli jen politici, ale třeba odešlo celé analytické oddělení (čehož lituji), část tajemníků atd. Jedno křídlo jako by přestalo existovat a naše strana se ocitla v situaci člověka, který přišel o jednu plíci. Nové vedení KDU-ČSL nedokázalo pak na tuto situaci adekvátně zareagovat. Navíc myslím, že tu chybělo to základní, a to byla větší komunikace s lidmi, kteří jsou členy strany, ale měli jiný názor než vedení strany. Samozřejmě, že své udělaly i některé chyby reprezentace strany. Jako zásadní chybu vidím to, že se předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, jakkoliv si ho osobně vážím, dopustil některých pochybení. První chybou (která se může někomu zdát jako www.kdu.cz

marginální – ale já ji za marginální nepovažuji) je to, že katolický lidovecký poslanec se nemůže soudit s katolickou charitativní institucí o dům, a to i kdyby byl sebevíce v právu. Přecházení předsedy strany z Prahy do Hradce Králové na poslední chvíli nebylo také nejlepší, zvláště poté, co strana sáhla v Praze ke konfrontačnímu stylu kampaně. Tyto chyby pak využila konkurence v předvolebním boji. Ale jistě to nebyly jenom chyby vedení či samotného předsedy. Víte, on to byl výsledek daleko delší krize, kterou vidím především v tom, že jsme přestali být autentičtí. Mnozí členové dnes nevědí, jaký je vlastně lidovecký program, za co se má vlastně bojovat. Chybí jim nadšení, energie atd. Mnozí zůstávají ve straně jaksi ze setrvačnosti, ale nemají chuť, sílu a nadšení něco měnit. Otevřeně pojmenovat chyby, které se udály, je bezpodmínečná nutnost k tomu, abychom mohli začít vytvářet „novou“ KDU-ČSL. Co musíme udělat, abychom opět získali ztracenou důvěru voličů? Musí přijít noví lidé? Musíme změnit název, stanovy a organizaci strany? Nebo nově definovat náš program? Je nepochybné, že nejprve musíme diskutovat a analyzovat příčiny neúspěchu. To je první krok při trnité cestě, jak získat ztracenou důvěru části voličů. Příčin neúspěchu bylo více a z toho se musí vycházet. Po analýze musí ovšem následovat další kroky. Je nutné položit si následující otázky. Jak získat více voličů? Jak vypadá stávající volič? Jak dosáhnout toho, abychom stávající voliče neztratili a získali v příštích volbách nad pět procent odevzdaných hlasů? Jistě, musí přijít noví lidé, kteří budou ochotni spolupracovat se všemi, kdo jsou ochotni se podílet na úspěchu KDU-ČSL. Je zapotřebí s lidmi lépe komunikovat. Musí se přestat s rozlišováním, že ten či onen je příznivec toho či onoho (každý z nás jistě často slyšel o tom, že ten či onen je Čunkův, Kalouskův, Kasalův či Svobodův člověk). To už opravdu musí skončit. Nový předseda (či předsedkyně) musí být charismatickou osobností, která bude schopna vyburcovat členy k práci, získat finance, bojovat s nezájmem médií a hlavně musí se lépe definovat program, přicházet se srozumitelnými tématy. Velký a nevyužitý prostor je v činnosti odborných komisí, které až na čestné výjimky moc nefungují. Je zapo-

Prezentace knihy „Cestami křesťanské politiky“ 2007

třebí také spolupracovat se spřízněnými organizacemi, případně i s názorově blízkými mimoparlamentními stranami. Velkou zkouškou budou komunální a senátní volby. To je naprostá priorita těchto dní. Varuji však před pokusy měnit název, stanovy či obecně měnit program a k těmto změnám přistupovat, jako že jsou to samospasitelné nápady. To by nevedlo k ničemu. Nic by se tím nevyřešilo a byla by to jen cesta do pekel. Jinými slovy, program je dobrý, otázkou je, jak ho lépe interpretovat. Někteří v důsledku letošních voleb tvrdí, že křesťanská strana nemá na české politické scéně budoucnost a od nynějška již budou pouze politici křesťané v jiných politických stranách. Souhlasíte s tímto názorem? Křesťanská strana má i v našich podmínkách své místo a svoji budoucnost. O tom


jsem pevně přesvědčen. Musí ovšem provést očistu. Samozřejmě to nic nemění na faktu, že křesťané jsou a budou i v jiných stranách. Naše sekularizovaná a do jisté míry ateistická společnost ovšem stranu křesťanského typu jako hodnotovou stranu velmi potřebuje. Osamocení křesťané v ostatních stranách toho až na čestné výjimky mnoho nedokáží. Na závěr mi dovolte poněkud „věšteckou“ otázku. Věříte, že KDU-ČSL se za čtyři roky vrátí do poslanecké sněmovny? To je opravdu věštecká otázka. Pokud strana udělá ne zrovna příjemný proces regenerace, který jsem naznačil, tak tu šanci jednoznačně má. Otázka ovšem je, zda členové strany tuto chuť a sílu v sobě najdou. Pevně v to doufám a věřím, ale jistý si tím nejsem. Martin Schön

Seminář „Vatikán a Československo 1918–1938“ – 2009

www.kdu.cz

7

Jdeme dál I strana s úctyhodnou historií může usilovat o jinou tvář, ba i o jiný směr. Po letošních volbách dokonce musí. Neopustíme svá témata ani své chráněnce – početné rodiny s dětmi, lidi v předdůchodovém věku, lidi na vylidňujícím se venkově, ty chudší z nás… Ani nepřestaneme chránit život sám. Ale musíme se obrátit i k dalším lidem, vlastně ke všem. Neomezit se napříště na defenzivní postoje, jen na ohrožené menšiny. Nabídnout naše představy přátelské společnosti tak, aby se od nás lidé neodvraceli jako od jakýchsi dotěrných mravozvěstů – i když jimi nejsme. Ale vykládejte to někomu, kdo je plný předsudků. Když se na obzoru rýsují zářivé zítřky, každý se hlásí o slovo a o zásluhy. Kdo ale vydrží trvat na tom, že tato krize není jen přeháňkou na blankytné obloze? Že nic neroste do nebe, v naší euroatlantické civilizaci ani národní důchod? Je konec růstu, přinejmenším v přestárlé a riskantně kulturně promíchané Evropě. Mějme odvahu to nejen tušit, ale říkat to nahlas. To my jsme přece vždycky věděli, že starosti o ekonomiku nemohou, nesmí vyplnit celý náš svět (i když dnes samozřejmě víme, že splatit dluhy musíme). Dnes je to obzvláště aktuální: ekonomické problémy jsou první na stole, ale už víme, že je nelze všechny úspěšně vyřešit. My máme odvahu to říci, protože jme nikdy nepochybovali o tom, že mnoha lidem nejde jen o hmotný blahobyt. Pro stranu, která se hlásí ke křesťanským hodnotám, je současná krize i náš volební debakl příležitostí – právě těchto hodnot bude třeba zítra i pozítří se držet a chránit je. Růst bohatství bude napříště moci být už jen přiměřený, jinak s sebou ponese více rizik a nejistot, než jsme s to zvládat. Lidé ale i tak mohou naplnit své životy: v přátelské společnosti, oceňující poctivou práci, v atmosféře vzájemné důvěry, v obyvatelné krajině, v bezpečných městech. Ve spravedlivé obci, spravedlivé zemi, která má v úctě vzdělanost a ne jen tituly. Budovat takovou obec, takovou zem pro lidi všech věr i nevěr, to nechť je náš úkol, úkol té jiné, staronové KDU-ČSL. Znamená to především trvat na dobudování právního státu. To říkají všichni, ale uvést kupříkladu do života už řadu let hotový zákon o veřejné službě, který konečně oddělí úřadování od politiky, to v žádném volebním programu tří pravicových stran, ani v jejich koaliční smlouvě nenajdete. A bez toho bude právo pořád služkou moci. Budeme také chtít posunout ještě více pravomocí a peněz z daní obcím a krajům, zajistit samosprávu justici a učinit státní zástupce nezávislými na vládě, atd. atd. Také bude třeba více práv pro oběti nejen trestných činů, ale i pochybení státu, úředníků. Společný jmenovatel toho všeho je spravedlnost, více spravedlnosti. Přestaňme se trápit tím, jestli jsme více napravo či nalevo. Nejsme přece odvození od toho, kam se pravé či levé okraje právě posunují, kam se momentálně posunuje veřejné mínění. A slovo „střed“ bych nejraději vyškrtl z našeho slovníku: znovu a znovu se necháváme definovat čímsi odvozeným; od něčeho, co nejsme my, ale ti druzí. Naše tradice je dosti úctyhodná: v naší zemi devět desítek let, v našem okrsku civilizace už přes dva tisíce let. Nemáme zapotřebí se nechat nálepkovat, tím méně to dělejme my sami. Kdo tedy jsme? My na Moravě nejsme asi to samé jako my v misijních územích Sudet, v Praze. Co s tím budeme dělat? Musíme? Máme? To všechno jsou nelehké úkoly pro naše přemýšlivé, odpovědné členy a příznivce. Rozhodně platí, že jdeme dál. Letos na podzim obnovíme senátorský klub (potřebuje dva nové senátory, děj se co děj) a za čtyři roky se vrátíme na scénu v plné síle. Budeme ale jiní. Jinak se nám to nepovede.


8

www.kdu.cz

Politika by měla být skutečně službou občanům Rozhovor s Miroslavem Tetterem, nově zvoleným primátorem a konečně jako primátor získal určitý respekt a důvěru, že se vždy snažím domluvit bez emocí. I tentokrát jsem byl vlastně jediný, na kom se politické strany dokázaly domluvit. Pro ten krátký čas nemám nějaké speciální priority. Budu se snažit dodělat rozběhnuté úkoly, ať se jedná o projekty nebo investice. Udělám všechno pro to, abychom našim nástupcům připravili solidní návrh rozpočtu, který nové zastupitelstvo po případných úpravách bude moci schválit.

Nejprve mi dovolte pogratulovat vám ke zvolení primátorem Českých Budějovic. Ale ještě před tím, než se začneme více bavit o politice, představte se, prosím, čtenářům Nového HLASu. Většina z nich vás zná jako primátora. Ale jaký je Miroslav Tetter v soukromí? Kde jste se narodil? Jaké máte vzdělání? Jak jste se dostal ke KDU-ČSL? Původem jsem Valach, narodil jsem se ve Vsetíně, ale v Budějovicích žiji již více než 40 let. Jsem absolventem přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, habilitoval jsem se pro obor fyziologie rostlin. Než jsem vstoupil do politiky, byl jsem vysokoškolským učitelem. Na zemědělské fakultě dnes Jihočeské univerzity jsem působil více než 40 let. Po revoluci jsem byl členem KANu a za KAN jsem byl v prvních volbách zvolen do rady města, primátorem se stal Jaromír Talíř. Ten také může za to, že jsem členem KDU-ČSL. Post primátora Českých Budějovic jste zastával již v letech 1998 až 2006. Teď je to tedy vlastně již potřetí. Jaký je to pocit? Jaké to je přebírat město na konci volebního období? Máte na těch několik měsíců nějaké své priority? Primátorem jsem byl tentokrát zvolen vlastně již počtvrté. Ve funkčním období 1998 – 2002 tehdejší opozice (ODS) vyvolala nové volby a i v těchto volbách jsem byl opět zvolen primátorem. Mám dobrý pocit z toho, že jsem si svým jednáním v zastupitelstvu i v radě města

Při svém zvolení jste prohlásil, že to berete jako službu a služba znamená sloužit. Jaký je vlastně váš pohled na politiku? Vidíte nějaký rozdíl mezi komunální a celostátní politikou? Měla by to být skutečně služba občanům města. V komunální politice se má více hledět na to, co kdo řekl, co navrhl, ne na to, kdo to řekl. Tedy příslušník které strany podal návrh, jak to vidíme při jednáních parlamentu. Jak již bylo výše zmíněno, stal jste se primátorem již počtvrté. Blíží se komunální volby. Prozradíte nám „svůj recept“ na to, jak být úspěšným komunálním politikem? Nemám žádný speciální recept. Je potřeba naslouchat lidem, umět s nimi jednat a dokázat se vžít do jejich problémů, se kterými přicházejí na radnici. Snažil jsem se mít co největší styk s lidmi, umět je vyposlechnout a dokázat hledat řešení. To byl a je i můj požadavek vůči pracovníkům magistrátu.

pěch? V čem vidíte příčiny volební prohry? KDU-ČSL nedokázala v parlamentních volbách oslovit voliče ani nabídnutým programem, ani osobnostmi. Čím více jsme se blížili volbám, tím slabší a méně přesvědčivá byla naše prezentace, a to jak na celostátní úrovni v médiích, tak i v krajích. Jak vidíte budoucnost strany? Co se musí stát, aby se KDU-ČSL opět stala významnou celostátní stranou? V září se bude konat mimořádný volební sjezd. Mnozí říkají, že náš výsledek v komunálních a senátních volbách bude silně ovlivněn tím, jaký signál tímto sjezdem vyšleme české veřejnosti. Souhlasíte s tím? Očekávám, že sjezd dokáže postavit do čela strany skutečnou osobnost a i celé vedení strany budou reprezentovat osobnosti, bez ohledu na to, z kterého regionu jsou. To věčné sjezdové zákulisní vyjednávání ve smyslu: vy nám zvolíte toho a toho a my vám za to pomůžeme zvolit vašeho delegáta, aby bylo paritní zastoupení, by určitě nebylo dobrou vizitkou strany pro příští velmi složité období. Pane primátore, na závěr mi dovolte poděkovat za váš čas, který jste věnoval tomuto rozhovoru, a popřát vám mnoho úspěchů a spokojenost v osobním i veřejném životě. Martin Schön České Budějovice

Jak se na komunální volby připravujete? V jaké „fázi příprav“ se zrovna nacházíte? V současné době máme členskou schůzí schválený seznam kandidátů a v průběhu týdne chceme mít sestavenou kandidátku. Naší největší snahou bude získat ve volbách minimálně těch potřebných 5 %, abychom měli své členy v zastupitelstvu. Není to vzhledem k výsledku v parlamentních volbách malý úkol. Jak dnes, již s určitým nutným odstupem, hodnotíte náš volební neús-


www.kdu.cz

9

Usnesení Celostátního výboru Sdružení žen KDU-ČSL V sobotu 12. června 2010 proběhlo v Praze pravidelné zasedání Celostátního výboru Sdružení žen KDU-ČSL, který sdružuje zástupkyně z celé ČR. Hlavním tématem jednání výboru byla především aktuální politická situace v KDU-ČSL a výhledy do budoucna. Výbor přijal jednomyslně řadu usnesení uvedených níže. 1. Kladně přijímáme projevy členské základny v celé ČR, které vyzývají k obnově a znovunalezení kořenů KDU-ČSL a křesťanské demokracie, a připojujeme se k nim. • Nebráníme se diskuzi o změně názvu strany, protože práce na image je nedílnou součástí budování nové křesťanské demokracie v ČR. • Domníváme se, že orientace pouze na křesťanské a katolické voliče nás bude stále více marginalizovat, protože křesťanští a katoličtí voliči nejsou homogenní skupinou a čím dál více se přiklánějí k ostatním stranám, které dle jejich názoru lépe reprezentují jejich zájmy. Strana se musí orientovat na voliče, nejen na členy strany, musí se otevírat lidem, kteří sdílejí základní křesťanské hodnoty. • Nutná je generační obměna strany. Nemáme tím na mysli obsazení všech postů ve straně mladými lidmi, ale přirozenou výměnu současných elit lidmi, kteří uvnitř strany dlouhodobě pracují a profilují se. Mladá ge-

nerace a zkušená generace se musí navzájem doplňovat a obohacovat. • Současná KDU-ČSL potřebuje projít hlubokou sebereflexí, z které bude mít ochotu se opravdu poučit. Období, kdy strana bilancovala a stála na křižovatce, byla v minulosti již řada, ale nikdy nedošlo k přetavení dobrých nápadů a doporučení do politické praxe strany. • KDU-ČSL by se měla vyhnout obecným programovým proklamacím, ale měla by jasně definovat svoje cílové skupiny a konkrétní programové priority. 2. Celostátní výbor Sdružení žen KDUČSL vyzývá starosty a zastupitele zvolené za KDU-ČSL, aby ve svých obcích a regionech prosazovali pružné pracovní úvazky a pracovní dobu pro zaměstnance pečující o děti. Podpora rodiny je naší dlouhodobou prioritou a měla by přejít z programových proklamací ke konkrétním činům.

3. Celostátní výbor SŽ ustavuje expertní tým k formulaci nového ekonomického programu KDU-ČSL pod vedením ing. Květy P. Lauterbachové. Tým vznikl v reakci na dlouhodobou nefunkčnost odborné ekonomické komise KDU-ČSL a jeho úkolem bude vytvořit alternativní ekonomické teze pro novou KDUČSL. Tento tým bude řešit i zemědělskou politiku, politiku venkova, drobných podnikatelů a živnostníků – všechny oblasti jsou v KDU-ČSL dlouhodobě podceňovány. 4. Celostátní výbor SŽ ustavuje expertní tým k formulaci rodinné politiky a politiky rovných příležitostí pod vedením PhDr. Elišky Janšové. Úkolem tohoto týmu je formulovat rodinnou politiku z pohledu žen, protože na nich stále spočívá největší podíl práce na fungování rodiny. 5. Celostátní výbor SŽ KDU-ČSL děkuje paní Jitce K. Trčkové za její práci tajemnice SŽ a k 30. červnu 2010 ji odvolává z funkce tajemnice SŽ KDU-ČSL z důvodů finanční situace KDU-ČSL. Mgr. Marie Jílková předsedkyně SŽ KDU-ČSL

Hospodářství ve službě životu Sdružení žen KDU-ČSL vyhodnotilo příčiny volebního neúspěchu strany a jako jednu z příčin označilo naši neschopnost předložit voličům důvěryhodnou, novou alternativu hospodářské politiky, která by se postavila čelem k narůstající nezaměstnanosti a obavám z hospodářské deprese, na jejímž okraji se právě nalézáme. Nechceme, a nemůžeme se smířit s tím, že by nejstarší česká politická strana více než po 90 letech zmizela do propadliště dějin, a proto jsme se na našem červnovém zasedání celostátního výboru rozhodly, že budeme i přes nepříznivou finanční situaci strany v naší činnosti pokračovat a že ustanovíme národohospodářskou komisi, která bude složena pouze a výhradně z lidí, kteří jsou ne-

závislí na finančním a bankovním sektoru a nejsou spojeni s podnikatelskými lobby, a pokusíme se formulovat zásady nové hospodářské politiky, a to nejenom fiskální a rozpočtové, které budou alternativou proti současné neoliberální, arogantní a silně asociální doktríně. Musíme reflektovat objektivní realitu a reagovat na ni adekvátním způsobem. Tato realita zní: Globalizace je cestou slepé uličky lidstva, avšak vynikajícím nástrojem volně se přesouvajícího nekontrolovaného globalizovaného kapitálu a masy spekulativních peněz, které přestaly sloužit skutečnému reálnému hospodářství. Neodráží tedy reálné množství statků vytvořených hospodářskou sférou. Peníze přestaly plnit funkce, které jim ekonomická teorie vždy přisuzovala. Nejsou již


10

tím, co bychom od nich očekávali: mírou hodnoty, měřítkem cen, ani neplní funkci pokladu. Jejich nefungování je příčinou poruch a krizí v reálném hospodářství, které však bohužel ovlivňuje naše každodenní životy. Nejlepší světoví myslitelé, nositelé Nobelových cen za ekonomiku, sociologové a filosofové reagují, analyzují a navrhují systémové změny a zdá se, že i někteří politici začínají slyšet i něco jiného než rady finančních poradců pracujících pro investiční fondy a nadnárodní kapitál. O tom však někdy příště. Jako strana „lidová“ se musíme postavit do služby lidu. Představit se jako strana očištěná od kariéristů a politických dobrodruhů, stojící na straně poctivé většiny českého národa. Respekwww.kdu.cz

tovat svobodu podnikání, hodnotit výkon a iniciativu, podporovat všechny, kteří poctivě pracují a kteří si zasluhují, aby je jejich práce uživila. Jde o hodně, o existenci našeho národa. Nemůžeme si dovolit opustit naše klíčové téma – podporu rodiny, aniž bychom se nezabývali materiálními předpoklady, které by vznik a fungování rodin umožnily. Oblasti, kterými se náš národohospodářský tým bude zabývat, jsou: 1. Současné postavení České republiky a směřování jejího hospodářství v rámci Evropské unie a mezinárodních trhů. Budeme nadále montovnou s nízkými jednotkovými náklady práce a zemí, odkud mladí, vzdělaní lidé budou masově odcházet do zahraničí? 2. Zemědělská politika státu, podpora regionální a lokální výroby. Nejsme ochotné kupovat levné dotované belgické máslo a čekat, až budou uzavřeny kupříkladu Jihočeské mlékárny. Řepka nesmí být také hlavní plodinou pěstovanou na českých polích. 3. Daňová a rozpočtová politika, která povede k postupnému snížení zadluženosti státu s cílem uzákonění vyrovnaného státního rozpočtu. Budeme vzhledem ke změnám, kterými prochází většina ekonomik 21. století, předkládat k diskuzi návrhy na zavedení nových daní, které posílí státní rozpočet a nezatíží většinu obyvatelstva natolik, aby se snížila domácí poptávka a mizelo ještě více pracovních míst. Jsme jednou z mála zemí, které se nepřipojily k těm, které žádají zavedení daně z finančních spekulativních transakcí a bankovní daně. Je načase zamyslet se nad tím, jak prostřednictvím daně bránit zneužívání a přehlcování internetových dálnic. Jde totiž i o téma ekologické, když šetřit, tak inteligentně, jak říká Angela Merkelová. Fiskální strategie 20. století již není použitelná pro současnou dobu. I zde je potřeba spíš reagovat flexibilně a být kreativnější, než řešit jenom všechny problémy zvyšováním DPH padni, komu padni. 4. Výdaje na výchovu dětí musí být považovány za investici a musí být umožněn jejich odpis z daňového základu. Jsme jediná strana, která má tento bod v programu, ale neuměla ho prodat. Toto téma nesmí KDU-ČSL opustit. Rodiny, jak se zdá, budou po-

Je pěkné, že v poslanecké sněmovně sedí dnes krásné mladé dámy hodící se na titulní stránky bulvárních časopisů, které však nebudou mít šanci cokoliv ve prospěch rodin prosadit. Krásné „křoví“ pro drsné mocichtivé byznysmeny české politiky, které nalákalo voliče. Vláda mužů bez jediné ženy je výsměchem nejen nám ženám, ale celé Evropě. Ženy zase jenom jako objekt a hříčka v rukou mužů. Koledovaly si však o to. stiženy opět nejvíce. A to nejen kvůli vyšším objemům zaplaceným na spotřební dani a DPH (zejména ty na venkově, kde je vysoký podíl nákladů i na dojíždění), ale i vzhledem k tomu, že platí v cenách zboží vysoký podíl úroků proti těm, kteří si mohou dovolit více šetřit a nemusí se starat o potomky. Toto přerozdělování od rodin směrem k singl žijícím a bezdětným párům, kterých přibývá, je krajně nespravedlivé a netýká se jenom důchodové oblasti. 5. Oblast sociální a důchodová. Důchodová reforma jen taková, která bude podporovat soudržnost, stabilitu a upevnění postavení rodiny ve společnosti. Spořit ano, ale lidé musí mít především z čeho spořit. Důchodové a sociální pojištění pak musí být spra-

vováno sociální pojišťovnou, ne prezentace výplat důchodů jako sociálních dávek (každý druhý člověk v České republice pobírá dle pana Kalouska nějakou sociální dávku!!! – jaký dopad takových výroků na vyvolávání mezigenerační nenávisti). Hledání důstojné cesty, jak zabránit zneužívání sociálních dávek; pokud budou ale poskytovány, tak jejich správa musí být efektivní a směřovat k prevenci a nezvyšování počtu osob vyloučených mimo společnost. Jsme svědky fungování charity, kde nejvíce prostředků jde na krytí mzdových nákladů pracovníků charity místo adresátům pomoci. 6. Oblast ekologická, energetika, hospodaření se strategickými zdroji. Politika pro život by měla být zelená. Neházet náklady na likvidace ekologických zátěží na naše potomky. I o tom je křesťanská odpovědnost. Jistě jsem nenabídla vyčerpávající seznam všeho, čím bychom se jako správní národohospodáři měli zabývat. Přivítáme do našeho týmu všechny moudré a zkušené lidi, kteří chtějí přispět a pomoci formulovat nový, sociálně odpovědný program, který bude nadějí, že po nás nezbude jenom spálená zem. K. P. Lauterbachová místopředsedkyně SŽ KDU-ČSL [email protected]

K. P. Lauterbachová


www.kdu.cz

11

Politika ekonomického růstu v křesťanské perspektivě Seminář z cyklu „Stranické vzdělávání“ V pátek 10. června 2010 proběhl poslední ze série seminářů na ekonomická témata z křesťanského pohledu pořádaný Institutem politických a ekonomických studií, Evropskou akademií pro demokracii a Christian College. Na velmi aktuální téma ekonomického růstu promluvili profesor Lubomír Mlčoch z Karlovy univerzity, PhDr. Pavel Štika ze stejné instituce a klinický psycholog Mgr. Petr Moos. Od určité doby byl považován hospodářský růst téměř za samozřejmost. Dokonce do té míry, že nikdo ani příliš nepředpokládal, nebo spíše nechtěl připustit, že by to mohlo být jinak. Ekonomické, politické a jiné systémy na něj spoléhaly natolik, že diskuze normativní „správnosti“ tohoto přístupu zůstala uzavřená víceméně v rámci univerzitních spolků intelektuálů a neziskových organizací. Přitom kritickými názory na nekonečný ekonomický růst je znám mimo jiné i bývalý prezident Václav Havel. O to větší šok způsobila současná finanční hospodářská krize. Krize se zasloužila o mnoho nedávných katastrof, ale pokud vůbec přinesla i nějaká pozitiva, tak otevření diskuze o správnosti postavení konceptu ekonomického růstu do samotného centra veškerého ekonomického uvažování bude jedním z nich. Pohled křesťanů ovlivňuje nebo by mělo ovlivňovat biblické učení o skromnosti a o hodnotách, které není možné nalézt zde na zemi – to není žádné překvapení. Naopak jako velmi překvapivý se však může jevit fakt, že v poslední době docházejí k podobnému závěru i zcela sekulární výzkumníci na poli ekonomie. O poznatcích „ekonomie štěstí“ přednášel PhDr. Pavel Štika. Všeobecně se předpokládalo, že čím bohatší daná společnost, respektive jednotlivci ji tvořící jsou, tím jsou šťastnější a spokojenější. Prostá analýza dat však vedla ke zcela jinému závěru. Zatímco ve vyspělých zemích se částka HDP na osobu neustále zvyšuje, subjektivní pocit „štěstí“ těchto obyvatel spíše stagnuje, nebo dokonce klesá, jak je vidět na příkladu Spojených států amerických (viz graf). Jedna ze základních příčin tohoto paradoxu je záludnost podstaty peněz a majetku celkem. Ano, určité množství peněz nám dodává tzv. „funkční svobodu“. Pod tímto pojmem si můžeme představit to, že při svých každodenních roz-

hodováních a spotřebě nejsme limitováni nedostatkem finančních zdrojů, což je jistě příjemné. Ano, zvýšení měsíčního nebo ročního příjmu může znamenat výrazné zvýšení této „funkční svobody“ jednotlivce nebo rodiny. Přírůstek z 10 000 na 15 000, pokud všechny ostatní charakteristiky zůstanou zachovány, s sebou pravděpodobně přinese i významné zvýšení subjektivně vnímaného štěstí. Na druhou stranu, přírůstek z 50 000 na 55 000 přinese přírůstek subjektivně vnímaného štěstí výrazně menší, pokud vůbec nějaký. Přicházíme tedy na to, že v absolutních číslech stejný přírůstek příjmu může mít naprosto odlišné dopady na štěstí jednotlivce. Dalšími překážkami mezi penězi na straně jedné a prožívaným štěstím na straně druhé jsou adaptace, aspirace a sociální srovnání. Termíny, které možná zní učeně, ale zcela jistě je na vlastní kůži prožívá každý z nás. Adaptace znamená, že zatímco den či týden po zakoupení nové televize jí jsme zcela fascinováni, za měsíc už nám přijde zcela normální a nevzrušující, že se díváme na obraz s dvojnásobnou úhlopříčkou


12

než před měsícem, a najdeme si nový poslední výkřik techniky, po kterém začneme toužit. K našim osobním aspiracím, čili cílům či ctižádosti se pojí určité stylové (nebo také „statusové“) předměty. Pokud tyto předměty nemáme, cesta k našim vysněným cílům může být (někdy reálně, někdy jen v našich myslích) podstatně složitější než s nimi. Mezi takové předměty patří například manažerský mobilní telefon, notebook nebo kabelka určité značky. Problém je, že trendy se mění a lidé jimi posedlí tak potřebují stále nové a novější verze. Sociální srovnávání známe všichni. Také jste měli někdy radost z nové věci, kterou jste si koupili, jen aby vám zakrátko pohasl úsměv na tváři, když jste stejnou, ale přesně stejnou věc uviděli u vašeho souseda (spolužáka/kolegy)? Od tohoto pocitu je již jenom krok k nespokojenosti s právě zakoupenou věcí a naopak touze po něčem novém, zaručeně originálním. Jak se zdá z uvedených příkladů, sebevětší částka peněz na kontě nezaručí, že se člověk bude cítit šťastný. Poučení pro hospodářskou politiku státu, ale i firem www.kdu.cz

a koneckonců i jednotlivců zní, že je potřeba, alespoň ve vyspělých zemích, přeorientovat se ze snahy zvyšovat HDP na osobu na aktivity, které přímo podporují „štěstí“ obyvatelstva. Samozřejmě, obě tyto snahy spolu úzce souvisí. Prolínají se ale mnohem méně, než by někdo možná byl ochoten připustit. Z výzkumu vzešly tyto klíčové oblasti, které by měl stát podporovat, chce-li mít na zřeteli „štěstí“ svých obyvatel: vzdělávací systém, politika zaměstnanosti, politika rodiny a dalších komunit. Klinický psycholog Petr Moos v duchu dříve uvedeného dodává, že je třeba rozlišovat mezi „štěstím“ a „potěšením“. Vztah peníze/majetek a potěšení je totiž mnohem přímočařejší než vztah peníze a štěstí. Uvedl také Ed Dienerův „Index národní spokojenosti“ publikovaný v časopise American Psychologist v lednu 2000. Respondenti průzkumu odpovídali na otázku: „Pokud vezmete v úvahu všechny okolnosti, jak spokojení jste dnes se svým životem?“ Odpověď zaškrtávali na desetistupňové škále, kde 1 znamenalo nejmenší a 10 největší spokojenost. Přehled deseti nejvíce a nejméně „šťastných“ států si můžete prohlédnout níže. Česká republika se s hodnotou 6,4 pohybuje přibližně uprostřed pole států, proto není v přehledu uvedena.

Další čísla se již vztahovala přímo k České republice. Podle Sociologického ústavu Akademie věd České republiky je 76 % Čechů spokojeno s nabídkou zboží a služeb. O něco hůře, ale stále slušně, je na tom kultura: 61 % spokojenost. Nicméně pouze 15 % Čechů je spokojeno s úrovní možnosti účasti občanů na rozhodování a ovlivňování věcí ve společnosti. Otázkou zůstává, co by pro řešení své nespokojenosti byli a nebyli ochotní udělat. Seminář uzavřel svým příspěvkem profesor Lubomír Mlčoch, který se vrátil o úroveň výše a propojil dříve prezentované poznatky na makroekonomické a filozofické rovině. Pro křesťanskou politickou stranu je výsledek posledního semináře jistě zajímavý. Ukazuje totiž, že se svými názory může najít zastání u skupin, kde bychom to na první pohled nečekali. Zbývá doufat, že množství uvědomělých lidí, kteří, ať už na pozadí jakékoli hodnotové orientace, vsadí raději na udržitelný rozvoj štěstí než na krátkodobé potěšení, poroste a že je KDU-ČSL bude umět oslovit. Veronika Šumová koordinátorka vzdělávacích aktivit IPES, o.s.

Deset nejspokojenějších zemí Švýcarsko Dánsko Kanada Irsko Nizozemí Spojené státy Finsko Norsko Chile Brazílie

8,36 8,16 7,89 7,88 7,77 7,73 7,68 7,67 7,55 7,38

Deset nejméně spokojených zemí Japonsko Turecko Maďarsko Litva Estonsko Rumunsko Lotyšsko Bělorusko Rusko Bulharsko

6,53 6,41 6,03 6,01 6,00 5,88 5,70 5,52 5,37 5,03

Hodnocení proběhlých vzdělávacích aktivit Na konci roku 2009 schválilo předsednictvo KDU-ČSL program pro vzdělávání uvnitř KDU-ČSL členěný dle cílových skupin: zaměstnanci strany, celostátní a komunální politici strany, členové strany a příznivci. Na přípravě vzdělávacího programu se podílela Michaela Šojdrová, 1. místopředsedkyně KDUČSL, a Marie Jílková, předsedkyně IPES. Za laskavé podpory nadace Konrada Adenauera v České republice a ve spolupráci s Evropskou akademií pro demokracii bylo možné od ledna roku 2010 spustit pilotní projekt tohoto vnitrostranického vzdělávání. Kurzy a semináře pro zaměstnance a politiky sledovaly zejména rozvoj klíčových dovedností – prezentačních a komunikačních. Pro členy a příznivce strany byl ve spolupráci s Christian College (společností pro založení křesťanské univerzity) a pod záštitou M. Šojdrové připraven vzdělávací cyklus, který si kladl za cíl zvyšovat ekonomic-

rese [email protected]. Šetření stále probíhá a kompletní výsledky proto nejsou k dispozici, ale některé postřehy a připomínky hodnotících již přinášíme:

kou gramotnost účastníků, vybízet k diskuzi o aktuálních ekonomických a politických tématech a nutil přemýšlet o křesťanském pohledu a postoji k těmto důležitým otázkám. Aktuálně probíhá hodnocení vzdělávacích aktivit IPES v letním semestru 2010. Děkujeme všem, kteří se hodnocení zúčastnili. Pokud jste se našich vzdělávacích aktivit účastnili, chcete k nim vyjádřit svůj názor, ale nedostala se k vám informace, jakým způsobem tak učinit, kontaktujte nás prosím na e-mailové ad-


Co vás vedlo k účasti na vzdělávacích akcích IPES? „Systematické vzdělávání mi v KDUČSL dlouhodobě chybělo.“ „Přání poznat nové lidi z KDU-ČSL, vzdělat se a hlouběji pochopit kořeny křesťansko-demokratické politiky.“ „Zajímavá témata, kvalitní přednášející, výborné občerstvení.“ „Nechci být jen pasivní členkou, ale potřebuji získávat argumenty pro osobní postoje a reakce na současné dění a dále je šířit mezi těmi, kteří o to mají zájem. Chci poznávat, jak podporovat křesťanské prvky ve společnosti.“ Téměř 50 % respondentů odpovědělo, že díky cyklu ekonomických seminářů pro www.kdu.cz

13

členy a příznivce KDU-ČSL získali větší přehled, jakými způsoby se mohou propojovat ekonomie a křesťanství, a zároveň větší přehled o konceptu sociálnětržního hospodářství. Více než třetina účastníků pozitivně hodnotí možnost potkat se se známými i novými lidmi z KDUČSL napříč regiony. Naproti tomu pouze 5 účastníků seminářů uvedlo, že jim před-

Poděkování Ke konci školního roku skončil i pilotní vzdělávací cyklus IPES pro KDUČSL. To, zda bude pokračovat, záleží na mnoha faktorech a v tuto chvíli je budoucnost vzdělávacích aktivit nejistá, ne však nemožná. Všechny vzdělávací akce, jichž jste se mnozí účast-

Institut politických a ekonomických studií je vzdělávacím a výzkumným institutem, jehož hlavním cílem je šířit myšlenky křesťanské demokracie v České republice, zprostředkovávat veřejnosti její základní východiska a seznamovat ji se specifiky tohoto myšlenkového proudu.

nili, by se nemohly uskutečnit bez obětavých lidí, kteří jim věnovali svůj čas. Proto bych na tomto místě ráda poděkovala těm, kteří svého času věnovali nejvíc – Michaele Šojdrové za ideové vedení, Davidu Mackovi za jeho iniciativu, Petře Klechové za organizační podporu, Jaroslavu Hulákovi a Janu Kasalovi za jejich vstříc-

nášky pomohly k lepšímu přehledu o ekonomickém programu KDU-ČSL. Na otázky týkající se zaměstnanců strany odpovědělo méně respondentů, odpovědi tedy nejsou zcela reprezentativní. Nicméně většina těch, kteří odpověděli, potvrdila, že účast na kurzech jim přinesla nové poznatky, které by se jinak pravděpodobně nedozvěděli. Oceňována byla také možnost potkat se s kolegy, se kterými se jinak příliš nevídají, a sdílet postřehy o událostech v jejich regionech a způsob reakce na ně. Mezi negativními ohlasy na aktivity IPES převažovaly zejména ty na data seminářů (v pracovním týdnu) a lokalitu (příliš mnoho aktivit v Praze). Drtivá většina respondentů vyjádřila spokojenost s činností IPES v uplynulém semestru. Děkujeme za podporu a věříme, že pokud to bude situace jen trochu umožňovat, budeme se snažit pokračovat v naznačeném směru, snažit se o ještě větší systematičnost celého vnitrostranického vzdělávání a pracovat na oblastech, ke kterým mířily vaše podněty a kritika. Marie Jílková a Veronika Šumová IPES, o.s.

nost, nadaci Konrada Adenauera za finanční podporu a v neposlední řadě vždy ochotné a připravené Veronice Šumové, bez jejíž vydatné pomoci bych se neobešla. DÍKY! A pokud jsem snad ve výčtu na někoho zapomněla, opravdu to nebyl úmysl. Marie Jílková předsedkyně IPES, o.s.

Eva Rolečková

LUCEMBURSKÁ KREV Mladičký Prokop z Lucemburku přichází ke dvoru císaře Karla IV. na sklonku jeho vlády. Bratranec nastoupivšího krále Václava a bratr moravského markraběte Jošta má blízko, ale zároveň i daleko k trůnu. Má jasnou představu o spravedlivé vládě, ale jen skrovné možnosti ji uplatnit. Jeho vztahy s bratry Joštem a Janem Soběslavem i s bratranci Václavem, Zikmundem a Janem Zhořeleckým se v bouřlivých časech postupně proměňují. Tak dlouho prožívá lásky, boje, zklamání i triumfy, až je najednou oslněn blízkostí trůnu... Od poloviny července 2010 k dostání na knižních pultech i v internetových knihkupectvích.


14

www.kdu.cz

Stáž v Evropské komisi – příležitost pro mladé Evropská unie nabízí mladým lidem řadu zajímavých a vzrušujících příležitostí, jak poznat její fungování „zevnitř“. Jednou z nich je možnost placené stáže v Evropské komisi, kterou jsem absolvoval, a rád bych se s vámi v tomto článku podělil o své zkušenosti a dojmy. Mým prvním krokem na cestě za získáním stáže byla návštěva internetových stránek http://ec.europa.eu/stages/index_en.htm, kde jsem vyplnil formulář uchazeče. V zásadě existují dva hlavní typy stáží v komisi: administrativní a překladatelská. Já jsem se rozhodl pro administrativní stáž, proto budu dále psát pouze o tomto typu. Euroúředníci vezmou na vědomí vaši přihlášku pouze v případě, že splňujete následující podmínky: musíte mít vysokoškolský diplom, musíte znát alespoň jeden cizí jazyk (přihlášku vyplňujete v angličtině, francouzštině nebo němčině), nesmíte být starší 30 let a nesmíte mít absolvovanou jinou stáž v evropských institucích. V žádosti vyplňujete své osobní údaje, informace o dosaženém vzdělání a pracovních zkušenostech, získaných certifikátech, počítačových dovednostech apod. Klíčovou částí formuláře je výběr tří generálních ředitelství (angl. zkratka „DG“), na kterých byste chtěli působit. Své rozhodnutí musíte zdůvodnit několika větami, kdy se vyplatí zjistit si agendu, kterou se dané DG plánuje zabývat, a tuto ve své žádosti zmínit. Může se jednat např. o chystanou revizi akčního plánu nebo přípravu nové či aktualizaci „zastaralé“ směrnice. Výběrové řízení je dvoukolové a trvá cca 5 měsíců. Pokud úspěšně projdete prvním kolem, obdržíte email z komise se sdělením, že jste byli zařazeni do tzv. „modré knihy“ (angl. „blue book“). V této fázi můžete začít „lobbovat“ prostřednictvím emailů nebo telefonicky. Také ale nemusíte dělat nic a pouze vyčkávat, zda si vás vyberou i bez lobbingu. Šance na přijetí se pohybuje kolem 10 % (z cca 6000 přihlášek vyberou cca 600 stážistů), což není mnoho, proto se v případě neúspěchu rozhodně vyplatí poslat žádost minimálně dvakrát za sebou.

Konečné rozhodnutí se dozvíte cca 3 měsíce před zahájením stáže. Délka samotné stáže je 5 měsíců s tím, že probíhá ve dvou termínech: od října do února a od března do července. Co se týče výše stipendia, lze s ním slušně vyžít, ale příliš na něm nezbohatnete. Velmi záleží na nákladech za ubytování, které si bohužel musíte obstarat sami. Zkušenosti, které získáte, jsou však k nezaplacení. Každému stážistovi je přidělen tzv. „advisor“, což je úředník komise, který vám zadává pracovní úkoly a který vás provází celou stáží. Jako stážista máte přístup do knihoven komise a v menze máte nárok na slevu. Na úvodní konferenci všech stážistů je zvolen cca desetičlenný tým, tzv. „Stage committee“, který pak po celou dobu stáže organizuje sportovní aktivity (např. fotbalový turnaj, basketbal, florbal, volejbal), provázené prohlídky po evropských institucích, výlety do okolních i vzdálenějších měst, kulturní akce apod. Na každém DG si stážisté ze svého středu zvolí mluvčího, který je v kontaktu se členy Stage committee a informuje své kolegy o aktuálních akcích. První stážisté působili v evropských institucích již v r. 1960, tzn. že letos tento program oslaví 50 let. Jeho hlavním posláním je umožnit mladým lidem, kteří se zajímají o dění v EU, doplnit si vzdělání získané během studií prostřednictvím stáže v Evropské komisi. Já k tomu dodávám, že 5 měsíců je příliš krátká doba a musíte počítat s tím, že budete odcházet od rozdělané práce. Jedná se však o jedinečnou příležitost, jak nahlédnout „pod pokličku“ fungování procesu evropské integrace a jak navázat řadu kontaktů a přátelství s mladými lidmi z celé Evropy. Jan Pohaněl předseda KO MKD střední Čechy


připravujeme ■ 20. ročník „Akademických týdnů“ se uskuteční v termínu 30. 7.–6. 8. 2010. Jde o několikadenní kulturně vzdělávací setkání pořádané každý rok v Novém Městě nad Metují. Služby v areálu pokrývají veškeré potřeby účastníků, strava 3x denně, ubytování ve 2–6 lůžkových pokojích, chatkách i vlastních stanech. Účast na jednotlivých akcích je dobrovolná, součástí přednášek je i diskuze a přihlásit se můžete na jakoukoliv část nebo pouze dojíždět na program. Podrobný program na www.akademicketydny.info. Informace: Akademické týdny, Nádražní 219, 549 01 Nové Město nad Metují, tel. 491 474 182 nebo 777 194 760, ...770.

www.kdu.cz

15

Musíme si věřit – společně to dokážeme Jsme právě uprostřed prázdnin, které nabízejí možnost zotavení duše i těla nejrůznějšími způsoby. Někdo si nejlépe odpočine na dovolené u moře, někdo má radši pohodu v tuzemsku a jiný zase vyrazí na charismatickou konferenci. Je několik týdnů po parlamentních volbách, které byly pro KDU-ČSL neúspěšné a postavily nás před zásadní otázku, jak chceme v české politice dál hájit křesťanské hodnoty. Volební výsledek nás donutil přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců, a to jak na ústřední kanceláři, tak i na úrovni okresních a krajských kanceláří. Bohužel jsme se museli rozloučit s lidmi, kteří pro naši stranu odvedli mnoho dobré práce, a všem jim za to patří naše poděkování. Osobně jsem přesvědčen, že prvním úkolem nového vedení má být nalezení způsobu budoucího čestného vyrovnání se všemi, kterých se tento nezbytný krok dotknul. Krátce po volbách jsme rozhodli o svolání letošního podzimního sjezdu, na kterém zvolíme nové předsednictvo a rozhodneme o dalším směřování strany. Již nyní probíhají v různých místech schůze místních a městských organizací, na kterých se hodnotí příčiny našeho

neúspěchu a připravuje nová politika. Současně se připravují okresní konference, které zvolí delegáty sjezdu. Těchto zástupců přijede na sjezd více než v minulosti, aby se tak silněji zapojila celá členská základna do rozhodování o společné budoucnosti. Na krajských konferencích se budou volit zástupci do celostátní konference, kteří jsou poté na jednání sjezdu schváleni. Na posledním zasedání celostátní konference jsme mimo jiné projednali ekonomickou zprávu, ze které vyplynulo, že hospodaříme již od roku 2002 na základě kontokorentního úvěru, což není příliš hospodárné. Takto jsme zaplatili bance na úrocích více než 4 miliony korun. Osobně jsem přesvědčen, že to musíme změnit, a na jednání předsednictva se tímto bodem opakovaně zabýváme. Pro kvalifikované rozhodnutí se nyní připravují podklady a pak musí rozhodnout celostátní konference. V současné době vrcholí příprava ko-

munálních a senátních voleb, které pro nás jsou životně důležité. Velmi proto prosím všechny předsedy místních organizací a další členy výborů, aby udělali naprosté maximum, co je v jejich silách. Není důvod si nevěřit, protože naši starostové, místostarostové nebo radní a zastupitelé jsou lidé poctiví a čestní, kteří jsou ochotni pracovat pro druhé i bez úplatků a politické prostituce. Předsednictvo připravilo první internetovou vnitrostranickou anketu – na téma proběhlých voleb a přípravy sjezdu. V průběhu ankety se ukázalo, že zvolený způsob registrace je příliš komplikovaný. Původně měli mít možnost přímo odpovědět všichni, kteří uvedli do členské evidence svou emailovou schránku, bez nutnosti registrace na webu v sekci „Moje KDU“. Pro příští anketu musíme použít systém, který umožní pružný sběr názorů členské základny, protože o to nám hlavně jde. Závěrem chci poděkovat Vám všem, kteří obětujete svůj volný čas na přípravu a realizaci komunálních a senátních voleb. Věřím, že společně dosáhneme úspěchu! Jiří Carbol místopředseda KDU-ČSL

Morálka národa i charakter lidí se podobají zubům. Čím jsou zkaženější, tím víc bolí, když se jich někdo dotkne. George Bernard


16

www.kdu.cz

ZPRAVODAJ KŘESŤANSKÉ A DEMOKRATICKÉ UNIE ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ. Přejeme hezké léto a šťastné návraty z cest

Recommend Documents