ZPRAVODAJ číslo 20
Obecního úřadu Pravonín
Březen 2008
Zprávy ze zastupitelstva Usnesení zastupitelstva obce ze dne 28.12.2007
Slovo starosty
Zastupitelstvo obce schvaluje smlouvu na svoz komunálního odpadu pro rok 2008 s Technickými sluţbami Vlašim.
Zastupitelstvo obce zamítlo ţádost o poskytnutí finančního příspěvku Občanskému sdruţení zdravotně postiţených Vlašimska na činnost v roce 2008.
Zastupitelstvo schvaluje partnerskou smlouvu mezi obcí Pravonín a ČSOP, ZO Vlašim v rámci projektu Kraj Blanických rytířů do roku 2010 s ročním příspěvkem 15 000 Kč.
Zastupitelstvo obce schválilo č. 6 rozpočtu roku 2007.
Zastupitelstvo obce rozhodlo, ţe starosta obce můţe v rozpočtu obce i v roce 2008 v rámci oddíl-paragraf provádět drobné úpravy do výše 20 000 Kč.
Váţení spoluobčané, právě vychází první číslo obecního zpravodaje v letošním roce. Dovolte mi proto vás informovat, co nás letos čeká. Jistou stavební akcí v letošním roce je dokončení úplné rekonstrukce kapličky v Tisku. I kdyţ se z počátku roku zdálo, ţe se nám podaří na tuto stavbu zajistit finance z dotací, měsíc únor nám ukázal, ţe grant vyhlášený Ministerstvem kultury na opravu památek má jen málo prostředků a naše obec zde bude ţádat prostřednictvím církve a pana faráře na opravu varhan v kostele. Je nepravděpodobné, ţe bychom obdrţeli dotaci i na tuto akci. Proto budeme muset opravu kapličky zafinancovat z přebytku loňského roku, který zatím nebyl rozdělen. Nyní podrobněji k rozpočtu opravy: Potřebný materiál (omítky, strop, obklady, podlahy, mříţe a venkovní úpravy) cca 90 000 Kč, restaurování oltáře cca 29 000 Kč, za provedené práce 45 000 Kč. Tato částka nebude třeba, protoţe dle dohody s místními občany si většinu těchto prací provedou svépomocí tak, jako to dělali doposud.
Zastupitelstvo obce schválilo rozpočet obce na rok 2008.
rozpočtové
opatření
Usnesení zastupitelstva obce Pravonín ze dne 15.2.2008
Zastupitelstvo obce rozhodlo ve věci ţádosti p. Františka Doubka o prodej pozemku par.č. 15/2 v k.ú. Tisek prodat pozemek za cenu 40 Kč/m2 (pokud odhadní cena bude vyšší, tak za cenu odhadu) a za podmínek, ţe veškeré náklady spojené s prodejem (sepsání smlouvy, znalecký posudek, vklad do katastru a vyměření pozemku) uhradí kupující.
Zastupitelstvo obce schválilo vydání knihy o obci Pravonín v nákladu 2 000 výtisků a k této práci pověřilo autorský tým: PhDr. Eva Procházková, PhDr. František Pospíšil a Ing. Karel Bárta.
Zastupitelstvo obce schválilo smlouvu o partnerství ZO ČSOP Vlašim a obcí Pravonín v souvislosti s realizací projektu „Kraj blanických rytířů, díl druhý.“
Zastupitelstvo obce schválilo smlouvu o partnerství mezi obcí Kondrac a obcí Pravonín v souvislosti s přípravou a realizací projektu „Farní muzeum v Kondraci – návštěvnické centrum“.
Zastupitelstvo obce schválilo moţnost konání startu a cíle akce „Cyklorytíř“ v letošním roce v Pravoníně.
Zastupitelstvo obce schválilo opravu výjezdu z hasičské zbrojnice v Pravoníně za částku cca 25 000 Kč.
Zastupitelstvo schválilo rozdělení hospodářského výsledku PO – MŠ Pravonín za rok 2007 ve výši 6 645,56 Kč takto: do fondu odměn 45,56 Kč a do rezervního fondu 6 600 Kč.
Další akcí by měla být částečná rekonstrukce č. 50 (pekárna), předpokládaná cena cca 400 000 Kč. Zde vzniknou nové prostory na prodejnu a klubovnu tak, aby vyhovovaly i hygienickým předpokladům. Další akce jsou podmíněny získáním dotace a o jejich podrobnostech se dozvíte v některém příštím čísle. Zastupitelstvo na jednom ze svých zasedání rozhodlo, ţe se pokusí v letošním roce zajistit pokud moţno co nejvíce projektů (papírová podoba) a stavebních povolení, protoţe je nutno tyto projekty mít, aby bylo moţno ţádat o dotace z evropských fondů a ostatních grantů. Musím říci, ţe většina dotací je pro naši obec procentuálně zajímavá. Bohuţel ke stavbě kanalizace musím uvést, ţe zde se nám situace neustále komplikuje. Objevují se nové a nové problémy, a to jak s povolením stavby, tak se získáním dostatku finančních prostředků, které oddalují její realizaci. Ze všech médií se na nás sype, jak je v současné době moţno sehnat dostatek financí na realizaci staveb čistíren a kanalizací, ale pravda je někde jinde. Nikdo neřekne, jak to doopravdy je se slibovanými procenty a jaká jsou další omezení, např. ţe je moţno obdrţet dotaci maximálně do nákladů 60 000 Kč na občana. V našem případě tedy cca 30 000 000 Kč. Jen pro utvoření názoru uvádím: stavba čistírny (návrh několika firem) 10 – 12 mil. korun, oprava komunikací cca 8 mil. korun.Tím pádem na řady zbývá cca 10 mil. korun. Z těchto částek je moţno získat dotaci v tomto období cca 80%. Ostatní prostředky nad tuto částku bude muset obec financovat ze svých zdrojů. Z tohoto důvodu se neustále snaţíme prověřovat moţnosti, jak získat prostředky i z jiných zdrojů. V ţádném případě nebudeme toto realizovat, pokud by se občané museli podílet na připojení závratnými částkami, jak nám to za současných podmínek vychází. O dalším vývoji vás budeme informovat v dalších číslech zpravodaje. Starosta obce Hejný Ladislav
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 2
Výzva občanům z obvodu obce Pravonín Zastupitelstvo obce v Pravoníně na svém zasedání v pátek 15.2.2008 přijalo usnesení vydat publikaci, která bude dokumentovat přírodu a historii obce Pravonín a všech vesnic v jejím obvodu od jejich zaloţení do současnosti. Napsáním rukopisu této publikace byli pověřeni PhDr. Eva Procházková, ředitelka Státního okresního archivu v Benešově a pravonínský rodák PhDr. František Pospíšil, pracovník Filozofického ústavu ČAV. Tito autoři dávají záruku, ţe připravovaná publikace bude opravdu po všech stránkách kvalitní. O kvalitě publikace však nerozhoduje pouze kolektiv autorů. U publikace, která si vzala za cíl, ţe bude pokud moţno kompletní a bude dokumentovat také nedávnou historii, je rozhodující i pramenná základna a dokumentace. Mnohé doklady, písemnosti a fotografie jsou však uloţeny nejen v archivech a muzeích, ale často je ve svých sbírkách mají i jednotliví občané. Shromáţdit pokud moţno kompletní dokumentaci o obci nemůţe zajistit pouze autorský kolektiv. Obecní úřad Pravonín se proto obrací na všechny pravonínské občany a všechny hospodářské organizace, podnikatele, společenské organizace a spolky, aby zapůjčili tyto archiválie. Zapůjčená dokumentace bude urychleně okopírována a vrácena majitelům. Jedná se zejména o nejstarší fotografie a pohlednice z obce, fotografie práce se zemědělskými stroji, nářadím a domácí práce, práce řemeslníků, zabijačky, svatby, domácí oslavy. Důleţité jsou fotografie z obecních oslav, doţínek, tanečních zábav, vítání občánků, schůzí, odvodů, brigád, stavebních akcí, akcí SPOZ, pietních akcí. U hospodářských organizací a podnikatelů jsou důleţité ekonomické údaje, výsledky hospodaření, největší úspěchy a fotodokumentace. Významné jsou pamětní knihy všech společenských organizací (hasiči, myslivci, sportovci, svaz ţen, rybáři), fotodokumentace jejich akcí (cvičení, soutěţe, výstavy, výroční schůze a jejich podíl na rozvoji obce atd.). Fotodokumentace z církevních slavností (poutě, biřmování, Boţí tělo, primice atd.), Činnost mateřské školky, pamětní kniha mateřské školky, fotodokumentace z činnosti školky a obecné školy v Kříţově a Pravoníně. Velmi významným pramenem jsou i soukromé kroniky jednotlivých rodin, jakákoliv dokumentace k jednotlivým domům, osobní zápisky k událostem v rodině nebo obci, pamětní zápisky v modlitebních knihách. Důleţité jsou i staré noviny, nebo výstřiţky z novin, které se týkají ţivota v obci nebo jednotlivých občanů. Významné jsou i plakáty a pozvánky na jakékoliv akce v obvodu obce a všechny fotografie a písemnosti, o kterých si myslíte, ţe jsou nějakým způsobem důleţité nebo významné pro dokumentaci dějin a přírody v obvodu obce. Děkujeme za pomoc. Za autorský kolektiv Ing. Karel Bárta, Křížov
SMS infokánál – obecní rozhlas Váţení spoluobčané, jak jistě víte, máme v obci de facto nefunkční obecní rozhlas. Vzhledem k jeho stáří není oprava ekonomická a náklady na výstavbu nového bezdrátového rozhlasu dosahují cca 500 000 Kč. Abychom zajistili v této situaci Vaší plnou informovanost, zřídili jsme pro vás obecní rozhlas „do kapsy“. Od dnešního dne mohou občané Pravonína vyuţívat novou sluţbu SMS InfoKanál, obecní rozhlas „do kapsy“. Tato nová sluţba umoţňuje zasílání důleţitých informací z obecního úřadu na zaregistrovaná čísla mobilních telefonů občanů formou krátkých textových zpráv (SMS). Sluţba funguje pro zákazníky všech mobilních operátorů. Tato nová moderní sluţba můţe dobře zastoupit mnohde nefungující obecní rozhlas. Navíc takto rozesílané zprávy si vás najdou prakticky kdekoli, coţ je výhodné zejména pro ty občany, kteří tráví většinu dne mimo naši obec. Včasná informovanost občanů se jiţ několikrát ukázala jako naprosto nezbytná zejména při krizové komunikaci v případě poţárů. V dnešní době, kdy mobilní telefony pouţívá téměř kaţdý, obec nabízí svým občanům efektivní a rychlý systém zveřejňování důleţitých informací. Tento systém je pro občana zcela zdarma, veškeré náklady hradí obec. Sluţba je poskytována všem zaregistrovaným občanům ve stejném rozsahu a zdarma. Stačí odeslat jedinou textovou
zprávu z mobilního telefonu, na který chcete zprávy zasílat a registrace je hotova. Stejným způsobem můţete sluţbu kdykoli zrušit. Jak se zaregistrovat Přihlášení - odeslat textovou zprávu ve znění: IK PRAV REGISTRUJ (nebo zkráceně IK PRAV REG) na telefonní číslo 605 733 680 Odhlášení - odeslat textovou zprávu ve znění: IK PRAV ODREGISTRUJ (nebo zkráceně IK PRAV ODREG) na telefonní číslo 605 733 680 Pozor, je důleţité přesně dodrţet formát zasílané zprávy včetně mezer, velikost písmen nehraje roli. Při špatném zadání textu zprávy nebo telefonního čísla nedojde k přihlášení nebo odhlášení. Při úspěšném přihlášení bude zaslána potvrzovací zpráva. Odesílané zprávy (přihlášení a odhlášení) jsou zpoplatněny operátorem mobilní sítě dle tarifu dotyčného občana jako běţná odchozí SMS zpráva. To znamená, ţe jediné, co občan v souvislosti s touto sluţbou zaplatí, je odeslání jedné SMS při přihlášení, popř. druhé při odhlášení. Sluţba sama ani zasílání jednotlivých zpráv zpoplatněno není. Veškeré související náklady nese obecní úřad. Všechny otázky Vám rádi zodpovíme na obecním úřadě Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 3
Společenská rubrika V roce 2007 se ve správním obvodu obce Pravonín Ţivotní jubilea oslavili: Josef Březina (+) Emilie Smetanová Antonín Filip Boţena Blaţková Růţena Kuklíková Jiří Holejšovský Zdeňka Vosátková Ladislav Hejný 99 Antonie Kolovecká František Limburský Marie Havlíková Marie Hejná 124 Aneţka Lapáčková Helena Brejdová Aneţka Kubálková
Narodili se: Pravonín Kříţov Pravonín Pravonín Kříţov Kříţov Karhule Pravonín Buková Karhule Pravonín Pravonín Pravonín Volavka Buková
94 let 93 let 92 let 85 let 80 let 80 let 80 let 80 let 75 let 75 let 70 let 70 let 70 let 70 let 70 let
Tříkrálová sbírka I v letošním roce se uskutečnila tříkrálová sbírka. V naší farnosti bylo vybráno celkem 12 876 Kč, z toho v Pravoníně 8 993 Kč a v Tisku a Bukové 3 883 Kč. (Pro zajímavost na celém Vlašimsku to bylo 304 216 Kč.) Upřímný dík všem lidem dobré vůle, kteří přispěli. Marie Dudová
Pozvánka na setkání důchodců Váţení spoluobčané v důchodovém věku. Obecní úřad, organizační komise a všechny spolky v působnosti obce vám oznamují a srdečně Vás zvou na setkání a přátelské posezení všech důchodců v působnosti obecního úřadu. Setkání se uskuteční v sobotu dne 31. května 2008 od 15 hodin v Pravoníně. Pro dobrou zábavu k tanci i poslechu zahraje hudební skupina TRITON pod vedením Oldy Hrubanta. Doprava z jednotlivých osad bude zabezpečena v těchto časech: Lesáky, Karhule Kříţov Buková Tisek
14,25 hodin 14,35 hodin 14,45 hodin 14,50 hodin
Přijďte v co největším počtu. Karel Říha
Informace z mateřské školy Mateřská škola zahájila školní rok 2007-2008 s dvaceti dětmi. Kapacita je opět naplněna. Dochází do ní 17dětí z Pravonína, 1 dítě z Miřetic, 1 z Vracovic a 1 z Kříţova. Po delší době převaţují dívky nad chlapci, z celkového počtu máme 13 dívek a 7 chlapců. Věkové sloţení dětí je následující: 11 dětí předškolního věku, 5 dětí ve věku 4-5 let a 4 děti tříleté. Denní docházka dětí byla po celé pololetí velmi vysoká, pouze na přelomu listopadu a prosince se zvýšila nemocnost. V prvním pololetí jsme se zaměřily převáţně na adaptaci nových dětí na prostředí MŠ, na podporu samostatnosti, upevnění společenských a hygienických návyků, na rozvoj citů a vůle, na vznik kamarádství a samozřejmě na přípravu
Ondřej Toula Kamila Nácovská Karin Kopecká Johanka Vašíčková Milan Kadeřábek Tomáš Bouček
Pravonín Pravonín Pravonín Pravonín Kříţov Pravonín
Rozloučili jsme se: Miloslav Smetana Marie Slabá Josef Březina Jaroslava Vladyková Josef Kaucký Jiří Slavata
Pravonín Pravonín Pravonín Karhule Pravonín Kříţov
dětí na vstup do 1. třídy základní školy. Vzhledem k velice špatné výslovnosti většiny dětí věnujeme individuální přístup k nápravě řeči. Jako kaţdý rok jsme pro děti naplánovaly několik zajímavých aktivit, mezi něţ patří například exkurze na poštu, na obecní úřad či do agrodruţstva. Všechny děti se zapojily do výtvarné soutěţe Rádia Blaník v malování sluníček. Kaţdé dítě za účast obdrţelo certifikát a kalendář. V září jsme navštívili výstavu loutek ve Vlašimi v Podblanickém muzeu, která se dětem moc líbila. Kaţdoročně do mateřské školy zavítá divadelní agentura L. Frištenské s kvalitními pohádkami. V prosinci přišel do školky čert s Mikulášem, nechyběla ani besídka k Vánocům pro rodiče. V lednu se děti předvedly s bohatým programem na výroční schůzi ţen. V únoru je zaujal hudební výukový program pro děti s názvem Hádanky s písničkou, ve kterém je profesionální muzikanti seznámili s některými hudebními nástroji, zahráli několik známých písní z pohádek a dětských filmů, zapojili děti do hry na dětské rytmické nástroje. Beseda s policistou se opět vydařila, děti jsou stále zvídavější. Platí u nich „co nevědí, nepovědí“. Zápisu do 1. třídy základní školy se účastnilo celkem 11 dětí (5 do ZŠ Vlašim, 5 do ZŠ Načeradec, 1 do ZŠ Čechtice). Na doporučení MŠ rozhodne u tří dětí o odkladu povinné školní docházky pedagogickopsychologická poradna. Důvodem je špatná výslovnost a citová nezralost. Do dalšího pololetí máme naplánované např. maškarní karneval ve školce, exkurze do knihovny a k hasičům do Vlašimi, divadelní představení ve Vlašimi, jízdu vlakem do Benešova, sportovní olympiádu, návštěvu zámeckého parku ve Vlašimi, besídku ke Dni matek, výlet, oslavu MDD atd. Celkově se nám sešly velice šikovné a tvárné děti, kolektiv je stmelený, mezi dětmi převaţují pozitivní vztahy. Dne 11.4.2008 se děti v MŠ budou fotografovat. Pokud některá maminka, která je na mateřské dovolené, má zájem o vyfocení dítěte, můţe se tento den dostavit v 8,30 do mateřské školy. Zápis do MŠ na školní rok 2008-2009 se koná 17.4.2008 od 9,00 do 15,30 hodin. Rodiče přinesou rodný list a kartičku pojišťovny dítěte. Těšíme se na vás, jsme tu pro vás a šťastné dítě je v rukou nás všech! Milena Hrubantová
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 4
Koutek historie Váţení čtenáři, je všeobecně známo, ţe kaţdý, kdo navštíví Pravonín, obdivuje naši náves. Svojí rozlohou, tvarem, uspořádáním a parkovou úpravou připomíná spíše náměstí, jaké nemá ani leckteré město. Snad nejkrásnější je právě na jaře, kdy se kaštanová alej zahalí svěţí listovou zelení, na níţ později vyraší tisíce květů, kdy zavoní památné lípy, zazelenají se trávníky a do korun všech stromů se vrátí ptačí zpěv. Při procházce vesnicí si kaţdý povšimne pěkně upravených domů, z nichţ mnohé mají nové střechy, nová moderní okna a všechny domy mají pěkně udrţovanou fasádní omítku. Kaţdý dům je něčím zvláštní, jedinečný, právě tak jako jeho vznik, osudy a ţivotní příběhy lidí, kteří ho obývají. Určitě bude zajímavé povědět si alespoň o některých z nich. Zvu vás tedy, milí čtenáři, do domu čp. 31 – v současnosti Restaurace Na rozcestí. Dnes tam však nepůjdeme na skleničku, ale na malou toulku historií tohoto venkovského stavení. Tento chalupnický grunt je znám jiţ od r. 1654, kdy v berní rulle je uveden na jméno Jindřich Kovář. Měl malé hospodářství a v náhodném souladu se svým příjmením provozoval zde kovářství. Od r. 1721 pak byl podle katastru hospodářem Jan Fiala. To uţ byl tento grunt půlstatkem jako grunt vedlejší č.32, kdy Fiala zřejmě přibral nějakou část od sousedního domu. Roku 1767 vykoupil od Fialy usedlost Pavel Slabý, syn mlynáře z Čáslavska. Po zakoupení zde zanikla kovárna. Po Pavlu Slabém byl zdejším hospodářem Jakub Hrdák, který tady podle Josefínského katastru hospodařil od r. 1785. Bývalých prostor kovárny pouţívali Hrdákovi pro svoji truhlářskou ţivnost. Po Hrdákových vlastnili postupně grunt Jan Světelský, pravděpodobně ze Slavětína, dále jistý Václav Funkl, Jan Jirka, který koupil grunt pro svého nevlastního syna Václava Kohouta a ten ho r. 1815 prodal Václavu Dojáčkovi. Dojáček do v r. 1817 prodal Václavu Vondráčkovi z Miřetic. Od Vondráčka koupil usedlost r. 1835 Václav Jirka, rolník z Pravonína, pro syna Prokopa. Dne 14.7. 1842 vyhořelo toto obytné stavení, kdy bylo zasaţeno ohněm, který vyšlehl v nedalekém čp. 3 a hnán severozápadním větrem pohltil 17 stavení a 10 stodol. V roce 1843 koupil poloselský grunt č.31 od Prokopa František Jirka včetně polí a luk. Ten jej 31.12.1849 prodal Hermanu Mahlerovi. Usedlost pak Mahlerové postupně vlastnili téměř 100 let (Mojţíš Mahler, Samuel Mahler a Eduard Mahler). Eduard Mahler s manţelkouValerií (dcerou obchodníka Pfeffera z Šebířova) vlastnil grunt od r. 1912. Rozprodal pozemky patřící k domu a věnoval se jen obchodu. Domek obchodníka Mahlera měl jedno menší okno na náves a vedle toho vchodové dveře do obchodu. Vzadu za obchodem byla světnice, kde rodina bydlela a vedle ní malý skládek. Vpravo vedle obchodu byl průjezd do dvorku a z průjezdu se šlo ještě do pokoje, který sousedil s č. 32. Na dvorku stála stodůlka a podél cesty menší hospodářská budova. Mezi Mahlerovi a Královi byla úzká cesta, kudy projel koňský povoz. V obchodě prodával Eduard Mahler zboţí všeho druhu. Podle vyprávění pamětníků stál uvnitř sud s petrolejem, vedle sud se slanečky, u toho pytel s rýţí, na němţ Mahler často sedával. Na zdi visely řetězy, různé ţelezné předměty a drobné zahradní nářadí. Na polici stála velká nádoba se zrnkovou kávou, kterou balil do vyrobených kornoutů. Kromě dalších potravin a mouky zde byl ke koupi i kanafas na cíchy, šátky, zástěry apod. Na pultě měl mimo jiné i pro děti za šesták lízátka a krabici se štěstím. Obchodník Mahler měl i osobní automobil, v té době v obci snad jako jediný. Kaţdý, kdo potřeboval narychlo k doktorovi, šel za Mahlerem a ten jej prý nikdy neodmítl a odvezl. Krutá doba však zasáhla rodinu Mahlerových, která měla ţidovský původ. Všichni byli dne 13.6.1942 transportováni do koncentračního tábora v Terezíně a odtud hned neznámo kam. Ţádný z nich se nevrátil. Dům byl pak vystěhován a dán k dispozici obci, která ho pronajímala. Prvním nájemcem byl holič Němec, ten se však hned po válce odstěhoval. Bydlení v domě bylo poté pronajato holiči Bielikovi, který kromě stříhání prý dělal i trvalé ondulace. Kdyţ se i Bielik odstěhoval, byl dům čp. 31 v roce 1957 zbořen a na jeho místě vybudovalo lidové spotřební druţstvo Jednota Benešov novou prodejnu potravin, která byla uvedena do provozu v roce 1961. Prvními prodavači tu byli manţelé Kuchařovi, kteří dostali v Pravoníně i byt v nové obecní bytovce. Po nich zde v obchodě dlouhá léta prodávala Eva Maršounová ze Zahrádky a se svojí rodinou obývala byt po Kuchařových. Později s ní současně nějakou dobu prodávala Marie Svatošová z pravonínské hájenky. Kdyţ si Maršounovi postavili dům ve Vlašimi, odstěhovali se i z bytovky a Marie Svatošová zde prodávala aţ do ukončení činnosti Jednoty Křížek před Královými a hned za ním původní Mahlerovo stavení v Pravoníně v roce 1993. Od Jednoty pak koupil dům čp. 31 František Studnička z Pravonína, který upravil interiér obchodu a zaloţil zde prodejnu potravin Stuha. V obchodě prodávala Drahomíra Hejná a následně Lenka Slabá (později Toulová). Později František Studnička pronajal svůj obchod Jindřichu Březinovi, pro kterého zde také prodávala Lenka Toulová.V roce 1999 František Studnička předělal vnitřek prodejny na hospodu, Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 5
v jejíţ podobě je dodnes a nese název Restaurace Na rozcestí. Jindřich Březina si pak pronajal od obce prostory obchodu v čp. 50, kde dodnes provozuje prodej potravin. Ale o tom zase aţ někdy příště. Milí čtenáři, informace o domě č. 31 jsem čerpala z naší kroniky a z vyprávění od ochotných místních pamětníků. Podstatná část poznatků však pramení z unikátního díla našeho rodáka a zakladatele pravonínské kroniky pana Josefa Hrubeše. Dílo, které je vlastně přílohou kroniky, pracovně nazval „Pravonínské chalupy“. O kaţdém domě v Pravoníně se snaţil získat co nejvíce informací, které později uspořádal do jednotlivých sloţek zvlášť pro kaţdé popisné číslo. Z mého pohledu to byla náročná a obdivuhodná práce, ve které se snaţím pokračovat postupným doplňováním údajů. Dílo však vzniklo v době před výstavbou ulice místně zvané Jiţní město a jiných novějších domů, proto se obracím na všechny obyvatele-majitele domů od čp.128 a výše s prosbou o pomoc v podobě poskytnutí některých informací, abychom měli „Pravonínské chalupy“ kompletní. Jde zejména o údaje, kdy byl dům postaven, kdo ho vlastnil a vlastní, kdo ho od prvopočátku obýval, kdo se později do něj narodil, kdo se tzv, přiţenil, přivdal, odstěhoval (kam), přistěhoval(odkud) atp. Myslím, ţe pro budoucí generace to bude velmi přínosné. Soudím tak podle současného zájmu obyvatel, kteří čím dál více pátrají po svých předcích. Těším se s vámi na naši budoucí spolupráci. Ing.Ivana Lejčková, kronikářka obce
Pravonín Uţ sám jeho název ve mně okamţitě evokuje, abych se sbalila a jela… Pravonín - to jsou záţitky z mého mládí, kdy nás babička a teta měly na starost, nejen o prázdninách, to aţ později, ale především si sama pomatuji, jak mi naše milovaná teta vyháněla černý kašel. Ta tabletka mi tenkrát nešla moc spolknout, přesto se obalená cukrem nakonec dostala tam, kam měla a postupně byl kašel zdolán. Od baráku vedla deštěm vymletá cesta ke Kříţku a dále do lesa. V doubí se uţ poměrně brzy z jara nalézaly krásné hříbky. Na ty uměla chodit teta Ondrákova velmi brzy z rána, prakticky je spíše nahmatala rukou, neţ spatřila očima, jaké bylo šero u Koušovic. Ten les jsem uţ za ta léta znala i já. Věděla jsem, kde rostou křemenáče, kde výborné, temně fialové holubinky (ty nejlépe v lese nad Koušovicemi, kde rostl ohromný a starý buk, tam se jim dařilo. Na kopci Kalamajka byl také jeden lesík šikovný pro sběr panských a znala jsem i místečko, kde za dobrých let panovaly pravé ryzčí hody. Ráda jsem také chodívala do Pijavek, kde se při větším štěstí, krom hnědých klouzků našel sem tam i hříbek pravý. Jako dítěti mi tato oblast připomínala film Král Šumavy. Nebylo výjimkou si zde promočit tenisky v podmáčeném terénu. Široko daleko jen jedna obydlená chaloupka, navíc ještě bez elektriky. No, musím říci, ţe i dnes bych se tam samotná bála chodit. Krásný kout u lesa! Dnes Pravonín vidím úplně jinak. Najednou si všímám krásně upravených domů, návsi, která v pozdním jaru rozkvete romantickými jírovci. Je vidět, jak se tu o ně lidé pečlivě starají a sbírají jejich listí, aby klíněnka opět nenapadala stromy. Za touto alejí mírumilovně vykukuje kostel se hřitovem. I tam moc ráda chodím, spočívají zde členové naší rodiny. Všude je vidět, ţe zdejším obyvatelům na vzhledu obce opravdu záleţí. Samostatnou kapitolou je zámek. Toho je mi neskutečně líto. Chodívala jsem tam i do školy s paní Nevšímalovou, rovněţ zde bývala pošta. Jeho krásné, dřevěné schody… Stále si pamatuji a v ţivých barvách vidím, jaký to byl tajemný objekt. Dnes uţ to neznalým ani nejde přiblíţit. Jeho stav je, řekla bych bezvýchodný. Sochy, které dříve zdobily portál, jsou nyní v zoufalém stavu a kaţdým dnem mohou vlivem povětrnostních podmínek přepadnout na předzahrádku. Pokud vaší obec navštívím se svoji maminkou, paní Veselou (roz. Průšová), určitě potkáme na hřbitově, cestou po návsi, či dolů ulicí dost známých lidiček. Mnohé si i já pamatuji. Tenkrát jsem se kamarádila s Mařenkou Filipovou. Líbou Hejnovou, ráda jsem navštěvovala Mackovi, Šperlovi, ti mívali krásnou kolii, ještě dnes jí vidím, jak vyhlíţí u vrat, vědoma si
svého ovčáckého původu. S dětmi od Doškářových jsme se v zimě něco nabruslily po rybníčku nad naší plotnou. Nemohu tu také nevzpomenout na pana Kortána, co jezdil s krásnými a silnými koňmi. V mých dětských očích patříval tento pán k velmi zvláštním lidem, pamatuji si, ţe s dcerou – Ančou, bydlívali nahoře v ulici. Moţná si se mnou vzpomenete na malou, drobnou a veselou paní Gerstlovou. S poštou chodívala paní Peterková, bytost rozverná a stále dobře naladěná, později ji vystřídala pani Frauenterková. Blízkým sousedem nám byla i rodina Bělohlávková. Jejich Frantík, drobný chlapík, u nás nejraději sedával mezi dveřmi, jen tak, na zemi. Paní Bělohlávková přišla vţdy tiše, posadila se a mnohdy i usnula, poté se zase sebrala a odešla domů. Milovala jsem Jáchymovi, přátelské lidi, dokonce ještě moje dcera se u nich na dvorku koupávala v dětské plechové vaničce a na pani Volšickou nedala dopustit. Mohla bych zavzpomínat ještě i na další sousedy, přátele a kamarády z Pravonína. Nevšímalovi, babička s dědečkem, kteří snad půl ţivota stáli na cestě před naším plotem a sekali otýpky, svazovali a dělali dřevo na zimu. Vzpomínám na Lídu Kozlovou, byla o pár hodin starší a hrávala si s námi na školu. Měla náš obdiv za to, kolik měla sešitů a prázdných papírů, k tomu tuţky, pastelky…. Byla na nás přísná, ale byla mi v té době velkým vzorem. Nemohu ve svém povídání vynechat ani vzpomínku na dědu a babičku Ondrákových. Děda zpíval v kostele. Babička, stále se usmívající sluníčko mého dětství, nás vţdy uvítala, kdyţ jsme chodívali k Těšínským pro citronády, nebo ve čtvrtek a pátek pro maso Dnes, pokud se mi poštěstí a dostanou se ke mně vaše noviny, velmi obdivuji to nadšení, ţasnu, co vše lze a co je moţné zorganizovat na venkově. Musím přiznat, ţe jsem hrdá, ţe ani členové naší širší rodiny nezůstávají pozadu a pilně doplňují noviny o sport, novinky ze školičky , nebo vedou děti a učí je tvořit krásné doplňky, třeba k svátkům Vánoc, či Velikonoc, na jejichţ výstavách, nemůţu nikdy chybět, i kdyţ se nekonají zrovna v Pravoníně, ale třeba v Kondraci. Bez nich bych nedostala tu správnou, sváteční náladu. Moţná se vám zdá moje vyprávění poněkud zmatené a nesouvislé, ale ve chvíli, kdy slyším slovo Pravonín, v hlavě mi vyskakuje neuvěřitelné mnoţství vzpomínek na mé dětství. Nedokáţu je zkrotit, mísí se mi v hlavě vůně, chutě, pocity, jednotlivé obrázky i celé příběhy. Máte nádherný domov, vaše vztahy se navenek jeví jako velmi rodinné a přátelské. Prosím, buďte tací i nadále. Hana Homolková Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 6
Informace – zaloţení o. s. PRAVONA Dovolujeme si vás touto cestou informovat o ukončení činnosti Českého svazu ţen v Pravoníně. Hlavním důvodem, který nás k tomu vedl, byly změny v poţadavcích Krajského střediska ţen, kterému bychom musely z členských příspěvků kaţdoročně odevzdávat nemalou část finančních prostředků. Byla by však velká chyba, aby tímto krokem zanikly všechny aktivity spojené se svazem ţen. Rozhodly jsme se tedy zaloţit občanské sdruţení ţen, kde veškeré členské příspěvky zůstávají k dispozici činnosti sdruţení. Tomuto kroku předcházelo vytvoření stanov občanského sdruţení, které jsme připravovaly s členkami výboru ČsŢ. Takto připravené jsme dne 19.1. 2008 výroční členskou schůzí ukončily činnost ČsŢ. Zároveň jsme zaloţily občanské sdruţení s názvem o.s. PRAVONA, se sídlem Pravonín 124, 257 09 Pravonín, IČO: 22686011. Seznámily jsme vás se stanovami, které jsme si poté všechny odsouhlasily. Pokud by měl někdo zájem o nahlédnutí do stanov, jsou k dispozici. Změna oproti fungování ČsŢ je pouze v tom, ţe jsme povinny zaregistrovat se na FÚ ve Vlašimi k dani z příjmu a poté kaţdý rok odevzdávat daňové přiznání. Členský příspěvek zůstal v původní výši 50 Kč. Zásadní změnou, která se týká členek mladších 55-ti let je snad jen to, ţe jsme si ve stanovách odsouhlasily odpracovat 10 brigádnických hodin za rok, nebo uhradit 200 Kč jako náhradu za neodpracované hodiny. K tomuto rozhodnutí nás donutil nezájem našich mladších členek aktivně se podílet na akcích pořádaných naším sdruţením. Na kaţdé výroční schůzi jsme vás ţádaly o pomoc při organizování akcí, ale bohuţel se to nesetkalo s patřičnou odezvou. Je nutno si uvědomit, ţe být členkou jakékoli organizace není jen v tom vyuţívat výhod (např. účastnit se zájezdů). Důleţité je aktivně pracovat, abychom měly finanční prostředky na zájezdy, fungování krouţků atd. Pokud nebudou odpracovány tyto hodiny nebo zaplacen poplatek, na následující výroční schůzi můţe členská schůze rozhodnout o ukončení členství. Není naším zájmem takto situaci hrotit, ale je na kaţdé z nás, řídit se podle stanov našeho sdruţení. Pokud uvidíme, ţe se brigádnická činnost zlepšila, není nic jednoduššího, neţ tento odstavec ze stanov vyjmout.
maškarní ples pro dospělé. Přítomno bylo asi 300 lidí, z toho cca 80 masek. 8.4.2007 – Velikonoční výstava Výstava se uskutečnila v sále a byla pojata jako malý jarmark. Všechny vystavované i prodávané předměty byly umístěny do malých stánků, které jsme měly zapůjčené od obce Křivsoudov. Tato výstava byla plná různých předmětů, které šikovné lidské ruce dovedou vyrobit a které nám připomínají a zpříjemňují svátky jara. Návštěvníci si mohli zkusit namalovat kraslice, vyzkoušet si pletení pomlázek nebo být svědkem pletení košíků. 1. 6. – 2. 6. 2007 – Sbírka šatstva a obuvi na charitu Tato charitativní akce se setkala s velkou odezvou. 29. 6. 2007 – Konec školního roku Tento den jsme uspořádaly pro děti opékání špekáčků při příleţitosti ukončení školního roku. Děti jsme pozvaly na hřiště, kde musely nejprve splnit úkol a za odměnu dostaly sladkosti. Toto odpoledne plné sluníčka se nám vydařilo, o čemţ svědčí účast 49 dětí. 1. 9. – 2. 9. 2007 – Konec prázdnin – Výlet do Pálčic Jednalo se o turistický výlet do nedalekých Pálčic. Cestu, která vedla přes Tisek lesem, zdolalo 14 dospělých a 25 dětí. V Pálčicích jsme byli ubytováni u manţelů Přitasilových, kteří hospodářské budovy přestavěli na ubytovnu. Zde se děti i dospělí mohli věnovat různým sportovním aktivitám: tenisu, kulečníku, stolnímu tenisu a největší otuţilci se mohli vykoupat i v bazénu. Večer jsme s dětmi opékali špekáčky. Zpáteční cesta v neděli vedla přes Dobříkovice.
Přejeme nám všem, aby naše občanské sdruţení fungovalo alespoň tak dobře, jako svaz ţen. Abychom si svými aktivitami vytvořily dobré jméno, nejen v obci, ale i v širokém okolí. Tohoto samozřejmě můţeme dosáhnout pouze za přispění kaţdé z nás. Děkujeme bývalému výboru ČsŢ za přípravu zaloţení občanského sdruţení. Olga Hejná, Lenka Březinová
Zpráva o činnosti za rok 2007 Činnost naší organizace v loňském roce byla následující: 20.1.2007 – Výroční členská schůze se konala v sále školícího střediska firmy Makrofakt a přítomno bylo 70 členek. Program pro nás měly připravený děti z mateřské školky se svými učitelkami. K tanci a poslechu nám, jak jiţ je dobrou tradicí, zahrála hudební skupina Silueta. 17.3.2007 – Maškarní ples pro děti a dospělé Jako jiţ tradičně jsme i v loňském roce pořádaly maškarní ples pro děti a maškarní ples pro dospělé. Dětí se nám odpoledne sešlo 135 a kaţdé od nás dostalo taštičku s tombolou a lístek na párek zdarma. Taneční odpoledne bylo proloţeno různými soutěţemi, za které děti dostaly odměny. Večer následoval
27. 10. 2007 – Brigáda pro obec Obecní úřad nás poţádal o brigádu – pálení v lese. Brigády se zúčastnilo pouze 16 členek. Sice jsme se sešly ve velmi malém počtu, ale určitě jsme udělaly velký kus práce za pomoci pana Nováka a pana Dubiny. 26.12. 2007 – Zpívání koled u betléma Jiţ druhým rokem jsme pořádaly tuto akci, která se konala u kostela. Zde byl jiţ před Štědrým dnem postaven betlém a v něm postavy Josefa a Marie. Všechny příchozí děti dostaly malé dárečky a dospělí teplý punč na zahřátí. Hejná Olga Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 7
Stravování a výţiva dětí předškolního věku Tímto tématem se zabývá mnoho odborníků se stále novým zjištěním a poznatky. Pro zdravý vývoj dětí je nezbytné, aby denně přijímaly pestrou a plnohodnotnou stravu, která bude obsahovat rostlinné a ţivočišné bílkoviny, tuky, cukry, vitaminy a minerály. Ale jak na to, aby jsme tato kriteria splňovali a dětem vše chutnalo? Někdo o tom přemýšlí, někdo se snaţí, ale někteří to neřeší vůbec. Nezapomeňte na to, ţe to co děti vidí u dospělých, chtějí také. Pokud si k večeři dáte párek s hořčicí nečekejte, ţe váš potomek bude prahnout po dušené mrkvi s hráškem. Zvyk je ţelezná košile a ten stravovací zvlášť. U předškolních dětí se tyto návyky nejlépe osvojí. Dobré příklady prostě táhnou, coţ se v kolektivu projeví nejvíc. Ve školce děti jedí všechno a všichni, kdeţto doma to tak neplatí. Od dětí je často slyšet, ţe se doma polévky nebo některá jídla vůbec nevaří. Mnoho dětí odmítá maso, které je zdrojem cenných minerálních látek. Ovoce a zeleninu si vybírají. Jak potom zajistit pestrý jídelníček, kdyţ děti mnoho potravin odmítají jíst. Proč hodnotné a dobré jídlo dávat do zbytků? V předškolním období začínají děti navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají s různými infekcemi. Správná funkce imunitního systému je závislá i na výţivě, dostatečném příjmu vitamínu C (paprika, černý rybíz, kiwi, pomeranč), vitamínu A (jogurt,vejce, mrkev, játra), vitamínu E (syrová zelenina,ovoce), vitamínu B (čočka, hrách, obiloviny, ryby). Z minerálních látek je velmi důleţitý vápník, ţelezo, sodík, draslík a hořčík. Ze stopových prvků zinek, měď, selen. Mléko a mléčné výrobky jsou důleţitým zdrojem vápníku, bílkovin a vitamínů. Cenným zdrojem bílkovin a ţeleza je maso, drůbeţ a ryby. Důleţitá je i příprava pokrmů. Například, aby brambory při přípravě neztrácely vitamín C, je lépe je krájet na větší kusy, nenechávat dlouho namočené, vkládat do vroucí osolené vody a ihned servírovat. Pára působí také na úbytek vitaminu C. V dnešní uspěchané době se zapomíná u dětí také na snídaně a svačiny ve škole. Děti ráno nesnídají, svačina jim nechutná a hlad zahánějí odpoledne a večer pečivem a sladkostmi, které tělu nic nedávají. Pitný reţim, který je také důleţitý, bývá často nahrazován sladkou perlivou limonádou. Některé děti o svačince nevypijí ani malý hrneček čaje. Nejsou zvyklé pít nebo by radši colu. Stejně jako umíme koupit dítěti za odměnu hračku, po které touţí, zkusme se zastavit a udělat radost svému tělu. Nestačí něčím naplnit ţaludek, aby byl plný a neměl hlad. Zvlášť u dětí. Kdyţ děti vyrobí vitamínový salát sami, určitě si všichni pochutnají. Při přípravě jídla nechat děti jídlo zdobit a ochutnávat je také způsob, jak je zvykat na nové a zdravé druhy pokrmů. Pak stačí jen si popřát: „Dobrou, zdravou chuť.“
Kdyţ si dítě hraje, nezlobí Zamysleli jste se někdy v okamţiku posuzování dětí nad tím, co to znamená "zlé a neposlušné dítě"? Jsou to děti, které cíleně a vědomě někomu ubliţují? Jsou to děti, které mají dostatek lásky a radosti a z rozmaru "vystrkují růţky"? Nebo jsou to naopak děti, které si právě tímto svým "zlým a neposlušným" chováním říkají o naší pozornost? Kdy vlastně děti zlobí? Kdyţ si děti hrají, nezlobí. Kdyţ jsou zabrány do nějaké činnosti, která je zajímá, taky nezlobí. Kdyţ si s nimi dospělí povídají, čtou nebo vykládají jim pohádky, objasňují jim věci a svět kolem, kdyţ je jim někdo nablízku, hraje nebo mazlí se s nimi, taky nezlobí. Problémy s dětmi nastávají tehdy, kdyţ my dospělí, se chceme věnovat sami sobě bez dětí a nepřipustíme je ke svým aktivitám a práci, aby nám pomohly, kdyţ se jim přestaneme věnovat a ony sami si právě nedovedou najít aktivitu, která by je zaujala. Tehdy si obvykle vymyslí něco, co se nám moc nelíbí a co povaţujeme za "zlé", tehdy obvykle neposlechnou, budeme-li na ně sebevíc křičet. Svým
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 8
zlobením spíš situaci zkomplikujeme a zhoršíme. Rovněţ kdyţ začnou cítit, ţe pro ně nemáme čas a pochopení, často se zlobí, vším kolem třískají nebo jinak vyvádějí, případně se snaţí s námi navázat kontakty proti naši vůli - a opět máme dojem, ţe zlobí. A tak docházíme k poznání, ţe hodnocením dětí a jejich tříděním na "dobré" a "zlé" vlastně hodnotíme sami sebe. Ne děti jsou "zlé" a "zlobivé", ale my jsme neudělali všechno proto, aby byly dobré a šťastné. My, jejich rodiče, učitelé nebo náhodní známí jsme jim odmítli dát to, o co si svým chováním tak naléhavě a nekompromisně říkají. My se chlubíme a jsme hrdí na to, jak všemu rozumíme a přitom často nechápeme vlastní děti. Zkusme se proto někdy, kdyţ máme dojem, ţe nás naše děti zlobí, zastavit ve své činnosti, vzít si je na kolena a promluvit s nimi. Vysvětlit jim naší situaci a najít kompromis, mezi svými poţadavky a problémy a zájmy dítěte. I kdyţ je malé a máme dojem, ţe nám nemůţe rozumět, zkusme mu všechno říct přímo tak, jak to je a jak to cítíme a dohodnout se s ním. Věřím, ţe se na obou stranách mnohé vyjasní, situace se pročistí, dítě nebude mít proč dále zlobit. Kdyţ se rozčílíte, začnete křičet a vyhroţovat - dítě se vám dostalo pod kůţi. Děti to dělají proto, aby upoutaly vaši pozornost, nebo protoţe jsou na vás naštvané. Jindy chtějí, abyste se cítili provinile a dělali si výčitky svědomí, ţe jste je potrestali. Některé děti takto provokují, protoţe vám chtějí něco oplatit a zranit vás. Všichni máme někde takovou Achillovu patu. Kaţdý reagujeme svým způsobem. Obvykle se rozzlobíme, jednáme impulzivně, někdy aţ mstivě. Běţte se na několik minut posadit do svého pokoje. Poslechněte si dobrou hudbu. Jděte se projít. Počítejte do pětadvaceti. Přemýšlejte o pokojných a příjemných věcech. Kdyţ přeţijete takový nápor na vaše nervy, dopřejte si trochu potěšení. Mnozí rodiče se rozhněvají, ale nic neřeknou, ani neudělají. Střádají si hněv jako v pokladnici, a to je chyba. Pak to funguje jako vulkány. Tlak narůstá a narůstá, aţ dojde k zemětřesení. Dusíme v sobě svůj hněv tak dlouho, aţ tlak nevydrţíme a vybuchneme. Děti to nechápou: "Dneska jsem se uţ dvakrát popral s bráchou a nic se nestalo. A teď najednou mamka dělá, jako kdybych někoho zabil."Uvolňujte ho zvolna a v malých dávkách. Řekněte dítěti, co provedlo, jak se cítíte a proč. "Kdyţ se spolu perete, zlobí mě to, protoţe si můţete ublíţit nebo něco rozbít. Kdyţ o sobě nedáte vědět, mám strach, ţe se vám něco stalo." Děti zkoušejí, co vydrţíte. Doufají, ţe se rozčílíte a přistoupíte na jejich hru. Nenechte se ovládnout emocemi. Jednejte s nesprávným chováním okamţitě. To vás uvolní. Nebudete si hněv střádat aţ do chvíle exploze. Prospívá to jak vašemu duševnímu zdraví, tak vašim dětem. Všichni jsme v jádru dobří, v kaţdém lze najít spoustu dobrého. Věřím, ţe láskou a porozuměním to v kaţdém člověku objevíme. Mirka Odráková
Školní besídka v Načeradci Školní tělocvična ţila v sobotu 15.března 2008 Velikonocemi. Základní škola a mateřská škola organizovaly školní besídku společně s prodejní velikonoční výstavou. Sobotní odpoledne trávili s dětmi nejen jejich rodiče, blízcí příbuzní, ale také lidé z obce a okolí. Na výstavě si mohli koupit velikonoční ozdoby, malovaná vajíčka či pomlázky. Program školní besídky uváděli ţáci 9.třídy, tvořila ho vystoupení jednotlivých tříd a kolektivu dětí mateřské školy. Ty předvedly kočičí bál. Školáci měli připravené scénky s pohádkovou nebo zábavnou tématikou, např. ţáci 7.třídy parodovali televizní soutěţ X Factor, osmáci zahráli „Sestru v akci“ a deváťáci zorganizovali soutěţ Miss chlupatá noha. Děti tančily na moderní hudbu, zpívaly písně. Čtvrťáci se svojí paní učitelkou silně konkurovali skupině Šlapeto. Ţáci ze zájmových hudebních krouţků předvedli své umění s hudebními nástroji. Příjemnou atmosféru navodili na začátku besídky chlapci z fotbalové přípravky, kterou vede místní sportovní organizace SK LEV Načeradec. Právě se vrátili z turnaje v Říčanech, kde jiţ podruhé získali 1.místo. Všem zúčastněným se ukázali se zlatými medailemi. Tato sobota se v Načeradci zkrátka vydařila. Jana Rozkošná, ředitelka školy
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 9
Přítel můj nejvěrnější Malá, velká, tlustá nebo tenká – asi jako u lidí záleţí nejvíce na tom, co skrývá uvnitř. S kaţdou otočenou stránkou mi nabízí něco nového, rozehrává ve mně nekonečný vír myšlenek a představ, dějů a obrazů. Vţdycky má co nabídnout. Kdyţ ji čtu poprvé, je to jako letmé setkání dvou náhodných lidí. První dojem, projev sympatie – či nikoliv. Sama rozhoduji, zda pokračování stojí za to. Při bliţším seznámení je to pocit sounáleţitosti a porozumění, nebo naopak nesouhlasu, takové rozhovory s autorem beze slov. Představy se ubírají mým vlastním směrem a ztvárňují tisíc a jednu podobu daného příběhu. Je určitě jednodušší zapnout tlačítko televizoru a bezduše konzumovat někým jiţ vytvořenou a komerčním měřítkům vyhovující zábavu. I kdyţ nepopírám, ţe i to je někdy přepracovanému člověku potřeba, ale je to škoda. Kdyţ sedím v podvečer ve velkém křesle u otevřeného okna, z venku ke mně doléhá šumění deště a bubnování kapek na okenní parapet, před sebou mám šálek horkého čaje a na kolenou knihu – je to pro mne ten největší relax. Zkuste to také! Katka Jandová
Co dělají „ŠIKULOVÉ“? Víte, ţe Šikulové“ mají roční výročí od zaloţení krouţku? Věřte, nevěřte, ale v únoru loňského roku jsme se poprvé sešli a od té doby více neţ dvacetkrát. V kaţdém časopisu vás informujeme, o tom co jsme vyráběli a co se děti nového naučily. Dnes se s vámi podělíme o nápad, jak vyrobit třeba takový ubrousek, který byl dárkem pro ţeny na výroční schůzi. Co budeme potřebovat? • látku ve velikosti ubrousku, ubrusu… • různé barvy na textil (zaţehlovací) • listy ze stromů a květin s výrazným ţilkováním • čtvrtku a štětec Jak na to? Látku obroubíme na šicím stroji. Vezmeme list a z rubové strany natřeme ve slabé vrstvě barvou na textil. Můţeme pouţít různé tóny a nové odstíny namíchat. List přiloţíme barvou na připravenou látku, na něj čtvrtku a rukou lehce přitiskneme. Potom sundáme čtvrtku i list. Barva se obtiskne a vytvoří kresbu listu. Můţeme pouţít různé tvary a druhy listů a pouţívat je opakovaně. Kdyţ se nám podaří zaplnit plochu látky podle svých představ, dáme látku uschnout. Poté ji přeţehlíme z rubové strany a tím zafixujeme barvu. Vzniklý ubrousek můţeme prát, aniţ by došlo k porušení barvy. Touto technikou můţeme vytvořit polštářky, ubrusy, závěsy apod. Myslím, ţe nás potěší originální, vlastní dílko. Hodně úspěchů. Ondráková Hana
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 10
Ohlédnutí za Vánocemi…. Přestoţe jaro klepe na dveře a všichni uţ netrpělivě očekáváme první sluneční paprsky, chtěla bych se alespoň slovem vrátit k „vánočnímu zpívání u betléma“. Podle počtu zúčastněných není pochyb o tom, ţe se vám akce líbila a přispěla k vánoční atmosféře. Já bych se chtěla hlavně zmínit o zákulisí a činnostech, které předcházejí tomu neţ mohou přijít hosté ve „svátečním“ a zaposlouchat se. Na malém jarmarku.jste mohli vidět nebo si za symbolickou cenu koupit různé „drobnosti“, bylinkové sáčky, skleničky s medem, zvonky, hrníčky nebo perníkové cihly. Tato dílka vznikla šikovností děvčat, která věnovala svůj čas a dovednost a zapojila se do příprav celé akce. Nedílnou součástí byl betlém, který bylo třeba přivézt a postavit a to by se nám bez muţské pomoci nepodařilo. Samozřejmě jsme všichni s netrpělivostí očekávali první tóny vánočních koled. Nejdříve nám svůj program předvedly děti, které měly velký úspěch a já bych chtěla poděkovat Mirce Ondrákové a Mileně Hrubantové za čas, který musí věnovat přípravě, neţ takové vystoupení vznikne. Poděkování patří také maminkám, které ochotně dětem ušily starodávné oblečení. Potom následovalo hudební vystoupení ţen. Všichni si umíte představit jak se nám v předvánočním shonu nedostává času a o to víc oceňuji ty, kteří si ho našli k pravidelným zkouškám a nacvičili představení, které bylo pro nás hezkým záţitkem. Všichni návštěvníci se tu mohli zahřát teplým punčem, o který se tradičně postaraly ţeny. Jsem ráda, ţe se do příprav také aktivně zapojila děvčata z mladší generace. Moţná, ţe jste si teprve doma přečetli rýmované recepty na čaj z bylinek, úryvky z pravonínské historie a připomněli jste si jména, která se mnohým vybaví ve vzpomínkách nebo z vyprávění našich předků. Prozradím, ţe autorem těchto textů i celé akce byla Jarka Havlíková, která vytvořila i grafické návrhy na hrníčky. Na závěr bych chtěla říci, ţe bez obětavosti, vlastního času a práce není moţné, aby cokoli vzniklo. Proto ještě jednou děkuji všem, kteří to dokáţí, protoţe tak vesnice ţije a lidé mají k sobě o trochu blíţ. Hana Ondráková
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 11
Šachy Šachy - královská hra, to je obor zájmové činnosti, který v naší obci rozšířil nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládeţ. Šachový klub Pravonín, tak se jmenujeme, byl zaloţen pod záštitou „Městského domu dětí a mládeţe Vlašim“ jako jeden z jeho zájmových útvarů. Díky ochotě obce Pravonín a vedení Mateřské školy Pravonín nám byla zdarma propůjčena klubovna (místnost za knihovnou), kterou jsme si, za vydatné pomoci sponzorů, vybavili nábytkem a všemi pomůckami, které potřebujeme k výuce. Zápisné za děti uhradil o.s. Pravona. Zatím máme zapsaných 8 chlapců. Scházíme se kaţdé pondělí od 16,15 hodin do 18,15 hodin. Činnost jsme zahájili 4. ledna 2008 a uţ 9.2.2008 si troufli na účast v šachovém klání, a to na 6. kole turnaje Regionální ţákovské ligy 2007/2008 v Sedlčanech. Měl to být tak trochu výlet, abychom “okoukli“, jak to na takových soutěţích vlastně chodí. Vţdyť mezi účastníky byli mistři republiky, kraje, regionu a celkem se zúčastnilo v naší kategorii „B“ 53 dětí. Našich kluků hrálo šest. Plánovali jsme přivézt tak pět bodů a věřte, nevěřte přivezli jich 19. Nejlépe si vedl Vojta Filip (4,5 bodu a 13. místo), Lukáš Filip (4 body a 18.místo), Michal Sibal (3 body a 34. místo), Matěj Borek (3 body a 42. místo), Marek Filip (2,5 bodu a 43. místo) a Tomáš Filip (2 body a 47. místo). Od všech je to obrovský úspěch a odvaha, kdyţ si uvědomíme, jak krátkou dobu hoši šachy hrají. Vţdyť také při závěrečném vyhodnocení byli naši kluci veřejně pochváleni. Účast na tomto turnaji je opravdu nabudila na 7. kolo regionální ţákovské ligy ve Stříbrné Skalici. Na soutěţe budou mít členové Šachového klubu Pravonín dresy (trička a teplákové soupravy s vlastním logem). Velice důleţitou práci pro klub vykonává Lukáš Filip, který připravil a připravuje mnoho učebních situací na počítači (na němţ také trénujeme) a také zpracoval a udrţuje internetové stránky (www.pravoninsachy.estranky.cz a zatím i blog pravoninsachy.txt.cz), kde se o nás můţete dozvědět více a kde je také bohatá fotodokumentace. Kromě účasti na regionálních soutěţích probíhá v našem klubu oddílový turnaj (trvá vţdy dva měsíce) a odměnou budou poháry a medaile a i nějaké věcné ceny a sladkosti. Také plánujeme soutěţ na MěDDM Vlašim, kde pracují celkem čtyři šachové krouţky. Pro děti je tato činnost velice prospěšná. Při hře musí přemýšlet, zklidní se, jsou slušní nejen k sobě, před kaţdým zápasem se zdraví podáním ruky, po zápase bez řečí staví figurky do základní pozice. Při výuce si radí. Při zápasech si tiše fandí. Mají mezi sebou hezký vztah. Prospívají jim i účasti v soutěţích. Seznamují se s novými kamarády, starší trenéři je upozorňují na významné momenty, neboť šachová pravidla jsou velice obsáhlá a nejlépe se učí „za pochodu“. Děti mohou jet v srpnu 2008 na letní tábor se zaměřením na hru v šachy. Trenéři MěDDM Vlašim plánují i třídenní soustředění také se zaměřením na šachy, to by se mělo uskutečnit také letos. Chcete-li proţívat i Vy takto hezké záţitky, přijďte mezi nás. Zveme mezi sebe další zájemce, s touto hrou můţete začít kdykoliv. Pevně věříme, ţe tato parta kluků bude vzorně reprezentovat nejen sebe, ale i školu a především obec Pravonín. Filipová Marie – vedoucí Šachového klubu Pravonín
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 12
Tipy na výlet Rodná obec národního umělce Josefa Lady Hrusice jsou obec ve Středních Čechách 11 km jihovýchodně od Říčan. Z naší obce jsou Hrusice vzdáleny cca 60 km, po dálnici D1 směr Praha, před Mirošovicemi odbočka na Hrusice. Kdo by neznal kocourka Mikeše, který bydlí s kamarády v chaloupce v Hrusicích? Pokud chcete udělat dětem i sobě radost, vydejte se na výlet do kraje Josefa Lady, kde se můţete vydat na túru po stopách báječného kocoura Mikeše. Své putování začneme v malebné obci Hrusice, kde se narodil a bydlel Mikešův literární otec Josef Lada, to nám připomíná místní muzeum a Ladův památník. Právě zde začneme cestu, na níţ půjdeme po Mikešových stopách. Tato cesta je dlouhá 20 km a má 12 zastavení. Aby byla cesta pro děti ještě zajímavější, mohou se cestou zúčastnit sběru razítek (razítkovací soutěţ Cesta kocoura Mikeše). Ten, kdo do mapky získá všechna razítka, se můţe zúčastnit pravidelného losování o ceny. Ti, kteří nechtějí procházet celou trasu aţ k tabuli č.12 do Říčan, si mohou trasu kdekoliv zkrátit a ukončit. Cestou můţete navštívit obec Klokočná, kde je vyhlášený restaurant Hostinec U koně. Tady si na báječné krmi pochutnávala britská královna i papeţ. Jídla jsou tu prý opravdu královská. Po dobrém jídle se pomalu vydáme směrem na obec Světice a pokud nás potom ještě nohy ponesou dále, skončíme výlet v Říčanech. Cestu po stopách kocoura Mikeše můţeme projít pěšky, jen tak s batůţkem, nebo ji projedeme nenáročným terénem na kole, coţ nebude o nic méně zajímavé. Hrusice můţeme ovšem navštívit nejen za účelem turistiky. V tzv. Ladově kraji je řada významných historických i kulturních památek. Můţeme tu navštívit Památník Josefa Lady, kde je představena tvorba a ţivot tohoto malíře. Na návsi se můţeme občerstvit v Hospodě u Sejků. Na obecním úřadě je instalována expozice modelů husitských chaloupek. V nedalekých Říčanech a Senohrabech jsou zříceniny středověkých hradů. V blízkém Ondřejově je také veliká zajímavost – Ondřejovská hvězdárna. Zde jsou v secesních prostorách umístěna muzea hvězdářských přístrojů a fotografií. Prohlídka také zahrnuje procházku anglickým parkem plným vzácných dřevin. Sám Josef Lada označil oblast mezi Hrusicemi a Prahou za nádherný kraj a po celý svůj ţivot v něm čerpal inspiraci pro svoji tvorbu. Moţná někoho z Vás tyto informace zaujaly a stanou se tipem na sobotní či nedělní rodinný výlet. Lapáčková Jana
Maškarní ples Dne 15.března se v sále Kulturního domu v Pravoníně – v sídle fy Makrofakt – konal tradiční maškarní ples. Stejně jako v předešlých letech odpoledne maškarní pro děti a večer pro dospělé. Začátek plesu pro děti byl stanoven na 14 hodinu. Přišlo celkem na 120 dětí a hned u vstupu dostaly lístek na párek a tombolu v podobě taštičky s malým překvapením. Během odpoledne si děti zatančily a zasoutěţily a přitom dostávaly spoustu sladkostí a balónků. Nakonec si zahrály velmi oblíbenou a netrpělivě očekávanou hru „Na ţidlovanou“. Také z této soutěţe si odnesly hromadu pamlsků a drobných dárků. Velkým překvapením pro nás i pro děti bylo vystoupení dětské hudební skupiny „Prasklá ţárovka“. Nikdo z nás o tomto vystoupení dopředu nevěděl, ale věřte, ţe jsme my dospělí stejně jako děti koukali s „otevřenou pusou“. Skupina, sloţená z dětí školou povinných, zahrála skutečně výborně a zpestřila nám tím část odpoledne. Maškarní ples pro děti skončil po 17 hodině a hned poté začal úklid a přípravy na večerní ples. Ten měl začátek ve 20 hodin, ale první návštěvníci se začali trousit uţ okolo 19 hodiny. Celkem se během večera sešlo na 315 platících, coţ je opravdu úctyhodný počet a s ohledem na kapacitu sálu skoro aţ moc. Masek se nám zprvu zdálo dosti málo, ale během večera jejich počet značně narůstal. Masky byly pěkné a některé i velice originální. V 11 hodin, jako kaţdý rok, proběhlo vyhlášení a ocenění tří nejlepších masek. Samozřejmě nechyběla ani bohatá tombola a dobrá muzika, kterou pro nás zajišťovala hudební skupina UNISONO. Závěrem bych chtěla jménem o.s. Pravona poděkovat všem, kteří se na této akci podíleli. Všem sponzorům, kteří přispěli věcným, či peněţitým darem. Všem členkám za jejich příspěvky do tomboly a v neposlední řadě také těm, kteří vše organizačně zajišťovali a vypomáhali při přípravě a také při úklidu. Jana Lapáčková
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 13
Velikonoce, jidáše, beránek, kraslice, řehtačky…. Víme co tato slova znamenají a symbolizují? Datum Velikonoc není pevně stanoveno, slaví se po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Proto mohou být kdykoli mezi 22. březnem aţ 25. dubnem. Velikonočnímu týdnu se také říká velký, svatý nebo pašijový a kaţdý den má své jméno: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Neděle se označuje jako Hod boţí velikonoční. Jidáše – pečivo z kynutého těsta ve tvaru válečku., placky, uzlíků. Symbolizují provaz, na kterém se oběsil Jidáš. Beránek – symbolizuje památku Krista. Ten byl jako nevinný beránek obětován na kříţi. Kraslice – slovo, které původně označovalo červené vejce. Za typické barvy (také proto, ţe bylo moţné je získat z přírodních látek) se povaţují: červená, zelená, červenohnědá, hnědá, ale také černá. Barevnými vejci dívky platily za blahodárný akt vyšlehání. Řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky vydávající rámus měly nahradit zvony, které na Zelený čtvrtek odlétají do Říma. Zvony se opět rozezní na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Právě letošní Velikonoce jste mohli znovu slyšet řehtačky i v Pravoníně.
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 14
Velikonoční beránek Suroviny: 5 vajec
Postup:
150g hery
Ţloutky třeme s herou do pěny, přidáme cukr a ještě šleháme. Z bílků ušleháme tuhý sníh a přimícháváme ho ke ţloutkům střídavě s moukou smíchanou s práškem do pečiva. Formu vymaţeme a vysypeme hrubou moukou. Pečeme 45 min. Těsto stačí na velkého i malého beránka.
250g cukru 250g polohrubé mouky ½ prášku do pečiva
Hana Ondráková
Podblanické jabloně Byly vyšlechtěny v osadě Vlastišov na Podblanicku Petrem Kumštou z Votic. Udrţovací šlechtění a výrobu roubového materiálu zajišťuje Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy v Podkrkonoší pod vedením ing. Jana Blaţka, CSc. Blaník-odrůda jabloně vznikla kříţením Floriny a Šampionu, registrována byla v roce 2003. Plody jsou nadprůměrné velikosti, kuţelovitého tvaru s malými ţebry. Slupka je suchá, ojíněná, středně tlustá, základní barvu překrývá červené rozmyté líčko téměř na celém povrchu plodu. Duţnina je světle krémové barvy, pevná, rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, velká a pravidelná. Sklizeň se provádí koncem září, konzumně dozrává v listopadu, dá se skladovat do února aţ března. Odolnost proti strupovitosti je rezistentní, proti napadení padlím jabloňovým je střední aţ vyšší a vyšší je i odolnost proti fyziologickým poruchám duţniny. Odrůdu lze vysazovat ve všech polohách vhodných pro jabloně. Fany-odrůda vznikla kříţením Šampionu a Jonathanu, byla registrována v roce 2004. Plod je velký, pravidelně kulovitý. Slupka je lesklá, hladká, tenká, základní barvu má zelenoţlutou, překrytou červeným líčkem ve formě ţíhání. Duţnina je naţloutlá, středně tuhá, středně šťavnatá. Chuť je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, vysoká, pravidelná. Sklizeň se provádí v polovině září, konzumně dozrává počátkem listopadu, dá se skladovat do ledna. Odolnost proti napadení strupovitostí je střední, proti napadení padlím jabloňovým je vyšší. Kvalitní a vzhledná odrůda pro přímý konzum, středně náročná na polohu, půdy vyţaduje dobře zásobené ţivinami a vláhou.
Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 15
Petra-odrůda vznikla kříţením Jolany a Šampionu, je povolena k mnoţení od ledna 2008 v kategorii CAC. Plody jsou střední velikosti, kulovitého aţ kuţelovitého, méně vyrovnaného tvaru. Slupka je lesklá, hladká, slabě mastná, středně tlustá, základní barvu má zeleno ţlutou překrytou červeným ţíháním přecházející v rozmyté líčko v rozsahu asi 3/4 povrchu plodu. Duţnina je bílé barvy, do které prostupuje růţové ţíhání, středně tuhá aţ měkčí, středně šťavnatá. Chuť je navinule sladká, slabě aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, dosti vysoká a pravidelná. Sklizeň se provádí koncem srpna aţ v polovině září, konzumně dozrává v září, dá se skladovat do listopadu.Odolnost proti strupovitosti je rezistentní, a proti padlím jabloňovým je vyšší. Nenáročná odrůda, můţeme ji pěstovat ve všech polohách vhodných pro jabloně.
Volejbalový turnaj – Mladá Voţice První březnový den jsme se na pozvání volejbalistů z Mladé Voţice zúčastnili turnaje smíšených druţstev. Kromě nás se zúčastnili druţstva Lukavec, Mladá Voţice A, Mladá Voţice B, Senoţaty, Čechtice, Načeradec a Ţeliv. Za tým Pravonín nastoupili: Hrabánková Markéta, Březinová Jana, Březinová Lenka, Studnička Richard, Hejný Ladislav ml., Janda Petr, Hejný Ladislav st. a Studnička František. Turnaj se hrál ve dvou skupinách, kaţdý z týmů hrál s kaţdým ve skupině 2 zápasy do 20-ti bodů. Po základní skupině se pak dále, podle získaných bodů a případně skóre, bojovalo o umístění na 5. – 8. místě a na 1. – 4. místě. Bohuţel tentokrát naše výsledky stačily pouze na 7. místo. Výsledky: Senoţaty, Čechtice, Mladá Voţice A, Lukavec, Mladá Voţice B, Načeradec, Pravonín, Ţeliv. Sice se nám v tomto turnaji moc nedařilo, ale jinak jsme strávili velmi příjemný den mezi partou lidí, kteří si v dnešní uspěchané době dovedou najít čas na amatérský sport a kterým je volejbal stejným přítelem jako nám. Lenka Březinová
Fotbalový klub Sokol Pravonín Vás zve na jarní fotbalová klání. III. třída odd. B 29.03.2008 06.04.2008 13.04.2008 19.04.2008 26.04.2008 03.05.2008 10.05.2008 17.05.2008 25.05.2008 31.05.2008 07.06.2008 14.06.2008 21.06.2008
15:00 16:30 16:30 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 15:00 17:00 17:00
D.Kralovice – Pravonín Pravonín – Ratměřice Velíš – Pravonín Pravonín – Popovice Bílkovice – Pravonín Pravonín – Tichonice Heřmaničky – Pravonín Pravonín - Kondrac B Miřetice B – Pravonín Pravonín – Křivsoudov Libeţ – Pravonín Bystřice – Pravonín Pravonín - Čechtice
16:30 15:00 17:00
Pravonín B – Hulice Tr.Štěpánov - Pravonín B Pravonín B - Křivsoudov B
IV. třída odd. D 13.04.2008 20.04.2008 27.04.2008
03.05.2008 11.05.2008 18.05.2008 25.05.2008 31.05.2008 08.06.2008 15.06.2008 21.06.2008
17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00
Zdislavice B - Pravonín B Pravonín B - Čechtice B Vracovice - Pravonín B Pravonín B - RÚ Kladruby Lev Načeradec - Pravonín B Pravonín B - Louňovice p.Bl. B Pravonín B – Keblov D.Kralovice B - Pravonín B
OP starší ţáci odd. C 13.04.2008 19.04.2008 27.04.2008 03.05.2008 11.05.2008 17.05.2008 25.05.2008 01.06.2008 08.06.2008
10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15
Pravonín – Divišov GRAFFIN Vlašim B – Pravonín Pravonín - volný los Chotýšany – Pravonín Pravonín - D.Kralovice Radošovice – Pravonín Pravonín - Tr.Štěpánov Pravonín – Čechtice Tichonice - Pravonín
Zpravodaj Obecního úřadu Pravonín číslo 20 ze dne 28.3.2008. Redakční rada: Lenka Březinová, Jaroslava Havlíková, Ladislav Hejný, Jarmila Kodedová, Ing. Ivana Lejčková, Hana Ondráková, Miroslava Ondráková, František Studnička. Kontakt: 317 852 473, 317 852 425 nebo e-mail:
[email protected]. Zpravodaj č. 20, březen 2008, str. 16 Povoleno ministerstvem kultury pod evidenčním číslem MK ČR E 17144.
