Říjen 2007 5,- Kč
77 Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Strategie rozvoje
Zpráva, která nás nepotěšila.
Před několika měsíci jsme podávali žádost Na internetových stránkách Města Pyšely si můžete adresovanou Nadaci ČEZ o dotaci na zbudování prostudovat dokument nazvaný Strategický plán rozvoje dětského hřiště. Tento týden jsme obdrželi města Pyšely pro období 2007 – 2013. Plán byl zpracován zprávu, že nám dotace nebude poskytnuta. Ne jako základní a výchozí dokument pro podávání žádostí vždy se podaří, tak snad příště… o dotace na stavby, rekonstrukce, opravy, služby atd. Doporučujeme Vám tento plán prostudovat, určitě Vás zajímá vývoj našeho města v následujících letech. Víteli o nějakém vhodném grantovém programu pro realizaci záměrů uvedených v plánu, prosíme, oznamte toto na MěÚ Pyšely. Prakticky není možné všechny programy znát a Vážení spoluobčané, sledovat. Někteří z Vás, třeba i v souvislosti s výkonem Dovolte mi, abych Vás po nějakém čase opět svého povolání, máte k těmto informacím přístup. seznámil s některými aspekty užívání veřejného vodovodu Uvítáme vaše nápady, upozornění a pomoc. a kanalizace. Některé jsou známé, ale pro jejich důležitost M.P. je chci připomenout, některé jsou novinkou. POZN.: Strategický plán rozvoje je dokument Nejprve tedy ještě jednou ke zrušení paušálu za odvádění o obsahu 60ti stránek, lze jej zveřejnit odpadních vod z vlastního zdroje vody. Tento paušální poplatek pouze na internetových stránkách. je rozhodnutím Městského zastupitelstva od 1.1.2008 zrušen. Každý, kdo chce i nadále částečně nebo výhradně užívat vlastní studnu a upotřebenou vodu vypouštět do kanalizace, musí si svůj zdroj vody, tedy vodárnu, opatřit vodoměrem. Podle odečtu tohoto vodoměru bude potom účtováno stočné. Tento vodoměr si musí každý občan opatřit a instalovat na své náklady. I tyto vodoměry budou postupně plombovány. Vhodný vodoměr je také možno zakoupit na Městském úřadě za aktuálních 600.- Kč. Vodoměr je samozřejmě možné instalovat kdykoliv ode dneška do konce roku, přestože se stočné bude podle něj počítat až od stavu k 1.1.2008. Do konce roku 2007 platí stále paušální poplatek. K tomu je ovšem nezbytně nutné, aby všichni, kteří budou mít vodoměr instalovaný, sdělili Městskému úřadu stav tohoto vodoměru k 1.1.2008. Všechny další odečty pak budou prováděny společně s odečty vodoměrů na veřejném vodovodu. Pokud někdo užívá vodu ze své studny např. na zalévání, má dvě možnosti. Buďto si provede přípojku na zahradu před vodoměrem / pokud bude prokazatelné, že tato přípojka je jen na zahradu /, nebo si na zahradní přípojku osadí další vodoměr, jehož údaj bude od celého stočného Oznámení o přerušení odečten. Nepodceňujte ani neodkládejte tuto povinnost, protože kdo nebude mít dodávky elektřiny k 1.1.2008 na své vodárně nainstalovaný vodoměr, bude při fakturaci za stočné platit vysoký paušální poplatek. v Pyšelích Další velkou akcí v tomto roce bude odečet vodoměrů u odběratelů vody – okolí ulice Lipová, bytovky z veřejného vodovodu. Bude to první odečet v takovém rozsahu, protože počet a okolí směr Neřestky, R.D. odběratelů proti minulým letům několikanásobně narostl. Jenom skutečné fyzické v Důlích, provedení odečtů bude velmi náročné. Tento odečet bude proveden na podzim. Neřestky, Na Košíku Podle zákona o vodovodech a kanalizacích je každý odběratel povinen umožnit Dodávka elektřiny v těchto přístup k měřícímu zařízení, tedy k vodoměru. Zároveň bude při této příležitosti místech bude přerušena provedena kontrola instalace a zaplombování vodoměru. Zajistěte proto prosím, dne 8. října 2007 aby vodoměr nebyl zarovnán různými odloženými předměty a byl bez problémů v době přístupný. od 8,30 hodin do 16,00 hodin Každý, kdo nebude v době odečtu přítomen, musí do pěti dnů oznámit aktuální Dne 17. října 2007 stav svého vodoměru Městskému úřadu. Oznámení bude provedeno na formuláři, v době který na místě zanechá pracovník, provádějící odečet. U těchto povinností Vás od 8 – 16 hodin odkazuji na Obchodní podmínky, odst. 2.3., které jsou nedílnou součástí Smlouvy bude přerušena o odběru vody a o odvádění odpadních vod a které jste podpisem této smlouvy dodávka elektřiny akceptovali. v celé obci Nová Ves. Poslední oblast, o které se chci zmínit, jsou již zmiňované Smlouvy
Vodovod a kanalizace
1
Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU
říjen 2007
o odběru vody a o odvádění odpadních vod. U naprosté většiny z Vás nebyl s podpisem smlouvy žádný problém. Stovky podepsaných smluv jsou uloženy na Městském úřadě a jejich stejnopisy jsou u jednotlivých odběratelů. Těch, kteří smlouvu k podpisu z různých důvodů dosud neobdrželi, je velmi málo a dají se spočítat do jedné desítky. Tady bych chtěl poprosit ty z Vás, kteří odebíráte vodu nebo užíváte kanalizaci a smlouvu jste ještě nedostali, abyste kontaktovali Městský úřad, ať dáme věc do pořádku. To je ta kladná stránka věci. Záporná je ta, že někteří naši spoluobčané na zaslanou smlouvu nereagují a podepsanou ji ještě nevrátili. A to jak ti, kteří smlouvu k podpisu dostali před měsícem, tak i ti, kteří ji dostali již mnohem dříve. A zde bych rád opět upozornil na některé související právní předpisy. Odběr vody nebo odvádění odpadních vod bez podepsané smlouvy nebo v rozporu s ní je ze zákona neoprávněný. To je v zákoně o vodovodech a kanalizacích explicitně uvedeno. V praxi to znamená, že každý, kdo odebírá vodu z veřejného vodovodu, nebo užívá kanalizaci, musí mít uzavřenou zmiňovanou smlouvu. Pokud tak neučiní nebo učinit nechce, dopouští se přestupku, za který je možno dle citovaného zákona uložit pokutu až do výše 100.000.- Kč. Jako další sankce je možnost takovému odběrateli uzavřít přívod vody. Podtrhuji, že uvedenou pokutu ukládá a vymáhá obec s rozšířenou působností, to jest v našem případě Městský úřad v Benešově. Znovu tedy opakuji, nepodceňujme a neodkládejme jak instalaci vlastního vodoměru při užívání vlastní studny, tak i povinnost mít řádně uzavřenou smlouvu o odběru vody a o odvádění odpadních vod. Všichni jsme si rychle zvykli na komfort vodovodu a kanalizace, splňme tedy i všechny zákonné povinnosti s tím spojené. V. Vitanovský
Svatý Vojtěch Jak jsme Vás již informovali, právě probíhají restaurátorské práce sochy sv. Vojtěcha u Lorety. Některým z Vás se zdá, že se zde postavilo lešení a nic se neděje. Oprava sochy však není pouze její očištění, doplnění chybějících částí a poslední povrchová úprava. Je to mnohem a mnohem složitější. Pokusím se Vám ve zkratce nastínit, jak restaurátorské práce probíhají: Byl proveden restaurátorský průzkum a očištění povrchu sochy a soklu od povrchových nečistot a biokoroze s tím, že místa nejvíce zasažená korozí kamene byla před čištěním prekonsolidována prostředkem na bázi etylesteru kyseliny křemičité. Následuje technologická pauza na snížení vlhkosti kamene (to je to období, kdy se „nic“ nedělá), lokální sejmutí uvolněných starších modelačních doplňků a lokální otevření povrchu kamene pro konsolidaci navrtáním těchto velkoplošných doplňků (týká se zejména patky soklu), dále celkové zpevnění kamene vakuovým napuštěním esterem kyseliny křemičité a opět technologická pauza pro zesíťování zpevňovacího přípravku. Pak následuje injektáž a prolepení trhlin dalšími speciálními přípravky, přeosazení uvolněných částí původní modelace pomocí přípravků na vápenné bázi, provedení modelačních doplňků, pohledového spárování. Pak opět následuje technologická pauza pro stabilizaci injektážích hmot, plastických doplňků a modelování. Posledními úpravami jsou lokální barevná retuš minerálními pigmenty, ošetření povrchu proti působení vody, odvětrávací kanál u paty soklu. Po skončení restaurátorských prací vypracuje zhotovitel restaurátorskou zprávu včetně fotografické a grafické dokumentace. Vím, že popis zásahu není pro nás, laiky, příliš srozumitelný, ale chtěla jsem tím ukázat, že i když se právě jako by nic neděje, tak se děje. Technologické pauzy jsou nutné pro rozpuštění a prolnutí konzervačních a zpevňovacích materiálů, které jsou do sochy vpravovány. Pan ak. sochař Vojtěch Adamec slíbil, že po skončení opravy sochy, uspořádá pro občany, kteří mají o tuto problematiku zájem přednášku a vše vysvětlí, ukáže, porovná a zodpoví vaše dotazy. Tak přijďte, určitě bude jeho povídání zajímavé. Termín schůzky u Vojtěcha bude včas plakátován. M. Pášová
Poděkování
Školka v novém Třetího září jsme znovu přivedly své děti do mateřské školky v Pyšelích. I když jsme tušily o určitých úpravách a vylepšeních, které se budou realizovat v průběhu letních prázdnin, byly jsme mile překvapeny. Prostě jsme přišly do prakticky nové školky. Krásné vymalování, nové závěsy, koberce a peřinky, školka neopomněla ani nové potahy s dětskými motivy, aby se dětem lépe a příjemněji spalo i bez maminek. I děti byly příjemně zaskočeny novými hračkami a dětským nábytkem, který se doplňuje již několikátým rokem a mohou nám ho závidět v mnoho dalších školkách. Pro děti již od začátku „školního roku“ byl připraven nabitý program. Od úterního dopoledne bylo zajištěno divadelní představení o pejskovi a kočičce, což děti okamžitě vtáhlo do školkového dění. Pro předškolní děti se již rozběhlo plavání, začátkem října začíná angličtina a tanečky, které jsou velmi oblíbené včetně své závěrečné besídky. Toto vše zajisté stojí velké přípravy a organizační nasazení celého personálu naší mateřské školky, a doufáme si říci NAŠÍ MATEŘSKÉ ŠKOLKY, protože jak my maminky i tátové, tak i naše děti, jsme zde velmi spokojeni. Kocourková Miroslava, Černá Lenka, Kulhavá Leona, Svobodová Martina, Gondíková Adéla
Děkujeme panu Pavlu Sadeckému z Kovářovic za to, že natřel autobusovou čekárnu v Zaječicích. Čekárna zde sice nestojí dlouho, ale někteří si její stěny pletou s malířskou plochou. Jejich „umělecké výtvory“ tedy byly odstraněny. Doufáme, že opravená čekárna je opět nebude lákat k další seberealizaci. Panu Sadeckému ještě jednou děkujeme. Zároveň prosíme občany Zaječic o to, aby pomohli „ohlídat“ čekárnu před poničením.
2
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
říjen 2007
V říjnu oslaví svá významná životní jubilea paní Marta Chejlavová z Kovářovic paní Helena Janečková z Pyšel pan Josef Procházka z Pyšel. U POSLEDNĚ JMENOVANÉHO SI DOVOLÍME ZVEŘEJNIT I ROK JEHO NAROZENÍ: 1912. Všem jubilantům přejeme pevné zdraví, hodně štěstí, spokojenosti a pohody do dalších let života Vítáme nově narozené občánky Malá Viktorka Dvorská je novým občanem Zaječic. Narodila se 24. srpna 2007 šťastným rodičům Veronice a Michalu Dvorským. Přejeme celé mladé rodině hodně zdraví, štěstí a radosti z děťátka. Borová Lhota se rozrostla a přivítala Julinku Marešovou. Ta se narodila 19. srpna 2007 manželům Věře a Michalu Marešovým. Přejeme rodičům hodně zdraví, spokojenosti a celé rodině hodně štěstí. Manželé Tereza a Jan Slavíkovi z Pyšel se stali rodiči malého Alberta Slavíka dne 2. srpna 2007. I jim blahopřejeme k této radostné události a celé rodině přejeme hodně zdraví, pohody a štěstí. Vítáme nové občany Pyšel Do Pyšel se přistěhovala paní Helena Vávrová se synem Jakubem, paní Dana Račanová se synem Michalem, paní Renáta Čejková a Ing. Stanislav Linder, do domova pro seniory paní Marie Hudlová a paní Jiřina Vejvodová. Přejeme jim hodně zdraví, spokojenosti a pohody v novém domově. Odešel z našich řad
Libor Podroužek
Narodil se v červnu roku 1937 v Pyšelích, v rodině obuvnického mistra, který byl široko daleko známý jako výrobce sportovní obuvi, který proslul prvními českými lyžařskými „přeskáči“. Syn tohoto ševcovského mistra se jmenoval Libor Podroužek. Na rozdíl, od svého bratra, se nevydal cestou rodového řemesla. Vystudoval obchodní akademii a po většinu svého produktivního života pracoval jako bankovní úředník. Od mládí rád sportoval. Stal se členem Sokola a stal se výraznou sokolskou osobností. Cvičení bral jako samozřejmost, stejně tak jako práci ve funkcích ve výboru TJ. Tou jeho poslední byl náčelník. Zúčastnil se všech sokolských sletů nejen jako cvičenec, ale především jako cvičitel a stal se pilířem základní tělesné výchovy v naší jednotě. Jeho snahou a krédem bylo udržovat dobré a přátelské soužití všech aktivních sportovních skupin spolu s ochotníky v jednom prostoru tělocvičny, která - jako ostatně ve všech sokolovnách - slouží jako divadelní sál. Byl vždycky při každé manuální práci pro sokolovnu. Když se v osmdesátých letech přistavovala malá tělocvična a sprchy, byl při tom. Když se přede dvěma lety rušilo staré parní topení a nahrazovalo se plynovým, ani tady nechyběl. Ještě na jaře letošního roku chodil do tělocvičny a vychovával ke cvičení mládež. Sám byl ve svých sedmdesáti letech tak zdatný, že bez problémů zvládl přeskok přes kozu, kotoul vpřed i vzad na kruzích i na žíněnce. Prostná byla jeho samozřejmým cvičením a běh a jízda na kole patřily k jeho každodennímu rituálu. Stal se také výraznou postavou pyšelského Svazarmu a bylo o něm známo, že měl rád motocykly – veterány. Od počátku letošního roku bojoval se zákeřnou nemocí a tento boj, bohužel, prohrál. Odešel slušný člověk. Odešel z našich řad významný člen výboru, odešel z našich řad neúnavný propagátor sokolské myšlenky, odešla výrazná osobnost pyšelské Tělocvičné jednoty. Symbolicky se tak uzavřel sokolský kruh věrnosti. V Pyšelích se narodil a v Pyšelích také umřel. Budeš nám, Libore, opravdu moc chybět a budeme na Tebe s vděčností a úctou vzpomínat. Výbor Tělocvičné jednoty Sokol Pyšely
3
ZE ŽIVOTA OBCE
říjen 2007
Golf
A SVĚT
Na celém světě leží asi 32 000 golfových hřišť. Na rozdíl od fotbalových trávníků, hokejových kluzišť nebo tenisových kurtů, jež mají dané rozměry, je každé originální, jedinečné, neopakovatelné. A také zasazené do přírody. Abyste si zahráli na každém z nich aspoň jednou, potřebovali byste na to zhruba 88 let. V počtu hřišť vedou Spojené státy, kde jich mají zhruba 16 000 a v průměru se otevírá jedno nové hřiště denně. Následují Velká Británie s 2800 a Japonsko s 2450 hřišti. Velkou perspektivu má Čína: současný počet 350 hřišť by se měl v budoucnu podstatně zvýšit, stejně jako boom čeká celou východní Evropu, kam směřují svou pozornost význační golfoví investoři a architekti. A region to jen vítá, protože mu to přinese reklamu a především přísun turistů a peněz na zvelebování přilehlých obcí a měst. Světovým golfovým standardem je hřiště s osmnácti jamkami, podle počtu, kterým se od 18. století pyšní nejstarší hřiště na světě ve skotském St. Andrews, domově golfu. U dobrých hřišť se cení nejen samotná architektura, ale i tradice. Nezanedbatelné je sepětí hřišť s přírodou a její ochranou. Na pozemcích jednoho z nejkrásnějších evropských hřišť ve španělské Valderramě existuje devět přírodních rezervací. Mají tu dvě stě let staré korkovníky, potkáte jezevce i vydry, vodní nádrže obývají nejen ryby, ale také třeba želvy. Na území roste 306 druhů flóry včetně vzácných orchidejí, hnízdí 106 druhů ptáků a některá zvířata na hřišti dokonce nocují. Na mnoha ze 1300 hřišť, která leží na Floridě, potkáte aligátory, v Malajsii si zase musíte dát pozor na opice, které vám klidně ukradnou věci z bagu a v Jižní Africe můžete někdy narazit na celé safari. Světová golfová hřiště splňují nejpřísnější normy ochrany životního prostředí a jsou důkazem toho, jak golf může žít v souladu s přírodou, aniž by ji poškozoval. A nemusí přitom jít o drahé projekty. Švédsko s devíti miliony obyvatel má přes 450 hřišť. Nenáročná, ale příjemná hřiště leží pomalu za každou vesnicí, a je to vidět nejen na výsledcích země v profesionálním golfu, ale také na zdraví obyvatelstva, které se široce zapojuje do pohybových aktivit. Ve východní Evropě je celkem 134 hřišť a přibližně 41 tisíc registrovaných hráčů, z toho je 50% hřišť v České republice a více než 75% hráčů je registrováno u nás, kde má golf více než stoletou tradici. Za námi následuje Polsko, které např. v roce 2000 mělo pouze 6 znormovaných hřišť, ale v následujících letech došlo k rapidnímu nárůstu, a to na dnešních 24. Pro zajímavé srovnání ještě pár čísel. Slovinsko má nejvíce hráčů v poměru k počtu hřišť (833 na jedno hřiště), ale naopak výše zmiňované Polsko, které má trojnásobný počet hřišť oproti Slovincům, má počet mnohem nižší (70). Ve východní Evropě je celkově zatím nižší průměrný počet hráčů na vybudovaná hřiště, kdy tento průměr činí cirka 50% hráčů západní Evropy. Ale nárůst zaznamenaný v posledních letech avizuje velkou expanzi golfu i v našem „východnějším“ regionu. (pokračování příště)
Loreta Invest a.s. ve spolupráci s Golf Digest C&S
Výstava Pyšelského muzea k 10. výročí stálé expozice je otevřena v přízemí budovy městského úřadu. Výstava potrvá do 1. listopadu 2007 Otvírací doba : Středa od 10-12 a 13-15 hodin Pátek 10-12 a 13 – 15 hodin Sobota 10-12 a 13-16 hodin. Využijte možnosti k prohlídce výstavy, která představuje nejzajímavější exponáty z našeho muzea. Vidět můžete i různé nářadí, náčiní, stroje a zařízení, které ve stálé expozici z kapacitních důvodů vystaveny nejsou ( uloženy v depozitáři). Těšíme se na vaši návštěvu. 4
ZE ŽIVOTA OBCE
říjen 2007
Prázdniny v dětském domově
V minulých listech jsme se s Vámi podělili o zážitky z akcí pořádaných v měsíci červnu. Tentokrát krátce o prázdninách, které jsou v dětském domově vždy organizačně velmi náročné. Jak skloubit pobyt dětí u rodičů s pobyty na táborech? Děti v průběhu celých prázdnin přijíždějí a odjíždějí ke svým rodinám, mezitím jedou na tábory a některé také zůstávají v dětském domově. Nakonec jsme vše zvládli a prázdniny se moc líbily. Pěknou tečkou za nimi bylo představení Othello na Pražském hradě a pro sportovce sportovní den v Průhonicích s herci a zpěváky z muzikálu Angelika. A kde všude děti byly: Benešov nad Černou (9 dětí), Lišice (9 dětí), Strachovice (2 děti), Letní fotbalová škola Petra Čecha (1 dítě), Smršťov (2 děti), tábor dětí z Litvy, Polska a Čech v Českém ráji (12 dětí), Nové Hrady u Skutče (2 děti), Míčov (15 dětí).
e terém jsm Praha,o k O mi. á O n Z a v z , je již Jarmark le ís č m lé minu miňovali v
se z
Na 13. října opět připravujeme Pečení s Herou. Tentokrát je na programu vánoční cukroví. Zájemce zveme. Podrobně jsme o této akci informovali v květnovém čísle Pyšelských listů.
Jak jsme hráli pexeso …
Devatenáctý zářijový den se v Domově pro seniory Pyšely uskutečnil již druhý ročník společenské akce nazvané „Pyšelský kvíz“. Do našeho domova se sjeli senioři z 11ti. zařízení. Již tradičně přijali pozvání do Pyšel domovy zřizované Hlavním městem Prahou, poprvé mezi nás zavítali senioři z Domova seniorů Benešov a z Domova ve Vlašimi. Na seniory čekala soutěžní disciplína hra „Pexeso“. Pyšelské pexeso se od běžného pexesa liší velikostí karet. Senioři měli za úkol najít stejné dvojice ze 40ti. karet o velikosti 30 x 30 cm. Bylo vidět, že hráči pojali celý kvíz i přípravu na něj velmi odpovědně, neboť zástupci všech 11ti. zařízení hráli velmi pečlivě a úspěšně. Do finále „Pyšelského kvízu“ se probojovala družstva z Domova důchodců Praha 8 – Kobylisy a z Domova seniorů Benešov. Následovaly velmi napínavé okamžiky, štěstí se nakonec přiklonilo k seniorům z Kobylis. Po skončení finále si senioři ještě společně zazpívali, protrénovali paměť a dále následovalo předání cen. Vítězné družstvo z Domova důchodců Praha 8 – Kobylisy si odneslo krásný dort a diplom. Všichni senioři – hráči obdrželi pamětní list a malou pozornost. Celý den se nesl v poklidné a příjemné atmosféře, nechybělo dobré pohoštění a o spokojenosti všech přítomných účastníků „Pyšelského kvízu“ svědčily jejich usměvavé tváře a závěrečný mohutný potlesk. Věříme, že i příští rok se u nás na zámku sejdeme a že „Pyšelský kvíz“ se stane tradiční a oblíbenou akcí pořádanou v Domově pro seniory v Pyšelích. DD
5
MATEŘSKÁ ŠKOLA
říjen 2007
Mateřská škola Pyšely informuje Připravujeme na říjen 2007: středa 17.10. v 9,00 hodin – výukový program z Ekocentra Votice „Ježek a jeho kamarádi“ ( program je vhodný, vzhledem k náročnosti, pro starší děti)
V bazénu Delfín v Benešově
LÉKAŘ
Úterý 23.10. v 9,00 hodin – podzimní pohádka ve školce „O drakovi“ Plavání – 4., 11. a 18. 10. Tanečky začínají v úterý 2.10. Angličtina – začíná ve čtvrtek 4.10. Plánujeme návštěvu policejních psů – termín upřesníme
Pro malé děti, které ještě nechodí do školky: Úterý 9.10 a úterý 23.10. vždy v 15,00 hodin dětský klub Lentilka Úterý 23. 10 v 9,00 hodin – pohádka ve školce
Co to je UNICEF Každou hodinu ve světě umírá přibližně 1200 dětí mladších 5 let - většina z nich v rozvojových zemích a z důvodů, kterým lze předcházet. Děti tohoto věkového období jsou nejvíce ohroženou skupinou populace. Dlouhodobé programy UNICEF, zaměřené na očkování, přístup k nezávadné vodě, lepší výživu a hygienu, vzdělávání, apod., dávají šanci na přežití stále většímu počtu dětí. Zdraví a výživa Klíčem pro ochranu milionů dětských životů je pravidelná prevence očkováním a dodáváním nutných doplňků k výživě, jako jsou jód, vitaminy a další, ale také ochrana mateřství podpora kojení. Očkování proti 6 dětským smrtelným chorobám (spalničky, TBC, tetanus, záškrt, černý kašel, dětská obrna) pomohlo dožít se dospělosti stovkám milionů dětí. Dětskou obrnu se díky programům očkování podařilo již téměř vymýtit. Velkým celosvětovým zdravotním a sociálním problémem zůstává HIV/AIDS. Zejména v rozvojových zemích (nejvíce v Africe) je toto onemocnění tragédií nepředstavitelného rozsahu: do konce roku 2000 ztratilo z důvodu AIDS svou matku nebo oba rodiče 13 milionů dětí, téměř 4 miliony dětí ve věku do 15 let již na AIDS zemřely. UNICEF se na pomoci proti šíření HIV/AIDS podílí ve více než 20 zemích, a to pomocí místním komunitám organizovat konkrétní sociální programy pro sirotky AIDS, včetně jejich vzdělávání, každodenní péče a další podpory. Informační a osvětové aktivity UNICEF jsou zaměřeny především na ženy a mládež. Osvěta žen je považována za prioritní, neboť onemocnění HIV/AIDS je u nich o to nebezpečnější, že virus mohou přenést na své děti. Nejvíce ohroženou skupinou populace jsou mladí lidé. UNICEF těmto problémům věnuje velikou pozornost, a to s důrazem na jejich efektivní prevenci a s vědomím, že důsledná prevence není možná bez existence podnětného prostředí rodiny a bez důsledné pozornosti a zájmu celé společnosti. Zdravotně nezávadná voda a hygiena Podporou programů, zaměřených na přístup k pitné vodě, péči o čistotu vody a dostatečnou hygienu, včetně výchovy ke správným hygienickým návykům, napomáhá UNICEF prevenci šíření infekčních onemocnění, jako je např. tyfus nebo cholera, ale i onemocnění, vzniklých např. tělesným kontaktem s kontaminovanou vodou. Vzdělávání Programové snahy UNICEF v oblasti výchovy a vzdělávání dětí jsou dány těmito cíli: Zpřístupnit vzdělání všem dětem bez rozdílu rasy, pohlaví a původu dosáhnout toho, aby každé dítě ve světě mělo při nejmenším základní vzdělání, zlepšit kvalitu výuky, zvýšit povědomí o důležitosti vzdělání. Ochrana dětí K zajištění bezpečnějšího života pro obzvláště ohrožené skupiny dětské populace slouží speciální programy UNICEF. Zaměřené jsou zejména na děti ulice (street children), děti námezdně pracující (dětská práce), děti týrané a zneužívané (včetně komerčního sexuálního zneužívání dětí). Velká pozornost je věnována problematice chudoby (v rozvojových i rozvinutých zemích), situaci dětí při ozbrojených konfliktech a dětských vojáků. MUDr. Pavel Biskup dětský lékař a člen českého výboru pro UNICEF
6
DOPISOVATELÉ
říjen 2007
Pan doktor V. Rádl vzpomíná…. Pyšely ve XX. Století Vybírám v paměti události, které jsem prožil a také ty, které mi sdělovali doma, nebo někteří vrstevníci. Narodil jsem se v domě na náměstí – na rynku, jak jsme říkávali – v roce 1922, brzy po vzniku Československé republiky. 28. října 1918 byl prohlášen samostatný stát a Čechy byly státoprávní útvar, i když okleštěný Vídní. Nadšení v novém státě bylo živé a velké. Podobně jako v Praze, také v Pyšelích, když došla zpráva, že Rakousko kapitulovalo, občané začali strhávat rakouské znaky na budovách. V Pyšelích můj otec s několika přáteli strhli z místní pošty rakouskou orlici. Budování státu je popsáno zvl. ve spise Ferdinanda Peroutky. Naši otcové a matky se snažili žít demokraticky, ale přežívalo mnoho z dlouholetého živobytí za cizí nadvlády v monarchii. Ve škole i doma jsme byli vychováváni k vlastenectví, méně už k věrnosti státu. Ve třídách škol visel obraz presidenta Masaryka a vyučování začínalo zpěvem Tatíčku starý náš… Dětství bylo bezstarostné. Často jsem se divil, proč rodiče a vůbec dospělí mluví o starostech a naříkají. Měl jsem dobré zázemí s rodiči, sourozenci i prarodiči a brzo jsem měl několik kamarádů, kdy postupně se mezi námi rozvinulo přátelství. Život v obci jsem nesledoval. Věděl jsem, že politické strany (zemědělci – agrárníci, národní socialisté, živnostníci…) se hlavně před volbami dohadují a soupeří, ale šlo to mimo mé zájmy. Otec sice byl veřejně činný v Sokole, u hasičů, byl starostou obce a také starostou okresu Jílové – ale
Zdenka
Sulanová
– mnohým čtenářům toto jméno možná nic neřekne, ztížím vám to ještě tím, že vlastním jménem se jmenovala Zdeňka Hrušková. Až když se její pravé jméno začalo objevovat na plakátech koncertních síní a kin, rozhodla se pro pseudonym. Převzala jméno po své babičce Sulanová a ze Zdeňky se stala Zdenka. Takže Zdenka Sulanová, velmi slavná herečka a zpěvačka z filmů třicátých let min. století. Narodila se v Českých Budějovicích r. 1920. Její otec byl
to byly jeho starosti. Ve škole všech pět tříd jsme měli učitelky. Ty se tehdy nesměly vdávat a zvláště první a druhou třídu vždy léta učila táž učitelka. Naučili jsme se číst, psát, počítat a vlastivědu. Brzo jsme napodobovali místní divadelní ochotníky. Se spolužákem, asi v deseti letech jsme napsali „aktovku“ Pudl a Mourek, sami postavili primitivní jeviště a sami hráli – bez nápovědy, naivně s přeříkáváním o sporu dvou sedláků o kousek meze. V Sokole jsme nejen cvičili, ale hráli i dětské úlohy v Psohlavcích, Maryše, Strakonickém dudáku…. Na sletu v roce 1932 jsem cvičil v Praze jako žák a v r. 1938 jako dorostenec. Chodili jsme do první třídy, která byla pod továrnou na knoflíky v jedné místnosti. Druhá třída byla v budově na náměstí, kde je dnes městský úřad. Další třídy byly v přízemí staré školy. Do nové školy, která byla postavena za pár měsíců, jsem už nechodil. Přešel jsem do osmiletého reálného gymnasia v Benešově. Chodili jsme pěšky na pyšelskou zastávku a vlakem tam i zpět – málokdy na kole. Na pyšelském náměstí byly zasazeny lípy ( Svobody, Masarykova, Tyršova), u nich lavičky. Sedávali jsme tam a povídali. V podvečer se od Košíku ozýval zpěv chlapců a děvčat za doprovodu harmoniky. Na podzim jsme chodili péci brambory, pouštět draka, v zimě lyžovali, sáňkovali, v létě se chodili koupat do Debrného, Líčna a hlavně do Nespek do Sázavy. S kamarádem Frantou Chalupou jsme prochodili kraj kolem dokola, jednou jsme prošli kolem Sázavy od pramene až k ústí do Vltavy. Poznávali jsme, co znamená země česká, kde hospodařili na polích, v lesích i na lukách hospodáři. Země je nejen
krásná, jsme s ní doma, protože se vzdělává, kultivuje, a ne vysává. Soužití v obci bylo poklidné. Byly spory, hádky, soupeření. Byly chyby, nepřístojnosti, byly vraždy, sebevraždy, rozvody, krádeže i lhaní. Ale vždy bylo povědomí, že se děje nepravost, že to nemá být. Rozlišování mezi dobrým a nedostatkem dobra zlým, bylo obecné.Naši rodiče i prarodiče byli vychováváni v duchu Desatera a evangelia . O životě za protektorátu v Pyšelích mnoho nevím.Tíseň a obavy s možností být udán nebo zavřen byly hojné. Když jsem seděl za neschopnosti v místnosti, vycházel jsem jen za tmy do polí nebo do lesa. Vím, že několik mladých lidí bylo členy Kuratoria, které spolupracovalo s Němci. Byli udavači, byli posměvači, když v nočním prádle nechali gestapáci pyšelské Židy tancovat na náměstí. Ředitel měšťanky, ruský legionář a učitel Karel Pláteník byli dlouhodobě v koncentrácích, pan Urbánek zahynul těsně před koncem války v Terezíně…. Nejasné případy jako zatčení partyzána na Borové Lhotě, schůzky Němců v jednom pyšelském domě… a jiné tísně a přehmaty už sotva kdo objasní. Jak se tajně mlelo obilí v mlýnech, na černo zabíjelo apod., jak se z venkova částečně zásobovala Praha atd. je spojeno s mnoha dobrodružstvími a risikem. Ale v celku většina držela pohromadě a mlčela. Třeba tak, že jsme nevěděli, že na území zabraném Němci na levém břehu Sázavy bylo více než deset koncentráků, i když u mých prarodičů bydlela rodina vystěhovaná z tohoto území.
Adolf Hruška, operní tenor. Rodina se často stěhovala podle toho, kde otec získal angažmá. Brzy u Zdeničky otec rozpoznal nadání ke zpěvu a herectví. Když bylo Zdence 14 let, už spolu pořádali s úspěchem koncerty operní hudby. Od čtyř let už hrála v dětských divadelních představeních. Do školy začala chodit v Semilech. Ve čtvrté třídě přešla na reálku do Nové Paky. Z gymnázia odešla na konzervatoř do Prahy. Ve druhém ročníku konzervatoře si Zdenku vyhlédl režisér Miroslav Cikán, ještě s několika děvčaty
k obsazení rolí pro svůj film Děvče za výkladem. Hrála zde jen malou roli bezejmenného děvčátka ve výrobně umělých květin. Dostala zde už první honorář 80 korun, za který koupila čokoládového kohouta a věnovala ho své matce. Pro ni bylo největší odměnou to, že účinkovala ve filmu společně se známými herečkami té doby, Hanou Vítovou, Antonií Nedošínskou a jinými. Za necelý rok po tomto filmu přišel na konzervatoř jiný režisér Václav Binovec (ten b y l osudovým režisérem pro Z. Sulanovou) a hledal hlavní
pokračování příště
Dr. Vl. Rádl
7
DOPISOVATELÉ představitelku pro svůj film Lízin let do nebe. Z třiceti vybraných dívek si režisér Binovec spolu se spisovatelkou Růženou Utěšilovou (podle jejího románu byl napsán scénář) vybrali drobnou, křehkou dívenku, Zdeničku Sulanovou. Bylo jí už 17 let, ale její vizáž odpovídala na představitelku hlavní roce, dvanáctiletou Lízu Irovskou, opuštěného sirotka, která je poslána do Ptačic, odkud pocházeli její rodiče. Přes velké strádání a nevraživost obyvatel a posměšků od spolužáků ve škole, našla Líza v Ptačicích několik dobrých přátel, kteří jí dopomohou k lepší budoucnosti, jako odměnu za její trpělivost a píli. Tento film vynesl rázem popularitu Zdenky Sulanové, jak název filmu napovídá, až do nebe. Stala se takřka přes noc hvězdou. Byl to úžasný úspěch, stala se velmi oblíbenou, její tvář se začala objevovat na stránkách časopisů a diváci se ptali „co dál bude Sulanka točit?“ režisér V. Binovec ji obsadil do pokračování předchozího filmu Lízino štěstí. V tomto filmu ukázala Z. Sulanová šíři svého hlasového rozpětí a třetí film, který brzy následoval Madla zpívá Evropě, tam už byla hotová zpěvačka. Jak sama o filmu říkala: „Do toho filmu jsem dala celé své srdce a lidé to srdce vzali. Proto jsem pro ně celý VÝROČÍ
říjen 2007
život zůstala Madlou.“ Ve filmu zazněl bezesporu největší filmový hit té doby, Ty Lesovské stráně. Vyšel na deskách, hrál se v rozhlase, přinášel radost a štěstí obyčejným lidem. Kdekdo si jej pohvizdoval.Lidé v té době brali tuto píseň jako hymnu, jako národní píseň. Bylo to v době protektorátu a Zdenička Sulanová ji musela zpívat všude, kam přišla mezi lidi. Byl to takový její odboj. Tyto skutečnosti o Z. Sulanové a ještě mnohem víc jsem si přečetla v knize objednané přes internet: Aleš Cibulka, Zdenka Sulanová, utajená hvězda. Je to kniha velmi krásná, která se čte „jedním dechem“. Aleš Cibulka, publicista, moderátor České televize a rozhlasu, měl to velké štěstí, že mohl ještě před nenadálou smrtí se Zdenkou Sulanovou rozmlouvat o jejím těžkém životě. Když byla na vrcholu slávy a v padesátých letech, kdy byla prohlášena za kapitalistickou hvězdu, i krutého pádu. Na prahu své pětaosmdesátky náhle odešla. A. Cibulka se rozhodl knihu dopsat, oslovil proto její nejbližší přátele i jejího syna Aleše. Podařilo se mu tak sestavit mozaiku krásného života ženy, s jejími uměleckými úspěchy i osobními prohrami. Konce života ( 20 let) prožila v Cerhonicích u Písku, kde zemřela před třemi léty 9. srpna a je zde její poslední místo odpočinku.
Podle knihy Aleš Cibulka, Zdena Sulanová, utajená hvězda, napsala Z. Srnská. Dodatek: Středem mé pozornosti zůstává film Lízin let do nebe, protože exteriéry tohoto filmu byly točeny ponejvíce v Pyšelích na náměstí. K mému potěšení televize už několik let zařazuje do svého programu tento film a tak jsem mohla přímo z obrazovky pořídit fotografie těchto záběrů, které jsou z pyšelského náměstí. Vše se mi nepodařilo stihnout vyfotografovat, tak jsem si zapůjčila od pyšelských občanů nahrávku tohoto filmu na CD. Je to úžasné, když vidím, jak vypadaly dříve fasády domů a sousoší sv. Jana Nepomuckého tenkrát v roce 1937, když režisér V. Jinovec zde film točil. Jak asi vůbec k tomu došlo, že si vybral pro svůj film právě Pyšely. Byl to jistě zajímavý moment, za což jsme my, pyšelští, vděčni. Ale hlavní je, že to naše náměstí za těch sedmdesát let neztratilo, až na nějaké přehmaty, svůj půvab, který se asi panu režisérovi nejvíce líbil. Moc si přeji, aby v dnešní době majitelé nemovitostí s uvážením a rozmyslem upravovali své domy, které směřují do náměstí. Vždyť pyšelské náměstí je ještě stále nejhezčí náměstí ve směru na jih od Prahy. Z. Srnská
F. X. Šalda 22.12.1867 Liberec
4.4.1937 Praha
V letošním roce se nachází významné životní jubileum pro osobnost českého filozofa a spisovatele Felixe Xavera Šaldu. V prosinci uplyne 140 let od jeho narození a v dubnu se připomínalo 70 let od jeho smrti. Začteme li se do vzpomínek, které nám tuto vědeckou osobnost připomínají, dozvíme se o velice plodném životě a tvůrčí práci až do konce jeho života. Byl profesorem moderní francouzské literatury na Karlově univerzitě v Praze a rovněž literárním publicistou a kritikem. Žil v Praze na Vinohradech v secesním domě v pečlivě udržovaném bytě s velkou pracovnou, vybavenou množstvím knih.Studenti chodívali za profesorem Šaldou do tohoto bytu a mohli s ním hovořit o moderním umění, literatuře, nebo malířství. Profesor Šalda zastával etické hodnoty, které dával do popředí lidského života i práce. František Xaver Šalda se narodil v Liberci 22.12.1867. Původně studoval práva. Později však přešel na studium filozofie na Karlově univerzitě. Toto studium ukončil r. 1918 a začal na fakultě působit jako profesor. Koncem 19. století psal pro redakci Ottova slovníku naučného hesla z české, německé, francouzské a anglické literatury a ze světového malířství. F.X.Šalda je rovněž znám svou tvorbou pro časopisy Česká kultura, Literární směry, nebo Novina. Věnoval se v nich otázkám výtvarného umění. Z jeho bohaté literární tvorby se mohou připomenout díla: Umění a náboženství, Krise inteligence, Starý a nový Mánes, Antonín Slavíček, nebo Hodnoty kulturní a mocnosti životní. Pro náš časopis Pyšelské listy je zajímavé to,že F.X.Šalda jako hoch jezdíval do Pyšel a bydlel zde u svých příbuzných. Potomci této rodiny žijí dosud zde v našem městečku. Mezi přátele F.X.Šaldy patřily přední významné osobnosti, jako byl na příklad J.V. Sládek a spisovatelka Růžena Svobodová. V současné době je obnovena Společnost F.X.Šaldy a v Liberci v jeho rodném městě je na jeho památku pojmenovváno gymnazium a divadlo.Osobnost tohoto filozofa a spisovatele má velký význam pro období českých dějin konce 19.stol. a pro modernu století dvacátého. B. Dauthová
8
CESTOVÁNÍ
říjen 2007
Pyšelští hasiči v Roveretu II Pod dvou letech jsme se rozhodli podívat na Zvon míru při jeho zvonění. V Itálii nás přivítalo krásné sluneční počasí a probíhající sklizeň vína. Na každé silnici nás míjely zúžené traktory s valníčky napěchovanými hrozny všech barev. Předem jsme pátrali po internetu na stránkách zvonu po údajích o zvonění. Bohužel, jak se nám později potvrdilo pátrali jsme na anglických stránkách a italské jsme přeskočili. Poslední letošní veřejné zvonění mělo být v sobotu 15.9. v 21h. Vše bylo naplánované a na parkoviště u areálu nad Roveretem jsme dorazili v pátek dvě hodiny před zvoněním. Chtěli jsme mít malou rezervu na focení v areálu památníku. Překvapilo nás prázdné parkoviště. Pohled do památníku nám vyrazil dech. Na místě řady stožáru s vlajkami nás uvítalo staveniště s bagrem, bedněním, betonovými bloky a kabelové chráničky. U vjezdových vrat stála informační tabule o probíhající rekonstrukci památníku i se studií budoucího vzhledu. Na desce bylo možné se seznámit s firmami, které rekonstrukci provádí, architektem a se spoustou dalších údajů. Cena prováděných prací je 1 436 431,39 EURO. Rekonstrukce byla zahájena 4.4.2007. Bohužel, ať jsme se snažili jak chtěli, datum ukončení stavby, které je u našich staveb vždy uvedeno, se nám nepodařilo nalézt. Na vstupní budově do areálu jsme se také nedozvěděli žádné bližší údaje, pouze informace o tom, že z jejího ochozu je vidět zvon v zadní části areálu. Zhotovil jsem několik snímků a s nepořízenou odjíždíme ve 20h. Snad v příštím roce budeme mít více štěstí a zvon se nám podaří natočit při jeho zvonění. Zítra se chystáme na návštěvu Ossaria. Chceme zde položit květiny k seznamu našich padlých legionářů a doufám, že budeme mít více štěstí. SDH Pyšely
OSLAVTE VZNIK NAŠEHO STÁTU OŽIVME NAŠE ZVONY
28.10.2007 v 21h ROZEZNÍME DVA ZVONY NA VĚŽI PYŠELSKÉHO KOSTELA JIŽ PÁTÝM ROKEM SE PŘIPOJÍME K AKCI
„Zvon Míru v Roveretu“ PŘIJĎTE SI VEČER POSLECHNOUT NAŠE ZVONY A SEZNÁMIT SE SE ZVONEM V ROVERETU SDH Pyšely 9
HISTORIE
říjen 2007
Česká jména a příjmení ( 5. část )
Zvláštní skupinu našich příjmení tvoří ta, která jsou odvozena od vlastností nebo od způsobů chování. Sem patří jména jako Pýcha ( častěji Pícha, také Pejcha), Pokora, Pokorný – těch je mnoho, zato málo je Neústupných, velmi časté je jméno Veselý, vyskytne se i Smíšek, dost je Stejskalů, jen občas se vyskytnou jména Neveselý, Smutný, Smutka nebo Trampota. Naši předkové si zřejmě rádi popovídali. Dá se tak usuzovat podle toho, že jméno Hovorka patří mezi častá, zato Mlčáků a Mlčochů je málo. Kdo vládl hlasem mocným, si vysloužil přezdívku Hlasivec nebo Lomoz, kdo nikoli, byl Tichý, Ticháček nebo Tichota. Další skupinu tvoří příjmení odvozená od příbuzenských vztahů. Zní to učeně, přesto jsme se s nimi všichni setkali. To jsou totiž jména typu Strýc, Strejček, Švagr, Švagera, Tatíček, Synek, Baťa (staročesky hlava rodiny), Batík, Dědek, Matička, Vnuk, Vnouček ( časté v tomto kraji), Kmotr, Kmoch nebo Sirotek. Další jsou příjmení odvozená od společenského postavení, např. Císař, Král, Kníže, Hrabě, Princ, Vejvoda, Šlechta, Pán, Zeman, Vladyka, Štvrtník ( tady jsou dvě možnosti – buď jeho předek byl čtvrtním hejtmanem ve městě nebo spíše vlastnil jen čtvrt lánu), Rychtář, Konšel, Starosta a na konci se skromně krčí Podaný. Mezi nejčastější příjmení patří (celosvětově) ta, která jsou odvozena ze zaměstnání. Naši předkové byli převážně zemědělci, což dokazují jména Hospodář, Hospodářský, Sedlák, Sedláček, Chalupa, Chaloupka, Chaloupecký ( také Chalupecký), Domkář, Zahradník ( původním významem ten, kdo měl pole velké jako zahradu), Podruh, Podroužek, Rataj (staročesky oráč), Mlatec, Skoták, Volák, Voslář ( vykytovalo se na Benešovsku). S kovem pracovali Kovář ( Kovařík, Kovařovic atd.), Kosař, Kotlář, Mečíř, Nožíř, Platnéř ( vyráběl pláty k brnění), Zámečník, Lžičař, Šrubař, Pilař nebo Zvonař. Těžbě rud se věnovali Horník, Havíř, Šichtař, Štajgr ( hornický předák ), Kverk ( důlní podnikatel), Puchýř ( věřte tomu nebo ne, to byl drtič rudy) nebo Pucherna. Se dřevem pracovali Tesař, Kolář, Koloděj, Kočárník, Korbář, Nápravník, Bednář, Truhlář, Stolař, Soustružník, Vřetenář a Metelák ( výrobce košťat). Nemálo našich předků se věnovalo zpracování textilu. Odtud pocházejí příjmení Tkadlec, Kalčík, Kadleček, Pláteník, Soukeník, Mezulánek ( mezulán byl druh bavlněné látky), Postřihač, Bělič, Krejčí (se spoustou jmen příbuzných), Kabátník, Švadlena, Punčochář, Provazník nebo Vlnař. Kůže nebo kožešiny zpracovávali Kožešník, Kloboučník, Koželuh, Jirchář, Švec, Sedlář, Řemenář, Cankář ( vyráběl uzdy) a Vačkář (ten vyráběl váčky na peníze). Potraviny pro náš stůl vyráběli a připravovali Řezník, Masař, Pekař, Perníkář, Mlynář, Stárek, Mládek, Prášek, Sládek, Koštýř, Páleník, Vinopal, Voctář, Olejník, Krupař nebo Kuchař. Ne všechna příjmení, která vznikla z názvu povolání, se dají zařadit do právě vyjmenovaných skupin. Připomeňme např. jména Kantor ( původní význam = zpěvák), Farář ( nebo Falář), Kněz, Kaplan, Děkan, Biskup, Opat, Papež, Hudec, Houdek, Trubač, Varhaník, Bubeník, Basař, Muzikant, Muzikář, Ouředník, Šafář, Dráb, Hajný, Lovčí ( toto pěkné staročeské jméno se vyskytuje na Českobudějovicku), Voborník ( střežil panskou oboru), Holota ( měl na starosti smečku psů), Kramář, Kupec, Šantrůček ( to nebylo moc lichotivé označení, zavánělo lichvářstvím), Krčmář, Šenkýř, Kočí, Forman, Plavec, Přívozník, Zedník, Polír, Šindelář, Doškář, Líkař, Felčar, Kulíř (tesal kule do praků), Kameník, Lokaj nebo Štolba. V Pyšelích se kdysi vyskytlo jméno Kárník. S jeho původem jsem si nevěděl rady, až u Z. Wintra jsem se dočetl, že tak byli označováni ženatí tovaryši, „kteří vandrovali se ženami, vezouce na káře chudičké svršky a děti své“. Závěrem připomeňme ještě malou skupinu příjmení, která jsou odvozena od náboženství. To jsou jména typu Křesťan, Říman (pevný v katolické víře), Zborník ( to byl naopak nekatolík, který docházel do sboru), Pikart, Vandělík, Luter, Lutrýn, Beran ( urážlivé označení zarputilého nekatolíka), POHLEDNICE Pohan, Žid nebo Žídek. Pokračování příště
PhDr. Jiří Chvojka
Text k pohlednici V r. 1904 nechal pyšelský obchodník Vilém Gross zhotovit několik pohlednic. První z nich, kterou zde vidíte, má širší záběr a je věrnější než pohlednice z minulého čísla. Dům na pohlednici zcela vpravo je sice zachycený jen z části, přesto se zdá jisté, že ještě pamatoval barokní sloh. Pohlednice byla odeslána v r. 1906. PhDr. Jiří Chvojka
10
říjen 2007
POVÍDKA
Zlá Gréta Příběh se odehrává v době, kdy pyšelské panství koupil Vilém, kurfiřt z Hessen Kasselu pro svou manželku Karolínu. Tehdy se na zámku zdržovala mladá dívka Gréta, pěkná vzhledem avšak povahou krutá a bezcitná. Mnohá služka i panská poznaly její rozmary. Někdy používala i jezdecký bičík jako nejlepší prostředek výchovy. Nikdo neznal přesně její postavení na zámku. Jen tak z rozmaru dokázala srážet krásné květiny v parku, že i pán se raději otočil. Správce a úředníci se ji klidili z cesty. Nejhorší však byly její jízdy na koni, kdy se tryskem proháněla a plašila hospodářská spřežení. Jednou při divoké jízdě těžce zranila stařenu, která nesla chrastí v nůši. Jindy zase porazila nebohou dívku nesoucí v košíku lesní plody. Mladé pasačce splašila husy, že jen stěží je sehnala dohromady. Panskému a městskému pasákovi rozehnala pasoucí ovce, které pak způsobily škodu na porostu. I když se stížnosti množily, každý se bál zasáhnout. Kde se objevila, zněl pláč. Lidé se křižovali, jen při pohledu na ni řítící se na zpěněném koni. Až dobrý duch Obory se na to nemohl dívat a jednou při její divoké jízdě se jí postavil do cesty. Kůň se vzepjal a shodil dívku na zem a ta si při pádu srazila vaz. Nikdo jí nelitoval a všichni to považovali za vůli páně jen pan farář ji doprovodil krátkou modlitbou na hřbitov. V místě jejího pádu na cestě v Oboře je velký kámen, svědek jejího konce. Dnes na této cestě zní radostný smích dětí chodících kolem se svou učitelkou z nedaleké školky na procházku do Obory. Nikdo z nás si již nevzpomene na zlou Grétu a její zlé skutky. L.Kostrhoun
Lo Stupendo nadchlo.
KULTURA
V sobotu 22. září se v pyšelské sokolovně hrálo divadlo. Diváků přišlo na padesát a je jen škoda, že jich nebylo víc. Možná krásné podzimní odpoledne vylákalo lidi do přírody, nebo na zahradu, možná že název sám nic neprozradil o výborné náladě, která se může v sále divadla na dvě hodiny usídlit. Lo Stupendo aneb tenor na roztrhání byla a je dobrá divadelní komedie. Komedie velmi úspěšná, autorem – Ken Ludwig – napsaná s rutinou znalce divadelního publika a režisérkou, paní Janou Sůvovou, uchopená s citem stejného znalce. Inscenace nese všechny znaky společenské komedie navíc výborně zpracované herci počernického divadla, které se v daném oboru viditelně vyzná. Autor v této divadelní férii dal možnost vyniknout jak mužským, tak i ženským postavám, což se ne vždycky uvidí v dramatickém umění, jakožto vůbec. Dlužno dodat, že kolegové z H. Počernic a paní režisérka využili beze zbytku nabídnuté možnosti, protože soubor má pro hlavní představitele ideální tipy a zkušené herecké matadory. Velkou hereckou kreaci předvedl Milan Rutner, když si doslova pohrával s postavou cholerického ředitele opery a neméně zdatně mu sekundoval jeho kolega Martin Jech v roli Maxe – nadaného pěvce a děvečky pro všechno. Dámy nezůstaly nic dlužny a pomáhaly vytvářet se svými hereckými partnery divadelní situace, které nejednou diváky rozesmály a polechtaly. Pyšelský divadelní sál tak viděl na zahájení divadelní sezóny 2007 – 2008 dobrou komedii v podání velmi dobrého divadelního souboru a můžeme se jen těšit, že nám v příštím roce nabídnou zase nějakou stejně zdařilou komediální zápletku. Zapamatujte si proto: Až uvidíte na plakátě nebo v PL anonci, že tu budou H. Počernice hrát divadlo, neváhejte! Ty na první pohled ztracené dvě hodiny vám určitě několikanásobně nahradí pomyslnou a hlavně iluzorní ztrátu času. B.G.
Pozvánka do divadla Jedna americká rodina se rozhodne koupit starý zámek a nastěhovat se tam. Má to ale háček. Straší v něm. Přesto se Hiram B.Otis nebojácně s rodinou nastěhuje a strašidlo prostě ignorují tak dlouho, až strašidlu dojdou nervy. Dál už psát nebudu. To bych tu pozvánku mohl rovnou zahodit. Protože teď teprve začíná ta pravá legrace. Další ze společenských komedií - tentokrát Oscar Wilde - vás čeká v podání divadelního souboru z Maršovic. Přijďte do divadla v sobotu 13.října v 19.00 hodin. Budete se určitě dobře bavit. Soubor z Maršovic je nejen naším spřáteleným souborem, ale také rivalem. Na krajské přehlídce ochotnických souborů ze středočeského kraje spolu soupeříme o postup na Národní přehlídku a také o diplomy a čestná uznání. Přede dvěma lety jsme my měli Malované na skle, oni výbornou komedii Hrobka s vyhlídkou. Letos jsme my měli Na správné adrese, oni měli Strašidlo Canterwillské. A stačili mezi tím ještě nastudovat Jak je důležité míti Filipa. Vidíte, že si ochotníci z Maršovic vybírají samé dobré tituly. A také je dobře hrají. Přijďte se na ně podívat v sobotu 13.října. Uvidíte. Bohumil Gondík
11
KULTURA
říjen 2007
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy Vás srdečně zve 15.9. – 14.10.2007 na výstavu JAN MAGET – ilustrace, grafika
Dne 10. listopadu v 18,00 hodin proběhne v kostele Povýšení sv. Kříže v Pyšelích Svatohubertská mše za účasti loveckého hudebního tria OV ČMJ Benešov. Srdečně zveme všechny občany. MS Pyšely 12
říjen 2007
OPRAVA
V PL č. 75 si zařádil v článku od pana doktora Chvojky tiskařský šotek. U desetikoruny z r. 1986 udělal z Chočského pohoří Chodské, u 500 Kčs 1973 ze Strečna Strčeno a u všech bankovek bývalého Československa místo správné zkratky Kčs je Kč. Není to lidská chyba, takto vše „opravil“ počítač . I při psaní této omluvy se snažil „opravit“ výše uvedené výrazy po svém. Tentokrát jsme se ale nedali. Děkujeme za pochopení. VÍTE ŽE ...
Pyšely v Evropě
Zní to až neuvěřitelně, ale je možné, že zmínka o naší obci je v Evropě již daleko dříve, než od vstupu naší země do Evropské unie. Zdá se vám to přitažené za vlasy, možné je, že není. Po informaci, kterou jsem získal od pana Vejvody jsem byl velice překvapen a hned jsem začal pátrat. Co zatím vím: Zhruba před třemi lety na dovolené v Itálii navštívil Ing.arch Petr Krajči muzeum nedaleko řeky Arno. Při prohlídce expozice jej zaujala renesanční truhla se zajímavou intarzií mapy Evropy. Na mapě bylo také České království, které prezentovaly čtyři města – Praha, Plzeň, Brno a Pissely. Ano, čtete dobře, Pissely. Okamžitě nám vystalo několik otázek. Co to je za truhlu a komu asi patřila? Jaký byl důvod, aby mezi významnými královskými městy Čech i ostatních zemí bylo uvedeno i naše městečko? Neměla osoba, která truhlu v minulosti vlastnila nebo vyráběla, nějaký vztah k našemu městu? Bohužel, všechny tyto otázky jsou zatím zbytečné, nejdříve musím informaci o existenci tohoto exponátu ověřit, potom se pokusím pátrat po jejím osudu a na závěr by bylo zajímavé získat snímek tohoto exponátu. Pokud se nám vše potvrdí, budeme moci řešit spoustu nových otázek a dohadů. A pak že se o Pyšelích nevědělo v Evropě již před několika sty lety v době renesance? Pátrám s přáteli dále a budu vás informovat. H.Kostrhoun
Informace:
2. listopadu 2007 mělo v pyšelské sokolovně proběhnout divadelní představení pražských herců. Z důvodu nepotvrzení dohodnutého termínu jsme ho museli odvolat. Nyní již jednáme s jinou agenturou o uvedení divadelního představení v jarním termínu. KK MěÚ Pyšely
Městská knihovna v Pyšelích Vás zve
Od 4.května 2006 je obohacen kulturní život v našem městečku o knihovnu, která se již za více než rok provozu osvědčila a navázala tak na dlouholetou tradici. Stala se centrem čtenářů a místem informací a dobré literatury. Skvěle zpracovaná evidence autorů a knih pomáhá čtenářům. V letošním roce byl v knihovně otevřen veřejně přístupný internet a výměnný soubor knih zapůjčených z Benešova Jako rozšířená služba je zde prodej knih ze zajímavou tématikou. Škoda jen, že mládež nevyužívá více zdejší bohatou nabídku dobrodružných i poučných knih. Knihovna je otevřena každý čtvrtek od 13h do 18h. Těšíme se na Vaši návštěvu
Nebezpečný odpad
Svoz nebezpečného odpadu se uskuteční v sobotu dne 13. října 2007 a to v tomto časovém pořadí: Od 8 – 9 hodin Pyšely – Pod Sádkou Od 9,15 – 9,45 hodin u kontejneru Na Ohradě Od 10,15 – 11 hodin na návsi v Zaječicích Od 11,30 – 12 hodin náves Borová Lhota Nebezpečný odpad přivezte ve výše uvedených časech k jednotlivým svozovým místům, bude ihned nakládán na přistavené vozidlo. Nebezpečným odpadem se rozumí: Lednice, mrazáky, zářivky, výbojky, obrazovky, monitory, přenosné baterie, rtuťnaté teploměry, lepidla, tmely, barvy, laky, rozpouštědla, ředidla, fotochemikálie, prostředky pro deratizaci, zbytky motorových olejů, brzdových kapalin, čistících prostředků. Za tento nebezpečný odpad se neplatí poplatky (jsou zahrnuty v celkových poplatcích na likvidaci odpadu). Nebezpečný odpad proto mohou v tento svozový den odkládat pouze občané, kteří platí poplatky za likvidaci odpadů na MěÚ Pyšely ( občané Pyšel, chataři a chalupáři z našeho katastru).
13
VÍTE ŽE ...
14
říjen 2007
INZERCE
říjen 2007
Kino Čerčany program říjen 2007 6.10. sobota od 17 hodin Divoké vlny animovaný rodinný film 6.10. – sobota od 20 hodin Mr. Brooks kriminální thriller 13.10. sobota od 17 hodin Simpsonovi ve filmu animovaný film 13.10. sobota od 20 hodin Irina Palm psychologický film 19.10. pátek od 10 hodin Kytice pohádek II 9 pohádek pro nejmenší 20. 10. sobota 20 hodin Hair spray muzikál 26.10- pátek 20 hodin Interview psychologický film 27.10 – sobota 20 hodin Koření života romantická komedie
ŽÁDOST O POMOC
V příštím roce oslaví náš sbor dobrovolných hasičů významné výročí od svého založení. Při této příležitosti bude uspořádána i výstava z naší historie. Vyzýváme všechny spoluobčany a naše bývalé členy, zda by byli ochotni zapůjčit k okopírování a nafocení veškeré materiály (fotografie; čestná uznání; diplomy; dobové uniformy atd.) týkající se hasičů. Ty budou použity k doplnění našich historických materiálů. Zajímají nás také informace o našem původním praporu. V období války byl uschován a dodnes se jej nepodařilo nalézt. Nevlastníte někdo snímek, na které by byl vidět? Děkujeme všem za pomoc a ochotu SDH Pyšely
Restaurace „U ANIČKY“ v Mirošovicích přijme servírku a kuchaře. V obou případech vyučení a praxe nutná. Krátký – dlouhý týden Samostatná práce podmínkou Bližší informace na tel. 323656236
15
SPORT
říjen 2007
Velké poděkování manželům Čenským V neděli 23. 9. 2007 proběhl v Pyšelích již 9. ročník cyklozávodu pro děti – Pyšelský pašák. Na start přijelo rekordních 84 školáků a předškoláků. Vítězem se stal J. Holko. Získal putovní cenu „Pašáka“ a krásné horské kolo. Ani ostatní děti nepřišly zkrátka. Pro všechny závodníky byly připraveny hodnotné ceny. Letos se po ukončení závodu o Pyšelského pašáka ještě odstartoval Pyšelský ploužák pro dospělé. Vítěz (nejpomalejší závodník) dostal na rok putovní obraz od M. Kolářové „Pyšelský ploužák“. Letos se z výhry radovala Iva Křížová. I ostatní dospělci neodcházeli s prázdnou. Třeba taková slivovice z Moravy také není k zahození. Celá akce byla velmi vydařená a nedělní odpoledne strávené na cyklistických závodech bylo velice příjemné. Vítěz závodu Děkujeme Daně a Honzovi Čenským, kteří celou akci před devíti lety vymysleli a každý rok ji organizují a financují. Není to žádná legrace připravit závod pro 100 účastníků s veškerým zázemím, které k tomu patří. DANO A HONZO, MOC DĚKUJEME A TĚŠÍME SE NA 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK PYŠELSKÉHO PAŠÁKA. KKMěÚ Pyšely
FOTBAL
A mužstvo A mužstvo zahájilo sezónu na domácím hřišti 18.8.2007 kdy sehrálo utkání s mužstvem Zásmuk. Utkání skončilo remízou 1:1 Další utkání: 26.8.2007 Vlašim C – Pyšely 3:2 1.9.2007 Pyšely – Sázava 2:1 9.9.2007 Poříčí – Pyšely 1:1 15.9.2007 Pyšely – Sibřina 3:1 23.9.2007 Prčice – Pyšely 3:2 V MĚSÍCI ŘÍJNU SEHRAJE A MUŽSTVO TATO UTKÁNÍ 6.10.2007 Stříbrná Skalice – Pyšely od 16 hod. 13.10.2007 Pyšely – Nespeky od 16 hod. 20.10.2007 Pyšely – Olbramovice od 15:30 hod. 27.10.2007 Suchdol – Pyšely od 14:30 hod. Dorost Pyšelský dorost hraje v této sezóně pod názvem Benešov C. Svá domácí utkání hrají na hřišti v Pyšelích. Benešov C – Nevyklov 2:2 Maršovice – Benešov C 1:1 Benešov C – Zdislavice 3:1 Postupice – Benešov C 2:7 Mladší žáci 9.9.2007 Pyšely – Načeradec 10:0 12.9.2007 Poříčí – Pyšely 0:3 16.9.2007 Benešov B – Pyšely 1:1 19.9.2007 Pyšely – Úročnice 5:2 23.9.2007 Pyšely – Sedlčany B odloženo na 3.10.2007 Přípravka ročníky 1997 – 1999 1.9.2007 5.9.2007 8.9.2007 15.9.2007 20.9.2007 23.9.2007
Pyšelské listy -
Pyšely – Divišov 10:4 Pyšely – Votice 4:1 Benešov B – Pyšely 0:7 Pyšely – Mezno 4:3 Poříčí – Pyšely 1:5 Týnec – Pyšely 3:2
M. Kulhavá
!!! POZOR ZMĚNA!!! Cvičení žákyň v sokolovně se přesouvá na středu. Začínáme 10.10.2007 od 16,30 hodin do 17,30 hodin. Těší se na vás Ivana + Katka + Katka + Tereza Cvičení rodičů s dětmi Koná se vždy v pátek v 10 hodin v sokolovně v Pyšelích Určeno pro děti od 1,5 roku do 4 let Začínáme 5. října 2007. Kamila Havlíčková tel. 323647206
Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail:
[email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada: B. Dauthová, I. Křížová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu M. Pášová, M. Kulhavá; odpovědný redaktor Petr Slavík NEVYŽÁDANÉ RUKOPISY SE NEVRACEJÍ
16
ZA PŮVODNOST A OBSAHOVOU SPRÁVNOST RUČÍ AUTOR
TISK MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY
