ZPRAVODAJ. číslo 16 Obecního úřadu Pravonín

ZPRAVODAJ číslo 16

Obecního úřadu Pravonín

BŘEZEN 2007

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele je původně románská rotunda s věží, patrně z 1. čtvrtiny 13. století. Stavba byla výrazně upravená v období baroka a později. Sakristie byla přistavěna v roce 1840. Většina mobiliáře kostela je pozdně barokní. Varhany, o které nám v tomto pojednání především jde, jsou pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Autor je zatím neznámý. Jde o kvalitní jednomanuálový nástroj s pedálem umístěným za hlavním strojem v jedné skříni, zásuvkové konstrukce, samostatný hrací stůl je před strojem, manuálová klaviatura je nepůvodní, s umělohmotnými potahy, pedálová je původní s novějšími doplňky, manubria novější. Za nástrojem stojí nepůvodní plovákový měch uložený ve skříni zhotovené z původních měchových desek. Dispozice: manuál C – c3, pedál C – a, krátké oktávy. Principál 4´,v prospektu, Oktáva 2´, Quinta 1 1/3´, nový zinkový smykavý hlas v osmistopé poloze(původně Mixtura 4x), Copula minor, Copula major, Flauta dulcian 8´,Quintadena 8´, Pedál: Subbass 16´, Portunal 8´, dvě nefunkční manubria označená jako Tremulant a Sper ventil. Nástroj je poškozen dřevokazným hmyzem, dlouhodobou neúdržbou a změnami dispozice. Část píšťal nehraje v důsledku napadení červotočem a v nástroji je nastaven neúměrně vysoký tlak (kolem 90mm), zkreslující ozev původních píšťal. Vzhledem k mimořádné historické a umělecké hodnotě nástroje budou veškeré práce prováděny klasickými technologiemi, za použití autentických materiálů. Definitivní podobu dispozice a některých technických řešení bude možno stanovit až po úplné demontáži nástroje. Veškeré dřevěné části nástroje budou asanovány ozářením. Naším cílem je generální rekonstrukcí co nejvíce se přiblížit původní kvalitě a kráse tohoto nástroje. Práce bude provádět jeden z mála odborníků v naší zemi, s licencí od Ministerstva kultury ČR pan Rudolf Valenta. S pracemi jsme již započali v roce 2006 částečnou demontáží nástroje a restaurováním vzdušnic. Za tuto etapu jsme zaplatili 100 000 Kč. Tyto prostředky nám byly poskytnuty Krajským úřadem Středočeského kraje z Fondu obnovy památek pro rok 2006. Další práce z důvodu obtížného shánění finančních prostředků jsou rozděleny do 3 etap každá v jednom kalendářním roce, tedy do roku 2009. Pro rok 2007 je kalkulováno s částkou 308 450 Kč. V ceně jsou projektové a dokumentační práce, dokončení restaurování manuálové vzdušnice, asanace ozářením a petrifikace, restaurování a rekonstrukce dřevěných píšťal, rekonstrukce traktur a oprava truhlářské podstaty skříně. Pro rok 2008 je počítáno s částkou 252 000 Kč. V ceně jsou projektové a dokumentační práce, restaurování cínových píšťal, restaurování pedálové vzdušnice a hrací stůl. Pro rok 2009 je počítáno s částkou 231 000 Kč. V ceně je ventilátor zn. Laukhuff a měch s regulací, kopie cínových píšťal, závěrečná montáž, intonace a ladění. Dohromady cena díla činí 891 450 Kč. Mou velice neskromnou ambicí je dát dohromady veškeré finanční prostředky během roku 2007, abychom nejpozději o pouti v roce 2008 mohli s velkou slávou a radostí vyslechnout mši svatou i varhaní koncert, k větší cti a chvále Boží a nám k hlubokému zadostiučinění a duchovnímu prožitku! S pomocí Boží, ad maiorem Dei gloriam P. Mgr. Marcel Timko

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 2

Koutek historie Vážení čtenáři, v dnešním čísle navážeme na naše minulé vyprávění o životě lidí v Pravoníně před 100 lety – po roce 1900. Již víme, jak vypadala stavení, ve kterých tehdy žili. Dozvěděli jsme se, jak se lidé oblékali, jak se stravovali, z čeho vařili, jak pekli chléb apod. Dnes si uvedeme podle záznamů z kroniky, jak vypadal takový den na hospodářství, jaké práce vykonávali muži, co musely obstarat ženy a jak jim vypomáhaly děti. Pro znázornění co možná největšího počtu důležitých polních i domácích prací uvádím podle kroniky příklad tehdejší rodiny středního zemědělce. V takovém hospodářství měli 4-5 krav, 1-2 prasnice, 5-8 prasat, pár koní, nějakou drůbež – slepice, husy, kachny, někdo měl ovečku. V zimních měsících se práce omezovaly na řezání píce, krmení dobytka a vyvážení hnoje. Hospodyně ve volných chvílích předla nebo se o večerech za pomoci sousedek dralo peří. Výpomoc byla vzájemná. Když se sedralo peří v jednom stavení, dračky (ženy, které draly) se přemístily k sousedům, kde ještě nebylo sedráno. Při této práci se též pěkně popovídalo, zpívalo, probraly se různé příběhy, báchorky. To bylo něco hlavně pro menší děti, které schoulené na peci poslouchaly s otevřenou pusou a ani nedutaly. Jakmile sešel sníh a oschly brázdy, začaly polní práce a setí. Sel se mák, jařiny a dále pokračovala v prudkém sledu příprava pole pro brambory a sázení. Brambor se pěstovala značná výměra, sázení se neobešlo bez přijednané pomoci. Pěstovalo se i trochu krmné řepy. Na loukách bylo potřeba rozhrabat krtiny, vyčistit a upravit strouhy a kde byl mech, louku uvláčet. Poté se vysazovalo zelí. Zatím vzešel mák a řepa, které se musely vyjednotit, mák se oorával příslušným rádýlkem. Pak se oorávaly brambory. Mezitím měla hospodyně práci s housaty a kuřaty, která se vylíhla. Po troše oddechu v květnu nastala senoseč. Na louku se šlo ještě před rozedněním a seklo se, dokud byla ještě rosa. Na senoseči pracovala celá rodina – hospodář s hospodyní, výměnkáři, děti a často bylo ještě potřeba cizí pomoci. Bylo-li pěkné počasí, šla práce dobře a do konce června byla sena sklizena. Po menším oddechu v červenci nastaly žně. Žito a pšenici si hospodář většinou posekl sám. Pracovní den celé rodiny byl velice náročný. Hospodář časně ráno dojel na krmení, doma nařezal řezanku a nakrmil dobytek. Ani hospodyně to neměla jednoduché : uvařit snídani, podojit krávy, připravit krmení vepřům a drůbeži. Zatím oschla rosa a šlo se na pole. Hospodář sekl hrabicí obilí, hospodyně za ním sbírala hrstě (menší náruč) posečeného obilí a pokládala je na připravená povřísla, jejichž vytvoření měly za úkol děti. Hrstě se pomocí povřísel svázaly do snopů a ze snopů se stavěly panáky. Posečené pole děti obyčejně trochu pohrabaly a jak bylo jen trochu času, strniště se podmítlo. Po dopolední práci na poli musela hospodyně rychle něco uvařit, odpoledne znovu na pole a večer zase dojení krav, krmení a stále dokola. Občas bylo potřeba vyprat prádlo, i to byla dřina, neboť se pralo ručně na valše. Hned po žních následovalo sušení otavy a po otavách přišlo na řadu dobývání brambor. Brambory se vyorávaly rádlem, řádky se překopávaly motyčkou, sebrané brambory se sypaly do bedňáku.Bedňák měl v boku otvor, k němuž se u sklepa nasadilo roštové koryto a to se napojilo do hejcuku (okénko do sklepa se sešikmeným „parapetem“) , čímž se brambory transportovaly do sklepa. Po sklizni brambor (někdy i současně) se sely ozimy. Následovalo rozvážení hnoje a kompostu na pole a orba. Po ukončení prací na poli se v hospodářství mlátilo obilí. Po celé dny chodili koně v žentouru, kterým se poháněla mlátička. (Žentour byl mimo stodolu, v němž chodili koně stále dokola , čímž pomáhali vytvářet pohon mlátičky). Sláma zůstávala venku a po výmlatu se ukládala do stodoly. Ovesná, pšeničná a žitná byla ke krmení (do řezanky), žitná sláma ke stlaní. Vymlácené zrno se ukládalo na sýpku. Něco žita se mlátilo také cepem a z této slámy se v zimě dělala povřísla pro příští žně. Dokud nebyla mlátička, mlátilo se cepem. Určitě se, milí čtenáři, najdou mezi vámi tací, kteří toto vše ještě pamatují, či to zažili takříkajíc na vlastní kůži. Já sama to znám již jen z vyprávění nebo z kroniky a literatury. Nejmladší čtenáři možná některé věci, o kterých se zde píše, nikdy neviděli. V době, kdy po polích jezdí kombajny a doma pere prádlo automatická pračka se mohou na cep či valchu dojít podívat už jedině do muzea. Je určitě dobře, že s nástupem výkonných strojů a přístrojů mizí lidská dřina, lopocení a vyčerpávající námaha. Přesto všechno by však lidská ruční práce a tvořivost neměla upadnout v zapomnění…. Ing. Ivana Lejčková, kronikářka

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 3

Zprávy ze zastupitelstva Usnesení zastupitelstva obce Pravonín ze dne 28.12. 2006

Usnesení z zasedání obce Pravonín ze dne 7. 2. 2007

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo, že při poskytování cestovních náhrad uvolněného starosty souvisejících s výkonem funkce bude OÚ od 1.1.2007 postupovat podle stejných pravidel jako u zaměstnanců obce. (10 hlasů pro)

•

Zastupitelstvo obce schvaluje, že obec Pravonín zřídí veřejnou sbírku za účelem shromáždění finančních prostředků na generální rekonstrukci varhan v kostele sv. Jana Křtitele v Pravoníně. (pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce na základě žádosti Občanského sdružení zdravotně postižených Vlašimska o poskytnutí finančního příspěvku na činnost rozhodlo, že příspěvek bude poskytnut pouze adresně konkrétní postižené osobě na základě konkrétní žádosti (pro 10 hlasů)

•

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo, že nebude s obcí Čechtice vytvářet společný školský obvod. (pro 10 hlasů)

Zastupitelstvo obce Pravonín schvaluje Strategii rozvoje regionu Posázaví na období let 2007 – 2013 včetně strategických plánů Leader. Zároveň potvrzuje, že správní území obce Pravonín je součástí regionu Posázaví. Zastupitelstvo obce pověřuje starostu podpisem schvalovacího protokolu. (pro 9 hlasů)

•

•

V tuto chvíli se dostavil na schůzi výše omluvený Pavel Lejček, a tak nyní již bude hlasovat všech 11 členů zastupitelstva.

Zastupitelstvo obce schvaluje jako zástupce v DSO Blaník za obec Pravonín starostu Ladislava Hejného. (pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo souhlasí se změnou v jízdním řádu u linky č. 200370. (pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo, že s nájemníky bytů v obecní bytovce budou sepsány nové nájemní smlouvy od 1.1.2007 s úpravou nové výše nájemného. ( 11 pro)

•

•

Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí zprávy finančního výboru a kontrolního výboru ohledně provedených kontrolách na OÚ Pravonín a MŠ Pravonín.

Na žádost Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – okres Benešov o příspěvek na zabezpečení činnosti.- zastupitelstvo rozhodlo, že v rámci možností poskytne příspěvek, avšak pouze na konkrétní akci. (9 hlasů pro)

•

Zastupitelstvo obce schvaluje, že obec Pravonín se stane členem Svazu měst a obcí. (pro 9 hlasů)

•

•

Zastupitelstvo obce schválilo rozpočtové opatření č. 6 rozpočtu roku 2006. (11 hlasů pro)

Zastupitelstvo obce souhlasí se založením středočeského krajského Spolku pro obnovu venkova. (pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo, že budou trvale odepsány a vyvedeny i z podrozvahové evidence již dříve odepsané nedobytné pohledávky z minulých let dle stavu účtu 971 a inventurního soupisu k 31.12.2005 ve výši 60 000 Kč. (pro 11 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce schvaluje Petici proti diskriminaci obyvatel venkova. (pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo schválilo rozdělení hospodářského výsledku PO – MŠ Pravonín za rok 2006 ve výši 3 904,08 Kč takto: 80 % do fondu odměn a 20 % do rezervního fondu. (9 hlasů pro)

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo poskytnout finanční příspěvek na činnost ve výši 2 000 Kč v roce 2007 Ochraně fauny České republiky. ( pro 9 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo poskytnout finanční příspěvek na činnost ve výši 2 000 Kč v roce 2007 ČSOP Vlašim. (9 hlasů pro)

•

Zastupitelstvo obce schválilo měsíční odměny od 1.1.2007 dle Nařízení vlády č.614/2006 Takto: zástupce starosty 6 000 Kč, předseda finančního výboru 960 Kč, předseda kontrolního výboru 960 Kč, členové zastupitelstva 400 Kč, starosta obce dle výše stanovené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 37/2003 Sb – uvedené v nařízení vlády č.614/2006 Sb. (pro 9 hlasů)

•

•

Zastupitelstvo obce rozhodlo, že starosta obce může v rozpočtu obce i v roce 2007 v rámci „oddílparagraf“ provádět drobné úpravy do výše 20 000 Kč. (pro 11 hlasů) Zastupitelstvo obce rozhodlo, že pokud nám přizná Úřad práce v Benešově pracovní místa na veřejně prospěšné práce, budou přijímáni následující pracovníci v tomto pořadí: Novák Pavel, Bělohlávek Josef, Neprašová Jolana, Novák Ladislav, Blažek František, Kopecká Jarmila. (pro 11 hlasů)

•

Zastupitelstvo obce schválilo „Usnesení o schválení zadání změny č. 1 územního plánu obce Pravonín“, které je přílohou tohoto zápisu. (11 hlasů pro)

•

Zastupitelstvo obce schválilo rozpočet obce Pravonín na rok 2007.

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 4

Co se to s tou vodou děje?

Z obecního úřadu Kominík na vsi Naši obec navštíví kominík v těchto dnech, 3.5. až 8.5.2007 a zřejmě podle následujícího rozpisu: 3.5. Tisek a Buková, 4.5. Křížov, Karhule, 5.5. Lesáky, Volavka a od 6.5 do 8.5.2007 Pravonín.

Odpadové hospodářství Vážení občané, tento článek se bude týkat obzvláště těch, kteří se neumějí chovat v odpadovém hospodářství. Obec v současné době hradí za občany 98 % nákladů za ukládání odpadů z popelnic .Dále platí 100 % za ukládání nebezpečných odpadů, odpadu od hřbitovů a objemového odpadu ,(přistavené kontejnery), dále 100 % nákladů na odvoz tříděného odpadu(sklo barevné a bílé, PET-lahve). Tyto náklady činí celkem cca 500,- Kč na občana a rok. Někteří stále nepochopili ,že kontejnery za hřbitovy slouží na odpad ze hřbitova a ne na komunální odpad a odhazují zde papíry, zbytky prošlých potravin (balení hrachu), plechovky od různých potravin, i plné nespotřebované plasty a další odpad ,který do těchto kontejnerů nepatří. Obci tímto vznikají větší náklady na likvidaci těchto odpadů. Dalším problémem je odkládání nebezpečného a elektroodpadu za pekárnou. Již mnohokrát jsme naše občany pomocí časopisu upozorňovali na skutečnost, že elektroodpad a nebezpečný odpad mají odevzdávat v den jejich svozu na svozovém místě v obci. Dalším velkým problémem v našich obcích je pálení PETlahví v kotlích a v kamnech. Obec zakoupila za nemalé prostředky zvony na likvidování PET-lahví a někteří občané je stále pálí. Zkuste se po setmění projít vsí a uvidíte, vlastně ucítíte, jak z některých komínů unikají vysoce nebezpečné látky, které pak všichni nedobrovolně vdechujeme a tím si ničíme zdraví. Myslím, že není takový problém lahev sešlápnout, dát do tašky a při cestě na nákup vhodit do kontejneru na PET lahve. Prázdné lahve skoro nic neváží, tudíž odnesení na místo, kam patří, mohou obstarat i vaše děti. Dále oznamujeme, že kdo bude přistižen, jak odkládá nepatřičný odpad do kontejneru za hřbitovem, uhradí náklady na vyvezení nebo v horším případě s ním bude zahájeno správní řízení, kde lze uložit pokutu 30.000,- Kč. Dále vyzýváme dotyčné, kteří odložili za pekárnu mrazák nebo ledničku, ať si toto odvezou zpět domů a odevzdají to při sběru nebezpečných odpadů. Jinak musím zkonstatovat, že popelnici v našich obcích nevlastní už jen tito stále bydlící občané: Váša Antonín, Buková; Nepraš Karel, Křížov; Vosátka Pavel, Karhule; Holeček Antonín, Pravonín; Bartošek Jan, Pravonín; Bělohlávek Josef; Pravonín; a dále tito, kteří se u nás rekreují: Kozel František, Benešov; Kozel Jaroslav, Vlašim; Kadeřábek Miroslav, Vlašim; Miloš Vejvoda, Týnec nad Sázavou. Ostatním občanům, kteří si popelnici pořídili, děkujeme. A pokud se nám společně podaří vyřešit i výše uvedené problémy bude se obec nadále snažit za své občany uhradit maximální částku spojenou s likvidací odpadů. Hejný Ladislav, starosta obce

Vážení občané, zajisté jste se dozvěděli z tisku, že platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008. Je to ustanovení zákona o vodách č.254/2001 Sb., uvedené ve změnovém zákonu č.20/2004 Sb. Jde o to, že voda je národní bohatství, nikdo ji nevlastní a pouze stát reguluje, komu a v jakém množství povolí vodu odebírat a naopak špinavou vodu vypouštět.Každý, kdo chce vodu užívat, musí mít příslušné platné povolení vodoprávního úřadu. Pro lepší orientaci v této problematice jsme pro Vás připravili jednoduchou tabulku postupu při zjišťování, zda se výše uvedené ustanovení zákona týká právě Vás. Obecně lze říci, že fyzické osoby se stavebně povolenou studní a vydaným platným povolením k odběru podzemních vod pro zásobování domácnosti pitnou vodou se nemají čeho obávat. Vy, kteří jste napojeni na veřejné vodovody a kanalizace, jste úplně bez problémů, avšak je nutno připomenout pro vlastníky těchto vodovodů a kanalizací, že obvykle začínají odběrem vody a končí čistírnou odpadní vody a vypouštěním přečištěných odpadních vod do povrchových toků. Prosím, nezapomeňte na své povinnosti a začněte zařizovat své věci včas! Odbor životního prostředí MěÚ Vlašim, vodoprávní úřad v tzv."hasičárně" Vám rád zodpoví veškeré dotazy, připraví příslušné tiskopisy a vysvětlí, kde a jak zajistíte povinné přílohy žádostí ( tel. 317 840 732, 733, 734). Jako vedoucí odboru bych byla velice ráda, kdyby jste všichni zachovali chladnou hlavu při zjištění, že povolení odběrů pitné vody a vypouštění vody odpadní od Vás bude vyžadovat splnění zákonných povinností a s tím u mnohdy spojené i finanční náklady.Celý proces je nastaven zákony a jako občané tohoto státu víme, že je musíme dodržovat. Ing. Jana Zmeškalová, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Vlašim

Výměna řidičských průkazů Řidičské průkazy vydané od 1. července 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2007.

Společenská rubrika Pozvánka na tradiční „Maškarní ples“ Dne 17.3.2007 se uskuteční tradiční maškarní ples pro děti a dospělé. Bližší informace budou vyvěšeny včas na viditelných místech nejen v Pravoníně, ale i ve všech přilehlých obcích. Pro děti a večer pro dospělé nám bude tradičně hrát hudební skupina „UNISONO“. Srdečně vás zveme!!!!!! Výbor ČsŽ Pravonín

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 5

František Studnička

120 let sboru dobrovolných hasičů Pravonín Vážení spoluobčané v letošním roce uplyne 120 let od založení sboru dobrovolných hasičů v Pravoníně. Tímto bychom vás chtěli pozvat na okrskové cvičení, které se bude konat po 4 letech opět v Pravoníně. Předpokládané datum je 19. května 2007 od 12 hodin. Večer nám bude k tanci a poslechu hrát hudební skupina „Profil“. SDH Pravonín

Oznámení V roce 2006 se ve správním obvodu obce Pravonín Narodili: Martin Duda , Michal Janda , Simona Marešová, Zuzana Nováková, Jan Píša, Marek Malinovský,

Pravonín Pravonín Křížov Křížov Tisek Pravonín

Rozloučili jsme se: Štěpánka Kuklíková, Stanislav Hrdina, Antonín Doškář, Josef Frauenterka, Marie Kosíková, Josef Špoula,

Křížov Křížov Pravonín Pravonín Pravonín Pravonín

Do naší obce se přistěhovalo 6 obyvatel Z naší obce se odstěhovalo 15 obyvatel

Jaro přichází….. A s jarem se blíží i svátky velikonoční. Většina z vás navštívila již dříve pořádané výstavy o Vánocích nebo loni o Velikonocích, a protože měly tyto akce velký ohlas nejen v naší obci, ale i u sousedů, rozhodli jsme se letos uspořádat „ Pravonínský velikonoční jarmark“. Chtěli bychom oslovit řemeslníky, kteří umí uplést košík nebo pomlázku, odrátovat starý hrnec, předvedou řezbářské umění nebo hospodyňky ukážou dětem, jak se dralo peří nebo krájí domácí nudle. Kdo z vás ovládá nějaké z řemesel nebo zná někoho, kdo by nám ukázal již zapomenuté umění, bude vítán. Jarmark se bude konat v neděli 1.4. 2007 v sále kulturního domu od 9,00 do 17,00 hodin. Těšíme se na spolupráci a vaši účast. Další informace se dočtete na plakátech v obcích. Hana Ondráková

Informace z mateřské školy Zápis dětí do MŠ v Pravoníně na školní rok 2007 - 2008 se koná ve čtvrtek 26. 4. 2007 od 10,00 do 15,00 hodin. S sebou přineste rodný list dítěte a kartičku zdravotní pojišťovny. Přednostně se do MŠ přijímají děti z Pravonína a obcí spadajících pod obecní úřad Pravonín v tomto pořadí : děti předškolního věku, děti zaměstnaných matek, děti 3 leté. Informace na telefonu: 317 852 420 Dne 24. 4. 2007 v 8,00 hodin navštíví MŠ fotograf. Maminky malých dětí, které nenavštěvují MŠ, mohou přivést své děti vyfotografovat.

Oslavili životní jubilea: Josef Březina, Emilie Smetanová, Antonín Filip, Marie Babinská, František David, Jindřich Hejný, Marie Kosíková, Věra Hejná, Jaroslav Kubů, Anna Kadeřábková, Jiří Dubina, Jitka Hejná, Ludmila Šteklová, Marie Vernerová, Antonín Váša Helena Lejčková Karel Říha Marie Kronusová

Milena Hrubantová

Pravonín n 993 let Křížov 92 let Pravonín 91 let Pravonín 85 let Pravonín 85 let Pravonín 85 let Pravonín (+) 85 let Pravonín 80 let Pravonín 80 let Křížov 80 let Pravonín 75 let Pravonín 75 let Pravonín 75 let Pravonín 75 let[DS1][DS2] Buková 75 let Tisek 70 let Pravonín 70 let Křížov 70 let

Vzpomínky a historie Touto cestou bychom vás chtěli požádat o pomoc při shromažďování informací a různých dokumentů o Pravoníně. Pokud si myslíte, že máte doma nějakou historickou fotku, pohled nebo dokument, který se váže s Pravonínem, dejte nám ho k dispozici. My si ho ofotíme, naskenujeme a hned vrátíme. S Vaším svolením ho budeme publikovat na internetu, zpravodaji či v jiných médiích. Podělte se s ostatními!!! V současnosti připravujeme materiály k ohlédnutí za blízkou i dalekou historií Pravonína. S případnými materiály mě kontaktujte.

Chválíme, kritizujeme Vážení, téměř denně se můžeme na stránkách novin a časopisů dočíst o udílení medailí sportovcům za jejich výkony, přidělování vysokých ocenění za dosažení vynikajících výsledků ve vědě a technice. Prostřednictvím televize jsme i my svědky slavnostního předávání cen za statečnost a hrdinství. Ale co je měřítkem těchto hrdinských činů? Není právě takovým činem i každodenní pomoc svým blízkým, sousedům, na úkor vlastního času a pohodlí? Ptáte se, proč vám to tady povídám? Protože vím, že právě tito lidé žijí mezi námi, dokáží bez velkých slov a nebývalou ochotou pomáhat, poskytnou pomoc nemocným, přivést léky … Jistě si všichni vzpomenete na někoho ve vašem okolí, hlavně na naše zdravotní sestřičky, které jsou na blízku, když je třeba. Nikomu nemusím představovat paní Hanu Vlasákovou, která nezištně pomáhala nejen paní Králové ani paní Marii Filipovou, která několik let denně pomáhala panu Špoulovi v jeho těžké nemoci a snad každý ze sousedů ji oslovil, když potřeboval pro někoho z rodiny lékařskou péči. Mnohým z nás pomohly sestřičky Miluše Kohoutová a Marie Jindráková. Važme si těchto lidí, právě oni by si zasloužili nejvyšší ocenění. Jsou tím nejlepším příkladem pro mladou generaci, která teprve cestu v životě hledá a jednou budeme potřebovat pomoc od ní. Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 6

Chtěla bych jim vzkázat – DĚKUJEME.

Hana Ondráková

Ohlédnutí za vánočním zpíváním Jaro už je sice za dveřmi, ale já bych se ráda ještě vrátila k vánočnímu času. V této době nám sice srdce jihnou a máme touhu tento čas trávit se svými blízkými, ale zvykli jsme si v posledních letech trávit Vánoce jen za těmi svými okny. S myšlenkou zpívání u Betlému před naším kostelem jsme doufali, že vyjdete ze svých domovů a krásnou atmosféru přinesete ve svých srdcích sebou a při společném zpěvu koled si připomeneme nejen historii a smysl narození Ježíše Krista. Když jsem pak viděla tolik lidí, milá setkání dalekých známých, ale i sousedů z druhé strany vsi, kteří se dlouho neviděli, říkala jsem si, že jste to tak opravdu udělali. Také mě napadlo, že tu naši náves máme asi tak velkou proto, abychom se tu mohli setkávat. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se spontánně a s nadšením na přípravách této akce podíleli. V době, kdy se ostatní lidé zabývají vlastními přípravami na Vánoce, skupina nadšenců připravovala a vytvářela něco i pro druhé. Nositelkou myšlenky Betlému byla Hana Ondráková, která také vytvořila krásné figury svaté rodiny. Na jeho stavbě se podíleli Josef Hejný, Františkové Nácovští a Vladimír Kodeda. Dřevo a stromečky zajistili zaměstnanci obecního úřadu. Nápad oživit postavy svaté rodiny se podařilo uskutečnit díky manželům Evě a Lubošovi Filipovým, kterým ušila kostýmy Jana Havlíková. Za doprovodu Karla Filipa ml. se vás ke zpěvu snažila strhnout skupina zpěváků: Jarmila Kodedová, obě Miroslavy Ondrákovy, Ivana a Radka Lejčkovy, Karel Filip st., Jana a Jaroslava Havlíkovy. Abychom u kostela neprochladli, se postaral tradičně aktivní výbor svazu žen a podával horký punč. Svaz žen také poskytl finanční prostředky na materiál a dárky pro děti. Poděkování patří ale také vám všem, kteří jste přišli, pomohli nám vytvořit krásnou sváteční atmosféru a dokonce nám odpustili nějakou tu notu. Přes velkou trému to s vámi bylo hezké, jen se příště těšíme, že nás v tom zpěvu samotné nenecháte. Jaroslava Havlíková

Velikonoce v dějinách spásy Mnohé skutečnosti jsme přijali do svého života jako naprostou samozřejmost a začínáme si je uvědomovat častokrát až ve chvíli, kdy se dostáváme do vážného ohrožení, že o ně přijdeme. Tak tomu bývá např. se svobodou, blízkými milovanými lidmi, ale taktéž v nábožensky duchovních kvalitách. Už jste někdy přemýšleli nad tím, kde se v našem slovníku vzal termín „Velikonoce“? Jsou to události jediné Veliké noci, kterou poprvé slaví Boží lid ve chvíli, kdy se k němu sklání jeho Zachránce - Vysvoboditel v egyptské zemi. Byly to úžasné činy, které vykonal Bůh pro svůj lid v Egyptě a kterých vyvrcholením je přechod Rudým mořem. Moře je skutečností ohrožující lidský život-je tedy zosobněním zla- a tak je také do dnešních dnů nahlíženo nejenom v semitské (židovské) kultuře. A přesto jej Bůh vede právě k tomuto místu, kde bude člověk konfrontován s realitou své víry. V předchozích znameních se mu Bůh zjevuje jako svrchovaný Pán i nad egyptskými božstvy, a teď je veden k radikálnímu prožitku své víry. Má zcela svobodně vstoupit do prostoru, ve kterém ztrácel svůj život v důvěře, že Pán, který mu otevřel cestu v moři, je schopen převést jej „údolím stínů“ do „země zaslíbené“. Je to úžasný předobraz toho, k čemu vlastně od počátku směřuje Boží dílo. Byť v tomto vyprávění fyzická realizace vysvobození předchází duchovní dimenzi, snad každý z lidí si uvědomuje, že v životě člověka je tomu právě naopak. Až člověk, který je duchovně a duševně svobodný, může naplno realizovat své povolání. Až ve chvíli, kdy uvěřím svému Bohu, že se nemusím obávat vstoupit do „údolí stínů smrti“ mohu naplno rozvinout radost a štěstí, které k lidskému životu neodmyslitelně patří. Zde najednou to úchvatné „Pán vstal mrtvých“, zásadním způsobem projasňuje temnotu noci. Vždyť to co se stalo té jediné noci v Ježíši Kristu se dotýká bytostně každého z těch kteří Bohu uvěřili. On jako nový Mojžíš nás předchází a ukazuje, že Bůh přemohl smrt(rozdělil moře) a i když ji neodstranil, člověk do ní může vstoupit bez toho, aby se musel bát, že ztratí život. Ta jediná Veliká noc Pánova zmrtvýchvstání proměnila všechny dny jeho následovníků v jediné,věčně trvající Velikonoce. Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 7

P. Mgr. Marcel Timko

Vesničko má začouzená „Zatracené počasí“, slýcháme často od lidí. „Samé vichřice, povodně nebo sucho, kam to povede….“ Když provedeme průzkum počasí v minulosti, tak zjistíme, že takové výkyvy počasí byly vždycky, ale ne v takové intenzitě a o znečištění životního prostředí ani nemluvě. Průmyslové exhalace, přehuštěná autodoprava, zamořené vody. To vše má vliv na globální oteplování planety. Co můžeme ale my obyčejní lidé konkrétně v naší vesnici udělat, aby se tento stav zlepšil? Je známo, že český venkov má kvůli topení uhlím stejně znečištěný vzduch jako velká průmyslová sídla. Hygienici státního zdravotního ústavu měřili ve vybraných lokalitách kvalitu ovzduší a zjistili, že kvůli prachu se venkov, stejně jako hlavní město nevejdou do unijní normy pro čistotu ovzduší. Původ znečištění je však rozdílný. Zatímco v Praze jsou hlavním viníkem zplodiny z aut, na venkově prach pochází ze spalování hnědého uhlí. Co ale hygieniky na ovzduší v sledovaných obcích nejvíce zarazilo, byla nápadně vysoká přítomnost arsenu. Tento, už od středověku oblíbený, travičský prostředek se do ovzduší uvolňuje při hoření uhlí. Jeho naměřené množství odpovídalo 82% platného imisního limitu. Vyšší hodnoty byly naměřeny pouze v Ostravě. Šokující informace je, že v přepočtu na každého občana na venkově za rok unikne do ovzduší 0,17 gramů arsenu. Jednorázově podaná by byla taková dávka pro člověka smrtelná. Prach škodí lidskému zdraví sám o sobě. Vyvolává bronchitidu, astma, a také onemocnění srdce a cév. V kombinaci s polyaromatickými uhlovodíky a těžkými kovy, jako arsen, však neblahé účinky umocňuje, nabaluje tyto látky na sebe a vnáší do dýchací soustavy člověka. Polyaromatické uhlovodíky vznikají nedokonalým spalováním zejména uhlí a plastového odpadu. Když takové pet-láhve v kombinaci s hadry z umělých vláken pálíme v kotli, je to hotová sebevražda, nehledě na to, že tím úspěšně trávíme i své sousedy. Takový uvolněný plyn může pronikat zdí komína až do bytu. Při starém způsobu výstavby komína, kdy se komín vymazával by to nebylo nic neobvyklého. Zvlášť když se komín léta nečistí, mohou v něm chytnout saze a dehet. V komíně tím vznikne teplota přes 1000° C, vymazávka praskne a plyn může pronikat do bytu. A ještě jedna zajímavost: V takové vesnici jako je Pravonín se během jedné topné sezony vypustí do ovzduší 10-15 tun prachu ze spalování uhlí, což odhadem jsou tři až čtyři plně naložená nákladní auta. Spálením hnědého uhlí se dostane do ovzduší rovněž oxid siřičitý, v množství 10 tun. Co tedy máme dělat, aby se vzduch na venkově zlepšil? Řešení se nabízí samo. Vyhodit koncepčně zastaralé kotle a nahradit je novými plně automatickými. Po dlouhém studiu topidel jsem vybral pro venkov nejlépe vyhovující kotel, a to od firmy VERNER z Červeného Kostelce, typ Verner A25, který se v budoucnosti jistě dobře prosadí. Topí se v něm peletkami a obilím. Byl jsem se podívat v Březovicích u Bělé pod Bezdězem, kde již pátým rokem tento typ kotle úspěšně používají. Topí v něm rostlinnými peletkami z triticale (kříženec žita a pšenice). Spotřeba tohoto paliva je stejná jako u hnědého uhlí. Kdo spálí 60q uhlí, spálí i stejné množství peletek. Cena peletek Ekover T se pohybuje od 170,- do 200,- Kč. Tato cena bude dlouhodobě udržitelná na rozdíl od uhlí, které už v roce 2008 výrazně podraží. Cena kotle je 110 tisíc korun. Ale POZOR! Pokud lidé například v Pravoníně založí občanské sdružení a požádají o dotaci na tento kotel, dostanou od státního fondu životního prostředí až 70 tisíc korun na kotel. Zbytek je možno si půjčit ve státní spořitelně, kde splátky vychází na 1 500 – 2 000 Kč měsíčně po dobu 3 let. Mnozí jistě řeknou: „Kde na to vezmeme, 2 000,- Kč to je moc“,. Ruku na srdce pánové, dáme si o pár piveček a cigaret méně a bude na splátky. Finančně velmi zajímavá je i výroba těchto peletek. Do budoucna je to pro zemědělce nová příležitost jak si finančně přilepšit. Výrobní linka na peletky stojí 3,5 milionu korun, z toho 50% lze pokrýt dotací. Příklad: Pokud by zemědělské družstvo zaselo na 300 ha triticale, a pak z něj vyrobilo peletky, pak čistý zisk z prodeje peletek by činil 2,1 milionu korun. Linka by byla zaplacena již za rok. Je potřeba přesvědčovat zemědělce, aby se nebáli nových myšlenek a šli do toho. Je odhadováno, že v roce 2050 se bude ze 70% veškeré energie vyrábět z biomasy. Už nyní je jasné, že elektřina, uhlí, plyn, oleje, citelně podraží. Čím tedy topit? Biomasou, alespoň v nejbližších letech, než budou vynalezeny jiné převratné technologie. Miloslav Havlík

Výroční členská schůze ČsŽ Pravonín Dne 20. 1. 2007 se konala výroční členská schůze v sále školícího střediska. K tomuto dni bylo ve spolku registrováno 104 členek. Výroční schůzí se naše řady rozšířily o další 3 nové členky. O členství požádaly paní Horáková Alena, Jandová Kateřina a Kůrová Helena. Dle prezenční listiny se výroční schůze zúčastnilo 70 žen. Schůze probíhala podle programu, s kterým nás v úvodu seznámila předsedkyně paní Olga Hejná. Prvním bodem bylo již tradiční vystoupení dětí z mateřské školky pod vedením paní Mirky Ondrákové a paní Mileny Hrubantové. Děti připravily, kromě svého vystoupení, našim členkám malou pozornost v podobě papírového, ručně malovaného , košíčku se sáčkem čaje a capuccina. Všechny ženy měly z dárku radost. Děti jsme za jejich milé dárky a překrásné vystoupení odměnily malým pohoštěním. Dalším bodem schůze byla zpráva předsedkyně o činnosti za rok 2006. Myslím, že je zbytečné jednotlivé akce zmiňovat, neboť vás o nich ve zpravodaji průběžně informujeme. Dalším důležitým bodem byla zpráva pokladní o stavu finančních prostředků naší organizace. Po zprávě o finančních prostředcích následovala volba výboru, které předcházelo hlasování o změně délky volebního období. Volební období bylo prodlouženo na 5 let (2007 – 2012). Ve výboru nadále pracují: předsedkyně – Olga Hejná; místopředsedkyně – Hana Vlasáková; pokladní – Jana Lapáčková; jednatelka – Lenka Březinová; revizní komise – Zdeňka Studničková, Lenka Hrubešová ; kronikářka – Jana Březinová. Další změna, kterou jsme si odsouhlasily, spočívá v tom, že při příležitosti významného životního jubilea (od 55-ti let) budeme navštěvovat naše členky s dárkovým balíčkem v hodnotě 300,- Kč. Posledním bodem schůze byla diskuze, do které se přihlásil starosta obce p. Ladislav Hejný a poděkoval nám za spolupráci v roce 2006. Schůze byla ukončena usnesením, které obsahovalo projednané body schůze. Usnesení z výroční členské schůze bylo jednohlasně přijato. Po oficiální části výroční schůze následovala volná zábava. Celým pozdním odpolednem a večerem nás provázela svými hudebními kousky skupina Silueta. Lenka Březinová Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 8

Pro volný čas Něco z naší kuchyně Velikonoční salát z vajec

Recept na domácí chléb

8 vajec 2 hlávkové saláty 1 svazek ředkviček 100 g šunky nebo šunkového salámu 1 bílý jogurt nebo stejné množství tatarské omáčky 4 vařené brambory 4 sterilované okurky 1 vejce na ozdobu sůl, citrónová šťáva

1 kg žitné mouky ¾ kg hladké mouky 1 droždí ¼ l mléka na půl s vodou sůl, fenikl, kmín

Vejce uvaříme natvrdo, ochladíme oloupeme a nakrájíme. Jedno vejce si necháme na ozdobu. Přidáme na nudličky nakrájený jeden hlávkový salát, nastrouhané ředkvičky, nasekanou šunku, na kostičky nakrájené brambory a okurky. Vše lehce promícháme, spojíme jogurtem nebo tatarskou omáčkou, dochutíme solí a citronem a necháme chvíli odležet v chladu. Pak salát dáme do mísy, ozdobíme lístky hlávkového salátu, na dílky nakrájeným vejcem a kouskem šunky. Můžeme přidat kousek sýra, pár ředkviček, nasekanou zelenou petrželku apod. Vaječný salát můžeme doplnit sklenkou naložených hub, sterilovanými kapiemi, trochou křenu, strouhaným sýrem, zavařeným celerem a místo tatarské omáčky použít majonézu, smetanu nebo šlehačku.

S připraveným kváskem a ostatními přísadami zadělat tuhé těsto, které se dá vykynout. Asi po hodině rozdělit vykynuté těsto na dva díly a vyválet 2 chleby. Opět nechat vykynout. Vykynutý chléb potřít vodou a péct asi 1 hodinu. Před upečením potřít sádlem. Nezapomeňte si k teplému chlebu koupit voňavé teplé uzené. Super kombinace. Veselé velikonoce........

           

Tip na výlet Všichni těšíme na jaro a máme po zimě zlenivělá těla, doporučila bych na jaro pěší nebo cyklistické túry v nejbližším okolí Pravonína. Můžeme začít kapličkou „U špejcharu“, před níž je pohřebiště Švédů a obětí z 30-leté války. Pokračovat do Chmelné, z ní odbočit do lesa a osvěžit se u kapličky s léčivou vodou. Odtud projedeme lesem na „parkoviště“ pod Hájenkou, můžeme pokračovat přes silnici na samotu do Koušovic, z Koušovic na Pijavky, kde v přirozeném prostředí mezi rybníčky roste několik chráněných druhů rostlin. Můžeme se zastavit na židovském hřbitově, tam se nás určitě s výkladem ujme pan Hejný. Zdatnější se mohou z Pijavek vrátit k lesu a lesem dojít k cestě do Částrovic, přejít jí a objevit chráněné území kaskády rybníčků s obrovským památným dubem. Samotné Částrovice působí velmi neobvykle izolovaně, ale zvláštně romanticky. Z Částrovic pak už je to kousek do Křížova, kde stojí za to si prohlédnout obě kapličky a kamenný most. A od mostu už by bylo škoda nedojít na rozhlednu na Blaníku. Pokud bychom vyrazili na druhou stranu směrem na Bukovou, jsou odtud nádherné výhledy nejen na Blaníky, ale i do celé krajiny. Nad Bukovou můžeme odbočit směrem na Jizbici, kde si můžete vybrat jednu ze silniček a objevovat zapomenutá zákoutí třeba u Jizbice, u Zhoře a Pálčic. Úžasný výhled objevíte, pokud pojedete z Horní Lhoty na Slavětín a kousek za Slavětínem se dáte do leva do kopce, směrem ke statku s ovcemi Jizbici 2. Většinou tam fouká vítr, ale pohled na Voticko vás ohromí. U Slavětína u silnice najdete další obrovský dub. Přeji krásné jarní počasí pro výlety. Jarka Havlíková

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 9

Tvořivý kroužek našich dětí V úterý 13.2. 2007 byla zahájena činnost výtvarného kroužku. Na první schůzce se sešlo 12 nadšených dětí, které přišly s elánem se něco nového naučit a po chvilce bylo znát, že nikomu šikovné ruce nechybí. Na začátku jsme se dohodli na organizaci, řekli jsme si něco o tom, co budeme dělat a kde najdou informace pro příští setkání. Na návsi vznikla totiž nástěnka, kde se každý dozví datum příští schůzky a zprávy o naší činnosti. Děti si založily vlastní kroniku a za úkol mají vymyslet název kroužku. Jako první práci si vyrobily prostírání zdobené „ubrouskovou technikou“. Příště budeme tvořit králíky a zajíce ze sena. Doufám, že nadšení dětí vydrží a tak budou pod rukama dětí vznikat malá umělecká dílka. Kroužek vznikl pod záštitou ČSŽ, který přislíbil i finanční pomoc na potřebný materiál. Hana Ondráková

S naší planetou se něco děje Letošní zima je extrémně teplá, ta loňská byla zas nezvykle dlouhá. Můžeme za klimatické změny my lidé? Tak takové otázky si kladou odborníci na celém světě a zatím nedošli k jednoznačnému závěru. Zajímavý názor má český klimatolog Jiří Svoboda. Ten pečlivě studoval vývoj počasí v Česku i Evropě v minulosti. A jeho předpověď pro střední Evropu? Na základě srovnání klimatu v českých zemí rok po roce za posledních tisíc let, očekává masivní nástup chladného počasí po dobu několika desetiletí. Oproti jeho předpovědi stojí zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, na níž se během šesti let podílelo 2500 vědců ze 130 zemí. Předpokládá, že do roku 2100 se zvýší průměrná teplota o 2,5 až 4 stupně Celsia. Evropu čeká odlesnění, záplavy, povodně, úbytek sněhu na horách, sucha a vysychání úrodné půdy. Nejvíce postiženými místy na zemi bude Amazonie, oblast deštných pralesů a africké Kongo. V roce 2100 jej bude trápit sucho třináctkrát častěji než nyní. Do sta let má vymizet letní zalednění Arktidy, kde se zvýší teplota o 4-7 stupňů Celsia. Sibiřská tundra zanikne. Zvýšená hladina moří znamená největší tragédii pro Indonésii, kde zcela zmizí dva tisíce ostrovů z dnešních sedmnácti tisíc. Poslední odhady říkají, že již do poloviny 21.století bude muset natrvalo opustit své domovy 200 milionů lidí v důsledku sucha a nebo naopak povodní. Pro nás nejbližší země dojdou k nezvratné změně. Oblast středomoří se prakticky promění v poušť. Alpy zůstanou bez sněhu. Pod vodou se ocitne jedna třetina území Holandska, ale i část severního Německa. Léta budou suchá s náhlými prudkými dešti. To nejvíce ohrozí zemědělství a lesnictví. V porovnání s našimi sousedy bude dopad klimatických změn na Česko méně dramatický. Vděčíme za to naší vnitrostátní poloze. Zvýšení teplot maximálně o tři stupně bude mít za následek suchá léta a mírnější zimy. Atmosféra se v posledních desetiletích otepluje a „přebytek“ teploty způsobuje častější výskyt extrémních jevů. Sám člověk k oteplování přispívá svým jednáním. V padesátých létech minulého století jsme se snažili poroučet větru a dešti. Dnes se snažíme bojovat proti klimatickým změnám. Člověk by neměl poroučet přírodě ani proti ní bojovat. Je však nutné a potřebné omezovat vliv lidského konání na přírodu samu. Dva příklady z mnoha. Kilimandžáro, nejvyšší hora Afriky, už nemá bílou čepici na vrcholu. Přitom ještě v roce 2002 se vědci domnívali, že sněhová pokrývka na Kilimandžáru neroztaje dřív než za dvacet let. Stačily čtyři roky a skoro všechen sníh roztál. Sníh, který na vrcholu Kilimandžára ležel jedenáct tisíc let. Od roku 2000 se na ledových polích přestal vytvářet nový led. Vypadá to, že změna je neodvratná. Zmizení ledu bude mít vážné důsledky pro místní obyvatele a i na samotný ekosystém. Příklad druhý. Matternhorn ve Švýcarsku. Pokud budou ledovce tát současným tempem, na konci století budou švýcarské Alpy bez ledu. Jen za loňský rok se tamní ledovce zmenšily o 4%. V případě, že průměrná teplota stoupne o čtyři stupně, ze stávajících šesti set lyžařských středisek zůstane pouze dvě stě z nich. To je předpokládaný scénář, který by se měl vyplnit v budoucnosti sta let. A nyní fakta, která se stala v minulosti na naší planetě. Například prameny ze 14.století zaznamenávají obrovské bouře. Odhaduje se, že v přímořských oblastech na území dnešního Nizozemska zahynulo nejméně 25 000 lidí. V roce 1703 je v britských kronikách zaznamenána pohroma o níž se píše jako o bouři tisíciletí. Šlo o sérii orkánů podobných nedávnému Kyrrilu. Zahynulo, většinou na moři, téměř 8000 lidí. Stejné číslo si vyžádal hurikán v roce 1900 v americkém Galvestonu. V Českých zemích se střídalo období studeného počasí s podstatně teplejšími roky. Máme zprávy o pěstování melounů v Polabí, dvojí úrodě jablek a hrušek v jednom roce i o chladech, kdy v létě sněžilo. První chladné období, které se nás již přímo týká začalo na konci druhého století. S písemných záznamů ve kterých je zmiňována řeka Hron se píše, že roku 182 byla taková zima, že v létě zde sněžilo. Silné ochlazení trvalo přibližně čtyři sta let. Toto období spadá do epochy, které se říká stěhování národů. Oteplení v 9. až 10.století pak přineslo Evropě stabilitu. Tehdy vznikly základy dnešních států. S tímto obdobím je spojován i začátek pěstování vinné révy. Ta se k nám poprvé dostala z Byzance. Největší rozkvět začal v době vlády Karla IV. Jenže v 17. století přišla malá doba ledová, která tento obor prakticky zlikvidovala, víno se muselo dovážet a podražilo a od těch dob se v Čechách začalo pít převážně pivo. Ale mezi koncem 16. a začátkem 17.století zde bylo historicky dobře zdokumentované velmi teplé období. V té době se v Čechách pěstovaly třeba i melouny a žily zde i želvy, což dokládá zápis z kroniky Václava Březana. Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 10

V té době zde byly teplé zimy, kdy nebyl sníh a kvetly jabloně a hrušně, které dávaly dvě sklizně. První v červnu a druhou počátkem prosince. Po tomto období blahobytu v roce 1619 nastala takzvaná malá doba ledová o které jsem se již zmínila. Zemi postihlo několik hladomorů. Ten poslední v polovině osmnáctého století. Studené období skončilo až v roce 1897. A nakonec má dnešní doba nějakou podobnost s naší historií? Jiří Svoboda se domnívá, že ano. V rozpětí desetiletí 1830 - 1840 bylo podobné počasí tomu dnešnímu. Byly zaznamenány dva extrémy a to v roce 1836 a 1838. Hned po té co toto desetiletí skončilo, teplota strmě klesla, což by v dnešní době naznačovalo nástup studených let. čerpáno z MF DNES

Jak bylo tenkrát v březnu…. (z kroniky o počasí pana Jana Ondráka) 2.3. 1956 – za velmi prudkého větru sníh rychle taje, po lukách od Hrbu ku Přesličce jde spoustu vody. Tání a silný vítr trvá přes celou noc na sobotu 3.3. Na neděli do rána stále silný vítr. V neděli 4.3. jsou pole již holá, sníh se bělá jen pod mezemi. Ráno déšť se sněhem trvá asi do 11 hodin. 5.3. Ráno ticho a umrznuto, sněhový poprašek. 7.3. Od půlnoci sněhové přeháňky s větrem. Do 11 té hodiny padá stále sníh. 8.3. Do rána mráz – 15 °C. Obě okna jsou zamrzlá. Přes noc připadlo asi 6 cm sněhu. 1.3. 1957 – ráno přimrznuto a slabá sněhová přikrývka. Po celý den zataženo a zima. Neděle 3.3. ráno jasno a umrznuto. Přes celý den slunečno. Zmrzlá zem povolila a je bláto. K večeru zase začíná mráz. 10.3. k velkému překvapení ráno dosti silný mráz, takže u chléva byly dveře přimrznuty. Přes den úplně jasná obloha. Další dny 11.,12.,13., byly krásné slunečné. 1.3.1963 – ráno jasno, mráz -10 °C. Slunce svítí po celý den, sníh na slunci taje, ale ve stínu stále mrzne. Přes den je -3 °C. Neděle 3.3. ráno je slabší mráz – 8 °C. Úplně jasno přes celý den. 5.3. ráno -4 °C a opět úplně jasno. S přibývajícím slunečním teplem stoupá teploměr k nule. Od 10 té hodiny vystoupala rtuť na slunci na + 8 °C. Na polích je stále silná vrstva sněhu. Pod sadem (k Blaníku) je 30cm sněhu. Na střechách proti slunci sníh už není, ze severní strany je dosud silně zledovatělá vrstva, pro kterou voda z tajícího sněhu

nemůže po taškách odtékat a prokapává na půdu. To se ještě nikdy nestalo. 1.3. 1974 – v noci silný vítr, který se k ránu utišil Ráno – 4 °C, přes den – 1 °C. Na slunci odpoledne sníh taje, pole jsou z velké části holá. 4.3. v noci začal bouřlivý vítr, který trvá po celý den. 6.3. ráno po jasné noci + 3 °C. Obloha jasná a rychle se otepluje. Zvláště odpoledne je krásně, přes den je + 13 °C. Hezky až do večera. Březen 1976 – od počátku měsíce slabé sněhové přeháňky, přes den slunečno a v noci mrazy až – 5 °C. Mrazy pak sílí, takže od 3.3. je ráno – 8 °C. 11.3. po jasné noci ráno – 9 °C. Úplně ticho a jasno. 1.3. 1978 – ráno mlha, teploty okolo 0 °C, přes den + 3 °C. 5.3. Ráno – 1 °C, zataženo po celý den. 6.3. Do rána mráz – 6 °C, bláto je zmrzlé, odpoledne povoluje. 1.3. 1980 – ráno – 1 °C celý kraj je popadán slabou sněhovou vrstvou. Drobně padá, sníh je mokrý a trvá slabí vítr. 3.3. k ránu začalo silně mrznout. V 7 hodin je – 7 °C. Přes den oteplení a slabé sněžení. 5., 6., 7., V noci vítr, ráno – 4 °C přes den + 4 °C. Na polích se sníh stále drží… To byl přehled počasí ze záznamů v letech 1956 až 1980. Našli jste nějakou podobnost s letošním rokem?? Přepsala Hana Ondráková

Volejbalový turnaj v Senožatech Dne 6. 1. 2007 pořádalo družstvo volejbalistů Senožat turnaj v odbíjené. Také my jsme obdrželi pozvánku k účasti na této akci. Přestože zpočátku vypadalo, že nedáme dohromady mužstvo, protože každý už měl na tuto sobotu jiné aktivity, nakonec se nám ho přece jen podařilo sestavit a na tento turnaj jsme se přihlásili. Klání probíhalo ve školní tělocvičně v Senožatech. Přihlášeno bylo osm smíšených mužstev. Hrálo se ve dvou skupinách a z důvodů časové tísně s předem domluvenými pravidly – hra na dva sety do dvaceti bodů. Protože jsme nastoupili na herní pole hned první, nervozita zahrála svou roli a my jsme oba sety, i když s malým bodovým rozdílem, prohráli. Pak jsme již neabsolvovali žádnou prohru, pouze remízy a jednu výhru. Po ukončení turnaje následovalo vyhlášení výsledků v místním pohostinství s občerstvením a hudbou. I když jsme skončili na šestém místě, nebyl důvod ke smutnění, protože na těchto turnajích není prioritou vítězství, ale hlavně účast a setkání se s jinými, „prima víkendovými sportovci“. Jana Březinová

Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 11

Zprávy z aktuálního fotbalového dění v Pravoníně Všechna klubová mužstva zahájila přípravu na jarní část soutěží. A mužstvo žáci trénují na nově upravené a osvětlené ploše volejbalového hřiště. Úpravou, vybavením a osvětlením tohoto víceúčelového sportoviště byly vytvořeny výborné tréninkové podmínky pro všechna družstva. Teď už zbývá tyto možnosti jen plně využívat, což se hlavně u družstva dospělých příliš nedaří. Účast na trénincích není vůbec k žádnému chlubení a trenérům bere chuť do práce. To se musí bezpodmínečně zlepšit. To neplatí o družstvu žáků pod vedením pana Hlaváče a bratrů Sedláčkových z Vracovic. Tady to šlape jako švýcarské hodinky. Kromě pravidelných tréninků dvakrát týdně, už absolvovali žáci výborné soustředění v nedalekých Pálčicích, kde plně využili všech podmínek, které nabízí rodinný penzion Přitasilových. Bez pochyby bude tým skvěle připraven na jarní měření sil. Bez zaváhání můžeme říci, že je naše družstvo žáků v současné době naší chloubou. Současně je to i důkaz, že spolupráce s fotbalovými sousedy se všem stranám vyplácí. Jako asi hodně lidem a organizacím, i nám přinesla letošní lednová vichřice velké škody. Totálně zdemolované obě střídačky přelétly téměř celé hřiště až na silnici a co jim stálo v cestě, to zničily.Takže kromě části plotu to odnesly i zábrany u silnice, které se kompletně poroučely k zemi v celé své výšce a šířce. Odhadovaná škoda je přibližně 60 000 Kč. V současné době řešíme celkovou opravu a hledáme pomoc s nápravou škod, kde se dá. Výsledky zimního turnaje na umělé trávě ve Vlašimi: Libež – Pravonín A Pravonín – Miřetice Chotýšany – Pravonín Zdislavice – Pravonín Vlašim C – Pravonín

2:2 (0:2) 3:4 (1:0) 4:1 (1:1) 4:0 (1:0) 5:1 (2:0)

Z výsledků je patrné, že se nám daří v prvních poločasech zjevně lépe než ve druhé části hry. Kromě toho, že se v sestavě v rámci přípravy střídá hodně hráčů a je náročné udržet po celou dobu utkání jednotný systém hry, máme určitě také co vylepšovat v rámci zvyšování fyzické kondice.

Slovo k veřejné diskuzi Poměrně často probíhají debaty na téma využití hřiště. Ozývají se hlasy jako například: Proč nemohou děti na hřiště, proč jsou okřikovány, když se na hřišti nacházejí, proč si tam nemohou hrát, jak se jim zachce. Dovolím si trochu ostřejší názor a následně vysvětlení. Za posledních 5 let se do hřiště, jeho okolí a vybavenosti investovaly statisíce. Například: terénní úpravy, osetí trávou a rozšíření hlavního hřiště, ochranné sítě za branky, nové sítě a řešené branek, nové střídačky pro hráče, systém zavlažování hřiště, nové tréninkové branky, přebudování volejbalového hřiště, včetně osvětlení. Do toho, nepočítám hodiny a hodiny práce nadšenců z řad fotbalistů. Kdo přemýšlí, je ochoten věci vidět a informovat se, tak jistě dojde k tomu, že to tito lidé nedělají pro sebe, ale právě nejvíce pro děti a mladé lidi v obci. Jestli je dnes pár míst v Pravoníně, na které můžeme být pyšní, tak hřiště k nim určitě patří na jednom z prvních míst. To není jen náš názor v Pravoníně, to je slyšet z dalekého okolí. Tak a teď to důležité. Nedivte se tedy nikdo těmto lidem, že se snaží udržet pořádek na místě, kterému věnují práci a peníze, aby nedocházelo k poničení a znehodnocování majetku a práce. Berou to prostě jako svoje a podle toho se k tomu chovají a jak říká klasik „o tom to je „. Pokud se ke společnému majetku chovám, jako by byl můj, není mi jedno, co se kolem děje a jak se s ním nakládá, pak je šance, že bude takový majetek zachován a i zvelebován. Dětem nikdo nezakazuje na hřiště chodit a využívat ho. Jen je jim potřeba říkat, co mohou a učit je i v jejich zájmu dodržovat určitá pravidla. Není možné je vypustit jen tak, nechat je šplhat po sítích, které se trhají a musí se potom opravovat, šlapat na místa, která jsou oseta novou trávou atd. Nebo máte pocit, že mladá generace nepotřebuje vštěpovat smysl pro dodržování pravidel a úctu k majetku a práci jiných? Potřebovali jsme to my, již před hodně dávnem mladí, a potřebují to samozřejmě i dnešní děti a mládež. Kdo a kde se věnuje dětem tolik jako v Pravoníně na hřišti a ve fotbalovém klubu? Kdo neví, ať se přijde zeptat, rád odpovím. Takže shrnuto a podtrženo: Hřiště je hlavně pro děti a mladé a hlavně jim se tady léta věnujeme. Pokud jim někdo řekne chovejte se tak a tak, ať něco neničíte nebo nepoškodíte, dodržujte daná pravidla pro využívání sportoviště, tak mu spíš pomozme nebo poděkujme. Výchova jak známo, není jen o tom, „co doma a ve škole“, ale i kluby mohou významně ovlivnit směřování a chování mládeže ve společnosti. Občas slyším kritiku na náš fotbalový klub, že se jeho členové velmi neradi zapojují do akci a brigád, vyhlášených obcí. Je to asi pravda, že naše účast na těchto akcích je malá. Ale na druhou stranu si třeba uvědomit, že je několik lidí v místním fotbale, kteří se pravidelně věnují právě mládeži nebo dospělým jako trenéři, nebo pravidelně pracují na údržbě a zvelebování hřiště, bez nároku na odměnu. Když spočítáte jejich hodiny za rok, bude to hodně času, který ubírají ze svého soukromí.To nemluvím o zodpovědnosti, kterou na sebe berou při trénování mládeže. Posuďte ještě také to, zda je snazší vyrazit 3 x za rok v sobotu dopoledne na brigádu a nebo pravidelně 2 x v týdnu po práci a o každém víkendu s mládeží na hřiště. Kdo chce měnit, ať se u nás přihlásí, rádi uvítáme každou posilu pro vedení mládeže nebo pro jinou práci, která je bez pochyby v zájmu této obce. Vratislav Ondrák

Zpravodaj Obecního úřadu Pravonín číslo 16 ze dne 16.3.2007. Redakční rada: Lenka Březinová, Jaroslava Havlíková, Ladislav Hejný, Jarmila Kodedová, Ing. Ivana Lejčková, Hana Ondráková, Miroslava Ondráková, František Studnička. Kontakt: 317 852 473, 317 852 425 nebo e-mail: [email protected]. Povoleno ministerstvem kultury pod evidenčním číslem MK ČR E 17144. Zpravodaj č. 16, březen 2007, str. 12