Zpráva z šetření informovanosti cílové skupiny ODBORNÁ VEŘEJNOST

Zpráva z šetření informovanosti cílové skupiny ODBORNÁ VEŘEJNOST Vyhodnocení komunikačních čních a propagačních ních aktivit Národního orgánu pro koordinaci Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské stské nám. 6 110 15 Praha 1 Zpracovatel: Naviga 4, s.r.o. Pernerova 293/11, 186 00 Praha 8 Společ Společnost je zapsána u rejstříkového íkového soudu v Praze, oddíl C, vložka 91669 9166

Datum zpracování: 10. 6. 2011

Projekt: „Vyhodnocení komunikačních a propagačních aktivit Národního orgánu pro koordinaci“

Metodika dotazníkového šetření Pro kvantitativní šetření byl vybrán dotazníkový průzkum, v rámci něhož byly využity elektronické dotazníky. Forma elektronického dotazníku umožňuje prostřednictvím tazatelského portálu www.dotaznicek.cz respondentům přímý vstup do formuláře dotazníku na základě oslovovacího emailu.

Účelem dotazníkového šetření bylo vyhodnocení komunikačních a propagačních aktivit Národního orgánu pro koordinaci (NOK). V rámci dotazníkového šetření byli osloveni zástupci odborné veřejnosti. Zpracovatel na základě veřejně dostupných databází vypracoval seznam oslovených respondentů. Do cílové skupiny odborné veřejnosti byly zahrnuty následující subjekty: -

Představitelé státní správy, samosprávy (např. kraje, obce, statutární města)1 Informační střediska (např. Eurocentra, Městská informační centra)2 Hospodářští a sociální partneři (např. podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, rozvojové agentury)3

Vzorek oslovených byl určen na základě kvótního výběru s rozložením dle typu subjektů odborné veřejnosti a geografického rozložení. Tabulka 1: Rozložení vzorku oslovených

Subjekt odborné veřejnosti Kraje Obce I. typu Obce II. typu Obce III. typu Statutární města Eurocentra Městská informační centra Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty Rozvojové agentury Celkem

1

2 Počet oslovených subjektů 14 100 73 87 24 13 24 220 226 14 795

viz http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/statni-sluzba/su20070108.pdf, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce_souhrn 2 viz http://www.euroskop.cz/4/sekce/eurocentra/, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce_souhrn 3 viz http://www.edb.cz/default.aspx?L=CZ, http://neziskovky.cz/katalog/, http://www.cara.cz/cara/default.aspx


Vzorek oslovených zahrnoval celkem 795 kontaktů na zástupce subjektů odborné veřejnosti. Dotazníkové šetření probíhalo přes tazatelský portál od 26. 4. do 3. 5. 2011. V polovině dotazníkového šetření (9. 3.) došlo k znovuoslovení respondentů, kteří se dosud dotazníkového šetření nezúčastnili či učinili tak pouze částečně (např. došlo k vyplnění pouze části dotazníku). V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 795 respondentů a zúčastnilo se jej celkem 185 respondentů. K vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zapotřebí vybrat pouze dokončené dotazníky, tzn. ty, které byly respondenty úplně vyplněny, uzavřeny a odeslány přes elektronický systém. Dokončených dotazníků bylo celkem 129, tj. výše návratnosti dotazníků dosáhla úrovně 16,2 %. Náhled na podobu dotazníku určeného pro zástupce odborné veřejnosti je přílohou zprávy projektu. Dotazníky jsou níže vyhodnoceny souhrnně dle otázek dotazníku.

3


Vyhodnocení dotazníkového šetření – odborná veřejnost Identifikační otázky Otázka: Jaká je právní forma Vašeho subjektu? Největší počet respondentů (44 %) dotazníkového šetření reprezentovaly kraje, města, obce a jimi zřizované organizace. Nejméně pak byly zastoupeny hospodářské komory, organizace zaměstnavatelů, agrární komory, zdravotnická zařízení (cca 1 % respondentů).

V rámci identifikačních otázek měli respondenti elektronického dotazníkového šetření (DOT) možnost uvést právní formu subjektu, který zastupují. V největší míře se dotazníkového šetření zúčastnili respondenti zastupující kraje, města, obce a jimi zřizované organizace (celkem 44,19 % respondentů), nestátní neziskové organizace byly zastoupeny 22,48 % respondenty a orgány státní správy a samosprávy 18,60 % respondenty. Nejnižší zastoupení mezi respondenty měly hospodářské komory, organizace zaměstnavatelů, agrární komory, zdravotnická zařízení (0,78 % ze všech respondentů). Respondenti zvolením možnosti „jiné“ specifikovali svůj subjekt jako zájmové sdružení právnických osob a OSVČ. Ze skupiny novinářů a masmedií se nezúčastnil žádný z oslovených respondentů, a to z důvodu jejich oslovení v rámci jiné části analýzy – monitoringu médií. Graf 1: Identifikace respondentů DOT dle právní formy 4

Identifikace respondentů dle právní formy Kraje, města, obce a jimi zřizované organizace

44,19%

Nestátní neziskové organizace

22,48%

Orgány státní správy a samosprávy

18,60%

Podnikatelské subjekty

6,20%

Školy, školská zařízení, vysoké školy, sdružení a asociace škol

2,33%

Jiné

2,33%

Informační střediska, knihovny, muzea

1,55%

Hospodářské komory, organizace zaměstnavatelů, agrární komory, zdravotnická zařízení

0,78%

Novináři, masmedia

0,00%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 127 respondentů, tj. 98,45 % ze všech respondentů DOT.


Otázka: V jakém regionu působíte? Na základě údajů o regionálním rozmístění respondentů se dotazníkového šetření v největší míře zúčastnili respondenti z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje (v obou případech cca 10 % respondentů).

V další identifikační otázce měli respondenti možnost uvést, v jakém regionů působí. K této otázce se vyjádřilo 125 respondentů, kteří v největší míře reprezentovali Moravskoslezský kraj (11 % ze všech respondentů) a Jihomoravský kraj (10 % ze všech respondentů). Naopak nejmenší zastoupení měli respondenti z hlavního města Praha a Olomouckého kraje (méně jak 5 % ze všech respondentů). Graf 2: Identifikace respondentů DOT dle regionu působiště

Identifikace respondentů dle regionu působiště Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Celá ČR Zlínský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Jihočeský kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Pardubický kraj Hl. město Praha Olomoucký kraj 0,00%

10,85% 10,08% 9,30% 9,30% 9,30% 8,53% 8,53% 7,75% 7,75% 6,98% 6,20% 6,20% 5,43% 4,65% 3,10% 20,00%

5

40,00%

60,00%

80,00%


100,00%


Věcné otázky 1. Otázka: Víte o tom, že Evropská unie poskytuje České republice finanční podporu ze strukturálních fondů? 95 % respondentů ví o existenci poskytování podpory ze strukturálních fondů EU v České republice.

Ve skupině věcných otázek měli respondenti nejprve možnost uvést, zda mají povědomí o možnostech financování projektů v rámci strukturálních fondů EU v České republice. Více jak 94 % respondentů uvedlo, že povědomí o možnostech financovat projekty ze strukturálních fondů EU má. Naopak pro 1,55 % respondentů jsou tyto nabízené možnosti neznámé. Graf 3: Identifikace respondentů dle jejich povědomí o existence poskytování finanční podpory ze strukturálních fondů EU v České republice

Víte o tom, že Evropská unie poskytuje České republice finanční podporu ze strukturálních fondů?

Ano

94,57%

6

Ne

1,55%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


2. Otázka: Jaké znáte nástroje financování projektových záměrů? Více jak 90 % respondentů zná možnosti financovat projekty z operačních programů strukturální fondů a Fondu soudržnosti EU a z národních programů.

Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že více jak 90 % respondentů má povědomí o tom, že lze aktivity jejich subjektů financovat prostřednictvím operačních programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU a z národních programů. 69 %


respondentů ví o možnostech financování projektů z programů mimo Evropskou unii. Komunitární programy jsou známé pro téměř 44 % respondentů a iniciativy společenství pro 34 % respondentů. Celkem 22,48 % respondentů uvedlo v rámci této otázky možnost „jiné“, kterou dále specifikovali jako krajské dotační programy, grantové programy nadací a komerčních subjektů. Graf 4: Identifikace respondentů dle jejich znalostí o možnostech financování projektových záměrů

Jaké znáte nástroje financování projektových záměrů? Operační programy strukturálních fondů a Fond soudržnosti

91,47%

Národní programy

91,47%

Programy mimo Evropskou unii

68,99%

Komunitární programy

43,41%

Iniciativy Společenství

34,11%

7 Jiné 0,00%

22,48% 20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


3. Otázka: Který z těchto operačních programů znáte alespoň podle názvu? Více jak 80 % respondentů zná alespoň podle názvu OP Životní prostředí a Regionální operační programy. Pro ¾ respondentů je známý OP Lidské zdroje a zaměstnanosti a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Respondenti v největší míře znají Operační program Životní prostředí (celkem 86,05 % respondentů) a Regionální operační programy (82,17 % respondentů). Více jak 70 % respondentů zná OP Lidské zdroje a zaměstnanost (78,29 %), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (74,42 %) a Integrovaný operační program (71,32 %). Méně jak 50 % respondentů zná OP Praha – Adaptabilita (42,64 % respondentů), OP Technická pomoc (44,19 %) a OP Praha – Konkurenceschopnost (44,96 %). Zatímco 2,33 % respondentů nezná žádný z níže uvedených operačních programů.


Graf 5: Identifikace respondentů dle jejich znalosti jednotlivých operačních programů

Který z těchto operačních programů znáte alespoň podle názvu? OP Životní prostředí

86,05% 82,17% 78,29% 74,42% 71,32% 69,77% 65,89% 62,79% 58,91%

Regionální operační programy OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program Programy Evropské územní spolupráce OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Doprava OP Praha – Konkurenceschopnost

44,96% 44,19% 42,64%

OP Technická pomoc OP Praha – Adaptabilita Žádný z uvedených

2,33%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


8 4. Otázka: Domníváte se, že má ČR ještě dostatek finančních prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů EU pro financování připravovaných projektů? 31 % respondentů se domnívá, že ČR spíše nemá dostatek finančních prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů EU pro financování připravovaných projektů, resp. že ČR disponuje dostatkem financí pro méně než polovinu připravovaných projektů.

Třetina respondentů uvedla, že se spíše nedomnívá, že ČR má stále dostatek finančních prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů EU pro financování připravovaných projektů. Naopak 29 % respondentů je o tom spíše přesvědčeno. Více jak 16 % respondentů je toho názoru, že ČR disponuje dostatkem financí pouze pro některé / vybrané poslední připravované projekty. Téměř 15 % respondentů uvedlo, že tento fakt nejsou schopni posoudit.


Graf 6: Názory respondentů na aktuální existenci dostatku finančních prostředků poskytnutých ze SF EU pro financování připravovaných projektů

Domníváte se, že má ČR ještě dostatek finančních prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů EU pro financování připravovaných projektů? Spíše ne (ČR disponuje dostatkem financí pro méně než polovinu připravovaných projektů)

31,01%

Spíše ano (ČR disponuje dostatkem financí pro většinu připravovaných projektů)

28,68%

Určitě ne (ČR disponuje dostatkem financí pouze pro některé / vybrané poslední připravované projekty)

16,28%

Nevím, nedokážu posoudit

14,73%

Určitě ano (ČR disponuje dostatkem financí pro všechny připravované projekty) Finanční prostředky určené pro ČR na období 2007– 2013 již byly vyčerpány

5,43% 0,78%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


5. Otázka: Považujete Vy osobně tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou? 86 % respondentů považuje tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou.

V rámci další otázky měli respondenti možnost uvést, zdali osobně považují tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou. Více jak 60 % respondentů určitě považuje tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou, dalších 24 % respondentů ji považuje za spíše zajímavou. Pouze pro 8,5 % respondentů není tématika strukturálních fondů EU spíše či zcela zajímavá.

9


Graf 7: Hodnocení zajímavosti tématiky strukturálních fondů EU

Považujete Vy osobně tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou? Určitě ano

62,02%

Spíše ano

24,81%

Spíše ne

Určitě ne

6,98%

1,55%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


10 5a. Otázka: O jaké informace ohledně čerpání pomoci z EU máte zájem? Respondenti mají v největší míře zájem o informace o čerpání pomoci z evropských fondů (např. způsob čerpání z jednotlivých operačních programů, aktuální stav čerpání) a o informace o budoucnosti fondů EU (politiky hospodářské a sociální soudržnosti).

Nejvíce respondentů má zájem o informace o čerpání pomoci z evropských fondů, tj. především o způsobu čerpání z jednotlivých operačních programů a o aktuálním stavu čerpání (75 % respondentů), resp. o budoucnosti fondů EU v rámci politiky Hospodářské a sociální soudržnosti EU (71 % respondentů). Polovinu respondentů zajímají informace o evropských fondech a struktuře operačních programů, přínosu pomoci z evropských fondů a dopadu pomoci EU na regionální rozvoj v ČR. Více jak 5 % respondentů uvedlo možnost „jiné“, kterou dále specifikovalo jako zájem o informace ohledně podpory neziskových organizací působící ve volném čase pro děti a mládež, budoucnosti programu Mládež v akci či údaje o tom, jaké množství finančních prostředků ČR ročně odvádí do společné pokladny EU.


Graf 8: Zájem respondentů o informace ohledně čerpání pomoci z EU

O jaké informace ohledně čerpání pomoci z EU máte zájem? Informace o čerpání pomoci z evropských fondů (např. způsob čerpání z jednotlivých operačních programů, aktuální stav čerpání)

75,00%

Budoucnost fondů EU (politiky Hospodářské a sociální soudržnosti EU)

70,54%

Informace o evropských fondech a struktuře operačních programů (např. přehled a zaměření operačních programů, instituce zodpovědné za realizaci operačních programů)

51,79%

Informace o přínosech pomoci z evropských fondů (např. příklady úspěšných projektů, přehled příjemců pomoci)

50,89%

Informace o dopadech pomoci z EU na regionální rozvoj v ČR

Jiné

46,43%

5,36%

11 0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00% 100,00%

Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 94 ze 112 respondentů, kteří v otázce „Považujete Vy osobně tématiku strukturálních fondů EU za zajímavou?“ uvedli kladnou odpověď, tj. 83,93 % z těchto respondentů DOT.

6. Otázka: Kde se informujete o strukturálních fondech EU, operačních programech a možnostech financování projektů? Respondenti se o strukturálních fondech EU, operačních programech a možnostech financování projektů nejčastěji informují na relevantních webových stránkách na internetu.

Respondenti se o strukturálních fondech EU, operačních programech a možnostech financování projektů nejčastěji informují na relevantních webových stránkách na internetu (95 % respondentů) či v rámci seminářů a workshopů (61 % respondentů). Více jak 40 % respondentů za informační zdroj o čerpání pomoci z EU uvedlo tištěné publikace a osobní konzultace. Třetina respondentů se o této problematice informuje z médií a u přátel či kolegů. Informační akce představují zdroj informací o strukturálních fondech pro čtvrtinu respondentů. Celkem 1,55 % respondentů uvedlo jiné informační zdroje, např. přímou komunikaci s pracovníky ministerstev či krajů.


Graf 9: Informační zdroje pro získání informací o čerpání pomoci z EU

Kde se informujete o strukturálních fondech EU, operačních programech a možnostech financování projektů? Internet – relevantní webové stránky

94,57%

Semináře, workshopy

61,24%

Tištěné publikace

44,19%

Osobní konzultace

43,41%

Média

36,43%

Přátelé, kolegové

36,43%

Informační akce

24,03%

Eurocentra, informační centra, knihovny Jiné

8,53% 1,55%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


12 7. Otázka: Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska níže uvedených parametrů? Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti? Z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace, informace získané od kolegů a přátel a semináře a workshopy.

Respondenti měli dále možnost ohodnotit jednotlivé informační zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska jejich přehlednosti a srozumitelnosti na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole). V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná známka 1,59), dále pak informace získané od kolegů a přátel (průměrná známka 1,80) a informace získané na seminářích a workshopech (průměrná známka 1,88). Naopak nejhůře jsou hodnoceny informace získané z médií (průměrná známka 2,77).

Projekt: „Vyhodnocení komunikačních komunika a propagačních ních aktivit Národního orgánu pro koordinaci“

Graf 10: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska přehlednosti p a srozumitelnosti

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti? 1

1,59 2,17 Průměrná známka

1,80

1,88

2

2,20

2,20

2,09

2,77

3

4

5 Internet relevantní webové stránky

Média

Informační akce


Osobní konzultace


Eurocentra, informační centra, knihovny


Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo ě ělo 123 respondentů, tj. 95,35 % ze všech respondentů respondent DOT.

Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska přesnosti p a jednoznačnosti? Z hlediska přesnosti esnosti a jednoznačnosti jednozna jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace.

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska jejich přesnosti a jednoznačnosti škále 1 – 5 (známkování jako ve škole). V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná rná známka 1,75). Naopak nejh nejhůře e jsou hodnoceny informace získané z médií (průměrná známka 2,93).

13


Graf 11: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska přesnosti p a jednoznačnosti

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska přesnosti a jednoznačnosti? 1

1,75

Průměrná známka

2

2,29

2,34 3

2,10 2,37

2,20

2,32

2,93

4


Média

Informační akce


Osobní konzultace





Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska obsažnosti a detailnosti? Z hlediska obsažnosti a detailnosti jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace, Eurocentra, informační ní centra a knihovny. knihovny

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska jejich obsažnosti a detailnosti na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole). V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná známka 1,65), dále pak informace získané v Eurocentrech, informačních informa centrech a knihovnách (průměrná (prů známka 2,00). Naopak nejhůře ůře jsou hodno hodnoceny informace získané z médií (průměrná (prů známka 3,19).

14


Graf 12: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska obsažnosti a detailnosti

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska obsažnosti a detailnosti?

Průměrná známka

1

1,65

2

2,18

2,32

2,00

2,14

2,35

2,17

3

3,19 4


Média

Informační akce


Osobní konzultace





Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací? Z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace, eurocentra, informační centra a knihovny.

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole).. V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným eným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná ů ěrná známka 1,77) a eurocentra, informační ční centra a knihovny (průměrná rná známka 1,90). Velmi dobré hodnocení z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací získaly od respondentů internet – relevantní webové stránky (průměrná známka 2,09), informační akce (průměrná (prů ě známka 2,12), semináře e a workshopy (průměrná známka 2,00) a tištěné né publikace (průměrná rná známka 2,06). Naopak hůř hůře jsou hodnoceny informace získané z médií (průměrná (prů známka 2,74). Graf 13: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací

15


Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska spolehlivosti poskytovaných informací? 1

Průměrná známka

2

2,09

2,12

2,00

1,77 2,06

1,90 2,37

2,74

3

4


Média

Informační akce


Osobní konzultace





Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska možnosti zjistit přesně to, co potřebujete? řebujete? Z hlediska možnosti zjistit přesn řesně to, co potřebujete, jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace, semináře ře a workshopy a Eurocentra.

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska možnosti zjistit přesně p to, co potřebujete řebujete na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole).. V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná ů ěrná známka 1,67), dále pak informace získané na seminářích a workshopech (průměrná ěrná známka 2,01) 2,01). Naopak nejhůře e jsou hodnoceny informace získané z médií (průměrná rná známka 3, 3,39).

16


Graf 14: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska možnosti zjistit přesně to, co potřebujete

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska možnosti zjistit přesně to, co potřebujete? 1

1,67 2

2,01

Průměrná známka

2,20

2,27

2,52

2,68

2,73

3

3,39 4


Média

Informační akce


Osobní konzultace





Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska vhodnosti stylu/dikce vedení komunikace? Z hlediska vhodnosti stylu/dikce vedení komunikace jsou respondenty nejlépe hodnoceny osobní konzultace a eurocentra, informační informa ní centra a knihovny a informace získané od kolegů koleg a přátel či na seminářích ích a workshopech.

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska vhodnosti stylu/dikce vedení komunikace na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole).. V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace (průměrná ů ěrná známka 1,63), eurocentra, informační ční centra a knihovny (průměrná rná známka 1,67) a informace získané od kolegů a přátel (průmě ů ěrná známka 1,68), semináře a workshopy (průměrná (prů rná známka 1,87). Velmi dobré hodnocení z hlediska vhodnosti stylu/dikce /dikce vedení komunikace získaly od respondentů internet – relevantní webové stránky (průměrná ů ěrná známka 2,31), informační akce (průměrná ů ěrná známka 2,17) a

17


tištěné publikace (průměrná ů ěrná známka 2,22). Naopak h hůře e jsou hodnoceny informace získané z médií (průměrná známka námka 2,53). Graf 15: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska vhodnosti stylu/dikce vedení komunikace

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska vhodnosti stylu/dikce vedení komunikace? 1

1,63

Průměrná známka

2

1,67

1,87 2,31

2,17

1,68

2,22

2,53

3

4


Média

Informační akce


Osobní konzultace





Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska rychlosti, včasnosti a aktuálnosti? aktuálnost Z hlediska rychlosti, včasnosti časnosti a aktuálnosti jsou respondenty nejlépe épe hodnoceny osobní konzultace.

Respondenti mělili dále možnost ohodnotit jednotlivé informa informační ční zdroje o strukturálních fondech EU z hlediska rychlosti, rychlost včasnosti a aktuálnosti na škále 1 – 5 (známkování jako ve škole). V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceným zdrojem informací osobní konzultace konz (průměrná známka 1,85). Naopak nejhůře nejh e jsou hodnoceny informace získané z tištěných publikací (průměrná rná známka 2,85).

18


Graf 16: Hodnocení respondentů respondent informačních zdrojů z hlediska rychlosti, včasnosti v a aktuálnosti

Jak byste hodnotil informační zdroje z hlediska rychlosti, včasnosti a aktuálnosti? 1

1,85

Průměrná známka

2

2,24

2,32

2,10

2,25

2,68

2,22

2,85

3

4


Média

Informační Semináře, Osobní akce workshopy konzultace





Respondenti mělili dále možnost uvést k jednotlivým parametrům ům kvality poskytovaných informací komentář. V této souvislosti respondenti nejčastěji nej uváděli ěli komentáře, komentá že potřebné informace od zástupců ů implementační implementa struktury nedostávají včas čas a často jsou tyto informace nepřesné. esné. Zároveň však respondenti uváděli, že bez přímého římého kontaktu se zástupci implementační ční struktury se nedá obejít z důvodu potřeby upřesnění upř informací uvedených v příručkách kách a manuálech jednotlivých operačních operačních programů. program Ohledně informací podávaných na webu by respondenti uvítali zpřehlednění ění webových stránek s cílem snadného dohledání potřebných potř informací. Srovnání hodnocení jednotlivých aspektů aspekt kvality poskytovaných informací je uvedeno níže.

19

Projekt: „Vyhodnocení komunika komunikačních a propagačních ních aktivit Národního orgánu pro koordinaci“

Graf 17: Srovnání jednotlivých informačních čních zdroj zdrojů dle parametrů kvality poskytovaných informací

Jak byste ohodnotil kvalitu poskytovaných informací z hlediska níže uvedených parametrů? Internet - relevantní webové stránky Média Informační akce Semináře, workshopy Osobní konzultace

20

Tištěné publikace Eurocentra, informační centra, knihovny Přátelé, kolegové 0

1

2

3

4

5

přehlednost a srozumitelnost

přesnost a jednoznačnost

obsažnost a detailnost

spolehlivost poskytovaných informací

možnost zjistit přesně to, co potřebuji

vhodnost stylu/dikce vedení komunikace

rychlost, včasnost a aktuálnost Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 123 respondentů, ů, tj. 95,35 % ze všech respondentů DOT.


8. Otázka: Cítíte se být dostatečně informován/a o problematice čerpání z evropských fondů? Více jak ¾ respondentů se cítí být spíše či zcela dostatečně informováno o problematice čerpání z evropských fondů.

Téměř 68 % respondentů se dle výsledků dotazníkového šetření spíše cítí být dostatečně informováno o problematice čerpání z evropských fondů a dalších 8,53 % zcela dostatečně. Více než 18 % respondentů se však cítí být spíše nedostatečně informováno, z toho 2 % respondentů zcela nedostatečně. V komentáři respondenti nejčastěji uváděli, že se cítí být nedostatečně informování především v souvislosti s budoucností čerpání ze strukturálních fondů EU po roce 2013. Dále respondenti zmiňovali problém obtížné dohledatelnosti některých informací a jejich časté změny v průběhu přípravy a realizace projektů. Graf 18: Hodnocení dostatečného informování o problematice čerpání z evropských fondů

Cítíte se být dostatečně informován/a o problematice čerpání z evropských fondů? Rozhodně ano

8,53%

21 Spíše ano

67,44%

Spíše ne

Rozhodně ne

0,00%

16,28%

2,33%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


9. Otázka: Postrádáte některé typy informací? 38 % respondentů uvedlo, že nepostrádá některé typy informací, zatímco 28 % respondentů informace postrádá, např. informace týkající se sankcí při nedodržení udržitelnosti projektu, vývoje financování ze strukturálních fondů EU po roce 2013 a existence závazného plánu výzev u všech operačních programů.

Téměř 38 % respondentů dle výsledků dotazníkového šetření uvedlo, že nepostrádá žádné informace. Naopak 28 % respondentů uvedlo, že některé typy informací postrádá.


Respondenti uvedli, že postrádají informace týkající se: sankcí při nedodržení udržitelnosti projektu, vývoje financování ze strukturálních fondů EU po roce 2013 a existence závazného plánu výzev u všech operačních programů. Graf 19: Hodnocení dostatečného informování o problematice čerpání z evropských fondů

Postrádáte některé typy informací?

Ne

37,98%

Ano

27,91%

22 0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


10. Otázka: Které informační zdroje upřednostňujete a preferujete za účelem vyhledání informací o možnostech využívání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů strukturálních fondů EU? Většina respondentů za účelem vyhledání informací o možnostech využívání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů strukturálních fondů EU upřednostňuje a preferuje relevantní webové stránky informující o operačních programech strukturálních fondů EU, osobní konzultace a semináře, workshopy.

74 % respondentů za účelem vyhledání informací o možnostech využívání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů strukturálních fondů EU upřednostňuje a preferuje webové stránky informující o možnostech využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Nejméně jsou respondenty upřednostňovány a preferovány eurocentra, informační centra a knihovny, média a informace od přátel a kolegů.


Graf 20: Identifikace dalších informačních zdrojů za účelem vyhledání informací o možnostech využívání finančních prostředků OP VK v oblasti vzdělávání

Které informační zdroje upřednostňujete a preferujete za účelem vyhledání informací o možnostech využívání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů strukturálních fondů EU? Internet – relevantní webové stránky

74,42%

Média 0,78% 3,88% 4,65% Informační akce 1,55% 3,88% Semináře, workshopy


6,20%

13,18%

0,78%

19,38%

26,36%

8,53%

Eurocentra, informační centra, knihovny 1,55% 2,33% 4,65% Přátelé, kolegové 3,10% 4,65%

0%

50,39%

34,11%

6,98%

10% 1. pořadí

4,65% 2,33% 3,88%

55,81%

9,30%

5,43%

Osobní konzultace

9,30%

10,85%

20,93%

17,83%

15,50%

23,26%

6,20%

23

19,38%

19,38%

31,01%

60,47%

8,53%

8,53%

20% 2. pořadí

52,71%

30% 3. pořadí

40%

50% 4. pořadí


60%

70%

5. - 8. pořadí

80%

90%

100%


11. Otázka: Postrádáte nějaké zdroje informací o čerpání ze strukturálních fondů EU? 58 % respondentů nepostrádá žádný z exitujících zdrojů informací o čerpání ze strukturálních fondů EU.

Více než 58 % respondentů v rámci dotazníkového šetření uvedlo, že nepostrádá žádný z exitujících zdrojů informací o čerpání ze strukturálních fondů EU. Pouze 8 % respondentů uvedlo, že zdroje informací o čerpání ze strukturálních fondů EU postrádá. Respondenti dále tyto zdroje informací specifikovali v komentáři jako posílení newsletterů o projektech pro školství či využití sociální sítě Facebook jako informačního zdroje o čerpání ze strukturálních fondů. Graf 21: Hodnocení nedostatku informačních zdrojů o čerpání ze strukturálních fondů EU

Postrádáte nějaké zdroje informací o čerpání ze strukturálních fondů EU?

Ne

58,14%

24

Ano

0,00%

7,75%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


12. Otázka: Narážíte na nějaké překážky při zjišťování informací o čerpání ze strukturálních fondů EU? Téměř 40 % respondentů uvedlo, že nenaráží na žádné překážky při zjišťování informací o čerpání ze strukturálních fondů EU. 35 % respondentu uvedlo opak, tj. že na tyto překážky naráží, a to nejčastěji v podobě nepřehlednosti, nekoncepčnosti a neaktuálnosti šířených informací, zejména na webových stránkách řídících orgánů, nekompetentnosti pracovníků řídících orgánů při telefonickém či osobním dotazování, v přemíře byrokracie při přípravě i realizaci projektů a častých změnách v pravidlech přípravy a realizace projektů.


V rámci posouzení existence překážek při zjišťování informací o čerpání ze strukturálních fondů EU 40 % respondentů uvedlo, že na žádné překážky nenaráží. Naopak 36 % respondentů uvedlo, že na překážky při zjišťování informací o čerpání ze strukturálních fondů EU naráží. Tyto překážky či bariéry respondenti dále specifikovali jako nepřehlednost a nekoncepčnost a neaktuálnost šířených informací, zejména na webových stránkách řídících orgánů, nekompetentnost pracovníků řídících orgánů při telefonickém či osobním dotazování, přemíra byrokracie při přípravě i realizaci projektů a časté změny v pravidlech přípravy a realizace projektů. Graf 22: Zaměření projektů, které by respondenti plánovali podat do OP VK

Narážíte na nějaké překážky při zjišťování informací o čerpání ze strukturálních fondů EU?

Ne

39,53%

Ano

0,00%

25

35,66%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


13. Otázka: Zaznamenali jste v poslední době nějakou reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU? Více jak 55 % respondentů zaznamenalo v poslední době reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU.

Více jak polovina respondentů (55 %) uvedla, že v poslední době zaznamenala reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU. Více jak 27 % respondentů uvedlo, že si nejsou vědomi, že by takovou kampaň zaznamenali a 15 % respondentů uvedlo, že žádnou reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy určitě nezaznamenali.


Graf 23: Zaznamenání reklamní kampaně zaměřené na strukturální fondy EU

Zaznamenali jste v poslední době nějakou reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU?

Ano

55,04%

Nevím, nepamatuji se

Ne

0,00%

27,13%

14,73%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


26 13a. Otázka: Kde jste tuto kampaň zaznamenali? Respondenti nejčastěji zaznamenali reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU v televizi, v tisku a na internetu.

Respondenti měli dále možnost uvést, kde reklamní kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU zaznamenali. Nejvíce respondentů (77 %) zaznamenalo tuto reklamní kampaň v televizi. 39 % respondentů kampaň zaměřenou na strukturální fondy EU zaznamenalo v tisku, na internetu (33 % respondentů) a 14 % respondentů v rádiu. V rámci možnosti „jiné“, kterou uvedlo 1,41 % respondentů, byla uvedena reklamní kampaň na dopravních prostředcích městské hromadné dopravy a na billboardech.


Graf 24: Umístění zaznamenané reklamní kampaně zaměřené na strukturální fondy EU

Kde jste tuto kampaň zaznamenali? Televize

77,46%

Tisk

39,44%

Internet

33,80%

Rádio

Jiné

14,08%

1,41%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 13 respondentů, tj. 18,31 % ze všech respondentů DOT, kteří v předchozí otázce uvedlo kladnou odpověď.

14. Otázka: Považujete za přínosné informovat širokou veřejnost o přínosech strukturálních fondů EU prostřednictvím reklamní kampaně v médiích? Většina respondentů považuje informování o přínosech strukturálních fondů EU v rámci reklamní kampaně za přínosné.

Respondenti dále hodnotili přínosnost informování široké veřejnosti o přínosech strukturálních fondů EU prostřednictvím reklamní kampaně v médiích, kdy 41 % respondentů považuje tuto kampaň za spíše přínosnou a 30 % je o její přínosnosti zcela přesvědčeno. 21 % respondentů považuje reklamní kampaň o přínosech strukturálních fondů EU za spíše nepřínosnou a 3,88 % respondentů ji považuje za naprosto nepřínosnou. V komentářích respondenti nejčastěji uváděli, že v rámci mediální kampaně by bylo dobré uvádět konkrétně typy oprávněných žadatelů jednotlivých dotačních titulů (např. neziskové organizace, školy, výzkumné instituce atd.), aby široká veřejnost neměla mylný pocit, že z evropských fondů lze financovat komukoli cokoli (např. že dotaci může získat jakákoliv fyzická osoba, občan). Zároveň však respondenti uváděli, že cílovou skupinou těchto kampaní by neměla být široká, nýbrž odborná veřejnost.

27


Graf 25: Hodnocení přínosnosti informování široké veřejnosti strukturálních fondů EU prostřednictvím reklamní kampaně v médiích

o

přínosech

Považujete za přínosné informovat širokou veřejnost o přínosech strukturálních fondů EU prostřednictvím reklamní kampaně v médiích? Rozhodně ano

30,23%

Spíše ano

41,09%

Spíše ne

Rozhodně ne

0,00%

21,71%

3,88% 20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%


15. Otázka: Řekli byste, že jsou finanční prostředky ze strukturálních fondů EU využívány podle jasných pravidel a jejich využití je důsledně kontrolováno, aby nebyla umožněna korupce, či aby nedošlo ke zneužití těchto prostředků? Necelá polovina respondentů (48 %) se v převážené míře nedomnívá, že finanční prostředky ze strukturálních fondů EU jsou využívány podle jasných pravidel a jejich využití je důsledně kontrolováno, aby nebyla umožněna korupce, či aby nedošlo ke zneužití těchto prostředků.

45 % respondentů je názoru, že finanční prostředky jsou využívány podle jasných pravidel a jejich využití je důsledně kontrolováno. 31 % respondentů je o tomto tvrzení spíše nepřesvědčena a více jak 17 % respondentů je o tomto tvrzení naprosto nepřesvědčena. Ve větší míře tedy mezi respondenty převažuje názor, že finanční prostředky ze strukturálních fondů EU nejsou využívány podle jasných pravidel a jejich využití není důsledně kontrolováno.

28


Graf 26: Hodnocení využití strukturálních fondů EU z hlediska existence jasných pravidel a kontroly těchto pravidel

Řekli byste, že jsou finanční prostředky ze strukturálních fondů EU využívány podle jasných pravidel a jejich využití je důsledně kontrolováno, aby nebyla umožněna korupce, či aby nedošlo ke zneužití těchto prostředků? Rozhodně ano

4,65%

Spíše ano

40,31%

Spíše ne

Rozhodně ne 0,00%

31,78%

17,05% 20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 121 respondentů, tj. 93,80 % ze všech respondentů DOT

16. Otázka: V jaké oblasti spatřujete největší nedostatky v transparentnosti rozdělování finančních prostředků ze strukturálních fondů EU? Respondenti v oblasti transparentnosti rozdělování finančních prostředků ze strukturálních fondů EU spatřují největší nedostatky v náročné byrokracii a časté změně podmínek čerpání uvedených v dokumentaci operačních programů včetně textu výzev, dále pak nejsou respondentům jasné podmínky hodnocení jednotlivých projektů, zejména z pohledu jasného a pochopitelného zdůvodnění jejich zamítnutí.

V kontextu hodnocení využití strukturálních fondů EU z hlediska existence jasných pravidel a průhledného systému hodnocení projektů a rozdělování finančních prostředků ze strukturálních fondů EU respondenti nejčastěji kritizovali náročnou byrokracii systému, časté změny podmínek jednotlivých příruček pro žadatele a příjemce i plánu a textu výzev a nejasné podmínky hodnocení jednotlivých projektů, zejména z pohledu jasného a pochopitelného zdůvodnění jejich zamítnutí.

17. Otázka: Prosím vyjádřete svůj souhlas / nesouhlas s následujícími tvrzeními: Respondenti v největší míře souhlasí tvrzením, že finanční pomoc z EU hraje pro rozvoj ČR důležitou roli.

29


Respondenti měli dále možnost vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s nabízenými tvrzeními týkajícími se pomoci poskytované z EU prostřednictvím strukturálních fondů EU. Nejvíce respondenti souhlasili s tvrzeními „Finanční pomoc z EU hraje pro rozvoj ČR důležitou roli“ (souhlasí 93 % respondentů), „Způsob čerpání finanční pomoci je přehnaně byrokratický“ (souhlasí 89 % respondentů) a „Žádání o dotaci ze strukturálních fondů je příliš zdlouhavé“ (souhlasí 88 % respondentů). Nejméně pak souhlasili s tvrzením, že „Nabídka operačních programů je široká, prakticky každý projektový záměr lze podpořit“ (nesouhlasí 49,61 % respondentů) a „Dostávám aktuální informace, o které se v rámci uvedené problematiky zajímám“ (nesouhlasí 27,13 % respondentů). Respondenti měli možnost v rámci této otázky uvést komentář k uvedeným tvrzením. Nejčastěji se zmiňovali o problematice přílišné složitosti poskytování dotací z fondů EU, která je dle respondentů pouze pro odborníky, dále dle respondentů je zbytečně velký počet operačních programů, který dělá celý systém financování příliš složitým a byrokratickým a stěžovali si na pomalé či žádné reakce řídících orgánů vůči dotazům žadatelů a příjemců jednotlivých operačních programů. Graf 27: Vyjádření souhlasu či nesouhlasu s nabízenými tvrzeními

Prosím vyjádřete svůj souhlas / nesouhlas s následujícími tvrzeními: Finanční pomoc z EU hraje pro rozvoj ČR důležitou roli

93,02% 4,65%

Nabídka operačních programů je široká, prakticky každý projektový záměr lze podpořit

46,51% 49,61%

Nabídka operačních programů je nepřehledná, vyzná se v ní jen fundovaný občan

30 81,40%

16,28%

Způsob čerpání finanční pomoci je přehnaně byrokratický

89,15% 6,98%

Žádání o dotaci ze strukturálních fondů EU je příliš zdlouhavé

87,60% 8,53%

Z důvodu náročnosti žádání o dotace ze strukturálních fondů je potřeba najmout si specializovanou poradenskou společnost

73,64% 21,71%

Dostávám aktuální informace, o které se v rámci uvedené problematiky zajímám

66,67% 27,13%

Zaměstnanci institucí, které mají rozdělování financí na starosti, jsou vůči zájemcům o informace nápomocní a proaktivní

72,09% 16,28%

0,00%

20,00%

souhlasím

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

nesouhlasím

Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 126 respondentů, tj. 97,67 % ze všech respondentů DOT


18. Otázka: Jak jste spokojeni s přístupem k aktuálním informacím o strukturálních fondech EU? Co byste případně uvítali nebo doporučili zlepšit? Respondenti nejčastěji doporučují zpřehlednění dosavadních informačních zdrojů (především webových stránek) a uvádění vždy aktuálních a pravdivých informací či informování zájemců přímo emailem.

Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost okomentovat svou spokojenost s přístupem k aktuálním informacím o strukturálních fondech EU, resp. měli možnost uvést svá doporučení, která by přispěla ke zlepšení současné situace v oblasti informování o čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Respondenti nejčastěji uváděli požadavek na zpřehlednění a pravidelnou aktualizaci jednotlivých informačních zdrojů (zejména webových stránek). Dále byl uveden požadavek na založení jednoho informačního webu, kde by byly kumulovány informace ze všech operačních programů, iniciativ Společenství a tyto informace by byly lehce filtrovatelné dle operačních programů či tematických oblastí (stížnost respondentů, že jsou informace na více místech – webové portály krajů, ministerstev). Také by respondenti uvítali přímé informování prostřednictvím mailů zejména o chystaných výzvách a jejich podmínek, např. formou vytvoření portálu, kde se zájemci o informace přihlásí a zaregistrují svůj email.

31

Zpráva z šetření informovanosti cílové skupiny ODBORNÁ VEŘEJNOST

Recommend Documents