Podpora informovanosti zemědělských podnikatelů

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro investiční a ekonomické poradenství Regionální kancelář Humpolec Havlíčkovo náměstí 839/2, 396 01 Humpolec Tel./fax: 565 532 046, Mobil: 602 370 715 Regionální kancelář Kyjov Jungmanova 1310, 697 01 Kyjov Tel./fax: 518 699 142/143, Mobil: 728 180 862 Obchodní místo GE Money Bank Holandská 3, 639 00 Brno Tel.: 724 070 118

Podpora informovanosti zemědělských podnikatelů

AgroConsult Bohemia s.r.o. Rudolfovská 80, 370 21 České Budějovice Tel./fax: 387 200 920/921 e-mail: [email protected] web: www.agroconsult.cz

„Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí“

SLOVO ÚVODEM

OBSAH str. 4

Zásady výživy rostlin ve zranitelných oblastech Jindřich Černý, Václav Vaněk

str.16

GMO plodiny a jejich využití v podmínkách českého zemědělství Ladislav Kulas

str. 20

Jednoduchá agronomická evidence v souladu s platnou legislativou „PLÁNY HNOJENÍ 2.1x.x“ Milan Hrůza, Radek Košál

str. 24

Nitrátová směrnice a její uplatnění v zemědělské praxi ČR Jan Klír

str. 38

Systém precizního zemědělství v podání značky CASE IH Pavel Novák

str. 42

Vývoj výsledku hospodaření zemědělských podniků Střeleček František, Lososová Jana, Zdeněk Radek

str. 50

Poradenství v praxi Mojmír Severin, Václav Včelák

Vážení obchodní přátelé, prostřednictvím tohoto sborníku bych Vám chtěl nejen poděkovat za dosavadní spolupráci s firmou AgroConsult Bohemia s.r.o., ale také Vás pozvat na běh vzdělávacích seminářů pořádaných v rámci projektu Programu rozvoje venkova - EAFRD pod titulem “Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu”, které jsme mohli díky tomuto programu uskutečnit. Obsahem jednotlivých seminářů budou odborné informace týkající se přípravy podniku na postupné zavádění systému Cross - Compliance do českého zemědělství. Protože celý systém nastavení Cross - Compliance vychází z vlastního provozu podniku, je nutné se zamyslet nad samotnou hospodářskou strukturou a koncepcí, a to na základě fundovaných analýz hospodaření daného zemědělského podniku. V mnoha případech je východiskem pro řešení případných nedostatků jedině pořízení nezbytných investic. K usnadnění čerpání finančních podpor z Programu rozvoje venkova na nejrůznější investice do zemědělských podniků, by měly napomoci podrobné informace v příspěvcích expertů věnovaných právě tomuto tématu. Cílem jednotlivých odborných vzdělávacích seminářů je podání zevrubných návodů na řešení všech výše uvedených dílčích problémů. Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vašem podnikání a těším se na další spolupráci.

Ing. Mojmír Severin ředitel společnosti AgroConsult Bohemia s.r.o.

Zásady výživy rostlin ve zranitelných oblastech Jindřich Černý, Václav Vaněk (ČZU Praha) Ochrana povrchových a podzemních vod je jednou z nejdůležitějších environmentálních priorit, protože jakákoli kontaminace může způsobit riziko pro člověka i pro zvířata a může poškodit vodní biocenózy. Přípravě a přijetí Nitrátové směrnice v EU předcházelo zjištění, že zemědělství patří k nejvýznamnějším znečišťovatelům vod dusičnany. Zvýšená koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách používaných pro získávání pitné vody byla prokázána zejména v oblastech s intenzivním zemědělstvím. Je však nezbytné zohlednit podmínky hospodařících subjektů, neboť dávky aplikovaných hnojiv jsou rozdílné mezi podniky, oblastmi a především při porovnání členských zemí EU. Stavy zvířat vyjádřené v DJ poklesly v ČR pod 0,4 DJ/ha zemědělské půdy, přestože většina agrárně vyspělých států má zatížení okolo 1 DJ/ha (Německo a Francie), případně vyšší (přes 1,5 DJ/ha Dánsko a Irsko) a velmi vysoké zatížení vykazují Belgie (přes 3 DJ/ha) a Holandsko (přes 3,5 DJ/ha). V porovnání s uvedenými státy EU jsou u nás stavy zvířat nízké, a tím také poměrně nízký přísun dusíku ve statkových hnojivech, který se nyní pohybuje okolo 23 kg N/ha. V minerálních hnojivech je dodáváno za posledních 5 let okolo 70 kg N/ha a spolu s dusíkem v organických hnojivech je celkový přísun do půdy přes 90 kg N/ha za rok. Při porovnání s průměrným odběrem dusíku pěstovanými plodinami (80 kg N/ha) se zdá, že bilance N je přebytková. V půdně-klimatických podmínkách a systémech hospodaření ČR, při započtení všech vstupů (hnojiva, spady, biologická fixace N, apod.) je udáván bilanční 4

přebytek dusíku v průměrné výši 60 kg N/ha za rok (celkovém ztráty N do ovzduší a do vod). Přebytek uvádí většina bilancí, které berou v úvahu za položku výstupu jen odběr dusíku sklizní a ostatní výstupové (většinou ztrátové) položky, především přeměny dusíku v půdě neuvažují, nebo předpokládají, že všechny vedlejší produkty a ty, které procházejí živočišnou výrobou, se plně navracejí do půdy. V souvislosti s výrazným nárůstem cen dusíkatých hnojiv v posledním období je však nezbytné používat správné postupy jak s ohledem na požadavky Nitrátové směrnice, tak především ke snížení finančních ztrát způsobených nesprávným používáním dusíkatých hnojiv. Je zřejmé, že ekonomická situace podniků ovlivní účelnost používání N hnojiv, a to z hlediska dávek hnojiv i doby jejich aplikace. Hospodaření ve zranitelných oblastech upravuje Akční program Nitrátové směrnice obsažený v Nařízení vlády (Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a jeho novela č. 108/2008 Sb.). Akční program, který vychází z obecných Zásad správné zemědělské praxe zaměřených na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, představuje systém opatření, která mají za cíl redukovat riziko vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Akční program je nejúčinnější a současně finančně nejnáročnější systém opatření při implementaci Nitrátové směrnice.

Mezi základní opatření Akčního programu v ČR, který je zpracován v souladu s Přílohou č. III Nitrátové směrnice patří: Období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv a statkových hnojiv. Stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, které umožní skladovat statková hnojiva v období, kdy je zakázáno hnojit (v ČR vychází z obecně platných právních předpisů). Omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv, odpovídající správným způsobům hospodaření s ohledem na půdně-klimatické podmínky (půdní druh a typ, sklon pozemků, teploty, srážky).

Období zákazu hnojení V Akčním programu je dále stanoveno období zákazu hnojení. Podle novely Akčního programu se období zákazu hnojení vztahuje na jednoleté i víceleté plodiny na orné půdě a na travní porosty. Termíny zákazu hnojení jsou stanoveny v návaznosti na klimatické regiony. Na základě připomínek Evropské komise byl doplněn zákaz aplikace hnoje v zimních měsících. Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě, nebo jejich pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (například skleníky, fóliovníky).

Způsoby využívání a obhospodařování půdy.

Tabulka 1: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny

Období zákazu hnojení

Klimatický region*

Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem

Minerální dusíkatá hnojiva

Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury

0-5

15.11. - 31.1.

1.11. - 31.1.

6-9

5.11. - 28.2.

15.10. - 15.2.

Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty

0-5

15.11. - 31.1.

1.10. - 28.2.

6-9

5.11. - 28.2.

15.9. - 15.3.

Plodina nebo kultura

Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné půdě je zakázáno v období 1.6. - 31.7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1.12. - 31.1. Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** platí i pro upravené kaly

5

Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště Na základě připomínek Evropské komise a s ohledem na požadavek Nitrátové směrnice byl doplněn postup pro stanovení dávek k jednotlivým plodinám podle potřeb plodin, stanovištních a pěstitelských podmínek, včetně stanovení závazných limitů hnojení pro jednotlivé plodiny. Do limitů je započítán dusík v minerálních hnojivech a dusík ze statkových hnojiv využitelný v prvním roce působení. Postup pro stanovení dávek hnojiv je vypracován s přihlédnutím k po-

třebám rostlin a nepřímo i k předpokládaným zásobám dusíku v půdě. V druhém Akčním programu byly upřesněny požadavky na hnojení v letním a podzimním období. Původní termín omezení hnojení od 1. července byl nahrazen termínem 15. června, z důvodu posunu začátku sklizně obilovin v některých oblastech již na červen (např. v roce 2007). Nově je zdůrazněno, že se jedná o hnojení k následným plodinám. Nejde tedy o omezování hnojení k plodinám již pěstovaným na pozemcích, např. kukuřice, trávy na semeno apod. Kukuřice např. v roce 2006 vyžadovala

Tab. 2: Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina

Limit hnojení v kg N / ha*

Plodina

Limit hnojení v kg N / ha*

pšenice ozimá

220

brambory průmyslové

220

pšenice jarní

160

cukrovka

220

žito ozimé

150

krmná řepa

200

ječmen ozimý

180

řepka ozimá

240

ječmen jarní

150

slunečnice

160

oves

150

mák

120

triticale

160

len

100

kukuřice na zrno

260

kukuřice na siláž

260

luskoviny**

70

jetel

0

brambory sadbové

170

vojtěška

0

brambory konzumní

200

z důvodů opožděného nástupu jara hnojení ještě i v červenci. V novele je zdůrazněna možnost využití pouze jednoho způsobu hnojení, s odkazem na nově

vloženou tabulku, která nahradila limity hnojení původně umístěné v textu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

Tab. 3: Způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení

Podmínka hnojení

I. aplikační pásmo

II. aplikační pásmo

III. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace

b) půdy s vysokým rizikem infiltrace

A

B

A

B

k ozimé plodině následující po obilnině

60

120

50

100

40

80

20

0

k ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina

40

80

20

0

15

0

10

0

k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin

60

120

50

100

40

80

0

80

pro následné jarní plodiny*

0

120

0

100

0

100**

0

0

Vysvětlivky: A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N / ha. B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N / ha. * použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 15. října do začátku období zákazu hnojení (podle tabulky č. 1. Přílohy č. 2 k Nařízení vlády č. 103/2003) ** pouze s inhibitorem nitrifikace.

Vysvětlivky: * V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40% přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60% přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z Přílohy č. 2 Vyhlášky č. 274/1998 Sb. ** U luskovin může činit podpůrná dávka dusíku nejvýše 70 kg/ha.

6

7

Tabulka č. 3 informuje o možných způsobech hnojení podle § 7 Nařízení vlády. Tabulka dává lepší přehled o jednotlivých kombinacích způsobu hnojení. Změny způsobů hnojení vycházejí z nových výzkumných poznatků a z výsledků monitorování účinnosti Akčního programu, zejména ze zjištění o stále širším uplatnění nových pěstebních technologií (např. cílené hnojení nízkými dávkami živin tzv. „pod patu“) a NP hnojiv s nízkým obsahem dusíku. S ohledem na rozdílné půdně-klimatické podmínky a způsoby hospodaření byly odlišeny limity hnojení v prvním aplikačním pásmu (I. AP), představujícím půdy s nepromyvným vodním režimem. S ohledem na nízké riziko vyplavení dusíku v I. aplikačním pásmu a na vysokou účinnost na podzim aplikovaného dusíku, v porovnání s jarním hnojením, byl zvýšen limit dusíku. Dalším důvodem je zvyšující se vliv globálního oteplování, kdy v současné době bývá častěji na jaře velké sucho, způsobující snížené využití dusíku z jarního hnojení. Po odstranění půd s vyšší infiltrační schopností z I. a II. aplikačního pásma pomůže upřesnění limitu hnojení zlepšit výživu ozimých plodin, pokud nenásledují po vhodných předplodinách. Po vyčlenění půd s vysokou infiltrací v rámci III. aplikačního pásma lze v základním zařazení umožnit hnojení k ozimým plodinám. Ale i na půdách se zvýšenou infiltrací je nutné umožnit alespoň minimální hnojení „pod patu“ nebo používání NP hnojiv s nízkým obsahem dusíku a listových hnojiv. Na základě nových poznatků výzkumu bylo upřesněno hnojení na podporu rozkladu slámy. Nově je umožněna v základním zařazení do III. aplikačního pásma podzimní aplikace hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem (kejdy)v termínu od 15.10., pro následné jarní plodiny, avšak pouze v případě použití inhibitoru nitrifikace. Dále byly upřesněny požadavky na hnojení trvalých travních porostů na země8

dělských pozemcích se zamokřenými půdami, vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 - 67, které jsou nevhodné ke hnojení. Zákaz hnojení je uplatněn jen v případě, že tyto pozemky nebyly meliorovány odvodněním. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha. Po odvodnění se z nich totiž většinou stávají úrodné louky, na kterých jsou dosahovány vysoké výnosy, při vysoké spotřebě živin. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha.

Omezení užití organického dusíku Nitrátová směrnice požaduje, aby v rámci Akčního programu bylo zajištěno, že organická hnojiva použitá na zemědělské půdě nepřekročí v rámci zemědělského podniku 170 kg dusíku na 1 hektar za rok. Do tohoto celkového množství je nutné započítat všechny formy dusíkatých hnojivých látek, které obsahují organickou formu dusíku, tedy statková hnojiva, organická a organominerální hnojiva, ale také upravené kaly používané na zemědělské půdě. Pro výpočet aplikované dávky dusíku se počítá pouze s půdou vhodnou k aplikaci uvedených hnojiv, tj. s výjimkou ploch zemědělských pozemků, které nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů, a dále nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem.

Výpočet použité dávky dusíku na 1 ha se provede v souladu s údaji o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech nebo na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat. U jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohledňuje skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku). V otevřených prostorech, ve stájích a při skladování statkových hnojiv lze odečíst následné ztráty dusíku, a to ve výši 35% u stelivových provozů, 15% při produkci kejdy a 50% u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci trusu v klecových chovech slepic, v závislosti na použitých technologiích. Do limitu aplikovaného dusíku se nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků. Případné jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, je nutno dokladovat (zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy).

Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech Akční program upravuje způsob uložení statkových hnojiv na zemědělské půdě s ohledem na novelu Vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela č. 91/2007 Sb.). Bylo prodlouženo období uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku z 9 na 12 měsíců. Lokalita pro umístění složiště hnoje musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v rámci procesu schvalování havarijních plánů, podle Vyhlášky č. 450/2005 Sb. Uložení je však podmíněno výběrem vhodné lokality a řádným ošetřováním skládky, tj složiště je vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou ohroženou erozí, (podle tabulky č. 6 Přílohy č. 2 k Nařízení vlády 108/2008 Sb.), není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76.

Tab. 4: Půdy ohrožené erozí (Tabulka č. 6 Přílohy č. 2 k Nařízení vlády 108/2008 Sb.) Číslo

Klimatický region*

Hlavní půdní jednotka**

Účelová charakteristika půd nebo podmínky jejich zařazení

1

0-9

08 - 11, 13 - 16, 19, 24 - 26,43, 47 - 49

zařazení půd pouze při sklonitosti převyšující 7 stupňů

2

0-9

40, 41

půdy se sklonitostí převyšující 12 stupňů

Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** 2 a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky

9

Při zabezpečení skládky musí být zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejméně 0,4 m ve svahu pod a nad složištěm. Tuhé statkové hnojivo musí být urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou ke spádnici. Na základě požadavku Evropské komise Akční program stanovuje požadavek uložení hnoje na zemědělské půdě až po jeho tříměsíčním skladování na hnojišti, s výjimkou hnoje z hluboké podestýlky. Při použití technologie hluboké podestýlky (= postupné přistýlání a jednorázové vyskladnění po ukončení turnusu chovu zvířat) je na pole vyvážena již z velké části fermentovaná chlévská mrva, tedy různě vyzrálý hnůj o vhodné sušině, ze kterého již při řádném uložení na složišti neodtéká přebytečná moč ani hnojůvka, a proto v tomto případě již není před uložením na zemědělskou půdu poža-

dováno další skladování na zpevněném hnojišti. Dle požadavku Evropské komise je upravena velikost požadovaných skladovacích kapacit pro statková hnojiva tak, aby byly dostatečné pro uskladnění šestiměsíční produkce statkových hnojiv. Účinnost požadavků na šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva a na uskladnění tuhých statkových hnojiv minimálně 3 měsíce před uložením na zemědělskou půdu je navržena s odkladem, od 1. ledna 2014. Důvodem je vysoká finanční náročnost na potřebné investice a nutnost ponechání určitého časového období, ve kterém budou mít zemědělci možnost požadované skladovací kapacity dobudovat. Do 1. 1. 2014 musí být kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečná pro uskladnění jejich produkce v období zákazu hnojení.

„Vhodný způsob aplikace kejdy se zapravením.“

Střídání plodin ve zranitelných oblastech Akční program dále upravuje podmínky pro střídání plodin ve zranitelných oblastech.

„Nesprávně skladovaný hnůj.“

10

Z hlediska vyplavování dusičnanů je kritickým obdobím podzim, kdy se mohou v půdě objevit ve velkém množství. Nebezpečný je zejména rychlý rozklad organických látek v půdě, následující po provzdušnění půdy orbou. Např. po zrušení louky či po časné zaorávce jetelovin se může za příznivých podmínek vytvořit v ornici i více než 100 kg N/ha dusičnanového N v půdě, což představuje riziko znečištění vod dusíkem. Pokud jsou přítomny rostliny, mohou vzniklý minerální dusík částečně odčerpat a tím jej zachránit před vyplavením v zimním období. Vhodnější je však posunout ter-

mín zaorávky jetelovin do podzimního období, kdy je za nižších teplot rozklad zpomalen. Obsah dusičnanů v půdě či jejich ztráty jsou tedy ovlivněny nejen hnojením, ale i vlastnostmi půdy, termínem a způsobem jejího zpracování a rovněž průběhem povětrnosti. Akční program z tohoto pohledu ukládá povinnost při pěstování jednoletých plodin, omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.

11

Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích Ve zranitelných oblastech je vzhledem k ochraně vodních zdrojů nutné také uplatňovat takové způsoby zemědělského hospodaření, které zmírní povrchový smyv hnojiv nebo statkových hnojiv, vodní erozi a její následky. Způsoby zemědělského hospodaření by měly být přizpůsobeny místním podmínkám. K tomu je třeba využít všech dostupných informací o půdě, klimatu, vhodných plodinách a doporučených technologiích. Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny, například kukuřice, slunečnice, sója, bob a brambory na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických

hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.

Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod Při hnojení zemědělských půd se musí učinit taková opatření, aby se do povrchových vod nedostala minerální hnojiva, ale ani organické látky, obsažené např. v kejdě, močůvce, hnojůvce a silážních šťávách. Při rozkladu organických látek je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. Nebezpečí však hrozí i od škodlivých mikroorganizmů a parazitů z výkalů hospodářských zvířat. Přímo také škodí čpavkový dusík i další živiny a látky obsažené ve hnojivech a statkových hnojivech. Akční program upravuje požadavek nehnojeného ochranného pásu v šířce 3 m okolo vodního toku nebo jiného útvaru povrchových vod. U zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech.

12

Plány hnojení Pro zlepšené hospodaření se živinami a objektivní hodnocení situace se doporučuje vypracovat plány hnojení, včetně programů používání statkových hnojiv. Plánem hnojení se rozumí stanovení dávek živin a předpokládaných termínů jejich aplikace na jednotlivé pozemky. Základem správného hospodaření se živinami je jejich bilancování, ať již na úrovni celého podniku nebo na úrovni obhospodařovaných pozemků, s návazností na chov hospodářských zvířat. Na základě bilančního principu je hodnocena potřeba jednotlivých plodin, stanovištní podmínky, zásoba živin v půdě i přívod živin z různých zdrojů. Značná část živin se může při správném hospodaření se statkovými hnojivy navracet zpět do půdy. Tím je možné ušetřit část peněz za nákup hnojiv, nutných pro nahrazení živin odebraných z půdy sklizenými plodinami. I při pečlivém hospodaření se stájovými hnojivy však dochází k určitým ztrátám živin (nejvíce dusíku), a připočteme-li k nim živiny v prodaných výrobcích, je zřejmé, že koloběh živin je ochuzován a u většiny z nich je negativní bilance. Proto je nezbytné pro zajištění potřebné produkce a udržení, či zvýšení půdní úrodnosti doplňovat chybějící živiny minerálními hnojivy. Je však důležité z ekonomického i ekologického hlediska používat jen takové dávky, které zajistí požadovanou produkci a udrží potřebnou úrodnost půd.

Plán hnojení dusíkem Základem plánu hnojení dusíkem je určení celkové potřeby dusíku rostlinami pro dosažení požadovaného výnosu na daném stanovišti a potřebné kvality produkce. Do bilance je nutné započítat dusík dodaný statkovými hnojivy, včetně zapravených vedlejších produktů předplodiny (např. řepný chrást, zelené hno-

jení) a posklizňových zbytků leguminóz (obsah symbioticky fixovaného vzdušného dusíku). Stanovená dávka dusíku v minerálních hnojivech je jen celkově plánovanou, orientační dávkou. Tuto dávku podle okolností zpravidla dělíme na více dílčích dávek, s přihlédnutím k vlastnostem stanoviště, průběhu počasí a vývoje porostu. Z používaných diagnostických metod se velmi dobře uplatňuje rozbor vzorku půdy na obsah minerálních forem dusíku (metoda Nmin), využitelný jak pro upřesnění první jarní dávky k ozimým plodinám nebo pro jarní plodiny, tak i v pozdějším období vegetace. V pozdějších termínech je účelné sledovat výživný stav rostlin pomocí tzv. anorganických rozborů nadzemních částí rostlin. Výsledky diagnostických metod mohou významně změnit plánované dávky dusíkatých hnojiv, a to jak dávky dílčí, tak i jejich celoroční úhrn.

Závěr Přestože tento příspěvek byl zaměřen především na problematiku používání dusíkatých hnojiv, nelze opominout i přísun ostatních živin. Jednotlivé postupy ve výživě rostlin nelze hodnotit odděleně, ale jako součást celého komplexu faktorů, tedy všech agrotechnických opatření a stanovištních podmínek, neboť jedině harmonická výživa rostlin může přinášet dlouhodobě dobré hospodářské výsledky, kvalitní a poměrně stabilní produkci. Pokud je některá živina v nedostatku, stává se limitujícím článkem výživy rostlin, neumožňuje rostlinám plné využití jejich produkčního potenciálu a tím je sníženo i využití ostatních živin.

13

Literatura a legislativní předpisy Dostál J. a kol.: Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. ÚZPI Praha, 2004. Ministerstvo zemědělství ČR: Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátové směrnice) a dílčí vyhodnocení plnění požadavků Nitrátové směrnice, Praha, 2006. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č 108/2008 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění Nařízení vlády č. 219/2007 Sb. Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

„Zakázaný způsob aplikace statkových hnojiv“

Vaněk V., Balík J., Pavlíková D., Tlustoš P. (Eds): Sborník příspěvků z konference „Racionální použití hnojiv“, ČZU v Praze, 2007. Vaněk V., Balík J., Pavlíková D., Tlustoš P.: Výživa polních a zahradních plodin. Vydavatel Ing. M. Sedláček, Praha, 2007. Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění Vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

„Zakázaný způsob aplikace statkových hnojiv“

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

14

15

GMO plodiny a jejich využití v podmínkách českého zemědělství Ladislav Kulas (AGF Osiva)

Než se začneme GMO plodinami zabývat je zapotřebí GMO plodiny definovat Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, definuje GMO následovně: „Geneticky modifikovaným organismem se rozumí takový organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací“. Genetická modifikace představuje cílenou změnu dědičného materiálu, které se nedosáhne přirozenou rekombinací, nýbrž vnesením cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části genetického materiálu organismu. Z definice vyplývá, že za GMO nelze považovat produkt mutačního šlechtění ani buněčných fúzí, ale pouze za předpokladu, že výchozí biologický materiál ovlivněný těmito zásahy nebyl geneticky modifikovaný. Vzhledem k tomu,že je termín ,,geneticky modifikovaný organismus,, velmi dlouhý,používá se v praxi, jak v češtině, tak v celé řadě dalších jazyků zkratka GMO.

Ohlédnutí do historie Od doby kdy lidstvo přešlo z období lovců a sběračů k zemědělské činnosti, je cílem člověka neustálé zvyšování kvantity a kvality zemědělské produkce. Lidé hledali a stále hledají vhodné rostliny a živočichy k produkci dostatečného množství potravy. Postupem času začali selektovat takové rostliny a živočichy, kteří jim přinášeli největší užitek. Člověk16

vyšlechtění nové odrůdy trvá minimálně 8 - 10 let. Využitím GMO lze toto podstatně zrychlit a zároveň přesně víme co chceme v organismu změnit. Šlechtění rostlin významných zemědělských plodin pomocí biotechnologií bych nazval vyšším stupněm šlechtění.

plodin v Číně a Indii, pro tyto státy je prioritou a hnacím motorem zavedení GMO zajištění potravin pro své obyvatele. Dnes více než polovina obyvatel žije v zemích, kde se GMO plodiny pěstují. V r. 2007 se v celosvětovém měřítku pěstovalo 114 mil ha GMO plodin. Ročně plochy narůstají o 10 - 11%.

Cílem tohoto procesu je: zvýšit a zároveň zlevnit produkci zvýšit kvalitu produkce (mykotoxiny,obsah žádoucích látek) pozitivně působit na životní prostředí

Stav GMO ve světě

zemědělec praxí zjistil, že výnos rostlin a užitkovost zvířat se nechá ovlivnit kvalitou obhospodařování a rovněž také šlechtěním vhodných rostlin a křížením živočichů. Člověk využíval toho, že se čas od času dědičné vlastnosti druhů náhodně mění.Takovou náhodnou změnu označujeme jako mutaci a člověk využíval ty, které mu přinášely nějaký užitek. V r. 1865 český učenec Johan Gregor Mendel definoval zákonitosti dědění vlastností mezi rostlinami u hrachu a dal tak impuls k velkému rozvoji šlechtění kulturních rostlin a domácích zvířat. V současné době žijeme ve světě, který je výsledkem mnoho let trvající interakce mezi člověkem a přírodou. Rozvoj genetiky ve 20.století a rozluštění genetické informace vedlo k tomu, že šlechtění se zbavilo náhodnosti. Dnes přesně víme jaký gen je zodpovědný za určitou vlastnost a toho lze využít při šlechtění GMO plodin. Klasický šlechtitelský cyklus

První GMO plodinou byl v r. 1983 tabák s rezistencí k antibiotiku kanamycinu. Dále vývoj a šlechtění GMO plodin pokračoval a v r. 1987 byly započaty pokusy s rajčaty a dále následovaly v r. 1996 významnější plodiny s celosvětového hlediska a to kukuřice, soja, bavlník a řepka odolné vůči škůdcům a herbicidům.Dále nastoupily GMO rostliny odolné hmyzím škůdcům a to kukuřice, brambory, bavlník. V r. 1998 byla povolena papája odolná kroužkové skvrnitosti.

Stav GMO v EU EU je k použití GMO plodin od samého začátku značně konzervativní a to má zřejmě politické a hospodářské důvody. Od úplného zákazu používání GMO plodin se některé státy začínají nesměle otevírat použití GMO. Některé státy jsou v tomto směru liberálnější a sem patří Portugalsko, Španělsko, Francie, Německo, Česko, Slovensko a Rumunsko. Odmítavý postoj zastává Francie, Polsko, Maďarsko, Řecko. Největší plochy GMO jsou ve Španělsku cca 50 - 60 tis. ha kukuřice.

Největší plochy GMO jsou osety v USA,kde je plocha těchto rostlin na úrovni 54,6 mil ha a jedná se o kukuřici, soju, vojtěšku, kanolu, bavlnu, papáju a tykev. Druhým největším pěstitelem GMO je Argentina,kde je výměra 18 mil.ha a to hlavně kukuřice,bavlny a soji. Tyto největší využivatele GMO plodin následuje Brazílie, Kanada, Indie, Čína, Paraguay, Jihoafrická republika. Největší dynamiku pěstování má GMO 17

Stav GMO v ČR a možnosti jejího využití ČR patří mezi největší zastánce pěstování GMO plodin v EU. V ČR bylo na základě rozhodnutí MŽP schválena Roundup Ready soja zatím jako GMO k uvádění do oběhu a to pro dovoz a zpracování, nikoliv pro pěstování. Dále bylo schváleno 7 GMO k uvádění do životního prostředí: brambor s vneseným genem ovlivňující cukerný metabolismus, Bt kukuřice MON 810, RR kukuřice NK 603, len setý s vneseným genem pro rezistenci k hydromycinu, řepka olejná ozimá MS8, řepka olejná ozimá MS8RF3 a slivoň Stanley. GMO plodinou, kterou je možno v ČR pěstovat se stala v r. 2005 Bt kukuřice na 270 ha. Od tohoto roku se počet pěstitelů a výměra zvyšuje a v r. 2008 činní výměra 8,5 tis. ha. Největší plochy se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Má využití a pěstování GMO plodin význam v podmínkách ČR? Troufám si říci, že biotechnologie a GMO plodiny svůj význam rozhodně mají a jejich váha a využití bude narůstat. Dovoz a zpracování Roundup Ready soji má příznivé ekonomické dopady na spotřebitele, protože tato sója je výrazně lacinější než konvenční produkce a z celosvětového pohledu je dnes 90% pěstované soji GMO. K dalšímu praktickému využití GMO v ČR dochází u pěstitelů Bt kukuřice. Významné hospodářské škody způsobuje pěstitelům kukuřice zavíječ kukuřičný. Jeho housenky škodí vyžíráním otvorů a chodeb ve stéblech a palicích.Tento škůdce se rozšířil v ČR do všech oblastí pěstování kukuřice a způsobuje čím dál závažnější škody. Porosty napadené zavíječem jsou následně napadané fuzariózami a zvyšuje se tak riziko obsahu mykotoxinů ve sklizeném produktu.

Způsoby ochrany jsou následující

GMO sója se zvýšeným obsahem bílkovin

Přirozená odolnost některých hybridů - ochrana nedostatečná

GMO rýže se zvýšeným obsahem beta-karotenu

Chemická ochrana - problém je správný termín aplikace Biologická ochrana - parazitická vosička Trichogramma Pěstování Bt hybridů - 100% účinnost Využití Bt hybridů problematiku ochrany proti tomuto škůdci řeší nejlépe a nabývá stále na větším rozsahu Pěstování GMO plodin je v ČR ošetřeno několika právními předpisy z nichž nejdůležitější je zákon č.78/2004 Sb o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a jeho následné novely č. 346/2005 Sb. Pro pěstitele GMO kukuřice platí desatero podmínek, které musí při pěstování splnit, a to se týká, stručně řečeno, informování - ohlášení, dodržení izolačních vzdáleností, označování porostu a produkce a vedení evidence.

GMO řepka a soja s pozměněnou kvalitou oleje Vývoj bude směřovat k produkci dostatečného množství výživnějších a zdravějších potravin, které budou ekologicky bezpečnější a budou se pěstovat na stále menší výměře. Dále vývoj v oblasti GMO povede k zajištění dostatečného množství krmiv a suroviny pro průmyslové zpracování, která bude mít zvýšené obsahy požadovaných látek. GMO rostliny budou rovněž významným zdrojem farmaceutických surovin a speciálních chemikálií. Jsem přesvědčen o tom, že lidstvu GMO již přineslo, a v budoucnu zcela jistě přinese, spoustu pozitivních věcí, ať již to bude v oblasti zemědělství a nebo farmacie.

Jak může vypadat budoucnost zemědělství použití GMO plodin ? V dohledné době můžeme očekávat tyto GMO plodiny : GMO plodiny s odolností k zavíječi, bázlivci, herbicidům GMO plodiny s lepším využitím vody pro svůj růst - odolné proti suchu GMO plodiny s lepším využitím dusíku cca 60 - 70% úspora GMO kukuřice se zvýšeným obsahem lysinu 18

19

Jednoduchá agronomická evidence v souladu s platnou legislativou „PLÁNY HNOJENÍ 2.1x.x“ Milan Hrůza, Radek Košál (Agrofert Holding) Počítačový program „Plány hnojení“ vyvinula a již 6 let komerčně nabízí společnost AGROFERT HOLDING, a.s.. Program, jehož prvořadým cílem je pomoci uživatelům rychle, kvalifikovaně a v souladu s platnou legislativou zvládnout agendu spojenou s výživou a ochranou rostlin, byl vytvořen na základě spolupráce jak se státní samosprávou (UKZUZ, VURV, SRS) tak především na základě podkladů od dosavadních uživatelů. Funkce programu jsou především zaměřeny na agendu spojenou s agronomickou činností zemědělců a zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost a zaměření. Své uplatnění nachází také v zemědělském poradenství a službách. Verze 2.1x.x je logickým pokračováním předchozích verzí a vytváří z programu jednoduchý informační systém, který může být základním podkladem pro vytvoření a zavedení systémů jakosti v zemědělské prvovýrobě (ISO, HACAP).

Základní funkce: Evidence pozemků (PB/DPB) Sestavení a vedení osevního plánu Sestavení plánu hnojení v souladu se „Zásadami správné zemědělské praxe“ Bilancování živin Evidence hnojiv a hnojení Evidence pastvy Evidence přípravků na ochranu rostlin Skladové hospodářství 20

Princip práce s programem Evidence obhospodařovaných pozemků je základním pilířem programu „Plány hnojení“. Informace o pozemcích lze do programu zadávat ručně nebo lze využít importu pozemku z datových výstupů LPIS přístupných na Portálu farmáře. Vstupní informace o pozemcích pokrývají celé spektrum vlastností definovaných v současné době z vnějších právních norem a doporučení. Aktuální a korektně zadané pozemky následně využívají ostatní moduly programu. Pro časté změny označení a výměr, pozemky nejsou vázány na zemědělskou sezónu, ale je u nich sledovaná časová historie. Své uplatnění v provozu nachází i dělení pozemků na dílčí části na základě osevu pozemků více plodinami. Naplnění osevního plánu na pozemcích je následným krokem navazující na evidenci pozemků. Osevní plán se sestavuje na určitou sezónu, je tedy nutno mít před začátkem práce požadovanou

pracovní sezónu nastavenu. V rámci osevního plánu se evidují vlastnosti jak výhradně potřebné pro evidenci (pěstovaná plodina, odrůda, termín setí, výsevek, atd.), tak i plánované výnosy, dále použité pro výpočet plánů hnojení. Modul řeší též organizaci sklizně nebo jiného ukončení porostu např. zaorávka meziplodiny.

na pozemku) a evidence práce s přípravky na ochranu rostlin na pozemcích nebo v prostorách zemědělského podnikání. Evidence hnojení i přípravků na ochranu rostlin splňuje veškeré náležitosti dle aktuálně platné legislativy (Vyhláška č. 274/1998 Sb. a Vyhlášky č. 329/2004 Sb.). Program také zvládá agendu spojenou s pobytem zvířat na pastvě.

Sestavení a výpočet plánů hnojení je v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe. Plány hnojení se vytváří jen pro všechny pozemky v nastavené výpočetní verzi. Ve výpočtu se kvantifikují požadavky plodiny na výživu dle očekávaného výnosu a dlouhodobé bilance živin na pozemcích. Do výpočtu se zpracovává mnoho uživatelem nastavených parametrů, jako je chemický rozbor půdy, typ kultury na pozemku, typ půdy na pozemku, typ a množství organického hnojení, zaorávání posklizňových zbytků, meziplodiny atd.

Pro ty, kteří potřebují lze program Plány hnojení rozšířit o sklad hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Skaldové hospodářství obsahuje příjem produktů na sklad (skladovou kartu). Výdej ze skladu je propojen s evidencí hnojení nebo evidencí chemických zásahů a na základě provedených evidencí dochází k odepisování ze skladové karty. Uživatel tak má dokonalý přehled o zůstatku produktů a jeho pohybech na skladě. Skladové karty i sumární sestavy lze tisknou nebo exportovat do tabulkového procesoru (excel). Součásti skladu chemie je i roční výkaz výkonů v ochraně rostlin požadovaný SRS.

Významnými funkcemi programu jsou evidence skutečně provedeného hnojení pozemků (z něho se počítá bilance živin

21

Další oblastí, ve které může být software v zemědělském podniku využit, je management pracovních operací a mechanizace. Ten vychází zejména z agronomické evidence a zahrnuje všechny činnosti spojené s provozem mechanizace od základního zpracování půdy až po sklizeň. Program následně ze zadaných údajů připraví podklady pro hlášení vratky spotřební daně tvz. Zelené nafty. Na základě jednotlivých dílčích evidencí je pak program Plány hnojení schopen vytvořit technologickou kartu pozemku, která poskytuje dokonalý přehled událostí na pozemku za vybrané období. Novinkou verze 2.1x.x je vnitřní kontrola evidence hnojením základě „Nitrátové směrnice“, to znamená, že uživatel je upozorněn na případné porušení nařízení (termín hnojení, dávka hnojiva, atd.), které se vztahuje ke konkrétnímu pozemku. Tato verze již umožňuje výměnu dat s Evidencí přípravků na ochranu rostlin a hnojiv (EPH) v rámci Portálu Farmáře provozovaným Ministerstvem Zemědělství ČR. Tímto exportem jsme jako první komerční společnost udělali krok k usnadnění vzájemné komunikace se státní správou. Prodej programu „Plány hnojení“ je řešen prostřednictvím pravidelně proškolované sítě smluvních prodejců tvořenými především prodejci hnojiv a pesticidů (ACHP resp. ZZN), kteří současně zajišťují přímý základní zákaznický servis. Dále lze využívat internetové podpory na www.agrofert.cz/plany-hnojení, kde jsou umístněny odpovědi na nejčastější dotazy. Zde je i pro stávající uživatele k dispozici update programu, který si bezplatně „stahují“. V případě složitějších potíží lze využít telefonické nebo e-mailové podpory odborného konzultanta společnosti AGROFERT HOLDING a.s. nebo popřípadě i jeho osobní návštěvy.

Motto: „Jednoduchá řešení bývají ta nejúčinnější - méně práce v kanceláři, více času být na poli.“

Instalace: vložte CD do mechaniky počítače a po několika vteřinách se vám automaticky spustí instalace programu. (Licenční ujednání - nutno souhlasit, cílová složka - možno určit). Po instalaci se vám na ploše zobrazí ikona, ze které program spustíte. Krok 1. - ČÍSELNÍKY změnové • doporučujeme nastavit jako první, zvýší přehlednost programu

Systémové požadavky: • Některý z operačních systémů: MS Windows 95/95/ME/NT (nejméně service pack 3)/2000/XP • Prohlížeč internetu MS Internet Explorer 4.0 nebo vyšší verze • Prohlížeč souborů Acrobat Reader verze 5.0 nebo vyšší • Prohlížeč prezentací Power Point firmy Microsoft verze 2000 nebo vyšší • Prohlížeč souborů Word firmy Microsoft verze 2000 nebo vyšší

Požadavky programu na vybavení počítače minimální: • Procesor vhodný pro běh operačního systému, nejméně Intel Pentium 75 MHz • Paměť RAM 24 MB pro MS Windows 95 nebo 98, pro ostatní operační systémy min. 40 MB (počítá se pro samostatně spuštěný program bez jiných aplikací) • Prostor na disku 30 MB pokud má uživatel na počítači instalován MS Access 2000, jinak + 70 MB na RT modul databáze MS Access 2000 • Grafický adaptér s rozlišením VGA nebo vyšším • CD mechaniku pro instalaci programu

22

STRUČNÝ PRŮVODCE PROGRAMEM - užitečné rady a informace.

Krok 2. - POZEMKY • DEMO může pracovat s pěti pozemky dva pozemky jsou již zadány, • v DEMO NEFUNGUJE příjem dat z LPIS • pro vstup nových pozemků a zásadní opravy pozemků (mapový čtverec, blok, díl, výměra, kultura, druh půdy) je nutno použít první funkci menu „Práce s pozemky“. • pro opravy nevýpočetních parametrů pozemků, názvů a chemického rozboru je lépe použít druhou funkci menu „Změna evidenčních položek“ (nevyžaduje změnu data) Krok 3. - OSEV • data osevního plánu se vytvářejí z platných pozemků vždy při prvním nastavení nové sezóny v parametrech. Pozemky se do osevního plánu doplňují automaticky • první funkce osevu „Osev pro plán hnojení“ je vytvořena pro výpočet plánu hnojení. • doplnění osevu v dalších položkách, zejména povinného data setí lze ve funkcích „Datum setí“ a „Datum setí s podrobnostmi“ Krok 4. - PLÁN HNOJENÍ • výpočet plánů hnojení je podmíněn vytvořením výpočetní verze ve funkci menu „Změna verze výpočtu“. Tím se vyberou jenom zvolené pozemky do plánu a zadání z osevu lze potom různě modifikovat. Výpočet plánů není podmíněn zadáním data setí, na rozdíl od evidencí Krok 5. - EVIDENCE HNOJENÍ • minerální hnojiva je nutno vybrat ze seznamu (Číselníky změnové). Číselník lze doplnit

• netypová hnojiva a pomocné půdní látky • evidence hnojení po zadání datumu práce se zobrazí seznam platných pozemků k tomuto datu s osevem. Klepnutím na volič požadovaného pozemku se otevře editace záznamu. • hromadné zadání evidence hnojení umožňuje vložit záznamy o hnojení pro více pozemků U modulu se skladem hnojiv je hnojivo automaticky odepisováno ze skladu na základě požadované dávky na hektar a celkové plochy Krok 6. - EVIDENCE CHEMIE • chemické přípravky je nutno vybrat ze seznamu (Číselníky změnové), číselník obsahuje pouze registrované přípravky a je pravidelně aktualizovaný. • evidence chemických zásahů je rozdělena do dvou funkcí: na pozemcích a v jiných objektech • na pozemcích je schéma evidence schodné jako u evidence hnojení • pro objekty se po zvolení funkce otevře formulář detailu o objektu • hromadné zadání evidence chemických zásahů umožňuje vložit záznamy pro více pozemků • u modulu se skladem chemických přípravků je přípravek automaticky odepisováno ze skladu na základě požadované dávky na hektar a celkové plochy Krok 7. - EVIDENCE PASTVY • evidence pastvy po zadání období pastvy a kategorie zvířat se vypočítá množství živin zanechaných zvířaty na pozemku. Ukončená pastva se přenáší do evidence hnojení. Krok 8. - EVIDENCE pracovních operací • v číselníku změnovém je nutné zadat druh operace, zadat stroje popřípadě strojní soupravy a přiřadit stroje k operacím, lze také zadat průměrnou spotřebu stroje na hektar • evidenci operací - setí, hnojení, postřiku se provádí společně při evidenci hnojení a chemické ochrany (krok 3, 5, 6) ostatní činnosti mechanizace na pozemku se evidují v sekci Služby - Poznámky

23

Nitrátová směrnice a její uplatnění v zemědělské praxi ČR Jan Klír (VÚRV Ruzyně) Na podzim roku 2008 byla Evropské komisi předána zpráva o plnění požadavků směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále „Nitrátová směrnice“) v České republice za období 2004 - 2007. Nitrátová směrnice stanoví, že na konci každého čtyřletého cyklu předloží členský stát zprávu, v níž je popsána situace zemědělského hospodaření a vývoj znečištění dusičnany za uplynulé období. Obsahem zprávy jsou výsledky hodnocení jakosti podzemních a povrchových vod, včetně jejich eutrofizace, revize zranitelných oblastí, rozvoj, podpora a provádění Zásad správné zemědělské praxe, hlavní opatření uplatněná v Akčním programu, zhodnocení vlivu opatření Akčního programu a předpověď budoucího vývoje jakosti vody.

Uplatnění Nitrátové směrnice v České republice První fáze implementace Nitrátové směrnice v České republice byla završena počátkem roku 2003, kdy bylo schváleno Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. V březnu 2003 bylo vyhlášeno první vymezení zranitelných oblastí a k 1. 1. 2004 vstoupil v platnost i první Akční program. Na konci prvního období implementace Nitrátové směrnice bylo v roce 2007 přehodnoceno vymezení zranitelných oblas24

tí. Revidované vymezení bylo vyhlášeno Nařízením vlády č. 219/2007 Sb. (první novela Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.). Výsledek revize vymezení zranitelných oblastí byl zaslán samostatnou zprávou Evropské komisi. Oproti prvnímu vymezení se celková rozloha zranitelných oblastí zvýšila o 3,2% na 31 358 km2, což představuje 39,8% rozlohy území České republiky. Revize Akčního programu následovala v roce 2007. S účinností od 4. 4. 2008 byly změny vyhlášeny Nařízením vlády č. 108/2008 Sb. (druhá novela Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.). Úprava požadavků v druhém Akčního programu vycházela především z monitoringu realizace 1. Akčního programu v praxi, z nových vědeckých poznatků a z požadavků Evropské komise. Došlo zejména k úpravě limitů a způsobů hnojení - byly zavedeny maximální limity hnojení dusíkem k jednotlivým plodinám a nehnojený pás kolem vodních toků o šířce nejméně 3 m. Byly zavedeny požadavky na skladovací kapacity pro statková hnojiva na jejich šestiměsíční produkci a na možnost uložení hnoje na zemědělské půdě až po jeho tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Avšak vzhledem k vysokým investičním nárokům byly tyto požadavky na zvýšení skladovacích kapacit odloženy do roku 2014.

Monitoring jakosti vod Monitorování vod je v gesci Ministerstva životního prostředí a koordinují jej pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Při hodnocení povrchových vod byly využity výsledky monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celkem bylo pro povrchové vody vyhodnoceno téměř 1000 měrných profilů. Výsledky hodnocení za období 2004 - 2006 ukazují, že největší podíl hodnocených profilů podle průměrných koncentrací spadá do kategorie 10 - 25 mg dusičnanů/l (60%), a do kategorie 2 - 10 mg/l (20%). V rizikové kategorii nad 50 mg/l je pouze 1% profilů. Méně příznivé jsou však výsledky hodnocení podle maximálních dosahovaných hodnot koncentrací dusičnanů. Zde je patrný posun k třídám s vyššími koncentracemi dusičnanů, s největším zastoupením v kategoriích 10 - 25 mg/l (30%) a 25 - 40 mg/l (30%). Vysoký podíl profilů je i v nejvyšší kategorii nad 50 mg/l (20%). Právě sezónní maximální hodnoty ukazují na vliv plošného znečištění vod dusičnany. Výsledky vyhodnocení koncentrací dusičnanů v podzemních vodách nevykazují takové rozdíly mezi průměrnými a maximálními hodnotami jako u povrchových vod. Nejpočetněji je zastoupena kategorie koncentrací dusičnanů 10 - 25 mg dusičnanů/l a to 75% u průměrných hodnot a 65% v maximálních hodnotách. V rizikové kategorii nad 50 mg/l je zastoupeno 15% objektů podle průměrných koncentrací a 20% objektů podle maximálních koncentrací. Eutrofizace vodních toků je hodnocena na základě koncentrací celkového fosforu a chlorofylu. Pro odlišení podílu jednotlivých zdrojů znečištění je důležitý ukazatel poměru dusičnanového dusíku

k celkovému anorganickému dusíku ve vodě. Zvýšená eutrofizace bylo zjištěna na zhruba 60% sledovaných měrných profilech. Avšak pouze necelá polovina těchto eutrofních profilů zároveň vykazuje i výraznou převahu plošných zdrojů znečištění. U třetiny je výrazné zastoupení plošných i bodových zdrojů a u celé jedné čtvrtiny eutrofních profilů výrazně převládají bodové zdroje znečištění. Je proto zřejmé, že opatření, která by měla omezit eutrofizaci vod, by se měla stejnou měrou zaměřit jak na plošné, tak i na bodové zdroje znečištění, např. komunální či průmyslové. Ve své zprávě má každý členský stát EU rovněž informovat Evropskou komisi o odhadu doby potřebné pro zlepšení kvality vod, v důsledku opatření Akčního programu. Tyto předpovědi jsou většinou zatíženy určitou nejistotou, s ohledem na nespolehlivost faktorů, kterými se řídí. Pro zpracování odhadu budoucího vývoje koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách České republiky byla hodnocena pouze měrná místa s dlouhodobě sledovanými údaji. Hodnoceno bylo celkem přes 1100 míst. Přes relativně dobrou situaci dosaženou již na konci prvního Akčního programu (téměř 80% měrných míst s „vyhovující“ jakostí vody) a pozitivní odhad budoucího vývoje jakosti vod zde bude ještě dlouho zůstávat problematická skupina profilů a objektů, kde je odhad pro snížení koncentrací dusičnanů pod úroveň 50 mg/l (v maximálních hodnotách) delší než 15 let. Takových profilů povrchových vod a objektů podzemních vod je v současné době téměř 10% a některé z nich leží v nově vymezených zranitelných oblastech. V příštím období tedy bude nutné zaměřit zvýšenou pozornost na hospodaření v těchto oblastech a třeba i zpřísnit některá opatření při další revizi Akčního programu.

25

Monitoring Akčního programu První Akční program Nitrátové směrnice byl v České republice vyhlášen na čtyřleté období 2004 - 2007 Nařízením vlády č. 103/2003 Sb., s účinností od 1. ledna 2004. V podmínkách České republiky je vyhlášen pouze jeden Akční program, platný pro všechny vymezené zranitelné oblasti. Jednotlivá opatření Akčního programu jsou však variantní a jejich uplatnění v zemědělské praxi se řídí půdně klimatickými podmínkami vyskytujícími se na jednotlivých zemědělských pozemcích. Druhý Akční program byl stanoven na období 2008 - 2011. Opatření Akčního programu byla upravena či nově stanovena tak, aby eliminovala nevhodné způsoby zemědělského hospodaření, způsobující ztráty dusičnanů do vod, ale aby současně zbytečně neomezovala zemědělské aktivity. S výhledem do budoucna reaguje druhý Akční program v předstihu na možné scénáře vývoje českého zemědělství, zahrnující postupné zvyšování spotřeby dusíkatých hnojiv, růst výnosů plodin, změnu struktury pěstovaných plodin a zvyšující se využívání plodin pro energetické účely (např. kukuřice do bioplynových stanic, obilí či okopanin pro výrobu bioetanolu, řepky pro produkci metylesteru apod.). Proto byly zejména stanoveny limity hnojení dusíkem u rozhodujících plodin na orné půdě a současně byly vymezeny půdy s vysokým rizikem vyplavení dusičnanů, kde je nyní hnojení nejvíce omezeno. Sledování účinnosti Akčního programu Nitrátové směrnice v České republice je zajištěno v rámci monitoringu Akčního programu. Výsledky šetření a poradenských auditů ukazují plnění hlavních požadavků Akčního programu z 80 až 100%. Hlavním zjištěným problémem jsou nedostatečné 26

Monitoring Akčního programu zahrnuje zejména: ověřovací průzkum plnění jednotlivých požadavků Akčního programu v zemědělských podnicích ve zranitelných oblastech (cca 40 pilotních podniků) hodnocení vývoje obsahu půdního dusíku z hlediska pěstovaných plodin, používané agrotechniky a průběhu povětrnosti terénní šetření v zemědělských podnicích ve zranitelných oblastech (cca 300 podniků) sledování vlivu hospodaření podle Akčního programu na kvalitu vod v pilotním území zranitelných oblastí hodnocení vlivu zemědělského hospodaření, půdně-klimatických podmínek a průběhu povětrnosti na kvalitu vod ve sledovaných měrných profilech a v 360 dílčích povodích ČR zjišťování toků dusíku ve zranitelných oblastech a modelování pohybu dusíku v půdě a vodě pro projekci do budoucna, sledování vývoje způsobu hospodaření na celém území české republiky a ve zranitelných oblastech na základě dat Českého statistického úřadu, Evidence půdy podle uživatelských vztahů a Evidence hospodářských zvířat. skladovací kapacity na tekutá statková hnojiva u některých podniků. Tekutá statková hnojiva jsou pak vyvážena na zemědělskou půdu v nevhodných obdobích. Požadavek na výhledové zvýšení skladovacích kapacit byl uplatněn ve druhém Akčním programu na období 2008 - 2011.

Vývoj zemědělského hospodaření v ČR Základní údaje o zemědělství v České republice vychází z oficiálních údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a z dalších údajů získávaných Ministerstvem zemědělství ČR (MZe). Některé požadované údaje nejsou z výše uvedených zdrojů k dispozici, byly tedy odvozeny z existujících dat a výsledků dílčích šetření kvalifikovaným odhadem. Údaje o bilanci dusíku vycházejí z výsledků bilancí živin podle metodiky OECD. Z výsledků uvedených v tabulce 1 vyplývá, že za období reportování, tedy od roku 2003 do roku 2007 i nadále klesaly stavy hospodářských zvířat - skotu o 5,6%, prasat o 15,8% a drůbeže

o 8,5%. Snižoval se i počet zemědělců chovajících hospodářská zvířata. Celkově poklesl i počet hospodařících zemědělských subjektů. S poklesem stavů hospodářských zvířat souvisí i snížení přívodu organického dusíku živočišného původu do půdy, a to o 7,2%. Naopak je patrný trend zvyšování spotřeby minerálních dusíkatých hnojiv o 38,3%. Údaje o spotřebě minerálních hnojiv, které uvádí MZe, se vztahují k výměře zemědělské půdy, ze které je od roku 1997 odečítána výměra nevyužívané půdy (úhory, apod.). Např. v letech 2002 - 2007 byla celková spotřeba minerálních hnojiv v ČR (vypočtená na základě údajů o výrobě, exportu a importu) rozpočítána na 4 mil. ha zemědělské půdy.

Tab.1: Základní údaje o stavu zemědělského hospodaření v České republice

Použití N ve statkových hnojivech živočišného původu

rok 2003 (před účinností 1. Akčního programu)

rok 2007 (na konci účinnosti 1. Akčního programu)

91,3

84,7

tis. tun/rok tis. tun/rok

Použití N v minerálních hnojivech

242,5

335,3

Počet zemědělských subjektů

54 812

50 887

Skot

1,47

1,39

mil. kusů

Prasata

3,36

2,83

mil. kusů

Drůbež

26,87

24,59

mil. kusů

Další

0,14

0,21

mil. kusů

Zdroj: ČSÚ, MZe, VÚRV, v.v.i.

Tab. 2: Průměrný přívod živin v minerálních hnojivech (kg . ha-1 z. p.) 1985

1990

1995

2000

2005

2006

2007

N

102,7

89,8

55,4

58,9

73,2

77,4

83,8

P2O5

84,3

56,8

14,6

10,8

11,7

11,7

15,3

K2 O

80,7

50,8

12,8

6,2

7,7

9,4

9,9

Celkem

267,7

197,4

82,8

75,9

92,6

98,5

109,0

Zdroj: MZe ČR

27

Tab. 3: Průměrný přívod živin ve statkových hnojivech živočišného původu (kg . ha-1 celkové zemědělské půdy ČR, uvedeno v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát živin ve stáji a při skladování statkových hnojiv) 1985

1990

1995

2000

2005

2006

2007

N

41,0

41,5

27,0

23,2

20,2

19,9

19,9

P2O5

25,5

26,0

17,7

15,9

13,0

12,9

12,9

K2O

47,1

47,0

29,3

24,2

20,9

20,6

20,7

Celkem

113,6

114,5

74,0

63,3

54,1

53,4

53,5

Případné ztráty živin z vedlejšího produktu, např. slámy nevracené ve hnoji, ale využívané v rámci krmné dávky nebo spálené při výrobě energie, jsou v rámci celostátní bilance zanedbatelné a mohou v přepočtu na 1 ha z.p. činit řádově desetiny kilogramu živin. Údaje o spotřebě minerálních hnojiv poskytuje rovněž i výběrové šetření ČSÚ. V tomto šetření se však od roku

1990/1991 neshromažďují údaje z malých podniků, které nepředkládají výkazy. Výsledky jsou tedy vztahovány pouze k výměře půdy využívané většími podniky, což představuje v letech 2002 - 2007 2,9 mil. ha (cca 70% celkové zemědělské půdy ČR). Tyto podniky však více hnojí, takže průměrné hodnoty spotřeby minerálních hnojiv na 1 ha uváděné ČSÚ jsou většinou vyšší než údaje MZe (graf 2).

Zdroj: VÚRV, v.v.i.

Odhady produkce statkových hnojiv jsou však vždy zatíženy určitou chybou, pramenící z nedostatku přesných informací o způsobech ustájení hospodářských zvířat, o skutečné produkci statkových hnojiv, jejich kvalitě a obsahu živin. Proto je preferován výpočet nikoliv hmoty statkových hnojiv, ale vyprodukovaných živin použitých ke hnojení. Vypočítané hodnoty vycházejí ze stavů hospodářských zvířat zjišťovaných v rámci pravidelných ročních šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Od roku 2001 však již nejsou zjišťovány počty hospodářských zvířat chovaných mimo rezort zemědělství, tedy v rámci „hobby aktivit“ obyvatelstva. Obtížně se odhaduje zvláště produkce kejdy, vzhledem k její různé kvalitě a zejména obsahu sušiny. Obdobná situace je i v odhadu produkce močůvky. Vazných stájí s fungujícím samostatným odvodem močůvky ubývá, většinou se ze stáje vyhrnuje chlévská mrva i s nezasáklou močí zvířat a při nedostatečném množství steliva se pak přebytečná moč uvolňuje na hnojišti či polním složišti, společně s hnojůvkou. Ze statkových hnojiv rostlinného původu vzrůstá význam zejména obilní slámy. Potřeba slámy ke stlaní je odhadována na 1,5 mil. t (25% produkce slámy), na základě počtu hospodářských zvířat, používaných způsobů ustájení a průměrné spotřeby steliva. V této slámě je z půdy 28

odčerpáno a následně ve formě hnoje vraceno v průměru 1,6 kg N, 0,6 kg P2O5 a 4,5 kg K2O v průměru na 1 ha zemědělské půdy.

Tab. 4: Průměrný odběr živin v hlavním a vedlejším produktu (kg č. ž. . ha-1 za rok, v přepočtu na celkovou zemědělskou půdu, za období 2001-05) Dusík (N)

Fosfor (P2O5)

Odběr živin celkem, z toho

79,2

32,7

67,8

Převážná většina slámy obilnin (4,3 mil. t, 75% produkce slámy) je tedy ponechána na pozemku a zapravena do půdy. Společně s další slámou (olejnin, luskovin) a řepným chrástem je v těchto vedlejších produktech z půdy odčerpáno a následně do půdy přímo navráceno 10,2 kg N, 3,9 kg P2O5 a 25,4 kg K2O v průměru na 1 ha zemědělské půdy.

Hlavní nebo celé produkty

67,4

28,2

37,9

Vedlejší produkty, z toho

11,8

4,5

29,9

Sláma obilnin (5,8 mil. t)

6,8

2,9

18,0

Sláma olejnin (1,6 mil. t)

2,7

1,2

8,8

Sláma luskovin (0,08 mil. t)

0,3

0,1

0,3

Chrást řepy (2,2 mil. t)

2,1

0,5

2,8

Uvedené hodnoty odběru živin vedlejším produktem se do celkové bilance živin na úrovni státu nebo regionu nezapočítávají, a to na straně výstupů ani vstupů.

Draslík (K2O)

Zdroj: VÚRV, v.v.i.

Graf 1: Průměrný přívod živin do půdy hnojením (1980 - 2007, kg č.ž. na 1 ha z.p. ČR)

Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV, v.v.i., ČSÚ (statková hnojiva - v exkrementech)

29

Graf 2: Porovnání údajů o průměrné spotřebě minerálních hnojiv (kg č.ž. N + P2O5 + K2O na 1 ha z.p. ČR) za kalendářní roky 1985 - 2007 (MZe), resp. hospodářské roky 1984/85 - 2006/07 (ČSÚ)

Nesprávné pochopení principů a významu bilancí však může vést k chybným závěrům, zvláště pokud se zaměňují mezi sebou jejich typy (celostátní bilance x bilance na pozemku) nebo se dokonce zaměňují bilance dusíku s postupy používanými při plánování hnojení dusíkem. Je třeba si uvědomit, že při stanovení potřeby hnojení plodin dusíkem se postupuje jinak než při bilancování živin. Zde jsou uvedeny hlavní rozdíly:

Zdroj: MZe ČR, ČSÚ

Bilance živin Vhodným indikátorem úrovně využití dusíku je údaj o jeho bilančním přebytku či nedostatku. Bilanční princip je poměrně jednoduchý - porovnává měřitelné vstupy a výstupy živin. Důležitým pojmem bilancování jsou i tzv. nevyhnutelné ztráty. Měření těchto ztrát jako položky výstupu je náročné a pro bilanční účely vlastně zbytečné. Denitrifikace, vyplavení živin, eroze, povrchový odtok, únik čpavku a oxidů dusíku jsou přírodní pochody, vyskytující se v ekosystému. I když jsou tyto ztráty většinou neodstranitelné, lze je snižovat. Pokud jsou tedy vstupy dlouhodobě vyšší než výstupy, vzniká bilanční přebytek zhruba odpovídající celkovým ztrátám N do ovzduší a/nebo do vod. Z výsledků mnoha polních pokusů totiž vyplývá, že dlouhodobá akumulace přebytečného dusíku v půdě a tedy nárůst obsahu celkového N je možný jen v určitých podmínkách, při převaze humifikačních procesů nad mineralizačními. Bilancování živin a nepřímé sledování jejich účinnosti je vhodným prostředkem pro rychlou diagnostiku situace v hospo30

daření se živinami na různých úrovních agroekosystému. I když zjištěné hodnoty nemohou dát odpovědi na otázky o aktuálním využití živin, ani o povaze probíhajících procesů (imobilizace dusíku a jeho uvolňování z organické hmoty), jsou solidním základem pro další sledování, doporučení změn technologie či politická rozhodnutí.

• Při stanovení potřeby hnojení plodin se zohledňuje potřeba dusíku (=odběr živin) nejen pro tvorbu hlavního produktu, ale i vedlejšího produktu, a to i když nebude odvážen z pozemku. (x V bilanci na úrovni regionu se na straně výstupu započítává pouze export dusíku v hlavním produktu. Na úrovni podniku či pozemku se sice započítává export živin i ve vedlejším produktu, ale pouze je-li z pole odvážen.) • V dalším kroku stanovení potřeby hnojení se na základě půdně-klimatických podmínek stanoviště odhadují pravděpodobné ztráty dusíku či jeho „zisky“ ze zdrojů mimo hnojení. Tato tzv. korekce na dusíkový režim stanoviště (korekce N) vlastně zohledňuje působení dusíku ze „staré půdní síly“. V optimálních podmínkách bez vyplavování dusíku korekce odpovídá přínosu dusíku v osivu a sadbě a rovněž přívodu při nesymbiotické fixaci a ve srážkách, tedy v minoritních položkách nezapočítávaných na úrovni pozemku či podniku ani do bilance dusíku. Výsledky různých měření však ukazují, že dusík z ovzduší se do půdy dostává nejen ve srážkách, ale v závislosti na stupni znečištění ovzduší i v suchých spadech, příp. při výměně plynů. Tato obtížně měřitelná část vstupů se však pro zjednodušení považuje za rovnou ztrátám N denitrifikací. Korekce na dusíkový režim může zahrnovat i další využití dusíku z pravidelně používaných statkových hnojiv a posklizňových zbytků

jetelovin, nad rámec běžných dvouletých odpočtů. (x V bilanci na úrovni regionu se přímo započítává vstup N v osivu a sadbě a rovněž přívod při nesymbiotické fixaci N a ve srážkách; na úrovni podniku a pozemku se však tyto vstupy nezapočítávají a o to se snižuje akceptovatelný bilanční přebytek. V bilanci se neodhadují pravděpodobné ztráty, neboť jejich úroveň vyplyne zpětně, po výpočtu bilance.) - Při korekci na dusíkový režim stanoviště se na středně těžkých až těžkých rovinných půdách nacházejících se v nejúrodnějších oblastech ČR odečítá od vypočtené potřeby živin hodnota 30 kg N/ha (korekce N = -30). - Na většině území ČR, tedy na středně úrodných půdách vrchovin a pahorkatin je však z důvodů větší promyvnosti půd dusíková korekce nulová (korekce N = 0). - Na lehkých písčitých půdách a na málo úrodných půdách ve výše položených oblastech, pokud jsou stále zorněné, jsou ztráty dusíku vyplavením ještě vyšší. Vypočtenou potřebu živin ale není možné o tyto ztráty navyšovat, dusíková korekce je tedy rovněž nulová (korekce N = 0). Velmi zde záleží na vhodném způsobu hnojení, aby byl dodávaný dusík co nejlépe využit. • Místo celkového přívodu živin do půdy ve statkových hnojivech se započítávají tzv. využitelné živiny ze statkových hnojiv. (x V bilanci se započítává celkový přívod N.) • Z přívodu N symbiotickou fixací se pro účely plánů hnojení započítává jen část tohoto dusíku uvolňovaná pro potřeby následné plodiny z posklizňových zbytků luskovin a jetelovin nebo z jejich zapravené nadzemní hmoty. (x V bilanci se započítává celková hodnota každoroční symbiotické fixace N.)

31

Nejčastěji používaná povrchová bilance živin sleduje a kvantifikuje toky živin do a ze systému půda - rostlina. Hranice sledovaného systému mohou být vymezeny na různých úrovních - pozemek, zemědělská půdy podniku, regionu nebo státu. Z časového hlediska se nejčastěji využívá období jednoho roku (kalendářního či hospodářského), příp. délka jedné rotace osevního postupu. Vstupy se počítají na povrchu půdy (porostu), výstupy jsou pak živiny ve sklizených produktech a ztráty (volatilizace čpavku, denitrifikace, vyplavení, povrchový odtok a eroze), které jsou např. u dusíku v některých bilancích (OECD Soil surface nutrient balance) považovány za ekvivalentní bilančnímu přebytku. Od roku 2006 se počítá tzv. OECD Gross nutrient balance, kde již nejsou odpočítávány ztráty živin

ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Vstupy živin ze statkových hnojiv se tedy nepočítají až při jejich aplikaci do půdy, ale již od zvířat a do celého prostředí. V porovnání s povrchovou bilancí je pak přebytek dusíku vyšší cca o 10 kg N/ha, příp. o 5 kg N/ha (po korekci spadů N o podíl pocházející z emisí čpavku ze statkových hnojiv).

Tab. 6: Povrchová bilance živin (OECD) na celostátní úrovni a na úrovni regionů

Příkladem povrchové bilance je bilance živin podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Agriculture Directoriate, Environment Division), jako součást systému agro-environmentálních indikátorů. Tzv. „soil surface balance“ je kalkulace, jejímž výsledkem je roční diference mezi měřitelnými vstupy živin do půdy a výstupy opouštějícími půdu.

Tab. 5: Možné položky povrchové bilance dusíku VSTUPY

VÝSTUPY

minerální hnojiva

sklizené produkty

statková a organická hnojiva

eroze a povrchový odtok

osivo a sadba

denitrifikace

atmosférické depozice

vyplavení

biologická fixace dusíku

únik plynů (čpavek, oxidy dusíku)

..........

..........

Položky bilance

Použití

Minerální hnojiva

+

statistika MZe ČR

Organická, org.-min.hnojiva

+

odhad spotřeby

Upravené kaly, sedimenty

+

odhad spotřeby na základě údajů o produkci kalů a jejich využití v zemědělství, podobně u sedimentů

Statková hnojiva (pouze živočišného původu, uvedeno v exkrementech)

+

výpočet přívodu živin na základě údajů o stavech zvířat dle statistiky ČSÚ

Symbiotická fixace dusíku

+

výpočet podle ploch luskovin a jetelovin dle statistiky ČSÚ

Fixace N volně žijícími fixátory

+

odhad 5 kg N . ha-1

Spady živin ve srážkách

+

prům. 22 kg N, 2 kg P2O5, 4 kg K2O . ha-1

Osivo a sadba

+

výpočet podle osetých nebo osázených ploch dle statistiky ČSÚ

Výstupy živin Odběr živin - hlavní produkt

+

výpočet podle sklizní dle statistiky ČSÚ

Odběr živin - vedlejší produkt

-

nehodnotí se

Rozdíl při bilancování na úrovni regionů a podniků je zejména v přístupu k hodnocení vstupů živin ve statkových hnojivech. V celostátní nebo regionální bilanci je ve vstupech započítán přívod živin jen ve statkových hnojivech živočišného původu. Tento přívod je vyjádřen v exkrementech, tedy bez steliva, po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. V souladu s tím pak není na straně výstupů započítán export živin ve vedlejších rostlinných produktech, které zůstávají buď na pozemku jako statková hnojiva rostlinného původu (sláma apod.) anebo se vracejí do půdy jako stelivo ve hnoji. Pro účely celostátních bilancí tento postup plně postačuje, navíc nejsou k dispozici údaje o zastoupení různých druhů ustájení hospodářských zvířat. Na úrovni podniku jsou potřebné údaje k dispozici, takže výpočet bilance může být přesnější. Přitom se musí zohlednit, jestli se vedlejší rostlinné produkty z po-

32

Zdroj údajů

Vstupy živin

zemků odváží a nebo jsou zapravovány do půdy, příp. ponechávány na jejím povrchu. Kladný výsledek bilance dusíku, tedy jeho bilanční přebytek, představuje ztráty. V půdně-klimatických podmínkách a systémech hospodaření ČR jsou tzv. nevyhnutelné ztráty dusíku uvažovány v průměrné výši 50 - 70 kg N/ha za rok. V různých podmínkách hospodaření může hodnota i podíl uvedených ztrát kolísat, v závislosti na půdně-klimatických podmínkách a průběhu povětrnosti. Protože se v bilancích na úrovni podniků nebo pozemků nezapočítávají vstupy dusíku ve srážkách, přívodem volně žijícími fixátory N a osivem či sadbou („ostatní vstupy“, celkem 30 kg N/ha), průměrný akceptovatelný bilanční přebytek pak je zhruba na úrovni 20 - 40 kg N/ha. Vyšší přebytek N je většinou u podniků s intenzivními chovy hospodářských zvířat, používajících více statkových hnojiv.

33

Tab. 7: Povrchová bilance živin na úrovni podniku či pozemku Položky bilance

Použití

Zdroj údajů

Tab. 8: Povrchová bilance dusíku v českém zemědělství (OECD „soil surface balance“, v kg N/ha za rok, v přepočtu na celkovou zemědělskou půdu dle údajů ČÚZK)

Vstupy živin

19711980

19811985

19861990

19911995

19962000

20012005

20062007

Odběr výnosem 1)

72

87

93

80

73

67

65

Minerální hnojiva

82

101

96

49

55

67

76

Statková hnojiva 2)

35

39

39

31

25

21

20

Symbiotická fixace N

18

18

21

19

14

10

9

Ostatní vstupy 3)

29

30

33

30

30

30

29

Celkové vstupy

163

187

189

129

123

128

134

Přebytek dusíku

91

101

96

49

50

61

69

44%

46%

49%

62%

59%

52%

48%

Minerální hnojiva

+

evidence hnojení

Období:

Organická, příp. organominerální hnojiva

+

evidence hnojení

Upravené kaly, sedimenty

+

evidence hnojení

Statková hnojiva (vč. použitého steliva)

+

evidence hnojení

Symbiotická fixace dusíku

+

výpočet podle ploch luskovin a jetelovin

Fixace dusíku volně žijícími fixátory N

-

na úrovni podniku se nehodnotí

Spady živin ve srážkách

-

na úrovni podniku se nehodnotí

Osivo a sadba

-

na úrovni podniku se nehodnotí

Výstupy živin Odběr živin sklizeným hlavním produktem

+

podniková evidence

Odběr živin sklizeným vedlejším produktem

+

podniková evidence

Z výsledků vyplývá snižování účinnosti vstupů dusíku od poloviny devadesátých let. Je to způsobeno zejména nárůstem spotřeby minerálních dusíkatých hnojiv, bez odpovídajícího hnojení dalšími živinami (fosfor, draslík). Jednostranné hnojení dusíkem má v podmínkách stálého poklesu přístupných živin P a K v půdě za následek nízkou účinnost dodaného dusíku a tím roste riziko ztrát N, zejména vyplavením dusičnanů.

34

Za celkové emise dusíku ze zemědělství do životního prostředí se z hlediska Evropské komise považují jak ztráty dusíku do ovzduší volatilizací amoniaku při skladování statkových hnojiv, tak i přebytek povrchové bilance dusíku. Z tohoto bilančního přebytku se v podmínkách ČR odhaduje ztráta do ovzduší ve výši 1/3 a ztráta do vod ve výši 2/3, což činí odhadem ztráty 90 tis. t N do ovzduší a 180 tis. t N do povrchových a podzemních vod.

Účinnost vstupů Zdroj: VÚRV, v.v.i.

Vysvětlivky: 1) V bilanci je započítán pouze odběr dusíku v hlavních produktech plodin; odběr dusíku vedlejším produktem (sláma atd.) se nezapočítává, neboť se předpokládá jeho zapravení na poli nebo následný návrat (stelivo ve hnoji) 2) Přívod N ve statkových hnojivech je uveden v exkrementech, po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování (30%) 3) Přívod dusíku do půdy organickými hnojivy (komposty apod.), hnojivými odpady (upravené kaly), atmosférickými spady N, volně žijícími fixátory N, osivem a sadbou.

Graf 3: Povrchová bilance dusíku v českém zemědělství (kg N/ha celkové z.p.)

35

Tab. 8: Základní údaje o ztrátách dusíku ze zemědělství do prostředí rok 2003 (před účinností 1. Akčního programu)

rok 2007 (na konci účinnosti 1. Akčního programu)

ztráty celkem, z toho

313

302

tis. tun/rok

ztráty ve stájích a skladech

40

37

tis. tun/rok

bilanční přebytek

273

265

tis. tun/rok

Zdroj: VÚRV, v.v.i.

Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech Ve zranitelných oblastech v České republice hospodaří přes 21 tis. zemědělských podniků. Do zranitelných oblastí České republiky patří zejména oblasti s relativně intenzívním zemědělským hospodařením, charakterizovaným vysokým podílem orné půdy (průměrné zornění 84%). Navíc je do zranitelných oblastí soustředěn chov 80% hospodářských zvířat chovaných v České republice, při průměrné hustotě 0,6 DJ/ha z.p. ve zranitelných oblastech. Průměrná produkce dusíku hospodářskými zvířaty činí 48 kg N/ha z.p. zranitelných oblastí, přívod dusíku do půdy po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnojiv je 34 kg N/ha. V šetřených podnicích (tab. 10) vychází přívod dusíku zhruba o 10 kg N/ha nižší, z důvodů nižších počtů hospodářských zvířat.

Většina zemědělských podniků ve zranitelných oblastech chová hospodářská zvířata. Průměrné vstupy hnojením (minerální + organické) na 1 ha zemědělské půdy jsou 108 kg N/ha, výstupy ve sklizených produktech jsou 93 kg N/ha, bilanční rozdíl tedy činí 15 kg N/ha. Při průměrné výměře podniku 100 ha tento rozdíl činí 1,5 t N za rok. Pro 17 000 podniků ve zranitelné oblasti je to celkem 25,5 tis. t N za rok. U podniků hospodařících bez chovu hospodářských zvířat jsou vstupy živin hnojením a výstupy sklizněmi plodin vyrovnané a rozdíl nevzniká. V těchto podnicích je minerální hnojení v půměru nižší nebo rovné odběru dusíku ve sklizených hlavních produktech, za předpokladu, že se vedlejší produkt (sláma, řepný chrást apod.) navrací do půdy. Ve výše uvedené zjednodušené bilanci se nezapočítávají ostatní vstupy (cca 20 kg N/ha z atmosférických spadů, cca 15 kg N/ha ze symbiotické

a nesymbiotické fixace atmosférického dusíku). Dusík ve vedlejších produktech (sláma, řepný chrást apod.) není počítán na straně výstupů ani vstupů živin, neboť zůstává na polích a nebo se v případě slámy vrací jako stelivo ve hnoji. V organickém hnojení jsou tedy započteny pouze vstupy dusíku pocházejícího z exkrementů hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Z hlediska pěstovaných plodin je pozo-

rován pokles pěstování víceletých pícnin na orné půdě (jetel, vojtěška, jetelotrávy, vojtěškotrávy), zejména z důvodů poklesu stavů skotu. Z ozimých plodin narůstají plochy řepky olejky, z jarních plodin pak kukuřice. V současné době zůstává přes zimní období neosetá pouze jedna třetina orné půdy. Snížení neoseté plochy je způsobeno zejména pěstováním meziplodin, podporovaných dotacemi v rámci agroenvironmentálních opatření. Pěstování meziplodin přispívá ke snížení eroze půdy a vyplavování dusíku.

Tab. 9: Porovnání bilance dusíku (kg N/ha) ve vybraných podnicích ve zranitelných oblastech (ZOD) za hospodářský rok 2004/2005 s průměrem ČR SH

MH

Symb. fix. N

Ost.

Vstupy

Výstupy

Přebytek

Účinnost

Účinnost bez ost. vstupů

ČR 2004

21

71

9

30

131

76

55

58%

75%

ČR 2005

20

69

9

30

128

69

59

54%

70%

ZOD

25

73

14

30*

142

93

49

65%

83%

Poznámka: * některé položky (přívod N spady, volně žijícími fixátory N, osivem a sadbou) se v bilancích na úrovni podniků nehodnotí, pro porovnání výsledků s celostátním průměrem zde byly dopočteny

Tab. 10: Vývoj struktury plodin pěstovaných na orné půdě a podíl půdy ponechané jako neosetá přes zimní období (zranitelné i nezranitelné oblasti) 1999 / 2000

2000 / 2001

2001 / 2002

2002 / 2003

2003 / 2004

2004 / 2005

2005 / 2006

2006 / 2007

Orná půda (tis. ha)

3 092

3 079

2 769

2 748

2 720

2 703

2 629

2 618

Ozimé plodiny

46,7%

47,8%

48,6%

* 36,0%

48,0%

47,2%

45,2%

50,3%

Jarní plodiny

37,5%

36,2%

39,1%

48,6%

41,8%

43,0%

45,1%

40,7%

Víceleté plodiny

13,5%

12,2%

9,3%

8,9%

8,2%

8,2%

8,1%

7,9%

Úhor

2,3%

3,8%

3,0%

6,4%

2,0%

1,7%

1,7%

1,2%

Celkem

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

7,0%

7,9%

7,8%

37,7%

38,9%

34,0%

Vymrzající meziplodiny Neoseto přes zimu

39,8%

40,0%

42,1%

* 55,1%

43,8%

* náhrada části vymrzlých ozimých plodin jarními plodinami Zdroj: ČSÚ (orná půda, plochy osevů, úhor), MZe (výměra dotačních meziplodin) Literatura: Zpráva České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a Přílohy V směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech, 2008

36

37

Systém precizního zemědělství v podání značky CASE IH Pavel Novák (AGRI CS)

Tak jako GPS navigace do automobilu se dnes již stala téměř standardem, tak i systémy precizního zemědělství používané v zemědělství se nezadržitelně prosazují. Jedním z průkopníků tohoto systému je značka CASE IH. Vždyť první generaci svého systému AFS představila už v roce 1995. Od té doby uplynulo mnoho vody a CASE IH ve výzkumu a vývoji tohoto produktu udělal obrovský kus práce. Díky jeho využívání lze výrazně zvýšit efektivitu zemědělské výroby a dosáhnout tak významných úspor.

Jak již bylo zmíněno systém tvoří 24 satelitů s jejichž pomocí se určuje přesná poloha, satelity jsou používány jako referenční body k jejímu určení. GPS přijímač, který je umístěný ve stroji zjišťuje jak dlouho trvá rádiovému signálu než nás dostihne od satelitu a používá tento čas k vypočítání vzdálenosti k satelitu. Ke správnému určení naší pozice jsou potřeba nejméně čtyři satelity (zeměpisná šířka, délka, nadmořská výška a čas).

Prvky systému DGPS 1. GPS satelitní síť 2. Standardní GPS signál 3. Geostacionární satelit(-ty) 4. Korekční signál 5. GPS přijímač / rádio

Samotný vojenský signál GPS má přesnost +/- 5 metrů a ta nám pro spolehlivé určení pozice nebo navádění nestačí. Proto se pro zpřesnění musí používat korekce a to buď softwarové nebo diferenciální GPS (DGPS). Softwarové obsahuje v podstatě každý monitor. Diferenciální metoda DGPS používá ke kalkulaci

chyby GPS signálu pozemní stanice a tuto informaci předává geostacionárním satelitům. Geostacionární satelity, které jsou umístěny nad rovníkem a nepohybují se vysílají tento korekční signál ke stroji, který ho použije k vypočítání svojí pozice. Podle typu zdroje DGPS signálu a jeho přesnosti je jeho příjem buď zdarma, nebo zpoplatněný. U nás je možné zdarma přijímat signál EGNOS (přesnost +/- 15-20 cm) nebo zpoplatněný signál Omnistar XP/HP (přesnost +/- 5-12 cm). Pro to nejpřesnější určení pozice nebo navádění se používá RTK stanice. Jde v podstatě o druh DGPS signálu, ale jeho šiřitelem nejsou geostacionární satelity, ale přenosná referenční stanice. Její výhodu je přesnost až +/- 1 - 2 cm a přenositelnost. Nevýhodou vyšší počáteční investice.

Automatické řízení CASE IH AccuGuideTM Traktor, mlátička nebo jakýkoliv pracovní stroj tráví mnoho hodin pracovního času po poli jízdou po paralelních jízdách.

Vše začíná od GPS signálu Celý systém precizního zemědělství je závislý na GPS signálu. GPS je globální poziční systém 24 satelitů, který je vlastněný a řízený Ministerstvem obrany USA. Celosvětově je možného ho využívat zdarma i k civilním účelům, právě třeba k navádění. 38

39

o provozu stroje jako např. zpracovaná plocha, ujetá vzdálenost, výkonnost, spotřeba paliva za hodinu, spotřeba paliva na hektar atd.

To je pro řidiče monotónní, únavné a vede to ke ztrátě jeho koncentrace. Proto řízení stroje v záběru za řidiče přebírá automatický řídicí systém, snižuje únavu řidiče, ten má čas se věnovat samotné práci stroje a provoz celé soupravy se výrazně zefektivňuje. Z tohoto plynoucí výhody jsou jasné: redukují se vynechávky a překrytí, za stejný čas se zpracuje více plochy, snižují se náklady na palivo, hnojivo, osivo a obsluhu, systéme přesně řídí za špatného počasí nebo v noci. Přesnými jízdami každá rostlina může využívat stejného množství vstupů, optimalizuje se obdělávaná plocha a navíc se redukuje nežádoucí utužení půdy. Značka CASE IH používá k automatickému řízení svůj systém AccuGuide, který je plně integrovaný do konstrukce traktoru. Jeho součásti jsou ovládací monitor v kabině, anténa pro příjem signálu, řídící jednotka, čidlo natočení kol a elektroventil, který ovládá řízení. AccuGuide lze dodat na stroj přímo z továrny nebo je možné ho domontovat následně u zákazníka. K jeho ovládání slouží velký barevný monitor AFS 600 s dotykovou obrazovkou.

Ovládání přes monitor AFS 600 je logické a uživatelsky příjemné. Obsluhy si může sama navolit údaje a nástroje jaké chce mít na dané obrazovce zobrazeny. Pro navádění je výběr z několika formátů, přičemž nejčastěji se využívá navádění po přímce. Na monitoru se zobrazuje tvar pozemku s pohybujícím se strojem a jednotlivé jízdy jsou číslovány. Je možné zapnout i funkci pokrytí, takže je přesně vidět zpracovaná plocha. Před souvratěmi ze obsluha upozorněna zvukovým signálem aby převzala řízení. Vyskytnou-li se na poli nějaké překážky, např. sloupy je možné je uložit do paměti ke konkrétními pozemku. Důležitou funkcí systému AccuGuide je i možnost kompletního mapování obdělávaných nebo sklízených pozemků. Na monitoru se dá podrobně nastavit majitel, farma, pozemek, vykonávaná práce. Díky tomuto se zjednoduší evidence po přenesení dat do počítače. U traktoru lze tak zaznamenávat jízdy po pozemku. U mlátiček, která jsou vybaveny systémem pro měření výnosu je možné následně vytvořit výnosové mapy.

AFS Software pro precizní zemědělství Navádění a mapování pozemků je pouze jednou částí sytému precizního zemědělství. Důležitým úkolem je zpracování získaných informací na počítači a tvorba výstupů pro další práci. CASE IH pro toto používá software AFS.

Informace mezi monitorem ve stroji a stolním počítačem se přenáší na datových kartách. Po stažení dat je možné s nimi začít pracovat. Důležité je dodat, že software AFS je kompatibilní s většinou softwarů používaných ostatními výrobci techniky, tzn. není limitován pouze na jednu značku.

Jednou z klíčových operací je tvorba výnosové mapy získané zaznamenáváním údajů při práci sklízecí mlátičky. S její pomocí získáme vstupní data o stavu pozemku, který je proměnlivý. Z výnosové mapy jsou jasně patrná místa z vyšší a menším výnosem. Podle ní lze upravit následná péče o pozemek jako takový. Dalším krokem je např. tvorba aplikační mapy pro variabilní hnojení. Do místa s vyšším výnosem, kde se předpokládá kvalitní půdy je možné aplikovat více živin, na opak tam, kde je výnos slabý a pravděpodobně i méně kvalitní půda se živin aplikuje méně. Z toho pak mohou plynou nemalé úspory. Do systému se také vkládají informace o stavu půdy získané pravidelným odebíráním vzorků. Přímo na počítači se dají vytvořit i navigační mapy, po kterých se např. traktor s rozmetadlem nebo s jiným pracovním strojem pohybuje. Když to zjednodušíme tak to pak v praxi může fungovat tak, že řidič traktoru dostane datovou kartu s aplikační a navigační mapou. Tu vloží do monitoru, načte daný pozemek a systém ho sám navede do přednastavené stopy a variabilně bude upravovat aplikovanou dávku hnojiva. Sytém také, umožňuje nahrání satelitních snímků a práci s nimi. Výstupy ze systému mohou také posloužit jako přesné podklady pro fakturaci práce pro poskytovatele služeb.

Značka CASE IH tak přináší pro uživatele řešení jako postupně zefektivnit zemědělskou výrobu. Díky důslednému využívání jednotlivých prvků precizního zemědělství lze uspořit nemalé prostředky a zvýšit produktivitu práce. Samozřejmě to vyžaduje určité úsilí učit se novým věcem.

Na jeho displeji se ovládá automatické řízení a také se zobrazují informace 40

41

Vývoj výsledku hospodaření zemědělských podniků Střeleček František, Lososová Jana, Zdeněk Radek (EF JU ČB) V posledních třech letech nejvýrazněji ovlivnil ekonomickou situaci zemědělských podniků v ČR vstup do EU a především uplatnění podmínek SZP. Z hlediska uplatnění SZP nové členské státy NMS (New Member States) mají za sebou tzv. „Vstupní období“ (2004 - 2006) a vstoupily do tzv. „Vyrovnávacího období“ (2007 - 2010), ve kterém by mělo dojít k reálnému vyrovnání přímých plateb na úroveň původních států EU-15 a přechodu na reformní systém SPS (Single Payment Scheme). Vyšší dotace mohou značně zlepšit finanční situaci českých zemědělských podniků, ale vysoká zadluženost způsobená transformací je handicap, který delší dobu ovlivňuje konkurenceschopnost mnoha podniků. Poměrně vysoké náklady a nízký stupeň inovace potravinářských výrobků snižuje konkurenceschopnost zemědělství jako celku. Dalším problémem českého zemědělství je pomalé tempo obnovy v oblasti technického zajištění, které nevytváří podmínky ani pro prostou reprodukci. I přes významné zlepšení v posledních letech vlivem podpor z dosavadních programů EU je stále struktura stáří strojového parku a technologických linek velmi nepříznivá, což má ve svých důsledcích nepříznivé dopady na provozní náklady a ekonomiku výroby. Relativně malá ochota zemědělských podniků investovat do nemovitostí, půdy a krajiny souvisí hlavně s nízkým podílem vlastní obhospodařované půdy, který je ve srovnání se západními evropskými zeměmi asi poloviční. Výsledky hospodaření výběrového souboru zemědělských podniků jsou hod42

noceny s ohledem na jejich výrobněklimatické podmínky, výrobní zaměření a způsob hospodaření pomocí souboru ekonomických ukazatelů již od roku 1996. Dosavadní vývoj v delší časové řadě je hodnocen za použití ekonomicko-statistických metod, zejména ukazatelů finanční analýzy. V tomto příspěvku bylo především z důvodu srovnatelnosti v delší časové řadě použito třídění používané pro hodnocení výsledků hospodaření zemědělských podniků již od roku 1995. Podniky jsou tříděny do dvou skupin, a to na podniky hospodařící v produkčních oblastech do nadmořské výšky 450 m a na podniky hospodařící v marginálních oblastech, tj. v nadmořské výšce nad 450 m. Od roku 1996 se velikost souboru pohybuje v průměru kolem 120 zemědělských podniků. Za rok 2007 uvádíme výsledky 115 podniků.

efektivnosti řízení. To spočívá v posouzení rozdělení četností podniků podlehospodářského výsledku. Je-li rozdělení četností podniků ploché, potom existují v rámci reálných ekonomických podmínek značné rezervy v řízení podniků. Naopak špičaté rozdělení s nízkou variabilitou znamená, že kvantitativní rezervy v řízení jsou vyčerpány a ke změně může dojít pouze vlivem kvalitativních podmínek (obr. 1). Srovnáváme-li rozdělení podniků podle velikosti výsledku hospodaření, pak je zřejmé, že od roku 2000 do roku 2003 dochází ke zvyšování počtu podniků se ztrátou hospodářského výsledku. Například v roce 2000 bylo ze sledovaných podniků 14,3% ztrátových, v roce 2001 jich už bylo 26,02%, v roce 2002 dokonce 54,26% a v roce 2003 57,7% podniků hospodařilo se ztrátou. Mimořádně příznivé klimatické i ekonomické podmínky v roce 2004 znamenaly pokles počtu podniků se ztrátou hospodářského výsledku na 6%, v roce 2005 následuje opět nárůst počtu podniků hospodařících se ztrátou na 19%, v roce 2006 poklesl podíl ztrátových podniků na 18%

a v roce 2007 byly ve ztrátě pouze 2 podniky ze 115, což je 1,7%. Podíl podniků se ziskem větším než 5 mil. Kč činil v roce 2000 10,5%, v roce 2001 11%, v roce 2002 pouze 4,7%, v roce 2003 mělo pouze 3,4% podniků zisk větší než 5 mil. Kč. V roce 2004 vzrostl podíl podniků se ziskem nad 5 mil. Kč na 31,5%, v roce 2005 činil podíl podniků se ziskem nad 5 mil. Kč 18,8% a v roce 2006 19,7% podniků. V roce 2007 vzrostl podíl podniků se ziskem nad 5 mil. Kč na 47%. Plošný posun podniků ve směru k horšímu, nebo naopak lepšímu hospodářskému výsledku upozorňuje na rostoucí vliv vnějších činitelů, a to především cen, klimatických podmínek a celkového objemu podpor. Výsledek hospodaření přepočtený na jednoho pracovníka vyjadřuje stejnou tendenci ve vývoji zisku, v roce 2006 byl vyšší v marginální oblasti a činí 38,7 tis. Kč/pracovníka, což je o 37% více než v produkční, kde činí 28,2 tis. Kč/pracovníka. V roce 2007 činil zisk na pracovníka v marginální oblasti 96,6 tis. Kč, což je 98% zisku v produkční oblasti.

Obr. 1: Relativní rozdělení podniků podle míry zisku

Příspěvek byl zpracován s podporou MZe a je součástí řešení projektu NAZV QG60042.

1. Vývoj výsledku hospodaření průměrného zemědělského podniku Výsledek hospodaření byl v roce 2007 nejvyšší za celé sledované období v produkční i marginální oblasti. Průměrné tempo růstu v letech 2004 - 2007 činí v produkční oblasti 1,15 a v marginální 1,18. Jedním z významných prvků hodnocení ekonomických výsledků je posouzení

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

43

Z analýzy míry zisku vyplývá, že hospodářský výsledek průměrného podniku v produkční, ale ani v marginální oblasti až do roku 2007 nebyl schopen zajistit podmínky pro přiměřenou reprodukci. Přijmeme-li jako nejníže přijatelnou hodnotu míry zisku 4%, pak je zřejmé, že za celé sledované období (od roku 1996) se průměrný podnik jak v produkční tak v marginální oblasti přiblížil požadovanému zisku poprvé v roce 2007. U průměrného podniku v marginální oblasti přesáhla míra zisku 4% hranici pouze v roce 2007 (5,5%) a produkční oblasti také v roce 2004 (tab.1).

2. Ukazatelé aktivity průměrného zemědělského podniku Zvyšování objemu produkce u rentabilní výroby znamená proporcionální nárůst zisku, kde konstantou proporcionality je výnosnost produkce. Větší využití výrobní kapacity vede k poklesu nákladů na odpisy a další fixní nákladové položky. Tento proces má za následek pokles celkové nákladovosti produkce, která

progresivně akceleruje růst zisku. Naproti tomu útlum výkonů vede zpravidla k setrvalosti nákladů, která sama o sobě podmiňuje vyšší nákladovost produkce. Objem výnosů průměrného zemědělského podniku v produkční i marginální oblasti v letech 1999 - 2007 má rostoucí tendenci. Rok 2007 znamená nárůst výnosů jak v produkční tak v marginální oblasti téměř o 16%. Průměrné tempo růstu činí v produkční oblasti 5,2%, v marginální oblasti rostou výnosy pomaleji, v průměru o 2,7% ročně. Stejnou vývojovou tendenci jako výnosy vykazují i celková aktiva. V produkční oblasti je to nárůst proti roku 2006 o 12% a v marginální o 7%. Průměrné tempo růstu je v produkční oblasti 4,7% a v marginální 1,7%. Rychlost obratu celkových aktiv nevykazuje ve sledovaném období výrazné změny, k největšímu poklesu došlo v roce 2003. Rychlost obratu je u podniků hospodařících v marginální oblasti ve srovnání

Tab. 1: Vývoj zisku na hektar zemědělské půdy a míry zisku Produkční (do 450 m n.m.) Výsledek hospodaření před zd. (tis. Kč) Míra zisku (v %) Zisk /ha zem. půdy (v Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2 232

2 106

-1 050

-1 157

6 021

4 554

2 765

9 557

2,16

1,92

-0,93

-0,94

4,46

2,96

1,92

5,91

1 192

1 114

-532

-538

2 806

2 064

1 306

4 300

23 250

21 060

-10 000

-10 713

56 271

41 778

28 214

98 578

Marginální (nad 450 m n.m.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Míra zisku (v %) Zisk /ha zem. půdy (v Kč) Zisk /pracovníka (v Kč)

1 755

666

-891

-1 679

3 230

1 959

Růst produktivity práce vede k relativní úspoře pracovníků a odvozeně i ke snížení mzdových nákladů. Příčiny nárůstu produktivity práce v jednotlivých oblastech jsou rozdílné. V produkčních oblastech je spojen během sledovaného období především s rychlejším růstem objemu výnosů při pomalejším poklesu pracovníků a v marginálních oblastech je nárůst produktivity práce způsoben především poklesem počtu pracovníků při pomalejším růstu objemu výnosů.

Průměrná roční mzda na pracovníka dosahuje v období 2000 - 2007 v marginální oblasti 97 až 98% mzdy v produkční oblasti. Průměrné tempo růstu je v marginální i produkční oblast téměř stejné a činí 106,6%.

Průměrný evidenční počet pracovníků přepočtený na 100 ha zemědělské půdy má klesající tendenci a je spojen i s rostoucí produktivitou práce. V roce 2007 byla produktivita práce v produkční oblasti 1252 tis. Kč/pracovníka a proti roku 2000 se zvýšila o 46%, proti roku 2006 vzrostla o 17%. Nárůst produktivity práce v roce 2007 znamená pro průměrný podnik v produkční oblasti relativní úsporu 16 pracovníků.

3. Technický rozvoj a nákladovost Obnova a modernizace staveb a technologie, rostoucí koncentrace zemědělských podniků má za následek růst dlouhodobého hmotného majetku (DHM). Objem DHM průměrného zemědělského podniku v produkční oblasti v roce 2007 činil 89 mil. Kč a v marginální oblasti 55 mil. Kč. V produkční oblasti od roku 2000 DHM trvale roste, do roku 2007 vzrostl na 149%. Jediný pokles zaznamenáváme v roce 2006, kdy DHM dosáhl pouze 93% předchozího roku. Relativní stáří

Obr. 2: Vývoj produktivity práce a průměrné roční mzdy

5 118

1,99

0,78

-1,09

-2,08

3,92

2,39

2,42

5,49

1 034

388

-573

-1 084

2 194

1 392

1 489

3 611

23 716

9 380

-13 500

-25 060

53 833

36 270

38 685

96 566

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

44

2 089

Také v marginálních oblastech zaznamenáváme nárůst produktivity práce v roce 2007, a to na 1160 tis. Kč/pracovníka, což je zvýšení o 18% proti roku 2006. V marginální oblasti došlo v roce 2007 vlivem produktivity práce k relativní úspoře 9,6 pracovníků.

2007

Zisk /pracovníka (v Kč)

Výsledek hospodaření před zd. (tis. Kč)

s podniky hospodařícími v produkční oblasti nižší. Tento rozdíl znamená prodloužení doby obratu v roce 2007 o 91 dní. Nižší objem výnosů spolu s nižší rychlostí obratu je druhým významným faktorem horší hospodářské situace podniků v marginálních oblastech.

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

45

DHM je v obou oblastech poměrně vyrovnané. V produkční oblasti je majetek odepsán ze 49%, v marginální z 51%. Dynamika růstu technické vybavenosti práce je ve srovnání s dynamikou růstu DHM v marginální oblasti rychlejší, průměrné tempo růstu je 6,3%. V roce 2007 realizoval průměrný zemědělský podnik v produkční oblasti fondově úsporný typ technického rozvoje, který byl spojen s růstem produktivity práce, relativní úsporou pracovníků, relativní úsporou osobních nákladů a relativní úsporou dlouhodobého hmotného majetku. Relativní úspora osobních nákladů u průměrného podniku v v produkční oblasti činila 5681 tis. Kč. Relativní úspora dlouhodobého hmotného majetku měla za následek relativní úsporu odpisů o 378 tis. Kč. Tento typ technického rozvoje je pro podnik ekonomicky velmi výhodný. Stejně jako v produkční, tak i v marginální oblasti byl realizován fondově úsporný typ technického rozvoje, spojený s růstem produktivity práce, relativní úsporu průměrného počtu pracovníků 19,5 a relativní úsporu osobních nákladů 4759 tis. Kč. Vlivem nárůstu fondové účinnosti

došlo k relativní úspoře dlouhodobéhohmotného majetku, která měla za následek i relativní úsporu odpisů o 657 tis. Kč. Stejně jako v případě produkční oblasti, také v marginální je tento typ technického rozvoje pro podnik ekonomicky velmi výhodný. Průměrný podnik v produkční oblasti realizoval v roce 2007 rostoucí efektivnost nákladů spojenou s přírůstkem zisku z rozšíření výroby a snížení nákladovosti podniku. Vlivem nižší nákladovosti podnik dosáhl relativní úspory nákladů 6248 tis. Kč, tj. 5,58% z celkových nákladů. Také v marginální oblasti realizoval v roce 2007 průměrný podnik stupeň rostoucí efektivnosti nákladů spojený se snížením nákladovosti podniku, čímž vznikla relativní úspora nákladů ve výši 2715 tis. Kč (obr. 3).

4. Zadluženost a likvidita Vývoj zadluženosti průměrného zemědělského podniku jak v produkční, tak v marginální oblasti má klesající tendenci, avšak v marginální oblasti zadluženost

klesá pomaleji a hodnota tohoto ukazatele je oproti produkční oblasti během sledovaného období výrazně vyšší. V roce 2007 byla hodnota celkové zadluženosti v produkční oblasti 34,8% a v marginální 42,4%. Krátkodobá likvidita u průměrného podniku v produkční i marginální oblasti má rostoucí tendenci a pohybuje se v rozmezí hodnot 3 - 4. V roce 2007 byla hodnota tohoto ukazatele v produkční oblasti 3,8 a v marginální 4,2. Také hodnota acid testu v posledních letech v produkční i marginální oblasti roste a pohybuje se v rozmezí hodnot 1 - 2. V roce 2007 dosáhl tento ukazatel v produkční oblasti hodnoty 1,80 a v marginální oblasti 1,84. Pohotová likvidita roste jak v produkčních, tak v marginálních oblastech rychleji než krátkodobá likvidita.

5. Vliv dotací na výsledek hospodaření Ve vývoji dotací přepočtených na hekt ar zemědělské půdy zaznamenáváme od roku 1997 výrazný rostoucí trend,

k mírnému poklesu došlo v letech 2001 a 2002, tento pokles byl v produkční oblasti výraznější. Od roku 2003 zaznamenáváme prudký nárůst dotací v obou sledovaných oblastech (obr. 4). V roce 2007 získal průměrný zemědělský podnik v produkční oblasti dotace ve výši 7 726 Kč/ha zemědělské půdy, což je 11krát více než v roce 1997. Největší nárůst oproti předchozímu roku zaznamenáváme v roce 1999 (index = 1,78) a 2004 (index = 1,75). Průměrné tempo růstu 1997 - 2007 v produkčních oblastech je větší než v marginálních oblastech a činí 1,27. Průměrné tempo růstu dotací v marginální oblasti činí 1,22, tzn., že dotace průměrně ročně vzrostly o 22%, oproti roku 1997 vzrostly do roku 2007 7 krát a v roce 2007 činily 8 734 Kč/ha zemědělské půdy. K největšímu meziročnímu nárůstu dotací v marginální oblasti došlo v roce 2004, kdy dotace v Kč/ha vzrostly 2,4 krát oproti předchozímu roku. Dotace do zemědělských podniků jsou v současné době podstatným faktorem ovlivňující rentabilitu zemědělského podnikání. Zúčtování dotací do provozního hospodářského výsledku vysvětluje

Obr. 3: Vývoj nákladovosti průměrného zemědělského podniku

Obr. 4: Vývoj výsledku hospodaření a dotací

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

46

47

hodnot, což u obou ukazatelů znamenalo zvýšení bodového ohodnocení z 1 na 3 body. Hodnota ukazatele dlouhodobé rentability se od roku 2003 zvýšila o 8 procentních bodů, což je způsobeno kumulací zisků. Hodnota ukazatele přidaná hodnota/vstupy v hodnocených obdobích osciluje okolo hodnoty 48%.

i významný vliv na změnu provozního hospodářského výsledku v letech 2004 - 2007, také podíl dotací na celkových výnosech podniku vykazuje výrazný nárůst po roce 2003. Jestliže například v produkční oblasti v roce 2003 činily dotace u průměrného podniku 6,9% celkových výnosů, pak v roce 2007 byla tato hodnota již 14,2%. Hodnota tohoto podílu v marginální oblasti je výrazně vyšší, v roce 2003 činily dotace u průměrného podniku v marginální oblasti 10% celkových výnosů a v roce 2007 činila tato hodnota více než 20%. Tato skutečnost je způsobena jednak vyššími dotacemi, ale především nižším objemem výnosů v marginální oblasti, který činil v roce 2006 pouze 79,5% výnosů produkční oblasti.

Celková zadluženost podniků vykazuje klesající trend, od roku 2004 došlo ke snížení o 2,5 procentního bodu. Doba splatnosti dluhů se zkrátila na 2,93 roku. Ukazatele krytí zásob čistým pracovním kapitálem a celková likvidita dosahují ve všech letech příznivých hodnot a lze u nich zaznamenat rostoucí trend. Průměrný zemědělský podnik dosahuje za rok 2007 hodnoty finančního zdraví 31 bodů. Celková zadluženost podniků vykazuje klesající trend, od roku 2004 došlo ke snížení o 2,5 procentního bodu. Doba splatnosti dluhů se zkrátila na 2,93 roku. Ukazatele krytí zásob čistým pracovním kapitálem a celková likvidita dosahují ve všech letech příznivých hodnot a lze u nich zaznamenat rostoucí trend. Průměrný zemědělský podnik dosahuje za rok 2007 hodnoty finančního zdraví 31 bodů.

6. Posouzení finančního zdraví podniku Pro hodnocení finančního zdraví byla použita metodika pro Program rozvoje venkova (SZIF 2008). Z tabulky 2 je patrný vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů. Hodnota ukazatelů ROA a úrokového krytí dosahuje od roku 2004 kladných

Tab. 2: Hodnoty ukazatelů průměrného podniku Ukazatel

2003

2004

2005

2006

2007

Rozsah souboru

141

149

122

127

115

ROA (%)

-1,21

5,35

3,30

2,27

6,31

Dlouhodobá rentabilita (%)

12,73

16,14

16,00

17,69

21,14

Přidaná hodnota/vstupy (%)

48,26

51,62

46,14

39,29

48

Rentabilita výkonů, z cash flow (%)

10,53

20,64

18,88

18,18

24,05

Celková zadluženost (%)

38,09

37,43

36,62

36,88

35,64

Úrokové krytí

-1,38

7,13

4,85

2,93

7,52

Doba splatnosti dluhů, z cash flow (roky)

6,66

3,67

4,05

4,30

2,93

Krytí zásob čistým pracovním kapitálem

0,96

1,07

1,16

1,22

1,29

Celková likvidita

2,51

2,61

2,80

3,01

3,23

Pramen: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků.

48

Metodika pro výpočet finančního zdraví posuzuje poslední tři, resp. dva, účetně uzavřené roky. Výslednou hodnotou pro posouzení přijatelnosti projektu je tedy aritmetický průměr bodového ohodnocení za poslední tři, resp. dva roky. Pro tento účel bylo za roky 2005 až 2007 posouzeno finanční zdraví 97 podniků. Aby byl podnik při žádosti o podporu z Programu rozvoje venkova úspěšný, je potřeba dosáhnout minimálně 15,01 bodu, tj. musí být zařazen v kategorii A, B či C. Tuto podmínku splňuje 95,9% podniků, tzn. že pouze 4,1% podniků by bylo pro nevyhovující finanční zdraví vyřazeno z administrace projektů Programu rozvoje venkova.

ZÁVĚR Výsledky hospodaření zemědělských podniků během sledovaného období dosáhly v roce 2007 vrcholu. Přestože po roce 2004 dochází k mírně klesající tendenci výsledku hospodaření, u většiny ekonomických ukazatelů zaznamenáváme příznivý vývoj ve srovnání s roky před vstupem ČR do EU, především u podniků hospodařících v marginální oblasti. Výsledek hospodaření v roce 2007 u průměrného zemědělského podniku činil 4 034 Kč/ha, což je 292% předchozího roku. Zisk na pracovníka u průměrného zemědělského podniku v roce 2007 činil 97.869 Kč, což je 305% roku 2006. Podíl podniků, které realizovaly ztrátu se výrazně snížil oproti roku 2006, kdy činil 18%, na pouhé 1,7%. Míra zisku průměrného zemědělského podniku vzrostla z 2,12% v roce 2006 na 5,76% a poprvé za celé sledované období překročila hranici 4%.

a je spojen i s rostoucí produktivitou práce. V roce 2007 se produktivita práce v průměrném zemědělském podniku zvýšila na 118% předchozího roku. Nárůst produktivity práce v roce 2007 znamená pro průměrný podnik relativní úsporu 13,3 pracovníků. Celkové výnosy průměrného zemědělského podniku vzrostly o 17%, přičemž nárůst je téměř totožný jak v produkčních, tak v marginálních oblastech. Vývoj zadluženosti má pozitivní klesající trend i přesto, že proti roku 2006 v LFA mírně vzrostla. Také hodnota likvidity se vyvíjí pozitivně a od roku 2003 roste. Výsledek hospodaření zemědělských podniků je velmi výrazně ovlivněn dotacemi. Přestože se tempo růstu dotací po roce 2004 zpomaluje, jejich podíl na výnosech činí v roce 2007 16%, což je dvojnásobek roku 2003. Dotace v roce 2007 vzrostly u průměrného podniku o 5,8% a dosáhly výše 8.115 Kč/ha zemědělské půdy. Vývoj ekonomických ukazatelů vede k závěru, že dotace výrazněji ovlivňují hospodaření v marginální oblasti, naopak intenzivní způsob hospodaření v produkční oblasti je více ovlivněn vývojem cen a naturálních výnosů. Vzhledem k tomu, že růst dotací se výrazně zpomaluje, jsou velmi příznivé ekonomické výsledky průměrného zemědělského podniku přičítány spíše příznivým klimatickým a především tržním podmínkám v roce 2007, ačkoliv se samozřejmě projevuje víceleté působení dopadu SZP. Plošný posun podniků ve směru k lepšímu hospodářskému výsledku upozorňuje na rostoucí vliv vnějších činitelů, především cen, klimatických podmínek a celkového objemu podpor.

Průměrný evidenční počet pracovníků přepočtený na 100 ha zemědělské půdy v posledních třech letech klesá 49

Poradenství v praxi Mojmír Severin, Václav Včelák (AgroConsult Bohemia) Společnost AgroConsult Bohemia s.r.o. se již devátým rokem specializuje na ekonomické a organizační poradenství zemědělských podniků v rámci celé České republiky. Z našich zkušeností vyplývá, že rozhodujícím aspektem úspěšnosti podniku je úroveň jeho řízení. Úkolem poradenství je proto zajistit pro řízení podniku dostatek kvalitních informací. Tyto informace pochází jednak z dlouhodobé analýzy činnosti podniku, kdy poradce nezávisle posuzuje aktivity podniku a porovnává jeho hospodaření s dalšími klienty a navrhuje řešení, která se jinde již osvědčila. Poradce dále poskytuje podniku informace o současných podmínkách ekonomického prostředí a umožňuje mu se orientovat v příslušných pravidlech, nařízeních, ale i možnostech rozvoje. Právě nově tvořená agrární politika vedle širokých možností financování množství aktivit vyžaduje plnění celé řady podmínek a pravidel. Naší snahou

je natolik pomoci českým zemědělcům, aby pro ně z poradenské služby vyplynul jednoznačně identifikovatelný benefit. Management zemědělského podniku vyžaduje v současné době široké spektrum odborných informací, a proto i v naší firmě pracují špičkoví specialisté na jednotlivé oblasti zemědělského podnikání. Naším cílem je komplexně připravit zemědělský podnik na nové podmínky agrární politiky včetně poradenství v oblasti financování nezbytných investic z dotačních programů.

Průběh poradenské činnosti Výchozím krokem při styku s klientem proto obvykle bývá analýza jeho hospodaření. Analýza je stavebním kamenem pro zahájení poradenství. Tento rozbor se skládá z komplexní finanční a nákladové analýzy posledních dvou až čtyř let hospodaření. Zjištěná nákladovost jednotlivých odvětví spolu s posouzením

Současný podíl jednotlivých činností společnosti AgroConsult Bohemia s.r.o.

50

finanční situace podniku je podkladem pro formulaci vhodné finanční strategie, rozvojového konceptu, optimalizace výrobní struktury či sanace podniku. Hloubková analýza má v zásadě následující výstupy:

• Optimalizace výrobní struktury - vychází z analýzy nákladovosti jednotlivých výrobků podniku. Obecně je hlavním kriteriem rentabilita výroby. Problémem optimalizace je rozdělování finančních zdrojů podniku na jednotlivá odvětví. Cílem optimalizace je omezení či vyloučení nerentabilních odvětví a naopak podpoření rentabilních a perspektivních produktů podle konkrétních podmínek.

Pro usnadnění adaptace podniků na požadavky Cross - Compliance je možno využít dotovaného poradenství s podporou až 80% vynaložených nákladů. V rámci naší poradenské činnosti jsme schopni optimalizovat procesy vedoucí k úspěšnému naplnění cílů Cross - Compliance prostřednictvím využití moderních informačních systémů. Po identifikaci problémů v oblasti Cross – Compliance je pak návazným krokem návrh řešení, který v mnoha případech spočívá v investici (např. nutná rekonstrukce stáje či výstavba jímky). Zde je pak českým zemědělcům podávána pomocná ruka ve formě Programu rozvoje venkova.

• Rozvojová koncepce podniku - představuje dlouhodobou strategii s ohledem na agrární politiku ČR a EU. V podstatě se jedná o program adaptace podniku na podmínky evropské zemědělské politiky. Naše firma v této oblasti úzce spolupracuje s mateřskou firmou operující v oblastech bývalé Německé demokratické republiky, kde podniky s podobnou strukturou již prošly procesem transformace.

• Adaptace na Cross - Compliance - s nástupem systému Cross - Compliance je nutné podnik systematicky připravovat na zákonné požadavky na hospodaření ve všech směrech. Tento systém bude postupně vstupovat v platnost od počátku roku 2009. Systém spočívá ve vazbě dotace na plnění zákonných požadavků, a bude podmínkou pro vyplácení plateb SAPS (SPS). Předmětem je dodržování 19 směrnic a vyhlášek (např. Nitrátová směrnice, Vyhláška o technických požadavcích na stavby pro zemědělství atp.). Zároveň bude dodržování požadavků Cross – Compliance podmínkou pro poskytování podpor z EAFRD.

Program rozvoje venkova (PRV) je otevřen od roku 2007. Tento program je financován Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a navazuje na předcházející Operační program Zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova. Stručně řečeno, z Programu rozvoje venkova mohou čeští zemědělci čerpat podporu na své podnikání platbami za znevýhodněné oblasti (LFA) počínaje a investicemi do ustájení či skladování zemědělských produktů konče. Na základě zkušeností z minulých let a aktivní spolupráce s příslušnými státními institucemi jsme připraveni pomoci zemědělským podnikům v získání finančních prostředků z tohoto programu. V rámci procesu získání dotace naše společnost nabízí komplexní poradenství od formulování vizí do konkrétních investičních záměrů, přes určení strategie podání projektu, organizaci výběrového řízení až po proplacení dotace na účet žadatele.

51

Agroservis Tachov, a.s. www.agroservistachov.cz

ZZN Rakovník a.s. www.zznrakovnik.cz

První žatecká a.s. www.1zatecka.cz

ZZN Mělník a.s. www.zznmelnik.cz

ZENA Mladá Boleslav a.s. www.zena-mb.cz

ZZN Polabí, a.s. www.zznpolabi.cz

ZZN Pardubice, a.s. www.zzn.cz

AGRO Dašice, a.s. ZZN Havlíčkův Brod, a.s. www.zznhb.cz

ZZN Pelhřimov a.s. www.zznpe.cz

Zenza Znojmo, a.s. www.znojmo.cz

ZZN Pomoraví, a.s. www.zznpomoravi.cz

NAVOS, a.s. Kroměříž www.navos-km.cz

CEVAHA

OSEVA BZENEC 2009

siláž

CELIVE zrno

CEDUB novinka

novinky i osvědčené v sortimentu hybridy

CE 220 CEMILK 222 CELUX 225 CESTER 230 CEKLAD 235 SAN CE 240–S CEMAX 245 CELIO 250 CELIVE CEMET 260 CELIDO CEDUB CEFIN CENZUS CEPLAN CEVAHA CELATE CEFRAN CENTIS 350 CEDONA CESLAV MOSCHUS ALOMBO MORPHO ZP 305 CEDA DALMAC

www.osevabzenec.cz

<>Ž?`?˜‰«œÀœÃÌď Û«œ…œ`Ĉ°°°

=˜ĈÛ«œ…œ`Ĉ°°°





<" 1, ÷ 6:"

"-/] 6ù/.*" ē

÷./ù ē"-6ù ÷ " , /  ""

6: ", Ê6< Ê<6"-/ē6: "- 9 <Ê6-1*,"*"  6:- 6 " ē,1ē,"/ē÷   ,ē

ē8Ê . /, "-/<, 1ē69-*ù*,69 ē1/"ē/<ē

q69 ùÊ/ ē1. /ÿ/   ÷ Ê]1

 Êÿē ē-*" 6: -<  

*," 1/6/1*,Ê

6Ê<6:.ē8<Ê-" ē,9 "-/- /] <ē,1÷ Ê "/ē<ē6ù. : ē*ē,ē ",ē1

Ê/÷ *,"ē= "1ē,1ē "ē= :  *"  " <1. : " " Ā° ē  ÿ . *,"6Ê-t

<:- ,6-ē*"" 6*ÿ*ē ù"ÿÊ : 1 Ê"-/

°°°«ÀœÌœÈi«œĎ‰`ˆˆ6?ÄÜÕÃi`°

°°°«ÀœÌœÈi«œĎ‰`ˆˆ6?ÄÜÕÃi`°

°°°«ÀœÌœÈi«œĎ‰`ˆˆ6?ÄÜÕÃi`° +ONTAKTYåNAåREGIONÖLN¤åPRODEJCE

ååå WWWEAGROTECCZDEALERSKA SIT

Ĕ,"/ >°Ã°] «œLœĈŽ>ˆÌœ“Þď]Ìi°Év>Ý\{ȣȣÈÇÇÈ «œLœĈŽ>ˆÃÌÀœÛˆVi]Ìi°\ÇÓ{äx™™{Ç Ĕ,Ĕ=>ÌiVðÀ°œ°]Ìi°\{£xÇÓ£äÓÇ Ĕ,"/   ",Ĕ6Ĕ]"œ“œÕVÌi°\xnx£x{nÓÈ Ĕ,"- ,6-Ý\{™{x{ÈÓΙ Ĕ, "]뜏°ÃÀ°œ°]>̜ÛÞ]Ìi°\ÎÇÈÎÇx{££ Ĕ-Ĕ,">°Ã°]-i`˜ˆVi]Ìi°\xxÈÇ{xäxä‡xÎ Ĕ, Ĕ>°Ã°] i«>V…œÛ]Ìi°Év>Ý\ÎnÇ™nÈ{£Î

+ONTAKTYåNAåREGIONÖLN¤åPRODEJCE

!'2/4%#åAS å"RNĒNSKÖå å(USTOPEďE TELååå åFAXååå

ååå 6ÖÝå¢SPĒCHå åNAÝEåZÖLEÅITOST

6Ĕ,/"]뜏°ÃÀ°œ°] ÞÃÌЈViÕ i˜iĜÛ>]Ìi°\ÈäÓΣxx{n ,Ĕ  Ĕ,->˜ß]Ìi°Év>Ý\ΣÓxÓäÈxx 1 ‡ "]뜏°ÃÀ°œ°],>`Û?˜œÛˆVi]Ìi°\{n£În™x£Ç 6ÊþĔ9 ,Ê ]ðÀ°œ°]ˆ…>Û>]Ìi°\ÈäÓÇÇÎΣ£ < Ĕ>°Ã°]>`? œiÏ>Û]Ìi°\ÈäÓ£nÎÇÓÎ << *œ>L‰>°Ã°]œ‰˜]Ìi°\ÈäÓÈ{Ç™™{ << *"",Ĕ6>°Ã°]œ`œ˜‰˜]Ìi°\ÈäÓxnÇÎxÓ << *i…Đˆ“œÛ]Ìi°\ÇÓ{n££äә

WWWEAGROTECCZDEALERSKA SIT

Ĕ,"/ >°Ã°] «œLœĈŽ>ˆÌœ“Þď]Ìi°Év>Ý\{ȣȣÈÇÇÈ «œLœĈŽ>ˆÃÌÀœÛˆVi]Ìi°\ÇÓ{äx™™{Ç Ĕ,Ĕ=>ÌiVðÀ°œ°]Ìi°\{£xÇÓ£äÓÇ Ĕ,"/   ",Ĕ6Ĕ]"œ“œÕVÌi°\xnx£x{nÓÈ Ĕ,"- ,6-Ý\{™{x{ÈÓΙ Ĕ, "]뜏°ÃÀ°œ°]>̜ÛÞ]Ìi°\ÎÇÈÎÇx{££ Ĕ-Ĕ,">°Ã°]-i`˜ˆVi]Ìi°\xxÈÇ{xäxä‡xÎ Ĕ, Ĕ>°Ã°] i«>V…œÛ]Ìi°Év>Ý\ÎnÇ™nÈ{£Î

!'2/4%#åAS å"RNĒNSKÖå å(USTOPEďE TELååå åFAXååå

6ÖÝå¢SPĒCHå åNAÝEåZÖLEÅITOST

6Ĕ,/"]뜏°ÃÀ°œ°] ÞÃÌЈViÕ i˜iĜÛ>]Ìi°\ÈäÓΣxx{n ,Ĕ  Ĕ,->˜ß]Ìi°Év>Ý\ΣÓxÓäÈxx 1 ‡ "]뜏°ÃÀ°œ°],>`Û?˜œÛˆVi]Ìi°\{n£În™x£Ç 6ÊþĔ9 ,Ê ]ðÀ°œ°]ˆ…>Û>]Ìi°\ÈäÓÇÇÎΣ£ < Ĕ>°Ã°]>`? œiÏ>Û]Ìi°\ÈäÓ£nÎÇÓÎ << *œ>L‰>°Ã°]œ‰˜]Ìi°\ÈäÓÈ{Ç™™{ << *"",Ĕ6>°Ã°]œ`œ˜‰˜]Ìi°\ÈäÓxnÇÎxÓ << *i…Đˆ“œÛ]Ìi°\ÇÓ{n££äә

AgroConsult Bohemia s.r.o.

… pomůžeme Vám čerpat finanční prostředky z fondů EU EAFRD - Program rozvoje venkova ČR

AKTUÁLNĚ

Na základě zkušeností z minulých let a aktivní spolupráce s příslušnými státními orgány jsme připraveni pomoci zemědělským podnikům v získání finančních prostředků z Programu rozvoje venkova.

V TERMÍNU OD 10.2. DO 2.3.2009 BUDE PROBÍHAT 6. KOLO PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA.

Poté, co jsme vypracovali přes 510 projektů v rámci Operačního programu RVMZ, úspěšně pokračujeme v této činnosti i po zavedení Programu rozvoje venkova. V roce 2007 jsme podali celkem 210 projektů, v roce 2008 jich bylo již 270. Intenzivně se zabýváme projekty na financování bioplynových stanic, kde v roce 2008 z celkových 19-ti schválených projektů bylo 10 vypracovaných naší společností, což činí podíl 53%!

• modernizace zemědělských podniků (podpora až 60%) - investice do zemědělských staveb (rekonstrukce i výstavba) - investice do techniky a technologie pro živočišnou výrobu (skot, prasata, ovce, kozy, koně, drůbež) a rostlinnou výrobu (včetně závlah) - investice do staveb a technologií pro zpracování a využití biomasy (zbytkové i účelové) - investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny • zahájení činnosti mladých zemědělců

V rámci procesu získání dotace naše společnost nabízí komplexní poradenství od formulování myšlenek Vašich investičních záměrů, přes určení strategie podání projektu, organizaci výběrového řízení až po proplacení dotace na účet žadatele.

Podnik

Analýza potřeb

Plán rozvoje podniku

… pomůžeme Vám se splněním požadavků na Cross - Compliance Cross - Compliance

V rámci OSY I bude možno žádat o dotace:

V rámci OSY III bude možno žádat o dotace: • diverzifikace činností nezemědělské povahy • podpora zakládání podniků a jejich rozvoje V obou opatřeních jsou to například bioplynové stanice, kotelny, výroba tvarovaných biopaliv.

SZIF Banka Žádost Investiční Zajištění Schválení Vyplacení o proplacení záměr financování projektu dotace projektu

AgroConsult Bohemia s.r.o.

Tel./fax: 387 200 920/921 e-mail: [email protected], web: www.agroconsult.cz

Od roku 2009 vstoupí v platnost systém Cross - Compliance, který spočívá ve vazbě dotace na plnění zákonných požadavků, a který bude podmínkou pro vyplácení plateb SPS. Zároveň však bude dodržování požadavků Cross - Compliance podmínkou pro poskytování podpor z EAFRD.

Pro usnadnění adaptace podniků na požadavky Cross - Compliance můžete využít dotovaného poradenství s dotací až 80% vynaložených nákladů.

Naši odborníci Vám pomohou s adaptací na požadavky systému Cross - Compliance

Zhodnocení welfare hospodářských zvířat

Komplexní zhodnocení podniku, přípravou vedení podniku při zavádění všech podmínek systému Cross - Compliance

Zpracování havarijního plánu dle zákonného požadavku vyhlášky 450/2005 Sb.

AgroConsult Bohemia s.r.o. Optimalizace zemědělského podniku

Poradenství v oblasti ochrany vod

Zpracování Nitrátové směrnice dle zákonného požadavku daného Nařízením vlády 103/2003 Sb.

V rámci Vámi uplatňované poradenské činnosti jsme schopni optimalizovat procesy vedoucí k úspěšnému naplnění cílů Cross - Compliance prostřednictvím využití moderních informačních systémů renomovaných firem působících na území České republiky.

Nákup zemědělské půdy neodkládejte!

GE Money Bank ZEMĚDĚLSKÉ ÚVĚRY • ÚČTY • DEPOZITA

Financování zemědělců v GE Money Bank Na nákup zemědělské techniky Vám poskytneme až 100 % ceny včetně DPH. Pokud uvažujete o nákupu zemědělské půdy, můžete dostat až 90 % finančních prostředků se splatností 20 let. Služba EU Servis bude Vaším skvělým pomocníkem, pokud chcete využít peníze z dotací Evropské unie (například z Programu rozvoje venkova). GE Money Bank má ve své nabídce kromě úvěrů také neúvěrové a depozitní produkty, například běžný účet, elektronické ovládání účtu, termínované vklady nebo spořicí účty. Více na www.gemoney.cz/agroprodukty nebo na infolince 844 844 844.

Financování investičních záměrů

Financování zemědělské techniky

Služby spojené se získáním a správou dotací z EU

Vlastnictví zemědělské půdy je jednou z klíčových otázek pro každého zemědělce. V České republice přitom zemědělci z 90% hospodaří na pronajaté půdě. To v současné době, kdy především zahraniční investoři skupují dosud pronajímanou půdu, může být rizikové. Jaká se nabízejí řešení financování nákupu půdy? Jaké jsou podmínky úvěrů a kde hledat bližší informace? K tomu nám řekne více Iva Prokopová, manažerka zemědělských produktů GE Money Bank. Zemědělci v České republice hospodaří na zhruba 4,2 milionech hektarů zemědělské půdy, což je více než polovina celkové rozlohy ČR. Vlastnictví zemědělské půdy se přitom vyznačuje velkou roztříštěností. Většinou jde o soukromé osoby vlastnící v průměru dvouhektarová pole. V případě současného, ale s velkou pravděpodobností i budoucího dotačního systému, bude právě příjem dotací na obhospodařované ploše záležet. Díky tomu, že dlouhodobě nehybný trh s půdou nyní ožívá, cítí také investoři, kteří půdu nakupují z důvodu průmyslové výstavby či investic do projektů se zaměřením na výrobu alternativní energie, velkou příležitost. Přesto zemědělci mnohdy s nákupem půdy váhají.

Silný partner GE Money Bank

Financování zemědělské půdy

Financování provozních potřeb

Častým argumentem je samozřejmě výše investice, kterou si nákup půdy žádá. Dalším problematickým bodem, na který zemědělci obvykle poukazují, jsou obavy ze složitosti jednání s prodávajícími. Investice jim také oproti nízkým nájmům připadají nevýhodné a dlouhodobé nájemní smlouvy vyvolávají klamný pocit bezpečí. Je třeba být ovšem na pozoru. »Je pochopitelné, že soukromý vlastník dá přednost nabídce odkupu za slušnou cenu od zahraničního investora, když za pronájem obdrží třeba jedno až dvě procenta z úřední ceny půdy. Proto zemědělcům doporučujeme neodkládat nákup půdy a vybrat si silného partnera, který nabízí jak poradenství, tak produkty vhodné k financování nákupu půdy,« říká Iva Prokopová, manažerka zemědělských produktů GE Money Bank.

Pomůže někdo zemědělcům? GE Money Bank zná problémy, se kterými se zemědělci běžně setkávají, a proto se jim snaží jejich situaci co nejvíce usnadnit. V případě nákupu zemědělské půdy poskytuje GE Money Bank dlouhodobý hypoteční úvěr s řadou výhod. Podmínky

tohoto úvěru odpovídají podmínkám podpory Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v rámci programu Půda. To znamená, že zemědělci mají možnost získat zpět tři procentam z úrokové sazby, kterou na úvěru zaplatí. Zájemcům do čtyřiceti let věku může být podpora navýšena ještě o jedno procento. Podporu lze získat na úvěr ve výši maximálně deset milionů korun.

Jak takový úvěr může vypadat? Když zemědělec na nákup půdy zvolí hypoteční úvěr, poskytne mu GE Money Bank finanční prostředky na dobu deseti až dvaceti let. Pokud chce žádat o dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, je třeba podat žádost nejpozději před prvním čerpáním úvěru. Výhodou je, že obě žádosti, o úvěr a o dotaci, jsou vyřizovány současně, což znamená velkou úsporu času. Získání podpory od PGRLF však není nutnou podmínkou ke schválení úvěru. Pokud klient o podporu úrokové sazby nechce žádat, mohou být podmínky úvěru zcela přizpůsobeny aktuální potřebě podnikatele.

Flexibilní splácení Splácení úvěru probíhá buď v pravidelných měsíčních splátkách nebo s jinou pravidelností - podle předpokládaného toku peněz. U tohoto dlouhodobého hypotečního úvěru je také možnost vybrat si nejvhodnější typ úrokové sazby. GE Money Bank nabízí buď plovoucí, která bývá odvozena od aktuální vnitřní sazby banky, nebo fixní. Zafixovat úrokovou sazbu si klient může na období jednoho až deseti let. Výhodou fixní úrokové sazby je například možnost bezplatného předčasného splacení úvěru na konci období, na jaké je sazba fixována.

Jistota finančních prostředků Výhodou hypotečního úvěru na nákup půdy od GE Money Bank je možnost získat půjčku formou schváleného limitu. Jeho výši si klient může určit i před tím, než začne s konkrétními vlastníky jednat. Po schválení limitu má až dvanáct měsíců na to, aby s prodávajícími zahájil jednání o prodeji, uzavřel kupní smlouvy a jednotlivé nákupy financoval. I v tomto případě lze využít podporu, kterou PGRLF začne vyplácet po vyčerpání celého úvěru. Velkou výhodou limitu na nákup půdy je jistota finančních prostředků, protože výše limitu je již schválena a mezi bankou a klientem je podepsána úvěrová smlouva. Více informací získáte na webových stránkách www.gemoney.cz/agroprodukty.

POZNÁMKY: