Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Podnikatel v insolvenčním řízení Bakalářská práce
Autor:
Monika Peslarová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Ostrava
Mgr.Bc. Adam Ptašnik, Ph.D
březen 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ostravě dne 15.3.2011 ............................... Monika Peslarová
1
Poděkování: Velice tímto děkuji Mgr. Bc. Adamu Ptašnikovi, Ph.D za jeho cenné rady v průběhu zpracování této bakalářské práce a svému zaměstnavateli firmě Saton s.r.o. za vstřícný přístup při psaní této práce. V Ostravě dne 15.3.2011
2
Anotace: V současné době se v podnikatelském sektoru čím dál více podnikatelů dostává do platební neschopnosti. K tomuto dochází z mnoha důvodů a věřitelé musí v takové situaci řešit jak své závazky vůči nim podnikatelé v platební neschopnosti zaplatí. Zlepšit šanci na zaplacení by měl nový insolveční zákon č. 182/2006, který výrazně posiluje pozici věřitele. Ve své bakalářské práci se budu zabývat postavením dlužníka v insolvenčním řízení z pozice podnikatele, právnické osoby, na skutečném příkladu firmy, která se dostala do této situace.
Annotation: At present in a self-employed sector more
self-employed are getting into financial
insolvency. There are many reasons for these circumstances and creditors in these situations have to solve how the self-employed in financial insolvency are going to pay their liabilities. A new insolvency act No. 182/2006, which improves the position of the creditor, should also improve the chances of payments. In my bachelor´s thesis I am going to be dealing with the position of the debtor in the insolvent proceedings from the self-employed position, corporate body and an actual example of a company in this situation.
3
Obsah Úvod ................................................................................................................................................ 6 1 Podnikatel v úpadku ..................................................................................................................... 8 1.1 Insolvence x likvidace ................................................................................................. 9 2 Insolvenční návrh dlužníka........................................................................................................ 10 2.1 Náležitosti insolvenčního návrhu ................................................................................ 11 2.2 Seznam majetku a seznam závazků ............................................................................. 12 2.3 Záloha na náklady insolvenčního řízení ...................................................................... 14 3 Zahájení insolvenčního řízení .................................................................................................... 15 3.1 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ..................................................... 15 3.2 Projednání insolvenčního návrhu před insolvenčním soudem .................................... 17 3.3 Průběh jednání o insolvenčním návrhu........................................................................ 19 4 Rozhodnutí o úpadku ................................................................................................................. 20 4.1 Náležitosti rozhodnutí o úpadku .................................................................................. 20 4.2 Jiná rozhodnutí o insolvenčním návrhu ....................................................................... 21 4.3 Ustanovení insolvenčního správce .............................................................................. 21 4.4 Stanovení způsobu řešení úpadku ................................................................................ 22 5 Věřitelé a uplatňování pohledávek ............................................................................................ 23 5.1 Postavení věřitelů a jejich pohledávek ........................................................................ 23 5.2 Uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení přihláškou............................................. 24 5.3 Uplatnění přednostní pohledávky v insolvenčním řízení ............................................ 26 5.4 Uplatnění nároků zajištěných věřitelů v průběhu řízení .............................................. 26 6 Práva a povinnosti plynoucí dlužníkovi a věřitelům z přezkumného jednání ........................... 27 6.1 Práva a povinnosti dlužníka plynoucí z přezkumného jednání.................................... 27 6.2 Práva a povinnosti věřitelů plynoucí z přezkumného jednání ..................................... 29 7 Řešení úpadku konkursem a reorganizace................................................................................. 30 7.1 Postavení dlužníka v průběhu konkursu ...................................................................... 31 7.2 Podání konečné zprávy a vydání rozvrhového usnesení ............................................. 32 7.3 Zrušení konkursu ......................................................................................................... 33 7.4 Řešení úpadku reorganizací ......................................................................................... 33
4
8 Insolvenční řízení – Obaly Saton s.r.o...................................................................................... 35 8.1 Zahájení insolvenčního řízení ...................................................................................... 35 8.2 Ustanovení insolvenčního správce .............................................................................. 36 8.3 Rozhodnutí o úpadku a oznámení o jeho vydání ......................................................... 37 9 Konkurs Obaly Saton s.r.o. ....................................................................................................... 39 9.1 Účinky prohlášení konkursu ....................................................................................... 39 9.2 Postavení dlužníka v průběhu konkursu ...................................................................... 40 9.3 Uplatnění pohledávek přihláškou ................................................................................ 41 9.4 Zpeněžení majetkové podstaty, konečná zpráva a rozvrh ........................................... 42 Závěr .............................................................................................................................................. 44 Použitá literatura ............................................................................................................................ 46 Použité formuláře .......................................................................................................................... 47
5
Úvod Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon), který nahradil do té doby platný zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen zákon o konkursu a vyrovnání). Insolvenční zákon zásadním způsobem změnil právní prostředí, ve kterém se řeší situace dlužníka, jenž se ocitnul v úpadku. Zákon o konkursu a vyrovnání se svými 73 ustanoveními, z nichž značná část nebyla většinou vůbec aplikována, prakticky neumožňoval jiné řešení dlužníkova úpadku než prodej jeho majetku. Konkurs přitom často přicházel pozdě a věřitelé neměli příliš mnoho možností, jak ovlivnit jeho průběh, neboť k podstatným informacím o jednotlivých konkursech se dostávali poměrně složitě. Ke znalosti tohoto zákona bylo navíc nezbytné nastudování mnoha ustanovení dalších zákonů, jako například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a několik dalších zákonů. Od nabytí účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání dne 1. října 1991 byla jeho stručná ustanovení opakovaně novelizována. Jen do roku 2001 bylo provedeno celkem osmnáct dílčích novelizací.1 Z důvodu rozdílného výkladu některých ustanovení tohoto zákona při rozhodování soudů prvního i druhého stupně často ve věcech na základě dovolání rozhodoval Nejvyšší soud České republiky a aplikační praxe soudů tak byla postupně sjednocována jeho judikáty. Uplatnění věřitelských práv bylo podle ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání složité, zdlouhavé a u některých věřitelů tak mohlo vést i k rezignaci na dosažení kvalitního výsledku. Insolvenční zákon se svými 431 ustanoveními, z nichž mnohá obsahují více odstavců s podrobnou úpravou práv a povinností, roli věřitelů výrazně posiluje a dává jim možnost prostřednictvím věřitelských orgánů ovlivňovat průběh řízení. Na postoji věřitelů k řízení a na jejich aktivitě přitom závisí, jak rychlé a efektivní bude samotné insolvenční řízení. Soud dbá především na to, aby přitom byl respektován takzvaný společný zájem věřitelů. Činnost insolvenčních správců je více podřízena věřitelským orgánům a snižuje se tak možnost, že výtěžek zpeněžení úpadcova majetku bude neúměrně snížen nadměrnými náklady správce a jeho odměnou.2 _________________________________ 1
Hostinský, J. Věřitel v českém a evropském insolvenčním právu. Ostrava: KEY Publishing, 2009. str. 12
2
Hostinský, J. Věřitel v českém a evropském insolvenčním právu. Ostrava: KEY Publishing, 2009. str. 12
6
Od insolvenčního zákona lze očekávat především rychlost, neboť zákon nabízí rychlejší řešení vztahů dlužníka s věřiteli, zároveň ale předpokládá jejich aktivní přístup. Další výhodou je transparentnost, tedy možnost sledovat všechny důležité informace o insolvenčních řízeních v insolvenčním rejstříku, což je výhodou, ale zároveň také nezbytností pro ty, kteří nechtějí přijít o svá práva a přitom chtějí insolvenční řízení ovlivňovat. Insolvenční zákon rovněž přináší větší efektivitu. Představuje totiž nové cesty pro dlužníky a příslib uspokojivějšího řešení pro věřitele a také ozdravení ekonomického prostředí a právních vztahů mezi dlužníky a věřiteli. V neposlední řadě lze od zákona očekávat také větší zodpovědnost pro jednotlivce, protože každé soudní řízení znamená určitá rizika pro všechny zúčastněné. Dlužníci by se měli chovat zodpovědně již v době, kdy dluhy vznikají a dělat vše proto, aby dokázali svou majetkovou situaci včas uspokojivě uspořádat a vyřešit. Insolvence, exekuce, výkon rozhodnutí, dluhy. To jsou slova, která dnes slyšíme prakticky každý den. Finanční problémy se přitom netýkají jen občanů a domácností, ale hlavně také podnikatelského sektoru. Ve své bakalářské práci se budu zabývat postavením dlužníka v insolvenčním řízení z pozice podnikatele, právnické osoby, na skutečném příkladu firmy, která se dostala do této situace. Tuto problematiku jsem rozdělila do 7 teoretických kapitol, které zachycují dlužníkovu situaci od doby, kdy se ocitne v úpadku až po způsoby a možnosti jeho řešení před soudem a v praktické části své práci podrobně rozeberu situaci společnosti OBALY SATON s.r.o. a řešení insolvence této společnosti prohlášením konkurzu. Cílem této práce je seznámení s insolvenčním řízením a řešení insolvence podnikatele konkurzem -
na praktickém případu společnosti, upozornit na úskalí, která na podnikatele
v obdobné situaci čekají a také upozornit na nutnost větší kontroly činnosti insolvenčního správce a aktivní chování věřitelů, tak aby se věřitelé domohli svých pohledávek v co největší míře.
1 Podnikatel v úpadku Podnikatelem jsou fyzické nebo právnické osoby tuzemské či zahraniční zapsané v obchodním rejstříku (obchodní společnost, družstvo, státní podnik, evropská společnost, evropská družstevní společnost), osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních předpisů a osoby provozující zemědělskou výrobu, které jsou zapsané do evidence podle zvláštního předpisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Úpadek je základní podmínkou, aby mohl být úspěšně podán insolvenční návrh. Existence či neexistence úpadku není závislá na zbožném přání věřitele a někdy ani na přání dlužníka, který se snaží podvodným úpadkem zakrýt stopy svého nepoctivého podnikání. Úpadek není nějaký subjektivní stav dlužníka, ale jde o objektivní existující stav majetku dlužníka. Prvním pojmovým znakem podnikatele v úpadku je mnohost jeho věřitelů. Insolvenční zákon předpokládá, že dlužník má více, tedy alespoň dva věřitele. Přitom není rozhodující výše závazků, které dlužník vůči těmto věřitelům má. Není ani zapotřebí, aby výše závazků dlužníka vůči věřiteli byla přesně vyčíslena. Postačí, že je nepochybné, že závazek dlužníka vůči věřiteli v nějaké výši existuje. Pohledávky věřitelů nemusí být vykonatelné (tedy například přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo správního orgánu).3 Dalším pojmovým znakem úpadku podnikatele jsou jeho dvě formy: 1. platební neschopnost – dlužník je ve formě platební neschopnosti, jestliže má peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto závazky není schopen splnit. O úpadek se nejedná tehdy, když dlužník má sice závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů, ale jejich splnění je schopen. Zaplaceny nebyly pouze pro neochotu dlužníka k plnění, která může v konkrétních případech pramenit například z rozporů mezi dlužníkem a věřitelem; 2. správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.4 ________________________________ 3
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 3
4
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 35
8
Vztah mezi platební neschopností a předlužením je takový, že dlužník, který je v platební neschopnosti, nemusí být ještě předlužen. Naproti tomu dlužník, který je předlužen, je zároveň v platební neschopnosti.5
1.1 Insolvence x likvidace Smyslem insolvenčního zákona není řešit dlužníkovu situaci v insolvenčním řízení, jestliže jeho jedinými pasivy jsou jeho závazky přímo související s likvidací společnosti. Likvidace společnosti může být z více důvodů, např. uplynutím doby, na kterou byl podnik založen, nebo např. rozhodnutím soudu v případě, že společnost nesplňuje podmínky stanovené obchodním zákoníkem. V takovémto případě ustanovuje soud likvidátora, kterým je obvykle statutární orgán společnosti. V případě tzv. dobrovolné likvidace, tedy např. z důvodu rozhodnutí společníků o zrušení společnosti, musí mít společnost vypořádány veškeré vztahy vůči zaměstnancům, a veškeré své závazky vůči věřitelům. V takovém případě, kdy jedinými pasivy jsou závazky vyplývající z likvidace, jsou pak dány všechny podmínky pro to, aby již zahájený proces likvidace, ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku, dále řádně pokračoval a vedl k zániku společnosti a jejímu výmazu z obchodního rejstříku a nejsou zde žádné důvody k zahájení insolvenčního řízení.
__________________________________ 5
Pohl, T. Zákon o konkurzu a vyrovnání krok za krokem. Praha: Prospektrum, 2000. str. 18
2 Insolvenční návrh dlužníka Dlužník, který je podnikatelem (fyzická i právnická osoba), je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti se měl dozvědět o svém úpadku. Ze znění insolvenčního zákona vyplývá, že podnikatel má mít stálý přehled o svém reálném movitém i nemovitém majetku, tedy majetku v reálné hodnotě jeho likvidity, která se obvykle liší od hodnoty účetní, o pohledávkách v reálné hodnotě a reálné lhůtě jejich splatnosti, respektive vymožitelnosti, a závazcích, o kterých musí vždy předpokládat, že budou uhrazeny v plné výši, a to i v případě, že o nich povede spor až do doby jeho vyřešení. Povinnost podat insolvenční návrh má podnikatel i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku
nebo exekuce právě z důvodu, že cena majetku
náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku. Tato skutečnost je jasným signálem o tom, že podnikatel je v úpadku a je povinen postupovat v souladu se zákonem. Povinnost podat insolvenční návrh má v případě právnické osoby její statutární orgán, a je-li statutární orgán kolektivní, pak všichni jeho členové, kteří jsou oprávněni jednat za dlužníka samostatně. Jde-li o dlužníka v likvidaci, má tuto povinnost likvidátor dlužníka.6 Insolvenční zákon, na rozdíl od původní úpravy v zákonu o konkursu a vyrovnání, přímo nepoužívá pojem návrh na prohlášení konkursu. Pokud hodlá dlužník řešit svou úpadkovou situaci konkursem, protože nesplňuje podmínky pro povolení reorganizace, podá insolvenční návrh a v rámci insolvenčního návrhu navrhne řešení svého úpadku konkursem. Pokud dlužník takto podávaný insolvenční návrh nesprávně nazve návrhem na prohlášení konkursu, nebude to mít na další postup insolvenčního soudu vliv, neboť insolvenční soud bude návrh posuzovat podle jeho obsahu.7 Dlužník sepíše podání adresované příslušnému insolvenčnímu soudu (tedy krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo) a podání označí jako návrh na zahájení insolvenčního řízení.
__________________________________ 6 7
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 36 Tamtéž, str. 39
10
2.1 Náležitosti insolvenčního návrhu Ustanovení o obsahových náležitostech insolvenčního návrhu odkazuje na ustanovení občanského soudního řádu, které pojednává o obecných náležitostech občanskoprávního podání u soudu. Těmito náležitostmi je zejména to, aby bylo patrno, kterému soudu je návrh určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje. Zároveň stanoví povinnost, aby byl návrh podepsán a datován.8 Kromě obecných náležitostí musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podnikatel-fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením, bydlištěm (sídlem) a identifikačním číslem. Podnikatel-právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Dále je návrh nutno předložit soudu nejméně v takovém počtu stejnopisů, aby každý z nich mohl obdržet jeden účastník řízení a jeden mohl být uložen u soudu ve spisu. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka a také skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník. Dále musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a z návrhu musí být i patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být opatřen datem a podpisem osoby, která je oprávněna jednat jménem dlužníka. Podpis musí být úředně ověřen. Jestliže nebude podpis úředně ověřen, insolvenční soud k takovému návrhu nebude vůbec přihlížet. Podá-li za dlužníka insolvenční návrh advokát nebo jiný zástupce, musí být ověřeny i podpisy osoby jednající za dlužníka na plné moci pro tuto osobu. Jestliže má dlužník více statutárních orgánů (typické je více jednatelů) nebo je-li v rámci kolektivního statutárního orgánu dlužníka více osob se samostatným jednatelským oprávněním (například předseda a místopředseda představenstva), lze dlužníkovi doporučit, aby byl insolvenční návrh podepsán všemi těmito osobami jako důkaz toho, že podání dlužnického insolvenčního návrhu bylo opravdu vnitřní vůli dlužníka a že se nejednalo o pouhý exces ze strany jediné osoby. Pokud tyto další osoby s jednatelským oprávněním insolvenční návrh nepodepíší spolu, insolvenční soud bude před rozhodnutím o úpadku dlužníka dotazem zjišťovat stanovisko k podanému insolvenčním návrhu, i když se jedná o dlužnický insolvenční návrh.
11
2.2 Seznam majetku a seznam závazků K insolvenčnímu návrhu je dlužník povinen připojit: 1. seznam svého majetku, a to včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků; 2. seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů; 3. seznam svých zaměstnanců; 4. listiny, které dokládají úpadek. Při poctivém přístupu dlužníka při vyhotovování seznamů mohou být tyto seznamy významným zdrojem informací, které mohou urychlit a zefektivnit postup insolvenčního soudu při řešení ekonomické situace dlužníka.9
V seznamu majetku je dlužník povinen označit
jednotlivě svůj majetek, a to včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, uvede jejich výši a výslovně se vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku (včetně pohledávek), o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení, případně rozhodnutí, označí. Jakékoliv zatajování majetku by znamenalo zkrácení uspokojení věřitelů. Z tohoto důvodu je požadavek, aby dlužník předložený seznam majetku podepsal a stvrdil tak povinné prohlášení o jeho správnosti a úplnosti, logický a navíc stanovený zákonem. Porušení uložené povinnosti může mít za následek podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele. Dalším důležitým seznamem, který je povinen dlužník připojit ke svému insolvenčnímu návrhu, je seznam závazků. V seznamu závazků musí dlužník uvést nejen své závazky z obchodně závazkových vztahů, ale také veškeré osoby, o kterých je mu známo, že proti němu mají či uplatňují jakákoliv jiná majetková práva. U těchto osob musí také uvést, zda jsou s ním osobně či majetkové propojeny. Za osoby propojené osobně se považují osoby dlužníkovi blízké.10 Podle ustanovení občanského zákoníku je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, tedy linii sestupné. Osobami blízkými jsou také osoby, o kterých občanský zákoník hovoří jako o osobách navzájem blízkých, pokud by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu sobě vlastní. __________________________________ 8
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 298 9 Tamtéž, str. 301 10 Tamtéž,. str. 301
12
Za osoby ekonomicky spojené s dlužníkem jsou podle insolvenčního zákona považovány osoby, které tvoří s dlužníkem koncern. Jedná se o ekonomické propojení osob na základě faktického či smluvního ovládání, kdy jedna z těchto osob vystupuje jako osoba ovládaná a druhá jako osoba ovládající.11 Konkrétní způsoby ovládání jsou popsány v příslušném ustanovení obchodního zákoníku. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Insolvenční zákon totiž dlužníkovi ukládá, aby do seznamu pohledávek zařadil i ty pohledávky, jejichž uplatnění věřitelem pokládá za nedůvodné, ale zároveň mu stanoví povinnost vyjádřit se k tomu, které z uvedených pohledávek popírá a uvést důvod tohoto postoje. Obdobným způsobem je insolvenčním zákonem dlužníkovi stanovena povinnost označit pohledávky zajištěné a způsob jejich zajištění, včetně movitých věcí k zajištění pohledávek sloužících. U pohledávek, o kterých dlužník tuto skutečnost popírá uvede, zda a v jakém rozsahu právo na jeho uspokojení ze zajištění popírá a proč. Podobně jako k seznamu majetku je dlužník povinen i k seznamu závazků připojit prohlášení o tom, že je seznam úplný a správný, včetně výše uvedených stanovisek k jednotlivým závazkům, a tento seznam podepsat. Měl by tak jednat s vědomím své případné trestní odpovědnosti. Insolvenční zákon nepředepisuje náležitosti seznamu zaměstnanců. Seznam by však měl obsahovat zejména jméno a příjmení zaměstnance a jeho datum narození nebo rodné číslo. Jestliže dlužník nemá žádné zaměstnance, musí to výslovně uvést, tedy na místo seznamu zaměstnanců předloží své písemné prohlášení. Seznamy musí být dlužníkem podepsány spolu s prohlášením, že jsou správné a úplné.
__________________________________ 11
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 302
13
2.3 Záloha na náklady insolvenčního řízení Insolvenční soud je oprávněn před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,- Kč. Záloha slouží k úhradě nákladů insolvenčního správce v úvodních stádiích insolvenčního řízení. Jestliže je insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. Zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Nesloží-li insolvenční navrhovatel na výzvu insolvenčního soudu stanovenou zálohu, záleží pak na insolvenčním soudu, zda řízení zastaví nebo bude v řízení pokračovat a zálohu po navrhovateli vymáhat. Takovýto postup je pak klasickým výkonem rozhodnutí podle občanského soudního řádu a právním titulem pro zahájení řízení by bylo rozhodnutí insolvenčního soudu o stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení. Bude-li zpeněžením majetkové podstaty dosaženo alespoň takového výtěžku, z něhož bude možno uhradit odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, bude záloha vrácena navrhovateli. V opačném případě bude použita podle potřeby zčásti či v plném rozsahu k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce.12 Pokud nejde o dlužníka, může osoba, která zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatila, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.
________________________________ 12
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 68
14
3 Zahájení insolvenčního řízení Na rozdíl od zákona o konkursu a vyrovnání, kdy účinky řízení byly vztahovány až k okamžiku prohlášení konkursu a byly vyjmenovány vyčerpávajícím způsobem, je koncepce insolvenčního zákona jiná a založená na jednotném insolvenčním návrhu.
3.1 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: 1. pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Pohledávky proti dlužníkovi lze již od okamžiku zahájení řízení uplatnit pouze přihláškou, a to od chvíle, kdy se věřitel o zahájení řízení dozví;13 2. právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; 3. výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, stejně jako i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Tímto znemožněním provedení exekuce dlužníkova majetku nebo majetku patřícího do majetkové podstaty je umožněno lépe ochránit zájmy věřitelů a celé řízení zrychlit. 4. v insolvenčním zákonu je dále odkazujícím způsobem na jiná ustanovení tohoto zákona uvedeno, že se zahájením insolvenčního řízení jsou spojeny další účinky, které se prolínají celým insolvenčním zákonem. Zejména jsou to další omezující účinky spojené s nakládáním s majetkovou podstatou a účinky, které umožňují insolvenčnímu soudu vydat předběžná opatření, kterými může zabránit zkracování majetkové podstaty a tím i snižování uspokojení věřitelů dlužníka.14 Dlužník může nakládat s majetkovou podstatou tak, aby nedošlo k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo k jeho zanedbatelnému zmenšení. ________________________________ 13
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 308 14 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 308
15
Dlužník
může tedy i nadále běžným způsobem svůj majetek, který tvoří majetkovou
podstatu, užívat. Jsou mu však zakázány úkony, které se běžnému užívání majetku vymykají. Dlužník tedy nesmí svůj majetek po zahájení insolvenčního řízení například prodat, pronajmout třetí osobě nebo jej směnit či darovat. Po zahájení insolvenčního řízení je dlužník oprávněn hradit své peněžité závazky, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení, jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví insolvenční zákon. Většina pohledávek, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení, jsou pohledávkami nepřednostního charakteru; v konkursu se uspokojují poměrně na základě rozvrhového usnesení, v reorganizaci se uspokojují podle schváleného reorganizačního plánu. Proto tyto pohledávky nebude dlužník oprávněn po zahájení insolvenčního řízení hradit, neboť by se tak dělo v rozporu s insolvenčním zákonem.15 Dále bude dlužník po zahájení insolvenčního řízení oprávněn hradit pohledávky, které mají přednostní charakter a které se i v průběhu insolvenčního řízení uspokojují průběžně, nejlépe ihned po jejich vzniku. Jedná se o pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň stavené, například mzdy zaměstnanců. Uvedená omezení se netýkají úkonů nutných k dalšímu provozování podniku, k odvracení škody nebo k plnění zákonné vyživovací povinnosti. Vzhledem k tomu, že se zahájením insolvenčního řízení je spojena celá řada účinků, bylo nutno zákonem přesně stanovit okamžik zahájení řízení. Insolvenční řízení se tedy zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do dvou hodin poté, co mu došel insolvenční návrh. Zveřejnění vyhlášky, kterou se zahajuje insolvenční řízení, musí insolvenční soud provést tak, že vyhlášku jednak vyvěsí v písemné podobě na úřední desku insolvenčního soudu a současně ji také zveřejní v insolvenčním rejstříku.16 Insolvenčním zákonem je stanoven nejen okamžik, se kterým jsou spojeny účinky zahájení insolvenčního řízení, ale také přesně i doba,
kdy
tyto
účinky
trvají
a
okamžik jejich zániku. Účinky spojené se zahájením
insolvenčního řízení trvají zásadně až do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu, nestanoví-li insolvenční zákon jinak.17 __________________________________ 15
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 45 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 309 17 Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. str. 190 16
16
3.2 Projednání insolvenčního návrhu před insolvenčním soudem Předně je nutno zdůraznit, že insolvenční soud neposílá dlužníkovi v obálce pouze insolvenční návrh bez dalšího. Vždy je k návrhu připojena další písemnost, ve které soud ukládá dlužníkovi určité procesní povinnosti a dává mu příslušná procesní poučení. Je tedy nezbytné, aby dlužník pokyny insolvenčního soudu řádně prostudoval a pokud možno se podle těchto pokynů ve stanovené lhůtě zachoval.18 Dlužníkovi je spolu s insolvenčním návrhem doručena především výzva, aby se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil. Dlužníkovi je tak poskytnuta možnost vznést námitky proti tvrzením uvedeným věřitelem v insolvenčním návrhu, a to jednak námitky vůči věřitelem uvedené pohledávce (dlužník může zpochybňovat její existenci nebo platnost), jednak vůči věřitelem tvrzenému úpadku dlužníka (lze zpochybnit existenci více věřitelů nebo tvrzenou neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky). V insolvenčním zákonu není stanovena lhůta, ve které je dlužník povinen se k insolvenčnímu návrhu vyjádřit. Tuto lhůtu stanoví dle svého uvážení insolvenční soud. Jestliže se dlužník není z objektivních důvodů schopen vyjádřit k insolvenčnímu návrhu ve stanovené lhůtě, je nutné požádat před uplynutím této lhůty insolvenční soud o přiměřené prodloužení této lhůty. Jestliže se dlužník k insolvenčnímu návrhu na základě výzvy insolvenčního soudu nevyjádří,
může
insolvenční
soud vycházet z toho, že dlužník insolvenčnímu návrhu
neodporoval. Insolvenčnímu soudu poté nic nebrání v tom, aby rozhodl o úpadku dlužníka bez nařízeného soudního jednání, pokud má za to, že insolvenční navrhovatel osvědčil předloženými listinami existenci své pohledávky a úpadek dlužníka. Pravdou je, že některý soudce může dát dlužníkovi ještě druhou možnost vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu, a to při nařízeném soudním jednání, které za tím účelem svolá. Dlužník se však na takovou benevolenci ze strany soudu spolehnout v žádném případě nemůže.19 Insolvenční soud také může k insolvenčnímu návrhu připojit výzvu, aby dlužník předložil insolvenčnímu soudu seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Lhůtu ke splnění této povinnosti stanoví rovněž insolvenční soud. __________________________________ 18 19
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 49 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 51
17
Je však častým případem, že dlužník zareaguje na výzvu, aby se vyjádřil i insolvenčnímu návrhu a již zapomene splnit další mu uloženou povinnost, totiž předložit seznam majetku, závazků a zaměstnanců. To však může mít pro dlužníka fatální následky.20 Nesplnění povinnosti předložit na výzvu insolvenčního soudu seznam majetku, závazků a zaměstnanců zakládá domněnku úpadku dlužníka. Tuto domněnku může dlužník kvalitním vyjádřením k návrhu podpořeným příslušnými listinami vyvrátit. Nepředložení seznamu majetku, závazků a zaměstnanců spolu s neurčitým vyjádřením k insolvenčnímu návrhu, případně spolu s vyjádřením, které pouze popírá pohledávku navrhujícího věřitele a nevyvrací úpadek dlužníka, vede k rozhodnutí o úpadku. Ani v tomto případě není nutné předtím nařídit soudní jednání. Často se stává, že dlužník, který je ve finančních potížích, přestane přebírat soudní písemnosti. Jejich převzetí buď výslovně odmítne poštovnímu doručovateli nebo si zásilku uloženou na poště ve stanovené lhůtě nevyzvedne. Mylně se přitom domnívá, že ho tato pasivita ochrání před soudem i věřiteli. Přitom platí, že odepře-li adresát zásilku přijmout, považuje se písemnost za doručenou
dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno. O tom však musí být adresát písemnosti
poštovním doručovatelem řádně poučen. V případě, že poštovní doručovatel adresáta nezastihl v místě bydliště, uloží písemnost na poště a adresátovi ponechá ve schránce výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Jestliže si adresát nevyzvedne písemnost v úložní době, považuje se tato písemnost poslední den této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení zásilky nedozvěděl. V tuto chvíli již začínají běžet všechny lhůty ke splnění povinností uložených adresátovi v nepřevzaté zásilce. Po uplynutí úložní doby pak poštovní doručovatel vhodí uloženou písemnost do poštovní schránky adresáta. Jestliže se insolvenčnímu soudu nepodaří ani tímto náhradním způsobem doručit dlužníkovi písemnost (například proto, že jeho pobyt není znám), doručí insolvenční soud tuto písemnost dlužníkovi znovu vyhláškou. To znamená, že insolvenční soud tuto písemnost znovu zveřejní v insolvenčním rejstříku. Okamžikem zveřejnění vyhlášky o doručení a doručované písemnosti v insolvenční rejstříku se písemnost pokládá za dlužníkovi doručenou, aniž by se o tom dlužník musel fakticky dozvědět.21 Také v tuto chvíli začínají běžet všechny lhůty ke splnění stanovených povinností. _________________________________ 20 21
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 51 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 50
18
3.3 Průběh jednání o insolvenčním návrhu Soudní jednání o insolvenčním návrhu není třeba nařídit, jedná-li se o dlužnický insolvenční návrh nebo jde o věřitelský insolvenční návrh a to v případě že dlužník existenci svého úpadku ve vyjádření k návrhu uzná nebo pokud se dokonce k insolvenčnímu návrhu sám připojí. Soudní jednání není také většinou třeba nařídit ani v případě, kdy se dlužník ve stanovené lhůtě k insolvenčnímu návrhu nevyjádří, neboť pak jde o návrh, kterému nikdo neodporoval. Soudní jednání se také nenařizuje ani ve všech ostatních případech za situace, kdy se účastníci řízení projednání před soudem výslovně vzdali. Nejčastěji tak insolvenční soud nařizuje soudní jednání v případech, kdy se dlužník věřitelskému návrhu brání, svůj úpadek ve vyjádření k návrhu popírá. Pak je nutno zjistit ekonomickou situaci dlužníka v dokazování, které se provádí výhradně při soudním jednání.22 Při soudním jednání o insolvenčním návrhu dostane dlužník prostor pro své vyjádření k němu. Poté následuje dokazování listinami předloženými jak insolvenčním navrhovatelem, tak dlužníkem, případně dokazování přihláškami věřitelů, kteří se po zahájení insolvenčního řízení již se svými pohledávkami přihlásili. Dokazování je vedeno k prověření skutečnosti, zdá má věřitel opravdu pohledávku za dlužníkem. Pokud je existence této pohledávky dostatečně osvědčena, zaměří se další dokazování na majetkové poměry dlužníka za účelem zjistit, zda se dlužník v úpadku skutečně nachází či nikoliv. Ve většině případů je insolvenční návrh projednán při jediném nařízeném soudním jednání, pokud účastnicí nenavrhují další důkazy. Insolvenční soud může bez nařízení soudního jednání odmítnout vadný insolvenční návrh nebo řízení zastavit pro nezaplacení zálohy na náklady konkursu insolvenčním navrhovatelem nebo pro zpětvzetí návrhu. Po projednání insolvenčního návrhu při soudním jednání insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, shledá-li jej nedůvodným.23 V tomto případě má dlužník vůči neúspěšnému navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení. Insolvenční návrh může být po jeho projednání shledán důvodným a insolvenční soud tedy vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka. Toto rozhodnutí může být samostatné nebo s ním může být spojeno také rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka. To znamená, že zároveň může být prohlášen konkurs či může být povolena reorganizace. __________________________________ 22 23
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 50 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 55
19
4 Rozhodnutí o úpadku Rozhodnutím, jímž se insolvenčnímu návrhu vyhovuje, je rozhodnutí o úpadku. Pokud insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka, deklaruje tím, že insolvenční návrh byl podán důvodně, a že se dlužník nachází v úpadku, který bude dále řešen postupy dle insolvenčního zákona. Ve většině případů nestojí rozhodnutí o úpadku samostatně, ale je s ním spojeno rozhodnutí o tom, jak se bude úpadek dále řešit. Řešením úpadku v případě dlužníkapodnikatele může být buď konkurs, anebo reorganizace. Rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka se zveřejní v insolvenčním rejstříku, vyvěsí se na úřední desce soudu, dále se zvlášť doručí dlužníkovi, insolvenčnímu správci a insolvenčnímu navrhovateli, případně navrhovatelům. Jestliže dlužník sám nepodal insolvenční návrh a insolvenční řízení bylo tedy zahájeno na návrh věřitele, je dlužník oprávněn proti rozhodnutí o úpadku podat odvolání. V průběhu odvolacího řízení probíhá insolvenční řízení tak, jako kdyby odvolání podáno nebylo. Insolvenční správce pouze nebude činit nevratné kroky, které by v případě zrušení rozhodnutí o úpadku odvolacím soudem mohly vést k poškození dlužníka.24
4.1 Náležitosti rozhodnutí o úpadku Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat insolvenčním zákonem předepsané náležitosti: výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka; výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce; údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku; výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání; výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci; výzvu, aby zajištění věřitelé neprodleně insolvenčnímu správci oznámili, že budou uplatňovat svá práva ze zajištění, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti; __________________________________ 24
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 58
20
výrok, jímž se určí místo a termín konání přezkumného jednání a schůze věřitelů; výrok, jímž se uloží dlužníkovi, aby insolvenčnímu soudu předložil seznam majetku, závazků a zaměstnanců, pokud tak již neučinil před vydáním tohoto rozhodnutí; označení sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud případně zveřejňovat svá rozhodnutí;
4.2 Jiná rozhodnutí o insolvenčním návrhu Pokud nejsou naplněny podmínky pro kladné meritorní rozhodnutí o podaném insolvenčním návrhu, tedy pokud nedojde k vydání rozhodnutí o úpadku, přicházejí v úvahu další způsoby rozhodnutí o insolvenčním návrhu: 1. odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady; 2. zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, anebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu; 3. zamítnutí insolvenčního návrhu; 4. zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka;25
4.3 Ustanovení insolvenčního správce Seznamy insolvenčních správců již nevedou jednotlivé krajské soudy, ale Ministerstvo spravedlnosti vede jeden centrální seznam správců v rámci insolvenčního rejstříku.26 Insolvenčním správcem může být fyzická osoba nebo veřejná obchodní společnost, pokud je zapsána v seznamu insolvenčních správců. Insolvenční správce pro konkrétní insolvenční řízení je určen opatřením, které vydává předseda příslušného insolvenčního soudu. Ten by měl při výběru podle zákona přihlédnout k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, stejně jako k odborné způsobilosti insolvenčního správce a k jeho zatížení.
__________________________________ 25
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 368 26 Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. str. 57
21
Takto ustanoveného insolvenčního správce mohou věřitelé na první schůzi konané po přezkumném jednání svým usnesením odvolat z funkce a nahradit jej správcem novým – libovolnou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců, která bude ve vztahu k danému insolvenčnímu řízení osobou nepodjatou.27 Insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem, který není zástupcem dlužníka ani zástupcem jeho věřitelů. Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Je povinen vyvinout veškeré úsilí, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře.
4.4 Stanovení způsobu řešení úpadku Stanovení způsobu řešení úpadku je nezbytným důsledkem rozhodnutí o úpadku, ale rozhodnutí o něm může i nemusí být spojeno s rozhodnutím o úpadku.28 Tato koncepce nově vychází z myšlenky, že na rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku by se výrazně měli podílet dlužníkovi věřitelé. Pokud insolvenční soud nespojil s rozhodnutím o úpadku také rozhodnutí o způsobu jeho řešení, je povinen rozhodnutí o způsobu řešení úpadku vydat nejpozději do 3 měsíců od vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka, nejdříve tak však může učinit po schůzi věřitelů svolané v rozhodnutí o úpadku, neboť tato schůze je oprávněna se na způsobu úpadku dlužníka usnést (půjde o rozhodování mezi řešením úpadku konkursem či reorganizaci).29
______________________________ 27
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 59 Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. str. 249 29 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 61 28
22
5 Věřitelé a uplatňování pohledávek Pohledávky věřitelů se při způsobu řešení úpadku dlužníka-podnikatele konkursem uspokojují rozvrhem.
5.1 Postavení věřitelů a jejich pohledávek Jestliže je úpadek řešen reorganizací, k uspokojení pohledávek věřitelů dochází zpravidla plněním reorganizačního plánu. Pohledávky insolvenčních věřitelů se zpravidla přezkoumávají na přezkumném jednání a zásadně se uspokojují až v závěru insolvenčního řízení (toto se týká zejména nezajištěných věřitelů). Za insolvenčního věřitele je všeobecně považován takový věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení přihláškou pohledávky.30 Věřitelé mohou přihlašovat své pohledávky již od zahájení insolvenčního řízení, nejpozději však do konce lhůty určené v rozhodnutí o úpadku. Podle insolvenčního zákona lze pohledávky v rámci insolvenčního řízení třídit do tří základních skupin: 1. Pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené - tyto pohledávky se v insolvenčním řízení neuplatňují přihláškou, ale přímo u insolvenčního správce. Jsou uspokojovány v průběhu insolvenčního řízení průběžně, ideálně ihned po jejich splatnosti, pokud jsou na to v majetkové podstatě finanční prostředky. Můžeme o nich hovořit jako o pohledávkách přednostních; 2. Pohledávky nepřednostní, které věřitelé v insolvenčním řízení uplatňují přihláškou - tyto pohledávky vznikly v minulosti před rozhodnutím o úpadku.31 Jsou uspokojovány poměrně, a to v konkursu na základě rozvrhového usnesení, v reorganizaci podle schváleného reorganizačního plánu; 3. Pohledávky zajištěných věřitelů, které věřitelé uplatňují rovněž přihláškou - mají ovšem nárok, aby jejich zajištěná pohledávka byla uspokojena přednostně z výtěžku získaného zpeněžením zástavy; __________________________________ 30
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 428 31 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 63
23
5.2 Uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení přihláškou Přihláška pohledávky je písemný procesní právní úkon, kterým konkrétní věřitel uplatňuje v insolvenčním řízení u insolvenčního soudu pohledávku na peněžité či nepeněžité plnění. Přihláška pohledávky má charakter žaloby a musí proto obsahovat veškeré náležitosti podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Jestliže je insolvenčním navrhovatelem věřitel, je úplně první přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení přihláška právě tohoto navrhovatele, neboť přihláška pohledávky je povinnou přílohou insolvenčního návrhu. Věřitelé jsou oprávněni podávat přihlášky do insolvenčního řízení od jeho zahájení.32 Způsob, jakým má být přihláška do insolvenční řízení podána, se věřitelé dozví z výzvy k podání přihlášek, kterou insolvenční soud učiní bez zbytečného odkladu po zahájení insolvenčního řízení. Věřitelům lze doporučit, aby přihlášku pohledávky podávali v této fázi insolvenčního řízení pouze v případě, kdy jim bezprostředně hrozí promlčení pohledávky.33 Může se totiž stát, že v zahájeném insolvenčním řízení nebude rozhodnuto o úpadku dlužníka (insolvenční návrh bude odmítnut, řízení bude zastaveno či insolvenční návrh bude zamítnut), potom podání přihlášky v této fázi insolvenční řízení bylo z pohledu věřitele zbytečnou námahou. Proto se věřitelům, kterým nehrozí promlčení pohledávky, vyplatí vyčkat do vydání rozhodnutí o úpadku a do insolvenčního řízení se přihlásit až ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy (například kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin) se podávají u insolvenčního soudu dvojmo. Originál přihlášky zůstává u insolvenčního soudu, druhý stejnopis přihlášky spolu s jejími přílohami se doručuje insolvenčnímu správci. Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí stanovených v občanském soudní řádu obsahovat také zvláštní náležitosti, které vyžaduje insolvenční zákon. Mezi tyto podmínky patří nutnost uvést důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se přihlašovaná pohledávka zakládá.
__________________________________ 32 33
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 70 Tamtéž, str. 70
24
Věřitel by měl uvést, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou či zda se jedná o pohledávku podmíněnou nebo nepodmíněnou, zda jde o pohledávku splatnou nebo nesplatnou a zda je pohledávka vyjádřena v českých korunách nebo v cizí měně.34 Řádně vyplněná a podaná přihláška obsahuje vždy označení „Přihláška pohledávky“, označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podaná zároveň s insolvenčním návrhem. Přihláška dále obsahuje označení dlužníka, označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je tato adresa odlišná od bydliště nebo sídla věřitele.35 V přihlášce musí být také uvedeny bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, které jsou důvodem vzniku pohledávky, včetně rozhodujících skutečností pro vznik pohledávky. Věřitel by měl také uvést, zda je pohledávka vykonatelná spolu s údajem o pořadí a povaze pohledávky a údaj o výši pohledávky spolu s prohlášením o pravdivosti uvedených údajů. Přihláška by měla dále obsahovat údaje o osobě, která přihlášku podepsala, datum a podpis. Dále je třeba uvést seznam příloh přihlášky, kopie smluv, soudních a jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících uvedené údaje. Také zajištěný věřitel se musí do insolvenčního řízení se svým nárokem přihlásit. Ve své přihlášce pohledávky musí vždy uvést, z jakého předmětu zajištění právo na zajištění uspokojuje, o jaký druh zajištění se jedná a uvést i dobu jeho vzniku. Pohledávku je nutno vyčíslit v penězích, a to i tehdy, pokud jde o pohledávku nepeněžitou. Všechny pohledávky obsažené v jedné přihlášce pak musí být sečteny tak, aby bylo zřejmé, kolik celkem insolvenční věřitel uplatňuje v insolvenčním řízení. Každá pohledávka přitom musí být vyčíslena v českých korunách. Bude-li uplatněna pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, případně podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti.
__________________________________ 34
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 447 35 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 448
25
5.3 Uplatnění přednostní pohledávky v insolvenčním řízení Podle insolvenčního zákona platí, že pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené se v insolvenčním řízení uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správce byl v nich dlužníkem.36 Jestliže insolvenční správce nebude mít pochybnosti o existenci uplatněné pohledávky a bude k tomu mít dostatek finančních prostředků, měl by takovou pohledávku bez dalšího uspokojit a nepotřebuje k tomu souhlas insolvenčního soudu. V případě uplatňování pohledávek dlužníkových zaměstnanců z titulu pracovněprávních vztahů je nutno uvést, že tyto pohledávky, které jsou postaveny na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, není třeba do insolvenčního řízení přihlašovat a pokud ji zaměstnanec standardním způsobem neuplatní vůči insolvenčnímu správci, bude tento při uspokojování vycházet z údajů obsažených v dlužníkově účetnictví nebo daňové evidenci.
5.4 Uplatnění nároků zajištěných věřitelů v průběhu řízení Jakmile insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení zpeněží věc, právo nebo pohledávku, jimiž byla zajištěna zjištěná nebo pravomocně určená pohledávka insolvenčního věřitele, uplatňuje zajištěný věřitel její uspokojení vůči insolvenčnímu správci. Jestliže insolvenční správce nevyhoví takto uplatněném nároku, může se zajištěný věřitel domáhat nápravy u insolvenčního soudu, který by po přezkoumání daného stavu měl správci uložit, aby za předem stanovených podmínek uhradil pohledávku zajištěného věřitele z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku. Předpokladem ovšem je, že zajištěný věřitel přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení.37
______________________________ 36
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 74 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 481 37
26
6 Práva a povinnosti plynoucí dlužníkovi a věřitelům z přezkumného jednání Přezkumné jednání je jednání ve věci samé, které svolává a řídí insolvenční soud za účelem přezkoumání pohledávek a jehož cílem je zjištění nebo naopak popření pohledávek, které byly do insolvenčního řízení přihlášeny nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Přezkumné jednání představuje jedinou možnost, kdy lze přezkoumat přihlášky pohledávek insolvenčních věřitelů. K přezkoumání pohledávek dochází podle seznamu přihlášených pohledávek sestaveného insolvenčním správcem. Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášených pohledávek, který je předložen správcem, přičemž takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání.38 Termín a místo konání přezkumného jednání je určen insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku.
6.1 Práva a povinnosti dlužníka plynoucí z přezkumného jednání Jako podklad pro přezkumné jednání slouží seznam přihlášených pohledávek, který sestavuje insolvenční správce. Insolvenční správce ještě před přezkumným jednáním vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Své stanovisko k přihlášeným pohledávkám dlužník vepíše do správcem připraveného seznamu a buď uvede, že pohledávku uznává, anebo uvede důvody, které ho vedou k popření pohledávky. Své stanovisko je dlužník oprávněn do přezkoumání pohledávky na přezkumném jednání ještě změnit.39 K přezkumnému jednání předvolá insolvenční soud dlužníka předvoláním doručeným do vlastních rukou. Jestliže se dlužník na přezkumné jednání nemůže dostavit, měl by s dostatečným předstihem svou neúčast písemně omluvit. Přezkumné jednání však může proběhnout také v nepřítomnosti dlužníka, pokud dlužník soudu omluvu nezašle. Zákon dále nevylučuje, aby se dlužník nechal při přezkumném jednání zastoupit zástupcem na základě plné moci.
_________________________________ 38
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 464 39 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 77
27
Dlužník je při přezkumném jednání oprávněn popřít pravost, výši či pořadí věřitelem přihlášené pohledávky: 1. Popírá-li dlužník pravost pohledávky, pak namítá, že pohledávka vůbec nevznikla, nebo zanikla nebo se promlčela; 2. Popírá-li dlužník výši pohledávky, pak tvrdí, že pohledávka sice existuje, ale v jiné (nižší) výši - přitom musí uvést, v jaké výši dle jeho názoru pohledávka existuje; 40 3. Popírá-li dlužník pořadí pohledávky, pak musí uvést, jaké pořadí dle jeho názoru pohledávka má - nejčastěji je tímto způsobem popřeno právo ze zajištění; Popře-li dlužník pohledávku, nemá to, v případě řešení jeho úpadku konkursem, vliv na zjištění pohledávky pro účely insolvenčního řízení. Popření pohledávky dlužníkem v případě řešení jeho úpadku reorganizací má stejné účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Tato pohledávka je účinně popřena a případnou existenci této popřené pohledávky je nutno ověřit v následně vyvolaném incidenčním sporu. Přestože popření pohledávky dlužníkem v případě řešení jeho úpadku konkursem nemá vliv na její zjištění pro účely insolvenčního řízení, neměl by dlužník přezkumné jednání podceňovat. Platí totiž, že na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel. Toto právo se pak promlčí až za deset let po zrušení konkursu. Pokud se tedy dlužník k pohledávkám věřitelů vůbec nevyjádří nebo je uzná, mají všichni přihlášení věřitelé, jejichž pohledávky uznal insolvenční správce, po skončení konkursního řízení za dlužníkem vykonatelnou pohledávku a bez dalšího mohou výkon rozhodnutí navrhnout, třebaže nemají vůči dlužníkovi pravomocný rozsudek zavazující dlužníka k plnění.41
__________________________________ 40 41
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 78 Tamtéž, str. 78
28
6.2 Práva a povinnosti věřitelů plynoucí z přezkumného jednání Podle insolvenčního zákona nemají věřitelé právo se k přihlášeným pohledávkám ostatních věřitelů při přezkumném jednání vůbec vyjadřovat, tedy je uznávat nebo popírat. Jestliže má tedy věřitel k dispozici informace či dokonce podklady, kterými je možno zpochybnit pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení jiným věřitelem, měl by takové informace či podklady předat s dostatečným předstihem před přezkumným jednáním insolvenčnímu správci. Ten je povinen postupovat s odbornou péčí a dbát zájmu věřitelů a na takto poskytnutou informaci bude nucen vzít zřetel. Předkládat informace o neexistenci pohledávky jiného věřitele insolvenčnímu soudu nemá význam, neboť insolvenční soud by je stejně pouze předal k dalšímu využití insolvenčnímu správci. Je-li však při přezkumném jednání pohledávka již zjištěna, nelze její existenci dodatečně zpochybnit, i když by vyšly najevo skutečnosti, z nichž by jednoznačně vyplynulo, že zjištěná pohledávka neexistuje. Pokud přihlásil věřitel do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku a ta byla účinně popřena, dostane se věřiteli při přezkumném jednání poučení o možnosti podat u insolvenčního soudu proti popírajícímu správci, případně proti účinně popírajícímu dlužníkovi žalobu o určení pravosti, výše či pořadí popřené pohledávky. Podá-li věřitel žalobu ve stanovené lhůtě, bude o existenci, výši či pořadí pohledávky vedeno dokazování a výsledek přezkumného jednání tak bude nahrazen soudním rozhodnutím. V opačném případě nebude nadále v insolvenčním řízení k popřené pohledávce přihlíženo. Věřiteli, který se přezkumného jednání nezúčastnil, je insolvenční správce povinen doručit vyrozumění o popření pohledávky spolu s poučením o možnosti podat u insolvenčního soudu žalobu o určení pravosti, výše či pořadí popřené pohledávky. Bude-li věřiteli při přezkumném jednání popřena vykonatelná pohledávka, nositel této popřené pohledávky žádnou žalobu nepodává. Naopak je na popírajícím insolvenčním správci, případně na účinně popírajícím dlužníkovi, aby podali proti nositeli této popřené vykonatelné pohledávky žalobu na určení, že pohledávka neexistuje, popřípadě existuje v nižší výši, než ve které byla přihláškou uplatněna. Uplyne-li lhůta pro podání žaloby marně, pokládá se popřená vykonatelná pohledávka pro účely insolvenčního řízení za zjištěnou.42 __________________________________ 42
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 82
29
7 Řešení úpadku konkursem a reorganizací Konkurs je způsob řešení úpadku dlužníka spočívající v tom, že dlužník zcela přichází v důsledku prohlášení konkursu o možnost disponovat s majetkem, který tvoří majetkovou podstatu. Tento majetek je insolvenčním správcem zpeněžen a zjištěné pohledávky věřitelů jsou zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Jedná se o víceméně spravedlivou metodu vypořádání majetkových poměrů dlužníka poté, co byl zjištěn jeho úpadek. Pohledávky věřitelů jsou rozděleny podle povahy nároků do několika skupin, uspokojení jednotlivých skupin z výtěžku docíleného zpeněžením celého dlužníkova jmění se děje v pořadí stanoveném zákonem. Pohledávky zařazené do téže skupiny jsou zaplaceny stejnoměrně. Konkurs si na rozdíl od reorganizace neklade v první řadě za cíl sanovat dlužníka v jeho majetkové situaci, nýbrž ve většině případů alespoň částečně uspořádat dlužníkovy majetkové vztahy k jeho věřitelům kteří by se jinak nemohli uspokojení svých pohledávek domoci vůbec nebo jen s velkými obtížemi. I když konkurs, všeobecně považovaný za nejméně vhodný způsob řešení dlužníkova úpadku ve vztahu k zachování jeho ekonomického potenciálu, směřuje především k co nejefektivnější realizaci zpeněžení majetkové podstaty za účelem co nejvyššího uspokojení pohledávek věřitelů, není zásadně cílem konkursu likvidace ekonomických prostředků dlužníka ani ukončení jeho podnikatelské činnosti.43 Prohlášení konkursu na majetek dlužníka pro něj jistě nepředstavuje takovou úlevu v jeho majetkové situaci, jak tomu může být například v případě reorganizace. Právě proto by zde měla být jistá potenciální hrozba v podobě možného konkursu vážným varováním každé právnické i fyzické osobě před neuváženými a příliš riskantními aktivitami. Po skončení konkursního řízení vedeného na majetek dlužníka-právnické osoby zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu pro nedostatek majetku se obchodní společnost zrušuje, a pokud dlužník nemá žádný majetek, nevyžaduje se likvidace takto zrušené obchodní společnosti. Zánikem dlužníka zanikají také neuspokojené pohledávky. To však neplatí, může-li se věřitel domáhat uspokojení této pohledávky po třetích osobách ze zajištění po spoludlužnících, ručitelích či zástavních dlužnících. __________________________________ 43
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 567
30
Po skončení konkursního řízení vedeného na majetek dlužníka-fyzické osoby neuspokojené pohledávky nezanikají. Pokud dlužník při přezkumném jednání pohledávku přihlášeného věřitele výslovně nepopřel, je takový věřitel oprávněn na základě seznamu zjištěných pohledávek podat po skončení konkursního řízení proti dlužníkovi návrh na výkon rozhodnutí. Právo podat návrh na výkon rozhodnutí se promlčí až za deset let po pravomocném zrušení konkursu. Konkurs tedy úpadkovou situaci dlužníka, který neměl dostatek majetku k uspokojení věřitelů, uspokojivě neřeší.44
7.1 Postavení dlužníka v průběhu konkursu Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přechází prohlášením konkursu na insolvenčního správce, který poté vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a také plnění daňových povinností. V případě, že dlužník nakládá po prohlášení konkursu s majetkovou podstatou, jsou jeho úkony vůči věřitelům neúčinné. Účinky prohlášeného konkursu nastávají okamžikem, kdy je usnesení o prohlášení konkursu zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Stane-li se, že dlužník nakládal s majetkovou podstatou v den prohlášení konkursu, má se za to, že tak učinil až po prohlášení konkursu, pokud nebude prokázán opak. Pokud by po prohlášení konkursu dlužník bez předchozího souhlasu insolvenčního správce odmítl dar nebo dědictví nebo uzavřel nevýhodnou dohodu o vypořádání dědictví, jsou tyto úkony postiženy absolutní neplatností.45 Dlužník je povinen předat insolvenčnímu správci potřebné podklady a poskytnout mu potřebná vysvětlení, aby mohl reálně začít vykonávat dispoziční oprávnění k majetkové podstatě. Dlužník je také povinen poskytnou insolvenčnímu správci součinnost při zjišťování rozsahu majetkové podstaty.
__________________________________ 44 45
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 95 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 96
31
Pro zpracování soupisu majetkové podstaty použije insolvenční správce seznam majetku zpracovaný dlužníkem na výzvu soudu. V případě, že je dlužníkem právnická osoba, mají povinnost součinnosti její statutární orgány, jejich členové nebo likvidátor a dále společníci nebo zaměstnanci dlužníka, a to v rozsahu jejich oprávnění za dlužníka jednat. Dlužník je povinen umožnit insolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek, jenž patří do majetkové podstaty. Pokud dlužník tento přístup insolvenčnímu správci neumožní, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nařídit prohlídku bytu, sídla, místa podnikání nebo jiných místností či schránek, kde má dlužník majetek.46 K prohlídce přibere insolvenční správce vhodnou osobu, podle možností zástupce obce a o prohlídce sepíše protokol. Dlužník může být také na návrh insolvenčního správce předvolán k insolvenčnímu soudu k prohlášení o majetku. Dále je dlužník na návrh insolvenčního správce povinen písemně potvrdit správnost a úplnost soupisu majetkové podstaty. Toto prohlášení může dlužník písemně odmítnout pouze tehdy, uvede-li současně důvody, pro které nepovažuje soupis za správný.
7.2 Podání konečné zprávy a vydání rozvrhového usnesení V závěru zpeněžování majetkové podstaty, aniž by muselo být zpeněžování nutně dokončeno, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, a také jestliže se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat. Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků.47 Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.48
__________________________________ 46
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 97 Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. str. 444 48 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 710 47
32
Insolvenční soud přezkoumá, zda je předložený návrh rozvrhového usnesení věcně správný a poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny, přičemž všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna.
7.3. Zrušení konkursu Ke zrušení konkursu soudem i bez návrhu po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení dochází po naplnění účelu a cíle insolvenčního řízení, jakož i smyslu prohlášení konkursu.49 Splněním rozvrhového usnesení, po vyplacení peněžitých částek jednotlivým věřitelům, které na ně podle tohoto usnesení připadají, lze považovat uspořádání majetkových vztahů dlužníka k těmto věřitelům způsobem stanoveným zákonem za provedené, a předmětné insolvenční řízení zrušením konkursu ukončit. Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou těch účinků, u nichž je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu. Pravomocné usnesení o zrušení konkursu z důvodu zcela nepostačujícího majetku dlužníka pro uspokojení věřitelů je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. To znamená, že zániku takové společnosti, která nemá žádný majetek, již ve smyslu ustanovení obchodního zákoníku nemusí předcházet likvidace.
7.4. Řešení úpadku reorganizací Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.50 Reorganizací lze řešit úpadek dlužníka, který je podnikatelem za splnění předpokladu, že celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částky sto milionů korun českých nebo pokud dlužník zaměstnává nejméně sto zaměstnanců v pracovním poměru. __________________________________ 49
Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 717 50 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 734
33
Dostačující je splnění pouze jedné ze těchto dvou podmínek. Návrh na povolení reorganizace může podat jak dlužník, tak kterýkoliv z věřitelů. Pokud návrh na povolení reorganizace podává věřitel, musí počítat s tím, že jedním z předpokladů pro povolení reorganizace podle jeho návrhu je souhlasné stanovisko schůze věřitelů.51 Insolvenčním zákonem je soudu uloženo povolit reorganizaci, pokud není návrh vzat zpět, odmítnut ji, anebo zamítnout. Zákon tedy omezuje volnost soudu v rozhodování. Ve lhůtě do tří měsíců od rozhodnutí o úpadku musí soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku. Pokud se věřitelé rozhodnou pro reorganizaci (ať již předložením vlastního plánu nebo podporou plánu dlužníka), prosadí si toto rozhodnutí, i když má soud jiný názor. Dlužník a menšina věřitelů může s podporou soudu prosadit reorganizaci a reorganizační plán proti vůli většiny věřitelů.52 Jestliže insolvenční soudu nerozhodne současně s povolením reorganizace nebo i později o omezení dispozičních oprávnění dlužníka, je dlužník v průběhu reorganizace dlužníkem s plnými dispozičními oprávněními. To znamená, že tento dlužník je zásadně oprávněn k právním úkonům, které se týkají majetkové podstaty, právní úkony, které mají zásadní význam, však může provádět jen se souhlasem věřitelského výboru.53 Není-li reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají právní mocí usnesení o schválení reorganizačního plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi bez ohledu na to, zda do insolvenčního řízení přihlásili či nikoliv. Za věřitele se považují pouze osoby uvedené ve schváleném reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv.54 Reorganizací se v této práci zabýváme pouze okrajově, vzhledem k podrobnému rozboru konkrétního insolvenčního návrhu podnikatele – společnosti, v praktické části této práce.
__________________________________ 51
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 123 Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. str. 754 53 Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. str. 485 54 Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 128 52
34
8 Insolvenční řízení – OBALY SATON s.r.o. V konkrétním dlužnickém návrhu, který jsem si pro svou práci vybrala je navrhovatel současně dlužníkem. Jedná se o společnost OBALY SATON s.r.o. se sídlem Švermova ulice 61, Ostrava – Mariánské Hory, IČ: 25903144.
8.1 Zahájení insolvenčního řízení Společnost OBALY SATON s.r.o. vznikla v roce 2002 a podnikala v oblasti výroby zboží z lepenky a papíru a reklamní činnosti. Při podání návrhu měla tato společnost dva společníky pana Viléma Smetanu a Janu Novou, z nichž paní Jana Nová byla ustanovena jako jednatel. Tento insolvenční návrh je adresován Krajskému soudu v Ostravě a v záhlaví je označen jako návrh na prohlášení konkurzu. Na podatelně byl návrh podán dne 12. srpna 2008 ve 12 hodin a 50 minut. (Příloha č. 1) Dlužník uvádí dvě rozhodující skutečnosti o svém úpadku. Jednak má více věřitelů a splatné závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. V roce 2007 z důvodu nemožnosti zvýšit ceny výrobků z lepenky a papíru a stoupající režijní náklady vedly k uzavření kartonáže a dlužník podnikal již jen v oblasti reklamy. Neschopnost plnit peněžité závazky vyplývá ze skutečnosti že malé množství zakázek z reklamy nedokázaly pokrýt závazky ještě z doby provozu kartonáže a to vedlo k prohloubení platební neschopnosti.
Dlužník je
v úpadku také z důvodu předlužení, neboť má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Dlužník již nadále nevykonává žádnou hospodářskou činnost, ze které by mu vznikal zisk. Dlužník dále uvádí, že ze seznamu závazků dlužníka ze dne 25. července 2008, který je přílohou tohoto insolvenčního návrhu, vyplývá, že splatné závazky dlužníka dosahují celkové částky 758.512,50,-- Kč, přičemž tyto závazky nijak neplní, čímž k nim nadále přirůstá příslušenství ve formě penále a úroků z prodlení. Dlužník podle seznamu majetku nevlastní žádný nemovitý majetek. Dlužník vlastní movité věci, specifikované blíže v seznamu majetku dlužníka v celkové účetní hodnotě 100.946,- Kč. Dlužník má pohledávky ve výši 76.008,- Kč. Kromě výše uvedeného již dlužník nevlastní žádný jiný majetek. Dlužník neuvádí v návrhu zda má zaměstnance.
35
Dlužník vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuje, aby soud vydal usnesení, ve kterém zjišťuje úpadek dlužníka a zároveň prohlašuje konkurs na majetek dlužníka. Tento insolvenční návrh byl sepsán v Ostravě dne 11. srpna 2008 a je opatřen úředně ověřeným podpisem jednatele společnosti OBALY SATON s.r.o. paní Jany Nové. Návrh dále v příloze obsahuje výše uvedený seznam 18 závazků dlužníka,
seznam
majetku dlužníka Po obdržení tohoto dlužnického návrhu, jeho zapsání a přiřazení spisové značky a dále pak po vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení vyzve samosoudce usnesením dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Rozhodnutí o povinnosti navrhovateli uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení je zcela v kompetenci insolvenčního soudu. Insolvenční zákon neurčuje konkrétní lhůtu pro splnění této povinnosti, avšak termín pro úhradu zálohy se musí odvíjet od termínů pro meritorní rozhodnutí, které jsou uvedeny v ustanovení § 134 insolvenčního zákona. V případě dlužnického návrhu je lhůta pro meritorní rozhodnutí 15 dnů od podání návrhu, a proto bude lhůta pro úhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení krátká. Výše zálohy v tomto konkrétním případě byla Krajským soudem v Ostravě stanovena na 30.000,00 Kč.V případě, že by nedošlo k uhrazení této zálohy ve výši soudem stanovené, může to vést až k zastavení řízení.
8.2 Ustanovení insolvenčního správce Insolvenčního správce ustanovuje předseda insolvenčního soudu a vybírá přitom ze seznamu vedeného podle zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích. Insolvenční správce musí být vybrán se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení. Správce pak musí přihlédnout k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům v kontextu odborné způsobilosti insolvenčního správce. Ve věci dlužníka Obaly Saton s.r.o. byl insolvenčním správcem ustanovena Ing. Olina Fabiánová, v rámci opatření předsedy soudu ze dne 13. listopadu 2008. Následně samosoudkyně usnesením ze dne 18. listopadu 2008 insolvenčnímu správci uložila, aby přezkoumal přihlášky pohledávek a s těmito přihláškami dále nakládal tak, že u každé přihlášky založí samostatný spis dle ustanovení § 10 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen JŘ) a provede v něm úkony v souladu s tímto ustanovením. Dále správci uložila, aby nejpozději do 7. ledna 2009 předložil
36
soudu seznam přihlášených pohledávek zpracovaný podle připojeného formuláře s náležitostmi uvedenými v ustanoveních § 189 odst. 1 insolvenčního zákona a § 11 JŘ, včetně vyjádření dlužníka k přihlášeným pohledávkám. Dále pak bylo správci uloženo, aby u pohledávek, které nelze přezkoumat pro jejich vady nebo neúplnost, vyzval věřitele, aby přihlášku opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučil, jak je nutné opravu a doplnění provést a o následcích nevyhovění výzvě. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Správci byla také uložena povinnost oznámit soudu, kde a kdy jsou účastníci oprávněni nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl tento seznam sestaven. V tomto konkrétním případu jednal insolvenční správce ing. Olina Fabiánová pouze s jednatelem společnosti Obaly Saton s.r.o. paní Janou Novou, vůbec nepřihlížel k osobě společníka pana Viléma Smetany.
8.3 Rozhodnutí o úpadku a oznámení o jeho vydání Jakmile vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku dlužníka, deklaruje tím, že byl insolvenční návrh podán důvodně a že se dlužník nachází v úpadku, který bude dále řešen postupy dle insolvenčního zákona. Ve většině případů nestojí rozhodnutí o úpadku samostatně, ale je s ním spojeno rozhodnutí o tom, jak se bude úpadek řešit, tedy například konkursem. Pokud je insolvenční návrh projednán při nařízeném soudním jednání, je rozhodnutí o úpadku dlužníka zpravidla při takovém soudním jednání vyhlášeno. Není také vyloučeno, aby insolvenční soud rozhodl při splnění zákonem požadovaných podmínek o úpadku dlužníka a přitom soudní jednání o insolvenčním návrhu nenařídil. V každém případě se rozhodnutí o úpadku zveřejní v insolvenčním rejstříku a vyvěsí na úřední desce insolvenčního soudu. Dále se doručí dlužníkovi a insolvenčním správci do vlastních rukou. Podle ustanovení § 136 insolvenčního zákona obsahuje rozhodnutí o úpadku tyto náležitosti: 1. výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka OBALY SATON s.r.o. se sídlem Ostrava, Švermova 61, IČ: 25903144; 2. výrok, kterým se ustanovuje insolvenčním správcem Ing. Olina Fabiánová se sídlem Na Čtvrti 30, Ostrava;
37
3. výrok o tom, že na majetek dlužníka: OBALY SATON, s.r.o., IČ: 25903144, se sídlem Švermova 323/61, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory, s e p r o h l a š u j e k o n k u r z; 4. výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku a přihlásili do insolvenčního řízení své pohledávky; 5. výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovali dlužníkovi, ale přímo insolvenčnímu správci; 6. výzvu, aby zajištění věřitelé neprodleně insolvenčnímu správci oznámili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech a pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách; 7. výrok, jímž se určí místo a termín konání přezkumného jednání na den 14. ledna 2009 v 09:40 hod. do sídla Krajského soudu v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 34, Ostrava, jednací síň č. C 276, 2. poschodí ; 8. výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů, na den 14. ledna 2009 v 09:50 hod. do sídla Krajského soudu v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 34, Ostrava, jednací síň č. C 276, 2. poschodí s předmětem jednání: a) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti; b) volba zástupců věřitele c) rozhodnutí věřitelů o event. odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce 9. výrok o tom, že účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku; 10. výrok o tom, že soud předvolává dlužníka a insolvenčního správce k přezkumnému jednání a že jejich účast na jednání je nezbytná;
38
9 Konkurs Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že dlužník zcela přichází v důsledku prohlášení konkursu o možnost disponovat s majetkem, který tvoří majetkovou podstatu. Tento majetek je insolvenčním správcem zpeněžen a zjištěné pohledávky věřitelů jsou zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty.55 Důsledkem řešení úpadku dlužníka formou konkursu je skutečnost, že v případě právnické osoby dochází po ukončení konkursního řízení k jejímu právnímu zániku a neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. Rozhodnutí o prohlášení konkursu obsahuje pouze tento výrok - Na majetek dlužníka: Obaly Saton s.r.o. se sídlem Ostrava, Švermova 61, IČ: 25903144 se prohlašuje konkurs.
9.1 Účinky prohlášení konkursu Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku a tímto okamžikem se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění. Od tohoto okamžiku má prohlášení konkursu dopady na právní úkony učiněné dlužníkem spočívající v omezení nakládání s majetkovou podstatou. Přerušením likvidace právnické osoby v důsledku prohlášení konkursu je řešena otázka souběhu likvidace a insolvenčního řízení.56 Tato úprava odstraňuje případně nejasnosti a duplicity týkající se kompetencí v činnosti insolvenčního správce a likvidátora. Dalším účinkem prohlášení konkursu je zánik předběžného opatření, pokud bylo nařízeno. Tímto předběžným opatřením se míní opatření dlužníka v nakládání s majetkem, jímž by docházelo k jeho změnám v neprospěch dlužníkových věřitelů. Insolvenční soud však může rozhodnout o dalším trvání vydaného předběžného opatření, což může pomoci zejména překlenout dobu od rozhodnutí o řešení úpadku konkursem po dobu, než se reálné správy majetkové podstaty ujme ustanovený insolvenční správce __________________________________ 55
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 95 Kozák, J., Budín, P., Dadam, A., Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář. Praha: ASPI, 2008. str. 316 56
39
9.2 Postavení dlužníka v průběhu konkursu Prohlášením
konkursu
přechází
na
insolvenčního
správce
oprávnění
nakládat
s majetkovou podstatou. Jestliže nakládá dlužník pro prohlášení konkursu s majetkovou podstatou, jsou jeho úkony vůči věřitelům neúčinné. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Pokud dlužník nakládal s majetkovou podstatou v den prohlášení konkursu, má se za to, že tak učinil až po prohlášení konkursu, pokud nebude prokázán opak.57 Jestliže by po prohlášení konkursu dlužník bez předchozího souhlasu insolvenčního správce odmítl dar, dědictví či uzavřel nevýhodnou dohodu o vypořádání dědictví, budou tyto úkony postiženy absolutní neplatností. Dlužníka má ve vztahu k insolvenčnímu správci při soupisu majetkové podstaty tyto povinnosti 1. dlužník je povinen umožnit insolvenčnímu správci, aby mohl reálně začít vykonávat dispoziční oprávnění k majetkové podstatě a v této souvislosti je také povinen předat insolvenčnímu správci potřebné podklady a poskytnout mu potřebná vysvětlení; 2. dlužník je rovněž povinen poskytnout insolvenčnímu správci součinnost při zjišťování rozsahu majetkové podstaty. Podkladem pro zpracování soupisu majetkové podstaty je seznam majetku, který zpracoval dlužník na výzvu soudu zpravidla ještě před prohlášením konkursu; 3. dlužníkovou povinností je rovněž umožnit insolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek, který patří do majetkové podstaty. Jestliže však dlužník tento přístup insolvenčnímu správci neumožní, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nařídit prohlídku sídla nebo jiných místností či schránek, kde má dlužník majetek; 4. dlužník je také povinen na výzvu správce písemně potvrdit správnost a úplnost soupisu majetkové podstaty. Toto prohlášení může dlužník písemně odmítnout pouze tehdy, pokud současně uvede důvody, pro které nepokládá soupis za správný;
__________________________________ 57
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 96
40
Ve vztahu k přihlášeným pohledávkám má dlužník také své povinnosti. Již po zahájení insolvenčního řízení byl dlužník povinen předložit soudu seznam svých závazků, na jehož základě připravuje pro účely přezkumného jednání insolvenční správce své stanovisko k přihlášeným pohledávkám. Než insolvenční správce předloží seznam přihlášených pohledávek jako podklad pro přezkumné jednání, umožní dlužníkovi, aby do seznamu připojil své stanovisko a pokud toho dlužník nevyužije, má ještě možnost své stanovisko vyjádřit při přezkumném jednání. Toto vyjádření tedy není povinností, ale právem dlužníka.
9.3 Uplatnění pohledávek přihláškou Věřitelé mohou podávat přihlášky do insolvenčního řízení od jeho zahájení. (Příloha č. 2) Jakým způsobem ji mohou podat se věřitelé dozví z výzvy k podávání přihlášek, která je běžnou součástí vyhlášky, jíž se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. Lhůtu 30 dnů pro podání přihlášky stanovil Krajský
soud v rozhodnutí o úpadku. K opožděně podané přihlášce
insolvenční soud nepřihlíží a vydá usnesení, kterým opožděnou přihlášku odmítne. V insolvenčním návrhu zaslaném Krajskému soudu dne 12.8.2008 uvedla jednatelka Jana Nová v seznamu věřitelů také firmu Redcock. Dlužná částka za poskytování služeb bezpečnosti práce a požární ochrany činila 6.902,00 Kč. Firma Redcock ale nebyla informována o probíhajícím insolvenčním řízení a aktivně se nezajímala svou pohledávku Z tohoto důvodu nepodala přihlášku do insolvečního řízení. Tato pohledávka tedy nemohla být zařazena do rozvrhového usnesení. Dlužník je před přezkumným jednáním vyzván insolvenčním správcem, aby se vyjádřil k přihlášeným pohledávkám, jejichž seznam sestavil správce jako podklad k přezkumnému jednání. Své stanovisko k jednotlivým přihláškám dlužník vepíše do připraveného seznamu. Buď uvede, že pohledávku uznává nebo uvede důvody vedoucí k jejímu popření. Své stanovisko může dlužník do přezkoumání přihlášky na přezkumném jednání ještě změnit. K přezkumnému jednání předvolá insolvenční soud dlužníka předvoláním doručeným do vlastních rukou.58
__________________________________ 58
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. str. 77
41
9.4. Zpeněžení majetkové podstaty, konečná zpráva a rozvrh Na základě usnesení vydaném dne 18. listopadu 2008 byla insolvenčnímu správci stanovena povinnost zjistit aktuální majetkovou situaci dlužníka a nejpozději do 7. ledna 2009 předložit soudu soupis majetkové podstaty dlužníka s náležitostmi podle ustanovení § 14 JŘ a dále nejpozději do 7. ledna 2009 předložit soudu zprávu o dosavadní činnosti, která bude také předmětem schůze věřitelů konané dne 14. ledna 2009. V průběhu celého insolvenčního řízení soud průběžně insolvenčního správce kontroloval v jeho činnosti a sledoval průběh zpeněžování majetkové podstaty. V březnu 2009 se uskutečnila prohlídka majetku dlužníka v prostorách, které měla společnost Obaly Saton s.r.o. pronajaty. Při této prohlídce byl přítomen i společník, pan Vilém Smetana, který tady vystupoval jako zájemce o koupi tamponovacího stroje a osvitu pro jinou společnost. Na základě této prohlídky
byl dne 17. března 2009
soudu doručen návrh
insolvenčního správce na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu a doplněným návrhem dne 20. března 2009 a soud tomuto návrhu správce svým usnesením ze dne 23. března 2009 vyhověl. S výjimkou prodeje věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, u nichž je možno provést okamžitý prodej bez dalších podmínek, je v případě jakýchkoliv dalších prodejů mimo dražbu nutné získat souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru.59 Insolvenční soud hodnotí návrh samostatně. Není
proto
návrhem
insolvenčního správce, za současného souhlasu věřitelského
výboru, vázán k automatickému vydání souhlasu s prodejem za situace, kdy by zvoleným způsobem prodeje mimo dražbu došlo k důsledkům, které by byly v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. Při prodeji mimo dražbu je možné kupní cenu stanovit pod cenou odhadní. Insolvenční správce přitom přihlíží také k nákladům, které by jinak vynaložil na správu zpeněžovaného majetku. Insolvenční správce předloží soudu konečnou zprávu poté, co dojde ke zpeněžení většiny majetkové podstaty. Dále by měly být vyřešeny všechny případné incidenční spory. Není to však podmínkou, pokud jejich výsledek nemůže zásadním způsobem ovlivnit závěr konečné zprávy. __________________________________ 59
Kozák, J., Budín, P., Dadam, A., Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář. Praha: ASPI, 2008. str. 372
42
Konečná zpráva musí podat celkovou charakteristiku činnosti insolvenčního správce s vyčíslením finančních výsledků. (Příloha č. 3) Správce musí uvést strukturovaně přehled pohledávek, které již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, přičemž zachovává pořadí a specifikaci pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Správce dále v předložené zprávě popíše výdaje, které si vyžádalo zpeněžení celé majetkové podstaty. V konečné zprávě je rovněž nutné uvést přehled zpeněžení majetkové podstaty a výsledek, kterého bylo dosaženo. Kromě majetku zpeněženého je nutno současně uvést také výčet majetku, který zpeněžen nebyl, spolu se stručným odůvodněním, co jeho zpeněžení zabránilo. Pečlivě provedenou součástí konečné zprávy musí být vypracování přehledu plnění zajištěným věřitelům. Nakonec musí správce do konečné zprávy zapracovat přehled jednání a právních úkonů významných pro průběh insolvenčního řízení. Rozhodnutím ze dne 23. listopadu 2009 insolvenční soud rozhodl, že schvaluje konečnou zprávu včetně vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, která byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku od 12. října 2009 a vůči níž nebyly podány námitky. Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předložil insolvenční správce soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvedl seznam věřitelů. (Příloha č. 4) Dále uvedl konkrétní částku, kolik má být každému věřiteli vyplaceno na jeho pohledávku. Soud poté přezkoumal věcnou správnost rozvrhu a určil správci lhůtu k jeho splnění, která nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci rozvrhového usnesení. Věřitelé byli na základě rozvrhového usnesení uspokojeni poměrně vzhledem k výši jejich pohledávek, jež byly soudem zjištěny v souladus ust. § 306 odst. 3 IZ, přičemž suma zjištěných pohledávek představuje částku 901.980,89 Kč a částka určená k rozvrhu pak představuje 90.833,35 Kč. Dne 23. září 2010 vydal insolvenční soud rozhodnutí, že konkurs na majetek dlužníka Obaly Saton s.r.o. se zrušuje po splnění rozvrhového usnesení. Podáním ze dne 18.10.2010 insolvenční správce soudu oznámil, že rozvrhové usnesení bylo splněno. Současně soudu sdělil, že byly splněny všechny daňové a účetní povinnosti, jež vyplývají z ust. § 313 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud proto postupoval dle ust. § 308 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona a konkurs zrušil.
43
Závěr Pro praktickou část své bakalářské práce jsem si vybrala záměrně firmu OBALY SATON s.r.o. protože s touto společností, jednatelem jsem několik let přicházela do styku, takže jsem mohla posoudit i činnost nsolvenčního správce a chování věřitelů. Téma insolvence je velice obsáhlé a vyčerpat jej a zachytit všechny důležité situace a body by vydalo na samostatnou knihu. Přesto jsem se však pokusila vystihnout nejdůležitější úkony, které musí ve své nelehké situaci dlužník učinit. I když tématem této bakalářské práce je postavení podnikatele v insolvenčním řízení, nemohla jsem opomenout zmínit a rozebrat také situaci jeho věřitelů, potažmo jejich pohledávek, neboť jen tak lze pochopit širší souvislosti této problematiky. Do detailů týkajících se například majetkové podstaty nebo osoby insolvenčního správce jako takového jsem nezabíhala, taktéž
tématu reorganizace jsem se dotkla pouze
okrajově, neboť se domnívám, že je to v insolvenčním řízení méně běžná praxe. V úvodu této práce bylo namístě připomenout si vývoj insolvenčního práva v naší zemi. Nabytím účinnosti insolvenčního zákona dne 1. ledna 2008 došlo k zásadní změně nejen v pojetí této problematiky, ale také ke značnému rozšíření možností všech účastníků řízení. Dále jsem nastínila základní pojmy, na kterých insolvenční zákon stojí. Následující kapitoly dále pomáhají zorientovat se nejen v právech a povinnostech dlužníka, ale také insolvenčních věřitelů a naznačují i roli insolvenčního správce. Upozorňují také na různé situace, které by z důvodu nepozornosti a neuvědomělosti mohly přivést do problémů jak věřitele, tak zejména dlužníka. Tato práce v závěru teoretické části dospívá ke dvěma možnostem rozhodnutí o řešení úpadku, které má soud po zvážení všech situací vzniklých v průběhu insolvenčního řízení a návrhů dlužníka i věřitelů. Těmito možnostmi jsou v případě dlužníka - podnikatele konkurs – tak jak jsem toto rozebrala v praktické části své práce a reorganizace. Podle předcházející právní úpravy byl konkurs uceleným samostatným řízení, jehož cílem byla zpravidla likvidace ekonomických prostředků dlužníka a ukončení jeho podnikatelské činnosti. Konkurs se podle nové právní úpravy a mého názoru stal v drtivé většině případů hlavním způsobem řešení dlužníkova úpadku, neboť reorganizací se řeší jen minimum případů. Podstatou konkursu nyní je to, že se z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty zpravidla poměrně uspokojí dlužníkovi věřitelé s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části zásadně nezanikají a trvají také po skončení insolvenčního řízení.
44
Dle mého názoru a na konkrétním příkladu společnosti Obaly Saton s.r.o. by dlužník měl po zahájení insolvečního řízení všechny své věřitele řádně informovat o zahájení insolvenčního řízení, tak aby všichni věřitelé podali v případě zájmu své přihlášky. Málokterý věřitel sleduje pravidelně všechny své odběratele, zákazníky, zda na něj není již vyhlášeno insolvenční řízení a také věřitelé nevyužívají všech dostupných informačních serverů a možností ke sledování dlužníka a tím pádem ztrácí možnost včas se přihlásit a řešit své pohledávky. Druhým problémem, na který jsem chtěla ve své práci upozornit, je osoba insolvečního správce, který, pokud není řádně kontrolován zástupci věřitelů, nemusí svou činnost vykonávat v souladu se zájmy věřitelů. Insolvenční správce by dle mého názoru měl být seznámen se všemi společníky, tak aby např. nedošlo k situaci, kdy jeden ze společníků kupuje majetek této společnosti v úpadku pro jinou společnost. Za dluhy společnosti by měli zodpovídat společníci v rozsahu nejen daném obchodním zákoníkem. Zejména u společností s ručením omezeným, kdy obchodní podíl jednoho ze společníků je minimálně 35% a výše by měl insolvenční správce jednat nejen s jednatelem, ale právě i s těmito vlastníky. Taktéž věřitelé by měli být seznámeni nejen se statutárními orgány společnosti, ale i společníky a činností dlužníka po období minimálně jednoho roku před vyhlášením úpadku. Pokud se totiž nezajímají o činnost dlužníka i před vyhlášením úpadku – např. kontrolou účetních dokladů, do kterých mohou po vyhlášení insolvečního řízení nahlížet, nebo aktivně nezasahují do činnosti insolvenčního správce, nemohou být jejich pohledávky řádně uspokojeny.
45
Použitá literatura a prameny: 1. Hostinský, J. Věřitel v českém a evropském insolvenčním právu. Ostrava: KEY Publishing, 2009. ISBN: 978-80-7418-010-1 2. Kotoučová, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – komentář. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN: 978-80-7179-595-7 3. Kozák, J., Budín, P., Dadam, A., Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 97880-7357-375-1 4. Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde, 2009. ISBN: 978-80-7201-780-5 5. Pohl, T. Zákon o konkurzu a vyrovnání krok za krokem. Praha: Prospektrum, 2000. ISBN: 80-7175-092-1 6. Zelenka, J. Insolvenční zákon. Praha: Linde, 2008. ISBN: 978-80-7201-707-2
46
Přílohy: 1. Návrh na prohlášení konkurzu Obaly Saton s.r.o. 2. Přihláška pohledávky Mewa Service s.r.o. 3. Konečná zpráva Obaly Saton s.r.o. 4. Rozvrhové usnesení Obaly Saton s.r.o.
47
Příloha č. 1
Návrh na prohlášení konkurzu
48
Příloha č. 1
49
Příloha č. 1
50
Příloha č. 1
51
Příloha č. 2
Přihláška pohledávky Mewa Service s.r.o.
52
Příloha č. 2
53
Příloha č. 2
54
Příloha č. 2
55
Příloha č. 3
Konečná zpráva Obaly Saton s.r.o.
56
Příloha č. 3
57
Příloha č. 3
58
Příloha č. 4
Rozvrhové usnesení Obaly Saton s.r.o.
59
Příloha č. 4
60