I.
Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2011 (textová část)
Obsah strana
Hlavní poznatky z analýzy ...................................................................... 1 1. Příjmy domácností ........................................................................ 5 1. 1 Základní charakteristika ................................................................ 5 1. 2 Mzdy .............................................................................................. 7 1. 3 Sociální příjmy ............................................................................. 12 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady........................................ 17 3. Peněžní výdaje a úspory domácností ........................................ 19
Hlavní poznatky z analýzy Makroekonomický vývoj české ekonomiky v 1. – 3. čtvrtletí roku 2011 se ve srovnání s předchozími poznatky zhoršil. Česká ekonomika nejprve ve 2. čtvrtletí zpomalila svůj růst a ve 3. čtvrtletí již jen stagnovala, a to především ve srovnání mezi 2. a 3. čtvrtletím. Pokračování takového vývoje by mohlo Českou republiku (dále ČR) v blízké době dovést opět k ekonomické recesi z let 2008 - 2009. Příčiny byly vnitřní i vnější: za významný faktor působící uvnitř ekonomiky lze označit prohlubující se propad dynamiky spotřeby domácností; vnější příčinou bylo zejména globální zpomalení hospodářského růstu, které se projevilo v nižším tempu zahraniční poptávky po českém zboží, neboť export je nyní prioritním prvkem růstu tuzemského HDP. V souvislosti s uvedenými faktory i zhoršující se situací v oblasti zadlužení zemí Eurozóny tak lze očekávat, že vývoj české ekonomiky se ještě více zhorší v roce 2012. Ekonomickou situaci domácností charakterizovaly v lednu – září 2011 zejména tyto skutečnosti: běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostly nominálně o 1,2 %, jeho disponibilní důchod byl vyšší o 0,5 % (obdobný nárůst jako ve srovnatelném období roku 2010); čisté příjmy
na úrovni konkrétních typů
domácností na bázi statistiky rodinných účtů v podstatě na meziroční úrovni stagnovaly (index 99,7 %), největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná
nominální
hospodářství
(na
měsíční přepočtené
mzda počty
v národním zaměstnanců)
představovala 23 726 Kč a její meziroční dynamika růstu se z 2,4 % v lednu – září 2010 snížila na 2,2 %, rozdílný
vývoj
byl
zaznamenán
v dynamice
růstu
průměrných mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře – zatímco v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 2,9 % (reálný 1,1 %), v nepodnikatelské sféře došlo k nominálnímu
poklesu
což
o 0,5 %,
reálně
představovalo
snížení
průměrného platu o 2,3 %, příjmy
domácností
sociálního
charakteru - druhé
nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – vzrostly, přitom dynamika jejich jednotlivých složek byla značně rozdílná. Nejrychleji rostly (i při nesrovnatelném objemu) výdaje
na
dávky
pomoci
v hmotné
nouzi
a
dávky
důchodového pojištění (o 0,7 resp. 15,8 mld. Kč); naopak významné
úspory
finančních
prostředků
byly
dosaženy
u podpor v nezaměstnanosti (2,3 mld. Kč), dávek státní sociální podpory (3,5 mld. Kč) a příspěvku na péči (1,2 mld. Kč), průměrná
výše
(samostatně
vypláceného)
starobního
důchodu dosáhla úrovně 10 536 Kč a srovnatelnou skutečnost za období leden – září 2010 překročila o 456 Kč, především jako důsledek valorizace k 1. lednu 2011, při poklesu průměrné míry nezaměstnanosti a průměrného počtu
nezaměstnaných
v nezaměstnanosti)
(vč.
klesla
osob
pobírajících
průměrná
výše
podporu podpory
v nezaměstnanosti (na 5 583 Kč) a tím i objem prostředků vynaložených na jejich pokrytí (o 2,3 mld. Kč), pokračoval růst výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (o 24,8 %) jako důsledek nárůstu jak průměrného počtu vyplacených dávek, tak i jejich průměrné výše (zejména v souvislosti
s nárůstem
dlouhodobé
nezaměstnanosti
a změnami v oblasti dávek státní sociální podpory), meziroční nárůst spotřebitelských cen (cenové inflace) dosáhl ve 3. čtvrtletí (stejně jako ve 2. čtvrtletí) 1,8 %, toto navýšení bylo vykázáno i v porovnání období leden – září let 2011 a 2010 (o rok dříve 1,3 %), spotřebitelská inflace tak
2
nabrala kurs očekávané (i když zatím mírné) akcelerace a podílela se na útlumu spotřebitelské poptávky, největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen ve třech nejdůležitějších položkách spotřebního koše domácností, tj. v oblasti výživy (nejvíce pečivo, sezónní ovoce a zelenina), bydlení (energie, regulované nájemné, vodné a stočné apod.) a dopravy, zlevnily naopak odívání, obuv, bytové vybavení a některé poštovní a telekomunikační služby; podle aktuálních dat ČSÚ dosáhla cenová inflace za celý rok 2011 (proti roku 2010) 1,9 %, životní náklady domácností důchodců se vlivem vyšší váhy bydlení, výživy a zdraví v jejich spotřebním koši zvedly v 1. – 3. čtvrtletí 2011 meziročně o 2,8 % (za celý rok činil nárůst 3,0 %); pod průměrem se naopak pohybovaly životní náklady domácností v Hl. m. Praze (zvýšení o 1,3 %), kde z více než poloviny byl nárůst způsoben vyššími cenami potravin, stravování a vodného (za celý rok přírůstek 1,5 %), jen mírně nad úroveň srovnatelného období roku 2010 se zvýšily výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (nominální index 101,5 %), zhruba ve stejném rozsahu vzrostla vydání také na mikroúrovni (na 1 člena domácnosti index 101,7 %) – velká část domácností nadále omezovala svá vydání za zbytné druhy zboží a služeb, určitou výdajovou dynamiku způsobil koncem hodnoceného období nárůst cen základních životních potřeb, tendence k zajišťování stále vyššího objemu spotřeby domácností
(především
z předkrizových
let)
peněžními
půjčkami znovu oslabila – i přesto, že jejich objem v bankovním sektoru dosáhl ke konci září 1,1 bil. Kč, nárůst o 51,6 mld. Kč byl o třetinu menší než přírůstek z ledna – září
3
2010), stále přitom dominovaly úvěry na bydlení (především hypoteční), domácnosti i při nižších peněžních příjmech navýšily stav svých úspor – jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) v září 2011 ve srovnání se stejným měsícem roku 2010 zvýšil o 90,1 mld. Kč (na 1 698,9 mld. Kč) – což bylo zhruba na úrovni září 2010 (proti září 2009). Preference se nadále orientovaly
na
vklady
v
korunové
a
převážně
netermínované podobě, určitý nárůst (i když v úhrnu o něco menší než dříve) si udržely finanční produkty s relativně vyšším výnosem, tj. stavební spoření, životního pojištění a depozita
uložená
fondech.
v penzijních
Objem
úspor
v podílových fondech v rámci kolektivního investování se (vzhledem k propadu výnosů) meziročně snížil.
x
Zpráva přináší ve svých
x
x
dalších částech základní charakteristiku a hodnocení
souvislostí, které ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice v lednu – září 2011, popř. i některé dostupné aktuálnější statistické údaje (cenová inflace) za celý rok 2011. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) hlavních ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich kvantifikaci. Při zpracování materiálu byla použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, ČNB, VÚPSV, ČSSZ, Asociace pro kapitálový trh, periodického tisku apod. Zpráva obsahuje údaje platné k 16. lednu 2012.
4
1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 2 223,4 mld. Kč. Meziročně tak nominálně vzrostly o 1,2 % (26,0 mld. Kč), ale reálně mírně (o 0,6 %) poklesly (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,0 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně z 80 % podílel smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) – pokles o 3,1 % a v menší míře také důchody z vlastnictví (-1,1 %), náhrady zaměstnancům (-0,1 %) a ostatní běžné transfery (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. -0,5 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek (+ 0,9 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 525,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 0,5 % více, ale reálně o 1,3 % méně než ve srovnatelném období roku 2010. Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,4 p.b. na 53,3 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Orientační
data
o
vývoji
čistých
peněžních
příjmů
domácností
na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) potvrdila, že se meziroční dynamika jejich příjmů proti stejnému období roku 2010 zpomalila (v jednotlivých typech domácností s ekonomicky aktivními členy) až do záporných hodnot, a to zejména vlivem poklesu pracovních příjmů, v reálném pohledu byla situace horší, neboť zde navíc zapůsobil vliv vyšší cenové inflace (než v roce 2010).
5
Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 11 935 Kč a v podstatě stagnoval na úrovni ledna - září roku 2010 (nominálně klesl o 0,1, %, tj. o 6 Kč) - po meziročním nárůstu v 1. čtvrtletí o 2,4 % se ve 2. čtvrtletí dynamika snížila (na 0,7 %) a v červenci – září pak již nominálně meziročně klesla, při zohlednění růstu meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu v úhrnu snížila v plném rozsahu cenové inflace, tedy o 1,8 % – podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, o
pokles
úhrnných
reálných
příjmů
domácností
zaměstnanců se nejvíce zasloužilo snížení jejich pracovních příjmů (nominálně o 1,4 %, reálně o 3,1 %), nominální i reálný nárůst příjmů domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) o 6,8 %, resp. o 4,9 % je důsledkem zvýšení jejich sociálních příjmů, resp. důchodů a do jisté míry má příčinu v metodice šetření (viz pozn.), ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností s ekonomicky činnými členy klesl podíl pracovních příjmů, což zvýšilo váhu příjmů sociálního charakteru a ostatních příjmů (příjmy z podnikání, majetku, pojištění, úroky z vkladů, dary, dědictví apod.), čistý
měsíční
peněžní
příjem,
s nímž
disponovala
domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil
Pozn.
Od ledna 2011 byly důchody valorizovány v průměru o 3,7 % a meziročně v porovnání 1. – 3. čtvrtletí 2011 / 2010
vzrostly o 4,5 %. Šetřením statistiky rodinných účtů ČSÚ byl zjištěn jejich meziroční nárůst o 7, 8 %. Tento nepoměr má původ v metodice výběru uvedeného šetření, neboť konstrukci tzv. výběrového plánu pro následující rok bylo nutné uzavřít koncem srpna 2010, kdy ještě nebylo rozhodnuto o výši valorizace. Problémem jsou i časové posuny mezi obdobím, za které jsou k dispozici nejaktuálnější data o příjmech z důchodů mezi rozhodným obdobím pro nábor domácností do šetření (pro rok 2011 se jednalo o listopad 2010) a mezi následnou valorizací důchodů. Zmíněný údaj o dynamice čistých příjmů domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů (tabulka č. 2) je důsledkem všech těchto faktorů.
6
26 947 Kč, bylo to o 86 Kč méně (index 99,7 %) než před rokem, při zohlednění vlivu cenové inflace si tato domácnost mohla pořídit zboží a služby v hodnotě o cca 570 Kč nižší než v roce 2010.
V částech 1.2 a 1.3 Zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru.
1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Objem mzdových
prostředků
(bez ostatních
osobních
nákladů)
zúčtovaný
všem
zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl ve sledovaném období 800,8 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,3 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná
hrubá
měsíční
nominální
mzda
na
přepočtené
počty
zaměstnanců v celém národním hospodářství dosáhla v 1. – 3. čtvrtletí 2011 výše 23 726 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,2 % (o 520 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,8 %, průměrná reálná mzda tedy vzrostla o 0,4 % (v 1. – 3. čtvrtletí 2010 se zvýšila
o 1,1 %).
Rozdílný
vývoj
mezd
pokračoval
v podnikatelské
a nepodnikatelské sféře. Zatímco průměrná mzda v podnikatelské sféře vzrostla proti stejnému období předchozího roku nominálně o 2,9 % (reálně o 1,1 %) a dosáhla úrovně 23 791 Kč, v nepodnikatelské sféře průměrný plat poklesl nominálně o 0,5 % (reálně o 2,3 %) na 23 439 Kč – viz tabulka č. 3 v příloze. Průměrná mzda v podnikatelské sféře svojí úrovní převýšila plat ve veřejných službách a správě, a to o 352 Kč. Relace této průměrné mzdy k průměrnému platu činila ve sledovaném období 101,5 %. V jednotlivých čtvrtletích od počátku letošního roku docházelo k mírnému růstu průměrné mzdy se vzrůstající tendencí. V samotném 3. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 24 089 Kč 7
a byla o 2,4 % vyšší než ve stejném období předchozího roku (reálně o 0,6 %). K jejímu nominálnímu růstu v tomto čtvrtletí (na rozdíl od předchozích) přispělo i zvýšení
průměrného
v podnikatelské
sféře
platu
v nepodnikatelské
vzrostla
nominálně
sféře. o 2,7 %
Průměrná (reálně
mzda
o 0,9 %);
v nepodnikatelské sféře (ve veřejných službách a správě) o 1,1 %, což vzhledem ke zvyšující se cenové úrovni vedlo k jejímu reálnému propadu o 0,7 %. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře)
činila
v 1. – 3. čtvrtletí
hodnoceného
roku
16 761 Kč,
tj. 70,6 %
celospolečenského výdělkového průměru; došlo k mírnému růstu tohoto podílu (o 0,9 p.b.) v porovnání se stejným obdobím roku 2010 – viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd v období leden – září charakterizovaly zejména následující skutečnosti: pokračující
relativně
nízký
růst
průměrné
nominální
mzdy
v národním hospodářství, přetrvávající mírný nárůst kupní síly výdělků ovlivněný nízkou dynamikou nominálních mezd a navíc i vyšší úrovní cenové inflace (viz dále), který může znamenat riziko pro budoucí spotřebitelskou poptávku, předstih růstu produktivity práce před dynamikou mezd, avšak nižší než v předchozích obdobích, na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství působil pouze růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře, v nepodnikatelské sféře byl naopak zaznamenán propad průměrného platu, zvýšení meziodvětvové diferenciace mezd zaměstnanců a naopak snížení jejich územní diferenciace (na makroúrovni).
Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (0,4 %) byl nižší o 0,7 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2010) při jejich nižším nominálním růstu (o 0,2 p.b.) a vyšší míře (o 0,5 p.b.) průměrné meziroční cenové inflace (viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 6 z 19
8
sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze a Plzeňském kraji (viz dále). Pozitivní vývoj ve vztahu dynamiky mezd a produktivity práce byl (i přes pokračující pokles produktivity práce) udržen. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 1,9 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 0,4 % – viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Relace produktivity práce a mezd se promítla v celku pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden – září 2011 sice nominálně vzrostly o 0,3 %, reálně však poklesly o 1,5 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti 1. – 3. čtvrtletí 2010 o 0,5 %; mzdová náročnost HDP (relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila (o 0,3 p.b.) na 28,0 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 30. 9. 2011 poskytnuto 311,1 mil. Kč (o 59,8 mil. Kč méně než v 1. – 3. čtvrtletí 2010), z toho nejvíce v hl. m. Praze (50,4 mil. Kč), v okresech Břeclav (20,2 mil Kč), Brno-město (14,6 mil. Kč) a Jindřichův Hradec (14,2 mil. Kč).
Na poměrně nízké tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: obezřetná mzdová a personální politika, která závisí na vývoji nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání budoucího hospodaření klíčových podniků a firem, i přes zaznamenaný pokles přetrvávající relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (k 30. září 2011 činila 8,0 %) a s tím 9
související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v 1. - 3. čtvrtletí letošního roku (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil) je patrná stagnace, resp. jen velmi mírný celkový meziroční přírůstek zaměstnanců (o 0,7 tis.). Zatímco v podnikatelské sféře vzrostl počet zaměstnanců v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 16,2 tis. (0,5 %), v nepodnikatelské sféře počet zaměstnanců poklesl o 15,5 tis. (-2,2 %). Největší nárůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu (o 32,0 tis.), naopak největší pokles v odvětvích „stavebnictví“ (o 15,3 tis.) a „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 14,4 tis.). Přestože došlo k celkovému poklesu průměrného platu v nepodnikatelské sféře, nebyl tento vývoj stejný ve všech jeho odvětvích. Meziroční vzestup (avšak pouze nepatrný) průměrného reálného výdělku byl zaznamenán v odvětvích „vzdělávání“ a „zdravotní a sociální péče“ (obě 0,2 %). V ostatních klíčových odvětvích (zejména „veřejné správě, obraně, sociálním zabezpečení“ a „kulturní, zábavní a sportovní činnosti“) došlo převážně k poklesu kupní síly průměrného výdělku proti 1. – 3. čtvrtletí 2010 (především ve státní sféře) – viz tabulku č. 5 v příloze. Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE – viz tabulku č. 6 v příloze) bylo dosaženo nejvyšší (více než dvojnásobné úrovně průměrné mzdy v národním hospodářství) nominální průměrné mzdy v odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (48 106 Kč), tradičně vysoké mzdy byly i v odvětvích „informační a komunikační činnosti“ (43 846 Kč) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (39 693 Kč). Mzda převyšující celorepublikový průměr byla rovněž vyplacena v odvětvích „profesní, vědecké a technické činnosti“ (29 558 Kč), „těžba a dobývání“ (29 499 Kč), „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (25 696 Kč) a „zdravotní a sociální péče“ (24 434 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích „ubytování, stravování a pohostinství“ (12 754 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 296 Kč) a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (17 777 Kč). Při mírném růstu průměrné mzdy v celém národním hospodářství byla dynamika vývoje mezd v jednotlivých odvětvích výrazně diferencovaná (nominálně od -2,6 % do +5,8 %, reálně -4,3 % do +3,9 %). Největší nárůst byl zaznamenán v odvětvích „ostatní
10
činnosti“ – tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (nominálně o 5,8 %, resp. reálně o 3,9 %), „těžba a dobývání“ (o 4,8 %, resp. o 2,9 %) a „činnosti v oblasti nemovitostí“ (o 4,6 %, resp. o 2,8 %). Naopak největší pokles mezd byl v odvětví „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (nominálně o 2,6 %, resp. reálně o 4,3 %), „profesní, vědecké a technické činnosti“ (o 1,4 %, resp. o 3,1 %) a „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (o 0,1 %, resp. o 1,9 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace proti stejnému období předchozího roku vzrostla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,2 p.b. na 35,4 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích s méně než 19 zaměstnanci byla nejnižší a činila 16 990 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v národním hospodářství), dosáhla však nejvyššího meziročního nárůstu (nominálně 3,3 %, reálně 1,5 %); naopak nejvyšší 28 787 Kč (cca 121 % průměrné mzdy) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci, její růst byl společně s vývojem v organizacích s počtem zaměstnanců v intervalu 500 - 900 nejnižší – nominálně 1,5 %, což znamenalo vzhledem k výši míry inflace reálný pokles o 0,3 %. V těchto dvou zmiňovaných velikostních kategorií byl rovněž zaznamenán nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců – podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. V krajském členění došlo k meziročnímu nominálnímu růstu průměrné mzdy ve všech krajích s výjimkou Hl. města Prahy (nominální pokles o 0,1 %). Průměrná mzda v tomto regionu přesto dosáhla 30 393 Kč – tj. více než 128 % celorepublikového průměru. Z ostatních krajů nejvýznamnější relativní vzestup průměrné
nominální
mzdy
vykázaly
kraje
Zlínský
(o 3,6 %),
Středočeský
a Královehradecký (oba o 3,2 %); naopak nejnižší nárůst byl v krajích Plzeňském (o 0,1 %),
Ústeckém
(o 2,0 %)
a Karlovarském
(o 2,1 %),
kde
nedosáhl
ani celorepublikového průměru – viz tabulku č. 8 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy (20 451 Kč) byla vykázána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke 11
zmírnění diferenciace, tj. snížení extrémních mzdových hladin (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj) o 456 Kč na 9 942 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,5 % v 1. – 3. čtvrtletí 2010 na 10,6 %.
1.3 Sociální příjmy Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl od počátku roku do konce září 2011 částky 336,1 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2010 o 9,5 mld. Kč, tj. o 2,9 % nominálně a o 1,1 % reálně. Nárůst byl zaznamenán u dávek důchodového pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi. Příjmy občanů z dávek nemocenského pojištění stagnovaly a z ostatních druhů sociálních dávek významně klesly - viz tabulku č. 9 v příloze. Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto 265,2 mld. Kč, tj. o 15,8 mld. Kč (o 6,3 %) více než ve srovnatelném období roku 2010, posílily svoji váhu na celkové úrovni sociálních příjmů domácností o 2,5 p.b. na 78,9 %. Zvýšení objemu vyplacených dávek důchodového pojištění ovlivnila zejména valorizace důchodů od 1. 1. 2011, očekávání účinnosti tzv. „malé důchodové reformy“ a rostoucí počet důchodců. Ve struktuře výdajů na důchody představovaly v rozhodném období důchody starobní 79,0 %, invalidní 13,4 %, vdovské 6,0 %, vdovecké 0,7 % a sirotčí 0,9 %. Výdaje na starobní důchody převýšily skutečnost srovnatelného období roku 2010 o 14,8 mld. Kč (o 7,5 %), rovněž výdaje u ostatních druhů důchodů zaznamenaly meziroční nárůst. Za období leden – září 2011 činila výše celkového průměrného (samostatně vypláceného) starobního důchodu 10 536 Kč a byla o 456 Kč (o 4,5 %) vyšší než ve stejném období 2010, v reálném vyjádření se meziročně zvýšila o 1,7 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 102,8 %). V září 2011 pobíralo důchod 2 842,6 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 34,2 tis. (tj. o 1,2 %). Vzrostl především počet důchodců se starobním důchodem (o 56,7 tis., tj. o 2,5 %) na 2 296,8 tis. osob a v rámci této skupiny důchodců o 51,7 tis. (o 12,4 %) počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem na 470,3 tis. a zároveň i jejich podíl na celkovém počtu 12
starobních důchodců o 1,8 p.b. na 20,5 %. Očekávání legislativních změn ve výpočtu důchodů od 30. září 2011 (tzv. malé důchodové reformy schválené zákonem č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), se projevilo výrazným více než trojnásobným meziročním nárůstem počtu žádostí o předčasný starobní důchod (z 23,2 tis. v lednu až září 2010 na 76,1 tis.). Počty příjemců ostatních druhů důchodů se v září 2011 meziročně snížily, a to invalidních o 3,6 %, vdovských a vdoveckých o 7,9 % a sirotčích o 1,9 %. Průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl v září 10 554 Kč a převýšil o 438 Kč (tj. o 4,3 % nominálně) skutečnost stejného měsíce roku 2010 (tabulka č. 10). U žen činil 9 587 Kč, čímž představoval 81,9 % průměrného důchodu mužů (11 706 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu dosáhla 9 406 Kč, z toho u mužů 10 527 Kč a u žen 8 517 Kč. Podle rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů byli v září 2011 nejčetnější skupinou (28,7 %) důchodci se samostatně vypláceným důchodem v pásmu od 9 000 Kč do 10 499 Kč. Podíl osob pobírajících důchod nad 12 000 Kč (měsíčně) se zvýšil meziročně z 16,8 % na 23,6 %.
Na dávkách státní sociální podpory bylo vyplaceno 27,3 mld. Kč, čímž zůstaly i nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 3,5 mld. Kč méně finančních prostředků, (o 11,4 %) – viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému – rodičovský příspěvek (s podílem 71,2 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 1,5 mld. (o 7,2 %) na 19,4 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně poskytovaných rodičovských příspěvků se snížil o 3,9 %, tj. o 13,4 tis. na 326,4 tis. a jeho průměrná výše v důsledku legislativních změn platných od počátku roku 2011 klesla z 6 842 na 6 609 Kč. Formou přídavku na dítě bylo vyplaceno 2,7 mld. Kč, tj. o 275 mil. Kč (9,2 %) méně než ve srovnatelném období roku 2010. Klesl počet v průměru měsíčně vyplácených dávek o 8,3 % (o 45,2 tis.) na 501,6 tis. a jejich průměrná výše se snížila z 609 Kč na 603 Kč. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (12,5 % podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory). Ve sledovaném 13
období na něj bylo vynaloženo 3,4 mld. Kč, tj. o 32,1 % (o 830,3 mil. Kč) více při zvýšeném počtu měsíčně vyplácených dávek (o 18,0 %, tj. o cca 21,2 tis.) na 138,9 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 2 438 Kč na 2 730 Kč. Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, odpovídajícího stanovení normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností. Na dávkách pěstounské péče bylo vyplaceno o 6,8 % meziročně více (o 50,9 mil. Kč), tedy 0,8 mld. Kč. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 6,5 % (na 21,9 tis.). Formou sociálního příplatku bylo vyplaceno 0,6 mld. Kč, tj. o 72,4 % (o 1,7 mld. Kč) méně než ve stejném období v roce 2010 při snížení počtu těchto dávek poskytovaných měsíčně o 80,1 % (o 119,1 tis. na 29,7 tis.) a zvýšení průměrné výše dávky na 2 409 Kč (o 38,6 %, tj. o 671 Kč). Hlavním důvodem takto výrazného poklesu počtu dávek a výdajů na tuto dávku je zavedení legislativních úprav platných od počátku roku 2011 (sociální příplatek náležel pouze rodinám se zdravotně postiženým členem). K významným úsporám o 930 mil. Kč došlo také u porodného, které je od 1. 1. 2011 vypláceno jen na první dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima. Na tyto dávky bylo vyplaceno 256,6 mil. Kč, tj. o 78,4 % méně než ve sledovaném období roku 2010 – viz tabulky č. 11 - 14 v příloze. Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému
státní
sociální
podpory
na
1
obyvatele
v kraji
Ústeckém,
Moravskoslezském a Karlovarském, nejnižší v Plzeňském kraji (tabulka č. 15 v příloze).
V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo poskytnuto 16,6 mld. Kč, což bylo stejně jako ve srovnatelném období předchozího roku. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož objem se snížil o 975,5 mil. Kč (o 8,5 % na 10,5 mld. Kč) především v důsledku vlivu prodloužení platby náhrady mzdy zaměstnavatelem o 1 týden. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za první tři čtvrtletí roku 2011 vyplaceno 5,6 mld. Kč, tedy o 796,1 mil. Kč (o 16,5 %) meziročně více, přičemž jejich podíl na dávkách nemocenského pojištění vzrostl o 4,8 p.b. na 33,8 %. Kromě vývoje výše mezd a počtu případů bylo toto zvýšení způsobeno především rozdílnou 14
legislativní úpravou této dávky ve srovnávaných obdobích (dávky vyplácené od ledna do června, příp. července 2010 byly nižší v důsledku jiných parametrů pro konstrukci dávek). Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,5 mld. Kč (o 61,3 %, tj. o 181,1 mil. Kč). Bylo to způsobeno rozdílnou legislativní úpravou této dávky ve srovnávaných obdobích, od ledna do června roku 2010 náleželo ošetřovné až od čtvrtého dne ošetřování, od července roku 2010 na něj vzniká nárok již od prvého dne. Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství bylo vyplaceno 4,0 mil. Kč (zvýšení o 48,1 %), viz tabulku č. 16 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 13,5 mld. Kč, což bylo o 8,2 % (1 217,6 mil. Kč) meziročně méně. Tento pokles byl způsoben především snížením výše příspěvku v I. stupni závislosti u osob starších 18 let od ledna 2011 z 2000 Kč na 800 Kč. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 303,0 tis. dávek, tedy o 12,2 tis. méně než v období leden – září 2010 (viz tabulku č. 17 v příloze). Jak ukazují data za měsíc září 2011 (proti září 2010), mění se struktura příjemců příspěvku. Zatímco u II. stupně závislosti (4 000 Kč) vzrostl počet příjemců o 4,3 tis. osob na 97,0 tis., u všech ostatních se snížil. Počet osob s I. stupněm závislosti (do konce roku 2010 2000 Kč, nyní 800 Kč) klesl o 10,5 tis. na 109,4 tis., se III. stupněm (8 000 Kč) o 0,3 tis. na 60,8 tis. a u IV. stupně závislosti (12 000 Kč) o 0,8 tis. na 37,8 tis. (viz tabulku č. 18 v příloze). Z celkového počtu 305,5 tis. příjemců s přiznaným příspěvkem na péči za měsíc září 2011 bylo 195,7 tis. ( 64,1 %) žen a 22,9 tis. (7,5 %) osob ve věku 0-18 let. Prostředky vyčerpané formou podpory v nezaměstnanosti byly pátou (z hlediska výše vynaložených prostředků) složkou sociálních příjmů domácností. Bylo na ně vyčerpáno 8,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 21,5 % (o 2,3 mld. Kč), který byl nejvýraznějším meziročním poklesem v rámci sociálních příjmů domácností (tabulka č. 9 v příloze). V uvedeném období klesla průměrná míra registrované nezaměstnanosti o 0,4 p.b. na 8,7 %. Snížil se průměrný počet evidovaných nezaměstnaných o 3,3 % na 517,2 tis., přičemž průměrný počet evidovaných
15
nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti se snížil na 140,4 tis. (o 30,6 tis., tj. o 17,9 %). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v úhrnu klesla meziročně ve sledovaném období z 5 690 Kč na 5 583 Kč (o 1,9 %) - viz tabulku č. 19 v příloze, z toho u mužů činila 6 074 Kč a u žen 5 035 Kč. Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích s výjimkou kraje Vysočina. Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi méně významné složky sociálních příjmů domácností, byly čerpány ve výši 3,6 mld. Kč, v porovnání s množstvím prostředků vyčerpaných touto formou v období leden – září 2010 se jednalo o jejich výrazné překročení (o 24,8 %, tj. o 723,2 mil. Kč). Výdaje na příspěvek na živobytí činily 2,8 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 650,8 mil. Kč, tj. o 30,4 %. Na doplatku na bydlení bylo vyplaceno 620,7 mil. Kč (o 115,1 mil. Kč, tj. o 22,8 % více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc se snížily (o 42,8 mil. Kč - 15,9 %) na 226,8 mil. Kč. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil 76,7 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) byly meziročně výrazně překročeny ve všech krajích (v rozmezí od 15,2 % do 42,9 %), průměrný měsíční počet těchto dávek meziročně (opět ve všech krajích) vzrostl o 11,9 % na 101,0 tis. dávek (o 10,8 tis.) - viz tabulku č. 20 v příloze. Meziroční růst počtu příjemců a výdajů na tuto dávku souvisí především s omezením nároku na sociální příplatek v systému státní sociální podpory a vyšším počtem dlouhodoběji nezaměstnaných osob. Obdobná situace byla vykázána i u doplatku na bydlení, který představuje 17,0 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi. Ve všech krajích došlo k překročení výdajů proti skutečnosti za leden – září 2010, a to v rozmezí od 5,6 % do 42,0 %, při nárůstu nejen průměrného počtu vyplacených dávek (o 12,5 %), ale i průměrné výše dávky, která činila 2 685 Kč, tj. o 224 Kč (o 9,1 %) meziročně více. Počet příjemců dávky se průměrně za měsíc meziročně zvýšil o 2,9 tis. na 25,7 tis.; nejvyšší počet dávek byl vyplacen v Moravskoslezském kraji, nejnižší v kraji Vysočina (viz tabulku č. 21 v příloze). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (jako poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelné skutečnosti roku 2010 snížily. Zvýšil se meziročně průměrný počet měsíčně vyplacených dávek (o 6,0 % na 10,0 tis.), ale průměrná výše dávky se snížila o 20,6 % na 2 531 Kč (viz tabulku č. 22 v příloze).
16
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady V letních měsících převažoval pokles úhrnného indexu spotřebitelských cen (po meziměsíčním červencovém vzestupu o 0,3 % klesly v srpnu (o 0,3 %) i v září o 0,2 %). Od prosince 2010 do konce září 2011 byl u průměrné domácnosti vykázán cenový vzestup v rozsahu 1,3 %, což bylo o 0,5 p.b. méně než před rokem. Vzhledem k nízké základně srovnatelného období roku 2010 se meziroční míra cenové inflace začala rovněž postupně zvyšovat a činila v průměru 1,8 % (průběh meziroční inflace byl poměrně vyrovnaný - v 1. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 1,7 %, ve 2. a 3. čtvrtletí shodně o 1,8 %) – podrobnější pohled na vývoj cenové inflace podává tabulka č. 23 v příloze. Cenový růst byl pomalejší než činil průměr Evropské unie (v ČR činil meziroční harmonizovaný index spotřebitelských cen v září 2,1 % v zemích EU 27 to bylo 3,3 %), ale výrazně se diferencoval: ceny zboží a služeb nezbytných pro spotřebitele rostly výrazně rychleji než celková inflace. Potvrzoval se tak sestupný trend ekonomiky. Přesto, že inflace ve 3. čtvrtletí významněji neakcelerovala, působil nadále cenový vývoj na utlumení spotřebního chování domácností. V celém období od ledna do září podražily meziročně nejvíce položky s největší váhou ve spotřebním koši (potraviny +4,4 %, zdraví +2,7%, bydlení +2,6 % a doprava +2,5 %) – viz tabulku č. 24. Ceny chleba byly vyšší o 26,3 %, mouky o 32,1 %, mléka o 11,4 %, olejů o 19,1 %, káva podražila o více než čtvrtinu. U bydlení stouply ceny zemního plynu o 11,5 %, elektřina podražila o 4,8 %, vodné o 6,2 % a stočné o 5,8 %, teplo a teplá voda o 1,6 %, regulované nájemné z bytů vzrostlo o 9,0 %, tržní nájemné ale pouze o 0,8 %. Domácnosti byly vzhledem k tomu a stagnujícím příjmům nuceny šetřit a z toho důvodu dále oslabilo tempo růstu maloobchodního obratu. V meziročním pohledu naopak klesly ceny oděvů a obuvi (o 2,5 %), a to zejména vlivem levnějších oděvů, sezónního zboží a výprodejových akcí; zlevnilo i bytové vybavení a zařízení domácnosti (v úhrnu o 1,5 % - vliv nižších cen vybavení a domácích spotřebičů), poštovní a telekomunikační služby (0,9 %, z toho mobilní a pevné telefonní přístroje se prodávaly za ceny nižší o 9,6 %),
17
rekreace a kultura (o 2,1 % - především vlivem levnějších tzv. „kulturních zařízení“, tj. zejména spotřební elektroniky, mírně klesly i ceny rekreací).
Dynamika meziročního růstu životních nákladů dalších sledovaných typů domácností (tj. důchodců a pražských domácností) byla rozdílná - vyšší než činil průměr cenové inflace propočtené za domácnosti celkem byl nárůst životních nákladů domácností důchodců. Důvod nelze hledat jinde než ve struktuře jejich spotřebního koše, kde dominují potraviny a bydlení (např. navýšení životních nákladů u bydlení důchodců bylo o 2 p.b. větší oproti průměrným domácnostem). Nadprůměrný byl také vzestup jejich nákladů na zdravotní péči, dopravu a tzv. ostatní služby (finanční platby a pojistné). V Hl. m. Praze zůstal růst životních nákladů víceméně na úrovni roku 2010 a činil 1,3 %. Největší podíl na tom měla výživa, zatímco ceny „bydlení, vody, energií, paliv“ vzrostly v Praze výrazně podprůměrně, necelou čtvrtinou se na něm podílely vyšší ceny v dopravě a dražší alkohol a tabák.
Podle aktuálních dat ČSÚ z počátku ledna t.r. vzrostly meziročně spotřebitelské ceny v prosinci 2011 (proti prosinci 2010) o 2,4 %. K největšímu nárůstu cenové inflace došlo z tohoto pohledu ve výdajových skupinách „potraviny a nealkoholické nápoje“, „bydlení“ a „doprava“. Snížení cen proti prosinci 2010 vykázaly odívání, obuv, vybavení domácnosti, spotřební elektronika a služby pošt a telekomunikací. Průměrná míra cenové inflace vyjádřená přírůstkem spotřebitelských cen v roce 2011 proti průměru roku 2010 dosáhla 1,9 %, což bylo o 0,4 p.b. více než v roce 2010 proti roku 2009. Jednalo se o pátou nejnižší inflaci za dobu existence samostatné ČR (nižší byla jen v letech 2002, 2003, 2009 a 2010). Životní náklady domácností důchodců se proti roku 2010 zvýšily o 3,0 %, životní náklady domácností v hl. m. Praze stouply o 1,5 % (předběžný údaj). Podrobnější rozbor cenové inflace bude proveden v dubnu t.r. v rámci úhrnné analýzy příjmové a výdajové situace domácností za celý rok 2011.
18
3. Peněžní výdaje a úspory domácností Ze základních dat o vývoji výdajů a úspor v sektoru domácností statistiky národních účtů (tabulka č. 1 v příloze) je zřejmé, že: 1 406,1 mld. Kč (92,2 % ze svého úhrnného hrubého disponibilního na výdaje
důchodu)
spojené
vynaložil
s individuální
sektor
domácností
spotřebou;
meziroční
přírůstek těchto výdajů činil jen 20,3 mld. Kč, což bylo sice nominálně o 1,5 % více než ve stejném období roku 2010, ale současně domácnosti reálně nakoupily méně zboží (index 99,7 %), přírůstek
hrubých
úspor
(128,9
mld.
Kč)
byl
proti
srovnatelnému období 2010 menší o 9,6 %, míra úspor (poměr hrubých úspor k disponibilnímu důchodu) ve stejném srovnání klesla o 0,95 procentního bodu a činila 8,45 %. Obdobné tendence vykázaly také výdaje jednotlivých skupin domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů), které - při obecné diferenciaci - vykázaly v lednu – září 2011 v úhrnu jen mírný nárůst meziroční nominální dynamiky, a to většinou v důsledku nízké výchozí základny stejného období roku 2010, růst výdajů se přitom postupně (zejména reálně) zvyšoval a předčil navýšení příjmů domácností - viz následující přehled a tabulku č. 2 v příloze (vlastní propočty z dat ČSÚ na 1 člena domácnosti):
1. čtvrtletí
2. čtvrtletí
3. čtvrtletí
1. - 3. čtvrtletí
9 947
11 063
11 339
10 785
- nominální
95,1
104,2
105,6
101,7
- reálný Přírůstek (pokles) v Kč (proti st. období roku 2010)
93,5
102,4
103,7
99,9
- nominální
- 512
+ 451
+ 598
+ 180
- reálný
- 680
+ 255
+ 397
-12
Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech)
- 3,5
+ 2,8
+ 5,8
+ 1,8
Nominální výdaje celkem (měsíční průměr v Kč) Index v % (stejné období roku 2010 =100)
19
Zejména vývoj „spotřebních“ výdajů v celém průběhu hodnoceného období odrážel jak všeobecný trend odklonu od zbytné spotřeby v situaci stále vysoké nezaměstnanosti, stagnujících peněžních příjmů a následně i obav domácností z ohlášených restrikcí příjmů v souvislosti s avizovanými a postupně přijímanými opatřeními ke stabilizaci veřejných rozpočtů a snížení jejich schodku. Postupně - zejména ve 3. čtvrtletí - již začal odeznívat předchozí - pro spotřebitele poměrně příznivý - vývoj cen v části významných položek spotřebního koše (potraviny, odívání, bydlení apod.) a výdaje za nezbytné komponenty spotřeby začaly růst. Nominální meziroční index „spotřebních výdajů“ činil u průměrné domácnosti 101,4 % (o 1,0 p.b. více než před rokem), přičemž celý nárůst byl způsoben navýšením cenové inflace: o přírůstek spotřebních výdajů se postarala u většiny typů domácností zejména vydání za bydlení (meziroční index 104,4 % - z toho základní bydlení, tj. nájemné, energie, voda apod. 103,6 %), stravování a ubytování (102,7 %) a dopravu (103,1 % - vlivem cen pohonných hmot); převážně naopak klesly - vzhledem k vývoji cen - výdaje za odívání, obuv, bytové vybavení, rekreace a kulturu, telekomunikační služby a vzdělávání, v návaznosti na výše uvedené skutečnosti došlo v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání u všech skupin domácností (viz tabulku č. 25 v příloze) k posílení váhy bydlení, u většiny z nich převažovalo zvýšení podílu dopravy, zdravotní péče a stravovacích služeb; vedle obecného snížení podílu vydání za potraviny a nealkoholické nápoje a snížení váhy bytového vybavení a zařízení domácností se většinou snížil strukturální podíl vydání za odívání a obuv, rekreace, kulturu, telekomunikační služby a ostatní zboží a služby (strukturální podíl vydání za vzdělávání, alkoholické nápoje a tabák víceméně stagnoval), vydání nezahrnutá do kategorie spotřebních (tj. zejména investice do pořízení či rekonstrukce nemovitostí) zaznamenala po období recese v letech 2009 a 2010 určité mírné oživení (nárůst o 4,4 %), 20
intenzita zadlužování, která charakterizovala hospodaření domácností ještě před ekonomickou krizí, v hodnoceném období dále polevila; podle údajů ČNB úhrnný objem půjček domácností evidovaných u bankovních peněžních institucí k 30. září 2011 dosáhl částky 1 079,0 mld. Kč, což bylo o 51,6 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2010 (kdy byl ve stejném srovnání jeho přírůstek zhruba o jednu třetinu vyšší); proti konci roku 2010 vzrostl objem půjček o 34,9 mld. Kč, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly nadále úvěry na bydlení (meziroční
zvýšení
mezi
koncem
září
2011
a
2010
představovalo 41,6 mld. Kč, a to bylo pouze o 7,8 mld. Kč méně než
v obdobném
období
roku
2010),
přičemž
objem
hypotečních úvěrů vzrostl o 51,0 mld. Kč (téměř stejně jako v roce 2010), v celkovém porovnání to znamená, že nové úvěry spojené s bydlením klesaly pomaleji než spotřebitelské půjčky; úvěry čerpané v rámci stavebního spoření se však znovu snížily (meziročně o 11,2 mld. Kč); o 2,8 mld. Kč současně klesl objem spotřebních úvěrů na zboží a služby, úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů se pohybovaly v průměru kolem 6,6 %, z toho u úvěrů na bydlení ve výši cca 4,4 % a u spotřebních úvěrů kolem 14,0 %, na celkovém zadlužení domácností u bankovních institucí se k 30. září 2011 ze 70,0 % podílely úvěry na bydlení, 14,8 % úvěry na spotřebu a 15,2 % ostatní úvěry (tabulka 26), uvedené poznatky potvrdila rámcově i šetření u konkrétních typů domácností v rámci statistiky rodinných účtů (výše splátek úvěrů byla u většiny typů domácností - s výjimkou domácností osob samostatně výdělečně činných - vyšší než přírůstek nově přijatých půjček) – nejvíce si vypůjčily kromě domácností OSVČ ještě zaměstnanecké domácnosti s dětmi, nejméně domácnosti důchodců; největší objem splátek vykázaly domácnosti zaměstnanců bez dětí a s dětmi,
21
nižší dynamika příjmů i trvale nevýhodné úročení se projevily ve vývoji úspor – domácnosti, které sice zvýšily jejich objem (podle údajů ČNB) v meziročním srovnání o 90,1 mld. Kč, což bylo zhruba stejně jako v 1. - 3. čtvrtletí 2010 (viz tabulku č. 27); spořivost domácností se přitom v průběhu roku výrazněji neměnila (přírůstek v 1. čtvrtletí činil 17,3 mld. Kč, ve 2. čtvrtletí 23,9 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí 16,1 mld. Kč), při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně znovu – i když v menší míře než v roce 2010 - klesl objem cizoměnových vkladů (meziročně o 1,0 mld. Kč), domácnosti zvýšily převážně netermínované úložky (o 77,9 mld. Kč); na celkovém objemu vkladů se ke konci září z 53,2 % podílely netermínované vklady, ze 43,3 % termínované vklady a pouhými 3,5 % cizoměnové vklady, v rámci termínovaných vkladů se po předchozím útlumu o něco zvýšily úspory s relativně vyššími výnosy – objemově nejnižší meziroční přírůstek (ve výši pouhých 2,3 mld. Kč) byl vykázán u stavebního
spoření,
a
to
zejména
vlivem
přijatých
restriktivních opatření ve státní podpoře této formy spoření, i přesto
měly
domácnosti
v této
formě
spoření
uloženo
419 mld. Kč; o třetinu nižší přírůstek proti předchozímu roku (+15,7 mld. Kč) byl vykázán v depozitech uložených formou životního pojištění, jen o málo vyšší přírůstek jako o rok dříve byl zaznamenán u penzijního připojištění (+16,7 mld. Kč); k 30. září 2011 měly domácnosti ve formě uvedených tří typů bankovních depozit uloženo celkem 905,5 mld. Kč, tj. 55,3 % svých korunových vkladů, podle dat Asociace pro kapitálový trh (AKAT) se v hodnoceném období příliš nedařilo v oblasti kolektivního investování: stav peněžních
prostředků
investovaných
do
otevřených
podílových fondů obyvatelstvem a institucemi činil k 30. září 2011 celkem 227,5 mld. Kč, což bylo meziročně o 16,5 mld. Kč méně,
22
ve 3. čtvrtletí 2011 klesl objem majetku v podílových fondech o něco více u tuzemských fondů, kde největší propad vykázaly akciové fondy, fondy peněžního trhu a smíšené fondy, data
o
vývoji
spořivosti
na
úrovni
konkrétních
typů
domácností statistiky rodinných účtů prokázala obdobnou tendenci:
úložky
průměrné
domácnosti
zpravodajského
souboru převýšily vybrané úspory o 937 Kč na osobu a měsíc, což bylo o necelou desetinu méně než o rok dříve – nejvíce „spořily“ domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady na osobu byly v měsíčním průměru o 1 965 Kč vyšší než vybrané úspory – ale o pětinu méně než v lednu – září 2010), čistý přírůstek úspor člena průměrné domácnosti důchodců výrazně vzrostl (z 238 Kč na 768 Kč měsíčně).
23
