I.
Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008
Obsah
strana Hlavní poznatky z analýzy 1. Příjmy domácností..................................................................... 1 1. 1 Základní charakteristika ...................................................... 1 1. 2 Mzdy .................................................................................. 3 1. 3 Sociální příjmy .................................................................... 9 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady .................................... 13 3. Peněžní výdaje a úspory domácností ..................................... 15
Hlavní poznatky z analýzy Ekonomický růst se v 1. čtvrtletí letošního roku podle očekávání snížil. Vysoký vzestup hrubého domácího produktu, který charakterizoval několik posledních let, odezněl a česká ekonomika se začala postupně vracet k obvyklému cyklickému vývoji. Byly to především vnější faktory, jež působily negativně na vývoj českého národního hospodářství a v jeho rámci i na domácnosti v prvních třech měsících roku. I při vysoké dynamice běžných příjmů mírně klesla kupní síla hrubého disponibilního důchodu domácností, a to na jak makroúrovni, tak i u konkrétních domácností. Na počátku letošního roku se naplnila vize výrazného vzestupu cenové hladiny – do rychlého růstu inflace se promítaly nejvíce vlivy centrálních administrativních cenových opatření: např. zvýšení regulovaných cen nájemného, elektřiny, plynu apod., vzestup snížené sazby daně z přidané hodnoty u základních
potravin
z5
%
na
9
%
a
zavedení
regulačních
plateb
ve zdravotnictví, ale i postupně rostoucí ceny surovin, ropy a potravin stanovené světovým trhem. Fenomén akcelerace cen ropy a návazně vyšší ceny pohonných hmot se pak prosadil ještě intenzivněji ve 2. čtvrtletí letošního roku. Největším zdrojem příjmů domácností zůstaly mzdy. Při jejich poměrně rychlé nominální dynamice (index 110,4 %) snížila jejich reálnou hodnotu (102,8 %) opět vysoká míra cenové inflace. Průměrná nominální mzda představovala 22 531 Kč, její kupní síla tak meziročně vzrostla o 570 Kč. Reforma veřejných financí a
s ní
spojená
restrikce
příjmů
ale
znamenala
propad
reálných
mezd
v nepodnikatelském sektoru o 3,6 % (v podnikatelské sféře se zvýšily o 4,5 %). Významnou skutečností bylo, že dynamika růstu mezd zůstala v souladu s produktivitou práce a nevedla k prohloubení inflačních tlaků. Přírůstek příjmů sociálního charakteru v nominálním vyjádření klesl na polovinu loňské srovnatelné skutečnosti a v této souvislosti se snížila i jejich kupní síla (o 2,6 %). Vedle inflačního vlivu zapůsobily i některé systémové změny realizované od počátku roku (mj. nižší násobek životního minima rozhodný
pro poskytování přídavku na dítě, diferencované vyplácení rodičovského příspěvku, nižší porodné, změny v systému dávek nemocenského pojištění). Příznivě se vyvíjela průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti (snížení na 5,9 %). Vzhledem k cenovému vývoji i obavám z dalšího pravděpodobného zdražení nájemného, energií a potravin omezily domácnosti svoji spotřebu. Nárůst reálných výdajů byl v těchto souvislostech poměrně malý. Prudké navýšení cenové hladiny přitom znamenalo zvýšení výdajů ve všech skupinách spotřebních vydání. Nejdynamičtěji vzrostly u průměrných domácností výdaje za „zdraví“ (meziroční nominální index 131,7 % – a to hlavně za léky, přičemž regulační platby u lékaře činily jen cca 20 % všech plateb), „potraviny a nealkoholické nápoje“ (+10,6 %) a „stravování a ubytování“ (+10,0 %). Pokračovalo zadlužování domácností – celkový objem půjček se zvýšil proti 1. čtvrtletí 2007 o celou čtvrtinu. Preference se přitom nezměnily: rostly zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení a spotřební úvěry. Ani tento trend však nezabránil části domácností odkládat své volné peněžní prostředky ve formě úspor. I přesto, že úrokové míry z vkladů se vykázané vysoké inflaci nepřizpůsobily, spořily domácnosti zhruba stejně jako před rokem. Zpevňující koruna zejména vůči dolaru a euru přispěla k dalšímu odklonu od úspor v cizích měnách natolik, že celý přírůstek depozit u peněžních ústavů tvořily korunové vklady. O něco nižší částka uložených peněz byla vykázána u životního pojištění, stavebního spoření, pokles investovaných prostředků zaznamenaly podílové fondy. Tato zpráva přináší v dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v 1. čtvrtletí letošního roku ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Podrobnější zhodnocení vč. predikce dalšího vývoje bude předmětem pololetní analýzy, která bude předložena vládě v říjnu t. r.. Při zpracování materiálu byla použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, Trexima a. s., ČSSZ, AKAT, HN apod..
1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 684,6 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 8,4 % (+53,0 mld. Kč) a reálně o 0,9 %, tj. o 6,1 procentního bodu méně než v porovnání 1. čtvrtletí let 2007 a 2006 (při přírůstku hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 5,2 %). Na vykázaném reálném nárůstu úhrnného objemu běžných příjmů měly hlavní (cca 77%-ní) podíl náhrady zaměstnancům (reálný vzestup jejich objemu o 2,2 % byl ovlivněn jak mírným zvýšením zaměstnanosti, tak dalším zvýšením mezd – viz část 1. 2 materiálu). Přibližně 20 % na něm participovaly důchody z vlastnictví. Menší vliv mělo vykázané zvýšení kupní síly (objemu) tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.). Reálný pokles byl zaznamenán u sociálních dávek a smíšeného důchodu (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit), a to o 1,9 %, resp. o 2,0 %. Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 451,2 mld. Kč, což bylo nominálně o 7,2 % více, ale reálně o 0,2 % méně než v loňském srovnatelném období (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s 1. čtvrtletím 2006 zvýšila o 5,8 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,7 procentního bodu na 50,5%. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Dostupná (orientační) data o vývoji peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že: •
měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 10 853 Kč (o 822 Kč, tj. o 8,2 % více než v 1. čtvrtletí 2007; při zohlednění 7,4%-ní meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu zvedla pouze o 0,7 % (v pohledu 1. čtvrtletí 2007 / 1. čtvrtletí 2006 stoupla o 8,1 %),
•
zúžil se počet skupin domácností, jež vykázaly (ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007) meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu: z ekonomicky aktivních se jednalo pouze o domácnosti zaměstnanců s dětmi (a celkem) a domácnosti samostatně výdělečných osob; ostatní skupiny domácnosti zaznamenaly různě intenzivní propad kupní síly svých příjmů (nejvíce – o 6,5 % klesly reálné příjmy rodin s dětmi s minimálními příjmy, v rozsahu 3,8 % se zhoršila také reálná příjmová situace důchodců) – podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze,
•
o přírůstek úhrnných reálných příjmů všech typů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužily jejich pracovní příjmy (meziroční reálný index této kategorie příjmů činil – mj. částečně i vlivem reformních změn v oblasti daní z příjmů – u domácností zaměstnanců 103,1 %), vzestup kupní síly domácností osob samostatně výdělečně činných souvisel nejvíce s příjmy z prodeje nemovitostí,
•
propad reálných příjmů „rizikových skupin“ domácností – důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) a rodin s dětmi s minimálními příjmy vyvolala vysoká inflace, jíž nemohl vzestup jejich příjmů (vzhledem k daným zákonným podmínkám) konkurovat,
•
ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů většiny skupin domácností vzrostl podíl pracovních příjmů (s výjimkami u domácností zaměstnanců s dětmi a osob samostatně výdělečně činných), zvětšení váhy sociálních příjmů vykázaly pouze domácnosti zaměstnanců bez dětí a důchodci (bez ekonomicky aktivních členů) – viz tabulku č. 3 v příloze,
•
čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala celá („průměrná“) domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil v 1. čtvrtletí t. r. 24 750 Kč – bylo to o 1 734 Kč (7,5 %) více než před rokem; kupní síla tohoto příjmu se však zvedla jen o 23 Kč (0,1 %).
V dalších částech materiálu jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru.
2
1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily i v 1. čtvrtletí 2008 mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných zaměstnancům1) k výplatě dosáhl částky 262,7 mld. Kč a byl tak o 11,8 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná nominální mzda (na fyzické osoby) v národním hospodářství představovala 22 531 Kč a meziročně tak vzrostla o 10,4 % (2 120 Kč) – v 1. čtvrtletí roku 2007 se (proti stejnému období roku 2006) zvýšila o 7,8 %. V podnikatelském sektoru (jehož zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny) přitom činila 23 174 Kč po výrazném meziročním nárůstu v rozsahu 12,2 % (2 512 Kč). Průměrný plat ve sféře nepodnikatelské (organizace plně nebo částečně financované ze státního nebo místního rozpočtu a instituce, které nehospodaří za účelem dosažení zisku) stoupl pouze o 3,5 % (678 Kč) na 20 204 Kč. V pojetí na přepočtené počty zaměstnanců (po eliminování vlivu zkrácených pracovních úvazků) dosáhla průměrná nominální mzda (v národním hospodářství) hodnoty 23 235 Kč (v porovnání s 1. čtvrtletím předchozího roku přírůstek rovněž o 10,4 %) – viz tabulku č. 4 v příloze.
Průměrná nominální mzda za všechny zaměstnance1) meziročně vzrostla o 10,2 % a činila 21 054 Kč. Největší (průměrná) růstová dynamika mezd byla vykázána u středních a velkých podnikatelských subjektů, nejméně se zvýšily výdělky zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. V této souvislosti též mírně vzrostla míra zaostávání mezd zaměstnanců malých firem (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci) působících v podnikatelském sektoru, a to na relaci 71,6 % ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru1) – v 1. čtvrtletí 2007 tato relace činila 71,8 % (viz tabulku č. 5 v příloze). Reálná hrubá mzda v národním hospodářství meziročně stoupla o 2,8 % (v 1. čtvrtletí roku 2007 o 6,2 %); z toho v podnikatelské sféře o 4,5 %, naopak v nepodnikatelském sektoru poklesla o 3,6 %.
1)
v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle odhadu Českého statistického úřadu
3
Vývoj mezd charakterizovaly především následující skutečnosti: •
vysoký
meziroční
vzestup
průměrné
nominální
mzdy
v národním
hospodářství, •
poměrně nízký nárůst kupní síly výdělků ovlivněný v rozhodující míře podstatně vyšší úrovní cenové inflace – viz dále,
•
velmi výrazné posílení mzdové pozice podnikatelské sféry vůči (průměrné) hladině platů v nepodnikatelském sektoru, kde došlo i k poklesu průměrného reálného výdělku,
•
soulad růstu mezd a růstu produktivity práce,
•
další zvětšení rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Z dlouhodobějšího pohledu rostla v 1. čtvrtletí 2008 průměrná nominální
mzda v národním hospodářství nejrychleji od konce roku 1998, ale (vzhledem k vykázané úrovni inflace) současně pokračovala tendence zpomalení růstu reálné průměrné mzdy, která se zřetelně projevila ve 4. čtvrtletí roku 2007. Přitom – oproti poslednímu čtvrtletí předchozího roku – byl za první tři měsíce roku 2008 zaznamenán nárůst průměrné reálné mzdy o 1,1 procentního bodu vyšší. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd nižší o 3,4 procentního bodu při jejich vyšším nominálním vzestupu (o 2,6 procentního bodu) a mimořádně vysoké míře průměrné meziroční cenové inflace (diference: 5,9 procentního bodu – viz část 2 materiálu). Zvýšení průměrné reálné mzdy bylo přitom zaznamenáno ve 42 z 54 sledovaných odvětvových agregací, ve
všech
vlastnických
sektorech
s výjimkou
komunálních
a
státních
organizací, ve všech krajích a u cca 60 % organizací (viz dále). Pozitivní skutečností je, že přírůstek kupní síly výdělků byl nižší než vykázaná dynamika produktivity práce. Tempo růstu úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) překročilo o 0,6 procentního bodu meziroční vzestup průměrné reálné mzdy v celé ekonomice1) – viz graf za tabulkou č. 5 v příloze.
4
Vykázaná relace (předstih dynamiky) produktivity práce a výdělků se promítla pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu v lednu – březnu 2008 sice nominálně vzrostly o 6,8 %, ale reálně poklesly o 0,6 %. Růst mezd tak v podstatě nepředstavoval zásadní riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce, ani se výrazně nepodílel na posilování poptávkově – inflačních tlaků. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě1) stoupla oproti 1. čtvrtletí 2007 o 4,1 %, mzdová náročnost HDP (relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) ve stejném porovnání vzrostla o 0,8 procentního bodu na 29,4 %. Disponibilní mzdové příjmy byly znovu menší o sumu zúčtovaných (statisticky podchycených), ale ve skutečnosti nevyplacených mezd. Český statistický úřad vykazuje tyto údaje jen za podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci a navíc již od 1. 1. 2007 pouze za celé roční období (v předchozích letech byly publikovány vždy za příslušná čtvrtletí i v průběhu kalendářního roku), takže data ke konci 1. čtvrtletí 2008 nejsou k dispozici. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, byla těmto zaměstnancům vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (a o změně některých zákonů – ve znění pozdějších předpisů). Celkem jim bylo v hodnoceném období z tohoto titulu poskytnuto 37,7 mil. Kč (o cca 8,6 mil. Kč více než v 1. čtvrtletí 2007), z toho nejvíce v Hl. m. Praze (9,0 mil. Kč) a v okrese Zlín (8,6 mil. Kč). Intenzita zvýšení nominálních výdělků v nepodnikatelské sféře byla v 1. čtvrtletí t. r. výrazně nižší než jejich dynamika v podnikatelském sektoru. Zatímco u podnikatelských organizací se meziroční tempo růstu nominálních mezd (v porovnání se skutečností dosaženou v 1. čtvrtletí 2007) významně zrychlilo (o 3,9 procentního bodu), u nepodnikatelských subjektů pokleslo o 2,7 procentního bodu. Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětví “rekreační, kulturní a sportovní činnosti“ (+8,8 %), kde také – avšak pouze jako v jediném hlavním odvětví nepodnikatelského sektoru – vzrostl i průměrný reálný plat (o 1,3 %). Všechna ostatní klíčová odvětví veřejného sektoru 5
zaznamenala naopak pokles kupní síly průměrného výdělku proti 1. čtvrtletí 2007 (nejvíce odvětví „veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení“ a „vzdělávání“, a to shodně o 4,1 %) – viz tabulku č. 6 v příloze. V sektorovém členění byl v úhrnu za celou nepodnikatelskou sféru největší nárůst průměrného reálného platu (+17,2 %) vykázán u organizací ve smíšeném vlastnictví (se zcela zanedbatelným podílem na celkové zaměstnanosti), naopak u organizací státních, soukromých a komunálních tento plat meziročně o 4,0 %, resp. (u dvou posledně jmenovaných sektorů) o 3,7 % poklesl. Na zrychlení růstu výdělků v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: •
relativně vysoký hospodářský růst a s ním spojené příznivé výsledky finančního hospodaření většiny firem,
•
další pokles míry registrované nezaměstnanosti a s tím související citelný nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců některých profesí na trhu práce,
•
reakce na vysoký růst spotřebitelských cen (životních nákladů) domácností v posledním období.
V rámci těchto podmínek dosáhly největšího vzestupu průměrné nominální mzdy (ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007) podnikatelské subjekty ve vlastnictví smíšeném (+15,1 %), zahraničním a soukromém (oba +13,6 %), naopak u subjektů ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví poklesla o 2,3 %. Uvedené skutečnosti se projevily ve zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru – z 94,5 % v 1. čtvrtletí 2007 až na 87,2 % v letošním 1. čtvrtletí (absolutní rozdíl těchto výdělkových hladin vzrostl o 1 833 Kč na 2 970 Kč). Ve sledovaném období se (v meziročním pohledu) dále prohloubila diferenciace mezd měřená rozpětím extrémních absolutních hodnot, a to ve všech monitorovaných úrovních.
6
V odvětvovém rozlišení rozpětí maximálního (aktuálně „letecká a kosmická doprava“) a minimálního (již tradičně „výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin“) průměrného výdělku meziročně stouplo o 3 553 Kč na 44 820 Kč. Hodnota variačního koeficientu propočteného na bázi 54 odvětvových agregací se zvýšila z 38,6 % na 40,0 %. Největší nárůst průměrné nominální mzdy ve srovnání se shodným obdobím předchozího roku zaznamenala odvětví „pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním“ (+46,0 %) „činnosti v oblasti nemovitostí“ (+41,5 %) a „recyklace druhotných surovin“ (+35,7 %). Přitom ve všech sledovaných odvětvích byla průměrná nominální mzda vyšší než v 1. čtvrtletí předchozího roku. K meziročnímu poklesu průměrné reálné mzdy došlo celkem v již dříve zmíněných 12 odvětvích; nejvíce ve „veřejné zprávě, obraně a povinném sociálním zabezpečení“ a ve „vzdělávání“ (shodně o 4,1 %) – viz tabulku č. 7 v příloze. V průřezu podle vlastnických sektorů vzrostl rozptyl krajních výdělkových úrovní (s maximem u mezinárodních a minimem u družstevních organizací) o 1 215 Kč na 14 057 Kč. Nejvíce stoupla průměrná (nominální) mzda v organizacích ve smíšeném vlastnictví (v průměru o 15,1 %), zahraničních subjektech (o 13,6 %) a soukromých organizacích (+13,5 %), naopak její nejnižší zvýšení vykázaly komunální organizace (o 3,9 %) a státní organizace (o 4,8 %), kde současně došlo k poklesu reálné hodnoty průměrné mzdy (v komunálním sektoru o 3,3 %, ve státním o 2,4 %) – viz tabulku č. 8 v příloze. Znovu se zvětšila diference extrémních mzdových hladin na úrovni krajů, které se meziročně vzdálily o 1 284 Kč na 10 274 Kč (Praha x Karlovarský kraj). Nejvýznamnější (průměrný) relativní vzestup mezd vykázaly kraje Jihomoravský (+11,3 %) a Pardubický (+11,1 %). Nejméně se zvýšila průměrná nominální mzda v Jihočeském kraji (o 8,6 %). Kupní síla průměrné mzdy byla tak v krajském průřezu všude mírně větší než v 1. čtvrtletí předchozího roku (nárůst průměrné reálné mzdy se pohyboval v intervalu od 1,1 % do 3,6 %) - viz tabulku č. 9 v příloze. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění vzrostla z 11,7 % v 1. čtvrtletí 2007 na 12,1 %. Vyšší míru diferenciace růstu mezd (měřenou četností výskytu „extrémních“ hodnot) ukázaly i údaje zjištěné na úrovni (celých) organizací. U 19,2 % firem (o 6,1 procentního bodu nižšího podílu než před rokem) byly vykázány meziroční pokles nebo stagnace průměrné nominální mzdy a u 40,0 % organizací (v 1. čtvrtletí roku 2007 jich bylo pouze 28,1 %) pokles (nebo stagnace) reálné mzdy; v daném
mezi nimi byly relativně nejvíce (poměr k celkovému počtu firem
vlastnickém
sektoru
nebo
odvětví)
zastoupeny
subjekty
působící
ve „vzdělávání“, resp. v sektoru státních či komunálních organizací. Extrémně
7
vysoký přírůstek průměrné nominální mzdy nad 30 % byl zaznamenán u 8,8 % firem (meziročně nárůst o 0,8 procentního bodu) – viz tabulky č. 10 a 11 v příloze. Zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (pouze v podnikatelské sféře, neboť údaje za nepodnikatelský sektor jsou sledovány jen v
pololetní periodicitě) signalizuje vývoj hodnoty většiny
základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV):
Ukazatel
1. čtvrtletí 2007
1. čtvrtletí 2008
Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)
3 750
4 209
Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)
67,7
67,8
Decilový poměr (9. decil : 1. decil)
3,10
3,14
96
110
Giniho koeficient
0,30
0,30
Paretův koeficient
0,41
0,41
Variační koeficient (%)
Ve směru prohloubení diferenciace mezd působil (v průměru o 1,8 procentního bodu) větší nárůst výdělků mužů oproti dynamice jejich růstu u žen. V reakci na to se zhoršila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů – ze 72,5 % v 1. čtvrtletí 2007 na 71,3 %. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové (prostřední) hodnoty výdělků žen a mužů v lednu – březnu 2008 představovalo 75,5 %. Průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM – R) bylo – obdobně jako ve shodném období roku 2007 - vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 3 procentní body). Určitý efekt ve směru posílení diferenciace mezd měl i vykázaný rychlejší růst vyšších výdělků. Hodnota výdělku v 9. decilu stoupla oproti 1. čtvrtletí předchozího roku o 1,4 procentního bodu více než hodnota výdělku v 1. decilu. V rozdělení mezd zaměstnanců (srovnání 1. čtvrtletí 2008/ 1. čtvrtletí 2007) došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám. V nejčetnějším pásmu 14 000 – 16 999 Kč pobíralo mzdu celkem 16,4 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 17,5 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč mělo jen 1,1 % zaměstnanců (ve stejném období loňského roku 1,6 %). Mzda převyšující 8
30 000 Kč pak byla vyplacena 15,5 % zaměstnanců (o 3,6 procentního bodu většímu podílu než v 1. čtvrtletí 2007). Další, resp. podrobnější údaje z Informačního systému o průměrných výdělcích v podobě sestavy vybraných tabulek tvoří samostatnou součást přílohy.
1. 3. Sociální příjmy Sociální příjmy zůstaly i nadále druhou objemově nejvýznamnější součástí celkových peněžních příjmů domácností. V 1. čtvrtletí 2008 se sice jejich objem zvýšil o 4,5 mld. Kč a dosáhl částky 102,8 mld. Kč, ale meziročně došlo k poklesu jeho kupní síly v rozsahu 2,6 % – blíže viz tabulku č. 12 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery klesla (z 12,0 %) na 11,5 %.
Na objemově nejvýznamnější složce (72,2 %) sociálních příjmů – dávkách důchodového pojištění – bylo za první tři měsíce letošního roku poskytnuto 74,2 mld. Kč (o 4,3 mld. Kč více než v 1. čtvrtletí 2007). Z jejich vývoje vyplynuly tyto základní poznatky: •
vliv na vykázaný nárůst objemu těchto dávek měla vyšší průměrná úroveň vyplacených důchodů; valorizace důchodů (uskutečněná k 1. lednu 2008) přispěla k nárůstu průměrného měsíčního starobního důchodu vypláceného sólo proti lednu – březnu 2007 o 4,7 % (408 Kč) na 9 119 Kč – v reálném vyjádření (po korekci o vzestup životních nákladů domácností důchodců) se však tento důchod snížil o 4,3 %,
•
vzrostl počet důchodců (mezi březnem 2007 a březnem 2008 o 39,2 tis., tj. o 1,5 %) – blíže viz tabulku č. 13 v příloze,
•
v březnu 2008 pobíralo starobní důchod 1,3 mil. žen a 0,7 mil. mužů, přičemž jeho průměrná výše u žen (8 977 Kč) představovala (stejně jako v březnu 2007) 87,0 % průměrné výše starobního důchodu celkem mužů (10 319 Kč); průměrný věk žen byl 70 let, mužů 71 let,
9
•
podíl jednotné částky základní výměry důchodu na celkové (průměrné) výši (starobního) důchodu se zvýšil (o 0,6 %) na 18,6 %.
Dávky státní sociální podpory zůstaly druhou největší položkou sociálních příjmů domácností (s cca 11% podílem na jejich úhrnu). Celkem na ně bylo vyplaceno 11,0 mld. Kč (při poklesu o cca 113 mil. Kč, proti loňskému srovnatelnému období se jejich objem reálně snížil o 7,8 %). Od 1. ledna 2008 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ke změnám v systému dávek státní sociální podpory: na přídavek na dítě a sociální příplatek mají nárok domácnosti s nižší úrovní příjmů (s příjmem do 2,4, resp. 2,0 násobku životního minima), rodičovský příspěvek je vyplácen ve třech různých úrovních (v závislosti na době jeho pobírání), porodné se vyplácí v nižší částce, pohřebné je výrazně omezeno změnou okruhu oprávněných osob pro jeho výplatu. Podstatný vliv na snížení reálné úrovně celkového objemu dávek státní sociální podpory měl pokles kupní síly (objemu) dávek závislých na výši příjmu domácnosti – přídavků na děti (o 34,4 %), sociálních příplatků (o 31,8 %) a příspěvků na bydlení (o 19,5 %). Současně u všech těchto dávek došlo k poklesu počtu jejich příjemců a zároveň ke zvýšení průměrné úrovně vyplacených dávek. Rovněž reálný objem pohřebného a porodného (v návaznosti na výše uvedené změny) klesl. Naopak k výraznému nárůstu došlo u objemu rodičovských příspěvků. Celkem na nich bylo poskytnuto 7,2 mld. Kč (tj. 65 % celkového objemu dávek státní sociální podpory) při meziročním reálném indexu objemu této dávky 111,1 %. Příčinou byl zejména větší počet dětí v příslušném věku a zvýšení úrovně vyplacených příspěvků. Meziročně také vzrostl nominální a reálný objem dávek pěstounské péče (+11,8 %, resp. +4,1 %) – blíže viz tabulky č. 14 a 15 v příloze.
10
V územním členění připadla nejvyšší částka dávek státní sociální podpory na 1 obyvatele opakovaně v nezaměstnaností nejvíce postižených Ústeckém a Moravskoslezském kraji (423 Kč, resp. 391 Kč měsíčně), nejnižší potom již tradičně v Hl. m. Praze (286 Kč) a Plzeňském kraji (328 Kč). V reálném vyjádření byla ve všech krajích znatelně nižší než v 1. čtvrtletí 2007 – viz tabulku č. 16 v příloze.
Třetí
největší
položkou
sociálních
příjmů
domácností
byly
dávky
nemocenského pojištění, na kterých bylo poskytnuto 9,0 mld. Kč2). Jejich celkový objem byl reálně o významných 11,9 % nižší než v lednu – březnu 2007, neboť od 1.
ledna 2008 byly v souvislosti se zákonem
č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, realizovány změny v systému dávek nemocenského pojištění: 3 denní karenční doba, nižší úroveň nemocenského a větší redukce výdělku pro výpočet dávek. Více než 95%-ní vliv na meziročním poklesu objemu dávek nemocenského pojištění mělo nemocenské. Kupní síla jeho průměrné denní výše (296 Kč) se snížila o 4,0 %, také počet proplacených dnů pracovní neschopnosti byl nižší o 11,6 % a o 27,8 % klesl počet jejích ukončených případů. Naopak průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti se v porovnání s 1. čtvrtletím 2007 prodloužila o 7,13 dne a trvala tak 38,49 dne. O něco déle byly nemocné ženy (39,39 dne), u mužů jedna pracovní neschopnost trvala přibližně 37,59 dne. V hodnoceném období se rovněž snížil objem podpory při ošetřování člena rodiny. Především v návaznosti na demografický vývoj došlo k významnému meziročnímu vzestupu reálné hodnoty objemu peněžité pomoci v mateřství související s větším počtem narozených dětí (než v 1. čtvrtletí 2007), průběžným růstem příjmů, z nichž se tato dávka odvozuje a skutečností, že roste průměrný věk rodiček a tím i úroveň příjmů rozhodných pro výpočet této dávky.
2)
prezentované údaje zahrnují dávky v pojetí odpovídajícím poznámce č. 2 pod tabulkou č. 12 v příloze
11
Na příspěvek na péči3), který je poskytován ve čtyřech stupních podle rozsahu péče (ve výši 2 000 - 11 000 Kč), bylo v 1. čtvrtletí 2008 vyplaceno 4,7 mld. Kč, což bylo nominálně o 67,6 % (reálně o 56,1 %) více než ve srovnatelném období roku 2007.
Na dávky pomoci v hmotné nouzi bylo v lednu – březnu 2008 poskytnuto 0,8 mld. Kč, nominálně o 49,5 % (tj. reálně o 53,0 %) méně než v 1. čtvrtletí 2007 (vzhledem k čtyřměsíční překlenovací době pro přechod dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností na dávky pomoci v hmotné nouzi byly v loňském roce vypláceny současně oba druhy dávek). Téměř polovina (46,8 %) z celkového počtu dávek pomoci v hmotné nouzi byla v březnu 2008 vyplacena v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti – v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (blíže viz tabulku č. 17 v příloze).
Na dávkách sociální péče podmíněných zdravotním stavem (u nichž došlo k systémové změně, kdy od 1. ledna 2008 byla zrušena největší měsíčně se opakující dávka – příspěvek na zvýšené životní náklady občanům trvale používajícím ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky) bylo celkem vyplaceno 1,2 mld. Kč. Proti lednu – březnu 2007 se jejich objem reálně snížil o 13,7 %.
U objemu příjmů domácností plynoucích z podpor v nezaměstnanosti došlo – v porovnání s 1. čtvrtletím 2007 – k poklesu nominálně o 7,0 % (na 1,9 mld. Kč) a reálně o 13,4 %. Ve sledovaném období došlo ke snížení průměrné registrované míry nezaměstnanosti ze 7,7 % na 5,9 %, která byla v regionálním pohledu opět nejvyšší v Ústeckém (10,9 %), Moravskoslezském (9,4 %) a Karlovarském kraji (7,4 %), nejnižší pak v Hl. m. Praze (2,2 %), Středočeském (4,2 %) a Plzeňském kraji (4,4 %). Celkový počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti klesl o 20,7 tis. (o 14,8 %) na 118,7 tis. osob. 3)
jedná se o specifický druh příjmu, který je příjmem domácnosti pouze v případě, kdy reálně zůstane v rodině (domácnosti); v případě jeho poskytování „oprávněné“ osobě (poskytovateli sociální služby) již příjmy domácnosti neovlivňuje
12
Průměrná podpora v nezaměstnanosti vzrostla o 9,0 % (418 Kč) na 5 065 Kč. I nadále byla citelná diferenciace její průměrné výše podle regionů (na úrovni krajů rozpětí 4 746 Kč – 6 514 Kč). Nejvíce byla ovlivněna regionální mzdovou hladinou a strukturou příjemců této podpory (dosažené vzdělání, věk, pohlaví, odvětví bývalého zaměstnání apod.). Mezi kraji byla ze stejných důvodů její nejvyšší průměrná hodnota vykázána v Hl. m. Praze, Plzeňském a Středočeském kraji (regiony s nejvyšší cenou práce) a nejnižší v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji (blíže viz tabulku č. 18 v příloze). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti u žen (4 570 Kč) představovala 82,0 % průměrné výše podpory u mužů (5 570 Kč), přičemž tato relace v meziročním pohledu klesla o 1,1 procentního bodu.
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Meziroční míra cenové inflace byla v lednu – březnu 2008 podle očekávání zřetelně vyšší než v 1. čtvrtletí 2007 a činila v průměru 7,4 % (v 1. čtvrtletí m. r. 1,5 %). V období od počátku ledna do konce března 2008 vzrostla úhrnná cenová hladina o 3,2 %. Uvedený růst cen zboží a služeb ovlivnily tyto rozhodující skutečnosti: •
regulované ceny se na celkovém navýšení úhrnného indexu spotřebitelských cen podílely z 92 %; největší vliv měl lednový vzestup některých cen v oblasti bydlení – vzrostly maximální ceny elektřiny (v průměru o 9,5 %), nájemného (+10,9 %), tepla a teplé vody (+9,2 %), vodného a stočného (+8,2 %, resp. +9,1 %), ceny plynu se zvedly v rozsahu 7,8 %,
•
zavedení povinných poplatků za léčebnou péči zvýšilo úhrnnou inflaci jednorázově o 0,5 procentního bodu (ve výdajové skupině „zdraví“ byl v lednu vykázán meziměsíční vzestup cen od 24,5 % u domácností zaměstnanců až po 35,6 % u důchodců); ještě větší vliv mělo zvýšení spodní hranice daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % (dopad 1,1 procentního bodu), a to zejména u potravin, v dopravě, veřejném stravování a ubytování a ve skupině „ostatní
13
zboží a služby“ naopak zavedení ekologických daní u energií se v cenách významněji neodrazilo, •
pouze z 8 % se na úrovni inflace podílel tržní cenový vzestup – projevily se v něm především vyšší ceny „bydlení, vody, energií, paliv“ (nárůst úhrad za bydlení v družstevních bytech, vyšší imputované nájemné u vlastnického bydlení a dražší komunální služby) a „ostatního zboží a služeb“ (pojistné, osobní služby apod.); naopak tržní pokles cen byl vykázán mj. v odívání a obuvi (zimní slevy) a v dopravě (mimosezónní ceny pohonných hmot, levnější nové i ojeté automobily apod.) – podrobnější údaje jsou obsaženy v tabulce č. 19 v příloze. Na celkovém přírůstku spotřebitelských cen (v pohledu březen 2008 /
prosinec 2007) se v úhrnu tržních a netržních inflačních faktorů nejvíce (zhruba z poloviny) podílelo zvýšení cen ve skupině „bydlení, voda, energie, paliva“, zřetelně jej ovlivnil ještě vzestup cen ve skupinách „zdraví“, „ostatní zboží a služby“ (vyšší finanční platby, pojistné, ceny osobních služeb apod.), „rekreace a kultura“ (mj. vliv zvýšení snížené sazby DPH, sezónní ceny zimních rekreací) a „potraviny a nealkoholické nápoje“, zatímco vývoj cen ve skupině „odívání a obuv“ působil na počátku letošního roku protiinflačně (viz tabulku č. 20 v příloze). Vývoj životních nákladů4) sledovaných skupin domácností se rámcově odvíjel od výše popsaných změn spotřebitelských cen, přičemž jejich meziroční nárůst byl výrazně (cca čtyřnásobně) vyšší než před rokem. V porovnání ledna – března 2008 a 2007 vzrostly průměrně od 6,7 % (domácnosti v Hl. m. Praze) až po 9,4 % (domácnosti důchodců) – viz tabulku č. 21 v příloze. Ve srovnání března 2007 s prosincem 2006 činilo zvýšení životních nákladů sledovaných skupin domácností 2,9 % (zaměstnanci) až 4,5 % (důchodci), přičemž odchylky u jednotlivých jejich typů ovlivnila rozdílná váha konkrétních položek zboží a služeb s cenovým přírůstkem (zejména bydlení a výživy) ve struktuře jejich spotřebního koše.
4)
tj. spotřebitelských cen zboží a služeb, za něž jednotlivé sledované typy domácností realizují své výdaje v závislosti na struktuře jejich spotřebního koše
14
Z údajů uvedených v tabulkách č. 20 a 22 v příloze vyplývá, že u všech typů domácností byl vykázaný vzestup jejich životních nákladů (v pohledu březen 2008 / prosinec 2007) vyvolán zejména (zhruba z poloviny) nárůstem cen „bydlení, vody, energií, paliv“ a (poměrně diferencovaně – z 12 % až 24 % podle typu domácnosti) ve skupině „zdraví“, přičemž vliv cenového pohybu v rámci dalších skupin jejich spotřeby byl již výrazně menší. Proti růstu životních nákladů domácností obecně působil pokles spotřebitelských cen „odívání a obuvi“. Vyšší vzestup životních nákladů oproti průměrné inflaci zaznamenaly v porovnání března 2008 a prosince 2007 domácnosti důchodců, domácnosti s dětmi s minimálními příjmy a po delší době také domácnosti v Hl. městě Praze. U všech těchto domácností odrážel zejména nadprůměrný dopad nárůstu cen bydlení a výživy (výjimku tvořily pražské domácnosti), v případě důchodcovských domácností dominoval růst nákladů na zdravotní péči. Naproti tomu přírůstek životních nákladů domácností zaměstnanců v průběhu hodnoceného období zaostal (o 0,3 procentního bodu) za nárůstem celkové hladiny spotřebitelských cen. Příčinou byl hlavně menší dopad zvýšení cen „bydlení, vody, energií, paliv“ (podprůměrný nárůst cen nájemného).
3. Peněžní výdaje a úspory domácností Z makroekonomických
údajů
statistiky
národních
účtů
vyplynulo,
že 424,6 mld. Kč (94,1 % ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou. Meziroční nominální přírůstek těchto výdajů činil 9,8 % (v reálném vyjádření 2,2 %). Nárůst běžných příjmů přesto umožnil domácnostem po pokrytí jejich výdajových potřeb a nezbytného splacení úvěrových závazků dále tvořit úspory – viz dále a tabulky č. 1 a 25 v příloze.
15
Na
mikroúrovni
(zpravodajského
souboru
statistiky
rodinných
účtů)
se při převažujícím reálném poklesu vývoj výdajové stránky jejich hospodaření diferencoval (viz tabulky č. 23 a 24 v příloze): •
jeden člen domácnosti vydal za zboží a služby měsíčně v průměru 9 358 Kč, což bylo nominálně o 3,6 % (329 Kč) více než v 1. čtvrtletí 2007 (kdy jeho výdaje oproti 1. čtvrtletí 2006 stouply nominálně téměř o 14 %) – příčinou nižší dynamiky byl výrazný propad „investičních“ vydání (pořízení nemovitostí), zatímco výdaje „spotřebního“ charakteru vzrostly mírně nad úroveň inflace (index 107,7 %); celkové výdaje tak byly v reálném vyjádření o 3,5 % nižší než před rokem (ze dvou třetin vlivem nespotřebních výdajů, z 20 % vlivem dražších potravin),
•
menší nárůst nominálních a propad reálných výdajů (celkem) ve srovnání s loňským 1. čtvrtletím zaznamenaly – především v souvislosti s odezněním zvýšených vydání investičního charakteru – všechny typy domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele,
•
o mírné navýšení celkových nominálních výdajů se postarala u jednotlivých typů domácností výhradně spotřební vydání (zejména za potraviny, bydlení, a zdraví), i v této souhrnné kategorii však měly nákupy zboží a služeb většinou menší reálnou hodnotu než v lednu – březnu 2007 (vliv vysoké inflace), rozhodující pro propad reálných vydání důchodcovských domácností (při srovnání s jejich životními náklady) byly menší výdaje za „dopravu“ (omezení nákupů motorových vozidel) a bydlení; vedle vlivu obměny zpravodajského souboru se u těchto domácností projevila pravděpodobně snaha o úspory ve spotřebě energií i výdajích za opravy a údržbu bytů (např. prostředky vynaložené na elektřinu u nich stouply meziročně jen o 1,4 % a na plyn jen v rozsahu 4,5 %),
•
v návaznosti na výše uvedené skutečnosti došlo v podrobnější struktuře úhrnných výdajů domácností k posílení váhy „spotřebních“ výdajů na úkor „investičních“ vydání“ – v jejich rámci se pak u všech typů poměrně významně zvýšil podíl výdajů na zdravotní péči a u většiny typů domácností vzrostla váha peněžních prostředků vynaložených na výživu, bydlení, služby spojů a různé finanční platby a pojistné; kromě převažujícího propadu podílu
16
investičních vydání spíše poklesl nebo stagnoval význam výdajů za odívání, bytové vybavení a vzdělávání, •
k zajištění výdajových potřeb využívaly domácnosti nadále intenzivně peněžní půjčky – podle údajů České národní banky činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 31. 3. t. r. 760,8 mld. Kč, což bylo o 188,5 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2007 (loni v obdobném srovnání činil jeho přírůstek 133,3 mld. Kč) a o 30,1 mld. Kč více než na konci minulého roku; rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček
představovaly
hypoteční a jiné
úvěry na
bydlení
(+138,2 mld. Kč) a spotřebitelské úvěry (+30,8 mld. Kč) – uvedené poznatky potvrdila rámcově i šetření u konkrétních typů domácností, •
meziroční růstová dynamika úhrnného hrubého disponibilního důchodu sektoru domácností byla o 2,6 procentního bodu pomalejší než tempo růstu jeho výdajů na individuální spotřebu – to se projevilo v meziročním snížení objemu tímto sektorem vytvořených hrubých úspor (o pětinu na 31,8 mld. Kč) a celková míra úspor (poměr hrubých úspor k hrubému disponibilnímu důchodu) klesla na 7,05 % (zhruba o čtvrtinu – viz tabulku č. 1 v příloze); jak je zřetelné z dalších údajů, domácnosti ukládaly své volné prostředky nadále hlavně v bankovním sektoru, stavebním, důchodovém a životním pojištění (proti 1. čtvrtletí 2007 jen nepatrný rozdíl v navýšení), k poklesu tak zřejmě došlo v nebankovních organizacích,
•
objem (korunových a devizových) úspor domácností se podle dostupných údajů České národní banky v lednu – březnu letošního roku zvýšil o 33,9 mld. Kč (zhruba ve stejném rozsahu jako před rokem); ke konci března t. r. tak byl o 116,4 mld. Kč vyšší než na konci 1. čtvrtletí loňského roku,
•
pokračovala orientace na tvorbu úspor v tuzemské měně (devizové vklady se snížily proti březnu 2007 o celých 5 mld. Kč), přičemž domácnosti dávaly přednost spíše jejich netermínované formě (souvislost s nízkou hladinou úrokových sazeb) – trval zájem o finanční produkty (svou povahou patřící mezi termínované vklady) s perspektivně vyššími výnosy – stav peněžních prostředků na vkladových účtech stavebního spoření mezi 31. 3. 2007 a 31. 3. 2008 o 21,9 mld. Kč, vzrostl, znovu se také zvýšil objem investic do životního
17
pojištění (meziročně o 12,5 mld. Kč) a penzijního připojištění (ve stejném srovnání 25,9 mld. Kč); naopak klesl zájem o účast v podílových fondech (vzhledem k silné koruně zejména zahraničních), •
analýza dostupných dílčích dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala obecnou platnost výše získaných poznatků; v bilanční položce převyšovaly vklady domácností zpravodajského souboru vybrané úspory o 1 225 Kč na osobu a měsíc – nejvíce „spořily“ domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady byly v měsíčním průměru o 2 671 Kč vyšší než vybrané úspory), naopak k jedinému převýšení vybraných úspor nad vklady došlo tradičně u rodin s dětmi s minimálními příjmy (399 Kč měsíčně).
18
