Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě Ing. František Šámal, Ing. Jan Veselý, Ing. Richard Paulů

České pivovarství dnes

České pivovarství základní fakta o celkové produkci piva • Po dvou letech výrazného poklesu produkce dohromady o 14,5 % se trend v roce 2011 zastavil • Celkový výstav v roce 2012 zaznamenal mírný narůst o 2,75 % proti roku 2011 • Prozatím se nepodařilo navázat na vysoká tempa přírůstků z úvodní poloviny první dekády 21. století • Výstav pro tuzemsko se zvýšil o pouhých 1,4 % ve srovnání s rokem 2011 a to pouze díky výraznému zvýšení poptávky po pivních mixech • Potvrzují se tak dlouhodobé změny v konzumaci jednotlivých druhů piv • Významným fenoménem je trvalejší přesun poptávky z on trade do off trade • Export meziročně vzrostl o 9%


Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě piva v České republice dle druhů • Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě výčepního piva je 99,7%

• Podíl spotřeby ležáků mírně roste a je na hodnotě 102,3%

• Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě nealkoholického piva je 86,2%

•

Podíl spotřeby piv ostatních, mezi která zejména patří stolní

piva, ochucená, speciální a pivní mixy, roste a je na hodnotě 144%


Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě piva v České republice dle obalů • Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě piva v lahvích je 96%

• Podíl spotřeby sudového piva klesl na 95%

• Spotřeba piva v PET lahvích strmě vzrostla o 80% na 180%

• Meziroční index 2011/2012 ve spotřebě piva v plechovkách je 117%

• Podíl spotřeby piva čepovaného z tanků stagnuje na 102%


Meziroční index 2011/2012 export dle druhů • Meziroční index 2011/2012 v exportu výčepního piva je 101%

• Podíl exportu ležáků je na hodnotě 110%

• Meziroční index 2011/2012 v exportu nealkoholického piva je 116%

•

Podíl spotřeby piv ostatních, mezi která zejména patří stolní

piva, ochucená, speciální a pivní mixy, roste a je na hodnotě 141%


Meziroční index 2011/2012 exportu dle obalů • Meziroční index 2011/2012 exportu piva v lahvích je 108,2% • Podíl exportu sudového piva je 106,8% • Meziroční index 2011/2012 exportu v PET lahvích je 137% • Podíl exportu piva v plechovkách činí 120% • Export piva v cisternách klesl na 94% • Meziroční index 2011/2012 exportu piva v minisoudcích je 139%


Ekonomické aspekty českého pivovarství Tržby • Tržby českých pivovarů meziročně vzrostly přibližně o 1,4 % na hodnotu přesahující 32 mld. Kč* v roce 2012 • Hlavním impulsem k nárůstu tržeb byl růst odbytu piva a mírné zdražení pivovarnické produkce v důsledku růstu cen vstupů

Přímá zaměstnanost pivovary • Zaměstnanost v pivovarství v roce 2012 meziročně mírně vzrostla o necelá 3 % • V roce 2012 pivovary zaměstnávaly okolo 7 000 zaměstnanců

• Produktivita zaměstnanců dlouhodobě roste nezávisle na výstavu piva v ČR

Zaměstnanci tisíce

8

Vývoj přímé zaměstnanosti

7,5

7

40 6,3

7,0

6,8

38 36

6

34

5

32

4

30

3

28 26

2

24

1

22

0

20 2009

2010 Zaměstnanost

* Celková hodnota tržeb včetně exportu

Tržby mld. Kč

2011

2012 Tržby


Spotřeba českého piva napříč distribučními kanály Spotřeba piva • Spotřeba piva meziročně mírně vzrostla • Trend substituce spotřeby v on-trade tzv. domácí spotřebou trvá i v roce 2012 • Podíl spotřeby v on-trade meziročně poklesl o 3 p. b. a dostal se tak na historické minimum (43 %)

On-trade Spotřeba

Tržby

Zaměstnanost

2012

Off-trade 57 %

43 %

16 mld. Kč

18 mld. Kč

13 tis.

4 tis.

On-trade

Off-trade

• Spotřeba piva v roce 2012 meziročně poklesla o více než 5 %

• Spotřeba piva v roce 2012 meziročně vzrostla o více než 5 %

• Tržby poklesly o více než 7 %

• Tržby vzrostly o více než 14 %

• Prodej českého piva v on-trade přispívá k tvorbě bezmála 13 tisíc pracovních míst

• Prodej českého piva v off-trade přispívá k tvorbě přibližně 4 tisíc pracovních míst


Příjmy státního rozpočtu z českého piva Spotřební daň • Inkaso státního rozpočtu ze spotřební daně z české produkce piva dosáhlo v roce 2012 přibližně 4,4 mld. Kč

Příjmy státního rozpočtu z prodeje piva mld. Kč 12 10 4,4

8

Daň z přidané hodnoty • Z prodeje českého piva inkasoval stát v roce 2012 na DPH téměř 7 mld. Kč

6 4

6,8

2 0

2012

Celkové daňové inkaso z českého piva tedy činí v roce 2012 11,2 mld. Kč

DPH

Spotřební daň


Shrnutí vývoje českého pivovarství

Distribuční kanály mld. Kč

60% 50%

51% 49%

48%

57%

54%

52% 46%

43%

36

35 34

40%

33

30%

32

20%

31

10%

30

0%

29 2009

2010 On trade

Off trade

2011

2012

Tržby z prodeje piva

Přesun spotřeby piva z restaurací do domácností má dopad na tržby v distribučním řetězci


Shrnutí vývoje českého pivovarství Zaměstnanost tisíc

30

25 20

15

18,5

17,6

17,5

17,0

7,5

6,3

6,8

7,0

2009

2010

2011

2012

10

5 0

Přímá zaměstnanost (pivovary)

Nepřímá zaměstnanost (distribuční řetězec)

Pivovary vytvářejí pracovní pozice přibližně pro 24 tisíc lidí, což je ale stále o 8 % méně než v roce 2009


České pivovarství fakta o produkci piva pro tuzemsko 6,00%

3,80%

4,00% 1,60%

2,00%

2,60%

2% 1,10%

1,70%

1,42% 0,10%

0,00% -2,00%

-0,50%

-0,30%

-4,00% -6,00%

-5,90%

-8,00% -8,60%

-10,00% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Podíl výstavu piva podle druhů v tuzemsku v roce 2009 a 2012 2009 Ostatní; 5,10%

Ležáky; 32,60%

2012 Ostatní 7,06%

Výčepní piva; 62,30%

Ležáky 38,05%

Výčepní piva 54,89%


Spotřeba míchaných nápojů na bázi piva

• 2012 – offtrade spotřeba 434 231 hl, což v offtrade činí podíl 5,52 %

• Pro srovnání v Německu 10 %, v Rakousku 7 %


Vývoj výroby nealkoholických piv v tisících hl (roky 2000 – 2012)

Výroba nealkoholického piva 700

574

600

581

568 547

500

497

524

400 328

300 239

200 100

117

135

152

166

202

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


České pivovarství v roce 2012 – export&import

• Export českého piva vzrostl rychleji, než poptávka v tuzemsku a činil téměř 9 procent • Výrazně poklesly dovozy piv ze Slovenska, Maďarska a

Polska


Vývoz piva v meziročním srovnání v letech 2001–2012 30,00% 23,80%

25,00% 20,00%

17,50%

16,70%

14,10%

15,00%

9,00%

10,00%

6,50% 7,80%

5,00%

1,60%

4,00%

3,20%

0,00% -5,00%

-4,80%

-10,00% -10,40%

-15,00% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Export piva do nejvýznamnějších teritorií v roce 2011 a 2012 (podíl v %)

2012 - 35,60% 2011 - 37,77%

2012 - 25,13% 2011 - 28,31%

Německo Slovensko Polsko Rusko

2012 - 18,91% 2011 - 19,53%

Švédsko Ostatní

2012 - 6,10% 2011 - 5,85% 2012 - 6,67% 2011 - 5,54%

2012 - 7,58% 2011 - 3,00%

Pozn. % podíl jednotlivých zemí na celkovém vývozu


Vývoz v roce 2011 a 2012 2011

Německo Slovensko

19,48% 28,31% 2,39%

Polsko Rusko Švédsko

2,37%

VB

3,31%

USA

3,38%

Holandsko

6,85% 19,53%

Maďarsko Rakousko

5,85%

Ostatní 5,54%

3,00%

2012

Německo

Slovensko

18,58% 25,13% 2,46%

Polsko

Rusko

2,56%

Švédsko

2,79%

VB

3,16%

USA

6,04%

18,91%

Holandsko

Maďarsko 6,10%

7,58% 6,67%

Rakousko

Ostatní


Vývoj vybraných ukazatelů pivovarského průmyslu ČR Spotřeba piva v litrech/obyv. 165

160 155

160,9 159 158,8 158,1158,8 157,9 156,5 156

154

150 145 140

135

144 144 145 144


Pivovary činné v ČR v roce 2012 • 6 velkých pivovarských společností (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowitz, Pivovary Moravskoslezské)

• 27 samostatných pivovarů (Pivovar Svijany, Pivovar Bernard, Pivovar Samson, Pivovar Primátor, Pivovar Nymburk, Pivovar Konrád, Pivovar Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Pivovar Bohemia Regent, Pivovar Rohovec, Měšťanský pivovar v Poličce, Pivovar Dudák, Pardubický pivovar, Pivovar Chodovar, Pivovar Nová Paka, Tradiční pivovar Rakovník, Žatecký pivovar, Pivovar Poutník, Pivovar Ferdinand, Pivovar Kácov, Pivovar Chotěboř, Pivovar Broumov, Czech Beverage Industry company, Herold Březnice, Pivovar a sodovkárna Kout na Šumavě, Eggenberg, Podkováň )

• Rozmach minipivovarů a restauračních pivovarů – v roce 2012 jich bylo evidováno cca 160


Chráněné zeměpisné označení České pivo

•V EU zavedeno v roce 1992 •Ochranná známka CHZO České pivo zapsána v roce 2008 •Dozorem je pověřena SZPI, přísná kontrola shody s řadou požadavků, např. 80 % ze sladového sypání na várku je vyrobeno z jarního ječmene doporučených odrůd 30 % chmelu na várku musí tvořit Žatecký chmel nebo jeho doporučené klony atd. •Hlavní přínosy: garance kvality pro spotřebitele ochrana před nekalou konkurencí pro pivovary záruka stabilní poptávky pro dodavatele surovin


Používání CHZO – aktuální stav •CHZO používá celkem 13 pivovarů pro 71 značek piva Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

Krušovice Polička Vyškov Černá Hora

Plzeňský Prazdroj Bernard Primátor Tradiční pivovar v Rakovníku Zubr Pivovar Protivín Pivovar Samson Nymburk

České sladařství dnes

Sladařství v České republice v roce 2012 základní fakta • Domácí sladovny vyrobily v roce 2012 přibližně 526 tis. t sladu, což je o 1,0 % více, než v roce 2011. Obchodní sladovny vyprodukovaly 78 % z celkové produkce sladu u nás. • Největší producentem sladu jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrobily celkem 349 tis. tun sladu a na tuzemské produkci se podílejí 66,4 %; na celkové exportu českého sladu potom 94 %. Největší

sladovnou je Nymburk – 107 540 t • Pivovarské sladovny vyrobily 22% sladu. Největší je sladovna v Plzni; • Do zahraničí se vyvezlo 258 151 t, což je 49 % z celkové výroby sladu v ČR, v roce

2011 byl podíl vývozu 54%


Výroba sladu v ČR a jeho export v letech 2011 a 2012 (v tunách) 600 000 2011

521 000 526 000

2012

500 000 400 000 278 750

300 000

258 151

200 000 100 000 0 Výroba

Export


Exportní výsledky českého sladařství v roce 2012 • Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko a Spolková republika Německo. • Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Maďarska, Moldávie a Irska, naopak výrazně klesl vývoz do Rumunska. • Český slad se vyváží do 40 zemí.

• Z druhů sladu tvoří více než 97 % český slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný.


Export sladu do nejvýznamnějších teritorií v roce 2012 (procentní podíl) Polsko 37,6 %

Německo 10,4 %

Maďarsko 10,4 %

Ostatní 6,8 % Velká Británie 6,7 %

Irsko 2,5% Japonsko 2,8 % Moldávie 3,1%

Slovinsko 3,4 %

Švýcarsko Rusko 4,7 % 5,8 %

Kuba 5,9 %


Export sladu do nejvýznamnějších teritorií v roce 2012 a 2011 (procentní podíl) Moldávie; Irsko; 2,5% 3,1% Japonsko; 2,8% Slovinsko; 3,4% Švýcarsko; 4,7%

Ostatní; 6,8%

2012

Polsko; 37,6%

Rusko; 5,8%

Rakousko; 1,9% Slovinsko; 3,4%

Kuba; 5,9% VB; 6,7% Maďarsko; 10,4%

SRN; 10,4%

Japonsko; 1,6%

Ostatní; 5,0%

2011

Maďarsko; 4,6%

Rusko; 4,5% Polsko; 41,0%

Švýcarsko; 4,6% Kuba; 5,1%

VB; 6,5% SRN; 10,2%

Rumunsko; 11,6%


Český sladařský průmysl 2000 - 2012 600 500 474

436 453

542 525 520 526 512 517 522 529 499 485

400 281

300 217

200

184

220

263

218

233 244 244 241

279

258

144

100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Výroba

Export


Vývoz a dovoz sladu z ČR v letech 2002 – 2012 v tunách 300000 250000

280646 220042

278750 262969 258151 240984 243920 243659 233475 217877

200000 184381 150000

100000 50000

17103 3091 11500

21749 15544 28142

8831 14920 10529 13711 7941

0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Export sladu

Import sladu


1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Pšenice Ozimý ječmen

Jarní ječmen Kukuřice na zrno Silážní kukuřice Řepka Cukrová řepa

2013 odhad.

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

Kukuřice celkem 2000

Osevní plocha v ha

Trend osevních ploch v ČR v 2000 – 2013 (ha)


Příležitosti a rizika pro jarní ječmen v ČR • Silné stránky Dlouhá tradice a know-how Dobré jméno Českého piva a řetězce dodavatelů surovin Příhodné půdní a klimatické podmínky Partnerský přístup sladařů ke svým dodavatelům • Příležitosti Zvýšení výnosů Využívání ozimých odrůd ječmene • Hrozby Konkurence ostatních plodin, zvláště bio-energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrovka) Nyní - 250 000 ha využíváno pro pěstování bio-energetických plodin 2020 – 1 000 000 ha (25% zemědělské půdy) 3/2011 – 188 bio-plynových stanic – výkon 111MW, 2/2012 – 327 stanic, výkon 224 MW (11,1% OZE) k 31. 12. 2012 Počet bioplynových elektráren: 481 ks, Instalovaný výkon: 363.24 MW, Výroba elektřiny v aktuálním roce: 1406 GWh, Podíl bioplynu na OZE: 15.9% 2020 – 742 stanic - výkon 520 MW = 250 – 280 000 ha kukuřice Klimatické změny Ztráta orné půdy (75 000 Ha v posledních 10 letech)


Důsledky nadměrného pěstování bioenergetických plodin • Úbytek ploch pro pěstování tradičních plodin pro výživu obyvatelstva, což v konečném důsledku vede k růstu cen potravin. Obětí je daňový poplatník, který ze svých daní dotuje výstavbu, pěstování i výrobu a zároveň je postižen růstem cen potravin , • Dle praktických zkušeností je potřeba plochy na 1 MW výkonu bioplynové stanice až dvojnásobná oproti projektované ploše 300 ha. • Důsledkem je nedostatek suroviny v blízkém okolí stanic a převoz siláže/zelené hmoty a digestátu až desítky kilometrů, což relativizuje ekologický cíl. • Problematické využití digestátu, který byl propagován jako velmi hodnotné hnojivo. • Kukuřice snižuje půdní úrodnost, zvyšuje půdní erozi, vyčerpává spodní vodu a živiny i zvyšuje zaplevelení půd, šíření škůdců a fusárií (zdroj mykotoxinů pro následně pěstovanou plodinu). • Nárůst ploch bioenergetických plodin souvisí s přemnožením černé zvěře v ČR, přičemž černá zvěř působí značné škody na porostech a likviduje původní polní a lesní zvěř. • Pro pivovary a sladovny přináší dotovanou konkurenci, která zvyšuje náklady na pořízení suroviny a nepřímo i energii a přináší zdravotní rizika i riziko gushingu (přepěňování piva).


Mapa bioplynových stanic v České republice


Předávání výročních Cen sládka F.O. Poupěte Rok 2013 Letošní předávání výročních Cen sládka F.O.Poupěte se uskuteční 25. dubna v 19 hodin v hotelu Corinthia Praha. Stejně jako v loňském roce budou za přínos pivovarství, sladařství a návazných odvětví v České republice oceněny tři významné osobnosti. Jejich jména budou odtajněna až na slavnostním večeru, který bude moderovat Libor Bouček. O hudební doprovod se postará duo Petr Vondráček a Vítek Fiala.

Děkuji vám za pozornost

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě

Recommend Documents