Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání

Zpráva o postupu realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání představitelů obcí (podkladový materiál)

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 1 2.1

Zhodnocení průběhu komunikace v území ............................................................................. 2

2.1.1 Počet zapojených obcí v rámci SO ORP do projektu; základní informace o uskutečněných jednáních (počet obcí, témata, závěry jednání) ..................................................... 2 2.1.2 Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP ....... 3 2.1.3 Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“........................................................................................................................ 3 2.1.4 Charakteristika průběhu procesu přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území………. ................................................................................................................................... 4 2.1.5 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP .................................................................................................................................... 4 2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujícího starosty (Ing. Pavel Čermák) ............................................................................................................................................... 4 2.3

Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu za území ORP .......... 5

3. Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství, volitelného tématu (případně aglomerace) včetně uvedení hlavních výsledků benchmarkingu ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………6 4.

Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“........ 16

5.

Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO) .................................................... 19

6.

Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí .............................................................................. 21

7.

Závěr .............................................................................................................................................. 22

Příloha 1 Odpovědi právního týmu na dotazy k návrhu stanov a k plánovanému projektu cyklostezek DSO Ladův kraj ................................................................................................................... 23 Příloha 2 Standardizovaný výstup z šetření k průřezovému tématu administrativní podpora malých obcí (sumář) .............................................................................................................................. 32 Příloha 3

Prohlášení o zájmu dále rozvíjet meziobecní spolupráci .................................................. 33

Příloha 4

Návrh nové „tematické“ struktury DSO Ladův kraj ........................................................... 34

1. Úvod - vymezení území ORP – poloha, sídelní struktura, počet obcí, mapa území SO ORP Říčany se nachází v centrální části Středočeského kraje. Na severu sousedí s Hlavním městem Prahou, se SO ORP Brandýs nad Labem -Stará Boleslav a SO ORP Český Brod, na východě se SO ORP Kolín, na jihu se SO ORP Kutná Hora a SO ORP Benešov a na západě se SO ORP Černošice. SO ORP Říčany je tvořen 52 obcemi, z toho jsou 3 města, a je rozdělen na 3 správní obvody pověřených obecních úřadů. Celková rozloha činí 377 km2. Počet obyvatel je 61774 (k 31. 12. 2013). Obec s rozšířenou působností, město Říčany, leží na severozápadním konci SO ORP. Územím prochází dálnice D1 a celostátní železniční dráha z Prahy do Českých Budějovic. Oblast SO ORP Říčany se nachází ve Středočeské pahorkatině, je z třetiny zalesněna, jižním okrajem protéká řeka Sázava. Polovina území je tvořena zemědělskou půdou. Největší část ekonomického odvětví zaujímá terciární sféra. Z historického kontextu a na základě probíhající spolupráce se počítá v návrzích (především školství) s realizací strategie také v obci Průhonice (ORP Černošice). Tento přesah je konzultován jak s danými starosty, tak i s realizačním týmem meziobecní spolupráce ORP Černošice.

Mapa 1: Administrativní členění správního obvodu

Zdroj: ČSÚ (http://csugeo.i-server.cz/csu/2003edicniplan.nsf/krajp/13-2143-03-xs)

1

2.

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP

2.1 Zhodnocení průběhu komunikace v území 2.1.1

Počet zapojených obcí v rámci SO ORP do projektu; základní informace o uskutečněných jednáních (počet obcí, témata, závěry jednání)

Do projektu se aktivně zapojilo 47 z celkového počtu 52 obcí. Aktivním zapojením se myslí a) účast na setkáních, b) vyplnění úvodního dotazníku, c) komunikace s realizačním týmem o tématech souhrnného dokumentu. Do těchto aktivit se nezapojily obce: Pětihosty, Prusice, Kostelec u Křížků, Křížkový Újezdec, Vlkančice. I s těmito obcemi jsme však během celé doby trvání projektu komunikovali minimálně emailovou cestou a od obce Pětihosty máme např. vyplněný administrativní záznamník. Během celého projektu probíhala individuální jednání s jednotlivými obcemi i společná setkání dle harmonogramu a metodik projektu, členové realizačního týmu se dále účastnili setkání stávajících DSO a důležitých setkání v regionu k tématům školství, odpadového hospodářství, sociální oblasti a dopravy. Z nejdůležitějších jednání proběhlých od I. oficiálního setkání představitelů obcí vybíráme tato: -

Setkání starostů – tvorba vize; 11 obcí, Možnosti institucionalizace a tvorba vize.; Vytvořená vize, diskuse nad možnostmi institucionalizace meziobecní spolupráce.

-

Fokusní skupina sociální oblast 1; 2 obce; Problémové okruhy sociální oblast - chráněné dílny pro absolventy speciálních a praktických škol.; Identifikace, resp. zpřesnění problémových okruhů.

-

Fokusní skupina školství; 5 obcí; Problémové okruhy školství.; Identifikace, resp. zpřesnění problémových okruhů.

-

Fokusní skupina sociální oblast 2; 2 obce; Problémové okruhy sociální oblast - služby pro seniory, pobytové služby, informovanost.; Identifikace, resp. zpřesnění problémových okruhů.

-

Fokusní skupina odpady; 4 obce; Problémové okruhy odpady.; Identifikace, resp. zpřesnění problémových okruhů.

-

Setkání DSO Ladův kraj; 15 obcí; Seznámení nových starostů s projektem, rozhovory o administrativním záznamníku, diskuse o institucionální podobě další meziobecní spolupráce.; Jednání jsme využili kromě seznámení nových starostů s projektem a rozhovorů o administrativním záznamníku zejména k hlubší diskusi o institucionální podobě další meziobecní spolupráce. Na setkání DSO Ladův kraj zazněl zejména požadavek konkrétní podpory ze strany právního týmu k plánovanému projektu cyklostezek. V rámci tohoto projektu vyvstává řada otázek, které odrážejí složitost meziobecní spolupráce a po jejichž zodpovězení si obce Ladova kraje chtějí spolupráci "vyzkoušet" právě na projektu cyklostezek. Jedná se zejména o nastavení smluv v rámci projektu, finanční a majetkové vztahy a zodpovědnosti a další konkrétní otázky, které jsme zaslali právnímu týmu na konci roku a v prvních měsících roku 2015 po obdržení odpovědí jsme se jim věnovali spolu s manažerem DSO Ladův kraj.

2

-

Setkání Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko; 12 obcí; Seznámení nových starostů s projektem, rozhovory o administrativním záznamníku, diskuse o institucionální podobě další meziobecní spolupráce.

-

Meziobecní spolupráce - transformace DSO Ladův kraj; 3 obce; Transformace stávajícího DSO - možnosti využití strategie MOS pro nové fungování.; Starostové jsou transformaci otevřeni, postupovat se bude dle závěrů a návrhů od právníků SMO.

-

Výzva OPŽP, Region Jih; 13 obcí; Výzva do OPŽP.; Podání projektu do výzvy OPŽP.

2.1.2

Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP

Většina obcí projevila ochotu v rámci projektu spolupracovat a prohloubit meziobecní spolupráci na území SO ORP. Objevily se samozřejmě i negativní postoje, které byly patrné už na 1. oficiálním setkání. Území SO ORP Říčany je nejednotné, spolupráce tu není přirozeným vývojem vytvořena a její prosazení je složitější. Někteří starostové byli k možnému zlepšení meziobecní spolupráce skeptičtí a neochotní zapojit se, pokud obce neuvidí konkrétní praktické řešení a realizovatelný způsob financování. Na individuálních setkáních jsme se u starostů setkávali s námitkou, že vzhledem k velikosti SO ORP i velikosti stávajících svazků (jedná se zejména o DSO Ladův kraj a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko) nebude možné najít konsenzus o jednotlivých projektech a zejména o formě přispívání na ně. Tyto a další otázky jsme řešili s právním týmem projektu a dospěli k možným řešením (viz kap. 2.1.5). 2.1.3

Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“

Na území správního obvodu ORP Říčany působí celkem sedm dobrovolných svazků obcí (Ladův kraj, Region JIH, Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko, Svazek obcí – JEKOZ, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, Malé Posázaví a Svazek obcí NY – KO), z nichž čtyři svazky jsou svazky monotématickými (Region JIH, Svazek obcí JEKOZ, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu a Svazek obcí NY-KO), zbylé tři svazky jsou svazky polyfunkčními. Všechny dobrovolné svazky obcí působící na území správního obvodu ORP Říčany, krom Svazku obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, jsou svazky činnými a nadále se rozšiřujícími. Všech 23 členských obcí dobrovolného svazku obcí Ladův kraj zároveň náleží do správního obvodu ORP Říčany. Tento svazek obcí zaměřuje svou činnost na cestovní ruch, na trvale udržitelné využívání přírodního a kulturního bohatství mikroregionu a na spolupráci s orgány státní správy, občanskými sdruženími, soukromými subjekty a dalšími organizacemi činnými v cestovním ruchu a kultuře. V organizační struktuře tohoto svazku chybí samostatný kontrolní orgán. Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko sdružuje celkem 12 obcí, které náleží do správního obvodu ORP Říčany, a jednu další obec, která do daného ORP nespadá. Tento dobrovolný svazek obcí 3

zaměřuje svou činnost na rozvoj regionu, výměnu zkušeností, cestovní ruch a na rozšiřování inženýrských sítí. Tento dobrovolný svazek obcí disponuje dobře fungující organizační strukturou s jasně vymezenými pravomocemi. Dobrovolný svazek obcí Malé Posázaví sdružuje pouze tři obce spadající do správního obvodu ORP Říčany a několik dalších obcí, které do daného ORP nespadají. Tento svazek obcí zaměřuje svou činnost na oblast cestovního ruchu, rozvoje regionu, kultury a sportu, dále na dotační spolupráci, výměnu informací a komunitní plánování. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvhodnějším kandidátem na další prohlubování meziobecní spolupráce je dobrovolný svazek obcí Ladův kraj, neboť sdružuje větší množství obcí spadajících do daného správního obvodu, jedná se o svazek polyfunkční, činný a nadále se rozšiřující. (Zdroj: Analýza činnosti dobrovolných svazků obcí v území správního obvodu ORP Říčany) 2.1.4

Charakteristika průběhu procesu přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území

V srpnu jsme začali pracovat na vyplňování metodických listů a věnovali jsme zvýšenou pozornost otázce institucionalizace meziobecní spolupráce v ORP Říčany. Vzhledem k poměrně velkému počtu obcí a existenci několika regionálních přirozených center byl proces nalezení konsenzu o podobě spolupráce obtížný. Názory na to, zda vytvořit nový svazek či transformovat stávající (a jaký) se velmi různily. V září jsme zpracovávali metodické listy, které jsme od starostů získali na setkání komunikační platformy v srpnu. Pokračovali jsme ve vyplňování dalších metodických listů, nicméně starostové se v období před a krátce po volbách nemohli metodickým listům příliš věnovat. Někteří vyplnili alespoň elektronický dotazník, podařilo se nám tak získat 12 vyplněných metodických listů. 2.1.5

Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP

Pro meziobecní spolupráci byly na základě analýz právního týmu (viz kap. 2.1.3) a preferencí obcí vyjádřených v metodických listech vybrány dva již fungující dobrovolné svazky obcí – Ladův kraj a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko. Pro tyto dva svazky byly připraveny návrhy stanov a realizační tým spolu s manažerem DSO Ladův kraj konzultoval řadu otázek týkajících se finančního i organizačního fungování svazku s právním týmem. Odpovědi právního týmu jsou přílohou 1 této zprávy, stejně jako návrh nové „tematické“ struktury DSO Ladův kraj (příloha 4).

2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujícího starosty (Ing. Pavel Čermák) Hlavní úlohou motivujícího starosty byla v první etapě osobní vysvětlující kampaň a popularizace projektu mezi obecní spolupráce. Výsledkem je vysoká účast obcí ORP Říčany na projektu. Bylo nutné na příkladech vysvětlovat přínosy meziobecní spolupráce a negativa separace obcí. Po dokončení analy4

tické části byla úloha motivujícího starosty zaměřena na sběr návrhů z území k naplňování cílů v jednotlivých oblastech. Na společných schůzkách realizačního týmu pak bylo možné korigovat nebo doplňovat návrhovou část o poznatky z území. Návrhy na další směřování meziobecní spolupráce jsou tak více šité na míru konkrétním podmínkám ORP Říčany. V tomto případě se ukázalo jako účelné zachovat v území vícesvazkové uspořádání. Vysoký počet obcí ve svazku pak vyžaduje stanovy umožňující flexibilnější rozhodování a zároveň možnost „vícerychlostního“ uspořádání. To znamená, že některé cíle bude naplňovat celý svazek a některé projekty budou určeny části obcí sdruženým ve svazku. Toto uspořádání vytváří svobodu pro jednotlivé obce z pohledu angažovanosti v jednotlivých projektech. U obcí, které chtějí být jen volněji zapojeny do společných aktivit takovéto uspořádání není zátěží ani finanční ani organizační a umožňuje jim „být v kontaktu“. Je pak snadnější se aktivněji zapojit do dění, oproti situaci kdy obce ze svazku vystupují a následně se do něj znovu vrací. Další směřování meziobecní spolupráce vidím v rozvíjení cílů definovaných v návrhové části a zároveň praktické ověřování různých forem spolupráce v rámci svazku a současně mezi svazky. Za podnětné bych považoval ověřit myšlenku spolupráce více svazku obcí mezi sebou. Spolupráce svazků by znamenala pokrytí většího území bez ohledu na negativa příliš vysokého počtu členů, které se neosvědčilo pro operativní rozhodování.

2.3 Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu za území ORP Návrhová část dokumentu byla zpracovávána od července do prosince roku 2014. V srpnu byla realizačním týmem připravena vize, která byla odsouhlasena na neformálním setkání starostů (komunikační platformě) na konci srpna. Setkání se zúčastnilo 11 zástupců obcí. Detailně byly kromě vize diskutovány i předběžné nástiny návrhových částí. Realizační tým projektu provedl na základě dosavadních výstupů analýz první návrh identifikace problémových okruhů. Tento návrh byl podroben ověření formou fokusních skupin, které byly složeny z 9 odborníků na školství, 6 na sociální oblast a 7 na odpadové hospodářství. V říjnu pracovníci pro analýzy sestavili návrhy cílů a realizační tým oslovil korespondenčně všechny obce s žádostí o vyjádření. K cílům bylo ze strany obcí několik drobných připomínek, které realizační tým zapracoval. Souběžně s vytvářením cílů byli oslovováni jejich možní garanti. V listopadu byly vytvořeny karty indikátorů.

5

3. Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství, volitelného tématu (případně aglomerace) včetně uvedení hlavních výsledků benchmarkingu Školství V celém SO ORP Říčany je zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky vlně porodnosti a pozitivní migraci. Velkým problémem oblasti SO ORP je nedostatek míst v základních i mateřských školách. Spádové obce vypovídají školské obvody, což je závažnou hrozbou zejména pro malé obce, které nedisponují vlastními ZŠ a MŠ. Základní vzdělávání ve SO ORP Říčany je vážně ohroženo, podmínky panující ve školách rovněž zásadním způsobem ohrožují kvalitu vzdělávání, zejména z nedostatků prostor pro nové žáky a přebudování všech odborných učeben i kabinetů učitelů na kmenové třídy. Rovněž doprovodná zařízení jako jsou školní družiny a kluby, jídelny a tělocvičny jsou kapacitně zcela nedostačující. Nedostatečné jsou kapacity školních logopedů či psychologů - ve SO ORP jsou zaměstnáni 4 psychologové, dohromady však jen na 0,5 úvazku. Kapacita všech základních škol zřizovaných obcemi je k 30. 9. 2013 celkem 6432 žáků. Dle demografického vývoje bude ve SO ORP na 7,5 tisíce dětí školou povinných a bude tedy chybět přes 1 tisíc míst v ZŠ. Nutné investice jsou cca 600 mil. Kč. Vážná je i situace mateřských škol. Počet neuspokojených žádostí o přijetí do MŠ byl v roce 2012 přes 1136 na celkovou kapacitu školek 2017 míst, tj. přes 56 % zamítnutých žádostí! Tato skutečnost významně ovlivňuje nástup dětí do základní školy. Podle výroční zprávy Středočeského kraje byl SO ORP Říčany v pořadí čtvrtou nejohroženější oblastí - oblast s nejvíce odmítnutými žádostmi, žádosti navíc meziročně stoupají. Jesle jsou zajišťovány pouze soukromými subjekty. Zcela nedostatečná je kapacita Základních uměleckých škol – SO ORP disponuje pouze 2 školami na celý region. Dalším problémem je malá nabídka škol a školek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. SO ORP Říčany má 2 ZŠ praktické a 1 školu speciální, MŠ se statutem spec. školy nemá vůbec. Z analýz jasně vyplývá, že ve SO ORP Říčany jsou na nejbližší období zcela nutné investice do kapacit především základních škol. Vedle toho je ale potřeba i posilovat další role vzdělávacích zařízení, a to jak z hlediska dalšího vzdělávání, tak při posilování informační gramotnosti nebo komunitních funkcí škol. Existence školy v obcích je totiž důležitá pro udržení místní kultury a komunitního života, protože kromě vzdělávání má i další socio-kulturní funkce. Ve většině případů by měla být využita stávající síť škol, nicméně technologické vybavení škol v mnoha případech neodpovídá těmto potřebám a vyžadují modernizaci a odpovídajícím vybavením. V návaznosti na identifikované potřeby byly stanoveny tyto problémové okruhy a cíle meziobecní spolupráce v oblasti školství: 6

Problémové okruhy: 1. Malá kapacita mateřských a základních škol a jejich součástí a školských zařízení V současné době se dostáváme do situace, kdy nastává kolaps dostupnosti základního vzdělávání ve SO ORP Říčany (i v celém suburbanizačním prstenci kolem Prahy). Zřizovatelé základních spádových škol jsou zcela reálně postaveni do situace, kdy existující kapacity základních škol nepokryjí ani potřeby dětí s trvalým bydlištěm v obci, která je zřizovatelem školy, natož potřeby obcí, se kterými jsou uzavřeny smlouvy o školských obvodech. V posledních letech došlo k vypovídání těchto smluv právě z důvodu nedostatečné kapacity spádových škol.

2. Nedostatečné pedagogicko-psychologické a speciální služby pro školy, třídní kolektivy i jednotlivce se specifickými potřebami Psychologů a speciálních pedagogů je v regionu SO ORP Říčany nedostatek. Jsou schopni zajistit pouze diagnostiku, chybí prostor pro následnou péči a užší spolupráci se školami. Školská poradenská zařízení jsou natolik zahlcena prací s individuálními klienty, že vzhledem k počtu pracovníků ani nemohou poskytovat široké spektrum služeb školám, se kterými (až na výjimky - např. ZŠ Kostelec n. Č. lesy) prakticky nespolupracují, nenavštěvují školy pravidelně, jejich činnost například v oblasti práce s problematickými třídami nemá kdo přebrat. Mnoho škol se vyjadřuje kriticky také o srozumitelnosti zpráv z vyšetření a následných doporučení pro školní práci.

3. Nedostatečné zázemí a technické vybavení škol Školství musí poskytovat služby s konzistentní kvalitou. V současnosti jsou rozdíly mezi školami velké. Zřizovatelé se plně zabývají zajištěním kapacit škol, vybavenost pomůckami a technické inovace jsou tak plně na dotačních a fundraisingových aktivitách vedení škol.

4. Chybějící střediska volného času zřízené obcemi a základní umělecké školy Základním principem strategie prevence nežádoucích sociálně-patologických jevů je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, k osvojení si pozitivního sociálního chování a rozvoji osobnosti, k odmítání všech forem sebedestrukce a porušování zákona. Důležitým prvkem strategie prevence jsou i volnočasové programy se zaměřením na dovednosti pomáhající zvyšovat fyzickou zdatnost a psychickou odolnost (a morální sílu) u dětí a mládeže.

Cíle: 1.1 Společné plánování kapacit ZŠ a MŠ v regionu Obce s objekty budov MŠ a ZŠ plánují přístavby dle svých demografických studií. Je však potřeba tyto aktivity koordinovat, aby byla rovnoměrně pokryta celá oblast SO ORP Říčany a přístavby nebyly pod nebo naddimenzovány. 7

1.2 Investice do rozšíření stávajících kapacit MŠ a ZŠ (možnosti – multifunkční přístavby, kontejnerové přístavby, zřízení odloučených pracovišť) Je nutné, aby se koordinovaně realizovalo rozšíření kapacit MŠ, ZŠ i doprovodných zařízení během následujících 2-3 let. Prostory je třeba stavět multifunkčně nebo jako dočasné stavby – kontejnerové přístavby, které lze později přesunout. Další možností je využití objektů v majetku malých obcí na zřízení odloučených pracovišť škol.

2.1 Sdílení školního logopeda, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce a dalších podpůrných profesí a pozic Sdílením pedagogicko-psychologických a odborných služeb by bylo docíleno optimalizace pokrytí ve SO ORP Říčany. Systém sdílení profesí by mohl fungovat na webovém rozhraní – portálu, který by měl svého správce.

2.2 Rozvíjení partnerství škol za účelem sdílení zkušeností s aktivizačními metodami a v péči o děti a žáky se specifickými vzdělávacími potřebami Rozvíjení partnerství škol a sdílení zkušeností, metodik, materiálů pro práci i celých programů pro oblasti vedení předškolních dětí, reedukační péče, terapeutické vedení dětí, poradenská péče věnovaná zákonným zástupcům, programy skupinové terapeutické či intervenční péče by mohly vést k suplování nedostatečné kapacity pedagogicko-psychologických služeb a realizaci preventivních opatření samotnými pedagogy.

3.1 Vytvoření konzultačního střediska a odborného týmu pro pomoc při vyhotovování žádostí o dotace pro jednotlivé obce a školy Je potřeba posilovat další role vzdělávacích zařízení, a to jak z hlediska dalšího vzdělávání, tak při posilování informační gramotnosti nebo komunitních funkcí škol. Ve většině případů by měla být využita stávající síť škol, nicméně budovy škol, technologické vybavení škol v mnoha případech neodpovídá těmto potřebám a vyžadují modernizaci a odpovídající vybavení. Obce i školy situaci řeší žádostmi o menší granty – pro nedostatek kapacit však nepokrývají dostatečně své potřeby a pro nezkušenost a jiné zaměření také nejsou často úspěšné. Odborné konzultační středisko by pomohlo tento hendikep vyřešit.

3.2 Zavedení společného nákupu materiálu a služeb a následné sdílení speciálních didaktických pomůcek Společný nákup materiálu, případně i služeb, a dále speciálních pomůcek a přístrojů by mohl vést k úsporám na jedné straně a rozšíření možností pro žáky a studenty na straně druhé.

8

4.1 Vytvoření společného informačního portálu o nabídce oborů a kroužků v ZUŠ a organizací pro volný čas dětí a mládeže a vzájemně koordinace jejich využití Vytvořením společného portálu a nabídky volnočasových aktivit, ale i nízkoprahových center pro žáky a studenty by bylo možné zapojit i neorganizované děti, které nemají představu o možnostech využití volného času.

4.2 Rozšíření kapacity ZUŠ a zřízení domů dětí a mládeže či středisek volného času obcemi Rozšíření kapacity ZUŠ a založení středisek volného času (alespoň obcemi nad 2000 obyvatel) by přineslo celkové ozdravení sociálního prostředí SO ORP Říčany.

Sociální oblast Sociální oblast je ze čtyř témat projektu nejméně diskutovanou oblastí. Zejména pro malé obce je sociální problematika za hranicemi jejich možností a kapacit. Navíc správní obvod ORP Říčany je územím s nízkou nezaměstnaností a vysokou životní úrovní obyvatel, není zde problém se sociálně vyloučenými skupinami obyvatel, větší problém představují pouze nedostatečné kapacity služeb pro seniory. Přes tato pozitivní fakta je zde vidět potřeba rozvoje sektoru sociálních služeb do budoucna, a to zejména služeb pro seniory vzhledem k rychlému nárůstu počtu obyvatel SO ORP a celkovému stárnutí populace a prodlužování doby dožití. Služby pro seniory jsou i dle strukturovaných rozhovorů se starosty a závěrů z fokusních skupin s odborníky jednou z hlavních priorit v oblasti sociálních služeb. Analýza ukázala chybějící sociální služby pro absolventy speciálních škol - chráněné bydlení a chráněná pracovní místa, dále chybějící azylový dům, nedostatečnou kapacitu domovů se zvláštním režimem a absenci sociálního bydlení. Nejvíce sociálních služeb je přirozeně poskytováno ve větších obcích (Říčany, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice), menší obce často sociální oblast nevnímají jako svou prioritu, často se o potřebách svých občanů v této oblasti nedozvídají nebo vnímají tuto potřebu jako dostatečně pokrytou službami ve větších obcích. Potřebou je proto vzájemná informovanost a spolupráce obcí. V návaznosti na identifikované potřeby byly stanoveny tyto problémové okruhy a cíle meziobecní spolupráce v oblasti sociálních služeb:

Problémové okruhy: 1. Nedostatečná kapacita pobytových služeb - domovy pro seniory/domy s pečovatelskou službou (DPS), sociální bydlení, azylový dům Ve SO ORP zcela chybí obecní či krajský domov se zvláštním režimem. Dále chybí azylový dům, který byl zrušen v prostorech Olivovny v Říčanech, a středisko okamžité pomoci, jehož funkci v minulosti do jisté míry také plnila Olivovna. Nedostatečné jsou také kapacity sociálního bydlení.

9

2. Nízké možnosti pro uplatnění absolventů praktických a speciálních škol, nedostatek chráněných pracovních míst, absence chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením Ve SO ORP Říčany je několik základních a středních praktických škol, možnosti pro uplatnění absolventů z těchto škol jsou však nízké, chybí chráněná pracovní místa. Dalším problémem je absence chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením.

3. Neinformovanost, nízké kapacity, absence plánování Neexistuje jeden internetový portál poskytující informace o službách ve SO ORP nebo informační centrum, kde by se lidé, kteří potřebují pomoc, mohli poradit. Problémy, které vyplynuly z jednání s představiteli obcí a fokusní skupiny, jsou a) nízká kapacita malých obcí řešit problémy v sociální oblasti a b) neexistující či neaktualizovaný komunitní plán sociálních služeb.

Cíle:

1.1 Zvýšení kapacity pobytových služeb Na území SO ORP Říčany jsou nedostatečné kapacity pobytových služeb pro seniory a zcela zde chybí některé důležité sociální služby pobytového typu, jako azylový dům, sociální bydlení a domov se zvláštním režimem (nesoukromého charakteru). Zvýšení kapacit nebo vybudování nových pobytových zařízení je mimo současné finanční kapacity jednotlivých obcí. Společný postup a společné investice se proto zdají být vhodným krokem k vyřešení alespoň některých z těchto problémů. Vzhledem k finanční náročnosti není cílem vybudování či provoz všech vyjmenovaných služeb, ale alespoň zvýšení pobytových kapacit domovů pro seniory a zřízení alespoň jednoho z uvedených dalších zařízení.

1.2 Rozšíření pečovatelské služby pro seniory ve SO ORP Říčany Vzhledem k finanční náročnosti cíle 1.1 a vzhledem ke skutečnosti, že Středočeský kraj neplánuje v horizontu několika dalších let investiční výdaje do pobytových služeb, takže dotace nových sociálních pobytových služeb jsou nepravděpodobné, je třeba zvažovat i další, zejména terénní, možnosti péče o seniory. Je potřeba myslet na seniory, kteří jsou dostatečně soběstační, aby mohli zůstat ve svém domácím prostředí, ale potřebují pečovatelské služby terénního typu. V Říčanech, Kostelci nad Černými lesy a Mnichovicích již pečovatelská služba funguje, cílem je rozšíření její kapacity pro více klientů a více obcí.

2.1 Vytvoření chráněných pracovních míst Ve SO ORP Říčany je několik základních a středních praktických škol, po jejich absolvování však mají absolventi velmi malé možnosti uplatnění. Chybí zde chráněná pracovní místa. Je velmi důležité vytvořit podmínky pro zaměstnání absolventů praktických a speciálních škol ihned po absolvování těch10

to škol. Později je již motivace čím dál nižší a vypadnou-li ze školního režimu bez návaznosti režimu pracovního, je těžké je opět zapojit. V současnosti jsou však možnosti uplatnění téměř nulové.

2.2 Vybudování chráněného bydlení Žáci základních a středních praktických škol po jejich absolvování mají velmi omezené možnosti jak z hlediska pracovního uplatnění, tak dalšího plnohodnotného života. Rodiny se o děti, které přestanou mít každodenní školní aktivity, často nedokáží dále postarat a jedinou možností je jejich umístění v přeplněných ústavech. Řešením je chráněné bydlení pro zdravotně postižené osoby od 18 let.

3.1 Vytvoření komunikačních kanálů Ve SO ORP Říčany existuje poměrně dobrá síť sociálních služeb, v posledních letech vzniklo několik zařízení, jejichž existence zde citelně chyběla. Nedostatkem však je určitá roztříštěnost služeb. Služby fungují odděleně a neexistuje jejich jednotné centrum či portál s informacemi. Možnými zlepšeními jsou: - vytvoření Center sociálních služeb po vzoru poradny v Mnichovicích i v dalších obcích - vytvoření internetových stránek/portálu s informacemi o sociálních službách na území SO ORP Říčany - organizace setkání představitelů obcí, aktérů v sociálních službách a klientů za účelem vzájemného informování o potřebách a možnostech v oblasti sociálních služeb - aktualizovaný katalog sociálních služeb, letáky o poskytovaných službách

3.2 Vytvoření společného plánu sociálních služeb Ve SO ORP Říčany neexistuje aktuální komunitní plán sociálních služeb. Na léta 2007-2011 byl zpracován plán pro město Říčany, nebyl však již později aktualizován a současnými aktéry v sociálních službách není příliš dobře hodnocen. Dle Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na období 2015-2017 je komunitní plánování jedním ze základních kritérií pro zařazení do sítě sociálních služeb ve Středočeském kraji a tedy i získání finanční podpory z veřejných zdrojů. Kvalitní plánování jistě usnadní i čerpání prostředků z evropských fondů v dalším programovém období.

Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství na území SO ORP Říčany se naopak oproti sociálním službám stává prioritní záležitostí pro všechny obce. Zvyšující se počet obyvatel v obcích a tím pádem stoupající produkce komunálního odpadu značně ovlivňuje rozpočty obcí. Porovnáním cen jednotlivých obcí jsou vidět rozdílné náklady. Společným výběrovým řízením na svozovou společnost, případně aktualizací stávajících uzavřených smluv se svozovou společností je vysoká pravděpodobnost finančních úspor. 11

Populární téma v souvislosti s odpady je jejich třídění. Málokdo však dokáže s jistotou říci, jak správně odpady třídit a jak s nimi po vytřídění nakládat. Důvodů je mnoho. Ze zkušeností z různých měst a obcí navíc vyplývá, že informování obyvatel je velmi povrchní. Dlouhodobé a intenzivní kampaně se provádějí jen zřídka. Neupravené okolí a nevhodně zvolené umístění kontejnerů je častým problémem, který zhoršuje vzhled obcí a nemotivuje obyvatelstvo k třídění odpadu. Všechny obce SO ORP jsou zařazeny do systému EKO-KOM. Systém EKO-KOM zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. V každé obci tudíž nalezneme kontejnery určené pro třídění odpadů. Na základě zjištěných datových zdrojů lze konstatovat, že region SO ORP Říčany patří mezi území s průměrnou produkcí odpadů. Na území SO ORP se nachází dostatečné množství subjektů, které se zabývají odpadovým hospodářstvím. Nabídka je široká, nicméně ze setkání se starosty, ale i z dotazníkového šetření vyplývá nedostatečná informovanost o těchto subjektech. Pro oblast odpadového hospodářství byly stanoveny tyto problémové okruhy a cíle meziobecní spolupráce:

Problémové okruhy: 1. Absence sítě sdružených sběrných míst, sběrného dvora a existence černých skládek Ve většině obcí na území SO ORP není dostatečné množství zařízení pro nakládání s odpady. Stávající sběrné dvory jsou nerovnoměrně rozmístěny, tudíž pro obyvatele některých obcí je nakládání s odpady na těchto místech problematické a část z nich kvůli velké dojezdové vzdálenosti zakládá černé skládky. Dalším problémem je omezení těchto zařízení na trvale žijící obyvatele v obci, kde se sběrný dvůr nachází.

2. Koncepční a praktické otázky Obce mají jen velmi omezený prostor, jak ovlivňovat změny zákonů či norem. Mohou se podílet na koncepci kraje v oblasti odpadového hospodářství i celkového rozvoje, mají právo připomínkovat příslušné strategické dokumenty. Složité byrokratické procesy v souvislosti se zvyšující se produkcí komunálního odpadu může vést k pasivitě státní správy, ale i široké veřejnosti efektivně řešit odpadové hospodářství. Starostové dlouhodobě upozorňují na nutnost změny a zjednodušení legislativy Zákona o odpadech a sjednocení plateb za odpady. Zlepšení pravomocí státní správy při jednání s občany je také vnímáno jako velmi potřebné.

Cíle: 1.1 Dostatečná kapacita sběrných míst Meziobecní spoluprací je reálné docílit rozšíření stávajících zařízení, zřízení sběrných míst tak, aby splňovala potřebu obyvatel v souvislosti s nabízenou kapacitou a dojezdovou vzdáleností. Cíl může 12

být také naplňován prostřednictvím spolupráce s komerčními subjekty působícími v území SO ORP a výhodně nastavenými smlouvami s jednotlivými obcemi, případně sdruženími obcí.

1.2 Zamezení vzniku černých skládek Realizací cíle 1.1 se předpokládá snížení tvorby černých skládek, ideálně úplné vymizení. Meziobecní spoluprací mohou obce v bezprostřední blízkosti společně řešit vzniklé černé skládky.

1.3 Společná informační kampaň pro občany Obce zajistí pravidelné informování občanů o výsledcích odpadového hospodářství obce, a to včetně ekonomiky a konkrétních způsobů nakládání s odpady. Spolupráce se školami se dá vhodně nastavit ekologickou výchovou na školách a využitím dostupných celostátních programů, případně oblastními soutěžemi a motivováním nejen žáků, ale i rodičů.

2.1 Společný nákup služeb Společný nákup služeb lze uskutečnit v určitých logicky vytvořených oblastech, kde obce mohou společně fungovat a mohou vytvářet tlak na zajištění optimální organizace svozu, s ohledem na potřeby zapojených obcí. Spoluprací s ostatními SO ORP lze dosáhnout většího efektu pravidelnou výměnou informací o jednotkových cenách a rozklíčováním cen za služby.

2.2 Společná komunikace s krajem Ideální by bylo sjednotit tento cíl s ostatními SO ORP a vyvinout společný tlak na zjednodušení systému, zvýšení pravomocí obcí a především zapojení obcí do tvorby legislativy a koncepce minimálně na krajské úrovni.

Doprava Řešení problematiky dopravy v rámci SO ORP Říčany je poměrně obtížné. Území SO totiž v podstatě příliš nerespektuje historické a geografické vazby jednotlivých obcí. Ač většina z nich náležela původně okresu Praha-východ (Kostelec n. Č. l. a okolní obce spadaly pod okres Kolín), blízkost Prahy podmínila vznik vazeb zejména na hlavní město, bez potřeby vzájemného propojení a spolupráce blízkých obcí. Tomuto stavu odpovídá i stávající podoba komunikační sítě. Zatímco Říčany a Kostelec nad Černými lesy jsou s Prahou propojeny silnicí I/2, oblast Kamenice a Mirošovic spoléhá spíše na spojení prostřednictvím II/603 a D1, které Říčany míjí. V případě Senohrab, Mirošovic a Mnichovic existuje alespoň vazba prostřednictvím železniční tratě č. 221, v případě Kamenicka však jakákoliv přirozená vazba chybí. Zatímco Říčany jsou těsně spjaty s Prahou, vazby Černokostelecka se dělí mezi Prahu, Český Brod a Kolín. Kamenicko je jednoznačně svázáno s Prahou a Benešovem a vazby obcí v okolí Mnichovic, Mirošovic a Senohrab se dělí mezi Říčany, Prahu a Benešov. 13

Na základě výše uvedeného je hluboká a celoplošná spolupráce v oblasti dopravy v rámci celého území SO ORP obtížně představitelná. Dá se předpokládat, že přes celé řešené území bude spolupráce probíhat maximálně v rovině informační. Je však pravděpodobné, že dojde k vytvoření jakýchsi podskupin, kde je hlubší forma spolupráce představitelná a realizovatelná. Jmenovitě půjde nepochybně o Říčany a okolí, Kamenici a okolí a Kostelec n. Č. l. a okolí. Mezi těmito skupinami bude efektivní předávat a sdílet informace, v jejich rámci lze pak uvažovat o spolupráci v následujících čtyřech klíčových oblastech.

Problémové okruhy: 1. Nedostatečné využívání veřejné dopravy Spolupráci v oblasti optimalizace dopravy v rovině koncepční lze shrnout do podoby společného postupu ve vztahu k organizátorovi PID. Protože však lze těžko očekávat, že by se toto týkalo samotného linkového vedení či četnosti spojů, lze uvažovat zejména o změnách strategických a nestandardních. Role případného svazku měst a obcí je zde především v úrovni koordinační.

2. Nedostatečná nemotorová doprava Podpora a další rozvoj nemotorové dopravy představují jeden ze základních prostředků, které přispívají ke snižování intenzit individuální automobilové dopravy. Protože realizační fáze spočívá především ve výstavbě samostatných komunikací pro pěší a cyklistickou dopravu, spadá tato do kompetence jednotlivých obcí. Role případného svazku měst a obcí je zde uvažována opět především v rovině koordinační a rovněž v rovině metodické.

3. Bezpečnost silničního provozu Problematika zvyšování bezpečnosti silničního provozu je z pohledu potencionální spolupráce značně problematická. Ve většině případů se jedná o lokální problémy, jejichž řešení však vyžaduje koordinaci a spolupráci mnoha subjektů, kdy většina navíc nespadá pod působnost jednotlivých obcí (správní úřady, policie, majitelé pozemků apod.). Velmi žádoucí, vzhledem k závažnosti problematiky, je však práce metodická a výchovná.

4. Společná údržba komunikací Údržbu komunikací vykonávají jednotlivé obce výhradně na komunikacích místních, náležejících do katastrálního území dané obce. Zájmy jednotlivých obcí se tedy v této oblasti z podstaty věci ani nemohou překrývat. Značný potenciál, zejména v oblasti finančních úspor, ovšem představuje platforma pro sdílení informací o připravovaných opravách. Ta by jednak zvýšila informovanost jednotlivých představitelů obcí (a následně jejich obyvatel) o omezeních v silniční dopravě a jednak by mohla zamezit nevhodnému souběhu stavebních prací a souvisejícím omezením. Jako výstup takové platformy by pak mohla být velmi snadná koordinace a následné slučování veřejných zakázek na jednotli-

14

vé typy stavebních prací. Výsledkem by bylo soutěžení typově stejných prací ve stejném termínu ve výrazně větším objemu a tedy úspora nákladů na údržbu a opravy komunikací.

Cíle: 1.1 Zjednodušení přepravy jízdních kol v dopravních prostředcích vnějších zón systému PID Problém přetíženosti silničních komunikací by pomohlo částečně vyřešit zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy. Mezi taková opatření patří jednoznačně zlepšení podmínek pro přepravu jízdních kol, tj. zajistit bezplatnou přepravu jízdních kol v těch dopravních prostředcích, kde je to technicky možné, a nově zajistit možnost přepravy jízdních kol na vybraných spojích veřejné linkové dopravy.

1.2 Zvýšení podílu železniční dopravy v dopravní obsluze SO ORP Říčany K řešení problému přetíženosti silničních komunikací by mohlo přispět další posílení role železniční dopravy při obsluze území. Spočívá zejména ve vytvoření vhodných podmínek v přestupních terminálech žel. dopravy (zejm. Strančice a Říčany), tj. rychlé přestupy, dostatek parkovacích míst) a především v úpravách linkového vedení směrem k těmto dopravním uzlům.

2.1 Vytvoření Metodiky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy Metodika bude obsahovat zejména zásobárnu vzorových a typových řešení a postupy pro tvorbu strategických dokumentů pro podporu nemotorové dopravy.

2.2 Vytvoření a koordinace plánu pro výstavbu a obnovu cest pro pěší a cyklisty Jednotný plán výstavby cest pro pěší a cyklisty zaručí optimální podmínky rozvoje systému, který pak mohou jednotlivé obce postupně na svých územích naplňovat.

3.1 Vytvoření manuálu úprav komunikací pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu V odborné literatuře je již popsána řada opatření ke zvyšování bezpečnosti (i na lokální úrovni). Tato opatření, společně s řešeními ze západní Evropy, je nutno shromáždit a vhodně prezentovat ve formě přehledné metodiky tak, aby ji jednotlivé obce mohly využívat k návrhu opatření na svých územích. Vytvoření metodiky s konzultační pomocí příslušných orgánů státní správy a Dopravního inspektorátu Policie usnadní projednávání dílčích opatření v realizační fázi.

3.2 Vytvoření doplňkového vzdělávacího rámce pro děti a pro seniory v oblasti bezpečnosti silničního provozu Vzdělávací rámec poskytne strukturovaný materiál, jejž bude možno využít v doplňkové výchově žáků a studentů a v rámci aktivit subjektů zaměřených na práci se seniory. 15

4.1 Vytvoření databáze pro snadné sdílení (půjčování) vlastní techniky obcí pro opravy a údržbu Vytvoření databáze pro sdílení techniky umožní efektivnější využití pořízených strojů (pronájem jiným obcím) nebo společné pořízení jinak nedostupné techniky několika obcemi.

4.2 Vytvoření platformy pro kumulaci a společné zadávání veřejných zakázek na úseku správy a údržby komunikací Značný potenciál, zejména v oblasti finančních úspor, představuje platforma pro sdílení informací o připravovaných opravách. Ta by jednak zvýšila informovanost jednotlivých představitelů obcí (a následně jejich obyvatel) o omezeních v silniční dopravě a jednak by mohla zamezit nevhodnému souběhu stavebních prací a souvisejícím omezením. Jako výstup takové platformy by pak mohla být velmi snadná koordinace a následné slučování veřejných zakázek na jednotlivé typy stavebních prací. Výsledkem by bylo soutěžení typově stejných prací ve stejném termínu ve výrazně větším objemu a tedy úspora nákladů na údržbu a opravy komunikací.

BENCHMARKING Výsledky benchmarkingu byly zpracovány v samostatném dokumentu přiloženém k této zprávě.

4.

Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“

K tématu „Administrativní podpora malých obcí“ jsme získali 24 vyplněných dotazníků. Obce o toto téma projevují zájem, starostové mají zájem o zajištění podpůrných služeb, forma DSO či partnerská dohoda není však dle odpovědí v dotaznících prioritním řešením, vyšší je zájem o komerční zajištění služeb. Větší zájem o zajištění prostřednictvím DSO nebo partnerské dohody je u témat dotační management a veřejné zakázky (viz následující tabulka uvádějící zájem obcí o zajištění dané agendy a preferovaný způsob).

16

A. Sami interně, vlastním odborníkem Voleným zástupcem

Zaměstnancem

Celkem % z celk. počtu odpovědí

DSO

Partnerská hoda


Právnická osoba

Fyzická osoba


B. Smluvní zajištění ve spolupráci s jinou obcí

Právní podpora

4

3

25%

2

0

7%

11

8

68%

Ekonomické agendy

12

13

69%

1

3

11%

3

4

19%

Dotační management

6

7

41%

7

2

28%

7

3

31%

Veřejné zakázky

9

9

55%

6

0

18%

6

3

27%

IT podpora

7

9

47%

1

1

6%

8

8

47%

Technická a stavební podpora

9

8

55%

1

3

13%

4

6

32%

Rozvoj obce

15

9

69%

3

3

17%

4

1

14%

do-

Preferovaný způsob zajištění dané agendy

C. Smluvní zajištění na komerční bázi

Vedle základních témat (právní podpora, ekonomické agendy, dotační management, veřejné zakázky, IT podpora, technická a stavební podpora a rozvoj obce) byla dále navržena témata: Vzdělávání pro správu ekonomických agend územně samosprávných celků, Právní poradenství pro nemajetkovou agendu obcí, Legislativní činnost obcí (vydávání obecně závazných vyhlášek), Informování o změnách legislativy s dopadem na fungování obcí, Podpora při vedení správních řízení, Monitorování dotačních výzev a průběžné informování, Provozování vodovodů, kanalizací a ČOV, Dostupnost základních služeb obyvatelstvu (zásobování obyvatel, základní služby), Prosazování společných zájmů.

17


18

Způsob financování

Standardizovaný výstup z šetření se součty všech odpovědí k průřezovému tématu administrativní podpora malých obcí (sumář) je přílohou 2 této zprávy.

5. Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO) V rámci projektu byly připraveny návrhy nových stanov pro DSO Ladův a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko. V návrzích byly zohledněny výsledky tzv. metodických listů, které byly starosty vyplňovány od srpna do října 2014. Celkem jsme obdrželi 12 vyplněných metodických listů. Z 12 obcí pouze tři preferovaly v metodických listech založení nového dobrovolného svazku obcí, 9 bylo pro transformaci některého ze stávajících svazků. Na otázku „Jaké orgány by mely být součástí organizační struktury dobrovolného svazku obcí?“ uvedla většina odpovídajících následující strukturu, která byla zohledněna v návrhu stanov: nejvyšší orgán svazku (valná hromada) - 67 % odpovědí, výkonný orgán svazku (rada svazku) - 75 % odpovědí, statutární orgán - 75% odpovědí, kontrolní orgán 50% odpovědí. 75% odpovídajících se vyjádřilo pro poradní orgány (např. výbor pro vzdělávání, sociální výbor, výbor pro odpadové hospodářství apod.). Všichni respondenti uvedli jako preferovanou variantu, že každá obec má v nejvyšším orgánu svazku jediného zástupce. 58,3% bylo pro variantu, že v nejvyšším orgánu svazku zasedají zástupci obcí bez ohledu na volený mandát. 72,7% odpovídajících bylo pro pětičlenný výkonný orgán svazku, který je složen z volených členů zastupitelstev, nikoli jen starostů a místostarostů (58,3%). 100% panovala v odpovědích v těchto ustanoveních: výkonný orgán je volen nejvyšším orgánem svazku, členové výkonného orgánu jsou voleni na dobu určitou do ukončení hlasování v nejbližším termínu řádných komunálních voleb; dosavadní členové však vykonávají 19

své funkce do zvolení členů nových, členové výkonného orgánu mohou být kdykoliv odvoláni nejvyšším orgánem svazku bez výpovědní doby, členství lze ukončit rezignací bez výpovědní doby (100%). Osm z dvanácti obcí se vyslovilo pro funkci tajemníka svazku a pro jednočlenný statutární orgán. Většina (90%) respondentů se vyjádřila pro tříčlenný kontrolní orgán, který je volen nejvyšším orgánem svazku (100% odpovědí). Co se týče pravidel pro rozhodování kolektivních orgánu svazku, 75% obcí odpovědělo, že „nejvyšší orgán svazku bude vždy využívat většinový model hlasování zohledňující počet obyvatel v jednotlivých obcích, přičemž vždy bude třeba více než polovina hlasů členů nejvyššího orgánu a zároveň zastoupení alespoň 50 % obyvatel sdružených obcí“. 100% shoda panovala v otázkách: každý člen má stejný počet hlasů, žádný člen nedisponuje právem veta. Na otázku „Jakým způsobem bude svazek obcí financován?“ odpověděli respondenti takto:    

příjmem z vlastní činnosti: 100,00% (12 odpovědí) zakládající a přistupující členové uhradí vstupní příspěvek: 75,00% (9 odpovědí) ve výši 1.000 Kč: 8,33% (1 odpověď) ve výši 5.000 Kč: 33,33% (4 odpovědi) ve výši 10.000 Kč: 16,67% (2 odpovědi) členové hradí příspěvky na činnost svazku: 91,67% (11 odpovědí) dotacemi: 100,00% (12 odpovědí)

75% obcí uvedlo, že o výši příspěvku rozhoduje orgán svazku dle svého uvážení s garantovanou minimální výší. 66,7% obcí se vyjádřilo pro minimální příspěvek ve výši 2 Kč na obyvatele obce.

Na základě těchto odpovědí sestavil právní tým projektu návrh stanov pro DSO Ladův kraj a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko. Stanovy mají následující strukturu: 1. Základní ustanovení 2. Identifikace a status svazku 3. Cíle svazku 4. Předmět činnosti svazku 5. Členství ve svazku 6. Práva a povinnosti členů svazku 7. Stanovy 8. Orgány svazku 9. Valná hromada 10. Rada 11. Předseda a místopředseda 12. Kontrolní komise 13. Tajemník 14. Podepisování za svazek (u DSO Ladův kraj) 15. Majetek a hospodaření svazku 16. Rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku 17. Členské příspěvky 18. Zrušení a zánik svazku 19. Závěrečná ustanovení 20

Oproti původním stanovám došlo k následujícím změnám. DSO Ladův kraj: -

Rozšíření předmětu činnosti

-

Vypuštění článku o partnerství

-

Ustavení orgánu kontrolní komise a tajemníka (místo manažera svazku)

-

Zvýšení vstupního poplatku ze 4000 Kč na 5000 Kč

-

Stanovení minimálního pravidelného příspěvku ve výši 2 Kč na obyvatele

-

Podmínka, že při hlasování vždy bude třeba více než polovina hlasů členů nejvyššího orgánu a zároveň zastoupení alespoň 50 % obyvatel sdružených obcí

-

Možnost svolání náhradní valné hromady, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů svazku

-

Zřízení rezervního a rozvojového fondu (v původních stanovách pouze rezervní)

DSO Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko: -

Rozšíření předmětu činnosti

-

Ustavení orgánu tajemníka (místo odborného správce)

-

Změna terminologie – rada svazku místo představenstvo, rada je pětičlenná (oproti původnímu tříčlennému představenstvu)

-

Změna vstupního poplatku z 20 Kč na obyvatele obce na 5000 Kč na obec

-

Stanovení minimálního pravidelného příspěvku ve výši 2 Kč na obyvatele

-

Podmínka, že při hlasování vždy bude třeba více než polovina hlasů členů nejvyššího orgánu a zároveň zastoupení alespoň 50 % obyvatel sdružených obcí

-

Vždy je potřeba více než polovina hlasů, již ne v některých případech 2/3 hlasů, jak tomu bylo v původních stanovách

-

Možnost svolání náhradní valné hromady, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů svazku

-

Zřízení rezervního a rozvojového fondu (v původních stanovách pouze rezervní)

6. Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí Realizační tým zapracoval nejvhodnější varianty meziobecní spolupráce do právně nezávazného společného prohlášení deklarujícího potenciální zájem obcí o vzájemnou součinnost v rámci SO ORP, které zúčastnění představitelé, jež s touto myšlenkou souhlasí, mohou podepsat na 2.oficiálním setkání představitelů obcí. Text prohlášení je přílohou 3 této zprávy. 21

7. Závěr V průběhu projektu byl vytvořen rozsáhlý strategický dokument, který může být využit v rámci stávajících dobrovolných svazků obcí jako strategie jejich budoucího rozvoje i jako cenný analytický podklad pro účely různých dotačních řízení. Dalšími vytvořenými dokumenty, které jsou nyní obcím k dispozici, jsou dva návrhy stanov pro stávající dobrovolné svazky obcí (Ladův kraj a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko). V rámci transformace DSO Ladův kraj byly dále navrženy možné úpravy struktury Ladova kraje (viz příloha 4) a cíle identifikované ve strategickém dokumentu byly zahrnuty do možných témat aktivit tohoto svazku. Správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany je poměrně velkým regionem (52 obcí) s několika přirozenými geografickými centry a z toho vyplývající různorodostí zájmů a priorit. Významně určující je i blízkost Prahy, kdy obce blíže k hlavnímu městu řeší odlišné problémy než obce vzdálenější. Příkladem mohou být rozdíly v oblasti dopravy, která byla zvolena volitelným tématem projektu. Vzhledem k neexistenci přirozených historických vazeb z celého území SO ORP Říčany směrem ke správnímu centru, jsou patrné rozdílné dopravní potřeby jednotlivých částí SO, které závisí především na poloze v rámci SO a na příslušnosti k historickým spádovým obcím a na jejich historicky vzniklých dopravních vazbách. Rozdílné potřeby jsou i v dalších oblastech (školství, sociální oblast a odpadové hospodářství), v rámci analýz i návrhové části strategického dokumentu se však zpracovatelský tým snažil pokrýt dostatečně veškerá témata a bude na zvážení obcí, kterým tématům se budou v rámci meziobecní spolupráce věnovat.

Kontakty Koordinátorka meziobecní spolupráce:

Asistentka:

Mgr. Karolina Emanuelová mob.: 702 092 651 tel: 323 618 154 [email protected]

Mgr. Markéta Žilková tel: 323 618 154 e-mail: [email protected] e-mail:

Pracovnice pro analýzy a strategie:

Odborník na vybranou samosprávnou oblast (tematický expert - doprava)

Pavlína Filková mob.: 774 780 141 e-mail: [email protected]

Ing. Marián Svetlík e-mail: [email protected]

Mgr. Ludmila Třeštíková mobil: 774 780 039 e-mail: [email protected]

22

Příloha 1

Odpovědi právního týmu na dotazy k návrhu stanov a k plánovanému projektu cyklostezek DSO Ladův kraj

PRÁVNÍ PORADNA Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1

Dotazy

Článek VIII. Orgány svazku Je kontrolní komise povinná? Ve stávajících stanovách Nahrazuje radou, viz článek XVII e) Článek IX 4. Jak je to s termínem svolání valné hromady po volbách? Pokud se řídíme obdobně, jako je to pro svolání nového zastupitelstva, je to do 30 dnů. Nastává problém, že to koliduje s ustavujícími zastupitelstvy a volbami starostů. Vztahuje se tedy na svazek obcí nějaká lhůta od voleb pro svolání valné hromady? Je nutné na webu svazku uveřejňovat všechny dokumenty, jak uvádíte? Pozvánky, zápisy apod? Článek IX. 9 To, že na valné hromadě musejí přítomní zástupci obcí reprezentovat nadpoloviční počet obyvatel zájmového území je povinnost zákonná? Čl. IX 11 Uvedené lhůty jsou ze zákona, či lze stanovit lhůty delší? ČL IX. 12 Je náhradní valná hromada a způsob jejího hlasování, jak jej navrhujete v souladu se zákonem o obcích?! ČL IX 13 Ověřovatelé zápisu jsou nutní? Počet – stačí jeden? Čl X 2f Výroční zpráva je povinnost? Dosud jsme předkládali pouze závěrečný účet a zprávu auditora. Čl. XIII Jaký vliv na postavení tajemníka a ustanovení ve Vašem návrhu má fakt, že pozice manažera (tajemníka) je dosud zastávána na základě mandátní smlouvy, nikoliv jako pracovněprávní vztah? 23

Čl XIV 1 Můžete nám poslat návrh podpisového řádu? Čl XVIII Lze svazek zrušit také bez likvidace? Dotazy ze stávajících stanov, které nejsou ošetřeny ve Vašem návrhu: Čl. III b ustanovení o tom, že členské obce neručí za závazky svazku a nepodílí se na ztrátách. Je toto ustanovení validní a mělo by být i v nových stanovách? V různých článcích máme ustanovení o partnerství. Původně mířilo především na podnikatelské subjekty, spolky apod. Může tento institut být takto formalizován a bylo by možné jej případně využít pro obce tam, kde by se do konkrétní aktivity zapojovala nečlenská obec tohoto svazku? U hlasování valné hromady, ale především rady máme ve stávajících stanovách možnost elektronického prostřednictvím emailu s následným potvrzením na nejbližší radě. Hojně využíváme pro svou pružnost. Je to v pořádku a můžeme opět zapracovat?

2

Odpověď

Obecně lze uvést, že regulace organizační struktury zákonem o obcích je relativně obecným vymezením základních požadavků. Vnitřní organizace je tak ponechána stanovám. Odpovědi na jednotlivé otázky viz odůvodnění odpovědi.

3

Odůvodnění odpovědi

Kontrolní komise: Kontrolní komise není povinným orgánem dobrovolného svazku obcí (dále jen DSO). DSO však musí mít ve stanovách vymezen takový orgán, který kontrolu provádí, vč. orgánu schvalujícího účetní závěrku. Vymezení nového orgánu kontrolní komise oproti stávajícím stanovám DSO Ladův kraj je založeno na vyplněných metodických listech k transformaci daného DSO. Tato činnost může být nahrazena i jiným orgánem DSO, což lze vymezit ve stanovách. Zahrnutí kontrolní komise, jakožto kontrolního orgánu svazku, však lze doporučit, zejm. mají-li členové kontrolního orgánu (coby osoby, u nichž není účast nutně spojena s účastí v orgánech členských obcí) odborné předpoklady. K ustavujícímu zasedání valné hromady: DSO je samostatnou právnickou osobou, na níž má delegování nových zástupců členských obcí jen nepřímý vliv. Stanovy tak neupravují ustavující zasedání valné hromady, jelikož dle vypracovaných stanov obec zastupuje zástupce obce bez ohledu na funkci v obci. Zároveň stanovy určují povinnost svolat zasedání valné hromady nejméně jednou za šest měsíců, což je relativně velký časový rozptyl pro realizaci takového zasedání i po komunálních volbách. Podrobnější úpravu a náležitosti ustavujícího zasedání je možno vymezit v textu stanov samotných, příp. v jednacím řádu ve smyslu čl. IX bod 16. Ke zveřejňovaným dokumentům:

24

Koncepčně stanovy vyplývají z principů tzv. dobré správy (transparentnosti) a z obdoby ustanovení zákona o obcích pro orgány obce. Zveřejňování dokumentů DSO nevyplývá jako povinnost pro DSO z právních předpisů, avšak cílí na otevřenost a participaci veřejnosti (zejm. občanů členských obcí) na činnosti svazku. Poskytovány jsou tak zároveň veškeré informace veřejnosti dálkovým způsobem, přičemž veřejnost tak na tento fakt může být odkázána a dochází tak k prevenci zprostředkovávání informací jiným způsobem ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v aktuálním znění. Obdobně je tomu s výroční zprávou. Samozřejmě však záleží na představitelích členských obcí, zda budou s takto navrženým zpřístupňováním souhlasit; změna je zde bezesporu možná. Rozhodování valné hromady: Pro pravidla rozhodování valné hromady bylo využito vyplněných metodických listů, přičemž vzhledem k rovnosti hlasování v metodických listech, bylo přihlédnuto k doporučenému modelu, který navazuje na rozhodovací principy využívané na unijní úrovni. Naplnění nadpolovičního počtu obyvatel pro usnášeníschopnost valné hromady však není zákonnou podmínkou a tuto problematiku lze volně upravit při samotném schvalování stanov. Náhradní valná hromada: Ustanovení stanov ohledně lhůt pro náhradní valnou hromadu je založeno na obecné koncepci fungování obchodních korporací. Zákon konkrétní podobu lhůt pro zasedání jednotlivých orgánů či způsob rozhodování nestanoví a lze je též při schvalování stanov volně upravit. Zvolený model však nelze považovat za rozporný se zákonem. Zápis z valné hromady: Vyhotovení zápisu ze zasedání valné hromady jakožto nejvyššího orgánu DSO, který je oprávněn rozhodovat o stěžejních otázkách DSO je vhodno ověřit tzv. ověřovatelem zápisu. Ověřovatel postačí jeden, vhodno však je ověření provést prostřednictvím více ověřovatelů, jelikož funkce ověřovatele spočívá v ověření zápisu se skutečností, tj. zda bylo jednáno, diskutováno a rozhodováno způsobem odpovídajícím zápisu. Výroční zpráva: Z právní úpravy neplyne povinnost zpracovávat výroční zprávu, coby dokument blíže popisující činnost svazku za uplynulé období. Lze ji tedy vypustit. Výkon funkce tajemníka: Úprava výkonu manažera/tajemníka v DSO není specificky upravena právními předpisy. Lze proto regulovat danou pozici v rámci stanov. Je na zvážení konkrétního DSO, resp. jeho členů, zda má být pozice tajemníka nastavena jako pozice zaměstnance, tj. výkon práce v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, příp. zda má být užito mandátní (v terminologii tzv. nového občanského zákoníku příkazní) smlouvy pro obstarání určité záležitosti. Při tvorbě stanov se přitom vycházelo z koncepce zákona o obcích a z role tajemníka, jakožto administrativního pracovníka DSO, který zabezpečuje provozní chod a technickou agendu a zázemí pro DSO. K podpisovému řádu: V rámci projektu MOS nebyl podpisový řád zpracováván; základní pravidla byla v návaznosti na dosavadní stanovy přenesena i do stanov nových. Zrušení svazku: 25

DSO je právnickou osobou, na níž je nutno aplikovat (ve spojení se zákonem o obcích) též ustanovení o právnických osobách zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v aktuálním znění, zejm. v tomto případě § 168 a násl. DSO jako právnická osoba tak může být zrušena, přičemž vyžaduje se její likvidace tehdy, nepřechází-li celé jmění na právního nástupce. Zrušení bez likvidace je tedy možné pouze v zákonem stanovených případech, neboť nelze bez dalšího ponechat majetek právního subjektu nevypořádán. Ručení za závazky svazku: Z právní úpravy vyplývá, že členské obce neručí za závazky DSO. Tuto formu zajištění závazku lze s obcemi sjednat smluvně, nicméně vzhledem k DSO, jakožto k samostatné právnické osobě, nevyplývá z právního řádu ručení za závazky DSO. DSO tak je samostatným subjektem práva, který je způsobilý k právnímu jednání a odpovídá za své závazky. Takové ustanovení být ve stanovách obsaženo může, avšak je s ohledem na právní úpravu nadbytečné. Partnerství: Možnost spolupracovat s nečlenskými subjekty DSO není zákonem omezena. Tradičně o spolupráci s jinými subjekty a její formě rozhoduje valná hromada. Určité doplňující specifické ustanovení pro partnerství lze do stanov zahrnout, avšak z hlediska práva jsou spíše deklaratorní bez praktického dopadu. Rozhodovat o spolupráci a její formě s jinými subjekty (vč. nečlenských obcí) lze i bez těchto ustanovení. Elektronické hlasování: Možnost elektronického hlasování není právním řádem vyloučena. Ve stanovách lze uvést možnost využití elektronického hlasování pro konkrétní případy, příp. lze dle čl. IX. bod 16 či čl. X. bod. 14 stanov využít procedurálního předpisu, do nějž může být způsob hlasování elektronickou formou zahrnut i bez svolání zasedání. Zde záleží na vůli DSO, jakou formu hlasování pro svou činnost vyžaduje.

Závěrem pro úplnost dodáváme, že právní názor vyslovený v této odpovědi není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze příslušné soudy. Děkujeme za Váš dotaz. Pokud máte další otázky ohledně problematiky meziobecní spolupráce, využijte služeb právní poradny pro představitele obcí a dobrovolných svazků obcí na telefonním čísle 226 257 514 každý pracovní den v čase od 10 do 18 hodin nebo piště na e-mailovou adresu [email protected]. Zpracováno s použitím systému ASPI, provozovaného společností Wolters Kluwer ČR, a. s. Zpracoval: Jan Dobeš Junior právník

Schválil: Lukáš Váňa Senior právní

26

PRÁVNÍ PORADNA Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Související ustanovení právních předpisů: § 6 odst. 3 písm. d) a z § 9 odst. 1, § 12 odst. 7 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

1

Dotazy

Dotazy manažera DSO Ladův kraj: jedná se o dotazy v souvislosti s plánovým projektem cyklostezek: - jak řešit projekty, na kterých se bude podílet jen část členských obcí (formálně, smluvně) - jak takové projekty financovat či spolufinancovat Ladovým krajem či dalšími obcemi - jaký bude vztah, práva a povinnosti Ladova kraje a jednotlivých obcí k takovým projektům - kdo by měl být žadatelem a příjemcem dotace? (kdo bude žadatel, zda celý svazek nebo jen vybrané obce, kterých se projekt týká, jaká bude odpovědnost Ladova kraje a případně dalších členských obcí (například z hlediska nezdaru či chyb v projektu a povinnosti vracet dotace.) Stanovy omezují odpovědnost obcí za ztráty Ladova kraje. V případě faktické realizace dílčích projektům pouze dotčenými obcemi, jaká by pak byla odpovědnosti celého DSO za takové dílčí projekty a chránilo by toto ustanovení stanov dostatečně i jednotlivé obce? - jak bude řešena budoucnost takových projektů v případě ukončení činnosti svazku obcí či vystoupení některé z obcí, která má pak nárok na majetkové vyrovnání. (Stanovy předpokládají, že obcím zůstává, to co je na jejich katastrálním území, to se ale týká spíše situace zániku svazku jako celku, jak ale bude vyrovnání v případě pouze vystoupení některé obce, která má dle stanov na vyrovnání nárok definovaný stanovami i zákonem! - jak s budoucí údržbou a opravami takových společných projektů, které však budou na území jedné obce, vytvořeny byly třeba dílčím sdružením několika obcí, ale pod hlavičkou celého svazku?! Jedna věc je nějaká dohoda či smlouva, která může být např. zpochybněna, vypovězena apod. Co pak bude z hlediska zákona s takovým projektem - jaký vliv na takové projekty může mít novela Občanského zákoníku v části vztahu vlastnictví pozemků a staveb na nich stojících

Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8

Kancelář: Teplého 2786 530 02 Pardubice

web: http://www.obcesobe.cz e-mail: [email protected] tel.: 226 257 514

2

Odpovědi

Projekt je vhodné realizovat prostřednictvím celého DSO, který je zároveň vhodným subjektem pro poskytování dotací. Interní úpravu v rámci DSO lze v otázkách financování řešit prostřednictvím příspěvků či kofinancování vzhledem k významu a přínosu pro DSO jako celek, jakož i všechny jeho členy zvlášť.

3

Odůvodnění odpovědi 1) Řešení projektů, na nichž se podílí jen část členských obcí a jejich financování.

V případě projektů, jež jsou významné pouze pro část členů dobrovolného svazku obcí (dále jen jako „DSO“), je vhodné zvážit, zda projekt bude realizován DSO nebo obcemi samostatnými. Vzhledem však k zajištěnému rozhodovacímu a administrativnímu aparátu se jeví realizace i parciálních projektů prostřednictvím DSO jako vhodná. Závazky svazku však nejsou závazky obcí. Zároveň při rozhodování o projektu v rámci DSO je nutno, aby bylo dosaženo potřebného souhlasného stanoviska i od zástupců členů rozhodovacího orgánu, kteří nejsou do projektu subjektivně zainteresováni (např. členové rady svazku volení valnou hromadou svazku). Pro konkrétní věc je možno zároveň rozhodnout o založení poradního orgánu (např. ve formě komise), jež bude tvořena ze zástupců zainteresovaných obcí, které prostřednictvím takového orgánu budou vyjadřovat jednotně svou vůli. V případě realizace parciálních projektů prostřednictvím DSO již není nutno v intencích členských obcí formálně upravovat smluvní vztahy, jelikož daný projekt je projektem DSO. Situace se však může lišit, bude-li projekt realizován za účasti nečlenské obce. Participace nečlenské obce se však, zejm. v otázkách cyklostezek, bude týkat realizace projektu v jejím katastrálním území. Financování projektu v rámci DSO je spojeno s rozpočtem DSO jako právnické osoby, jež odpovídá za své závazky. Je otázkou, jež odvisí od konkrétních okolností případu, zda realizace konkrétního menšího projektu naplňuje cíle svazku jako celku a zda je přínosem pro svazek jako celek nebo jen pro jednotlivé obce, jež z projektu profitují. Dílčí projekty mohou zvýšit např. cestovní ruch, dopravní obslužnost, čistotu, bezpečnost, apod. svazku jako celku. Vždy však je nutno uvážit dopady realizace projektu na celý svazek. V případě, že zájem na realizaci projektu a z něj plynoucí přínos je spíše/výhradně přínosem dílčích obcí, je možno, vzhledem k nákladům, rozhodnout o povinnosti platit vyšší členský příspěvek. Takový zvýšený roční členský příspěvek bude zohledňovat pravidelnou výši ročního členského příspěvku (např. koeficient zohledňující počet obyvatel obce) zvýšenou o částku zohledňující míru participace na aktivitách svazku, tj. realizace projektu. Náklady tak mohou být rozpočítány jednotlivým obcím do takového zvýšeného ročního členského příspěvku. Rovněž je možno rozhodnout o povinnosti zaplatit mimořádný členský příspěvek i mimo období, v němž se rozhoduje o pravidelných ročních členských příspěvcích. Vzhledem k relativně vysokému finančnímu zatížení je však možné, aby byl projekt spolufinancován z rozpočtů jednotlivých obcí, v jejichž území má být projekt realizován, zejm. za účelem pořízení projektové dokumentace. Financování ve vztahu k nečlenským obcím je vhodné ošetřit smluvně mezi DSO na straně jedné a nečlenskou obcí na straně druhé.




2) Práva a povinnosti vyplývající z realizace projektů. V případě realizace projektu DSO jako celku je vztah členských obcí ke svazku, jakož i vzájemná práva a povinnosti obsažen ve stanovách DSO. Při realizaci konkrétních projektů vznikají relativní majetková práva mezi svazkem a spolufinancujícími subjekty. Projekt je vhodno vést samotným DSO, k čemuž je možno vytvořit orgánu, který o projektu rozhoduje (např. rada svazku) orgán poradní, např. komisi. Taková komise nemusí být složena jen z osob uvnitř obecní struktury členů, avšak může zahrnovat i třetí osoby, zejm. odborně způsobilé (projektový manažer, apod.) DSO jako celek se jeví zároveň jako vhodnější subjekt pro žádost o dotace regionální, příp. z fondů EU a je z tohoto hlediska vhodné, aby vystupoval jako žadatel o dotaci a ostatní obce (členské i nečlenské) a příp. zájmové organizace budou projekt spolufinancovat do nedotované výše. Vzájemná práva k projektům tak vyplývají z pozice DSO, jež projekt vede a odpovídá za jeho realizaci. Kofinancující obce odpovídají za parciální financování a příp. za realizaci dalších úkonů na svém katastrálním území. 3) Dotace. Jak již bylo řečeno v bodě 2), vhodnějším žadatelem o dotace je DSO jako celek, který by byl zároveň žadatelem o dotaci. DSO by tak odpovídal za realizaci a čerpání dotací jako samostatná právnická osoba. V případě porušení projektu by tak byl závazek vracet dotaci, resp. její část, závazkem svazku. Případná ztráta svazku je tak potenciální zátěží pro všechny členské obce. Je však v této otázce možno pro zajištění závazku přijmout ručení členských obcí za projektový závazek, což lze smluvně ošetřit v intencích DSO a jednotlivých obcí. 4) Majetkové vypořádání. Obce mají nárok na majetkové vypořádání v případě vystoupení či vyloučení ze svazku. Způsob majetkového vypořádání je nutno upravit v rámci stanov. Tradiční úpravou majetkového vypořádání je takové vypořádání, jež odpovídá výši jejich členských příspěvků. Budoucnost projektu v případě vystoupení či vyloučení konkrétního člena není ohrožena, projekt je stále řízen DSO a povinnosti z něj zůstávají závazkem DSO. Obec se však může nároku na majetkové vypořádání vzdát. Dotčena nejsou rovněž práva a povinnosti vyplývající z případného zajištění závazku ve formě ručení, jakožto právního vztahu mezi DSO a konkrétní obcí. 5) Údržba a opravy. V případě potřeby (povinnosti) výsledný projekt udržovat a zajistit jeho opravy, je možno, jak je zmíněno v dotazu, zajistit takovou realizaci smluvně na území jednotlivých obcí. V těchto aspektech je nutno dbát na důsledné a správné vyhotovení smluv, jež nebudou relativně neplatné, nebo jež nebude možno vypovědět bez patřičných důvodů. V případě vypovězení smlouvy za účelem údržby a oprav zůstává projekt nedotčen, odpovídá za něj i za trvání smluvního vztahu s dotčenou obcí DSO. 6) Právní úprava. Pro určení vlastnického práva k cyklostezce je nutno vycházet ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zvláště z § 6 odst. 3 písm. d), § 7 odst. 1 a z § 9 odst. 1. Nejprve je vhodné ujasnit, jakou kategorií komunikace je cyklostezka. Prvně komunikací pro cyklisty může být dle správního označení silnice I. - III. třídy, na které není zakázán provoz cyklistů, místní komunikace I. - IV. třídy nebo veřejně přístupná účelová komunikace. To jsou obecně případy, kdy je komunikace pro cyklisty vedena v rámci již existující pozemní komunikace (cyklotrasa). Cyklisté mohou využívat místní a účelové komunikace, na které není vjezd cyklistům zakázán a jejichž povrch, trasování a intenzita ostatních Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8



druhů dopravy toto umožňuje. Cyklistická trasa je značena pouze orientačním dopravním značením. Povahu samostatné stezky pro cyklisty (cyklostezky) upravuje § 12 odst. 7 zák. o pozemních, který stanoví, že samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací. O zařazení samostatné cyklostezky mezi místní komunikaci IV. třídy rozhodne příslušný silniční správní úřad. Místní komunikace IV. třídy je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí (níže uvedené rozpory v judikatuře nejvyšších soudů platí obdobně). - Silniční správní úřad by neměl rozhodnout o zařazení cyklostezky mezi místní komunikaci IV. třídy, pokud pozemní komunikace není ve vlastnictví obce (zpravidla tzn., není vedena po pozemcích obce). Cyklostezka může být také považována za veřejně přístupnou účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zák. o pozemních komunikacích. Vlastníkem účelových komunikací je zpravidla právnická nebo fyzická osoba, která je vlastníkem pozemku ležícím pod účelovou komunikací – to odpovídá především názoru Nejvyššího soudu vyslovenému v rozsudku 22 Cdo 766/2011, přičemž s jiným výkladem přišel Nejvyšší správní soud v rozsudku 5 As 62/2008-59, který v rámci své rozhodovací praxe naopak uvádí, že komunikace je samostatná věc (nemovitost), která může mít vlastníka odlišného od vlastníka pozemku. K výklad Nejvyššího správního soudu se v otázce vlastnictví komunikací přikláníme, jelikož tento je opřen o znění zákona o pozemních komunikacích, který kogentně stanoví vlastníky některých komunikací, a to bez možnosti se od této právní úpravy jakkoliv odchýlit. Přičemž je třeba vzít v úvahu i to, že s uvedeným zákonem je možné pracovat jako s předpisem, který je speciální proti obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku, kde platí, že stavba je automaticky součástí pozemku. Otázka vlastnického práva k cyklostezce tak závisí na mnoha faktorech, přičemž, jak je uvedeno výše, v případě zachování režimu účelové komunikace dle našeho názoru není vyloučeno, aby vlastníkem cyklostezky zůstal svazek obcí, který ji vybudoval. Dále ještě uvádíme, že vzhledem k výše popsaným skutečnostem je vhodné se předběžně dotázat poskytovatele dotace na možnost poskytnutí takové dotace s vylíčením skutkových okolností se zaměřením na aspekty budoucího vlastnictví k cyklostezce, tj. např. na jakém území budou stezky realizovány, jaké jsou podmínky udržitelnosti projektu, zda je nutné vlastnické právo svazku jako žadatele ke vzniklým komunikacím, apod. II. část U projektů, které mají být realizovány z dotačních prostředků, je vždy nutné vycházet z příslušených programových dokumentů/výzev/metodických pokynů aj. Ty vymezují konkrétní formální, věcné či personální (co do oprávněných žadatelů a příjemců – DSO ano/ne) podmínky, které je nutné naplnit a které nám nejsou při zodpovídání vašich dotazů známy. Prvním krokem při zvažování oprávněnosti žadatelů ve formě DSO či samostatných obcí je proto zpravidla navázání komunikace s konkrétním poskytovatelem dotace; v tomto nelze předkládané – a z povahy věci obecné – odpovědi považovat za jakkoli definitivní. V rámci stanov, dodatků, příp. smluvních ujednání je možno upravit nároky členů na majetkové vypořádání, příp. určit, kterým členům majetkové vypořádání nenáleží nebo v jaké výši, resp. jakým způsobem bude majetkové vypořádání realizováno. Zde je vhodno zvážit obecnou formulaci v intencích stanov a odlišit ji od případné speciální úpravy pro rámec vypořádání konkrétního člena. Člen má však možnost vzdát se nároku na vypořádání. Lze též jako alternativu doplnit, že s rozhodováním o realizaci konkrétního projektu může být takto spojena smluvní úprava, jejíž podstatou bude, že majetek vzniklý v rámci daného projek-




tu bude započítáván do majetku DSO podléhajícího vypořádání pouze u těch obcí, které se jej dle svého rozhodnutí účastnily (jinak vyjádřeno, obce nezúčastněné na projektu se takto vzdají nároku na vypořádání ve vztahu ke konkrétně určenému výseku majetku DSO). V otázce celkové odpovědnosti DSO za realizovaný projekt a přijatou dotaci je nutno vycházet z koncepce DSO jako samostatné právnické osoby, jejíž majetek má sloužit pro uspokojení jejích dluhů. Majetek DSO tak není možno jednoduše vyčlenit či chránit za účelem vyhnutí se případného výkonu rozhodnutí směřujícího k uspokojení pohledávky věřitele, která vznikla v souvislosti s konkrétním projektem. Samozřejmě může nastat také situace, kdy dojde ke zrušení DSO a kdy bude zjištěný likvidační zůstatek záporný, a to např. i s ohledem na projektové/dotační závazky. Toto riziko (kdy by DSO byly do důsledku „prázdnými schránkami“) pak zohledňují řídící orgány/poskytovatelé dotací při vymezování oprávněných žadatelů a příjemců. Záleží tedy na podmínkách dotačního titulu, zda v tomto směru nevyžaduje ručitelské závazky subjektů, které tvoří členskou základnu žadatele.

Co se týče vlastnictví cyklostezky, vycházíme z toho, že je-li cyklostezka zřizována způsobem, kdy vzniká samostatné, od pozemku odlišitelné „těleso komunikace“ – a nejde tedy pouze o zpevnění povrchu za pomoci štěrku či jiných materiálů –, může se jednat o samostatnou stavbu, která není součástí pozemku. Proto je tedy také možné řešit vztah mezi vlastníkem cyklostezky (DSO) a vlastníkem dotčeného pozemku (např. obec) instrumenty občanského páva (právo stavby) tak, aby vlastnictví jednotlivých nemovitých věcí zůstalo odlišné. Z hlediska praktičnosti a jednoznačnosti řešení pak je namístě ponechat cyklostezku v režimu veřejně přístupné účelové komunikace, jejímž vlastníkem může být jakákoli právnická osoba, a tedy i DSO.

Závěrem pro úplnost dodáváme, že právní názor vyslovený v této odpovědi není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze příslušné soudy. Děkujeme za Váš dotaz. Pokud máte další otázky ohledně problematiky meziobecní spolupráce, využijte služeb právní poradny pro představitele obcí a dobrovolných svazků obcí na telefonním čísle 226 257 514 každý pracovní den v čase od 10 do 18 hodin nebo piště na e-mailovou adresu [email protected]. Zpracováno s použitím systému ASPI, provozovaného společností Wolters Kluwer ČR, a. s. Zpracovali: Jan Dobeš Junior právníci


Schválil: Lukáš Váňa Senior práv



Standardizovaný výstup z šetření k průřezovému tématu administrativní podpora malých obcí (sumář)

Rozsah poptávané podpory a spolupráce

3. Dotační manag. 4. Veřejné zakázky 5. IT podpora 6. Technická a stavební podpora 7. Rozvoj obce

Vytvoření dotačního titulu pro financování DSO zajišťující službu

Plné financování podílem z RUD určené pro DSO zajišťující službu Zpětná úhrada DSO zajišťující službu ze strany státu

D. Vyžadují komplet. zajištění služby

Fyzická osoba

Právnická osoba

C. Průběžná konzult.

Nastavení jiných forem financování ze strany státu

Příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce

A. MetoB. Metodická pod- dic. podpora pora jednoráz. soustavná

Partnerská dohoda

DSO 1. Právní podpora 2. Ekonom. agendy

Připravenost k finanční spoluúčasti za stávajících podmínek

Platba za každý provedený úkon (dle kalkulace DSO, zajišťující obce)

B. Smluvní C. Smluvní zajištění zajištění na ve spolukomerční práci s bázi jinou obcí

Zaměstnancem

A. Sami interně, vlastním odborníkem

Voleným zástupcem

Okruh podpory a spolupráce

Způsob financování

Prostřednictvím paušálního poplatku DSO (zajišťující obce)


Plná úhrada z vlastních zdrojů obce

Příloha 2

4 12 6 9 7

3 13 7 9 9

2 1 7 6 1

0 3 2 0 1

11 3 7 6 8

8 4 3 3 8

5 4 5 6 4

6 3 3 3 2

8 4 4 6 4

5 3 6 5 4

7 7 7 7 6

2 1 4 2 3

7 4 9 10 7

3 0 4 2 1

3 1 2 2 3

4 3 5 4 3

2 2 3 3 1

9 15

8 9

1 3

3 3

4 4

6 1

5 4

1 4

2 3

5 3

5 6

0 2

8 7

1 2

2 2

3 3

2 4

32

Příloha 3

Prohlášení o zájmu dále rozvíjet meziobecní spolupráci

Projekt s názvem „Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností“, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B8.00001, financovaný z Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

My níže podepsaní, vzhledem k tomu, že máme zájem o to, aby byla posílena meziobecní spolupráce v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany a aby byla zajištěna efektivní odborná organizační kapacita pro všestranný rozvoj jednotlivých obcí, p r o h l a š u j e m e, že se především v kontextu následujících cílů vzešlých z vytvořené rozvojové strategie budeme i nadále zabývat otázkou rozvoje a prohloubení meziobecní spolupráce v dotčeném regionu.

Za nejvhodnější směry meziobecní spolupráce považujeme transformaci dvou stávajících dobrovolných svazků obcí (Ladův kraj a Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko) dle právních dokumentů vzniklých v rámci projektu, možnost přistoupení nových obcí do těchto svazků a realizaci cílů definovaných ve strategickém dokumentu pro oblast školství, odpadového hospodářství, sociálních služeb a dopravy. V Říčanech dne 14. 4. 2015 Jméno a příjmení

Obec

Funkce

33

Podpis

Příloha 4 Příspěvek

Základní (povinný) v min. výši cca 5-10 Kč na obyvatele

Návrh nové „tematické“ struktury DSO Ladův kraj Rozhodování

Kdo

O čem

Všechny členské obce (jen v rovině rozpočtu) Rada - větší výdaje, apod.

Všeobecné záležitosti DSO (administrativa, účetnictví, audit, základní propagace regionu a DSO, ...)

Oblast zájmu/cíl (projekt)

Administrativa a propagace DSO Ladův kraj

Příspěvek Obce zapoje- Všeobecná na koordi- né v dané agenda dané naci oblas- oblasti oblasti ti (plat pracovníka pro danou oblast)

Volný čas a cestovní ruch Doprava

Školství

34

Odpadové hospodářství Sociální oblast

Servis obcím

Příspěvek

Rozhodování Kdo

Příspěvek na daný projekt

Obce zapojené v daném cíli/projektu


O čem Otázky konkrétního projektu

1.1 Podpora aktivit subjektů z členských obcí při pořádání akcí 1.2. Alternativní mobilita (cyklo, pěší…) vazba a nadstavba na kapitoly Dopravy (viz komentáře výše) 1.3. Pořádání a spolupořádání regionálních akcí

1.4. Spolupořádání dílčích subregionálních akcí a aktivit. Subregionální aktivity

1.1 Zjednodušení přepravy jízdních kol v dopravních prostředcích vnějších zón systému PID 1.2 Zvýšení podílu železniční dopravy v dopravní obsluze SO ORP Říčany

1.1 Společné plá1.1 Dostatečná kapacita 1.1 Zvýšení kapaci- Právní podpora nování kapacit ZŠ a sběrných míst ty pobytových MŠ v regionu služeb

2.1 Vytvoření Metodiky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy

1.3 Společná informační 2.1 Vytvoření kampaň pro občany chráněných pracovních míst

Dotační management (vč. monitorování dotačních výzev a průběžného informování)

2.1 Společný nákup služeb

Veřejné zakázky

2.2 Vytvoření a koordinace plánu pro výstavbu a obnovu cest pro pěší a cyklisty

1.2 Investice do rozšíření stávajících kapacit MŠ a ZŠ (možnosti – multifunkční přístavby, kontejnerové přístavby, zřízení odloučených pracovišť) 2.1 Sdílení školního logopeda, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce a dalších podpůrných profesí a pozic 2.2 Rozvíjení partnerství škol za účelem sdílení zkušeností s aktivizačními me-todami a v péči o děti a žáky se specifickými vzdělávacími potře-bami

35

1.2 Zamezení vzniku černých skládek

1.2 Rozšíření pečovatelské služby pro seniory ve SO ORP Říčany

2.2 Vybudování chráněného bydlení

Ekonomické agendy

Příspěvek

Rozhodování Kdo


O čem 3.1 Vytvoření manuálu úprav komunikací pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu

3.1 Vytvoření kon- 2.2 Společná komunikazultačního středis- ce s krajem ka a odborného týmu pro pomoc při vyhotovování žádostí o dotace pro jednotlivé obce a školy 3.2 Vytvoření do3.2 Zavedení spoplňkového vzdělá- lečného nákupu vacího rámce pro materiálu a služeb děti a pro seniory v a následné sdílení oblasti bezpečnos- speciálních didakti silničního provo- tických pomůcek zu 4.1 Vytvoření da4.1 Vytvoření spotabáze pro snadné lečného informačsdílení (půjčování) ního portálu o vlastní techniky nabídce oborů a obcí pro opravy a kroužků v ZUŠ a údržbu organizací pro volný čas dětí a mládeže a vzájemná koordinace jejich využití 4.2 Vytvoření plat- 4.2 Rozšíření kapaformy pro kumula- city ZUŠ a zřízení ci a společné zadá- domů dětí a mlávání VZ na úseku deže či středisek správy a údržby volného času obkomunikací cemi

36

3.1 Vytvoření koIT podpora munikačních kanálů

3.2 Vytvoření společného plánu sociálních služeb

Technická a stavební podpora

Rozvoj obce

Vzdělávání pro správu ekonomických agend územně samosprávných celků

Příspěvek

Rozhodování Kdo


O čem Právní poradenství pro nemajetkovou agendu obcí Legislativní činnost obcí (vydávání obecně závazných vyhlášek) Informování o změnách legislativy s dopadem na fungování obcí Podpora při vedení správních řízení Provozování vodovodů, kanalizací a ČOV Dostupnost základních služeb obyvatelstvu (zásobování obyvatel, základní služby) Prosazování společných zájmů

37

Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání

Recommend Documents