Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí

Zpráva o postupu realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí. (podkladový materiál pro 1. oficiální setkání představitelů obcí)

ORP BRUNTÁL

Květen 2014 Verze 1.0

Stránka 1 z 56

1.

Úvod 1.1.

2.

3

Vymezení území ORP

3

Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP

5

2.1.

Vyhodnocení dotazníku 1

5

2.2.

Zhodnocení průběhu komunikace v území

7

2.2.1.

Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních

7

2.2.2.

Uskutečněná jednání

8

2.2.3.

Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení

meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty 2.2.4.

8

Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce

v území ORP, pokud již proběhly:

8

2.3.

Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů

9

2.4.

Vyhodnocení dotazníku č. 2

9

2.5.

Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP

14

3.

Výsledky analýz jednotlivých oblastí

15

4.

Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí

39

5.

Výběr volitelného tématu

51

7.

Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení

51

8.

Stanovení dalšího postupu

54

Stránka 2 z 56

1. Úvod 1.1. Vymezení území ORP Poloha Území ORP Bruntál se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, na severozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvodu Bruntál jsou dva významné vodní toky – řeky Opava a Moravice – a prochází zde evropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře. Mimořádný význam mají lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannou a rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy – zlato a stříbro – a rudy barevných kovů, dnes má oblast charakter průmyslově zemědělské oblasti. Správní obvod Bruntál se rozkládá v západní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě hraničí s obcemi spadajícími pod správní obvod Krnov, na východě s obcemi správního obvodu Opava, na jihovýchodě s obcemi, které spadají do správního obvodu Vítkov a na západě tvoří hranici obce správního obvodu Rýmařova. Na severozápadě a jihu hraničí s Olomouckým krajem. Správní území zahrnuje celkem 31 obcí, což je třetí největší počet obcí spadajících do správního obvodu v rámci Moravskoslezského kraje. V obvodě jsou 3 obce, které jsou pověřenými úřady – Bruntál, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. Sídelní struktura a počet obcí Tab. 1 Struktura území OBCE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obcí

31

31

31

31

31

31

31

31

Počet částí obcí

56

56

56

56

56

56

56

56

Počet katastrálních území

52

52

52

52

52

52

52

52

Počet obcí se statutem města

3

3

3

4

4

4

4

4

Počet obcí se statutem městyse

0

0

0

0

0

0

0

0

Výměra v tis. ha

62 953

62 949

62 949

62 937

62 941 62 940 62 946 62 963

zemědělská půda

27 793

27 679

27 667

27 657

27 654 27 646 27 644 27 789

lesní pozemky

29 359

29 357

29 353

29 346

29 363 29 366 29 376 29 423

586

582

576

582

580

578

577

577

62,0

61,9

61,9

61,8

61,5

61,4

60,7

60,4

POZEMKY

zastavěné plochy 2

Hustota zalidnění (osoby/km )

Stránka 3 z 56

Mapa území Obr. 1 Obecně geografická mapa území ORP Bruntál

Zdroj: Vlastní zpracování

Stránka 4 z 56

2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP 3.1. Vyhodnocení dotazníku 1 Dotazník 1 byl zaměřen na zjištění současného stavu spolupráce obcí, vhodných témat a forem spolupráce a zjištění zájmu o meziobecní spolupráci. Jeho vyplnění se zúčastnilo celkem 19 starostek a starostů a představitelů DSO. Prezentace hlavních zjištění a vliv na směřování a další realizaci projektu (vazby na výběr volitelného tématu, varianty řešení problémů zjištěných analýzou, na možnou institucionalizaci meziobecní spolupráce). a.

obce a DSO nejlépe spolupracují v oblasti školství (12), kultury a sportu (12) a v oblasti činnosti dobrovolných hasičů a krizové pomoci (10). Z toho vyplývá, že spolupráce funguje opravdu v oblastech, kde je vyloženě nutná a opodstatněná a týká se konkrétně lidí samotných, jejich aktivit a bezpečnosti.

b.

spolupráce vázne v oblasti sociální (6 odpovědí), odpadového hospodářství a cestovního ruchu (oboje 4 odpovědí). Překvapivá je nedostatečná spolupráce v sociální oblasti, která se rovněž týká přímo lidí samotných. Je vidět, že zde zejména v malých obcích stále funguje rodinná a sousedská výpomoc a lidé si mnoho problémů řeší sami a na obce se asi příliš neobracejí. Odpadové hospodářství je plně v kompetenci obcí bez účasti lidí a tlak na efektivitu a kvalitu této služby zřejmě není takový, aby vyvolal potřebu spolupráce. Podobné to asi bude i v případě cestovního ruchu, kde navíc chybí společná koncepce rozvoje CR pro širší území.

Stránka 5 z 56

c.

42% obcí hodnotí spolupráci se sousedními obcemi jako velmi dobrou (34), 31% jako výbornou (25) a 17% jako dobrou (14). Pouze 9% uvádí spolupráci jako dostatečnou (4) obce a 1% jako nedostatečnou (5). Jako příčiny nespolupráce uvádějí vzdálenost (1) a nezájem (2).

d.

Spolupráce obcí v rámci DSO Slezská Harta, Rýmařovsko a Vrbensko: nejvíce hodnocení spolupráce má DSO 1 Slezská Harta (12 odpovědí), průměrné hodnocení je 1,4 a nejhorší hodnocení je 3 (dobrá). DSO 2 Rýmařovsko má 2 odpovědi, průměrné hodnocení je 1,5 a nejhorší hodnocení je 2 (velmi dobrá), DSO 3 Vrbensko má 2 odpovědi, průměrné hodnocení je 2,5), nejhorší hodnocení je 3 (dobrá).

e.

Jako nejvíce významné bariéry spolupráce vidí obce v nedostatku financí (9), nízké podpoře ze strany státu (5) a neochotě, zášti, nezájmu, neznalosti či neplnění dohod mezi obcemi (3). Jako druhé významné bariéry vidí obce ve špatném fungování, řízení či právní formě spolupráce (např. DSO) a nedostatku financí (oboje 3).

f.

Přesto, že v předchozí otázce obce uváděly, že se jim nedaří spolupráce v oblasti CR, jsou právě společné projekty v oblasti cestovního ruchu (společná propagace) nejčastěji uváděným úspěchem meziobecní spolupráce (8). Druhým nejčastějším úspěchem jsou společné akce, např. v oblasti kultury, sportu (5) a třetím snížení nákladů na svoz odpadů (4).

g.

Jako naprosto vhodné až nebytné je dle starostů nutné spolupracovat v oblasti předškolního a základního vzdělávání (7), krizových situací (6), odpadového hospodářství, sportu, kultuře a spolkového života (4). Velmi vhodná je i spolupráce v oblasti sociálních služeb (9),

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 6

předškolního a základního vzdělávání, krizových situací, sportu, kultuře a spolkovém životě (8), odpadovém hospodářství (7), vodovodů a kanalizací a cestovního ruchu (6). h.

Na dotaz, zda spolupracují v konkrétních oblastech, starostové uvedli, že spolupracují v oblasti: krizové situace (13), předškolního a základního vzdělávání (12), odpadového hospodářství a kultury, sportu, spolků (11), sociálních služeb (10), cestovního ruchu (9), vodovodů a kanalizací (8). Dále uvádí, že nespolupracují, ale chtěli by v oblasti: sdružené nákupy (úspory) (8), sociální podnikání, zaměstnanost (6), odpadové hospodářství a cestovní ruch (5). Jako oblast jiné spolupráce bylo uvedeno MAS, společné projekty (1).

i.

Za nejvhodnější formu meziobecní spolupráce považují obce: Neformální spolupráci mezi obcemi (9), stávající mikroregion (DSO) nebo Shromáždění představitelů obcí v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce (5). Za vhodnou formu považují Neformální spolupráci mezi obcemi (5) nebo Shromáždění představitelů obcí v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce (4). Za nevhodnou považují Neformální spolupráce mezi obcemi (3) a Stávající mikroregion (DSO) (2).

j.

K institutu Okresního shromáždění odpovědělo 19 starostů, z toho 14 odpovědělo, že jde o dobrou platformu a z toho 11 mělo výhrady k nastavení zastoupení malých obcí. 4 odpověděli, že s tímto shromážděním nemají zkušenosti. Z odpovědi vyplývá, že si obce uvědomují chybějící institut spolurozhodování obcí v rámci širšího území, důležitým aspektem pro jeho akceptaci však je zajištění rovnoprávného zastoupení a rozhodování bez ohledu na druh a velikost obce.

k.

Předběžný zájem zapojit se do projektu Podpora meziobecní spolupráce a účastnit se jednání Shromáždění představitelů obcí projevilo 17 starostů, 2 uvedli, že zájem nemají, z toho 1 uvedl, že pokud bude mít dost informací, zapojení zváží.

l.

K volitelnému tématu MOS starostové navrhovali témata: zaměstnanost, rozvoj podnikání (řemesla) (16) - důvody: nezaměstnanost. Dalšími uváděnými tématy jsou: doprava - kvalitní dopravní infrastruktura a dostatek parkovacích míst (2) - nezbytné pro rozvoj turistického ruchu kolem Slezské Harty; právní otázky, informační technologie (1), udržení stávajících sociálních služeb (1)

1.2. Zhodnocení průběhu komunikace v území b.2.1. Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních Počet zapojených obcí: Důvod nezapojení ostatních:

18 (účastníků uskutečněných jednání) spíše nedostatek času, než nezájem


b.2.2. Uskutečněná jednání Termín setkání

19. 12. 2013

Počet obcí

Témata jednání

Závěry jednání

Charakter jednání

9

Úvodní informace:  seznámení s týmem  výstupy a harmonogram  motivace starostů  diskuse nad volitelným tématem  uchopení projektu v ORP Bruntál, jeho využití pro přípravu období 2014+ a lepší nastavení spolupráce ORP, obcí a MAS

Rámcová shoda nad volitelným tématem zaměstnanost a podpora podnikání.

neformální

13. 2. 2014

11

25. 2. 2014

7

Na obou schůzkách byl přítomným starostům představen projekt „Podpora meziobecní spolupráce“ SMO a návrh volitelného tématu, kterým je: Zaměstnanost a podpora podnikání. Starostové byli vyzváni k odsouhlasení tohoto tématu prostřednictvím hlasování. Zároveň se hlasovalo o tom, aby expert na volitelné téma zahájit činnost od 1.3.2014.

Celkem se hlasování zúčastnilo: 18 starostů z celkem 31, hlasování: pro: 18 proti: 0 zdržel se: 0. Hlasování je doloženo výpisem z usnesení z obou schůzek.

formální

formální

b.2.3. Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty Motivující starostové zjišťovali při osobních rozhovorech se starosty jejich zájem o zapojení do projektu, popřípadě důvody jejich nezájmu. Z celkem 31 oslovených starostů jich:  29 uvedlo, že se zapojí  1 uvedl, že se nezapojí  1 uvedl, že to ještě zváží Spolupráce týmu s motivujícími starosty probíhá výborně, motivující starostové se zúčastňují všech jednání týmu i starostů, pomáhají analytikům při jednání s úředníky ORP i obcemi.

b.2.4. Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly: Motivující starostové diskutovali se starosty v rámci osobních hovorů o variantách institucionalizace meziobecní spolupráce. Starostové se zatím přiklánějí k neformálnímu uskupení shromáždění Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 8

starostů, protože podle nich je příliš již existujících institucí (DSO, MAS, Euroregion, SMO, atd.), jejichž jednání se musí zúčastňovat, což jim bere čas pro vlastní práci. Neformální spolupráce obcí pod hlavičkou shromáždění starostů by však argument starostů o nedostatku času vůbec neřešila, protože ať už by byla spolupráce obcí založena na formální či neformální struktuře, předpokládá se aktivní účast představitelů obcí. Řešením obavy starostů by bylo činnost existujících institucí optimálně propojit, jednání konat společně ve vzájemné spolupráci a koordinaci a významně tak omezit zatížení starostů. Totéž platí o vlastní činnosti těchto institucí, které nyní nejsou vzájemně propojeny, a proto regionu nepřináší předpokládané přínosy. Toto řešení by bylo tedy přínosné nejenom pro představitele obcí, ale i pro samotné instituce, a to z hlediska informovanosti o dalších probíhajících aktivitách v území a jejich smysluplného propojení. Případná neochota institucí takto vzájemně spolupracovat pak ukáže pozitivní či negativní smysluplnost jejich činnosti.

b.3. Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Stručné shrnutí aktivity motivujících starostů v rámci SO ORP Bruntál:  Účast na setkáních starostů: 2  Účast na jednáních týmu: na všech jednáních  Pomoc analytikům se získáváním dat od pracovníků obcí a od organizací zřizovaných obcemi.  Zapojení do šetření mezi starosty.  Motivace starostů k zapojení do projektu.  Komunikace se starosty ohledně formy MOS, námětů pro spolupráci a dalších připomínek. Dosažené výsledky, návrhy na další směřování meziobecní spolupráce:  Pozitivním výsledkem projektu je po počáteční nedůvěře a neochotě k zapojení území ORP do projektu bezesporu v současnosti dosažené zapojení starostů.  Kroky k rozvoji meziobecní spolupráce by měly postupně směřovat k tomu, aby region nečekal na pomoc od státu, kraje či EU, protože odtud žádná pomoc zřejmě nepřijde, maximálně snahy regionu nějakým způsobem pouze podpoří, ale aby region odpovědnost převzal sám za sebe.

b.4.Vyhodnocení dotazníku 2 Dotazník 2 byl zaměřen na získání informací, které přispějí k představám o budoucím nastavení ekonomických a legislativních podmínek pro dlouhodobé fungování meziobecní spolupráce v ČR. Odpovědi by SMO měly argumentačně pomoci při vyjednávání na resortech a v Parlamentu ČR. Současně dotazník upřesnil, jakým směrem by se měla ubírat meziobecní spolupráce (oblasti, témata) v daném území.


Na dotazník odpovídali starostové obcí ORP Bruntál, cekem bylo osloveno 31 starostů, z toho odpovědělo 30 starostů, což oproti dotazníku 1 významný posun. I z tohoto posunu se dá deklarovat to, že obce vnímají potřebu regionu něco změnit a propojit vzájemné aktivity do smysluplného celku. a. Jako největší výhodu spolupráce obcí na 1. místě starostové výrazně upřednostňují prosazování regionálních rozvojových cílů (24) nad finančními úsporami (9). Na 2. místě uvádějí jiné důvody (24), ty ale nebyly konkrétně uvedeny, na 3. místě jako další významnou výhodu MOS silně vnímají zvýšení povědomí o životě v okolních obcích (17), na dalších místech pak společnou odpovědnost za rozvoj území (16), rozšíření nabídek služeb pro občany (13), finanční úspory (9), zkvalitnění výkonu veřejné správy (7) a větší spokojenost občanů na rozvoji území (6). Prosazování zájmů regionu v kontextu společné odpovědnosti za rozvoj regionu a povědomí o okolích obcích je tedy vnímáno jako silně chybějící prvek v současném stavu regionu. Je zajímavé, že zkvalitnění výkonu veřejné správy a větší spojenost občanů za rozvoj území v rámci MOS vnímají starostové jako méně důležité. b. Z hlediska personálních kapacit, organizační struktury a finančních možností jsou DSO podle starostů schopny koordinovat v širším regionu zejména oblast sociálních služeb - ano (16), ne (10), oblast školství - ano (10), ne (15), oblast odpadového hospodářství - ano (11), ne (16). Uváděné důvody nespolupráce: odpady - podle starostů jde o specifická rozhodnutí jednotlivých obcí, která mají vliv na finance obcí, v odpadovém hospodářství podle starostů panuje tržní konkurence, je tedy spíše záležitostí tržního systému a ekonomiky společností zajišťujících tuto činnost mimo zásadní vliv DSO. Uváděné důvody spolupráce: odpady - dle starostů přinese lepší vyjednávací pozice s firmami, lze dosáhnout lepší nabídkové ceny za svozy, případně je jednodušší provozovat např. sběrný dvůr, předpokladem je však dobrá komunikace mezi obcemi a kvalitní společný projekt, spolupráce je vhodná s obcemi s větším vybavením pro odpadové hospodářství. Důvody spolupráce: školství - spolupráce v širším regionu může přinést lepší naplnění kapacity škol, spolupráce je vhodná s obcemi, které mají předškolní zařízení a v jiných obcích není nebo pro obec bez ZŠ, spolupráci v oblasti školství však nelze dělat bez státu. Důvody nespolupráce: školství - je třeba vytrvalost v udržení MŠ, ZŠ v obcích i za cenu zvýšení nákladů; v zájmu udržení školství v malé obci není zájem spolupracovat s jinými obcemi, pokud ano, pak pouze při předávání zkušeností učitelů. Důvody spolupráce: sociální služby - soc. služby mají vliv na zdravotní péči i zaměstnanost, lze ji řešit pomocí komunitního plánování soc. služeb, lze tak řešit kapacitní potřeby jednotlivých zařízení, umístění občanů do soc. zařízení v sousedních obcích.

c. Podle starostů by stát měl podporovat MOS spíše dotacemi (19), popř. stanovením podílu na sdílených daních (16). Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 10

Zde se ukazují tradiční vzorce myšlení: je upřednostněno řešení poskytováním dotací před systémovým řešením stanovení podílu na daních. Je třeba si však uvědomit zvýšené finanční, personální i časové náklady dotačního řešení v podobě přípravy projektů a jejich administrace a hlavně každoroční nejistotu ve financování MOS v případě, že projekt tzv. "nevyjde". Negativní stránkou řešení stanovením podílu na daních však může být zneužitelnost systému, kdy MOS bude využívat takto přidělené finance, ale spolupráce de fakto nebude dobře fungovat nebo nebude využita efektvním způsobem. Řešením může být uvedené zvýhodnění RUDu při prokázání výsledků spolupráce.

d. Za nejdůležitější pro vznik MOS považují starostové jednoduchou organizační strukturu (24), profesionální řízení (12), průběžnou metodickou podporu (11) MOS, následovanou jasným vymezením kompetencí (10). e. Starostové jednoznačně upřednostňují spolupráci v oblasti zajišťování veřejných služeb v rámci správního území ORP (celkem 231 odpovědí), nad správním územím PO (79) a kraje (69). Z toho v rámci ORP nejčastěji uváděli (19 - 21 hlasů): předškolní výchova, základní školství (20), odpady a sociální oblast (19); dále (16 - 18 hlasů): podpora zaměstnanosti, životní prostředí a příroda, kulturní a sportovní aktivity (18), bezpečnost, veřejný pořádek, vodovody a kanalizace, cestovní ruch (16); dále (11-15 hlasů): zemědělství, rybářství, lesnictví, myslivost, dopravní obslužnost (14), podpora podnikání, průmyslových zón (12), lázeňství (11); Z toho v rámci PO nejčastěji uváděli: bezpečnost, veřejný pořádek, vodovody a kanalizace (10), odpady, kulturní a sportovní aktivity (9), předškolní výchova (8); Z toho v rámci kraje nejčastěji uváděli: lázeňství (13), dopravní obslužnost (12), podpora podnikání, průmyslových zón (11), cestovní ruch (9); Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 11

f.

Obce nejvíce využívaly dotací pro financování aktivit z jednotlivých oblastí:

Z grafu je zřejmé, že využívání dotací ani v jedné oblasti nebylo dostatečné. g. Aktivity obcí se standardně zaměřují zejména na tyto cílové skupiny: senioři (16), rodiny s dětmi, nezaměstnaní (14), sociálně slabí (s nízkými příjmy), děti a mládež (13), zdravotně postižené, sociálně vyloučené nebo ohrožené (9), mladí lidé po ukončení studia (7); Významně nebo velmi významně se obce zaměřují na: děti a mládež (14), rodiny s dětmi (12), seniory (9), nezaměstnané (6); Vůbec nebo málo se obce zaměřují na: zdravotně postižené a mladé lidi po ukončení studia (12), sociálně slabé (s nízkými příjmy) (10), skupiny osob sociálně vyloučených nebo ohrožených (7); h. Největší problémy mají obce se zachováním školy kvůli nízkému počtu žáků ve třídách (12), s dostupností školy (7), s nedostatkem finančních prostředků na provoz (6), se špatným technickým stavem a nedostatečným vybavením školními pomůckami (4), nedostatečnou kapacitu MŠ (2) a absenci jeslí (1); Jiné důvody (12) nebyly bohužel konkrétně uvedeny. i.

Hlavní témata spolupráce ve školství vidí starostové v oblasti: čerpání dotací (14), optimální naplněnosti tříd (12), nabídce zájmových aktivit a zvýšení zájmu rodičů (9) a v posilování regionální identity (7); Jiné důvody (6) nebyly konkrétně uvedeny.

j.

Za největší problémy v oblasti sociálních služeb starostové považují: chybějící možnosti dostupného bydlení (8), jiné - neuvedo jaké (8), nedostatečnou kapacitu služeb pro seniory, problémy s osobami se sociálně vyloučených lokalit (7), nedostatek financí (6), financování poskytovatelů (4), nedostatečná kapacita pečovatelské služby, služeb sociální prevence, neochota zastupitelů investovat do sociální oblasti (3), bezdomovectví (2);


k. Vhodným tématem pro MOS v sociální oblasti je dle starostů: aktivní zapojení seniorů do veřejného života (12), udržení ZP osob a seniorů v přirozeném prostředí (10), ambulantní a terénní služby (9), KPSS (8), vytváření nových pracovních míst, vytvoření sítě dostupného bydlení (7), rozvoj dobrovolnictví, sociální podnikání (3), začleňování vyloučených osob (2); l.

Obce by podle starostů měly zajišťovat v oblasti sociální péče: pečovatelskou službu (16), v oblasti sociální prevence: sociálně aktivizační služby pro seniory a ZP (8), v oblasti sociálního poradenství: jiné (8) - neuvedeno jaké, odborné (7), obec by neměla zajišťovat žádné soc. služby (7)

m. Zajištění sociálních služeb v obci hodnotí starostové: 1. Z hlediska dostatečnosti spektra nabídky: obecně - známkou dobrá (12), dostatečná nebo nedostatečná (6), velmi dobrá (2); z hlediska nabídky pro seniory - dobrá (11), dostatečná nebo nedostatečná (7), velmi dobrá (2); z hlediska nabídky pro ZP - dostatečná nebo nedostatečná (12), dobrá (8), velmi dobrá (1); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (15), dobrá (5); 2. Z hlediska kapacity: obecně - dostatečná nebo nedostatečná (11), dobrá (7), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb seniorů - dostatečná nebo nedostatečná (12), dobrá (5), velmi dobrá (2); z hlediska ZP - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (3), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5); 3. Z hlediska kvality: obecně - dostatečná nebo nedostatečná (10), dobrá (7), velmi dobrá (4); z hlediska potřeb seniorů - dostatečná nebo nedostatečná (11), dobrá (4), velmi dobrá (5); z hlediska ZP - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5), velmi dobrá (1); Lze shrnout, že sociální služby v obcích starostové hodnotí známkou dobrá pouze z hlediska spektra nabídky, a to pouze nabídku pro seniory. V ostatních bodech hodnotí sociální služby známkou nedostatečná až dostatečná. Známka výborná se ani jednou v hodnocení neobjevila. n. KPSS mají na území ORP 2 obce, 5 obcí ho právě zpracovává, 21 ostatních obcí KPSS nemá. KPSS pro více obcí právě zpracován DSO Vrbensko. Za ORP KPSS zpracován není. o. Největším problémem oblasti odpadového hospodářství jsou dle starostů černé skládky (17), vysoké ceny za svoz odpadů (12), špatná vybavenost území (6).


p. Nejvhodnějším tématem pro MOS v oblasti odpadového hospodářství je dle starostů úspora finančních prostředků (17), realizace projektů (kompostárny, třídící linky, sběrné dvory, překladiště odpadů) a s nimi související možnost získání dotací (12), zefektivnění třídění odpadů, posílení pozice vzhledem k poskytovatelům služeb obcím, osvěta (10), omezování skládkování (9), biologické odpady (8); q. Hustotu sběrné sítě na třídění odpadu (z hlediska množství kontejnerů na tříděný odpad na území obce a rozmístění kontejnerů hodnotí starostové většinou jako dobrou (13), velmi dobrou (10) nebo výbornou (5); Systém svozu komunálního odpadu (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý (14), velmi dobrý (11), výborný (4); Systém svozu recyklačních kontejnerů (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý (15), velmi dobrý (7), výborný (4); r. Obce třídí nejvíce papír a plasty (30), sklo směsné (24), sklo čiré a barevné a elektroodpady (20), nápojové kartony (16), textil (15), bioodpad a kovy (10);

1.5. Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP Analytické práce prováděli odborníci zapojení do projektu ve spolupráci s příslušnými institucemi a obcemi. V průběhu prací byla také prováděna vlastní šetření. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 14

3. Výsledky analýz jednotlivých oblastí

3.1.

Oblast školství a předškolního vzdělávání

Je posuzováno území s celkovým počtem 31 obcí a měst. V celkem 11 obcích není ani MŠ ani ZŠ. V 7 obcích je pouze MŠ a v 1 obci je pouze ZŠ. V celkem 12 obcích je ZŠ i MŠ. Z 11 obcí tedy děti musí za školstvím vyjíždět, což u malých dětí není optimální. Navíc tím, že celý den tráví mimo svou domovskou obec, není u nich předpoklad vytvoření kvalitního vztahu k této obci, což se může později odrážet v jejich odchodu z území. Počet obcí celkem Počet obcí bez MŠ i ZŠ Počet obcí jen s MŠ Počet obcí se ZŠ i MŠ Počet obcí pouze se ZŠ

31 11 7 12 1

Přehled součástí školství celkem ředitelství

MŠ

ZŠ

celkem škol 27 24 18 *Resp. jedno s dalším odloučeným pracovištěm

ZUŠ

SVČ

1

1

z toho ZŠ speciální / MŠ speciální / se speciálními se speciálními gymnázia třídami třídami 1 0 2*

Jesle Jesle se v území nacházejí pouze jako jedna třída, která je součástí MŠ v Bruntále. V jiných obcích jesle podle všeho nejsou zřízeny. Mateřské školy V území je celkem 22 mateřských škol, z toho 10 je sloučených se základní školou. Celková kapacita MŠ je 1 538, celkový počet volných míst je 267. Nejvíce Počet MŠ v ORP celkem - z toho počet MŠ sloučených se ZŠ Kapacita MŠ Počet volných míst v MŠ

22 10 1538 267

Nejvíce volných kapacit je v Andělské Hoře (40), v MŠ ve Svahu ve Vrbně p/P, Horním Benešově a Razové (25). V území se tedy příliš neodráží stav v jiných územích, kde kapacity v MŠ spíše chybí. Název MŠ

Obec

Kapacita

Počet žáků

Volná místa


Celkem

1 538

1 271

267

Mateřská škola Bruntál, U Rybníka 3

Bruntál

215

202

13

Mateřská škola Bruntál, Smetanova 21

Bruntál

90

82

8

Mateřská škola Bruntál, Komenského 7

Bruntál

132

120

12

Mateřská škola Bruntál, Pionýrská 9

Bruntál

170

159

11

Mateřská škola Bruntál, Okružní 23

Bruntál

90

81

9

Mateřská škola Horní Životice

Bruntál

30

28

2

Mateřská škola Oborná Mateřská škola Milotice nad Opavou Mateřská škola Moravskoslezský Kočov Mateřská škola Staré Město

Oborná Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Staré Město

25 25 15 43

25 20 15 33

0 5 0 10

Mateřská škola Vrbno p/P, Ve Svahu 578

Vrbno pod Pradědem

100

75

25

Mateřská škola Vrbno p/P, Jesenická 448 Základní škola a Mateřská škola Horní Benešov Základní škola a mateřská škola Dvorce Základní škola a Mateřská škola Karlova Studánka Základní škola a Mateřská škola Karlovice Základní škola a Mateřská škola, Dětřichov n/B. Základní škola a Mateřská škola Andělská Hora Mateřská škola Horní Životice Mateřská škola Staré Heřmínovy Základní škola a Mateřská škola Lomnice Základní škola a Mateřská škola Rudná p/P Základní škola a Mateřská škola Razová Základní škola a Mateřská škola Široká Niva

Vrbno pod Pradědem Horní Benešov Dvorce Karlova Studánka Karlovice Dětřichov nad Bystřicí Andělská Hora Horní Životice Staré Heřmínovy Lomnice Rudná pod Pradědem Razová Široká Niva

84 90 70 25 45 30 90 30 30 20 20 45 24

70 65 60 20 37 22 50 20 19 18 15 20 15

14 25 10 5 8 8 40 10 11 2 5 25 9

Trend vývoje MŠ Počet dětí v MŠ ve správním obvodu

Počet

Volná místa (kapacita – počet žáků)

Počet žáků / kapacita v%

Kapacita všech MŠ k 30. 9. 2013

1538

----

----

Počet dětí v MŠ k 30. 9. 2013

1288

250

83,75%

Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2018

1100

438

74,93%

Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2023

1000

538

68,12%

Základní školy a jejich součásti V obcích je celkem 20 základních škol, z toho 18 je zřizovaných právě obcemi, 11 škol je úplných, 9 škol neúplných a 5 malotřídek. Celková kapacita škol je 4 740 míst, počet volných míst je 1914. Počet ZŠ v ORP celkem - z toho počet škol zřizovaných obcemi - z toho počet škol zřizovaných krajem - z toho soukromých škol - z toho počet ZŠ úplných

20 18 1 1 11


- z toho počet neúplných - z toho počet malotřídek Kapacita škol Volná kapacita

9 5 4740 1914

Nejmenší průměrný počet dětí na třídu je Andělské Hoře (14,56), Lomnici (12), Dětřichově (10,5) a Razové (9). počet škol

počet tříd

počet žáků

průměrný počet žáků na školu

průměrný počet žáků na třídu

celkem

19

163

2820

91,94

15,22

Andělská Hora

1

9

131

131,00

14,56

Bruntál

5

96

1726

345,20

17,98

Dětřichov nad Bystřicí

1

2

21

21,00

10,50

Dvorce

1

9

140

140,00

15,56

Horní Benešov

1

11

180

180,00

16,36

Karlova Studánka

1

2

27

27,00

13,50

Karlovice

1

6

105

105,00

17,50

1

1

12

12,00

12,00

1

3

27

27,00

9,00

1

1

19

19,00

19,00

Svobodné Heřmanice

1

3

50

50,00

16,67

Široká Niva

1

1

16

16,00

16,00

3

19

366

122,00

19,26

Název obce

Bílčice

Dlouhá Stráň

Horní Životice

Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora

Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem


Jídelny Celkový počet jídelen jako součástí škol je 32, jejich kapacita je 6 963 míst a volná kapacita je 3 644 míst. Nejvíce volných kapacit je v Bruntále (1899), ve Vrbně p/P (502), Andělské Hoře (305), Dvorcích (230), Razové (203) a Karlovicích (108).

celkem

32

počet stravovaných žáků 3319

Andělská Hora

1

160

50

110

465

305

Bruntál

10

1831

644

1187

3730

1899

Dětřichov nad Bystřicí

1

43

22

21

100

57

Dvorce

1

170

60

110

400

230

Horní Benešov

1

245

65

180

290

45

Horní Životice

1

45

45

Karlova Studánka

1

47

20

27

100

53

Karlovice

1

142

37

105

250

108

1

30

18

12

50

20

Milotice nad Opavou

1

20

20

35

15

Moravskoslezský Kočov

1

15

15

15

0

1

25

25

25

0

počet ŠJ a výdejen

z toho v ZŠ

cílová kapacita kuchyně

Volná kapacita

1223

2096

6963

3644

MŠ

Bílčice

Dlouhá Stráň

Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina

Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná

1

47

20

27

250

203

Rudná pod Pradědem

1

34

15

19

50

16

Staré Heřminovy

1

19

19

45

26

Staré Město

1

33

33

43

10

Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov

1 1

37 31

0 15

37 16

120 50

83 19

Vrbno pod Pradědem

5

390

145

245

900

510

Razová Roudno

Světlá Hora

Trend vývoje ZŠ Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 18

Počet žáků správního obvodu

Volná místa (kapacita – počet žáků)

Počet

Počet žáků / kapacita v %

Kapacita všech ZŠ k 30. 9. 2013

4 740

----

Počet žáků k 30. 9. 2012

2 826

1 914

59,62%

Předpoklad ke konci roku 2018

2 300

2 440

48,52%

Předpoklad ke konci roku 2023

2 000

2 740

42,19%

Pracovníci ve školství Celkem v území ve školství pracuje 575 pracovníků (přepočtený stav na 1 celý úvazek), z toho pedagogů je 199 a z toho 81% tvoří ženy (162). Pracovníci ve školství Počet pracovníků ve školství celkem Počet pedagogů ve školství celkem Počet nepedagogů celkem Počet pedagogů v ZŠ - z toho žen

přepočtený stav cca 575 cca 372 cca 203 199 162, tj. cca 81%

Počet pracovníků ZŠ v jednotlivých letech klesá, počet pracovníků MŠ mírně roste.

Financování Prostředky poskytnuté státem na přímé náklady ve školství a prostředky z RUD na provozní náklady nejsou dostatečné a obce musí ze svých rozpočtů doplácet částku kolem 32 mil. Kč/rok. Financování vzdělávání Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) Skutečné náklady

132 300 480 Kč 141 409 124 Kč


Rozdíl Prostředky z RUD Celkové skutečné náklady Rozdíl

9 108 644 Kč 35 944 000 Kč 58 744 749 Kč 22 800 749 Kč

Navíc i přes pokles dětí i celkový počet pracovníků ve školství výdaje na školství stále rostou. Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) 2013 Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) 2006 Rozdíl – nárůst

132 300 480 Kč 120 314 380 Kč 11 986 100 Kč

Provozní výdaje ZŠ i MŠ celkem 2012 Provozní výdaje ZŠ i MŠ celkem 2005 Rozdíl – nárůst

61 775 050 Kč 54 220 526 Kč 7 554 524 Kč

Výstupy z dotazníkových šetření obcí • Důvody spolupráce: školství • lepší naplnění kapacit škol • u obcí, které mají předškolní zařízení a v jiných obcích není nebo pro obec bez ZŠ • Důvody nespolupráce: školství • udržení MŠ, ZŠ v obcích i za cenu zvýšení nákladů • v zájmu udržení školství v malé obci není zájem spolupracovat • Největší problémy: • zachování školy kvůli nízkému počtu žáků • dostupnost škol • nedostatek finančních prostředků na provoz • Hlavní témata spolupráce: • čerpání dotací • optimální naplněnost tříd • nabídka zájmových aktivit a zvýšení zájmu rodičů • posilování regionální identity SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky


- Existence malotřídek resp. škol v malých obcích - rodinný přístup, malý počet dětí ve třídě, - Existence stravovacích možností pro děti - Propojení školy a zájmové činnosti ŠD + kluby

- 1/3 obcí bez ZŠ i MŠ (11) - Počet škol pouze s MŠ (7) - Nutnost vyjížďky malých dětí za vzděláním - Vysoký počet volných kapacit ZŠ (1914) - Vysoký počet volných kapacit jídelen (3644) - Chybějící jesle - 81% pedagogických pracovníků ZŠ jsou ženy - Růst provozních i přímých výdajů při snižování počtu dětí - Konkurence mezi školami - Konkurence II. stupně ZŠ a gymnázií - Nevyužívání a nepochopení role zřizovatele ve směrování škol a jejich náplně - Nízká míra vazby škol na trh práce, rozvoj podnikavosti a řemesel - Nízká kvalita učitelů - nové technologie a poznatky, nové postupy, jazyky - Nízké normativy – obce doplácí, nedostatek finančních prostředků na provoz, vybavení a volnočasové aktivity, vzdělávání učitelů, požadavky na finanční prostředky od rodičů - Bezbariérové přístupy do škol

Příležitosti - Spolupráce obcí v oblasti školství – naplnění škol, snížení výdajů na vzdělávání, dostupnost, zachování škol v malých obcích; - Spolupráce škol navzájem - Využití volných stravovacích kapacit pro veřejnost (důchodce, firmy apod.) - Působení zřizovatelů na zaměření škol - regionální identita, vazba na trh práce, spolupráce škol, spolupráce firem, obcí - Zapojení škol do života obce rozvoj komunitní role škol, další vzdělávání - Aktivity obcí pro získání nových obyvatel - Posilování regionální identity - Zapojení škol do rozvoje obcí - Vytvoření podmínek pro pedagogy - muže - Příprava na období 2014+ projekty z EU i ČR

3.2.

Hrozby - Demografický vývoj - další nárůst volných kapacit - Rušení malých škol v obcích - Další zvyšování výdajů na provoz škol - energie, tabulkové mzdy - Legislativní změny - Neschopnost koordinace a komunikace, neochota ke změnám - Nekoncepčnost - Dopravní obslužnost – rušení spojů - Konkurence obce – města - Studenti se nevrací zpět do regionu

Oblast Sociálních služeb


1. Popis stávající situace

Služby sociální prevence

Služby sociálné péče

V území se vyskytuje 21 jednotlivých typů zařízení sociálních služeb poskytujících sociální služby pro obyvatele ORP. Ze 33 možných druhů sociálních služeb je na území ORP poskytováno 18 druhů, z toho některé nabízí více poskytovatelů, zejména v Bruntále. Druh sociální služby Sociální poradenství Osobní asistenství Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace celkem

5 1 2

2 1 1

2 2 1 1 1

2 1

2

3 2 2 1 32

Poskytovatelé služeb a) Registrované sociální služby


29 služeb ze 32 má sídlo v Bruntále a přestože spádovost pobytových, některých ambulantních a částečně terénních přesahuje i do území ORP zejména do Vrbna pod Pradědem, je patrná značná nerovnoměrnost v rozložení, lokální nedostupnost některých služeb a v Bruntále zase naopak koexistence několika stejných druhů služeb. Sociální poradenství: Help-in,o.p.s. sociální a dluhové poradenství + půjčovna kompenzačních pomůcek Slezská Diakonie - Elpis poradna pro týrané ženy Liga, o.p.s. dluhové poradenství Centrum pro zdravotně postižené MSK, o.p.s. speciální poradenství pro ZP Centrum psychologické pomoci, p. o. rodinná a manželská poradna Všechny poradny působí v Bruntále, Help-in, o.p.s. a Centrum zdravotně postižených MSK kromě toho zajíždějí do Vrbna pod Pradědem. Služby sociální péče: Centrum sociálních služeb pro seniory Pohoda, p.o., provozuje v Bruntále (klienti jsou ze spádové oblasti Moravskoslezského kraje) Domov pro seniory (P) Domov pro osoby se zdravotním postižením (P) Odlehčovací služba (P) Sagapo, p.o., provozuje v Bruntále (klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Domov pro osoby se zdravotním postižením (P) Podpora samostatného bydlení (T) Slezská Diakonie, provozuje (klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Chráněné bydlení (Široká Niva) (P) Podpora samostatného bydlení (Bruntál) (T) Město Bruntál, provozuje v Bruntále Pečovatelská služba (T) Help-in, o.p.s., provozuje Pečovatelská služba (T) (Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Světlá Hora, Staré Město, Horní Benešov) Centrum pro zdravotně postižené MSK, o.p.s., provozuje Osobní asistence (T), (působnost okres Bruntál) Spolkový dům Marianny Berlové, provozuje v Bruntále Centrum denních služeb (A) Domov pro seniory Vrbno, provozuje ve Vrbně pod Pradědem Domov pro seniory (P) Podhorská nemocnice Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (P) Služby sociální prevence: Slezská diakonie, provozuje v Bruntále Azylový dům pro muže (P) Azylový dům pro ženy s dětmi (P) Dům na půl cesty (P)


Sociální rehabilitace (A+T) Raná péče (T) Help-in, o.p.s., provozuje v území ORP Bruntál Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (T) Sagapo, p.o., provozuje v Bruntále ( klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Sociálně terapeutická dílna (A) Liga, o.p.s., provozuje v Bruntále Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (A+T) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (A+T) Open House, o.p.s. provozuje v Bruntále Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (A+T) Terénní programy - Open street (T) Terénní programy - služby drogové prevence (T) - (Bruntál, Vrbno p/P) Fond ohrožených dětí, provozuje v Bruntále a Světlé Hoře Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (T) Polárka, o.p.s., provozuje v Bruntále Sociálně terapeutická dílna (A)

b) Návazné služby Přesah mimo území ORP:  Domovy pro seniory mají uživatele v největší míře z ORP Bruntál, ale při volné kapacitě je jejich spádovost celý Moravskoslezský kraj a ojediněle i Olomoucký kraj (Domov ve Vrbně má klienty i z Jesenicka).  Domovy pro osoby se zdravotním postižením mají uživatele - Sagapo, p.o. (ORP Bruntál), Domov Pohoda Bruntál (Moravskoslezský kraj)  Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi FOD (Světlá Hora)  Služby drogové prevence Open House (zajišťuje Vrbno po Pradědem)  Raná péče Slezské Diakonie (území ORP) Zdravotní - hrazené z veřejného zdravotního pojištění : Charita Krnov, provozuje v Bruntále Domácí péče Diakonie ČCE Rýmařov, provozuje Domácí péče – 2 úvazky (působnost POÚ Bruntál a Horní Benešov) Pečovatelská služba Německého řádu Domácí péče – úvazek 1 (působnost dle obvodů praktických lékařů)

Obce jsou aktuálně zřizovateli 4 zařízení, církev 6 zařízení, převážně neziskové organizace dalších 8 zařízení a kraj 3 zařízení. Financování služeb


Nejvíce financí jde do pobytových služeb, jako jsou domovy pro seniory (42 mil. Kč) či domovy pro osoby se ZP (23 mil. Kč). Největší podíl na úhradě služeb přichází od uživatelů (39,8 míl. Kč) a z dotací MPSV 32 mil. Kč). Dotace kraje (330 tis. Kč) i obcí (1,5 mil. Kč) jsou minimální. Moravskoslezský kraj připravuje systém financování, který bude postupně vyžadovat po obcích spoluúčast až 30% provozní ztráty na krytí výdajů jednotlivých služeb. finanční prostředky Druh služby

dotace MPSV

Druh sociální služby Osobní asistence 220 000 Pečovatelská 928 000 služba Podpora samostatného 1 302 480 bydlení Raná péče 134 500 Sociálně aktivizační služba 1 292 000 pro rodiny s dětmi Terénní 527 500 programy Centra denních 921 000 služeb Domovy pro osoby se 8 492 000 zdravotním postižením Domovy pro 10 697 000 seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné 1 260 000 bydlení Azylové domy 3 676 430 Domy na půl 1 400 000 cesty Nízkoprahová zařízení pro děti 789 000 a mládež Sociální poradny 1 587 000 Sociálně terapeutické 2 027 000 dílny Centra sociálně 1 240 000 rehabilitačních

dotace dotace příspěvek kraj obec zřizovatele

55 000 916 650

1 299 839

74 000

34 000

jiné úhrady sponzorské finanční uživatelů dary zdroje

148 318

25 209

448 527

991 897

339 752

4 476 138

418 290

1 794 770

30 000

25 438

189 938

178 671

2 146 635

3 651 306

164 016

80 000

100 000

691 516

100 923

25233

93 780

652 600

10 720

150 000

finanční prostředky celkem

58 129

27 876

1 133 161

11 789 099 326 575 1 987 789

23 341 843

2 647 400 24 386 754 36 052

4 615 248

42 393 174

1 186 511

123129

2 569 640

275 542

1 933 986

76 605

6 112 563

125 817

496 301

223394

2 245 512

1 799 365

2 865 013

196 648 258 779

188 200

44 715

10 000

738 600

2 827 294

312 506

29 000

0

257 146

506 476

3 132 128

144 864

1 600 696

115 832


služeb Ostatní odlehčovací 262 000 72 322 258 202 7 348 599 872 služba* celkem za 36 755 910 364 000 2 981 206 4 813 272 41 712 202 657 649 12 759 852 100 073 091 všechny služby * Podhorská nemocnice finanční údaje neposkytla za sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení (položka ostatní proto obsahuje údaje pouze za odlehčovací službu).

Při porovnání výdajů na příspěvek na péči vyplacený ÚP (44 905 000 Kč) a následně příjmů z úhrad (39 985 495 Kč) za služby sociální péče od příjemců příspěvků na péči poskytovatelům služeb bylo zjištěno, že příjmy z úhrad zahrnují i příjmy pobytových služeb za stravu a bydlení a služby (které jsou hrazeny z důchodů). Údaje o příjmu z příspěvku na péči poskytly organizace Centrum Pohoda Bruntál a Sagapo, p. o., přičemž v jejich příjmech z úhrad klientů činí podíl příspěvku na péči max. 41% v případě Sagapo, a 45% v případě Centra Pohoda. Jenom tyto dvě organizace by tak snížily příjmy z úhrad o 14 mil. Kč na cca 25 mil Kč. Odhadujeme tedy, že návratnost příspěvku na péči do systému služeb je tedy maximálně 50%. Podíl úhrad uživatelů terénních a ambulantní ch služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením na celkových výdajích na službu je ještě nižší.

Příjmy z úhrad uživatelů Výdaje Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu

Pečovatelská služba 991 897

Osobní asistence 148 318

Podpora Odlehčovací samostatného bydlení služby 418 290 258 202

4 407 551

448 527

1 794 770

668 205

22,50%

33%

23,30%

38,40%

77% stávajících nákladů je určeno na pobytové služby. Tento stav signalizuje jednak vysokou finanční náročnost pobytových služeb a také potřebnost zvýšení podílu především terénních příp. kombinovaných služeb, a to i vzhledem ke stárnutí obyvatel. Záměr Domova pro seniory Vrbno vyčlenit část stávající kapacity při transformaci jako domov se zvláštním režimem, pro osoby s psychickým a duševním onemocněním, by doplnil v území chybějící zařízení. Problémy poskytovatelů služeb Poskytovatelé služeb se potýkají s nejistotou ohledně každoročního financování, kdy jsou současným systémem nuceni každý rok podávat projekty a neví, zda budou podpořeni, navíc finance se k nim dostanou až v průběhu roku. Tento systém ohrožuje samou jejich existenci a tím i existenci (dostupnost) služeb. KPSS V současné době na území ORP plánují sociální služby pouze Města Bruntál a Horní Benešov pro svou potřebu a Vrbno pod Pradědem pro území pověřeného obecního úřadu (dále POÚ). Nezaměstnanost a vyloučené lokality Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 26

Jedním z důsledků vysoké nezaměstnanosti v území je nárůst chudoby a zadlužení obyvatel. Průvodními jevy jsou dále výskyt sociálně patologických jevů, narušení mezilidských vztahů, rozpad rodin, bezdomovectví a zvýšená poptávka po různých službách poradenství. Tyto služby v ORP působí, převážně však pouze v Bruntále. Ve městech Bruntál ale nově i Vrbno pod Pradědem jsou tzv. vyloučené lokality. Město Bruntál spolupracovalo 3 roky s Agenturou pro sociální začleňování a nyní realizuje investiční i neinvestiční projekt zaměřený na sociální integraci, který by měl zlepšit poměry v lokalitě Dlouhá a ubytovna A+H. Vrbno pod Pradědem spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování zahájilo, přičemž záměrem je zmapovat situaci a připravit podobný projekt jako v Bruntále. Výstupy z dotazníkových šetření obcí  Obce jsou ochotny přispívat na lůžko v pobytovém zařízení i provoz sociálních služeb  Kromě toho jsou ochotny pomáhat dalšími způsoby  Vývojové trendy: stárnutí obyvatel (s akcentem na nárůst psychického onemocnění), nezaměstnanost, závislost obyvatel na dávkách a zadluženost obyvatelstva  chybějící služby: domy s pečovatelskou službou resp. byty pro seniory, domov pro seniory, odlehčovací služba, denní stacionář a azylový dům.  Úroveň spolupráce: sociální služby  oblast pro spolupráci naprosto nebo velmi vhodná  preferována úroveň území ORP (před územím POÚ a územím kraje)  Největší problémy:  chybějící možnosti dostupného bydlení  nedostatečná kapacita služeb pro seniory  problémy s osobami ze sociálně vyloučených lokalit  Hlavní témata spolupráce:  aktivní zapojení seniorů do veřejného života  udržení ZP osob a seniorů v přirozeném prostředí  ambulantní a terénní služby SWOT analýza Silné stránky -

stávající síť služeb v Bruntále a Vrbně p/P existence prvních komunitních plánů sociálních služeb (dále KPSS) v Bruntále, Vrbně pod Pradědem, Horním Benešově zapojení obcí příslušných POÚ Vrbno p/P do KPSS zájem cca poloviny obcí ORP řešit sociální problémy občanů transformace Harmonie,p.o. Krnov (bývalého ÚSP Jindřichov) – vznik domova pro osoby se ZP ve Vrbně pod Pradědem – kap. 16 lůžek a dále ÚSP Horní Životice - vznik domova pro osoby se

Slabé stránky - nerovnoměrné pokrytí službami v rámci - nedostatečná kapacita terénních služeb ve většině obcí pro seniory a ZP - absence služeb v území pro cílovou skupinu osob s psychickým onemocněním - nedostatek financí pro rozvoj služeb, neexistence objektivního systému spolufinancování provozu a nerovnoměrné cashfloww v území ORP - různá úroveň kvality stávajících služeb zjištěná nejen při inspekci služeb, ale také interním hodnocením zejména provozních podmínek (např.


-

ZP ve Horním Benešově – kap. 16 lůžek přínos poskytovatelů cca 94 mil. Kč ročně do území ORP Bruntál

Příležitosti - vytvořit komunitní a strategický dokument pro větší územní celek (nejlépe pro celé ORP) a jeho následná realizace - Vytvoření optimální a efektivní sítě soc. služeb na území celého ORP – doplnění, zřízení chybějících služeb, eliminace nekvalitních, ale i nepotřebných (včetně vytvoření regionálního systému financování) - vytvoření nových pracovních míst v sociálních službách - významnější využití dobrovolnické práce - efektivnější využití místních zdrojů - rozvoj komunitních a návazných služeb - vytvoření jednotného informačního systému pro území ORP - Transformace a humanizace pobytových zařízení - sociální podnikání (i obecní) – nová pracovní místa pro ZP apod.

3.3.

špatný stavebně technický stav domova pro seniory ve Vrbně, vícelůžkové pokoje, bariérovost objektu) - více než 77% zdrojů jde do pobytových služeb - nízký podíl obcí ORP na financování sociálních služeb - nedostatečná informovanost klientů - existence vyloučených lokalit v Bruntále a nově také ve Vrbně pod Pradědem Hrozby -

stárnutí obyvatel zvyšování zadluženosti obyvatel vysoká nezaměstnanost vznik dalších sociálně vyloučených lokalit financování sociálních služeb formou veřejných zakázek - nízký podíl MSK na financování sociálních služeb, který je zohledňován při dotačním řízení MPSV (poskytovatelé tak jsou kráceni 2x)

Odpadové hospodářství

Stávající stav O svoz odpadů se v území ORP starají dvě lokální svozové firmy - Technické Služby Bruntál, s.r.o. a Technické Služby Vrbno pod Pradědem. Ve dvou obcích realizuje svoz odpadů nadnárodní společnost Marius Pedresen a.s. Obvyklá cena za 1t svezeného odpadu se pohybuje od 750-1000 Kč. Průměrná cena poplatku činí cca 500 Kč, zhruba shodnou částku doplácí obecní rozpočty. Sběrné dvory Síť sběrných dvorů je koncentrována pouze do měst Bruntálu a Vrbna pod Pradědem. Provozovateli jsou obchodní společnosti ze 100 % vlastněné městy. Zařízení jsou dimenzována na počet, který daleko převyšuje počet obyvatel. Provozovatelé Č. zařízení

Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo

Obec

ZÚJ

Roční maximální kapacita [t]

Průměrně využitá Provozovatel/ roční vlastník (O, S) kapacita [t]

Poznámky


popisné TS Bruntál, 1. s.r.o. - Sběrný dvůr Bruntál TECHNICKÉ SLUŽBY VRBNO 2. s.r.o.- sběrný dvůr, sběrna druht. surovin

Zeyerova 12

Bruntál

597180

65 000

30 000

O

Jesenická 205

Vrbno pod Pradědem

597961

30 000

600 t+ 3000 t. SKO

O

sklo, papír, železo

Mobilní zařízení Kromě velkých zařízení na sběr odpadů funguje ještě síť mobilních zařízení v podobě kontejnerů a sběrných nádob (např. systém Ekolamp - s nádobami: Vrbno pod Pradědem, Nové Heřminovy, Horní Benešov, Karlovice). Město Bruntál prostřednictvím TS Bruntál zavedlo čipování všech sběrných nádob na komunální odpad u všech obcí, svozové vozy jsou vybaveny vážícím systémem a vypracovává se nový software, který bude zjištěná data vyhodnocovat Třídící linky Na území ORP Bruntál se nachází pouze jedna třídící linka na PET v Bruntále v soukromém vlastnictví a Zelená dílna, původně chráněná dílna, provádějící ekologickou recyklaci odpadního elektrického a elektronického zařízení. Síť tak nelze považovat za dostatečnou. Zařízení pro nakládání s BRO Dle zákona musí obce zajistit nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Město Bruntál prostřednictvím TS Bruntál umožnilo občanům třídit bioodpad pomocí hnědých svozových kontejnerů a tím snížilo objem komunálního odpadu v popelnicích a náklady na skládkování. Bioodpad je pak svážen na vlastní kompostárnu. O podobný systém se snaží také Vrbno pod Pradědem a zvažuje pořízení vlastní kompostárny.

Č.

Adresa provozu

Provozovatelé zařízení Ulice č.p.

ITALPE s.r.o.biokompostárna RUMPOLD s.r.o. 2. Kompostárna Moravský Kočov Van Gansewinkel 3. HBSS s.r.o. biodegradace 1.

Leskovská 572

Výčet všech obcí Provozovatel /vlastník území ORP, která (O, OK, S) využívají tato koncová zařízení (O, OK, S)

Obec

ZÚJ

Dvorce

597317

S

Moravskoslezský Kočov

551732

S

Horní Benešov

597350

S

poznámky

Energetické využití odpadu V území se nenachází žádné zařízení, které by využívalo odpad pro energetické využití. Podobné zařízení se nenachází ani v sousedních ORP. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 29

Skládky V rámci území existují dvě skládky, provozované soukromými subjekty, a to skládka v obci Dvorce, část Rejchartice, kde se skládkují ostatní odpady a skládka nebezpečných dopadů v Horním Benešově. Černé skládky odpadu a ekologické zátěže Dle výsledků dotazníků prováděných mezi obcemi jsou černé skládky stálým problémem. V území se nachází několik území s ekologickou zátěží, většinou však nejde o významné zatížení s nutností zátěž nějak řešit. Název Granitol a.s., skládka Za kostelem - skládka TKO Pustá Rudná-Pramet Cvičiště Velký Jankov

kraj Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

obec Dětřichov nad Bystřicí Křišťanovice Vrbno pod Pradědem Staré Město u Bruntálu

Bruntál, obalovna

Moravskoslezský

Bruntál-město

Střelnice Skrbovice

Moravskoslezský

Bruntál-město

Kasárna SA

Moravskoslezský

Bruntál-město

Alfa Plastik a.s. Bruntál Muniční sklad Malý Jankov DTS 2401 Andělská Hora-dolní

Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

Bruntál-město Staré Město u Bruntálu Andělská Hora ve Slezsku

Městská skládka TKO

Moravskoslezský

Bruntál-město

MORA Dvorce 02

Moravskoslezský

Dvorce u Bruntálu

MORA Dvorce 01

Moravskoslezský

Dvorce u Bruntálu

DTS 2521 Ludvíkov-MEZ DTS 2518 Vrbno p.P.-OVAK

Moravskoslezský Moravskoslezský

Ludvíkov pod Pradědem Vrbno pod Pradědem

DTS 2501 Vrbno p.P.-Žižkova

Moravskoslezský

Vrbno pod Pradědem

DTS 2523 Karlova Stud.-Srubový tábor

Moravskoslezský

Karlova Studánka

DTS 2727 Dvorce-Budišovská Bruntál - bývalá obalovna DTS 2373 Široká Niva-horní DTS 2362 Moravský Kočov-obec

Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

Dvorce u Bruntálu Bruntál-město Široká Niva Moravský Kočov

DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL DETAIL

Produkce odpadů Celková produkce odpadu činí cca 49 783 tun, od roku 2011 meziročně klesá.

Produkce odpadů [t] Produkce ostat. odpadů (OO) Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO)

2000

2008

2009

2010

2011

2012

53 242,45 34 174,49 5 973,16 1 247,81

38 564,19 1 847,91

44 998,61 5 625,81

47 507,08 6 300,33

46 314,03 3 469,71

58 883,63 35 422,30

40 412,09

50 624,42

53 807,41

49 783,74


Nejvíce je odpadů stavebních a demoličních (21 736 t), následuje komunální odpad (14 289 t), čistírenské kaly (5 543 t), odpady z anorganických chemických procesů (2 067 t) a odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny (1 565 t). Téměř ve všech položkách v roce 2012 produkce odpadů klesla, což ukazuje na snížení ekonomické aktivity území (zemědělství, dřevo, anorganické chemické procesy, stavební a demoliční odpady, komunální odpady apod.) Celková produkce komunálního odpadu včetně směsného komunálního odpadu činí 59 808 t. Produkce odpadů [t]

2008

2009

2010

2011

2012

Celková produkce odpadů

35 422,30

40 412,09

50 624,42

53 807,41

49 783,74

Celková produkce KO

40 859,25

60 223,15

54 865,98

53 023,79

59 808,28

Celková produkce SKO

33 352,58

51 386,96

45 169,49

42 012,31

50 283,46

Separovaný odpad V rámci separovaného sběru odpadů dominuje papír a plast následovaný sklem. Trendem je nárůst objemu vytříděného odpadu, v roce 2012 se sice projevil ekonomický pokles i v separaci odpadů, nicméně na 1 obyvatele připadlo cca 80 kg vytříděného odpadu. Produkce odpadů [t] Papír Sklo Plast Nápojové kartony Celkem separovaný sběr

2008 1 370,20 132,81 925,66 0,00 2 428,67

2009 1 229,59 174,15 999,49 0,00 2 403,22

2010 1 240,34 174,73 1 206,29 0,00 2 621,36

2011

2012

1 609,86 296,89 1 331,61 1,98 3 240,33

1 404,14 268,44 1 395,75 0,19 3 068,52

Biologicky rozložitelný odpad (BRO) a biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) Největší podíl na biologicky rozložitelných odpadech má odpad ze zemědělství a z žump a septiků. Následují kaly z ČOV. číslo Název druhu biologicky rozložitelného odpadu odpadu Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně slámy), kapalné 020106 odpady, zpracované mimo místo vzniku 190805 Kaly z čištění komunálních odpadních vod 200201 Biologicky rozložitelný odpad 200138 Dřevo neuvedené pod číslem 200137 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a 200108 stravoven

Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] 2008 2009 2010 2011 2012 670,05

839,85

768,50

914,25

835,90

588,55 400,61 3,50

99,61 486,44 28,51

256,87 586,75 11,75

14,36 452,09 40,69

320,41 180,81 31,94

318,23

29,97

124,53

4,51

22,48

Produkce BRO i BRKO roste

Produkce BRO a BRKO [t] Celková produkce BRO

2008 39 266,11

2009 57 748,45

2010 50 258,63

2011 47 277,59

2012 55 234,14


z toho celková produkce BRKO

35 214,79

55 376,61

48 041,45

45 148,12

53 121,26

Nakládání s odpadem Z hlediska nakládání s odpady převládá jejich materiálové využití následované skládkováním. V případě nakládání s komunálními odpady dominuje skládkování, materiálové využití je zanedbatelné. Převládajícím využitím separovaného odpadu je v roce 2012 u papíru materiálové využití, u plastů téměř shodně materiálové využití a odstranění. V nakládání s biologicky rozložitelným odpadem převažuje skládkování nad využitím. separovaný sběr [t]

Katalogové číslo

Papír

150101, 200101

Sklo

150107, 200102

Plast

150102, 200139

Nápojové kartony

150105

Způsob nakládání Materiálové využití Energetické využití Odstranění Materiálové využití Energetické využití Odstranění Materiálové využití Energetické využití Odstranění Materiálové využití Energetické využití Odstranění

2008

2009

2010

2011

2012

15,41 0,02 0,20 0,00 0,00 0,66 2483,90 0,00 12,06 0,00 0,00 0,00

20,19 0,02 0,03 0,00 0,00 0,00 2958,63 0,00 35,61 0,00 0,00 0,00

0,00 42,90 0,00 0,00 0,00 0,00 3034,78 0,00 54,08 0,00 0,00 0,00

0,48 67,00 2,54 0,00 0,00 0,00 15,00 0,00 60,67 0,00 0,00 0,00

111,60 0,00 0,00 0,00 0,00 0,22 123,88 0,00 118,93 0,00 0,00 0,00

Náklady a příjmy odpadového hospodářství Náklady spojené s odpadovým hospodářstvím představují ročně cca 32 mil Kč, přičemž největší položkou je sběr a svoz komunálních odpadů. Paragraf Název 3721 3722 3723 3724 3725 3726 3727

Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů Využívání a zneškodňování KO Využívání a zneškodňování OO Prevence vzniku odpadů

3728 Monitoring nakládání s odpady 3729 Ostatní nakládání s odpady Celkové náklady

2010 819 410,00 24 909 810,00 358 860,00 39 030,00 782 540,00 1 349 730,00 1 543 840,00

Náklady v Kč/rok 2011 2012 1 007 630,00 1 872 980,00 25 172 690,00 25 692 550,00 508 990,00 679 360,00 28 950,00 14 960,00 2 000 040,00 1 705 510,00 34 090,00 32 950,00 1 713 800,00 2 070 920,00

0,00 116 200,00 29 919 420,00

0,00 0,00 138 880,00 106 700,00 30 605 070,00 32 175 930,00

Příjmy odpadového hospodářství dosahují cca 36 mil. Kč, přičemž největší položkou jsou poplatky za uložení nebezpečných odpadů a za komunální odpad. Položky 1333 1337

Poplatky za uložení odpadů Poplatek za komunální odpad

Příjmy v Kč/rok 2010 2011 2012 17 196 550,00 18 310 330,00 19 701 590,00 17 236 360,00 17 510 960,00 10 006 880,00


1338

Registrační a evidenční poplatky za obaly Poplatek za provoz systému shromažďování, 1340 sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Ostatní odvody z vybraných činností a služeb jinde 1359 neuvedené Celkové příjmy

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

7 068 270,00

0,00

0,00

0,00

34 432 910,00

35 821 290,00 36 776 740,00

Bilance nákladů a příjmů v roce 2012 činila cca +4,5 mil. Kč. Díky regulovaným cenám za odpady obce doplácí občanům cca 500 Kč/ občana a rok. Reálná cena za shromažďování, sběr, separaci a odstranění odpadů se pohybuje okolo 1000 Kč/občana a rok. Stát se chystá zdražit skládkování, lidé si za popelnice připlatí. Dle průzkumu lze v příštích 5 letech očekávat zdražení poplatku za skládkování odpadu na dvojnásobek. Výstupy z dotazníkových šetření obcí - důvody nespolupráce: dle obcí jde o specifická rozhodnutí jednotlivých obcí, která mají vliv na finance obcí, v odpadovém hospodářství podle starostů panuje tržní konkurence, je tedy spíše záležitostí tržního systému a ekonomiky společností zajišťujících tuto činnost - důvody spolupráce: spolupráce dle starostů přinese lepší vyjednávací pozice s firmami, lze dosáhnout lepší nabídkové ceny za svozy, případně je jednodušší provozovat např. sběrný dvůr, předpokladem je však dobrá komunikace mezi obcemi a kvalitní společný projekt, spolupráce je vhodná s obcemi s větším vybavením pro odpadové hosp. - Největším problémem oblasti odpadového hospodářství jsou černé skládky, vysoké ceny za svoz odpadů, špatná vybavenost území. - Nejvhodnějším tématem pro MOS v oblasti odpadového hospodářství je dle starostů úspora finančních prostředků, realizace projektů (kompostárny, třídící linky, sběrné dvory, překladiště odpadů) a s nimi související možnost získání dotací, zefektivnění třídění odpadů, posílení pozice vzhledem k poskytovatelům služeb obcím, osvěta, omezování skládkování, biologické odpady; - Hustotu sběrné sítě na třídění odpadu (z hlediska množství kontejnerů na tříděný odpad na území obce a rozmístění kontejnerů hodnotí starostové většinou jako dobrou až velmi dobrou; - Systém svozu komunálního odpadu (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý až velmi dobrý - Systém svozu recyklačních kontejnerů (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý; - Obce dle svého názoru třídí nejvíce papír a plasty (30), sklo směsné (24), sklo čiré a barevné a elektroodpady (20), nápojové kartony (16), textil (15), bioodpad a kovy (10); SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

1. Poměrně dobré rozmístění zařízení odpadového hospodářství (kontejnery, sběrné dvory)

1. Chybějící recyklační linky a dostupná spalovna


2. Zavedené progresivní technologie TS Bruntál: čipování nádob, vážení odpadů 3. Motivační systém sběru a třídění odpadu (EKO- KOM) 4. Existence městské kompostárny Bruntál 5. 6.

2. Občané často tvoří černé skládky 3. Neochota platit za svoz odpadu 4. Chybějící energetické využití nebo materiálové využití odpadů 5. Nevhodné umístění nádob na odpady v obcích 6. Chybějící meziobecní spolupráce 7. Chybějící zapojení veřejnosti a firem

Příležitosti

Hrozby

1. Využití fondů EU a dotací –včasná příprava záměrů 2. Meziobecní spolupráce efektivní systém odpadového hospodářství I.1 Realizace inovativních technologií pro prevenci vzniku odpadů a. Budování sběrných center pro opětovné použití výrobků na konci životnosti (např.: nábytek, textil ai.) b. Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a nakládání s nebezpečnými odpady

1. Nevhodné změny legislativy 2. Krádeže dílčích složek odpadu (kovy, papír)

3.4. Zaměstnanost a rozvoj podnikání 1. Současný stav Počet UoZ po obcích v ORP Bruntál - leden 2014 NAZEV Václavov u Bruntálu Razová Andělská Hora Dlouhá Stráň Dětřichov nad Bystřicí Roudno Rudná pod Pradědem Nové Heřminovy Lomnice Milotice nad Opavou Světlá Hora Oborná Široká Niva

UC-celkem 85 86 63 14 69 26 50 35 68 54 189 47 71

Podíl nezaměstnaných v % 23,6 23,4 22,5 22,4 22,4 19,3 18,7 18,5 18,1 17,6 17,5 16,8 16,6


Staré Město Bruntál Dvorce Leskovec nad Moravicí Vrbno pod Pradědem Valšov Horní Benešov Mezina Bílčice Karlovice Moravskoslezský Kočov Svobodné Heřmanice Ludvíkov Horní Životice Karlova Studánka Křišťanovice Nová Pláň ORP celkem

107 1 942 150 47 544 27 234 35 23 102 52 50 32 29 21 23 1 4 276

15,9 15,7 14,9 14,7 14,3 14,1 13,8 13,8 13,8 13,4 13,3 13,1 13,1 12,3 11,9 11,6 2,3 15,2

Věková a vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ( UoZ) v ORP Bruntál Stav k: 31. 12. 2013 Podíl v %

UoZ celkem

do 19 168 3,9

4 261 100

20 - 29 1 005 23,6

věková kategorie 30 - 39 949 22,3

40 - 49 968 22,7

nad 50 1 171 27,5

dosažený stupeň vzdělání Stav k:

31. 12. 2013 Podíl v %

UoZ bez celkem vzdělání

základní vzdělání

střední střední střední odborné odborné (SOU všeobecné vysokoškolské s maturitou +OU +OŠ) (gymnázium) (SOU +SOŠ)

4 261

13

1 247

2 105

172

583

141

100

0,3

29,3

49,4

4,0

13,7

3,3

Struktura UoZ podle délky evidence v ORP Bruntál Stav k: 31.12.2013

UoZ celkem 4 261

Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců

3-6 měsíců

983

581

6-9 měsíců 9-12 měsíců 366

326

12-24 měsíců

nad 24 měsíců

709

1 296


Podíl v %

100

23,1

13,6

8,6

7,7

16,6

30,4

Struktura podle zaměstnání (CZ-ISCO) Stav k:

UoZ celkem

tř. 1

tř. 2

tř. 3

tř. 4

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

31.12.2013 4 261

19

52

109

165

528

121

439

550

1501

2

775

Podíl v %

0,4

1,2

2,6

3,9

12,4

2,8

10,3

12,9

35,2

0,0

18,2

100

tř. 0 neuved.

Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 2 Specialisté 3 Techničtí a odborní pracovníci 4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji

6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7 Řemeslníci a opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách


Vývoj počtu ekonomických subjektů ORP Bruntál (aktivních)

Ekonomické subjekty Fyzické osoby Právnické osoby

2010 4 226 3 527

2011 4 331 3 614

2012 4 299 3 543

2013 4 092 3 344

699

717

756

748

SWOT analýza Silné stránky ORP:  Segmenty kvalitního životního prostředí (CHKO Jeseníky), turisticky přitažlivé horské scenérie.  Víceodvětvová struktura průmyslové výroby.(metalurgie, plasty, chemické speciality, potravinářství, dřevozpracující průmysl…)  Dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví, přítomnost zahraničních společností (OSRAM, Husgvarna, GTP, Macco Organiques)  Dostatek volné a kvalifikované pracovní síly.


   

Vodní nádrž Slezská Harta – má význam vodárenský, protipovodňový, energetický a rekreační. Vypracovaná koncepce rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Slezská Harta Nízká úroveň průměrné mzdy v ORP na straně jedné a možný zájem investorů na straně druhé. Nové logistické centrum v areálu Karla spol. s r.o. pro stávající firmy (s ohledem na plánovaný vznik nových pracovních míst v přilehlé průmyslové zóně).

Slabé stránky ORP Bruntál:  Vyšší nároky na údržbu dopravní sítě, zhoršená dostupnost v zimním období, drsné klimatické podmínky - vyšší energetické nároky na vytápění, nízký podíl využití alternativních zdrojů energie  Výrazné rozdíly v industrializaci území 31 obcí ORP .  Absence průmyslové zóny v Bruntále a ve Vrbně pod Pradědem  Zastaralost mnoha výrobních zařízení a technologií u menších a středních společností spojená s vysokou energetickou náročností  Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (nejvyšší v ČR), 1. místo v procentu (37%) vyplácených sociálních dávek na počet domácností, 3. místo od konce v kupní síle, 3. místo od konce v průměrné mzdě  Nevyřešené vlastnické vztahy některých pozemků a nemovitostí (např. církevních, Řádu německých rytířů).  Nízká mzdová úroveň obyvatelstva v rámci ČR.  Chybějící rychlostní komunikace – silnice I. třídy jsou jen v malém rozsahu v části ORP.  Nedořešená koncepce a výtěžnost cestovního ruchu části Jeseníků  Nízká vzdělanostní úroveň, odliv vysokoškolsky vzdělané populace z ORP  Špatná regionální dopravní obslužnost (pro třísměnný provoz větších firem). Příležitosti  Získání státních prostředků na vybudování páteřní infrastruktury vybraných průmyslových ploch v Bruntále a Vrbně p/P  Protažení železniční vlečky v Bruntále až za areál Karla, vč. napojení vybraných firem a navýšení objemu přepravy až na 5000 vagónů/rok  Dokončení dálnice R 35 Mohelnice – Hradec Králové  Elektrifikace železniční tratě 310 Opava – Krnov – Bruntál – Olomouc  Prosazení jihovýchodního a severního obchvatu města Bruntál  Podpora rozvoje místní produkce potravin ve vazbě na zemědělské farmy, řemesla vč. tradičních a kumulace různých oborů drobného podnikání nastaveného dle sezónnosti či denní doby - např. v zimě vlek, v létě zemědělství, les  Podpora podmínek pro rozvoj agroturistiky a ekologického režimu hospodaření  Využití brownfield objektů formou sdílených služeb jako outsourcing pro národní a zahraniční firmy (mzdové účetnictví, call centra, credit management, aj.)


Hrozby  Pokračující využití hospodářských funkcí lesa s následným zpracováním mimo ORP Bruntál  Pokračující celosvětová recese, dopady na ČR a chudší regiony v rámci EU  Nedostatek kvalitních projektů a dopady na nečerpání fondů z EU  Nestabilní politické a vládní struktury, časté změny legislativy, prodlevy v integraci klíčových zákonných ustanovení  Neúčinný rekvalifikační systém pro tradiční a nové obory, neuspokojování odborných potřeb zaměstnavatelů, regionální a mezifiremní„kanibalismus“ v technických profesích  ORP Bruntál jako „ přívěšek“ Moravskoslezského kraje s nízkou prioritou pro politické a samosprávné instituce kraje  Pokračující vylidňování regionu, nízká retence pro VŠ absolventy, stárnutí populace  Neúčinné řešení zapojení romské populace na trhu práce  Odchod nebo utlumení produkce některého z klíčových zaměstnavatelů Výstupy z jednání se starosty Jaká je úloha a zodpovědnost starostů v podpoře podnikání a řešení nezaměstnanosti ve své obci či městě?  Žádná, je to věc podnikatelů! Obec na to nemá peníze!  Utíkám od toho, nekonfrontuji to, nemohu to aktivně ovlivnit!  Je to věc jádrové obce, kraje, ministerstev a vlády!  Nemálo průmyslových zón není využito, kdo sežene investora?  V době recese není šance získat investora, navíc do našeho města, obce!

4. Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí 4.1. Přehled variant řešení u zjištěných problematických okruhů a potřeb daného území: Téma 1: Školství a předškolní vzdělávání Var. 1: Zapojení škol do rozvoje obce a regionu a do života regionu:


- vedení dětí k aktivnímu občanství - školní parlamenty či senáty (někde již funguje), setkání se starosty, zapojení do přípravy relevantních projektů, získávání názorů dětí na konkrétní dění v obci apod. - spolupráce škol s neziskovými organizacemi - rozvoj aktivit pro obec, seznámení dětí s rolí neziskovek v území, pro obec atd. - společné projekty, rozvoj dobrovolnictví, - spolupráce škol v regionu i mimo něj navzájem - předávání zkušeností, společné projekty - akce škol pro veřejnost – aktivity pro děti a mládež i širokou veřejnost – posílení role škol v regionu - získávání finančních zdrojů pro rozvoj škol i aktivity škol (děti z rodin ohrožených chudobou) - orientace na komunitní roli škol - nabídka a přizpůsobení stravovacích kapacit i prostor pro veřejnost Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Vytvoření vztahu dětí k obci, škole, regionu Zapojení dětí do aktivit obcí Zviditelnění škol v regionu, využití mimo výuku Pomoc chudším rodinám Získání financí z nabídky stravovacích kapacit

MÍNUSY Nároky na čas – spolupráce vyžaduje čas

Finanční dopady Výdaje na úpravu stravovacích prostor + Pomoc chudším rodinám z projektů na volnočasové aktivity, výlety, pomůcky apod. Získání financí z nabídky stravovacích kapacit.

Var. 2: Aktivity škol k podpoře podnikavosti a zaměstnanosti (viz volitelné téma): - spolupráce škol s podnikateli - exkurze v podnicích, řemeslných dílnách, besedy s podnikateli, dlouhodobá spolupráce - spolupráce škol s vysokými školami - návštěvy vysokých škol, společné aktivity studentů a žáků, společné projekty - orientace škol na obory potřebné v regionu, rozvoj kreativity, podnikavosti a dalších potřebných dovedností – samostatnost, odpovědnost, jazyky, vazby na ÚP, úloha Hospodářské komory, - nabídka jeslí Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Rozvoj vztahu dětí k práci, řemeslu Rozvoj kreativity a podnikavosti, jazyků apod. Orientace na místní prostředí s cílem rozvoje podnikatelského prostředí

MÍNUSY Nároky na čas – spolupráce vyžaduje čas


Orientace v pracovních i studijních možnostech Rozvoj samostatnosti a odpovědnosti za vlastní život Vytváření podmínek pro návrat rodičů do zaměstnání

Finanční dopady Výdaje na dopravu a další výdaje (možno eliminovat z projektů) + Budoucí daňové výnosy.

Var. 3: Koncepce rozvoje regionálního školství a souvisejících aktivit: - zpracování koncepce rozvoje regionálního školství - nejen ekonomická optimalizace škol (zachování malotřídek), snižování nákladů, dostupnost, vzájemná solidarita obcí - posilování regionální identity obyvatel - budování vztahů dětí k obci, rodině, k sobě navzájem (pomoc větších menším), posilování nebo budování rodinné atmosféry škol, - využití a posílení role obcí jako zřizovatelů škol v potřebném směrování škol a jejich fungování, tlak na vzdělávání pedagogických pracovníků v nových oborech, posílení regionální identity, vazby na trh práce, spolupráci škol, spolupráce firem, obcí, vytvoření podmínek pro zaměstnávání mužů ve školství - aktivita obcí pro stabilizaci a příchod nových obyvatel do regionu a návratu mladých po studiu – rozvoj nabídky veřejných služeb pro obyvatele a jejich propojení a dostupnost v rámci regionu, rozvoj nabídky pozemků k výstavbě RD, zvyšování odborné a lidské úrovně přístupu úředníků k řešení potřeb obyvatel, rozvoj e-govermentu, tlak na vzdělávání úředníků - rozvoj dalšího vzdělávání - aktivity a projekty obcí k rozvoji zaměstnanosti (viz. volitelné téma) Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Jasná koncepce rozvoje školství Kroky ke snižování nákladů obcí Tlak na školy od zřizovatelů Příchod nových obyvatel Stabilizace stávajících obyvatel Rozvoj služeb a zaměstnanosti

MÍNUSY Finanční výdaje

Finanční dopady Související výdaje na zpracování koncepce a uzpůsobení systému školství Vzdělávání pedagogů a úředníků Příprava pozemků


+ Přínosy z budoucích úspor.

Var. 4: Příprava škol i obcí na období 2014+ - definování a příprava vhodných investičních i neinvestičních záměrů se zapojením zřizovatelů, škol, veřejnosti i dětí - projekty spolupráce škol, projekty podporující spolupráci - role MAS v přípravě záměrů

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Jasná koncepce záměrů Připravený region Přísun financí do regionu Zapojení veřejnosti Rozvoj spolupráce škol Pomoc MAS

MÍNUSY Finanční výdaje na přípravu projektů Časová náročnost přípravy s veřejností

Finanční dopady Finanční výdaje na přípravu projektů + Přínosy z dotačních zdrojů do regionu.

Téma 2: Sociální služby Var. 1 - Střednědobé plánování sociálních služeb na celém území ORP Bruntál   

Vytvořit Komunitní plán sociálních služeb Bruntálska na období 4 let včetně řešení vyloučených lokalit (propojit místní partnerství a komunitní plánování) Vytvořit na základě zjištěných potřeb definovanou optimální síť sociálních služeb, jejíž součástí bude vymezení tzv. základní sítě. Součástí plánu by byl také návrh řešení způsobů informovanosti o službách – jednotný informační systém pro celé území.

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Budou zjištěny potřeby sociálních služeb a navržena jejich optimální a základní síť pro celé území ORP, což umožní pokrytí i malých obcí, které nemají kapacity pro tvorbu takového dokumentu

MÍNUSY Velikost územního obvodu ORP (31 obcí) může znamenat problémy při hledání řešení, sjednávání konsensu, koordinování celého procesu a při schvalování střednědobého plánu


sociálních služeb Zefektivnění systému poskytování sociálních služeb – služby ve spojitosti s velkými obcemi budou moci být i v obcích malých Zpracování plánu a jeho realizace posílí dostupnost vybraných služeb pro uživatele dalších obcí ORP Zvýšení možnosti poskytovatelů získat zdroje na financování ze státního a samosprávných rozpočtů Objektivně zjištěný stav věci jako předpoklad pro meziobecní spolupráci při plánování rozvoje sociálních služeb (ne každá obec bude budovat všechny služby) Zlepšení dostupnosti služeb pro obyvatele Možno získat podporu ze zdrojů EU.

Finanční dopady Náklady cca 2,5 mil Kč. V případě nezískání dotace potřeba sdružit prostředky obcí, využít studenty, dobrovolníky. + Příklady dobré praxe  Komunitní plánování sociálních služeb Znojemska (www.kpzn.cz), které zahrnuje 110 obcí, výzkumy a analýzy při tvorbě plánu realizovalo ve spolupráci s Masarykovou univerzitou)

Var. 2 - Vytvoření systému financování sociálních služeb na území ORP  

 



vytvoření systému financování sociálních služeb na území ORP na základě zjištěné poptávky, kvality a definování základní potřebné sítě sociálních služeb, systém by se měl opírat o zákon o sociálních službách, stanovit rámec a principy pro financování služeb na území ORP. Financování by bylo stanoveno jako procento z rozpočtu obcí tak, aby bylo předem jasné, kolik financí na danou službu v daný rok půjde, prostředky by pak byly přerozdělovány na základě daných kriterií poskytovatelům sociálních služeb. vytvoření investičního fondu na spolufinancování a realizace rozvojových částí plánů soc. služeb a projektů, případně další materiální či nemateriální podpora obcí ORP. Legislativní návrhy – např. Tlak na změnu zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, ohledně příspěvku na péči, jehož návratnost do systému je nedostatečná. Tlak na zajištění návratnosti příspěvku na péči do systému služeb apod. Příprava záměrů zřizovatelů i poskytovatelů na období 2014+ - role MAS

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Zvýšení podílu obcí na spolufinancování sociálních služeb v území ORP bude zohledněno při přerozdělování dotací ze SR či kraje (větší objem financí do území – možnost tvorby pracovních míst, využívání

MÍNUSY Nutnost vyčlenit finanční prostředky z rozpočtů obcí


návazných služeb apod.) Posílení a stabilizace poskytovatelů sociálních služeb Zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků Změna rozpočtového určení daní od 1. 1. 2013 (ve prospěch obcí cca 10% proti r. 2012) Přínos z projektů EU do regionu

Financování soc. služeb je pro obce fakultativní Ztráty poskytovatelů terénních a ambulantních služeb z příspěvku na péči Výdaje na přípravu projektů

Finanční dopady Ročně cca 20 mil. Kč. Příklady dobré praxe Nejsou známy.

Var. 3 - Rozšíření územní působnosti a kapacity terénních resp. ambulantních sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené na celé území ORP - rozšíření místní i časové působnosti pečovatelské služby a osobní asistence - zřízení terénní odlehčovací služby, tísňové péče a denního stacionáře pro seniory Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Tyto služby jsou ekonomicky méně náročné než pobytové zařízení Jedna z forem terénní či ambulantní služby může být v každé obci – příležitost pro vznik nových pracovních míst (pečovatelky, asistentky) Klienti mohou zůstat ve svém přirozeném prostředí Možnost pro rozšíření bytového fondu- bydlení pro seniory (výstavba či rekonstrukce) Využití místních zdrojů (odběr obědů, nákupy) při provozu i při budování bytového fondu (místní firmy, řemeslníci, správcovství atd.)

MÍNUSY Ztráty poskytovatelů terénních a ambulantních služeb z příspěvku na péči V případě bytů pro seniory nutná spoluúčast obce na investici

Finanční dopady Nelze vyčíslit, bude záležet nejen na deklarované, ale v plánu sociálních služeb pro ORP i zjištěné potřebnosti a zájmu v jednotlivých obcích. Příklady dobré praxe Zatím nevíme.


Téma 3: Odpadové hospodářství Var. 1: Efektivní systém odpadového hospodářství regionu a.

Vytvoření koncepce fungování systému odpadového hospodářství pro celý region včetně provázání systému s podnikatelskými záměry, s myšlenkou na ekonomický růst a zaměstnanost regionu, s cílem snížení nákladů odpadového hospodářství, zlepšení nakládání s odpady, zvýšení zaměstnanosti, zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Součástí budou návrhy i legislativních úprav.

b.

Postupné zavádění systému odpadového hospodářství a realizace jednotlivých záměrů rozvoje odp. hosp. dle potřeb obcí, např.: - Zajištění dostatku a dostupnosti separačních nádob a sběrných míst v obcích včetně jejich optimálního estetického začlenění - Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů, separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery - Budování nových a modernizace stávajících sběrných dvorů - Třídící a dotřiďovací linky a linky s navazujícími technologiemi - Budování překladišť a skladů odpadů -

Budování systémů odděleného sběru bioodpadů

-

Budování obecní/komunitní kompostárny Budování samostatného sběru a svozu gastroodpadů/kuchyňských odpadů

-

Doplnění systému sběru u výrobků na konci životnosti (nábytek, oděvy)

-

Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů

-

Technologie pro zpracování stavebních prvků ze zateplovacích systémů (např. zpracování stavebního polystyrénu, stavebních prvků z PVC ).

-

Budování zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO).

-

Zařízení na plazmové zplyňování komunálního odpadu.

-

Zařízení pro termické zpracování kalů

-

Výstavba bioplynových a biofermentačních stanic pro zpracování bioodpadů

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Propojení existujících systémů a jejich optimalizace Orientace na zaměstnanost v regionu Inovativní způsob meziobecní spolupráce s podnikateli

MÍNUSY Nároky na lidské zdroje a čas Finanční náročnost přípravy i realizace


Finanční dopady

Náklady na zpracování koncepce. Náklady na přípravu projektů. + Zisky z materiálového a energetického využití odpadů. Úspory při nakládání s odpady. Příklady dobré praxe 1. Příprava obecně závazných vyhlášek např. Bohumín, Ostrava, kde usilují o to, aby fyzickým osobám nebyly za odevzdaný odpad do sběren vypláceny peníze II. Město Bruntál prostřednictvím TS Bruntál: - umožnilo občanům třídit bioodpad pomocí hnědých svozových kontejnerů, a tím snížilo objem komunálního odpadu v popelnicích a náklady na skládkování. Bioodpad je pak svážen na vlastní kompostárnu. - Zavedlo čipování všech sběrných nádob na komunální odpad u všech obcí, svozové vozy jsou vybaveny vážícím systémem a vypracovává se nový software, který bude zjištěná data vyhodnocovat.  Kněžice u Městce Králové: Bioplynová stanice s jednou kogenerační jednotkou s elektrickým výkonem 330 kW je v obci Kněžice v provozu nepřetržitě a vyrábí ze zemědělských, z potravinářských a z dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. Dále se zde zpracovává sláma, kukuřice, jeteloviny a další přebytečná i nově pěstovaná biomasa. Z těchto 100% obnovitelných zdrojů se vyrábí bioplyn, elektřina, horká voda na vytápění většiny obce, topné pelety z biomasy a kvalitní hnojivo pro zemědělství: http://www.obec-knezice.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=35&Itemid=30

Var. 2: Prevence vzniku odpadu (včetně podpory podnikatelských záměrů v této oblasti). Příklady aktivit: - propagace a kampaně ke snížení produkce a vzniku odpadů, třídění odpadů apod., zapojení obcí, podnikatelů, veřejnosti a škol - zvýšení zapojení občanů do separace odpadů se zavedením individuální bonifikace jejich přístupu - Modernizace výrobních technologií, jejichž výstupem bude výrobek neobsahující nebezpečné látky, nebo výrobek se sníženým obsahem nebezpečných látek, oproti výrobkům vyrobených původní výrobní technologií. -

Podpora technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaných odpadů na jednotku výrobku, řešících primárně nakládání s odpady daného podniku.

-

Budování center pro opětovné použití výrobků na konci životnosti (např. pro nábytek, textil, náhradní díly pro automobily).


-

Podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a nakládání s nebezpečnými komunálními odpady.

-

Budování separačních technologií pro plastový odpad s obsahem POP’s s návaznými zpracovatelskými technologiemi.

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Přínosy pro podnikatele Orientace na zaměstnanost v regionu Inovativní způsob meziobecní spolupráce s podnikateli Zapojení veřejnosti a škol Finanční dopady

MÍNUSY Nároky na lidské zdroje a čas Finanční náročnost přípravy i realizace

Náklady na přípravu projektů. Náklady na propagaci + Zisky z materiálového využití odpadů. Úspory při nakládání s odpady. Příklady dobré praxe 1. Cestou individuální bonifikace se vydává stále více obcí a měst: - Trojanovice separaci bodují, 1 bod = 5 Kč snížení poplatku za odpad

-

Budišov nad Budišovkou, ohodnocení množství separovaného papíru a plastu

Var. 3: Odstranění a prevence vzniku černých skládek a. b.

odstraňování nepovolených skládek každoroční akce - "Čisté Bruntálsko" se zapojením obcí, škol, firem, dobrovolníků

Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Přínosy pro podnikatele Zapojení veřejnosti a škol Přínos pro ŽP

MÍNUSY Nároky na lidské zdroje a čas


Finanční dopady

Náklady na odstranění skládek Náklady na propagaci akce i akci samotnou + Zisky z materiálového využití odpadů. Úspory při nakládání s odpady.

Var. 4: Příprava na období 2014+ -

definování a příprava záměrů odpadového hospodářství, projekty spolupráce obcí projekty podnikatelů příprava projektových dokumentací získávání dotací

Téma 4: zaměstnanost a rozvoj podnikání

Opatření, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti





 

a) Vzdělávání Aktivní zapojení starostů ORP Bruntál do spolupráce všech typů škol a zaměstnavatelů s cílem změny systému odborného a učňovského školství tak, aby již na základních školách byla zavedena výuka základů výrobní technologie, kterou by prováděli pracovníci z praxe Výrazně zlepšit podmínky pro základní technické vzdělávání na základních školách, motivovat žáky k výběru a setrvání ve zvoleném technickém oboru a zvýšit připravenost absolventů vstupujících do praxe. Odbornou praxi žáků technických a učňovských škol realizovat ve firmách, které budou mít k tomu vytvořeny veškeré podmínky, vč. investic do nových technologií na principu partnerství Obnovit finanční podporu studentů formou stipendií pro studium potřebných oborů dle požadavků zaměstnavatelů v ORP s eliminací vlivu alokace příslušné školy a relevantních nákladů b) Posílení vzdělanostní struktury ORP Bruntál


 

Vytvoření úzké „celoživotní komunikační vazby“ mezi městem, podnikateli a rodiči+dětmiučni-SŠ +VŠ studenty- absolventy s cílem zvýšení retenčního faktoru ve prospěch ORP Vytvořit „atraktivní balíček“, který posílí „návrat a udržení“ vzdělané generace, a který bude konkurenceschopný vůči větším městům a aglomeracím, krajským městům a Praze v těchto pobídkách:  Jesle pro rodiče a zejména matky k návratu na trh práce po rodičovské dovolené  Zvýšení dostupnosti cenově přístupných a kvalitních předškolských zařízení s výukou cizích jazyků  Dostupné lokality v obcích a městech ORP pro výstavbu rodinných domků  Vybudování „Podnikatelského parku“ jako start up centra pro začínající podnikatele absolventy a pro spojení a přenesení výsledků vědy a výzkumu do praxe ve vybraných oborech prostřednictvím absolventů pocházejících z ORP Bruntál

c) Legislativní návrhy změn  Proaktivní zapojení starostů ORP do procesu návrhů legislativních změn vyhlášek a zákonů, které přímo a nepřímo ovlivňují zaměstnanost a rozvoj podnikání společně s právníky měst a obcí, poslanci, senátory, krajským úřadem, sdružením města obcí, OHK Bruntál. Jako konkrétní návrhy jsou doporučeny:  minimální mzda musí být výrazně rozdílná od sociálních dávek  U nově zřízených pracovních míst (SÚPM), vč. dotovaných z aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) snížit odvody za zaměstnance z 25% na 10%  V nově připravovaném programu „Investičních pobídek“ navýšit částku na vytvoření nového pracovního místa na 300 000,-Kč pro ORP Bruntál  Umožnit OSVČ stejnou podporu jako firmám z programu „Vzdělávejte se“ při nedostatku zakázek  Veřejně prospěšné práce VPP konkurují OSVČ, upřednostňovat SÚPM před VPP

d) Vytvoření základních podmínek pro investory v rámci brownfield a greenfield nabídek v ORP Bruntál  Mnohem vyšší aktivita nového vedení Czechinvest v rámci vyhledání vhodných investorů pro registrované brownfield zóny v Bruntále (Marburg, Nemocnice, Karla, Západní zóna) a ve Vrbně p/P (Dřevokombinát).  Zapojení vedení města, MSK, OHK, Czechinvest, MPO do získání státních financí v objemu 150,8 mil. Kč na vybudování 6 průmyslových zón z vybraných ploch (65,3 ha), které nesplňují kritéria dle platné metodiky. Vytvoření specifických pobídek pro investory a cílem postupného vytvoření nových 4 000 pracovních míst v rámci ORP Bruntál  Analýza budoucího rozvoje a potřeb již etablovaných a významných zaměstnavatelů s cílem vytvoření dalších pracovních míst na základě nových investic, relokace výrob ze zahraničí, výzev OPIK v novém programovacím období 2015-2020. Podpora starostů,


vedoucích odborů a ÚP vůči investorům při územním plánování, stavebních řízeních, rekvalifikacích, bytových potřebách, atp.

e) Cílená podpora živnostníků  Aktivně a jednotlivě posoudit potenciál výrobků a služeb a podmínky pro další obchodní expanzi na regionálním, národním a zahraničních trzích s cílem rozvoje zaměstnanosti  Vyhodnotit skutečně využívané a nevyužité přínosy pro podporu exportu vlastními silami, přes Czechtrade, OHK, zahraniční obchodní zastoupení a komory. Vyhodnotit potenciál přes podnikatelské subjekty v partnerských městech a obcích v zahraničí  Etablovat v Bruntále a Vrbně p/P „Podnikatelskou a exportní kancelář“, která bude výhradně podporovat OSVČ a menší firmy v navazování a rozvoji obchodních a inovačních aktivit se zahraničími partnery, vč. přípravy podkladů pro nové dotační období  Vyhodnotit současný potenciál živnostníků a malých firem dle odvětví a navrhnout rozvojové, inovační a obchodní programy v úzké spolupráci s domácími výzkumnými ústavy a vysokými školami formou jednání u kulatého stolu Kulatý stůl I v obci – brainstorming a) Starosta b) OSVČ dle oborů c) Firmy dle oborů Výstup: podněty k podpoře podnikání za obec Kulatý stůl II za ORP 1. Starostové 2. 3 zástupci OSVČ 3. 3 zástupci firem 4. VŠ + VÚ dle oborů Výstup: náměty k rozvoji podnikání dle nosných oborů

f) 

 

Další podpůrná opatření

Investiční plány obcí a měst s vazbou na rozpočet směřovat tak, aby investice generovaly příjmy do rozpočtu a vytvářely pracovní místa před investicemi z úvěrů, které vytvářejí další závazky a provozní zatížení V rámci zadávacích řízení pro veřejné zakázky na území obcí a měst ORP zakotvit povinnost zaměstnat na investiční akci určitý podíl nezaměstnaných a místních firem z regionu ORP Připravit projekt pro vybudování firmy, která svým výrobním programem zaměstná osoby sociálně vyloučené a s nízkou kvalifikací. Využít zkušeností ze zahraničí s obdobným záměrem




Posoudit, příp. revidovat plány rozvoje obcí a IPRM měst, aby naplňovaly společné cíle v zaměstnanosti a podpoře podnikání

5. Výběr volitelného tématu V rámci dvou již uskutečněných jednání starostů bylo zvoleno téma: Zaměstnanost a rozvoj podnikání.

6. Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení 6.1. Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce Název ORP

Bruntál

Kraj

Moravskoslezský

Rozloha ORP

629,63 km2

Počet obyvatel ORP

38 623

Počet obcí s pověřeným úřadem

1

Obce s pověřeným úřadem

Bruntál

Počet obcí

31

Názvy obcí

Andělská Hora Dětřichov nad Bystřicí Horní Benešov

Bílčice

Bruntál

Dlouhá Stráň

Dvorce

Horní Životice

Karlovice

Křišťanovice

Karlova Studánka Leskovec nad Moravicí Mezina

Lomnice

Ludvíkov Moravskoslezský Milotice nad Opavou Kočov Nové Heřminovy Oborná

Nová Pláň Razová


Hustota zalidnění

Roudno Staré Město

Rudná pod Pradědem Světlá Hora

Staré Heřminovy Svobodné Heřmanice

Široká Niva

Václavov u Bruntálu

Valšov

Vrbno pod Pradědem 31,34 obyv/km2 6

Počet dobrovolných svazků obcí

Mikroregion Slezská Harta

polyfunkční

Plyn 2000

monotématický

Sdružení obcí Praděd

polyfunkční

Sdružení obcí Vrbenska

polyfunkční

Sdružení obcí Rýmařovska

polyfunkční

Sdružení obcí Bruntálska

polyfunkční

Ve správním obvodu ORP Bruntál působí tři aktivní dobrovolné svazky obcí (Mikroregion Slezská Harta, Sdružení obcí Vrbenska, Sdružení obcí Rýmařovska), přičemž v těchto svazcích je sdruženo 20 obcí ze všech 31 obcí spadajících do správního obvodu ORP Bruntál. Mimo nich zde existují ještě další tři svazky – Plyn 2000, Sdružení Praděd a Sdružení obcí Bruntálska. Tyto svazky však nejsou v zásadě funkční a mají být v budoucnu zrušeny, a proto nejsou v následujících mapách zobrazeny. V dané oblasti jsou poměrně výrazné dva dobrovolné svazky obcí, a to Mikroregion Slezská Harta a Sdružení obcí Vrbenska, které lze ideálně využít pro další rozvoj meziobecní spolupráce. Tyto svazky sdružují mezi svými členy i větší počet obcí spadajících do správního obvodu ORP Bruntál. Především z toho důvodu mají značný vliv na dění v tomto regionu. Financování svazků Dobrovolné svazky obcí jsou ve všech případech financovány především ze vstupních vkladů přistupujících, resp. zakládajících členů, pravidelných ročních členských příspěvků a dále z úvěrů a jiné finanční výpomoci, výnosy z pronájmu majetku, zisk z hospodářské činnosti svazku. Velmi důležitým zdrojem financování mohou být též různé dotační programy. Základním kritériem pro stanovení výše pravidelného finančního příspěvku je počet trvale usídlených obyvatel členských obcí k určenému datu (většinou 1. leden roku, za který se příspěvek platí). O konkrétní výši příspěvku a vstupního vkladu rozhoduje zpravidla nejvyšší orgán svazku v závislosti na plánovaném hospodaření svazku.

Závěr a doporučení


Sdružení obcí Rýmařovska Tento DSO je aktivní, jeho činnost se zaměřuje především na rozvoj místní samosprávy, rozvoj hospodářského, sociálního a kulturního života v obcích. DSO Sdružení obcí Rýmařovska má celkem jednoduchou a přehlednou strukturu orgánů, které se pravidelně schází. DSO sdružuje celkem 14 obcí, z nichž do spádové oblasti ORP Bruntál spadají pouze 3 menší obce. Z těchto důvodů má Sdružení obcí Rýmařovska na dané ORP jen malý vliv a není vhodné jej využít pro další prohlubování meziobecní spolupráce. Sdružení obcí Vrbenska Oblast hlavních aktivit Sdružení obcí Vrbenska je zpracování koncepce rozvoje území, spolupráce při sdružování a využívání prostředků v různých oblastech hospodaření. Svazek je činný, ale nijak se nerozšiřuje. Jeho orgány se schází pravidelně 1x měsíčně. Všech pět obcí Sdružení spadá do ORP Bruntál. Nicméně lze spíše dovozovat, že ovlivňuje jen malou část tohoto ORP a že tedy nezastává nikterak výraznou pozici pro prohlubování meziobecní spolupráce. Mikroregion Slezská Harta Hlavním předmětem činnosti Mikroregionu Slezská Harta je ochrana a prosazování společných zájmů obcí v okolí vodní nádrže Slezská Harta. Svazek je aktivní a rozšiřuje se. Má přehlednou strukturu orgánů, které se pravidelně 1x měsíčně scházejí, a přehledné financování. Mikroregion je tvořen 13 obcemi (vč. města Bruntál), které všechny spadají do spádové oblasti ORP Bruntál. Do ORP Bruntál přitom spadá 31 obcí, tento DSO tedy ovlivňuje větší část daného ORP a má potenciál být důležitým aktérem rozvoje spolupráce v daném ORP. Sdružení obcí Bruntálska Sdružení obcí Bruntálska je polyfunkčním svazkem, který sdružuje celkem čtyři obce spadající do daného ORP a množství dalších obcí, které do daného ORP nenáležejí. Tento dobrovolný svazek zaměřuje svou činnost na přeshraniční spolupráci s Polskou republikou a řešení společných zájmů a problémů samospráv zúčastněných obcí. Tento dobrovolný svazek obcí není vhodným kandidátem na další prohlubování meziobecní spolupráce, neboť není v současné době svazkem aktivním a bude pravděpodobně v budoucnu zrušen.

6.2. Možnosti meziobecní spolupráce Z výše uvedeného vyplývá, že nejvhodnějším kandidátem na další prohlubování meziobecní spolupráce je dobrovolný svazek obcí Mikroregion slezská Harta, jelikož se jedná o svazek polyfunkční, činný a nadále se rozšiřující. Jelikož vybraný dobrovolný svazek obcí (Mikroregion Slezská Harta) sdružuje pouze 13 obcí z celkového počtu 31 obcí spadajících do správního obvodu ORP Bruntálsko, doporučujeme se zaměřit buď na rozšíření členské základny tohoto svazku obcí, nebo na vytvoření nového dobrovolného svazku obcí, který by sdružoval pokud možno všechny obce spadající do správního


obvodu ORP Bruntál tak, aby obce touto formou mohly spolupracovat při řešení nedostatků zjištěných v analýzách. Cílem je především snaha o podporu spolupráce obcí v celé řadě oblastí výkonu samostatné působnosti. Snaha tedy směřuje k efektivní podpoře jednotlivých začleněných obcí v rámci výkonu veřejné správy.

7. Stanovení dalšího postupu 7.1. Zaměření návrhové části strategického dokumentu Vybraný dobrovolný svazek obcí by mohl svou pozornost zaměřit v oblasti školství na spolupráci při individualizaci školních vzdělávacích programů. Dále by se meziobecní spolupráce mohla zaměřit na podporu manuální zručnosti, rozvoje tvůrčího potenciálu, prezentačních, komunikačních a jazykových dovedností a na rozvoj cílevědomosti, disciplíny a odolnosti vůči stresu. Největším problémem v dané oblasti v oblasti školství je trvalý pokles počtu dětí. Jako vhodné řešení se jeví citlivá optimalizace škol a školských zařízení (společné školy DSO), hledání alternativního využití pro velká školní zařízení, příprava pozemků pro novou výstavbu rodinných domů a aktivní role obcí při prodeji opouštěných nemovitostí a aktivní politika obcí směrem k novým obyvatelům. Další možnou variantou spolupráce mezi obcemi je realizace energetických úspor, obnova a modernizace školských objektů a jejich vybavení. V sociální oblasti by se spolupráce mezi obcemi mohla zaměřit na plánování sociálních služeb pro celé území ORP a na vytvoření Komunitního plánu sociálních služeb Bruntálska, čímž by se došlo ke zjištění potřeb obyvatelstva a následné optimalizaci sítě sociálních služeb. Součástí plánu by také mohl být návrh řešení způsobů informovanosti o službách (jednotný informační systém pro celé území). Dále by bylo vhodné, aby byl vytvořen systém financování sociálních služeb na území správního obvodu ORP Bruntál, který by vyřešil nedostatek finančních prostředků určených na sociální služby. Obce by se tak mohly podílet na financování služeb podle předem daného klíče a prostředky by byly přerozdělovány na základě daných kritérií mezi poskytovatele těchto služeb. Problematika stárnutí obyvatel by mohla být vyřešena rozšířením místní a časové působnosti pečovatelské služby a osobní asistence a zřízení terénní odlehčovací služby, tísňové péče a denního stacionáře pro seniory. V oblasti odpadového hospodářství by se budoucí spolupráce mezi obcemi mohla soustředit na aktivity vedoucí ke snížení produkce odpadů. Pro podporu třídění co největšího množství odpadu lze využít nové sběrné nádoby a místa. Dále by se spolupráce mezi obcemi mohla zaměřit na podporu nákupu domácích kompostérů a zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu či na zpětný odběr kompostu.


V rámci meziobecní spolupráce v oblasti odpadového hospodářství lze např. společně tendrovat svozy odpadu, díky čemuž je možné dosáhnout lepších cen. Další možnou oblastí spolupráce by mohla být modernizace a rozvoj zařízení odpadového hospodářství. Konkrétně se jedná o budování a rozšiřování kompostáren, modernizaci třídících linek, budování sběrných míst a dvorů, dále o modernizaci technických prostředků pro svoz odpadu a realizaci inovativních projektů v oblasti odpadového hospodářství.

7.2. Institucionalizace meziobecní spolupráce v území Projekt obcím nabízí právní služby, a to v rovině bezplatného právního poradenství obcím a jejich voleným představitelům a v rovině tvorby zakladatelských dokumentů pro vznik nového nebo transformaci stávajícího dobrovolného svazku obcí:  možnost bezplatné revize a aktualizace stávajících dokumentů již existujícího DSO,  bezplatnou právní podporu při snaze o vytvoření nového DSO,  bezplatnou právní podporu při snaze o změny ve struktuře stávajícího DSO. Vše je v rovině dobrovolných rozhodnutí v rámci řešených území. Je tak ponecháno čistě na představitelích obcí, zda se rozhodnou k vytvoření nového nebo k transformaci stávajícího dobrovolného svazku obcí nebo k využití možnosti revize stávajících zakladatelských dokumentů. V rámci každého území by však měly být připraveny zakladatelské dokumenty respektující názory v území na fungování dobrovolných svazků obcí, přičemž tyto by měly být připraveny tak, aby mohly být obcemi k případnému založení dobrovolného svazku obcí nebo k případné transformaci (úpravě zakladatelských listin) stávajícího svazku obcí využity kdykoliv v budoucnu. Obce tak mohou získat kvalitně zpracované právní dokumenty, a to bez vynaložení jakýchkoliv finančních prostředků.

7.3. Harmonogram dalších prací: SMO - oponentura ke zpracované analytické části a návrhům řešení

do 31. srpna 2014

TÝM – zapracuje připomínky z oponentury, předá 4 tematické strategie + návrhovou část v elektronické verzi

do 30. září 2014

TÝM - předává připomínky k metodice DSO

do 31. října 2014

TÝM - zasílá Svazu souhrnný dokument, který obsahuje 4 kompletní rozvojové strategie Externí dodavatel SMO - zasílá TÝMU konečnou podobu právních dokumentů k založení DSO

nejpozději do 20. prosince 2014

SMO - kontrola souhrnného dokumentu

do 28. února 2015

TÝM - zapracuje finální připomínky a el. zasílá dokument, včetně protokolu o zapracování připomínek

do 31. března 2015

TÝM - II. oficiální shromáždění představitelů obcí

nejpozději do 30. dubna 2015

nejpozději do 31. ledna 2015


TÝM - zasílá KONEČNÝ DOKUMENT

do 15. dubna 2015

SMO - sekání zástupců jednotlivých TÝMŮ

do 31. května 2015


Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí

Recommend Documents