Nezisková organizace
zapsaný spolek
Zpráva o projektu 2015 Podpora farmaření
© Maendeleo 2015 Texty: Martin Schlossarek, Zuzana Břehová, Barbara Hudcová Autoři fotografií: Barbara Hudcová, Zuzana Břehová, Kateřina Mejsnarová Grafická úprava: Zuzana Břehová ADRESA: Maendeleo, Sportovní 2138/8, 702 00 Ostrava 2 TEL.: +420 737 989 899, 604 318 432 E-MAIL:
[email protected] URL: www.maendeleo.cz| FB/OS-Maendeleo IČ: 22763961 | DIČ: CZ22763961
Obsah Obsah ………………………………………………………………………………………………………………………………………………. 1 Úvodní slovo ............................................................................................................................................ 2 1. Plnění cílů projektu: současný stav, výzvy a přijatá řešení .................................................................. 3 a) Šíření metod šetrného a efektivního hospodaření na poli.............................................................. 3 b) Zlepšení postavení farmářů při prodeji úrody ................................................................................ 5 c) Závěr ................................................................................................................................................ 5 2. Organizace projektu a jeho udržitelnost: současný stav, výzvy a přijatá řešení ................................. 6 a) Vlastnictví projektu místní komunitou ............................................................................................ 6 b) Udržitelnost financování projektu................................................................................................... 7 c) Závěr ................................................................................................................................................ 9 3. Vybrané příběhy úspěšných farmářů podpořených projektem Podpora farmaření........................... 9 a) Farmář: Tatizo Mwandawalu......................................................................................................... 10 b) Farmářka: Ashura Jackobo ............................................................................................................ 11 c) Svépomocná skupina: Mashujaa ................................................................................................... 11 d) Supervizor: Geogrey Mlawa .......................................................................................................... 12
Úvodní slovo VÁŽENÍ PŘÁTELÉ MAENDELEA, přinášíme Vám zprávu z projektu Podpora farmaření. V ní se Vám pokusíme umožnit hlubší vhled do fungování celého projektu. Zároveň Vás chceme informovat o nejdůležitějších změnách, které jsme v něm v posledním roce provedli, i o tom, jak jsme s jeho implementací celkově spokojeni. S délkou působení Maendelea v oblasti jihozápadní Tanzanie rostou i naše nároky, jak by měl celý projekt vypadat a jak by měl lidem pomáhat. Jinými slovy, nezajímá nás pouze to, že pomáháme. Chceme pomáhat co nejvíce a zároveň co nejefektivněji. S takovýmto přístupem se před námi otevírají další a další výzvy. I přes občasnou náročnost jsme stále odhodláni jim čelit. Nápadů máme i nadále spoustu, ale i kdybychom na ně v tuto chvíli měli kapacity, nechceme v oblasti realizovat aktivity, o které by sami místní ve skutečnosti příliš nestáli a nebyli by ochotní vyvinout k jejich implementaci vlastní úsilí. Vždy rádi podpoříme občanský aktivismus a dobré nápady přirozených lídrů z komunity, kteří dokáží zajistit nadšení a třeba i spolufinancování navržených projektů. Chceme pomáhat ke svépomoci. Letos se v Tanzanii vystřídali po dvojicích tito čeští dobrovolníci: Martin Schlossarek (zakladatel a předseda) a Zuzana Břehová (členka výkonného výboru), Barbara Hudcová (předsedkyně dozorčí rady) a Kateřina Mejsnarová (místopředsedkyně dozorčí rady). Všichni spolupracují s Maendeleem pravidelně a dlouhodobě, mají detailní náhled do projektu a organizace a podílí se na jejich formování a směřování do budoucna. Do Tanzanie jezdí dobrovolníci na své vlastní náklady. Mezi hlavní činnosti během posledního pobytu dobrovolníků na venkově v Tanzanii (konec června-konec srpna) patřily převedším tyto: sběr dat pro průběžné hodnocení projektu Podpora farmaření, návštěvy a diskuze s farmáři na polích i v domovech, zapracování změn na základě rozhovorů s farmáři a se supervizory, posílení systému praktického i teoretického vzdělávání, posílení kapacity vlastnictví projektu ze strany místních dobrovolníků a v neposlední řadě založení knihovničky pro farmáře. Pokud uvidíme, že lidé mají v průběhu dalšího roku o čtení zájem a budou dosavadní knihovnu (o cca třiceti knihách) využívat, uděláme, co bude v našich silách, pro její rozšíření.
Za celý tým Maendeleo přeji příjemné čtení Zuzana Břehová
2
1. Plnění cílů projektu: současný stav, výzvy a přijatá řešení a) Šíření metod šetrného a efektivního hospodaření na poli Od počátku existence projektu až do tohoto roku zajišťovala na základě dohody s Maendeleem zemědělské vzdělávání farmářům z projektu místní vláda. Přestože se v průběhu let zapojení vlády v projektu zvyšovalo, Maendeleo ani samotní farmáři nebyli nikdy plně spokojeni s tím, co pro projekt vláda zvládla zajistit. V letošním roce proto byla spolupráce s vládou na poli vzdělávání1 ukončena a novým partnerem projektu se stalo zemědělské centrum v nedalekém městečku Igurusi. S novým partnerstvím je spojeno i další "zezelenání" projektu, který teď klade větší důraz na používání organických hnojiv a nově aktivně prosazuje také kompostování.
Výše zmiňované změny zároveň znamenají, že je oproti minulosti větší část mikropůjčky investována jednorázově do nástrojů umožňujících v budoucnosti vyšší sklizně za nižších vstupních nákladů (jedná se o vykopání prohlubní na kompostování a o koupi dřevěných nástrojů pro účinnější bití rýže). Udržet dlouhodobě nízké vstupní náklady je pro drobné farmáře velmi důležité zejména s ohledem na potenciálně nižší ztráty v případě extrémně nepříznivého počasí nebo jakékoliv jiné katastrofy vedoucí ke zničení velké části nebo dokonce celé úrody.
1
Spolupráce s vládou ukončena pouze v tomto směru, tedy že už primárně nezajišťuje Maendeleu vzdělávání pro podpořené farmáře. Naopak co se týče „všeobecné“ spolupráce mezi vládou a Maendeleem při nabírání nových svépomocných skupin, motivačních rozhovorech s podpořenými farmáři apod.; tam si dovolujeme tvrdit, že je na velmi dobré úrovni a neexistují žádné vzájemné rozepře či jen malá nedorozumění. Členy vlády vždy navštěvujeme a zveme je na otevřená setkání s farmáři.
3
Šetrné a efektivní hospodaření na poli by mělo přinášet farmářům větší úrodu. Maendeleo má poslední ověřená data týkající se sklizně z let 2013 a 2014. Ze vzorku 18 farmářů2 do projektu vstoupila polovina až po sklizni 2014, pět farmářů do projektu vstoupilo po sklizni 2013 a čtyři farmáři v letech 2011 nebo 2012. Podíváme-li se na sklizeň všech 18 farmářů v roce 2013, tak mezi čtyřmi farmáři s nejvyšší úrodou roku 2013 byli tři farmáři, kteří do projektu vstoupili v letech 2011 nebo 2012. Meziroční nárůst sklizně byl u devíti farmářů, jež byli v období 2013/2014 podpořeni mikropůjčkou, o pětinu vyšší, než v případě devíti farmářů, kteří v projektu tehdy zapojeni nebyli. Přestože Maendeleo výsledky vycházející z relativně malého vzorku respondentů nepřeceňuje, jedná se společně s příběhy některých podpořených farmářů (viz 3. Vybrané příběhy úspěšných farmářů podpořených projektem Podpora farmaření) o další stopu, ukazující, že projekt efektivně pomáhá přinejmenším těm, kdo jsou ochotni se o zlepšení své vlastní životní úrovně sami přičinit.
2 Farmáři
byli v roce 2014 formou dotazníku tázáni na sklizeň v letech 2013 a 2014, o rok později byli tázáni na sklizeň v letech 2014 a 2015. Maximálně jsme od farmářů, kteří čerpali individuální mikropůjčku v období 2013/2014, mohli získat 24 vyplněných dotazníků. Část lidí však alespoň jeden ze dvou dotazníků nevyplnila, další farmáři, kteří oba dotazníky vyplnili, nepodali spolehlivé údaje (farmáři dva roky po sobě vyplňovali údaje ke sklizni roku 2014: pokud se odpovědi lišily, byly vyřazeny). Tak se stalo, že místo se vzorkem 24 farmářů zapojených v období 2013/2014 pracujeme pouze se vzorkem 9 farmářů, jejichž sklizeň porovnáváme s jedinými 9 farmáři, kteří spolehlivě vyplnili oba dotazníky a zároveň do projektu vstoupili až v roce 2014, což znamená, že jejich úroda z let 2013 a 2014 nebyla projektem nijak ovlivněna (podíl dotazníků s nespolehlivými údaji byl u této skupiny respondentů velmi vysoký). Údaje za roky 2014 a 2015 nelze zpracovat, dokud stejným testem spolehlivosti poskytnutých údajů neprojdou farmáři, kteří do projektu vstoupili letos a vyplnili tak jen jeden dotazník.
4
b) Zlepšení postavení farmářů při prodeji úrody Od roku 2012 deklaruje Maendeleo jako jeden z cílů své činnosti zlepšení postavení farmářů při prodeji úrody. V praxi je tento cíl naplňován především tím, že farmáři ze svépomocných skupin ukládají část úrody ze svých i skupinových polí ve dvou společných skladech. Až do zaplacení mikropůjčky slouží rýže ve skladu jako jistina pro případ jejího nesplacení, pak je rýže odprodána. Protože je rýže na pouze na dvou místech a je jí velké množství, pozice farmářů je při vyjednávání o ceně nesrovnatelně lepší, než obvykle.
Farmáři i supervizoři v Mbeyi odhadují, že kdyby zemědělci prodávali svou úrodu každý samostatně, byla by prodejní cena nižší v průměru o deset až dvacet procent, přičemž vícenáklady spojené se společným uskladněním "ukousnou" maximálně třetinu tohoto nárůstu prodejní ceny. Předpokládá se, že v budoucnu by mohli farmáři rýži před společným prodejem také částečně zpracovávat, což by ještě více zvýšilo jejich zisky z úrody. Iniciativa však musí vzejít především z jejich strany, byť je třeba v tomto kontextu konstatovat, že se Maendeleo snaží aktivitu a schopnost společné akce farmářů všemožně a dlouhodobě podporovat.
c) Závěr Primárním cílem projektu je pomoci zvýšit životní úroveň farmářů a přispět tak k rozvoji na tanzanské poměry zaostalého regionu Utengule/Usangu a zároveň přinejmenším neuškodit přírodě. Přitom ideálně životnímu prostředí i pomoci důrazem na některé principy organického zemědělství.
5
Projekt funguje, o čemž svědčí i 67 mikropůjček, jež byly splaceny nebo jsou na cestě ke splacení3, z celkových 68, které Maendeleo dosud poskytlo. Projekt podpora farmaření se nadále rozumným tempem rozrůstá, od šesti poskytnutých mikropůjček v roce 2011 jsme se dostali k 47 mikropůjčkám v tomto roce (zvládneme-li sehnat veškeré potřebné finance v ČR). I přes celkový úspěch projektu Podpora farmaření si je Maendeleo vědomo některých jeho nedostatků, proto jsou v projektu ve spolupráci s tanzanským týmem dobrovolníků a s farmáři každoročně prováděny drobné změny4 (viz 2.a) Vlastnictví projektu místní komunitou).
2. Organizace projektu a jeho udržitelnost: současný stav, výzvy a přijatá řešení a) Vlastnictví projektu místní komunitou Základní myšlenka projektu, tedy zajištění přístupu farmářům k levným mikropůjčkám přizpůsobeným jejich potřebám, vzešla v roce 2011 z místní komunity. Počáteční nastavení projektu i úpravy projektu v následujících letech vycházely jak z potřeb farmářů, které byly odhadovány na základě pravidelných každoročních rozhovorů s místními a se supervizory z několik desítek kilometrů vzdálené Mbeyi, tak z potřeb českého Maendelea. V roce 2014 byli ke dvěma supervizorům z města Mbeya jmenovaní tři noví supervizoři přímo z Usangu. Ve všech případech se jednalo o farmáře s dobrou pověstí, kteří se v rámci svých svépomocných skupin stali přirozenými lídry. O tom, kdo dostane nabídku stát se místním
3
Mikropůjčka „na cestě ke splacení“ znamená, že je ve společném skladu uložen dostatek rýže jako jistiny, že ke splacení mikropůjčky opravdu dojde, 4
Jsme přesvědčení, že každoroční úpravy projektu jsou alespoň prozatím nevyhnutelné a vždy k nim dojde pouze na základě společných diskuzí a díky hodnocení s tanzanským týmem a se samotnými farmáři. Učíme se jak my, tak farmáři, přičemž charakter každé skupiny a míst je specifický a neustále se snažíme najít takový systém, který by farmářům maximálně vyhovoval a zároveň byl dlouhodobě udržitelný. V Maendeleu si říkáme, že bychom si fungování projektu představovali v nejbližších letech tak, že kdybychom „zítra“ odešli, projekt by měl fungovat dál bez nás.
6
supervizorem, rozhodlo české Maendeleo po konzultaci se supervizory z Mbeyi. Poprvé se tak lidé z komunity oficiálně stali součástí struktury, která dohlíží na realizaci projektu.
V letošním roce byl v Tanzanii zřízen poradní orgán Maendelea, jehož členy jsou předsedové svépomocných skupin a místní supervizoři. Poradnímu orgánu byly dány některé pravomoci, odpovídá například za společný prodej části úrody všech skupin. Orgán disponuje také malým rozpočtem, který může použít dle svého uvážení v rámci stanovených mantinelů. Protože předsedové svépomocných skupin jsou voleni členy každé jednotlivé skupiny, znamená to, že se v roce 2015 vůbec poprvé implementace projektu zúčastní lidé [v poradním orgánu], na jejichž nominaci nemělo české Maendeleo žádný vliv. S tím, jak byl posilován přímý vliv místních na řízení projektu, a jak byly posilovány pravomoci místních dobrovolníků, rostl také požadavek na vyšší informovanost místních o tom, jak je projekt financován, a především o tom, jaký je budoucí záměr Maendelea ohledně udržitelnosti financování svých aktivit v Tanzanii. O tom více v následující podkapitolce 2b) Udržitelnost financování projektu.
b) Udržitelnost financování projektu Od počátku existence projektu se Maendeleo snažilo nastavit projekt tak, aby se farmáři spolupodíleli na nákladech, které jsou spojeny s poskytnutím a dohledem nad správným využitím mikropůjčky a se vzděláváním. V letech 2011-2013 fungoval v praxi systém založený na pevné výkupní ceně rýže a platbě v naturáliích. Tento systém se však ukázal pro Maendeleo jako nepraktický a pro farmáře v některých situacích jako ne úplně spravedlivý. V roce 2014 proto bylo od systému splácení v naturáliích upuštěno u většiny mikropůjček, od roku 2015 už bude fungovat splácení v penězích u všech mikropůjček.
7
Nynější systém je takový, že je vstup do projektu a splacení každé mikropůjčky spojeno s adresnými poplatky v celkové výši mírně přesahující deset procent půjčené částky5. Veškeré tyto poplatky zůstávají v Tanzanii, velká většina přímo v komunitě farmářů. Všichni farmáři byli letos důkladně obeznámeni s tím, na co jsou peníze z poplatků čerpány a kdo s nimi disponuje. Schváleným záměrem je to, že provoz projektu na tanzanské straně musí být schopni ve formě poplatků zaplatit místní, tak aby projekt udržitelně fungoval i za situace, kdyby nebyl z vnějšku nikým podporován.
Díky tomu, že farmáři pochopili, že od tohoto roku vysoké náklady na dohled, administrativu a vzdělávaní znamenají také vysoké poplatky spojené s čerpáním mikropůjček, došlo k celé řadě úspor (farmáře tento systém motivoval k lepšímu vyjednávání o cenách některých služeb). Zatímco se v letech 2011-2015 v průměru každoročně spotřebovalo přibližně dvanáct procent celkového balíku rozpočtu na projekt Podpora farmaření v Tanzanii, v tomto roce je projekt naplánován tak, že v příštím roce by bylo možné stejnému množství farmářů nabídnout o dvě procenta vyšší mikropůjčky, aniž by byly do projektu přineseny nové peníze z Česka. Přitom je plánovaná „cena“ mikropůjček přibližně stejná jako v minulosti a rozsah vzdělávacích aktivit je větší.
5
Jedná se o tzv. solidární platbu, rozvojový poplatek a poplatek za dohled, jejichž celková výše je přibližně 600 Kč a administrativní poplatek v přibližné výši 25 Kč. Solidární platba slouží k tomu, aby mohli být farmářům v dalších letech poskytnuty o něco vyšší půjčky s ohledem na přirozený růst cen v Tanzanii. Rozvojový poplatek pokrývá náklady na fungování neformální tanzanské organizace. Poplatek za dohled, tj. supervizi, je rozdělen jako kompenzace přímých i nepřímých nákladů pěti tanzanských dobrovolníků. Tyto poplatky se platí ve stejný den, jako se splácí mikropůjčka. Všichni farmáři, kteří jsou do projektu zapojení, musí každoročně zaplatit přibližně 25 Kč jako administrativní poplatek, který je používán na stejné účely jako rozvojový poplatek. Těchto 25 Kč při vstupu farmářů do projektu zároveň slouží Maendeleu k prvnímu rozpoznání opravdového zájmu farmářů.
8
c) Závěr Vizí Maendelea je postupně a bezpečně předat co nejvíce pravomocí a vedení projektu místní komunitě. S tím souvisí i snaha o maximální transparentnost, pokud jde o financování projektu a vysvětlení principu, že ne každou finanční ztrátu může uhradit vnější aktér z Evropy, tedy Maendeleo. Je důležité zdůraznit, že cílem Maendelea rozhodně není a nebude zajistit z tanzanských zdrojů finance pro činnost v České republice, pro činnost českých dobrovolníků v Tanzanii nebo pro další projekty v Tanzanii či v jiné rozvojové zemi. Maendeleo zůstává a vždy chce zůstat čistokrevnou neziskovou organizací, která chce na prvním místě pomáhat lidem, ale pro kterou je také zásadní, aby byl její projekt udržitelný a aby byl v co nejbližší budoucnosti schopný dále fungovat i bez dalších darů z vnějšku.
3. Vybrané příběhy úspěšných farmářů podpořených projektem Podpora farmaření V této části Vám přiblížíme tři konkrétní příklady obyvatel okrsku Utengule/Usangu podpořených Maendeleem a jednoho dobrovolníka, který ve stejném okrsku vyrůstal, tedy zná dokonale prostředí a tamní podmínky a je tedy takovým jestřábím okem Maendelea. Seznamte se s mladičkým farmářem Tatizem Mwandawalu, ostřílenou farmářkou Ashurou Jackobo, cílevědomou předsedkyní svépomocné skupiny Mashujaa Kuruthum Mikidadi a s Geofrym Mlawou, pravou rukou Maendelea v Tanzanii.
9
a) Farmář: Tatizo Mwandawalu
Dvaadvacetiletého Tatiza Mwandawalu jsme letos navštívili v jeho malém, ale útulném cihlovém domku, který postavil vlastníma rukama už před třemi lety. Bydlí v něm spolu s malým synem a s manželkou. I přesto, že jeho jméno znamená ve svahilštině "problém", Tatizo je jedním z nejšikovnějších farmářů zapojených do projektu Maendelea. Vstoupil do něj v roce 2014 na doporučení kamaráda Ephraima. Tatizo půjčku použil přesně tak, jak měl. Díky využití efektivnějšího způsobu obhospodařování se jeho úroda na jeden akr zvýšila z 8 pytlů na 15. To je skutečně obdivuhodný výsledek. A jak Tatizo se zisky navíc naložil? Jako člověk, který se chce farmařením seriózně zabývat. Již v červnu si pronajal pole na další rok. Takhle brzy to dělá málokdo, ale on chce mít jistotu, že jeho rýže bude dostatečně blízko kvalitního zavlažovacího kanálu. Později už prý na výběr taková pole nejsou. Na rozdíl od loňského roku neobdělá jen jeden akr půdy, ale dva. Celá Tatizova skupina si nezávisle na Maendeleu spoří, Tatizo si chce za naspořené peníze koupit vlastního býka, aby si jej na nutné práce pokaždé nemusel pronajímat.
10
b) Farmářka: Ashura Jackobo
Ashura a její manžel Zizou (přezdívka podle slavného fotbalisty Zinedina Zidana) jsou živoucím příkladem neuvěřitelné píle, pracovitosti a upřímnosti, která dokáže pozitivně ovlivnit okolí. Když v roce 2013 vstupovali do projektu, platilo pravidlo, že mikropůjčka Maendelea se splácí nadvakrát po dvou letech. Zizou však hned po prvním seznámení se s pravidly projektu prohlásil, že je to "hračka", a že hravě zaplatí po roce. Jak řekl, tak udělal. A k tomu stejnému strhl i všechny ostatní! Od té doby všichni splácí své závazky Maendeleu po jednom roce. Ukázalo se, že těm, kdo mikropůjčku používají účelně a tak jak mají, to vyhovuje mnohem více než původní systém. A Ashura? Té se ulevilo, protože i díky projektu už ví, že vzdělání svým dětem dokáže zaplatit.
c) Svépomocná skupina: Mashujaa
Skupina Mashujaa vstoupila do projektu v roce 2014 a bude se ho účastnit i o rok později. Společně s Nyinesu se jedná o nejlépe hodnocenou skupinu letoška, a tak není překvapivé, že všichni 11
její členové budou mít v tomto roce nárok na individuální mikropůjčku. Jak skupině projekt pomohl, popisuje její předsedkyně Kuruthum Mikidadi: "Díky projektu, který jsme jako skupina měli v období sucha [příležitostné pomocné práce zejména na polích jiných farmářů - pozn. autora], jsme vydělali dost peněz. Část jsme vložili do společného tréninkového pole podle dohody s Maendeleem a zbytek jsme investovali jinam. Pronajali jsme si ještě jedno pole a zasadili kasavu, která je méně náročná na práci i na počasí. Teď, přibližně po deseti měsících od doby, kdy jsme zaseli, budeme moci sklidit a rozhodnout se, jak pokračovat dál."
d) Supervizor: Geogrey Mlawa
Geofrey Mlawa je naše hlavní tanzanská spojka z města Mbeya, pravidelně jezdí za farmáři na venkov, setkává se s dalšími supervizory a s poradním orgánem, navštěvuje farmáře a na základě to nám zasílá reporty do České republiky. Díky němu víme, co se v Tanzanii děje a jaký je průběh projektu. Vždy vše společně konzultujeme a hodnotíme situaci. Se členy Maendelea Geofrey nyní spolupracuje již třetím rokem a byl vůbec prvním tanzanským supervizorem v místě. Geofrey je středoškolský učitel, který má své sny a je velmi pracovitý. V posledním roce rozjíždí ve svém domě ve městě malé chovatelství – má slepice, kačeny, králíky a do budoucna by chtěl prasata. Od Maendelea letos Geofrey dostal jednoho králíka jako poděkování, jmenuje se Maendeleo . Když s Geofreym sedáváme po večerech v Mbeyi a povídáme si o projektu, dojdeme občas do „mrtvého bodu“, kdy nevíme, co dělat. Geofrey v takové situaci s oblibou říká: „Changa moto ni kubwa sana.“, což v češtině znamená „Výzva je to opravdu velká.“ Toto spojení je pro Tanzance velmi typické, často se s ním zároveň vtipkuje a zároveň je myšleno vážně, záleží, jaké jste povahy – a podle 12
toho se také stočí následující debata. My se většinou zasmějeme, uleví se nám i našim hlavám a začneme vymýšlet, kudy dál. Spolupráce Maendelea s tanzanským týmem dobrovolníků je pro celý projekt a jeho implementaci zásadní. Čím déle do Tanzanie jezdíme a prohlubujeme spolupráci s místními, tím více cítíme, že to, na čem stojí projekt Podpora farmaření, nejsou Češi, ale Tanzanci sami.
13
