Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 2013 Zelená linka pro export (dále jen ZLPE), jako součást exportní strategie pro léta 2012-2020, pokračuje ve své činnosti i nadále. ZLPE pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu je jedním z pilířů státní podpory exportu. Představuje pomyslnou vstupní bránu do světa exportu pro domácí subjekty a společně s portálem Businessinfo.cz poskytuje účinnou informační asistenci a slouží jako rozcestník služeb státu pro exportéry.
1. Počet dotazů Zelená linka pro export slouží jako informační centrum pro exportéry již od roku 2006, za tu dobu si vybudovala pozici v rámci státní podpory exportu a její význam není zanedbatelný. Od svého založení bylo na ZLPE vyřízeno téměř 13 000 dotazů (12 875 k 30. září 2013). Z toho 1 357 dotazů za uplynulých 9 měsíců, tedy od počátku kalendářního roku 2013, což je o téměř 200 dotazů více než v loňském roce za stejné období (viz Zpráva Zelené linky pro export za 01-09/2012: 1165 dotazů). Dva klienti ze tří se na nás obrátili prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 133 331. Zbývající třetina dotazů byla elektronická, tazatelé přitom využili kontaktních emailových adres ZLPE a to: mailto:
[email protected] či mailto:
[email protected]. ZLPE však není nápomocná jen českým subjektům expandujícím na zahraniční trhy, ale v poslední době také zaznamenáváme trend nárůstu dotazů ze strany cizinců. V prvních devíti měsících roku 2013 na ZLPE směřovalo 141 dotazů v cizím jazyce, což tvoří více než 10 % z celkového počtu dotazů. Převládajícím jazykem je jednoznačně angličtina, ve které bylo realizováno cca 95 % dotazů. Druhým jazykem je pak němčina a na třetím místě francouzština. Také zaznamenáváme nárůst rusky hovořících klientů, nicméně ti často volí angličtinu jako komunikační prostředek. Nejvíce cizojazyčných dotazů přichází z Německa, Číny, Indie a Ruska a nejčastěji se týkají účasti na výstavách či veletrzích, popř. se zahraniční podnikatelé snaží touto cestou najít vhodné obchodní partnery. Následující tabulka č. 1 demonstruje četnost dotazů v jednotlivých měsících roku 2013. Můžeme sledovat poměrně stabilní počet dotazů během roku s již tradičním poklesem v období letních prázdnin. Nicméně téměř ve všech měsících (s výjimkou srpna a září) převyšují počty dotazů v letošním roce loňské hodnoty.
1
Tabulka č. 1 Počet dotazů na ZLPE za období leden-září 2013
Rok 2013 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Celkem
ZLPE CzechTrade Hovory E-maily Hovory E-maily Přepojení 33 14 79 33 21 31 16 116 40 9 31 14 91 29 8 27 11 81 44 6 24 6 79 31 7 18 13 93 56 5 25 5 71 33 17 17 2 51 30 18 24 21 52 16 31 230 102 713 312 122 Počet dotazů celkem
Celkem Hovory E-maily 112 47 147 56 122 43 108 55 103 37 111 69 96 38 68 32 76 37 943 414 1357
Zdroj: Interní statistika
2. Teritoriální struktura dotazů Zatímco v předcházejících letech existovaly pouze dvě zásadní skupiny zemí, na které se klienti dotazovali nejvíce, v posledních několika měsících jsme zaznamenali změnu. Vedle nejpoptávanějších teritorií jako je v případě EU Německo a v případě Asie Blízký východ a Čína, se začali čeští vývozci zaměřovat i na ostatní země skupiny BRIC (tj. Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a na evropské země stojící mimo EU (v této skupině jednoznačně dominuje Ukrajina). Tato teritoriální diverzifikace je zmiňována i v exportní strategii a je jednoznačně vnímána jako pozitivní, jelikož český export byl dlouhodobě závislý na vývoji evropských ekonomik (především té německé). V období od ledna do září roku 2013 se na ZLPE obrátili lidé s celkovým počtem 336 dotazů týkajících se konkrétní země. Z grafu č. 1 je patrná stále jasná dominance zemí EU, které reprezentují asi 36 % dotazů (na ose y jsou počty dotazů v absolutním vyjádření). Z toho asi 1/5 dotazů se týkala Německa (26 dotazů v absolutním vyjádření). Za zmínku stojí, že jsme zpozorovali nárůst zájmu o Itálii (asi každý desátý dotaz týkající se členského státu EU) a podobnou četnost měly i dotazy týkající se Velké Británie. Oproti předcházejícím rokům zde vidíme pokles dotazů týkající se našich sousedních států (především Slovensko, Rakousko - obě země zaujímaly asi 1,5 % celkových dotazů týkajících se zahraničí). Skupina evropských států stojící mimo EU se těší stále větší pozornosti, v tomto regionu zcela jednoznačně dominuje Ukrajina (téměř ½ dotazů týkajících se těchto zemí je směřována na Ukrajinu). Dále zde určitý podíl tvoří také balkánské státy.
2
Třetí a poslední skupina zemí, jejichž význam neustále narůstá, je uskupení nazvané BRIC. Jedná se o země, u nichž se předpokládá největší růstový potenciál (do roku 2050 by se měly tyto země stát ekonomickými mocnostmi). Jak je z grafu patrné, těchto zemí se týkalo 78 dotazů, což představuje asi 23 % veškerých teritoriálně zaměřených dotazů. Oproti předcházejícím létům je zde však jedna změna. Zemí primárního zájmu již nebyla Čína (23 dotazů) nýbrž Rusko s celkovými 34 dotazy (2/5 dotazů na země BRIC). Došlo také k meziročnímu nárůstu dotazů týkajících se Indie (v loňském roce asi 2 %, letos téměř 5 %). Ze zemí BRIC se nejmenšímu zájmu těší Brazílii, na kterou se dotázalo pouze 1,5 % klientů. Za povšimnutí stojí také poměrně nízký podíl zemí Severní Ameriky (resp. seskupení NAFTA, tedy Kanada, USA, Mexiko). Na USA se z celkového počtu 336 dotázalo pouze 10 lidí, což představuje necelá 3 % dotazů (oproti loňským 5 %). Graf č. 1Teritoriální členění počtu dotazů za období leden-září 2013 140
122
120 100 80 78
60 41
40 20 0
12
15
17 3
3
16
Zdroj: Interní statistiky
3
Z teritoriálního hlediska je také zajímavé zaměřit se na jednotlivé země v rámci jejich rozdělení na země prioritní a zájmové. Tyto dvě skupiny zemí definuje Exportní strategie 2012-2020. Exportní strategie mimo jiné vyzdvihuje důležitost diverzifikace českého exportu. Z toho důvodu byly společně s podnikatelskou sférou definovány prioritní trhy1 pro český vývoz. Společným jmenovatelem těchto zemí je především velký růstový potenciál a absorpční schopnost daných trhů, dále také kompatibilita ve vztahu k české ekonomice. Seznam zemí bude aktualizován dle potřeb a vývoje světové ekonomiky. První případná aktualizace se uskuteční na konci roku 2014. Vedle 12 prioritních zemí bylo také definováno 26 zájmových trhů2. Tyto země přirozeně představují další možnost zvýšení a diverzifikace vývozu, ale také umožňují zvýšit koncentraci aktivit orgánů státní správy na trhy, které mají výrazný potenciál růstu vývozu.
Graf č. 2 Teritoriální členění dotazů dle významu zemí za období leden-září 2013
Prioritní země (12)
39%
Zájmové země (26)
48% Ostatní
13%
Zdroj: Interní statistiky
1
Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. 2 Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Indonésie, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko.
4
3. Obsahová evidence dotazů Již standardně můžeme konstatovat, že největší podíl dotazů se týká služeb nabízených agenturou CzechTrade. Za sledované období tento typ dotazů tvořil 36 % všech dotazů (tj. 505 dotazů v absolutním vyjádření). Tyto dotazy jsou často informativního charakteru. Klienti se ptají, jaké služby jim agentura CzechTrade může poskytnout ať už doma, či v zahraničí. Dále zde řadíme informace o zahraničních kancelářích, Adresáři exportérů a výstavách a veletrzích, na kterých CzechTrade potvrdil účast. Oproti loňskému roku výrazně klesl podíl dotazů zaměřených na zahraniční trhy. Zatímco v loňském roce tyto dotazy představovaly téměř ¼ z celkového počtu, dnes je to pouhých 15 %. Informace o zahraničním trhu jsou poměrně široký pojem, nejčastěji však tato forma zahrnuje jakési uvedení klienta do problematiky daného trhu a doporučení relevantních informačních zdrojů, které je vhodné před vstupem na daný trh prostudovat. Dále se pak často kladené otázky týkají problematiky výstav, veletrhů a proexportního vzdělávání a zanedbatelný není ani podíl dotazů realizovaných v cizím jazyce. Podrobnější informace o struktuře dotazů je možno nalézt v grafu č. 3. Pole „Ostatní“ v sobě skrývá dotazy týkající se např. podpora financování prostřednictvím CzechInvestu, služby EGAP a ČEB, daňových předpisů a to jednak ve vztahu k členským zemím EU, ale také vůči třetím zemím, statistiky zahraničního obchodu a další.
Graf č. 3 Obsahová evidence dotazů za období leden-září 2013
Informace o zahraničním trhu
9% 3% 2%
15%
Ověření partnera Vyhledávání obchodních kontaktů
3% 10% 8%
Netarifní bariéry obchodu Tarifní bariéry obchodu Veletrhy, výstavy a semináře
2% 2%
Činnost CzechTrade Dotazy ze zahraničí (cizinci)
10% 36%
Import Statistiky ČR Ostatní
Zdroj: Interní statistiky
5
