I. Orgán sociálně-právní ochraně dětí jedná nezákonně, pokud na závěr případové konference udělí rodiči napomenutí „formou protokolu“ a výchovné opatření tak udělí mimo správní řízení. II. Jestliže je případová konference pojata jako ryze expertní, účastníkem mají být rovněž odborní specialisté nebo zde má být alespoň prezentováno jejich písemné vyjádření.
V Brně dne 27. listopadu 2013 Sp. zn.: 252/2013/VOP/HZ
Zpráva o šetření ve věci nezletilého V. N.
Dne 10. 1. 2013 se na mě obrátil pan J.N. (dále také „stěžovatel“ nebo „otec“) s podnětem proti Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (dále také „OSPOD“). Žádal o prošetření postupu sociálních pracovnic v případě jeho nezl. dětí S. a V. N. Tvrdil, že neprověřovaly dostatečným způsobem jeho podání. Doložil, že jeho stížnost prošetřoval též Magistrát města Ostravy (dále také „MMO“). Stěžovatel uvedl, že považuje za neobjektivní výkon kolizního opatrovnictví v řízení o změnu výchovy nezletilého V.
A - Předmět šetření Dne 25. 3. 2013 jsem ve věci zahájil podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, šetření výkonu sociálně-právní ochrany nezletilého V. a též výkonu kolizního opatrovnictví ze strany OSPOD. Šetření výkonu sociálně-právní ochrany nezletilé S. zahájeno nebylo.1 Stěžovatelovy obsáhlé výhrady k postupu OSPOD jsem pro účely šetření shrnul podle aktuálnosti, relevantnosti a závažnosti takto: 1) OSPOD nepostupoval v souladu s názorem metodika MMO z dubna 2011 (nabídnutí pomoci, napomenutí, kontrola). V důsledku jeho nečinnosti matka syna nadále nedoprovází na důležitá odborná vyšetření psychologická, psychiatrická, ortopedická, revmatologická, logopedická a stomatologická. 2) Případová konference týkající se syna stěžovatele se konala dne 22. 2. 2012 bez účasti stěžovatele. Na ní se účastníci shodli, že stěžovateli má OSPOD 1
Stěžovateli bylo doporučeno, aby nejprve podal stížnost na konkrétní aktuální postup OSPOD, který v případě své dcery shledává nedostatečným, a teprve po vyřízení stížnosti, s níž by eventuálně nesouhlasil, se obrátí na mě.
udělit napomenutí a dát mu lhůtu 3 měsíců ke změně postoje k synovi. Stěžovatel s výše uvedeným postupem nesouhlasí a je přesvědčen o tom, že účastníci případové konference učinili závěry na základě nepravdivých informací a výsledkem případové konference je upírání lékařské péče dítěti. 3) Vystupování kolizního opatrovníka v řízení o změnu výchovy je podle stěžovatele neobjektivní. OSPOD nezohlednil nedostatky ve zdravotní péči matky o dítě a ve zprávě pro soud z května 2012 uvedl, že ošetřující lékař nemá k péči matky výhrady. OSPOD dále soudu sdělil, že matka má v bydlišti dobrou pověst, ale otec namítá, že na matku bylo podáno několik trestních oznámení a že požívá ve větší míře alkoholické nápoje.
B - Skutková zjištění Ze spisové dokumentace jsem zjistil, že případ je veden dlouhodobě (od roku 2009). Stěžovatel je oprávněn se stýkat se synem na základě soudního rozhodnutí z roku 2010. Dne 15. 3. 2011 si stěžoval na sociální pracovnici, že neprověřuje řádně jeho podání, která se týkají závažných věcí (zejména porušování léčebného režimu syna). Jeho stížnost s ním byla osobně projednána dne 27. 4. 2011 (metodičkou MMO) a podle obsahu textu shledána nedůvodnou.2 V protokolu o vyřízení stížnosti se uvádí, že v současné době sociální pracovnice vnímá změnu v péči matky, všímá si projevů zanedbávání. Je zde dále uvedeno: „S ohledem na to byl dojednán nový přístup založený na napomenutí a důsledné kontrole a nabídnutí pomoci matce.“ V dubnu 2011 došlo ke změně sociální pracovnice, kterou se stala paní P.B. V rámci šetření jsem k podrobnému vyjádření vyzval starostu Ing. Havlíčka, jenž odpovědí pověřil vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Bc. Y.H. (dále také „vedoucí“). K jednotlivým výhradám otce uvádím ze spisu následující informace doplněné vyjádřením vedoucí: 1) Dítě je v pravidelném několikaletém kontaktu s psycholožkou Fondu ohrožených dětí (dál také „FOD“) PhDr. K.H. V roce 2010 dítě vyšetřila pedopsychiatrička MUDr. G.V. a shledala velké psychické potíže. Matka se k ní se synem nedostavila na kontrolní vyšetření v listopadu ani v prosinci 2010. Matka následně OSPOD odůvodnila tuto absenci tím, že již není důvod k návštěvám syna u psychiatra (již nemá vidiny zlých postaviček). Toto vyjádření matky je však v rozporu se zprávou FOD, že na podzim 2010 měl V. fabulační obtíže i stavy úzkosti. Otec doložil zprávu školní psycholožky z ledna 2012, v níž žádá o psychiatrické vyšetření dítěte (vidiny zlých postaviček), a dále zprávu z vyšetření MUDr. V. ze dne 27. 2. 2012, že V. trpí poruchou přizpůsobení úzkostně-depresivní a v níž žádá psychiatrička o neurologické vyšetření a psychoterapie u PhDr. J.V. (klinické psycholožky). 2
Ačkoliv to v protokolu není takto explicitně napsáno, ale uvádí se v něm, že postupu sociální pracovnice v minulosti nelze nic vytknout.
2
Ve spisu Om je zanesena komunikace matky s OSPOD z února 2012, v níž matka nesouhlasí s tím, že otec syna vodí na „nesmyslné návštěvy psychologů“, odkazuje na pravidelný kontakt dítěte s PhDr. H. ve FOD. Zároveň je ve spisu zaneseno doporučení OSPOD ze dne 12. 3. 2012, že podle pedopsychiatričky MUDr. G.V. je nutno dítě vyšetřit psycholožkou PhDr. J.V. Z dokumentace vyplývá, že tato psycholožka nechtěla vstupovat do péče o dítě z důvodu již probíhající intervence ze strany psycholožky FOD. Bc. H. se vyjádřila k tomuto problému tak, že otec sám dne 16. 3. 1012 uvedl, že syn je již bez potíží.3 2) Dítě má HLA B27 pozitivitu, což vyžaduje revmatologické a ortopedické kontroly, matka dle názoru otce však na tyto kontroly s dítětem nechodí. Ve spisu Om je uveden záznam z listopadu 2011, že se matka sice nedostavila na vyšetření, ale ani neohrozila zdraví dítěte, neboť kontrola je doporučena 1krát ročně a při potížích.4 Otec dokládá lékařskými zprávami (ortoped MUDr. V.M.), že dítě potřebuje rehabilitovat. Otec uvádí, že matka s ním v této věci komunikuje jen zřídka. Dítěti byl doporučen pobyt v rehabilitační léčebně, avšak neuskutečnil se. V listopadu 2012 bylo dítě vyřazeno z rehabilitací z toho důvodu, že se na ně nedostavovalo (absolvovalo 5 z 10 rehabilitací). Ze zprávy Bc. H. vyplývá, že kontrola v doprovodu matky se uskutečnila v květnu t. r., matka sdělila OSPOD, že dítě je bez komplikací a nemusí užívat léky. 3) Otec dochází se synem na logopedii od května 2011 1krát za 14 dnů v době styku, matka nespolupracuje.5 Bc. H. uvedla, že logopedickou péči ponechává matka zcela na otci, který ji zařídil a průběžně se stará. 4) Matka údajně nenavštěvuje s dítětem zubaře, přestože dítě má značně zkažený chrup a kontrolu jí doporučila pediatrička. Ve spisu Om je záznam z listopadu 2011, že matka nepřišla na doléčení chrupu se synem, dítě vodí na prohlídky otec. Ortodontickou prohlídku se synem absolvoval otec údajně pro nezájem matky sám. Vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Bc. Y.H. mi k tomu sdělila, že matka se zubní lékařkou spolupracuje podle potřeby. Otec rozporuje, že by matka navštívila s dítětem zubařku v termínu, který uvedla OSPOD.6 Vedoucí dále citovala ze zprávy pediatra z dubna 2013, že péče matky je zcela v pořádku, matka její rady respektuje a účastní se prohlídek a očkování. Podle lékařky otec stále hledá chyby v péči matky, čímž dítě trpí a je neurotizováno. V důsledku sporu rodičů je odkloněno od běžných dětských aktivit, má tendenci k dekompenzaci a psychosomatizaci. Případové konference se zúčastnili: psycholožka FOD, ředitelka ZŠ, metodik MMO, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví šetřeného úřadu, vedoucí
3
Otec později uvedl, že toto jeho vyjádření bylo špatně pochopeno. Dále MUDr. T. P. uvedl, že se matka nedostavila na odběry krve do příjmové ambulance. 5 Ve spisu Om je záznam, že OSPOD zjistil v listopadu 2011, že se matka nedostavila se synem k logopedovi v dohodnutém termínu, později se angažoval ve věci otec. 6 Výpis z vyšetření u zubařky pořízený v říjnu 2013. 4
3
OSPOD a sociální pracovnice. Její závěr zní, že otci má být „formou protokolu“ uloženo napomenutí. Vedoucí označila případovou konferenci jako expertní (tudíž na jednání rodiče zváni nebyli) - s cílem posoudit, zda je V. v péči matky zanedbáván, a pokud ano, jak je možné mu pomoci. Účastníci se shodli, že matka dítě nezanedbává, ale otec jej psychosomatizuje, proto bude napomenut formou protokolu s poučením, co může následovat, když od svého jednání neupustí. Otci byl oznámen výsledek případové konference a byla mu stanovena 3měsíční lhůta pro ukončení negativního vlivu na syna a bylo mu sděleno, že proti němu může být podán i návrh na zákaz styku. Vedoucí uvedla: „Otci nebylo uděleno napomenutí podle správního řádu, pouze byl poučen… jsme volili smírné stanovisko s mírnějším opatřením, protože jsme chtěli otce ke změně chování… motivovat a chtěli jsme, aby doporučení… bral jako dobrou radu a ne jako trest.“ V protokolu o jednání u okresního soudu dne 24. 10. 2012 je zachyceno, jak OSPOD v roli kolizního opatrovníka seznámil soud se závěry případové konference a dále uvedl, že na popud otce bylo vyžádáno šetření odborných lékařů a žádné zanedbání péče nebylo prokázáno. Vedoucí k věci dále uvedla, že na matku byla skutečně podána trestní oznámení, která se však týkají jejího pochybení při správě nemovitosti. Zvýšené požívání alkoholu nebylo ze strany OSPOD zjištěno. Podle vyjádření vedoucí OSPOD oběma rodičům poskytl opakovaně poradenství, jejich konání bylo kontrolováno a poučil je o rodičovských povinnostech. Vedoucí je toho názoru, že OSPOD jednal vždy nestranně k prospěchu nezletilého.
C - Hodnocení věci ochráncem Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. Zájem dítěte musí být v souladu s čl. 3 Úmluvy o právech dítěte předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí, uskutečňované mj. správními orgány. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí je podle ustanovení § 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí zájem a blaho dítěte. Podle ustanovení § 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí se sociálně-právní ochranou dítěte rozumí mj. ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Jsem toho názoru, že dítě se nevyvíjí příznivým způsobem, což dokládají zprávy od lékařů, kde se jeho zdravotní potíže dávají buď zcela, či v určité míře do souvislosti s napjatým vztahem mezi rodiči.
4
V ustanovení § 11 zákona o sociálně-právní ochraně dětí je upravena poradenská činnost OSPOD. OSPOD pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Podle obsahu spisové dokumentace OSPOD matku poučil o nutnosti dohody s otcem v červenci 2012, v témže měsíci nabízel otci mediaci či svolání schůzky s matkou na OSPOD. Otci OSPOD opakovaně doporučoval, aby podal návrh na svěření dítěte do péče a též aby podal návrh na stanovení dohledu nad jeho výchovou. Obecní úřad je na základě ustanovení § 10 odst. 1 výše uvedeného zákona povinen mj. působit na rodiče, aby plnili své povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Rodičovská odpovědnost je definována v ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jako souhrn práv a povinností mj. při péči o nezl. dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. OSPOD se, podle mého názoru, odchýlil od metodického návodu obsaženého v protokolu o vyřízení stížnosti ze dne 27. 4. 2011, v němž je informace o zanedbávání péče o dítě. Matce měla být podle metodika poskytnuta pomoc, měla být kontrolována, a případně napomenuta. Péče matky o syna byla ze strany OSPOD kontrolována, a jelikož nebylo shledáno zanedbávání dítěte, napomenutí jí uděleno nebylo. Stěžovatel vytýkal OSPOD, že matku pouze poučoval, nepřistoupil k důraznému opatření. Jsem toho názoru, že spisová dokumentace neobsahuje zjištění, na jejichž základě by mělo být matce např. uděleno napomenutí. Ze spisu je patrné, že základním problémem mezi rodiči je jejich komunikace a chybějící konsenzus ve věci lékařských prohlídek. V rozsudku okresního soudu ze dne 10. 12. 2012 je uveden vývoj konfliktu rodičů a vyplývá z něj, že před rozvodem manželství bylo „konstatováno výchovné selhávání rodičů, v důsledku čehož oba sourozenci7 trpí psychickými problémy, kdy rodiče v rámci boje mezi sebou na děti neberou dostatečný ohled, ačkoliv náhled na jejich následky i jejich jednání pro další život dětí mohou být nedozírné“. Dále soud uvedl, že u rodičů shledal „trvalou narušenost … kooperace v zájmu dětí“. Jsem toho názoru, že OSPOD měl od počátku potíží a neshod udržovat rodiče v kontaktu za účasti odborníka. Rodiče po určitou dobu docházeli do FOD, avšak v listopadu 2011 matka další společná sezení s otcem odmítla z osobních důvodů. Podle mého názoru měla být rodičům poté, co bylo ukončeno jejich sezení u psycholožky FOD, doporučena mediace. Ze spisu vyplývá, že OSPOD apeloval na otce, ať s matkou upraví komunikaci (dopis ze dne 18. 4. 2012), posléze s matkou hovořila sociální pracovnice o nutnosti dohody s otcem, otci OSPOD navrhoval, ať zváží mediační sezení. K němu však nedošlo.8 OSPOD nepostupoval v intencích tehdy účinného znění zákona o sociálně-právní ochraně dětí ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) a rodičům nenařídil využití odborné poradenské pomoci z toho důvodu, že nejsou schopni 7
Je zde míněna i nezletilá S., jejímž případem jsem se však nezabýval (blíže viz str. 1 této zprávy). Pokud je mi známo, tak k pokusu o mediaci došlo až v nedávné době po místním šetření právniček Kanceláře veřejného ochránce práv. 8
5
řešit problémy spojené s výchovou dítěte. To vnímám jako jeho pochybení, neboť v zájmu dítěte bylo zkusit využít i tuto možnost. Domnívám se, že neschopnost rodičů se domluvit vedla k neúměrnému zahlcení OSPOD, který obdržel řadu stížností na matku a po němž otec požadoval, aby zjišťoval detailní informace týkající se péče o dítě, např. zda matka řeší zanedbaný chrup dítěte, a písemně ho o tom informoval, dále pak aby např. zjišťoval, jak došlo k neplacení obědů dítěte (zda matka lže, když uvádí, že si spletla variabilní symbol, či zda opomněla obědy uhradit) apod. Jde o absurdní situaci a jsem toho názoru, že téma péče o zdravotní stav dítěte je v první řadě věcí rodičů a ti by měli být vedeni ze strany OSPOD k tomu, aby se dohodli. OSPOD měl rodičům v minulosti rodičům nařídit využití odborné poradenské pomoci, a ne se stát jejich prostředníkem v této věci. Jako největší problém vnímám dostatečně neobjasněný psychický stav dítěte, o nějž by se měl OSPOD zajímat. Ve spisu jsou obsažena protichůdná tvrzení rodičů i dalších zainteresovaných osob na toto téma, kdy jedni shledávají V. zcela bez potíží (zástupce školy, PhDr. H.) a druzí upozorňují na jeho vážný duševní stav (v minulosti MUDr. V., později Mgr. et Mgr. K.B., doc. PhDr. J.K., CSc.). Jaký je objektivně zdravotní stav V., zejména po stránce psychologické, psychiatrické, by mohl zhodnotit znalec v rámci civilního řízení. Je pravda, že zpráva FOD týkající se duševního stavu chlapce v roce 2010 i zpráva pedopsychiatričky alarmujícím způsobem vypovídají o vidině zlých postaviček, které dítě vidí. Matka později uváděla, že dítě je již v pořádku. Dítě přivedené otcem na vyšetření udávalo u odborníků psychické potíže, což OSPOD vnímal jako důsledek otcova vlivu, zatímco otec tento fakt vysvětluje tím, že matce se dítě s psychickými potížemi nesvěřuje. Zda a do jaké míry matka psychické potíže bagatelizuje či opomíjí a zda otec v dítěti uměle oživuje staré vzpomínky na předchozí vidiny zlých postaviček, nemohu zodpovědět, toto je záležitost pro soudního znalce z oboru psychologie či psychiatrie. Dítě dochází k psycholožce FOD dle potřeby, avšak podle posledního klinicko-psychologického vyšetření doc. PhDr. J.K., CSc., se kterým mě seznámil otec, byly dosavadní psychologické intervence vzhledem k jejich frekvenci nedostatečné a je nezbytně nutné, aby chlapec byl pro závažné duševní problémy převzat do intenzivní, systematické psychoterapeutické péče nejméně v týdenních intervalech. Ostatní V. potíže z oblasti logopedie, ortopedie, revmatologie, ortodoncie a též oblast hrazení či nehrazení obědů zde nebudu blíže rozebírat. Spisová dokumentace je plná protikladných prohlášení rodičů, interpretací výroků lékařů a není smyslem mojí práce prověřovat kvalitu spolupráce a pravdomluvnost rodičů v těchto záležitostech. Případová konference byla, podle mého názoru, dobře zvoleným nástrojem pro tento typ případu, ale její realizace vykazuje nedostatky. Otec ani matka nebyli pozváni na případovou konferenci, která byla pojata jako expertní, což je v pořádku. Bylo plně na úvaze OSPOD, jakou formu případové konference zvolí. V daném případě se nepotvrdilo tvrzení stěžovatele, že matka dítěte byla (na rozdíl od něj) na konferenci pozvána. V tomto směru pochybení OSPOD neshledávám. Jestliže však byla případová konference pojata jako ryze expertní, potom nerozumím tomu, proč účastníkem nebyl žádný z lékařů (specialistů) ani zde nebyl účastníkům
6
předložen jejich byť jen napsaný názor. Lze považovat závěr případové konference o otcově psychosomatizaci syna za správný? Následný vývoj ukázal, že dítě má skutečně potíže, např. ortopedické, kdy mu byla doporučena ambulantní rehabilitace i pobyt v lázních.9,10 Skutečnou závažnost a hloubku chlapcových potíží by měli objasnit lékaři - specialisté. Záznam z konference nepovažuji obsahově za dostatečný, není z něho zřejmé, zda účastnici byli seznámeni s vyšetřením školní psycholožky Mgr. et Mgr. K.B. Při místním šetření sociální pracovnice uvedla, že se tam zpráva „asi četla“. Vyšetření školní psycholožky bylo 2 dny před konferencí doručeno do spisu Om a obsahuje doporučení k psychiatrickému vyšetření dítěte, které trpí nočními můrami a záchvaty vzteku s tendencí mj. sebepoškozování. V zápisu z případové konference o něm není zmínka. Zásadně nesouhlasím s tím, že závěrem konference bylo „udělení napomenutí otci formou protokolu“. Obecně lze říci, že případová konference může být uzavřena doporučením ke zvolení výchovného opatření, avšak nikoliv tak, aby výchovné opatření bylo učiněno nezákonně. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí v tehdy platné právní úpravě (tj. do 1. 1. 2013) umožňoval na základě ustanovení § 13, aby OSPOD rozhodl o výchovných opatřeních, která byla explicitně upravena v ustanovení § 43 zákona o rodině. Napomenutí by bylo možné udělit, pokud by to vyžadoval zájem na řádné výchově dítěte mj. rodičům, kteří řádnou výchovu narušují. Ustanovení § 60 zákona o sociálně-právní ochraně dětí znělo: „Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu.“ Otci bylo uděleno napomenutí mimo správní řízení, a byla mu tím odňata možnost podat odvolání, a případně se domoci zrušení napomenutí. Výsledek případové konference s negativním závěrem pro otce poté předložil OSPOD v roli kolizního opatrovníka soudu. Vedoucí v písemném vyjádření i sociální pracovnice při místním šetření uvedly, že tato forma napomenutí se jim zdála mírnější a motivační, nicméně udělení 3měsíční lhůty s možnou „sankcí“ v podobě návrhu na zákaz styku má svou tvrdostí charakter napomenutí ve správním řízení.11 Skutečnost ukázala, že otec po tomto kroku přestal OSPOD důvěřovat, se závěrem případové konference nesouhlasil, ale nemohl se nijak pokusit ho zvrátit v rámci řádného opravného prostředku. Cituji z jeho dopisu: „Po případové konferenci … moje stanovisko a podložená fakta nikoho nezajímala.“ 12 Obecně lze říci, že výsledkem případové konference má být závěr, o nějž se může OSPOD opřít v rámci další sociální práce, je tedy v pořádku, když účastníci nasměrují OSPOD k řešení situace v zájmu dítěte, které považuji za efektivní. Pokud účastníci došli k závěru o psychosomatizaci dítěte otcem, měla poté následovat činnost OSPOD podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o sociálně-právní 9
Od října 2012 docházel 1krát týdně na rehabilitace, ale z 10 se účastnil pouze poloviny, a proto byl v listopadu z rehabilitační léčby vyřazen 10 Lázeňskou léčbu podmínila pediatrička poradou s psychologem, a to kvůli psychickému stavu dítěte, které by ji nemuselo zvládnout. 11 Cituji z dopisu vedoucí odboru sociálních věcí otci ze dne 28. 3. 2012: „Pokud ve lhůtě tří měsíců od svého chování k synovi neupustíte, a nezl. tak budete nadále negativně ovlivňovat, bude postupováno razantně a může být podán návrh … na zákaz styku.“ 12 Doručeno do Kanceláře veřejného ochránce práv dne 19. 2. 2013.
7
ochraně dětí, spočívající v tom, že by OSPOD projednal s otcem odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Zde by stále existoval prostor pro poskytnutí argumentace otci, který nebyl účastníkem případové konference, a OSPOD se poté mohl rozhodovat dále v intencích zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Namísto toho však z případové konference vzešel závěr, který obsahově odpovídá sankci napomenutí ve správním řízení, avšak byl učiněn bez formálního procesu správního řízení. Jinými slovy - napomenutí formou protokolu mimo správní řízení není mírnější formou opatření. Jsem toho názoru, že by OSPOD měl především objektivně zjistit, jaký je zdravotní stav dítěte, a to zejména jeho stav psychický. Jsem proto rád, že po místním šetření právniček Kanceláře veřejného ochránce práv, které zmínily i to, že psychiatrička znalecký posudek navrhovala již v listopadu 2012, se OSPOD přiklonil k návrhu otce na znalecké zkoumání dítěte. Není mi známo, zda a za jak dlouho bude vyhotoven znalecký posudek, který by měl odpovědět i na otázku, zda a případně jaká další psychologická či psychiatrická péče má být dítěti poskytována. OSPOD by však neměl čekat dlouhou dobu, do úvahy přichází i uspořádání nové případové konference. Oceňuji, že po místním šetření právniček Kanceláře veřejného ochránce práv se OSPOD odhodlal k doporučení mediace, která však nepřinesla efekt, jednou se do mediačního centra dostavil otec, podruhé matka a potřetí oba společně, avšak k uzavření dohody nedošlo a o další konzultace rodiče neprojevili zájem. Je však otázkou, zda by mediace neměla efekt, pokud by se jí rodiče účastnili na počátku jejich konfliktu. Dávám na zvážení, zda OSPOD přistoupí v zájmu dítěte k mediaci nařízené, neboť to je poslední možnost, jak se pokusit přimět rodiče ke komunikaci. Ideální by bylo, kdyby se rodiče dohodli, která vyšetření jsou důležitá a který z rodičů bude garantovat tu kterou léčbu. Otec by měl mít možnost dohodnout se s matkou na tom, že bude doprovázet syna k lékařům nad rámec doby svého styku se synem. Je pochopitelné, že dítě by si nemělo spojovat styk s otcem s lékařskou prohlídkou, ale s rodinným životem, tzn. trávit čas v rodinném prostředí či se členy rodiny. Dále se domnívám, že OSPOD by měl napravit rozhodnutí o udělení napomenutí, tzn. buď ho udělit v souladu s právním řádem, případně od jeho udělení ve správním řízení upustit a toto rozhodnutí řádně zdůvodnit ve spisu Om. Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má podle ustanovení § 8 odst. 2 výše citovaného zákona právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají. Vyjádření dítěte se věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere OSPOD v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji, tak aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II 1945/08 týkajícího se výslechu dítěte v civilním řízení, dítě dospívá až mezi 11. a 12. rokem života. V. sociální pracovnici i u soudu sdělil své přání zůstat bydlet u matky. Toto přání sociální pracovnice respektovala. Za nedořešenou však považuji otázku potenciálního ohrožení psychického vývoje dítěte z důvodu rozporů rodičů a doufám, že tuto otázku zodpoví znalecký posudek.
8
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz dopustil pochybení spočívajícího v tom, že rodiče systematicky nevedl k dohodě prostřednictvím psychologa či mediátora, a to i formou nařízení využití odborné poradenské pomoci. Další pochybení jsem shledal ve způsobu, jakým byla svolána případová konference, na kterou nebyli svoláni odborníci - lékaři (ani vyžádány jejich názory pro účely této konference), neboť zejména jejich postoj mohl pomoci dobrat se objektivního zhodnocení V. zdravotního stavu. Za pochybení považuji, že úřad udělil otci napomenutí nezákonnou cestou - mimo správní řízení. Při výkonu kolizního opatrovnictví měl OSPOD již dříve navrhnout zpracování znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie na dítě a na rodiče. Toto pochybení však již bylo napraveno návrhem k odvolacímu soudu ze dne 30. 9. 2013. Zprávu o šetření zasílám starostovi Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro moje závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
9
