EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.12.2011 KOM(2011) 847 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období 2007–2009 (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007)
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za období 2007–2009 (zpráva předložená podle čl. 48 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007)
CS
2
CS
1.
ÚVOD
Evropská unie vytvořila pro období 2007–2013 obecný program „Solidarita a řízení migračních toků“ s celkovými přidělenými prostředky na současné programy ve výši 4,032 milionu EUR1. Program se skládá ze čtyř fondů a má za cíl spravedlivé rozdílení úkolů mezi členské státy, pokud jde o finanční zatížení v důsledku zavádění integrovaného řízení vnějších hranic EU a provádění společných politik v oblasti azylu a imigrace2. Jedním z těchto čtyř fondů je Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí3 (dále jen „fond“), zřízený na období 2007–2013 s orientačním celkovým rozpočtem 825 milionů EUR. Podle „základního aktu“ o zřízení fondu (tj. výše uvedeného rozhodnutí Rady) Komise předloží průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu4. Zpráva přináší výsledky, jichž bylo dosaženo v ročních programech 2007, 2008 a 2009, na základě zpráv podaných členskými státy v první polovině roku 20105 a doplněné o informace, které měla Komise k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2011. 2.
CÍL FONDU, ROZSAH PŮSOBNOSTI, ÚČEL A PRIORITY
Obecným cílem fondu je podpora členských států v jejich úsilí umožnit státním příslušníkům třetích zemí pocházejícím z odlišného hospodářského, sociálního, kulturního, náboženského, jazykového a etnického prostředí, aby splnili podmínky pobytu, a usnadnit jim integraci do evropské společnosti. Fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí. V zájmu podpory uvedeného cíle fond přispívá k vypracování a provádění vnitrostátních strategií integrace státních příslušníků třetích zemí ve všech aspektech společnosti, zejména s přihlédnutím k zásadě, že integrace je obousměrný dynamický proces vzájemného přizpůsobování všech přistěhovalců a obyvatel členských států. Rozsah působnosti fondu zahrnuje legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, tj. každého, kdo není občanem EU ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy, ale nezahrnuje cílovou skupinu Evropského uprchlického fondu. Fond přispívá k dosahování těchto zvláštních cílů: a) usnadnit rozvoj a vedení řízení o přijetí, která se týkají procesu integrace státních příslušníků třetích zemí a která tento proces podporují;
1 2 3 4 5
CS
Veškeré číselné údaje ve zprávě se zakládají na současných prostředcích, o kterých doposud rozhodl rozpočtový orgán, pokud není uvedeno jinak. KOM(2005) 123 v konečném znění. Rozhodnutí 2007/435/ES, Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18. Ustanovení čl. 48 odst. 3 písm. b) základního aktu. Souhrn a zprávy jednotlivých zemí jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/homeaffairs/funding/integration/funding_integration_en.htm.
3
CS
b) rozvíjet a provádět proces integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech; c) zvýšit schopnost členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat politiky a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí; d) vyměňovat si informace a osvědčené postupy a spolupracovat v rámci členských států a mezi nimi, pokud jde o rozvoj, provádění, monitorování a vyhodnocování politik a opatření pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Členské státy většinou využívají fondu prostřednictvím metody sdíleného řízení. Rozpočet EU se prostřednictvím ročních programů předkládaných členskými státy snaží podpořit aktivity členských států v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí podle specifických vnitrostátních nebo místních okolností, jakož i budování kapacit veřejných a soukromých služeb určených státním příslušníkům třetích zemí. Aktivity jsou spolufinancovány v souladu se strategickými zásadami Komise6, které stanovují čtyři priority: 1) provádění opatření pro uvedení „společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii“ do praxe; 2) vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání; 3) budování politických kapacit, koordinace a budování mezikulturních kompetencí v členských státech na různých úrovních a v různých vládních resortech a 4) výměna zkušeností, osvědčených postupů a informací v oblasti integrace mezi členskými státy. Členské státy musí provést alespoň tři z uvedených priorit, z nichž priority 1 a 2 jsou povinné, ale mnohé členské státy se rozhodly provést všechny čtyři. Strategické zásady dále stanovily pět zvláštních priorit, které lze uplatnit spolu s kteroukoli z výše uvedených priorit. Každý projekt, který provádí jednu nebo více zvláštních priorit, může získat vyšší podíl financování ze strany EU. Zvláštní priority jsou následující: – Zvláštní priorita 1: Zapojení státních příslušníků třetích zemí jako prostředek prosazování jejich integrace ve společnosti (Aktivity za účasti státních příslušníků třetích zemí při vypracování a provádění integračních politik a opatření); – Zvláštní priorita 2: Konkrétní cílové skupiny (Aktivity, včetně programů a činností zaměřených na začleňování, jejichž hlavním cílem je zabývat se zvláštními potřebami konkrétních skupin, jako jsou ženy, mládež a děti, starší občané, negramotné osoby a postižené osoby); – Zvláštní priorita 3: Inovační programy a činnosti zaměřené na začleňování (Aktivity vedoucí k vypracování inovačních programů a činností s cílem začlenit státní příslušníky třetích zemí, mj. umožnit jim, aby mohli pracovat a zároveň studovat, např. formou večerních kursů, zrychleného studia, dálkového studia či studia prostřednictvím internetu); – Zvláštní priorita 4: Mezikulturní dialog (Aktivity zaměřené na podporu vzájemné interakce a výměny, např. formou mezikulturního dialogu, jejichž cílem je zejména vyřešit možný konflikt způsobený kulturními a náboženskými rozdíly, a zlepšit tak integraci státních příslušníků třetích zemí do společností členských států, jejich hodnot a způsobu života);
6
CS
Rozhodnutí Komise K(2007) 3926 ze dne 21.8.2007.
4
CS
– Zvláštní priorita 5: Zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace (Aktivity, které se zabývají účinnými způsoby zvyšování povědomí a aktivního zapojení hostitelské společnosti do procesu integrace). Kromě národních programů může Komise až 7 % zdrojů EU, které má ročně k dispozici, využít přímo prostřednictvím „akcí Společenství“ pro nadnárodní projekty, studie a další typy aktivit v zájmu EU. V rozpočtových letech 2003–2006 se z rozpočtu EU financovaly přípravné aktivity, zejména „Přípravné akce na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí INTI“. Tento nástroj přinesl první praktické zkušenosti s nadnárodními projekty, a pomohl tak organizacím různých typů v členských státech připravit se na spuštění fondu v roce 20077. 3.
ROZPOČTOVÉ ZDROJE
Následující tabulka uvádí rozpočtové zdroje Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007–2013. Tabulka č. 1 – Rozpočet EU pro Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí na roky 2007–2013 Částky v EUR EUR
( )
( )
2007
2008
2009
2010
2011
2012 *
2013 *
Celkem
60 357 000
72 075 000
90 675 000
102 765 000
122 295 000
152 750 000
171 550 000
772 467 000
Společenství
4 543 000
5 425 000
6 825 000
7 735 000
9 205 000
9 750 000
10 950 000
54 433 000
CELKEM
64 900 000
77 500 000
97 500 000
110 500 000
131 500 000
162 500 000
182 500 000
826 900 000
Členské státy celkem Akce
* Skutečné prostředky od roku 2007 do roku 2011 včetně. Částky na rok 2012, jak jsou uvedeny v návrhu rozpočtu. Částky na rok 2013 jsou předběžné.
Na provádění fondu se podílejí všechny členské státy kromě Dánska v souladu s Protokolem o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii. Zdroje, které jsou k dispozici pro národní programy, se rozdělují každoročně mezi ostatních 26 členských států na základě dvou kritérií: i) počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v každém členském státě během předchozích tří let a ii) počtu státních příslušníků třetích zemí (vyjma některé zvláštní kategorie), kteří získali povolení vydávané každým členským státem k pobytu na jeho území v průběhu předchozích tří let; uplatňují se váhové koeficienty. Maximální příspěvek fondu na projekty ve členských státech je stanoven na 50 % celkových nákladů na akci a na 75 % pro členské státy, které mohou čerpat z fondu soudržnosti, a pro akce zahrnující zvláštní priority vymezené ve strategických zásadách.
7
CS
Hodnocení přípravných aktivit INTI je k dispozici affairs/funding/integration/funding_integration_en.htm.
5
na
adrese
http://ec.europa.eu/home-
CS
4.
PŘÍPRAVA PROVÁDĚNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH
V zájmu harmonizovaného uplatňování a nastavení společných vzorů pro vytváření programů a podávání zpráv přijala Komise pro fond prováděcí pravidla8, která jsou pro všechny čtyři fondy až na několik výjimek shodná. Pravidla se týkají mimo jiné výběrových řízení a kritérií pro způsobilost výdajů vzniklých v rámci fondu. Další důležitá část pokynů spočívala ve vypracování, v úzké spolupráci s členskými státy, manuálu způsobilosti s praktickými příklady a osvědčenými postupy při řízení projektů, který je pravidelně aktualizován. Proběhly informační schůzky o pravidlech způsobilosti výdajů. Další obecné pokyny byly uděleny na setkáních „výboru SOLID“ a na třech konferencích o fondech (v roce 2008 o fondech obecně a v roce 2009 pro auditní orgány a o vytváření programů a hodnocení). Členské státy jsou odpovědné za řízení fondů v rámci sdíleného řízení programů a Komise nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu EU. Je tudíž na členských státech, aby zřídily národní řídicí a kontrolní systém fondu zahrnující odpovědný orgán, který nese odpovědnost za řízení programu a je případně podporován pověřeným orgánem; auditní orgán odpovědný za ověřování efektivního fungování řídicího a kontrolního systému; a certifikační orgán, který certifikuje prohlášení o výdajích, než jsou odeslána Komisi. Tyto orgány jsou společně odpovědné za řádné finanční řízení prostředků přidělených členskému státu. Každý členský stát předložil Komisi popis svého řídicího a kontrolního systému, aby Komise mohla ověřit, že je v souladu s použitelnými ustanoveními. Na konci roku 2010 obdržely téměř všechny popisy řídicích a kontrolních systémů předložené členskými státy od Komise stanovisko „bez výhrad“. Navíc byl do konce roku 2010 dokončen audit na místě u řídicích a kontrolních systémů fondu (které mohou být společné s dalšími fondy obecného programu) v 17 členských státech, přičemž v dalších sedmi členských státech má být audit proveden v roce 2011. Zdá se, že většina systémů fungovala správně, ale v některých případech je třeba provést určitá vylepšení. V této fázi auditů, které budou v průběhu programového období 2007–2013 pokračovat, se to týká zejména výběrových řízení, lidských zdrojů, které mají orgány k dispozici, a dokumentace o řízeních a provedených úkolech. Celkově se zdá, že většina členských států má zaveden stabilní systém. 5.
VÍCELETÉ PROGRAMY 2007–2013
Víceleté programy financované z fondu byly pro většinu členských států schváleny do konce roku 2008, pro zbývající na počátku roku 2009. Aby nedošlo ke zpoždění při jejich provádění, které probíhá prostřednictvím ročních programů, schválila Komise současně s víceletými programy první dva roční programy na rok 2007 a na rok 2008. Víceleté programy, jejichž součástí není žádné finanční rozhodnutí, představují strategický rámec dohodnutý mezi Komisí a každým členským státem ohledně využití vnitrostátních zdrojů a zdrojů z fondu v průběhu celého programového období 2007–2013. Na úrovni EU podpoří víceleté programy významné množství akcí na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí, celkem téměř za 1 400 milionů EUR během období 2007–20139. Tabulka č. 2: Celkové náklady na všechny víceleté programy a zdroje financování
8 9
CS
Rozhodnutí č. 2008/457/ES, Úř. věst. L 167, 27.6.2008, s. 69. Shrnutí všech víceletých programů bude k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/ewsi/en/index.cfm.
6
CS
2007–2013 (Souhrn finančních plánů víceletých programů ve všech členských státech na období sedmi let) Všechny částky jsou uvedeny v milionech EUR a jsou orientační. Zdroje financování
Orientační částky
%
Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí
A
769 mil. EUR
55,6 %
Vnitrostátní veřejné zdroje
B
456 mil. EUR
32,9 %
Celkové veřejné financování
C=A+B
1 225 mil. EUR
88,5 %
Přidělené soukromé prostředky
D
159 mil. EUR
11,5 %
1 384 mil. EUR
100 %
Celkové náklady na všechny programy v letech 2007–2013
víceleté
E = C+ D
(*) Prostředky přidělené z fondu na víceleté programy členských států, které byly navrženy v roce 2008, vycházely z rozpočtových prostředků na roky 2007 a 2008, o nichž rozhodl rozpočtový orgán, a z odhadů rozpočtu na zbývající část programového období. Z toho důvodu se celková částka 769 milionů EUR mírně liší od celkové částky 772,467 mil. EUR v tabulce č. 1, která vychází z aktuálních rozpočtových prostředků fondu od roku 2007 až do roku 2011 a z odhadů na roky 2012 a 2013.
Podle informací ohledně zavedení vnitrostátní právní úpravy v oblasti integrace, provádění národních integračních programů a vlastních prohlášení členských států ve víceletých programech je zřejmé, že některé členské státy neměly v době, kdy se programy spouštěly, velké zkušenosti s opatřeními zaměřenými konkrétně na integraci státních příslušníků třetích zemí. Jde například o Irsko, Litvu, Maďarsko, Rumunsko a Řecko. Některé členské státy, jako např. Francie, Nizozemsko, Španělsko nebo Rakousko, naproti tomu mohly stavět na svých vlastních vnitrostátních zkušenostech, včetně významných programů financování. Prioritní potřeby pro účinnou integraci státních příslušníků třetích zemí se v každém členském státě lišily v závislosti na jeho přistěhovalecké tradici, podílu státních příslušníků třetích zemí na celkovém počtu obyvatelstva, současných migračních tocích, hospodářské a sociální situaci a podmínkách, dostupnosti struktur a služeb na podporu integrace a institucionálním uspořádání. Přes tyto rozdíly byly některé priority intervencí pro většinu členských států společné. Jde v první řadě o „obousměrný přístup“, který odráží zásadu, že procesu integrace by se měli účastnit jak nově příchozí, tak přijímající společnost (týká se 21 členských států), což zahrnuje větší toleranci, zvýšení povědomí o diskriminaci vůči migrantům a boj proti ní a podporu mezikulturního dialogu. Druhý velký úkol (15 členských států) se týkal potřeby občanské orientace a poskytování informací státním příslušníkům třetích zemí o historii, institucích, základních normách a hodnotách přijímající země. Třetím velkým úkolem (13 členských států) bylo přizpůsobit veřejné a soukromé služby multikulturní společnosti a budovat kapacity organizací, které přicházejí do styku se státními příslušníky třetích zemí. Konečně, zřejmou prioritní potřebou bylo rovněž zlepšit jazykovou vybavenost (12 členských států). Na prioritu 1 (viz kapitola 2) bude vyčleněn zdaleka největší podíl zdrojů z fondu v období 2007–2013 (plánovaný 75% podíl na úrovni EU v rozpětí od 94 % (Česká republika) po 41 %
CS
7
CS
(Finsko)), výrazně přesahující podíly na priority 2 (12 % na úrovni EU), 3 (9 %) a 4 (4 %). Finsko, které klade poměrně větší důraz na prioritu 2, je jediným členským státem, v němž se očekává, že na prioritu 1 bude vyčleněno méně než 50 % zdrojů z fondu. Graf č. 1: Rozdělení zdrojů EU mezi čtyři priority víceletých programů
Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko
Priorita 1
Maďarsko
Priorita 2
Malta
Priorita 3
Německo
Priorita 4
Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Základní akt fondu vyžaduje, aby každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a zvyklostmi navazoval partnerství s orgány a subjekty, které se podílejí na provádění víceletého programu nebo které mohou užitečně přispět k rozvoji tohoto programu. Do partnerství fondu je třeba povinně zahrnout orgány odpovědné za řízení Evropského sociálního fondu a Evropského uprchlického fondu.
CS
8
CS
Víceleté programy obsahují popis organizačního uspořádání partnerství v každém členském státě. Výbory partnerství často sestávají ze zástupců několika ministerstev, výše uvedených orgánů provádějících Evropský sociální fond a Evropský uprchlický fond a v menší míře místních orgánů a nevládních organizací. V některých členských státech pracují výbory partnerství na dvou úrovních, tj. na úrovni všeobecného výboru a na úrovni zvláštních pracovních a odborných skupin. Kromě běžných schůzí výborů svolává většina členských států pravidelné schůze (např. jednou nebo dvakrát do roka) všech provádějících organizací s cílem shromáždit údaje o dosažených výsledcích a nedostatcích a diskutovat o finančních prioritách pro příští roční programy. Doplňkovost fondu s ostatními nástroji financování EU je v členských státech zajištěna především díky úzké spolupráci řídících orgánů odpovědných za různé fondy v rámci partnerství. Ta obvykle probíhá v podobě konzultace dotčeného orgánu ve fázi plánování a programování a ohledně seznamu aktuálních projektů vybraných pro financování. V případě, kdy je za různé fondy obecného programu odpovědný jeden a týž orgán, je to snadné (např. v České republice, ve Finsku, v Irsku, v Itálii, v Maďarsku, v Německu, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku, ve Spojeném království a ve Španělsku je jeden a týž orgán odpovědný za fond i za Evropský uprchlický fond). V mnoha členských státech musí navíc žadatelé uvést další možné zdroje financování na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU či doložit relevantnost fondu ve vztahu k ostatním dostupným fondům EU, popř. se musí zavázat, že nevyužijí jiných finančních zdrojů EU pro projekty podpořené z fondu. Navíc, s cílem zabránit jakémukoli překrývání mezi fondem a ostatními nástroji financování na úrovni EU stanovily některé členské státy, že fond bude doplňovat aktivity Evropského sociálního fondu, např. využitím finančních prostředků fondu ke zvýšení úrovně dovedností státních příslušníků třetích zemí tak, aby se mohli účastnit opatření zaměřených na jejich integraci na trhu práce, která jsou financována z Evropského sociálního fondu. V některých členských státech se podařilo využít skutečné synergie mezi fondem a Evropským sociálním fondem, a to zejména tam, kde za fond i za Evropský sociální fond odpovídá jeden a týž orgán, např. v Belgii, ve Španělsku nebo ve Švédsku. Kromě této situace je v některých členských státech orgán odpovědný za fond rovněž členem partnerství Evropského sociálního fondu. To platí například v Irsku, Maďarsku a Rakousku.
6.
PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÉHO FONDU PRO INTEGRACI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ TŘETÍCH ZEMÍ V OBDOBÍ 2007–2009
Období 2007–2009, kterého se týká tato zpráva, zahrnuje 29 % celkové referenční částky fondu v celkové výši 239,9 milionu EUR dostupných finančních prostředků pro sdílené i přímé řízení aktivit.
CS
9
CS
6.1.
Národní programy prováděné pod sdíleným řízením
Za první tři roky provádění fondu bylo schváleno 78 ročních programů v celkové výši 223,1 milionu EUR. Graf č. 2 níže znázorňuje rozdělení zdrojů fondu mezi členské státy za použití rozdělovacího klíče stanoveného v právním základu. Graf č. 2: Rozdělení zdrojů EU vyčleněných na národní programy v letech 2007–2009 Částky jsou uvedeny v milionech EUR (zaokrouhlené údaje)
Švédsko 4,48
Belgie 4,67
Bulharsko Česká republika 1,87 Estonsko 5,39 2,69
Španělsko 34,71
Finsko 2,55
Spojené království 34,27
Irsko 2,65 Itálie 29,97 Kypr 2,47 Litva 2,03
Slovinsko 2,14 Slovenská republika 1,79
Lotyšsko 3,54
Řecko 6,24 Rumunsko 2,35 Rakousko 4,87
Francie 18,21
Portugalsko 5,05
Polsko 5,10
Nizozemsko 5,55
Německo 33,59
Malta 1,59
Lucembursko 1,61 Maďarsko 3,75
V období 2007–2009 byli pěti hlavními příjemci Španělsko (34,7 milionu EUR), Spojené království (34,3 milionu EUR), Německo (33,6 milionu EUR), Itálie (30 milionů EUR) (všichni mezi 13 a 15 % celkových zdrojů EU přidělených na národní programy) a Francie (18,2 milionu EUR neboli 8 % celkových zdrojů). Společně tito příjemci obdrželi přibližně 68 % celkových prostředků vyčleněných na národní programy za uvedené období. S určitým odstupem následovalo osm členských států s podíly mezi 2 a 3 % zdrojů fondu přidělených v období 2007–2009, tj. prostředky ve výši 4,5–5,5 milionu EUR (Belgie, Česká republika, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko). Všechny ostatní členské státy obdržely každý mezi 0,7 a 1,7 % z dostupných zdrojů fondu. V období 2007–2009 se výše prostředků přidělených těmto 13 členským státům pohybovala od 1,59 milionu EUR (Malta) do 3,75 milionu EUR (Maďarsko). V období od roku 2007 do roku 2011 zůstalo hlavních pět příjemců mezi členskými státy stejných, ale jejich pořadí se mírně změnilo: od roku 2011 je na prvním místě Itálie a následují v tomto pořadí Spojené království, Španělsko, Německo a Francie. To odpovídá příslušným přistěhovaleckým tokům a počtu legálně pobývajících státních příslušníků třetích
CS
10
CS
zemí během uvedeného období, na jejichž základě se zdroje fondu mezi členské státy rozdělovaly10. Sečtou-li se zdroje poskytnuté v rámci ročních programů národními rozpočty a příjemci s příspěvky z fondu, dosáhla celková výše nákladů na všechny financované operace přibližně 371 milionů EUR za tříleté období 2007–2009. Příspěvek fondu činil 60 % z této částky, z vnitrostátního veřejného financování členských států bylo poskytnuto téměř 35 % (128,7 milionu EUR) a konečně sami příjemci přispěli na plánované celkové náklady přibližně 5 % (19,5 milionu EUR). Tyto procentní podíly jsou v zásadě v souladu s těmi, které jsou stanoveny ve víceletých programech (viz tabulka č. 2 v kapitole 5), přičemž očekávané příspěvky příjemců nemohly ze své podstaty být „plánovány“ dříve než na začátku programového období 2007–2013. Pro každý roční program mohly členské státy použít až 7 % svých přidělených ročních prostředků + 30 000 EUR na financování technické pomoci při řízení fondu. Zdroje vyčleněné na technickou pomoc v členských státech dosáhly celkové výše 5 milionů EUR v roce 2007, 5,8 milionu EUR v roce 2008 a 7,1 milionu EUR v roce 2009. Podle míry výdajů oznámené na konci roku 2010 byly závazky v členských státech v roce 2007 (82 % prostředků) i v roce 2008 (83 %) značně vysoké a v roce 2009 dosáhly téměř 100 %. V roce 2007 oznámilo šest členských států závazky ve výši téměř 100 % a v dalších čtyřech členských státech závazky dosáhly 90 % nebo více. V roce 2008 dosáhla míra závazků ve čtyřech členských státech téměř 100 % a v sedmi dalších činily závazky nejméně 90 % přidělených prostředků. Závazky v období 2007–2009 odpovídají celkovému modelu čerpání národních programů. Ve většině členských států byly programy výrazně ovlivněny zpožděním v zahajovací fázi, v letech 2007 a 2008 (viz kapitola 7.4), ale mnoho členských států dokázalo v průběhu času tyto problémy vyřešit, což vedlo ve většině členských států k poměrně hladkému provádění ročního programu v roce 2009. 6.2.
Akce Společenství
Komise na každý z roků 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 přijala roční pracovní program, který vymezil priority a cíle akcí Společenství financovaných z fondu, jakož i plánované podpůrné akce. Akce Společenství se vždy zaměřují na nadnárodní projekty a na aktivity v zájmu Unie v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí. V návaznosti na výzvy k předkládání návrhů otevřené jakémukoli druhu organizací s požadavkem účasti alespoň tří až pěti členských států na každém projektu byly v uvedeném období uděleny granty. Priority stanovené ve výzvách k předkládání návrhů zahrnovaly: podporu integračních strategií a opatření zaměřených na konkrétní skupiny, jako jsou migrující ženy a děti; integrační opatření na místní úrovni, jako např. řízení rozmanitosti v sousedství; shromažďování údajů o vnímání integračního procesu veřejností a migranty; propojování politik v oblasti přijímání s integračními procesy atd. Celkově Komise v období 10
CS
Pro další informace viz KOM (2011) 448 a SEK (2011) 940 o uplatňování kritérií pro rozdělování prostředků mezi členské státy z Evropského fondu pro vnější hranice, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského návratového fondu.
11
CS
2007 až 2010 financovala prostřednictvím grantů 37 nadnárodních projektů, kterým přidělila 17,85 milionu EUR. Kromě grantů, které vyčerpaly většinu z dostupných zdrojů EU, byla v rámci akcí Společenství financována řada veřejných zakázek. Mezi zvláště významné v této oblasti patří: • podpora poskytnutá Evropskému fóru pro integraci11, fóru pro výměnu názorů a diskusi, které zřídila Komise spolu s organizacemi občanské společnosti v oblasti integrace a které se od roku 2008 schází dvakrát ročně, • Evropská internetová stránka věnovaná integraci12: interaktivní internetová stránka přístupná všem zúčastněným stranám v oblasti integrace, která nabízí rozsáhlou dokumentaci, novinky, osvědčené postupy ze všech členských států EU a umožňuje výměnu informací, • Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe13, která vyšla postupně ve třech vydáních; jejím účelem je shrnout a rozšířit osvědčené postupy týkající se různých záležitostí v oblasti integrace, jako jsou „hromadné sdělovací prostředky a integrace“, „zvyšování povědomí a zlepšení postavení přistěhovalců“, „získání státní příslušnosti a praxe aktivního občanství“, „mladí přistěhovalci, vzdělání a trh práce“.
7.
PROVÁDĚNÍ PROGRAMŮ V ČLENSKÝCH STÁTECH V LETECH 2007, 2008 A 2009
V souladu se základním aktem14 měly členské státy povinnost předložit Komisi do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem; všechny použily společný vzor, který jim Komise poskytla. V této rané fázi provádění víceletých programů (v červnu 2010 byly členským státům k dispozici konečné údaje o dokončených projektech pouze za rok 2007, neboť provádění ročních programů na rok 2008 bylo právě ukončeno a roční programy na rok 2009 probíhaly) se zprávy členských států přirozeně zaměřují na aspekty provádění spíše než na výsledky a dopady. Ty budou předmětem hodnotících zpráv o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem za období 2007 až 2010, které musí členské státy Komisi předložit do 30. června 2012. Tato kapitola uvádí a srovnává fakta a číselné údaje o provádění ročních programů na roky 2007, 2008 a 2009, jak je oznámily členské státy. Je třeba zdůraznit, že srovnávané číselné údaje jsou průměrnými hodnotami, jež vždy neodrážejí odchylky od obecných směrů. Všude, kde to bylo možné, jsou rozdíly a odchylky od průměru zvýrazněny. 7.1.
Přehled
Do 30. června 2010 bylo z fondu v členských státech financováno celkem 1 949 projektů v rámci prvních tří ročních programů za roky 2007, 2008 a 2009. To odpovídá v celé EU v průměru 75 financovaným projektům v každém členském státě za uvedené tři roční programy, i když s výraznými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy (viz tabulka č. 4 níže). 11 12 13 14
CS
Pro další informace o Evropském fóru pro integraci viz http://ec.europa.eu/ewsi/en/policy/legal.cfm. Http://ec.europa.eu/ewsi/en/index.cfm. Http://ec.europa.eu/ewsi/en/resources/detail.cfm?ID_ITEMS=12892. Ustanovení čl. 48 odst. 2 písm. a) rozhodnutí 2007/435/ES.
12
CS
Tabulka č. 4: Projekty financované v rámci tří ročních programů za roky 2007, 2008 a 2009 Členský stát
Program 2007
Program 2008
Program 2009
Celkem 2007–2009
Belgie
13
14
21
48
Bulharsko
13
14
0
27
Česká republika
2
27
17
46
Estonsko
17
76
72
165
Finsko
10
18
12
40
Francie
2
3
29
34
Irsko
8
0
0
8
Itálie
54
48
59
161
Kypr
3
10
8
21
Litva
16
12
12
40
Lotyšsko
13
17
0
30
Lucembursko
3
12
14
29
Maďarsko
19
22
20
61
Malta
0
1
3
4
162
148
59
369
Německo Nizozemsko
3
9
6
18
Polsko
35
36
0
71
Portugalsko
12
10
3
25
Rakousko
34
31
39
104
Rumunsko
1
7
4
12
Řecko
7
11
0
18
Slovenská republika
11
5
10
26
Slovinsko
3
2
0
5
Spojené království
8
11
10
29
169
241
120
530
9
19
0
28
627
804
518
1949
Španělsko Švédsko EU celkem
* K 30. červnu 2010 stále probíhal výběr projektů a financování v rámci ročního programu za rok 2009.
Přestože členské státy s nejvyššími přidělenými prostředky jsou také většinou ty s nejvyšším počtem financovaných projektů (Španělsko: 530 projektů, Německo: 369 projektů, Itálie: 161 projektů), a na druhé straně spektra členské státy s nejnižšími přidělenými prostředky mají nejnižší počet financovaných projektů (Malta: 4 projekty, Slovinsko: 5 projektů a Irsko: 8 projektů), počet projektů nemusí vždy odpovídat množství přidělených prostředků. Například Estonsko s poměrně nízkými přidělenými prostředky financovalo téměř stejný počet projektů jako Itálie. Naproti tomu Spojené království, jeden z největších příjemců prostředků z fondu, soustředilo zdroje na omezený počet větších projektů (kolem 30). Počet projektů v členských státech tak odráží strategii financování (široká projektová podpora, či soustředění prostředků), což se rovněž projevuje v průměrné výši finančních prostředků EU na projekt. Projekty financované v rámci národních programů byly obvykle malé či střední velikosti s průměrnou výší finančních prostředků EU kolem 76 000 EUR na projekt. V 16 členských státech (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) to bylo ještě méně, tj. mezi 18 338 EUR a 68 952 EUR. Členskými státy s nejnižší výší finančních prostředků EU na projekt jsou Estonsko, Bulharsko, Lucembursko a Polsko (viz tabulka č. 5 níže).
CS
13
CS
Naproti tomu v deseti členských státech byla průměrná výše finančních prostředků na projekt vyšší než průměr EU (Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Spojené království). Zemí s nejvyšším průměrem výše finančních prostředků EU na projekt byla Francie, následovaná s určitým odstupem Spojeným královstvím, Slovinskem a Nizozemskem. Tabulka č. 5: Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt za dva programové roky 2007 a 2008* Závazky EIF ze strany Počet projektů členských států (2007 (2007 a 2008) a 2008) Belgie
Průměrná výše finančních prostředků EIF na projekt
1 339 531,31
27
49 612,27
810 365,32
27
30 013,53
Česká republika
1 449 221,39
29
49 973,15
Estonsko
1 705 466,37
93
18 338,35
Finsko
1 534 600,00
28
54 807,14
Francie
10 937 000,00
5
2 187 400,00
Bulharsko
Irsko
722 187,00
8
90 273,38
Itálie
14 616 895,28
102
143 302,89
Kypr
1 264 842,72
13
97 295,59
Litva
1 351 598,09
28
48 271,36
Lotyšsko
1 767 214,93
30
58 907,16
530 569,73
15
35 371,32
1 897 256,02
41
46 274,54
99 155,20
1
99 155,20
20 509 937,00
310
66 161,09
Nizozemsko
2 425 961,57
12
202 163,46
Polsko
2 580 226,27
71
36 341,22
Portugalsko
1 068 431,68
22
48 565,08
Rakousko
2 783 852,60
65
42 828,50
Rumunsko
712 732,35
8
89 091,54
Řecko
3 313 557,43
18
184 086,52
Slovenská republika
1 042 788,25
16
65 174,27
Slovinsko
1 171 612,58
5
234 322,52
Lucembursko Maďarsko Malta Německo
Spojené království
11 341 023,28
19
596 895,96
Španělsko
19 947 890,57
410
48 653,39
1 930 664,44
28
68 952,30
108 854 581,38
1 431
76 068,89
Švédsko Evropská unie
* Vzhledem k tomu, že k 30. červnu 2010 nebyly výběr a financování projektů za rok 2009 ještě ukončeny, výpočet průměrné výše finančních prostředků EU na projekt je založen pouze na prvních dvou ročních programech.
CS
14
CS
7.2.
Metody provádění, výběr projektů a financování
V rámci obecného programu si mohou členské státy vybrat ze dvou metod provádění: • odpovědný orgán jednající jako „veřejný zadavatel“, a to zpravidla v případech, kdy projekty provádí na základě otevřených výzev k předkládání návrhů (v řádně odůvodněných případech mohou být granty udělovány bez výzvy k předkládání návrhů), nebo • odpovědný orgán jednající jako „výkonný orgán“, pokud se rozhodne provést projekty přímo, sám nebo ve sdružení s jakýmkoli vnitrostátním orgánem, který je kompetentní z hlediska odborných znalostí, vysokého stupně specializace nebo správních pravomocí, neboť vzhledem k povaze projektu není možné provést jej jinak, např. v situaci právního monopolu nebo z bezpečnostních důvodů. Jak se předpokládalo, s ohledem na účel fondu a rozličnost účastníků v této oblasti, metoda „veřejného zadavatele“ byla s 95 % všech financovaných projektů (celkem 1 852 projektů) zdaleka nejrozšířenější metodou provádění. Všechny členské státy skutečně prováděly veškeré nebo některé své programy metodou „veřejného zadavatele“. Pouze devět členských států (Estonsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Španělsko) využilo metody „výkonného orgánu“ v celkem 97 projektech. Navíc, většina projektů prováděných metodou „výkonného orgánu“ byla financována na začátku víceletého programového období a jejich počet postupně klesal. V rámci metody „veřejného zadavatele“ zorganizovalo pouze osm členských států (Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko) jen jednu výzvu k předkládání návrhů pro každý roční program. Ve všech ostatních členských státech bylo potřeba přinejmenším u jednoho ročního programu několik výzev, neboť jedna nestačila k plnému vyčerpání přidělených prostředků nebo bylo potřeba pokrýt samostatné oblasti působnosti programu. Během uvedeného tříletého období bylo na výzvy k předkládání návrhů celkem předloženo úctyhodných 5 234 návrhů. Návrhy předkládaly různé typy organizací: vnitrostátní, regionální a místní orgány; nevládní organizace s různým statusem; vzdělávací a výzkumné instituce atd. Jen v rámci ročního programu za rok 2009 bylo předloženo téměř 2 000 návrhů (viz tabulka č. 6). V důsledku velmi vysokého zájmu mohlo být pouze 47 % přijatých návrhů vybráno a z nich 73 % bylo financováno. Některé členské státy zmínily dostupné prostředky jako omezující faktor (například Bulharsko, Estonsko, Itálie a Litva), ale to nebyl jediný důvod k odmítání návrhů nebo k tomu, že nebyly financovány všechny vybrané projekty. Například další rozbor vybraných návrhů provedený odpovědnými orgány mohl případně vést k tomu, že projekt nebyl financován, protože situace provádějící organizace se zhoršila, organizace nebyla schopna využít předpokládané finanční prostředky nebo nebylo možné doložit k dohodě o grantu podstatné technické detaily atd. Odpovědné orgány se tedy vážně zabývaly úkolem týkajícím se financování projektů ze zdrojů fondu.
CS
15
CS
Tabulka č. 6: Přijaté, vybrané a financované projekty v období 2007–2009 prováděné metodou „veřejného zadavatele“ po výzvě k předkládání návrhů Program 2007 Členský stát Belgie Bulharsko Česká republika Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovenská republika Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko EU celkem
Program 2008
Program 2009
Celkem 2007–2009
Přijaté návrhy
Vybrané projekty
Financované projekty
Přijaté návrhy
Vybrané projekty
Financované projekty
Přijaté návrhy
Vybrané projekty
Financované projekty
Přijaté návrhy
Vybrané projekty
Financované projekty
14 40 2 31 47 0 41 405 2 17 14 7 34 9 336 5 45 13 48 5 56
14 22 2 5 10 0 10 171 0 16 11 3 19 0 162 3 37 12 34 3 8
13 13 2 5 10 0 8 41 0 16 11 3 19 0 162 3 35 12 34 1 7
14 56 48 134 23 0 0 373 18 14 21 19 45 1 236 12 57 12 70 15 46
14 31 28 72 18 0 0 145 7 13 15 12 22 1 148 9 36 12 31 8 11
14 14 27 71 18 0 0 28 7 12 15 12 22 1 148 9 36 10 31 7 11
25 0 27 110 48 135 29 523 17 27 0 20 45 4 305 16 53 3 119 16 0
23 0 19 81 12 30 0 350 5 16 0 15 20 3 59 6 0 3 40 4 0
21 0 17 69 12 27 0 38 5 12 0 14 20 3 59 6 0 3 39 4 0
53 96 77 275 118 135 70 1301 37 58 35 46 124 14 877 33 155 28 237 36 102
51 53 49 158 40 30 10 666 12 45 26 30 61 4 369 18 73 27 105 15 19
48 27 46 145 40 27 8 107 12 40 26 29 61 4 369 18 71 25 104 12 18
14
10
10
7
5
5
18
10
10
39
25
25
2 34 437 74 1732
2 12 126 9 701
2 7 126 9 549
1 29 331 0 1582
1 11 233 19 902
1 11 233 19 762
0 84 258 38 1920
0 36 115 0 847
0 10 115 0 484
3 147 1026 112 5234
3 59 474 28 2450
3 28 474 28 1795
Poznámka: Tabulka zahrnuje pouze předložené, vybrané a financované návrhy/projekty prováděné metodou „veřejného zadavatele“ po výzvě k předkládání návrhů (nikoli projekty financované výjimečně bez výzvy k předkládání návrhů nebo projekty financované v rámci metody „výkonného orgánu“). Pokud bylo pro jeden roční program zorganizováno více výzev k předkládání návrhů, číselné údaje zachycují celkový počet přijatých návrhů, vybraných projektů a financovaných projektů za všechny výzvy pro dotyčný roční program.
CS
16
CS
7.3.
Rozsah působnosti projektů – provádění priorit a zvláštních priorit
Díky velkému počtu financovaných projektů a rozličnosti organizací, které tyto projekty prováděly, bylo v uvedeném období pokryto široké spektrum problémů. Financované projekty lze zhruba rozdělit do tří kategorií podle hlavního cíle na projekty zaměřené: především na státní příslušníky třetích zemí; na veřejné a soukromé služby určené státním příslušníkům třetích zemí; a konečně na přijímající společnost (viz tabulka č. 7). Na následujících stranách je podán podrobný popis typů financovaných akcí. Nejčastěji byla z fondu v členských státech poskytnuta podpora opatřením, která byla zaměřena především na státní příslušníky třetích zemí, přesněji řečeno projektům týkajícím se informovanosti a školení, včetně jazykové vybavenosti, praktických informací a občanské orientace. Téměř stejný význam se kladl na „obousměrný“ přístup. Opatření k budování kapacit v širším slova smyslu (přizpůsobení a koordinace veřejných soukromých služeb), spolupráce mezi členskými státy a opatření zaměřená na přijímající společnost k podpoře mezikulturního dialogu byla sice na druhém místě, ale byla financována ve většině členských států a jsou neméně významná. Je zajímavé, že spolupráce mezi členskými státy spolu s výzkumem, studiemi, monitorováním a hodnocením se rozvíjely více, než se předpokládalo, na počátku programového období. Podíl projektů provádějících prioritu 1 činil zhruba 80 % všech projektů, což je výrazně více než podíl projektů provádějících prioritu 3 (10 %), prioritu 2 (6 %) a prioritu 4 (4 %). Podíly priorit souhlasí s celkovými částkami plánovanými na počátku programového období. Ze všech čtyř „zvláštních cílů“ fondu (viz kapitola 2) jasně převažuje cíl „rozvoje a provádění procesu integrace nově příchozích státních příslušníků třetích zemí v členských státech“ s téměř 70 % všech financovaných projektů. To odpovídá ustanovení v základním aktu, že „fond se zaměřuje především na akce v souvislosti s integrací nově příchozích státních příslušníků třetích zemí“. Členské státy ve velké míře využívaly možnosti vyšší míry spolufinancování ze strany EU u projektů provádějících jednu nebo více zvláštních priorit, což se týkalo 62 % ze všech dotčených projektů. Největší podíl zaujímají projekty provádějící více zvláštních priorit, následované projekty, jež provádějí zvláštní priority 2 a 5. Mezi členskými státy jsou však významné rozdíly. Například Itálie, Lotyšsko a Španělsko prováděly projekty týkající se všech pěti zvláštních priorit. Naproti tomu pouze jedna zvláštní priorita byla provedena na Kypru, v Rakousku a ve Slovinsku (zvláštní priorita 4), jakož i ve Francii a ve Spojeném království (zvláštní priorita 2). Na Maltě, ve Španělsku a ve Švédsku prováděly všechny projekty financované v rámci metody „veřejného zadavatele“ jednu nebo více zvláštních priorit. Z celkového hlediska byly prioritní potřeby identifikované ve fázi plánování víceletých programů v zásadě potvrzeny, přičemž hlavní změny vyplývaly pouze ze skutečných návrhů předložených provádějícími organizacemi po výzvách k předkládání návrhů.
CS
17
CS
Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů 2007–2009 „Cílová skupina“
Druh akce
Zlepšení jazykové vybavenosti (a budování kapacit v tomto ohledu)
Státní příslušníci třetích zemí
Priorita 2
20: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, PL, RO, SK, SI, ES, UK
22: AT, BE, BG, CY, CZ, Šíření obecných a praktických informací (práva a povinnosti, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, dostupné služby atd.) a občanská orientace (kultura, historie, LT, LU, PL, PT, RO, SK, instituce hostitelského členského státu) SI, ES, SE, UK
1: IT
Přístup k jiným formám vzdělávání
6: BE, EE, EL, LV, SE, UK
1: CZ
Předběžné aktivity k následnému usnadnění přístupu na trh práce, nástupu do zaměstnání, hospodářského života a soběstačnosti
12: AT, BG, DE, EL, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE
1: CZ
Sociální a právní pomoc a poradenství Oboustranný přístup: usnadnění nebo podpora účasti státních příslušníků třetích zemí na občanském životě, službách a výměně s hostitelskou společností Zdraví Akce zaměřené na zranitelné skupiny Zlepšení služeb spojených s přijímáním, včetně zařízení a právních předpisů Ubytování/Bydlení Opatření před odjezdem (opatření zaměřená na státní příslušníky třetích zemí před jejich příjezdem do hostitelského členského státu)
CS
Priorita 1
Priorita 3
Priorita 4
Členské státy celkem
2: BE, CY
1: MT
21: AT, BE, CY, CZ, DE, EE, FR, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, RO, SK, SI, ES, UK
6: BE, EE, FI, HU, IT, LV
2: BE, MT
23: AT, BE, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LV, LT, LU, MT, PL, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK 7: BE, CZ, EE, EL, LV, SE, UK
3: FI, LV, LT
15: AT, BG, CZ, DE, FI, EL, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, ES, SE
11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES
3: CZ, FI, LV
11: BE, CZ, FI, FR, HU, LV, PL, PT, RO, SK, ES
14: AT, CY, DE, EE, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE
3: FI, LV, SK
3: CZ, ES, SE
2: CZ, PL
10: AT, BE, DE, CZ, FI, FR, IT, ES, SE, UK 5: BE, CZ, IE, LV, UK
1: BE
1: MT
15: AT, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IE, IT, LU, MT, NL, SK, ES, SE
1: IT
10: AT, BE, CZ, DE, FI, FR, IT, ES, SE, UK
4: CZ, PL, ES, SE
5: BE, CZ, IE, LV, UK
2: PL, ES
2: PL, ES
3: BE, FI, EL
3: BE, FI, EL
18
CS
Tabulka č. 7: Souhrn akcí financovaných členskými státy v rámci ročních programů 2007–2009 (pokračování) „Cílová skupina“
Tvůrci politiky, zaměstnanci veřejných a soukromých subjektů zabývajících se integrací a další osoby přicházející do styku se státními příslušníky třetích zemí nebo zabývající se otázkami integrace
Druh akce Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti díky školení, budování kapacit a zvyšování povědomí Průzkum postavení státních příslušníků třetích zemí v konkrétních členských státech, včetně otázek ohledně postoje společnosti vůči státním příslušníkům třetích zemí, s cílem přizpůsobit integrační opatření a procesy jejich potřebám Rozbor a hodnocení integračních opatření a procesů obecně a v jednotlivých členských státech, v minulosti i v současnosti, s cílem zvýšit jejich účinnost
CS
Priorita 2
Priorita 3
Priorita 4
Členské státy celkem
10: AT, CZ, EE, FR, HU, IT, LV, LT, PT, RO
1: EE
16: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, EL, HU, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES
1: HU
18: AT, BG, CY, CZ, EE, FI, FR, EL, HU, IT, LV, LT, LU, MT, PT, RO, SK, ES
6: BG, HU, IT, LV, RO, SE
15: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LT, LU, PL, RO, SK, UK
4: AT, IT, PT, RO
1: IT
18: AT, BE, BG, CY, CZ, FI, EL, HU, IT, LV, LT, LU, PL, PT, RO, SK, SE, UK
4: MT, NL, SK, SE
12: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, PL, PT, ES
2: IT, RO
1: IT
17: BG, CY, CZ, EE, FI, EL, IT, LV, LU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, ES, SE
13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK
1: IT
1: SK
13: AT, BG, CY, DE, EE, FI, EL, HU, IT, LU, PL, SK, UK
6: LV, LT, PT, RO, SK, ES
11: AT, BG, CY, DE, EL, HU, LT, LU, PL, PT, ES
6: HU, LV, LU, NL, SK, ES
1: LT
2: LT, SK
11: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LU, MT, NL, SE
Vývoj monitorovacích a hodnoticích metod a nástrojů, včetně ukazatelů Koordinace služeb a politik a výměna mezi různými zúčastněnými stranami v členském státě
3: EL, IT, PT
Koordinace a spolupráce mezi členskými státy Zapojení médií
Přijímající společnost
Priorita 1
Podpora tolerance, zvyšování povědomí a mezikulturní dialog
5: CZ, EL, HU, LT, SK 12: AT, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK
19
1: CY 2: BG, PT
6: AT, BG, CY, DE, LU, MT
1: MT
16: AT, BG, CY, DE, EL, HU, IT, LV, LT, LU, NL, PL, PT, RO, SK, ES 13: AT, CY, CZ, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, NL, SK, SE 6: CY, CZ, EL, HU, LT, SK 14: AT, BG, CY, CZ, DE, EE, EL, HU, IT, LT, LU, MT, PT, SK
CS
Hlavní oblast, kde byly projekty financovány v rámci priority 1 („Opatření pro uvedení ‚společných základních zásad pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii‘ do praxe“), se týkala poskytování obecných a praktických informací a občanské orientace státním příslušníkům třetích zemí, jež se provádělo ve většině členských států. Projekty zahrnovaly: – šíření informačních materiálů v papírové či elektronické (internetové portály atd.) podobě nebo pomocí studia prostřednictvím internetu, –
orientaci pomocí úvodních vzdělávacích kurzů, workshopů, seminářů apod.,
–
rozvoj sítí informačních center a služeb spojených s přijímáním,
– organizaci studijních návštěv státních příslušníků třetích zemí ve státních institucích, na historicky významných místech, v muzeích, – mentorování a vedení ze strany místního obyvatelstva s cílem provést státní příslušníky třetích zemí procesem jejich integrace do přijímající společnosti. Druhou oblastí v pořadí bylo jazykové vzdělávání, a to jak vzdělávací kurzy a další výukový materiál pro státní příslušníky třetích zemí, včetně studia prostřednictvím internetu, tak vývoj specifických výukových technik přizpůsobených státním příslušníkům třetích zemí. Podpora „obousměrného přístupu k integraci“ byla financována prostřednictvím celé řady aktivit často inovativní povahy, jako byly festivaly, umělecké soutěže a výstavy, účast rodičů státních příslušníků třetích zemí ve školách nebo na letních táborech pro děti státních příslušníků třetích zemí i místní obyvatele. Projekty na podporu tolerance, zvyšování povědomí a podporu mezikulturního dialogu zahrnovaly takové aktivity jako sportovní a kulturní události, televizní seriály určené pro přijímající společnost atd. Předběžné aktivity k usnadnění přístupu na trh práce a účasti na hospodářském životě zahrnovaly přístup k jinému než jazykovému či odbornému vzdělávání nebo poskytování hodnocení dovedností a rekvalifikačních kurzů. Přizpůsobení veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti pomocí zvyšování povědomí a budování kapacit zahrnovalo organizaci specifických vzdělávacích akcí, workshopů a seminářů a šíření informačních materiálů. Akce zaměřené na zranitelné skupiny byly určené ženám a dětem. Cílem projektů bylo poskytnout zvláštní podporu po opuštění přijímacích středisek, zajistit ubytování, poskytnout základní pomoc při hledání práce, pomoci v přístupu ke zdravotním a sociálním službám atd.
CS
20
CS
Příklady projektů v rámci priority 1
Řecko ve spolupráci s IOM spustilo v Moldávii vzdělávací a informační program před odjezdem zaměřený na případné migranty. Během čtyř měsíců byly v rámci programu poskytovány formální i neformální cestou informace o jazyce, institucích a hodnotách řecké společnosti, praktické informace o právech a povinnostech migrantů a nezbytných postupech k legálnímu vstupu na řecké území a pobytu na něm a profesní orientaci s cílem lépe sladit dovednosti státních příslušníků třetích zemí s aktuální poptávkou na řeckém trhu práce. Projekt se zaměřil na skupinu, kterou je obvykle obtížné zasáhnout. Rovněž se předpokládá, že bude mít pozitivní dopad na migraci tím, že usnadní legální migraci – a tudíž odradí od nelegální migrace – do Řecka. V Itálii se projekt, který realizovalo město Benátky, zaměřil na jazykové a občanské vzdělávání zranitelných kategorií přistěhovalců, jako jsou negramotní státní příslušníci třetích zemí, ženy a nově příchozí mladí lidé. Projekt nabídl účastníkům flexibilní a jim přizpůsobené aktivity, jakož i inovativní výukové techniky a podporu (mezikulturní mediaci a hlídání dětí, využití nových technologií atd.). Díky síti veřejných a soukromých partnerů bylo možné průběžně kontrolovat dodržování plánu aktivit. Projekt byl zakončen shromážděním, na němž byly účastníkům předány certifikáty o absolvování různých aktivit v rámci projektu. V Portugalsku využil jeden projekt partnerství mezi veřejnými službami, mediátory a vysokými školami k rozvoji mezikulturní mediace ve veřejných službách. Předběžné výsledky jsou již zřejmé: vzdělávací iniciativy, integrace mediátorů v institucích a praxe mezikulturní mediace. Mediace poskytovaná veřejnými službami se bude udržovat a konsolidovat. Bude zaveden profil 3. úrovně v Katalogu vnitrostátních kvalifikací a vzdělávací referenční systém, jež pak budou univerzity moci přijmout i na vyšší úrovni. V rámci projektu probíhajícího v České republice navazují rodiny státních příslušníků třetích zemí partnerství ve dvojici s místními rodinami žijícími ve stejném regionu. Projekt probíhá na celém území. Lze ho považovat za doplňkovou akci ke zřizování integračních středisek v každém regionu země; navazováním partnerství mezi dvojicemi rodin, tak aby místní mohli pomoci státním příslušníkům třetích zemí, se vyplňuje mezera mezi potřebami státních příslušníků třetích zemí a službami, které je integrační systém v České republice postupně schopen poskytovat. Projekt podporuje rozsáhlá mediální kampaň. Maďarsko podpořilo projekt, jehož cílem bylo zvýšit povědomí občanů Budapešti o přítomnosti komunit migrantů žijících v hlavním městě a o jejich přispívání do multikulturní společnosti v Budapešti. V oblíbeném kulturním středisku v centru Budapešti byly zorganizovány čtyři festivaly. Každý festival představil široké spektrum kulturních aspektů (jako umělecká řemesla, hudbu, tanec, filmy, výstavy fotografií) různých skupin státních příslušníků třetích zemí. Společně s těmito událostmi probíhala řada aktivit zaměřených na komunikaci. Projekt úspěšně zvýšil povědomí obyvatel Budapešti o přítomnosti státních příslušníků třetích zemí ve městě a podpořil mezikulturní dialog. Projekty v rámci priority 2 „Vypracování ukazatelů a metodik hodnocení pro posouzení pokroku, úpravu politik a opatření a pro usnadnění koordinace srovnávacího vzdělávání“
CS
21
CS
financovaly výzkumné aktivity o situaci státních příslušníků třetích zemí v členských státech a o postoji společnosti vůči státním příslušníkům třetích zemí s cílem přizpůsobit integrační opatření jejich potřebám. Zahrnovaly shromažďování údajů o státních příslušnících třetích zemí v členských státech, kvalitativní výzkum jako diskusní skupiny s představiteli nevládních organizací a vzdělávacího systému, rozhovory se státními příslušníky třetích zemí a odborníky. Byly financovány rovněž specifičtější studie, například o integraci dětí státních příslušníků třetích zemí do vzdělávacího systému. Kromě výše uvedených aktivit byly podpořeny rovněž analýzy a hodnocení integračních politik a opatření, včetně analýzy právního rámce a správní praxe, vývoj ukazatelů nebo metodik hodnocení, koordinace služeb a zúčastněných stran s cílem sdílet informace, statistické údaje a novinky o integraci. Příklady projektů v rámci priority 2
V Polsku se jeden výzkumný projekt zabýval diskriminací státních příslušníků třetích zemí, a to především prostřednictvím advokátní praxe a informačních kampaní zaměřených na osoby přijímající rozhodnutí. Projekt vycházel z nedávného významného průzkumu situace státních příslušníků třetích zemí v Polsku – zejména pokud jde o zaměstnání. Zahrnuté činnosti: sociologický průzkum mezi 360 státními příslušníky třetích zemí a 30 úředníky a odborníky na otázky integrace a diskriminace vůči cizincům v Polsku; analýza sociálních a právních aspektů diskriminace, včetně 30 právních předpisů; průzkum ochoty zaměstnavatelů zaměstnat různé kategorie státních příslušníků třetích zemí, vydání a distribuce dvou esejů o otázkách týkajících se této oblasti s doporučeními určenými osobám přijímajícím rozhodnutí a státním příslušníkům třetích zemí v Polsku; a semináře o výsledcích výzkumu. V Litvě byla provedena studie proveditelnosti o přístupu státních příslušníků třetích zemí na trh práce s cílem zlepšit znalosti o jejich potřebách. Poté, co byly identifikovány nejdůležitější problémy a obtíže, s nimiž se státní příslušníci třetích zemí setkávají, využívá výsledků projektu ve velké míře mnoho sociálních skupin a litevských institucí. Na Slovensku se jeden studijní projekt zaměřil na integraci dětí migrantů do vzdělávacího systému na základních školách. Kromě zjišťování jejich potřeb, problémů a překážek byly rovněž vytvořeny učební moduly a materiály vhodné pro děti migrantů, které dříve vůbec neexistovaly. Ve Francii se rozsáhlý statistický výzkum poprvé zabýval integračním procesem několika set státních příslušníků třetích zemí během několika let, tj. několik měsíců po příjezdu, rok poté a tři roky poté. Otázky se týkaly situace předcházející příjezdu a správnímu postupu po něm, později pak získávání jazykových dovedností, přístupu k zaměstnání, ubytování, a dále přístupu ke vzdělávání, zdravotním službám, společenskému životu atd. Průzkum by měl osobám přijímajícím rozhodnutím a integračním službám poskytnout hluboké znalosti integračního procesu a navrhnout způsoby, jak zlepšit integrační politiku.
CS
22
CS
V rámci priority 3 („Budování politických kapacit, koordinace a budování mezikulturních kompetencí v členských státech na různých úrovních a v různých vládních resortech“) členské státy financovaly akce týkající se přizpůsobování veřejných a soukromých služeb multikulturní společnosti pomocí vzdělávání, budování kapacit a zvyšování povědomí, zejména u zaměstnanců vládních či nevládních subjektů a dalších osob, které přicházejí do styku se státními příslušníky třetích zemí. V tomto rámci probíhaly vzdělávací kurzy a semináře pro veřejné a soukromé instituce ke zvyšování povědomí a tolerance různorodosti, koordinace služeb a politik mezi členskými státy, šíření příruček, navazování partnerství mezi místními orgány atd. Příklady projektů v rámci priority 3
V Rakousku se v rámci projektu opírajícího se o integrační a monitorovací středisko shromažďují údaje o migraci a integraci. Středisko založilo internetovou stránku a specializovanou knihovnu a vydává čtvrtletník. Poskytuje zúčastněným stranám údaje a nástroje pro účely integrace, informace o integračních projektech a také podporuje tvorbu sítí. Monitorování umožní posoudit účinky integračních aktivit a v dlouhodobém horizontu poskytovat podklady pro společenskou a politickou diskusi o otázkách integrace. Na Kypru byly organizovány zvláštní semináře pro učitele, včetně specializovaných vzdělávacích seminářů o mezikulturním vzdělávání a výuce řečtiny jako druhého nebo cizího jazyka. Účelem bylo pomoci učitelům při řešení integračních problémů. Semináře poskytly učitelům zejména potřebné znalosti a informace o nových výukových metodách a osvědčené postupy pro výuku státních příslušníků třetích zemí. Učitelé byli těmito semináři nadšeni, neboť je považovali za velmi užitečné k pochopení pozice dětí státních příslušníků třetích zemí a získali podstatné informace a postupy pro práci s touto cílovou skupinou. Ve Finsku proběhl projekt zaměřený na zvýšení povědomí regionálních orgánů o státních příslušnících thajské komunity, která je zvláště zranitelná z toho důvodu, že se na ni často nevztahují úřední opatření. Projekt zdůraznil problémy z pohledu státních příslušníků třetích zemí a byly vytvořeny sítě pro spolupráci a zvýšeno vzájemné povědomí a znalosti. Bylo shromážděno velké množství informací o cílové skupině, které mohou být využity při plánování veřejných služeb a při organizaci spolupráce v třetím sektoru. Výsledky projektu jsou využívány při výcviku policejních sil a při vytváření a provádění městských integračních politik a opatření. Lze jich rovněž využít ve vztahu k jiným cílovým skupinám.
CS
23
CS
Konečně, v rámci priority 4 („Výměna zkušeností, osvědčených postupů a informací v oblasti integrace mezi členskými státy“) projekty kromě koordinace a spolupráce mezi orgány veřejné moci členských zemí rovněž podporovaly nevládní organizace členských států s cílem vyměňovat si informace a osvědčené postupy. Příklady projektů v rámci priority 4
Veřejná správa v Estonsku organizovala studijní návštěvy a semináře v jiných členských státech s cílem sdílet informace a vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí. Ministerstvo vnitra Itálie spustilo projekt spolupráce s veřejnými správami dalších členských států ohledně různých integračních problémů. Projekt se zabývá mimo jiné těmito otázkami: statistickými údaji o integraci; osvědčenými postupy při práci se zranitelnými skupinami; Úmluvou o integraci; srovnávací analýzou italského práva a práva dalších členských států v oblasti občanství. Některé členské státy (Česká republika, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Řecko, Slovenská republika, Španělsko a Švédsko) financovaly semináře, konference, sítě a studijní návštěvy vládních i nevládních organizací určené k výměně zkušeností a osvědčených postupů s jinými členskými státy. Lucembursko financovalo několik projektů zahrnujících spolupráci s organizacemi ze sousedních členských států: Belgie, Francie a Německa. Jeden z projektů započal shromažďováním vyčerpávajících informací o organizacích státních příslušníků třetích zemí v těchto členských státech. To vedlo k jejich spolupráci v různých oblastech integrace. V rámci jiného projektu se organizace se sídlem v Lucembursku na základě odborných znalostí jedné francouzské organizace zabývala zřízením a vylepšením mezikulturních tlumočnických služeb (školení tlumočníků týkající se kulturních hodnot státních příslušníků třetích zemí s různým původem). 7.4. Hodnocení provádění a předběžné výsledky Většina členských států čelila při provádění prvních dvou ročních programů v roce 2007 a 2008 problémům: buď zpožděním, nebo obtížím při plném provádění programů. Zpoždění při schvalování programů (nikoli neobvyklá situace při spouštění každého nového finančního nástroje EU) bylo nejčastějším důvodem, neboť bylo často předpokladem pro zveřejnění výzvy k předkládání návrhů nebo pro financování vybraných projektů. Dalšími častými důvody byly potřeba dokončit organizační a správní ujednání v rámci členských států, než bylo možno programy skutečně provádět; nedostatek zkušeností odpovědných orgánů a příjemců; potřeba zorganizovat více než jednu výzvu k předkládání návrhů v případech, kdy způsobilé projekty nedostačovaly k plnému využití prostředků přidělených z fondu; a v neposlední řadě obtíže provádějících organizací při zajišťování odpovídajícího financování ve velmi složitém hospodářském kontextu. Ve snaze dohnat zpoždění zahájila řada členských států oba roční programy 2007 a 2008 současně, například zveřejněním výzvy k předkládání návrhů pokrývající obě období najednou. Programy byly přesto prováděny ve spěchu. To vedlo k napjatým harmonogramům pro provádějící organizace a k administrativní zátěži pro odpovědné orgány a některé členské státy nemohly přepracovat své roční programy, pokud byly jejich výzvy k předkládání návrhů neúspěšné. Situace se však výrazně zlepšila s ročním programem 2009, kdy pouze devět členských států oznámilo zpoždění při provádění.
CS
24
CS
Většina členských států přes tyto problémy očekává, že dokončí plánované akce a splní cíle vymezené v ročních programech. Hodnocení v členských státech se v této fázi zakládá na druhu a počtu financovaných projektů, posuzovaných s ohledem na orientační cíle vymezené v programu každé akce, a na aktuálních výstupech, které jsou k dispozici v momentě, kdy je Komisi podávána zpráva. Podrobné informace o výsledcích a dopadech budou k dispozici v hodnocení ex-post v roce 2012. V patnácti členských státech (v Bulharsku, v Estonsku, ve Francii, v Itálii, na Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, v Německu, v Polsku, v Portugalsku, v Rakousku, v Řecku, na Slovensku, ve Spojeném království a ve Španělsku) byly oba roční programy 2007 i 2008 z velké části provedeny (v některých případech po revizi ze strany Komise). V Belgii, České republice, Lucembursku, Maďarsku a Slovinsku byl plně proveden pouze program 2008, zatímco v Bulharsku byl plně proveden pouze roční program 2007. V 19 členských státech (v Belgii, v Bulharsku, v Estonsku, ve Francii, v Irsku, v Itálii, na Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, v Maďarsku, v Německu, v Polsku, v Portugalsku, v Rakousku, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku, ve Spojeném království a ve Španělsku) bylo nebo pravděpodobně bude v době ukončení projektů dosaženo zamýšlených cílů. Dva členské státy (Česká republika a Lucembursko) uvedly, že pouze u programu na rok 2008 se očekává dosažení předpokládaných výsledků. Obecně řečeno umožnil fond některým členským státům (např. Maďarsku a Slovensku) poprvé vypracovat komplexní politický rámec integrace státních příslušníků třetích zemí zahrnující všechny společné základní zásady. V jiných členských státech, jako v Bulharsku, v Estonsku, na Kypru či v Řecku, kde již byl vnitrostátní rámec integrace vytvořen, poskytl fond finanční zdroje pro jeho provedení. Konečně v členských státech s většími zkušenostmi se fond, často doplňující stávající finanční zdroje, zaměřil na specifická opatření nebo specifické skupiny, které obvykle nespadají do rozsahu působnosti hlavních finančních nástrojů. V tomto kontextu přinesl zásadní výsledky v takových oblastech, jako jsou jazykové dovednosti, podpora smysluplného kontaktu a konstruktivního dialogu mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností a řešení problémů týkajících se zdravotní péče o státní příslušníky třetích zemí. 7.5.
Celkové hodnocení a návrhy na zlepšení z pohledu členských států
Ve všech členských státech (s výjimkou Nizozemska a Polska) byly programové priority a aktivity vymezené v programech považovány za relevantní z hlediska vnitrostátních potřeb a cílů v oblasti integrace. V některých nových členských státech (např. v Bulharsku, v České republice a na Kypru) byly programy zvláště relevantní, neboť počet migrantů z třetích zemí v nedávné době vzrostl. V několika členských státech bylo třeba některé akce pozměnit z důvodu hospodářské krize (Rumunsko, Španělsko) nebo kvůli změně migračních toků (Spojené království); celkově však byly priority a aktivity nadále relevantní. V Nizozemsku představovaly prostředky přidělené z fondu poměrně malou část z vnitrostátního rozpočtu na integraci a nebyly považovány za skutečný přínos pro národní strategie. V Polsku se při provádění ukázalo, že širší okruh akcí by byl pro národní strategii účinnější podporou; původní opatření bylo třeba přepracovat a spojit, aby lépe řešila domácí potřeby. Sedm členských států (Belgie, Bulharsko, Estonsko, Kypr, Malta, Nizozemsko a Švédsko) sice ještě nebylo schopny zhodnotit, zda jejich programy splnily své cíle, ale všech 19
CS
25
CS
ostatních členských států považovalo své programy za účinné: projekty byly úspěšně provedeny a výsledky ve velké míře souhlasí s jejich cíli. Názory na účinnost jsou smíšené. Přestože byla většina členských států spokojena, že projekty dosáhly svých cílů za rozumnou cenu, což bylo požadavkem při výběru, panoval názor, že administrativní náklady byly vysoké a řízení projektů vyžadovalo více zaměstnanců a finančních zdrojů, než se předpokládalo. Doplňkovosti mezi fondem a jinými finančními nástroji EU bylo dosaženo pomocí postupů stanovených na počátku programů, i když s určitými obtížemi, z nichž nejvýznamnější byla potřeba předejít překrývání s cílovou skupinou Evropského uprchlického fondu. Konečně, takřka ve všech členských státech byl fond vnímán jako skutečný přínos. Přinesl výsledky v oblasti integrace, kterých by nebylo možné dosáhnout pomocí stávajících národních programů, politiky, rozpočtů a dalších finančních nástrojů EU. Mezi tyto výsledky patří zasazení projektů do rámce soudržné, specifické strategie a politiky; doplňování a koordinace s dalšími fondy, a to jak s vnitrostátními nástroji, tak s nástroji EU, a přidávání nových významných aspektů integrace ke stávajícím programům; posílení aktivit, kterými se zabývají nevládní organizace a místní úřady; a podpora dialogu a výměny názorů mezi stranami zúčastněnými na integračním procesu. Zatímco rozsah způsobilých akcí byl považován za vhodný, doporučení členských států se zaměřila na zjednodušení stávajícího systému, který byl v některých ohledech považován za příliš složitý: – Administrativní zátěž spojená s ročními programy by se měla snížit nahrazením současného systému – víceletého programu následovaného ročními programy – pouze jedním víceletým programem. Měla by být rovněž umožněna větší flexibilita během provádění programu, aniž by byla potřeba revize ze strany Komise. Období způsobilosti ročních programů, pokud pokračují, by mohlo být prodlouženo. Požadavky na podávání zpráv by se měly snížit. – Pravidla pro způsobilost výdajů by měla být vyjasněna, zjednodušena a měla by být flexibilnější, aby se zvýšila účinnost a snížila administrativní zátěž, s možností nechat členské státy určit a používat svá vlastní pravidla pro způsobilost. – Rozsah působnosti fondu by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval osoby patřící do cílové skupiny Evropského uprchlického fondu. – Míra spolufinancování ze strany EU by se měla zvýšit až na 75 % pro každý projekt a procentní podíl příspěvků EU vyplacených jako první předběžná platba by se měl zvýšit s cílem více podpořit projekty při jejich zahajování a usnadnit provádění programu. Druhou předběžnou platbu by pak bylo možné zrušit. Rozpočet na technickou pomoc je třeba rovněž navýšit, aby odpovídal současným administrativním nákladům. – Komise by mohla více podpořit provádění v členských státech, zejména posílením sdílení informací a podporou spolupráce mezi členskými státy, urychleným poskytováním veškerých užitečných informací všem členským státům atd. Vedle informací poskytovaných v rámci výboru SOLID by bylo užitečné zřídit online databáze nebo zvláštní internetovou stránku. Konečně, v budoucnu by měl být právní rámec dokončen před zahájením programového období a programy by měly být schváleny co nejdříve.
CS
26
CS
8.
ZÁVĚRČNÉ POZNÁMKY A DOPORUČENÍ
Následující hodnocení lze provést s ohledem na provádění fondu během prvních tří let víceletých programů 2007–2013: – Jakmile byly problémy při provádění ročních programů 2007 a 2008 vyřešeny, většina členských států byla schopna dohnat časovou ztrátu a provádět výroční programy od roku 2009 dále bez větších zpoždění. Tím nejsou vyloučeny některé zbývající obtíže, které Komise řeší s příslušnými členskými státy. Dosud ukončené projekty obecně splňují své plánované cíle a přinejmenším od ročního programu 2009 většina členských států předpokládá, že cíle programů splní. – Fond si získal uznání ve většině členských států, a zvláště mezi organizacemi provádějícími projekty. Důkazem je zejména velmi vysoký počet odpovědí na výzvy k předkládání návrhů počínaje ročním programem 2009 a spektrum zapojených organizací v členských státech. – Fond zaplnil mezeru; ve většině členských států je vnímán jako skutečný přínos, ať už měly členské státy předchozí zkušenosti s integrací státních příslušníků třetích zemí, nebo nikoli. – Na druhé straně se zdá, že programovací a prováděcí rámec fondu je příliš složitý s ohledem na druhy financovaných aktivit, zapojené organizace, které jsou příjemci, a vysoký počet projektů. Komise s ohledem na obavy členských států provedla v roce 2011 významnou revizi prováděcích pravidel pro všechny čtyři fondy obecného programu. Největší část spočívala v zásadním zjednodušení pravidel pro způsobilost, přičemž nová pravidla by se měla použít (nejpozději) počínaje prováděním ročního programu 2011, pokud bude zajištěn soulad se zásadami rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace, a to i u projektů financovaných v rámci ročních programů 2009 a 201015. Členské státy tuto revizi přivítaly. Další zlepšující návrhy členských států budou zohledněny v rámci návrhů týkajících se budoucích finančních nástrojů v oblasti vnitřních věcí, které Komise předloží tento rok jakožto součást příštího víceletého finančního rámce platného od roku 2014. Ve zbývajících dvou letech aktuálního programového období se očekává, že rozpočtové prostředky fondu významně vzrostou a dosáhnou 162,5 milionu EUR v roce 2012 a 182,5 milionu EUR v roce 2013 (tj. celkem za uvedené dva roky 42 % prostředků přidělených fondu na celé období 2007–2013), ve srovnání se 131,5 milionu EUR v roce 2011 a 110,5 milionu EUR v roce 201016. Vzhledem k tomuto nárůstu má Komise v úmyslu diskutovat s členskými státy o nejlepším možném využití dostupných zdrojů s ohledem na politické a prováděcí potřeby v nadcházejících letech. Podle názoru Komise by si další pozornost a akce zasloužily čtyři hlavní oblasti: – Podpora aktivní účasti státních příslušníků třetích zemí a přijímající společnosti na integračním procesu v kontextu „obousměrného procesu“: podporovat komplexní
15 16
CS
Revize prováděcích pravidel Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí byla schválena rozhodnutím Komise C(2011) 1289 ze dne 3. března 2011. Údaje zahrnují roční programy a akce Společenství.
27
CS
integrační programy a zapojení státních příslušníků třetích zemí do relevantních poradních subjektů a sítí; posílit účast státních příslušníků třetích zemí na společenském životě; posílit vnímání migrace veřejností, včetně povědomí o tom, jak migrace přispívá samotné přijímající společnosti atd. – Zvýšení účinnosti integračních opatření, která řeší specifické potřeby zranitelných skupin (žen, mladých lidí a dětí, nezletilých osob bez doprovodu s právním statusem, starších osob, obětí obchodování s lidmi atd.): podpořit možnosti vzdělávání dětí; podpořit úlohu žen při integraci, posílit jejich samostatnost ve společnosti a zlepšit jejich znalosti práv a jejich účast na veřejném životě; podpořit integraci nezletilých osob bez doprovodu, kterým byl udělen právní status atd. – Podpora integrace na místní úrovni a přístup k integraci ve směru zdola nahoru, jakož i spolupráce na více úrovních mezi různými úrovněmi veřejné správy zapojenými do vytváření integračních strategií a opatření: podpořit integrační procesy na místní úrovni, včetně partnerství se zapojením všech dotčených stran; zlepšení místní integrace státních příslušníků třetích zemí v oblasti ubytování, školství, sociálních služeb, zdraví, vzdělání; podpořit otevřená sousedství a místní integrační iniciativy zdola nahoru atd. – Rozvoj opatření před odjezdem, v zemi původu, podporujících integraci, aniž by účast státních příslušníků třetích zemí na nich byla podmínkou přijetí: informace např. o vízech a pracovních povoleních, jazyce, institucích a hodnotách přijímající země; odborné vzdělávání s cílem sladit dovednosti s aktuálními potřebami na trhu práce v přijímající zemi atd. Komise bude s členskými státy zkoumat, jak by bylo možné více podpořit výše uvedené prioritní oblasti ve zbývajících ročních programech, počínaje ročním programem 2012, který musí členské státy předložit k 1. listopadu 2011. ---------------
CS
28
CS
