EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 17.3.2015 COM(2015) 127 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉ RADĚ Zpráva o překážkách obchodu a investic (2015)
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉ RADĚ Zpráva o překážkách obchodu a investic (2015) 1) Úvod Zpráva o překážkách obchodu a investic (2015) (dále také jen „zpráva“) se zaměřuje na vybrané hlavní překážky, jimž čelí společnosti z Evropské unie (dále jen „EU“) na trzích šesti strategických hospodářských partnerů EU1, tj. na trzích Číny, Indie, Japonska, Mercosuru (Brazílie/Argentina), Ruska a Spojených států (dále jen „USA“). Jejím hlavním cílem je informovat o nejvýznamnějších překážkách omezujících obchod a potvrdit, že je důležité tyto překážky cíleným a koordinovaným postupem zdolávat. Zatímco zpráva o překážkách obchodu a investic se zaměřuje na „nejvýznamnější priority“, Komise rovněž pravidelně zveřejňuje „zprávu o opatřeních potenciálně omezujících obchod“ – neboli „zprávu o monitorování protekcionistických opatření“ –, která poskytuje podrobnější přehled o překážkách v oblasti obchodu a investic ve větším souboru třetích zemí2. Zpráva o překážkách obchodu a investic a zpráva o monitorování protekcionistických opatření se vzájemně doplňují. Tato pátá zpráva o překážkách obchodu a investic nejdříve uvádí přehled probíhajících jednání o obchodu a investicích vedených EU (část 2), dále hodnotí hlavní překážky obchodu a investic udržované strategickými ekonomickými partnery EU v roce 2014 (část 3) a na závěr (část 4) jsou uvedeny jednotlivé strategie EU pro řešení zmíněných problémů.
2) Tvorba obchodních a investičních příležitostí – probíhající jednání vedená EU S cílem vytvořit nové obchodní a investiční příležitosti postupuje EU podle komplexního programu jednání, který zahrnuje dvoustranné, vícestranné a mnohostranné dohody. Dynamika vytvořená tímto rámcem jednání může rovněž přispět k vyřešení dlouhotrvajících překážek obchodu. Pokud jde o mnohostranná jednání EU, nevyřešené otázky spojené s dohodami WTO, které byly sjednány na Bali, a to zejména otázky související s dohodou o usnadnění obchodu, byly v nedávné době vyřešeny. Tato skutečnost usnadňuje cestu k plnému provedení této první globální dohody o obchodu sjednané pod záštitou WTO. Na vícestranné úrovni 1
Jak je uvedeno ve sdělení Komise Obchod, růst http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2010/november/tradoc_146955.pdf 2
Jedenáctá zpráva je k nahlédnutí na internetových stránkách http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/november/tradoc_152872.pdf
2
a
celosvětové
záležitosti
úspěšně pokračuje jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA). Brzy by mělo být možné dosáhnout dohody o rozšíření seznamu produktů dohody o informačních technologiích (ITA). Mezitím v červenci 2014 zahájila EU a 13 dalších členů WTO jednání o liberalizaci světového obchodu s environmentálními výrobky. Cílem této mnohostranné iniciativy „zeleného zboží“ je odstranit překážky obchodu a investic v oblasti zboží, služeb a technologií, které přispívají ke zlepšení našeho životního prostředí. Zároveň EU pokračuje ve svých ambiciózních dvoustranných jednáních, aby posílila svou obchodní a investiční pozici na řadě trhů třetích zemí. Prioritou jsou zejména jednání s USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Rozsáhlá a ambiciózní dohoda o TTIP, jejíž součástí je zásadní úprava spolupráce a soudržnosti v oblasti regulace, nejen odstraní celní sazby, ale také napomůže snížit náklady související s necelními překážkami. V prosinci 2014 bylo mezi EU a Japonskem uzavřeno osmé kolo technických rozhovorů o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Těmito jednáními se EU snaží řešit řadu problémů ovlivňujících podniky EU, zejména pokud jde o celní sazby, necelní překážky a neuspokojivý přístup na japonský trh s veřejnými zakázkami. Na 16. summitu EU-Čína, který se konal v listopadu 2013 v Pekingu, zahájily EU a Čína jednání o rozsáhlé investiční dohodě, která by měla být ku prospěchu obou stran, protože zajistí, že trhy budou otevřené pro investice v obou směrech. V březnu 2014 zahájily EU a Myanmar/Barma jednání o investiční dohodě. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem byla z velké části parafována v září 2013, ačkoli jednání v oblasti ochrany investic byla uzavřena až v říjnu 2014. Obchodní dohoda s Peru a Kolumbií se prozatímně uplatňuje v Peru od 1. března 2013 a v Kolumbii od 1. srpna 2013. V červenci 2014 byla rovněž uzavřena jednání o přistoupení Ekvádoru k dohodě s Kolumbií a Peru a jsou udržovány kontakty s Bolívií, aby se prozkoumala možnost jejího začlenění do této obchodní dohody. Dne 26. září 2014 byla na summitu EU-Kanada v Ottawě ukončena jednání o obchodní dohodě mezi EU a Kanadou (CETA). Očekává se, že tato dohoda odstraní více než 99 % všech cel mezi oběma ekonomikami a vytvoří nezanedbatelné nové tržní příležitosti v oblasti služeb a investic. Dne 27. června 2014 podepsaly Moldavsko a Gruzie dohody o přidružení s EU, které zahrnují prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (dále jen „DCFTA“). Tyto dohody se prozatímně uplatňují od 1. září 2014. Dne 27. června 2014 podepsala rovněž Ukrajina DCFTA a zbývající části dohody o přidružení, které nebyly podepsány dne 21. března 2014. Po podpisu politických ustanovení dohody o přidružení EU dne 23. dubna 2014 jednostranně udělila autonomní obchodní opatření, a tím uvedla v účinnost tu část DCFTA, která odstraňuje celní sazby, ve prospěch Ukrajiny. Autonomní obchodní opatření byla prodloužena do konce roku 2015 a vstup DCFTA v platnost byl odložen na 1. ledna 2016. 3
Kromě toho se EU účastní jednání o dohodách o volném obchodu s několika dalšími třetími zeměmi a regiony, a to Mercosurem, Indií, Malajsií, Vietnamem a Marokem.
3) Situace v oblasti hlavních překážek obchodu a investic udržovaných strategickými ekonomickými partnery EU v roce 2014 a)
Brazílie/Argentina
1)
Ačkoliv Brazílie v oblasti investic obecně nerozlišuje mezi zahraničním a národním kapitálem, některá odvětví – zejména sdělovací prostředky a komunikace, letectví, doprava a těžba – podléhají omezením zahraničního vlastnictví.
2)
Velký problém v mnoha odvětvích v Brazílii představují diskriminační daně a subvencování domácích výrobců. Obavy vyvolává zejména (opětovné) zavedení programu vývozních subvencí Reintegra. Kromě toho zůstává v Brazílii problémem udělování dotovaných půjček nebo grantů podmíněných splněním požadavků na místní obsah. Co se týče daňových opatření, EU požádala dne 19. prosince 2013 o konzultaci WTO ohledně diskriminačních daňových zvýhodnění, která Brazílie uděluje v oblasti automobilů, elektroniky, automatizovaných zařízení pro průmyslové nebo profesionální použití a jiných souvisejících výrobků, které jsou vyráběny v Brazílii a splňují určité požadavky na místní obsah. Kromě toho Brazílie poskytuje daňové výhody v podobě bezcelního nákupu kapitálového zboží a vstupů tuzemským společnostem, které vyvážejí nejméně 50 % své výroby. Po neúspěšných konzultacích s Brazílií v roce 2014 podala EU dne 18. listopadu 2014 žádost panelu WTO pro řešení sporů. Dne 17. prosince 2014 ustavila WTO panel pro rozhodnutí v této věci.
3)
Brazílie přijala další opatření narušující podmínky pro účast na veřejných zakázkách, jelikož zavedla při výběrových řízeních preferenční rozpětí pro určité domácí produkty. Tato opatření stanoví rozpětí od 8 % do 25 % a zahrnují celou řadu sektorů.
4)
V oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření bylo dosaženo určitého pokroku, i když je zatím nedostatečný, pokud jde o dovoz mléčných výrobků, vepřového a hovězího masa z EU do Brazílie. Příslušný úřad v Brazílii provádí 3 až 5 auditů ročně a zahájil audity v některých členských státech EU, ale velkým problémem zůstává 50 nevyřízených žádostí členských států. Celkově je v Brazílii postup pro umožnění dovozu ze členských států EU stále zdlouhavý, zatěžující a nepředvídatelný. Brazílie oznámila v roce 2014 nové právní předpisy a EU předložila konkrétní návrhy na zjednodušení postupů při dovozu. Brazílie je po zákazu, který na vývoz zemědělských produktů a potravin z EU zavedlo Rusko, významným alternativním trhem.
4
Co se týče některých omezení dovozu hovězího masa z EU v souvislosti s bovinní spongiformní encefalopatií (BSE), změnila Brazílie své dovozní požadavky, ale dosud je plně nesladila s Mezinárodní normou OIE (Světové organizace pro zdraví zvířat). 5)
V Argentině zůstává velkým problémem povinnost vyplnit „předběžné místopřísežné prohlášení dovozce“ pro veškeré dovážené zboží. Odvolací orgán WTO pro řešení sporů rozhodl dne 15. ledna 2015 ohledně sporu o toto prohlášení, jakož i o řadě dalších neoficiálních opatření omezujících dovoz, jako jsou například požadavky na vyrovnání dovozu. Odvolací orgán potvrdil předchozí rozhodnutí rozhodčího panelu, a sice že argentinský požadavek na uvedené prohlášení představuje porušení práva WTO.
6)
Kromě toho Argentina nadále uplatňuje přísná omezení převodu zahraničních měn, dividend a licenčních poplatků. Situace se v důsledku rostoucího nedostatku devizových rezerv dokonce zhoršuje. Byl vytvořen nový subjekt tvořený zástupci různých orgánů, včetně centrální banky, pro převod a sledování plateb.
7)
Kromě toho Argentina zavedla vnitřní zdanění k regulaci dovozu luxusních automobilů, lodí, letadel a motocyklů, jelikož uložila „daň z luxusu“ až do výše 50 % u zboží, jehož hodnota přesahuje určitý limit. Tato daň se vztahuje na luxusní automobily, a tedy na dovážené modely, v mnohem větší míře než na modely vyrobené v této zemi.
b)
Čína
8)
Čína uplatňuje významná omezení na zahraniční investice. Zejména by měla zpřístupnit odvětví uzavřená pro přímé zahraniční investice nebo podléhající požadavkům na společné podniky, včetně případů, kdy je podmínkou čínské většinové vlastnictví. Čína by rovněž měla odstranit další omezení, jako je převod technologií a požadavky na místní obsah, jakož i předchozí správní schválení. Další významnou překážkou pro investice v Číně je subvencování domácích výrobců, zejména státních podniků. Čína přijala některá opatření týkající se investic jednostranně. V listopadu 2014 navrhla přezkum svého katalogu zahraničních investic a odstranění určitých omezení. Přestože je tento přezkum vítaný, zklamáním v návrhu tohoto přezkumu je pouze omezené otevření určitých odvětví a uzavření jiných. Ohlášené reformy v rámci Šanghajské pilotní zóny volného obchodu se neuskutečnily dostatečně rychle. „Negativní seznam“ této zóny (uvádějící všechna odvětví, v nichž jsou zahraniční investice omezeny, přičemž investice jsou povoleny ve všech ostatních odvětvích) byl předmětem přezkumu v červenci 2014. Přestože došlo ke zmírnění několika omezení pro zahraniční investice v určitých odvětvích, společnosti v této zóně se nadále potýkají s mnoha významným překážkám pro zahraniční investice. Tato situace bude rovněž sledována s ohledem na nedávné oznámení čínských orgánů, že budou otevřeny nové zóny volného obchodu.
5
9)
V oblasti veřejných zakázek vyzývá EU i nadále Čínu, aby co nejdříve přistoupila k Dohodě o vládních zakázkách a podle této dohody upravila své právní předpisy. V lednu 2015 předložila Čína revidovanou nabídku ohledně dohody. EU vítá pokrok, pokud jde o pokrytí na nižší správní úrovni, avšak jsou stále nutná další výrazná zlepšení, zejména pokud jde o pokrytí státních podniků.
10)
V Číně přetrvává mnoho problémů v oblasti dodržování práv duševního vlastnictví. Patří sem registrace patentů a užitných vzorů nízké kvality a používání ochranných známek ve zlém úmyslu, jakož i zdlouhavý postup registrace a obtížný postup pro ověřování zahraničních listin. Kromě toho je ochrana proti porušování práv duševního vlastnictví ze strany správních, justičních a celních orgánů stále nedostatečná. Rovněž stále existuje mnoho nejasností týkajících se ochrany obchodního tajemství, které údajně musí být často sdíleno s čínskými orgány/společnostmi.
11)
Čína se i nadále domnívá, že pouze informační bezpečnostní technologie vyvinuté v Číně jsou považovány za „bezpečné“, a uplatňuje pojem „národní bezpečnosti“ v mnohem větší míře, než je mezinárodní praxe. To představuje obrovskou překážku pro zahraniční společnosti, které soutěží v oblasti komerčních aplikací v odvětví IT. Kromě toho se i nadále zahraničním společnostem brání v účasti v normalizačních orgánech zabývajících se bezpečností.
12)
Společnosti z EU čelí v Číně mnoha dovozním sanitárním a fytosanitárním opatřením. Měl by být zrušen stávající zákaz dovozu hovězího a skopového masa z EU. Kromě toho by měly být přijaty mezinárodní normy týkající se například bezpečnosti potravin a zdraví zvířat.
13)
EU je rovněž znepokojena čínskými překážkami přístupu na trh ve zdravotnictví a v odvětví kosmetických přípravků. V případě zdravotnických prostředků a léčiv by měl být nový regulační systém uveden do souladu s mezinárodními normami a postupy v záležitostech, jako jsou klinická hodnocení a požadavky na registraci. Pokud jde o kosmetické přípravky, měl by se zdokonalit postup registrace nových přísad v kosmetických přípravcích a měl by být omezen na přísady s vyšším rizikem. Mělo by se povolit označování kosmetických přípravků pomocí štítků a předpisy týkající se jejich zkoušení by měly být uvedeny do souladu s mezinárodními standardy.
c)
Indie
14)
V Indii se společnosti z EU stále ještě potýkají se značnými překážkami v přístupu na trh v odvětví informačních technologií a elektroniky. Nelze pozorovat žádný další významný pokrok, pokud jde o provádění politiky přednostního přístupu na trh pro tuzemsky vyrobenou elektroniku u veřejných zakázek v důsledku bezpečnostní situace poté, co Indie tuto politiku v roce 2013 pozastavila a výslovně vyloučila její použití u neveřejných zakázek. Indie tvrdí, že není vázána žádnými závazky WTO (zejména Dohodou o vládních zakázkách, jíž Indie není smluvní stranou). Očekává se, že Indie brzy oznámí kritéria přidané hodnoty u svého režimu veřejných zakázek. 6
Od 3. ledna 2014 je v Indii závazná registrace 15 kategorií produktů IT a spotřební elektroniky. Ta byla usnesením ze dne 8. listopadu 2014 rozšířena na dalších 15 produktů. Provádění povinného zkoušení a certifikace telekomunikačních síťových prvků v dané zemi bylo znovu odloženo, a sice do 1. dubna 2015. Vzhledem k tomu, že značná část těchto produktů se na indický trh dováží, mohou tato opatření významně ovlivnit obchod. 15)
Kromě toho přetrvávají problémy s prováděním certifikačního systému pro dovážené a vyvážené pneumatiky, který spravuje Výbor pro indické normy. Hlavní obavy se týkají poplatků účtovaných za každou označenou pneumatiku, zdlouhavých postupů, inspekcí v závodech a požadovaných bankovních záruk.
16)
Od srpna 2013 změnila Indie výklad a prosazování nařízení o normách bezpečnosti potravin z roku 2011, pokud jde o označování a balení, jelikož přijala restriktivnější přístup pro používání štítků na obalech, a tím způsobila vážné narušení obchodu s potravinami. Obecněji řečeno, Indie v nedávné době restriktivně rozšířila systémy označování v mnoha odvětvích (např. kosmetické přípravky, zdravotnické prostředky, informační a komunikační technologie).
17)
V roce 2014 zavedla Indie několik opatření týkajících se odvětví kosmetických přípravků, jež se týkají označování, zkoušení na zvířatech a požadavků na registraci pro dovážené produkty. Pokud jde o označování, zveřejnila Indie v červenci 2014 požadavky na označování vegetariánského a jiného než vegetariánského původu. Kromě toho zavedla Indie zákaz zkoušení kosmetických prostředků na zvířatech způsobem, který by mohl vést k zákazu v praxi široce používaných a nenahraditelných přísad, které se nadále opírají o údaje o zkouškách na zvířatech, pokud neexistuje žádné alternativní řešení.
d)
Japonsko
18)
Od zahájení jednání o komplexní dohodě o volném obchodu pokračují jednání o necelních překážkách. U některých z těchto překážek (např. ekologické potraviny, licence na velkoobchodní prodej destilátů) Japonsko již splnilo své závazky dohodnuté v přípravné fázi předcházející zahájení jednání o dohodě o volném obchodu. U některých jiných překážek, k jejichž řešení se Japonsko zavázalo během prvního roku jednání, byl zaznamenán výrazný pokrok (například u léčiv, potravinových přídatných látek, hovězího masa a povolovacího postupu pro zdravotnické prostředky). Nicméně přetrvávají nevyřešené otázky, které bude třeba vyjasnit dříve, než budou jednání ukončena. Kromě seznamu dohodnutého v rámci analýzy rozsahu působnosti předložila EU Japonsku v prosinci 2014 druhý seznam necelních opatření, který zahrnuje zejména mnohé nedořešené otázky související se sanitárními a fytosanitárními opatřeními. Diskuse s Japonskem ohledně tohoto druhého seznamu stále probíhají a cílem EU je včas dosáhnout smysluplného pokroku. Jednání se vztahují rovněž na další
7
oblasti, kde podniky z EU narážejí na problémy při podnikání v Japonsku, jako je například zadávání veřejných zakázek (včetně železnic). e)
Spojené státy
19)
EU je nadále znepokojena omezením „Buy American“ v oblasti veřejných zakázek USA. Tato omezení se stále vztahují na velkou část veřejných zakázek v USA, vyhrazují podstatnou část veřejných zakázek pro místní zboží a služby a vylučují ze zadávání veřejných zakázek zahraniční společnosti. Je zřejmé, že významný pokrok v této oblasti je důležitým předpokladem pro úspěšné završení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Zejména bude zásadní zajistit lepší přístup EU k veřejným zakázkám v USA na nižší než federální úrovni.
20)
Problémy při ochraně práv duševního vlastnictví v USA, konkrétně u zeměpisných označení EU na potravinách a nápojích (zejména v odvětví vína, sýra a masa), jsou u producentů z EU zdrojem značné nespokojenosti. Probíhající jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství poskytují významnou příležitost ke zlepšení ochrany zeměpisných označení EU v USA.
21)
V USA přetrvává velké množství překážek v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření. EU je nadále velmi znepokojena omezením dovozu ze strany USA pro skopové a kozí maso a vaječné výrobky. Kromě toho dochází u žádostí z EU o vývoz produktů živočišného původu, jako je hovězí maso, některé mléčné výrobky, živí mlži, jakož i rostlinných produktů, jako jsou jablka a hrušky, často k velkému zpoždění. I zde může jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství pomoci rychleji vyřešit tyto otázky.
f)
Rusko
22)
Rusko nesprávně provedlo vázané celní sazby WTO, pokud jde o celou řadu produktů, včetně papíru, spotřebičů a zemědělských produktů, jako je palmový olej. Dne 31. října 2014 podala EU žádost o řešení sporů pomocí konzultace WTO.
23)
Nový ruský zákon o lokalizaci osobních údajů (federální zákon 242) podepsaný prezidentem Putinem dne 21. července 2014 vyžaduje, aby veškeré osobní údaje ruských fyzických osob byly uchovávány a zpracovávány v Rusku, a nepovoluje žádné výjimky pro obchodní údaje. Tyto hromadné požadavky na místní server, bez výjimky pro obchodní údaje, jsou nepřiměřené a mohly by mít nepříznivý dopad na digitální ekonomiku jako celek. Představují zejména významnou překážku pro evropské poskytovatele cloudových služeb a rozvoj přeshraničního trhu se službami cloud computingu. Podle názoru EU by takové požadavky na lokalizaci měly být omezeny na konkrétní, spíše výjimečné případy (například pouze tehdy, pokud požadavky na bezpečnost údajů / soukromí nemohou být zajištěny jinak) a musí být plně v souladu s příslušnými ustanoveními práva WTO. 8
24)
Přetrvává mnoho problémů v sanitární a fytosanitární oblasti. Dne 8. dubna 2014 požádala EU o konzultace WTO pro řešení sporů s Ruskem, pokud jde o omezení týkající se dovozu živých prasat, vepřového masa a některých produktů z vepřového masa pocházejících z EU z důvodu výskytu afrického moru prasat v některých ohraničených oblastech v Litvě a v Polsku v blízkosti hranic s Běloruskem. Konzultace nepřinesly žádné výsledky a dne 22. července 2014 byl ustaven panel WTO pro řešení sporů. Zákaz vývozu brambor a jiných rostlin je stále v platnosti od 1. července 2013, zatímco mezi nové problémy patří zákaz týkající se hovězího ořezu z EU platný od 27. června 2014, zákaz týkající se ovoce a zeleniny z Polska (zejména jablek) zavedený dne 1. srpna 2014 a zákaz pokrmů z masa, drobů a tuku z EU platný od 22. října 2014.
25)
Dne 7. srpna 2014 vydalo Rusko zákaz týkající se zemědělských produktů a potravin z určitých zemí, včetně členských států EU, jež přijaly sankce proti Rusku v souvislosti se situací na Ukrajině. Mezi tyto produkty patří téměř všechny masné výrobky (hovězí maso, vepřové maso, drůbež a některé zpracované masné výrobky), mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina a rovněž ryby a korýši. Jsou zakázány rovněž některé zpracované zemědělské produkty.
26)
V oblasti technických překážek obchodu čelí hospodářské subjekty EU stále četným horizontálním a odvětvovým překážkám v důsledku komplikovaných technických předpisů, které často obsahují přemrštěné požadavky na certifikaci a posuzování shody. V mnoha případech jsou technické předpisy, které nyní přijímá Euroasijská hospodářská unie, neslučitelné s mezinárodními normami. Významnými příklady nadměrně zatěžujících technických předpisů, které zavedla Euroasijská hospodářská unie, jsou technické předpisy o bezpečnosti spotřebních výrobků a výrobků určených pro děti a dospívající (použitelné mimo jiné pro textilní, oděvní a obuvnický průmysl), stejně jako návrh technického předpisu o bezpečnosti alkoholických výrobků.
27)
Rusko přijalo subvenční program, který zahrnuje dotace pro výrobce zemědělského vybavení a zemědělských strojů. Tento program stanoví dotace pro výrobce a odběratele zemědělských strojů za určitých podmínek souvisejících s místním obsahem. To má negativní dopad pro vývozce zemědělských strojů (zejména sklízecích kombajnů) z EU, kteří mají velký zájem na ruském trhu.
28)
Dne 14. května 2013 uložila Euroasijská hospodářská komise antidumpingové clo z dovozu lehkých užitkových vozidel z Německa a Itálie. V důsledku tohoto opatření se vývoz lehkých užitkových vozidel z EU do Ruska prakticky zastavil, jelikož mu brání výše tohoto cla. Antidumpingová opatření se budou uplatňovat po dobu 5 let a budou se týkat vývozu EU v objemu asi 180 milionů EUR. Několik společností v EU muselo dramaticky omezit svou přítomnost na trhu v tomto segmentu v Rusku. Komise zahájila řízení pro řešení sporů v rámci WTO a dne 20. října 2014 byl ustaven rozhodčí panel.
9
4) Různé nástroje pro řešení překážek obchodu a investic a)
Probíhající jednání o dohodách o volném obchodu
EU jedná o dohodách o volném obchodu se čtyřmi ze svých šesti strategických hospodářských partnerů a probíhají rovněž jednání o investicích s Čínou. Přestože pokrok při jednání s Indií a Mercosurem nebyl dostatečný, EU je i nadále odhodlána uzavřít ambiciózní dohody. Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem pokračují stabilním tempem. Rovněž probíhají dvoustranné rozhovory s několika dalšími zeměmi a regiony, jak je popsáno v přehledu v oddílu 2 výše. Navzdory lepším vyhlídkám na úplné provedení „balíčku dohod WTO z Bali“ v blízké budoucnosti a navzdory celé řadě slibných probíhajících mnohostranných jednání jsou dvoustranná jednání o dohodách o volném obchodu stále významnějším nástrojem k řešení konkrétních opatření narušujících obchod na důležitých trzích třetích zemí. Jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA mají zvláště důležitý strategický rozměr, jelikož komplexní dohoda včetně silných regulačních opatření by mohla nejen podpořit obchod mezi oběma stranami, ale rovněž vytvořit inovativní model pro sbližování právních předpisů, který by mohl sloužit jako globální vzor. Ambiciózní dohoda s USA by tak mohla konsolidovat a dále vymezit úlohu EU jako vedoucího celosvětového regulačního aktéra. Kromě modelu transatlantického obchodního a investičního partnerství se EU rovněž opírá o rozhovory o dohodách o volném obchodu s cílem řešit přetrvávající překážky na klíčových trzích, jako v případě Japonska, kdy jsou jednání založena na komplexním přístupu, jehož cílem je odstranit celou řadu necelních překážek. Tato strategie již přinesla konkrétní výsledky při probíhajících jednáních a mohla by představovat slibný model pro budoucí jednání o dohodách o volném obchodu. Dohody o volném obchodu mají také tu výhodu, že umožňují řešit velký počet závažných překážek současně a jít v případech, kdy je to možné, nad rámec stávajících mezinárodních obchodních pravidel. Tyto dohody mohou pomoci zamezit vzniku nových překážek. Preferenční obchodní dohody však také mají svá omezení. Vyjednávání a provádění těchto dohod zabere určitou dobu a nezbytná rovnováha vzájemných ústupků způsobuje, že ne všechny překážky je možné řešit najednou. b)
Provádění a prosazování stávajících dohod o volném obchodu
Pokud jde o provádění a prosazování, EU nadále usiluje o úplné provádění všech uzavřených dohod. Aby se zajistilo, že obchodní příležitosti vzniklé na základě jednání se promítnou do skutečných obchodních toků v daných zemích, použila EU mimo jiné svou strategii pro 10
přístup na trh na základě závazků přijatých třetími stranami. Programy EU pro vyjednávání a prosazování se tudíž doplňují. Dohoda EU o volném obchodu s Jižní Koreou, která vstoupila v platnost dne 1. července 2011, je dobrým příkladem toho, jak lze provádění preferenční obchodní dohody účinně sledovat. Například v souladu s ustanoveními o spolupráci obsaženými v příloze této dohody týkající se chemických látek by Korea a EU mohly objasnit různé otázky týkající se nových korejských právních předpisů „K-REACH“, a to na zasedáních pracovní skupiny pro chemické látky zřízené v rámci této dohody. Podobně i zasedání pracovní skupiny pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky podle této dohody umožnila řádné provádění specifických závazků dohodnutých mezi oběma stranami v těchto odvětvích. Tento přístup, který byl rovněž použit v souvislosti s obchodní dohodou s Kolumbií a Peru a se Střední Amerikou, představuje užitečný model pro rozvoj přístupu k provádění v rámci budoucích dohod o volném obchodu. c)
Řízení pro řešení sporů v rámci WTO
Donucovací opatření WTO zůstává důležitým nástrojem prosazování práva, kdykoli je to nutné a vhodné. EU i nadále řízení pro řešení sporů v rámci WTO často využívá. V roce 2014 zahájila EU tři nové případy řešení sporů v rámci WTO proti Rusku a jeden případ proti USA ohledně dotací ve prospěch společnosti Boeing. Zároveň stále běží řada dalších řízení pro řešení sporů v rámci WTO, která EU zahájila před rokem 2014. Například byl dne 17. prosince 2014 ustaven panel WTO v případu proti Brazílii ohledně daňových zvýhodnění domácích výrobců automobilů, elektroniky a automatizovaného zboží. Řešení sporů v rámci WTO je i nadále nejúčinnější možností, pokud se jiné donucovací nástroje ukážou být nedostatečné. I když tato řízení trvají značnou dobu, nabízejí možnost řešit závažné překážky systematičtějším způsobem a zajistit právní jistotu v dlouhodobějším horizontu. Významným příkladem úspěšného řízení zahájeného ze strany EU je případ čínských omezení na vývoz vzácných zemin, kdy Čína v lednu 2015 rozhodla zrušit své vývozní kvóty. d)
Výbory WTO
EU je jedním z nejaktivnějších členů WTO ve výborech zabývajících se technickými překážkami obchodu a sanitárními a fytosanitárními opatřeními. Zasedání těchto výborů v Ženevě jsou účinným nástrojem pro vyjádření znepokojení EU ohledně technických předpisů a neoprávněných sanitárních a fytosanitárních opatření zaváděných jinými členy WTO, jakož i pro informování, zvyšování povědomí a vytváření spojenectví s dalšími dotčenými členy WTO.
11
Proaktivní přístup EU se neomezuje na tyto výbory a zahrnuje i všechny ostatní výbory WTO, zejména ty, které se zabývají dovozními licenčními řízeními, obchodními aspekty investičních opatření a subvencemi a vyrovnávacími opatřeními. e)
Mezinárodní summity
Mezinárodní summity na dvoustranné i mnohostranné úrovni, jichž se účastní EU a/nebo členské státy, získaly během posledních let na významu a měly by se považovat za důležitý nástroj k řešení konkrétních překážek obchodu a investic. Hlavy států a předsedové vlád se scházejí častěji a diskutují o zásadních mezinárodních hospodářských problémech, jež často nelze vnímat odděleně od řady souvisejících problémů v oblasti obchodu. V tomto ohledu poskytují dobrou příležitost zasedání ve formátu G20. V rámci přípravy na summity EU zahrnující vysokou představitelku a místopředsedkyni Komise3, Komisi a členské státy by se zvláštní pozornost měla věnovat překážkám obchodu a investic, které jsou v této zprávě uvedeny jako prioritní.
5)
Závěry
Tato pátá zpráva o překážkách obchodu a investic znovu ukazuje, že naši strategičtí partneři i nadále udržují řadu významných překážek obchodu a investic, které je často obtížné řešit. V současném náročném kontextu hospodářské nejistoty a značného politického napětí existuje velké riziko, že mnoho z těchto překážek bude přetrvávat a budou se vytvářet nové překážky na úkor všech. Pokud má tedy úsilí EU o odstranění překážek být úspěšné, je zapotřebí více odhodlání na politické úrovni, jakož i intenzivnější a aktivní provádění strategie EU pro přístup na trh. Nejlepší výsledky slibuje využití kombinace různých nástrojů a zvážení specifického kontextu každé z těchto překážek a perspektivy jejího vyřešení.
3
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise.
12
