Zpracovatelé dokumentace

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracovatelé dokumentace

Dokumentaci zpracoval:

Ing. Dušan Maceška držitel autoriz ace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 8354/960/OPVŽP/94

Datum zpracování dokumentace:

15. 9. 2005

Na zpracování dokumentace se podíleli:

Ing. Dušan Maceška, Holeš ov, tel.: 775 660 009 Ing. Petr Mynář, Brno, tel.: 603 223 591 Prof. MUDr. Jaroslav K otulán, CSc., Brno, tel.: 606 506 983 držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j. HEM-300-26.8.04/25788 ze dne 19.11.2004, pořadové číslo 1/Z/2004

Ing. Roman Zajíček, Brno, tel.: 603 491 621

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 5, registrovaným u společnosti Zoner.

Strana: 2 z 70


Obsah Titulní list Zprac ovatelé dokumentace..................................................................................................................2 Obsah ................................................................................................................................................3 Úvod ..................................................................................................................................................5 Vypořádání podmínek vzešlých ze zjišťovacího řízení ...........................................................................6 ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................8 1. 2. 3. 4.

Obchodní firma.........................................................................................................................8 IČ ............................................................................................................................................8 Sídlo ........................................................................................................................................8 Oprávněný zástupce oznamovatele ...........................................................................................8

ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ............................................................................................................9 I. ZÁKLA DNÍ ÚDA JE ...................................................................................................................9 1. Název záměru .....................................................................................................................9 2. Kapacita (rozsah) záměru.....................................................................................................9 3. Umístění záměru .................................................................................................................9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ....................................................... 10 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ....................................................................... 10 6. Popis technického a technologického řešení záměru ............................................................ 11 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ...................................... 13 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků................................................................... 13 II. ÚDA JE O VSTUPE CH ............................................................................................................ 14 1. Půda ................................................................................................................................. 14 2. Voda ................................................................................................................................. 14 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje .............................................................................. 15 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu............................................................................. 15 III. ÚDA JE O VÝSTUPECH.......................................................................................................... 18 1. Ovzduší............................................................................................................................. 18 2. Odpadní voda .................................................................................................................... 19 3. Odpady ............................................................................................................................. 21 4. Ostatní .............................................................................................................................. 22 5. Doplňující údaje ................................................................................................................. 23 ČÁST C - ÚDAJE O STAV U ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.................................... 24 I. VÝČET NEJZÁVA ŽNĚ JŠÍCH E NVIRONME NTÁLNÍCH CHARAK TE RIS TIK DOTČENÉ HO ÚZEMÍ ............................................................................................................. 24 II. CHA RAK TERIS TIKA SOUČASNÉ HO S TAVU ŽIVOTNÍHO PROS TŘEDÍ V DOTČE NÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................ 25 1. Oby vatelst vo a veřejné zdraví ............................................................................................. 25 2. Ovzduší a klima ................................................................................................................. 25 3. Hluk a dalš í fyzikální a biologické charakteristiky.................................................................. 28 4. Povrc hová a podzemní voda............................................................................................... 29 5. Půda ................................................................................................................................. 33 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje .................................................................................. 33 7. Fauna, flóra a ek osystémy.................................................................................................. 35 8. Krajina .............................................................................................................................. 36 9. Hmotný majetek a kulturní památky..................................................................................... 37 10. Dopravní a jiná infrastruktura .............................................................................................. 38 11. Jiné charakteristiky životního prostředí ................................................................................ 39

Strana: 3 z 70


III. CELKOVÉ ZHODNOCE NÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO P ROS TŘEDÍ V DOTČE NÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JE HO ÚNOS NÉHO ZA TÍŽE NÍ.......................................... 40 ČÁST D - KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................. 41 I. CHA RAK TERIS TIKA PŘEDP OKLÁDA NÝCH VLIVŮ ZÁMĚ RU NA OBYVATE LS TVO A ŽIV OTNÍ PROS TŘEDÍ A HODNOCE NÍ JE JICH VELIKOS TI A VÝZNAMNOS TI...................... 41 1. Vlivy na oby vatelst vo a veřejné zdraví ................................................................................. 41 2. Vlivy na ovz duší a klima ..................................................................................................... 49 3. Vlivy na hlukovou situaci ev. dalš í fyzikální a biologické charakteristiky ................................. 50 4. Vlivy na povrchovou a podz emní vodu................................................................................. 51 5. Vlivy na půdu ..................................................................................................................... 52 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ...................................................................... 53 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...................................................................................... 53 8. Vlivy na krajinu .................................................................................................................. 54 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky......................................................................... 55 10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................................ 56 11. Jiné ekologické vlivy ........................................................................................................... 57 II. KOMPLE XNÍ CHARAK TE RIS TIKA VLIVŮ ZÁMĚ RU NA ŽIVOTNÍ PROS TŘE DÍ Z HLE DISKA JEJICH VELIKOS TI A VÝZNAMNOS TI A MOŽNOS TI PŘES HRANIČNÍCH VLIVŮ..................... 58 III. CHA RAK TERIS TIKA ENVIRONME NTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝ CH HAVÁRIÍCH A NESTA NDA RDNÍCH S TAVECH .......................................................................................... 59 IV. CHA RAK TERIS TIKA OPA TŘE NÍ K PREVE NCI, VYLOUČE NÍ, SNÍŽE NÍ POP ŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝ CH VLIVŮ NA ŽIV OTNÍ PROS TŘE DÍ ........................................... 60 V. CHA RAK TERIS TIKA POUŽITÝ CH ME TOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOK LADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ .............................................................................. 62 VI. CHA RAK TERIS TIKA NEDOS TA TKŮ VE ZNA LOS TE CH A NE URČITOS TÍ, KTE RÉ SE VYSKYTLY PŘI ZP RACOVÁNÍ DOKUME NTA CE ................................................... 64 ČÁST E - POROV NÁNÍ VARI ANT ŘEŠ ENÍ ZÁMĚRU ........................................................................ 65 ČÁST F - ZÁV ĚR.............................................................................................................................. 66 ČÁST G - SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................................................................... 67 ČÁST H - PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 69 Příloha 1 Mapové a situační přílohy 1.1 Situace záměru 1.2 Situace demolic Příloha 2 Hluková studie Příloha 3 Rozptylová studie Příloha 4 Stanovisko k výskytu zvláště chráněných druhů živočichů Příloha 5 Doklady: 5.1 Vyjádření stavebního úřadu 5.2 Závěr zjišťovac ího řízení 5.3 Autorizační os vědčení zpracovatele dokumentace Použité podklady .............................................................................................................................. 70

Strana: 4 z 70


Úvod Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dok ument ace) TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR S TAVEB je vypracována ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Cílem dok umentace je poskytnout základní údaje o záměru a dále provést zjištění, popis, posouzení a vy hodnoc ení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí tak, jak je požadováno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Před zpracováním dokumentace proběhlo zjišťovac í řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. Závěry tohoto zjišťovacího řízení (spolu s dříve z prac ovaným oznámením) jsou jedním ze základních podkladů pro zpracování a dokumentace na ně navazuje jak procedurálně, tak věcně. Záměr je dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. zařazen následovně: k ategorie I, bod 9.4, sloupec A: Novostavby, rek onstruk ce a přeložk y silnic o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 10 k m nebo místních k omunik ací o čtyřech a více jízdních pruzíc h delších než 1 k m. Dle §4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno a) a podléhá posuzování podle zákona vždy. Příslušným úřadem je Ministerst vo životního prostředí.

Strana: 5 z 70


Vypořádání podmínek vzešlých ze zjišťovacího řízení Před zpracováním této dokumentace proběhlo zjišťovací řízení v režimu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Ze závěru zjišťovac ího řízení, vydaného Ministerst vem životního prostředí (č.j.: 560/2198/2005 ze dne 19.8. 2005) a respektujíc ího věcné připomínky z obdržených vyjádření k oznámení záměru, vy plynulo pro zpracování dokumentace celkem 5 podmínek, z toho 4 explicitně specifikované a 1 (závěrečná) implicitně specifikovaná. 1

Podmínky jsou následující : Podmínka č. 1: Zvýš ená pozornost bude věnována návrhu opatření k zamezení prašných emisí v období realizace záměru. Vypořádání podmínky: Podmínka je řešena návrhem příslušných opatření (viz kapitola IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, strana 60 této dokumentace). Podmínka č. 2: Budou doplněny inf ormace o rozsahu demolice obytných domů, k olik staveb bude provozem sk utečně dotčeno, k de budou muset být realizována protihluk ová opatření v chráněných vnitřních i venk ovních prostorách staveb, popř. k de bude provedena změna využití stavby. Vypořádání podmínky: Do dokumentace je doplněna situace demolic (viz příloha 1.2 této dokumentace), seznam demolovaných objektů je uveden v části D dok umentace, kapitole 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky (strana 55 této dokument ace). Popis objektů, kde budou muset být realizována protihluková opatření, je součástí hlukové studie (příloha 2 této dokumentace). Podmínka č. 3: Bude vyhodnocena hluk ová zátěž v ul. Plotní z vlášť pro tramvajovou a zvlášť pro automobilovou dopravu. Vypořádání podmínky: Do hlukové studie (příloha 2 této dokumentace) je doplněno rozdělení hlukové zátěže z vlášť pro tramvajovou a z vlášť pro aut omobilovou dopravu, a to pro všechny výpočtové body. Podmínka č. 4: V hodnocení vlivů na biotu bude zvláštní pozornost věnována možnému dotčení tok u Ponávk y a jejích břehů, zejména případnému výsk ytu zvláště chráněného druhu živočicha - ještěrk y zelené. Vypořádání podmínky: V rámci zpracování dokumentace bylo vyžádáno expertní stanovisko k možnému výskytu ještěrky zelené resp. k ostatním chráněným druhům (příloha 4 této dokumentace). Dále je podmínka řešena návrhem opatření k zajištění průchodnosti toku Ponávky (viz kapitola IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivýc h vlivů na životní prostředí, strana 60 této dokumentace).

1

Číslování podmínek respektuje pořadí, ve kterém byly u vedeny v zá věru zjišťovacího řízení.

Strana: 6 z 70


Podmínka č. 5: V dok umentaci budou dále vypořádány všechny podněty a připomínk y uplatněné dotčenými územními samosprávnými celk y a dotčenými správními úřady. Vypořádání podmínky: V dokument aci jsou zohledněny všechny obdržené připomínky. Podněty a připomínky uplatněné dotčenými územními samosprávnými celky a dotčenými správními úřady nejsou v závěrech zjišťovac ího řízení explicitně specifikovány. Vyplý vají implicitně z obdržených vyjádření. Jejich vy pořádání je tedy rovněž řešeno zejména implicitně a vyplý vá z příslušných kapitol dokumentace.

Strana: 7 z 70


ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma Brněnské komunikace, a.s.

2. IČ 60733098

3. Sídlo Renneská třída 1a 657 68 Brno

4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Josef Luňáček technický ředitel Brněnské komunikace, a.s. Renneská třída 1a 657 68 Brno tel.: 543 321 225, 543 210 119-27 fax.: 543 214 098 e-mail: [email protected]

Strana: 8 z 70


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru Tramvaj Plotní, Brno - soubor staveb.

2. Kapacita (rozsah) záměru Rekonstrukce veřejných ploch v dotčeném území, zahrnujíc í rekonstrukci inženýrských sítí, přeložku tramvajové t rati z ulice Dornych do ulice Plotní, dopravní zklidnění ulice Plot ní, úpravu ulice Dornych na čtyřpruhové uspořádání, výstavbu nových komunikač ních propojení (ulice s pracovními náz vy "Agrozet" a "Nová"), úpravy dalších stávajících komunikací v území a řeš ení obsluhy území. Celková délka úpravy a základní parametry jednotlivých ulic jsou následující: ul. ul. ul. ul.

Dornych Plotní "Agrozet" "Nová"

cca 1450 m, čtyřpruhové uspořádání, hlavní sběrná městská komunikace cca 1350 m, tramvajová trať, dopravně zklidněná obslužná městská komunikace cca 500 m, dvoupruhové uspořádání, obslužná městská komunikace cca 200 m, dvoupruhové uspořádání, obslužná městská komunikace

Šířka jednotlivýc h ulic se mění dle podmínek zástavby.

3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: kraj: okres:

Jihomoravský Brno - město

město: městské části:

Brno Brno - střed, Brno - jih

katastrální území:

Trnitá, Komárov

Prostor a okolí záměru v katastrálních územíc h Trnitá a K omárov jsou pro účely z prac ování této dokumentace nazý vány tz v. dotčeným územím. Poloha záměru je zřejmá z následujícího schématu:

Strana: 9 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Schéma umístění záměru (bez měřítka)

Situační řešení záměru je doloženo v příloze 1 této dokumentace.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakterem záměru je přestavba dotčeného uličního systému a inženýrských sítí. Záměr je dlouhodobě sledován v územním plánu města Brna i dopravně-koncepčních dok umentech města Brna. V území je připravována rozsáhlá přestavba železničního uzlu Brno a celková urbanizace tz v. jižního centra města Brna. Záměr je koncepční součástí těchto úprav.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Stávající řešení dopravní obsluhy tz v. jižního centra města Brna není vy hovující. Cílem záměru je proto zlepšit a zefektivnit obsluhu území, humanizovat městský prostor a vyt vořit předpoklady pro dalš í roz voj území. Navrhované řeš ení vyt váří z ulice Dornych kapacitní čtyřpruhovou komunikaci, odpovídajíc í stávajícím dopravním nárokům a připravenou odklonit značnou část automobilové dopravy z centra města (po dobudování nové městské třídy). Ulice Plotní bude dopravně zklidněna a bude do ní přenesena tramvajová trať z ulice Dornych. Tím dojde ke zlepšení dopravní obsluhy jižního centra a autobusového nádraží Zvonařka spolu s připravovaným vlakový m nádraž ím.

Strana: 10 z 70


Záměr je řešen v jedné variant ě, jiná varianta umístění v daném případě (stabilizovaná uliční síť) prakticky nepřicház í v úvahu.

6. Popis technického a technologického řešení záměru Záměr zahrnuje kompletní rekonstrukci všech veřejných ploch v předmětném prostoru, vč etně rekonstrukce inžený rských sítí. Přeložkou tramvajové t rati do ulice Plotní dojde k uvolnění prostoru ulice Dornych pro individuální automobilovou dopravu. Ulice Plotní bude naproti tomu dopravně zklidněna. V ulici Dornych tak vznikne kapacitní čtyřpruhová komunikace, připravená odklonit značnou část automobilové dopravy z centra města (po dobudování nové městské třídy) resp. přijmout dopravní zátěž z přeložky tzv. Bratislavské radiály (po jejím dobudování). Z ulic e Plotní se stane zklidněná komunikace, mimo tramvajové dopravy se v uličním prostoru bude odehrávat pouz e doprava obslužná. V úseku Zvonařka - Nová ulice bude automobilová doprava vyloučena úplně. Inženýrské sítě budou rekonstrukcí upraveny na parametry vyhovujíc í současným technickým normám, kapacitně bude úz emí připraveno na dalš í investiční akce v této oblasti (přestavba železničního uzlu Brno, revit alizace a urbanizace tz v. jižního centra města Brna). Záměr bude roz dělen na 4 základní etapy: • • • •

etapa přípravná, etapa Dornych I, etapa Plotní, etapa Dornych II.

Etapy budou dále děleny na stavební objekty a jednotlivé fáz e výstavby s důrazem na co nejkratší výluku kolejové hromadné dopravy směrem na jih města Brna. Etapa přípravná V rámci přípravné et apy bude vy budována kanalizační stoka Konopná z prostoru soutok u Ponávky a řeky S vratky až po rozdělení ulic v prostoru Dornych - Plotní - S vatopetrská. Dále dojde ke k omunik ačnímu propojení ulice Masná a Komárovská. Tato nová komunikace (pracovní název Agrozet) bude vy budována především z důvodu dopravního napojení části Komárova na městskou komunikační s íť po dobu výstavby akce. Tato komunikace bude dosahovat šířky 8,0 m s oboustranným chodníkem odděleným od vozovky zeleným pásem. Na mostě přes řeku Ponávk u se z elený pás vy pouští. Komunikace končí na ulici Masná v místě železničního přejezdu vlečky do Škrobáren Brno. Křižovatka je navržena jako okružní. Na železniční trati budou upraveny pouze přejezdy, do vedení trati se zasahovat nebude. Ulice S vatopetrská bude v rámci tét o etapy připravena na převedení veškeré dopravy do ulice Plotní při uzavírce Dornychu. Ve všech upravovaných plochách budou v 1. fázi rekonstruovány veškeré s ítě tak, aby již dále nebylo nutno do těchto ploch zasahovat. Rekonstrukce ulic Kovářská a Široká bude v této etapě provedena v takovém rozsahu, aby do těchto ulic již nebylo dále zasahováno, tj. včet ně rekonstrukce inženýrských sítí. Ulice Kovářská bude jednosměrná ve směru Dornych - Plotní s šířkou jíz dního pruhu 4, 3 m a jednostranným šikmým stáním po celé délce úpravy. Po obou stranách ulice jsou navrženy chodníky. Chodník u obytných domů je od voz ovky oddělen pásem zeleně. Ulice Široká je jednosměrná rovněž ve směru Dornych - Plotní. Šířka vozovky je 3,5 m, po pravé straně ve směru jízdy je navržen podélný parkovací pás. Chodník je pouze jednostranný, u parkovacích míst je navržen pouze chodníček pro výstup z automobilu. Tato ulice k oliduje s polohou navrženého k olejiště pro přestavbu železničního uzlu. Pokud by při zpracování dalš ího stupně dokumentace t ento předpoklad trval, bude úprava ulice Široká z této akce vyjmuta. V této etapě bude rovněž vybudováno propojení budoucího parkoviště před hotelem B ílá růže vnitroblok em z ulice Komárovská. Toto propojení bude mít charakter místní obslužné komunikace.

Strana: 11 z 70


Etapa Dornych I V rámci této etapy dojde ke zkapacitnění ulice Dornych v úseku S vatopetrská - Zvonařka. Čtyřpruhová komunikace bude směrově rozdělena v úseku Zvonařka - Kovářská. Dále se bude jednat o směrově nedělenou komunikaci. V úseku Zvonařka - K ovářská bude mít ulice Dornych ve směru do města 3 jízdní pruhy o šířkác h 4,0 a 3,5 m. Ve směru opačném 2 jízdní pruhy o šířce 3,5 a 4,0 m. V úsek u od ulice Kovářská po ulici S vatopetrskou se jedná o směrově nedělenou 4pruhovou komunikaci. Šířka středních jízdníc h pruhů je navržena 3,25 m, krajní 4,0 m. V tomto úseku jsou po straně lichých čísel navržena parkovací místa. Dále bude v této etapě vybudována nová komunikace (pracovní název Nová) podél železničního náspu z ulice Dornych k výjezdu z ÚAN Zvonařka na ulici Plotní. Toto propojení bude sloužit k dopravní obsluze ÚAN po zklidnění ulice Plotní. Z této nové komunikace bude následně vybudováno obslužné napojení bloku budov (Zvonařka - Dornych - Plotní - Nová) směrem z vnitrobloku. Vozovka je navržena v šířce 2 x 4,0 m, oboustranný chodník v š ířce 3,0 m. Obslužná komunikace je uvažována v š ířce 5,0 m. Obslužná komunikace bude propojena jak z ulicí Dornych, tak Plotní. Na ulici Dornych vz niknou v rámci této etapy 2 nové s větelně řízené křižovatky. Jedná se o všesměrné napojení areálu Škrobáren Brno (v současné době probíhají projekční práce na přestavbu areálu na Trinity business park) a o křižovatku Dornych - Nová. S větelné signalizace budou koordinovány s ostatními v přilehlém území. Veškerým úpravám ulic předcházejí úpravy inženýrských sítí, jejich provedení a technické parametry jsou ve zprávě uvedeny dále. Etapa Plotní V rámci et apy Plotní bude vybudováno nové tramvajové těleso. Těleso bude vyc házet ze stávající stopy v prostoru zastávek Úzká (ostrůvky budou upraveny pouze ve výšce nástupní hrany, ne délkově). Napojovat na stávající trať se bude v prostoru zastávek K onopná. Tent o zastávkový prostor bude upraven komplexně. Ulice Plotní v úseku Dornych - Zvonařka je navrž ena jako obousměrná komunikace s tramvajovým tělesem fyzicky odděleným od jízdních pruhů z výšeným prahem. Po obou stranách je navrženo podélné parkovac í stání. Šířka parkovacíc h míst je 2,0 m, šířka jízdního pruhu 4, 0 m a šířka tramvajového tělesa 5,7 m. Oboustranný chodník má šířku 3,0 a 5,0 m. V rámci této etapy bude zrušena stávající lávka přes ulice Zvonařka a Plotní. Přes tyto ulice budou v místě lávky vybudovány přechody pro chodce. Pro mimoúrovňové převedení chodců do prostoru ÚA N je v současné době využ ívána lávk a z prostoru nákupního centra V aňkovk a. Kříž ení ulic Plotní a Zvonařka bude vybaveno s větelnou signalizací s dynamickou preferencí hromadné dopravy. V úseku Zvonařka - Nová bude vyloučena motoristická doprava. V tomto úseku budou zbudovány zastávky kolejové hromadné dopravy, prostor bude uzpůs oben možnosti vedení nočních autobusových linek. V úseku Nová - S vatopetrská je ulice Plotní navržena jako obousměrná k omunik ace s tramvajovým tělesem. Po obou stranách ulice jsou navržena podélná parkovací stání. Ta jsou prostřídána ostrůvky zeleně. Chodník je navržen oboustranný v š ířkách 3,0 a 2, 9 m. Komunikační prostor zde bude budován na úkor demolice obytných domů. Směrem z města bude motorová doprava vedena (mimo nočních linek MHD) k omunik ací podél parku Plotní. Tato komunikac e bude rovněž rekonstruována. Veškerým úpravám ulic předcház í rekonstrukce inženýrských sítí. Etapa Dornych II V rámci poslední etapy dojde ke zrušení stávajíc í tramvajové smyčky Zvonařka. Tato smyčka byla v průběhu výstavby zachována z důvodu ot áčení tramvají při zásobování náhradní hromadné dopravy. Vozovka bude rozšířena na 4 jízdní pruhy. Šířka středních jízdních pruhů je 3,5 m, krajních 4,0 m. Oboustranný chodník je navrž en v š ířkách 3,0 a 3,0-5,0m (podle počtu jízdních - řadicích pruhů). Pro potřeby rozšíření vozovky v úseku Zvonařka - Plotní bude třeba z demolovat objekty po straně sudých čísel.

Strana: 12 z 70


7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby:

2006 (zahájení první etapy)

Předpokládaný termín ukončení výstavby, uvedení do provozu:

2012 (dokončení závěrečné etapy)

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následujíc í územně samosprávné celky: kraj:

Jihomoravský

Jihomoravský kraj Žerot ínovo nám. 3/5 601 82 Brno tel: 541 651 111

město:

Statutární město Brno

Magistrát města Brna Malinovského nám. 3 601 67 Brno tel.: 542 171 111

městské části:

Brno - střed

Statutární město Brno, Městská část Brno- střed Dominikánské nám. 2 601 69 Brno tel.: 542 526 111

Brno - jih

Statutární město Brno, Městská část Brno-jih Mariánské nám. 13 617 00 Brno tel.: 545 427 511

Strana: 13 z 70


II. ÚDAJE O VSTUPECH

1. Půda Období provozu Celé dotčené území se nacház í v intravilánu města Brna. Záměr bude realizován v naprosté většině na pozemcíc h, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Pouze menší část, která se nachází v blízkosti křižovatky Plotní - Dornych, náleží k ZP F. Všechny pozemky, které budou dotčeny záměrem, jsou dle katastru nemovitostí součástí katastrálního území č. 610950 Trnitá a č. 611026 Komárov. Převažujíc ím druhem pozemků js ou ostatní plochy a zastavěná nádvoří. Záměrem dotčená plocha ZPF se nachází na parc elách č. 1202/4 a 1205, druh pozemku zahrada. Tyto parcely bude nutné trvale odejmout ze ZPF za účelem výstavby komunikace a chodníku. Tab.: Zábor ZPF Č. parcely 1202/4 1205

Trvalé odnětí [m2] 52 162

Dočasné odnětí [m2] 0 0

BPEJ 2.56.00 2.56.00

Záměr nebude realizován na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUFL). Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu K dočasnému záboru ZP F ani P UFL nedocház í. Zařízení staveniště bude situováno na volných plochách v okolí záměru případně na plochách uvolněných asanacemi.

2. Voda Období provozu V rámci provozu záměru se bude voda odebírat a spotřebovávat pro úklid komunikací a pro údržbu městské zeleně. Tato spotřeba není v současně k vantifikována, nebude se ale jednat o významná množst ví. V rámci záměru se předpokládá výstavba nových inž enýrských sítí. Jednou z nich bude i vodovodní potrubí. Uvažuje se s výstavbou nových řadů v ulicíc h Dornych, Plotní, Zvonařka, Široká, Kovářská, S vatopetrská, Komárovská, Spěšná a "Nová". V ulicích Plotní (úsek mezi ulicemi Železniční a K omárovsk á), Železniční a Komárovská jsou řady DN 250. V ulicích Dornych, Plotní, Spěšná a S vat opet rská jsou navrženy páteřní řady DN 200. V dalších ulicích Zvonařka a " Nová" je navrž en profil DN 150. Řady DN 100 jsou navrž eny v ulicích Široká, Kovářská, S vatopetrská a Plotní. Celková délka nově budovaných řadů je 4063,29 m. Nová síť bude doplněna přípojkami a novými vodoměrnými šachtami. Tat o výstavba nebude realizována z důvodů potřeb vlastního záměru, ale z důvodu zabezpečení dostatečně kapacitního napojení stávajíc ích objektů a očekávaných záměrů v území. Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu V rámci výstavby bude spotřebovávána voda pro potřeby stavebních dělníků a pro technologické účely. Celková spotřeba bude záviset na technologii výstavby, klimatických podmínkách, rychlosti stavebních prac í ap. Při výstavbě bude docházet ke spotřebě technologické vody jako záměsové při přípravě betonu,

Strana: 14 z 70


ale tato spotřeba bude prováděna mimo staveniště v dodávajících bet onárkách, v místě pak bude prováděno kropení betonu při betonářských prac ích, čištění techniky před výjezdem ze staveniště a čištění komunikací. V elikost těchto spotřeb vody bude závis et na tom, v jakém ročním období budou práce prováděny a na aktuálních stavech počas í. Spotřebu není možné v součas ně době stanovit, nebude se jednat o mimořádná množství. Pro pot řeby stavebních dělníků bude staveniště vybaveno chemickými WC, případně i mobilními umý várnami. Odběry vody pro tato zařízení budou z řejmě realizovány z místních zdrojů, případně dovozem v cisternách. Pro pitné účely předpokládáme dodávky balené vody, případně bude odebírána ze stávajících zdrojů pitné vody.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Období provozu Záměr se s vými nároky na surovinové a energetické zdroje nevymyká běžným potřebám dopravních staveb. Elektrická energie bude odebírána pro veřejné os větlení a provoz tramvaje, celkový odběr není v dokumentaci pro územní řízení specifikován. Zemní plyn ani tepelná energie nebudou odebírány. Surovinové zdroje (stavební hmoty) budou vy užity v relativně malé míře pro běžnou stavební nebo provozní údržbu. Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu V zásadě nejvýznamnější nároky na spotřebu surovin (stavebních hmot) vz niknou v období výstavby. Spotřeba není blíže specifikována a lze ji charakterizovat jako běžnou.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Období provozu Záměr je dopravní stavbou, přímo ovlivňující dopravní situaci na komunikační síti. Má vliv zejména na lokální nabídku tras pro realizaci přepravních vztahů v osách ulic Plotní a Dornych, mezi kterými dojde k přerozdělení dopravy. Diskutovat je mož no i vliv k omunikačního propojení na ulici Masnou (prostřednict vím nově navržené ulice "Agrozet", zde též dojde k dílčímu ovlivnění. Na ostatní komunikační síti se již vliv záměru významně neprojeví. Záměr nevy volává přímo nároky na výstavbu dalš ích komunikačních staveb, představuje úplnou provozuschopnou stavbu. Záměr nevy volává ani bezprostřední z výšení celkového počtu vozidel, pohybujíc ích se po komunikační síti města Brna. Záměr respektuje požadavky dopravní obsluhy přilehlého území a přilehlých objektů. Intenzity dopravy na komunikační síti dotčeného území před a po realizaci záměru jsou zřejmé z následujíc ích kartogramů:

Strana: 15 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Kartogram intenzit dopravy před realizací záměru (vztaženo k roku 2003)

Strana: 16 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Kartogram intenzit dopravy po realizaci záměru (vztaženo k roku 2015)

Z kartogramů je zřejmé, že hlavní dopravní efekty záměru se projevují v přesunu silniční dopravy z ulice Plotní na ulici Dornych a naopak přesunu tramvajové dopravy z ulice Dornych na ulici Plotní. Ulice "Agrozet" - nové propojení na ulici Masnou - je poměrně málo zatížena. Ostatní komunikace jsou v podstatě nedotčeny. Poznámka: Z kart ogramů je zároveň zřejmý celk ový nárůst intenzit dopravy na komunikacích. Ten ovšem není způsoben vlastním záměrem, ale celkovým nárůstem dopravy mezi roky 2003 až 2015. Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu Nároky na dopravní infrastrukturu v období výstavby budou dány zejména dopravou stavebníc h a konstrukčních materiálů. S ouvisející nákladní doprava nepřekroč í průměrnou úroveň několika desítek až (špičkově) stovky těžkých vozidel denně a lze říci, že nepřekroč í úroveň intenzit dopravy dosahovaných v dotčeném území za provoz u záměru. Objíz dné trasy při nutných uzavírkách budou zajištěny jednak ve vlastních ulicích Plotní a Dornych (postupná et apová výstavba), jednak po ulici Masné (kde se nevyskytuje obytná zástavba).

Strana: 17 z 70


III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

1. Ovzduší Období provozu Provoz uličního systému nebude bodovým zdrojem znečišťování ovz duší. Jako liniové zdroje znečišťování ovzduší budou působit osobní a nákladní vozidla pohybující se po komunikacích dotčeného území. Při předpokládané intenzitě dopravy lze očekávat následující denní produkci škodlivin: Tab.: Em ise znečišťujících látek do ovzduší - liniové zdroje Úsek Plotní úsek 1 Plotní úsek 2 Plotní úsek 3 Svatopeterská Hněvkovského Opuštěná Zvonařka Hladíkova Dornych úsek 1 Dornych úsek 2 Dornych úsek 3 Nová Černovická

tuhé látky [t/km.rok] 0,033 0,004 0,025 0,332 0,496 0,438 0,288 0,377 0,265 0,315 0,315 0,027 0,391

SO2 [t/km.rok] 0,007 0,002 0,010 0,071 0,081 0,072 0,053 0,070 0,057 0,068 0,068 0,007 0,055

NOx [t/km.rok] 0,477 0,089 0,532 4,770 6,183 5,464 3,814 4,998 3,816 4,532 4,532 0,428 4,541

CO [t/km.rok] 1,073 0,216 1,294 10,729 13,341 11,790 8,388 10,991 8,583 10,193 10,193 0,989 9,570

org. látky [t/km.rok] 0,242 0,041 0,249 2,419 3,254 2,875 1,974 2,587 1,935 2,298 2,298 0,212 2,438

Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu Plocha výstavby bude v průběhu terénních prací působit jako plošný zdroj znečišťování ovzduš í. Emitovanými škodlivinami budou zejména tuhé znečišťující látky (prach), které se budou dostávat do vz nosu při stavebních a terénních pracích. Množst ví emise prachu bude závislé předevš ím na aktuální vlhkosti podlož í a manipulovaných hot, k emisi bude docházet především při demolicích a vy rovnávkách terénu. Celková emise prachu není číselně specifikována, lze ji srovnat např. se situací při zemědělském obdělávání (orba, vláčení apod.). Dále budou zdrojem škodlivin v průběhu výstavby motory vozidel a mechanismů pohybujíc ích se po ploše stavby. S ohledem na rozsah stavby předpokládáme maximálně 10 vozidel a mechanismů současně pracujícíc h na staveništi. Předpokládané emitované množst ví škodlivin je uvedeno v následujíc í tabulce: Tab.: Em ise znečišťujících látek do ovzduší - pohyb vozidel po staveništi tuhé látky [kg/h] 0,009

SO2 [kg/h] 0,001

NOx [kg/h] 0,255

CO [kg/h] 0,077

org. látky [kg/h] 0,031

Jako liniový zdroj bude během výstavby působit automobilová doprava stavebních materiálů a výkopku při předpokládané průměrné denní intenzitě dopravy 30 přijíždějících a stejný počet odjíždějících vozidel lze očekávat následujíc í produkci škodlivin: Tab.: Em ise znečišťujících látek do ovzduší - pohyb transport materiálu m imo staveniště tuhé látky [kg/h] 0,032

SO2 [kg/h] 0,002

NOx [kg/h] 0,966

CO [kg/h] 0,277

org. látky [kg/h] 0,100

Strana: 18 z 70


2. Odpadní voda Období provozu Realizac e záměru znamená nejen přeložení tramvajového tělesa z ulice Dornych do ulice Plotní, ale také související komplexní rekonstrukci sítí, včetně kanalizační, v tomto území. Technické řešení nové kanalizační sítě vycház í z nových hydrotechnických výpočtů povodí ulic Dornych a Plotní v návaznosti na změny v dopravním řešení dané oblasti spojené se záměrem a také přestavbou železničního uzlu Brno. Rekonstrukce stávajícího systému kanalizace nebude omezena pouze na území rekonstrukce tramvajového tělesa na ulicích Dornych a Plotní, ale bude nutné ji rekonstruovat v plném rozsahu povodí, a to až po napojení na kmenovou stoku "B" za odlehčovací komorou Jeneweinova. Proto bude v rámci přípravné etapy záměru vy budována nová kanalizační stoka "Konopná" (DN 1200) z prostoru Dornych - S vat opet rská, podél ulice K onopná, do prostoru soutoku Ponávky a řeky S vratky až po stávající kmenovou stoku B, vedoucí po levém břehu S vratky. Před zaústěním do kmenové stoky B je navržena odlehčovac í komora. Odlehčení je zaústěno do P onávky (Mlýnského náhonu) co nejblíže k soutoku s řekou S vratkou. Přímo v prostoru realizace záměru bude provedena rekonstrukce stávajícího systému kanalizace v ulicích Dornych (realizace hlavní kanalizační stoky DN 800 - 1200) a Plotní (uliční stoka DN 800 - 1200) a jejich povodí. Součástí realizace kanalizace bude i přepojení stávajících nemovitostí pomocí novýc h přípojek do nové kanalizace. Stejně tak se počítá s napojením uličníc h vpustí z rekonstruovaných povrchů. Po dokončení nové kanalizace a po realizaci veškerých přípojek bude stávajíc í kanalizace zaplněna, kónické skruže budou vybourány. Komplexní rekonstrukce staré kanalizač ní sítě zabezpeč í k valitativně vyšší odvod odpadních vod z území na ČOV Modřice (bez nekontrolovaných úniků). Realizac e nového oddělovač e předpokládá dostatečné ředění vod odváděných z kanalizace do řeky při přívalových deštích a tím i zabezpečení plnění požadavků na vyšší čistotu povrchových vod. V průběhu provozu nebudou vz nikat žádné splaškové odpadní vody a technologické odpadní vody vy volané záměrem. Novou resp. rekonstruovanou kanalizační s ítí však budou odváděny odpadní vody z připojených objektů (obytné a kanc elářské budovy, výrobní provozy apod.). Vlastní záměr by mohl teoreticky změnit pouze množst ví odváděných vod srážkových. A však vzhledem k tomu, že území je i v současné z načně zastavěno (s vysokým podílem odkanalizovaných zpevněných ploch) a po realizaci záměru nedojde k významné změně rozsahu zpevněných ploc h, bude i odváděné množst ví vod z přímo tohot o území obdobné stávajíc ímu stavu. Znečištění odpadníc h vod odváděných z prostoru záměru bude odpovídat požadavk ům provozovatele kanalizační sítě - kanalizačnímu řádu. V současné době vstoupil v platnost nový kanalizační řád (Kanalizační řád pro statutární město Brno, město K uřim, město Modřic e, obce Česká a Želešice, platný od 1.4.2005 do 31.12.2010). Pro období provoz u upozorňujeme na přísnější požadavky na odvádění znečištění z komunikací v zimním období při chemickém ošet řování komunikací. Problematické může být dodržování požadavk ů na obsah RL (1000 mg/l) a chloridových iont ů Cl (200 mg/l), což ovšem není způsobeno vlastním záměrem. Požadavky na obsah nepolárních uhlovodíků v odváděných vodách (10 mg/l) jsou za předpokladu obvyklého provozu na komunikac ích (pouze občasné úkapy ropných látek z provozu aut omobilů, čištění srážkových vod z parkovišť pomocí ORL aj. ) dosažitelné. Dále uvádíme nejvyšší přípustné hodnoty znečištění odpadních vod předávaných do kanalizační sítě provozované BVK a.s.:

Strana: 19 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Nejvyšší přípustné hodnoty znečištění odpadních vod předávaných do kanalizační sítě provozované BVK a.s. Ukazatel znečištění

Jednotka

BSK5 CHSK NL RL EL PAL Nepolární uhlovodíky Fenoly Veškerý fosfor (Pc ) Amonné ionty (NH4+) Chloridové ionty (Cl) Síranové ionty (SO4) Kyanidové ionty (CN) pH Teplota vody Rtuť (Hg) Měď (Cu) Nikl (Ni) Veškerý chrom (Cr III, Cr VI) Olovo (Pb) Arsen (As) Zinek (Zn) Selen (Se) Kadmium (Cd) Stříbro (Ag) Berylium (Be) Baryum (Ba) Molybden (Mo) Vanad (Va) Cín (Sn)

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l °C mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

Limitní hodnota zbytkového znečištění průměrně 450 900 400 1000 50 10 10 10 10 65 200 250 0,1 6,0 - 9,0 40 0,001 0,1 0,1 0,05 0,05 0,05 5,0 0,01 0,005 0,05 0,001 0,5 0,01 0,01 0,01

Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu Odpadní vody, které budou produkovány v době výstavby, budou představovat předevš ím vody znečištěné v průběhu stavebních prací. Půjde jednak o vody použité v rámci technologických postupů, jednak o vody produkované v rámci mytí stavební t echniky a zařízení. Množst ví těc hto vod není za současného stavu znalostí možno odhadnout. Pro mytí stavebních strojů a zařízení však budou ze strany dodavatelů stavby dodržovány předpisy na ochranu vod. Mytí bude probíhat v zaříz eních k tomuto účelu zřízených. Při čištění komunikací mohou být kromě ručního čištění a zametac ích vozů nasazeny i vozy kropíc í. Jejich nasazení má význam předevš ím v době suchých ročníc h období, kdy dochází na komunikacích zatížených staveništní dopravou k vyšší prašnosti. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že je třeba dbát, aby voda znečištěná nerozpustnými částicemi neucpávala kanalizační vpusti, či nezanášela kanalizač ní řad v místech, kde bude kropíc í technika použita. Splaškové odpadní vody budou vz nikat na stavbě v omezeném množství. Předpokládáme použití chemických WC. Očekáváme, že sociální zařízení, včetně sprch pro pracovníky bude situováno do prostorů stavebníc h dvorů, které budou napojeny na stávající inž enýrské sítě včetně kanalizace. Situování těchto stavebních dvorů a jejich smluvní zajištění je věcí jednotlivých dodavatelů stavby a není v rámci projektové dokumentace řešeno. Množst ví nově vz niklých odpadníc h vod během výstavby bude nevelké. Lze uvažovat dokonce pokles množst ví odváděných srážkových vod z území díky dočasnému z výšení vsaku při provádění rekonstrukcí zpevněných ploch (vozovky, chodníky, parkovací stání).

Strana: 20 z 70


3. Odpady Období provozu Během provozu budou vz nikat odpady předevš ím při čištění a zimní údržbě. Tab.: Přehled odpadů vznikajících při údržbě Kód 200201 200301 200302 200306

Kategorie O O O O

Název Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Odpad z čiš tění kanalizace

Objem odpadů bude proměnlivý, bude záviset na četnosti údržby a aktuálních klimatických podmínkách. Tyto odpady budou ukládány na příslušnou skládku, případně nabídnuty k využití v kompostárně (odpad biologicky rozložitelný). Dále mohou být při provozu produkovány odpady vznikajíc í při opravách povrchu komunikac í, konstrukčních prvk ů silničního nebo tramvajového tělesa a dopravního značení. Tyto odpady budou vz nikat nepravidelně a nepříliš často. Jedná se o následující odpady: Tab.: Přehled odpadů vznikajících při opravách kód 170300 170400 170500 170900 150202

kategorie O O O O N

150100

O

název Asfaltové směsi, dehet Kovy Zemina, kamení a vytěžená hlušina Jiné stavební a demoliční odpady Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečiš těné nebezpečnými látkami Obaly

Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu V období výstavby mohou lze oček ávat vznik následujících druhů odpadů: Tab.: Přehled odpadů vznikajících v období výstavby Kód 170101 170201 170300 170400 170500 170900 020103 150202

Kategorie O O O O O O O N

150100 200301 200302 200306

O O O O

Název Beton Dřevo Asfaltové směsi, dehet Kovy Zemina, kamení a vytěžená hlušina Jiné stavební a demoliční odpady Odpad rostlinných tkání Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečiš těné nebezpečnými látkami Obaly Směsný komunální odpad Uliční smetky Odpad z čiš tění kanalizace

Vzhledem k předpokládanému znečištění půd, horninového prostředí a podzemních vod v dotčeném 1 území (staré ekologické zátěže ) je nutno zajistit zvláštní způsob nakládání s kontaminovanou zeminou. Kontaminovanou zeminu, zjištěnou při výkopových pracích, je nut no odtěžit samostatně a nakládat s ní v souladu s přísluš nými právními normami a technickými postupy. S veškerým odpadem vz niklým z demolic a terénních úprav je proto nutno nakládat jako s nebezpečným odpadem. Pokud by mělo být s tímto materiálem nakládáno jiným způsobem, chemickými roz bory předem ověřit vlastnosti a možnou kont aminaci.

1

Blíže vi z část C této dokumentace, kapitola 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje - strana 33 resp. část D této dokumentace, kapitola 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje - strana 53).

Strana: 21 z 70


4. Ostatní 4.1. Hluk Období provozu Z hlukového hlediska je podstatné, že do území není zaváděna dodatečná doprava. Nedocház í tak ke vz niku nových zdrojů hluku. Zdroje hluku jsou pouze redistribuovány mezi ulici Plotní (která bude dopravně zklidněna, ale bude sem převedena tramvajová trať) a ulici Dornych (ze které bude tramvaj vymístěna, ale bude sem soustředěn automobilový provoz). Záměr je liniovým zdrojem hluku, který produkují vozidla pohybujíc í se po komunikacíc h. Ve smyslu Metodických pokynů pro výpoč et hladin hluku z dopravy jde o pozemní komunikaci s intenzitou automobilové dopravy vyšší než 30 osobních automobilů za hodinu resp. tramvajovou trať. Emitovaný hluk bude úměrný počtu projíž dějících vozidel a je analyzován ve smyslu Metodických pokynů v provedené hlukové studii (viz příloha 2 této dokument ace). Vzhledem k tomu, že zmíněné Metodické pokyny uvažují jako vstup do výpočtu skladbu a intenzitu dopravního proudu a výpočtové hladiny akustického tlak u vozidel (nikoliv hlukové emise jednotlivých konkrétních vozidel), nejsou zde tyto uváděny. Jsou součástí zmíněných Metodických pokynů. Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu Okolí stavby bude v průběhu provádění stavebníc h prac í zat íženo hlukem z emních a stavebních strojů, vč etně obsluhující nákladní aut omobilové dopravy. Tento hluk se nebude vymykat hlučnosti při obdobných stavbách. Hladiny akustického tlaku korigované charakteristikou A budou u zemních strojů (rypadla, nakladače) dosahovat hodnot až do 90 dB ve vzdálenosti 5 až 10 m, u těžkých nákladních vozidel se tyto hladiny pohybují v průměru v okolí hodnoty 80 dB v téže vzdálenosti. Celkové hladiny hluku budou záviset mj. i na kvalitě a údržbě strojového parku a budou dány energetickým součtem všech spolupůsobíc ích zdrojů, tj. budou závislé na počtu zdrojů hluku a jejich časovém nasazení v průběhu dne.

4.2. Vibrace Období provozu Lokálně omezené vibrace mohou vz nikat za provozu v důsledku jízd silničních resp. kolejových vozidel. Tyto vibrace se mohou projevovat významnou velikostí do vz dálenosti nejvýše několika metrů od zdroje (a to zcela výjimeč ně), běžně jsou utlumeny v podloží na přijatelnou míru již v těsné blízkosti jejich vzniku. Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu Na období výstavby lze vztáhnout obdobné předpoklady jako na období provozu. V průběhu výstavby mohou vz nikat lokálně omezené vibrac e jak v důsledku činnosti stavebních mechanismů, tak i jízd vozidel stavební dopravy. Vlivy těchto vibrací na okolí budou zanedbatelné.

4.3. Záření Období provozu Za provozu nebudou provoz ovány žádné zdroje ionizujícího záření ani radioaktivní výpusti do životního prostředí. Součástí záměru nejsou elektromagnetického záření.

žádné

aktivní

zdroje

(např.

vys ílače,

základnové

stanice

apod.)

Strana: 22 z 70


Období přípravy, provádění resp. ukončení provozu V průběhu výstavby nelze vyloučit použit í některých technologií s využitím ionizujícího záření (rentgenová kontrola k vality s varů apod.), vždy však příslušně atestovaných a schválených k provozu. Výstupy ionizujícího záření do okolí jsou v takovémto případě prakticky nulové. Zdrojem elektromagnetického záření v průběhu výstavby mohou být dále radioelektronická pojítka (mobilní telefony, vysílačky apod.). Jde o běžná zařízení, z hygienického hlediska prakticky zanedbatelná.

4.4. Jiné výstupy Další zdroje fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů, které by mohly ovlivňovat oby vatelst vo nebo životní prostředí, nebudou používány.

5. Doplňující údaje Nejsou známy další skutečnosti, které by mohly způsobovat další, v příslušných kapit olách nepopsané, výstupy do životního prostředí (např. významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny).

Strana: 23 z 70


ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Dotčené území je součástí městského prostoru cent rální části města Brna. Území je t vořeno uliční sít í v městské zástavbě, t vořené převážně průmyslovými, vý robními, obchodními a dopravními objekty, méně pak obytnou zástavbou. Z toho vy plý vá praktická absence prvků ochrany přírody a krajiny (s výjimkou městské zeleně a vodot eče Ponávky). Dotčené úz emí je součástí roz vojového území tz v. jižního centra města B rna, které procház í postupnou přestavbou. Dotčené území se nenacház í v území se z vláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená: • V dotčeném území (na ploše zamýšlené výstavby a jejím bez prostředním okolí) se nenacház í prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální ani na regionální úrovni. • V dotčeném území se nenachází žádné z vláště chráněné území ani není dotčené území součástí žádného z vláště chráněného území. Dotčené území neleží v národním park u nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervac e, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území není součástí přírodního parku. • Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000. • Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvk u, kříží však významný krajinný prvek vodního toku Ponávky. • Dotčené území ani plocha výstavby záměru nejsou územím historického ani kulturního významu. Dotčené území je (spolu s územím města Brna) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou k valitou ovzduší (dle přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění naříz ení vlády č.60/2002 S b. a sdělení MŽP č. 20, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 12 z 12/2004). Důvodem zařazení je skutečnost, že na části území docház í k překročení imisního limitu pro zátěž prachem (PM10). Část dotčeného území leží v záplavovém území pod úrovní Q100. V dotčeném území byly zjištěny staré ekologické zátěže - kont aminac e půdního a horninového prostředí a podzemních vod. Dotčené území je v poloze při hlavních městských komunikacích (ulice Zvonařka, Plotní, Dornych případně dalších) zatěžováno nad míru únosného zatížení vlivy silničního provozu (zejména hluč ností) a celkově není vhodné pro bydlení. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru souboru staveb.

Strana: 24 z 70


II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Dotčené úz emí je poměrně málo obydleno. Území je t vořeno zejména historicky vzniklými industriálními a dopravními plochami, s menším podílem obytné funkce. Obytné domy jsou vesměs velmi staré, neodpovídají současným hygienickým požadavkům. Celkové podmínky životního prostředí jsou i po jiných stránkách nepříznivé (hluk, dopravní škodliviny, sociální prostředí). Počet oby vat el v jednotlivých ulic ích je shrnut v následujíc í tabulce: Tab: Počet obyvatel v ulicích dotčeného územ í (MMB, 2004) Ulice Plotní Dornych Svatopetrská Zvonařka Široká Kovářská Spěšná Masná

Počet obyvatel 419 762 25 35 21 142 0 175

Poznámka

V úseku jižně od ul. Zvonařka je počet obyvatel 0.

Údaje o zdravotním stavu oby vat el v dotčeném území nejsou k dispozici, pravděpodobně se neliší od stavu v obdobných lokalitác h města Brna.

2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Dle přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č.60/2002 Sb., a sdělení MŽP č. 20, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 12 z 12/2004, patří úz emí Brna mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení je skutečnost, že na 50,8 % území dochází k překročení imisního limitu pro maximální denní (24 hodinovou) zátěž prachem (PM10). V dotčeném území s e k valita ovzduší soustavně nevy hodnocuje, proto pro popis stávajíc í úrovně imisní zátěže využ íváme nejbližší stanici imisního monitoringu č. 573 Brno - Húskova (HS ), stanici 1130 Brno Tuřany a dále stanici Brno - Zvonařka (MmB):

Strana: 25 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Výsledky imisního monitoringu, stanice Brno - Húskova a Brno - Tuřany (rok 2003) 1

Tuhé látky frakce PM10 /(SPM) průměrná roční koncentrace (µg.m-3) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3) maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3) Oxid dusičitý (NO2) průměrná roční koncentrace (µg.m-3) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3) maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3) Oxid siřičitý (SO2) průměrná roční koncentrace (µg.m-3) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota 24hodinového imisního limity IHd (µg.m-3) maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce hodnota hodinového imisního limity IHd (µg.m-3)

573 Brno - Húskova

1130 Brno - Tuřany

38,1 (30,5) 40 161,0 (128,8) 1.3. 50 573 Brno - Húskova 40 52,0 3.7. 200 573 Brno - Húskova 50 24,0 2.12. 125 350

39,4 40 215,2 2.3. 50 545,4 10.4. 1130 Brno - Tuřany 23,1 40 63,8 24.2. 123,6 25.3. 200 1130 Brno - Tuřany 7,6 50 61,1 9.1. 125 122,2 21.1. 350

Tab.: Výsledky imisního monitoringu NO2, stanice Brno - Zvonařka (roky 2002 - 2004) Rok 2002 2003 2004

1 52,7 50,1 45,6

2 40,8 52,0 46,3

3 39,3 50,7 46,1

4 34,9 31,8 40,5

5 41,3 26,3 23,0

Průměr za měsíc 6 7 25,9 25,8 30,2 30,9 21,5 18,4

8 32,9 40,6

9 31,6 43,0

10 38,0 42,3

11 49,5 46,9

12 55,3 41,7

Roční průměr 39,0 40,5 34,5

Za stávajícího dopravního řešení je imisní zátěž oxidem dusičitým u průměrných ročních koncentrac í pod hodnotou imisního limitu, v blízkosti frek ventovaných komunikací s e vš ak již koncentrace k limitní hodnotě -3 blíží a dosahují hodnot i přes 75 % limitu (40 µg.m ). Hodnoty maximálních hodinovýc h koncentrací jsou v současné době dosahovány či překračovány především v těsné blízkosti ulic Opuštěná, Hněvk ovského a S vatopetrská. Rozložení imisních koncent rací způsobených provoz em hodnoceného uličního systému je znázorněno na následujíc ích obrázcích:

1

přepočet na frakci PM10 z celkové prachové zátě že u vedené v zá vorce

Strana: 26 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Příspěvky hodnoceného uličního systému za stávajícího stavu k zátěži oxidem dusičitým (NO2)

příspěvky k průměrné roční koncentraci [µg.m-3]

příspěvky k maximální hodinové koncentraci [µg.m -3]

Klima Z klimatického hlediska zasahuje dotčené území do dvou teplých klimatických oblastí T2 a T4 s následující charakteristikou: T2

dlouhé léto, teplé a suc hé, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrý vky.

T4

velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně t eplá a s uchá až velmi suchá s velmi k rátkým trváním sněhové pokrý vky.

Další údaje shrnujeme v následujíc í tabulce: Tab.: Klim atické charakteristiky dotčeného území Údaj Počet letních dnů Počet dnů s teplotou nad 10 °C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

T2 50 až 60 160 až 170 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 18 až 19 8 až 9 7 až 9 90 až 100 350 až 400 200 až 300 40 až 50 120 až 140 40 až 50

T4 60 až 70 170 až 180 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 19 až 20 9 až 10 9 až 10 80 až 90 300 až 350 200 až 300 40 až 50 110 až 120 50 až 60

Pro podrobnější popis uvádíme údaje z klimatické stanice Brno - Tuřany: Tab.: Průměrná teplota vzduchu [ºC], stanice Brno - Tuřany (norm ál za období 1961 - 1990) I -2,5

II -0,3

III 3,8

IV 9

V 13,9

VI 17

VII 18,5

VIII 18,1

IX 14,3

X 9,1

XI 3,5

XII -0,6

Rok 8,7

Strana: 27 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Srážkový úhrn [mm], stanice Brno - Tuřany (norm ál za období 1961 - 1990) I 24,6

II 23,8

III 24,1

IV 31,5

V 61

VI 72,2

VII 63,7

VIII 56,2

IX 37,6

X 30,7

XI 37,4

XII 27,1

Rok 490,1

XII 40,1

Rok 1677,4

Tab.: Trvání slunečního svitu [h], stanice Brno - Tuřany (normál za období 1961 - 1990) I 45,3

II 71,6

III 121,5

IV 169,1

V 219,1

VI 221

VII 234,9

VIII 217,9

IX 161,9

X 124

XI 51,3

SE 3,10 6,10 1,70 10,90

S 4,59 6,00 1,00 11,59

SW 2,60 4,10 0,50 7,20

W 3,79 6,70 1,60 12,09

NW 5,20 9,10 1,60 15,90

CALM 8,62

Tab.: Větrná růžice [%], stanice Brno - Tuřany Třída rychlosti 1,7 m/s 5 m/s 11 m/s Celkem

N 3,00 5,40 0,70 9,10

NE 4,30 8,70 1,60 14,60

E 3,20 6,30 0,50 10,00

8,62

CELKEM 38,40 52,40 9,20 100,00

3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Dotčené území je v současnosti značně ovlivněno hlukem z dopravy na přilehlých komunikac ích. Zejména jde o automobilový a tramvajový provoz v ulicích Plotní, Dornych a Zvonařka. Část území je rovněž zatížena hlukem z železniční dopravy na přilehlém koridoru Českých drah a nacház í v ochranném pásmu železnice. Nejvyšší přípustná ek vivalentní hladina akustického tlaku z dopravního hluku v okolí hlavních pozemních komunikací v denní době je pro obytnou zástavbu LAeq,T = 60 dB, v noční době LAeq,T = 50 dB. Uvažujeme-li hladiny hluku v ulicích Plotní, dopravní ose Opuštěná - Zvonařka - Hladíkova a napojení na ulici Hněvkovského za starou hlukovou zátěž, lze uvažovat pozitivní korekci hygienického limitu pro staré hlukové zátěže +20 dB k základní hladině. V tomto případě tedy denní limit činí LAeq,T = 70 dB, v noční době pak LAeq,T = 60 dB. Hygienické limity pro hlukovou zátěž jsou na mnoha místech systematicky překračovány v denních i nočních hodinác h. V rámci zpracování Koordinační studie řešení přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB ) a železničního osobního nádraž í, zpracované firmou S UDOP B RNO, byla provedena měření současné hlukové situace v území Nejvyšší přípustné hladiny hluk u jsou na uličních fasádách ve výši 3 m vesměs vysoce překračovány. Výběr hodnot naměřených v rámci uvedené studie (prot okoly o měření 32 a 33/2004 - autor Ing. Petr Vrána) je uveden v následujíc í tabulce: Tab.: Stávající hladiny hluku v dotčeném území Komunikace, úsek Opuštěná Dornych - parkoviště Úzká Zvonařka Plotní - Zvonařka/Dornych Dornych - Zvonařka/Plotní Plotní - Široká/Dornych Svatopetrská

stávající stav-měření *) dB(A) den dB(A) noc 74,1 68,2 71,7 62,3 67,6 54,8 76,3 61,6 70,2 60,9 73,8 63,7 75,2 68,6 71,8 63,4

V území se nevyskytují významné zdroje vibrací. Potenciální dopravní vibrace jsou utlumeny na míru splňující stavební a hygienické limity již v bezprostředním okolí komunikací. V území nejsou provozovány zdroje radioaktivních výpustí do životního prostředí. Úroveň elektromagnetického z áření nebyla zjišťována, lze předpokládat, že se nevymyká běžnému stavu, bez konfliktů s hygienickými limity.

Strana: 28 z 70


4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Dotčené území přísluš í z hlediska vodopisného členění do hlavního povodí řeky Dunaje (4-00-00) a jeho dílčího povodí 4-15-01 S vratka po S vitavu. Při detailnějším členění je, podle základní vodohospodářské mapy 1:50 000, list 24-32 Brno a list 24-34 Ivančice, dotčené území umístěno v drobném povodí říčky Ponávky. Dotčeným drobným povodím je povodí číslo 4-15-01-156, Ponávk a od Rakovce po ústí. Záměr leží v území mezi levým břehem S vratky a pravý m břehem Ponávky. Svratk a 2

Plocha celého povodí S vratky nad sledovaným profilem Brno - P oříčí v říčním km 46,8 je 1638 km . Průtok vody v řece S vratce je řízen vypouštěním vody z Brněnské přehrady. Níže uvádíme N-leté průtoky ve stanici Brno - Poříčí. Hydrologické údaje o průtoc ích ve S vratce uvedené v různých materiálech se ovšem ne zcela shodují, viz následující tabulky: Tab.: Svratka - N-leté průtoky ve stanici Brno - Poříčí (dle webových stránek ČHMÚ) Tok: Stanice: Průměrný roční stav: Průměrný denní průtok Q30 Průměrný roční průtok Qa N-leté průtoky 1 Q [m3.s -1] 63,0

Svratka Brno - Poříčí 57 cm 18,1 m3.s -1 7,68 m3.s -1 5 124

10 156

50 240

100 281

Tab: Svratka - N-leté průtoky pod přehradou (dle Koncepce protipovodňové ochrany ŽUB, ATELIER FONT ES, Brno) N-leté průtoky Q [m3.s -1]

1 59

5 122,5

10 154,5

20 189

50 238

100 281

1000 440

Tab.: Historický přehled povodní (maximální průtoky jsou měřeny ve Svratce na Poříčí) Rok Qmax

1920 345

1926 206,5

1930 210

1937 190

1938 347

1941 294

1946 261

1962 184

1981 142,5

1985 120

1997 111

Řeka S vratka před regulac í silně meandrovala. Neupravené koryto S vratky v prostoru centra města Brna mělo v těchto místech šířku až 140 m a při regulaci bylo místy vyplněno navážkami. V současné době je tok na celém úseku vodohos podářsky upraven. Koryto je pro bezpečné převedení velkých vod zkapacitněno zahloubením (5-7 m pod úroveň okolního t erénu). Koryto má na příčném průřezu pravidelný lichoběžníkový profil. Sklony břehů jsou velmi strmé, na některých místech je vybudována úzká berma. Břehy jsou zpevněny kamennou rovnaninou, která je dnes překryta vegetac í. S vratka je v hydraulické spojitosti s podzemní vodou k vartérních sediment ů. Správcem vodního toku S vratka, je Povodí Moravy, s.p. Brno. Řeka S vratka je v celé s vé délce, ve smyslu vy hlášky ministerst va zemědělst ví č. 333/ 2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, významným vodním tokem. Ponávk a 2

Ponávk a je levobřežním přítokem S vratky. Plocha jejího povodí je 69,9 km , délka t oku 19, 8 km, průměrný 3 -1 průtok u ústí je 0,08 m .s . Ponávka protékala v minulosti k.ú. Trnitá a K omárov, přibližně ve směru S - J. Voda říčky Ponávky v s oučasné době zájmovým územím již neprotéká. V oda z jejího povodí nad profilem Myslínova (Brno - Královo Pole) je odváděna do S vitavy s vyústěním na Cacovické. V dalším úseku je Ponávk a zatrubněna, slouž í jako kmenová stoka, z níž je splašková voda vedena přímo na městskou čistírnu odpadních vod v Modřic ích. Poslední úsek toku původní Ponávky (cca 1,7 km) - nezat rubněný - je v s oučasné době napájen pouze vodou ze S vitavské strouhy a má více podobu otevřené kanalizace než vodního toku. Koryto je značně zahloubeno pod úroveň terénu (3-5 m) a má velmi příkré, místy až kolmé břehy. Dno koryta t voří různorodý materiál vč etně rozličného odpadu. Na většině míst je koryto zaneseno nerozloženým organickým materiálem o různé mocnosti. Voda P onávky nes e všechny známky organického znečištění (zákal a zápac h vody, povlaky řas a bakterií na t vrdém podkladu).

Strana: 29 z 70


Vodní tok Ponávka není veden ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělst ví č. 333/2003 Sb. kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., jako významný vodní tok. V zájmovém úz emí ani v jeho nejbližším okolí se nenachází chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). V dotčeném území se rovněž nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Záplavová území V této kapitole vycházíme z výsledků studie Koncepce protipovodňové ochrany železničního uzlu Brno, vy pracované ATE LIE REM FONTES, s.r.o., v lednu 2005. Koncepce byla zpracována primárně pro roz hodování o protipovodňové oc hraně úz emí dotčeného stavbami dopravními i stavbami městské infrastruktury v rámci řeš ení přestavby železničního uzlu Brno. Z hydrotechnického hlediska to znamená řešení řeky Svratky přibližně v rozsahu mezi mosty Heršpická (silniční) a "Přerovk a" (železniční) a přilehlého úseku Ponávky (resp. Mlýnského nebo též S vitavského náhonu). Přitom je nutné přiznat nejistoty ohledně přesného rozsahu řešení plynoucí z možného vlivu vz dut í povodňovýc h průtoků z níže položených úseků S vratky a zcela nedostatečných podkladů k Ponávc e. Studie tedy zahrnuje i území ulic Plotní, Dornych, S vatopetrská a další dotčené oznamovaným záměrem. Toto území je ovlivňováno možným rozlivem vod S vratky, Svitavy a také Ponávky. Záplavové území v zájmové oblasti (přilehlý úsek S vratky, Svitavy a oblast jejich sout oku) stanovil Krajský úřad JmK, OŽP, dne 16.1.2004 pod č.j. JMK 30644/2003 OŽP Z-Hm. Tímto rozhodnutím byla též částečně nahrazena některá předcházejíc í roz hodnut í o záplavových územíc h S vratky a S vitavy. Záplavové území S vratky nad mostem Heršpická zůstalo v platnosti podle dřívějš ího stanovení MMB, OVLHZ č.j. VLHZ6450/00-Háj ze dne 15.2.2001. Při stanovování rozsahu záplavového území nebyl uvážen přítok Ponávk ou (S vitavským náhonem), tzn. že vy břežení Ponávky je způsobeno pouze zpětným vzdutím vod S vratky. Aktivní zóna záplavového území byla správcem toku (Povodí Moravy, s.p.) dle jeho metodiky navržena (2002), není však stanovena vodoprávním úřadem (není " vyhlášena"), čímž není naplněn § 66, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Dle zpracovaných průzkumů a rozborů nového úz emního plánu města Brna je nerespektování záplavových území a jejich aktivních zón jeden z hlavních problémů města Brna, zejména v jeho jižní části. Níže uvádíme zákres vyhlášeného záplavového území Q100. Reálná hranice Q100 v území se může ve skutečnosti lišit. Realizace předpokládaných protipovodňových opatření z hlediska ochrany prostoru ŽUB se projeví i v území oznamovaného záměru. Rozsah a termín budování opat ření není zcela upřesněn, předpokládá se budování ochrany na levém břehu S vratky, což bude mít dopad do území záměru. Vzhledem k neznámé době realizace dále uvádíme stávající stav, s tím vědomím, že v relativně blízké době (řádově roky) může dojít k zlepšení situace a území v Q100 ležet nebude. Realizace protipovodňových opatření může vy volat zmenšení až zánik plochy Q100, na druhou stranu z většení plochy vymezené Q100 pak může vy volat zpřesnění výpočtů (zejm. zahrnutím průtoků Ponávky do výpočtů).

Strana: 30 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Zákres vyhlášeného záplavového územ í do ortofotomapy (bez měřítka)

K pravděpodobnosti vzniku povodně v území uvádíme pro názornost grafické vyjádření historických povodní v Brně:

Strana: 31 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Graf historických povodní Svitavy a Svratky

3

-1

Z hodnot Q100 vyplý vá, že hodnota průt oku S vratky Q100 je udávána 280 m .s (pod přehradou) až 281 3 -1 m .s (Poříčí). Z uvedených objemových parametrů Brněnské přehrady vyplý vá, že objem stoleté povodňové vlny je víc e než 7x větší, než celkový objem nádrž e a 11,4x větš í než prostor využitelný k transformaci (po předvy puštění nádrže). Z toho je zřejmé, že představa o zachycení povodňové vlny Brněnskou přehradou je nereálná. Z grafu vyplý vá, že za posledních 100 let byl Q100 S vratky přek ročen 3x, u S vit avy překročen nebyl. Za předpokladu určité periodicity mimořádných klimatických událostí a ze stávajícího zákresu Q100 vyplý vá, že riziko záplav v dotčeném území je v současné době relativně vysoké. Podzemní voda V širším zájmovém území se nachází dva základní hydrogeologické rajóny spjaté s: • kvartérními fluviálními písčitými štěrky řek Svitavy a S vratky, • neogenními spodnobádenskými klastiky. Oběh a akumulace podzemní vody je vázána předevš ím na k vartérní fluviální uloženiny řeky S vitavy a S vratky (fluviální písčité štěrky překryté povodňovými hlínami). Mapa hydroizohy ps, modelovaná pro území přestavby železničního uzlu Brno (A QUAE NVIRO 2004), interpretuje úroveň hladiny podzemní vody v posuzované oblasti do výšky od 196,5 m n.m (severní část území) do 194,5 m n.m (jižní část území). Archivní údaje z vrtů udávají její hladinu v hloubkách 3 až 4 m pod terénem. Podzemní voda proudí od severu k jihu. Lokálně může být její směr ovlivněn nárazovým čerpáním ze studní využívaných k odběrům užitkové vody, případně snižováním hladiny podzemní vody při stavebně výkopových pracích. Předpokládá se rovněž výskyt nespojitého z vodnění v nejs vrchnější vrst vě t vořené antropogenními navážkami. Moc nost navážek je odhadována řádově v jednotkách metrů (průměrně 2,5 m). Hladina podzemní vody se zde pohy buje v různých výškových úrovních. Převážně jižně a východně od zájmového úz emí se pod stropním iz olátorem, t vořeným většinou několik desítek metrů mocnou polohou bádenských jílů (tz v. téglů), nachází z vodněný horizont vázáný na bádenská bazální klastika (tz v. bádenské či brněnské písky) nes vačilského příkopu. Zvodněný kolektor (o mocnosti několika desítek metrů) představuje vodárensky významné zásoby artéských podzemních vod. Ty byly v zájmovém území zastiženy několika hlubokými vrty, situovanými v areálech Papírny B rno a.s., Škrobárna Reality, a.s. a v areálu bý valého Lacrumu. Tyto vrty byly předevš ím v minulosti využ ívány k zásobování vodou použ ívanou k technologickým účelům.

Strana: 32 z 70


5. Půda Dle územního plánu patří dotčené úz emí převážně k plochám urč eným pro průmysl, dopravu, bydlení a služby. Pouze menší území v okolí Ponávky a ulice Plotní patří plochám zeleně. Převážná část pozemků určených pro výstavbu záměru je zařazena dle Kat astru nemovit ostí jako ostatní plochy nebo jako zastavěné ploc hy a nádvoří. Pouze velmi malá výměra je zařazena jako zahrada, která je součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Jsou to parcely číslo 1202/4, 1205 v k.ú. Komárov, kód BPEJ 2.56. 00. Jedná se o fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinác h, často s podlož ím teras, středně t ěžké lehč í až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Tyto půdy jsou zařazené do I. třídy ochrany půd (dle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerst va životního prostředí ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu). Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a t o převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (P UFL) se v dotčeném území nevyskytují. Průzkum k vality půd v dotčeném území nebyl pro úč ely zpracování této dokumentace proveden. Vzhledem k využití území (výroba, doprava) může být kvalit a půd v dotčeném území ovlivněna jejich předc hozím vy užitím a depozicí exhalát ů.

6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je lokalita umístěna na západním okraji karpatské předhlubně, vy plněné komplexem neogenních a k vartérníc h sedimentů. Podloží pánve je t vořeno horninami Českého masívu, zastoupené granitoidy brněnského masívu. Sedimentární vý plň karpatské předhlubně je t vořena neogenními uloženinami, předevš ím lanzendorfské série. Ve spodní části se ukládaly sedimenty v psefiticko-psamitickém vý voji (tz v. brněnské či bádenské písky), ve s vrc hní části v pelitickém vý voji (zelenošedé vápnité jíly, tz v. tégly). Povrch téglů se v zájmové oblasti nachází v hloubce v průměru cca 8,5 metru pod terénem, jejich mocnost byla vrtnými pracemi ověřena do hloubek několika des ítek metrů. K vart érní pokry vné út vary v nadloží neogenních sedimentů jsou t vořeny fluviálními sedimenty řeky Svitavy. Spodní č ást souvrst ví údolní nivy t voří hrubozrnné nesoudržné sedimenty - fluviální štěrky s příměsí písků s pozitivním gradačním vý vojem. Mocnost tohoto souvrst ví se v zájmovém území pohybuje okolo 4 až 5 m. Tvar povrchu písčitoštěrkovité akumulace přibližně kopíruje sklon podložních jílů, tzn. mírně se uklání jižním až jihovýc hodním směrem. S vrchní část fluviálních sediment ů je t vořena s ouvrst vím povodňových hlín o proměnlivé mocnosti, většinou od 1,0 do 3,5 m. Tyto sedimenty jsou převážně budovány jílovitými hlínami s různým podílem písčité a organické frakce. Nejs vrchnější vrst vu představuje velmi proměnlivý komplex antropogenních navážek složený většinou ze zeminné směsi s různým podílem stavebního a průmyslového odpadu (průměrná moc nost 2,5 m). Hydrogeologické pom ěry Z regionálně - hydrogeologického hlediska náleží lokalita k rajónům č. 164-2 - K vartérní fluviální sedimenty v povodí S vratky a č. 224 - Neogenní sedimenty Dyjskosvrateckého úvalu. Podzemní voda je v posuzovaném území vázána na dva výz namné hydrogeologické kolektory: • kvartérní písčité štěrky údolní nivy řeky S vratky a Svitavy (tz v. mělká z vodeň), • terciérní bádenské písky (tzv. hlubš í z vodeň - artéská). Kolektor k vartérních písčitých štěrků údolní nivy se vyskytuje v celém zájmovém území s koeficientem -4 filtrace (k f ) řádově n.10 m/s. Mocnost k vartérní z vodně, odvodňované řekou S vratkou a částečně i řekou S vitavou, se pohybuje v rozmezí od 3, 0 do 6,5 metru. Hladina podzemní vody je mírně napjat á, vrtnými

Strana: 33 z 70


pracemi byla zastižena převážně v hloubkách 3 až 4 m pod terénem, její úroveň po porušení méně -6 propustného s vrchního krytu (jílovitopísčité povodňové hlíny, k f = n.10 m/s), vystupuje v průměru o cca 0,5 m k povrchu a zasahuje tak do povodňových hlín. Směr proudění podzemních vod je v dotčeném území generálně od severu k jihu. Nejvýznamněji je ovlivňován morfologií k vartérního podloží, drenážním účinkem řeky Svratky a paleokoryta řeky Svitavy. -8

-10

Neogenní bádenské jíly (k f = n.10 až n.10 m/s), ležící v podlož í k vartérních sedimentů v hloubce v průměru 8 metrů pod terénem, vyt vářejí z hydrogeologického hlediska počevní izolátor této z vodně. Hlubš í z vodeň kolektoru terciérních bádenských písků, s předpokládaným výskytem v dotčeném území v hloubce 30 a víc e metrů, nebude technickými pracemi zasažena. Inženýrskogeologi cké poměry Inženýrskogeologický charakter dotčeného území je určován vlastnostmi předk vartérního podkladu a skladbou k vartérních uloženin. Předk vartérní podklad je zde téměř v celém rozsahu území t vořen neogenními (spodnobádenskými) jíly s vložkami nebo i rozsáhlejšími polohami písků. Tyto jíly jsou převážně vysoce až velmi vysoce plastické. Místy se v nich objevují vložky nebo i rozsáhlejší polohy písků, často jílovitých. Následná nepravidelná k vartérní sedimentace je příčinou značných nerovnoměrností ve vlastnostech zemin k vartérního pokry vu. Obecně jsou základové poměry údolní nivě S vratky a S vit avy hodnoceny jako složité (AQUA ENV IRO 2004). Základová půda se zde na poměrně malé vzdálenosti mění, vrst vy mívají často proměnlivou mocnost a bý vají nepravidelně uloženy. Podzemní voda (většinou mezi 3 až 4 m pod terénem) znesnadňuje postup zakládání. Původní povrch území je přek ryt, vyrovnán, a místy také zpevněn různorodými navážkami, v nichž často převažují složky nesoudržné, obvykle v nepravidelném uložení. Mocnost naváž ek se v zájmovém prostoru zpravidla pohybuje v rozmezí od cca 0,5 m do cca 2, 5 m. Vyskytují se vš ak i místa, kde navážky zcela chybí nebo kde dosahují výrazně vyšších moc ností. Staré zátěže Širší okolí ulic Plotní a Dornych bylo řešeno v několika etapách hydrogeologického průzkumu, zpracovaného v souvislosti s připravovanou přestavbou železničního uzlu Brno (A QUAE NVIRO 2003, 2004). Riziko předpokládané kontaminace z emin a podzemní vody v daném prostoru bylo stanoveno jako vysoké až střední. Předpokládá se znečištění zemin těžkými kovy, ropnými látkami. V podzemní vodě jsou laboratorními analýzami prok ázány kontaminace chlorovanými uhlovodíky (ClU) a ropnými látkami. Lokálně se mohou vyskytovat z výšené koncentrace monocyklických aromatických uhlovodíků (B TE X). Výskyt PCB nebyl provedenými vrtnými pracemi pot vrzen. Znečištění zemin a podzemní vody je váz áno předevš ím na průmyslové areály, opravárenské provozy, okolní čerpací stanice a sklady P HM. Kontaminace zemin i podzemní vody ropnými látkami je v území častá, nepostihla však plošně rozsáhlejší území. Chlorované uhlovodíky jsou, vzhledem ke s vým fyzikálně chemickým vlastnostem v horninovém prostředí vysoce mobilní a je pro ně charakteristický tranzit podzemní vodou do značných vzdáleností. V území ulic Dornych a Plotní je monitorovacími vrty sledována tranzitní kontaminace ClU v prostoru ÚAN Zvonařka (zdroj bý valý areál Mototechny na ulici Plotní + neznámé severněji položené zdroje) a bý valého areálu Vlněny. Převážnou většinu kont aminac e horninového prostředí zjištěnou v dotčeném území lze označit za starou ekologickou zátěž, vzniklou v době průmyslového roz voje území. Většina provozů (se zjištěnou kontaminací) je v současné době v útlumu, popř. došlo ke změně využit í provozoven. Na převáž né části dotčeného úz emí probíhá monitoring k vality podzemních vod.

Strana: 34 z 70


7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografi cká charakteri stika Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) leží zájmové úz emí na rozhraní dvou biogeografických podprovincií - provincie panonské a provincie hercynské, na území Lechovického bioregionu, jeho přechodné, tedy nereprezentativní části. Bioregion leží ve středu Jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-s vrat ecký úval. Bioregion je t vořen štěrkopískovými terasami s pokry vy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu - jíly, písky a štěrky, které jsou místy pevněji stmelené a v různé míře vápnit é. Převažuje zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních s vaz ích dominuje 2. bukodubový stupeň. Bioregion představuje část severopanonské podprovincie ovlivněné s rážkovým stínem a sousedst vím hercynských bioregionů. Díky srážkovému stínu je pro tento bioregion charakteristické nejteplejší podnebí v České republice. Z hlediska regionálně - fytogeografického (Skalický in Hejný et Slavík,1988) se zkoumaná oblast nachází ve fytogeografické oblasti termofytikum, obvod Panonské termofytikum, fytogeografickém okres e 20b Jihomoravská pahorkatina, Hustopečská pahorkatina. Fauna a flora Celé dotčené území lež í v zastavěné části města Brna a nezasahuje do žádného přirozeného vegetačního porostu. Zeleň zájmového území t voří doprovodná zeleň komunikac í a plochy městské zeleně, jedná se předevš ím o individuálně rostoucí vz rostlé dřeviny, liniové aleje a parky. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé dřeviny a jejich porosty, které se nacházejí na ploše sledovaného území. Tab.: Přehled dřevin zájmového území Park podél toku Ponávky na rohu ul. Zvonařka a Dornych. Název Latinský název pajasan žláznatý Ailanthus altissima bříza bělokorá Betula pendula topol Populus x javor mléč Acer platanoides vrba bílá Salix alba trnovník akát Robinia pseudoacacia morušovník černý Morus nigra Zeleň podél železnič ního náspu v trase nově navržené ulice "Nová", ruderální porost s nálety dřevin a vzrostlými dřevinami podél železničního náspu. Název Latinský název topol Populus x pajasan žláznatý Ailanthus altissima trnovník akát Robinia pseudoacacia vrba bílá Salix alba javor mléč Acer platanoides bez černý Sambucus nigra Zeleň podél železnič ního náspu, nálet jižního svahu mezi kolejemi a ul. Široká. Název Latinský název pajasan žláznatý Ailanthus altissima trnovník akát Robinia pseudoacacia tavolník Spiraea L. lípa srdčitá Tilia cordata jabloň domácí Malus javor klen Acer pseudoplatanus

Strana: 35 z 70


Okrasné dřeviny ul. Plotní. Název lípa srdčitá pajasan žláznatý jírovec maďal trnovník akát javor mléč

Latinský název Tilia cordata Ailanthus altissima Aesculus hippocastanum Robinia pseudoacacia Acer platanoides

Ulice Kovářská. Název javor dlanitolistý topol platan javor jasanolistý

Latinský název Acer negundo Populus x Platanus x Acer negundo

Park mezi ul. Plotní a Komárovská, rozloha 2107m2 - park patří mezi nejvýznamnější zeleň dotčeného území. Název Latinský název jasan ztepilý Fraxinus excelsior javor mléč Acer platanoides pajasan žláznatý Ailanthus altissima javor jasanolistý Acer negundo trnovník akát Robinia pseudoacacia Okrasné dřeviny ul. Dornych. Název pajasan žláznatý topolová alej hloh

Latinský název Ailanthus altissima Populus x Crataegus L.

Nově navržená ulice "Agrozet", zeleň podél Ponávky, topolová alej ul. Masná. Název Latinský název topol bílý Populus alba vrba bílá Salix alba

Stejně jako flóra je také fauna zájmového území výrazně antropogenně ovlivněna. Lze předpokládat pouze výskyt drobných zástupců fauny, charakteristických pro městská stanoviště. Výjimku tvoří tok říčky Ponávky s břehovými porosty. Vodní tok Ponávk a je přítokem S vratky. Na většině území Brna je zakrytým korytem a je využíván pro odvod odpadních vod. Pouze nejspodnější úsek toku, jenž náleží do dotčeného území (Brno - Komárov), není zatrubněn. K oryto je značně zahloubeno pod úroveň terénu a má velmi příkré, místy až kolmé břehy porostlé ruderální veget ací. Voda Ponávky nese známky organického komunálního znečištění a nepředpokládá se zde trvalá existence rybího společenst va. Přítomnost ryb (jelec tloušť, plotice obecná) byla zaznamenána pouze několik des ítek metrů před zaústěním do S vratky. Jedná se evidentně o jedince, jež zde krátkodobě migrují ze S vratky za účelem hledání potravy. Při březích toku P onávky v místě, kde se vlévá do S vratky, byl zaznamenán výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) (Biologický průzkum, Ecological Consulting, spol. s.r.o., 2004), která nálež í dle vy hlášky č. 395/92., zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a k rajiny mezi živočichy z vláště chráněné v kategorii silně ohrožených.

8. Krajina Definice krajinného rázu vychází předevš ím z trvalých ekosystémových režimů krajiny, daných základními ekologickými a přírodními podmínkami krajiny. V rámci ant ropogenních činností je krajinný ráz dot vářen do určitého souboru typických přírodních a člověkem vyt vářených prvků, které jsou lidmi vnímány jako charakteristické, identifikujíc í určitý prostor. Dotčené území je lokalizováno v zastavěném území města Brna. Krajina je t vořena prakticky výhradně antropogenním urbanizovaným územím, přirozené ekologické a přírodní podmínky se zde neuplatňují.

Strana: 36 z 70


9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V dotčeném území se vyskytuje hmotný majetek různých subjektů. Komunikační síť dotčeného území je převážně ve vlastnict ví státu nebo statutárního města Brna. Budovy v dotčeném území patří převážně soukromým subjektům. V menší míře potom patří pozemky nebo budovy Českým drahám, a.s., Jižnímu centru, a.s. nebo Dopravnímu podniku města Brna, a.s. Budovy jsou v převážné většině využ ívány pro výrobní nebo podnikatelské účely, v menší míře též pro bydlení. Obecně se jedná o starš í budovy a méně k valitní bytový fond. Realizac e záměru si vyžádá řadu asanací budov v dotčeném území, seznam asanovaných objektů je doložen v části D, kapitole 9. Vlivy na hmotný majet ek a kult urní památky (strana 55 t éto dokumentace) a je též zobrazen v příloz e 1.2 této dokument ace. Architektonické a hi storické památky Dotčené území se dotýká svým severozápadním okrajem městské památkové rezervace (MP R), jejíž hranice vede po vnitřní uliční čáře Dornychu. Tato památková rezervace byla zřízena nařízením vlády České socialistické republiky č. 54/1989 Sb., o prohlášení úz emí historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Beč vou a Příboru za památkové rezervace. Celý posuzovaný záměr se nac hází v ochranném pásmu zmíněné městské památkové rezervac e (OP MPR). Ochranné pásmo bylo ustanoveno rozhodnutím odboru kultury Národního výboru města Brna ze dne 6. 4. 1990 pod č.j. kult.402/90/sev. Jeho hranice prochází v zásadě po obvodu budovaného tz v. velkého městského okruhu. Jižně dotčeného území je hranice ochranného pásma vymezena přibližně ulicí Černovickou. Zřízením ochranného pásma kolem Městské památkové rezervac e Brno s e sleduje z výšená ochrana prostředí památkové rezervace před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, z vláště při stavebníc h změnách v území vymezeném ochranným pásmem. Přímo v dotčeném území se nac hází nemovité kulturní památky podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějš ích předpis ů, a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP) České republiky. Tyto památky však realizac í záměru nebudou přímo dotčeny. Jejich seznam je uveden v následující tabulce. Tab.: Přehled nemovitých kulturních památek v dotčeném území Rejstříkové číslo v ÚSKP 0265

Umístění

Název a stručný popis

Plotní

7045

Plotní 45

8455

Zvonařka

Socha sv. Jana Nepomuckého Kvalitní barokní plastika z roku 1716. Tovární budovy Závody těžkého strojírenství, závod Josefa Jurana - slévárna UXA Provoz bývalé továrny bratří Uxů (1866) je jeden z nejstarších v Brně a nejméně se ho dotýkaly modernizační zásahy. Komplex továrních budov odpovídá dnešním dispozičním dochováním době svého vzniku. Areál slévárny a strojírny Vaňkovka Velmi hodnotný průmyslový areál, který je pro své urbanis tické a architektonické kvality a dochovanou situací nárůstu (1856-1995) reprezentantem brněnského průmyslu od přelomu 19. a 20. století do druhé půle 20. století. V současné době je zde vybudován obchodní komplex s názvem Galerie Vaňkovka, jehož součástí je také restaurovaná část původních novogotických továren (strojírny, slévárny a jádrovny).

Archeologická nalezi ště Dle informací odboru památkové péče Magistrátu města Brna se dotčené území nachází na území archeologických zájmů ve smyslu § 22 odst. 2, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějš ích předpisů. Při zás azích do terénu může dojít k narušení nebo odk rytí archeologických nález ů a bude tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Níže uvádíme dosud zjištěné archeologické lokality a nálezy v blízkosti záměru (Archeologický ústav AV ČR Brno):

Strana: 37 z 70


• Ulice Dornych, Úzká, prostor OD Tesco - osídlení mladší a pozdní doby bronzové (velatická a podolská kultura okruhu středodunajských popelnicových polí, cca 1250 - 750 let před Kristem), starší doby železné (horákovská kultura, cca 750 - 450 let před Kristem), mladš í doby železné (Keltové, cca 540 - 0 let před K ristem) a ve slovanském období (starší, střední a mladší doba hradištní, 8. - 12. století po Kristu). Kontinuální osídlení v rámci předměstí města Brna od počátku 13. století po nejnovějš í období (mlýny, sladovny, řemeslné provozy, hospodářské dvorc e, předměstské usedlosti apod.). Pozůstatky středověkého hřbitova brněnské židovské komunity. • Ulice Dornych, Trnit á, Opuštěná - osídlení na poč átku pozdní doby kamenné (mladš í fáze kultury s moravskou malovanou keramikou, cca 4600 let před Kristem), v mladš í a pozdní době bronzové (velatická a podolská kultura ok ruhu středodunajských popelnicovýc h polí, cca 1250 - 750 let před Kristem). Nejpozději od 13. století pak setrvalé os ídlení až do současnosti (mlýn Dornych s okolní zástavbou vznikl pat rně již někdy ve 13. století, Trnitá vysazena jako předměstská ves nejpozději někdy na přelomu 13. a 14. věku). Z informací, z ískaných z projektu "Státní archeologický seznam České republiky" (SAS) v Národním památkovém ústavu v Brně, oddělení péče o arc heologický fond na Moravě a ve Slezsku, vyplý vá, že v blízkosti záměru se nacház í ještě další úz emí s archeologickými nálezy: • Lokalita s náz vem "Ulice Dornych 47". Jedná se o nedatované pohřebiště (pravděpodobně středověké nebo novověké) s pořadovým číslem SAS 24-34-05/8. Není vyloučeno, že uvedená naleziště budou pokrač ovat směrem na plochu určenou pro výstavbu záměru a že na místě stavby budou objeveny další movité i nemovité archeologické památky.

10. Dopravní a jiná infrastruktura Dotčené území je do značné míry podřízeno dopravní funkci. V koridoru ulic Plotní a Dornych dominuje silniční doprava. Tyto ulice plní funkci městské radiály. Jejich stavebně-technický stav je nevyhovující, s řadou výtluků. Ani š ířkové a směrové uspořádání nevy hovuje současným projekčním požadavkům. Dále dotčeným územím prochází tz v. velký městský okruh (ulice Zvonařka), území se tak é dotýká prostoru tz v. malého městského ok ruhu (ulice Úzká). K oncepční záměry na komunikační s íti dotčeného území jsou dle územního plánu města B rna poměrně rozsáhlé. Kromě vlastního z áměru jde o výhledovou výstavbu nové polohy tz v. bratislavské radiály (procház ejíc í od dálniční křižovatky D1/D2 východně od zástavby K omárova a napojující se v dotčeném území do ulice Dornych) a překládku velkého městského okruhu do ulice Černovické. Dalš í úpravy komunikační sítě se předpokládají v prostoru tz v. jižního centra města Brna, a to zejména s výstavbou nového nádraží. Intenzity dopravy na komunikační síti dotčeného území jsou uvedeny v části B této dokumentac e, kapitole II. Údaje o vstupech, 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (strana 15 t éto dokumentace a strany následujíc í). Osu městské hromadné dopravy t voří tramvajová trať proc házíc í ulic í Dornych (s dlouhodobě připravovanou překládkou do ulice Plotní - jde o předmět záměru). Tato tramvajová trať je ukonč ena na Mariánském náměstí cca 500 metrů jižně od dotčeného území. Spoje do větších vz dálenost í (Chrlice, Tuřany, jižní nákupní střediska) jsou prot o zajištěny autobusovými linkami, peážujícími v dotčeném území se zmíněnou tramvajovou tratí. Dalš í autobusové linky procházejí dotčeným úz emím ve směru východ západ (okružní autobusové linky). Hlavní trasy hromadné dopravy se nacházejí mimo autobus ové nádraží Zvonařka, které je tak za stávajícího stavu špatně obslouženo. V souvislosti s přestavbou železničního uzlu Brno se připravuje i rozsáhlá přestavba systému hromadné dopravy v území, posuz ovaný záměr je její koncepční součástí. Ve stádiu úvah je realizace tz v. severojižního kolejového diametru. V bezprostředním sousedst ví dotčeného území se nacház í autobusové nádraž í Zvonařka. Železniční doprava dotčeným územím pouze prochází, koncepčně je vš ak připravována výstavba nového nádraží západně dotčeného území, do sousedst ví autobus ového nádraž í Zvonařka. Pěší a cyklistická doprava využívá běžné uliční profily, v dotčeném území pro ně nejsou vyt vořeny segregované trasy. Nejbližší cyklistické stezky (vy užívané i pěšími) procházejí podél vodoteč í S vratky a S vitavy. Technická infrastruktura dotčeného území odpovídá jejímu stáří. Je na ní prováděna pouze běžná provozní údržba, v rámci záměru je připravována kompletní rekonstrukce sítí v uličníc h profilech.

Strana: 38 z 70


11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro dotčené území nejsou specifikovány žádné dalš í charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.

Strana: 39 z 70


III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dotčené území je t vořeno prakticky výhradně urbanizovaným územím, podřízeným městské funkci. Obě posuzované komunikace (Plotní i Dornych) plní zejména dopravní funkce, jde o hlavní městské dopravní osy. Doprava je proto faktorem, který nejvýznamněji ovlivňuje k valitu prostředí v úz emí jak v současné době, tak i výhledově. Přirozené přírodní podmínky se v dotčeném prakticky neuplatňují. K valita životního prostředí je proto určována zejména podmínkami hygienickými, které jsou po vš ech stránkách nepříznivé (hluk, dopravní škodliviny, sociální prostředí i jiné). Posuzovaný záměr nevnáší do území dodatečnou dopravu a tím ani nez vyšuje celkové zat ížení území. Naopak, jeho cílem je mimo jiné i humanizovat městský prostor.

Strana: 40 z 70


ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Charakter a rozsah ovlivnění oby vat elst va během výstavby a po jejím dokončení je podmíněn rozsahem záměru a postupem jeho realizace. Půjde o počet ný soubor staveb, zahrnujících na území městských částí Trnitá a Komárov úpravu ulice Dornych na čtyřpruhové uspořádání, přeložku tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní, výstavbu nových komunikačních propojení (nové ulice s pracovními náz vy "Agrozet" a "Nová"), rekonstrukci veřejných ploch v dotčeném území, rekonstrukci inženýrských sítí a úpravy dalších stávajíc ích komunik ací v úz emí. Realizac e záměru bude roz dělena na 4 základní etapy (bližší popis viz část B této dok ument ace, strana 9 a strany následující), etapy budou dále věcně a časově děleny. Po dokončení celého souboru staveb bude z hlediska vlivu na oby vatelst vo rozhodujíc í přesun silniční dopravy z ulice Plotní na ulici Dornych a naopak přesun tramvajové dopravy z ulice Dornych na ulici Plotní. Ulice "Agrozet" a "Nová" budou jen málo zatížené. Ostatní komunik ace zůstanou v podstatě nedotčeny. Náležitou pozornost musíme v této kapitole věnovat i období výstavby, kdy se plánované práce roz vinou na poměrně rozsáhlém území a mohou představovat významné zátěže pro oby vatelst vo.

1.1. Zdravotní vlivy a rizika Hlavními faktory, které zde mají z hlediska ovlivnění oby vatelst va význam, jsou hluk a znečišťování ovzduší. V období výstavby se mohou nepříznivě uplatnit i další faktory. Ve vztahu ke zdraví a pohodě oby vatelst va není nutno s e zabý vat povrchovou ani podzemní vodou, ani odpady a odpadními vodami. Žádnou roli zde v uvedeném smyslu nebude hrát ani ionizující nebo jiné elektromagnetické záření. Hodnocení vlivů na zdraví zde bude provedeno ve smyslu Metodiky zpracování analýzy rizika (Příloha č. 3 k metodickému pokynu Postup z pracování analýzy rizika, Věstník MŽP 1996, č. 3, kapitola 2.3). Jako podkladové údaje byly použity mj. výsledky hlukové studie (Ing. V. Slavíč ek, 2005) a rozptylové studie znečištění ovz duší (Ing. P. Cetl, 2005). Obě uvedené studie jsou součást í této dokumentace (viz přílohy 2 a 3).

1.1.1 Metodický postup Elaborát je zpracován pro dokumentaci EIA ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, příloha č. 4. Metodou je především riziková analýza (Risk Assessment), založená na postupec h vypracovaných a neustále dále roz víjených americkým Úřadem pro oc hranu životního prostředí (US EPA). Z nich vycházejí i výše citované směrnice Ministerst va životního prostředí. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je odborná činnost zaměřená na zjištění povahy a pravděpodobnosti možných nepříznivých účinků, které mohou postihnout člověka a životní prostředí jako důsledek expozice chemickým nebo jiným škodlivinám. V této kapitole bude posuzován pot enciální vliv na lidské zdraví. Metodický postup konvenčního hodnocení rizika sestává ze čtyř navazujícíc h kroků.

Strana: 41 z 70


1) Identifik ace nebezpečnosti (Haz ard Identification) Jde o vstupní k valitativní seznámení s hodnocenou lok alitou, přítomnými škodlivými faktory a okolnostmi jejich potenciálního nepříznivého účinku na oby vatelst vo. 2) Určení vztahu dávk a - odpověď (Dose - respons e Assessment) V tomto kroku je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika . Toxicita škodliviny je č asto vyjadřována jako celoživotní riziko při jednotkové expozici. 3) Hodnocení expozice Jde o odhad úrovní (dávek) jimiž jsou různé skupiny lidí (subpopulace) exponovány chemickým látkám nebo jiným faktorům ze životního prostředí. Stupeň expozice závisí nejen na koncentrac ích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí. 4) Charak teristik a rizik a V tomto posledním kroku se předpovídá zdravot ní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na základě integrace poz natků o nebezpečnosti jednotlivých látek a údajů o expozici. Závěrem k přehledu metodiky je nutno doplnit, že stanovení rizika popsaným postupem má význam tam, kde pro danou látku v přísluš né složce život ního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde tento limit je překročen. Limity jsou vy pracovány tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost, a jsou-li dodrženy, výpočet shora popsaným způsobem tuto skutečnost jen pot vrdí. Pokud pro to tedy nejsou z vláštní důvody, pak při dodržených limitech vý počet rizika popsanou metodou Risk Assessment obvykle neprovádíme.

1.1.2 Hluk Hluk patří k typickým a závažným škodlivým faktorům životního prostředí vyspělých zemí. Již hlukové hladiny pohybující se v blízkosti základních limitů působí na celou exponovanou populaci. Dnes je tak dotčena z načná č ást našeho městského oby vatelst va. Mezi lidmi jsou vš ak velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotním stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8 %. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovš em i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé půs obení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýš ené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Vy volávají a) rušení, jestliže interferují s nějakou činností nebo odpočinkem (duševní prací, řečovou komunikac í, spánkem aj.), b) rozmrzelost, tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající při nuceném vnímání z vuků, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv, d) změny sociálního chování (v hlučném prostředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc a schopnost spolupracovat, roste celková podrážděnost a agresivita). Subjektivní pocit rozmrzelosti z hluku a obtěžování hlukem je dán emoční složkou vnímání. Podrážděnost, která v této souvislosti vzniká, vede k pocitu dyskomfortu až odporu, důsledkem je zhoršení psychické pohody. Emocionální prožitek není principielně váz án na int enzitu hlukového podnětu. Pocity obtěžování se vš ak vyskytují častěji v prostředí s vyššími hladinami hluku. Přímé zdravotní účinky nastupují až při vyšších intenzitách. Ekvivalentní hladina 65 dB v denní době představuje k rajní mez pro obytné prostředí s ídelního út varu z hlediska zdravotních rizik. Příznivé akustické klima z hlediska akustické pohody pro regeneraci pracovní schopnosti je dáno ve venk ovním prostoru pro pobyt lidí ek vivalentní hladinou nižší než 50 až 55 dB. Ani při dodržení základního limitu 50 dB není zajištěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % os ob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýš ené hladiny nočního hluku se dotýkají exponovaného oby vatelst va t ím, že narušují usínání a k valitu i délku spánku. Účinek závis í na individuální citlivosti lidí, která je značně rozdílná, diference v ovlivnění zvukovými podněty činí až 25 i 30 dB. Vedle konstitučních z vláštností se zde uplatňuje též věk, směrem ke

Strana: 42 z 70


stáří se vnímavost k rušení spánku značně z vyšuje; určitou ochranou ve stáří je na druhé straně snižování sluchové ostrosti. Význam má i frek venční šíře hluku, širokopásmový hluk působí intenzivněji. S rostoucí intenzitou hluku procento postižených narůstá. Na druhé straně se u některých lidí citlivost může snížit postupným návykem. Klidný a nerušený spánek je přitom považován z a nezbytnou podmínku uchování zdraví a tělesné i duševní výkonnosti. Jeho k valita je hlukem postihována, i když se dotčený člověk neprobudí (resp. si není krátkodobého probuzení vědom), spánek je však méně hluboký a jsou omezeny spánkové fáze, které jsou nejvýznamnější pro regeneraci sil (SWS a REM). Pokud si člověk probuzení uvědomí, dostavují se mnohdy obt íže s opětovným us nutím a s tím s pojená rozmrzelost a pocit zdravotní újmy. V experimentech byla po takové noci v následujícím dnu prokázána snížená poz ornost, výkonnost a schopnost soustředění. Hladina hluku v ložnici, která prokazatelně nemění vlastnosti spánku, je 35 - 37 dB(A ), nad tout o úrovní již nastupuje ruš ení. Z důvodů uvedených literárních poznatků vycházíme v dalším hodnocení jednoznačně ze základníc h limitů ek vivalentníc h hlukových hladin, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Korekce umožňované stávajícími předpisy (nařízení vlády č. 502/2000 S b.) mají význam právní, nikoli fyziologický. Lidé jsou hlukem určité úrovně obtěž ováni nezávisle na tom, zda v daném místě byla korekce povolena či nikoli. Vyhodnocení vztahu dávka odpověď U denního hluku jsou v literatuře popisovány vlivy na pocity obtěžování, rozmrzelost a míru rušení. Holandský ústav TBO Prevention and Health v Leidenu (Miedema a Ouds hoorn, 2001) zpracoval na základě řady epidemiologických studií z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie polynomické rovnice třet ího řádu pro vztah hladin pouličního hluku a výskytu rozmrzelosti z hluku u oby vatel. Tyto podklady užijeme k charakteristice rizika pro oby vatele posuzovaných ulic. Uvedený holandský ústav stanovil na z ákladě epidemiologických studií také nejnižší ek vivalentní hladiny pouličního hluku v dB(A), pod nimiž nebyly pozorovány přímé zdravotní efekty. U denního hluku je to pro zvýšený krevní tlak 70 dB a pro ischemickou srdeční chorobu 65 - 70 dB. U nočního hluku je takovou hladinou pro k valitu spánku 40 dB, pro náladu v následujícím dni nec elých 60 dB a pro výkonnost v následujícím dni rovněž necelých 60 dB. Je možno odhadnout, že zvýšení hladiny hluku o každých 5 dB nad limitní noční hladiny způsobí z výšení počtu osob, u nichž se objeví poruchy spánku, asi o 8 - 10 %. Pro noč ní hluk použijeme obdobný podklad z téhož holandského pracoviště publikovaný jako poziční materiál E vropské unie v roce 2003 (Miedema et al., 2003). Vyhodnocení expozice Epidemiologické studie, z nichž byly odvozeny shora uvedené účinky hluku, vycház ely z nálezů u oby vatel bydlíc ích v jednotlivých pásmech ek vivalentní hladiny pouličního hluku. Jde tedy o průměrnou expozici oby vatel hlučného městského prostředí, jakou můžeme zhruba předpokládat i v Brně. V již citované hlukové studii (Ing. V. Slavíč ek, 2005, příloha 2 této dokumentace) jsou vypočteny ek vivalentní hladiny dopravního hluku pro 14 vybraných referenčních bodů, charakterizujících hlavní skupiny obytných domů v dotčeném území. Výpočty byly v každém bodě provedeny při fas ádě budov ve výškách 3 m a 6 m nad terénem a u vysokých domů i ve výšce 9 m, a to pro souč asnou situaci a pro období po dokončení celého díla (počítán rok 2015). Vypočteny a graficky znázorněny jsou též průběhy izofon. Vybrané údaje z uvedené hlukové studie předkládáme v následujících tabulkách. V následující t abulce jsou to ek vivalentní hlukové hladiny v referenčních bodech na ulici Dornych a v blízkém ok olí. B ody 1 a 2 jsou v severní části Dornychu (při severním spojení s ulicí Plotní), body 14, 13 a 12 v již ní části Dornychu jižně od ulice Kovářské, body 10 a 11 tamtéž na protějš í straně, na přivrácených fasádách rozsáhlého bytového komplexu na ulici Za Mostem. P ro vyšší přehlednost uvádíme jen hodnoty pro výšku 3 m nad terénem. Ve srovnání s větší výškou nad terénem (6 a 9 m) jsou hlukové hladiny vesměs shodné nebo jen lehce, nevýz namně vyšší.

Strana: 43 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Hlukové hladiny LAeq [dB] na ulici Dornych a v blízkém okolí v současnosti (2005) a po dokončení staveb (2015) Referenční bod Číslo Adresa 1 Dornych 29 2 Dornych 33 14 Dornych 112 13 Dornych 120 12 Dornych 128 10 Za Mostem 2 11 Za Mostem 20

2005 69,6 66,8 68,6 70,2 66,6 54,5 61,0

Den 2015 70,2 66,9 71,2 73,8 66,9 57,5 62,8

Rozdíl +0,6 +0,1 +2,6 +3,6 +0,3 +3,0 +1,8

2005 58,4 56,3 59,1 60,7 55,2 43,5 50,0

Noc 2015 60,3 55,9 57,9 61,0 58,0 47,5 52,4

Rozdíl +1,9 -0,4 -1,2 +0,3 +2,8 +4,0 +2,4

Hlukové poměry na ulici Plotní jsou obdobným způsobem prezentovány v následující tabulce. Referenční body 3 a 4 jsou situovány v úseku přiléhajícímu ke křižovatce se Zvonařkou, body 5 a 6 jižně od železniční trati, body 7 a 8 jižně od ulice Kovářské. Bod 9 je na ulici S vatopetrské, která je pokračováním ulice Plotní, a to v místě napojení na Dornych. Tab.: Hlukové hladiny LAeq [dB] na ulici Plotní a v blízkém okolí v současnosti (2005) a po dokončení staveb (2015) Referenční bod Číslo Adresa 3 Plotní 25a 4 Plotní 31 5 Plotní 39 6 Plotní 45 7 Plotní 57 8 Plotní 63 9 Svatopetrská 22a

2005 77,5 77,2 74,5 77,0 77,8 74,8 67,2

Den 2015 75,7 75,7 72,8 73,8 74,9 73,3 67,8

Rozdíl -1,8 -1,5 -1,7 -3,2 -2,9 -1,5 +0,6

2005 64,1 64,2 61,7 64,2 65,0 62,0 55,9

Noc 2015 69,0 69,4 66,3 67,4 68,4 66,7 58,2

Rozdíl +4,9 +5,2 +4,6 +3,2 +3,4 +4,7 +2,3

Obě tabulky ukazují, že současné hlukové zátěže obytných budov v hodnoceném území jsou mimořádně vysok é a daleko překračují nejen základní limit (50 dB ve dne a 40 dB v noci), ale i limit korigovaný, příslušný pro tot o území (60 dB ve dne a 50 dB v noci). Změny, které nastanou pro dokončení celého souboru staveb, jsou dány jednak předpokládaným celkovým růstem dopravní hustoty ve městě, jednak změnami charakteru dopravy na obou hodnocených ulicíc h, Plotní a Dornychu. Hluková studie bohužel neumožňuje tyto dva okruhy vlivů odlišit. Charakteri stika rizika Vrátíme-li se k údajům o úrovních ek vivalentního hluk u v denní době v tabulk ách 1 a 2, zjišťujeme s použitím výše uvedených údajů o vztahu dávka - odpověď, že ve všech referenčních bodech na ulici Plotní i na Dornychu je dosahována úroveň 65 - 70 dB, v níž se již předpokládají přímé negativní zdravotní účinky (vzestup výskytu ischemické choroby srdeční) a na ulici Plotní je všude překračována i úroveň 70 dB, od níž je v literatuře popisován i vz estup krevního tlaku. Jsou to tedy již teď poměry zdravotně sot va únosné. Posuny hlučnosti, k nimž dojde v nové situaci po dokonč ení díla, na této situaci nic podstatného nezmění. Podrobněji zhodnot íme účinky na výskyt rozmrzelosti, která patří k nejtypičtějším a nejcitlivějším ukazatelům míry rušení hlukem. Z výše uvedené holandské studie, a to z nomogramů odvoz ených ze zmíněných rovnic, převezmeme údaje o míře rozmrzelosti při různých úrovních denního pouličního hluku. Jsou děleny do t ří skupin: rozmrz elost vysoká (HA), střední (A) a nízká (LA ). Výsledky shrnuje následující tabulka. V levé části uvádí procenta nízké, střední a vysoké rozmrzelosti při jednotlivých úrovních ek vivalentníc h hluk ových hladin, v pravé části referenč ní body, spadající v současnosti do jednotlivých pásem.

Strana: 44 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Výskyt nízké (LA), střední (A) a vysoké (HA) rozmrzelosti z denního uličního hluku v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a přiřazení referenčních bodů k jednotlivým pásmům LAeq [dB] 50 55 57,5 60 62,5 65 67,5 70 72,5 75 77,5

LA 28 39 44 50 55 61 66 71 76 81 86

% rozmrzelých A HA 11 3 17 6 21 8 26 11 31 14 36 18 42 22 48 27 54 32 61 37 67 42

Dornych 2005

Plotní 2015

2005

2015

2, 12 1, 14

9

9

13

5, 8 3, 4, 6, 7

10 10 11 11 2, 14, 12 1, 13

5, 8 3, 4, 6, 7

Z tabulky je patrné, že nejvyšší, zcela neúnosná hluková zátěž, je v součas né době v ulici Plotní v bodech 3, 4, 6 a 7, kde ve srovnání s úrovní základního limitu je 14 x více oby vatel silně rušených (42 % oproti 3 % exponovaných osob). Alespoň lehkému rušení je exponována naprostá většina oby vatel (86 %). V roce 2015 dojde jen k lehkému zlepš ení, počet rušených osob klesne ve vš ech kategoriích (lehce, středně a těžce rušených) jen o 5 %. Situace zůstane i nadále neúnosná. Na Dornychu je hluková situace poněkud příz nivější, ale i zde jsou hlukové zátěž e značné. Ve dvou bodech (1 a 13) je počet těžce ruš ených 9x vyšší než při hladině základního limit u, značně vyšší jsou i počty lehce a středně rušených. Další tři body (č. 2, 14, 12) mají 22 % těžce rušených, tj. 7x více než při základním limitu. Poněkud lépe vy hovují hluk ové poměry na přivrácených fasádách velkého obytného komplexu na ulici Za Mostem (body 10 a 11). Ze sedmi hodnocených bodů při ulici Dornych se v pěti hluková zátěž zhorš í přechodem do vyšších pásem výskytu rozmrzelosti. Z údajů pro noční hluk vidíme, že na ulici Plotní je již dnes ve všec h referenčních bodec h překrač ována hranice 60 dB, nad níž, jak jsme uvedli výše, již nastupuje zhoršování nálady a pracovní výkonnosti v následujíc ím dni. Po realizaci posuzovaných staveb se tyto hodnoty ještě z výší. Ojediněle je uvedená mez překračována i v ulici Dornych, jak v současnosti, tak ve výhledu. V tabulce 4 uvádíme z výše uvedeného pramene vztah mezi uličním hlukem a rušením spánku. Rušení nočního spánku je zde rovněž rozděleno do tří skupin (LS D – lehk é rušení, SD - střední rušení a HSD – těžké rušení). V pravé části tabulky jsou do jednotlivýc h pásem zařazeny sledované referenční body podle vy počtené noční ek vivalent ní hlukové hladiny. Tabulka 4: Výskyt nízkého (LSD), středního (SD) a silného (HSD) rušení spánku nočním uličním hlukem v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a přiřazení referenčních bodů k jednotlivým pásmům LAeq [dB] 40 45 47,5 50 52,5 55 57,5 60 62,5 65 67,5 70

% rozmrzelých LA A HA 18 8 3 21 10 4 24 12 5 27 14 6 30 16 7 34 18 8 37 20 9 41 23 11 45 26 13 49 29 15 54 33 18 60 38 21

Dornych 2005

Plotní 2015

2005

2015

10 10 11 2, 12 1 14, 13

11 2 14, 12 1, 13

9 9 5, 8 3, 4, 6, 7 5, 6, 7, 8 3, 4

Obraz je zde do značně podobný jako u hluku denního, hluková situace je již v součas né době na ulici Plotní podstatně méně příznivá než na Dornychu a po dok ončení stavby se ještě zhorš í. Jestliže dnes je v řadě bodů silně rušen spánek u 15 % oby vatel (5 x více než při základním limitu), v roce 2015 to bude 18 až 21 %, tedy šesti- až sedminásobek. Odpovídající významné posuny nastávají i v ostatních kategoriích (lehké a střední rušení spánku). Na Dornychu jsou zátěže nočním hlukem poněk ud mírnější (nepřekračují 11 % silně rušených), a také tolik nenarostou. Ve čtyřech bodech rostou o 1 pásmo, ve dvou se udržují v t omtéž pásmu a v jednom bodě o 1 pásmo klesají. Stále však zůstávají značné a vyžadovaly by snížení vhodnými opatřeními.

Strana: 45 z 70


K uvedeným výsledkům je nutno připomenout, že provedené výpočty mají jen orient ační charakter. Poměrně spolehlivě umož ňují srovnávat míru rušení oby vatel v jednotlivýc h lokalitách, počty rušených je vš ak třeba brát s určitou rezervou. Dále je třeba vz ít v úvahu, že v reálné situaci posuzovaných domů u denního a zejména nočního hluk u rušivý vliv velmi zálež í na orientaci oken obytných místností a ložnic ve vztahu k frek ventované komunikaci. Na bočních a odvrácených stranách jsou rušivé účinky nižší než udávají provedené odhady. Souhrnně je možno konstatovat, že hlukové zátěže denní i noční jsou a nadále zůstanou na obou hodnocených ulic ích, a z vláště na ulici Plotní, neúnosně vysoké. Ochrana je zde možná pouze individuálními opatřeními na jednotlivých domech, přičemž je nepravděpodobné, že by i při těchto opatřeních bylo možno dosáhnout uspokojivou situaci. Bylo by proto třeba u nejvíc e exponovaných domů hlukovou zátěž speciálně posoudit a v nepříznivých případech z těchto domů bydlení postupně vymístit.

1.1.3 Znečišťování ovzduší Vliv znečištění ovzduší na oby vatelst vo hodnotíme podle již zmíněné rozptylové studie (Ing. P. Cetl, 2005, příloha 3 této dokumentace). Jsou v ní vy počteny imise oxidu dusičitého jako charakteristické složky vý fuk ových plynů. Oxidy dusičitý (NO2) patří k nejvýznamnějš ím a nejvíce sledovaným škodlivinám vý fukových plynů. Ve spalovacích motorech je uvolňován oxid dusnatý (NO), který se vzdušným kyslíkem postupně oxiduje na NO2. Směs těchto dvou ply nů je označována souborným náz vem oxidy dus íku (NOx). Je nejen součástí vý fuk ových plynů, ale i emisí z kaž dého spalování. Její škodlivější součástí je NO2, plyn palčivého, -3 dusivého zápachu. Čichově začíná být patrný od koncentrac í 200 - 400 µg.m . Oxidy dus íku patří do skupiny fotochemických oxidantů spolu s ozonem (O3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími sloučeninami, syntetizovanými ve znečištěném ovzduší z a účasti slunečního záření ("letní -3 smog"). Již při koncentrac ích fotochemického smogu kolem 200 µg.m dochází u lidí ke dráždění oč í. Zvláště vnímavé k dráždivým účinkům fotochemických oxidantů jsou děti; u nich bylo prokázáno dráždění -3 horních cest dýchacích a spojivek již při překročení úrovně 100 µg.m O3. Účinky vyšších koncentrac í NO2 na lidský organismus jsou jednak chronické, jednak akutní. Při dlouhodobém vdechování z vyšují výskyt nemoc í dolních dýchac ích cest a jejich projevů. Akutní účinky se projeví u vysokých dávek již po krátké expozici. Pokusná vyšetření opakovaně ukázala, že zdraví lidé -3 nejsou při krátkodobém (dvouhodinovém) vdechování dotčeni koncentrací pod 1 ppm (1880 µg.m ). Při -3 koncentracích 3000 - 9000 µg.m nastupují změny plicních funkcí (vz estup dýchacího odporu) u zdravých -3 osob po 10 - 15 minutách. U lidí trpících zánětem průdušek se dýchac í funkce zhoršují při 3000 µg.m již po 5 minutách. Nejcitlivějš í jsou astmatici, u nichž byly laboratorně zjistitelné změny dýchacích funkcí na dvou výzkumných pracovištíc h shodně nalezeny po 30 - 110 minutových expozicích koncent racím -3 560 µg.m . Jiné laboratoře vš ak účinek tak nízkých koncentrac í u astmatiků nepot vrdily. Vyhodnocení vztahu dávka odpověď Platný limit pro NO2 stanovený nařízením vlády č. 350/2002 Sb. pro průměrné roční k oncent race bude od -3 -3 roku 2010 činit 40 μg.m a pro hodinový průměr 200 μg.m (rovněž od roku 2010) s tím, že nesmí být překročen více než 18x za kalendářní rok. Chronické účinky dlouhodobých konc entrací NO2 můžeme orientačně zhodnotit také k vantitativně, podle zásad Risk Assessment. Chronické účinky oxidu dusičitého vš ak nelze metodou Risk Assessment posoudit zcela exaktně. Americký úřad US EPA (US Environmental Protection Agency), který patří k celos větově nejkompetent nějším institucím, zpracovávajíc ím metodiku Risk Assessment pro jednotlivé chemické škodliviny, nevydal pro NO2 výpočtové koeficienty, neboť pro to zat ím neexistují zcela validní vědecké podklady. V existujících epidemiologických studiích není možno dostatečně odlišit vliv oxidů dus íku od ostatních škodlivin přítomných v městském ovzduš í. Orientačně by bylo možno použ ít k postupu založenému na metodických postupech Risk Assessment použ ít výsledky některých zahraničních epidemiologických studií. Jak ale vyplyne z následujícího textu o vy počtených a naměřených hodnotách, jsou nálezy NO2 v dotčeném území podlimitní, takže počítání rizika by bylo zbytečné.

Strana: 46 z 70


Vyhodnocení expozice Při hodnocení expozice vycházíme z citované rozptylové studie, v níž jsou vy počteny imisní koncentrace NO2 (jak průměrné roční, tak krátkodobá maxima), pocházející z automobilového provozu v uličním systému dotčeném hodnoc enou stavbou. Jsou srovnávány údaje pro stávajíc í stav a pro situaci po realizaci stavby. Bodové zdroje vyt vářející místní pozadí NO2 nebyly do výpočtů zahrnuty. Výsledky jsou prezentovány kartograficky vyznačením izolinií na plánu dotčeného území. Vzhledem k tomu, že nejsou specifikovány žádné referenční body, provedli jsme odečtení imisních koncentrac í pro jednotlivá obytná území z kartogramů. V dotčené oblasti jsou v podstatě 3 skupiny obytných domů na Dornychu a 3 skupiny v ulici Plotní.. V následujíc ím textu je označujeme takto: • Dornych sever: obytné domy při severním spojení Dornychu s ulicí Plotní (domy č. 29, 31 a 33). • Dornych jih: mezi ulicí Kovářskou a jižním spojením Dornychu s ulicí S vatopetrskou (domy č. 106 až 122, 126 a 128). • Za Mostem: v ulici Za Mostem přivrácená část rozáhlého bytové objektu (domy č. 2 až 20). • Plotní sever: obytné domy přiléhající ke křižovatce se Zvonařkou (č. 25, 25a až 31). • Plotní střed: Jižně od železniční trati (domy č. 39 – 45). • Plotní jih: jižně od ulice Kovářské (domy č. 25 až 31, 39 až 49, 57 až 71) . Odečtené imisní koncentrac e uvádíme v následujíc í tabulce. Hodnoty jsou zde položeny poměrně hluboko -3 pod stanoveným limitem, který, jak jsme již uvedli výše, činí pro průměrné roční koncentrace 40 μg.m a -3 pro hodinový průměr 200 μg.m (obojí bude platné od roku 2010, tedy již v průběhu realizace posuzovaných staveb). Tab.: Průměrné roční a krátkodobé maximální koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) v obytných lokalitách dotčeného území Lokalita Dornych sever Dornych jih Za Mostem Plotní sever Plotní střed Plotní jih

Stávající 12 12 10 28 18 12

Roční Výhled 2,5 2 2 4 2 2

Rozdíl - 10,5 - 10 -8 - 24 - 16 - 10

Stávající 100 85 70 125 100 100

Krátkodobé Výhled 18 20 8 20 12 15

Rozdíl - 82 - 65 - 62 - 105 - 88 - 85

Celkové znečištění ovzduší v posuzované oblasti je v závěru rozptylové studie charakterizováno výsledky dlouhodobých měření imisního monitoringu ve stanici Brno - Zvonařka (MmB ). Roční průměry imisí v roce -3 -3 -3 -3 2002 zde činily 39,0 µg.m , v roce 2003 40,5 µg.m a v roce 2004 34,5 µg.m , tj. v průměru 38,0 µg.m . Jsou tedy blízké limitu. Jejich srovnání s lokalitou Plotní sever, která je Zvonařce nejblíže, a kde je podle -3 vý počtů zhruba 28 µg.m , ukazuje, že výpočty rozptylové studie charakterizují jen část zdejš ích imisních koncentrací, a to zhruba jejich t ři čt vrtiny. Z toho by vy plý valo, že zatímco lokalita Plotní má roční průměry NO2 blízké limitu, v ostatních uvedených lokalitách jsou spolehlivě podlimitní. Celkovou úroveň krátkodobých maximálních koncentrac í NO2 nelze z dodaných podkladů spolehlivě posoudit. Je pouze možno předpokládat, že jejich vztah k limitu je obdobný jako u průměrných koncent rací ročních. Celkové zhodnocení Z výše uvedených předpokladů lze usoudit, že celkové průměrné roční koncentrac e NO2 jsou v současné -3 době o ¼ vyšší než vy počtené a pohybují se t edy ve sledovaných lok alitách v rozmez í 12,5 až 38 µg.m . Jsou podlimitní a podle vý počtů rozptylové studie by měly do doby dokončení souboru posuzovaných staveb podstatně klesnout. Na t om je možno založit orientační předpoklad, že současná situace v dlouhodobých průměrec h imisí NO2 je zdravotně přijat elná a do doby dokončení pos uzovaného díla se ještě zlepší. Oxid dusičitý samozřejmě zdaleka není jedinou škodlivinou z emisí automobilové dopravy. Dále jsou zde přítomny další toxické plyny (SO2, CO), těkavé uhlovodíky a mezi nimi zejména benzen, prachové částice a stopová množst ví dalších dráždivých a toxických látek. Vyskytují se a jsou rozptylovány víceméně paralelně s oxidy dusíku. V popsané situaci je možno předpokládat, že ani vliv těchto látek, emitovaných vy volanou dopravou, není zdravot ně rizikový.

Strana: 47 z 70


1.1.4 Dal ší vlivy dopravy Zvyš ování dopravní hustoty, vedle vlivu na hluč nost a znečištění ovzduší, nepříznivě ovlivňuje i psychickou pohodu, o níž pojednáme níže. Dalším nepříznivým efektem je z vyšování rizika dopravních nehod a úrazů, zejména pro děti, staré osoby a cyklisty. Proto je třeba uvítat plánované zřízení nových vy hovujících chodníků a nových s větelně říz ených křižovatek, což nesporně přispěje ke z výšení dopravní bezpečnosti.

1.2. Vliv y na psychickou pohodu Hustý dopravní provoz navozuje, zejména u citlivých lidí, stavy rozmrzelosti, hostility (nepřátelského nastavení), duševních t enzí a stresů. Příčinou je nejen intenzívní, nepravidelný a nárazový hluk a jím vy volané rušení soustředěných činností a odpočinku, ale i sekundární praš nost a dále reakce na hustou pozemní dopravu, na zápach výfukových plynů, stresy při přecházení ulice na nedostatečně zabezpeč ených místech, a to zejména u starých osob, invalidů, matek s kočárky a malými dětmi apod. K tomu přistupují i některé trvale znepokojující obavy, např. o bezpečnost samostatně se pohybujícíc h dětí. Duševní napět í a stresy ovlivňují u člověka výrazně emocionální stránku jeho psychiky a jejím prostřednict vím rozkolísávají hormonální hladinu; mění tak funkční a metabolické poměry v organismu. Tím je otevřena c esta k zásahům psychických stavů do oblasti tělesného zdraví. Důsledkem stresů jsou proto nejen poruchy psychické, ale i z vyšování dispozice k psychogenním tělesným nemocem srdeční a oběhové soustavy, žaludku, dvanáctníku, tlustého střeva aj. Také průběh alergií, astmatu a některých kožních nemocí je závislý na vnitřních konfliktech a tenzích nemocného. Uvedené naruš ování pohody se projeví v době výstavby zřetelněji v místech, kde citelně naroste nákladní automobilový provoz a pojez dy stavebních a jiných mechanismů. Po dokončení stavby bude těmito vlivy více než dosud zatížena ulice Dornych, zatímco ulice Plotní se po této stránce zklidní.

1.3. Sociální a ekonomické vlivy Významné sociální nebo ek onomické vlivy nelze v období výstavby ani po jejím dok ončení předpokládat.

1.4. Počet dotčených obyvatel Po dobu výstavby budou podle postupu prací vž dy na přechodnou dobu 1 až 2 let exponováni rušivým vlivům hluk u, znečišťování ovz duší, z výšené dopravní frek vence a omezování některých dopravních cest oby vatelé celé dotčené oblasti, tj. ulic Dornych, Trnit á, S vatopetrská, Zvonařka, Široká, Kovářská a okrajových částí některých dalších ulic, tj. celkem cca 1600 oby vatel. Po realizaci záměru bude z výšené dopravní frek venci (hluku, narušování pohody) vystaveno cca 750 oby vatel Dornychu a z výšené noční hlučnosti cca 450 oby vatel ulic Plotní a S vatopetrské.

1.5. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Výstavba celého popsaného souboru staveb bude probíhat v letech 2006 - 2012 v etapách, které jsme popsali v úvodní stati. Práce budou zahrnovat řadu aktivit, spojených s hlukem, znečišťováním ovz duší (zejména prachem), z výšenou nákladní automobilovou dopravou, růz nými dopravními omezeními aj. Všechny tyto vlivy budou časově omezené. V jednotlivých etapách budou vž dy na dobu 1 - 2 roky exponovány různé úseky hodnoceného areálu. V první etapě to bude jižní část dotčeného území a ulic Kovářská, Komárovská a S vat opet rská, ve druhé etapě Dornych v úseku na jih od Zvonařky, ve 3. etapě ulice Plotní a ve 4. etapě severní úsek Dornychu nad křižovatkou s ulicí Zvonařk a. Konkrétní rozsah prac í, navaz ujíc í dopravy a č asové harmonogramy nejsou v t éto fázi projekční přípravy k dispozici. Při konkrétním plánování jednotlivých etap výstavby bude nutno průběh prací a jejich časový režim uzpůsobit tak, aby zátěže pro oby vatelst vo byly omezeny na dosažitelné minimum. Z tohoto hlediska by měla jednotlivé fáze výstavby kontrolovat hygienická služba.

Strana: 48 z 70


2. Vlivy na ovzduší a klima 2.1. Vliv y na kvalitu ovzduší Pro vyhodnocení vlivů záměru na k valitu ovz duší byla zpracována rozptylová studie dle metodiky SYMOS 97 (viz příloha 3 tét o dokumentace). Výpočet byl proveden pro oxid dusičitý, který je v případě automobilové dopravy rozhodnou škodlivinou (tj. dojde u ní nejdříve k dos ažení imisního limitu). Výsledkem výpočtu je očekávaný přís pěvek provozu mot orových vozidel na navrhovaném uličním systému k imisní zátěži dotčeného území. Výsledky výpočtu jsou graficky prezentovány na následujících obrázcíc h: Obr.: Příspěvky hodnoceného uličního systému za očekávaného stavu (rok 2015) k zátěži oxidem dusičitým (NO2)

příspěvky k průměrné roční koncentraci (µg.m -3)

příspěvky k maximální hodinové koncentraci (µg.m-3)

Je zřejmé, že přesunem hlavní dopravní zátěže z ulice Plotní do ulice Dornych dojde také k přenesení hlavní imisní zátěže. V porovnání se stávajíc í situací (viz část C této dokumentac e, kapitola 2. Ovz duší a klima - strana 25) je zřejmý výrazný pokles imis ní zátěže. Tento pokles vy plý vá z nižších emisních faktorů použitých pro výpočet navrhovaného stavu (pro rok 2015). V případě zachování současného pozitivního trendu modernizace vozového parku spojeného se snižováním emis í z motorů vozidel lze očekávat, že v době předpokládaného dokonč ení stavby nebudou v dotčeném území imisní limity dosahovány či dokonce přek račovány.

2.2. Vliv y na klima Záměr neovlivňuje klimatické charakteristiky území.

2.3. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Vlivy stavební dopravy a stavební technologie na k valitu ovz uší budou nízké a celkově málo významné. Významnější se jeví možnost vz niku pračnosti jednak v důsledku stavebních (zemních) prací, jednak v důsledku vy nášení materiálu ze staveniště a jeho následné víření. Zkušenost ukazuje, že tyto vlivy jsou v některých nepříznivých klimatických obdobích problémem vš ech staveb a posuzovaný případ pravděpodobně nebude výjimkou. Jde ovšem o vliv spíše obtěžující než ohrožujíc í. Omezit znečištění je možno použit ím opatření, které omezí vy nášení materiálu ze staveniště a jeho víření do ovzduší (očista vozidel, zakrý vání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prac í v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění

Strana: 49 z 70


povrchu staveniště resp. dalších). Tato opatření jsou zároveň doporučena v rámci návrhu opatření (viz část D, kapitola IV. Charakteristika opatření k prevenci, vylouč ení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, strana 60 této dokumentace).

3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky 3.1. Vliv y hluku Pro účely stanovení vlivů hluku byla v rámci zpracování oznámení záměru provedena hluková studie (viz příloha 2 této dokumentace). V podrobnostech na tuto studii odkazujeme, výsledky shrnuje následující tabulka: Tab.: Stávající a očekávané hladiny hluku v dotčeném území Bod

Výška Limit

Dornych 29

Dornych 33

Plotní 25a Plotní 31 Plotní 39 Plotní 45 Plotní 57 Plotní 63 Svatopetrská 22a Za mostem 2

Za mostem 20

Dornych 128 Dornych 120 Dornych 112

3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6

60

Stávající stav 69,6 69,4 69,4 66,8 65,7 65,8 77,5 77,5 77,2 77,2 74,5 74,5 77,0 77,0 77,8 77,8 74,8 74,8 67,2 67,2 54,5 54,5 54,6 61,0 61,0 60,7 66,6 66,6 70,2 70,2 68,6 68,6

Den Očekávaný stav 70,2 70,2 70,2 66,9 66,9 66,9 75,7 75,7 75,7 75,5 72,8 72,8 73,8 73,8 74,9 74,9 73,3 73,3 67,8 67,8 57,5 57,6 57,4 62,8 62,8 62,8 66,9 66,9 73,8 73,8 71,2 71,2

Rozdíl +0,6 +0,8 +0,8 +0,1 +1,2 +1,1 -1,8 -1,8 -1,5 -1,7 -1,7 -1,7 -3,2 -3,2 -2,9 -2,9 -1,5 -1,5 +0,6 +0,6 +3,0 +3,1 +2,8 +1,8 +1,8 +2,1 +0,3 +0,3 +3,6 +3,6 +2,6 +2,6

Limit

50

Stávající stav 58,4 58,2 58,2 56,3 55,2 55,2 64,1 64,1 64,2 64,2 61,7 61,7 64,2 64,2 65,0 65,0 62,0 62,0 55,9 55,9 43,5 43,6 43,7 50,0 50,0 49,8 55,2 52,5 60,7 60,7 59,1 59,1

Noc Očekávaný stav 60,3 60,3 60,3 55,9 55,9 55,8 69,0 69,0 69,4 69,4 66,3 66,3 67,4 67,4 68,4 68,4 66,7 66,7 58,2 58,2 47,5 47,5 47,4 52,4 52,4 52,4 58,0 58,0 61,0 61,0 57,9 57,9

Rozdíl +1,9 +2,1 +2,1 -0,4 +0,7 +0,6 +4,9 +4,9 +5,2 +5,2 +4,6 +4,6 +3,2 +3,2 +3,4 +3,4 +4,7 +4,7 +2,3 +2,3 +4,0 +3,9 +3,7 +2,4 +2,4 +2,6 +2,8 +5,5 +0,3 +0,3 -1,2 -1,2

Jak vyplý vá z modelového vý počtu, v území zůstane zachován nadlimitní stav. Zejména převedení dopravního provozu do ulice Dornych povede k nárůstu hluku při okolníc h obytných budovách. Tuto skutečnost nelze řešit žádnými opat řeními t ak, aby byla dodrženy limitní hladiny hluku ve venk ovním prostoru. Platná legislativa (nařízení vlády č. 502/2000 S b., o ochraně zdraví před nepříznivý mi účinky hluku a vibrací, v platném znění) takovou situaci upravuje následujícím způsobem (§ 12, odst. 6): "Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet plat né limity, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby byly splněny nejvyšší přípustné hodnoty hluku z dopravy v chráněných vnitřních prostorech staveb. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného vět rání." Jedná s e většinou o individuální protihluk ová opatření spoč ívajíc í v ověření neproz vučnosti pláště budov a případně ve vý měně ok en a utěsnění pláště budovy proti pronikání hluku z venčí. Pokud má být v prostoru ulic Plotní a Dornych zachována obytná zástavba, je nutné zde posoudit instalaci individuálních protihlukových opatření.

Strana: 50 z 70


Vliv na hlukovou situaci v území lze tedy označit za významný, avšak řešitelný v rámci platné legislativy.

3.2. Vliv y vibrací Vlivy vibrací jsou vyloučeny.

3.3. Vliv záření a dalších fyzikálních faktorů Vlivy záření resp. dalších fyzikálních faktorů jsou vyloučeny.

3.4. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Okolí stavby bude v průběhu provádění stavebních prac í zatíž eno hlukovými imisemi z emních a stavebníc h strojů a mechanismů, včetně obsluhující nákladní automobilové dopravy. Jejich poloha ani časový harmonogram nasazení však nelze přesně k vantifikovat. Obecně lze říci, že výraznějš í hlukové zatížení bude na počátku výstavby, a to v době provádění zemních prac í a demolic objektů. Pro provádění novýc h staveb a změn dokončených staveb je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +10 dB k nejvyšší přípustné ek vivalentní hladině akustického tlak u stanovené podle odstavc e 2 nařízení vlády 502/2000 Sb. V denní době tedy pro obytnou zástavbu LAeq,T = 65 dB. Tento limit bude po převáž nou dobu provádění prací splněn. Vzhledem k provádění prací v těsné blízkosti obytné zástavby vš ak nelze zcela vyloučit krátkodobé překročení limitu. Toto překročení by vš ak nemělo být víc než obtěžující, vz nik zdravotních rizik vlivem stavebního hluku vz hledem ke krátkodobosti nelze očekávat.

4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu 4.1. Vliv na charakter odvodnění oblasti Řešené území se dotýká řeky S vratky, říčky Ponávka a díky Q100 má na území vliv i řeka S vitava. Realizac í záměru nedojde k významným změnám, které by měly vliv na odvodnění oblasti. Většina srážkových vod bude odváděna novými k analizačními řady do kanalizačních stok s odvedením na ČOV Modřice, což odpovídá stávajíc ímu stavu. Roz díly v odvodňované ploše jsou nepodstatné. Vzhledem k tomu, že záměr je částečně situován v záplavových územích řek S vratky a S vitavy, mohlo by teoreticky v případě povodní dojít k ovlivnění průchodnosti povodňových vln zájmovým územím. Stavby záměru tyto ovšem vlastnosti nemají (net voří bariéru bránící pohybu vod), na případné povodňové situaci se tak neprojeví. Za předpokladu realizace protipovodňových opatření na levém břehu řeky S vratky (v rámci urbanizace tz v. jižního centra města Brna, zejména přestavby železničního uzlu) dojde k zamezení inundace do tohoto levobřežního prostoru a území může být vy ňato z Q100. Na komplexní protipovodňová opatření je pamatováno ve změně územního plánu, ale doba realizace je neznámá, pohlížíme prot o na dotčené území jako území záplavové.

4.2. Změny hydrologických charakteristik Změny hydrologických charakteristik v území mohou být vy volány převedením vod z jednoho povodí do druhého či odvedením významného podílu nyní vs akujících srážkových vod do vod povrchových. Pokud situaci po realizaci záměru porovnáme se stávajícím stavem, ani k jednomu jevu nedocház í, záměr nemá na hydrologické charakteristiky vliv.

4.3. Vliv na jakost povrchových vod Část srážek spadlých na zelené plochy přiroz eně infiltrují do půdního prostředí. Čisté srážkové vody budou sváděny do recipientů - bez vlivu. Znečištění splaškových a odpadních vod přicházejíc ích z objektů do městské kanalizace musí splňovat požadavky stanovené kanalizačním řádem města Brna. Vypouštěné vody musí splňovat podmínky

Strana: 51 z 70


vodoprávních rozhodnutí a z ejména Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví hodnoty přípustného znečištění povrchových a odpadních vod do vod povrc hových a do kanalizací. Za předpokladu dodržování kanalizačního řádu lze uvažovat i dokonalou funkčnost ČOV Modřice a tedy i plnění jejíc h parametrů čištění přivedených splaškových vod. Z t ohot o pohledu pak provoz objektů záměru nemá vliv na jakost povrchových vod. Významnější škodlivinou, která by mohla ovlivnit jakost vody v recipientec h, jsou soli používané k zimní údržbě vozovek. Zvýšené koncent race rozpustných látek a Cl zejména v zimním a jarním období jsou charakteristické pro recipienty, do kterých jsou odváděny vody ze solením udržovaných komunikac í. V případě dodržení veškerých legislativních a všech výše uvedených opatření nepředpokládáme významné negativní ovlivnění vodních toků. Na dotčeném území ani v jeho nejbližším ok olí s e nenachází žádné chráněné území přirozené akumulace vod (CHOPAV), žádná vodní plocha ani pásmo hygienické ochrany vod (P HO), nebudou tedy realizací záměru nikterak dotčeny. Období výstavby nepřináší při standardním provádění prac í negativní vlivy na povrc hové vody.

4.4. Vliv na podzemní vodu Potenciální vlivy na podzemní vodu v dotčeném území (k valita, ovlivnění hydrogeologických charakteristik, vliv na hladinu podzemní vody) je možno k valitativně odhadnout pouze pro období výstavby. Pro období provozu je vliv projektovaných staveb na úrovně hladin a směry proudění podzemní vody (nedojde k částečnému ani trvalému přehrazení z vodně) zanedbatelný. Výkopové práce budou v celém prostoru probíhat nad hladinou podz emní vody. Současná úroveň terénu bude zachována, konstrukční vrst vy vozovky budou pokládány maximálně do hloubky cca 1 m pod úrovní terénu. Lokálně může být hladina podzemní vody zas ažena při výkopech kanalizac e. Odkry v vš ak bude dočasný. Podmínky, za nichž je možno snižování hladiny podzemní vody při stavebníc h pracíc h provádět, budou stanoveny v příslušném vodoprávním řízení.

4.5. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu V období provádění stavebních prací nejsou očekávány významné negativní vlivy na vody.

5. Vlivy na půdu 5.1. Zábor půdy 2

Zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) je minimální, o celkové rozloze 214 m . Jde sice o pozemky bonitně cenné, zařazené do I. třídy ochrany půd a jejich zábor je tedy z hlediska ochrany ZPF negativní. Na druhou stranu jde o pozemky velice malé rozlohy, obklopené městskou zástavbou (komunikace, budovy) a jejich stávající nebo budoucí zemědělské využití je proto velice obtížné. Část skrytého půdního profilu může být následně použita pro finální úpravu terénu a k ozelenění ploch nebo k sadovým úpravám. K valita půd v zájmovém území ovšem může být ovlivněna jejich předc hozím vy užitím a depozicí exhalát ů, což může omezit i následné využití. Ostatní půda (materiál z demolic) nacházející se pod komunikacemi a c hodníky, která je t vořena směsí navážek, může být po odstranění zbytků stavebních mat eriálů použita pro terénní úpravy v místě stavby. Přesná bilance zemních prac í ovš em není v daném stupni projektové dokument ace k dispozici.

5.2. Stabilita a eroze půdy Vzhledem k rovinatému charakteru terénu není ohrožena stabilita půd, nebude docházet ani k erozi půd.

5.3. Znečištění půd V důsledku provozu záměru nebude docházet ke znečištění půd, zemědělsky využívané půdy se v dotčeném území nevyskytují.

Strana: 52 z 70


5.4. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu V průběhu výstavby nedochází k významnému ovlivnění půd. Potenciální riziko vnosu cizorodých látek (např úkapy ze stavebních mechanismů) do půd je nevýznamné.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 6.1. Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje Hodnocený soubor staveb klade malé nároky na zásah do horninového prostředí. Všechny komunikace jsou projektovány na úrovni stávajíc ího terénu. Pro obnovu a pokládku konstrukčních vrstev vozovek budou zemní práce prováděny nejvýše do hloubek cca 1 m pod úroveň stávajícího terénu. K onkrétní podmínky zakládání stanoví inž enýrsko-geologický průzkum. Stávající území je víc e než z poloviny tvořeno cizorodým, přemístěným materiálem (antropogenní navážky). Převážná většina plánovaných prací bude realizována v t ěchto navážkách. Podle předpokladů vycházejících z dřívějšího velmi intenzivního zatížení území bylo prokázáno (AQUA ENVIRO září 2004) znečištění horninového prostředí, a to jak nesaturované zóny, tak i podzemních vod. Předpokládáme, že zhruba na 30 až 50 % ploc h staveniště se bude nutno potýkat se zeminami a navážkami znečištěnými do té míry, že nakládání s výk opkem, přebytečnou zeminou po pokládce inženýrských sítí atd., bude vyžadovat z vláštní režim nakládání. Tento fakt bude nutno zohlednit zejména v plánu nakládání s odpady předmětné stavby a zajistit na problematiku odpadů podle platných předpisů jak dostatečné množství finančníc h prostředků, tak i zkušeného zhotovitele prací, který bude schopen naplnit požadavky zákona o odpadech, jeho prováděc ích předpisů a pož adavky orgánů státní správy.

6.2. Změny hydrogeologických charakteristik Nebudou ovlivněny hydrogeologické charakteristiky území.

6.3. Vliv y na surovinové a jiné přírodní zdroje Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Nebudou poškozeny geologické či paleont ologickéh památky.

6.4. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Vliv provádění záměru na horninové prostředí a nerostné zdroje je nevýznamný.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 7.1. Vliv y na faunu a flóru Nejvýznamnějším vlivem z hlediska bioty bude vliv na dřevinnou vegetaci. V souvislosti s realizac í záměru bude provedeno kácení dřevin rostoucíc h mimo les, jedná se předevš ím o dřeviny podél městských komunikací. Přesný rozsah kácení bude definován v další stupni projektové dok ument ace. Park mezi ulicemi Plotní a Komárovská je zařazen mezi plochy nejvýz namnější zeleně ve městě (příloha č. 1 vyhlášky města Brna č. 10/ 1994, o zeleni v městě Brně), jejíž plošný rozsah nesmí být zmenšen. Záměr tento park zachovává, případný zásah do parku by podléhal schválení Zastupitelst vem města Brna. Kácení zeleně je nut no provádět na základě povolení ke kácení dřevin rostoucí mimo les, vy dávaným příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny (v daném případě Magistrát města Brna) dle § 8 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějš ích předpisů. Před vlastním kácením dřevin je nutné provést inventarizaci zeleně včetně ocenění (vyhláška města Brna č. 10/1994, o zeleni v městě Brně). V souladu s § 9 zákona č. 114/ 1992 S b. je předpokládána náhrada za vykácenou z eleň, a to formou náhradních výsadeb (případně formou odvodu finanční částky ve výši oceněné lik vidované zeleně

Strana: 53 z 70


příslušnému městu nebo obci, jež tyto prostředky vy užijí na výsadby zeleně podle s vých požadavků). O možnosti a rozsahu náhradní výs adby rozhodne příslušný orgán ochrany přírody a k rajiny. Druhová skladba dřevin by měla odpovídat místním stanovištním podmínkám, doporučujeme použ ít domácí druhy dřevin. Vzhledem k výskytu zvláště chráněného živočicha ještěrky obecné v břehových porostech Ponávky, byť na lokalitách mimo dotčené území, doporučujeme před zásahem do břehových porostů a poč átkem stavebníc h prací provést průzkum porostů, v místě přemostění. Pro usnadnění migrac e živočichů doporučujeme v novém mostním objektu umístit po obou stranác h toku kamenné či zemní lavice v šířce rovnající se přibližně polovině šířky toku, případně je možné zbudovat břehové lavice z rovného kamene zasypaného štěrkem a zeminou. Toto opatření jsou zároveň doporučeno v rámci návrhu opatření (viz část D, kapitola IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenz aci nepříznivých vlivů na životní prostředí, strana 60 této dokument ace).

7.2. Vliv y na zvláště chráněná území Nebudou ovlivněna žádná z vláště chráněná území.

7.3. Vliv y na významné krajinné prvky Stavba nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Kříží vš ak významný krajinný prvek "ze zákona", a to vodní tok Ponávka. K zásahům do významného krajinného prvku je nutné zajistit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody podle ustanovení § 4 odst. 2. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

7.4. Vliv y na lokality soustavy Natura 2000 Nebudou ovlivněny žádné lokality soustavy Natura 2000.

7.5. Vliv y na územní systém ekologické stability Nebude ovlivněn územní systém ekologické stability.

7.6. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Vlivy v období provádění záměru budou nevýznamné.

8. Vlivy na krajinu Dotčené území se nacház í výhradně na urbanizovaných ploc hách. Krajina v prostoru záměru je již ovlivněna starš í antropogenní činností, záměr charakter krajiny nezmění.

8.1. Vliv y na estetické kvality území Záměrem nebudou negativně ovlivněny estetické kvality území.

8.2. Vliv y na rekreační využití krajiny Nebude ovlivněno rekreační vy užití území.

8.3. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Vlivy na krajinu v období provádění záměru budou nevýznamné.

Strana: 54 z 70


9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 9.1. Vliv y na hmotný majetek Před zahájením výstavby dojde v jednotlivých etapách k demolici objektů. U předmětných demolic se jedná o starší budovy běžné zástavby a dalš í objekty (haly, garáže, sklady atd.), bez významné historické nebo kulturní hodnoty. Seznam demolovaných objektů je uveden v následujíc ích tabulkách. Tab.: Demolice - etapa přípravná Číslo objektu 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/10

Katastrální území Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Trnitá Trnitá

Parc.č. 1206 1281 1280 1274 1266/6 1263 1266/9, 1266/10 1266/2 526 560/2

Ulice, č. orientační Svatopetrská 10 Dornych 69 Dornych 67 Dornych 65 Dornych 65 Dornych 124 Dornych 65 Dornych 65 Dornych 47 Dornych 47

1/11 1/12

Komárov Komárov

1219, 1221/1 1202/3, 1202/5

Svatopetrská 20 Komárovská

Ulice, č. orientační Dornych 60 Dornych 62 Dornych 72 Dornych 72 Dornych 78 Plotní 45 Dornych 102 Dornych 61 Dornych 63 Plotní 45 Plotní 45

Poznámka část dvorního křídla včetně dvorního křídla včetně dvorního křídla

včetně zdí oplocení rampa vč. dřevěné stavby vrátnic e sklad v areálu býv. Škrobáren jeden plachtový sklad v areálu býv. Škrobáren objekt s podjezdem (vrátnice) garáže

Tab.: Demolice - etapa Dornych I Číslo objektu 2/1 2/2 2/3 2/4 2/5 2/6 2/7 2/8 2/9 2/10 2/11

Katastrální území Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov Komárov

2/12 2/13 2/14

Trnitá Trnitá Trnitá

Parc.č. 747 756 760/4 763 1148 1149/38 1167,1168 1270 1269/1 1156/3 1154, 1149/34, 1149/37 766, 765/1 758/4 756

2/15

Trnitá

572

Dornych 57

Parc.č. 740, 736/1, 767/1, 884/1, 1166/1, 1168/1 769 768/18 773 775 776 777 779 780 781

Ulice, č. orientační Plotní, Zvonařka

Plotní 37 Plotní 33 Dornych 62

Poznámka vjezdová část do areálu část do ulice – administrativní objekt včetně dvorního křídla část haly slévárny UXA při ulici Dornych montovaná hala a objekt vrátnice

objekt v areálu slévárny UXA objekty v areálu slévárny UXA

objekty ve dvoře část dvorních křídel mimo rozvodnu a objekt při ul. Plotní přístavek u oplocení

Tab.: Demolice - etapa Plotní Číslo objektu 3/1

Katastrální území Trnitá

3/2 3/3 3/4 3/5 3/6 3/7 3/8 3/9 3/10

Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá

Plotní 4-6 Plotní 6a Plotní 8 Plotní 10 Plotní 12 Plotní 14 Plotní 16 Plotní 18 Plotní 20

Poznámka nadchod přes ulice včetně základových těles

včetně dvorních přístaveb včetně dvorního křídla včetně dvorního křídla včetně dvorního křídla včetně dvorního křídla včetně dvorního křídla a objektů ve dvoře včetně dvorního křídla a objektů ve dvoře

Strana: 55 z 70

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.: Demolice - etapa Dornych II Číslo objektu 4/1 4/2 4/3 4/4 4/5

Katastrální území Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá Trnitá

Parc.č. 724 725 726 731 732

Ulice, č. orientační Dornych 36 Dornych 38 Dornych 40 Dornych 42 Dornych 44

Poznámka všechny objekty všechny objekty všechny objekty všechny objekty všechny objekty

na pozemku na pozemku na pozemku na pozemku na pozemku

9.2. Vliv y na architektonické a historické památky Architektonické památky nebudou narušeny. Socha s v. Jana Nepomuckého zůstane zachována. V případě demolic objektů v areálu slévárny UXA nedojde k narušení nemovité kulturní památky, asanovány budou pouze objekty nepodléhající památkové ochraně. Situování záměru do oblasti ochranného pásma městské památkové rezervace města B rna nenaruš í jeho ochranné podmínky.

9.3. Vliv y na archeologické památky Možnost archeologického nález u v průběhu zemních prac í při výstavbě záměru není vyloučena. Je proto nutné umož nit provedení záchranného archeologického výzkumu dle dispozic příslušné oprávněné organizace resp. dozoru nad prováděním terénních prac í. Výzkum resp. dozor výstavbu záměru nevylučuje, jeho smyslem je předevš ím dokumentace případných nálezovýc h situací a záchrana movitých archeologických nálezů.

9.4. Vliv y v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Výše popsané vlivy budou ve s vé podstatě vz nikat v období přípravy a výstavby záměru.

10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu 10.1. Vlivy na dopravní infrastrukturu Záměr je předevš ím stavbou dopravní. Její realizac í dojde ke zlepšení stavu dopravní infrastruktury v území, jmenovitě ke zlepšení podmínek pro individuální i hromadnou dopravu, pohyb pěších i cyklistů. Zároveň dojde ke zlepšení dopravní obsluhy tzv. jižního centra města Brna hromadnou dopravou, dnes zejména ve vztahu k aut obus ovému nádraž í Zvonařka, ve vý hledu i k novému železničnímu nádraž í. To je jedním z cílů stavby. Dopravní vztahy nebudou vlivem z áměru dotčeny. To prakticky znamená, že záměr bezprostředně nevy volá z výšení celkového počtu vozidel pohybujícíc h se po komunikacích. Komunikační vazby v území a dopravní obsluha objektů zůstávají zachovány. Jsou respektovány prostorové nároky železničních staveb, zejména s ohledem na připravovanou výstavbu nového nádraží.

10.2. Vlivy na jinou infrastrukturu V souvislosti se záměrem dochází k celkové obnově jednotlivých sítí technické infrastruktury v dotčeném území spolu s roz vojem nez bytné infrastruktury pro urbanizaci tz v. jižního centra města Brna (vč etně nového nádraží).

10.3. Vlivy v období přípravy a provádění resp. ukončení provozu Stavební doprava v úrovni několika desít ek až (špičkově) stovky těžkých vozidel denně neovlivní významným způsobem pozaďové dopravní zatíž ení území. Úroveň stavební dopravy nepřekročí úroveň intenzit dopravy dosahovaných v dotčeném území za provozu záměru.

Strana: 56 z 70


Objíz dné trasy při nutných uzavírkách budou zajištěny jednak ve vlastních ulicích Plotní a Dornych (postupná et apová výstavba), jednak po ulici Masné (kde se nevyskytuje obytná zástavba).

11. Jiné ekologické vlivy Nejsou předpokládány jiné ekologické vlivy než vlivy pops ané v předchozích kapitolách.

Strana: 57 z 70


II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ V průběhu zpracování dokument ace nebyly v žádném z hodnocených okruhů (vlivy na oby vatelst vo, ovzduší a klima, hluk a dalš í fyzikální nebo biologické charakteristiky, povrchovou a podzemní vodu, horninové prostředí a přírodní zdroje, faunu, flóru a ekosystémy, krajinu, hmotný majet ek a kulturní památky, dopravní a jinou infrastrukturu resp. jiné) identifik ovány skutečnosti, které by s vědčily o překročení příslušných zákonných limitů nebo (pokud nejsou limity stanoveny) o neakceptovat elném ovlivnění. V důsledku záměru nedocház í ke vz niku nových z drojů ovlivnění život ního prostředí nebo veřejného zdraví. Docház í pouze k jejich redistribuci v rámci dotčeného území. Potenciální vlivy na život ní prostředí jsou lokálně vymezeny dotčenou uliční sít í resp. bezprostředně navazujícím prostorem, dotčené území nezas ahuje na úz emí jiných států.

Strana: 58 z 70


III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje ani absolutně ani v relativním srovnání s e stávajícím stavem významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Rizika jsou omezena na běžně přijímaná rizika pozemní dopravy.

Strana: 59 z 70


IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Uvedená opatření zahrnují z ejména ta územně plánovací, technická, kompenzační případně jiná opatření, která bez prostředně nevyplý vají z příslušných zákonů či předpisů stavebních, provozních, dopravních apod. Pozornost je věnována opat řením, která se týkají konkrétní posuzované stavby a k onkrétního stavu životního prostředí v dotčeném území v jeho citlivých složkách. Všeobecná nekonkrétní opatření nebo opatření z oblastí mimo ochranu životního prostředí nejsou uváděna. Opatření jsou rozdělena podle jednotlivých řeš ených okruhů, některá opat ření vš ak mohou věcně spadat do více okruhů - tyto případy nejsou z vlášť vyznačeny. Obyvatel stvo a veřejné zdraví • Bude minimalizována zátěž a omezování oby vatelst va v průběhu výstavby. • Veškeré práce budou prováděny výhradně v denní době. Ovzduší a klima • V průběhu výstavby budou přijata opatření k zamezení prašných emisí a vy nášení mat eriálu ze staveniště (očista vozidel, zakrý vání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prac í v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Hluková situace ev. dal ší fyzikální a biologické charakteri stiky • Bude posouzena instalace individuálních protihluk ových opatření v prostoru obý vaných objektů v prostoru ulic Plotní a Dornych, která zajistí dodržení limitních hladin hluku ve vnitřním prostoru objektů. Pro tento účel bude ověřena neprůz vučnost pláště budov a stavebních ot vorů (oken) a budou navržena vhodná opatření. Povrchová a podz emní voda • Bude vy prac ován povodňový plán pro období výstavby. Zaříz ení staveniště nebude situováno v záplavovém území Q100. Při vyhlášení 1. stupně povodňové aktivity (stav bdělosti) bude z celého staveniště odklizen veškerý lehce odplavitelný materiál či materiál, který by mohl při z výšených průtoc ích půs obit jako překážka v toku. Zároveň budou ze staveniště odklizeny veškeré látky škodlivé vodám. Při vyhlášení 2. stupně povodňové aktivity (stav pohotovosti) bude zajištěn dozor nad staveništěm a bude vy vezena veškerá technik a. • Splaškové vody ze zařízení staveniště v období výstavby nebudou vy pouštěny volně na terén, ale jímány a likvidovány v souladu se zákonem o vodách. • Při zimní údržbě vozovek budou využ ívány postupy a techniky umožňující relativně nižš í spotřeby soli při zachování požadavk ů na sjízdnost komunikac í. Využívat posypový materiál s limitovaným obs ahem minoritní příměsi těžkých kovů. • V rámci přípravné dokumentace budou vytipována místa, kde je nezbytné po dobu stavebních prací provádět čerpání podzemní vody. Na čerpání podzemní vody (i ze stavebních jam) bude opatřeno právoplatné vodoprávní rozhodnutí. Půda Nad rámec projektového řešení resp. rámce platných zákonných předpisů nejsou navrhována žádná dodatečná opatření.

Strana: 60 z 70


Horninové prostředí a přírodní zdroje • Kontaminovaná zemina, zjištěná při výkopových pracích, bude odtěžena samostatně a bude s ní nakládáno v souladu s příslušnými právními normami a technickými postupy (limity přípustné kontaminace, plošný a hloubkový rozsah bude vymezen následnými geologickými průzkumy a analýzou rizik v rámci přípravy výstavby Železničního uzlu Brno). • Kontaminovaná zemina bude odtěž ena v c elém hloubkovém horizontu, nejhlouběji však na hladinu podzemní vody. Kubaturu odtěžené kontaminované zeminy nelze omezit pouze na nut né výkopy projektované pro hloubení kanalizace, inženýrských sítí atd. • S veškerým odpadem vzniklým z demolic a terénních úprav bude nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Pokud by mělo být s tímto materiálem nakládáno jiným způsobem, chemickými rozbory předem ověřit vlastnosti a možnou kontaminaci. Fauna, flóra a ekosystémy • Kácení dřevin bude provedeno v období vegetačního klidu (v období listopad - březen). U stromů v bezprostřední blízkosti stavby, které budou zachovány, bude po dobu stavebních prac í zajištěna ochrana před poškozením kmene a kořenového systému. • Za vykácené dřeviny bude provedena náhradní výsadba v rozsahu, který stanoví příslušný orgán ochrany přírody. Budou využity druhy a kultivary dřevin, které jsou vhodné pro výsadbu v městském prostředí (odolné proti prac hu a vý fukovým plynům). • V přemostění Ponávky budou na obou březích toku vyt vořeny bermy, které umožní migraci živočichů pod mostní konstrukcí. Krajina Nad rámec projektového řešení resp. rámce platných zákonných předpisů nejsou navrhována žádná dodatečná opatření. Hmotný majetek a kulturní památky • Bude uzavřena smlouva (dohoda) na provedení záchranného archeologického výzkumu s organizací majíc í oprávnění k provádění archeologických výzkumů (Archeologický ústav AV ČR Brno, Ústav archeologické památkové péče Brno, Moravské zemské muzeum Brno, Muzeum města Brna, Archaiapracoviště Brno). Dopravní a jiná infrastruktura Nad rámec projektového řešení resp. rámce platných zákonných předpisů nejsou navrhována žádná dodatečná opatření. Jiná opatření Nad rámec projektového řešení resp. rámce platných zákonných předpisů nejsou navrhována žádná dodatečná opatření.

Strana: 61 z 70


V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Obyvatel stvo a veřejné zdraví Stať pojednávající o vlivech na oby vatelst vo a veřejné zdraví byla zpracována na podkladě předložených projekčních podkladů, kartografické dokumentace, hlukové a rozptylové studie a po vy hodnocení místních podmínek osobním průzkumem. Hodnocení vlivů bylo provedeno odbornou úvahou na základě platných předpisů a údajů vědecké literatury. Ovzduší a klima Pro výpočet imisní zátěže byl použit program SYMOS 97 verze 2003, vycházející z metodiky SYMOS 97, verze 02. Použité emisní faktory byly převzaty z metodiky/programu MEFA 02, doporučené Odborem ochrany ovzduší Ministerst va životního prostředí. Hluková situace ev. dal ší fyzikální a biologické charakteri stiky Stanovení hlukových hladin je provedeno dle plat ných Metodických pokynů pro vý počet hladin hluku z dopravy (RNDr. Miloš Liberko, VÚVA Praha, pracoviště Brno, 1991) v aktualizovaném novelizovaném znění (Ing. Jan Kozák, RNDr. Miloš Liberko, příloha Zpravodaje MŽP č. 3/1996). Novelizované metodické pokyny jsou aplikovány ve výpočtovém programu HLUK+ verze 6.03 (JpSoft Praha). Hlukové hladiny jsou porovnány s limity dle Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Povrchová a podz emní voda Při zprac ování dokumentace se vycház elo z údajů projektové dokumentace, literatury uvedené v závěru dokumentace, z údajů klimatologických stanic ČHMÚ a z materiálů, které vznikly v rámci přípravy Železničního uzlu Brno. Půda K popisu zemědělských půd byly využity zejména mapy BPEJ v měřítku 1:5000. Horninové prostředí a přírodní zdroje Při zpracování geologické části dokumentace bylo použito odborné literatury, projektové dokumentace a z materiálů, které vznikly v rámci přípravy Železničního uzlu Brno. Fauna, flóra a ekosystémy Při zpracování dokumentace byl vy užit terénní průzkum dotčeného území a archivní údaje vzniklé zejména v rámci přípravy Železničního uzlu Brno. Krajina Bylo využito pouze obecné popisné metody, bez využití z vláštních metodických postupů.

Strana: 62 z 70


Hmotný majetek a kulturní památky Byl využit seznam evidovaných kulturních památek a dále konzultac e na Památkovém ústavu. Dopravní a jiná infrastruktura Při zpracování dopravní části byla využita projektová dokumentace, dopravní model území, zpracovaný Brněnskými komunikacemi a.s. v rámci přípravy přestavby Železničního uzlu Brno, t erénní průzkum a zkušenosti zpracovatele dokumentace. Jiné Ostatní části dokumentace byly zpracovány na základě podkladů specifik ovaných v přehledu použitých podkladů (strana 70 této dokumentace), vlastního průzkumu zájmového území a výsledků dřívějších vlastních prací v lok alitě.

Strana: 63 z 70


VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE V průběhu zpracování dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly jednoznačnou formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů životní prostředí dostatečné. Predikce vlivů je do značné míry závislá na přesnosti dopravní prognózy, která má zákonitě (zejména pro vz dálenějš í časové horizonty) omezenou vypovídací schopnost. Také roz voj okolního území a komunikační sítě může probíhat různým způs obem. V daném případě však nejde o pos ouzení skutečnosti, zda vliv nastane nebo nikoliv (doprava očekávané intenzity bude probíhat dotčeným územím za všech okolností), ale o redistribuci vlivů mezi komunikace dotčeného území. Z tohoto hlediska tedy není vy povídac í schopnost dopravní prognózy zásadně omezujícím faktorem.

Strana: 64 z 70


ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr nebyl předložen ve více variant ách. Ze závěrů zjišťovacího řízení, které proběhlo před zpracováním této dokumentace (Ministerst vo životního prostředí č.j.: 560/2198/2005 ze dne 19.8. 2005), nevy plynul požadavek příslušného úřadu na zpracování dalších variant řešení záměru. Záměr je proto řešen v jedné variantě, jiná varianta umístění v daném případě (stabilizovaná uliční síť) prakticky nepřichází v úvahu.

Strana: 65 z 70


ČÁST F ZÁVĚR Předložená dokumentace popisuje vlivy záměru "Tramvaj Plotní, Brno - soubor staveb" na životní prostředí. Při uvážení vš ech posuzovaných faktorů uvedených v této dokumentaci a za předpokladu splnění opatření navrhovaných k omezení a minimalizaci negativníc h důsledků je záměr z hlediska ochrany životního prostředí akceptovatelný a je doporučen k realizaci.

Strana: 66 z 70


ČÁST G SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Shrnutí netechnick ého charak teru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále závěry jednotlivých dílčích ok ruhů hodnocení možnýc h vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Zájemcům o podrobnějš í údaje proto doporučujeme prostudování příslušnýc h k apitol dok umentace. V této dokumentaci jsou dokladovány možné vlivy záměru výstavby a provozu souboru staveb, naz vaných souhrnně Tramvaj Plotní, Brno. Jde o rekonstrukci uličního prostoru a veřejných ploch v území, zahrnující tyto hlavní cíle: rekonstrukce inženýrských sítí, přeložka tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní, dopravní zklidnění ulice Plotní, úprava ulice Dornych na čtyřpruhové us pořádání, výstavba nových komunikačních propojení (ulice s pracovními náz vy "Agrozet" a "Nová"), úprava dalších stávajících komunikací v území a řešení obsluhy území. Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku:

Navrhované řešení vyt váří z ulice Dornych kapacitní čtyřpruhovou komunikaci, odpovídající stávajíc ím i vý hledovým dopravním nárok ům. Ulice Plotní bude naopak dopravně zklidněna a bude do ní přenesena tramvajová trať z ulice Dornych. Tím dojde ke zlepšení dopravní obsluhy jižního centra a aut obus ového nádraží Zvonařka spolu s připravovaným železničním nádražím. Záměr ve s vé podstatě nemění dopravní zat ížení území, pouze přesouvá automobilovou dopravu z ulice Plotní do ulice Dornych, a naopak tramvajovou dopravu z ulice Dornych do ulice Plotní.

Strana: 67 z 70


Záměr je přímou součástí celkové přestavby tz v. jižního centra města Brna, kde se předpokládá postupná výstavba nového železničního nádraž í, nové městské čt vrti se správními, podnik atelskými i obytnými budovami, městského parku a rekreač ní zóny podél vodoteč í. Stěžejní vlivy záměru na životní prostředí jsou dány vlivy silničního provoz u a projevují se zejména v oblasti dopravního hluku. Ulice Plotní bude dopravně zklidněna a bude na ní zachována pouze obslužná silniční doprava a provoz tramvaje. Tím dojde ke zlepšení stávajícího nevyhovujíc ího stavu. Naproti tomu do ulice Dornych bude přenesena silniční doprava, což povede i ke z výšení hlukové zátěže. Vzhledem k tomu, že protihluková opatření v ulici (např. protihlukové stěny) nepřicház í v úvahu, je nutno zajistit protihlukovou ochranu vnitřních místností obytných budov (např. zlepš ením z vukoizolačních vlastností oken). Takovýto postup je plně v souladu s platnými zákony a nařízeními. Území výstavby je s největší pravděpodobností znečištěno tz v. starými ekologickými zátěžemi, tj. pozůstatky dřívějš í, zejména průmyslové, činnosti v úz emí, projevující se přítomností znečišťujících látek (ropných látek, rozpouštědel apod. ) v půdě, horninovém prostředí a podzemní vodě. Postup výstavby musí tuto skutečnost zohlednit tak, aby nedoc házelo k rozšiřování znečištění. Při výstavbě zároveň dojde na ploše výstavby k vyčištění tohoto znečištění, jde o pozitivní vliv. Dílč ím problémem je také skutečnost, že území výstavby se nachází částečně v záplavovém úz emí řeky S vratky případně S vitavy. I zde je nutné, aby postup výstavby zohlednil tuto skutečnost, a to zejména zamezením znečištění území při povodňových stavec h. Celková protipovodňová opatření v úz emí nejsou součástí záměru, předpokládá se, že budou řešena v rámci přestavby celého již ního centra Brna, zejména v souvislosti s přestavbou železničního uzlu Brno. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Nedoc hází ke zhorš ení k vality ovzduš í v území, nedochází ke znečištění povrchových ani podzemních vod, nejsou dotčeny zdroje pitné vody. Nedocház í k zásahu do prvk ů ochrany přírody a krajiny, nedocház í ve významném rozsahu k lik vidaci hodnotné zeleně. Zábor půd je zanedbatelný, jde v z ásadě o rekonstrukci stávajíc í uliční sítě. Docház í k asanaci některých budov v území, jde o budovy méně hodnotné. Nedochází k dotčení architektonických nebo historických památek, bude zajištěn archeologický dozor nad prováděním zemníc h prací. Záměr nez vyšuje možnost vz niku dopravních nehod nebo jiných rizik. Naopak, vz hledem k lepším dopravním parametrům lze očekávat i úměrně nižší riziko vznik u dopravní nehody s možnými vlivy na okolí. Jak vy plý vá z uvedených údajů, celkově jde z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví o přijatelný záměr. Po realizaci příslušných opatření (zejména v oblasti hluku a ochrany podzemních a povrchových vod) je doporučen k realizaci.

Strana: 68 z 70


ČÁST H PŘÍLOHY

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem této dokumentace.

Seznam příloh: Příloha 1 Mapové a situační přílohy 1.1 Situace záměru 1.2 Situace demolic Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5

Hluková studie Rozptylová studie Stanovisko k výskytu zvláště chráněných druhů živočichů Doklady: 5.1 Vyjádření stavebního úřadu 5.2 Závěr zjišťovac ího řízení 5.3 Autorizační os vědčení zpracovatele dokumentace

Strana: 69 z 70


Použité podklady

Projektové podklady [1]

Tramvaj Plotní - soubor staveb. Brněnské komunikace, a.s., březen 2005

Procedurální podklady [2]

Tramvaj Plotní, Brno - soubor staveb. Oznámení záměru. INVES Tprojekt NNC, s.r.o., květen 2005

[3]

Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. - zahájení zjišťovac ího řízení záměru zařazeného v kategorii I. Ministerst vo životního prostředí, č. j.: 560/1869/05-Ro ze dne 18.7.2005

[4]

Závěr zjišťovacího řízení. Ministerst vo životního prostředí, č. j.: 560/2198/2005 ze dne 19.8.2005

Ostatní podklady [5]

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

[6]

Zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

KONEC HLAV NÍHO TE XTU DOK UME NTACE

Strana: 70 z 70

Příloha 1 Mapové a situační přílohy

MAPOVÉ A SITUAČNÍ PŘÍLOHY NE JSOU SOUČÁS TÍ ELEKTRONICKÉ VERZE DOKUMENTA CE

Příloha 2 Hluková studie

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB HLUKOVÁ S TUDIE, VYPOŘÁDÁ NÍ PODMÍNEK VZEŠLÝ CH ZE ZJIŠ ŤOVACÍHO ŘÍZE NÍ Pro hlukovou část dok umentace byly v závěru zjišťovac ího řízení, vydaného Ministerst vem životního prostředí (č.j.: 560/2198/2005 ze dne 19.8.2005) stanoveny tyto podmínky: • Budou doplněny informace o rozsahu demolice obytných domů, kolik staveb bude provozem skutečně dotčeno, kde budou mus et být realizována protihluková opatření v chráněných vnitřních i venkovních prostorách staveb, popř. kde bude provedena změna využití stavby. • Bude vy hodnocena hluková zátěž v ul. Plotní z vlášť pro tramvajovou a z vlášť pro automobilovou dopravu. Podmínky jsou vypořádány v následujícím textu. Dále je přilož ena hluková studie, která byla již součástí předcházejícího oznámení záměru. Roz sah demolice obytných objektů: Do dokumentace je doplněna situace demolic (viz příloha 1.2 dokumentace), seznam demolovaných objektů je uveden v části D dok umentace, kapitole 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky (strana 55 dokument ace). Seznam demolovaných obytných objektů je uveden v následujících tabulkách. Tab.: Seznam demolovaných obytných objektů Číslo objektu Katastrální území Parc.č. Ulice, č. orientační Poznámka 2/5 Komárov 1148 Dornych 78 2/8 Komárov 1270 Dornych 61 2/9 Komárov 1269/1 Dornych 63 3/2 Trnitá 769 Plotní 4-6 3/3 Trnitá 768/18 Plotní 6a včetně dvorních přístaveb 3/4 Trnitá 773 Plotní 8 včetně dvorního křídla 3/5 Trnitá 775 Plotní 10 včetně dvorního křídla 3/6 Trnitá 776 Plotní 12 včetně dvorního křídla 3/7 Trnitá 777 Plotní 14 včetně dvorního křídla 3/8 Trnitá 779 Plotní 16 včetně dvorního křídla a objektů ve dvoře 3/9 Trnitá 780 Plotní 18 včetně dvorního křídla a objektů ve dvoře 3/10 Trnitá 781 Plotní 20 4/1 Trnitá 724 Dornych 36 všechny objekty na pozemku 4/2 Trnitá 725 Dornych 38 všechny objekty na pozemku 4/3 Trnitá 726 Dornych 40 všechny objekty na pozemku 4/4 Trnitá 731 Dornych 42 všechny objekty na pozemku 4/5 Trnitá 732 Dornych 44 všechny objekty na pozemku Pozn.: Číslování objektů je vztaženo k situaci demolic (viz příloha 1.2 dokumentace). Údaje jsou pouze orientační, objekty často plní smíšenou funkci (provozovny/bydlení). Tab.: Seznam zachovávaných obytných objektů v ulicích Dornych a Plotní Ulice, č. orientační Dornych 29 Dornych 31 Dornych 33 Dornych 55 Dornych 106 Dornych 108 Dornych 110 Dornych 112 Dornych 114 Dornych 116 Dornych 118 Dornych 120 Dornych 122

Počet oken obytných místností 35 35 23 7 31 28 12 40 16 14 11 6 16

Poznámka nová plastová okna nová plastová okna částečně nová plastová okna částečně nová platová okna

částečně nová plastová okna

Dornych 126 23 výjimečně nová plastová okna Dornych 128 8 Plotní 25 18 Plotní 25a 7 Plotní 31 29 Plotní 39 36 Plotní 41 3 Plotní 43 6 Plotní 49 vybydleno Plotní 57/Kovářská 12 Plotní 59 21 Plotní 61 12 Plotní 63 6 vybydleno Plotní 65 17 nová okna Plotní 67 5 Plotní 69 9 Plotní 71 4 Pozn.: Údaje jsou pouze orientační, objekty často plní smíšenou funkci (provozovny/bydlení).

Celkem tedy bude demolováno 17 objektů, které plní úplně nebo č ástečně obytnou funkci. V ulicích Dornych a Plotní bude potom zachováno 30 objektů, které plní úplně nebo částečně obytnou funkci. Změna využití staveb se v rámci záměru nepředpokládá. Počet dotčených staveb, které plní úplně nebo částečně obytnou funkci je tedy cca 30. Jde vesměs o starší (často velmi nek valitní) bytový fond, postavený z cihelného zdiva, s vyhovující neprůz vučností. U některých objektů jsou úplně nebo částečně vyměněná ok na za nová plastová, pravděpodobně též s vy hovující neprůz vuč ností. U zbý vajíc ích objektů js ou okna dřevěná špaletová, pravděpodobně bez vy hovujících akustických vlastností. Vyhodnocení hluku zvlášť pro tramvajovou a zvlášť pro automobilovou dopravu Vyhodnocení hluk u z vlášť pro tramvajovou a z vlášť pro automobilovou dopravu je provedeno v následujíc ích tabulkách: Tab.: Hladiny hluku v referenčních bodech - den [dB(A)] Bod 1 Dornych 29 2 Dornych 33 3 Plotní 25a 4 Plotní 31 5 Plotní 39 6 Plotní 45 7 Plotní 57 8 Plotní 63 9 Svatopetrská 22a 10 Za mostem 2 11 Za mostem 20 12 Dornych 128 13 Dornych 120 14 Dornych 112

Výška 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6

Automobily 68,2 68,1 68,1 64,5 63,7 63,8 77,5 77,5 77,2 77,2 74,5 74,5 77,0 77,0 77,8 77,8 74,8 74,8 66,0 66,0 52,7 52,8 52,8 59,5 59,5 59,0 65,6 65,6 65,8 65,8 64,5 64,5

Stávající stav Tramvaje 64,0 63,8 63,7 62,9 61,5 61,5 46,3 46,3 44,2 44,2 39,0 39,2 37,9 38,1 39,0 39,2 41,5 41,5 61,3 61,3 49,6 49,7 49,8 55,8 55,8 55,8 59,7 59,7 68,2 68,2 66,5 66,5

Celkem 69,6 69,4 69,4 66,8 65,7 65,8 77,5 77,5 77,2 77,2 74,5 74,5 77,0 77,0 77,8 77,8 74,8 74,8 67,2 67,2 54,5 54,5 54,6 61,0 61,0 60,7 66,6 66,6 70,2 70,2 68,6 68,6

Automobily 68,7 68,7 68,7 66,2 66,2 66,2 66,9 66,9 56,5 56,7 62,1 62,1 62,8 62,8 63,8 63,8 63,4 63,4 66,2 66,2 56,3 56,3 56,1 61,7 61,7 61,7 64,6 64,6 73,8 73,8 71,2 71,2

Očekávaný stav Tramvaje 64,8 64,8 64,8 58,9 58,9 58,7 75,1 75,1 75,6 75,6 72,4 72,4 73,5 73,5 74,5 74,5 72,8 72,8 62,8 62,8 51,6 51,6 51,6 56,4 56,4 56,4 63,0 63,0 47,7 47,8 43,3 43,3

Celkem 70,2 70,2 70,2 66,9 66,9 66,9 75,7 75,7 75,7 75,7 72,8 72,8 73,8 73,8 74,9 74,9 73,3 73,3 67,8 67,8 57,5 57,6 57,4 62,8 62,8 62,8 66,9 66,9 73,8 73,8 71,2 71,2

Tab.: Hladiny hluku v referenčních bodech - noc [dB(A)] Bod 1 Dornych 29 2 Dornych 33 3 Plotní 25a 4 Plotní 31 5 Plotní 39 6 Plotní 45 7 Plotní 57 8 Plotní 63 9 Svatopetrská 22a 10 Za mostem 2 11 Za mostem 20 12 Dornych 128 13 Dornych 120 14 Dornych 112

Výška 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6

Automobily 54,9 54,8 54,8 51,5 50,6 50,7 64,1 64,1 64,2 64,2 61,7 61,7 64,2 64,2 65,0 65,0 62,0 62,0 52,8 52,8 39,5 39,6 39,6 46,4 46,4 45,8 52,7 52,7 53,0 53,0 51,4 51,4

Stávající stav Tramvaje 55,7 55,5 55,5 54,6 53,3 53,2 38,0 38,1 35,9 36,0 30,7 30,9 29,6 29,9 30,8 31,0 33,2 33,3 53,0 53,0 41,3 41,4 41,6 47,6 47,6 47,5 51,5 51,5 59,9 59,9 58,3 58,3

Celkem 58,4 58,2 58,2 56,3 55,2 55,2 64,1 64,1 64,2 64,2 61,7 61,7 64,2 64,2 65,0 65,0 62,0 62,0 55,9 55,9 43,5 43,6 43,7 50,0 50,0 49,8 55,1 55,2 60,7 60,7 59,1 59,1

Automobily 55,5 55,5 55,5 53,0 53,0 53,0 53,0 53,0 43,4 43,6 50,1 50,1 50,9 50,9 51,9 51,9 51,5 51,5 53,1 53,1 43,3 43,3 43,1 48,6 48,6 48,6 51,7 51,7 61,0 61,0 57,9 57,9

Očekávaný stav Tramvaje 58,6 58,6 58,6 52,7 52,7 52,5 68,9 68,9 69,4 69,4 66,2 66,2 67,3 67,3 68,3 68,3 66,6 66,6 56,6 56,6 45,4 45,4 45,4 50,2 50,2 50,2 56,8 56,8 40,0 40,0 31,0 31,1

Celkem 60,3 60,3 60,3 55,9 55,9 55,8 69,0 69,0 69,4 69,4 66,3 66,3 67,4 67,4 68,4 68,4 66,7 66,2 58,2 58,2 47,5 47,5 47,4 52,4 52,4 52,4 58,0 58,0 61,0 61,0 57,9 57,9

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokument u:

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB HLUKOVÁ S TUDIE

Zakázka:

C232-05

Objednat el:

Brněnské komunikace, a.s.

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň ut ajení:

Vydání Popis 01

Zpracoval

Finální dokument

V. Slavíček

Kontroloval P. Mynář

Schválil M. Dostál

Datum 30.05.2005

Předcházejíc í vydání tohot o dokumentu musí být buď zničena nebo vý razně označena NAHRA ZENO.

Rozdělovník:

příloha oznámení EIA 1 výtis k archiv zhotovitele

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2005 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00

Zak ázk a/Dok ument: C232-05/Z02 Vydání: 01 Strana: 1 z 1

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB HLUKOVÁ STUDIE

Zpracovatelé

Zprac oval:

Ing. Viktor Slavíč ek

Dokument je zpracován textový m editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244-040-0138036-57376. Výpočty jsou provedeny programem HLUK+ verze 6.03, registrovaným u společnosti JpSoft pod číslem 4028. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u s polečnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.




Obsah: ZPRACOVATELÉ ............................................................................................................................................. 2 1. ZADÁNÍ A CÍL HLUKOVÉ STUDIE ...................................................................................................................... 4 2. VSTUPNÍ ÚDAJE .......................................................................................................................................... 4 2.1. Umístění a popis záměru..................................................................................................................... 4 2.2. Nejbližší obydlená zástavba; hlukově chráněné objekty......................................................................... 5 2.3. Zdroje hluku, změna organizace dopravy v úz emí ................................................................................. 6 2.4. Použitá metodika ................................................................................................................................ 8 2.5. Hygienické limity ................................................................................................................................. 8 3. MODELOVÝ VÝPOČET HLUKU ...................................................................................................................... 10 3.1 Hluk z dopravy ................................................................................................................................... 10 3.2 Hluk během výstavby ......................................................................................................................... 11 4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................. 12 PROTOKOLY Z VÝPOČTU ................................................................................................................................ 13




1. Zadání a cíl hlukové studie Hluková studie je vypracována jako příloha oznámení záměru TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB Cílem studie je vy hodnotit současnou hlukovou situaci v území a odhadnout její případnou změnu po přeložení tramvajového provoz u do ulice Plotní a vybudování navazujíc ích staveb. Zjištěné hluk ové zátěže jsou porovnány se zákonnými limity a v případě nutnosti jsou navržena příslušná protihluková opatření pro vyloučení negativních vlivů. Hluková studie je vy pracována na základě dostupných podkladů. Hlavním projektovým dokumentem je Dokumentace pro úz emní rozhodnutí zpracovaná firmou Brněnské komunikace a.s. - Út var dopravního inž enýrst ví – projekce, 05/2005.

2. Vstupní údaje 2.1. Umístění a popis záměru Prostor záměru s e nachází na jihovýchodním okraji městského centra v kat astrálních územích Trnitá a Komárov. Soubor staveb (plošný rozsah viz následujíc í schéma) se nacház í zejména v území mezi ulicemi Plotní a Dornych. Jedná se o rekonstrukce veřejných ploch v dotčeném území, zahrnujíc í rekonstrukci inženýrských sítí, přeložku tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní, dopravní zklidnění ulice Plotní, úpravu ulice Dornych na čtyřpruhové uspořádání, výstavbu nových komunikačních propojení (ulice s pracovními náz vy "Agroz et" a "Nová" ), úpravy dalš ích stávajíc ích komunikací v území a řešení obsluhy území. Obr.1: Lokalizace a rozsah záměru (bez měřítka)

Plocha záměru je v souč asnosti dotčena hlukem z dopravy na přilehlých městských komunikacích, zejména automobilového a tramvajového provozu na ulic ích Plotní, Dornych a Zvonařk a. Část území je rovněž zatížena hlukem z železniční dopravy na přilehlém koridoru Českých drah a nachází v ochranném pásmu železnice. Hluk z železnice však zůstane v souvislosti s výstavbou nezměněn a není proto v rámci této studie hodnocen. FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



Záměr nepředpokládá vznik zdrojů technologického hluku. Hlukové vlivy navrhovaného záměru jsou dány vý hradně: • hlukovými vlivy v průběhu výstavby • dopravním provozem na nově budovaných komunikacíc h a změnou charakteru dopravy na ulic ích Dornych a Plotní

2.2. Nejbližší obydlená zástavba; hlukově chráněné objekty Hlukově chráněnou zástavbu v dotčeném území představují zejména bloky obytných domů v prostoru mezi ulicemi Plotní a Dornych. P ro podrobnější představu viz následující seznam a grafická příloha. Referenční body jsou voleny vždy u fasády jednotlivých budov. Referenční bod. č.1 – Dornych 29, výpočtová výška 3, 6 a 10 m Referenční bod. č.2 – Dornych 33, výpočtová výška 3, 6 a 10 m Referenční bod. č.3 – Plotní 25a, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.4 – Plotní 31, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.5 – Plotní 39, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.6 – Plotní 45, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.7 – Plotní 57, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.8 – Plotní 63, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.9 – Svatopetrská 22a, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.10 – Za mostem 2, výpočtová výška 3, 6 a 10 m Referenční bod. č.11 – Za mostem 20, výpočtová výška 3, 6 a 10 m Referenční bod. č.12 – Dornych 128, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.13 – Dornych 120, výpočtová výška 3 a 6 m Referenční bod. č.14 – Dornych 112, výpočtová výška 3 a 6 m Pro ostatní místa v prostoru dotčeného území je spočteno pole hlukových hladin v území, ze kterého lze odečíst očekávanou hladinu hluku v libovolném místě.




Obr.2: Poloha referenčních bodů (bez měřítka)

2.3. Zdroje hluku, změna organizace dopravy v území Záměr je dopravní stavbou, přímo ovlivňující dopravní situaci na komunikační síti v osác h ulic Plotní a Dornych, mezi kterými dojde k přerozdělení dopravy. Záměr nevy volává bezprostřední z výšení celkového počtu vozidel, pohybujíc ích se po komunikační síti města Brna. Intenzity dopravy na komunikační s íti dotčeného území před a po realizaci záměru jsou převzaty z oznámení záměru.




Obr.: Kartogram intenzit dopravy před realizací záměru a ve výhledovém roce 2015

Z kartogramů je zřejmé, že hlavní dopravní efekty záměru se projevují v přesunu silniční dopravy z ulice Plotní na ulici Dornych a naopak přesunu tramvajové dopravy z ulice Dornych na ulici Plotní. Ulice "Agrozet" - nové propojení na ulici Masnou - je poměrně málo zatížena. Ostatní komunikace jsou v podstatě nedotčeny. Z kartogramů je zřejmý celkový nárůst int enzit dopravy na komunikac ích. Ten ovšem není způs oben vlastním záměrem, ale celkovým nárůstem dopravy mezi roky 2003 až 2015. Automobilová doprava a provoz tramvaje jsou pro účely této hlukové studie považovány za zdroje dopravního hluku. Na základě výše uvedených intenzit dopravy dále hodnocena současná a vý hledová hluková zátěž v území. Výpočtová rychlost jízdy automobilů je uvaž ována 45 km/h (nejvyšší povolená rychlost 50 km/h). Rušený provoz (přednost v jízdě nebo s větelná signalizace) je uvažován na všech křižovatkách. Rychlost tramvaje se uvažuje v průměru 30km/h. Uvedené paramet ry (intenzity dopravy a rychlosti vozidel) jsou aplikovány na hlukový model území a modelový vý počet očekávaného stavu.




2.4. Použitá metodika Výpočet dopravního hluku je proveden ve smyslu Metodických pokynů pro vý počet hladin hluku z dopravy (RNDr. Miloš Liberko, VÚVA Praha, pracoviště B rno, I. vydání 1991), novelizovaných Novelou metodiky pro vý počet hluku ze silniční dopravy (Ing. Jan K ozák, CSc., RNDr. Miloš Liberko, publikováno v příloze Zpravodaje Ministerst va životního prostředí č. 3/1996). Použití uvedené metodiky vč. noveliz ace je akceptováno hlavním hygienikem ČR. Výpočetní postup je aplikován v programu HLUK+ verze 6.03 (JpSoft, prosinec 2002). Vlivy hluku technologie jsou potom vy hodnoceny na základě běžných postupů technické a akustické prax e (š íření hluku z bodových zdrojů nad z vukoodrazivou rovinou) a obec né znalosti akustických emisí zařízení. Přesnost použité metodiky se pohybuje absolutně v úrovni ± 2 až 3 dB, což odpovídá přibližně 2. třídě přesnosti měření dle ČS N IE C 651 Zvukoměry.

2.5. Hygienické limity Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou obsaženy v Nařízení vlády č.88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády 502/2000 S b., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a to konkrétně paragraf 12 (uvádíme pouze zkrácenou citaci): Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ek vivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navaz ujíc ích nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu, pro hluk z dopravy na veřejných komunikac ích a pro hluk z leteckého provoz u se stanoví pro celou denní a noční dobu (2) Nejvyšší přípustná ek vivalentní hladina akustického tlaku A (s výjimkou hluku z leteckého provoz u a vysok oenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako např. elektroakusticky zesilovaná řeč, přič ítá se dalš í korekce -5 dB. (5) Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +10 dB k nejvyšší přípustné ek vivalentní hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vy počte způsobem uvedeným v příloz e č. 6 k tomuto naříz ení. (6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání vš ech prostředk ů její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavc ů 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného větrání.

Způsob využití území Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

1)

Korekce [dB] 2) 3) 4)

-5

0

+5 +15

0

0

+5 +15

0

+5 +10 +20

Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku železnice, kde se použije korekce -5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozoven (např. továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárníc h zdrojů (např. vz duchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly která se pohybují na neveřejných komunikac ích (pozemní přeprava a přeprava v areálec h závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě s vého nasazení.




2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikac ích. 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk s dopravy na těchto komunik acích je převažujíc í a v ochranném pásmu drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikac í a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hluč nosti v chráněných prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí polož ení nového povrchu, výměna kolejového s vršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. S ohledem na uvedené požadavky lze stanovit nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru následovně: Nejvyšší přípustná ek vivalentní hladina akustického tlaku z dopravního hluku v ok olí hlavních pozemních komunikací v denní době je pro obytnou zástavbu LAeq,T= 60 dB, v noční době LAeq,T = 50 dB. Uvažujeme-li hladiny hluku v ulic ích Plotní, dopravní ose Opuštěná – Zvonařka – Hladíkova a napojení na ulici Hněvk ovského za starou hlukovou zátěž lze uvaž ovat pozitivní korekci hygienického limitu pro staré hlukové zátěž e +20 dB k základní hladině. V tomto případě tedy na denní limit LAeq,T= 70 dB, v noční době pak LAeq,T= 60 dB. Pro účely této hlukové studie je provedeno srovnání se základním limitem pro hlavní komunikace tedy: LAeq,T= 60 dB, v noč ní době LAeq,T= 50 dB, bez uvaž ované korekce na starou hlukovou zátěž. Závazné stanovení limitů je v kompetenci Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje. Pro období výstavby se povoluje použití další korekce +10 dB (A), avšak pouze v denní době od 7.00 hodin do 21.00 hodin.




3. Modelový výpočet hluku

3.1 Hluk z dopravy Výpočet dopravního hluku byl proveden na základě stávajících a očekávaných intenzit dopravy pro denní i noč ní dobu. Protokoly výpočtu jsou přilož eny v závěru zprávy, výsledky shrnuje následující tabulka. Tab.: Hladiny hluku v referenčních bodech, LAeq [dB]

den Referenční

Výška

bod

[m]

1 Dornych 29

2 Dornych 33

3 Plotní 25a

4 Plotní 31

5 Plotní 39

6 Plotní 45

7 Plotní 57

8 Plotní 63

9 Svatopetrská 22a

10 Za mostem 2

11 Za mostem 20

12 Dornych 128

13 Dornych 120

14 Dornych 112

3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 10 3 6 10 3 6 3 6 3 6


Limit

60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60

noc

stávající

očekávaný

stav

stav

69,6 69,4 69,4 66,8 65,7 65,8 77,5 77,5 77,2 77,2 74,5 74,5 77,0 77,0 77,8 77,8 74,8 74,8 67,2 67,2 54,5 54,5 54,6 61,0 61,0 60,7 66,6 66,6 70,2 70,2 68,6 68,6

70,2 70,2 70,2 66,9 66,9 66,9 75,7 75,7 75,7 75,5 72,8 72,8 73,8 73,8 74,9 74,9 73,3 73,3 67,8 67,8 57,5 57,6 57,4 62,8 62,8 62,8 66,9 66,9 73,8 73,8 71,2 71,2

rozdíl

Limit

0,6 0,8 0,8 0,1 1,2 1,1 -1,8 -1,8 -1,5 -1,7 -1,7 -1,7 -3,2 -3,2 -2,9 -2,9 -1,5 -1,5 0,6 0,6 3,0 3,1 2,8 1,8 1,8 2,1 0,3 0,3 3,6 3,6 2,6 2,6

50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50

stávající

očekávaný

stav

stav

58,4 58,2 58,2 56,3 55,2 55,2 64,1 64,1 64,2 64,2 61,7 61,7 64,2 64,2 65,0 65,0 62,0 62,0 55,9 55,9 43,5 43,6 43,7 50,0 50,0 49,8 55,2 52,5 60,7 60,7 59,1 59,1

60,3 60,3 60,3 55,9 55,9 55,8 69,0 69,0 69,4 69,4 66,3 66,3 67,4 67,4 68,4 68,4 66,7 66,7 58,2 58,2 47,5 47,5 47,4 52,4 52,4 52,4 58,0 58,0 61,0 61,0 57,9 57,9

rozdíl

1,9 2,1 2,1 -0,4 0,7 0,6 4,9 4,9 5,2 5,2 4,6 4,6 3,2 3,2 3,4 3,4 4,7 4,7 2,3 2,3 4,0 3,9 3,7 2,4 2,4 2,6 2,8 5,5 0,3 0,3 -1,2 -1,2



Základní hluk ové limity jsou, podle modelového vý počtu, na mnoha místech překročeny již v současnosti. To je důsledkem intenzívní automobilové dopravy v území a přítomností obytné zástavby v těsné blízkosti dopravních koridorů. V souvislosti s realizací záměru dojde ke zklidnění provozu na ulici Plotní a ke zlepšení hlukové situace zejména v denních hodinách, hluková zátěž však zůstane trvale nadlimitní. Lze oček ávat zhoršení stavu v ulici Dornych.

3.2 Hluk během výstavby Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb je v době od 7 do 21 hodin přípustná k orekce +10 dB k nejvyšší přípustné ek vivalent ní hladině akustického tlaku stanovené podle odstavce 2 Nařízení vlády 502/2000 Sb.: v denní době je tedy pro obytnou zástavbu LA eq, T= 65 dB. Okolí stavby bude v průběhu provádění stavebníc h prací zat íženo hlukovými imisemi z emních a stavebních strojů a mechanismů, včetně obsluhujíc í nákladní aut omobilové dopravy. Jejich poloha ani časový harmonogram nasazení vš ak nelz e přesně k vantifikovat. Obecně lze říci, že výraznějš í hlukové zat ížení bude na poč átku výstavby, a t o v době provádění zemních prací a demolic objektů. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku korigované c harakteristikou A budou u zemníc h strojů (rypadla, nakladače) dosahovat hodnot až do 90 dB ve vzdálenosti 5 až 10 m, u těžkých nákladních vozidel se tyto hladiny pohybují v průměru v okolí hodnoty 80 dB v téže vzdálenosti. Celkové hladiny hluku budou záviset mj. i na k valitě a údržbě strojového parku a budou dány energetickým součtem vš ech spolupůsobících zdrojů, tj. budou závislé na počtu zdrojů hluku a jejich časovém nasazení v průběhu dne. Vzhledem k poloze nejbližší obytné zástavby, lze krátkodobě očekávat překročení tohoto limitu. Toto překročení by vš ak nemělo být víc než obtěžující, vznik zdravotních rizik vlivem stavebního hluku nelze očekávat.




4. Závěry a doporučení Dotčené území je intenzivně využíváno pro železniční i automobilovou dopravu. Ulice Plotní dnes představuje jednu z klíčových městských komunikací pro obsluhu městského centra a spolu s osou Zvonařka – Hladíkova – Olomoucká je ve stávajícím us pořádání nejvýznamnějš ím zdrojem dopravního hluku v území. Venkovní plochy přilehlých obytných domů jsou již v současnosti významně zatíženy dopravním hlukem. Hluková situace se v dotčeném prostoru v souvislosti s přeložku tramvaje do ulice Plot ní výrazně nezmění. Dle modelového výpočtu lze očekávat její částečné zklidnění, nadlimitní stav vš ak pravděpodobně zůstane dlouhodobě zachován. Rozšíření ulice Dornych na čtyřpruhové uspořádání povede k nárůstu hluku při okolních obytných budovách jde o objekty v ulici Dornych, kde očekáváme v budoucnu vz nik novýc h nadlimitních stavů. Platná legislativa (NV 502/2000 S b., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v plat ném znění §12 odst. 6) takovou situaci upravuje následujícím způsobem: P okud by bylo technicky prokázáno, že ve stávajíc í zástavbě po vyčerpání vš ech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet plat né limity, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby byly splněny nejvyšší přípustné hodnoty hluku z dopravy v chráněných vnitřních prostorec h staveb. Přitom mus í být zachována možnost jejich pot řebného vět rání. Jedná se většinou o individuální protihluková opatření spoč ívajíc í v ověření neproz vučnosti pláště budov a případně ve vý měně oken a utěsnění pláště budovy proti pronikání hluku z venč í. Pokud má být v prostoru mezi ulicemi Plotní a Dornych zachována obytná z ástavba je nutné zde provést kontrolní měření po dokončení stavby a na jejich základě posoudit instalaci individuálních protihlukových opatření. Hluk v průběhu výstavby je řešitelný. Ve š pičkových obdobích (zejména při zemních pracích na počátku výstavby) vš ak nelze vyloučit rušivé vlivy. Z tohoto důvodu je nezbytné omezit zemní práce pouze na denní dobu (tedy mezi 7.00 až 19.00) s vyloučením brzkých ranních a pozdních več erních hodin. Hlukové limity budou pravděpodobně v průběhu výstavby krátkodobě přek ročeny, charakter hlukové z átěže je vš ak spíše než ohrožující zdraví pouze obtěžující. Celkově je hluková situace související se záměrem spíše problematická, avšak řešitelná v rámci platné legislativy.




Protokoly z výpočtu Protokoly z výpočtu jsou přiloženy na následujících stranách.

Stávající stav – den

HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K4. TRAMVAJE : tramvaj (V rovině) | | Počet tramvají za hodinu: 16.67, typ soupravy: T20. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |/2 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |/3 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |/4 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |/5 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-394.0,-604.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K5. AUTOMOBILY: dornych 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1740.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 68.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K6. AUTOMOBILY: dornych 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 900.00, podíl nákladních aut: 9 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.7 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K7. AUTOMOBILY: dornych 3 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 540.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 63.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K8. AUTOMOBILY: dornych 4 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 480.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 63.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K9. AUTOMOBILY: svatopetrska (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1800.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-608.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K10. AUTOMOBILY: hnevkovskeho (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 21000.00, podíl nákladních aut: 2 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [-362.0,-802.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 77.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K12. AUTOMOBILY: cernovicka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1200.00, podíl nákladních aut: 18 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [ 194.0,-572.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 68.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K14. AUTOMOBILY: opustena (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2160.00, podíl nákladních aut: 14 %. | |/1 Krajní body: [-711.0, 605.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 70.6 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K15. AUTOMOBILY: zvonarka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1620.00, podíl nákladních aut: 12 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K16. AUTOMOBILY: hladikova (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2160.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-274.0, 712.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K17. AUTOMOBILY: plotni 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1020.00, podíl nákladních aut: 8 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 66.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K18. AUTOMOBILY: plotni 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1440.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 68.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | Opis zadání - objekty | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | | | | souřadnice objektu v (m) | |Číslo| Typ |výška|———————————————————————————————————————————————————————| | | | (m) | bod č. 1/5 | bod č. 2/6 | bod č. 3 | bod č. 4 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1. | Dům | 20.0|-606.0;1001.0|-621.0;1007.0|-670.0; 846.0|-657.0; 834.0| | | | |-523.0; 744.0|-512.0; 761.0| | | | 2. | Dům | 15.0|-574.0; 613.0|-484.0; 640.0|-481.0; 620.0|-563.0; 558.0| | 3. | Dům | 15.0|-555.0; 539.0|-550.0; 517.0|-537.0; 520.0|-542.0; 544.0| | 4. | Dům | 15.0|-500.0; 420.0|-477.0; 279.0|-488.0; 276.0|-520.0; 409.0| | 5. | Dům | 15.0|-482.0; 254.0|-317.0; 375.0|-308.0; 240.0|-357.0; 74.0| | | | |-440.0; 100.0| | | | | 6. | Dům | 15.0|-418.0; 39.0|-363.0; 30.0|-365.0; -5.0|-403.0; 0.0| | 7. | Dům | 15.0|-415.0;-172.0|-412.0;-189.0|-401.0;-255.0|-496.0;-249.0| | | | |-502.0;-195.0| | | | | 9. | Dům | 20.0|-273.0;-195.0|-215.0;-167.0|-203.4;-190.9|-261.4;-218.9| |11. | Dům | 20.0|-214.0;-167.0|-208.0;-101.0|-178.7;-103.7|-184.7;-169.7| |12. | Dům | 20.0|-274.0;-196.0|-315.0;-183.0|-322.4;-206.4|-281.4;-219.4| |13. | Dům | 20.0|-261.0;-222.0|-240.0;-219.0|-230.5;-285.5|-251.5;-288.5| |14. | Dům | 5.0|-607.0; 743.0|-544.0; 707.0|-594.0; 663.0|-623.0; 728.0| |15. | Dům | 8.0|-696.0; 740.0|-623.0; 623.0|-691.0; 612.0|-763.0; 729.0| |16. | Dům | 8.0|-585.0; 577.0|-564.0; 495.0|-586.0; 490.0|-607.0; 574.0| |17. | Dům | 8.0|-360.0; 450.0|-483.0; 398.0|-467.0; 341.0|-343.0; 419.0| |18. | Dům | 8.0|-477.0; 304.0|-473.0; 285.0|-399.0; 344.0|-406.0; 359.0| |19. | Dům | 8.0|-327.0; 394.0|-321.0; 382.0|-379.4; 352.8|-385.4; 364.8| |20. | Dům | 8.0|-297.0; 430.0|-320.0; 418.0|-310.3; 399.4|-287.3; 411.4| |21. | Dům | 8.0|-282.0; 403.0|-298.0; 395.0|-278.3; 355.6|-262.3; 363.6| |22. | Dům | 8.0|-312.0; 142.0|-317.0; 113.0|-280.4; 106.7|-275.4; 135.7| |23. | Dům | 8.0|-230.0; 36.0|-320.0; 54.0|-326.1; 23.4|-236.1; 5.4| |24. | Dům | 8.0|-238.0; -15.0|-328.0; 3.0|-334.1; -27.6|-244.1; -45.6| |25. | Dům | 25.0|-333.0; -53.0|-341.0; -91.0|-295.0;-100.7|-287.0; -62.7| |26. | Dům | 8.0|-530.0; 361.0|-492.0; 195.0|-507.7; 191.4|-545.7; 357.4| |27. | Dům | 8.0|-521.0; 211.0|-526.0; 190.0|-613.0; 210.7|-608.0; 231.7| |28. | Dům | 8.0|-513.0; 177.0|-494.0; 90.0|-587.0; 50.0|-632.0; 183.0| |29. | Dům | 8.0|-451.0; 48.0|-426.0; -67.0|-511.0; -59.0|-490.0; 34.0| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A O B J E K T Ů | | | | | | | p ů d o r y s [m] | Korekce pro | | Číslo| Typ |Výška|Bodů| Bod č. 1 |délka|šířka| odraz od stěn [dB] | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 |Dům | 20.0| 6 | -606; 1001| 258| 116| 3.0 | | 2 |Dům | 15.0| 4 | -574; 613| 103| 51| 3.0 | | 3 |Dům | 15.0| 4 | -555; 539| 25| 14| 3.0 | | 4 |Dům | 15.0| 4 | -500; 420| 143| 22| 3.0 | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| 5 |Dům | 15.0| 5 | -482; 254| 205| 219| 3.0 | | 6 |Dům | 15.0| 4 | -418; 39| 56| 36| 3.0 | | 7 |Dům | 15.0| 5 | -415; -172| 95| 82| 3.0 | | 9 |Dům | 20.0| 4 | -273; -195| 64| 27| 3.0 | |11 |Dům | 20.0| 4 | -214; -167| 66| 29| 3.0 | |12 |Dům | 20.0| 4 | -274; -196| 43| 25| 3.0 | |13 |Dům | 20.0| 4 | -261; -222| 67| 21| 3.0 | |14 |Dům | 5.0| 4 | -607; 743| 73| 63| 3.0 | |15 |Dům | 8.0| 4 | -696; 740| 138| 64| 3.0 | |16 |Dům | 8.0| 4 | -585; 577| 87| 23| 3.0 | |17 |Dům | 8.0| 4 | -360; 450| 146| 57| 3.0 | |18 |Dům | 8.0| 4 | -477; 304| 95| 17| 3.0 | |19 |Dům | 8.0| 4 | -327; 394| 65| 13| 3.0 | |20 |Dům | 8.0| 4 | -297; 430| 26| 21| 3.0 | |21 |Dům | 8.0| 4 | -282; 403| 44| 18| 3.0 | |22 |Dům | 8.0| 4 | -312; 142| 37| 29| 3.0 | |23 |Dům | 8.0| 4 | -230; 36| 92| 31| 3.0 | |24 |Dům | 8.0| 4 | -238; -15| 92| 31| 3.0 | |25 |Dům | 25.0| 4 | -333; -53| 47| 39| 3.0 | |26 |Dům | 8.0| 4 | -530; 361| 170| 16| 3.0 | |27 |Dům | 8.0| 4 | -521; 211| 89| 22| 3.0 | |28 |Dům | 8.0| 4 | -513; 177| 140| 111| 3.0 | |29 |Dům | 8.0| 4 | -451; 48| 118| 81| 3.0 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 13:49 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | -654.0; 831.0 | 69.6 | 0.0 | 69.6 |( 69.6)| | | 1 | 6.0 | -654.0; 831.0 | 69.4 | 0.0 | 69.4 |( 69.6)| | | 1 | 10.0 | -654.0; 831.0 | 69.4 | 0.0 | 69.4 |( 69.6)| | | 2 | 3.0 | -574.0; 776.0 | 66.8 | 0.0 | 66.8 |( 66.4)| | | 2 | 6.0 | -574.0; 776.0 | 65.7 | 0.0 | 65.7 |( 66.4)| | | 2 | 10.0 | -574.0; 776.0 | 65.8 | 0.0 | 65.8 |( 66.4)| | | 3 | 3.0 | -570.0; 592.0 | 77.5 | 0.0 | 77.5 |( 76.3)| | | 3 | 6.0 | -570.0; 592.0 | 77.5 | 0.0 | 77.5 |( 76.3)| | | 4 | 3.0 | -552.0; 524.0 | 77.2 | 0.0 | 77.2 |( 75.1)| | | 4 | 6.0 | -552.0; 524.0 | 77.2 | 0.0 | 77.2 |( 75.1)| | | 5 | 3.0 | -515.0; 387.0 | 74.5 | 0.0 | 74.5 |( 73.4)| | | 5 | 6.0 | -515.0; 387.0 | 74.5 | 0.0 | 74.5 |( 73.4)| | | 6 | 3.0 | -497.0; 313.0 | 77.0 | 0.0 | 77.0 |( 74.6)| | | 6 | 6.0 | -497.0; 313.0 | 77.0 | 0.0 | 77.0 |( 74.6)| | | 7 | 3.0 | -481.0; 247.0 | 77.8 | 0.0 | 77.8 |( 75.5)| | | 7 | 6.0 | -481.0; 247.0 | 77.8 | 0.0 | 77.8 |( 75.5)| | | 8 | 3.0 | -460.0; 173.0 | 74.8 | 0.0 | 74.8 |( 73.8)| | | 8 | 6.0 | -460.0; 173.0 | 74.8 | 0.0 | 74.8 |( 73.8)| | | 9 | 3.0 | -412.0; -185.0 | 67.2 | 0.0 | 67.2 |( 67.1)| | | 9 | 6.0 | -412.0; -185.0 | 67.2 | 0.0 | 67.2 |( 67.1)| | | 10 | 3.0 | -209.0; -104.0 | 54.5 | 0.0 | 54.5 |( 57.9)| | | 10 | 6.0 | -209.0; -104.0 | 54.5 | 0.0 | 54.5 |( 57.9)| | | 10 | 10.0 | -209.0; -104.0 | 54.6 | 0.0 | 54.6 |( 57.9)| | | 11 | 3.0 | -312.0; -183.0 | 61.0 | 0.0 | 61.0 |( 61.4)| | | 11 | 6.0 | -312.0; -183.0 | 61.0 | 0.0 | 61.0 |( 61.4)| | | 11 | 10.0 | -312.0; -183.0 | 60.7 | 0.0 | 60.7 |( 61.4)| | | 12 | 3.0 | -385.0; -4.0 | 66.6 | 0.0 | 66.6 |( 65.0)| | | 12 | 6.0 | -385.0; -4.0 | 66.6 | 0.0 | 66.6 |( 65.0)| | | 13 | 3.0 | -331.0; 149.0 | 70.2 | 0.0 | 70.2 |( 68.8)| | | 13 | 6.0 | -331.0; 149.0 | 70.2 | 0.0 | 70.2 |( 68.8)| | | 14 | 3.0 | -310.0; 300.0 | 68.6 | 0.0 | 68.6 |( 68.1)| | | 14 | 6.0 | -310.0; 300.0 | 68.6 | 0.0 | 68.6 |( 68.1)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|




Očekávaný stav – den

HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K9. AUTOMOBILY: svatopetrska (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2400.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-608.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K10. AUTOMOBILY: hnevkovskeho (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2580.00, podíl nákladních aut: 14 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [-362.0,-802.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 71.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K12. AUTOMOBILY: cernovicka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1680.00, podíl nákladních aut: 17 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [ 194.0,-572.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.6 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K14. AUTOMOBILY: opustena (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2280.00, podíl nákladních aut: 14 %. | |/1 Krajní body: [-711.0, 605.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 70.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K15. AUTOMOBILY: zvonarka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1740.00, podíl nákladních aut: 12 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 68.9 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K16. AUTOMOBILY: hladikova (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2280.00, podíl nákladních aut: 12 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-274.0, 712.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 70.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K17. AUTOMOBILY: plotni 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 240.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 59.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K19. TRAMVAJE : TRAMVAJ PLOTNI (V rovině) | | Počet tramvají za hodinu: 20.83, typ soupravy: T20. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 66.7 dB. | |/2 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 66.7 dB. | |/3 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 66.7 dB. | |/4 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-590.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 66.7 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K20. AUTOMOBILY: PLOTNI 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 360.00, podíl nákladních aut: 5 %. | |/1 Krajní body: [-552.0, 478.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 60.3 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K21. AUTOMOBILY: "NOVA" (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 240.00, podíl nákladních aut: 8 %. | |/1 Krajní body: [-552.0, 478.0] [-385.0, 535.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 59.3 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K22. AUTOMOBILY: DORNYCH 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2160.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K23. AUTOMOBILY: DORNYCH 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1920.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 68.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K24. AUTOMOBILY: DORNYCH 3 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 2280.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-385.0, 535.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.6 dB. | |/2 Krajní body: [-385.0, 535.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.6 dB. | |/3 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-344.0, 38.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.6 dB. | |/4 Krajní body: [-344.0, 38.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 69.6 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K25. AUTOMOBILY: AGROZET (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 420.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [-344.0, 38.0] [ 0.0, 0.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 62.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K26. AUTOMOBILY: MASNA (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 480.00, podíl nákladních aut: 10 %. | |/1 Krajní body: [ 175.0, -83.0] [ 0.0, 0.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 62.8 dB. | |/2 Krajní body: [ 0.0, 0.0] [ 19.0, 315.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 62.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | Opis zadání - objekty | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | | | | souřadnice objektu v (m) | |Číslo| Typ |výška|———————————————————————————————————————————————————————| | | | (m) | bod č. 1/5 | bod č. 2/6 | bod č. 3 | bod č. 4 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1. | Dům | 20.0|-606.0;1001.0|-621.0;1007.0|-670.0; 846.0|-657.0; 834.0| | | | |-523.0; 744.0|-512.0; 761.0| | | | 2. | Dům | 15.0|-574.0; 613.0|-484.0; 640.0|-481.0; 620.0|-563.0; 558.0| | 3. | Dům | 15.0|-555.0; 539.0|-550.0; 517.0|-537.0; 520.0|-542.0; 544.0| | 4. | Dům | 15.0|-500.0; 420.0|-477.0; 279.0|-488.0; 276.0|-520.0; 409.0| | 5. | Dům | 15.0|-482.0; 254.0|-317.0; 375.0|-308.0; 240.0|-357.0; 74.0| | | | |-440.0; 100.0| | | | | 6. | Dům | 15.0|-418.0; 39.0|-363.0; 30.0|-365.0; -5.0|-403.0; 0.0| | 7. | Dům | 15.0|-415.0;-172.0|-412.0;-189.0|-401.0;-255.0|-496.0;-249.0| | | | |-502.0;-195.0| | | | | 9. | Dům | 20.0|-273.0;-195.0|-215.0;-167.0|-203.4;-190.9|-261.4;-218.9| |11. | Dům | 20.0|-214.0;-167.0|-208.0;-101.0|-178.7;-103.7|-184.7;-169.7| |12. | Dům | 20.0|-274.0;-196.0|-315.0;-183.0|-322.4;-206.4|-281.4;-219.4| |13. | Dům | 20.0|-261.0;-222.0|-240.0;-219.0|-230.5;-285.5|-251.5;-288.5| |14. | Dům | 10.0|-696.0; 740.0|-622.0; 623.0|-691.0; 612.0|-750.0; 741.0| |15. | Dům | 8.0|-585.0; 577.0|-564.0; 495.0|-576.3; 491.8|-597.3; 573.8| |16. | Dům | 5.0|-381.0; 640.0|-345.0; 652.0|-326.4; 596.2|-362.4; 584.2| |17. | Dům | 8.0|-286.0; 425.0|-267.0; 433.0|-257.7; 410.9|-276.7; 402.9| |18. | Dům | 8.0|-270.0; 388.0|-250.0; 398.0|-232.1; 362.3|-252.1; 352.3| |19. | Dům | 8.0|-246.0; 339.0|-226.0; 349.0|-208.1; 313.3|-228.1; 303.3| |20. | Dům | 8.0|-328.0; 86.0|-161.0; 61.0|-166.1; 27.1|-333.1; 52.1| |21. | Dům | 20.0|-317.0; 7.0|-242.0; -4.0|-250.2; -60.2|-325.2; -49.2| |22. | Dům | 10.0|-451.0; 48.0|-426.0; -47.0|-511.0; -59.0|-496.0; 29.0| |23. | Dům | 10.0|-506.0; 205.0|-600.0; 226.0|-593.0; 242.0|-515.0; 216.0| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|24. | Dům | 10.0|-513.0; 177.0|-494.0; 90.0|-539.0; 67.0|-572.0; 192.0| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A O B J E K T Ů | | | | | | | p ů d o r y s [m] | Korekce pro | | Číslo| Typ |Výška|Bodů| Bod č. 1 |délka|šířka| odraz od stěn [dB] | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 |Dům | 20.0| 6 | -606; 1001| 258| 116| 3.0 | | 2 |Dům | 15.0| 4 | -574; 613| 103| 51| 3.0 | | 3 |Dům | 15.0| 4 | -555; 539| 25| 14| 3.0 | | 4 |Dům | 15.0| 4 | -500; 420| 143| 22| 3.0 | | 5 |Dům | 15.0| 5 | -482; 254| 205| 219| 3.0 | | 6 |Dům | 15.0| 4 | -418; 39| 56| 36| 3.0 | | 7 |Dům | 15.0| 5 | -415; -172| 95| 82| 3.0 | | 9 |Dům | 20.0| 4 | -273; -195| 64| 27| 3.0 | |11 |Dům | 20.0| 4 | -214; -167| 66| 29| 3.0 | |12 |Dům | 20.0| 4 | -274; -196| 43| 25| 3.0 | |13 |Dům | 20.0| 4 | -261; -222| 67| 21| 3.0 | |14 |Dům | 10.0| 4 | -696; 740| 142| 67| 3.0 | |15 |Dům | 8.0| 4 | -585; 577| 85| 13| 3.0 | |16 |Dům | 5.0| 4 | -381; 640| 59| 38| 3.0 | |17 |Dům | 8.0| 4 | -286; 425| 24| 21| 3.0 | |18 |Dům | 8.0| 4 | -270; 388| 40| 22| 3.0 | |19 |Dům | 8.0| 4 | -246; 339| 40| 22| 3.0 | |20 |Dům | 8.0| 4 | -328; 86| 169| 34| 3.0 | |21 |Dům | 20.0| 4 | -317; 7| 76| 57| 3.0 | |22 |Dům | 10.0| 4 | -451; 48| 98| 85| 3.0 | |23 |Dům | 10.0| 4 | -506; 205| 96| 17| 3.0 | |24 |Dům | 10.0| 4 | -513; 177| 129| 53| 3.0 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_D_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:17 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | -654.0; 831.0 | 70.2 | 0.0 | 70.2 |( 70.1)| | | 1 | 6.0 | -654.0; 831.0 | 70.2 | 0.0 | 70.2 |( 70.1)| | | 1 | 10.0 | -654.0; 831.0 | 70.2 | 0.0 | 70.2 |( 70.1)| | | 2 | 3.0 | -574.0; 776.0 | 66.9 | 0.0 | 66.9 |( 67.0)| | | 2 | 6.0 | -574.0; 776.0 | 66.9 | 0.0 | 66.9 |( 67.0)| | | 2 | 10.0 | -574.0; 776.0 | 66.9 | 0.0 | 66.9 |( 67.0)| | | 3 | 3.0 | -570.0; 592.0 | 75.7 | 0.0 | 75.7 |( 74.6)| | | 3 | 6.0 | -570.0; 592.0 | 75.7 | 0.0 | 75.7 |( 74.6)| | | 4 | 3.0 | -552.0; 524.0 | 75.7 | 0.0 | 75.7 |( 73.7)| | | 4 | 6.0 | -552.0; 524.0 | 75.7 | 0.0 | 75.7 |( 73.7)| | | 5 | 3.0 | -515.0; 387.0 | 72.8 | 0.0 | 72.8 |( 72.4)| | | 5 | 6.0 | -515.0; 387.0 | 72.8 | 0.0 | 72.8 |( 72.4)| | | 6 | 3.0 | -497.0; 313.0 | 73.8 | 0.0 | 73.8 |( 73.6)| | | 6 | 6.0 | -497.0; 313.0 | 73.8 | 0.0 | 73.8 |( 73.6)| | | 7 | 3.0 | -481.0; 247.0 | 74.9 | 0.0 | 74.9 |( 74.5)| | | 7 | 6.0 | -481.0; 247.0 | 74.9 | 0.0 | 74.9 |( 74.5)| | | 8 | 3.0 | -460.0; 173.0 | 73.3 | 0.0 | 73.3 |( 72.9)| | | 8 | 6.0 | -460.0; 173.0 | 73.3 | 0.0 | 73.3 |( 72.9)| | | 9 | 3.0 | -412.0; -185.0 | 67.8 | 0.0 | 67.8 |( 67.8)| | | 9 | 6.0 | -412.0; -185.0 | 67.8 | 0.0 | 67.8 |( 67.8)| | | 10 | 3.0 | -209.0; -104.0 | 57.5 | 0.0 | 57.5 |( 59.8)| | | 10 | 6.0 | -209.0; -104.0 | 57.6 | 0.0 | 57.6 |( 59.8)| | | 10 | 10.0 | -209.0; -104.0 | 57.4 | 0.0 | 57.4 |( 59.8)| | | 11 | 3.0 | -312.0; -183.0 | 62.8 | 0.0 | 62.8 |( 62.9)| | | 11 | 6.0 | -312.0; -183.0 | 62.8 | 0.0 | 62.8 |( 62.9)| | | 11 | 10.0 | -312.0; -183.0 | 62.8 | 0.0 | 62.8 |( 62.9)| | | 12 | 3.0 | -385.0; -4.0 | 66.9 | 0.0 | 66.9 |( 65.9)| | | 12 | 6.0 | -385.0; -4.0 | 66.9 | 0.0 | 66.9 |( 65.9)| | | 13 | 3.0 | -331.0; 149.0 | 73.8 | 0.0 | 73.8 |( 73.3)| | | 13 | 6.0 | -331.0; 149.0 | 73.8 | 0.0 | 73.8 |( 73.3)| | | 14 | 3.0 | -310.0; 300.0 | 71.2 | 0.0 | 71.2 |( 70.8)| | | 14 | 6.0 | -310.0; 300.0 | 71.2 | 0.0 | 71.2 |( 70.8)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



Stávající stav – noc

HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K4. TRAMVAJE : tramvaj (V rovině) | | Počet tramvají za hodinu: 2.50, typ soupravy: T20. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.5 dB. | |/2 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.5 dB. | |/3 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.5 dB. | |/4 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.5 dB. | |/5 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-394.0,-604.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.5 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K5. AUTOMOBILY: dornych 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 145.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K6. AUTOMOBILY: dornych 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 75.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 53.1 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K7. AUTOMOBILY: dornych 3 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 45.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 50.9 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K8. AUTOMOBILY: dornych 4 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 40.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 50.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K9. AUTOMOBILY: svatopetrska (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 150.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-608.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.1 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K10. AUTOMOBILY: hnevkovskeho (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 1750.00, podíl nákladních aut: 0 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [-362.0,-802.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 65.5 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K12. AUTOMOBILY: cernovicka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 100.00, podíl nákladních aut: 9 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [ 194.0,-572.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K14. AUTOMOBILY: opustena (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 180.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-711.0, 605.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.3 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K15. AUTOMOBILY: zvonarka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 135.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K16. AUTOMOBILY: hladikova (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 180.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-274.0, 712.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.9 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K17. AUTOMOBILY: plotni 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 85.00, podíl nákladních aut: 2 %. | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 53.3 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K18. AUTOMOBILY: plotni 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 120.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 55.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | Opis zadání - objekty | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | | | | souřadnice objektu v (m) | |Číslo| Typ |výška|———————————————————————————————————————————————————————| | | | (m) | bod č. 1/5 | bod č. 2/6 | bod č. 3 | bod č. 4 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1. | Dům | 20.0|-606.0;1001.0|-621.0;1007.0|-670.0; 846.0|-657.0; 834.0| | | | |-523.0; 744.0|-512.0; 761.0| | | | 2. | Dům | 15.0|-574.0; 613.0|-484.0; 640.0|-481.0; 620.0|-563.0; 558.0| | 3. | Dům | 15.0|-555.0; 539.0|-550.0; 517.0|-537.0; 520.0|-542.0; 544.0| | 4. | Dům | 15.0|-500.0; 420.0|-477.0; 279.0|-488.0; 276.0|-520.0; 409.0| | 5. | Dům | 15.0|-482.0; 254.0|-317.0; 375.0|-308.0; 240.0|-357.0; 74.0| | | | |-440.0; 100.0| | | | | 6. | Dům | 15.0|-418.0; 39.0|-363.0; 30.0|-365.0; -5.0|-403.0; 0.0| | 7. | Dům | 15.0|-415.0;-172.0|-412.0;-189.0|-401.0;-255.0|-496.0;-249.0| | | | |-502.0;-195.0| | | | | 9. | Dům | 20.0|-273.0;-195.0|-215.0;-167.0|-203.4;-190.9|-261.4;-218.9| |11. | Dům | 20.0|-214.0;-167.0|-208.0;-101.0|-178.7;-103.7|-184.7;-169.7| |12. | Dům | 20.0|-274.0;-196.0|-315.0;-183.0|-322.4;-206.4|-281.4;-219.4| |13. | Dům | 20.0|-261.0;-222.0|-240.0;-219.0|-230.5;-285.5|-251.5;-288.5| |14. | Dům | 5.0|-607.0; 743.0|-544.0; 707.0|-594.0; 663.0|-623.0; 728.0| |15. | Dům | 8.0|-696.0; 740.0|-623.0; 623.0|-691.0; 612.0|-763.0; 729.0| |16. | Dům | 8.0|-585.0; 577.0|-564.0; 495.0|-586.0; 490.0|-607.0; 574.0| |17. | Dům | 8.0|-360.0; 450.0|-483.0; 398.0|-467.0; 341.0|-343.0; 419.0| |18. | Dům | 8.0|-477.0; 304.0|-473.0; 285.0|-399.0; 344.0|-406.0; 359.0| |19. | Dům | 8.0|-327.0; 394.0|-321.0; 382.0|-379.4; 352.8|-385.4; 364.8| |20. | Dům | 8.0|-297.0; 430.0|-320.0; 418.0|-310.3; 399.4|-287.3; 411.4| |21. | Dům | 8.0|-282.0; 403.0|-298.0; 395.0|-278.3; 355.6|-262.3; 363.6| |22. | Dům | 8.0|-312.0; 142.0|-317.0; 113.0|-280.4; 106.7|-275.4; 135.7| |23. | Dům | 8.0|-230.0; 36.0|-320.0; 54.0|-326.1; 23.4|-236.1; 5.4| |24. | Dům | 8.0|-238.0; -15.0|-328.0; 3.0|-334.1; -27.6|-244.1; -45.6| |25. | Dům | 25.0|-333.0; -53.0|-341.0; -91.0|-295.0;-100.7|-287.0; -62.7| |26. | Dům | 8.0|-530.0; 361.0|-492.0; 195.0|-507.7; 191.4|-545.7; 357.4| |27. | Dům | 8.0|-521.0; 211.0|-526.0; 190.0|-613.0; 210.7|-608.0; 231.7| |28. | Dům | 8.0|-513.0; 177.0|-494.0; 90.0|-587.0; 50.0|-632.0; 183.0| |29. | Dům | 8.0|-451.0; 48.0|-426.0; -67.0|-511.0; -59.0|-490.0; 34.0| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A O B J E K T Ů | | | | | | | p ů d o r y s [m] | Korekce pro | | Číslo| Typ |Výška|Bodů| Bod č. 1 |délka|šířka| odraz od stěn [dB] | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 |Dům | 20.0| 6 | -606; 1001| 258| 116| 3.0 | | 2 |Dům | 15.0| 4 | -574; 613| 103| 51| 3.0 | | 3 |Dům | 15.0| 4 | -555; 539| 25| 14| 3.0 | | 4 |Dům | 15.0| 4 | -500; 420| 143| 22| 3.0 | | 5 |Dům | 15.0| 5 | -482; 254| 205| 219| 3.0 | | 6 |Dům | 15.0| 4 | -418; 39| 56| 36| 3.0 | | 7 |Dům | 15.0| 5 | -415; -172| 95| 82| 3.0 | | 9 |Dům | 20.0| 4 | -273; -195| 64| 27| 3.0 | |11 |Dům | 20.0| 4 | -214; -167| 66| 29| 3.0 | |12 |Dům | 20.0| 4 | -274; -196| 43| 25| 3.0 | |13 |Dům | 20.0| 4 | -261; -222| 67| 21| 3.0 | |14 |Dům | 5.0| 4 | -607; 743| 73| 63| 3.0 | |15 |Dům | 8.0| 4 | -696; 740| 138| 64| 3.0 | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|16 |Dům | 8.0| 4 | -585; 577| 87| 23| 3.0 | |17 |Dům | 8.0| 4 | -360; 450| 146| 57| 3.0 | |18 |Dům | 8.0| 4 | -477; 304| 95| 17| 3.0 | |19 |Dům | 8.0| 4 | -327; 394| 65| 13| 3.0 | |20 |Dům | 8.0| 4 | -297; 430| 26| 21| 3.0 | |21 |Dům | 8.0| 4 | -282; 403| 44| 18| 3.0 | |22 |Dům | 8.0| 4 | -312; 142| 37| 29| 3.0 | |23 |Dům | 8.0| 4 | -230; 36| 92| 31| 3.0 | |24 |Dům | 8.0| 4 | -238; -15| 92| 31| 3.0 | |25 |Dům | 25.0| 4 | -333; -53| 47| 39| 3.0 | |26 |Dům | 8.0| 4 | -530; 361| 170| 16| 3.0 | |27 |Dům | 8.0| 4 | -521; 211| 89| 22| 3.0 | |28 |Dům | 8.0| 4 | -513; 177| 140| 111| 3.0 | |29 |Dům | 8.0| 4 | -451; 48| 118| 81| 3.0 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_S.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 15:53 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( N O C ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | -654.0; 831.0 | 58.4 | 0.0 | 58.4 |( 69.6)| | | 1 | 6.0 | -654.0; 831.0 | 58.2 | 0.0 | 58.2 |( 69.4)| | | 1 | 10.0 | -654.0; 831.0 | 58.2 | 0.0 | 58.2 |( 69.4)| | | 2 | 3.0 | -574.0; 776.0 | 56.3 | 0.0 | 56.3 |( 66.8)| | | 2 | 6.0 | -574.0; 776.0 | 55.2 | 0.0 | 55.2 |( 65.7)| | | 2 | 10.0 | -574.0; 776.0 | 55.2 | 0.0 | 55.2 |( 65.8)| | | 3 | 3.0 | -570.0; 592.0 | 64.1 | 0.0 | 64.1 |( 77.5)| | | 3 | 6.0 | -570.0; 592.0 | 64.1 | 0.0 | 64.1 |( 77.5)| | | 4 | 3.0 | -552.0; 524.0 | 64.2 | 0.0 | 64.2 |( 77.2)| | | 4 | 6.0 | -552.0; 524.0 | 64.2 | 0.0 | 64.2 |( 77.2)| | | 5 | 3.0 | -515.0; 387.0 | 61.7 | 0.0 | 61.7 |( 74.5)| | | 5 | 6.0 | -515.0; 387.0 | 61.7 | 0.0 | 61.7 |( 74.5)| | | 6 | 3.0 | -497.0; 313.0 | 64.2 | 0.0 | 64.2 |( 77.0)| | | 6 | 6.0 | -497.0; 313.0 | 64.2 | 0.0 | 64.2 |( 77.0)| | | 7 | 3.0 | -481.0; 247.0 | 65.0 | 0.0 | 65.0 |( 77.8)| | | 7 | 6.0 | -481.0; 247.0 | 65.0 | 0.0 | 65.0 |( 77.8)| | | 8 | 3.0 | -460.0; 173.0 | 62.0 | 0.0 | 62.0 |( 74.8)| | | 8 | 6.0 | -460.0; 173.0 | 62.0 | 0.0 | 62.0 |( 74.8)| | | 9 | 3.0 | -412.0; -185.0 | 55.9 | 0.0 | 55.9 |( 67.2)| | | 9 | 6.0 | -412.0; -185.0 | 55.9 | 0.0 | 55.9 |( 67.2)| | | 10 | 3.0 | -209.0; -104.0 | 43.5 | 0.0 | 43.5 |( 54.5)| | | 10 | 6.0 | -209.0; -104.0 | 43.6 | 0.0 | 43.6 |( 54.5)| | | 10 | 10.0 | -209.0; -104.0 | 43.7 | 0.0 | 43.7 |( 54.6)| | | 11 | 3.0 | -312.0; -183.0 | 50.0 | 0.0 | 50.0 |( 61.0)| | | 11 | 6.0 | -312.0; -183.0 | 50.0 | 0.0 | 50.0 |( 61.0)| | | 11 | 10.0 | -312.0; -183.0 | 49.8 | 0.0 | 49.8 |( 60.7)| | | 12 | 3.0 | -385.0; -4.0 | 55.1 | 0.0 | 55.1 |( 66.6)| | | 12 | 6.0 | -385.0; -4.0 | 55.2 | 0.0 | 55.2 |( 66.6)| | | 13 | 3.0 | -331.0; 149.0 | 60.7 | 0.0 | 60.7 |( 70.2)| | | 13 | 6.0 | -331.0; 149.0 | 60.7 | 0.0 | 60.7 |( 70.2)| | | 14 | 3.0 | -310.0; 300.0 | 59.1 | 0.0 | 59.1 |( 68.6)| | | 14 | 6.0 | -310.0; 300.0 | 59.1 | 0.0 | 59.1 |( 68.6)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|




Očekávaný stav – noc

HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K9. AUTOMOBILY: svatopetrska (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 200.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-608.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K10. AUTOMOBILY: hnevkovskeho (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 215.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [-362.0,-802.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.7 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K12. AUTOMOBILY: cernovicka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 140.00, podíl nákladních aut: 9 %. | |/1 Krajní body: [-396.0,-608.0] [ 194.0,-572.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K14. AUTOMOBILY: opustena (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 190.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-711.0, 605.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K15. AUTOMOBILY: zvonarka (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 145.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K16. AUTOMOBILY: hladikova (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 190.00, podíl nákladních aut: 4 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-274.0, 712.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 57.2 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K17. AUTOMOBILY: plotni 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 20.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 47.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K19. TRAMVAJE : TRAMVAJ PLOTNI (V rovině) | | Počet tramvají za hodinu: 5.00, typ soupravy: T20. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 60.5 dB. | |/2 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-580.0, 620.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 60.5 dB. | |/3 Krajní body: [-580.0, 620.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 60.5 dB. | |/4 Krajní body: [-370.0,-192.0] [-396.0,-590.0] m. | | Výpočtová rychlost: 30 km/h., Typ svršku: B. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 60.5 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K20. AUTOMOBILY: PLOTNI 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 30.00, podíl nákladních aut: 2 %. | |/1 Krajní body: [-552.0, 478.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 48.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K21. AUTOMOBILY: "NOVA" (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 20.00, podíl nákladních aut: 2 %. | |/1 Krajní body: [-552.0, 478.0] [-385.0, 535.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 46.7 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K22. AUTOMOBILY: DORNYCH 1 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 180.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-744.0, 947.0] [-648.0, 774.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.6 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K23. AUTOMOBILY: DORNYCH 2 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 160.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-648.0, 774.0] [-452.0, 662.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



| LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.1 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K24. AUTOMOBILY: DORNYCH 3 (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 190.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-452.0, 662.0] [-385.0, 535.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.8 dB. | |/2 Krajní body: [-385.0, 535.0] [-291.0, 334.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.8 dB. | |/3 Krajní body: [-291.0, 334.0] [-344.0, 38.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 10.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.8 dB. | |/4 Krajní body: [-344.0, 38.0] [-370.0,-192.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Vzdálenost os čtyřproudu: 6.0 m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 56.8 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K25. AUTOMOBILY: AGROZET (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 35.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [-344.0, 38.0] [ 0.0, 0.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 49.5 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K26. AUTOMOBILY: MASNA (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 40.00, podíl nákladních aut: 3 %. | |/1 Krajní body: [ 175.0, -83.0] [ 0.0, 0.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 50.0 dB. | |/2 Krajní body: [ 0.0, 0.0] [ 19.0, 315.0] m. | | Výpočtová rychlost: 45.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: oba | | Sklon vozovky: 0.0% . Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 50.0 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | Opis zadání - objekty | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | | | | souřadnice objektu v (m) | |Číslo| Typ |výška|———————————————————————————————————————————————————————| | | | (m) | bod č. 1/5 | bod č. 2/6 | bod č. 3 | bod č. 4 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1. | Dům | 20.0|-606.0;1001.0|-621.0;1007.0|-670.0; 846.0|-657.0; 834.0| | | | |-523.0; 744.0|-512.0; 761.0| | | | 2. | Dům | 15.0|-574.0; 613.0|-484.0; 640.0|-481.0; 620.0|-563.0; 558.0| | 3. | Dům | 15.0|-555.0; 539.0|-550.0; 517.0|-537.0; 520.0|-542.0; 544.0| | 4. | Dům | 15.0|-500.0; 420.0|-477.0; 279.0|-488.0; 276.0|-520.0; 409.0| | 5. | Dům | 15.0|-482.0; 254.0|-317.0; 375.0|-308.0; 240.0|-357.0; 74.0| | | | |-440.0; 100.0| | | | | 6. | Dům | 15.0|-418.0; 39.0|-363.0; 30.0|-365.0; -5.0|-403.0; 0.0| | 7. | Dům | 15.0|-415.0;-172.0|-412.0;-189.0|-401.0;-255.0|-496.0;-249.0| | | | |-502.0;-195.0| | | | | 9. | Dům | 20.0|-273.0;-195.0|-215.0;-167.0|-203.4;-190.9|-261.4;-218.9| |11. | Dům | 20.0|-214.0;-167.0|-208.0;-101.0|-178.7;-103.7|-184.7;-169.7| |12. | Dům | 20.0|-274.0;-196.0|-315.0;-183.0|-322.4;-206.4|-281.4;-219.4| |13. | Dům | 20.0|-261.0;-222.0|-240.0;-219.0|-230.5;-285.5|-251.5;-288.5| |14. | Dům | 10.0|-696.0; 740.0|-622.0; 623.0|-691.0; 612.0|-750.0; 741.0| |15. | Dům | 8.0|-585.0; 577.0|-564.0; 495.0|-576.3; 491.8|-597.3; 573.8| |16. | Dům | 5.0|-381.0; 640.0|-345.0; 652.0|-326.4; 596.2|-362.4; 584.2| |17. | Dům | 8.0|-286.0; 425.0|-267.0; 433.0|-257.7; 410.9|-276.7; 402.9| |18. | Dům | 8.0|-270.0; 388.0|-250.0; 398.0|-232.1; 362.3|-252.1; 352.3| |19. | Dům | 8.0|-246.0; 339.0|-226.0; 349.0|-208.1; 313.3|-228.1; 303.3| |20. | Dům | 8.0|-328.0; 86.0|-161.0; 61.0|-166.1; 27.1|-333.1; 52.1| |21. | Dům | 20.0|-317.0; 7.0|-242.0; -4.0|-250.2; -60.2|-325.2; -49.2| |22. | Dům | 10.0|-451.0; 48.0|-426.0; -47.0|-511.0; -59.0|-496.0; 29.0| |23. | Dům | 10.0|-506.0; 205.0|-600.0; 226.0|-593.0; 242.0|-515.0; 216.0| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00



|24. | Dům | 10.0|-513.0; 177.0|-494.0; 90.0|-539.0; 67.0|-572.0; 192.0| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A O B J E K T Ů | | | | | | | p ů d o r y s [m] | Korekce pro | | Číslo| Typ |Výška|Bodů| Bod č. 1 |délka|šířka| odraz od stěn [dB] | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 |Dům | 20.0| 6 | -606; 1001| 258| 116| 3.0 | | 2 |Dům | 15.0| 4 | -574; 613| 103| 51| 3.0 | | 3 |Dům | 15.0| 4 | -555; 539| 25| 14| 3.0 | | 4 |Dům | 15.0| 4 | -500; 420| 143| 22| 3.0 | | 5 |Dům | 15.0| 5 | -482; 254| 205| 219| 3.0 | | 6 |Dům | 15.0| 4 | -418; 39| 56| 36| 3.0 | | 7 |Dům | 15.0| 5 | -415; -172| 95| 82| 3.0 | | 9 |Dům | 20.0| 4 | -273; -195| 64| 27| 3.0 | |11 |Dům | 20.0| 4 | -214; -167| 66| 29| 3.0 | |12 |Dům | 20.0| 4 | -274; -196| 43| 25| 3.0 | |13 |Dům | 20.0| 4 | -261; -222| 67| 21| 3.0 | |14 |Dům | 10.0| 4 | -696; 740| 142| 67| 3.0 | |15 |Dům | 8.0| 4 | -585; 577| 85| 13| 3.0 | |16 |Dům | 5.0| 4 | -381; 640| 59| 38| 3.0 | |17 |Dům | 8.0| 4 | -286; 425| 24| 21| 3.0 | |18 |Dům | 8.0| 4 | -270; 388| 40| 22| 3.0 | |19 |Dům | 8.0| 4 | -246; 339| 40| 22| 3.0 | |20 |Dům | 8.0| 4 | -328; 86| 169| 34| 3.0 | |21 |Dům | 20.0| 4 | -317; 7| 76| 57| 3.0 | |22 |Dům | 10.0| 4 | -451; 48| 98| 85| 3.0 | |23 |Dům | 10.0| 4 | -506; 205| 96| 17| 3.0 | |24 |Dům | 10.0| 4 | -513; 177| 129| 53| 3.0 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| @PA HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\PLOT_N_O.ZAD Vytištěno: 27.5.2005 16:25 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( N O C ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | -654.0; 831.0 | 60.3 | 0.0 | 60.3 |( 70.2)| | | 1 | 6.0 | -654.0; 831.0 | 60.3 | 0.0 | 60.3 |( 70.2)| | | 1 | 10.0 | -654.0; 831.0 | 60.3 | 0.0 | 60.3 |( 70.2)| | | 2 | 3.0 | -574.0; 776.0 | 55.9 | 0.0 | 55.9 |( 66.9)| | | 2 | 6.0 | -574.0; 776.0 | 55.9 | 0.0 | 55.9 |( 66.9)| | | 2 | 10.0 | -574.0; 776.0 | 55.8 | 0.0 | 55.8 |( 66.9)| | | 3 | 3.0 | -570.0; 592.0 | 69.0 | 0.0 | 69.0 |( 75.7)| | | 3 | 6.0 | -570.0; 592.0 | 69.0 | 0.0 | 69.0 |( 75.7)| | | 4 | 3.0 | -552.0; 524.0 | 69.4 | 0.0 | 69.4 |( 75.7)| | | 4 | 6.0 | -552.0; 524.0 | 69.4 | 0.0 | 69.4 |( 75.7)| | | 5 | 3.0 | -515.0; 387.0 | 66.3 | 0.0 | 66.3 |( 72.8)| | | 5 | 6.0 | -515.0; 387.0 | 66.3 | 0.0 | 66.3 |( 72.8)| | | 6 | 3.0 | -497.0; 313.0 | 67.4 | 0.0 | 67.4 |( 73.8)| | | 6 | 6.0 | -497.0; 313.0 | 67.4 | 0.0 | 67.4 |( 73.8)| | | 7 | 3.0 | -481.0; 247.0 | 68.4 | 0.0 | 68.4 |( 74.9)| | | 7 | 6.0 | -481.0; 247.0 | 68.4 | 0.0 | 68.4 |( 74.9)| | | 8 | 3.0 | -460.0; 173.0 | 66.7 | 0.0 | 66.7 |( 73.3)| | | 8 | 6.0 | -460.0; 173.0 | 66.7 | 0.0 | 66.7 |( 73.3)| | | 9 | 3.0 | -412.0; -185.0 | 58.2 | 0.0 | 58.2 |( 67.8)| | | 9 | 6.0 | -412.0; -185.0 | 58.2 | 0.0 | 58.2 |( 67.8)| | | 10 | 3.0 | -209.0; -104.0 | 47.5 | 0.0 | 47.5 |( 57.5)| | | 10 | 6.0 | -209.0; -104.0 | 47.5 | 0.0 | 47.5 |( 57.6)| | | 10 | 10.0 | -209.0; -104.0 | 47.4 | 0.0 | 47.4 |( 57.4)| | | 11 | 3.0 | -312.0; -183.0 | 52.4 | 0.0 | 52.4 |( 62.8)| | | 11 | 6.0 | -312.0; -183.0 | 52.4 | 0.0 | 52.4 |( 62.8)| | | 11 | 10.0 | -312.0; -183.0 | 52.4 | 0.0 | 52.4 |( 62.8)| | | 12 | 3.0 | -385.0; -4.0 | 58.0 | 0.0 | 58.0 |( 66.9)| | | 12 | 6.0 | -385.0; -4.0 | 58.0 | 0.0 | 58.0 |( 66.9)| | | 13 | 3.0 | -331.0; 149.0 | 61.0 | 0.0 | 61.0 |( 73.8)| | | 13 | 6.0 | -331.0; 149.0 | 61.0 | 0.0 | 61.0 |( 73.8)| | | 14 | 3.0 | -310.0; 300.0 | 57.9 | 0.0 | 57.9 |( 71.2)| | | 14 | 6.0 | -310.0; 300.0 | 57.9 | 0.0 | 57.9 |( 71.2)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| FileName: Hlukov á studie_PLOTNI.doc Sav eDate: 30.5.2005 14:08:00


Příloha 3 Rozptylová studie

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB ROZP TY LOVÁ STUDIE, VYPOŘÁDÁ NÍ PODMÍNEK VZEŠLÝ CH ZE ZJIŠ ŤOVACÍHO ŘÍZE NÍ Pro část dokumentace, týkající s e ovzduší, byla v závěru zjišťovacího říz ení, vy daného Ministerst vem životního prostředí (č.j.: 560/2198/2005 ze dne 19.8.2005) stanovena tato podmínka: • Zvýš ená pozornost bude věnována návrhu opatření k zamezení prašných emisí v období realizace záměru.

Jde o obecnou podmínku (která nemá věcný vliv na zpracovanou rozptylovou studii) a která je řešena návrhem následujícího opatření (viz hlavní text dokumentace, kapitola IV. CHA RAK TERIS TIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPA DĚ KOMPENZA CI NEPŘÍZNIVÝ CH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROS TŘE DÍ): • V průběhu výstavby budou přijata opatření k zamezení prašných emisí a vy nášení mat eriálu ze staveniště (očista vozidel, zakrý vání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prac í v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Opatření bude dále z váženo zpracovatelem posudku a zařazeno do návrhu stanoviska příslušného orgánu (Ministerst va životního prostředí).

Dále je přilož ena rozptylová studie, která byla již součástí předcházejícího oznámení záměru.

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokument u:

TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB ROZP TY LOVÁ STUDIE

Zakázka:

C232-05

Objednat el:

Brněnské komunikace, a.s.

Účel vydání:

První vy dání (finální výtisk)

Stupeň ut ajení:

Bez omezení

Vydání Popis 01

Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P. Cetl

S. Postbiegl

E. Ondráčková

Datum 27. 5. 2005

02

Předcházejíc í vydání tohot o dokumentu musí být buď zničena nebo vý razně označena NAHRA ZENO.

Rozdělovník:

Př íloha dokumentace EIA, nedistribuováno samostatně

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2005 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

FileName: RS_Tramv aj_Plotní.doc Sav eDate: 27.5.2005


TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB ROZ PTYLOVÁ STUDIE

Zpracovatel

Vedoucí projektu:

Ing. Pavel Cetl držitel autoriz ace ke zpracování rozptylových studií č. j. 3151/740/03 ze dne 21. 8. 2003

Dokument je zpracován te xto vým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244040-0138036-57376. Výpočet je zpracován programem SYMOS 97 verze 5.1.1., registrovaným u společnosti IDEA-ENVI, s.r.o. pod ID 1664268023. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u společnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.




Obsah ZPRACOVATEL ................................................................................................................................................................................ 2 OBSAH .............................................................................................................................................................................................. 3 1. Ú VOD............................................................................................................................................................................................ 4 2. CHARAKT ERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................................................................ 4 3. M ETODA VÝPOČT U OČEKÁVANÉHO ZNEČIŠTĚNÍ................................................................................................................... 4 3.1. Použitá metodika ...............................................................................................................................................................4 3.2. Použité emisní limity.........................................................................................................................................................5 4. VST UPNÍ DATA............................................................................................................................................................................ 6 4.1. Definice zájmového území................................................................................................................................................6 4.2. Data o zdrojích znečišťování ovzduší ............................................................................................................................7 4.3. Poloha výpočtových bodů ................................................................................................................................................9 4.4. Meteorologická data.........................................................................................................................................................9 5. A NALÝZA A ZHODNOCENÍ MODELOVÉ IMISNÍ SIT UACE...................................................................................................... 10 5.1. Příspěvek stávající dispozice k imisní zátěži oxidem dusičitým ..............................................................................11 5.2. Příspěvek navrhované varianty k imisní zátěži oxidem dusičitým..........................................................................13 6. A NALÝZA A ZHODNOCENÍ REÁLNÉ IMISNÍ SIT UACE............................................................................................................ 15 7. ZÁVĚR ........................................................................................................................................................................................ 17 Příloha: Kopie osvědčení o autorizaci................................................................................................................................18




1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky investora stavby fy. Brněnské komunikace, a.s., jako příloha oznámení záměru dle § 6zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na život ní prostředí. Výpočtově je hodnoc ena změna stávající imisní z átěže NO2 z provozu automobilové dopravy po realizace předmětného záměru. Uvažovanými zdroji byla automobilová doprava na uličním systému dotčeném stavbou. Výpočet byl proveden pro dvě varianty (s realizací a pro stávajíc í stav). Stávající úroveň imis ní z átěže v hodnoc eném území byla vy hodnoc ena jednak vý počtem dle dopravních intenzit pro rok 2003 a dále na základě měření na stanicích imisního monitoringu č. 573 – Brno - Húskova (HS), stanici Brno - Zvonařka (MmB ) a dále stanici 1130 – Brno - Tuřany.

2. Charakteristika území Posuzovaná stavba je navržena do prostoru jižně od centra města Brna, do blízkosti aut obus ového nádraží Zvonařka. Na severu je z ájmové území přibližně vymezeno ulic í Zvonařka (Opuštěná, Hladíkova), na jihu pak ulicí Černovickou. Terén zájmového území je rovinný s minimálními výškovými změnami. Prakticky celé území je zastavěné, převahu t voří průmyslové areály, v jižní části převládá obytná zástavba (K omárov).

3. Metoda výpočtu očekávaného znečištění

3.1. Použitá metodika Výpočet imisní zátěže škodlivinami byl prováděn, s ohledem na stávající imisní limity, podle metodiky SYMOS ve formě výpočtového programu SYMOS 97 verze 2003 (IDEA-E NV I s.r.o.), kdy výsledkem vý počtu byly průměrné roční koncentrace a maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého (NO2 ). Výsledky výpočtu byly porovnávány se stávajícími platnými imisními limity. Výpočet je proveden pro stávajíc í stav a pro stav po realizaci stavby, bez uvažování stávajících bodových zdrojů znečišťování.




3.2. Použité emisní limity 3.2.1. Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity uvedené v nařízení vlády č. 350/2002 Sb.: Účel vyhlá šení

Parametr / Doba průměrování

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / 1 h

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / Kalendářní rok

Hodnota imisního limitu -3

200 µg.m , nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 40 µg.m

-3

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn

80 µg.m

-3

1.1.2010

16 µg.m

-3

1.1.2010

Při vyhodnoc ení výsledku vý počtu nebyla mez tolerance uplat ňována.




4. Vstupní data

4.1. Definice zájmového území Zájmové území je vymezeno obdélníkem o rozměrech 1300 x 1600 m orientovaným podle souřadnic JS TK. Tento prostor zahrnuje potenciálně dotčenou část města Brna. Podrobněji je vy mezení zájmového území zřejmé z následujícího obrázku.

Poloha uvažovaných komunikací je z vý razněna žlutě.




4.2. Data o zdrojích znečišťování ovzduší Hodnocený záměr zahrnuje rekonstrukci veřejných ploch v dotčeném území, rekonstrukci inženýrských sítí, přeložku tramvajové trati z ulice Dornych do ulice Plotní, dopravní zklidnění ulice Plotní, úpravu ulice Dornych na čtyřpruhové uspořádání, výstavbu nových komunikačních propojení (ulice s pracovními náz vy "Agrozet" a " Nová"), úpravy dalš ích stávajících komunikac í v úz emí a řešení obsluhy území. Podrobněji je záměr popsán v příslušných kapitolách oznámení.

4.2.1. Hodnocené zdroje Jako liniový zdroj znečišťování byla ve výpočtu uvažována osobní a nákladní automobilová doprava na uličním systému dotčeném hodnocenou stavbou. Výpočet byl proveden pro dvě varianty: •

stávající stav (zachování tranzitní trasy přes ul. Plotní)

•

stav po realizaci (převedení tranzitu na ulici Dornych a zklidnění ulice Plotní) stávající stav

Pro výpočet byla uvažována celková denní intenzita dopravy předaných investorem, která činila: těžkých nákladních vozidel (vozidel/24 hodin)

celkem vozidel (vozidel/24 hodin)

Plotní úsek 1

1 360

17 000

Plotní úsek 2

2 400

24 000

Svatopeterská

3 000

30 000

Hněvkovského

5 250

35 000

Opuštěná

5 040

36 000

Zvonařka

3 240

27 000

Hladíkova

3 600

36 000

Dornych úsek 1

1 350

15 000

Dornych úsek 2

900

9 000

Dornych úsek 3

800

8 000

3 600

20 000

Černovická

Průjezdová rychlost byla uvažována 50 km/h. navrhovaný stav Pro výpočet byla uvažována následující celková denní int enzita dopravy: těžkých nákladních vozidel (vozidel/24 hodin)

celkem vozidel (vozidel/24 hodin)

Plotní úsek 1

400

4 000

Plotní úsek 2

50

1 000

Plotní úsek 3

300

6 000

Svatopeterská

4 000

40 000

Hněvkovského

6 020

43 000

Opuštěná

5 320

38 000

Zvonařka

3 480

29 000

Hladíkova

4 560

38 000

Dornych úsek 1

3 200

32 000



TRAMVAJ PLOTNÍ, BRNO - SOUBOR STAVEB ROZ PTYLOVÁ STUDIE Dornych úsek 2

3 800

38 000

Dornych úsek 3

3 800

38 000

320

4 000

4 760

28 000

Nová Černovická

Průjezdová rychlost byla uvažována 50 km/h.. Použité emi sní faktory Pro výpoč et emisí NOx produkovaných motory vozidel byly využity emisní faktory získané pomocí programu MEFA 02 doporučeném ministerst vem životního prostředí. Ve výpočtu byly pro stávající stav použita emisní úroveň EURO 2, výpočtovým rokem byl rok 2003, pro navrhovaný stav byla použita emisní úroveň EURO 3, výpočtovým rokem byl rok 2010.




4.3. Poloha výpočtových bodů Výpočet byl proveden pro pravidelnou s íť referenčních bodů vzdálených od sebe 100 m. Ve vš ech bodech pravidelné sítě byl výpočet prováděn ve výšce cca 1 m nad terénem.

4.4. Meteorologická data Pro vý počet byla použita podrobná větrná růžice B rno - Tuřany vyt vořená ČHMÚ Praha, oddělením modelování a expert íz. Souhrn této růžice je uveden v následujíc í tabulce a na obrázku: S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

9,10

14,60

10,00

10,90

11,59

7,20

12,09

15,90

8,62




5. Analýza a zhodnocení modelové imisní situace Výpočty jsou zpracovány pro oxid dusičitý NO2, který je v případě automobilové dopravy rozhodnou škodlivinou, u níž docház í nejdříve k překročení imisního limitu. Jak již bylo uvedeno v úvodu, předmětem výpočtu této rozptylové studie bylo zjištění příspěvku imisní zátěže oxidy dusíku v důsledk u provoz u uličního systému ovlivněného přes unem tramvajové trasy z ulice Dornych do ulice Plotní a jeho porovnání se stávajíc ím stavem. Níž e presentované výsledky představují imisní ovlivnění samotným provoz em uvedených ulic bez započtení pozaďové imisní zátěže bodových zdrojů. Vyhodnocení celkové imisní zátěže hodnoceného území je provedeno v dalš í části této studie.




5.1. Příspěvek stávající dispozice k imisní zátěži oxidem dusičitým 5.1.1. Roční průměrné koncentrace -3

Příspěvek k průměrné roční koncentraci NO2 způsobený provozem dosahuje do 30 µg.m , tedy do 75 % -3 imisního limitu (40 µg.m ). Nejvyšší příspěvek je dosahován v blízkosti křižovatky ulic Plotní a Zvonařka. Vyšší koncentrace vycházejí také v blízkosti křižovatky ulic Plotní s ulicemi Dornych a Černovická. -3 V ostatních částech zájmového území vycház í příspěvky průměrné roční koncentrace pod 20 µg.m . Ve všech případech tedy jde o hodnoty pod hodnotu imisního limitu pro průměrné roční koncentrace -3 (LV=40 µg.m ). Pole rozložení koncentrací je zřejmé z přiloženého obrázku:

Provoz automobilové dopravy nezpůsobuje překročení imisních limitů v lokalit ě, t voří však významný podíl celkové imisní zátěže hodnoceného úz emí.




5.1.2. Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace -

Příspěvek maximální hodinové konc entrace NO2 způs obený stávajíc ím provozem dosahuje cca 170 µg.m 3 -3 , tedy 85 % imisního limitu (LV=200 µg.m ). Tot o maximum je dosahováno v blízkosti ulic Opuštěná (Zvonařka) a Plotní. -3

V ostatních částech zájmového území je příspěvek maximální hodinové koncent race nižší (do 75 µg.m ). Pole rozložení koncentrací je zřejmé z přiloženého obrázku:

Stávající provoz automobilové dopravy nezpůsobuje překračování imisních limitů ani překročení limitem tolerovaných dob překročení limitu. Výrazně však přispívá k celkové imisní zátěži oxidem dusičitým (NO2).




5.2. Příspěvek navrhované varianty k imisní zátěži oxidem dusičitým 5.2.1. Roční průměrné koncentrace -3

Příspěvek k průměrné roč ní koncentraci NO2 způsobený provozem bude dos ahovat do 5 µg.m , tedy do -3 12 % imisního limitu (40 µg.m ). Nejvyšší příspěvek je dos ahován v blízkosti křižovatky ulic Dornych a Zvonařka, v ostatníc h částech zájmového úz emí vychází příspěvky průměrné roční koncentrac e pod -3 3 µg.m . Ve vš ech případech tedy jde o hodnoty hluboko pod hodnotu imisního limitu pro průměrné roční -3 koncentrace (LV=40 µg.m ). Pole rozlož ení koncent rací je zřejmé z přilož eného obrázku:

Provoz automobilové dopravy nebude způsobovat překročení imisních limitů v lokalitě. Výrazný pokles oproti stávajíc ímu stavu je pochopitelně způsoben především nižšími emisními faktory vycházejícími z očekávané moderniz ace vozového parku.




5.2.2. Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace -3

Příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2 způsobený provozem dosahuje do 25 µg.m , tedy do -3 12 % imisního limitu (LV=200 µg.m ). Toto maximum je dosahováno v blízkosti ulice Zvonařky. V ostatních částech zájmového území je příspěvek maximální hodinové koncent race nižší. Pole rozložení koncentrací je zřejmé z přiloženého obrázku:

Také v případě maximálních hodinových koncentrac í nepředpokládáme, že by provoz automobilové dopravy způsoboval nárůst imisní zátěž e nad limitní hodnotu, tedy ani překročení limitem tolerovaných dob překročení limitu.




6. Analýza a zhodnocení reálné imisní situace Pro účely celkového zhodnocení imisní zátěže zájmového území uvažujeme, s ohledem na druh posuzovaného záměru, předevš ím stávající zátěž í oxidem dusičitým (NO2). V hodnoceném území se soustavně nevyhodnocuje k valita ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže využíváme nejbližší stanici imisního monitoringu č. 573 – Brno - Húskova (HS ), stanici 1130 – B rno - Tuřany a dále stanici Brno - Zvonařk a (MmB): 573 – Brno - Húskova

1130 – Brno - Tuřany

-

23,1

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3)

40

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3)

52,0

63,8

datum naměření maxima v daném roce hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

3.7. -

24.2. -

maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m-3)

-

123,6

datum naměření maxima v daném roce

-

25.3.

200

200

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3) Brno - Zvonařka (Mm B) průměr za měsíc rok

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

roční průměr

2002

52,7

40,8

39,3

34,9

41,3

25,9

25,8

32,9

31,6

38,0

49,5

55,3

39,0

2003

50,1

52,0

50,7

31,8

26,3

30,2

30,9

40,6

43,0

42,3

46,9

41,7

40,5

2004

45,6

46,3

46,1

40,5

23,0

21,5

18,4

34,5

Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, nebylo na obou stanicích (Húskova a Tuřany) zaznamenáno překročení imisních limitů. Na stanici MmB B rno- Zvonařka byly opakovaně zaznamenávány průměrné roční koncent race blízké hodnot ě imisního limitu či dokonce nadlimitní. Tyto závěry v zásadě pot vrzují údaje z roz ptylové studie zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí a imisí (B ucek 2002). Výsledky výpočtu stávajíc í zátěže oxidem dusičitým (NO2) jsou znázorněny na následujíc ím obrázku:

Z výše presentovaného obrázku vy plý vá, že průměrné roční koncentrace NO2 v tomto území dosahují -3 -3 přibližně úrovně 30 - 50 µg.m , tedy od 75% do 125% imisního limitu (40µg.m ).




Celková imisní zátěž oxidem dusičitým (NO2) bude ovlivněna změnou intenzit dopravy v důsledku přestavby dotčeného uličního systému. Změna imisní zátěže se v hodnoceném úz emí projeví nejvý razněji v blízkosti tras na nichž bude rozdíl mezi stávající a budoucí intenzitou dopravy nejvyšší. Z výsledků vý počtů presentovaných v předchozích kapitolách je zřejmé, že nejvyšší nárůst imisní zátěže oxidem dusičitým (NO2) bude v blízkosti ulice Dornych, k poklesu naopak dojde v blízkosti ulice Plotní. -3

Přírůstek průměrné roční koncentrace zde bude dosahovat maximálně 5 µg.m , při uvažování stávající imisní zátěži (z ostatníc h zdrojů) v tomto prostoru na stejné úrovni jako za součas ného stavu, je možné považovat budoucí celkovou imisní zátěž ze podlimitní. -3

Přírůstek maximální hodinové koncentrace bude dosahovat maximálně 25 µg.m , při uvažování stávající pozaďové zátěže taktéž předpokládáme celkovou imisní zátěž ze podlimitní. Při hodnocení maxim hodinových koncentrací nepředpokládáme překročení limitních hodnot. V době realizace z áměru předpokládáme pokles imisní zát ěže také v důsledku zlepšení emisních charakteristik motorů vozidel.




7. Závěr Příspěvek provozu automobilové dopravy po realizaci stavby " TRAMVAJ PLOTNÍ, B RNO - SOUBOR STAVEB " způsobí nárůst imisní zátěže v blízkosti ulice Dornych, místně lemované obytnou zástavbu. Toto navýšení vš ak nebude velké a nez výš í stávající imisní zat ížení hodnoceného území nad hodnotu imisních limitů. Naproti tomu odvedení tranzitní dopravy z ulice Plotní vy volá pokles imisní zátěže v jejím okolí. Vypočtené průměrné roční konc entrac e oxidu dusičitého, včetně započtené předpokládané stávajíc í imisní zátěže, nebudou dosahovat hodnot imisního limitu pro průměrné roční koncentrace. V případě maximální krátkodobé imisní zátěž e nepředpokládáme v hodnoceném území dosažení či překročení hodnoty pro krátkodobá maxima imisní zátěže oxidem dusičitým. Pokles imisní zátěže bude vy volán především zlepšením emisních parametrů motorů nových vozidel a předpokládanou modernizací vozového parku.

V Brně 27.5. 2005

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro vý počet rozptylových studií číslo autorizace 3151/740/03




Příloha: Kopie osvědčení o autorizaci



Příloha 4 Stanovisko k výskytu zvláště chráněných druhů živočichů

Příloha 5 Doklady

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Brně dne 19.8.2005 Č.j.: 560/2198/2005

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změ ně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Identifikační údaje: Název:

Tramvaj Plotní, Brno – soubor staveb

Kapacita (rozsah) záměru: ul. Dornych - 1450 m čtyřpruhová městská komunikace ul. Plotní - 1350 m tramvajová trať a obslužná komunikace ul. „Agrozet“ - 500 m dvoupruhová obslužná komunikace ul. „Nová“ - 200 m dvoupruhová obslužná komunikace Charakter záměru: Umístění:

Nová stavba

kraj: Jihomoravský město: Brno (městské části Brno-střed, Brno-jih) kat. území: Trnitá, Komárov

Zahájení:

2006

Ukončení:

2012

Oznamovatel:

Brněnské komunikace, a.s., Renneská tř. 1a, 657 68 Brno

Souhrnné vypořádání připomínek: Ke zveřejněnému oznámení se během zjišťovacího řízení vyjádřily následující územní samosprávné celky a dotčené orgány státní správy: -

Statutární město Brno Městská část Brno-střed Městská část Brno-jih Krajský úřad Jihomoravského kraje, OŽP Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Magistrát města Brna, OŽP, OVLHZ, OD, OÚPR Česká inspekce životního prostředí, OI Brno MŽP, odbor ochrany ovzduší MŽP, odbor ochrany vod.

Vyjádření Statutárního města Brna, Městské části Brno-jih, Městské části Brno-střed, Magistrátu města Brna, OD a OÚPR, České inspekce životního prostředí OI Brno a MŽP, odboru ochrany vod, jsou souhlasná, bez připomínek. Připomínky, požadavky na doplnění informací popř. výhrady k obsahu oznámení jsou obsaženy ve vyjádřeních Krajského úřadu Jm kraje, Krajské hygienické stanice Jm kraje, Magistrátu města Brna, OŽP a OVLHZ a MŽP, odboru ochrany ovzduší. Krajský úřad upozorňuje na povinnost investora dodržovat vyhlášku Jihomoravského kraje č. 309/2004 (Plán odpadového hospodářství Jm kraje) a požaduje přísně sledovat plnění opatření pro snížení sekundární prašnosti v době výstavby. Dále konstatuje, že záměr nemůže mít významný vliv na žádnou lokalitu soustavy Natura 2000, a na úsecích ochrany vod a ochrany ZPF uvádí, kdo je příslušným orgánem k vyjádření resp. souhlasu podle vodního zákona resp. zákona o ochraně ZPF. Magistrát města Brna, OŽP, požaduje doplnit návrh opatření o podmínky ke snížení prašnosti ve fázi výstavby. Na úseku ochrany přírody upozorňuje na povinnost požádat o souhlas se zásahem do VKP toku Ponávky a o souhlas s kácením dřevin, požaduje, aby nebyla dotčena řeka Svratka, kde je navržen regionální ÚSES, a důrazně požaduje provedení přírodovědného průzkumu lokality při březích toku Ponávky vzhledem k možnému výskytu silně ohrožené ještěrky zelené. Rovněž upozorňuje na další povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve svém vyjádření zmiňuje i otázku znečištění toků odpadními vodami, odvádění dešťových vod z parkovacích stání a jiných zpevněných ploch a problematiku znečištění podzemních vod v dané lokalitě. Magistrát města Brna, OVLHZ, uvádí, za jakých podmínek je z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem realizace posuzovaného záměru možná, a připomíná povinnosti investora spojené s předložením žádosti o souhlas podle § 17 vodního zákona a o souhlas s odnětím půdy ze ZPF. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje ve svém vyjádření poukazuje zejména na problém hluku. Nesouhlasí se závěrem oznámení, že ulice Plotní bude dopravně zklidněna, co se týče ulice Dornych, nesouhlasí s dalším zvyšováním již nadlimitní hlukové zátěže při zachování staveb k bytovým účelům. Dle názoru KHS musí být záměr posuzován jako nová stavba a hodnocena podle hygienických limitů bez korekce na starou hlukovou zátěž. Požaduje doplnit informace o rozsahu demolice obytných domů, kolik staveb bude provozem skutečně dotčeno, kde budou muset být realizována protihluková opatření v chráněných vnitřních i venkovních prostorách staveb, popř. kde bude provedena změna využití stavby. Dále požaduje vyhodnocení hlukové zátěže v ul. Plotní zvlášť pro tramvajovou a automobilovou dopravu. MŽP, odbor ochrany ovzduší, požaduje důsledné řešení zamezování fugitivních emisí prachu v etapě výstavby. Veřejnost neuplatnila ke zveřejněnému oznámení žádné vyjádření. Závěr: Záměr „Tramvaj Plotní, Brno – soubor staveb“ naplňuje dikci bodu 9.4, kategorie I, přílohy č. 1 k citovanému zákonu, jde tedy o záměr vždy podléhající posouzení. Na základě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7 citovaného zákona dospěl příslušný úřad k závěru, že dokumentaci dle § 8 cit. zákona je nutno zpracovat se zaměřením na následující otázky:

2

-

zvýšená pozornost bude věnována návrhu opatření k zamezení prašných emisí v období realizace záměru

-

budou doplněny informace o rozsahu demolice obytných domů, kolik staveb bude provozem skutečně dotčeno, kde budou muset být realizována protihluková opatření v chráněných vnitřních i venkovních prostorách staveb, popř. kde bude provedena změna využití stavby

-

bude vyhodnocena hluková zátěže v ul. Plotní zvlášť pro tramvajovou a zvlášť pro automobilovou dopravu

-

v hodnocení vlivů na biotu bude zvláštní pozornost věnována možnému dotčení toku Ponávky a jejích břehů, zejména případnému výskytu zvláště chráněného druhu živočicha – ještěrky zelené

-

v dokumentaci budou dále vypořádány všechny podněty a připomínky uplatněné dotčenými územními samosprávnými celky a dotčenými správními úřady.

RNDr. Miroslav R o k o s pověřený řízením odboru výkonu státní správy VII

Přílohy: -

kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie kopie

vyjádření Statutárního města Brna ze dne 12.8.2005 vyjádření Městské části Brno-střed ze dne 1.8.2005 vyjádření Městské části Brno-jih ze dne 5.8.2005 vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje, OŽP, ze dne 8.8.2005 vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne 27.7.2005 vyjádření Magistrátu města Brna, OŽP, ze dne 10.8.2005 vyjádření Magistrátu města Brna, OVLHZ, ze dne 4.8.2005 vyjádření Magistrátu města Brna, OD, ze dne 3.8.2005 vyjádření Magistrátu města Brna, OÚPR, ze dne 9.8.2005 vyjádření České inspekce životního prostředí, OI Brno, ze dne 5.8.2005 vyjádření MŽP, odboru ochrany ovzduší, ze dne 26.7.2005 vyjádření MŽP, odboru ochrany vod, ze dne 27.7.2005

Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky

3

Zpracovatelé dokumentace

Recommend Documents