1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU ZADAVATEL ZPRACOVATEL STUPEŇ DOKUMENTACE

IČO: 74938037 / Ing. Daniela Vítovská / Na Blatech 626 / 395 01 Pacov

PACOV - REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU AKTUALIZACE PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE Textová zpráva

Únor 2013

ZPRACOVAL: Ing. Daniela Vítovská

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................. 2 1.1. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU ............................................................................ 2 1.2. ZADAVATEL ..................................................................................................... 2 1.3. ZPRACOVATEL .................................................................................................. 2 1.4. STUPEŇ DOKUMENTACE........................................................................................ 2 1.5. AKTUALIZACE PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ................................................................. 2 2. ÚVOD ............................................................................................................. 3 3. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO OBJEKTU ............................................................ 4 3.1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY .......................................................................................... 4 3.2. HISTORIE........................................................................................................ 5 4. VLASTNICKÉ VZTAHY ....................................................................................... 7 5. LIMITY A REŽIMY OCHRANY .............................................................................. 8 6. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ......................................................................... 8 6.1. PROVOZNÍ VZTAHY A VYUŽITÍ................................................................................. 8 6.2. KOMPOZICE ..................................................................................................... 8 6.3. VEGETAČNÍ A TECHNICKÉ PRVKY ............................................................................. 9 6.3.1. DŘEVINNÁ VEGETACE ........................................................................................ 9 6.3.2. TRÁVNÍK .....................................................................................................10 6.3.3. KOMUNIKACE ................................................................................................11 6.3.4. MOBILIÁŘ ....................................................................................................11 6.3.5. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ........................................................................................11 6.3.6. HERNÍ PRVKY ................................................................................................11 6.4. ÚDRŽBA ........................................................................................................11 7. NAVRHOVANÝ STAV ........................................................................................12 7.1. KONCEPT NÁVRHU .............................................................................................12 7.2. VEGETAČNÍ PRVKY ............................................................................................12 7.2.1. KÁCENÍ DŘEVIN ..............................................................................................12 7.2.2. OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ .......................................................................................12 7.2.3. KOMPOZICE ...................................................................................................13 7.2.4. TAXONOMICKÁ A VĚKOVÁ STRUKTURA.....................................................................14 8. POPIS PROVÁDĚNÝCH AKTIVIT .........................................................................18 9. NÁVRH ETAPIZACE ..........................................................................................19 10. NÁVRH NÁSLEDNÉ ÚDRŽBY ............................................................................19 11. ODHAD NÁKLADŮ ..........................................................................................20 12. ZÁVĚR .........................................................................................................21 13. POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA ...................................................................22 14. DOPORUČENÉ KONTAKTY ...............................................................................22 15. SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................23

PACOV – REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU

Vítovská / aktualizace / únor 2013

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Lokalizace řešeného objektu Kraj (NUTS III): Vysočina Okres (NUTS IV): Pelhřimov

Popis umístění projektu: centrum města

Katastrální území: Pacov

Rozloha řešeného území: cca 84 500 m2

Obec: Pacov

Rozloha ploch zeleně: cca 67 000 m2

PSČ: 395 01

1.2. Zadavatel Název subjektu: Město Pacov V zastoupení: Bc. Lukáš Vlček, DiS., starosta IČ: 00248789 Sídlo: Náměstí Svobody 320, Pacov 395 01

1.3. Zpracovatel Ing. Daniela Vítovská, Na Blatech 626, 395 01 Pacov IČO: 74938037 Vypracoval: Ing. Daniela Vítovská, tel. 721783250

1.4. Stupeň dokumentace Aktualizace projektové dokumentace je zpracována v takovém rozsahu a kvalitě, aby

plně

splňovala

podmínky

Operačního

programu

Životní

prostředí,

potřeby

výběrového řízení na dodavatele daných krajinářských úprav a dokumentace pro realizaci návrhů.

1.5. Aktualizace projektové dokumentace 1) Zadání práce investorem (město Pacov, jednatel Lukáš Vlček) 2) Aktualizace analýzy současného stavu – inventarizace vegetačních prvků včetně dendrologického posouzení zdravotního stavu stromů 3) Aktualizace návrhu dřevin doporučených k odstranění a návrhu pěstebních opatření 4) Aktualizace osazovacího plánu náhradních výsadeb 5) Aktualizace položkového rozpočtu 6) Odevzdání aktualizace projektové dokumentace v 6 paré 2



2. ÚVOD V Pacově se nachází dva veřejně přístupné městské parky – park Antonína Sovy na severním okraji města a Zámecký park v centru města. Z hlediska širších prostorových a funkčních vazeb je nejdůležitější právě výše zmiňovaná lokalizace parku, která zasahuje téměř do centra města. Zámecký park je důležitou spojnicí mezi náměstím a objekty rodinného bydlení po obvodové části parku (Na Parcelách, Sadová ulice a podobně). Nejdůležitějšími vstupy do řešeného území jsou z ulice Malovcova, Starodvorská a od kaple sv. Václava podél zámecké zahrady. Z ulice Sadová lze do parku vstoupit v místech, kde je porušena ohradní zeď. Spádovost rekreačních aktivit je nejen z centra (základní školy, gymnázium, městský úřad a jiné) a přilehlé rodinné zástavby, ale i z odlehlejších částí města. Park je nejvíce navštěvován žáky základních škol a gymnázia o poledních přestávkách a v době po vyučování. V odpoledních hodinách jsou v parku k vidění zájmové dětské spolky (MOP, fotbalisté a jiné) a v podvečerních hodinách převážně teenageři. V

parku

jsou

patrné

známky

vandalismu

v podobě

rozbitého

mobiliáře

a rozsypaných odpadků. Park Antonína Sovy byl regenerován před několika lety. V Zámeckém parku neproběhla žádná komplexní úprava již několik desítek let.

3



3. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO OBJEKTU 3.1. Přírodní podmínky Pacov leží v západní části Křemešnické vrchoviny ve vyvýšeném pásu údolí Trnavy v nadmořské výšce 574 m (náměstí). Fytogeograficky spadá do okresu Českomoravská vrchovina, kde původní vegetaci tvoří kyselé doubravy (svaz Quercion robori-petraeae). Dle Scholzovy rajonizace (založené na zemědělských výrobních typech) se jedná o bramborářský výrobní typ, rozlišený podle místních podmínek v podtypy bramborářskoječný, bramborářsko-pšeničný a bramborářsko-lužní. Podloží je tvořeno biotitickou a silimanit-biotickou pararulou, půdotvorným substrátem jsou zvětraliny metamorfovaných hornin – ruly, granulity nebo svory (poměrně kyselý charakter), na kterém se vyvinuly hnědé půdy, středně těžké rankery a glejové půdy. Pacov spadá do klimatického okrsku B5 (mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný) •

průměrná roční teplota 6,8°C

•

roční průměr srážek 657mm

•

průměrná lednová teplota -3°C

•

průměrná teplota ve vegetačním období (IV.-IX.) 12-15°C

•

začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0° C a vyšší 26.2.-1.3.

•

konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0° C a vyšší 1.12.

•

počet dnů v roce s teplotou vyšší než 0° C 280 dnů

•

začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 5° C a vyšší 1.-11.4.

•

délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 5° C a vyšší 200 dnů

•

počet mrazových dnů v roce 130 dnů

•

absolutní teplotní minimum -34°C

•

průměrná denní vlhkost vzduchu 77 %

•

převládající směr větrů západní, jihozápadní.

4



3.2. Historie Autor ani přesné datum založení zámeckého parku není známo. Park byl založen v přírodně krajinářském stylu nejspíše kolem roku 1840 „dcerami majitele panství, svobodného pána Vorst-Gudenau“, jak je psáno v pamětech Josefa Šteidlera (1915). Nejstarší dochovaná zmínka je z roku 1561 – zápis o dělení Pacovského panství mezi 5 bratrů Španovských, která zmiňuje: •

okrasnou zahradu s lufthausem a lázněmi, která byla situována za mostem v prostoru před zámkem (tedy mimo řešené území)

•

štěpnici vysázenou podél cesty ke starému dvoru

•

užitkovou zahradu navazující na zámek

•

„obroubenou a přikrytou studánku“, která byla zdrojem vody pro zámek

•

pivovarský rybník

•

celý prostor byl ohrazen, vedla do něj dvířka u zámku a vrata

•

prostor byl v tuto dobu obklopen loukami a poli V polovině 17. století přechází zámek do vlastnictví pražských karmelitánů od

Panny Marie Vítězné. Dochází k významné přestavbě renesanční budovy zámku na klášter. Po několika požárech probíhají další přestavby, na kterých spolupracoval i karmelitánský stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer jako autor plánů nového kláštera. Za působení církevního řádu bosých karmelitánů (17. – 18. století) v klášteře (budova zámku) sloužila část prostoru dnešního parku jako užitková zahrada, nádvoří zámku jako rajský dvůr. Soupis z roku 1830 mluví o sadu, který byl ohraničen zámkem, rybníkem a ze zbylých stran obehnán nepokrytou zdí, a kuchyňské zahradě. Roku 1886 je sepsán majetek rodu Weiss-Tessbach. Okolí zámku je již zmiňováno jako velký, dobře založený a pečlivě opatrovaný park s více rybníky. Před zámkem se nacházela zeleninová zahrada se záhony, ušlechtilým ovocem, ananasovým skleníkem (Ananashaus) a zahradníkovým bytem. Na počátku 20. století byl park zpřístupněn veřejnosti. Ve 30. a 40. letech se však o výše zmíněné přístupnosti vedly spory mezi majitelem (rod Weiss-Tessbach) a městem, až byl park v roce 1945 zkonfiskován. Brzy poté přišla do objektu zámku armáda, která zabrala zhruba polovinu parku a velmi neuctivě a necitlivě si přizpůsobila celý areál pro své potřeby. Tehdy došlo k degradaci až úplné devastaci prostoru. 5



Armáda opustila město v roce 1992. Do vlastnictví města Pacova byl zámek i s parkem převeden až roku 1997. Zhruba od poloviny 20. století se objevují návrhy na obnovu a úpravu tohoto prostoru, převážná většina z nich však nebyla nikdy realizována (většinou z finančních důvodů). Jedná se o tyto projekty: •

1966: Ing. Ivo Hofman: „Pacov – rekonstrukce městského, bývalého zámeckého parku

•

1973-1974:

údržba

a

rekonstrukce

prováděná

dodavatelským

způsobem

Šlechtickou stanicí Želešice u Brna (cca 200 tisíc Kčs) •

1986-1990: Úpravy parku Družby a přátelství v Pacově

•

1993: Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc.: „Pacov – návrh rekonstrukce jihovýchodní částí městského parku“

•

Roku 1998 byly schváleny návrhy na terénní úpravy a kácení v prostoru mezi Prostředním a Starodvorským rybníkem V posledních letech byly v zámeckém areálu realizovány následující projekty: •

Zámek Pacov – Stavební úpravy bývalé vojenské haly a oprava oplocení bývalého vojenského dvora (2008 – 2009)

•

Zámek Pacov – Obnova hospodářských budov (2009 – 2010)

•

Revitalizace bývalého vojenského autoparku – využití pro školky, spolky a veřejnost (2011)

•

Areál zámku Pacov – úpravy prostoru u hospodářských budov (2011)

•

Zámek Pacov – regionální kulturní a společenské centrum (2009 – 2012)

6



4. VLASTNICKÉ VZTAHY Vlastníkem majoritní části parku – pozemku KN p.č. 6/1 je město Pacov. Pozemek KN p.č. 755/1, na němž se nachází doprovodné dřeviny kolem komunikace směr Zhořec a kolem rybníka Starodvorský, vlastní Selekta Pacov, a.s. Díky přesunutí původního oplocení zámecké zahrady, se část pozemku KN p.č. 6/4 stává také řešeným územím. 10 výměra 3570 6/1 výměra 61853

způsob využití:rybník

k.ú. Pacov 717215

druh pozemku: vodní plocha

způsob využití: zeleň

vlastník: město Pacov

druh pozemku: ostatní plocha

nám. Svobody 320, Pacov

vlastník: město Pacov 893 výměra 6121


způsob využití:rybník 6/4 výměra 9609

druh pozemku: vodní plocha

k.ú. Pacov 717215


způsob využití: zeleň


druh pozemku: ostatní plocha vlastník: město Pacov

890 výměra 7242


způsob využití: rybník druh pozemku: vodní plocha

2556/2 výměra 312

vlastník: Selekta Pacov, a.s.

k.ú. Pacov 717215

Starodvorská 352, Pacov

způsob využití: zeleň Typ parcely:

755/1 výměra 7654

Parcela zjednodušené evidence

způsob využití:manipulační plocha


druh pozemku: ostatní plocha


vlastník: Selekta Pacov, a.s. Starodvorská 352, Pacov 7

5. LIMITY A REŽIMY OCHRANY Areál zámku v Pacově spadá do Městské památkové zóny Pacov. Celý areál (tedy i s parkem a zahradou) je nemovitou kulturní památkou č.r. 3186 dle zákona 20/1987 Sb. a dále řazen mezi registrované významné krajinné prvky (dle ÚP Koordinační výkres). Objekt spadá pod kompetence NPÚ Telč.

6. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 6.1. Provozní vztahy a využití Park je veřejně přístupný bez omezení. Není oplocen. Park je využíván jako spojovací trasa mezi centrální a severní částí města a zároveň ke krátkodobé každodenní rekreaci místních obyvatel. Lokalizace parku v blízkosti centra je ideální díky krátké docházkové vzdálenosti. Cestní

síť

je

směrově

logická

a

dostačující,

avšak

z provozního

hlediska

v nevyhovujícím stavu. O kvalitě bude pojednáno níže.

6.2. Kompozice Kompozice krajinářského parku je ve svých základních rysech čitelná a jasná. Park má podlouhlý (až lichoběžníkovitý) tvar vymezený především reliéfem jako mělké údolí potoka, který vytváří centrální osu parku. Bezejmenný tok spojuje tři rybníky – Pivovarský (Židovský), Prostřední (někdy také Prostředňák) a Starodvorský (zámku nejvzdálenější). Potok je v současnosti velmi nevýrazný, místy je veden betonovým korytem, místy se téměř ztrácí v terénu. Na centrální vodní osu navazují prosvětlené plochy lučních porostů, které jsou po obvodu parku lemovány porosty dřevin. Dochází tak k významnému kompozičnímu jevu – střídání světla a stínu. Moment překvapení spojený s průhledy na významné kompoziční prvky je využit spíše náhodně, a to v souvislosti se sochařskými díly (viz dále), vodními prvky, popř. budovou zámku a k ní přiléhající věži barokní kaple sv. Václava. Jakékoliv jiné (např. architektonické) prvky nejsou na řešeném území zastoupeny. Původně byl park po obvodu uzavřen kamennou ohradní zdí, jejíž pozůstatky lze nalézt na jihozápadní hranici parku. V určitých částech byla zeď obnovena (oddělující zahrady obytných domů), částečně zůstala ve formě až romantických rozvalin.



6.3. Vegetační a technické prvky 6.3.1.

DŘEVINNÁ VEGETACE

Z hlediska taxonomické struktury stromového patra je prostor velmi variabilní, tvořen převážně listnatými taxony (nejvíce rod Acer - javor, Alnus - olše, Quercus - dub), které navozují mozaiku tvarů a barev především v podzimním období. Jehličnaté taxony jsou zastoupeny rody Picea (smrk) a Larix (modřín). Keřové patro je patrné spíše v severní obvodové části parku. Je taxonomicky chudé, tvořené převážně jehličnatými taxony (rod Juniperus – jalovec). forma strom listnatý strom jehličnatý keř listnatý keř jehličnatý

celkem 702 294 57 19

V 2. Polovině 20. století místy došlo k osázení parku lesnickým způsobem – jednodruhové, stejnověké výsadby v řadách, bez přesnějšího kompozičního záměru. Ze 70.let 20.století pochází i výsadby v severní části parku lemující „slunnou louku“, ve své tvarové i barevné pestrosti jehličnatých stromů i keřů. V prostoru řešeného území se nachází několik významných jedinců vysokého věku (např. buky v centrální části parku nebo duby na hrázi Pivovarského rybníka). V parku je za památný strom vyhlášen „Rozkošák̋ (Carpinus betulus - habr obecný neobvyklého habitu). Věkové stádium převážné většiny dřevin je 4 (dospělý jedinec), chybí zastoupení nižších věkových stádií (nové generace dřevin). Údržba vegetace na řešeném území je omezena pouze na odstraňování spodních či suchých větví a padlých stromů. Některé stromy jsou v kritickém stavu s výrazným napadením hub nebo s tlakovými (popř. mrazovými) prasklinami. Aktuální stav vegetace shrnul V. Skoumal (WISTERIA s.r.o.), 2009 ve studii Park Pacov - posouzení zdravotního stavu stromů a návrh na ošetření: „V parku je vidět absence péče o park v minulých letech a je zde několik stromů, které mohou bezprostředně ohrozit své okolí a to jak návštěvníky, tak poškození okolních porostů. Pro úplnost doporučuji provedení fytopatologického průzkumu na podzim 2009 a na jaře 2010.

9



U některých stromů je velká pravděpodobnost napadení dřevokaznými houbami jako je dřevomor kořenový, václavka, vějířovec a mohou zde být i další dřevokazné houby způsobující snížení pevnosti dřeva a pád stromu. Dále je v parku několik topolů na hranici bezpečného věku dřeviny. Topoly mohou na stanovišti přežívat i přes 200 let, ale většinou po 60 – 100 letech podle druhu dochází k lámání dřeva a k ohrožení okolí. Dočasně lze tento problém řešit redukcí dřeviny, ale pro danou lokalitu je tento zásah nevhodný. Dalším problémem jsou mohutné smrky v parku. Zejména po obvodu. Řada z nich může být napadena václavkou, kterou lze nejlépe identifikovat na počátku podzimu. Dalším problémem je, že smrky mají talířovitý poměrně mělce kořenící kořenový systém a často dochází k vyvracení nebo zlomení smrků i bez toho, že jsou stromy nějak výrazně poškozeny. Dopadová zóna většiny smrků je komunikace, rodinné domky, místa kde stojí vozidla. Doporučuji tento problém řešit při rekonstrukci parku. Většinu stromů lze na stanovišti zachovat ještě několik let, ale jak budou smrky stárnout budou stále nebezpečnější pro své okolí. Na několika místech v porostech je patrná absence výsadeb. Pro stromy rostoucí v zápoji to znamená, že jsou při odstranění okolních jedinců náchylnější na poškození – zlomy a vyvrácení. Z tohoto důvodu je třeba porosty lesoparkového typu udržovat v patřičném zápoji a kompaktnosti. Nejvíce stromů, které by mohly ohrozit okolí, je v ulici Sadová – smrky a topoly v blízkosti ulice Starodvorská. V místech, kde sousedí park s ulicí Starodvorská, je poměrně poškozeno keřové patro, které by chtělo částečně vyměnit a částečně doplnit. V parku a zejména na okrajích je absence keřového patra. Toto bylo nahrazeno v minulosti zahuštěnou výsadbou jak jehličnanů, tak listnatých stromů. U těchto háječků je třeba rozhodnout, zda budou ponechány jako zahuštěná výsadba, nebo budou provedeny probírky a vybráni pouze perspektivní jedinci. V současné době bych se přikláněl k zachování háječků a k odstraňování pouze nemocných a poškozených jedinců. Pro snazší údržbu navrhuji odstranit pařezy v centrální části parku.” 6.3.2.

TRÁVNÍK

Trávník je řazen do kategorie parkový trávník, který je minimálně třikrát do roka kosen. Při hustším zapojení korun stromů je trávník řídký nebo zcela potlačen.

10


6.3.3.


KOMUNIKACE

Páteřní osa je tvořena betonovými panely a působí velice hrubě. Byla zřízena pro účely armády, která sídlila v zámku v 2. polovině 20. století. Ostatní komunikace jsou vyšlapané cesty bez úpravy povrchu, které se po deštích stávají bahnitými. 6.3.4.

MOBILIÁŘ

Původní lavičky jsou

v nevyhovujícím stavu. Odpadkové koše jsou řídce

rozmístěny v nedostatečném množství. V minulých letech byl mobiliář v nejednotném stylu doplněn. V parku je umístěno několik dřevěných soch ze sochařských dílen pořádaných při vícežánrovém festivalu Pacovský Poledník. Na mobiliáři a výše zmíněných skulpturách jsou patrné známky vandalismu. 6.3.5.

VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

Veřejné osvětlení chybí. 6.3.6.

HERNÍ PRVKY

Dětský koutek byl v minulosti vymezen na louce u Prostředního rybníka, ovšem v současné době již téměř neexistuje.

6.4. Údržba Město Pacov řeší údržbu formou dodavatelských služeb. Zásahy jsou minimalizovány na odstranění padlých stromů a větví a na běžnou údržbu trávníku kosením a odstraňováním opadu listí především v centrální části parku. Dřeviny v parku vyžadují akutní odborné ošetření.

11



7. NAVRHOVANÝ STAV 7.1. Koncept návrhu V jihovýchodní a centrální části je respektována kompozice krajinářské zahrady využívající

průhledy

na

významné

kompoziční

prvky

(rybníky,

památný

strom,

navrhovaný altán apod.) a střídání světlých a tmavých prostorů (louka x dřevinný porost). Severní část parku je řešena jako lesopark s vyšší hustotou druhově původních dřevin. Zachována je převážná většina porostů ve stávajícím rozvržení, které však budou doplněny o novou generaci dřevin. Provoz a náplň, cestní síť, vodní a mokřadní prvky a další technické prvky, které nejsou předmětem uznatelných nákladů dotace z OPŽP, jsou popsány v původní projektové dokumentaci (HORTICON, listopad 2009).

7.2. Vegetační prvky U vegetačních prvků je navržena především výsadba nahrazující odstraněné jedince, založení nové generace porostů, založení keřového patra na vhodných místech, vytvoření optických clon, porostních okrajů a podrostních záhonů a zřízení protierozních pásů. 7.2.1. KÁCENÍ DŘEVIN Kácení dřevin vychází z aktualizované studie (2012) Park Pacov - posouzení zdravotního stavu stromů a návrh na ošetření od V. Skoumala (WISTERIA s.r.o.), 2009. Výčet dřevin určených k odstranění byl upraven podle rozpočtovaných skupin a je uveden v příloze „Inventarizace dřevin“. Celkový počet dřevin navržených k odstranění dle rozpočtu: skupina

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

celkem

kácení (ks)

0

2

0

1

6

1

2

8

44

4

6

6

18

18

10

20

5

3

4

158

7.2.2. OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ Na základě zhoršeného zdravotního stavu některých dřevin a celkové zanedbané péče je nutné provést odborný zásah, popř. odstranit nebezpečné jedince. Návrh pěstebních opatření vychází z aktualizované studie (2012) Park Pacov posouzení zdravotního stavu stromů a návrh na ošetření od V. Skoumala (WISTERIA s.r.o.), 2009 a je podrobně uveden v příloze „Inventarizace dřevin“.

12



Převážně se jedná o odstranění (řez) suchých větví, zlomů, pahýlů, výmladků, o úpravu pěstebního tvaru, odlehčení nebo prosvětlení koruny, konzervační ošetření v podobě vyčištění dutiny, odvětrání, napuštění zbytkových stěn fungicidním přípravkem stabilizace stromu vazbou a další. Dle ceníků AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny) jsou zásahy (konkrétně ořezy) děleny do 3 kategorií: I. kategorie – jedná se o stromy nenáročné, nízké až střední dimenze větví nebo stromy mladé (ZŘ, BŘ, ošetření řezných ploch, popř. dutin, odklizení dřevní hmoty vč. štěpkování) II. Kategorie – jde o méně až středně náročný strom, ořez lze provést stromolezeckou technikou uvnitř koruny, nízké až střední dimenze větví (kompletní ořez koruny - ZŘ, BŘ, ošetření řezných ploch popř. dutin, odklizení dřevní hmoty vč. štěpkování). III. kategorie – jedná se o náročné a složité zásahy v korunách přesílených a mohutných stromů např. památné stromy, stromy nad komunikacemi, u staveb atd. (kompletní ořez koruny - ZŘ, BŘ, ošetření řezných ploch popř. dutin, odklizení dřevní hmoty vč. štěpkování). Celkový počet dřevin navržených k ošetření dle rozpočtu: skupina ošetření (ks)

A

B

3

vazby (ks)

0

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

25 8

23

31

5

13

24

46

16

4

16

45

85

17

38

8

1

31 439

2

2

5

1

4

3

3

3

0

4

5

1

2

2

0

0

0

3

celkem

40

7.2.3. KOMPOZICE Kompozice navrhovaných vegetačních prvků vychází z provozního a historického hlediska. Podél cest jsou v opodstatněných případech navržena stromořadí. Jedná se převážně o jednodruhová stromořadí s akcenty dřevin odlišující se kompozičními vlastnostmi. Významná je obnova stromořadí podél části ulice Starodvorská navržená z javoru mléče (Acer platanoides) a lípy srdčité (Tilia cordata). Na jihozápadní hranici parku je podél ohradní zdi navrženo stromořadí z habru obecného (Carpinus betulus). Na severní hranici parku je vhodné vysázet optickou clonu pomocí druhově pestrých skupin keřů. V severním úseku je možno využít části současného lemu tvořeného převážně jehličnatými taxony doplněním listnatých druhů. U porostů lemujících volné plochy luk jsou navrženy porostní okraje (např. střemcha obecná – Prunus padus, kalina obecná – Viburnum opulus, hloh obecný – Crataegus laevigata a jiné). V rozpočtované skupině G je doporučeno do budoucna odstranit skupinku jehličnanů (smrk pichlavý – Picea pungens, jedle obrovská – Abies 13



grandis, jedle ojíněná – Abies concolor), pouze s ponecháním jednoho jedince jedle obrovské (č. 919). Z tohoto důvodu je navržena výsadba porostního okraje. Ve vstupní části parku (rozpočtovaná skupina B a C) je navrženo založení podrostové etáže půdopokryvnými stínomilnými dřevinami (břečťan popínavý - Hedera helix, barvínek menší – Vinca minor). Do budoucna je doporučeno rozšířit tyto podrosty i do jiných částí parku, především v rámci centrální a vstupní části. V rozpočtované skupině C (viz „Mapové přílohy“) je z důvodu protierozní ochrany Pivovarského rybníka navržen pás z okrasných a půdopokryvných keřů, který by měl z části zachytávat sedimenty přinesené dešťovou vodou z výše položených míst parku do Pivovarského rybníka. Výsadby (stromů) jsou řešeny v souladu s ochrannými pásmy (dále „OP”) podzemního vedení inženýrských sítí (dle energetického zákona 458/2000 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích a souvisejících předpisů): 1)

O2 Telefonica – podzemní vedení SEK (síť elektronických komunikací) – OP 1,5 m

2)

e-on – podzemní vedení NN – 1 m

3)

e-on – STL plynovod – 1 m („u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu”)

4)

VODAK – vodovodní řad – 2,5 m

5)

VODAK – kanalizační řad – 2,5 m („a - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m;

b - u

vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m; c - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m”)

Před vlastní realizací je nutno vedení inženýrských sítí vytyčit přímo v terénu. 7.2.4. TAXONOMICKÁ A VĚKOVÁ STRUKTURA Navrhovaná taxonomická struktura podporuje zlepšení ekologické funkce parku, především v podobě zachování biodiverzity. V severní (lesoparkové) části objektu jsou výsadby řešeny především použitím domácích druhů (líska obecná – Corylus avellana, brslen evropský – Euonymus europaeus, na slunnějších místech trnka – Prunus spinosa a jiné). V jihovýchodní a centrální části parku jsou využity nejen domácí druhy, ale také druhy introdukované tj. druhy okrasných dřevin.

14



Navrhované výsadby respektují stanovištní podmínky, jednoduchost údržby a požadavky občanů a zástupců města. Výsadba nové generace stromů v porostech z hlediska taxonomické struktury vychází z aktuálního stavu porostů, popř. z doplnění o mizející druhy dřevin. Souhrnně se jedná o tyto druhy: Jehličnaté stromy: Zkratka

Druh

Počet ks celkem

AA

Abies alba

jedle bělokorá

7

LD

Larix decidua

modřín opadavý

8

PA

Picea abies

smrk ztepilý

5

PS

Pinus sylvestris

borovice lesní

3

celkem

23

Listnaté stromy: Zkratka

Druh

AP

Acer platanoides

javor mléč

Počet ks celkem 34

APP

Acer pseudoplatanus

javor klen

11

AH

Aesculus hippocastanum

jírovec maďal

AG

Alnus glutinosa

olše lepkavá

23

BP

Betula pendula

bříza bělokorá

11

CB

Carpinus betulus

habr obecný

31

FS

Fagus sylvatica

buk lesní

23

FE

Fraxinus excelsior

jasan ztepilý

10

PrA

Prunus avium

třešeň ptačí

QR

Quercus robur

dub letní

RP

Robinia pseudoacacia

trnovník akát

4

Sa

Salix alba ´Tristis´

vrba bílá

5

SA

Sorbus aucuparia

jeřáb obecný

7

TC

Tilia cordata

lípa srdčitá

27

UG

Ulmus glabra

jilm horský

7

9

5 18

celkem

225

Navrhovaná

stromořadí

jsou

převážně

jednodruhová,

popř.

jednodruhová

s akcenty dřevin odlišujících se svými kompozičními vlastnostmi: 1. Rozpočtovaná skupina C: lípa srdčitá (Tilia cordata) – javor mléč (Acer platanoides) 2. Rozpočtovaná skupina D a G: javor mléč (Acer platanoides) – javor klen (Acer pseudoplatanus) 15



3. Rozpočtovaná skupina I: javor mléč (Acer platanoides) – lípa srdčitá (Tilia cordata) 4. Rozpočtovaná skupina O: habr obecný (Carpinus betulus) 5. Rozpočtovaná skupina P: dub letní (Quercus robur) Keřové skupiny jsou navrženy jako smíšené, pestré, převážně z domácích druhů dřevin doplněné okrasnými introdukovanými druhy. Kostru tvoří druhy: ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), kalina obecná (Viburnum opulus), svída bílá (Swida alba) a svída výběžkatá (Swida sericea ´Flaviramea´). Jako akcenty jsou využity vzrůstnější keře jako je hloh obecný (Crataegus laevigata) a střemcha obecná (Prunus padus). Souhrnně se jedná o tyto druhy: Zkratka

Druh

Počet ks celkem

CA

Corylus avellana

líska obecná

53

CL

Crataegus laevigata

hloh obecný

119

EE

Euonymus europaeus

brslen evropský

45

LV

Ligustrum vulgare

ptačí zob obecný

295

PC

Philadelphus coronarius

pustoryl věncový

58

PP

Prunus padus

střemcha obecná

89

PS

Prunus spinosa

trnka obecná

6

SC

Spiraea x cinerea

tavolník popelavý

39

SA

Swida alba

svída bílá

189

SS

Swida sericea ´Flaviramea´

svída výběžkatá

166

VO

Viburnum opulus

kalina obecná

176

celkem

1235

Keřové skupiny vysazované jako optické clony jsou řešeny obdobným způsobem jako keřové skupiny porostních okrajů – kostru tvoří výše zmíněné druhy, jako akcenty jsou zvoleny hloh obecný (Crataegus laevigata) a střemcha obecná (Prunus padus), vše doplněné okrasnými keři. Cizí taxony jsou využity především v centrální a východní části parku (krajinářská zahrada), postupně jejich zastoupení ubývá a v západní části parku (lesopark) jsou využity už výlučně domácí druhy. Protierozní pás (v rozpočtované skupině C) je tvořen nižšími druhy – tavolník popelavý (Spiraea x cinerea), z počátku jako lem cesty, který se stáčí kolem stávajících stromů tak, aby nebránil průhledu od vstupu do parku na louku s „Rozkošákem”. Jednotlivé keře jsou sázeny ve skupinách v trojsponu 100 x 100 cm.

16


7.2.1.1.


Podrosty

Podrosty ve vstupní části parku (rozpočtovaná skupina B a C) jsou navrženy z půdopokryvných stínomilných dřevin – břečťan popínavý (Hedera helix) a barvínek menší (Vinca minor). Spon výsadeb je 85 x 85 cm, což odpovídá přibližně 1,44 ks na 1m2. Souhrnně se jedná o tyto druhy: Zkratka

Druh

Počet ks celkem

Hedera helix

břečťan popínavý

1100

Vinca minor

barvínek menší

308

celkem

1408

Při realizaci je nutno dodržet tvar obvodu skupiny. Výsadby půdopokryvných rostlin tedy začínají po obvodu vymezené skupiny (1. krok) ve vzdálenosti jednotlivých rostlin 85 cm od sebe, postupně přecházejí do vnitřních řad (2. a 3. krok) ve vzdálenosti opět 85 cm. Po obvodu skupiny bude vysazován břečťan (Hedera helix - HH), směrem do centrální části bude vysazován barvínek (Vinca minor - VM).

Příklad realizace půdopokryvných záhonů na modelové ploše 30,51 m2.

17



8. POPIS PROVÁDĚNÝCH AKTIVIT 1 1. Před zahájením realizace je nutné vytyčit inženýrské sítě. 2. V období

vegetačního

klidu

se

odstraní

navržené

dřeviny

i

s pařezy

(odfrézováním). 3. V místech, kde proběhnou navrhované výsadby keřových skupin, dojde k vytýčení a následnému chemickému odplevelení záhonů. 4. Takto upravené plochy se zpracují jako záhony, na nichž se následně vytýčí výsadba dle osazovacího plánu. 5. Následně se vyhloubí jámy a vysází se jednotlivé keře dle osazovacího plánu 6. Současně s výsadbou keřů probíhá výsadba stromů, při čemž je počítáno s 50% výměnou půdy. Je nutné zřídit kotvení na tři kůly a jutovou bandáž. 7. U vysazených dřevin bude ihned provedena zálivka. 8. Záhony se zamulčují 10 cm vysokou vrstvou, u solitérních stromů je vhodné zamulčovat stromovou mísu. 9. Na plochách, kde dojde k poškození trávníku (počítáno cca 10% řešených ploch), se půda mělce nakypří (50 – 150 mm), budou provedeny jemné terénní úpravy, vyseto osivo, jemně zapraveno a poté bude povrch utužen a zavlažen.

1

Podrobně je popis prováděných aktivit uveden v samostatné příloze Technická zpráva (únor 2013)

18



9. NÁVRH ETAPIZACE Návrh etapizace prováděných aktivit: Období

Prováděná aktivita

vegetační období (jaro-léto

pěstební opatření, v kritických (resp. kolizních) případech

2013)

kácení dřevin na povolení orgánu ochrany přírody

podzim 2013 (od 1.10.)

kácení dřevin

podzim 2013

první etapa výsadby

zima 2013/2014

kácení dřeviny

jaro 2014

druhá etapa výsadby, obnova trávníku

léto – podzim 2014

rozvojová péče (údržba)

10. NÁVRH NÁSLEDNÉ ÚDRŽBY2 1.

U všech výsadeb stromů i keřů je potřebná zálivka, dodávaná v pravidelných intervalech, která bude závislá na počasí.

2.

Doba a rozsah zmlazovacího řezu keřů je přímo závislá na daném taxonu. Nově vysázené listnaté keře je vhodné zmladit cca 10 let po výsadbě.

3.

Kotvení stromů je nutné odstranit po ujmutí stromů na stanovišti.

4.

U stromů je v opodstatněných případech (u cest) nutné provést vyzvednutí koruny nejméně do 2,5 m tak, aby stromy v pozdějším věku nebránily provozu. Řez bude prováděn každoročně, a to v předjaří až do doby dosažení podchodné výšky.

5.

Dále je nutné u všech stromů odstraňovat prorůstání nežádoucích podnoží a obrůstání kmínků výmladky. V případě potřeby je vhodné v pozdějších letech po výsadbě provést opravný řez.

6.

Údržba travnatých ploch spočívá v pravidelném kosení závislém na počasí. Počet opakování jednotlivých sečí je 10 – 30 kosení.

2

Podrobně je návrh následné údržby zpracován v samostatné příloze Technická zpráva (únor 2013)

19



11. ODHAD NÁKLADŮ Rozpočet vegetačních úprav a následné péče: UZNATELNÉ NÁKLADY - REALIZACE VEGETAČNÍ ÚPRAVY

ETAPIZACE

UZNATELNÉ NÁKLADY s DPH

1.rok 2.rok celkem

Rozpočet pro všechna prováděná opatření: UZNATELNÉ NÁKLADY - CELKEM TYP nákladu

NÁKLADY BEZ DPH

UZNATELNÉ NÁKLADY s DPH

KÁCENÍ DŘEVIN OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ VÝSADBA KEŘŮ VÝSADBA STROMŮ TRÁVNÍK OBNOVA NÁSLEDNÁ PÉČE PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA TECHNICKÝ A AUTORSKÝ DOZOR

celkem

Kumulativní rozpočet: ETAPIZACE

PROJEKTOVÁ TECHNICKÝ PŘÍPRAVA A AUTORSKÝ DOZOR

VEGETAČNÍ ÚPRAVY

NÁSLEDNÁ PÉČE

2011 2013 2014 celkem celkem s DPH

Uznatelné náklady s DPH: Náklady celkem s DPH: 20

ROZPOČTOVÁ REZERVA 5%

UZNATELNÉ UZNATELNÉ NÁKLADY bez DPH NÁKLADY s DPH



12. ZÁVĚR Návrh regenerace zámeckého parku v podobě vegetačních úprav zajišťuje první krok k celkové obnově a zvýšení atraktivity významného objektu zahradní a krajinářské tvorby v Pacově. Vlivem nekoncepční péče v 2. polovině 20. století se v zámeckém parku nevyskytuje mladá generace dřevin, což se jeví jako velký problém v horizontu 10 – 30 let. Proto je důležité v prvním kroku odstranit poškozené, přestárlé, nevhodně vysazené, popř. nebezpečné dřeviny a vysadit novou generaci stromů a keřů, založit keřové patro (především v podobě optických clon, porostních okrajů a protierozních pásů) a podrosty půdopokryvných rostlin. Zároveň je důležité zachovat významné kompoziční principy vyplývající

z filosofie

zakládání

anglických

krajinářských

zahrad

19.

století

a z historického vývoje zámeckého parku v Pacově. Jako další etapa by měla následovat rekonstrukce technických prvků – cest, mobiliáře, aby byl v parku zachován rekreační potenciál včetně vybavenosti. Na základě historických analýz vyplývá i třetí možný krok celkové regenerace parku – nová náplň, program, oživení, které by zatraktivnilo způsob trávení volného času obyvatelům Pacova. Objekt zámeckého parku má velký potenciál nejen jako klidová rekreační zóna pro pasivní odpočinek, ale též pro aktivní rekreaci a kulturu. Významný je samozřejmě i jeho hygienický a ekologický (přírodní) potenciál. V rámci navržených skupin keřů vzniknou mimo jiné klidové zóny pro hnízdění drobného ptactva. Použitím stanovištně původních dřevin bude nabídnuta i potravní základna pro tyto živočichy.

21



13. POUŽITÉ PRAMENY A LITERATURA ZEMANOVÁ,

Hana.

Uplatnění

zahradní

a

krajinářské

tvorby

v

přeměnách

historických prostorů. Lednice, 2009. 90 s. Vedoucí diplomové práce doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová. SKOUMAL, V. Park Pacov - posouzení zdravotního stavu stromů a návrh na ošetření. WISTERIA s.r.o., 2009.

14. DOPORUČENÉ KONTAKTY •

Inventarizace dřevin: Ing. Hana Zemanová, Kolín, [email protected]

•

Dendrologický průzkum: Skoumal Vladislav, WISTERIA s.r.o., České Budějovice, [email protected], http://www.wisteria.cz/

22



15. SEZNAM PŘÍLOH a) Technická zpráva b) Inventarizace dřevin c) Položkový rozpočet dle OPŽP d) Mapové přílohy: Koordinační výkres návrh dřevin k odstranění – dle Skoumal 2009; návrh – koncept; 1:1250

23

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE LOKALIZACE ŘEŠENÉHO OBJEKTU ZADAVATEL ZPRACOVATEL STUPEŇ DOKUMENTACE

Recommend Documents