POZNESS – Poznáním k lepším sociálním službám
Zpracovatel: IVRO, v.o.s.
Příloha č. 1 Srovnání sociálních služeb pro seniory na území Jihočeského kraje a Dolního Rakouska
Strana 2
1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE A DOLNÍHO RAKOUSKA V rámci této přílohy je provedeno srovnání základních výsledků obou studií zpracovaných na obdobné téma pro území Dolního Rakouska a Jihočeského kraje (viz úvod). V některých oblastech (např. požadavky na kvalifikaci pracovníků) jsou k dispozici potřebná data pro srovnání, v jiných oblastech je srovnání obtížné, což je dáno zejména rozdílnou strukturou sociálních služeb v obou zemích a jejich legislativním ukotvení. Podrobnosti k jednotlivým oblastem jsou uvedeny vždy v příslušných kapitolách obou zmíněných studií. Tato příloha obsahuje pouze základní shrnutí potřebné pro rámcové porovnání systémů a odlišností v obou regionech (zemích). DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A JEHO DŮSLEDKY Vymezení seniora v obou zemích Pojem „senior“ je v Rakousku definován v § 2 Spolkového seniorského zákona, který řeší zastoupení zájmů starší generace na spolkové politické úrovni a režim organizací pro seniory. Ve smyslu tohoto zákona je jako senior definována osoba rakouské státní příslušnosti nebo příslušnosti země v rámci Evropského hospodářského prostoru s bydlištěm v Rakousku, která pobírá penzi a dosáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V zákonných úpravách v oblasti sociálních služeb v Rakousku a Dolním Rakousku jsou dále používány pojmy jako „staří lidé“, „starší generace“, „starší lidé“. V legislativě ČR není pojem „senior“ exaktně definován. Obecně je však za seniora v našich podmínkách považována osoba starší 65ti let. „Mladším seniorem“ je dle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR osoba ve věku 65-80 let a „starším seniorem“ pak osobě starší 80ti let. Demografická východiska a predikce V obou srovnávaných regionech1 roste poměr obyvatel ve věku starších 65ti let, což platí i pro celorepublikovou úroveň. V obou šetřených regionech se rovněž snižuje početní i poměrné zastoupení obyvatel náležících do nejmladší věkové kategorie (do 15 let), „ve prospěch“ seniorské generace. Jak ukazuje prognóza vývoje věkových struktur do roku 2030 v Dolním Rakousku, bude i v následujících letech docházet ke snižování počtu obyvatel ve věku 16 až 45 let. Obyvatelů starších 61 let bude i nadále přibývat, skupina obyvatel starších 80 let se co do počtu v příštích 20-30 letech téměř zdvojnásobí. Očekávaná délka života činí u mužů 77 let (oproti 72 letům před 15 lety), u žen pak 83 (oproti 79 letům před 15 lety).
1
Demografická data a predikce platná pro celorepublikové úrovně jsou v převážné většině platná i pro regionální (zemskou) úroveň.
Strana 3
Velmi podobné demografické charakteristiky a prognózy lze sledovat i na úrovni Jihočeského kraje. V posledních letech došlo v rámci celé ČR oproti Rakousku ke zvýšení podílu věkové skupiny 15-64 na české populaci. To platí i pro Jihočeský kraj. Nejvýraznějším znakem celé české populační skladby je výrazný podíl generace narozené v sedmdesátých letech. Tato generace však nyní bude stárnout a sní i celá česká populace. V nejbližších cca 15 letech můžeme v ČR i Jihočeském kraji očekávat úbytek produktivní části populace (15-64), neboť její přechod do kategorie 65+ nebude kompenzován dostatečným množstvím generace 0-14 (toto platí i pro predikci demografického vývoje jihočeského regionu). Dále bude v Jihočeském kraji docházet ke snižování hodnoty přirozeného úbytku v důsledku růstu počtu živě narozených dětí. Je očekáváno snižování úrovně plodnosti v nejmladších věkových skupinách a posun těžiště plodnosti do vyššího věku spojený s růstem průměrného věku matek (ze současných 29,3 let). Ve všech variantách po celé sledované období je očekáván růst naděje dožití při narození, tedy střední délky života (o cca 5 let). Úroveň dosažená v roce 2008 (74,0 let u mužů a 80,1 let u žen) překonala odhad pro rok 2009 i z vysoké varianty předchozí Projekce z roku 2003. Vývoj celkového přírůstku obyvatelstva Jihočeského kraje bude kopírovat scénář platný pro celou ČR a odpovídá tak vývoji přírůstku přirozeného, tj. klesající trend, v období 2035-2050 stagnace, poté další pokles. Z hlediska seniorů je významným faktem to, že dojde k výraznému nárůstu podílu osob starších 65 let, a to až na jednu třetinu populace. Absolutně jejich počet vzroste ze současných 1,56 mil. na 3-4 mil. osob (v závislosti na variantě projekce). Na významu přitom budou nabývat zejména nejstarší věkové skupiny. Podíl dětské složky naopak v horizontu projekce poklesne nebo bude stagnovat. Počínaje rokem 2006 v České republice početně převažují osoby starší 65 let nad dětmi ve věku 0 až 14 let. Poměr těchto dvou složek populace, tzv. index stáří, i nadále výrazně poroste, v polovině 20. let 21. století překročí hranici 150 seniorů na 100 dětí, na sklonku 30. let hranici 200. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Legislativní podmínky v Dolním Rakousku Legislativní podmínky v oblasti zajištění sociálních služeb jsou pravděpodobně složitější v Dolním Rakousku, resp. na úrovni Rakouska. Je to dáno tím, že každá spolková země v Rakousku používá svůj vlastní systém s (do různé míry) odlišným právním rámcem. Pouze některé základní aspekty dané oblasti jsou legislativně řešeny na celorepublikové úrovni. Zajištění sociálních služeb je v Rakousku plně v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, pouze některé aspekty související se sociální péčí garantuje prostřednictvím zákonů republika, resp. spolek. Sociální pomoc a sociální služby v Dolním Rakousku a jejich poskytování se řídí podle Dolnorakouského zákona o sociální pomoci z roku 2000. Legislativní podmínky v oblasti sociálních služeb tak lze rozdělit do následujících kategorií:
Strana 4
zákony na úrovni spolku, tzn. s účinností na celém území Rakouska, zákony a vyhlášky na úrovni spolkové země Dolní Rakousko. Mezi stěžejní právní úpravy pro oblast sociálních služeb na úrovni celé země patří: Spolkový zákon o příspěvku na péči, Spolkový zákon o příspěvku na péči, Zákon o domácí péči, Zákon o smlouvě mezi pobytovým zařízením a klientem, Zákon o pobytu v zařízeních, Spolkový zákon o zdravotnické a nemocenské péči. Na úrovni spolkové země Dolní Rakousko mají pro faktické zajištění sociálních služeb a sociální pomoci největší význam především následující právní úpravy: Dolnorakouský zákon o sociální pomoci, Dolnorakouský zákon o příspěvku na péči, Dolnorakouský zákon o sociálních pečovatelských profesích, Prováděcí vyhláška k Dolnorakouskému zákonu o sociálních pečovatelských profesích. Legislativní podmínky v Jihočeském kraji Naproti tomu v Jihočeském kraji je uplatňována legislativa platná pro celé území ČR. Na úrovni jednotlivých krajů ČR není základní legislativní rámec poskytování sociálních služeb dále specificky upravován, a to ani z pohledu specifické cílové skupiny seniorů. Na úrovni jednotlivých regionů tak jsou řešeny konkrétní aktivity v mezích legislativy platné pro celou republiku. Poskytování sociálních služeb pro seniory je v podmínkách ČR, a tedy i v podmínkách Jihočeského kraje, upraveno následujícími právními předpisy: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (základní právní předpis upravující podmínky v oblasti poskytování sociálních služeb v ČR). Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (částečně doplněno/upravenou Vyhláškou č. 239/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb.) Příloha 1 Činnosti pro hodnocení schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti a odchylný způsob hodnocení těchto úkonů u osob do 18 let věku – není relevantní cílové skupině seniorů Příloha č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. – Obsah standardů kvality sociálních služeb
Strana 5
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. – Obory vzdělání, při jejichž absolvování se nevyžaduje absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách Zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Struktura sociálních služeb v Dolním Rakousku Sociální pomoc zahrnuje dle § 3 Dolnorakouského zákona o sociální pomoci z roku 2000 následující oblasti: 1. Pomoc k zajištění životních potřeb (Pomoc na živobytí, Pomoc při nemoci, těhotenství a porodu, Pomoc při pobytové péči, Převzetí výdajů za pohřeb – nebo alternativní formy péče: Místa denní péče, Krátkodobá péče, Přechodná péče, 24hodinová péče, Dolnorakouské centrum péče, Hospic, Převzetí výdajů za pohřeb) 2. Pomoc ve specifických životních situacích (Pomoc při zajištění hospodářského životního základu, Pomoc pro rodiny a staré lidi, Zajištění bydlení, Pomoc pro osoby bez přístřeší a osoby v mimořádných nouzových situacích, Pomoc při násilí způsobeném rodinnými příslušníky – ženské domovy, Pomoc při zadluženosti poradenství pro dlužníky, 3. Pomoc lidem se speciálními potřebami (Lékařské ošetření, Pomocné prostředky, Pomoc při výchově a vzdělání, Pomoc k začlenění v rámci zaměstnání, Pomoc prostřednictvím chráněné práce, Pomoc k sociálnímu začlenění, Pomoc prostřednictvím sociální péče, Osobní pomoc) Sociální pomoc je dle zákona zajištěna prostřednictvím peněžitých a věcných dávek, dále pak sociálními terénními, částečně pobytovými a pobytovými službami (viz kapitola Sociální služby v Dolním Rakousku). Nárok na sociální pomoc má dle §4 člověk, který potřebuje pomoc, má rakouské občanství (nebo status, který jej staví na úroveň rakouského občana dle specifikace v zákoně) a trvalé bydliště nebo pobyt v Dolním Rakousku. Sociální služby jsou dle § 44 Dolnorakouského sociálního zákona členěny na: 1. terénní (ambulantní) služby – sociálně zdravotní a sociální služby, jídlo na kolech (Essen auf Rädern), poradenské služby, tísňová linka, opatření pro denní strukturu a péči, krátkodobé zaopatření, terapeutické služby, služby podle §34 zákona (osobní pomoc).
Strana 6
2. částečně pobytové služby - zařízení k pobytu, péči a aktivizaci osob vyžadující péči a osob se speciálními potřebami během dne nebo během noci (zejména geriatrická denní centra, denní centra pro seniory, denní centra pro osoby se speciálními potřebami). 3. pobytové služby - zařízení k trvalému pobytu a aktivizační péči pro osoby, které již nejsou schopny vést vlastní domácnost a kterým zároveň nemůže být poskytnuta potřebná pomoc v rodinném prostředí nebo v rámci terénních či částečně pobytových služeb (pečovatelské domovy a domovy pro seniory, pečovatelské jednotky - pro 5 až 12 osob nebo pečovatelská místa - pro 1 až 5 osob, obytné domy a bytové formy pro osoby se speciálními potřebami, rehabilitační zařízení pro osoby se speciálními potřebami, bytové domy pro osoby v mimořádných krizových situacích). Struktura sociálních služeb v Jihočeském kraji Naproti tomu na úrovni Jihočeského kraje je celá oblast zajištění poskytování sociálních služeb řešena na centrální úrovni (zákon o sociálních službách). Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Podle druhu rozdělujeme sociální služby na: sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Podle formy poskytování rozdělujeme sociální služby na: pobytové (služba spojená s ubytováním v zařízení sociálních služeb) ambulantní (osoba dochází nebo je dopravována/doprovázena do zařízení sociálních služeb) terénní (služby jsou poskytovány osobě v jejím přirozeném sociálním prostředí) Tabulka 1 Vymezení oblasti sociálních služeb ve srovnávaných regionech/zemích Dolní Rakousko – sociální pomoc
ČR/Jihočeský kraj – sociální služby
Pomoc k zajištění životních potřeb.
Sociální poradenství
Pomoc ve specifických životních situacích.
Služby sociální péče
Pomoc lidem se speciálními potřebami.
Služby sociální prevence
Strana 7
Využitelnost sociálních služeb pro seniory S výjimkou sociálních služeb a sociální pomoci, která je jasně určena např. cílovým skupinám dětí a mladistvým, mohou senioři tvořit cílovou skupinu téměř všech druhů sociální pomoci a sociálních služeb v Dolním Rakousku. Stejně tak v rámci Jihočeského kraje jsou senioři cílovou skupinou převážné většiny z dostupných sociálních služeb. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI V Rakousku existuje příspěvek na péči na národní úrovni (dán Spolkovým zákonem o příspěvku na péči). Dále jsou devíti analogickými zemskými zákony o příspěvku na péči upraveny podmínky v jednotlivých spolkových zemích. V Dolním Rakousku je jedná o Dolnorakouský zákon o příspěvku na péči, který vstoupil v platnost 1. července 1993. Podle rozsahu nutné péče je příspěvek na péči přiznán v sedmi stupních. Výše příspěvku je dána jednotně pro celé území Rakouska. Příspěvek na péči je vyplácen 12 krát ročně a nepodléhá dani z příjmů. Nárok na zemský příspěvek na péči na základě Dolnorakouského zákona o příspěvku na péči má v zásadě osoba vyžadující péči, která má trvalé bydliště v Dolním Rakousku, nemá nárok na příspěvek na péči na základě Spolkového zákona o příspěvku na péči a podala si žádost (bližší specifikace vhodného žadatele o příspěvek na péči je definována v §3 Dolnorakouského zákona o příspěvku na péči). Většinu příjemců příspěvků v Dolním Rakousku tvoří osoby s postižením, ženy v domácnosti, děti a příjemci sociální pomoci. O přidělení příspěvku na péči rozhoduje okresní správní úřad na základě lékařského posudku. V roce 2008 pobíralo příspěvek na péči v rámci Dolnorakouského zákona o příspěvku na péči celkem 11 648 osob. největší zastoupení mají osoby zařazené ve 2. a 3. stupni. Nárok na spolkový příspěvek na péči podle Spolkového zákona o příspěvku na péči mají osoby, které pobírají penzi ze zákonného sociálního pojištění nebo úřednickou penzi spolku nebo plný důchod z úrazového pojištění nebo penzi nebo podporu v rámci zaopatření válečných obětí, zaopatření pro vojenské veterány či zaopatření na základě speciálních rakouských zákonů (např. Zákona o poplatcích pro oběti apod.). Těchto osob bylo v Dolním Rakousku v roce 2008 celkem 68 187. Příspěvek na péči byl zaveden v roce 2007 a nahradil dříve vyplacené dávky (příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost). Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Péčí o vlastní osobu se rozumí především takové denní úkony, které se týkají zajištění či příjímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu. Soběstačností se rozumí úkony, které umožňují účastnit se sociálního života, tj. např. schopnost komunikovat, nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat a uklidit.
Strana 8
Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Zákon definuje 4 stupně závislosti na pomoci jiné osoby. O příspěvek je možné požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III. typu, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt. Tabulka 2 Příspěvek na péči – základní srovnání ČR/Jihočeský kraj - Dolní Rakousko Dle DR legislativy 7 stupňů Příjemce
Dle legislativy ČR 4 stupně Příjemce
Osoba vyžadující péči
Osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby
S trvalým bydlištěm v DR
za účelem zajištění potřebné pomoci
Nemající nárok na příspěvek na péči na
Osoba závislá = z důvodu dlouhodobě
základě Spolkového zákona o příspěvku na
nepříznivého zdravotního stavu potřebuje
péči
pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní
Mající podanou žádost o příspěvek
osobu a při zajištění soběstačnosti
o přidělení příspěvku na péči rozhoduje okresní správní úřad na základě lékařského posudku
o příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností
PRACOVNÍCI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJICH KVALIFIKACE Struktura pracovníků v sociálních službách v Dolním Rakousku V Rakousku byla i oblast požadovaných kvalifikací na pracovníky v předmětné oblasti řešena na dříve rozdílně na úrovni každé spolkové země. To postupně vedlo k problémům s uznáváním kvalifikace a vzděláváním pracovníků mezi jednotlivými zeměmi. Byla proto uzavřena Dohoda o pečovatelských profesích v sociální oblasti, která vytvořila základ pro sjednocení označení profesí a požadavků na rozsah vzdělání. V Dolním Rakousku jsou následující druhy povolání v oblasti sociálních služeb: 1. Pomocník/Pomocnice v domácnosti (Heimhelfer/Heimhelferin) - působí zejména v terénu v domácím prostředí svého klienta, kde jej podporuje při vedení domácnosti a při aktivitách každodenního života, může ale působit také v částečně pobytových a v pobytových zařízeních. Musí mít věk min. 18 let. 2. Odborný sociální pečovatel/Odborná sociální pečovatelka se zaměřením na: o
práci se seniory (odborný sociální pečovatel A/odborná sociální pečovatelka A) tento typ odborného sociálního pečovatele zahrnuje činnosti jako doprovod, podporu a péči o starší osoby (jednotlivce nebo skupiny osob) v maximálně možném rozsahu: preventivní, podporující, aktivizující, reaktivizující, poradenská,
Strana 9
organizační a administrativní opatření/zákroky, přístup k tělesným, duševním a sociálním potřebám a zdrojům, pomoc ke znovuobnovení, udržení a podpoře schopností a dovedností ve stáří, individuální přístup při hledání smyslu života a orientace ve stáří, podpora při překonání krizových situací, podpora blízkých osob, rodinných příslušníků, laiků, doprovod umírajících a jejich blízkých. Musí mít věk min. 18 let. o
práci s osobami s postižením (odborný sociální pečovatel BA/odborná sociální pečovatelka BA). Musí mít věk min. 18 let.
o
doprovod osob s postižením (odborný sociální pečovatel BB/odborná sociální pečovatelka BB). Musí mít věk min. 18 let.
3. Diplomovaný sociální pečovatel/Diplomovaná sociální pečovatelka (Diplomovaný sociální pečovatel/pečovatelka vykonává všechny aktivity jako odborný sociální pečovatel, disponuje navíc kompetencemi k odbornému rozvoji nabídky služeb vlastní organizace, zřízení a provádění opatření ke zvyšování kvality, konceptuální a plánovací úkoly týkající se organizace práce a odborné vedení spolupracovníků). Věková hranice je v tomto případě stanovena na min. 20 let. Dělí se na diplomované sociální pečovatele se zaměřením na: o
práci se seniory (diplomovaný sociální pečovatel A/diplomovaná sociální pečovatelka A)
o
práci s rodinami (diplomovaný sociální pečovatel F/diplomovaná sociální pečovatelka F)
o
práci s osobami s postižením (diplomovaný sociální pečovatel BA/diplomovaná sociální pečovatelka BA)
o
doprovod osob s postižením (odborný sociální pečovatel BB/odborná sociální pečovatelka BB).
Struktura pracovníků v sociálních službách v Jihočeském kraji V sociálních službách v Jihočeském kraji (platí pro celou ČR a je vymezeno zákonem o sociálních službách) vykonávají odbornou činnost: sociální pracovníci (vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace), pracovníci v sociálních službách (vykonává přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb nebo základní výchovnou nepedagogickou činnost nebo pečovatelskou činnost v domácnosti osoby nebo pod
Strana 10
dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí). a dále: zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby, dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Kvalifikační předpoklady pro výkon činností v oblasti sociálních služeb v D. Rakousku Základními předpoklady pro výkon povolání v oblasti sociálních služeb v D. Rakousku je: dosažení příslušné věkové hranice, potřebná kvalifikace, zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost. Vzdělávání zajišťující potřebnou kvalifikaci pro výkon sociálních pečovatelských profesí mohou nabízet pouze vzdělávací instituce s příslušným povolením vlády země Dolní Rakousko. Kvalifikace a nároky na vzdělávání u jednotlivých druhů pracovníků jsou v Dolním Rakousku následující: Pomocník/Pomocnice v domácnosti: o
povinné vzdělání zahrnuje 200 výukových jednotek teoretické výuky a 200 hodin praktické výuky a lze jej získat pouze na škole či jiném vzdělávacím zařízení, které má právo nabízet také vzdělávací modul Podpora při základní péči,
o
praxe v rozsahu 200 hodin musí být absolvována v terénních (120 hodin) i částečně pobytových a pobytových zařízeních (80 hodin),
o
účastník skládá ústní závěrečnou komisionální zkoušku,
o
ze zákona je dána povinnost zvyšovat svou kvalifikaci prostřednictvím dalšího vzdělávání v oboru v rozsahu min. 16 hodin v období do dvou let po absolvování vzdělávání pro pomocníky v domácnosti.
Strana 11
Odborný sociální pečovatel: o
je nutné absolvovat 1 200 hodin teoretického vyučování a 1 200 hodin praxe (formou minimálně dvou let na škole nebo formou jednotlivých modulů v jiném vzdělávacím zařízení),
o
835 hodin pokryto v rámci vzdělávání pro zdravotní pečovatele,
o
v rámci praktické části vzdělávání musí být absolvována minimálně 2 různá praktika s rozsahem minimálně 120 hodin
o
teoretické vzdělávání tvoří 8 základních modulů (dále uvedené hodinové dotace se vztahují ke vzdělání se zaměřením na práci se seniory):
Vzdělání v oblasti osobnosti člověka – supervize, komunikace apod. (220 hodin)
Obecná sociální péče (200 hodin)
Občanské vědy - pedagogika, psychologie, sociologie apod. (80 hodin)
Politické vědy a právo (40 hodin)
Medicína a péče (480 hodin)
Doprovod ve fázích života, zármutku, smrti (20 hodin)
Domácnost, hospodaření, výživa, dieta (80 hodin)
Specifická sociální péče podle zaměření odborného sociálního pečovatele (80 hodin).
o
pro úspěšné ukončení je potřeba připravit a obhájit odborný projekt v místě praxe a složit ústní závěrečnou zkoušku,
o
další vzdělávání a prohlubování získaných znalostí by mělo dle zákona následovat v období do dvou let v rozsahu min. 32 hodin.
Diplomovaný sociální pečovatel: o
vzdělávání zahrnuje 1 800 hodin teorie rozdělených na minimálně tři roky a 1 800 hodin praxe,
o
teoretická část vzdělávání zahrnuje stejné moduly jako vzdělávání pro odborné sociální pečovatele, pouze s vyšší hodinovou dotací, devátým modulem navíc je téma managementu a organizace,
o
praktická část musí obsahovat min. tři rozdílná praktika v rozsahu min. 120 hodin,
Strana 12
o
způsob zakončení vzdělávání je formou vypracování pětihodinové klauzurní práce a ústní závěrečná zkouška,
o
v rámci dalšího vzdělávání musejí diplomovaní sociální pečovatelé absolvovat min. 32 hodin v následujících dvou letech.
Kvalifikační předpoklady pro výkon činností v oblasti sociálních služeb v Jihočeském kraji sociální pracovník: o
nutným předpokladem je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle zákona o sociálních službách,
o
odborná způsobilost je vždy podmíněna absolvováním příslušného stupně vzdělání (vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání, absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů),
o
zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok.
pracovník v sociálních službách: o
nutné je absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu (složen z obecné a zvláštní části),
o
minimální rozsah kurzu je celkem 150 výukových hodin, přičemž zvláštní část kurzu činí minimálně 80 výukových hodin,
o
absolvování kvalifikačního kurzu pro pracovníky v sociálních službách se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech vzdělání uvedených v příloze č. 4 k vyhlášce č. 550/2006 Sb.,
o
zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok.
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základním rozdílem v oblasti uplatnění standardů kvality sociálních služeb v obou regionech (zemích) je systém jejich uplatnění. V ČR jsou standardy kvality sociálních služeb plošně definovány pro všechny tyty služeb a pro celé území republiky v zákoně o sociálních službách. Naopak v Rakousku není dán jednotný systém a na úrovni každé spolkové země jsou uplatňovány rozdílné postupy. Standardy kvality sociálních služeb v Jihočeském kraji V českém zákoně je definováno celkem 15 standardů kvality sociálních služeb rozdělených do 3 okruhů (procesní, personální a provozní). Standardy se týkají všech
Strana 13
sociálních služeb, a proto jsou formulovány obecně a z důvodu jejich porovnatelnosti jsou dále členěna na dílčí měřitelná kriteria. Kontrola dodržování standardů kvality sociálních služeb je v našich podmínkách v kompetenci inspekcí kvality sociálních služeb. Povinnost provádět inspekce sociálních služeb ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Standardy kvality sociálních služeb v Dolním Rakousku Naproti tomu v Rakousku zajištění sociální péče a sociální pomoci spadá do kompetence jednotlivých spolkových zemí, stejně tak jako zajištění jejich kvality. Konkrétně v případě Dolního Rakouska definuje roli země jako garanta kvality sociálních služeb Dolnorakouský zákon o sociální pomoci z roku 2000 v oddílu 9 Sociální plánování. Cíle sociálního plánování na zemské úrovni jsou dle § 57: zajištění potřebných odborných služeb a zajištění jejich dlouhodobého zlepšování zajištění jednotných kvalitativních a kvantitativních minimálních standardů ve všech oblastech sociální pomoci se zřetelem na regionální a místní odlišnosti podpora spolupráce země, obcí a zřizovateli zařízení sociální péče zajištění efektivního využití prostředků. Výše uvedené cíle jsou do praktické úrovně implementovány prostřednictvím sociálních programů země pro jednotlivé oblasti, které by podle odstavce 3 § 58 měly obsahovat mimo jiné také kvalitativní a kvantitativní standardy pro poskytování dané služby. Co se týče kontroly dodržování kvalitativních parametrů na dolnorakouské úrovni, ta spadá do kompetence Spolkové země Dolní Rakousko. Země má rovněž oprávnění (v souladu s § 52 výše uvedeného zákona) vykonávat dohled nad zařízeními sociální pomoci, která nejsou provozována zemí Dolní Rakousko.
