VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Zpracování programu školního kurzu zaměřeného na běžecké lyžování v Novém Městě na Moravě Bakalářská práce
Autor: Gabriela Pokorná Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2011
Anotace: Předloţená bakalářská práce se zabývá návrhem programu školního kurzu zaměřeného na běţecké lyţování v Novém Městě na Moravě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První, teoretická část se věnuje historii běţeckého lyţování, srovnává jeho vývoj ve světě a v Českých zemích. Charakterizuje také techniku běţeckého lyţování, výbavu a péči o lyţe. Jádru práce předchází informace o Novém Městě na Moravě, z hlediska kulturního, sportovního vyuţití, nabídky ubytovacích sluţeb, vzniku výroby lyţí v regionu a hlouběji popisuje běţecké tratě, jakoţto hlavní turistickou atraktivitu. Praktická část zahrnuje návrh modelu programu školního kurzu. Navrhnutý kurz vychází z výsledků získaných z vlastního dotazníkového šetření přímo v Novém Městě na Moravě a je doplněn modely grafů se slovním zhodnocením.
Klíčová slova: Běţecké lyţování, technika běţeckého lyţování, vybavení na běţky, Nové Město na Moravě, běţecké tratě, kurz
Annotation: This bachelor thesis is dealing with proposal school prospectus oriented cross-country skiing in New Town in Moravia. Thesis is devided into teoretical and practical component. The first, teoretical part look at the history of cross-country skiing, comparing the developments in the world and the Czech lands. Also characterized technique cross-country skiing, ski equipments and ski maintenance. The informations about New Town in Moravia are preceding the core work, in terms of cultural, sport activities, offer accomodation, establishment of production ski in region and more deeply describes cross-country trails, a major tourist atrattraction. The practical part look at the proposed model of school prospectus. The proposed rate is based on results obtained from its own research in New Town in Moravia and research is completed graph models with verbal raiting.
Keywords: Cross-country skiing, technique of crossc-ountry skiing, equipment, New Town in Moravia, tracks, school prospectus
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Mgr. Jaromíru Fuchsovi za cenné rady, a odborné vedení práce. Velký dík patří také zaměstnancům Sportovního klubu Nové Město na Moravě, kteří mi podali mnoho důleţitých informací
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………….. Podpis
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................8 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 10 1
2
BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ ............................................................................................ 10 1.1
PŮVOD LYŢÍ .......................................................................................................... 10
1.2
VZNIK BĚHU NA LYŢÍCH........................................................................................ 11
1.3
VÝVOJ LYŢOVÁNÍ VE SVĚTĚ ................................................................................. 12
1.4
VÝVOJ LYŢOVÁNÍ V ČESKÉ ZEMI .......................................................................... 13
TECHNIKA BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ ................................................................ 14 2.1
KLASICKÁ TECHNIKA ............................................................................................ 14
2.1.1 Střídavý běh dvoudobý ..................................................................................... 15 2.1.2 Soupažný běh jednodobý .................................................................................. 16 2.2
BRUSLENÍ JAKO TECHNIKA BĚŢECKÉHO LYŢOVÁNÍ .............................................. 17
2.2.2 Dvoudobé bruslení oboustranné ....................................................................... 18 2.2.3 Jednodobé bruslení oboustranné ...................................................................... 19 2.2.4 Prosté bruslení ................................................................................................. 20 2.2.5 Střídavé bruslení oboustranné .......................................................................... 20 2.2.6 Bruslení jednostranné....................................................................................... 21 3
VÝBAVA NA BĚŽKY ............................................................................................... 21 3.1
LYŢE ..................................................................................................................... 21
3.2
HOLE..................................................................................................................... 22
3.3
LYŢAŘSKÉ VÁZÁNÍ A LYŢAŘSKÁ OBUV ................................................................ 23
3.4
MAZÁNÍ LYŢÍ ........................................................................................................ 23
3.4.1 Voskování lyží a jejich zásady: ......................................................................... 24 4
NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ................................................................................. 25
5
VÝROBA LYŽÍ V ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ ....................................... 26 5.1
UBYTOVÁNÍ V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ ......................................................... 27
5.1.1 Ski Hotel ........................................................................................................... 27 5.1.2 Panský Dům ..................................................................................................... 28 5.1.3 Penzion Vrchovina ........................................................................................... 28 5.1.4 Penzion Romantika ........................................................................................... 28
5.2
ZLATÁ LYŢE .......................................................................................................... 29
5.2.1 Zlatá lyže v minulosti ........................................................................................ 29 5.2.2 Zlatá lyže dnes .................................................................................................. 31 5.3
TURISTICKÉ BĚŢECKÉ TRATĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ..................................... 32
5.3.1 Běžecké tratě Žďár nad Sázavou ...................................................................... 34 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 36 6
7
KURZ .......................................................................................................................... 36 6.1
HARMONOGRAM KURZU ....................................................................................... 37
6.2
UBYTOVÁNÍ NA KURZU ......................................................................................... 38
6.3
LYŢAŘSKÉ TRASY NA KURZU ................................................................................ 38
6.4
KALKULACE ZÁJEZDU........................................................................................... 44
6.5
VÝSLEDKY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .............................................................. 44
6.6
ZÁVĚR VÝZKUMU: ................................................................................................ 58
ZÁVĚR........................................................................................................................ 60 LITERATURA: ................................................................................................................... 62
8
PŘÍLOHY ................................................................................................................... 64 8.1
PŘÍLOHA 1: ........................................................................................................... 64
8.2
PŘÍLOHA Č. 3: MAPA BĚŢECKÝCH TRAS ................................................................ 67
8.3
PŘÍLOHA Č. 2: VÝŠKOVÉ PROFILY ......................................................................... 68
Úvod Běţecké lyţování nabylo v posledních desetiletích takových rozměrů, ţe ho můţeme bez okolků povaţovat za společenský jev. Není nás málo, které sport učaroval. Uţ za doby Československa se počet lyţujících odhadoval kolem 4 milionů, moţná i proto, ţe dostupnost běţecké formy lyţování je poměrně snazší. A v čem spočívá to kouzlo běţeckého lyţování? Podle mého názoru má hlavní slovo hodnota zdraví a příroda. Rozmanitá krajina, reliéf, pohádková atmosféra z bílého opojení, zejména kdyţ svítí slunce, nám přináší radost ze zdravého pohybu. Ticho přírody, čerstvý a čistý vzduch působí jako balzám na naše tělo, zvláště kdyţ ţijeme v chaosu a hluku města. Běţkování plynule zaměstnává naši mysl i tělo, s čímţ souvisí duševní i fyzická kondice. Díky těmto předpokladům jsem získala pozitivní vztah k běţeckému lyţování také já sama. Bydlím v malém městě na Vysočině, kde přírodní podmínky výrazně nasvědčují rekreačnímu vyţití sportu, a proto se mu pro zábavu od malička věnuji. Běţkové lyţování mě tedy inspirovalo a jasně ovlivnilo mé rozhodování při výběru tématu bakalářské práce. Zaměřila jsem se na běţkování v Novém Městě na Moravě, v okrese Ţďár nad Sázavou, jelikoţ je to město, které stálo u zrodu běţkového lyţování na Vysočině, město je navíc vzdálené 30 km od mého trvalého bydliště a s rodiči jsem sem od mala kaţdou zimu jezdila. Cílem práce je poznání Nového Města na Moravě spolu s běţeckými tratěmi v jeho okolí a vytvoření programu školního kurzu. Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. Do teoretické části jsem zařadila kapitoly o historii běţeckých lyţí, kde se vyvinuly, kde byly pořádány prví závody na lyţích a kteří velikáni se na vývoji lyţí, spolu v ruce s lyţování podíleli. Důleţitou součástí teoretické části jsou kapitoly o technice běţeckého lyţování a všeobecné informace o vybavení na běţky. Dále jsem svoji pozornost věnovala srdci běţeckého sportu – Novému Městu na Moravě, zdejší minulosti ve výrobě lyţí, populárnímu závodu Zlatá lyţe, k tamějším běţeckým stopám, ke kterým jsem přidala stručné informace o běţeckých stopách ve Ţďáře nad Sázavou. 8
V části praktické vytvořím pěti denní program školního kurzu, orientovaný na běţecké lyţování. Informace, které pouţiji na program kurzu, získám prostřednictvím dotazníkového šetření v Novém Městě na Moravě, které provedu v centru města a v okolí Ski Areálu. Odpovědi z dotazníku zpracuji ve formě grafů a slovního vyjádření. Program kurzu bude samozřejmě doplněn mými nápady a zkušenostmi.
9
Teoretická část 1 Běžecké lyžování 1.1 Původ lyží Prapůvod lyţí pravděpodobně pochází jiţ z doby kamenné, tedy z let 8000 aţ 4000 př. n. l. Za nejstaršího a tradičního předka lyţí historici povaţují sněţice, jakoţ nástroj připevněným k botě, usnadňující chůzi ve sněhu, mokřadech a baţině.
Obrázek 1: Sněţnice V severských oblastech Evropy a Asie prošly sněţnice značnou proměnou. Zúţily se a zkrátily, coţ vyvolalo snadnější chůzi a klouzavý pohyb na sněhu. Nebude překvapením, ţe s tyto první pomůcky vyráběly ze dřeva, coţ dokazují rytiny a malby ve skalách. Nejstarší dochované prameny těchto rytin a maleb pocházejí z Norska z ostrova Rodoy, vytvořené cca 500 před Kristem.
Obrázek 2:Skalní malba Norsko,ostrov Rodoy, ostrov Rodoy
10
[1] Historicky nejstarší nalezenou lyţí, je hotinská lyţe, pojmenovaná podle svého místa nalezení, města Hotting ve Švédsku, historiky byla objevena v roce 1921. Její rozměry jsou 110 cm na délku a přibliţně 20 cm na šířku. Stáří připadá na více jak 4000 let.
Obrázek 3: Hotinská lyţe, Švédsko Funkčnost lyţí nevynikala pouze v rychlejším pohybu, ale maximální účelnosti dosáhly ve švédsko-norské válce. Oblíbenosti nabyly také v Rusku, kdy byly pouţity ke snadnějšímu pohybu v boji ve válce u Borodina proti Napoleonovi. Jejich význam je mimo jiné přikládán při lovu zvěře.
1.2 Vznik běhu na lyžích Zrod běhu na lyţích vychází pravděpodobně z touhy cestovat po ledových a zasněţených kopcích či pláních a z historie vyplývá, ţe tato sportovní aktivita vychází z první sportovní zábavy, z níţ se vyvinuly ostatní pohybové disciplíny či soutěţe. Počátky modernizace lyţí nacházíme ve městě Telemark v Norsku, kdy se v 19. století začínají objevovat soutěţe na lyţích, jejímţ organizátorem je Sondre Norheim. Norovou velkou vášní bylo lyţování a díky tomuto koníčku vyvinul novou techniku a lyţařské vybavení. Prorazil netradiční styl lyţování, telemark, anglicky řečeno free heel skiing a pro amatéry, lyţování s volnou patou. Pionýr je důsledkem této novodobé techniky povaţován za „otce lyţování“. Sondre pomocí jeho vynálezu jako první předvedl lyţařský oblouk v pokleku, který je nazván podle průkopníkova rodného městečka - Telemark. Jako perličku přidal další typ oblouku - kristiánka. Oblouk se nazývá podle města Christiania, oblast dnešního Osla, kde k této podívané došlo. K úplnému nadšení a uvolnění stylu přispěl vykrojením boční strany lyţe, dnes mluvíme o carvingových lyţích. Jiným fenomén, v podobě jeho dalšího vynálezu
11
se stalo upevnění lyţařské boty k lyţi, za pomocí březových kořenů, které umoţnily snadnější ovládání směru lyţe. Dalším Norem, který rozšířil lyţování a svým činem ovlivnil vývoj lyţování, byl Fridtjof Nansen, drţitel Nobelovy ceny, na lyţích se svoji expedicí prozkoumal krásy Grónska. V drsných podmínkách ledovce ušel se svým týmem za 40 dní více jak 500 km. Velikánem ve vývoji lyţování se stal Nor Roald Amundsen, který s lyţemi na nohou pokořil jiţní pól.
Obrázek 4: Vynález vázání Sondre Norheim
1.3 Vývoj lyžování ve světě První závody na lyţích pořádané v Norsku proběhly koncem 17. století, ale velkolepého významu nabyly v 19. století, kdy nabraly absolutní důleţitosti i jako sportovní disciplína. Tyto závody byly zorganizované v roce 1843 v Tromsö (Norsko) na 5 km. K rozvoji organizovaného lyţování došlo při zaloţení Sportovního svazu pro povznesení sportu ve městě Holmenkoll u Osla. V roce 1900 se tu konaly závody v běhu na lyţích na 30 km a aţ do zrodu prvních zimních olympijských her, byly povaţovány za neoficiální mistrovství světa. Při pořádání dalších běţkařských závodů v Holmenkollu v roce 1910 byl vyjádřen návrh zaloţit Mezinárodní lyţařskou komisi, která v roce 1914 podala poţadavek o zařazení lyţování na program olympijských her. 12
Poté co Francie úspěšně uspořádala letní olympijské hry, dostala v roce 1924 příleţitost zorganizovat Týden zimních sportů v Chamonix, který sklidil neočekávaný úspěch. Úspěch byl tak obrovský, ţe Týden zimních sportů povaţujeme za prvotní zimní olympijskou akci, tedy za první zimní olympijské hry. Od roku 1924 běh na lyţích spadá pod ochranu Mezinárodní lyţařské federace FIS. V tomtéţ roce došlo k revoluci v běhu na lyţích. Federace uspořádala závody sdruţené, jinak řečeno severská kombinace na 18 a 50 km. Svoji nepřekonatelnost a disciplinovanost ukázali severští lyţaři. Sdruţený závod vyhrál Nor Thorleif Haug, který získal bronz i ve skoku na lyţích. Ţeny na olympiádě závodí aţ o 28 let později, na trati dlouhé 10 km a 3 x 5 km. K tomuto závodu se v roce 1934 přidal štafetový běh na 4 x 10 km, 30 a 50 km.
1.4 Vývoj lyžování v České zemi Historie v běhu na lyţích v Čechách a Moravě spadá do roku 1893, kdy byly uspořádány závody v Jilemnici a Lukové u Holešova. Prvotní mistrovství tohoto sportu v naší zemi se však uskutečnilo v praţské Stromovce a neslo název První mistrovství království Českého, tento historický závod nese rok 1896. V běhu na lyţích nejdříve závodili pouze muţi, tak jak tomu ostatně bylo i ve světě, v českých zemích začaly závodit ţeny aţ roku 1904. První závod ve střední Evropě byl zorganizován v roce 1905, jednalo se o soutěţ na 50 km. V pořádání 8. ročníku populárního závodu však došlo ke smrti dvou závodníků, Bohumila Hanče a Václava Vrbaty. Důsledkem této nešťastné příhody došlo ke změnám v úpravě trati i její polohy.
13
2 Technika běžeckého lyžování Běţecké lyţování se stává více a více populárním zimním sportem, jelikoţ při něm člověk uvolní a protáhne svaly na celém těle. Zároveň jde o pohyb na čerstvém vzduchu, pohyb v přírodě, coţ vede k lepší psychické pohodě Technika běhu na lyţích prošlo velkým vývojem, do vzniku olympijských her běh na lyţích spíše připomínal zrychlenou chůzi. K chůzi dopomáhala jedna nebo dvě hole, slouţící k udrţení rovnováhy, k odráţení na rovině, brzdění při sjezdu z kopce. S rostoucí popularitou zmíněného sportu, rostla i technologie, zkvalitňování stylu, lyţí a vázání, coţ se v neposlední řadě promítlo v rychlosti. Zatímco v době zrodu soutěţe na lyţích ve 30. letech, byla průměrná rychlost cca 4 m/s, dnes je díky modernizaci, objevu vosku v 50. letech, odlehčeným materiálům v 70. letech, vázáním, lyţařským vybavením apod., rychlost skoro 2 násobná. Obrovským boomem, který pronikl do lyţařského světa, byla podoba klasické techniky a bruslení tohoto sportovního odvětví, jehoţ následek byl zrod nových výrobních metod a to hlavní, zrychlení běhu na lyţích aţ na zmíněných 7 m/s.
2.1 Klasická technika Tradiční technika běhu na lyţích nese název klasická technika. Vychází ze základního pohybu člověka-tedy chůze a je spojena s počátky oblíbené běţecké aktivity. Ve svém vývoji prošla řadou změn, od těţkopádného pohybu aţ k odrazu z plochy a ke skluzu. Klasickou techniku můţeme rozdělit na 2 základní způsoby, lišící se pohybem rukou. Jedná se o střídavý běh dvoudobý a soupaţný běh jednodobý.
14
2.1.1 Střídavý běh dvoudobý Tento běh je nejpouţívanější v běhu na lyţích, pouţít ho můţeme v jakémkoliv různorodém terénu. V náročnějším stoupání se uplatňuje v podobě stoupavého běhu, prostého a stoupavého kroku. V tomto stylu dochází ke střídavé práci paţí a následně skluzem po lyţi. Pravidelně se střídají horní a dolní končetiny, coţ vede ke střídání odrazu a skluzu po lyţi. [2] Vzniklá technika rozlišuje sedm pohybových prvků:
příprava na odraz
odraz
švihová práce dolní končetiny
přenášení hmotnosti těla
práce paţí – odpich holemi
pohyby trupu
jízda ve skluzu
Obrázek 5: Střídavý běh dvoudobý
2.1.1.1 Popis střídavého běhu dvoudobého Vše začíná přípravou na odraz, kdy je lyţař přikrčen v kolenou, tělo se naklání k přepadu, je sbaleno do nenápadného klubíčka. Odraz z lyţe vychází z chodidla, napíná se noha a váha těla se přenáší na druhou lyţi. Kostra člověka se dostává do výpadu, kdy při odrazu se zvedá chodidlo a svoji setrvačností švihne vzad. V tomto momentě přechází váha běţkaře na druhou lyţi a do skluzu. Podstatnou roli hrají horní končetiny, ruka lyţaře
15
pracuje v mírném pokrčení před tělem asi ve výši obličeje. Při odpichu dochází k napnutí paţe, svoji úlohu hraje také zápěstí, které dává poslední impuls. Tento styl se dá stále více zdokonalovat. Dochází při něj k maximálnímu formování postavy.
2.1.2 Soupažný běh jednodobý Jeho pouţití není uţ tak všestranné jako u střídavého dvoudobého běhu. Styl se osvědčil na rovině a při mírném klesání. Jeho podstatný úkol spočívá v udrţení rychlosti při sjezdu, nebo ve zrychlení jízdy. Hlavní roli hrají paţe, jak plyne z názvu stylu. Odraz nohou není podstatný, pouze dochází k odpichu holemi, čili machinace horních končetin. Při soupaţném odpichu lyţař rozdělí celou svoji váhu na obě plochy lyţe. Tato technika rozděluje sedm pohybových úkonů:
příprava na odraz
odraz
skluz v jednooporovém postavení
práce paţí, soupaţný odpich holemi
švihová práce dolní končetiny
nastavení trupu
jízda ve skluzu ve dvouoporovém postavení
2.1.2.1 Popis soupažného běhu jednodobého Část odrazu a skluzu je shodná s během střídavým. Při odrazu pohyb paţí směřuje co nejvíce do předpaţení, následuje odpich hole před tělem vně stopy. Aby bylo docíleno soupaţného pohybu, je zapotřebí mohutného odpichu po dlouhé dráze, jelikoţ tento styl je zaloţen na dominantní síle paţí. Trup se po odrazu vztyčuje a následně předklání, tento pohybu umoţňuje dokončit odpich hůlek za tělem. Technika tohoto stylu rozkládá hmotnost běţkaře na obě lyţe, hlava, trup, paţe i hůlky tvoří jednu přímku.
16
2.2 Bruslení jako technika běžeckého lyžování Bodem zlomu této techniky se stal rok 1974, kdy Pauli Sittonen, finský běţkař, při Dolomitském běhu poprvé pouţil kombinaci běhu klasickou technikou a jednostranného bruslení. U nás se tento způsob kombinace nazval Sittonenův krok, čili jednostranné bruslení. Bruslení prošlo zdokonalením, na zimních olympijských hrách v Innsbrucku v roce 1976 americký lyţař Billy Koch ukázal bruslení oboustranné, řečené skating. Styl nabyl velké popularity a uţ od roku 1985 na mistrovství světa v Seefeldu většina soutěţích pouţívala styl skating. Díky těmto skutečnost došlo k rozdělení stylu na klasický a bruslařský, to vše v roce 1987. Novodobá technika vyţaduje jinou technologii, lyţe jsou o 10 – 20 cm kratší neţ ty pro klasický styl, hole jsou delší aţ o 10 – 15 cm. Vázání prodělala změnu ve formě zúţení, na čeţ navazuje vyšší a tuţší bota.
2.2.1.1 Popis pohybu při bruslařském stylu
příprava na odraz
odraz z vnitřní hrany lyţe v odvratu
přenášení váhy těla
skluz v jednooporovém postavení
práce paţí – odpich paţemi
přenos paţí a dolní končetiny do základního postavení I v tomto stylu lyţaři pouţívají různý způsob běhu, nejpouţívanější zahrnují:
oboustranné bruslení dvoudobé
oboustranné bruslení jednodobé
bruslení prosté
oboustranné bruslení střídavé
oboustranné bruslení prosté
jednostranné bruslení 17
2.2.2 Dvoudobé bruslení oboustranné Jedná se o odpich obou paţí na dva odrazy a skluzy. Tento styl rozlišuje 2 úpravy, a to symetrický pohyb paţí a asymetrický pohyb paţí. Přizpůsobení vychází z podmínek terénu.
2.2.2.1 Symetrické dvoudobé oboustranné bruslení Výrazně se podobá oboustrannému jednodobému bruslení. Jehoţ základ tvoří dlouhý skluz po lyţi, menší frekvence pohybu, avšak výrazná činnost trupu při odpichu. Soupaţný odpich doprovází odraz z jedné nohy, při odrazu druhé nohy se paţe navrací do původní polohy. Obě nohy mají stejné postavení, jelikoţ obě paţe zůstávají na stejné úrovni jak při zahájení, tak ukončení odpichu. Vhodnost techniky lyţař objeví na rovině, či mírném sjezdu z kopce.
2.2.2.2 Asymetrické dvoudobé oboustranné bruslení Styl ocení zejména rekreační běţkař při stoupání do kopce. Paţe zaujímají polohu před trupem v asymetrické poloze. Nedochází tak k velkému tlaku paţí, při odrazu je hůl zabodnuta pod menším úhlem. Na straně skluzové lyţe hůl značí téměř kolmý úhel, kdy se paţe ocitají v úrovni obličeje a před tělem. Odpich holí tím pádem není ukončen zároveň. Oproti symetrickému pohybu, asymetrický pohyb vyniká vyšší frekvencí a zkracování skluzu. Trup nabírá pozici otočení se ke směru skluzové lyţe.
Obrázek 6: Asymetrické oboustranné bruslení
18
2.2.3 Jednodobé bruslení oboustranné Pohyb paţí při odpichu sekunduje kaţdému odrazu nohy. Intenzivního výsledku se lyţař dočká na rovině či v mírném kopci. Tento styl vychází z 6 prvků:
soupaţný odpich holemi se provádí na kaţdý odraz nohou
dochází k úplnému přenesení hmotnosti nad skluznou (odrazovou) lyţi
odpich holemi je symetrický u obou paţí
skluz je delší a probíhá výhradně po ploše lyţe
frekvence pohybu je niţší
pohyb směřuje přímočařeji dopředu s menším odvratem lyţí
celkový postoj lyţaře je niţší Dominantní prvek tohoto stylu je rovnováha, avšak koordinace pohybu není příliš
nesnadná. K odpichu dochází dříve neţ k odrazu, tudíţ velká část pohybu se uskutečňuje na jedné noze.
19
2.2.4 Prosté bruslení Styl tohoto typu běţeckého lyţování nevyţaduje běţecké hole, i kdyţ jejich výhod příhodně vyuţívají zejména profesionální běţkaři. Tento styl je postaven na sviţné, rychlé jízdě, nebo udrţení stejné rychlosti v různých profilech tratě. Základní drţení těla lyţaře začíná ve sníţeném i zvýšeném postoji, v závislosti na tom, jaká je jejich hlavní funkce, a to buď fixování těla, nebo pomoc nohám. Technika prostého bruslení relativně splývá s jednodobým bruslením oboustranným, jelikoţ zásady při odrazu a skluzu jsou totoţné, nevyţadují však práci paţí a holí.
Obrázek 7: Prosté oboustranné bruslení
2.2.5 Střídavé bruslení oboustranné Metoda stylu vyplývá ze střídání pohybu paţí při odpichu. Kaţdý odraz nohy podporuje odpich hole paţí, která reguluje směr jízdy příští skluzové lyţe. Na začátku odpichu je hůl postavena v úrovni pasu, na konci odpichu ji vidíme za tělem. Základ stylu tvoří dynamická souhra nohou a paţí. Stylu se vyuţívá ve strmých stoupáních nebo při únavě. Postoj běţkaře je vzpřímený, v přípravě na odraz lyţař pouţívá širokého rozkročení kvůli koordinaci. Při dokončení odrazu dochází k natočení trupu do směru skluzové lyţe.
20
2.2.6 Bruslení jednostranné Největší poţitek z této techniky si běţkaři vychutnají ve vyjeté stopě. Odraz vychází z jedné lyţe a ke kaţdému odrazu dopomáhá odpich hole. Váhu těla nese skluzová lyţe. Metodika jednostranného bruslení vychází z bruslení oboustranného. Vše začíná přípravou na odraz. Odlehčená noha zaujímá přikrčenou pozici, paţe se nacházejí ve výši brady, kde čekají na odpich. Odraz z lyţe vychází z vnitřní hrany, poté co dojde k odrazu, lyţe zaujímá místo nad sněhem. V průběhu samotného běţkování, se pohyb paţí střídá a noha z odrazové lyţe se vrací k počátečnímu postoji. Techniku lze povaţovat za náročnou, jelikoţ dochází k opakovaným odrazům jedné nohy a tím zatíţení dolní končetiny, která je pouţívaná ke skluzu. Zároveň při niţší rychlosti dochází k častějším odrazům z lyţe, tím pádem relaxační běţkař nejspíš nebude z této techniky příliš nadšen. Zatímco lyţař, který si rád vychutná pocit z rychlé jízdy, můţe být z tohoto stylu nadšen, jelikoţ také šetří svoji energii.
3 Výbava na běžky Lyţařské vybavení samozřejmě začíná u výběru správného typu lyţí, nevyjímaje její délku, tvrdost, s tím souvisí nákup holí, vázání s botami a v neposlední řadě i oblečení.
3.1 Lyže Dnešní obchody přichází s rozmanitou nabídkou běţeckých lyţí. Lyţe vybíráme podle účelu běţkování. [3] Odborníci rozdělují lyţe do kategorií: S – závodní lyţe, A – univerzální lyţe, L – turistické lyţe, W – turistické lyţe do hlubokého sněhu. Závodní lyţe jsou logicky určené pro závodníky lyţaře. Typické vlastnosti charakterizuje lyţe úzká, tvrdší, ale s rychlejší skluznicí. Univerzální lyţe neboli combi běţky značí dva styly běţkového lyţování. Klasický styl i styl bruslení. Jejich výhodou je stabilita, ale zároveň i rychlost. Důleţitost při koupi lyţe hraje tvrdost materiálu. Turistické lyţe zálibně vyuţijí lyţaři rekreační, nebo začátečníci. Skluznice pochopitelně není tak rychlá, v zásadě mají širší a měkčí plochu.
21
Do hlubokého sněhu se dobře uplatňují turistické lyţe v šířce 48-55 mm. Běţkaři si uţijí jízdu jak na rolbou upravené trati, tak na běţecké stopě bez zásahu člověka s velkou pokrývkou sněhu. Pokud se zaměříme na klasický styl běţkování, měli bychom vybírat lyţe o 25-30 cm delší neţ je výška našeho těla. U stylu bruslení je rozdíl 15-20 cm nad naší tělesnou výškou. Důleţitým bodem při výběru lyţí je jejich tvrdost, odvíjecí se od tělesné hmotnosti.
3.2 Hole Lyţařské hůlky představují výrazný doplněk lyţí. Její hmotnost představuje důleţitou stránku při výběru, a proto dřívější těţké materiály (např. dřevo) vystřídal karbon a jiné lehčí látky. Mimo hmotnosti hole musíme své rozhodování při výběru zaměřit také na pevnost a odolnost. A co délka hole? Při typickém stylu (klasickém) bychom měli zvolit délku do výše ramen. Pokud upřednostňujeme styl bruslení, tam můţeme sáhnout k vyšším centimetrům, aţ do výše brady, v určitých případech k nosu.
22
3.3 Lyžařské vázání a lyžařská obuv Vázání pro běţkaře spolu s botami prošlo řadou změn. Dřívější podoba vázání měla měkkou podráţku, coţ způsobovalo smyknutí paty z lyţe. S objevením bruslařského stylu bylo potřeba vyšší důraznosti při odrazu, coţ zapříčinilo vznik nové technologie – vodící laťka, do níţ podráţka boty lehce zapadne. Vázání podstatně doplňuje lyţi, díky němu můţeme lyţí lépe manipulovat a lépe vést stopu. Běţkařské vázání se v posledních letech rozšířilo, avšak neexistuje jeden typ vázání, rozlišuje se podle stylu běţkování. Výběr lyţařské obuvi se odvíjí od stylu běţkování. V zásadě můţeme rozlišit obuv pro klasický způsob lyţování, které dělíme na závodní obuv, turistickou, ale také pro backcountry. Druhým rozlišením je běţecká obuv pro volný styl neboli bruslení. Závodní obuv musí mít jiné specifické vlastnosti neţ lyţařská bota turistická. Její konstrukce zajišťuje přesné vedení lyţe v upraveném terénu. Pevně drţí kotník, coţ je velmi podstatné při rychlé jízdě. Turistická obuv je určená i pro chůzi, je měkčí a zpravidla zateplená. Kdo holduje stylu backcountry měl by zvolit obuv robustní, pevnou, která je vyrobena pro jízdu v hlubokém sněhu, tím pádem by měla být i voděodolná
3.4 Mazání lyží Nemalou pozornost si zaslouţí mazání lyţí. Se špatně nebo vůbec namazanými lyţemi bychom daleko nedojeli. A co teprve krása z pohybu, tu bychom si neuţili asi vůbec, kdyţ lyţe z kopce drhnou nebo podkluzují. A k čemu nám slouţí mazání lyţí? [4] Zapříčiňuje dobrý odraz a následně skluz jak u lyţí běţeckých, tak sjezdových. Výhodou také je ochrana povrchu skluznice. V závislosti na sněhových podmínkách volíme jiné druhy vosku. Např. tzv. lyţování na novém sněhu vyţaduje jiný vosk, neţ kdyţ se chystáme běţkovat na starém sněhu. Nový sníh má charakteristickou vlastnost změny na kulatá zrnka i za vysoké teploty, nebo se můţe změnit na prachový sníh a to při teplotě nízké (od -3 ºC aţ k – 10 ºC). Při skluzu lyţí se pod tlakem vyvíjí teplo, sníh se nepatrně rozpouští a vzniká nová vrstva vody. Vrstva samozřejmě přilne k lyţi a rychlost i schopnost pohybu se sniţuje. 23
Pokud zvolíme správný druh vosku v závislosti na teplotních podmínkách, kapky vody nám pouze po lyţi sklouznou a vrstva sněhu se na lyţi nevytváří. Obecně platí, ţe vosky nanesené v tenké vrstvě, umoţňují rychlejší pohyb, zatímco silnější vrstva je doporučována pro stoupání do kopce, zejména kdyţ je pouţijeme v zadní části lyţe.
3.4.1 Voskování lyží a jejich zásady: Před pouţitím vosku musíme nechat lyţe oschnout Vosk se nanáší na čistou, odmaštěnou skluznici Vosk lépe přilne na skluznici, pokud ho nanášíme za tepla Voskování provádí s ohledem na teplotu, sníh i s přihlédnutím na vývoj počasí (zpočátku se doporučuje pouţít tvrdý vosk a poté pouţít vosk stoupavější) Nanášení vosku má směr od špičky k patě Pokud při běţkování dojde ke špatnému odrazu (např. nám lyţe podklouzne), chybu můţeme nejdříve hledat u špatně zvoleného vosku nebo příliš tenké vrstvy. Pokud dojde k malému skluzu, většinou jde o špatně rozetřený vosk nebo moc měkký, problém můţe způsobit vrstva moc silná. A jestli se nám na skluznici tvoří námraza sněhu, zvolili jsme nejspíš silnou vrstvu vosku nebo vosk měkký.
24
4 Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě se nachází v Českomoravské vrchovině, leţí ve Ţďárských vrších ve výšce 600 m. n. m. a je povaţováno za nejvýznamnější lyţařské centrum Vysočiny. Město bylo zaloţeno kolem roku 1250 zakladatelem cisterciáckého kláštera Bočkem z Obřan, největší rozkvět však proţívalo v době renesance za vlády pánů z Pernštejna.[5] Díky činnosti místních rodáků Nové Město oplývá řadou historických a kulturních památek, za zmínku stojí práce Jana Štursy a Vincence Makovského, kteří v městské památkové zóně vytvořili sochařskou výzdobu. Historicky nejbohatší díla jsou koncentrována na Vratislavově náměstí, zde stojí nejstarší památka Nového Města na Moravě kostel sv. Konhuty. Další unikátní památka renesanční zámeček z 16. století láká mnoho turistů, a to zejména díky expozici Horáckého muzea, která návštěvníkům umoţňuje proniknout do lidové kultury moravského Horácka, sklářství, ţelezářství a historie lyţování v Novém Městě na Moravě aţ po současnost. Exponáty se mimo jiné věnují i výrobě lyţí. Avšak nejen uměním je toto město zajímavé. Nabízí značné příleţitosti v oblasti sportovních aktivit, coţ dokazuje více jak stoletá tradice v běţkovém lyţování a výrobě lyţí. Svoji geografickou polohou, dobrými sněhovými podmínkami a terénem je místem, kde se kaţdoročně konají celorepublikově známé závody v běhu na lyţích a v biatlonu – Zlatá lyţe, dále nepřeberné mnoţství závodů v běhu na lyţích, severské kombinaci, alpských disciplínách a zimním triatlonu. V srdci Nového Města stojí společnosti vrcholového sportu mládeţe, umělého skokanského můstku, jeho přednosti vyuţívají také milovníci sjezdového lyţování na Harusově kopci a v letním období cyklisté. Na počátku srpna kaţdého roku se zde pořádá cyklistický závod Roven Vysočina. Na své si přijdou také pěší turisté, jelikoţ se Nové Město na Moravě nachází v centru Chráněné krajinné oblasti Ţďárské vrchy, turisté mohou obdivovat harmonii krajiny se skalnatými útvary. Oblast je typická četnými přírodními památkami, pozoruhodnou flórou a faunou, coţ je příznivé i pro rekondiční pobyty.
25
5 Výroba lyží v Českomoravské vrchovině První lyţe se na Českomoravské vysočině objevily při příchodu revírníka Rudolfa Gabessa z Fryšavy jiţ v roce 1892. Jeho fenomén byl signálem řady řemeslníků pokusů i omylů vyrobit další lyţe. Z této doby vychází určité termíny, které se pouţívaly, jako „Lyže štípané, lyže samorostlé“, to jsou výrazy, které dokazují, jak a z čeho pochází dějiny výroby lyţí. [7]Traduje se, ţe s první výrobou lyţí je spjat hostinský Kosek ze Studnických Pasek, jelikoţ zmíněný lesník Gabessam se vydal po lyţařské stopě z Fryšavy právě do hospody na Paseky k panu Koskovi. Jeho pokusy ke zhotovení lyţí byly ale prý marné, proto podle pověsti pan Kosek oslovil truhláře Adolfa Slonka, který byl úspěšnější a tím začíná základ více jak stoleté tradice výroby lyţí v této krajině. [8]Stolař Adolf Slonek zhotovoval lyţe ručně z tvrdého dřeva. Problém byl, ţe neměl náčiní, kterými by mohl lyţe ohnout. A proto, kdyţ jeho ţena vařila brambory, zkusil špičky dřeva napařit a pomocí ţelezných obručí u kola mohl lyţe ohnout. Díky umění Adolfa Slanka se ruční výroba lyţí začala velice rozmáhat. On sám zaloţil firmu na výrobu lyţí, kterou zdědili jeho synové Adolf a Antonín a tím dále pokračovali v řemesle. Rodinná firma funguje do dnešních dob, kdy se na zhotovení prototypů podílí vnuk truhlářského mistra. Versí o první existenci lyţí na Vysočině však vzniklo několik, například dokumentace o mistru Čejkovi, nebo učiteli Houdkovi apod. Válečné boje roku 1914-1918 však všechny činnosti spojené s lyţování utlumily. Po první světové válce nastává obrat, Adolf Slonek spolu s dalšími řemeslníky obnovuje výrobu lyţí, na základě vysoké poptávky a tím vznikají nové podniky s výrobnou takové pohybové pomůcky. Práce schopných lidí je propagována na veletrzích v Brně, Praze, Ostravě ale i Bratislavě, čím je od roku 1930 výrobna v Novém Městě zaslouţeně známá na celém trhu. Podstatnou roli hrají také závodníci svými výkony na světových soutěţích v lyţování. Jelikoţ jejich výhry přispěly k modernizaci a zdokonalení výroby lyţí. Např. Novoměští výrobci zhotovili takové odlehčené jádro lyţe, které pomohlo běţkařům na závodech u Prahy v roce 1935. 26
Tradice výroby lyţí pokračuje na Novoměstsku dodnes. Sloučení různých závodů dalo podmět vzniku výrobny Sport, která se zaměřovala na kolekci turistických lyţí, a ve své době byl v Československu podnik největším, co se výroby lyţí týká. V návaznosti na závod Sport pokračuje dnešní podnik Sporten a. s.
5.1 Ubytování v Novém Městě na Moravě Novoměstsko ročně navštíví mnoho návštěvníků, nejen pro zhlédnutí tradiční sportovní události Zlatá lyţe, ale také pro moţnosti aktivního sportování, relaxaci či odpočinku. Tomu odpovídá rozmanitá nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, a to od hotelů, penzionů, rekreačních středisek a ubytování v soukromí. O preferovaných ubytovacích zařízení přímo v Novém Městě na Moravě se zmiňuji níţe.
5.1.1 Ski Hotel V centru Českomoravské vrchoviny, v lyţařském areálu se nachází hotel Ski, postavený jiţ v roce 1973. Jeho kapacita je 110 ubytovacích lůţek v komfortně vybavených dvoulůţkových či jednolůţkových pokojích. Také je zde moţnost ubytování v 16 apartmánech a 5 bungalovech. Návštěvníci mohou vyuţít k relaxaci saunu, vířivku a bazén. K dispozici jsou volejbalové a tenisové kurty, minigolf, fitness centrum a půjčovna horských kol. Mimo to prostory hotelu poskytují technické zařízení k pořádání kongresů, školících a vzdělávacích akcí. Hotel Ski je skvělým ubytovacím objektem zvláště pro běţkaře, skiareál totiţ skýtá upravované závodní i turistické běţecké tratě v celkové délce přes 100 km. Sjezdaři si mohou zalyţovat na nejznámější a nejnavštěvovanější sjezdovce na Vysočině - Harusově kopci, tento svah je uměle zasněţován a upravován rolbou.
27
5.1.2 Panský Dům Hosté vyhledávající luxusnější ubytování, avšak poţadující vybavení přizpůsobené jejich dětem, mohou své poţadavky naplnit v hotelu Panský Dům. [9] Jedná se o rodinný zrekonstruovaný hotel ze 17. století nacházející se na Vratislavově náměstí v Novém Městě na Moravě. Návštěvníci budou ubytováni v nadstandardně vybavených apartmánech či dvoulůţkových a 1 třílůţkovém pokoji. V hotelu je moţnost stravování, hlídání dětí, zprostředkování letu balónem, aromaterapie. Hotel dále poskytuje 20% slevu na welness v hotelu Ski. Komfortní vybavení je také přizpůsobeno pořádání firemních akcí, team-buildingů, školení. Účastníci mohou mimo jiné ocenit stylovou vinárnu a bar.
5.1.3 Penzion Vrchovina [10]Penzion Vrchovina je vhodný pro rekreační dovolenou ve spojení s léčebným a rekondičním pobytem, zaměřeným na diety diabetiků, kardiaků, astmatiků. Počet lůţek na pokoji se pohybuje od 2-5 s vlastním sociálním zařízením. Ubytovaní hosté mohou uţívat společenskou místnost s kulečníkem, stoly na stolní tenis, hřiště, bezplatně zapůjčit sportovní potřeby či vyuţít úschovnu kol a lyţí. V letních večerech určitě uvítají venkovní ohniště.
5.1.4 Penzion Romantika [11] Rodinný penzion a restaurace Romantika se nachází asi 15 minut chůzí od Nového Města na Moravě v klidné vesničce, bydlišti bratří Křičků v Maršovicích. Příjemné zázemí poskytuje 8 pokojů od jednolůţkových po 1 třílůţkový. Ubytovací kapacita odpovídá rodinnému typu s 20 lůţky. Součástí ubytovacího zařízení je sociální zařízení a terasa. Výhody, které skýtá tento penzion, jsou ubytování se zvířecími miláčky a nekuřácké prostředí.
28
5.2 Zlatá lyže Nové Město svoji geografickou polohou ve výšce 600 – 800 m. n. m. je krajem zaslíbeným běţeckému lyţování. Ve městě se zrodila nejstarší tradiční běţecká soutěţ na světě, a to závod Zlatá lyţe.
5.2.1 Zlatá lyže v minulosti Lyţaři nadšeni z kopců na Vysočině, zaloţili v roce 1895 Bruslařský klub, jehoţ vedoucím byl spisovatel a literární kritik Leandr Čech. Cílem klubu se stalo přilákání dalších členů a vzbudit v nich zálibu k zimnímu sportu. Avšak jak z názvu klubu vyplývá, hlavní hobby členů klubu bylo bruslení. Proto se Bruslařský klub dělil na bruslařskou a lyţařskou činnost, ale lyţaři se museli spokojit pouze s provizorními tratěmi po okolí. V roce 1910 na Novoměstsku propadlo lyţování uţ kolem 900 sportovců a díky tomu Bruslařský klub pozměnil název na Sportovní, také došlo ke změně ve vedení klubu, nejprve byl ve vedoucí funkci Karel Frič, po něm ve stejném roce Karel Hlaváč, který tuto funkci zastával aţ do roku 1934. Díky zaloţení Sportovního klubu, vzniká tradice novoměstských lyţařských závodů, které však zabrzdily události první světové války, také činnost klubu byla v průběhu války pozastavena. Kaţdý klub má svůj symbol, symbol Sportovního klubu na Novoměstku navrhl rodák, sochař Vincent Makovský. Jedná se o znak, jehoţ ústřední motiv tvoří postava lyţaře s větví vavřínu v ruce. Znak vznikl roku 1926. Předchůdcem nejznámějšího běţeckého závodu na Českomoravské vysočině Zlatá lyţe byly první veřejné lyţařské závody, konané 2. února 1910. Vítězem se stal místní rodák Karel Mrkvička, který později působil jako vedoucí kurzů, rozhodčí i jako předseda jmenovaného klubu. Oblíbeným závodem (po 1. světové válce) tentokrát v účasti dětí, tvořily tzv. Dětské "párkové" závody, které dosahují obliby dodnes. Za zúčastnění se závodu kaţdý účastník obdrţí párek a rohlík. V roce 1926 došlo k historické události v lyţování - postavení skokanského můstku v Novém Městě na Moravě a k uspořádání Mezinárodního mistrovství Československé 29
republiky. Bohuţel můstek slouţil necelých 50 let, poté došlo k jeho zrušení z nevyhovujících technických důvodů. Od 30. let minulého století byly nejvýznamnější a nejpopulárnější lyţařské závody, nazvané sdruţené. Byly pořádány do roku 1971 a dnes jsou známé jako disciplína severská kombinace. V roce 1934 se zrodil závod Zlatá lyţe. Za jejím zaloţením stál jednatel Svazu lyţařů Ing. Josef Jílek, který měl v úmyslu motivovat závodníky výherní cenou – miniaturou zlaté lyţe, stojící na mramorovém podkladu. Inspirací mu byla cena udělovaná při závodech Parsen Derby v Davosu. Replika měla putovní charakter a získat ji mohl pouze vítěz, který vyhraje 3 roky po sobě nebo celkem 5 krát během ţivota. O tuto repliku lyţe z ryzího zlata se soutěţí dodnes. Náklady na její zhotovení činily prý 10 dukátů. První ročník závodu sdruţeného o Zlatou lyţi se uskutečnil 6. a 7. ledna 1934 a přenášel jej brněnský rozhlas jako historicky první přenos z lyţařských běţkařských závodů v Československu. Místo startu bylo umístěno na Harusově kopci kvůli lepším sněhovým podmínkám. Prvním z vítězů v závodech sdruţených a zároveň majitelem putovní repliky se stal Bohuslav Musil. Nejúspěšnější však byl běţkař Bohumil Kosour, který získal ve sdruţeném závodu dokonce 5 triumfů a originál centimetrové lyţičky. Od roku 1954 se startovacím bodem závodu stala novoměstská sokolovna (v dnešní době jiţ neexistuje), kterou za 20 let vystřídal postavený ski areál, z něhoţ vybíhají závodní trasy do lesa Ochoza, kde se k závodním účelům vyuţívají dodnes. V rámci 34. Ročníku Zlaté lyţe došlo k zániku závodu sdruţeného a vzniku ryze běţeckého závodu. Dále byl závod „povýšen“ na mezinárodní. Mezníkem v historii Zlaté lyţe se stal rok 1973 – závod je zařazen do mezinárodního kalendáře FIS (mezinárodní lyţařské federace) a další desetiletí na to se stává součástí světového poháru v běţeckých disciplínách. Jako první se udál Světový pohár ţen, konaný v roce 1981, na 20 km jiţ pod patronací FIS, ale byl povaţován za experiment. Oficiálně uznaným ţenským závodem světového poháru v Novém Městě byl rok 1985. Závod muţů na Novoměstsku se měl konat roku 1988, ale pro špatné počasí se přesunul na Štrbské pleso, i kdyţ technické uspořádání stále řídili pořadatelé z Nového 30
Města na Moravě. Poslední předrevoluční závod v Novém Městě na Moravě byl uskutečněn v roce 1989, kdy muţi soutěţili v délce 15 a 30 km. Při příleţitosti 100. výročí zaloţení Sportovního klubu (rok 1995) pak Nové Město uspořádalo Světový pohár muţů a ţen, kdy do Ski areálu přijela celosvětová špička v běhu na lţích.
Obrázek 8: Odznak Sportovního klubu
5.2.2 Zlatá lyže dnes Nynější Zlatá lyţe samozřejmě vychází ze své historie, nejen lokalitou, kde vede lyţařská stopa, místem startu, hlavní cenou, ale dokonce ani organizátor této světové soutěţe nezměnil „majitele“ a stále je jím Sportovní klub Nové Město, který drţí důvěru mezinárodní federace FIS a to zejména díky kladnému hodnocení úrovně závodů, tvrdé práce a dřiny členů klubu ve spojitosti s jejich aktivitou na místní úrovni. Sportovní klub drţí mezinárodní homologaci FIS pro tratě na 1,4 km, 2,5 km (2x), 5 km (2x) a 7,5 km (2x). V roce 2003 rozšířil tratě na 9 m a tím se závod Zlatá lyţe vyrovnal evropským centrům běţeckého lyţování (např. Davos, Val di Fiemme). Mezinárodní federace hodnotí nejen úpravu tratí, technickou stránku, vstřícnost a ochotu ubytovatelů k závodníkům, ale také si vyslechne a udělá názor z pohledu diváků, kterých do Nového Města jezdí poţehnaně, čísla se pohybují aţ v tisících. [12]„Již řadu let novináři ve svých komentářích z Nového Města tvrdí, že kromě několika míst na severu Evropy není nikde jinde na lyžařských běžeckých závodech tak fantastická sportovní atmosféra, jako na tratích v Ochoze“. (Olaf,2003). Velkolepá událost v podobě jedné z nejstarších závodů v České republice, je nejen akcí sportovní ale i společenskou. Setkávají se zde obchodní partneři představitele státu, 31
kraje Vysočina a města. V roce 2004 se závodu jako divák zúčastnil i prezident Václav Klaus. Soutěţ se stala komerční událostí. Pro příznivý průběh závodů je důleţitá kvalita ubytování, doprava, místnosti pro dopingovou kontrolu, prostory pro vedení závodu, a také zařízení pro hosty a novináře atd. Soutěţ Světového poháru je z velké části závislá na reklamě, díky televiznímu vysílání, závody překročily národní hranice. Pryč jsou doby, kdy členové hradily náklady „ze svého“. Dnes by to pochopitelně nebylo vůbec moţné. Reklama souvisí také s délkou a volbou místa tratě světoznámého závodu, dříve stopy vedly v lesích okolo Vlachovic, Studnic a dokonce i vzdálenějších míst. Přítomnost závodní stopy Zlaté lyţe se drţí pouze v lese Ochoza a je upravena tak, aby co nejčastěji míhala televizní kamery, fotoaparáty a billboardy soukromých investorů touţících po zviditelnění. Aby se organizátoři co nejlépe vyhnuli rizikům spojeným s počasím, vyuţívají sněţné skútry a další stroje na úpravu tratí i vyrytí stop. Samozřejmostí je také zasněţování stop technickým sněhem. Délka závodní dráhy měří 2, 3, 5 a 10 km. Soutěţí se disciplínách: severská kombinace (běh – klasický, volná technika, štafetový běh, závody ve sprintu, štafetové závody ve sprintu, soutěţ druţstev v běhu na lyţích) a biatlon. V lednu 2012 bude Nové Město hostit nejprestiţnější akce v biatlonu – Světový pohár a v roce 2013 by se mělo jednat o Světový šampionát.
5.3 Turistické běžecké tratě Nové Město na Moravě Novoměstský region disponuje perfektně vypreparovanými stopami, které charakterizuje pozvolné stoupání, mírné sjezdy, vedoucí krásnou krajinou. Jejich vzdálenost je více jak 100 km a jsou zaměřeny především na klasickou techniku. Před první světovou válkou nebyly běţecké cesty v takovém stavu, v jakém je známe dnes. Dříve museli běţkaři-závodníci projet jednotlivými kontrolními body, které stanovovaly závodní trať. Aţ po 2.světové válce došlo ke změně tratí, jejímuţ stavu se věnuje značná pozornost. [13] Během zimní sezóny 2005/2006 došlo v Novém Městě na Moravě k rozdělení tratí na 4 okruhy a 1 polookruh. V závislosti na typu běţecké dráhy jsou od sebe barevně rozlišeny. Značení klasifikuje červený (základní), modrý, zelený okruh, ţlutý polokruh a 32
fialový okruh jako závodní trať. K dostatečné orientaci a získání potřebných informací o směru a obtíţnosti trasy slouţí turistické rozcestníky s oranţovými směrovkami. Za dobrých sněhových podmínek jsou všechny okruhy projíţděny rolbou a to vţdy před víkendem, přičemţ prioritu má červený okruh, který v případě intenzity rolba upravuje častěji. Červený okruh měří 21,7 km a spadá pod základní okruh. Běţkařská stopa začíná u Ski hotelu, navazuje Pod Vlachovicemi směr Sklené, prochází vesnicí Fryšava, která je známá sklářskou hutí a těţbou ţelezné rudy. Z Fryšavy červený okruh pokračuje přes Medlovské údolí, rekreační oblastí Tři Studně k Novému Městu a končí ve výchozím bodě. Modrý okruh v délce 20 km navazuje na červený okruh ve vesnici Fryšavě, vede přes hájenku Blatky, umístěnou mezi obcí Kadov a Herálec, dále míjí malou obec Samotín, břehy Milovského rybníka a nenáročnou stezkou se vrací přes Podlesí, Sneţné a Kadov zpátky do startovacího bodu. Nejdelší Zelený okruh délkou 48 km propojuje Nové Město na Moravě s Jimramovem, slavné rodné a návštěvní městečko Karla Slavíčka, bratří Mrštíků a jiných osobností. Tato inspirující, a přesto pro některé neznámá trasa nabízí běţeckou dráhu nad obcí Věcov. Táhne se po hřebenovce k jimramovským Pavlovicím a obcí Líska, kolem Skalského mlýna v mikroregionu Zubří, dále k ţelezniční stanici Rovné-Divišov, přes obec Maršovice do cíle Nového Města na Moravě. Zkrácení či prodlouţení zmíněných běţeckých stop umoţňuje Ţlutý polookruh, jehoţ délka je cca 14 km. Výchozím bodem je společnost Medin, navazuje na záţivný úsek nad Radňovicemi a Jiříkovicemi k nejvýše poloţenému rybníku v Českomoravské vrchovině - Sykovci u obce Tři Studně, po lesních cestách míří na Rokytno, tradiční vesnicí Studnice, typickou chalupami roubeného horáckého stylu. Trasa pokračuje k obci Pohledec, kde se připojuje na zelenou běţeckou značku. Závodní trasy pro veřejnost označuje fialová barva okruhu. Běţkaři je mohou vyuţít v areálu Zlatá lyţe u Ski hotelu v délce 3 km. Moţnost vyuţít tuto běţeckou stopu má samozřejmě svá omezení v souvislosti s pořádáním lyţařských akcí. Novinkou zimy 2009/2010, připravenou členy Ski Klubu, se stal lyţařský okruh „Na Americe“. Připravené 5km trati předchází denní úprava rolbou. S oblibou ho mohou vyuţívat místní běţkaři jak pro klasický tak volný styl, ale i běţkaři turisté, kteří se chtějí 33
na běţecké trati zrelaxovat nebo pořádně zapotit, jelikoţ je moţné trasu různě kombinovat. Nový okruh vede od Ski hotelu směrem k Vlachovicím do Jiříkovic, kde je potřeba vystoupat výškový rozdíl aţ 75 m. Patřičnou výhodu představují stromy okolo běţecké stopy, coţ zaručuje ochranu proti větru a tím pádem příjemné lyţování. Název „Na Americe“ běţecký okruh získal díky sjezdovce, která zde v minulosti byla. Organizátorům se pojmenování zalíbilo, a proto ho pouţili.
5.3.1 Běžecké tratě Žďár nad Sázavou Lyţařské běţecké tratě na Ţďársku vznikly jako nový region pro nadšence zejména rekreačního běhu na lyţích. Tyto udrţované tratě navazují na Novoměstské běţecké trasy v celkové délce 200 km a vedou přes Ţďár nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem a v okolí Velkého Dářka.
5.3.1.1 Ski areál Martina Koukala Jak nadpis napovídá, jedná se o Ski areál, vybudovaný v roce 2003 v rekreačně sportovní oblasti Pilská nádrţ, mistra světa v běhu na lyţích z roku 2003 Martina. Myšlenka zrodu areálu patřila panu Jiřímu Bradáči, stojícímu za podobu dnešních běţeckých okruhů na Ţďársku. Vybudované trasy Ski areálu však neslouţí jen pro vrcholové sportovce, ale hlavně jsou určeny veřejnosti k vyuţití volného času. V roce výstavby Ski areálu bylo zbudováno 1,5km běţecké stopy a v dnešní době se jiţ můţe chlubit délkou aţ 50 km vytvořených, upravovaných běţeckých tratí. Ski areál zrealizoval 5 okruhů. Ţďárský, Škrdlovický, Poličský, Hamérský, Losenický. Ţďárský běţecký okruh označuje základní okruh, je upravován rolbou a barevně odlišen zelenou barvou. Jeho vzdálenost měří 12km. Škrdlovický běţecký okruh v délce 9 km značí modrá barva tratě a tedy střední náročnost. Hodnota stoupání v určitých úsecích dosahuje 48% a hodnota klesání v určitých bodech ukazuje 49%. Ve Škrdlovicích se nachází sklárna, vyrábějící umělecké, uţitkové sklo a můţe slouţit jako pozoruhodná zastávka. 34
Ze Škrdlovic vede běţecká stezka kolem největšího rybníku na Vysočině Velké Dářko a dále pokračuje přes obec Radostnín, Staré Ransko aţ do Ţdírce nad Doubravou. Poličský okruh značí červená stezka s délkou trati také 12km. Vedoucí, rolbou udrţovaná trať vychází z oblasti Milov přes Březiny do Pusté Rybné a odtud dále buď do Borové, nebo Poličky. Čtvrtým okruhem je okruh Hamerský, jedná se o ţlutý okruh s lehkou obtíţností, v nejkratší vzdálenosti z těchto jmenovaných okruhů, a to 8km. A pátý běţecký okruh Losenický patří k závodním okruhům, značený fialovou barvu a dosahující délky 9km. Všechny obousměrné běţecké cesty mají šířku 5 metrů.
35
Praktická část 6 Kurz Sestavení programu vychází z dotazníkového šetření, který byl mojí hlavní inspirací. Námět programu má pobyt v Novém Městě zpříjemnit a zároveň spojit lyţařský výcvik zaměřený na nácvik optimálního tempa, individualizaci techniky či její zlepšení s atmosférou, na kterou budou účastníci rádi vzpomínat. Střed zájmu samozřejmě tvoří lyţování, zlepšení fyzické kondice, ostatní činnosti jako týmové hry, soutěţe, večery s kytarou, návštěva relaxačního centra, program doplňují a zpestřují. Pěti denní běţkařský kurz je určen především středně pokročilým běţkařům od 1824 let, kteří se jiţ s běţkami setkali, respektive na nich stáli.
36
6.1 Harmonogram kurzu Pátek
Sobota
13:00 – 15:00
Příjezd a ubytování
7:30 – 8:00
Snídaně
15:00 – 16:00
Seznámení s kurzem
8:00 – 8:30
Příprava, mazání lyţí
17:00 – 18:00
Večeře
9:00 – 15:00
Běţecký trénink
19:00
Večerní program
17:00 – 18:00
Večeře
18:00 – 19:30 Neděle
Přednáška o mazání lyţí a lyţ. technice Pondělí
7:30 – 8:00
Snídaně
8:00 – 8:30
Snídaně
8:00 – 8:30
Příprava lyţí
8:30 – 9:00
Příprava lyţí
9:00 – 16:00
Běţecký trénink
9:30 – 16:00
17:00 – 18:00
Večeře
16:30 – 17:30
18:30 – 20:30
Relaxační centrum
17:30 – 19:00
20:30
Večerní program
19:00
Úterý
natáčení videa Večeře Rozbor
videa
a
přednáška Večerní program Středa
8:00 – 8:30
Snídaně
7:30 – 8:00
9:00 – 14:00
Turistický výlet
8:00 – 11:00
14:00 – 15:00
Oběd
15:00 – 16:30
Odpolední soutěţe
16:30 – 18:30
Volný program
18:30 – 19:30
Večeře
19:30
Běţecký trénink +
Snídaně Ukončení kurzu, odjezd
Večerní program, zhodnocení kurzu
Tabulka 1: Harmonogram kurzu
37
6.2 Ubytování na kurzu Ubytování jsem vybrala v rekreačním středisku EMZet v obci Tři Studně, v nedaleké blízkosti rybníka Sykovec. Přesná adresa zní Tři Studně 24, Fryšava pod Ţákovou Horou 592 04. Toto ubytování volím nejen proto, ţe bylo zmíněno v dotaznících, ale také z důvodu ţe jsem zde byla ubytovaná a mohu jej doporučit, další podstatnou výhodou je jeho umístění - poloha, z které jde sestavit příjemný plán běţeckého tréninku. Jednotlivé okruhy v této lokalitě můţeme navzájem propojovat a zároveň tvořit příjemný výlet po okolí. [14] Rekreační středisko EMZet umoţňuje ubytování pro 33 osob, ve 2, 3 i 4 lůţkových pokojích. Cena je více jak příznivá, coţ studenti (nebo spíše jejich rodiče) určitě uvítají. Činí 210 Kč/noc + polopenze 160,-/den.
Obrázek 9: Rekreační středisko EMZet
6.3 Lyžařské trasy na kurzu Turistická mapa Ţďárských vrchů nabízí pěknou řadu hezkých a nepříliš náročných běţeckých stop. Druhý den (první na běţkách) se vydáme na běţecký okruh „Okolo Třech Studní“, který měří pouhých 7 km. Okruh se táhne přes Tři Studně pláň, Sklené, Hadačky, Tři Smrky, Sykovec a zpátky do Třech Studní na ubytování. Podle programu vyjedeme v 9 hodin, z rekreačního střediska nás turistická červená stezka povede na Tři Studně pláň, dále pokračujeme po ţluté turistické stezce na obec Sklené, město známé těţbou ţelezné rudy. Odtud se stočíme mírně na západ na Sklenské 38
louky, které jsou prohlášeny přírodní památkou. Dále se stočíme mírně zpět a pojedeme ke Studánkám Barborky a Vitulky, tedy studánkám, podle kterých se obec Tři Studně jmenuje. Po 2 km se dostaneme k malebné obci Hadačky. Odtud po cca 500 m nás čeká mírné stoupání na obec Tři Smrky. Po cca 5 minutách jízdy, narazíme na rybník Sykovec, který se nachází u hotelu Pavla – Vysočina, kde se naobědváme a po dohodě s ostatními se můţeme ohřát a zrelaxovat v sauně a vyhřívaném bazénku. Po jídle a odpočinku v hotelu se vydáme na poslední pouhý kilometrový běţecký úsek zpátky na ubytování. První den na běţkách volím trasu nenáročnou, z hlediska zjištění fyzických sil jedinců. Dalším důvodem je nepřečerpání jejich sil a spíše spojení mírně aktivního výletu s poznáním krásné krajiny, načerpaní psychického klidu a seznámení s ostatními. Po večeři je přichystaná přednáška o mazání lyţí, technice běţkování včetně upozornění na chyby a jak je moţné techniku zlepšit. Prezentaci by připravil odborník a zároveň vedoucí kurzu, s kterým je moţné problematiku prodiskutovat. Přednášku jsem do programu zařadila z důvodu získání vědomostí o náčiní k tomuto sportu, jak lyţe lépe ovládat a celkově se více seznámit s typologií sportu. První večer by se vedl ve formě seznámení s ostatními. Připravený program není nijak násilný, volila bych seznámení a poznání ve formě her, zpěvu a hry na kytaru. K moţnosti jak se lépe poznat či seznámit bychom mohli vyuţít [14] hru Kontaktáţ. Kaţdý student obdrţí papír s otázkami: Proč myslíš, ţe se s tebou chci seznámit a jak bychom mohli rozvíjet naše seznámení? Díky této formě můţe být navázán kontakt s kýmkoliv. Odesílatel napíše na papír své jméno a prostřednictvím „pošťáka“ předá lístek adresátovi. Adresát by měl odesílateli odpovědět. A ten můţe svůj plán na seznámení zrušit, nebo bude pokračovat v psaní důvodů, proč by se mohli seznámit. Adresát pak má poslední slovo, jestli chce v kontaktu pokračovat. Další moţnou hrou je hra nazvaná Sdruţování. Jde o to, ţe se skupina pohybuje v kruhu. Hru řídí jedna osoba, která kdy řekne rozkaz dva, musí se hráči snaţit spojit do dvojice. Vyřknuté číslo se můţe měnit, podle toho jak ten kdo hru řídí, se rozhodne. Můţe jít tedy o skupinu 3,4 i více lidí. Třetí den (druhý na běţkách) nás čeká okruh „Okolo Fryšavy“, který je poměrně lehký a krátký, a proto si ho o pár kilometrů prodlouţíme směrem na Samotín. Okruh okolo 39
Fryšavy začínáme v místě našeho ubytování, vede okolo rybníka Medlov, Nad Kadůvkem, přes Fryšavu. Zde by se klasický Fryšavský okruh stočil na Tři Studně, ale my budeme pokračovat dále a trasu ze 7 km prodlouţíme na cca 15 km. Ze Třech Studní míjíme rybník Medlov (známý rekreační rybník na Vysočině), okolo nějţ se s naší skupinou dostaneme k rozcestníku Medlov. Značka nás vede k rozcestníku Nad Kadůvkem, který je od něj vzdálen jen 700 m. Odtud budeme mírně stoupat po červené stezce do Kadova. Obcí Kadov však projíţdět nebudeme. Hned na začátku silnice odbočíme na lesní cestu, značící směr Drátěničky. V této fázi budeme stoupat 2 km, poté co mineme partyzánský památník, naskytne se nám pěkný výhled na vesnici Samotín a při troše štěstí a hezkého počasí i Malínské skály. V Samotíně se občerstvíme a nabereme síly na další úsek. Tentokrát nás červená stopa ponese 2 km do kopce, ale kdyţ vydrţíme tuto část, odměnou nám bude odpočinek při sjíţdění kopce asi 600 m dlouhý k rozcestníku Blatky. Z Blatek nás čeká příjemný terén po rovině mísený se sjezdy z kopce do obce Fryšava. Po cestě projedeme okolo lesů Fryšavské hájenky, okolo Nového rybníka aţ do zmíněné obce. Ve Fryšavě si dáme pozdější oběd v restauraci stejnojmého názvu jako vesnička. Fryšava byla posledním bodem naší trasy a z ní mírným tempem, tentokrát po ţluté stezce pojedeme do obce, z níţ jsme vyjíţděli – tedy Tří Studní na ubytování. Po náročnějším výletu a večeři obnovíme sílu v relaxačním centru v hotelu Ski. Podle našich sil, zvolíme k přepravě autobus nebo se vydáme pěšky. Z místa našeho ubytování se hotel Ski nalézá cca 15 minut pěšky. Wellness centrum v hotelu Ski poskytuje vyhřívaný bazén, saunu, ochlazující bazének, vířivku, masáţní trysky. Této pohody si budeme uţívat 2 hodiny a poté se vydáme zpět do střediska eMZet, kde připravený večerní program bude probíhat v klidné atmosféře, z hlediska náročného denního programu. Vhodnou volbou večerního plánu můţe být zpěv při kytaře v trochu jiném stylu, coţ znamená, ţe zpíváme verše, které postupně nahrazujeme posunky, které po sobě navzájem zaujatí opakují. V pondělí si můţeme o půlhodinky více přispat. Po snídani a připravení lyţí máme na programu okruh zvaný „Studnický“. Měří 18 km a zahrnuje křiţovatky Hotel SKI - Pod 40
Vlachovicemi - Vlachovice - Tři Smrky - Sykovec, kemp - Sedlo - Rokyto - Studnice- Nad Pohledcem - Maršovice - Pod Maršovicemi - Nové Město - Bělisko - Sjezdovka Harusův kopec - Hotel SKI. K hotelu SKI se dostaneme autobusem Zdar. Nastoupíme na zastávce Tři Studně, rozcestí a za 9 min. vystoupíme u hotelu SKI. Cena autobusu je 16 Kč. Od hotelu SKI budeme mírným tempem stoupat k rozcestníku Pod Vlachovicemi, v délce cca 2,5 km. Odsud jen 0,5 km ideální stopou do obce Vlachovice, kde se necháme okouzlit typickými roubenými chalupami. Tři Smrky – to je další zastávka, s kterou jsme se seznámili první den na běţkách, proto toto místo jen projedeme, ale jízdu si patřičně vychutnáme. Budeme pokračovat přes autokemp Sykovec, kde je moţné se ubytovat i občerstvit, ale pouze od června do září, proto tuto oblast opustíme a zamíříme na východ k hospůdce Na Stezce, kde si dáme oběd a načerpáme síly. Po občerstvení naše cesta plyne do Rokytna, kde po levé straně míjíme Kříby – malebnou usedlost na Vysočině. Rokytno je pověstné turistickými stezkami, oblíbenými v zimě i v létě. Běţecká stopa nás vede ke Studnicím, které jsou z Rokytna vzdáleny pouhé 2 km. Mezi úsekem Rokytno, Studnice, Pohledcem a Maršovicemi projedeme údolím, kde natočíme krátké video našeho putování, které večer rozebereme. Údolí je natolik úchvatné, ţe stálo o zařazení do seznamu chráněné krajinné oblasti. Říkáme mu Kaňásky, mezi lidmi moţná více známé jako Šarátky-Kaňásky. Oblast je rozmanitá nejen pro svoji přírodní krásu, ale i terén, maličko se tudíţ zapotíme při stoupání k obci Maršovice. Maršovice prosluly díky hudebnímu skladateli a jeho bratrovi, básníkovi jménem Křičkovi, kteří jsou autory maršovského valčíku. Oba ţili na rychtě, která je dnes přestavěná do renesančního stylu, slouţící jako hotel s restaurací, názvu Romantika. Můţeme v ní vidět pamětní síň právě obou představitelů, a pokud budeme chtít, zastavíme se zde na občerstvení. Za necelých 10 minut běţkování nás přivítá Nové Město na Moravě, kde v případě času a nálady navštívíme Horácké muzeum, kde se seznámíme s výrobou lyţí na Novoměstsku a také s tradicí lyţování.
41
Zhruba po 1 km projedeme Nové Město – Bělisko, je to sice ulice, ale dlouhá tak, ţe se na ní nachází rodinná škola, učiliště, penzion a střelecký klub. Přes zmíněnou ulici „pofrčíme“ přes Broţkův vrch, patřící ke čtvrti Nového Města, ke sjezdovce Harusův kopec a kolem Černého rybníka po červené stezce k finálnímu bodu hotelu Ski, který je odsud uţ nemálo přes 1 km. Od hotelu Ski se zpátky na ubytování dopravíme autobusem. Naše záţitky ze dne zkonzultujeme u videa, které jsme na běţkách natočili. Video by mělo být inspirací, jak zlepšit naši techniku či poukázat na moţné chyby. Předposlední den začínáme samozřejmě snídaní. Poté se vydáme na pěší túru k vrcholu Devíti skal, nejvyššímu skalnímu útvaru ve Ţďárských vrších (836 m). Ţďárské vrchy nenabízí „jen“ ideální běţecké trasy, jejich velký bonus tvoří venkovská krajina s rozmanitým terénem – perfektní pro turistiku. Tento kout Vysočiny nás povede skrz louky, paseky s mechy, lišejníky, skrz lesy s potůčky – romantickou přírodou. Túra měří cca 10 km ze Třech Studní po ţluté turistické stezce. Během cesty budeme míjet Fryšavu pod Ţákovou horou, projdeme úsekem tzv. alejí stříbrných javorů. U Fryšavské hájenky se nám naskytne výhled na třetí nejvyšší vrchol Ţďárských vrchů – Křivý javor. V úseku mezi Fryšavskou hájenkou a Lisovskou skálou posvačíme. Lisovská skála patří k přírodní památce v chráněné krajinné oblasti Ţďárských vrchů. Jedná se o skalní komplex tvořený dvěma skálami s délkou aţ 44 m, samotná výška stěny útvaru dosahuje 12 m. Od rozcestníku vlevo pokračujeme po lesní cestě 1 km a dojdeme k našemu cíly – národní přírodní památce Devíti skalám. Vrchol tvoří tři hřebeny s tzv. devíti věţemi a třemi věţičkami, odtud pravděpodobně vznikl název druhého nejvyššího vrcholu v Českomoravské vrchovině. Místo překypuje čistou přírodou, vzduchem i atmosférou. Nabízí skvostný rozhled do okolí a dokonce aţ na Bílou skálu, jejíţ název je odvozen ze zabarvení. Bílá skála je velmi oblíbená u horolezců začátečníků, tak profesionálů. Svačinou doplníme energii a vydáme se zpět na cestu do Třech Studní, kde ve středisku eMZet poobědváme. Oběd je připraven na pozdější odpolední hodinu, z důvodu časové rezervy. Pokud bychom se vrátili dříve, můţeme poobědvat dříve. V odpoledních hodinách jsou připraveny soutěţe s malými cenami. Studenti se mohou zúčastnit hry: Poznej znělku z filmu. Hra je určena pro jakýkoliv počet 42
zúčastněných a v místnosti, kdy jeden soutěţ organizuje. Postupně pouští hudební znělku ze známých filmů a ten kdo nejdříve vyřkne, v kterém filmu hudba zazněla, získává bod. Ti, kteří obdrţí nejvíce bodů, postupují do dalšího kola, které je taneční. To znamená, ţe členové, co postoupili, vytvoří páry a snaţí se zaujmout publikum (nepostupující z předešlého kola) tanečními kreacemi. Poté o výhercích z taneční soutěţe rozhodují oni. Vítězný pár získá cenu v podobě občerstvení, suvenýru apod. Hra můţe být skvělým nápadem při špatném počasí. Další variantu hry jsem zvolila Dobývání pevnosti, která se hraje venku (nejlépe v lese). Členové vytvoří skupinu po 4 aţ 5 párech a postaví si svoji pevnost v podobě kruhu (např. ze šišek, klacků, kamenů). Uprostřed kruhu bude stát např. hrnec. Druţstvo se rozdělí na obránce a útočníky. Do dění hry je ještě zapojen „manaţer“, který rozdává barevné míčky kaţdému druţstvu. Útočník v druţstvu se snaţí přes obránce proniknout k centru kruhu (tedy hrnci) a vhodit do něj svůj míček. Pokud útočníka obránce chytí, útočník ztrácí míček a musí se vrátit pro nový. Vyhrává druţstvo s nejvíce míčky své barvy v cizí krabici. Pro uvolnění atmosféry a zasmání funguje tanec, při kterém drţí páry čelem, bradou či krkem pomeranč, nebo jablko. Při tanci se mění rytmus, rychlost a dvojice jej musí dodrţovat. Přibliţně v půl 5 by začínal volný program (čas), který studenti mohou vyuţít podle svých představ. Večer zakončíme zhodnocením kurzu, prodiskutujeme program kurzu, moţné připomínky a návrhy. Středeční snídaně ukončuje školní běţecký kurz. Mezi 8 – 11 hodinou se plánuje odjezd.
43
6.4 Kalkulace zájezdu Účastníci zájezdu se na místo kurzu dopraví vlastním dopravním prostředkem, proto náklady na dopravu nezahrnuji do kalkulace. Kalkulace zájezdu se sestává z: Nákladů na ubytování: 5 . 210 = 1050, Náklady na stravování: polopenze 4 . 160 = 640,Večeře 1 . 80 = 80,Snídaně 1 . 80 = 80, Vstupné: wellness centrum Ski hotel 90,-/1 hod. Jízdné: MHD autobus Zdar 2 . 16 = 32, Náklady celkem: 1988,-
6.5 Výsledky z dotazníkového šetření Výzkum probíhal v Novém Městě na Moravě u hotelu Ski, dále na Harusově Kopci a na Vratislavově náměstí od konce měsíce listopadu 2010 aţ konce ledna 2011. Informace jsem získala vlastním dotazováním od 100 respondentů (50 ţen a 50 muţů) ve věkové kategorii od 18- 60 let.
44
1) Jaký je důvod Vaší návštěvy Nového Města na Moravě?
Obrázek 10: Graf důvod návštěvy Nového Města na Moravě (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 11: Graf důvod návštěvy Nové Město na Moravě (muţi podle věkové skupiny)
45
Jak můţeme vyvodit z grafů, preferovaným důvodem je sjezdové lyţování, a to zejména u obou pohlaví ve věku od 18 do 25 let uvedli. Na druhou stranu běţecké lyţování preferují starší ročníky, zvláště ve věku 36 – 60 let. Z grafů také můţeme vidět, ţe návštěvníci ve městě vyhledávají odpočinek, relaxaci a zhlédnutí sportovní události Zlatá lyţe. Návštěva kulturních akcí byla zmíněna pouze v 5 odpovědích. 2) Jaká je Vaše oblíbená běžecká trasa?
Obrázek 12: Graf oblíbené běţecké trasy (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 13: Graf oblíbené běţecké trasy (muţi podle věkové skupiny)
46
Výzkum ukázal, ţe běţecký okruh Tři Studně patří k nejoblíbenějším u obou pohlaví všech věkových skupin. Nejnovější běţecký okruh Nového Města na Moravě – Na Americe velkou popularitu u dotázaných nevykazuje. Tuto odpověď zmínily pouze 2 ţeny od 18 do 35 let. Z muţů odpověď neoznačil ani jeden. Shodně zůstala varianta běţeckých tras Škrdlovický a Hamerský okruh, které obě pohlaví vůbec nejmenovali. V dotazníku respondenti uváděli moţnost jiný běţecký okruh, okruh Jimramovský. Uvedla jej ţena ve věku 36 – 45 let, ţena ve věku 46 – 60 let a muţ ve věku 36 – 45 let s muţem 46 – 60 let. 1 respondentka ve věku 46 – 60 let sdělila okruh Kadov-Fryšava-Sklené-Studnice a 1 respondent ve věku od 26 do 35 let uvedl okruh Sněţenský.
47
3) Jste spokojen/a s úpravou (kvalitou) běžeckých tras?
Obrázek 14: Graf spokojenosti s úpravou běţeckých tras (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 15: Graf spokojenosti s úpravou běţeckých tras (muţi podle věkové skupiny)
Grafy vypovídající o úpravě běţeckých tras ukazují pozitivní výsledek. Dotazovaní se k otázce vyjadřovali kladně, dokonce můţeme vidět nepatrný přesah odpovědí velmi spokojen/a. Odpověď nespokojen nezmínil ţádný. 48
4) Jste spokojen/a se značením běžeckých tras?
Obrázek 16: Graf spokojenosti se značením běţeckých tras (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 17: Graf spokojenosti se značením běţeckých tras (muţi podle věkové skupiny)
Dotazník ukázal, ţe se značením tras jsou dotázaní také především spokojeni, avšak 2 ţeny a 2 muţi ze stejných věkových skupin vyjádřili nespokojenost
49
5) Jaká je podle Vás ideální délka trasy?
Obrázek 18: Graf preferované délky běţecké trasy (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 19: Graf preferované délky běţecké trasy (muţi podle věkové skupiny)
V otázce ideální délce trasy zněly rozdílné odpovědi. Přesto jedinou shodnou mezi oběma pohlavími byla délka do 5 km, kterou neuvedl ţádný respondent. 6 ţen preferovalo délku 5 – 10 km, 8 ţen délku 10 – 20 km a nad 20 km se vyjádřila 1 ţena. Pouze 2 muţi zmínili rozmezí tratě od 5 do 10 km, 8 muţů upřednostňuje vzdálenost tratě mezi 10 – 20 km a dokonce 5 muţů uvedlo délku stezky nad 20 km. 50
6) Jaký typ ubytování preferujete? (Kde jste ubytování)? Můžete uvést název
Obrázek 20: Graf upřednostněných typů ubytování (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 21: Graf upřednostněných typů ubytování (muţi podle věkové skupiny)
Z dotazníku a následných grafů vyplývá, ţe 4 ţeny ve věku od 18 aţ 25 let odpověděly, ţe preferují ubytování v hotelu. Tato odpověď se shodovala s odpověďmi 4 ţen ve věku od 26 do 35 let. Všech 8 ţen mi ochotně uvedly název hotelu. Ski hotel uvedlo 5 ţen, Panský dům 2 ţeny a 1 ţena hotel Maršovská rychta. 51
Odpověď penzion upřednostnily 4 ţeny ve věkové kategorii od 18 do 25 let, oproti 3 ţenám ve věku od 26 do 35 let. Jmenovaly penziony Romantika, Vrchovina a v obci Tři Studně penzion Pegas. Přednost pobytu v chatě dalo 5 ţen od 18 do 25 let ku 2 ţenám ve věku 26 – 35 let. Rekreační středisko zvolily 2 ţeny od 18 aţ 25 let a pouze o 1 ţenu méně od 26 do 35 let oproti niţší kategorii také vybraly stejné místo ubytování. Ţeny se shodovaly na rekreačním středisku EmZet a středisku Na Mýtince. Ve věkové kategorii ţen od 36 – 45 let a od 46-60 let se odpovědi u typu ubytování hotelu i penzionu rovnaly. Moţnosti zvolily ve stejném poměru. Jako hotel uvedly Ski, hotel Artis a Rokytno. Překvapující můţe být, ţe ţeny ve zmíněných věkových kategoriích vůbec neuvedly odpověď rekreační středisko. Odpovědi muţů u typu ubytování hotel se rovnaly ve 3 věkových kategoriích (od nejniţší po střední). I muţi ve svých odpovědích nejčastěji uváděli hotel Ski a Panský Dům. Z grafu také vyplývá, ţe velké rozdíly nejsou ve všech věkových skupinách (muţi) u typu ubytování penzion. Mírnou výchylku ukazuje skupina od 18 do 25 let ku věkové skupině od 46 do 60 let. Nejvyšší věková skupina preferuje tento typ ubytování nejvíce. Muţi mi ochotně odpověděli, kde tráví svůj pobyt. Uvedli penzion Vrchovina, Romantika, U Pramene (Tři Studně) a Apollo. Neméně překvapivý výsledek ukazuje graf pro typ ubytování chata. Převáţná část oslovených muţů ve věku 18 – 25 let, preferuje tuto moţnost. Poměr muţů ve věkové kategorii 26 aţ 45 let byl stejný. Variantu chata vybralo 8 z dotázaných (4 ze své věkové kategorie). Rekreační středisko a vlastní ubytování bylo řečeno ojediněle. Avšak 1 z respondentů uvedl název rekreačního střediska, a to EMZet.
52
7) Jak hodnotíte nabídku ubytovacích a stravovacích služeb?
Obrázek 22: Graf spokojenosti s nabízenými sluţbami (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 23: Graf spokojenosti s nabízenými sluţbami (muţi podle věkové skupiny)
53
Dotazník ukázal, ţe převáţná většina dotázaných ţen i muţů jsou spokojeni s nabídkou ubytovacích a stravovacích sluţeb. Při porovnání stejného počtu dotázaných ţen z věkové kategorie 36 aţ 45 a 46 aţ 60 let, nám vychází výsledek nepatrně rozdílný. 1 z dotázaných v mladší věkové skupině, je velmi spokojena s kvalitou sluţeb ve svém ubytování, oproti 1 z dotázaných ve starší věkové skupině. V této otázce nám graf vygeneroval kompletní shodu u muţů, při stejném počtu dotázaných ve věkové skupině 18 aţ 25 let a 46 aţ 60 let. U nich jasně převaţovala spokojenost.
54
8) Kolikrát do roka navštěvujete tuto lokalitu?
Obrázek 24: Graf počtu návštěv mikroregionu (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 25: Graf počtu návštěv mikroregionu (muţi podle věkové skupiny)
55
V grafu můţeme vidět, ţe převáţná část dotázaných obou pohlaví navštíví mikroregion 1 krát ročně, ale tato odpověď není o mnoho výraznější, neţ odpověď s variantou 2 krát ročně. Při zvolení odpovědi jinak neţ jedenkrát nebo dvakrát, muţi i ţeny shodně uváděli počet 3 krát. Upozornit bych chtěla na rozdíl mezi ţenami a muţi ve věku 18 aţ 25 let. Ţen, které označily variantou 1 krát ročně bylo 8, zatímco v téţe věku tuto variantu označil pouze 1 muţ. V té souvislosti chci zmínit, ţe moţnost odpovědi - návštěvy lokality jinak (neţ jedenkrát či dvakrát), 2 ţeny v téţe věkové kategorii uvedly 3 krát, oproti 7 muţům.
56
9) Využíváte jiné volnočasové možnosti v mikroregionu?
Obrázek 26: Graf vyuţívání jiných volnočasových moţností (ţeny podle věkové skupiny)
Obrázek 27: Graf vyuţívání jiných volnočasových moţností (muţi podle věkové skupiny)
57
Na tuhle otázku odpověděla šestina ze 100 respondentů. 10 odpovědí bylo od ţen a 6 od muţů. Nejčastěji se vyskytla odpověď vyuţití wellness v hotelu Ski, kterou mi prozradilo 8 z dotázaných. V dotazníku zazněly odpovědi návštěva Horácké galerie, Horáckého muzea. Někteří z dotázaných také prozradili, ţe v letním období se vypraví do Ţďárských vrchů na Devět skal, Ţákovu horu a Dráteníčky
6.6 Závěr výzkumu: Z dosaţených výsledků vyplývá, ţe Novoměstsko je mikroregion se silným turistickým potenciálem. Krajina poskytuje atraktivní podmínky pro zimní i letní sporty, ale i pro kulturní a historické památky. Z otázky č. 1 plyne, ţe hlavní atribut kraje tvoří sjezdové a běţecké lyţování. S podivem zůstává otázka zhlédnutí světového poháru Zlatá lyţe, dotázání variantu hojně vynechávali. Při otázce oblíbené běţecké trasy se ukázalo, ţe Vysočina vlastní velké kapacity běţeckých stezek, které je moţno kombinovat a tím dává moţnost sestavit si trasu podle individuálních představ lyţaře. Zmíněné běţecké trasy tudíţ mohou být odrazovým bodem pro začínající běţkaře, ale mohou také rozšířit moţnosti pokročilých běţkařů. Dotázaní respondenti zvýhodnili okruh Tři Studně. Dále z dotazníku plyne, ţe turisté se sice vyjadřují kladně k úpravě tras, avšak ne jiţ tak zřetelně pozitivně oproti otázce značení tras. Je tedy jasné, ţe mikroregion disponuje sice kvalitními běţeckými tratěmi, ale jeho slabou stránkou je nedostatek a absence sítě značení stezek. Novoměstsko by mělo zkvalitnit či vytvořit turistické značení, myslím si, ţe pokud by došlo ke zlepšení tohoto handicapu, návštěvnost města a okolí by se mohla zvýšit a pozitivně ovlivnit uvaţování turistů u rozhodování zda oblast ještě navštívit. Při volbě oblíbené délky trasy měli turisté k dispozici 4 varianty, u ţen zvítězila moţnost 5 – 10 km, muţi raději volí trasy delší od 10 – 20 km. V otázce ubytování, turisté volí nejčastěji hotely a penziony, ale svoje zákazníky si získaly také chaty v soukromých oblastech. Novoměstsko vykazuje relativně velký podíl 58
ubytovacích a stravovacích vybavení, avšak podle dotazovaných kvalita sluţeb v některém zařízení pokulhává. Ubytovací a stravovací zařízení se logicky vlivnou částí podílí na cestovním ruchu, a pokud respondenti nebyli vţdy spokojeni s nabídkou sluţeb, můţe být budoucí návštěvnost města negativně ovlivněna. Výsledek, který nám ukazuje počet návštěv oblasti, je příznivý, avšak ne příliš rozvíjející. Většina dotázaných přijede do regionu jedenkrát aţ dvakrát ročně. Podle mého názoru můţe důvod vyplývat z výsledku z předešlé otázky o kvalitě poskytovaných sluţeb v ubytovacích a stravovacích zařízení. Trávení volného času jinak neţ aktivně, uvedlo malý počet respondentů a celkový závěr je spíše zanedbatelný, avšak pro sestavení programu kurzu a rozvoj cestovního ruchu v oblasti velmi podstatný. Sdělení vyuţívání wellness ve Ski hotelu, či návštěva galerie, muzea a turistiky ve Ţďárských vrších patří na seznam potenciálních turisticky atraktivních míst.
59
7 Závěr Bakalářská práce mapuje historii běţeckého lyţování, vývoj, techniku, výbavu na běţky, mazání lyţí. Větší část je věnovaná mikroregionu Nové Město na Moravě a jeho okolí. Zpracovala jsem hlavní ubytovací atraktivity turistů, historii i dnešní podobu závodů Zlatá lyţe. Podstatnou část jsem dedikovala infrastruktuře cestovního ruchu, respektive běţeckým trasám v mikroregionu. Záměrem mé bakalářské práce bylo vytvořit pěti denní program školního kurzu specializovaný na běţecké lyţování v Novém Městě na Moravě. Cílem bylo zpracovat program, který by udělal lyţařský výcvik lákavý a atraktivní pro studenty. Snaţila jsem se tedy spojit aktivní sport, zaměřený na udrţení fyzické kondice se zábavnou a vzdělávací sloţkou, v nejlepším případě vzbudit trvalý zájem o tento sport. Jelikoţ byl kurz určen pro věkovou kategorii od 18 do 24 let středně pokročilým běţkařům, volila jsem středně náročné delší trasy, přičemţ mi bylo inspirací dotazníkové šetření. Podle mého názoru hraje velkou roli aktivní odpočinek na kurzu, proto jsem do náplně volného času zařadila pohybové hry, které plnily funkci psychického uvolnění. Díky bakalářské práci jsem se hlouběji seznámila s regionem Novoměstsko, jeho přírodou, kulturní historií, architekturou významných osobností. Zároveň jsem pochopila, jak těţké můţe pro pedagogy být vytvořit program kurzu, který by vyplnil poţadavky studentů, tedy vynalézavost a zábavu spojenou s lyţařským výcvikem zahrnující zvládnutí techniky i bezpečnosti na lyţích v závislosti na respektování věku, náročnosti i zkušenosti ţáka. Věřím, ţe dosaţené poznatky mohou být podmětem k vytvoření či pomocnou radou pedagogům při sestavení školního kurzu
60
Seznam obrázků Obrázek 1: Sněţnice......................................................................................................................... 10 Obrázek 2:Skalní malba Norsko,ostrov Rodoy, ostrov Rodoy ......................................................... 10 Obrázek 3: Hotinská lyţe, Švédsko .................................................................................................. 11 Obrázek 4: Vynález vázání Sondre Norheim ................................................................................... 12 Obrázek 5: Střídavý běh dvoudobý .................................................................................................. 15 Obrázek 6: Asymetrické oboustranné bruslení ................................................................................. 18 Obrázek 7: Prosté oboustranné bruslení ........................................................................................... 20 Obrázek 8: Odznak Sportovního klubu ............................................................................................ 31 Obrázek 9: Rekreační středisko EMZet ............................................................................................ 38 Obrázek 10: Graf důvod návštěvy Nového Města na Moravě (ţeny podle věkové skupiny)............ 45 Obrázek 11: Graf důvod návštěvy Nové Město na Moravě (muţi podle věkové skupiny) ............... 45 Obrázek 12: Graf oblíbené běţecké trasy (ţeny podle věkové skupiny) .......................................... 46 Obrázek 13: Graf oblíbené běţecké trasy (muţi podle věkové skupiny) .......................................... 46 Obrázek 14: Graf spokojenosti s úpravou běţeckých tras (ţeny podle věkové skupiny) .................. 48 Obrázek 15: Graf spokojenosti s úpravou běţeckých tras (muţi podle věkové skupiny) ................. 48 Obrázek 16: Graf spokojenosti se značením běţeckých tras (ţeny podle věkové skupiny) .............. 49 Obrázek 17: Graf spokojenosti se značením běţeckých tras (muţi podle věkové skupiny) ............. 49 Obrázek 18: Graf preferované délky běţecké trasy (ţeny podle věkové skupiny) ........................... 50 Obrázek 19: Graf preferované délky běţecké trasy (muţi podle věkové skupiny) ........................... 50 Obrázek 20: Graf upřednostněných typů ubytování (ţeny podle věkové skupiny) ........................... 51 Obrázek 21: Graf upřednostněných typů ubytování (muţi podle věkové skupiny) .......................... 51 Obrázek 22: Graf spokojenosti s nabízenými sluţbami (ţeny podle věkové skupiny) ..................... 53 Obrázek 23: Graf spokojenosti s nabízenými sluţbami (muţi podle věkové skupiny) ..................... 53 Obrázek 24: Graf počtu návštěv mikroregionu (ţeny podle věkové skupiny) .................................. 55 Obrázek 25: Graf počtu návštěv mikroregionu (muţi podle věkové skupiny) .................................. 55 Obrázek 26: Graf vyuţívání jiných volnočasových moţností (ţeny podle věkové skupiny) ............ 57 Obrázek 27: Graf vyuţívání jiných volnočasových moţností (muţi podle věkové skupiny)............ 57
61
Literatura: [1] Běh na lyţích. Historie lyţování [online]. 1999, [cit. 2011-01-12]. Dostupné z WWW:
[2] Běh na lyţích. Technika běhu na lyţích [online]. 2005, [cit. 2011-01-12]. Dostupné z WWW: . [3] SOUMAR L., BOLEK E.: Běh na lyžích. 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 132 stran. ISBN 80-247-0015-8 [4, 14] HEDVÁBNÁ T.: Lyže pro radost. Mladá fronta, ročník 1983, číslo 4570, strany 7130. ISBN 23-067-83 [5] Http://cs.wikipedia.org/wiki/ [online]. 2006, [cit. 2011-01-20]. Nové Město na Moravě. Dostupné z WWW: [6] Nové Město na Moravě ubytování. Turista Nové Město na Moravě [online]. 2001 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z WWW: http://drupal.nmnm.cz/tur_ubyto.htm?PIAP=1&TT=14 [7] BOHÁČ J., DANĚK K., KADLEC J., KADLEC Z., KUBICA V., TULIS, M., TULIS I.: 80 let lyžování na Novoměstsku. Katalog, ročník I. /1976, číslo 123/75 [8] Výroba lyţí na Moravě. In Výroba lyţí na Morav [online]. 2009 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z WWW: . [9] Městské informační centrum. Ubytování Nové Město na Moravě. Novoměstko Vysočina ubytování [online].2002-2011 [cit. 2011-02-12]. Dostupné z WWW: . [10] ] Nové Město na Moravě ubytování. In Turista Nové Město na Moravě [online]. 2001 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: http://drupal.nmnm.cz/tur_ubyto.htm?PIAP=1&TT=6 [11] Městské informační centrum. Ubytování Nové Město na Moravě. Novoměstko Vysočina ubytování [online].2002-2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: http://ubytovani.nmnm.cz/?id=romantika-restaurace-bar-ubytovani 62
[12] Zlatá lyţe v Novém Městě na Moravě - 65. ročník. Zlatá lyţe v Novém Městě na Moravě - 65. ročník [online].16.01.2003 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . [13] Lyţařské Novoměstsko. In Nové Město na Moravě sport [online]. 2001 [cit. 2011-0304]. Dostupné z WWW: http://drupal.nmnm.cz/tur_sport.htm?PIAP=1&TT=5 [14] Rekreační středisko eMZet : Ceník ubytování. In Rekreační středisko eMZet [online]. 2005,, 13.10.2010 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: http://rsemzet.wz.cz/
63
8 Přílohy 8.1 Příloha 1: DOTAZNÍK: 1) Jaký je důvod Vaší návštěvy Nového Města na Moravě? Sport – běţecké lyţování - sjezdové lyţování Relaxace, odpočinek Zhlédnutí sportovních tradičních závodů Zlatá lyţe Návštěva kulturních akcí – uveďte 2) Jaká je Vaše oblíbená běžecká trasa? * Okolo Třech Studní Okolo Fryšavy Studnický okruh Okruh „Na Americe“ Ţďárský okruh Škrdlovický okruh Poličský okruh Hamérský okruh Jiný– uveďte 3) Jste spokojen/a s úpravou (kvalitou) běžeckých tras? Velmi spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a
64
4) Jste spokojen/a se značením běžeckých tras? Velmi spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a 5) Jaká je podle Vás ideální délka trasy? Do 5 km 5 – 10 km 10 – 20 km Nad 20 km 6) Jaký typ ubytování preferujete? (Kde jste ubytování)? Můžete uvést název Hotel Penzion Chata Rekreační středisko Vlastní, soukromé 7) Jak hodnotíte nabídku ubytovacích a stravovacích služeb? Velmi spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a 8) Kolikrát do roka navštěvujete tuto lokalitu? 1x 2x Jinak – uveďte
65
9) Využíváte jiné volnočasové možnosti v mikroregionu? Uveďte 10)Váš věk? 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 60 let *Na otázku č. 2 – č. 5 odpovídali pouze respondenti, kteří označili za důvod své návštěvy běţecké lyţování. Ostatní pokračovali otázkou č. 6
66
8.2 Příloha č. 3: Mapa běžeckých tras
67
8.3 Příloha č. 2: Výškové profily
Okolo Třech Studní
Okolo Fryšavy
Studnický okruh 68
Ţďárský okruh
Škrdlovický okruh
Polničký okruh
69
Hamérský okruh
Jimramovský okruh
70
Kadovský okruh
Sněţenský okruh
71
